Územní plán Srubec
Záznam o účinnosti vydávající správní orgán: Zastupitelstvo obce Srubec
číslo jednací: 5/2010
datum vydání: 26.10.2010
datum nabytí účinnosti: 10.11.2010
oprávněná úřední osoba pořizovatele
otisk úředního razítka pořizovatele
jméno a příjmení: Ing. Vlastimil Smítka funkce: pracovník společnosti UPLAN, s. r. o., která vykonává územně plánovací činnost podpis: jméno a příjmení: PhDr. Zuzana Vyhnálková funkce: starostka obce Srubec podpis:
Projektant: A + U DESIGN spol. s r.o. projekční a inženýrská kancelář U Černé věže 9, České Budějovice Vedoucí projektant : Ing. arch. Jiří Brůha Zodpovědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fučík
Číslo zakázky : Z/010.4-09 Datum : říjen 2010
1
Obsah dokumentace : I. Textová část územního plánu Srubec obsahuje............................................................................. 3 I.a. Vymezení zastavěného území............................................................................................... 3 I.b. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ............................................ 3 I.c Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ...................................................................................................................................... 3 I.d. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování ................................ 4 I.e. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů........................................................................ 8 I.f. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) ............................... 11 I.g. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ............................................................................................................................. 20 I.h. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo .............................................................................................................. 21 I.i. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.......................... 21 I.j. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ....... 21 II. Obsah odůvodnění územního plánu............................................................................................. 22 II.a. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ............................................................ 22 II.b. Údaje o splnění zadání ........................................................................................................ 22 II.c. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ............................................................................................................................................. 22 II.d. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno........................................... 32 II.e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa............................................................................................. 32 II.f. Odůvodnění územního plánu dle náležitostí uvedených v § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona ............................................................................................................................................. 41 II.g. Postup při pořízení územního plánu .................................................................................... 43 II.h. Rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění ............................................................. 45 II.i. Vypořádání připomínek ...................................................................................................... 153 II.j. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ........................................................................................................................................... 160
2
I.
Textová část územního plánu Srubec obsahuje
I.a.
Vymezení zastavěného území
I.a.1.
Vymezení zastavěného území V řešeném území návrhu ÚP Srubec je zastavěné území vymezeno dle schváleného ÚPO Srubec a aktualizováno dle podkladu katastrální mapy ke dni 17. 1. 2010. Zastavěné území je vymezeno a graficky vyznačeno ve výkresové části ÚP Srubec. I.b.
Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Obec Srubec prožívá mimořádně dynamický rozvoj a to zejména v oblasti bydlení. Tento trend je podporován výhodnou geografickou polohou obce, kvalitním přírodním a krajinným potenciálem okolí. Návrh ÚP Srubec proto vymezuje zejména plochy pro rozvoj bydlení převážně ve formě individuálního bydlení v nízkopodlažních rodinných domech. V souvislosti s připravovanou výstavbou dálnice D3 a mimoúrovňovou dálniční křižovatkou, je navržena i přeložka silnice II/157, tak aby v maximální možné míře procházela mimo zastavěné území a zastavitelné plochy obce. Při respektování limitů využití území nebudou nijak zásadně narušeny podmínky ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Ochrana přírodních hodnot je zajištěna zejména respektováním plánu ÚSES a navržených opatření pro jeho základní skladebné prvky. Dále jsou v maximální možné míře respektovány lesní plochy a plochy významné krajinné zeleně. Z hlediska přírodních hodnot mají velký význam dvě vodoteče Dobrovodský potok a Hodějovický potok, s přírodními koryty v poměrně hluboce zaříznutých zalesněných údolích, které jsou při řešení ÚP plně respektovány. V řešeném území je evidována nemovitá kulturní památka pomník amerického pilota z 2. světové války B. W. Whiteheada. Při řešení návrhu přeložky silnice II/157 a její realizaci nebude dotčena nemovitá kulturní památka „pomník amerického pilota z 2. světové války B. W. Whiteheada“, který se nachází v blízkosti koridoru navrhované přeložky. Řešením návrhu ÚP nedojde ani k negativnímu ovlivnění této nemovité kulturní památky, protože trasa přeložky bude v tomto místě v hlubokém zářezu. Nepředpokládá se ani negativní ovlivnění ostatních kulturních hodnot v navazujícím území. Budou zachovány původní návesní prostory v části Srubec a Stará Pohůrka, kde se částečně dochovaly původní zemědělské usedlosti a návesní kaple. Celé řešené území se nachází v území s archeologickými nálezy. Tato území jsou jedním z limitů využití území a budou v nich dodrženy podmínky stanovené příslušným archeologickým ústavem. Civilizační hodnoty v řešeném území budou posíleny návrhem ploch pro bydlení, občanské vybavení, dálnice D3 s mimoúrovňovou dálniční křižovatkou a návrhem přeložky silnice II/157. Zejména tato přeložka, po jejím uvedení do provozu, značně přispěje k zlepšení civilizačních hodnot v území (zejména bydlení), ale zároveň umožní kvalitnější napojení dopravní struktury v obci na okolní sídla a nadřazený dopravní systém. I.c
Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Původně stavebně odloučené místní části Stará Pohůrka a Srubec jsou díky velkému zájmu o bydlení v obci dnes již prakticky stavebně srostlé. Nadále jsou respektovány původní a dosud dochované návesní prostory v částech Srubec a Stará Pohůrka. Návrh řešení ÚP Srubec respektuje urbanistickou koncepci navrženou v předcházející schválené územně plánovací dokumentaci, která spočívá ve vymezení zastavitelných ploch po navrženou přeložku silnice II/157. Severovýchodně od této přeložky je ponechána volná krajina, v severozápadní části území je navržena dostavba proluk zastavěného území po obou stranách přeložky. V blízkosti MÚK na D3 jsou stávající a navržené plochy pro výrobu a skladování místního významu. Další plochy smíšené výrobní a komerční jsou navrženy jižně od navržené přeložky silnice II/157, tak aby tvořily clonu pro stávající plochy bydlení. Hlavní náplní rozvojových zastavitelných ploch je bydlení. Plochy bydlení jsou dále členěny na bydlení čisté, ve formě nízkopodlažních rodinných domů, které jsou navrženy v prolukách zastavěného území a ve vazbě na zastavěné plochy pro tento typ bydlení. Další plochy bydlení jsou navrženy ve formě smíšené obytné a to především ve vazbě na původní venkovskou zástavbu. Na přechodu do volné krajiny je potřeba situovat v rámci ploch bydlení čistého a smíšeného větší pozemky o výměře více 2 než 800 m , tak aby byla zástavba rozvolněnější s vyšším podílem ploch pobytové a soukromé zeleně. V návaznosti na navrhované plochy pro bydlení větší nežli 2 ha jsou navrženy plochy veřejných prostranství s vhodnou docházkovou vzdáleností. Součástí řešení územního plánu jsou i navržené plochy občanského vybavení a občanského vybavení sportovně rekreačního. Dalším
3
hlavním cílem řešení návrhu ÚP je dopravní řešení přeložky silnice II/157 a její vazby na navržený koridor dálnice D3. Základní zásadou a cílem řešení této přeložky, je realizace přímého napojení silnice II/157 na dálnici D3 prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky (která je součástí D3), avšak pouze a jen pod podmínkou, že nejprve bude realizován obchvat v celé své délce (bez jakéhokoli provizorního vedení obchvatu po stávající II/157 skrz sídlo), tj. až po napojení na stávající silnici II/157 jihovýchodně od sídla (směrem na Ledenice) a teprve poté bude silnice II/157 napojena na dálnici D3. Dopravní řešení této přeložky je zpracováno dle studie 07-010 „Technicko – ekonomická studie napojení silniční sítě českobudějovické aglomerace na trasu dálnice D3 (pro specifikaci a ochranu koridorů a ploch silnic II. a III. třídy)“ – podprojekt 07-012 „Studie pro ochranu trasy 6. etapa přeložky včetně obchvatu Srubce, zpracovatel IKPCE Praha a v souladu s návrhem změny č. 4 ÚPO Srubec. V návrhu ÚP nejsou řešeny technické detaily přeložky, ale jsou vymezeny, respektive upřesněny koridory pro D3 a přeložku silnice II/157 v dostatečné šíři, tak aby byla možná realizace těchto staveb. Konkrétní podoba přeložky a D3, včetně řešení detailů křížení s ostatními komunikacemi, zemních těles, přemostění, zářezů, případných protihlukových opatření, odvodnění a dalších souvisejících zařízení a staveb bude řešena v navazující podrobnější dokumentaci, tj. dokumentaci k žádosti o vydání územního rozhodnutí a projednávána v územním řízení. Při současném vedení dopravy po stávající silnici II/157 zastavěným územím sídla Srubec, je za tohoto stavu nepřípustné připojení této komunikace na dálnici D3. Proto je podmínkou, že nejprve bude realizován obchvat v celé své délce (bez jakéhokoli provizorního vedení obchvatu po stávající II/157 skrz sídlo), tj. až po napojení na stávající silnici II/157 jihovýchodně od sídla (směrem na Ledenice) a teprve poté bude silnice II/157 napojena na dálnici D3.. Součástí sídelní zeleně jsou především plochy veřejné zeleně uvnitř původních návesních prostorů a samozřejmě i plochy zahrad u stávající i navrhované obytné zástavby. Zeleň bude nedílnou součástí i u navrhovaných veřejných prostranství. Návrh ÚP respektuje i interakční prvky a plochy zeleně krajinné zasahující do zastavitelných ploch. Po asanaci a rekultivaci odkaliště popílku se součástí sídlení zeleně stane i tato plocha zrekultivovaná na krajinnou zeleň. Pro plochy bydlení má velký význam i bezprostřední vazba na významné plochy rekreačních lesů u Dobrovodského potoka, oblast nazývané České Švýcarsko. Proto je potřeba v rámci podrobnějšího řešení přeložky silnice II/157 formou územní studie zajistit vhodné napojení zastavitelných ploch pro bydlení, tak aby bylo umožněno vhodné propojení i pro pěší a cyklisty na oblast Českého Švýcarska. I.d.
Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování
I.d.1.
Návrh řešení dopravy Příprava stavby dálnice D3 v rámci řešení návrhu ÚP Srubec, se týká právě MÚK Pohůrka kde křižuje D3 přeložku silnice II/157. Přeložka této silnice bude totiž tvořit jednu z přístupových komunikací z města České Budějovice na dálnici D3 ve směru od západu a současně umožní příjezd od východu od obcí Srubec, Ledenice a z východní části českobudějovické aglomerace. Z toho vyplývá, že řešení přeložky silnice II/157 má pro obec Srubec zásadní význam. Základní zásadou a cílem řešení této přeložky, je realizace přímého napojení silnice II/157 na dálnici D3 prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky (která je součástí D3), avšak pouze a jen pod podmínkou, že nejprve bude realizován obchvat v celé své délce (bez jakéhokoli provizorního vedení obchvatu po stávající II/157 skrz sídlo), tj. až po napojení na stávající silnici II/157 jihovýchodně od sídla (směrem na Ledenice) a teprve poté bude silnice II/157 napojena na dálnici D3. Vybrané řešení vychází ze Studie pro ochranu trasy 6. etapa přeložky včetně obchvatu Srubce, zpracovatel IKPCE Praha. Trasa přeložky silnice II/157 začíná na západě napojením na mimoúrovňovou křižovatku MÚK Pohůrka, která řeší křížení a napojení s dálnicí D3. Mimoúrovňová křižovatka Pohůrka je již na území obce Srubec a její podrobné řešení bude součástí projektu dálnice D3 v úseku „0310/I Úsilné - Hodějovice“. Přeložka pokračuje levostranným obloukem a křižuje stávající komunikace do části Mladé. Ta bude sloužit jako cyklostezka k Ledenické ulici i jako sjezd k rodinné zástavbě. Přeložka pokračuje podél hráze plaviště popílku a pravostranným obloukem přechází do úrovňové křižovatky umožňující ze severu propojení se stávající Ledenickou ul. od Č. Budějovic. Napojení na Ledenické ulici je vyřešeno úrovňovou křižovatkou napojující i stávající komunikace. Trasa přeložky opouští patu hráze levostranným obloukem. Rodinná zástavba je napojena levostranným i pravostranným sjezdem. Následuje vykřížení s Ledenickou ulicí, která zde bude zaslepena a není přípustné jakékoliv (ani provizorní) napojení na Ledenickou ulici. Následuje úrovňová křižovatka umožňující propojení se stávající Ledenickou ulicí ze Srubce, jejíž situování je limitováno okolním terénem. Přeložka musí překonat v dalším úseku výrazný výškový rozdíl. Následuje mimoúrovňové vykřížení s ul. Dobrovodskou, kde jsou z důvodu okolní zástavby použity v délce asi 350 metrů zárubní zdi výšky 5 metrů. Táhlým pravostranným obloukem přechází trasa na
4
východní okraj Srubce, kde je napojení současné i plánované zástavby zajištěno úrovňovou křižovatkou. Dále přeložka pokračuje za východním okrajem navrhované zástavby a přechází do zatím nezastavěného území. Napojení je řešeno několika sjezdy. Na konci trasy přechází přeložka plynulým obloukem do stávající trasy silnice. Napojení Ledenické ulice do Srubce je řešeno stykovou křižovatkou. Koridor přeložky silnice II/157 je zapracován do návrhu ZÚR JČK a je v souladu se zpracovávanou dokumentací DÚR a návrhy ŘSD na MÚK Pohůrka. V rámci dopravního řešení je potřeba vzhledem k prostorovým možnostem řešeného území zavázat investory a stavebníky nových objektů bydlení rodinných domků zajistit na vlastních pozemcích i dostatečnou kapacitu pro parkování vozidel (druhé a další automobily, návštěvy apod.), například před vjezdy do garáží. Návrh řešení přeložky silnice II/157 vychází ze současné svízelné dopravní situace v obci, pročež ji považuje za páteřní komunikaci, na kterou jsou přímo napojeny obslužné komunikace (funkční třídy C) obsluhující přilehlé území. Přeložka silnice II/157 má charakter sběrné komunikace funkční třídy B, návrh nepředpokládá přímou dopravní obsluhu přilehlých objektů. S odkazem na připomínky Referátu dopravy je tento požadavek vyjádřen kategoricky - nově navržené objekty podél trasy přeložky silnice II/157 nesmí být vybudovány s přímou dopravní obsluhou z této komunikace. Navržená trasa přeložky vyhovuje i potřebám rozvoje sousední Dobré Vody, neboť představuje prakticky jedinou možnost dopravního zpřístupnění rozvojové zóny obce Na Barborce. Pro přeložku silnice II/157 bude nutné v další fázi přípravy záměru zpracovat podrobnou hlukovou studii, která jednoznačně vymezí všechny dotčené chráněné prostory a v případě očekávaného překročení hygienických limitů navrhne odpovídající protihluková opatření. V rozvojových plochách, které mohou být zasaženy nadměrným hlukem mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro sport a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže. Opatření, která jsou navržena na základě akustické studie pro stávající výstavbu, nezaručují ochranu nově navrhovaných lokalit zejména SO.2, SO3 a případná protihluková opatření musí být řešena v rámci navazujících řízeních a podrobnějších dokumentacích pro tyto plochy. Ostatní místní komunikace jsou navrženy dle funkční skupiny C. (bývalé C2 a C3). Do budoucna je nezbytné počítat s úpravou stávajících obslužných komunikací dle funkční skupiny C a u těch z nich, které zpřístupňují objekty bydlení je v převážné míře nutno počítat s vybudováním alespoň jednostranného chodníku. U obslužných komunikací v rámci zastavitelných ploch pro bydlení lze v rámci předepsaných územních studiích navrhnout použití některých z retardačních prvků. Jako dopravně zklidněné komunikace však lze navrhnout především koncové úseky těchto komunikací a to pouze v těch případech, kde je jasně zřejmé, že nelze do budoucna předpokládat jejich prodloužení. Parkování osobních aut: U nově navrhovaných objektů vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé či investoři zabezpečili potřebný počet parkovacích stání pro své zákazníky a obchodní partnery na vlastních pozemcích a to přímo jako součást stavby těchto zařízení. Počet parkovacích stání nutno navrhnout v souladu s ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací (kapitola 14.1). Při výpočtu potřebného počtu parkovacích míst doporučujeme použít hodnoty součinitele vlivu stupně automobilizace ka = 1.0 (pro stupeň automobilizace 1:2.5). Garážování a odstavování osobních aut obyvatel rodinných domů zajištěno vesměs na vlastních pozemcích či ve vlastních objektech. Výhledová garážovací potřeba a potřeba odstavných stání bude pokryta beze zbytku na vlastním pozemku a to již přímo jako součást stavby. Vzhledem k prostorovým možnostem řešeného území investoři a stavebníci nových objektů pro bydlení zajisti na vlastních pozemcích i dostatečnou kapacitu pro parkování vozidel (druhé a další automobily, návštěvy apod.), například před vjezdy do garáží. Obec Srubec je obsluhována dvěma linkami MHD. Město České Budějovice v návrhu koncepce hromadné osobní dopravy v Českých Budějovicích a jeho okolí počítá se zavedením systému integrované hromadné osobní dopravy, tj. postupně s úplným odbouráním hranice mezi tzv. MHD a příměstskou autobusovou dopravou. K dopravní obsluze nejsevernějšího koutu obce lze využít i linky MHD na Dobrou Vodu. Všechny navržené (i stávající) obytné objekty v hranicích souvisle zastavěného území obce budou tak obslouženy hromadnou dopravou v docházkové vzdálenosti do 600 m (výjimkou je jedině lokalita „Na Štětkách“). Zastávky navrženy v podstatě ve stabilizované poloze. I.d.2.
Návrh řešení koncepce občanského vybavení Koncepce občanského vybavení je navržena v závislosti na předpokládaném rozvoji obce v oblasti bydlení. Stávající objekty a plochy občanského vybavení jsou doplněny nově navržené plochy občanského vybavení, tak aby mohly být uspokojeny potřeby obyvatel nově navrhovaných
5
ploch pro bydlení. Kromě ploch navržených pro občanské vybavení, je přípustné situovat občanské vybavení místního významu v rámci ploch pro bydlení a ploch veřejných prostranství. I.d.3.
Koncepce zásobování elektrickou energií, spoje, zásobování teplem, plynem a produktovody Energetická koncepce V rozvojových plochách je umožněn vznik nových elektroenergetických sítí v souladu s příslušnými normami. Je navrženo využití rezerv stávajících venkovních a kabelových vedení VN a NN. V navrhovaných lokalitách musí být na vyčleněných plochách vybudovány nové transformační stanice, které se napojí na stávající rozvody VN. Umístění musí být s možností volného přístupu správce sítě. Kabelová vedení VN a NN ukládat do výkopu v chodníku podél komunikací do jednoho koridoru s ostatními technickými sítě v souladu s příslušnými normami. Stávající i navrhovaná ochranná pásma elektrických sítí musí být plně respektována. Elektřina se využije především pro svícení, běžné domácí spotřebiče, elektrické pohony a nutné technologické procesy. Elektrické vytápění se neuvažuje, pouze ojediněle jako doplněk k ostatním topným médiím. Doporučuje se použít přímotopné a hybridní elektrické systémy, tepelná čerpadla v kombinaci se solárními kolektory. Navrhujeme racionálně koordinovat výstavbu inženýrských sítí a tak minimalizovat investiční náklady. Navržená koncepce respektuje záměry energetiky. Rozvoj elektrických sítí Konkrétní rozvoj elektrických sítí bude řešen podle aktuálního rozvoje obce postupu výstavby a naplňování jednotlivých zastavitelných ploch. Trasy elektrických sítí, případně umístění nových distribučních trafostanic bude předmětem řešení jednotlivých zastavitelných ploch v rámci předepsaných územních studií. V řešeném území je navržena přeložka stávajícího vzdušného vedení kmenové linky RR Mladé – Borovany 22 kV, které vede napříč celým zastavěným územím a zastavitelnými plochami. Toto vedení je navrženo k přeložení v souběhu s navrhovanou přeložkou silnice II/157, blíže k obci. Jelikož požadavky příkonu pro veškeré zastavitelné plochy nelze zajistit v plné míře ze stávající kmenové linky 22 kV, je v případě realizace veškeré navržené zástavby nutno uvažovat s posílením na dvojnásobné vedení 2 x 22 kV. Přípojky k stávajícím trafostanicím budou propojeny na nové vedení. Telekomunikace a spoje Hlavní trasy telekomunikačních (optických) kabelů budou uloženy ve výkopu v chodnících a v zelených pásech podél komunikací. Stávající trasy jsou respektovány. Nové rozvody, především místního charakteru, se stanoví na základě konkrétních požadavků v následných dokumentacích. Radiokomunikační sítě Návrh nekoliduje s žádným radiokomunikačním zařízením. Nové zařízení, především místního charakteru, se stanoví na základě konkrétních požadavků v následných dokumentacích. Koncepce zásobování plynem a teplem Potřebné teplo pro další rozvoj v řešeném území bude zajištěno především rozšířením sítí zemního plynu společně s posílením kapacity. Navržený rozvoj představuje v převážné míře plochy pro bydlení ve formě převážně izolovaných rodinných domů. Návrh rozšíření sítě STL plynovodů by měl umožnit postupné napojení uvažovaných odběrů bez nutnosti zvýšení výstupního tlaku z RS nad 100 kPa. Tepelné zdroje Rodinné domy budou vybaveny vlastními zdroji tepla, kde se předpokládá převážně využití paliva zemního plynu, v kombinaci s využitím obnovitelných zdrojů energie, případně omezeně i v kombinaci s elektrickou energií. Podobně budou vybaveny i menší objekty vybavenosti. V objektech pro podnikání doporučujeme ke zvážení možnost osazení kogenerační jednotky - přednostně s vlastním využitím vyrobené energie. Produktovod Pro zastavitelné plochy bydlení zasahující do ochranného pásma produktovodu (300 m po obou stranách od osy potrubí) platí: Do vzdálenosti 150 m je zakázáno provádět souvislou zástavbu měst a sídlišť, je nutno dodržet podmínky využití bezpečnostní vzdálenosti produktovodu: Osaměle stojící budovy obytné funkce je možno situovat 70 m od trasy produktovodu, přičemž vzdálenost mezi jednotlivými objekty je stanovena 35 m.
6
I.d.4.
Koncepce vodohospodářské řešení Koncepce zásobování vodou Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. V budoucnosti se navrhuje rekonstrukce vodovodní sítě. Při trendu snižování potřeby vody v domácnostech je kapacita vodojemu i pro současný výhledový stav obyvatel obce dostatečná. Vodojem pokrývá dvě tlaková pásma – I. a II., přičemž II. tlakové pásmo zůstane určeno dvojicí redukčních stanic snižujících tlak vody v síti pod lokalitou “Na Škardě”. Pro posílení tlaku vody v některých navržených lokalitách s kótou zástavby 520,0 m n.m. a výš navrhujeme vybudovat automatickou tlakovou stanici ATS, přičemž jsou vytipována dvě místa pro její osazení. I nadále navrhujeme zachovat III. tlakové pásmo na okraji Staré Pohůrky napojené na vodovodní síť města zásobenou z VDJ Staré Hodějovice. Do tohoto pásma bude připojena i navržená zástavba v nejzápadnější části katastru – lokalita “Pohůrka – V Hluboké cestě” IV. tlakové pásmo určené z VDJ Dobrá Voda bude i nadále pokrývat zástavbu ve Staré Pohůrce včetně části rozvojových lokalit “Stará Pohůrka – Jih a Sever”. S ohledem na malou akumulaci VDJ Dobrá Voda není navrženo napojení lokality “K Dobré Vodě” na IV. tlakové pásmo. Tuto lokalitu navrhujeme připojit do II. tlakového pásma VDJ Srubec, jehož kapacita je dostatečná. Ochranné pásmo stávajícího dálkového řadu Plav – Hosín, přecházejícího před katastr obce v prostoru Staré Pohůrky, je potřeba při návrhu zástavby respektovat. Vodovod zůstane uložen mimo komunikace a zástavbu v travnatém pásu. I nadále bude respektováno II. vnější ochranné pásmo vodních zdrojů Vidov, které prochází katastrem obce. Charakter uvažované zástavby (převážně bydlení v RD) a funkční využití ploch bude v souladu s režimem hospodaření daným provozním řádem. Koncepce kanalizace V souladu s územním plánem bude probíhat postupná dostavba oddílné kanalizace a realizace opatření zamezující natékání povrchových vod z extravilánu do kanalizační sítě, která je napojena na kanalizační síť Českých Budějovic a splaškové vody budou čištěny na ČOV České Budějovice. Koncepčně odlišné řešení kanalizace je v ploše BC.7., která je spádována k sousední obci Dobré Vodě. Je zde navržena oddílná kanalizace. Splaškové vody budou napojeny do kanalizačního systému Dobré Vody, dešťové pak do Dobrovodského potoka do prostoru bývalé malé vodní nádrže, která bude plnit retenční funkci. Maximální množství srážkových vod bude v plochách pro bydlení, s vhodným geologickým podložím, řešena přirozeným vsakem do půdy. Součástí velkých zastavitelných ploch pro bydlení, pro které je předepsána územní studie, bude i řešení zpomalení odtoku dešťových vod v retenčních nádržích, tak aby nedocházelo k nadměrnému navýšení odtoků vod v recipientech Hodějovickém a Dobrovodském potoce. Vodní plochy a toky. Stanovené záplavové území na Dobrovodském potoce je respektováno, nachází se mimo zastavitelné plochy v lesní a rekreační oblasti „České Švýcarsko“. Na Dobrovodském potoce se v katastru obce nachází vodní nádrž “České Švýcarsko”. Dle údajů z vodohospodářské mapy o 3, zatopené ploše 0,4 ha a objemu 3000 m , která bude využita jako retenční nádrž přívalových vod za účelem ochrany okolní zástavby v dolních úsecích toku. Mezi touto nádrží a zástavbou na Dobré Vodě navrhujeme obnovit a zprovoznit další retenční nádrž. Řešené území se nachází v povodí Hodějovického potoka, kde již v současné době vznikají problémy s nedostatečnou kapacitou koryta toku při přívalových deštích a povodňových stavech. Proto je potřeba navrhnout způsob neškodného odvedení dešťových vod z ploch určených k zástavbě (např. umístěním dešťových záchytných nádržní před vypouštěním do potoka) buďto v rámci řešení územního plánu nebo v rámci předepsaných územních studií pro velké zastavitelné plochy bydlení. V lokalitě „Na Štětkách“ se je revitalizován rybník na Hodějovickém potoce, který přispívá k zachycení srážkových vod z okolních převážně zemědělských pozemků. Kromě retenční funkce, plní i funkci požární nádrže pro lokalitu „Na Štětkách“. V centru horní části obce se nachází Návesní rybník. Rybník je plněn přítokem dešťových a podzemních melioračních vod a plní i funkci retenční a požární nádrže.Čistě nebeský rybník se nachází ve Staré Pohůrce v lokalitě nové zástavby rodinných domků. Rybník plní retenční funkci při přívalu dešťových vod ze Staré Pohůrky a okolních pozemků. Zajišťuje tak částečnou ochranu zástavby na konci odtokové stoky v Suchovrbenské ulici a okolí v městské části Suché Vrbné. Rybník „Naděje“ nad odkalištěm popílku je revitalizován a K.ú. Srubec je zařazeno mezi zranitelné oblasti a je proto okolo vodních toků potřeba zakládat a udržovat trvalé travní porosty, respektovat podmínky stanovené pro používání a skladování hnojiv, statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření.
7
I.e.
Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů Koncepce uspořádání krajiny Na urbanistickou koncepci řešení ÚP, dle které je celá západní a střední část řešeného území určena pro antropogenní aktivity ve formě rozvoje bydlení a rozvoje dopravní infrastruktury, reaguje koncepce uspořádání krajiny ve východní, severní a jižní části řešeného území, kde převažují především funkce přírodní, krajinotvorné a zemědělské hospodaření. Velký význam z hlediska krajinotvorného, ekostabilizačního, protipovodňového a protierozního, ale i rekreačního využití mají lesní komplexy okolo Dobrovodského a Hodějovického potoka a lesní komplex Jesení. Tyto plochy lesní nebudou řešením ÚP Srubec nijak dotčeny. Rovněž jsou respektovány prvky krajinné zeleně ve formě remízků a stromořadí, které jsou převážně i součástí ÚSES jako interakční prvky. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ÚSES je vymezen jako území se zvláštní ochranou (zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) a je tvořen biokoridory, biocentry, interakčními prvky a jejich propojením vymezenými v grafické části ÚSES se pro účely této ÚPD rozumí v prostoru spojitá a v čase trvající síť jednotlivých prvků ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky), která stavem svých podmínek umožňuje trvalou existenci a rozmnožování přirozeného geofondu krajiny a zároveň umožňuje migraci zvěře a živočichů. Jednotlivé prvky ÚSES popsané v níže uvedených tabulkách jsou vymezeny ve výkresové části ÚP (hlavní výkres, koordinační výkres) Ndaregionální biokoridor (NBK) Název: NBK 011 (NKÓD117) Hlubocká obora K118 Geobiocenologická typizace: bioregion:1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 A-AB 3, 4 AB 2, 4 BC 4-5 Lokální biocentra (LBC) Název: LBC 1 Srubecký kopec Geobiocenologická typizace:bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 3 B 3, 3 AB 3, 4 BC 4
Katastrální území:
Srubec
Rozloha: 37,7 ha Fyziotyp:KU, AD, MT, SE, RU, Stupeň ekologické stability: 3-4
Katastrální území: Srubec Rozloha: 4,89 ha Fyziotyp: BU, LO,VO Stupeň ekologické stability: 5,4,3
Název: LBC 2 U vodojemu Geobiocenologická typizace:bioregion: 1.21 STG(vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 A-AB 2(3)
Katastrální území: Srubec Rozloha: 2,78 ha Fyziotyp: Stupeň ekologické stability:
Název: LBC 3 České Švýcary Geobiocenologická typizace: bioregion:1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 BC 4-5, 3 AB 3, 4 AB-B 3
Katastrální území: Srubec, Třebotovice Rozloha: 3,89 ha Fyziotyp: VO,LO,BU,MT Stupeň ekologické stability: 5,4,3
Název: LBC 5 U Šoupných Geobiocenologická typizace:bioregion:1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 AB 2, 4 A2
Katastrální území: Srubec Rozloha: cca 3 ha (3,08 ha) Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 1
Název: LBC 6 Pod odkalištěm Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21, 1.30,STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 BC 5, 4 B 4
Katastrální území: Srubec Rozloha: cca 3-5 ha (3,81 ha) Fyziotyp: VO,MT,KR Stupeň ekologické stability: 2, 3, (1, 4)
MT-XT 2-3
SE
8
Lokální biokoridory: Název: LBK 7 Dobrovodský potok Geobiocenologickátypizace:bioregion:1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 BC 5-4 Název: LBK 8 Hodějovický potok Geobiocenologická typizace: bioregion:1.21, 1.30, STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 BC 4-5
Katastrální území: Srubec, Délka: 3,5 km Fyziotyp: VO,LO,BU,MT 2 vložená biocentra Stupeň ekologické stability: 5, 4, 3 Katastrální území: Srubec, Délka: 3,4 km Fyziotyp: VO,LO,BU,MT,KR 2 vložená biocentra Stupeň ekologické stability: 5,4,3
Název: LBK 10 Jesení Geobiocenologická typizace: bioregion:1.21, STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 B 5, (4 AB 3) Interakční prvky: Název: IP 12 Na Štětkách Geobiocenologická typizace:bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 B 4, 4 BC 4-5
Katastrální území: Srubec Délka: 0,8 km Fyziotyp: BU,LO Stupeň ekologické stability: 4, 3
Katastrální území: Srubec Fyziotyp: VO, MT Stupeň ekologické stability:
3-4
Název: IP 13 silnice Srubec - Ledenice Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 AB 3
Katastrální území: Srubec Rozloha: 1,5 km Fyziotyp: Stupeň ekologické stability: 3
Název: IP 14 Pod Srubcem Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 BC 4
Katastrální území: Srubec Rozloha: 1,1 km Fyziotyp: VO, MT,BU,KR Stupeň ekologické stability: 4-5
Název: IP 15 U Veselských Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 BC 3-4
Katastrální území: Srubec Rozloha: 1,91 ha Fyziotyp: VO, KR, LO Stupeň ekologické stability: 4 - 5
Název: IP 16 Stará Pohůrka I Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.21 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 A 2
Katastrální území: Srubec Rozloha: 0,39 ha Fyziotyp: MT, KR, XT Stupeň ekologické stability: 3-4
Název: IP 17 Stará Pohůrka II Geobiocenologická typizace: bioregion: 1.30 STG (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) 4 BC 5
Katastrální území: Srubec Rozloha: 0,18 ha Fyziotyp: Stupeň ekologické stability:
KR, MT
VO,LO 3-4
Pro funkční plochy základních skladebných prvků ÚSES •
•
Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch navržené tímto ÚP, případně navazujícím dalším stupněm ÚPD, za předpokladu, že bude zajištěna přirozená druhová skladba bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Dále využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření. Nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo ke zhoršení přírodní funkce základních skladebných prvků ÚSES. Jsou podmíněně přípustné: pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury a případně rekreační plochy přírodního
9
•
•
charakteru, podporující trvale udržitelný rozvoj území, při co nejmenším zásahu do základních skladebných prvků ÚSES. Je nepřípustné: funkční využití, které by snižovalo současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do základních skladebných prvků ÚSES, dále pak funkce, které jsou v rozporu s funkcí základních skladebných prvků ÚSES nebo by znemožnily založení chybějících základních skladebných prvků ÚSES. Nepřípustné je umisťování staveb, mimo staveb uvedených jako podmíněně přípustných, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod. ochranné zóny (pásma) nadregionálních biokoridorů, jejichž součástí jsou všechny plochy s vyšší ekologickou stabilitou, které podporují funkce biokoridorů, a to do vzdálenosti 2 km na obě strany vně od osy nadregionálního biokoridoru.
Propustnost krajiny Propustnost krajiny bude vlivem řešení návrhu ÚP Srubec narušena tělesem navrhované přeložky. Z toho důvodu je potřeba zajistit propustnost krajiny pro migraci živočichů a zejména velkých savců nejlépe formou ekoduktu v místě křížení silnice II/157 s NRBK 117. Propustnost krajiny pro člověka bude zajištěna prostřednictvím navržených úrovňových a mimoúrovňových křižovatek místních komunikací s přeložkou silnice II/157. Protierozní a protipovodňová opatření Konkrétní protierozní ani protipovodňová opatření nejsou v řešeném území navržena. U zemních těles přeložky silnice II/157 je potřeba zajistit vhodnými technickými opatřeními a vhodným vegetačním pokryvem stabilitu násypů a svahů zářezů, aby nedocházelo k erozním rýhám a snosu zeminy. Dobývání nerostů V řešeném území jsou dle Registru Geofondu a mapy poddolovaných území, stará důlní díla. Tato stará důlní díla jsou vyznačena v grafické části této dokumentace. Název
Surovina
2071
ČESKÉ BUDĚJOVICE 5-DOBRÁ VODA
Polymetalické rudy systém 2007
Klíč Název 2055 Staré Hodějovice 1
Surovina Polymetalické rudy
Rozsah systém
Rozsah
Datum poslední aktualizace záznamu
Klíč
Rok pořízení záznamu 1988
Stáří do 19. století
Registr poddolovaných území představuje signální informaci, upozorňující uživatele, že ve vymezených plochách jsou evidována podzemní důlní díla, vzniklá za účelem průzkumu a dobývání nerostných surovin: Ministerstvo ŽP ČR podle § 13, odstavce 3 a 4, zákona ČNR č.62/1988 Sb. ve znění zákona ČNR č.543/1991 Sb. a podle zákona ČNR č.44/1998 Sb., ve znění zákona ČNR č.541/1991 Sb. (horní zákon) stanoví území se zvlášť nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry, kde orgány územního plánování mohou vydat územní rozhodnutí jen s předchozím souhlasem Ministerstva ŽP ČR nebo po splnění jím stanovených podmínek. Těmito územími jsou též poddolovaná území, zobrazená na přiložených mapách v m 1:50 000. Na poddolovaných územích lze zřizovat stavby jen po provedení speciálního geologického průzkumu, který určí komplex technických opatření nutných pro zakládání staveb v těchto oblastech. V řešeném území evidovány žádné ložiskové objekty. V řešeném území se tudíž neuvažuje s dobýváním nerostů.
10
I.f.
Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách)
Plochy s rozdílným způsobem využití jsou členěny na následující funkční typy a jsou takto označeny BC Bydlení čisté SO. Smíšená obytná OV. Občanské vybavení OVSR. Občanské vybavení sportovně rekreační RR. Rekreace rodinná VS. Výroba a skladování VSZ. Výroba a skladování zemědělské SVK. Smíšená výroba a komerce VP. Veřejná prostranství DI. Dopravní infrastruktura TV Technické vybavení PUPFL. Plochy lesní ZPF. Plochy zemědělské PV. Plochy vodní a vodohospodářské Pro účely této územně plánovací dokumentace byly vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využitím: SD Smíšené plochy dopravní – koridor D3 SD Smíšené plochy dopravní – koridor přeložky II/157 ZS. Zařízení staveniště ZV. Zeleň veřejná ZK. Zeleň krajinná ZO. Zeleň ostatní PR. Plochy rekultivace I.f.1. Bydlení čisté Hlavní využití: Zastavitelné území pro obytné a s nimi související zařízení, činnosti a děje poskytující služby zejména pro bydlení, převážně v nízkopodlažních rodinných, řadových domech, případně nízkopodlažních bytových domech nebo rezidenčních domech. S ohledem na urbanistickou koncepcí vyžadovanou vazbu na přírodní prostředí je vhodné, aby stavební pozemky na přechodu do volné krajiny byly o 2 rozloze min. 800 m . Přípustné využití : Přípustné jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující zejména nevýrobní služby zdravotní, sociální, vzdělávací, ubytovací, stravovací, občanské vybavenosti, sportovní a rekreační, včetně veřejných prostranství, nepřekračující svým významem místní dosah a nerušící obytnou funkci nad míru přípustnou. Součástí těchto ploch musí být i odpovídající počet parkovacích a odstavných stání vyvolaných přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Dále sítě a plochy technické a dopravní vybavenosti nezbytné pro obsluhu území. Nepřípustné využití : Činnosti, zařízení a děje, které svým charakterem a provozem narušují obytné a životní prostředí a obecně závazné předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území. Nepřípustné je zřizovat na těchto územích zejména: výrobní a průmyslové provozovny, nákupní zařízení, zábavní zařízení (diskotéky, noční kluby apod.), kapacitní chovy živočišné výroby a pěstitelské činnosti, nákupní zařízení, hromadné či řadové garáže, parkovací a odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, zařízení dopravních služeb (autoservisy, autobazary), čerpací stanice pohonných hmot. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je přípustná maximálně dvě nadzemní podlaží (dále jen NP) u rodinných, řadových a rezidenčních domů, nebo jedno nadzemní podlaží s možností podsklepení nebo nadstavby podkroví. U nízkopodlažních bytových domů jsou přípustná maximálně dvě NP, s možností podsklepení nebo využití podkroví bez nadstavby (to znamená, že výška nadezdívky nad posledním plným podlažím nepřesáhne 0,30 m). Nadstavba podkroví je přípustná maximálně do výšky 1,30 m nad úroveň stropu
11
posledního plného podlaží. Podsklepení je přípustné zapuštěnými sklepy s úrovní podlahy 1. NP max. 0,9 m nad úrovní terénu. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost u rodinných a rezidenčních domů navazujících na volnou krajinu maximálně 25%, u rodinných domů individuálních maximálně 35%, u řadových a nízkopodlažních bytových domů maximálně 60%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. Stavební pozemky 2 na přechodu do volné krajiny budou o rozloze min. 800 m . Umisťování nově navržené chráněné bytové výstavby musí respektovat jednotlivá ochranná pásma (např. OP dopravních tras, OP nadzemního vedení VN a trafostanic, OP chovu živočišné výroby zemědělských areálů). U zastavitelných ploch umístěných ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa bude odstup staveb od okraje lesa nejméně 25 m. I.f.2. Smíšená obytná Hlavní využití: Zastavěné území zejména pro obytné pozemky a s nimi související zařízení, činnosti a děje poskytující nevýrobní služby pro bydlení, převážně v nízkopodlažních rodinných, řadových, rekreačních nebo vila domech, případně nízkopodlažních bytových domech nebo rezidenčních domech. Součástí těchto ploch musí být i odpovídající počet parkovacích a odstavných stání vyvolaných přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Přípustné využití : Přípustné jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující nevýrobní služby zdravotní, sociální, vzdělávací, ubytovací, stravovací, občanské vybavenosti, sportovní a rekreační, a to i jako monofunkční, nepřekračující svým významem místní dosah a nerušící obytnou funkci nad míru přípustnou. Přípustné jsou i zařízení technické a dopravní infrastruktury (místní obslužné komunikace, včetně zařízení městské hromadné dopravy – zálivy autobusových zastávek, točny MHD) nezbytné pro obsluhu území, avšak za předpokladu, že nebudou rušit obytnou funkci nad míru přípustnou. Podmíněně přípustné je i rekreační bydlení, občanská vybavenost místního významu a sportovně rekreační plochy místního významu, stezky a trasy pro pěší a cyklisty, plochy veřejné a pobytové zeleně, včetně mobiliáře, to vše za předpokladu, že tyto výše jmenované funkce nebudou rušit funkci obytnou nad míru přípustnou. Nepřípustné využití : Činnosti, zařízení a děje, které svým charakterem a provozem narušují obytné a životní prostředí a obecně závazné předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území. Nepřípustné je zřizovat na těchto územích zejména: výrobní a průmyslové provozovny, nákupní zařízení, zábavní zařízení (diskotéky, noční kluby apod.), kapacitní chovy živočišné výroby a pěstitelské činnosti, nákupní zařízení, parkovací a odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, zařízení dopravních služeb (autoservisy, autobazary), čerpací stanice pohonných hmot. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je přípustná maximálně dvě nadzemní podlaží (dále jen NP) u rodinných, řadových, rekreačních a vila domů, s možností podsklepení nebo nadstavby podkroví (nadstavba podkroví je přípustná pouze v případě objektů s 1 NP a případným podsklepením, u objektů se 2 NP je přípustné využití podkroví bez nadstavby). U nízkopodlažních bytových a rezidenčních domů je přípustná maximálně 3 NP, s možností podsklepení nebo využití podkroví bez nadstavby. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost v rozmezí 25% (u individuálních RD navazujících na volnou krajinu) až 50% (u řadových a bytových domů), u ostatní rodinných domů je stanovena zastavitelnost do 35%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. V plochách, které zasahují do vzdálenosti 50 m od okraje lesa musí být zástavba, zejména obytná, umisťována v minimální vzdálenosti 20 – 25 m od okraje lesa. I.f.3. Občanské vybavení Hlavní využití : Zařízení a plochy s vysoce různorodou skladbou činností a dějů místního až nadmístního významu, v monofunkčních či polyfunkčních objektech a blocích. Jedná se o území určená převážně pro administrativní, správní, obchodní a školská zařízení, zařízení sociální péče a zdravotnictví, zábavní, pohostinství, stravovací a ubytovací zařízení, kulturní, církevní a společenská zařízení, včetně veřejné, parkové a doprovodné zeleně, veřejných prostranství a odpovídajících počtů parkovacích a odstavných stání.
12
Přípustné využití : Sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu tohoto území a pro rozvoj města, sídla. Přípustné jsou i monofunkční sportovní a rekreační zařízení místního až nadmístního významu. Podmíněně přípustné je i služební bydlení nebo nájemné bydlení, za předpokladu, že nebude rušeno nad míru přípustnou. Nepřípustné využití : Děje, činnosti a zařízení, které svým charakterem a provozem narušují stanovený funkční typ tohoto území a navazujících obytných území. Nepřípustné jsou zejména průmyslové a výrobní provozovny, kapacitní chovy živočišné výroby, pěstitelské činnosti a zemědělské areály. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je přípustná nízkopodlažní až středně podlažní výšková hladina s omezením do čtyř nadzemních podlaží (dále jen NP), s možností podsklepení, s možností překročení této hladiny architektonickou dominantou. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 75%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. I.f.4. Občanské vybavení sportovně rekreační Hlavní využití : Území a plochy určené k hromadnému provozování sportu, sportovně rekreačních aktivit, veřejné rekreace a trávení volného času. Přípustné je zřizovat sportoviště a hřiště, dětská hřiště, veřejná tábořiště a campingy a další stavby související s využitím plochy pro sport a rekreaci, parkovací a odstavná stání, vyvolaná využitím území, veřejnou, pobytovou a rekreační zeleň, jednoduché stavby veřejného stravování slouží-li potřebám sportovní a rekreační funkce. Přípustné funkce : Nákupní a obslužná zařízení související s přípustným využitím území, ubytovací zařízení a služební bydlení související s přípustným využitím území, využívat území pro kulturně společenské akce a organizované akce spolků a sdružení. Podmíněně přípustné jsou i sítě a stavby pro technickou infrastrukturu nezbytnou pro rozvoj a obsluhu území. Nepřípustné funkce : Jsou ostatní funkce neuvedené jako přípustné a podmíněně přípustné, zejména : trvalé bydlení (s výjimkou služebních, stavby pro individuální rekreaci, výrobní funkce, funkce které by svým charakterem a provozem nadměrně a dlouhodobě obtěžovaly okolní funkci nad míru přípustnou. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy jsou přípustná maximálně dvě nadzemní podlaží (dále jen NP), s možností překročení této hladiny architektonickou dominantou nebo speciálním zařízením, či objektem sloužící pro potřeby sportu a rekreace, za předpokladu, že nedojde k nepřípustnému narušení krajinného rázu. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 45%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi, travnatá hřiště, hřiště a konstrukce zhotovené z přírodních materiálů. U zastavitelných ploch umístěných ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa bude odstup staveb od okraje lesa nejméně 25 m. I.f.5. Rekreace rodinná (RR.) Hlavní využití : Obvyklé a přípustné jsou na těchto územích přechodné pobytové děje a činnosti v objektech rodinné rekreace (rekreační chalupy, rekreační domky, rekreační chaty, zahradní domky, zahrádkářské chaty, a jiné drobné stavby, které svým charakterem, objemovými parametry a stavebním uspořádáním odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a pod.). Součástí plochy musí být i odpovídajících počet parkovacích a odstavných stání. Přípustné využití : Podmíněně přípustné je na přilehlých pozemcích (pokud jsou součástí nemovitosti) provozovat drobné pěstitelské či chovatelské činnosti za účelem samozásobení. Podmíněně přípustné je i na těchto pozemcích provádět přístavbu hlavního objektu a zřizovat drobné doplňkové objekty ke stavbě hlavní (např. zahradní altány, pergoly, terasy apod.), pokud nejsou na PUPFL. Přípustné je i využití podkroví nad stávajícím objektem. Nepřípustné využití : Nepřípustné je půdorysné rozšiřování objektů na úkor PUPFL (lesní pozemek) a nadstavby plného podlaží na stávajících objektech. Nepřípustné je trvalé bydlení, podnikání a výrobní funkce. Nepřípustné je na těchto územích zejména zřizovat a provozovat garáže jako samostatné objekty a jakákoliv zařízení a objekty, které nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná. Podmínky prostorového uspořádání :
13
Pro tyto plochy je přípustná nízkopodlažní výšková hladina jedno NP s možností podsklepení a nadstavbou podkroví. Nadstavba podkroví je přípustná maximálně do výšky 1,30 m nad úroveň stropu posledního plného podlaží. Podsklepení je přípustné zapuštěnými sklepy s úrovní podlahy 1. NP max. 0,90 m nad úrovní terénu. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 20%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. Vytvářejí li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m. U zastavitelných ploch umístěných ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa bude odstup staveb od okraje lesa nejméně 25 m. I.f.6. Technické vybavení Hlavní využití : Toto území je určeno především pro umisťování technických zařízení, nezbytných k technické a dopravní obsluze území. Stavby a zařízení technické infrastruktury mohou být umisťovány i v ostatních územích, jsou-li určeny pro bezprostřední obsluhu těchto území, nemohou-li se stát zdrojem závad pro stanovené využití příslušného území. Jedná se zejména o technické sítě (podzemní i nadzemní) zařízení, objekty a trasy pro zásobování vodou a kanalizaci, zásobování elektrickou energií, teplem a plynem, zařízení využívající obnovitelné zdroje energie, zařízení pro spoje a radiotelekomunikace, území pro sběr a ukládání odpadů, odkaliště popílku, kompostárny, požární ochranu, hospodářské objekty a skladové, hospodářské a manipulační plochy obce. Přípustné funkce : Přípustné jsou zařízení dopravní vybavenosti, zejména hromadné garáže, parkovací a odstavná stání. Přípustné jsou i služby bezprostředně spojené s činnostmi a zařízeními v tomto území. Nepřípustné funkce : Nepřípustná je obytná a další funkce, které by byly činnostmi a zařízením technické dopravní vybavenosti rušeny nad míru přípustnou. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 2 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%. I.f.7. Dopravní infrastruktura Hlavní využití : Území určené pro dopravu v pohybu na pozemních komunikacích : nadřazený komunikační systém – rychlostní : území pro dálnici a rychlostní komunikace, jimiž se rozumí území určená pro tělesa dálnic a rychlostních komunikací a pro jejich obslužná a technická zařízení sběrné komunikace : území pro silnice a komunikace II. třídy jimiž se rozumí území hlavních dopravně nadřazených sběrných komunikací, určených pro soustředěný dopravní provoz – funkční skupiny B obslužné komunikace vybrané : území pro silnice III. třídy, místní komunikace III. třídy vybrané, jimiž jsou veřejně přístupné komunikace zařazené do hlavní dopravní struktury obce funkční skupiny C (bývalé C1) obslužné komunikace ostatní : území pro místní komunikace III. třídy ostatní – vybrané, jimiž jsou veřejně přístupné komunikace zařazené do dopravní struktury obce – funkční skupiny C (bývalé C2, C3) trasy pro pěší a cyklisty : území veřejně přístupných komunikací a stezek s omezenou nebo vyloučenou motorovou dopravou (ve výkresové části jsou vyznačené grafickou značkou) ostatní dopravní zařízení : územní s převahou dějů, činností a zařízení pro hromadnou dopravu včetně technického zázemí (točny, stanice a zastávky veřejné hromadné dopravy), ve výkresové části jsou vyznačené grafickou značkou ostatní zařízení pro dopravu v klidu : parkoviště, parkovací a odstavná stání protihlukové stěny ((ve výkresové části jsou orientačně vyznačené grafickou značkou) Přípustné využití : Zařízení a plochy pro obsluhu automobilové dopravy a služby pro motoristy, opravny, servisy, čerpací stanice PHM, autosalony, autobazary a zařízení určené pro parkování a zřizování hromadných odstavných parkovacích stání a hromadných garáží. Nepřípustné využití : Jakékoliv funkce na úkor funkce dopravní vybavenosti, zejména parkování a odstavování automobilů na pozemních komunikacích určených pro dopravu v pohybu mimo vyznačené parkovací stání a ostatní funkce, které nejsou uvedeny jako přípustné a podmíněné.
14
Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 2 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%. I.f.8. Smíšené plochy dopravní – koridor dálnice D3 Hlavní využití: Území určené zejména pro dopravu v pohybu na pozemních komunikacích, zejména plochy pro koridory dopravních staveb – dálnice D3, včetně souvisejících zařízení jako například: ploch mimoúrovňových křižovatek, sjezdů, odbočovacích a připojovacích pruhů, mostních objektů, retenčních nádrží, propustků, ekoduktů, těles násypů, zářezů komunikací, protihlukových stěn, apod. Přípustné využití: Zejména ostatní zeleň jako součást zbytkových ploch mimoúrovňových a úrovňových křižovatek a těles komunikací, nezbytné stavební objekty související s provozem na pozemních komunikacích Nepřípustné využití: Jakékoliv funkce na úkor funkce dopravní vybavenosti, zejména parkování a odstavování automobilů na pozemních komunikacích určených pro dopravu v pohybu mimo vyznačené parkovací stání a ostatní funkce, které nejsou uvedeny jako hlavní a přípustné. Podmínky prostorového uspořádání: Pro tyto plochy se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%, za předpokladu, že nebudou narušeny rozhledové poměry I.f.9. Smíšené plochy dopravní – koridor přeložky silnice II/157 Hlavní využití: Území určené zejména pro dopravu v pohybu na pozemních komunikacích, zejména plochy pro koridory dopravních staveb – silnic II. třídy, včetně souvisejících zařízení jako například: ploch mimoúrovňových a úrovňových křižovatek, sjezdů, odbočovacích a připojovacích pruhů, mostních objektů, retenčních nádrží, propustků, ekoduktů, těles násypů, zářezů komunikací, protihlukových stěn, apod. Přípustné využití: Zejména ostatní zeleň jako součást zbytkových ploch mimoúrovňových a úrovňových křižovatek a těles komunikací, nezbytné stavební objekty související s provozem na pozemních komunikacích Nepřípustné využití: Jakékoliv funkce na úkor funkce dopravní vybavenosti, zejména parkování a odstavování automobilů na pozemních komunikacích určených pro dopravu v pohybu mimo vyznačené parkovací stání a ostatní funkce, které nejsou uvedeny jako hlavní a přípustné. Podmínky prostorového uspořádání: Pro tyto plochy se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%, za předpokladu, že nebudou narušeny rozhledové poměry I.f.10. Výroba a skladování Hlavní využití : Plochy a uzavřené areály pro zařízení, činnosti a děje charakteru výrobního a průmyslového, podnikatelské aktivity, sklady, manipulační plochy, komunální provozovny, velkoobchod, logistické areály. Přípustné jsou parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území, dopravní infrastruktura a dopravní zařízení a služby. Součástí těchto ploch jsou i plochy izolační zeleně vhodné druhové skladby, přispívající k zapojení do krajiny a obrazu města či obce. Přípustné využití : Služební bydlení, administrativní provozy, velkoobchodní nákupní zařízení, čerpací stanice pohonných hmot. Podmíněně přípustné jsou zařízení a sítě technické infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Podmíněně přípustné jsou i zemědělské, chovatelské a pěstitelské areály místního významu. Nepřípustné využití : Obytná funkce, ostatní funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněné, funkce a zařízení, činnosti a děje nadlimitně zatěžující životní a okolní prostředí (hlukem, vibracemi, prachem, pachem a exhalacemi). Podmínky prostorového uspořádání :
15
Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 3 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 85%. I.f.11. Výroba a skladování zemědělské (VSZ.) Hlavní využití : Obvyklé jsou zejména činnosti a zařízení zemědělské výroby, zemědělských provozů a podobných zařízení místního významu, například: zahradnické areály, pěstitelské areály, chovatelské areály, jejichž náplň činnosti je vymezena pásmem hygienické ochrany, areály a objekty, jejichž náplň činnosti není podmíněna vymezením pásma hygienické ochrany, sklady a skladové provozovny, mechanizační střediska, zařízení poskytující služby zemědělských podniků. Součástí těchto ploch jsou i plochy izolační zeleně vhodné druhové skladby, přispívající k zapojení do krajiny a obrazu obce. Přípustné využití : Přípustné jsou podnikatelské provozy, skladové provozy, provozy přidružené výroby, parkovací, odstavná stání, garáže apod., pro potřebu vyvolanou přípustným využitím území. Přípustné jsou i přístavby, nadstavby a dostavby stávajících objektů. Nepřípustné využití : V areálech a plochách pro zemědělskou výrobu je nepřípustná funkce obytná (kromě služebního bydlení), ostatní funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněné, funkce a zařízení, činnosti a děje nadlimitně zatěžující životní a okolní prostředí hlukem, vibracemi, prachem, pachem a exhalacemi (například bioplynové stanice, obalovny asfaltových směsí apod.) nebo velkokapacitní chovy zvířat nadměrně překračující vyhlášené nebo navržené ochranné pásmo chovu živočišné výroby, pokud by zasahovalo do ploch s funkčním využitím obytným, smíšeným obytným a občanským vybavením. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 1 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 85%. I.f.12. Smíšená výroba a komerční plochy (SVK.) Hlavní využití : Zejména lehká výroba, výrobní služby, sklady, velkoobchodní zařízení a občanská vybavenost komerčního charakteru, mnohoúčelové společenské a zábavní zařízení, místního významu. Přípustné využití : Zejména zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu tohoto území, případně i služební bydlení. Přípustné jsou děje, zařízení a činnosti obchodů, výrobních a nevýrobních služeb, administrativy, skladovacích zařízení, výrobních provozoven, včetně odpovídajících počtů parkovacích a odstavných stání a místních obslužných komunikací apod. Zejména v místech funkčního rozhraní s plochami bydlení je nutno uvažovat s odcloněním formou izolační zeleně vhodné druhové skladby. Součástí těchto ploch mohou být například i čerpací stanice pohonných hmot, zařízení a služby pro motoristy. Nepřípustné využití : Činnosti děje a zařízení, které nadměrně zatěžují životní prostředí, zejména těžké průmyslové provozy. provozy těžkého chemického průmyslu, velkokapacitní zemědělské areály. Nepřípustná je rovněž obytná funkce, ostatní funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněné, funkce a zařízení, činnosti a děje nadlimitně zatěžující životní a okolní prostředí hlukem, vibracemi, prachem, pachem a exhalacemi (například bioplynové stanice, obalovny asfaltových směsí apod.). Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro stavební objekty max. 2 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Konstrukční výška podlaží je stanovena 4 m, v odůvodněných případech a u technologických objektů i více. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 85%. I.f.13. Veřejná prostranství Hlavní využití : Veřejným prostranstvím jsou zejména všechna náměstí nebo návsi, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
16
Přípustné využití : Veřejná prostranství mohou být doplněna například drobnými stavbami, drobnou architekturou, mobiliářem, vodními prvky, menšími veřejnými hřišti, či sportovišti místního významu, malými objekty občerstvení, veřejnými záchodky, plochami veřejné zeleně, s vhodnou druhovou skladbou dřevin a zpevněnými plochami s vhodnou skladbou povrchů. Související plochy, objekty a zařízení dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. Nepřípustné využití : Jakékoliv zařízení objekty a činnosti, které nejsou uvedeny v hlavním a přípustném využití těchto ploch. Podmínky prostorového uspořádání : Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Výšková hladina přípustných stavebních objektů je stanovena jednopodlažní, s konstrukční výškou podlaží maximálně 3,3 m. Bydlení v případě, že bude územní studií vymezena jiná obdobná plocha veř. prostranství. I.f.14. Zařízení staveniště (ZS.) Hlavní využití: Plochy dočasně zastavitelné, určené výhradně pro zajištění výstavby pozemních komunikací (zejména D3, MÚK, přeložky II/157), včetně souvisejících zařízení a objektů (například sociální zařízení, výrobní a skladové objekty, odstavné, skladové a manipulační plochy). Po ukončení výstavby budou tyto plochy rekultivovány a navráceny do ZPF. Přípustné využití: Zřizovat a provozovat zařízení a sítě technické infrastruktury, nezbytné pro funkci a provoz obce a výstavbu pozemních komunikací. Nepřípustné využití: Jakékoliv funkce na úkor funkce dopravní vybavenosti, zejména parkování a odstavování automobilů na pozemních komunikacích určených pro dopravu v pohybu mimo vyznačené parkovací stání a ostatní funkce, které nejsou uvedeny jako hlavní a přípustné. Podmínky prostorového uspořádání: Pro tyto plochy se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%, za předpokladu, že nebudou narušeny rozhledové poměry I.f.15. Zeleň veřejná Hlavní využití : Území veřejné zeleně převážně uvnitř zastavěného a zastavitelného území obce, veřejně přístupná, sloužící zejména jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Tyto plochy jsou součástí urbanistické koncepce obce a jejího začlenění do krajinného obrazu a jako takové musí být respektovány a chráněny. Obvyklé a přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy a původní skladbu dřevin. Přípustné využití : Přípustné je na těchto územích rovněž provozovat chodníky, stezky pro pěší a cyklisty, městský mobiliář a stavby drobné architektury (altány, odpočívadla, pavilóny, plastiky, umělecká díla a pod) a vodní plochy. Zřizovat a provozovat zařízení a sítě technické infrastruktury, nezbytné pro funkci a provoz obce, za předpokladu, že budou citlivě začleněny do tohoto území, drobné církevní a kulturní stavby, drobná sportovní zařízení a drobné stavby občanské vybavenosti za předpokladu, že svým charakterem a doprovodnými funkcemi (parkování, rozptylové prostory), nenaruší charakter tohoto území a majoritu zeleně, umělé vodní plochy vyžadující technické zázemí. Přípustná je i funkce izolační zeleně, jako předěl mezi odlišnými funkčními typy. Přípustná je i náhradní výsadba zeleně vhodné druhové skladby. Přípustné je i využití tohoto území pro plochy veřejných i soukromých zahrad, sadů a lesoparků, případně i lesních ploch s vhodnou druhovou skladbou dřevin. Nepřípustné využití : Zřizovat a provozovat veškerá zařízení a stavby, která nejsou uvedena jako hlavní a přípustné využití území. Nepřípustné je na těchto plochách zřizovat zahrádkářské osady, intenzivní pěstitelská a chovatelská zařízení a objekty Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území.
17
I.f.16. Zeleně krajinná Hlavní využití : Území určená pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Dění v těchto územích je řízeno především přírodními procesy. Plošné regulace se stanovují pro podporu těchto procesů a jejich ochranu. Pro území krajinné zeleně všeobecné jsou charakteristické přirozené, přírodě blízké krajinné typy s původní druhovou skladbou dřevin a rostlin. Přípustné funkce : Přípustné je rovněž zřizovat a provozovat pěší a cyklistické stezky, naučné stezky, včetně mobiliáře, vodní plochy přírodního charakteru a objekty a zařízení sloužící ohraně přírody a krajiny. Podmíněně přípustné je provozovat na těchto územích účelové komunikace, extenzivní sady, drobné sakrální stavby (kapličky, boží muka a podobně), drobné stavby určené zejména pro vzdělávací výzkumné a přípustné hospodářské funkce a údržbu krajiny a zeleně (například pozorovací, či pěstitelské stanice nebo informační zařízení a drobné hospodářské objekty). Přípustné je do tohoto území umisťovat plochy pro výsadbu náhradní zeleně, včetně PUPFL a lesoparků, při dodržení vhodné druhové skladby vysoké zeleně. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné funkce : Nepřípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná, parkovací stání, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy a pro přívěsy těchto nákladních vozidel. Nepřípustné jsou funkce, zařízení, činnosti a děje omezující a narušující funkci vymezených prvků ÚSES, pokud jsou součástí tohoto území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území. I.f.17. Zeleň ostatní (ZO.) Hlavní využití : Území ostatní zeleně je určeno zejména jako náhrada za přírodní prostředí s různorodou skladbou činností a dějů, ve formě izolační zeleně, doprovodné zeleně alejí a uličních stromořadí v dostatečné šířce, plnící funkci rozhraní mezi rozdílnými funkčními typy na území obce. Přípustné využití : Zejména zařízení a objekty technické a dopravní vybavenosti (včetně protihlukových stěn, opěrných, či zárubních zdí) nezbytné pro fungování obce, za předpokladu, že nebude narušena majorita ploch ostatní zeleně, například malé vodní plochy, jednotlivé jednoduché stavby pro služby veřejnosti. V rámci ostatní zeleně, je přípustné budovat například cyklistické a pěší stezky, osazovat městský mobiliář, drobnou architekturu apod. Plochy pro výsadbu náhradní zeleně, při dodržení vhodné druhové skladby vysoké zeleně. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití : Zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení a stavby (včetně objektů individuální rekreace), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina (u přípustných drobných staveb je přípustná) jednopodlažní výšková hladina), ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavitelného území, ve kterém se předpokládá majorita zeleně. I.f.18. Plochy vodní a vodohospodářské (PV) Hlavní využití : Území vodních ploch a toků a s nimi souvisejících objektů a zařízení jako například: hráze a jejich tělesa, bezpečnostní přelivy, jezy, vypouštěcí objekty, plavební komory, náplavky, mola, apod. Zásahy do vodních ploch vodních toků a s nimi bezprostředně souvisejících území a objektů budou sledovat především: • stabilizaci vodních poměrů v území, revitalizaci vodní plochy, obnovou a zkvalitněním břehových porostů • přirozené začlenění vodní plochy do krajinného prostředí • začlenění plochy do územního systému ekologické stability
18
• •
rybochovné využití s ohledem na možné rekreační využití pro výkon správy vodních toků bude ponechán podél břehové hrany volný manipulační pruh šířky 6,0 m • v zaplavovaném území podél vodních toků situovat trvalé travní porosty s vyloučením orné půdy Přípustné využití : V rámci svobodného využití vod je možné například využití pro sportovní rybolov, koupání, včetně drobných staveb a zařízení, které jsou v souladu s přípustným a podmíněně přípustným využitím území. Dále jsou přípustné nezbytné objekty technické a dopravní infrastruktury jako například: komunikace, mostní objekty, lávky, propustky, rybochovná zařízení, jímací a výústní objekty apod. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití : Jakákoliv zařízení, stavby, objekty a funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněně přípustné. Jakékoliv zařízení, objekty,stavby a funkce zhoršující odtokové poměry v území a ohrožující kvalitu vody v území. Ve stanoveném záplavovém území, či výtopě je nepřípustné provádět jakékoliv stavby, terénní úpravy nebo i výsadbu zeleně zhoršující odtokové poměry v tomto území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území. I.f.19. Plochy zemědělské (ZPF) Hlavní využití : Území určená zejména pro hospodaření se zemědělskou půdou nebo činnosti a zařízení, které s hospodařením na ZPF souvisí. Jedná se o půdu ornou, pastviny, louky zahrady, sady a ostatní plochy volné krajiny. Přípustné využití : Je zřizovat a provozovat na těchto územích zejména sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území, umisťovat jednotlivé jednoduché stavby pro sportovně rekreační využití krajiny (např.: cykloodpočívky, pikniková místa, mobiliář, apod), zemědělské výroby a pro údržbu krajiny např.: stavby nevyžadující stavební povolení a ohlášení (hospodářské budovy, seníky, včelíny, konstrukce vinic a chmelnic, závlahy, apod.). Oplocení výše jmenovaných objektů a k nim přilehlých pozemků je přípustné, pokud nebude narušena struktura ZPF a obsluha, či přístupnost sousedních pozemků. Přípustné je rovněž provádět na těchto územích změnu kultury orné půdy na travní porosty (včetně zatravněných přístupových komunikačních pásů). Přípustné je rovněž měnit funkci na pozemky určené k plnění funkcí lesa, případně vodní toky a ploch, do rozlohy 1 ha. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití : Je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná, narušovat organizaci a strukturu ZPF, porušovat funkčnost melioračních opatření a staveb. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území, s výjimkou přípustných staveb: 1. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv); 2. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky; 3. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky; I.f.20. Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Hlavní využití : Plochy jsou určeny zejména k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů (zákon o lesích). Využívání území je možné pouze v souladu s těmito předpisy.
19
Přípustné využití : Je zřizovat a provozovat na těchto územích účelové komunikace určené pro obsluhu tohoto území. Přípustné je na těchto územích zřizovat a provozovat jednotlivé účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství a ochranu přírody místního dosahu a to pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení a sítě dopravní technické infrastruktury, pokud je to nezbytné pro rozvoj a obsluhu přilehlého území. Podmíněně přípustné je také měnit kulturu těchto pozemků na jiné kultury za předpokladu souhlasu všech příslušných dotčených orgánů správy lesa. Podmíněně přípustné je v ochranném pásmu lesa situovat funkční plochy zastavitelného území, za předpokladu, že před realizací veškeré výstavby, která se dotkne 50 – ti metrového ochranného pásma PUPFL je nutno zažádat příslušný orgán státní správy lesů o souhlas s umístěním stavby v ochranném pásmu PUPFL. Dále je nutné respektovat podmínky vlastníků PUPFL, které mohou mít vliv na využití ploch zasahujících do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití : Je zřizovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustné nebo podmíněné. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území, s výjimkou přípustných staveb pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení. Minimální odstupová vzdálenost objektů od okraje lesa v navazujících zastavitelných plochách je stanovena 20 – 25 m. I.f.21. Plochy rekultivace Hlavní využití: Plochy úložiště elektrárenského popílku s charakterem odkaliště, které jsou po ukončení ukládání popílku určeny k rekultivaci na zeleň krajinnou, případně i vodní plochy a toky. Přípustné využití. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití : Rekultivované plochy nebude možno využívat k intenzivní hospodářské činnosti ani rekreaci a dlouhodobému pobytu, jakékoliv využití rekultivovaných odkališť je podmíněno souhlasem hygienika. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území. I.g.
Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit
I.g.1.
Vymezení veřejně prospěšných staveb - plochy a koridory s možností vyvlastnění Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu anebo určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. V návrhu ÚP Srubec jsou navržené plochy pro veřejně prospěšné stavby a jimi dotčené pozemky jsou vymezeny v grafické části ÚP (hlavní výkres a výkres VPS) opatřeny popiskami (VPS).
Plochy pro VPS v oblasti vodohospodářského řešení: V1 Přeložka vodovodního řadu v k.ú. Srubec Plochy pro VPS v oblasti zásobování elektrickou energií: E1 Navržená přeložka el. vedení VN 22 kV v k.ú. Srubec E2 Navržené kabelové el. vedení VN kV v k.ú. Srubec E3 Navržené el. vedení VN 22 kV s trafostanicí v k.ú. Srubec E4 Navržená přeložka a stavba dvojitého el. vedení VN 22 kV v k.ú. Srubec E5 Navržené kabelové el. vedení VN kV v k.ú. Srubec E6 Navržené el. vedení VN 22 kV s trafostanicí v k.ú. Srubec Plochy VPS v oblasti dopravního řešení: D1 Plocha koridoru dálnice D3, v k.ú Srubec
20
D2
Návrh koridoru přeložky silnice II/157 včetně souvisejících staveb, zemních těles, zářezů a ploch pro budoucí křižovatky v k.ú Srubec
Plochy pro VPS v oblasti zásobování teplem a plynem: P1 Přeložka VTL plynovodu v k.ú. Srubec I.g.2.
Vymezení veřejně prospěšných opatření - plochy a koridory s možností vyvlastnění V návrhu řešení ÚP Srubec nejsou navržené plochy pro veřejně prospěšné opatření
I..g.3. Navržené plochy pro provedení asanačních úprav Asanační úpravy jsou navrženy na západním okraji řešeného území na ploše stávajícího odkaliště popílku. Asanace proběhne po ukončení ukládání elektrárenského popílku. A.1
Navržená asanace odkaliště elektrárenského popílku, v k.ú Srubec
I.h.
Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo V návrhu ÚP Srubec nejsou navrženy plochy pro veřejně prospěšné opatření pro které lze pouze uplatnit předkupní právo. I.i.
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti V řešeném území jsou vymezeny plochy, ve kterých je potřeba vzhledem k jejich rozsahu, poloze a významu další využití těchto ploch prověřit územní studií, na základě níž budou stanoveny podrobné podmínky pro rozhodování v území. Územní studie bude podrobně řešit členění plochy na jednotlivé pozemky, jejich dopravní napojení a dopravní obsluhu formou návrhu místních komunikací, napojení na veřejnou technickou infrastrukturu a podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany proti negativním účinkům nadlimitního hluku z dopravy (u ploch které jsou zasaženy nadlimitním hlukem z dopravy), ochrany krajinného rázu a urbanistických a architektonických hodnot (například uliční a stavební čáry, podlažnost, výšku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu využití pozemků, včetně návrhu izolační a doprovodné zeleně. Tyto plochy jsou v grafické části územního plánu vyznačeny ve výkresu základního členění území světle modrou šrafou a označeny /U, za označením plochy (například : BC.1/U). Seznam ploch, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování: BC.1/U, BC.5/U, BC.6/U, BC.7/U – část, BC.8/U, BC.9/U, BC.10/U, BC.14/U, BC.16/U, BC.17/U – část, BC.20/U, BC.21/U, BC.22/U, BC.23/U, BC.25/U, SO.5/U, SO.6/U – část, SO.7/U, SO.9/U, OV.1/U, VP.5/U, část SD.2/U, východně od koridoru D3. Lhůta pro pořízení příslušné územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti je stanovena do roku 2050. Výše jmenované územní studie pořídí Obecní úřad Srubec dle § 6 odst. 2 stavebního zákona. I.j. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části • • I.1. I.2 I.3. I.4.
Textová část ÚP Srubec je zpracována v rozsahu 21 listů (strany 1 – 21). Grafická část ÚP Srubec obsahuje tyto výkresy :
Výkres základního členění území 1 : 5 000 Hlavní výkres 1 : 5 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000 Výkres technické infrastruktury 1 : 5000 Celkem 4 výkresy
21
II.
Obsah odůvodnění územního plánu
II.a.
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Širší vztahy v řešeném území se týkají zejména přípravy stavby dálnice D3, která právě v MÚK Pohůrka křižuje přeložku silnice II/157. Přeložka této silnice bude totiž tvořit jednu z přístupových komunikací z města České Budějovice na dálnici D3 ve směru od západu a současně umožní příjezd od východu od obcí Srubec, Ledenice, Borovany a dalších obcí z východní části českobudějovické aglomerace. Z hlediska širších vztahů proběhla koordinace návaznosti přeložky silnice II/157 na rozhraní katastrálních území Srubec a České Budějovice s dokumentací pro územní rozhodnutí na plánovanou „zanádražní“ komunikaci. Dále je potřeba koordinovat využívání území u obce Dobrá Voda zejména z hlediska dopravního propojení a návaznosti sítí technické infrastruktury. Pro řešené území neexistuje žádná schválená a platná územně plánovací dokumentace vydaná krajem. ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace (ČBSRA) včetně jejích změn pozbyl platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Z ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly v průběhu zpracování konceptu a návrhu ÚP Srubec územní požadavky na řešení navržené trasy dálnice D 3. Ze změny č. 1 ČBSRA vyplýval požadavek na omezení využití území koridoru pro navrhovanou dálnici D 3. Při řešení ploch, které leží v koridoru dálnice D 3, je řešení těchto ploch v souladu s dokumentací pro územní rozhodnutí dálnice D 3. Všechny výše jmenované koridory a plochy jsou při řešení návrhu ÚP Srubec respektovány, jejich vymezení je upřesněno v dostatečném rozsahu umožňujícím následnou realizaci staveb D3 a přeložky II/157, včetně všech souvisejících zařízení a staveb. Z návrhu ZÚR VÚC Jihočeského kraje, který obsahuje výše uvedené záměry z již neplatného ÚPVÚC ČBSRA, vyplývá prioritní potřeba vybudování dálnice D 3 a vymezení koridoru pro D3, je vymezen i koridor pro navrhovanou přeložku silnice II/157 a potřeba postupné rekultivace starých zátěží (odkaliště popílku). II.b.
Údaje o splnění zadání Návrh ÚP Srubec je vypracován v souladu se zadáním ÚP Srubec a vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů, připomínek sousedních obcí, námitek vlastníků pozemků a staveb a zástupce veřejnosti. Obsah a formální členění návrhu ÚP Srubec je vypracováno dle požadavků stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek. II.c.
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Řešení návrhu ÚP Srubec a jeho celého správního území, vychází zejména z aktuálního stavu a podmínek v řešeném území, z požadavků na rozvoj obce. Největší rozvoj v řešeném území je v oblasti ploch pro bydlení. Největší poptávka je po plochách čistého bydlení v izolovaných rodinných domech. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi atraktivní lokalitu s výbornou dostupností města Českých Budějovic a přitom s bezprostřední vazbou na kvalitní přírodní prostředí, je zde vysoká poptávka po volných pozemcích a díky tomu počet obyvatel obce vzrostl v průběhu posledních 20. let více než na dvojnásobek. S tím souvisí i větší nároky na dopravu a s nárůstem automobilizace obyvatel i aktuální potřeba řešení přeložky silnice II/157. Tato silnice prochází zastavěným územím Srubce a má nevyhovující směrové i výškové uspořádání a mnohdy i nevyhovující šířkové parametry. S navrhovanou výstavbou dálnice D3 a MÚK Pohůrka vzroste dopravní význam této silnice jako dálničního přivaděče. Proto je nepřípustné její napojení ve stávající podobě na MÚK a D3. Realizace přímého napojení silnice II/157 na dálnici D3 prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky (která je součástí D3), avšak pouze a jen pod podmínkou, že nejprve bude realizován obchvat v celé své délce (bez jakéhokoli provizorního vedení obchvatu po stávající II/157 skrz sídlo), tj. až po napojení na stávající silnici II/157 jihovýchodně od sídla (směrem na Ledenice) a teprve poté bude silnice II/157 napojena na dálnici D3. V přecházejícím konceptu změny č.4 ÚPO Srubec byla řešena přeložka silnice II/157 ve dvou variantách a do návrhu změny č.4 byla na základě vyhodnocení konceptu vybrána výsledná varianta, která je zapracována do tohoto ÚP Srubec. Návrh ÚP Srubce je řešen nevariantně.
22
Vyhodnocení účelného využití zastavěného území Zastavěné území je v sídle Stará Pohůrka zcela využito a nejsou zde žádné volné stavební parcely. V sídle Srubec jsou doposud nevyužity jednotlivé proluky v zastavěném území, avšak tyto proluky jsou vesměs prodané stavební pozemky na kterých je již buďto započato se stavbou nebo je zahájeno stavební řízení. Takže ani sídlo Srubec nedisponuje ve svém zastavěném území volnými stavebními parcelami. Všeobecně lze konstatovat, že nejrychleji jsou využity pozemky, které zainvestovány developery a využití pozemků soukromými vlastníky je realizováno pomalejším tempem. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi atraktivní lokalitu s výbornou dostupností města Českých Budějovic a přitom s bezprostřední vazbou na kvalitní přírodní prostředí, je zde vysoká poptávka po stavebních pozemcích pro bydlení. Tento zájem o bydlení v obci Srubec je možno konkrétně doložit nárůstem počtu obyvatel v obci, který vzrostl v průběhu posledních 20. let více než na 2,5 násobek. V roce 1990 bylo žilo v obci 695 trvale bydlících obyvatel, v roce 2001 to bylo 933 obyvatel a v roce 2010 byl v 1. čtvrtletí stav obyvatel již 1744. Nejstrměji stoupala křivka nárůstu počtu obyvatel v rozmezí roků 2001 – 2010. Většina zastavitelných ploch byla navržena již ve schváleném ÚPO Srubec a jeho změnách č. 1 – 3 celkem 83% a v návrhu ÚP Srubec bylo vymezeno pouze 17% nově navržených zastavitelných ploch. Zastavitelné plochy vymezené v ÚPO Srubec a jeho změnách jsou z velké části již využity developery a probíhá na nich územní řízení. Jak již bylo výše konstatováno zájem o bydlení v obci nadále trvá a tím i poptávka po nových zastavitelných plochách, o které je zájem zejména mezi developery. Současně s rozvojem bydlení je v obci Srubec potřeba vymezit i zastavitelné plochy pro rozvoj občanské vybavenosti, zejména v oblasti školství, sportu rekreace, veřejných prostranství a sociálních služeb. Pro posílení hospodářského rozvoje, který je nejslabším článkem udržitelného rozvoje, jsou navrženy zastavitelné plochy pro výrobu a skladování a smíšené výroby s komerčním využití. Poměrně velká část zastavitelných ploch je vymezena pro koridor dálnice D3 a koridor přeložky silnice II/157, které jsou navrženy ve veřejném zájmu. Zdůvodnění vymezení dalších ploch s rozdílným způsobem využití Pro účely této územně plánovací dokumentace byly vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využitím, s tímto odůvodněním : Vzhledem k tomu, že obsahem územního plánu je dle vyhlášky 500/2006 Sb. vymezení sídelní zeleně a koncepce uspořádání krajiny, pro které však nejsou ve vyhlášce 501/2006 vymezeny odpovídající plochy s rozdílným způsobem využití, považujeme za účelné vymezit plochy s rozdílným způsobem využití pro zeleň veřejnou, zeleň krajinnou a dále pro plochy smíšené dopravní, zařízení staveniště pro D3 a plochy rekultivace. SD Smíšené plochy dopravní – koridor D3 SD Smíšené plochy dopravní – koridor přeložky II/157 ZS. Zařízení staveniště ZV. Zeleň veřejná ZK. Zeleň krajinná ZO. Zeleň ostatní PR. Plochy rekultivace Udržitelný rozvoj území, spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Ve vazbě na rozbor udržitelného rozvoje území v ÚAP ORP České Budějovice (dále jen RURU) je pro správní území obce Srubec je řešení návrhu ÚP Srubec zdůvodněno takto: • Vliv na příznivé životní prostředí: Ochrana přírodních hodnot je zajištěna zejména respektováním plánu ÚSES a navržených opatření pro jeho základní skladebné prvky. V RURU bylo životního prostředí hodnoceno jako velmi dobré a identifikované střety byly řešeny následovně: Při řešení návrhu ÚP srubec bylo upřesněno vymezení NBK011 (NKOD 117), takže zastavitelné plochy nezasahují do tohoto NBK. V případě LBC 6 a LBK 8 se jedná o nepatrný střet zastavěného území s LBK 8, který však nemá vliv na funkčnost tohoto LBK. Navržené zastavitelné plochy nezasahují do LBK 8, ani LBC 6. V řešeném územ je identifikován střet stávající silnice II/157 s NBK 011 (NKOD 117), který je potřeba řešit vhodnou formou ekoduktu. Technické řešení ekoduktu je nad rozlišovací schopnost územního plánu a je nutno jej řešit v projektové dokumentaci v souvislosti s řešení přeložky silnice II/157. Rovněž jsou respektovány všechny lesní a vodní
23
•
•
plochy v řešeném území. V řešeném území je provozováno odkaliště elektrárenského popílku, které je těsně před ukončením provozu a proběhne na něm biologická rekultivace do formy zeleně krajinné. Řešením návrhu přeložky silnice II/157 mimo zastavěné a zastavitelné území obce jsou vytvořeny předpoklady pro vyřešení problému exhalacemi z provozu na silnici II/15. Ochranu zdravých životních podmínek, zejména ochranu před nadlimitním hlukem z dopravy je potřeba řešit v dalších stupních dokumentace formou architektonických bariér a pasivními protihlukovými opatřeními. Zastavěné i zastavitelné území leží v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně vnější, jehož podmínky nejsou řešením návrhu ÚP Srubec negativně ovlivněny. Do stanoveného záplavového území nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy. Vliv na hospodářský rozvoj: Řešení návrhu ÚP bude pozitivní dopad na hospodářský rozvoj v území, který je dle hodnocení RURU nejslabším pilířem udržitelného rozvoje území a je hodnocen jako velmi špatný. Vlivem návrhu zastavitelných ploch pro bydlení se předpokládá další nárůst trvale bydlících obyvatel a rozvoj technické infrastruktury, občanské vybavenosti a prosperity obce. V návrhu ÚP Srubec jsou rovněž řešeny plochy pro výrobu a skladování, smíšenou výrobu a komerci, čímž jsou vytvořeny předpoklady pro posílení hospodářského rozvoje v obci. Dopravním řešením se vytvoří se předpoklad pro kvalitní napojení obce na nadřazenou dopravní infrastrukturu prostřednictvím navržené přeložky silnice II/157. Rovněž síť stávajících a navrhovaných cykloturistických tras, hipostezek a v zimním období možnost trasování běžkařských stop, může být do budoucna vhodným akcelerátorem hospodářského rozvoje v oblasti turistického ruchu. Vliv na soudržnost společenství obyvatel v území: V RURU je hodnocení soudržnosti společenství obyvatel hodnoceno jako velmi dobré. Pro další posílení soudržnosti společenství obyvatel je potřeba řešit rozvoj ploch občanské vybavenosti v oblasti zaměřené na mladé rodiny s dětmi formou mateřské a základní školy a zároveň sociální péče o seniory. V návrhu územního plánu jsou vymezeny dostatečně dimenzované sportovně rekreační plochy, občanská vybavenost, ale další i rozvoj sportovně rekreačních aktivit ve formě rozšíření sítě cyklotras. Občanská vybavenost místního významu je přípustná jako součást ploch bydlení a ploch veřejných prostranství. Pro soudržnost společenství obyvatel území mají takovéto plochy nezanedbatelný význam, protože umožňují setkávání obyvatel a přispívají k větší sounáležitosti obyvatel s obcí. Návrh přeložky stávající silnice II/157 mimo zastavěné a zastavitelné území obce přispěje ke zkvalitnění obytného prostředí v obci.
Zdůvodnění koncepce dopravního řešení: Základní zásadou a cílem rozvoje území obce, kterou zejména přináší dopravní řešení ÚP Srubec je realizace přímého napojení silnice II/157 na dálnici D3 pomocí mimoúrovňové křižovatky Pohůrka, avšak pouze a jen pod podmínkou, že nejprve bude realizován obchvat jako celek (bez jakéhokoli vedení obchvatu po stávající II/157 skrz sídlo), tj. od napojení na dálnici D3 až po napojení na stávající silnici II/157 jihovýchodně od sídla (směrem na Ledenice), a teprve poté bude silnice II/157 napojena na dálnici D3 pomocí mimoúrovňové křižovatky. Přeložku je nutno bezpodmínečně realizovat v celé své délce (bez jakéhokoli provizorního vedení v podobě průtahu po stávající II/157 skrz sídlo), tj. až po napojení na stávající silnici II/157 jihovýchodně od sídla (směrem na Ledenice) a teprve poté bude silnice II/157 napojena na dálnici D3. Důvodem tohoto jasného a striktního požadavku obce Srubec a podmínky napojení na dálnici D3 je skutečnost, že již dnes je provoz po stávající silnici skrz sídlo Srubec na hranici udržitelnosti a každé další navýšení, které by jistě přineslo mimo jiných také napojení na dálnici D3, je nemyslitelné a z hlediska životního prostředí obyvatel neúnosné. Doprava musí být co nejdříve převedena mimo sídlo Srubec. Na základě projednání konceptu změny č.4 ÚPO Srubec a jeho vyhodnocení, byla vybrána pro řešení návrhu změny č. 4 ÚPO Srubec druhá varianta, řešená na podkladu studie 07-010 „Technicko – ekonomická studie napojení silniční sítě českobudějovické aglomerace na trasu dálnice D3 (pro specifikaci a ochranu koridorů a ploch silnic II. a III. třídy)“ – podprojekt 07-012 „Studie pro ochranu trasy 6. etapa přeložky včetně obchvatu Srubce, zpracovatel IKPCE Praha. Na základě souhrnného hodnocení bylo konstatováno, že příznivější ke všem vlivům v řešeném území a správním území obce Srubec se jeví tato vybraná varianta a to i přesto, že do posuzování nebyla zahrnuta vazba na současně zpracovávaný návrh ZÚR Jihočeského kraje a aktuálně zpracovávanou dokumentaci DÚR na zahloubené řešení D3 s tunelem v zářezu, které by hodnocení posunuly výrazně ve prospěch vybrané varianty. Posouzení bylo striktně vztaženo k platné a schválené ÚPD. Dalším důvodem pro výběr této varianty je skutečnost, že dotčené orgány požadovaly ve svých stanoviscích ke konceptu řešení této varianty v návrhu změny č.4 ÚPO Srubec a návrhu ÚP Srubec,
24
z důvodu souladu s návrhem ZÚR JČK. Tato vybraná varianta byla zpracována i do tohoto návrhu ÚP Srubec. Odůvodnění ochrany před nadlimitním hlukem z dopravy Izofony zakreslené v hlavním výkresu analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny chráněné zástavby přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány chráněnou zástavbou dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). V rozvojových plochách, které mohou být zasaženy nadměrným hlukem mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro sport a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže. Opatření, která jsou navržena na základě akustické studie pro stávající výstavbu, nezaručují ochranu nově navrhovaných lokalit zejména SO.2, SO3 a případná protihluková opatření musí být řešena v rámci navazujících řízeních a podrobnějších dokumentacích pro tyto plochy. Odůvodnění koncepce zásobování elektrickou energií: Elaborát návrhu ÚP Srubec zahrnuje zpracování a zakreslení elektrorozvodných venkovních vedení 22kV s trafostanicemi 22/0,4 kV, včetně ochranných pásem do mapových podkladů v měřítku 1 : 5000. Dále obsahuje výpočet výkonových bilancí a návrh rozvoje VN sítě. Stávající rozvodná síť Rozvodné napětí 3 + PEN 400/230V 50Hz Kmenová linka 22 kV Borovany Nadřazený systém TR 220/110/22 kV Mladé V řešeném území a v území s ním souvisejícím se nachází celkem 14 trafostanic 22/0,4 kV, jsou napojeny odbočkami venkovního vedení 22 kV z kmenové linky. Všechny stanice jsou ve vyhovujícím technickém stavu a některé mají rezervu výkonu pro pokrytí další elektrizace obce. Hlavním napáječem el. energie je linka Borovany z TR Mladé, která má částečnou rezervu výkonu. Obecný popis jednotlivých TS je zpracován v samostatné tabulce. Seznam stávajících transformoven VN/NN : T1 - Pramen T2 - Stará Pohůrka 1 T3 - Stará Pohůrka 2 T4 - Popílkoviště T5 - Na Barborce T6 - Škarda 2 T7 - Škarda 1 T8 - Srubec Na Humnech T9 - Odkaliště T10 - Samoty T11 - Srubec Obec 1 T12 - Srubec Hospoda T13 - Srubec JZD T14 - Srubec RD Investix
BTS do 2 x 400 kVA BTS do 400kVA BTS do 400kVA BTS do 400kVA BTS do 400kVA BTS do 400kVA BTS do 2 x 400kVA BTS do 400kVA BTS do 400 kVA PTS do 250kVA zd. věž. do 400kVA BTS do 400kVA BTS do 400kVA zd. věž. do 1 x 630 kVA
25
Sekundární síť je provedena v centrální zóně převážně kabely uloženými ve výkopech, okrajové části jsou částečně provedeny venkovním vedením zavěšeným na střešních konzolách a betonových sloupech. Stávající sekundární síť vyhovuje pro dnešní zatížení. Stupeň elektrizace sídla je převážně A, B1 ve dne, v noci pak B2. V nedávné době byla provedena plošná plynofikace obce, elektrické vytápění je v malém rozsahu. . Venkovní vedení VN byla zkreslena dle ÚAP a kontrolována dle skutečnosti v terénu. Převzaty byly též záměry rozvoje elektrorozvodné sítě vysokého napětí. Výkonová bilance návrhu Vstupní údaje: • V obci je provedena plošná plynofikace. Pro vytápění, vaření a ohřev TÚV v navrhované zástavbě bude použit především zemní plyn. • Elektrické vytápění v širším rozsahu se neuvažuje, pouze ojediněle. • Pro výpočet soudobého příkonu bytové zástavby jsou stanoveny koeficienty dle ČSN. Bilance zastavitelných ploch Označení plochy Název plochy
Výměra (ha)
RD, BJ
Obyv.
BC.1 BC.2 BC.3 BC.4 BC.5 BC.6 BC.7 BC.8 BC.9 BC.10 BC.12 BC.11 BC.13 BC.14 BC.15 BC.16 BC.17 BC.18 BC.19 BC.20 BC.21 BC.22 BC.23 BC.24 BC.25 BC.26 BC.28 BC.29 BC.30 SO.1 SO.2 SO.3 SO.4 SO.5 SO.6 SO.7 SO.8 SO.9 SO.10 SO.12 SO.13 MK.1
3,04 2,63 0,97 0,35 6,43 4,40 8,57 1,69 5,48 1,20 1,88 2,54 0,41 2,89 0,66 2,28 2,56 8,19 0,58 0,46 1,33 1,67 1,97 0,48 2,18 0,20 0,16 0,53 0,14 0,26 0,22 0,59 0,35 1,48 3,37 1,31 2,12 1,45 0,32 0,29 0,58 0,35
40 25 3 2 60 25 75 12 50 10 20 35 5 25 6 20 25 90 6 5 14 16 20 5 20 2 2 5 1 1 1 4 2 15 30 13 20 15 3 3 6 -
100 65 8 5 150 65 185 30 125 25 50 85 13 65 15 50 65 225 15 12 35 40 50 8 50 5 5 13 3 3 3 10 5 38 75 33 50 38 8 8 15 -
Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Silnice,
Příkon (KW) 280 175 21 14 420 175 525 84 350 70 140 245 35 175 42 140 175 630 42 35 98 112 140 35 140 14 14 35 7 7 7 28 14 105 210 91 140 105 21 21 42
26
MK.2 SD.1 SD.2 ZS.1 OVSR.1 OVSR.2 OV.1 OV.3 VS.1 VS.2 VS.3 SVK.1 SVK.2 RR.1 VP.1 VP.2 VP.3 VP.4 VP.5 VP.6 VP.7 VP.8 VP.9 TV.1
komunikace Silnice, komunikace smíšené plochy dopravní D3 smíšené plochy dopravní II/157 zařízení staveniště pro D3 sport a rekreace sport a rekreace Občanská vybavenost Občanská vybavenost Výroba a skladování Výroba a skladování Výroba a skladování smíšená výroba a komerce smíšená výroba a komerce Rodinná rekreace Veřejná prostranství Veřejná prostranství Veřejná prostranství Veřejná prostranství Veřejná prostranství Veřejná prostranství Veřejná prostranství Veřejná prostranství Veřejná prostranství technická vybavenost
0,05
-
-
5,36
-
-
8,26
-
-
2,08
-
-
0,10 0,48 0,37
-
-
0,23
-
-
0,86
-
-
0,30
-
-
0,15
-
-
1,22
-
-
0,73
-
-
0,10 0,30
2 -
5 -
0,46
-
-
0,15
-
-
0,71
-
-
0,30
-
-
0,18
-
-
0,84
-
-
0,49
-
-
0,44
-
-
0,15
-
-
10
Celkem 102,87 739 1850 5302 Soudobost X0,2 Soudobý příkon celkem kW 1060,4 Za předpokladu, že se zrealizuje výstavba v rozsahu podle územního plánu, lze očekávat do roku 2010 nárůst zatížení na kmenové lince 22 kV o cca 1,1 MW. Při globálním pohledu na obec, jako celek, představuje nová výstavba výhledový nárůst zatížení na kmenové lince 22 kV cca 1,1 MW. Z této kmenové linky je dále napojeno město Ledenice a další menší obce, u kterých se dle zpracovaných územních plánů předpokládá obdobný nárůst příkonu. Tyto požadavky příkonu nelze zajistit v plné míře ze stávající kmenové linky 22 kV, proto je výhledově nutné uvažovat s posílením na dvojnásobné vedení 2 x 22 kV. Jedná se o celé katastrální území obce Srubec, přes které stávající linka prochází, viz. výkres. Přípojky k stávajícím trafostanicím budou propojeny na nové vedení.
27
Zdůvodnění koncepce zásobování teplem, plynem, produktovody: Potřebné teplo pro další rozvoj v řešeném území bude zajištěno rozšířením sítí zemního plynu společně s posílením kapacity. Navržený rozvoj představuje v převážné míře rodinné domy. Bude provedeno posílení středotlakých plynovodů, přičemž nárůst je 364 + 466 = 830 bytů. Nebude realizována žádná z variant z doplňku generelu z roku 1997 - kde byl uvažován rozvoj výrazně menší, a to celkem 423 RD. Rozvody plynu Stávající plynovody ve většině území jsou v provedení středotlakém p = 100 kPa. STL síť plynovodů bude společná pro oblast Dobré Vody, Pohůrky, Srubce a města Č. Budějovice. Pro zajištění vyhovujících přenosových poměrů v řešeném území je v současné době realizován další přívod ze sítě Dobré Vody. Od lokality Pod Srubeckým kopcem (ulice Na Barborce) bude založeno potrubí PE - D 90 přibližně jižním směrem přes oblast navržené zástavby Na humnech - s ukončením v propojení do stávajícího koncového úseku o dimenzi D 63. Další nové úseky STL budou zakládány jako odbočky z takto vzniklé zokruhované sítě. V grafické části návrhu jsou odlišně vyznačeny i optimální trasy úseků výhledových s tím, že v některých detailech bude možno jednotlivé úseky modifikovat v závislosti na směrovém postupu výstavby RD. Nové potrubí bude zakládáno převážně v krajích komunikace - provedení z lineárního polyetylénu. Nízkotlaký plynovod Připojování nových odběrů ZP na NTL plynovod je navrženo v minimálním rozsahu v bezprostřední blízkosti větve v Ledenické silnici od Suchého Vrbného do Pohůrky. Přívod NTL : PE - D 160 p = 2 kPa Je uvažováno o budoucí změně této větve na středotlak. Regulační stanice Pro distribuci plynu do STL sítě slouží VTL regulační stanice o výkonu 10 000 m3/h. RS je umístěna na území obce Dobrá Voda - mimo řešené území. Vysokotlaký plynovod Stávající trasa VTL plynovodu Č.Budějovice - Č. Krumlov je vedena v severozápadní části přes ř.ú.. DN 250, PN 4 MPa. Zákonem č.222/1994 Sb. jsou stanovena tato pásma - na obě strany potrubí: - ochranné pásmo - 8 m - bezpečnostní pásmo - 20 m Trasa je v kolizi s navrženou MÚK Pohůrka na D3. V mapové části je vyznačeno potřebné přeložení části trasy v prostoru, kde budou pravděpodobně i změny výškové. Detail lomu VTL trasy na SZ okraji odkaliště - v blízkosti navrženého mostu by měl být upraven v minimálním rozsahu s ohledem na stávající RD tak, aby potrubí nemuselo být převedeno na druhou stranu komunikace. Tepelné zdroje Rodinné domy budou vybaveny vlastními zdroji tepla. Podobně i menší objekty vybavenosti. V objektech pro podnikání doporučujeme ke zvážení možnost osazení kogenerační jednotky přednostně s vlastním využitím vyrobené energie. Předpokládané odběry při realizaci veškeré výstavby - včetně výhledu jsou odhadnuty na: Qh = 2 310 m3/h Qr = 2 680 000 m3/r Produktovod: Jihovýchodní částí řešeného území prochází katodově chráněná trasa produktovodu ČEPRO a.s.. Všechny stavby a činnosti (např. zástavba, polní cesty, biokoridory atd.) plánované v ochranném pásmu produktovodu musí respektovat minimální vzdálenosti stanovené platnými právními předpisy i ČSN. V území dotčeném vlastním vedením trasy produktovodu je nutné počítat i s výkonem práva provozovatele podzemního produktovodu, kterým je ČEPRO a.s.. Je tudíž potřeba umožnit vstupovat, vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování podzemního potrubního dálkovodu na nemovitosti dotčené produktovodem a odstraňovat a oklešťovat stromoví. Ochranné pásmo produktovodu je vymezeno 300 m po obou stranách od osy potrubí a vyplývá z vládního nařízení č. 29/1959 a ČSN 650204. Vládní nařízení č. 29/1995 Sb. stanoví : 1) V §5 odstavec (2) „V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat zvlášť důležité objekty, jakož i vtažné jámy průzkumných a těžebních podniků a odvaly hlušiny.“ 2) V §5 odstavec (3) „Uvnitř ochranného pásma je zakázáno: a) do vzdálenosti 200m od osy potrubí zřizovat mosty a vodní díla po směru toku vody, jde – li potrubí přes řeku,. b) do vzdálenosti 150 m provádět souvislé zastavění měst a sídlišť, budovat ostatní
28
c) d) e) f)
důležité objekty a železniční tratě podél potrubí, do vzdálenosti 100 m budovat jakékoliv objekty a souvislá zastavění vesnic, do vzdálenosti 50 m provádět stavby menšího významu a kanalizační sítě do vzdálenosti 20 m zřizovat potrubí pro jiné látky než hořlavé kapaliny I. a II. třídy do vzdálenosti 3 m provádět činnosti, které by mohly ohrozit potrubí, plynulost a bezpečnost jeho provozu, např. výkopy, odklízení zemin, jejich navršování, sondy a vysazování stromů.“
V ochranném pásmu produktovodu zčásti zasahuje zastavěné území a jsou vymezeny zastavitelné plochy pro bydlení. Umístění v ochranném pásmu produktovodu je zdůvodněno takto: Tyto plochy jsou převzaty ze schválené Změny č.2 a č.3 ÚPO Srubec, kde byly pro tyto plochy stanoveny správcem produktovodu v rámci řešení Změny č.2 a změny č.3 ÚPO Srubec následující podmínky: • Do vzdálenosti 150 m je zakázáno provádět souvislou zástavbu měst a sídlišť. Je nutno dodržet podmínky využití bezpečnostní vzdálenosti produktovodu: Osaměle stojící budovy obytné funkce je možno situovat 70 m od trasy produktovodu, přičemž vzdálenost mezi jednotlivými objekty je stanovena 35 m. Zdůvodnění koncepce vodohospodářského řešení. Zásobování vodou: Provozovatelem vodovodních rozvodů v obci je od 1.1. 1998 firma 1. JVS a.s. České Budějovice. Dálkový řad Plav – Hosín DN 1000, který prochází přes severozápadní část katastru v prostoru Staré Pohůrky je ve správě VaK J.Č. a.s. České Budějovice. Kromě části rozvodů vody ve Staré Pohůrce, byla valná většina rozvodů, včetně vodojemu, vybudována koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let a jejich stáří tudíž nepřesahuje 10 let. V současné době jsou z veřejného vodovodu zásobeny všechny nemovitosti v obci, kromě několika rekreačních objektů na samotách a některých domů, které možnost napojení mají, ale majitelé ji dosud nevyužili. 3 Většina obce je zásobena z vodojemu “Srubec” o obsahu 2x250 m , max. hl. 542,0 m n.m., min. hl. 539,0 m n.m. Vodojem je situován v lokalitě zvané “Za víry” nedaleko centra obce. Voda je do vodojemu dopravována výtlačným řadem z vodojemu “Staré Hodějovice” (max. hl. 462,0 m n.m., dno 457,0 m n.m.). Území zásobované vodou přímo z vodojemu “Srubec” je v grafické části označeno jako I. tlakové pásmo. Zahrnuje většinu zástavby obce pod vodojemem až k lokalitě zvané “Škarda” včetně lokalit “Na vrškách”, “Na Humnech” a “Na Štětkách”. II. tlakové pásmo je na téže vodovodní síti, ale tlak vody je snížen pomocí dvou redukčních stanic. Do tohoto pásma spadá lokalita “Škarda” až k okraji Staré Pohůrky a rozptýlená zástavba v lokalitě “U Veselských”, kde je zásobováno i několik objektů nacházejících se na katastru Starých Hodějovic. III. tlakové pásmo pokrývá okraj Staré Pohůrky a několik objektů v blízkosti uskladňovací nádrže popílkovin. Rozvody v tomto pásmu jsou napojeny na vodovodní síť města s určujícím tlakem 3 z vodojemu “Staré Hodějovice” – obsah 4000 m , max. hl. 462,0 m n.m., dno 457,0 m n.m. 3 IV. tlakové pásmo je určeno z vodojemu “Dobrá Voda” – obsah 100 m , max. hl. 493,9 m n.m., dno 489,0 m n.m. Z tohoto pásma je zásobena zástavba ve Staré Pohůrce a část katastru při okraji Dobré Vody. Z dostupných podkladů a údajů vyplývá, že s provozem vodovodní sítě v obci nejsou problémy, technický stav, množství i kvalita vody a tlakové poměry v síti jsou vyhovující. Dle údajů vodohospodářské mapy se v katastru obce nacházejí dva evidované zdroje podzemní vody a dva pozorované prameny (viz grafická část). Ze zdroje, který se nachází nedaleko hráze návesního rybníka v prostoru mezi odpadem z rybníka a zahradami byla do doby, než byl vybudován veřejný vodovod, odebírána voda zemědělským družstvem. V současnosti je tento zdroj nevyužit. Využití druhého zdroje, jakož i obou zmíněných pramenů není známé. Katastrem obce prochází II. vnější ochranné pásmo vodních zdrojů Vidov. Režim hospodaření na pozemcích zasažených tímto ochranným pásmem je dán provozním řádem. Výpočet potřeby vody Potřeba vody je počítána na výhledový stav obyvatel v obci po roce 2010. Ve specifické potřebě vody Q = 200 l/obyv./den je započítána i potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost obce. Qp = 3500 obyv. á 150 l/obyv./den
29
3
Qp = 525 000 l/den = 525 m /den Qp = 6,1 l/s Kanalizace: Provozovatelem kanalizační sítě v obci je stejně jako u vodovodních rozvodů firma 1. JVS a.s. České Budějovice. Z hlediska koncepce čištění odpadních vod uvažoval územní plán z roku 1996 vybudovat vlastní čistírenské zařízení v prostoru pod Škardou. Za tím účelem byla již v roce 1995 zpracována firmou Hydroprojekt projektová dokumentace včetně návrhu kanalizační sítě. V průběhu roku 1997 se obci podařilo se zástupci města České Budějovice kladně projednat možnost napojení obce na kanalizační síť města. Na základě této dohody obec záměr, vybudovat vlastní čistírenské zařízení, opustila. Ve druhém pololetí roku 1997 byla zahájena výstavba kanalizačních sběračů a průběžně pokračuje. Byl vybudován i hlavní kanalizační sběrač (v grafické části označen B 16a), který zajišťuje odvedení odpadních vod z obce do prostoru bývalé biodiskové čistírny ve Staré Pohůrce. Ta byla v rámci samostatné stavby sběrače mezi Starou Pohůrkou a Suchovrbenskou ulicí zrušena a nahrazena OK. Současně byla podchycena i kanalizace ze Staré Pohůrky, která byla dosud volně vyústěna do přepadu z malého nebeského rybníka. Tato stavba byla investicí města České Budějovice a byla realizována na přelomu r. 1998 a 1999. Realizací obou sběračů byla zajištěna možnost odkanalizování téměř celé obce včetně Staré Pohůrky, kromě několika samot na okraji obce, lokality zvané “Na Štětkách”, zástavby na okraji katastru přilehlé k Dobré Vodě a několika rodinných domů v lokalitě “U Veselských”. Kanalizace v obci je řešena převážně jako jednotná. V horní části obce nad Návesním rybníkem je vybudována oddílná síť. Důvodem k tomuto řešení bylo zajistit dotování rybníka dešťovou vodou, protože ten kromě několika drenáží nemá přítok žádné vodoteče. Pro dešťovou kanalizaci byla využita stávající nesoustředná podpovrchová kanalizace, která byla doplněna o některé nové úseky. Stavba byla provedena ve 2. pololetí roku 1997. Současně se stavbou kanalizace byla zrušena nevyužitá požární nádrž nad rybníkem, kterou kanalizace procházela a bylo provedeno rozšíření hráze rybníka včetně nového výpustného zařízení. V současnosti je rybník znovu napuštěn a lze říci, že přítok dešťových a podzemních vod je dostatečný pro jeho plnění. Druhou lokalitou v obci, ve které je provedena oddílná kanalizační síť, je lokalita přibližně 20-ti rodinných domků na okraji Staré Pohůrky. Splaškové vody jsou soustředěny do místa již zmíněné bývalé biodiskové ČOV, dnes odlehčovací komory. Dešťové vody odtékají spolu s odlehčenými vodami do odtoku z rybníka – bezejmenné vodoteče. Třetí lokalitou s oddílnou kanalizací, je lokalita “Pohůrka – Naděje” (č. O4). Splaškové vody jsou gravitačně i pomocí přečerpávací stanice napojeny do sběrače B 16a, dešťové vody jsou odvedeny do rybníka “Naděje”. Kromě již popsané OK na místě bývalé biodiskové ČOV byly na sběrači B 16a vybudovány další dvě OK, jedna v prostoru pod hrází rybníka, druhá pod Škardou. Všechny OK byly v souladu se schváleným územním plánem z roku 1996 navrženy na poměr ředění splaškových a dešťových vod 1+9 Q24. Kromě nové kanalizace budované od roku 1997 a kanalizace v lokalitě RD ve Staré Pohůrce z roku 1989, zůstane na území obce v provozu i část původní kanalizace zrealizované v předchozích letech. Jedná se o nesoustředné úseky sběračů a zatrubněných příkopů, které byly individuálně vyústěny do vodotečí, silničních příkopů nebo zaústěny do meliorace a při probíhající stavbě kanalizace byly podchyceny. Na některých z nich byly provedeny kamerové zkoušky. Materiálově jsou zastoupeny betonové i kameninové trouby v profilech 300 – 500 mm. Bude nutné posoudit technický stav těchto sběračů a navrhnout dílčí opatření (doplnění revizních šachet, čištění, opravy) nebo v případě potřeby úplnou rekonstrukci. Tyto kroky bude potřebné provádět postupně po dokončení stavby kanalizace dle možností obce a v návaznosti na její další rozvoj dle územního plánu. Po zrušení výše zmíněné biodiskové ČOV zbývá v katastru obce ještě jedno lokální zařízení pro čištění odpadních vod. Jedná se o zemní filtr s předřazeným biologickým septikem vybudovaný pro několik rodinných domků v blízkosti uskladňovací nádrže popílkovin. Zařízení bylo vybudováno v roce 1996 a zůstane i do budoucna v provozu, jelikož zde neexistuje jiná možnost likvidace odpadních vod než lokální čištění. Vyčištěné odpadní vody z filtru jsou zaústěny do Hodějovického potoka.
30
Vodní toky a plochy: Katastrem obce, respektive po jeho hranicích protékají dva vodní toky – Dobrovodský potok (ČHP 1-06-03-003) a Hodějovický potok (ČHP 1-06-02-078). Větší část katastru s většinou zástavby spádově přísluší k Hodějovickému potoku, menší část, převážně nezastavěného území s výjimkou oblasti Staré Pohůrky a zástavby u Dobré Vody, spadá do povodí Dobrovodského potoka. Vzájemná hranice povodí obou potoků tvoří současně hranici povodí řek Malše a Vltavy (Hodějovický potok – řeka Malše, Dobrovodský potok – řeka Vltava). Oba potoky mají několik nevýznamných přítoků. Na Dobrovodském potoce se v katastru obce nachází vodní nádrž “České Švýcarsko” dle 3 údajů z vodohospodářské mapy o zatopené ploše 0,4 ha a objemu 3000 m . Stáří nádrže nebylo zjištěno, funkčně měla být zřejmě využita jako retenční nádrž přívalových vod za účelem ochrany okolní zástavby v dolních úsecích toku. Mezi touto nádrží a zástavbou na Dobré Vodě existovala evidentně ještě minimálně jedna podobná menší nádrž, o čemž svědčí zbytky dodnes patrných pozůstatků hráze. Hodějovický potok protéká po jihozápadním okraji katastru. V lokalitě “Na Štětkách” do něj vtéká odpad z místního rybníka, v prostoru “U Veselských” pak přitéká místní vodoteč od Srubce, na které bylo vybudováno několik nádrží, ale pouze jedna je v současnosti naplněna. Hodějovický potok následně protéká rybníkem s místním názvem “Naděje” a krátce nato vtéká do umělého kanálu pod rozsáhlou uskladňovací nádrží popílkovin z českobudějovické teplárny. V centru horní části obce se nachází Návesní rybník. Jak již bylo popsáno v oddílu kanalizace, bylo koncem roku 1997 v souvislosti se stavbou kanalizace provedeno rozšíření hráze a nové výpustné zařízení včetně odtokového potrubí. Rybník je plněn přítokem dešťových a podzemních melioračních vod. Čistě nebeský rybník se nachází ve Staré Pohůrce v lokalitě nové zástavby rodinných domků. Rybník plní retenční funkci při přívalu dešťových vod ze Staré Pohůrky a okolních pozemků. Zajišťuje tak částečnou ochranu zástavby na konci odtokové stoky v Suchovrbenské ulici a okolí v městské části Suché Vrbné. Zdůvodnění řešení požadavků civilní ochrany: Požadavky civilní ochrany vychází ze zákona č. 128/2000 Sb., v platném znění, který stanoví rozsah práv a povinností samosprávných orgánů. Zákon o obcích má návaznost na zákon č.239/2000 Sb. (o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů). Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území není ohroženo průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Katastrem obce Srubec protéká Dobrovodský potok, na kterém je stanoveno záplavové území. Stanovené záplavové území se nachází mimo zastavěné území obce a mimo zastavitelné plochy navržené územním plánem Zóna havarijního plánování Území řešené územním plánem Srubec není součástí žádné zóny havarijního plánování. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Základní ochranou obyvatelstva před účinky mimořádné události je ukrytí v úkrytových prostorech. K ukrytí obyvatelstva se využívají ochranné vlastnosti uzavřených prostorů v běžných stavbách, dané především pevností a tuhostí stavebních konstrukcí, možností oddělení se od vnějšího prostředí a nízkou prostupností nebezpečných škodlivin stavebními materiály. Ochranné vlastnosti úkrytových prostorů se podle potřeby při ukrytí dále průběžně zkvalitňují vhodnými opatřeními, které lze svépomocně a s využitím přímo dostupných pomůcek v úkrytu realizovat. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování V případě nutnosti evakuovat obyvatele z řešeného území bude postupováno podle platných předpisů. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Na území obce se nenacházejí žádné sklady materiálu CO Ministerstva vnitra, Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, obce, právnických ani podnikajících fyzických osob. V případě nutnosti mohou být některé vhodné stávající pozemky a objekty dočasně využívány pro potřeby civilní ochrany. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná. území obce V řešeném území se nenacházejí látky ohrožující v případě havárie bezpečnost nebo lidské zdraví. Územní plán nenavrhuje plochy pro vyvezení a uskladnění nebezpečné látky. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události.
31
Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Likvidačními a obnovovacími pracemi pak činnost k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Záchranné, likvidační a obnovovací práce (dále ZL a OP) k odvrácení a k odstranění škodlivých účinků kontaminace vzniklé při mimořádné situaci provádějí základní složky integrovaného záchranného systému, a to především jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje, které jsou vybaveny technikou a materiálem k plnění tohoto úkolu. Zjišťování a označování nebezpečných oblastí, detekce plynů a nebezpečných látek, provádění dekontaminace v prostředí nebezpečných látek, provádění zajišťuje Chemicko-technická služba Hasičského záchranného sboru ČR. Na provádění ZL a OP se na vyžádání dále podílejí ostatní složky integrovaného záchranného systému, a to především vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil a zařízení civilní ochrany pro zabezpečení dekontaminace terénu, osob, oděvů a věcných prostředků. Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky civilní ochrany. Aby mohla chemicko-technická služba a zařízení civilní ochrany plnit své úkoly, musí mít k dispozici stavby dotčené požadavky civilní ochrany, jejichž stávající technologické vybavení je po úpravách využitelné k dekontaminaci a chemické laboratoři. Ve stávajících rodinných domech starších i novějších se počítá s možností zřízení improvizovaných úkrytů. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V řešeném území se nevyskytují a ani nejsou územním plánem navrhovány plochy nebo objekty, kde by byly skladovány a používány nebezpečné látky. V řešeném území se nenacházejí žádné další zátěže nebo rizika ohrožující zdraví nebo životy obyvatel. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou při zachování jejího nezbytného množství a nezávadných vlastností se bude zajišťovat v případě, že nelze zabezpečit běžné zásobování obyvatelstva pitnou vodou pro veřejnou potřebu. Hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou zajišťují provozovatelé vodovodů. Při zásobování pitnou vodou je provozovatel oprávněn přerušit nebo omezit dodávky jen v případech stanovených zákonem a současně je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou. Postup orgánů krajů a obcí k zajištění nouzového zásobování vodou je řešen Směrnicí Ministerstva zemědělství č.j. 416578/2001-6000 ze dne 20.12.2001. Seznam subjektů Služby předávají orgány krizového řízení územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, jako podklad pro uzavření písemných dohod k poskytnutí plánované pomoci na vyžádání podle §21 zákona č.239/2000 Sb. Nouzové zásobování vodou je součástí krizových a havarijních plánů podle zvláštních předpisů. Stanoviště pro cisterny k havarijnímu zásobování pitnou vodou je na návsi v Srubci a Staré Pohůrce a na dalších veřejných prostranstvích v obci k tomu vyhrazených. Nouzové zásobování elektrickou energií není centrálně navrhováno. Požární voda: Voda pro účely hašení požáru ve Srubci bude použita z hydrantů vodovodního řadu, případně z požárních nádrží a rybníků v řešeném území. II.d.
Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Jelikož dotčený orgán z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny stanovil, že územní plán nebude mít významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast a dotčený orgán z hlediska zákona o posuzování vlivů nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebyl uveden v zadání požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. II.e.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
II.e.1. Zemědělský půdní fond Vyhodnocení důsledků rozvoje řešeného území na zemědělském půdním fondu je zpracováno metodikou dle zákona O ochraně ZPF a jeho prováděcí vyhlášky, kterou se upravují veškeré podrobnosti ochrany ZPF. Pro jednotlivé BPEJ je uveden stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany zemědělské půdy podle třídníků zemědělských půd v ČR a tržní cena půdy podle Vyhlášky MF č. 393/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
32
V textové části jsou (v číselné závislosti na grafickou část) uvedeny lokality a jejich funkční využití, odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu celkem, odnětí půdy určené pouze pro zemědělské účely (pole, louky, pastviny, zahrady), odnětí nezemědělské půdy (ostatní plochy), skutečně zastavěná plocha (zemědělská půda + nezemědělská půda), zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek - BPEJ, základní hodnotový ukazatel, základní a snížená sazba a výše odvodu. Odnětí půdy je sledováno jednak podle jednotlivých BPEJ, tak i podle účelu, pro který je odnímána. Výměry lokalit, uváděné v ha jsou odměřovány z mapových podkladů. Příklad kódu BPEJ: 7.46.02 | | | | | |________ číselná kombinace skeletovitosti, expozice, sklonitosti a hloubky půdy | |__________ hlavní půdní jednotka (HPJ) |_____________ klimatický region Pro vyhodnocení odvodů za odnětí půdy ze ZPF, stanovení ekologické váhy vlivu na faktory ŽP a koeficientů snížení základní sazby odvodů bylo použito tabulek Sazebníku odvodů (část A,B,C) a postupu při výpočtu odvodů (část) z Přílohy k zákonu č.334. Charakteristika půd v řešeném území vychází z Metodických zásad pro práci s mapovými podklady při bonitaci zemědělského půdního fondu. Jako východisek ke zjišťování údajů potřebných pro vyhodnocení důsledků na ZPF bylo použito: 1. mapových podkladů Pozemkového úřadu v měřítku 1: 5 000 s vyznačenými hranicemi bonitovaných půdně - ekologických jednotek. 2. mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných oblastí, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod - pro stanovení koeficientů ekologické váhy negativního vlivu odnětí půdy na faktory životního prostředí. 3. mapové nebo spisové dokumentace, posudky hygienické služby, případně výsledků účelových měření nebo průzkumů jako podklad pro důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze ZPF. 4. mapové a spisové podklady Katastrálního úřadu pro identifikaci jednotlivých pozemků, jejich kultury a využití. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení UPD na zemědělský půdní fond Toto vyhodnocení je zpracováno dle Sbírky zák.č.231/1999, přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond se skládá z textové a grafické části. Grafická část se zpracovává v samostatném doplňujícím výkresu, jehož podkladem jsou mapy měřítek použitých pro hlavní výkresy. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle stupně a kategorie zpracované územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení se dále člení podle navrhovaného funkčního využití pozemků na jednotlivé plochy, na kterých se uvažuje s umístěním výhledových rozvojových záměrů. V následujících tabulkách jsou uvedeny základní údaje o navržených lokalitách v řešeném území. Jedná se o označení lokality, funkční využití, zábor půdy ze zemědělského půdního fondu, BPEJ. Je zde také podrobněji naznačena charakteristika půdy navržených lokalit. Výpočet záborů ze ZPF ÚP Srubec Výčet katastrálních území
Označení název plochy
Funkční plochy
Srubec
BC.1
Bydlení čisté
využití Zábor Druh BPEJ ZPF pozemku (ha) 0,54
Orná
5.52.01
ZHU Třída ochr. ZPF 42
III.
33
Srubec
BC.2
Bydlení čisté
Srubec
BC.3
Bydlení čisté
Srubec
BC.4
Bydlení čisté
Srubec
BC.5
Bydlení čisté
Srubec
BC.6
Bydlení čisté
Srubec
BC.7
Bydlení čisté
Srubec
BC.8
Bydlení čisté
Srubec
BC.9
Bydlení čisté
Srubec
BC.10
Bydlení čisté
Srubec
BC.11
Bydlení čisté
Srubec Srubec Srubec Srubec Srubec Srubec Srubec
BC.12 BC.13 BC.14 BC.15 BC.16 BC.17 BC.18
Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté
2,23 0,27 0,06 0,37 1,01 0,32 0,87 0,42 0,09 0,43 0,03 0,31 0,04 0,41 0,24 0,22 5,17 0,06 1,42 2,98 0,24 0,37 0,02 0,06 4,17 3,71 0,06 0,03 1,04 0,56 3,92 0,13 1,28 0,15 0,39 0,81 2,53 0,01 1,88 0,41 2,89 0,66 2,28 2,56 1,24 0,58 0,08 0,05
Orná Orná TTP TTP Orná Orná Orná Orná TTP TTP Orná Orná Orná TTP Orná TTP Orná Orná Orná Orná Orná TTP Orná TTP Orná TTP Orná TTP Orná TTP Orná TTP Orná TTP Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná TTP
5.53.01 5.21.12 5.53.01 5.53.11 5.53.11 5.53.01 5.32.14 5.32.14 5.32.14 5.53.01 5.53.01 5.32.14 5.21.10 5.53.11 5.53.11 5.32.14 5.32.14 5.32.44 5.32.01 5.30.14 7.29.44 7.29.44 5.32.01 5.32.01 7.32.14 7.32.14 7.32.14 7.32.14 5.32.14 5.32.14 7.32.14 7.32.14 7.32.01 7.32.01 7.32.01 7.29.01 7.29.01 7.32.01 7.29.01 7.29.01 7.29.01 7.29.01 7.29.01 7.29.01 7.50.01 7.68.11 7.29.11 7.29.11
39
III.
31 39 39 39 39 42 42 42 39 39 42 31 39 39 39 39 39 42 60 74 74 49 49 49 49 49 49 42 42 49 49 49 49 49 74 74 49 74 74 74 74 74 74 56 9 74 74
V. III. IV. IV. III. V. V. V. III. III. V. IV. IV. IV. V. V. V. III. IV. V. V. III. III. IV. IV. IV. IV. V. V. IV. IV. II. II. II. I. I. II. I. I. I. I. I. I. III. V. I. I.
34
Srubec
BC.19
Bydlení čisté
Srubec
BC.20
Bydlení čisté
Srubec
BC.21
Bydlení čisté
Srubec
BC.22
Bydlení čisté
Srubec
BC.23
Bydlení čisté
Srubec
BC.24
Bydlení čisté
Srubec
BC.25
Bydlení čisté
Srubec
BC.26
Bydlení čisté
Srubec BC.29 Srubec BC.30 Srubec BC.31 Srubec bydlení čisté celkem
Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté
Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD Srubec SO.1 Srubec SO.2 Srubec SO.3 Srubec SO.4 Srubec SO.5 Srubec SO.6
Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná
Srubec
Smíšená obytná
SO.7
3,99 2,01 0,24 0,21 0,37 0,36 0,01 0,09 0,12 0,08 0,2 0,51 0,42 0,15 0,76 0,76 0,77 0,64 0,56 0,43 0,05 1,12 0,32 0,67 0,02 0,05 0,02 0,18 0,53 0,14 0,1 66,27 58,21 0,26 0,22 0,59 0,35 1,48 0,05 0,53 0,13 0,07 1,86 0,62 0,05 0,06 0,76 0,48
Orná TTP TTP TTP TTP TTP TTP Orná TTP TTP Orná TTP Orná TTP TTP TTP TTP TTP Orná Orná Orná TTP Orná TTP TTP Orná TTP TTP Orná TTP Orná ha ha Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná TTP TTP Orná TTP Orná TTP TTP TTP
7.29.01 7.29.01 7.50.01 7.29.01 7.29.11 7.50.11 7.29.11 7.29.11 7.50.11 7.29.11 7.29.11 7.29.51 7.29.51 7.29.44 7.29.11 5.50.11 5.50.11 5.50.01 5.50.01 5.21.10 5.32.54 5.21.10 5.21.10 5.21.52 5.50.01 5.50.01 5.50.01 5.68.11 7.29.11 5.67.01 7.29.11
74 74 56 74 74 56 74 74 56 74 74 74 74 74 74 59 59 59 59 31 49 31 31 31 59 59 59 12 74 14 74
I. I. III. I. I. III. I. I. III. I. I. IV. IV. V. I. III. III. III. III. IV. V. IV. IV. V. III. III. III. V. I. V. I.
5.21.12 5.21.12 5.53.01 5.53.01 5.32.14 5.21.10 5.50.01 5.50.01 5.32.54 5.32.14 5.32.14 5.68.11 5.68.11 5.50.11 7.29.44
31 31 39 39 39 80 59 59 39 39 39 12 12 59 74
V. V. III. III. V. IV. III. III. V. V. V. V. V. III. V.
35
0,07 1,68 0,44 Srubec SO.9 Smíšená obytná 0,4 1,05 Srubec SO.10 Smíšená obytná 0,32 Srubec SO.12 Smíšená obytná 0,21 0,08 Srubec SO.13 Smíšená obytná 0,58 Srubec smíšené bydlení celkem 12,34 10,21 Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD Srubec MK.1 Silnice, komunikace 0,35 Srubec MK.2 Silnice, komunikace 0,02 0,01 0,02 Srubec SD.1 smíšené plochy 3,47 dopravní D3 1,89 Srubec SD.2 smíšené plochy 1,94 dopravní II/157 0,02 1,22 0,23 0,25 0,11 2,17 0,34 0,02 1,14 0,06 0,74 0,02 Srubec ZS.1 zařízení staveniště 2,08 pro D3 - dočasný zábor
TTP Orná Orná TTP TTP TTP TTP TTP Orná ha ha Orná TTP TTP Orná Orná Orná Orná TTP Orná Orná Orná TTP Orná TTP Orná Orná TTP Orná Orná Orná
Srubec silnice, komunikace celkem
16,1 13,67 0,1 0,05 0,43 0,58 0,1 0,37
ha ha TTP TTP TTP ha ha TTP
0,23
Srubec
SO.8
Smíšená obytná
Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD Srubec OVSR.1 sport a rekreace Srubec OVSR.2 sport a rekreace Srubec sport a rekreace veřejná celkem Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD Srubec OV.1 Občanská vybavenost Srubec
OV.3
Občanská vybavenost
Srubec občanská vybavenost celkem
0,6 2,11 Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD Srubec VS.1 Výroba a skladování 0,78 0,08
7.29.11 7.29.14 7.29.54 7.29.11 7.68.11 7.29.11 7.50.01 7.47.00 7.32.14
74 74 74 74 9 74 56 38 49
I. I. V. I. V. I. III. II. IV.
7.29.01 7.50.11 7.29.11 7.29.11 5.53.01 5.21.12 5.32.14 5.32.14 5.21.12 5.32.44 5.53.01 5.53.01 7.29.01 7.29.01 7.32.01 7.32.14 7.32.14 7.47.00 7.68.11 5.53.01
74 56 74 74 39 31 49 49 31 49 39 39 74 74 49 49 49 38 9 39
I. III. I. I. III. V. V. V. V. V. III. III. I. I. II. IV. IV. III. V. III.
7.29.11 7.29.01 7.50.01
74 74 56
I. I. III.
5.50.11
59
III.
Orná
5.53.01
39
III.
ha ha Orná Orná
5.53.01 5.52.11
39 46
III. IV.
36
Srubec
VS.2
Výroba a skladování 0,29 0,01 Srubec VS.3 Výroba a skladování 0,12 0,03 Srubec výroba a skladování celkem 1,31 1,16 Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD Srubec VSK.1 smíšená výroba a 0,45 komerce 0,05 0,52 0,2 Srubec VSK.2 smíšená výroba a 0,5 komerce 0,23 Srubec smíšená výroba a komerce celkem 1,95 1,95 Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD Srubec VP.1 Veřejná prostranství 0,1 0,03 0,17 Srubec VP.2 Veřejná prostranství 0,46 Srubec VP.4 Veřejná prostranství 0,43 0,28 Srubec VP.5 Veřejná prostranství 0,3 Srubec VP.6 Veřejná prostranství 0,18 Srubec VP.7 Veřejná prostranství 0,84 Srubec VP.8 Veřejná prostranství 0,49 Srubec VP.9 Veřejná prostranství 0,2 0,24 Srubec veřejná prostranství celkem 3,72 1,47 Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD Srubec TV.1 technická 0,03 vybavenost 0,12 0,15 Srubec technická vybavenost celkem 0 Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD Srubec ZO.1 zeleň ostatní 0,06 0,03 0,02 Srubec ZO.2 zeleň ostatní 0,94 0,04 0,14 0,05 Srubec ZV.1 zeleň veřejná 0,33 0,05 1,66 Srubec zeleň celkem 0,11 Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD Srubec PV.1 Vodní plocha 0,05 0,02 0,07 Srubec vodní plochy celkem 0,07 Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD Zábor ZPF celkem 103,96
Orná Orná Orná Orná ha ha Orná TTP Orná Orná Orná TTP ha ha TTP TTP TTP Orná TTP Orná TTP Orná Orná Orná Orná TTP ha ha Orná Orná ha ha TTP TTP Orná Orná TTP TTP Orná Orná Orná ha ha TTP TTP ha ha ha
5.53.01 5.52.11 5.53.01 5.21.12
39 46 39 31
III. IV. III. V.
5.32.14 5.32.14 5.32.44 5.32.54 5.32.14 5.32.14
49 49 49 49 49 49
V. V. V. V. V. V.
7.50.01 7.47.00 7.29.01 7.29.01 7.32.14 7.32.14 5.50.11 5.32.14 7.29.11 5.21.12 7.29.01 7.29.01
56 38 74 74 49 49 59 49 74 31 74 74
III. II. I. I. IV. IV. III. V. I. V. I. I.
7.50.01 7.68.11
56 9
III. V.
5.53.01 5.53.11 5.53.11 7.32.14 7.32.14 7.32.01 7.29.01 5.32.14 7.32.14
39 39 39 29 29 49 74 49 29
III. IV. IV. IV. IV II. I. V. IV.
7.50.11 7.68.11
56 9
III. V.
37
88,27 ha
Z toho vyjmuto ve schválené ÚPD
Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití na ostatních plochách Výčet katastrálních Označení název Funkční využití plochy území plochy Srubec BC.5 Srubec BC.7 Srubec BC.13 Srubec BC.22 Srubec BC.30 Srubec bydlení čisté celkem Srubec SO.6 Srubec SO.13 Srubec smíšená obytná celkem
Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté Bydlení čisté
Srubec VP.3 Srubec VP.6 Srubec veřejná prostranství celkem Srubec OV.2 Srubec OV.3 Srubec OV.4 Srubec občanská vybavenost celkem Srubec OVSR.1 Srubec sport a rekreace celkem Srubec MK.3 Srubec SD.1
Veřejná prostranství Veřejná prostranství
Srubec
Zábor (ha)
0,03 ostatní 0,62 ostatní 0,2 ostatní 0,06 ostatní 0,1 ostatní 1,01 ha 0,05 ostatní 0,03 ostatní 0,08 ha
Smíšená obytná Smíšená obytná
Občanská vybavenost Občanská vybavenost Občanská vybavenost sport a rekreace silnice, komunikace smíšené plochy dopravní D3
SD.2
smíšené plochy dopravní II/157
Srubec silnice a komunikace celkem Zábor ostatní plochy celkem Odnětí ZPF dle třídy ochrany Katastrální území I. II. Srubec 31,34
Druh pozemku
0,02 ostatní 0,04 ostatní 0,06 ha 0,07 ostatní 0,09 ostatní 0,35 ostatní 0,51 ha 0,03 ostatní 0,03 ha 0,01 ostatní 0,3 ostatní 2,56
ostatní
2,87 ha 4,56 ha
Celkem ha
Zábor ZPF podle třídy ochrany III.
IV.
2,59
21,89
V. 21,98
26,42
103,96
Vodní plocha
0,58 1,31 0,1 1,16
Doprava a tech. vybavenost
Sport a rekreace
3,72 1,47
Smíšená výroba a komerce Zeleň
veřejná prostranství
12,34 65,48 0,60 10,21 57,42 2,11
výroba a sklady
občanská vybavenost
Srubec ÚP Srubec schv. ÚPO
Smíšená obytná
Katastrální území
bydlení čisté
Vyhodnocení odnětí ZPF dle jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití
1,95 1,95
16,25 13,67
0,07 0,07
1,66 0,11
Celkem ha
103,96 88,27
Poznámka : TTP = trvalé travní porosty
38
Výpočet záborů ze ZPF - dopracované vyhodnocení výhledových ploch přesunutých do I.etapy – lokalita 10 Poznámka : TTP = trvalé travní porosty Údaje o skutečných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a jejich předpokl. porušení Žádné investice do půdy za zlepšení půdní úrodnosti zde navrženy nejsou. Půda, kde se nacházejí stávající meliorace, je podmínečně odnímatelná a podmínečně zastavitelná. Dochází-li však v rámci výstavby k jejímu záboru, musí být tyto meliorace opraveny tak, aby nedošlo k porušení tohoto hospodářského díla při výstavbě. Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech V řešeném území se nenachází žádné areály zemědělské prvovýroby či objekty mající vztah k zemědělské prvovýrobě. Ani žádné jiné významné zemědělské usedlosti, které mají vztah k zemědělskému hospodaření, se v zájmovém území nevyskytují. -nedochází zde k žádnému porušení těchto areálů a staveb zemědělské prvovýroby ani zemědělských usedlostí. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení. Charakteristika zemědělských půd nacházejících se v řešeném území Klimatický region: Kód regionu :5 Symbol regionu : MT 2 Charakteristika regionu : mírně teplý, vlhký o o o Suma teplot nad 10 C : 2200 - 2500 Pravděpodobnost suchých vegetačních období : 15 - 30 Vláhová jistota : 4 - 10 o Prům. roční teplota C :7-8 Prům. roční úhrn srážek v mm : 550 - 650 (700) Kód regionu Symbol regionu Charakteristika regionu o
:7 : MT 4 : mírně teplý, vlhký o
o
Suma teplot nad 10 C Pravděpodobnost suchých vegetačních období Vláhová jistota
: 2200 - 2400
Prům. roční teplota ( C) Prům. roční úhrn srážek (mm) : 650 - 750
:6 -7
o
: 5 - 15 : nad 10 o
o
Hlavní půdní jednotka: HPJ 21 - hnědé a drnové půdy (regosoly) na píscích a pískovcích, velmi lehké až silně vysušené HPJ 29 - hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, převážně na rulách, středně těžké až lehčí mírně štěrkovité, většinou s dobrým režimem půd HPJ 32 - hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách a jim podobných horninách, lehké, většinou slabě až středně štěrkovité s vyšším obsahem hrubšího písku, propustné, sušší, závislé na srážkách HPJ 47 - oglejené půdy na svahových hlínách se sprašovou příměsí, středně těžké, až středně štěrkovité nebo slabě kamenité, sklon k dočasnému převlhčení HPJ 50 - hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na žulách, rulách a jiných horninách krystalinika, zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, sklon k dočasnému převlhčení
39
HPJ 52 - Oglejené půdy a hnědé půdy oglejené na usazeninách limnického terciéru; lehčí těžké, bez štěrku nebo slabě štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření HPJ 53
středně
- oglejené a hnědé půdy oglejené na uloženinách klimatického tercieru, středně těžké s těžkou spodinou, obvykle bez štěrku, málo propustné, se sklonem k zamokření
HPJ 68 - glejové půdy zrašenilené a glejové půdy úzkých depresí a svahů, obvykle lemující menší vodní toky, středně těžké až velmi těžké, s nepříznivým vodním režimem – převážně TTP Kombinační číslo: Kódy sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy 00 – hluboká půda, bez skeletu, úplná rovina, všesměrná expozice o
01 - hluboká půda, bez skeletu až slabě skeletovitá, sklon 1 - 3 , všesměrná expozice o 10 – hluboká půda bez skeletu, sklonitost 3 – 7 , všesměrná expozice 11 - hluboká půda, bez skeletu až slabě skeletovitá, sklon 3 – 7°, všesm ěrná expozice 12 - hluboká půda, slabě skeletovitá, sklon 3 – 7°, všesm ěrná expozice o
14 - hluboká až středně hluboká půda, středně skeletovitá, sklonitost 3 - 7 , expozice všesměrná 44 - hluboká až středně hluboká půda, slabě až středně skeletovitá, střední svah 7°-12°, expozice všesměrná 54 – hluboká až středně hluboká, středně skeletovitá, střední svah 7°-12°, expozice SZ - SV Návrhem nedochází k porušení opatření k zajištění ekologické stability krajiny. Hranice územních obvodů obcí a hranic katastrálních území jsou znázorněny v grafické části. Zdůvodnění navrhovaného řešení V návrhu byly respektovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu. V případech, kde došlo k nezbytnému odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, bylo toto vyhodnoceno podle výše citovaného zákona. Většina zastavitelných ploch byla vyhodnocena již ve schváleném ÚPO Srubec a byla převzata do tohoto návrhu ÚP Srubec. V návrhu ÚP Srubec byly nově vyhodnoceny plochy v rozsahu 17,94 ha. Řešení návrhu ÚP Srubec a jeho celého správního území, vychází zejména z aktuálního stavu a podmínek v řešeném území, z požadavků na rozvoj obce. Je stanovena zásadní urbanistické koncepce, která spočívá v ohraničení zastavitelných ploch navrženou přeložkou silnice II/157 ve východní polovině řešeného území. Severně od této přeložky, ve východní polovině řešeného území, nejsou ani nebudou navrhovány zastavitelné plochy ve volné krajině. Největší rozvoj v řešeném území je v oblasti ploch pro bydlení. Největší poptávka je po plochách čistého bydlení v izolovaných rodinných domech. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi atraktivní lokalitu s výbornou dostupností města Českých Budějovic a přitom s bezprostřední vazbou na kvalitní přírodní prostředí, je zde vysoká poptávka po volných pozemcích a díky tomu počet obyvatel obce vzrostl v průběhu posledních 20. let více než na dvojnásobek. V roce 1990 bylo žilo v obci 695 trvale bydlících obyvatel, v roce 2001 to bylo 933 obyvatel a v roce 2010 byl v 1. čtvrtletí stav obyvatel již 1744. Plocha BC.9 se nachází zčásti na ZPF s II. třídou ochrany, byla však vyhodnocena již ve schváleném ÚPO Srubec a do návrhu ÚP Srubec byla převzata. Plocha BC.10 se nachází na ZPF s I. a II. třídou ochrany, byla však vyhodnocena již ve schváleném ÚPO Srubec a do návrhu ÚP Srubec byla převzata. Plocha BC.11 se nachází na ZPF s I. a II. třídou ochrany, plocha se však nachází na úzkém pásu mezi současně zastavěným územím a navrženou přeložkou silnice IIú157. Z tohoto důvodu není vhodná pro zemědělské hospodaření, přeložka v tomto území vymezuje plochy zastavitelné (jižně od přeložky) a nezastavitelné plochy ponechané jako ZPF (severně od přeložky). Plocha BC.12, BC.13, BC.14, BC.15, BC.16, BC.17 se nachází na ZPF s I. třídou ochrany, všechny tyto však byly vyhodnoceny již ve schváleném ÚPO Srubec a do návrhu ÚP Srubec byly převzaty. Hranice ploch BC.16/U, BC.17/U a VP.2 je stanovena k ochrannému pásmu produktovodu, které je limitující a nesmí být překročeno. Plocha BC.18 se z části nachází na ZPF s I. třídou ochrany, byla však vyhodnocena již ve schváleném ÚPO Srubec a do návrhu ÚP Srubec byla převzata. Plocha BC.19 se nachází na ZPF s I. třídou ochrany. Tato plocha však navazuje bezprostředně na zastavěné území v lokalitě Srubecký kopec II, která je již prakticky celá zastavěna a jedná se o rozšíření této lokality ve vazbě na již vybudované sítě technické a dopravní infrastruktury
40
formou doplnění a uzavření zástavbu o jednu řadu stavebních parcel v místě jednostranně obestavěné místní komunikace. Plocha BC.20, BC.21, BC.22 se z části nachází na ZPF s I. třídou ochrany, byla však vyhodnocena již ve schváleném ÚPO Srubec a do návrhu ÚP Srubec byla převzata. Plocha BC.28 a BC.29 se nachází na ZPF s I. třídou ochrany, byla však vyhodnocena již ve schváleném ÚPO Srubec a do návrhu ÚP Srubec byla převzata. Plocha SO.7, SO.8, SO.9, SO.10 se z části nachází na ZPF s I. třídou ochrany, byla však vyhodnocena již ve schváleném ÚPO Srubec a do návrhu ÚP Srubec byla převzata. Plocha SO.12 se z části nachází na ZPF s II. třídou ochrany, byla však vyhodnocena již ve schváleném ÚPO Srubec a do návrhu ÚP Srubec byla převzata. Plocha MK.1 se nachází na ZPF s I. třídou ochrany, je jako místní obslužná komunikace součástí plochy BC.11, která byla vyhodnocena výše. Plocha MK.2 se nachází na ZPF s I.a II. třídou ochrany, byla již vyhodnocena ve schváleném ÚPO Srubec Plocha SD.2 přeložky silnice II/157 se nachází na ZPF s I. třídou ochrany, byla již vyhodnocena ve schváleném ÚPO Srubec. Protože se jedná o liniovou stavbu, navrženou ve veřejném zájmu, nelze se záboru ZPF s I. a II. třídou ochrany vyhnout. Plocha OVSR.1 se nachází na ZPF s I. třídou ochrany, byla však vyhodnocena již ve schváleném ÚPO Srubec a do návrhu ÚP Srubec byla převzata. Plocha OVSR.2 se z velmi malé části nachází na ZPF s I. třídou ochrany a navíc je situována v proluce zastavěného území, na které není vhodné zemědělské hospodaření. Plocha RR.1 se nachází na ZPF s I. třídou ochrany, byla však vyhodnocena již ve schváleném ÚPO Srubec a do návrhu ÚP Srubec byla převzata. Plocha VP.1 se z malé části nachází na ZPF s I. a II. třídou ochrany, jedná se o ploch veřejného prostranství ve vazbě na plochu BC.18, vyjmutou ve schválené změně č.3 ÚPO Srubec. Tato plocha se nachází na úzké proluce mezi zastavitelnou plochou a lesem, takže hospodaření na ní je nevhodné. Plocha VP.2 se nachází na ZPF s I. třídou ochrany, byla však vyhodnocena již ve schváleném ÚPO Srubec a do návrhu ÚP Srubec byla převzata. Plocha VP.3 se nachází na ZPF s I. třídou ochrany, jako veřejné prostranství je navržena ve vazbě na plochu BC.19, jejíž zdůvodnění je popsáno výše. Plocha VP.7 se nachází na ZPF s I. třídou ochrany, jako veřejné prostranství je navržena ve vazbě na plochy BC 29 a BC.18. Plocha je navržena v proluce mezi zastavěným a zastavitelným územím a nivou Hodějovického potoka s jeho přítokem, bezejmennou vodotečí. Zemědělské hospodaření v této lokalitě je komplikované a nevhodné. Plocha VP.9 se nachází na ZPF s I. třídou ochrany, jako veřejné prostranství je navržena ve vazbě na plochy BC 12, BC.13 a BC.14. Plocha je navržena v proluce mezi zastavěným a zastavitelným územím a přeložkou silnice II/157. Zemědělské hospodaření v této lokalitě bude po vybudování přeložky nevhodné. Plocha ZO.2 se z části nachází na ZPF s I. a II. třídou ochrany. Jedná se o velmi úzkou plochu zeleně ostatní izolační mezi přeložkou silnice II/157 a zastavitelnými plochami pro bydlení. Do této plochy je rovněž situována přeložka dvojitého vzdušného vedení kmenové linky elektrického vedení 22 kV. Z tohoto důvodu je zemědělské hospodaření na této ploše nevhodné. II.e.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) V důsledku řešení návrhu ÚP Srubec nedochází v řešeném území k žádným záborům PUPFL. U zastavitelných ploch umístěných ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa bude odstup staveb od okraje lesa nejméně 25 m. II.f.
Odůvodnění územního plánu dle náležitostí uvedených v § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona
zejména soulad s II.f.1. Politikou územního rozvoje ČR 2008 a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešení návrhu ÚP Srubec je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR), protože respektuje podmínky pro rozvojovou oblast České Budějovice OB10 Dále jsou respektovány v PÚR vymezené koridory technické infrastruktury celostátního významu – dálkovod (produktovod) a podmínky jeho ochranných a zabezpečovacích pásem.
41
Pro řešené území neexistuje žádná schválená a platná územně plánovací dokumentace vydaná krajem. ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace (ČBSRA) včetně jejích změn pozbyl platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Z ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly v průběhu zpracování konceptu a návrhu ÚP Srubec územní požadavky na řešení navržené trasy dálnice D 3. Ze změny č. 1 ČBSRA vyplýval požadavek na omezení využití území koridoru pro navrhovanou dálnici D 3. Při řešení ploch, které leží v koridoru dálnice D 3, je řešení těchto ploch v souladu s dokumentací pro územní rozhodnutí dálnice D 3. Všechny výše jmenované koridory a plochy jsou při řešení návrhu ÚP Srubec respektovány, jejich vymezení je upřesněno v dostatečném rozsahu umožňujícím následnou realizaci staveb D3 a přeložky II/157, včetně všech souvisejících zařízení a staveb. Z návrhu ZÚR VÚC Jihočeského kraje, který obsahuje výše uvedené záměry z již neplatného ÚPVÚC ČBSRA, vyplývá prioritní potřeba vybudování dálnice D 3 a vymezení koridoru pro D3, je vymezen i koridor pro navrhovanou přeložku silnice II/157 a potřeba postupné rekultivace starých zátěží (odkaliště popílku). II.f.2.
Cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. • Příznivé životní prostředí: Ochrana přírodních hodnot je zajištěna zejména respektováním plánu ÚSES a navržených opatření pro jeho základní skladebné prvky. Rovněž jsou respektovány všechny lesní a vodní plochy v řešeném území. V řešeném území je provozováno odkaliště elektrárenského popílku, které je těsně před ukončením provozu a proběhne na něm biologická rekultivace do formy zeleně krajinné. Řešením návrhu přeložky silnice II/157 mimo zastavěné a zastavitelné území obce jsou vytvořeny předpoklady pro zlepšení životního prostředí v obci.Ochranu zdravých životních podmínek, zejména ochranu před nadlimitním hlukem z dopravy je potřeba řešit v dalších stupních dokumentace formou architektonických bariér a pasivními protihlukovými opatřeními. • Hospodářský rozvoj: Řešení návrhu ÚP nebude pozitivní dopad na hospodářský rozvoj v území. Vlivem návrhu zastavitelných ploch pro bydlení se předpokládá další nárůst trvale bydlících obyvatel a rozvoj technické infrastruktury, občanské vybavenosti a prosperity obce. Dopravním řešením se vytvoří se předpoklad pro kvalitní napojení obce na nadřazenou dopravní infrastrukturu prostřednictvím navržené přeložky silnice II/157. Rovněž síť stávajících a navrhovaných cykloturistických tras, hipostezek a v zimním období možnost trasování běžkařských stop, může být do budoucna vhodným akcelerátorem hospodářského rozvoje v oblasti turistického ruchu. • Soudržnost společenství obyvatel v území: V návrhu územního plánu jsou vymezeny konkrétní sportovně rekreační plochy, občanská vybavenost, ale další sportovně rekreační aktivity a občanská vybavenost místního významu jsou přípustné jako součást ploch bydlení a ploch veřejných prostranství. Pro soudržnost společenství obyvatel území mají takovéto plochy nezanedbatelný význam, protože umožňují setkávání obyvatel a přispívají k větší sounáležitosti obyvatel s obcí. Návrh přeložky stávající silnice II/157 mimo zastavěné a zastavitelné území obce přispěje ke zkvalitnění obytného prostředí v obci. • Z hlediska ochrany architektonických a urbanistických hodnot je potřeba klást důraz na kvalitní řešení staveb, zemních prací a případných protihlukových opatření souvisejících se stavbou dálnice D3 a přeložky silnice II/157, zejména v lokalitách navazující na původní zástavbu v obci, stávající a navrhovanou zástavbu a v lokalitách přecházejících do volné krajiny. Při řešení návrhu přeložky silnice II/157 a její realizaci nebude dotčena nemovitá kulturní památku „pomník amerického pilota z 2. světové války B. W. Whiteheada“, který se nachází v blízkosti přeložky silnice II/157. II.f.3.
Požadavky zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) a jeho prováděcích právních předpisů Návrh ÚP Srubec je navržen v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění.
42
II.f.4.
Požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Návrh ÚP Srubec je řešen v souladu se stanovisky dotčených orgánů obsaženými v Pokynu pro vypracování návrhu ÚP Srubec, jehož součástí je i vyhodnocení. Právem chráněné zájmy dotčených osob nejsou dotčeny. II.f.5
Vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území Ve vazbě na rozbor udržitelného rozvoje území v ÚAP ORP České Budějovice (dále jen RURU) pro správní území obce Srubec, je řešení návrhu ÚP Srubec z hlediska vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území hodnoceno takto: • Vliv na příznivé životní prostředí: V RURU bylo životního prostředí hodnoceno jako velmi dobré a identifikované střety byly řešeny následovně: Při řešení návrhu ÚP Srubec bylo upřesněno vymezení NBK011 (NKOD 117), takže zastavitelné plochy nezasahují do tohoto NBK. V řešeném územ je identifikován střet stávající silnice II/157 s NBK 011 (NKOD 117), který je potřeba řešit vhodnou formou ekoduktu. Technické řešení ekoduktu je nad rozlišovací schopnost územního plánu a je nutno jej řešit v projektové dokumentaci, v souvislosti s řešení přeložky silnice II/157. Řešením návrhu přeložky silnice II/157 mimo zastavěné a zastavitelné území obce jsou vytvořeny předpoklady pro vyřešení problému exhalacemi z provozu na silnici II/15. Ochranu zdravých životních podmínek, zejména ochranu před nadlimitním hlukem z dopravy je potřeba řešit v dalších stupních dokumentace formou architektonických bariér a pasivními protihlukovými opatřeními. Zastavěné i zastavitelné území leží v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně vnější, jehož podmínky nejsou řešením návrhu ÚP Srubec negativně ovlivněny. Do stanoveného záplavového území nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy. • Vliv na hospodářský rozvoj: Řešení návrhu ÚP bude pozitivní dopad na hospodářský rozvoj v území, který je dle hodnocení RURU nejslabším pilířem udržitelného rozvoje území a je hodnocen jako velmi špatný. Vlivem návrhu zastavitelných ploch pro bydlení se předpokládá další nárůst trvale bydlících obyvatel a rozvoj technické infrastruktury, občanské vybavenosti a prosperity obce. V návrhu ÚP Srubec jsou rovněž řešeny plochy pro výrobu a skladování, smíšenou výrobu a komerci, čímž jsou vytvořeny předpoklady pro posílení hospodářského rozvoje v obci. Dopravním řešením se vytvoří se předpoklad pro kvalitní napojení obce na nadřazenou dopravní infrastrukturu prostřednictvím navržené přeložky silnice II/157. Rovněž síť stávajících a navrhovaných cykloturistických tras, hipostezek a v zimním období možnost trasování běžkařských stop, může být do budoucna vhodným akcelerátorem hospodářského rozvoje v oblasti turistického ruchu. • Vliv na soudržnost společenství obyvatel v území: V RURU je hodnocení soudržnosti společenství obyvatel hodnoceno jako velmi dobré. Pro další posílení soudržnosti společenství obyvatel je potřeba řešit rozvoj ploch občanské vybavenosti v oblasti zaměřené na mladé rodiny s dětmi formou mateřské a základní školy a zároveň sociální péče o seniory. V návrhu územního plánu jsou vymezeny dostatečně dimenzované sportovně rekreační plochy, občanská vybavenost, ale další i rozvoj sportovně rekreačních aktivit ve formě rozšíření sítě cyklotras. Občanská vybavenost místního významu je přípustná jako součást ploch bydlení a ploch veřejných prostranství. Pro soudržnost společenství obyvatel území mají takovéto plochy nezanedbatelný význam, protože umožňují setkávání obyvatel a přispívají k větší sounáležitosti obyvatel s obcí. Návrh přeložky stávající silnice II/157 mimo zastavěné a zastavitelné území obce přispěje ke zkvalitnění obytného prostředí v obci. Z výsledku tohoto vyhodnocení vyplývá, že řešení návrhu ÚP Srubec nebude mít negativní vliv na trvale udržitelný rozvoj území a jsou řešeny v RURU identifikované závady a střety. II.f.6.
Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno S odkazem na kapitolu II.d. textové části odůvodnění nebylo vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj zpracováno. II.g.
Postup při pořízení územního plánu Na svém zasedání 13. 12. 2007 rozhodlo Zastupitelstvo obce Srubec o pořízení územního plánu Srubec (dále též jen „ÚP“).
43
Následně byl zpracován návrh zadání, který byl vystaven na úřední desce a rozeslán dotčeným orgánům. Následně byl návrh zadání schválen Zastupitelstvem obce Srubec dne 15. 1. 2009. Na podkladě schváleného zadání byl vypracován návrh územního plánu Srubec. Společné jednání o návrhu se konalo dne 2. 7. 2010. Následně bylo vydáno stanovisko krajského úřadu dle § 51 stavebního zákona. Dne 5. 10. 2010 se konalo veřejné projednání. Znovu bylo trpělivě veřejnosti vysvětlováno, proč je navázáno na řešení v původním územním plánu obce zejména jeho změně č. 4 a zvoleno předkládané řešení. Zpracovatelem změny je společnost A+U DESIGN, spol. s r. o.
44
II.h.
Rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění
podatel námitky 1. Jiří Řehoř 2. Petra a Jan Bláhovi
3. František Jokl
4. Magdalena Kolářová
5. Eva Štuberová
námitka
rozhodnutí o námitce včetně odůvodnění
rozšíření hranice zastavitelné plochy Úplné znění námitky je součástí spisu. Přehodnocení žádosti o trvalé odnětí půdy ZPF našeho pozemku p.č. 647/21- trvalý travní porost za plochu výroba a skladování
námitce se vyhovuje – zastavitelné plochy budou rozšířeny dle přiložené situace námitce se nevyhovuje – pozemek se nachází mimo samotné sídlo Srubec bez vazby na zastavěné území a sítě dopravní a technické infrastruktury. Jeho zastavěním by došlo k nevhodnému rozdělení volné krajiny a k narušení organizace ZPF. Záměrem všech územně plánovacích dokumentací bylo Úplné znění námitky je součástí spisu. ponechat toto území pro hospodářskou činnost s možností výstavby pouze staveb sloužících striktně pouze a jen pro zemědělskou činnost, včelíny, seníky apod., nikoli obytné včelíny apod. Není zapracováno umožnění vjezdu hospodářskými stroji námitce se nevyhovuje – Vzhledem k podrobnosti územního plánu nelze řešit na pozemek 216/6 po jeho rozdělení na dvě části. Žádám, sjezdy na jednotlivé pozemky, popř. jejich přístupnost. Konkrétní podmínky aby tato skutečnost byla zapracována v dílčí části případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se dokumentace. v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Úplné znění námitky je součástí spisu. Žádám o převedení parcel č. 680/5, 690, 697, zbývající námitce se nevyhovuje – v koridoru dálnice nelze dle požadavku dotčeného část 699/5 na funkci výroby, podnikání a skladů v mapové orgánu, a to ani podmíněně, umisťovat stavby, které by mohly ztížit anebo znemožnit umístění dálnice. Proto je nutno nejprve dálnici zcela jednoznačně části připravené k projednávání bylo provedeno jen částečné zapracování mých připomínek. Současně žádám, územně stabilizovat, přip. zahájit stavbu či dokonce zprovoznit, a teprve aby při změně územního plánu bylo zapracováno následně požádat o změnu územního plánu s cílem prověřit vymezení ploch umožnění přístupu na pozemky 699/5, 693/1, 680/5, 697 a výroby a skladování v současné době vymezeném koridoru dálnice D3. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení 690. a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků Úplné znění námitky je součástí spisu. zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Nesouhlas se změnou části parcely 588/5 pro rodinou námitce se vyhovuje – pro část parcely 588/5 vymezené v návrhu územního rekreaci. Žádost o zachování stavu podle změny č. 2 plánu pro rodinnou rekreaci bude zachováno využití dle změny č. 2 územního územního plánu obce Srubec. plánu obce Srubec
45
6. RNDr.Vyhná lek Vojtěch PhDr. Vyhnálková Zuzana
Úplné znění námitky je součástí spisu. Žádost o přeřazení parcel z ploch určených pro bydlení námitce se vyhovuje – parcely 576/11, 576/12 a 543/1 a části 544/1 a 545/2 (bydlení čisté) do stabilizovaných ploch pro bydlení budou přeřazeny do ploch bydlení stabilizovaných 576/11, 576/12 a 543/1 zařadit celé 544/1 a 545/2 v jedné linii zároveň s hranicemi sousedních pozemků
Úplné znění námitky je součástí spisu. 7. Eva Paurová nesouhlasí s se stavbou přeložky, upozorňuje na přípojku námitce se nevyhovuje – provoz na stávající silnici II/157 je z hlediska vodovodu, která je přetnuta koridorem pro umístění zatížení stávajícího zastavěného území zcela neúnosný včetně nevyhovujících přeložky parametrů. Proto bylo úkolem zpracovatelů územně plánovacích dokumentací, aby tento problém řešili. Stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší Úplné znění námitky je součástí spisu. přeložku v obdobné trase jako změna č. 4 územního plánu obce a nový územní plán, který vedení přeložky ze změny č. 4 přebírá. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení přeložky než touto trasou. již na mnoha jednáních bylo přítomným vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným
46
8. František Matouš
Připomínky k přeložce silnice 157 obcí srubec: Nevýhody navrhovaných tras přeložky: 1. rozdělí katastr obce 2. řeší obchvat Srubeckého kopce ještě větším kopcem – větším stoupáním 3. neekonomická varianta 4. větší výškové přesazení, delší trasa a vedení po horizontu zástavbové oblasti Srubce zajistí, že zplodiny z provozu zůstanou v zastavěné oblasti obce Srubec 5. zvýšení možnosti bleskové povodně díky dešťové vodě ztékající z komunikace 6. hluk z přeložky 7. trasa zabírá obdělávané a udržované pozemky
na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována a byla do územního plánu Srubec převzata varianta severní. Vzhledem k podrobnosti územního plánu v něm nelze řešit vodovodní přípojky ani jejich přetnutí navrhovanou komunikací. Konkrétní možnosti řešení střetu komunikaci s vodovodní přípojkou budou řešena v podrobnějších dokumentacích a navazujících řízeních včetně zajištění zásobování vodou tam, kde by došlo k jeho narušení v důsledku stavby pozemní komunikace. námitce se nevyhovuje z následujících důvodů: Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy a každá varianta půjde po pozemcích, které někdo vlastní, každá varianta ukrojí část nezastavěného území, z každé varianty (resp. komunikace) bude hluk, každá varianta zabere obdělávané pozemky. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou přeložky dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek přeložky byl již řešen ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn a že územní plán Srubec přebírá řešení ze změny č. 4 územního plánu obce Srubec. Řešení stoupání a dalších podrobných řešení přeložky bude řešeno v podrobnějších dokumentacích. Obec Srubec si je vědoma, že problém vedení
47
8. zcestnost a zastaralost navrhovaného řešení Výhody „jižní varianty“: 1. zkrácení trasy z ČB do Borovan 2. úspora pohonných hmot , snížení exhalací 3. ekonomicky výhodná varianta 4. navazuje na případný obchvat Ledenic 5. dešťová voda z komunikace nepůjde do obytných částí obce 6. vyhne se v největší míře zástavbě a může být řešena jako obchvat 7. nebrání dalšímu rozvoji obce Srubec, při prosazování „severní varianty“ navrhuje podatel, aby byla trasa přeložky odkloněna co nejvíce k severní hranici obce Výhody odkloněné severní varianty: 1. ve značné míře by exhalace z provozu na přeložce nezůstávaly v zástavbové části obce 2. pokud by trasa přeložky byla vedena za horizontem zástavbové oblasti, byl by eliminován hluk z přeložky či obchvatu 3. obec by si zachovala možnost dalšího rozvoje 4. omezení bleskových povodní svedením dešťové vody z komunikace do spádové oblasti Dobrovodského potoka 5. snížení výškového přesazení přeložky 6. možnost řešit přístupnost k pozemkům, které jsou v současné době nepřístupné Nedostatečná komunikace zastupitelstva s vlastníky pozemků, na kterých plánuje obchvat. Úplné znění námitky je součástí spisu.
dopravy zastavěným územím je nutno řešit. Zvolení variant, neobsahujících jižní variantu je odůvodněno níže a bylo několikrát podavatelům vysvětlováno. nevýhody navrhovaných tras – trasování přeložky obce Srubec je již dlouhodobě sledováno v územně plánovacích dokumentacích různých úrovní. Pokud se týká stávajícího rozvoje obce je nutno připomenout, že se tak již po mnoho let děje s vědomím vedení trasy obchvatu severně od sídla, hluk, exhalace. Řešení problematiky dešťových vod bude nutno řešit konkrétně v podrobnějších dokumentacích a navazujících řízeních. neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a v souladu s řešením dle studie 07-010 „Technicko – ekonomická studie
48
napojení silniční sítě českobudějovické aglomerace na trasu dálnice D3 (pro specifikaci a ochranu koridorů a ploch silnic II. a III. třídy)“ – podprojekt 07012 „Studie pro ochranu trasy 6. etapa přeložky včetně obchvatu Srubce, zpracovatel IKPCE Praha. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen
49
potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Ke komunikaci s občany je nutno dodat, že uskutečnilo několik několikahodinových jednání, kde jim byla problematika a důvody navrhovaného řešení trpělivě vysvětlovány a zdůvodňovány. V předchozích dokumentacích ani v při projednávání zadání změny č. 4 územního plánu obce, která řešila varianty přeložky silnice II/157 nebyl vznesen požadavek na porovnání varianty vedoucí více severně od sídla. Další důvodem je skutečnost, že přeložka byla již několikrát od sídla odsunuta a stejně ji zástavba znovu dostihla a dopracovala se k její blízkosti. To samé by se stalo s odkloněním přeložky „za kopec“. Znovu by vyvstaly požadavky na vyplnění proluky mezi zástavbou a přeložkou, a další část krajiny (a to i v případě, že by se proluka mezi přeložkou a zástavbou nezaplnila
50
9. František Matouš
Navrhuji do nového ÚP zařadit alternativní plány přeložky nebo obchvatu. 1. "jižní varianta" je z pohledu občanů Srubce nejvýhodnější, protož není v bezprostřední blízkosti obydlené části a může mít charakter dálniční přípojky a splňovat i podmínky obchvatu 2. "severní přeložka - obchvat": odklonit co nejvíce na sever obce Důvod: - stávající, navrhovaná přeložka je nevyhovující, zastaralá - přežitá - z hlediska ekonomického nejdražší - z hlediska ekologického nejhorší - neřeší obchvat kopce, - stávající návrh obchvatu obce je podvod na občanech samých, protože nesplňuje podmínky obchvatu, jde o dálniční přivaděč spádové oblasti Ledenice - Borovany přes celé katastrální území obce a dnes již obydlené části obce
zastavitelnými plochami) by byla znehodnocena. Změnou trasy severněji od obce by došlo k nesouladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a Krajský úřad – Jihočeský kraj by toto řešení doporučil. I případnou změnu trasy přeložky silnice II/157 řešené v ÚP Srubec je nutno řešit podáním námitky k zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje. Navíc je tuto modifikaci trasy přeložky silnice II/157 nutno prověřit podrobnější studií, protože vzhledem k terénním poměrům by zřejmě došlo ke ztraceným spádům, nevýhodnému výškovému a směrovému trasování. Doporučujeme tuto problematiku řešit v 1. aktualizaci zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a žádost o změnu trasy podložit podrobnější studií zpracovanou na podkladě geodetického zaměření polohopisu a výškopisu. Z těchto důvodu není možné ani vhodné modifikaci trasy zahrnout do tohoto návrhu územního plánu Srubec. námitce se nevyhovuje z následujících důvodů: 1) Již na mnoha jednáních bylo přítomným vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad –
51
Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2) V předchozích dokumentacích ani v při projednávání zadání změny č. 4 územního plánu obce, která řešila varianty přeložky silnice II/157 nebyl vznesen požadavek na porovnání varianty vedoucí více severně od sídla. Další důvodem je skutečnost, že přeložka byla již několikrát od sídla odsunuta a stejně ji zástavba znovu dostihla a dopracovala se k její blízkosti. To samé by se stalo s odkloněním přeložky „za kopec“. Znovu by vyvstaly požadavky na vyplnění proluky mezi zástavbou a přeložkou, a další část krajiny (a to i v případě, že by se proluka mezi přeložkou a zástavbou nezaplnila
52
10. Mgr. Bohuslava Kimrová
zastavitelnými plochami) by byla znehodnocena. Změnou trasy severněji od obce by došlo k nesouladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a Krajský úřad – Jihočeský kraj by toto řešení doporučil. I případnou změnu trasy přeložky silnice II/157 řešené v ÚP Srubec je nutno řešit podáním námitky k zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje. Navíc je tuto modifikaci trasy přeložky silnice II/157 nutno prověřit podrobnější studií, protože vzhledem k terénním poměrům by zřejmě došlo ke ztraceným spádům, nevýhodnému výškovému a směrovému trasování. Doporučujeme tuto problematiku řešit v 1. aktualizaci zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a žádost o změnu trasy podložit podrobnější studií zpracovanou na podkladě geodetického zaměření polohopisu a výškopisu. Z těchto důvodu není možné ani vhodné modifikaci trasy zahrnout do tohoto návrhu územního plánu Srubec. Pokud by bylo řešení navržené řešení přeložky zastaralé, přežité, nejdražší, ekologicky nejhorší, neudělily by dotčené orgány státní správy ani Krajský úřad – Jihočeský kraj k tomuto řešení souhlas. Cílem řešení přeložky není obchvat kopce, ale v maximální možné míře odvedení trasy silnice II/157 mimo zastavěné a zastavitelné území. Tomu by obchvat kopce v oblasti U vodojemu nepřispěl, naopak by pravděpodobně díky změně trasy a výškovému uspořádání tento záměr prodražil. Jak již bylo v předchozím vyhodnocení předcházející námitky uvedeno, je potřeba nejprve případný záměr posunutí trasy prověřit podrobnější studií. Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: 2010: 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ
53
byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti
54
výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru 2001/42/ES. dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu.
55
3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele. a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. 4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, tabulka, která předkládala výčty obytných budov důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené řadové zástavbě, = 60 izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro L AEQ
56
b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu
dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné.
57
Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů. v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení věci. přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní Znemožnění přístupu na pozemek, kde má podatel včely, kruhový objezd mu zabere větší část pozemku 892/14, napojení na Lesní ul. ho neúměrně zatíží hlukem a emisemi vozidel. Úplné znění námitky je součástí spisu.
problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na 58
11. Vojtěch Pešek
možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: 2010: 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný
59
postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“
60
obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru 2001/42/ES. dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec.
61
3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele.
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti:
O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou
62
a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování
variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení
63
je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů. v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení věci. přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody 64
5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: 1) realizací návrhu by díky negativním vlivům dopravy došlo k omezení při využívání všech staveb a pozemků ve vlastnictví podatele, znehodnocení pozemků 2) hrozící znehodnocení vodního zdroje při zemních pracích 3) znehodnocení životního prostředí, likvidace uhnízděného ptactva a ostatní zvěře, znečištění
zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Minimalizaci negativních vlivů na konkrétní nemovitosti je nutno řešit v podrobnějších dokumentacích, kde je také možno hodnotit varianty technického řešení přeložky mimo jiných také konkrétní podobu opatření proti negativním vlivům z provozu na komunikaci. Je nutno připomenout, že v tomto úseku změna č. 4 a nový územní plán Srubec nepřináší nové řešení oproti platnému územnímu plánu obce včetně jeho změn, ale pouze doupřesňuje trasu obchvatu. Zasažení studny výstavbou či následným provozem nelze vzhledem k podrobnosti územního plánu, resp. její změny v tuto chvíli vyloučit ani
65
12. Zdeňka Michlová
životního prostředí exhalacemi z výfukových potvrdit. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod plynů je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. 4) narušení podatelova soukromí, příznivého Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy životního prostředí a ohrožení jeho zdraví hlukem nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Minimalizaci negativních motorů, prachem a výfukovými zplodinami vlivů na konkrétní nemovitosti je nutno řešit v podrobnějších dokumentacích, kde je také možno hodnotit varianty technického řešení přeložky mimo jiných Úplné znění námitky je součástí spisu. také konkrétní podobu opatření proti negativním vlivům z provozu na komunikaci. Nelze zapomínat na stávající vedení a provoz na silnici II/157, který ohrožuje zásadním způsobem životní prostření podél celé své trasy vedení v zastavěném území. Pro podbod 4) narušení podatelova soukromí je shodné odůvodnění jako pro podbod 1). Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: 2010: 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním variant obchvatu Srubec. území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci
66
správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního 2001/42/ES. prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů.
67
Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. 3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele. dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela
68
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5,
nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před
69
d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů. 70
Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav věci.
Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních 71
5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: obavy z vyvlastnění velké části pozemku ve vlastnictví podatelky, znehodnocení pozemků a staveb na nich, znemožnění užívání zahrady i všech vybudovaných objektů, znehodnocení životního prostředí exhalacemi a hlukem od projíždějících motorových vozidel, znehodnocení vodního zdroje při zemních pracích; zaplacení mnohatisícové částky za vyjmutí pozemku z půdního fondu pro realizované stavby z důvodu vyčlenění tohoto území pro rekreační oblast České Švýcarsko
vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Musíme připomenout, že v tomto úseku změna č. 4 a následně územní plán Srubec nepřináší nové řešení oproti platnému územnímu plánu obce včetně jeho změn, ale pouze doupřesňuje trasu obchvatu. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Zasažení studny výstavbou či následným provozem nelze vzhledem k podrobnosti územního plánu, resp. její změny v tuto chvíli vyloučit ani potvrdit. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních včetně řešení zásobování pitnou vodou v důsledku případného znehodnocení stávajících vodních zdrojů.
Úplné znění námitky je součástí spisu. 13. Eva Paurová, Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: Růžena 2010: Pokorná 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se
72
ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak
73
2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice 2001/42/ES.
3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví
je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na
74
rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele. a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. 4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, tabulka, která předkládala výčty obytných budov důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou obsahovala tyto nepřesnosti: variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené řadové zástavbě, izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení
75
do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše
a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového
76
objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů. v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení věci. přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní 77
5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: Eva Paurová: omezení na svých právech hlučností, prašností a problematickým dopravním propojením s obcí, přetnutí vodovodní a telefonní přípojky, podatelka namítá faktickou existenci vhodnější varianty vedení obchvatu
Růžena Pokorná: pozemek podatelky by byl znehodnocen "přetnutím", možnost vyvlastnění podatelova pozemku, na kterém by byla umístěna přeložka silnice II/157, zbývající části "přetnutého" pozemku by byly znehodnoceny poklesem tržní ceny, pokles jejich užitné hodnoty hlukem, vibracemi, prachem, výfukovými zplodinami a ztížením přístupu, faktická existence vhodnější varianty
komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Minimalizaci negativních vlivů na konkrétní nemovitosti je nutno řešit v podrobnějších dokumentacích, kde je také možno hodnotit varianty technického řešení přeložky mimo jiných také konkrétní podobu opatření proti negativním vlivům z provozu na komunikaci, či přetnutí sítí technické infrastruktury. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Minimalizaci negativních vlivů na konkrétní nemovitosti je nutno řešit v podrobnějších dokumentacích, kde je také možno hodnotit varianty technického řešení přeložky mimo jiných také konkrétní podobu opatření proti negativním vlivům z provozu na komunikaci. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních.
78
14. Eva Štúberová, Ing. Ján Štúber
Úplné znění námitky je součástí spisu. Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: 2010: 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší
79
obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního 2001/42/ES. prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského
80
kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. 3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele. dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad
81
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do
zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení
82
zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se z nedůsledných a nepřesných podkladů. nevycházelo Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení věci. přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto
83
zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků
84
15. Blanka Kadlecová, Miroslav Kadlec
zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. 5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno snížení hodnoty nemovitosti ležící mezi plánovanou řešit v jiných správním řízeních. Na základě výsledků projednání konceptu dálnicí D3 a plánovaným obchvatem, zhoršení kvality změny č. 4 byla vybrána varianta v tomto úseku odlišná od té, která byla bydlení, nadměrné obtěžování hlukem, vibracemi, zapracována ve stávajícím platném územním plánu obce. Ta byla také prachem a výfukovými zplodinami, dopady na zdraví a převzata do nového územního plánu Srubec. Při výběru variant v úseku soukromí podatelů, požadavek realizace obchvatu dle (dálnice D3 - stávající komunikace II/157) byla varianta č. II (nová) volena stávající ÚP obce Srubec po změně č. 3, tato varianta (dle tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na stávající výstavbu. Před konceptu varianta I) je levnější, umístění do prostoru, na jejím zapracováním do konceptu změny č. 4 byla tato varianta prověřována kterém je stavební uzávěra, MÚK s obchvatem je podle studií zpracovanou společností IKP s několika podvariantami a na základě současně platného ÚP vzdálen od všech okolních zásadního postoje zástupců obecní samosprávy byla vybrána varianta nemovitostí, aby je co nejméně obtěžoval hlukem, nejvzdálenější možná od obytné zástavby. Ta byla následně porovnávána prachem a zápachem v konceptu změny č. 4 územního plánu obce s variantou I (obsažené ve změny č. 3 ÚPO Srubec). Na základě porovnání těchto dvou variant v konceptu řešení Úplné znění námitky je součástí spisu. změny č. 4 byla vyhodnocena a vybrána varianta II jako varianta příznivější (viz kapitola II.c. textové části odůvodnění změny č. 4 územního plánu obce Srubec). Minimalizaci negativních vlivů na konkrétní nemovitosti je nutno řešit v podrobnějších dokumentacích, kde je také možno hodnotit varianty technického řešení přeložky mimo jiných také výškového vedení. Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: 2010: 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec
85
Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly.
86
Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru 2001/42/ES. dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového
87
3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele.
stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a
zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena
88
stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné
stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 89
a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů.
Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav věci.
Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními 90
komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy.
5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: realizací navržené přeložky silnice II/157 snížení kupní ceny pozemku p. č. 733/1 a omezení výkonu práv spojených s jeho
námitce se nevyhovuje z následujících důvodů: Uvedené pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako orná půda a ani by došlo ke stávající územní plán obce včetně jeho změn, ani nový územní plán významnému nepředpokládají změnu ve využití pozemku mimo vedení přeložky silnice vlastnictvím, II/157. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny
91
v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Minimalizaci negativních vlivů na konkrétní nemovitosti je nutno řešit v podrobnějších dokumentacích. Úplné znění námitky je součástí spisu. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. 16. Ing. Miloslav Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: Hek 2010: 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu přetnutí pozemku - jeho znehodnocení, znehodnocení pozemku imisemi spojenými s realizací obchvatu - hlukem, prašností, výfukovými zplodinami, snížení kupní ceny nemovitosti, faktická existence vhodnější varianty
92
s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního 2001/42/ES. prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění.
93
Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. 3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele. dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O
94
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno,
poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením
95
nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
(protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se z nedůsledných a nepřesných podkladů. nevycházelo Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení věci. přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní
96
problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů
97
17. Ludvík
v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. 5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: námitce se nevyhovuje z následujících důvodů: plánovaný obchvat protíná pozemek 756/1, který je určen Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno pro výstavbu a tím jej fakticky znehodnotí, řešit v jiných správním řízeních. Na základě výsledků projednání konceptu omezení podatelova vlastnického práva k pozemku p. č. změny č. 4 byla vybrána varianta v tomto úseku odlišná od té, která je 756/1, faktická existence vhodnější varianty zapracována ve stávajícím platném územním plánu obce. Při výběru variant v úseku (dálnice D3 - stávající komunikace II/157) byla varianta č. II (nová) Úplné znění námitky je součástí spisu. volena tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na stávající výstavbu. Před jejím zapracováním do konceptu změny byla tato varianta prověřována studií zpracovanou společností IKP s několika podvariantami a na základě zásadního postoje zástupců obecní samosprávy byla vybrána varianta nejvzdálenější možná od obytné zástavby. Ta byla následně porovnávána v konceptu územního plánu s variantou I (dle změny č. 3 ÚPO Srubec). Na základě porovnání těchto dvou variant v konceptu řešení změny č. 4 byla vyhodnocena a vybrána varianta II jako varianta příznivější (viz kapitola II.c. textové části odůvodnění změny č. 4 územního plánu obce Srubec). Zbylé části pozemku ponechává změna ve funkčním využití plochy smíšené obytné – nízkopodlažní a plochy zeleně veřejné a vyhrazené. Minimalizaci negativních vlivů na konkrétní nemovitosti je nutno řešit v podrobnějších dokumentacích, kde je také možno hodnotit varianty technického řešení přeložky mimo jiných také výškového vedení konkrétní opatření proti negativním vlivům. Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje, pouze v bodě týkající se parcely 39/1 se námitce
98
Koukal, Irena Koukalová
2010: vyhovuje 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním variant obchvatu Srubec. území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní
99
plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního 2001/42/ES. prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního
100
rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. 3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele. dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. 4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010.
101
- výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z
variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny
102
řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů. v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení věci. přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě 103
nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají
104
5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: 1. V ÚP do roku 2001 nebyl zakreslen žádný obchvat Srubce 2. změny územního plánu v neprospěch většiny občanů, zásadní změna dopravního skeletu komunikací 3. obchvat byl plánován v době, kdy měl Srubec cca 1/3 současných obyvatel a zastavěné územní zabíralo cca 1/3 současného zastavěného území 4. nezlepšení životních podmínek v obci, 5. plánované 4 kruhové objezdy na obchvatu v k. ú. Srubec způsobí nárůst škodlivin emitovaných automobily, zvýší se hluk 6. navrhovaný obchvat obce prodlouží dobu dojezdu do města ČB pro obyvatele Borovan, Ledenic a přilehlých osad 7. obchvat zpomalí dopravu a zvýší množství škodlivin, zvýší hlučnost a prašnost 8. potřeba vybudování tunelu či hlubokého zářezu s vysokými opěrnými zdmi, ekonomicky nevýhodné oproti "jižní variantě" 9. podnět ke zpracování variantního řešení obchvatu silnice II/157, porovnání "jižní varianty" a "severní varianty" 10. pokud by zůstal v platnosti stávající ÚP, obchvat by vedl ve spodní části po stávající komunikaci II/157, neznehodnotilo by se dalších cca 25 000 m2 pozemků 11. žádost podatele, aby pozemek p. č. 39/1 nebyl zařazen do kategorie OV a byl ponechán stav dle
negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Musíme připomenout, že v tomto úseku změna č. 4 a následně nový územní plán Srubec nepřináší nové řešení oproti platnému územnímu plánu obce včetně jeho změn, ale pouze doupřesňuje trasu obchvatu. Územní plán obce Srubec byl pořizován od roku 1998, avšak již od roku 1995 byl připravován nový územní plán obce, jehož pořizování přešlo na jiného zpracovatele a výsledný návrh byl proto schválen až v roce 2001. Je skutečností, že právě většina nové zástavby vznikala s vědomím navrhovaného obchvatu sídla. Počty obyvatel zatížených negativními vlivy z provozu po stávající komunikaci a počty obyvatel ovlivněných novou trasou obchvatu uvedené namítajícím nejsou pravdivé, což dokazuje také porovnání variant v konceptu změny č. 4. Změna č. 4 územního plánu obce Srubec ani nový územní plán Srubec neřeší tvary napojení na jiné komunikace, proto ani nenavrhuje křížení formou kruhových objezdů. Znovu musíme připomenout, že řešení obchvatu Srubec v této trase je navrhováno také právě celokrajskou územně plánovací dokumentací, tj. návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Domníváme se, že toto konstatování, že obchvat zpomalí dopravu, prodlouží dobu dojezdu a způsobí nárůst škodlivin, je subjektivním názorem podatele námitky. Dnes po celé délce vedené zastavěným území je stanovena maximální rychlost 50 km/h. Naproti tomu návrhová rychlost obchvatu se předpokládá vyšší. Důvody pro neřešení jižní varianty jsou uvedeny výše. Pokud se týká konkrétního řešení, územně plánovací dokumentace nebude předurčovat technické řešení napojení obchvatu na dálnici D3 ani jiná napojení na obchvat samotný. V této části se námitce vyhovuje a pozemek 39/1 bude dle požadavku podatele upraven na plochu smíšenou obytnou ve stabilizovaných plochách zastavěného území. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno
105
současné evidence v KN a současném ÚP Realizací přeložky silnice II/157 dojde k zasažení podatelových nemovitostí negativními vlivy dopravy, čímž dojde k omezení možnosti užívání těchto nemovitostí, k zásahu do podatelova soukromí a příznivého životního prostředí, bude ohroženo jeho zdraví a dojde ke snížení tržní ceny těchto nemovitostí.
řešit v jiných správním řízeních. Minimalizaci negativních vlivů na konkrétní nemovitosti je nutno řešit v podrobnějších dokumentacích, kde je také možno hodnotit varianty technického řešení přeložky mimo jiných také výškového vedení konkrétní opatření proti negativním vlivům.
Úplné znění námitky je součástí spisu. 18. František Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: Fišer nar. 2010: 7. 10. 1968 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního
106
plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního 2001/42/ES. prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení
107
územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. 3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele. dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen
108
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný
v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené
109
stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
(ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů.
Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení
110
věci.
přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově
111
upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. 5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. znehodnocení bydlení negativními vlivy z provozu, Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy ohrožení soukromí a zejména zdraví osob, pokles tržní nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Stejně tak je nutno v těchto ceny nemovitostí, dokumentacích zajistit stability podloží nejen při stavbě, ale také při samotném nebezpečí znehodnocení studny, provozu. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Úplné znění námitky je součástí spisu. Zasažení studny výstavbou či následným provozem nelze vzhledem k podrobnosti územního plánu, resp. její změny v tuto chvíli vyloučit ani potvrdit. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních včetně řešení zásobování pitnou vodou v důsledku případného znehodnocení stávajících vodních zdrojů. Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: 19. František Fišer nar. 2010: 6. 10. 1941 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního
112
plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo
113
na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního 2001/42/ES. prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do
114
3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele.
řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené
115
řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s
izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 116
principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů.
Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav věci.
Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na 117
5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: stavba se přímo dotýká podatelových pozemků, které zemědělsky obhospodařuje a toto hospodaření je jeho jedinou obživou, přetnutí pozemků a omezení nebo dokonce znemožnění dalšího obhospodařování této půdy pro zemědělské účely, pokles tržní ceny pozemků,
možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správních řízeních.
118
navrhovaná stavba obchvatu vede přes příjezdovou zpevněnou cestu, která by po výstavbě nemohla plnit svou funkci, obavy z možnosti vyvlastnění některých pozemků, znehodnocení výpěstků, na parcele 686/1, kde je podatel vlastníkem, je umístěna studna, která představuje pro podatele jediný zdroj vody a v případě stavby dálnice a přidružených staveb by mohlo dojít k poklesu vody ve studni, možné znehodnocení bydlené hlukem, prašností, zplodinami, únikem nebezpečných látek a dalšími dopady, ohrožení podatelova soukromí a zejména zdraví podatele a jeho rodiny.
20. František Kneissl, Růžena Kneisslová
Zasažení studny výstavbou či následným provozem nelze vzhledem k podrobnosti územního plánu, resp. její změny v tuto chvíli vyloučit ani potvrdit. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správních řízeních včetně řešení zásobování pitnou vodou v důsledku případného znehodnocení stávajících vodních zdrojů. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým.
Úplné znění námitky je součástí spisu. Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: 2010: 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním variant obchvatu Srubec. území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci
119
správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního 2001/42/ES. prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů.
120
Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. 3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele. dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela
121
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5,
nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před
122
d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů. 123
Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav věci.
Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních 124
5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: - omezení plnohodnotného užívání jejich pozemků, zatížení negativními vlivy z provozu na pozemní komunikaci (prachem a zplodinami z projíždějících aut, hlukem), narušení poklidného bydlení, soukromí a zdraví podatelů, snížení tržní hodnoty nemovitostí, - invariantní řešení přeložky silnice II/157, faktická existence vhodnější varianty vedení této přeložky - v návrhu územního plánu, resp. zejména jeho části týkající se vyhodnocení vlivů na životní prostředí, chybí vyhodnocení vlivů stávajícího odkaliště popeloviny na životní prostředí, a to zejména v kumulaci s vlivy přeložky komunikace II/157 - návrh neobsahuje vyhodnocení vlivů na krajinný ráz Úplné znění námitky je součástí spisu.
vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Na základě výsledků projednání konceptu změny č. 4 územního plánu obce Srubec byla vybrána varianta v tomto úseku odlišná od té, která je zapracována ve stávajícím platném územním plánu obce. Na změnu č. 4 navazuje nový územní plán Srubec. Při výběru variant v úseku (dálnice D3 - stávající komunikace II/157) byla varianta č. II (nová) volena tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na stávající výstavbu. Před jejím zapracováním do konceptu změny byla tato varianta prověřována studií zpracovanou společností IKP s několika podvariantami a na základě zásadního postoje zástupců obecní samosprávy byla vybrána varianta nejvzdálenější možná od obytné zástavby. Ta byla následně porovnávána v konceptu změny č. 4 územního plánu obce s variantou I (dle změny č. 3 ÚPO Srubec). Na základě porovnání těchto dvou variant v konceptu řešení změny č. 4 byla vyhodnocena a vybrána varianta I jako varianta příznivější (viz kapitola II.c. konceptu odůvodnění změny č. 4 územního plánu obce Srubec). Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy.
125
Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Minimalizaci negativních vlivů na konkrétní nemovitosti je nutno řešit v podrobnějších dokumentacích, kde je také možno hodnotit varianty technického řešení přeložky mimo jiných také výškového vedení. Pokud se týká nezapracování jižní varianty obchvatu, jsou důvody uvedeny níže v tomto odůvodnění. Na odkališti probíhají v tuto chvíli asanační práce a samotné odkaliště je rekultivováno. Z tohoto důvodu je dle názoru pořizovatele nadbytečné vyhodnocovat kumulativní negativní vlivy odkaliště. Vyhodnocení vlivů na krajinný ráz není povinnou součástí územního plánu. Pokud není krajinný ráz dostatečně řešen v územně plánovací dokumentaci, zabývá se touto problematikou navazujících řízení a podrobnější dokumentace. Vlivy na krajinný ráz budou, v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhodnoceny v dalších stupních přípravy staveb dálnice D3 a přeložky silnice II/157. 21. Ing. Renata Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: Švestková, 2010: Jaroslav 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným Švestka variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce
126
Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru
127
2001/42/ES.
dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. 3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele. dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby -
128
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9
veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě
129
obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením
silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných
130
všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení odůvodněním rozhodnutí. varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů. v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení věci. přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem 131
a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. 5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno - omezení plnohodnotného užívání pozemků podatelů, řešit v jiných správním řízeních. Na základě výsledků projednání konceptu zatížení negativními vlivy z provozu na pozemní změny č. 4 územního plánu obce Srubec byla vybrána varianta v tomto úseku komunikaci (prachem a zplodinami z projíždějících aut, odlišná od té, která je zapracována ve stávajícím platném územním plánu hlukem), narušení poklidného bydlení, soukromí a zdraví obce. Na změnu č. 4 navazuje nový územní plán Srubec. Při výběru variant podatelů, snížení tržní hodnoty nemovitostí, v úseku (dálnice D3 - stávající komunikace II/157) byla varianta č. II (nová) - invariantní řešení přeložky silnice II/157 v rámci volena tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na stávající výstavbu. předloženého návrhu ÚP, faktická existence vhodnější Před jejím zapracováním do konceptu změny byla tato varianta prověřována varianty vedení této přeložky studií zpracovanou společností IKP s několika podvariantami a na základě - v návrhu územního plánu, resp. zejména jeho části zásadního postoje zástupců obecní samosprávy byla vybrána varianta týkající se vyhodnocení vlivů na životní prostředí, chybí nejvzdálenější možná od obytné zástavby. Ta byla následně porovnávána vyhodnocení vlivů stávajícího odkaliště popeloviny na v konceptu změny č. 4 územního plánu obce s variantou I (dle změny č. 3 životní prostředí a to zejména v kumulaci s vlivy přeložky ÚPO Srubec). Na základě porovnání těchto dvou variant v konceptu řešení
132
změny č. 4 byla vyhodnocena a vybrána varianta I jako varianta příznivější (viz kapitola II.c. konceptu odůvodnění změny č. 4 územního plánu obce Srubec). Úplné znění námitky je součástí spisu. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Minimalizaci negativních vlivů na konkrétní nemovitosti je nutno řešit v podrobnějších dokumentacích, kde je také možno hodnotit varianty technického řešení přeložky mimo jiných také výškového vedení. Pokud se týká nezapracování jižní varianty obchvatu, jsou důvody uvedeny níže v tomto odůvodnění. Na odkališti probíhají v tuto chvíli asanační práce a samotné odkaliště je rekultivováno. Z tohoto důvodu je dle názoru pořizovatele nadbytečné vyhodnocovat kumulativní negativní vlivy odkaliště. Vyhodnocení vlivů na krajinný ráz není povinnou součástí územního plánu. Pokud není krajinný ráz dostatečně řešen v územně plánovací dokumentaci, zabývá se touto problematikou navazujících řízení a podrobnější dokumentace. Vlivy na krajinný ráz budou, v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhodnoceny v dalších stupních přípravy staveb dálnice D3 a přeložky silnice II/157. Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: 2010: 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků komunikace II/157 - návrh neobsahuje vyhodnocení vlivů na krajinný ráz
22. Václav Kurýl, Jaroslav Kurýlová
133
lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj
134
2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice 2001/42/ES.
3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně
nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno
135
zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele.
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se
a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v
136
nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu
noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České
137
Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů. v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení věci. přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i 138
5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: - územní plán byl schválen před mnoha lety za zcela jiných podmínek. Negativní zatížení se pouze přesouvá na jiné občany. Podatel musí opakovat věci, na které již upozorňoval v konceptu změny. - schválená změna je bezprostředně spjata s napojením silnice II/157 na dálnici D3 - nejedná se o obchvat obce, ale o dálniční přivaděč ??? - změna č. 4 nesouvisí s vlastním obchvatem???
navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. V roce 2001 byl schválen územní plán obce Srubec, který řešil mimo jiných také přeložku silnice II/157 a tím také obchvat sídla Srubec a který se pořizoval od května 1998 a navazoval na dříve rozpracovaný, avšak neschválený územní plán sídelního útvaru Srubec. Proto navržené řešení, včetně jeho změn, a vymezení a uspořádání ploch vycházelo ze skutečnosti, že silnice II/157 bude přeložena. Z grafické části je patrné, že konstatování, že negativní vlivy jsou pouze přesouvány na jiné občany není pravdivé. Z hlediska koncepčního existuje několik důvodů pro přímé napojení silnice II/157 na dálnici D3. Jedním z nich je skutečnost, že toto napojení řeší zásady
139
územního rozvoje (včetně zdůvodnění tohoto řešení) z hlediska širších územních vazeb a územních vztahů. Avšak asi nejdůležitějším důvodem je skutečnost, že se jedná o důležitou komunikaci, kde již dnes (a to bez napojení na dálnici) je situace z hlediska dopravy neúnosná a tuto problematiku je nutno nějakým způsobem řešit. Otázka zda silnice II/ 157 bude přímo napojena na dálnici D3 není jediným faktorem při vymezování přeložky sídla Srubec. Úplné znění námitky je součástí spisu. Nejzásadnějším argumentem nutnosti převedení dopravy mimo stávající zastavěné území je současná dopravní situace a intenzita dopravy projíždějící skrz celé zastavěné území sídla. Proto bez ohledu na přímé napojení na dálnici D3 je nutno řešit přeložku silnice II/157. Další argumenty jsou uvedeny již výše. 23. Jiří Jungwirt Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: 2010: 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této - Podatel upozorňuje zpracovatele ÚP na nesrovnalosti v kategorizaci pozemku p. č. 39/1 - Podatel konstatuje, že opakovaně uvádí argumenty, s kterými se zpracovatel projednávaného ÚP nikdy řádně nevyrovnal.
140
nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního 2001/42/ES. prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak
141
je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. 3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele. dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby
142
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi
zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto
143
nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů.
Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která 144
v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav věci.
by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru.
145
Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. 5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení - přepůlení pozemku a ztížení obhospodařování a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků - pokles tržní ceny, obavy z vyvlastnění části pozemku, zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či znehodnocení pozemku, faktická existence vhodnější zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných varianty vedení přeložky II/157 procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez Úplné znění námitky je součástí spisu. dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. 24. Josef Šesták, Námitky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna námitkám se nevyhovuje: Miroslava 2010: Šestáková 1. Nebylo provedeno posouzení reálně existujících neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným variant obchvatu Srubec. vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný
146
postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3 – křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“
147
obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. V návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru 2001/42/ES. dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec.
148
3. Návrh územního plánu Srubec ze srpna 2010 stanoví rámec pro budoucí povolení záměru, který výrazně zasáhne do vlastnických a osobnostních práv podatele.
4. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti:
O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. výrazný zásah do vlastnických a osobních práv – negativní vlivy z provozu na budoucí pozemní komunikaci jakož i omezení vlastnického práva bude řešeno a prokazováno v navazujících, popř. odlišných řízeních, a podrobnějších dokumentacích, změna č. 4 územního plánu obce Srubec a na ni navazující územní plán Srubec vymezují stavby dálnice D3 a přeložky silnice II/157 jako veřejně prospěšné stavby, jelikož se jedná o důležité dopravní stavby veřejnou infrastrukturu určenou k rozvoji nejen obce, ale také kraje a státu. Stávající silnice II/157 prochází ve značné délce zastavěným územím sídla a je nezpochybnitelnou skutečností, že tento stav je v současné době zcela nevyhovující. Výstavbou obchvatu dojde k odsunutím dopravy mimo zastavěné území zejména mimo centrum sídla, čímž dojde k bezpochyby zásadnímu zlepšení životního prostředí v celém úseku podél stávající silnice. Znovu připomínáme, že značný úsek obchvatu v této trase byl řešen v územním plánu obce Srubec a změny č. 3 územního plánu obce Srubec. O poklesu tržní ceny nemovitosti je nutno jednat v jiných procesech, ale pokud se týká obecně částí pozemků pod dopravními stavbami, dochází k jejich několikanásobnému zhodnocení oproti tržní ceně bez dopravní stavby. Proces vyvlastnění nemovitosti je řešen samostatnou právní úpravou. Institut vyvlastnění či omezení vlastnického práva je přípustné využít po vyčerpání všech dostupných možností a po prokázání převažujícího veřejného zájmu nad zájmem soukromým. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou
149
a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování
variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené (ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení
150
je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů. v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení věci. přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody 151
zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou. Konkrétní podmínky případného rozdělení pozemků jsou řešeny v jiném řízení a mimo jiného se v tomto řízení musí dbát zásady, aby při dělení pozemků zůstaly všechny nově vzniklé pozemky přístupné. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy nepřekročí limity stanovené právními předpisy. 5. Konkrétní námitky dotčených vlastníků: Z každého provozu na pozemních komunikacích vznikají negativní vlivy. - ohrožení nadměrným hlukem, prachem a škodlivými Bude na podrobnějších dokumentacích, aby prokázaly, že tyto negativní vlivy zplodinami, nebezpečí kontaminace vody, znehodnocení a nepřekročí limity stanovené právními předpisy. Minimalizaci negativních poškození majetku, invariantnost, varianta není vlivů na konkrétní nemovitosti je nutno řešit v podrobnějších dokumentacích.
152
ekonomická, zábor kvalitní půdy - faktická existence vhodnější varianty vedení přeložky silnice II/157 - Žádáme, aby upravený územní plán v předkládané podobě nebyl už schválen stávajícím zastupitelstvem. Úplné znění námitky je součástí spisu.
II.i.
Nebezpečí znečištění vod výstavbou či následným provozem nelze vzhledem k podrobnosti územního plánu, resp. její změny v tuto chvíli vyloučit ani potvrdit. Znehodnocení či zhodnocení včetně případné náhrady vzniklých škod je nutno řešit v jiných správním řízeních. Důvody pro neřešení jižní varianty jsou uvedeny níže. Dle názoru zpracovatele i pořizovatele jsou vzatu v úvahu reálné varianty vedení obchvatu. Žádost o neprojednání ve stávajícím zastupitelstvu obce je nutno projednat se samotnými zastupiteli.
Vypořádání připomínek
podatel připomínky 1. Město České Budějovice
připomínka
vypořádání připomínky
1. Požaduje respektovat návaznosti zejména v oblasti připomínkám se vyhovuje – jsou dodrženy návaznosti v oblasti dopravní a dopravní a technické infrastruktury vycházejí technické infrastruktury, podmínka pro zpracování územní studie z územního plánu České Budějovice a v požadovaném úseku je vypuštěna, z regulačního plánu „Suché Vrbné – V Hluboké cestě“ 1. Požaduje vypustit podmínku zpracování územní studie pro část navržené přeložky silnice II/157
Úplné znění připomínky je součástí spisu. 2. Magistrát V části I.f.20 je potřeba upravit vzdálenost 20 m na 25 m připomínkám se vyhovuje – text je upraven na vzdálenost 25 m města České aby odpovídala údajům ve zbývajících částích textu. Budějovice Odbor Úplné znění připomínky je součástí spisu. ochrany životního prostředí 3. Občanské Připomínky proti návrhu územního plánu Srubec ze srpna připomínkám se nevyhovuje: sdružení 2010 153
"Srubec místo životu, o. s."
1. nebylo provedeno posouzení reálně existujících variant neposouzení jižní varianty – již na mnoha jednáních bylo přítomným k obchvatu Srubec vysvětlováno, že jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v ÚP uvažována. Přítomným proto bylo doporučeno obrátit se na Krajský úřad – Jihočeský kraj a iniciovat řešení této nadmístní záležitosti v zásadách územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou v současné době pořizovány. Varianta zvolená ve změně č. 4 územního plánu obce Srubec a následně převzatá územním plánem Srubec je v souladu s návrhem zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem, což by v případě nerespektování stávajícího návrhu zásad následovalo po jejich vydání v této podobě. Nelze také pominout, že stávající územní plán obce včetně jeho změn řeší obchvat v obdobné trase jako změna č. 4 a nový územní plán. Jediný zásadnější rozdíl oproti stavu platnému před změnou č. 4 (dle územního plánu obce včetně jeho změn č. 1, 2, 3), který přinesla změna č. 4 a nový územní plán přebírá je změna v rozdílné trase obchvatu v úseku napojení na dálnici D3
154
– křížení obchvatu se stávající II/157. Připomínáme, že zejména tento úsek byl předmětem posouzení variant v konceptu řešení změny č. 4 územního plánu obce Srubec, kdy se porovnávala nová varianta (která byla následně vybrána) a varianta z v tu dobu platného územního plánu obce Srubec včetně jeho změn. V územním plánu obce Srubec schvalovaném v roce 2001 byl řešen „severní“ obchvat obce Srubec. Následné změny č. 3, 4 trasu obchvatu dopřesňovaly. Není tudíž pravdou, že byla veřejnost opominuta, že veřejnost neměla právo na účast v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Naopak je nutno konstatovat, že veřejnost neprojevovala zájem o věci veřejné a svůj nesouhlas nevyjádřila v počátečních stádiích rozhodování. 2. v návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce neuvedení požadavku na posouzení SEA – jak sám podatel námitky uvádí ve Srubec nebyl uveden požadavek na posouzení vlivů na stanovisku příslušného dotčeného orgánu nebyl stanoven požadavek na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a směrnice posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, dle názoru dotčeného orgánu, samosprávy i pořizovatele lze požadavky ochrany životního 2001/42/ES prostředí a veřejného zdraví prosadit standardními postupy podle zvláštních právních předpisů. Je pravdou, že územní plány včetně jejich změn mohou podléhat posuzování v případě, že jejich provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Jak je již výše uvedeno, již ve stávajícím platném územním plánu obce včetně jeho změn je koridor pro umístění obchvatu vymezen a změnou č. 4, jejíž řešení územní plán Srubec přebírá, došlo v převážné většině jeho trasy k dopřesnění. Proto je možno konstatovat, že podmínka závažné ovlivnění životního prostředí nebyla naplněna. Stejně tak jeden z bodů přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá otázkou předpokládaného přínosu posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Navrhovaný obchvat silnice II/157 je součástí řešení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. § 36 odst. 1 stavebního zákona předepisuje jako součást zásad územního rozvoje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož nedílnou součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Jelikož je v zásadách územního rozvoje vymezen koridor dopravní infrastruktury pro umístění dálnice D3 i
155
3. Vady podkladů a nedostatečná odůvodnění předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. - výběr variant byl iluzorní, jednalo se o dvě nepatrně odlišné subvarianty, použité podklady vykazovaly hrubé nepřesnosti a zkreslení skutečného stavu, srovnávací tabulka, která předkládala výčty obytných budov bezprostředně dotčených řešením Varianty I a Varianty II obsahovala tyto nepřesnosti: a) do výčtu Varianty I je zahrnuta parcela p. č. 74/44 stojící zcela mimo plánovaný koridor v nedotčené řadové zástavbě, b) díky zvolenému kritériu "50 metrů od osy" nebyly do výčtu Varianty II zahrnuty parcely, které se nachází v těsné blízkosti hranice navrženého koridoru přeložky silnice II/157 v místech rozšíření koridoru, c) ve výčtu Varianty II chybí přinejmenším 9 obytných objektů, které leží blíže než 50 metrů od osy koridoru, jdu o parcely p. č. 69, 710, 123/4, 119, 120, 217, 892/31, 218/5, d) parcela č. p. 710 je ve Variantě I zahrnuta mezi nebytové objekty, ale dle údajů v katastru nemovitostí na ní stojí rodinný dům. Tyto nepřesné podklady významně zkreslovaly skutečný
koridor dopravní infrastruktury pro umístění přeložky silnice II/157 a zásady územního rozvoje byly posuzovány je znovu posouzení dalším důvodem, proč nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj uveden ve schváleném zadání změny č. 4 a ani ve schváleném zadání nového územního plánu Srubec. O faktické rozdílnosti právních úprav před a po nabytí účinnosti nového stavebního zákona by se dalo diskutovat, ale tato problematika nenáležela do řešení změny územního plánu obce a ni nenáleží do řešení územního plánu. několikrát byly podatelům vysvětlovány důvody, proč nelze v územně plánovací dokumentaci obce řešící pouze správní území obce Srubec řešit variantu nazývanou odpůrci „jižní“. Blížší důvody jsou uvedeny již výše. dle situace znázorněné v grafické části je parcela 74/44 zasažena pásmem 50 m od osy a tudíž správně zahrnuta do tabulky a vyhodnocení, důvody pro výběr kritéria „50 m od osy“ jsou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění změny č. 4, které mimo jiné také zmiňuje podatel: „Jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu bude mít u obou variant převedení tranzitní a těžké nákladní dopravy z velké části mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Ovšem u obou variant přeložky bude částečně zasažena stávající a navrhovaná obytná zástavba nadlimitním hlukem z dopravy, vyjádřené izofonami analyzující hluk ze silniční dopravy na přeložce silnice II/157. Pro LAEQ = 60 dB byly vypočteny z výhledových čtyřiadvacetihodinových hodnot dopravního zatížení a odpovídají tak podmínkám nařízení vlády pro hluk v denní době. Hlukové poměry v noční době nebyly analyzovány, neboť nejsou známy hodnoty dopravního zatížení v noční době. Ze zkušeností lze ovšem dovodit, že hluk v noční době je nižší v porovnání s denní dobou minimálně o 10 dB a lze proto závěry týkající se denního období použít i pro noční období. Hodnota 60 dB je podle nařízení vlády hodnotou představující hygienický limit v sousedství hlavní komunikační sítě (v daném případě silnice II. třídy). Z výsledků výpočtu vyplývá, že prakticky všechny zóny přilehlé k trase přeložky silnice II. třídy budou dotčeny nadlimitním hlukem (a to do vzdálenosti cca 15 - 30 m v jednotlivých úsecích přeložky). V dalších stupních dokumentace těchto zón bude nutné analyzovat hlukové poměry a navrhnout ochranu před nadlimitním hlukem (a to i v těch případech, že zóny budou zastavovány dříve, než bude realizována přeložka). Vzhledem k tomu, že z větší části se předpokládají tyto zóny se smíšenou funkcí bydlení a podnikání, lze předpokládat možnost ochrany použitím architektonických bariér (situovat objekty provozoven do hlukově nejexponovanější polohy). U obytných zón bude zřejmě zapotřebí ochránit navržené
156
stav věci a rozhodnutí, které na nich bylo založeno, nemůže být správné. Tyto vady a nepřesnosti byly v plné výši přejaty i do předloženého návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010. S tímto není možné při výkonu veřejné moci rozhodnout správně a v souladu se zákonem. Další nepřesnosti a rozpory: 1) řešení návrhu přeložky silnice II/157 zasahuje do zastavěného a zastavitelného území, což je v rozporu s některými částmi návrhu ÚP, vliv na soudržnost obyvatel v území by neměl vycházet z pouhého konstatování, ale ze srovnáním podmínek v různých částech obce a z proporcionálního vyhodnocení 2) v návrhu ÚP je výslovně uvedeno, že právem chráněné zájmy osob nejsou dotčeny, tento závěr není odůvodněn a takové telegrafické konstatování je v přímém rozporu s požadavky zákona na řádné a správné odůvodnění, to je v přímém rozporu s principy dobré správy a právního státu Podatel se domnívá, že není možné odstranit výše namítané nedostatky pouhým přeformulováním textu návrhu nebo obšírnějším vysvětlením, ale pouze skutečným reálným odstraněním namítaných chyb, tedy doplněním chybějících podkladů, opravením a upřesněním stávajících podkladů a novým vyhodnocením všech těchto podkladů, v návaznosti na to pak řádným odůvodněním rozhodnutí.
(ale i stávající) objekty a jejich zahrady pasivním protihlukovým opatřením (protihlukovou zdí). Pro vyhodnocení negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a obytnou zástavbu byla zvolena u obou variant přeložky hranice ve vzdálenosti 50 metrů od osy, která zahrnuje jak území zasažené nadlimitním hlukem z dopravy, tak území s dalšími negativními vlivy jako je případné prašnost, emise výfukových plynů, pohledové vnímání dopravy. Toto bylo provedeno v pro první kvadrant obou variant přeložky zahrnující napojení na MÚK D3. Vyhodnocení je provedeno jak formou tabulkové části tak formou grafické části, tj. zvláštní přílohy týkající se hodnocení variant.“
ve vyčtu nechybí parcely 69 a 710, protože se nejedná o parcely zasažené navrhovanou přeložkou ve variantě II (naopak obě parcely jsou dotčeny řešením přeložky ve variantě I), ale jedná se o parcely, které jsou v blízkosti pouze obslužné komunikace odpojující se z navrhovaného obchvatu, na kterých se nepředpokládá taková zátěž jako na obchvatu samotném. U parcel 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 se jedná o „zasažení“ pouze obslužnými komunikacemi nebo jsou v úseku, který byl pro obě varianty shodný. Porovnání variant bylo provedeno v prvém kvadrantu vedení přeložky, tj. v úseku, kde se jednotlivé trasy lišily. Za tímto úsekem byla trasa variant shodná a tudíž nebylo jejich porovnání zejména pro parcely 123/4, 119, 120, 217, 892/31 a 218/5 potřebné. 710 je zahrnut mezi nebytové objekty (objekt má charakter nebytového objektu, vlastníkem je J&Š INTERIERY s.r.o., U Výstaviště 1576/26a, České Budějovice, České Budějovice 2, 370 05 – zařazení parcely p. č. 710 mezi nebytové objekty výroby a skladů, pokud jimi skutečně nejsou, by bylo sice nedostatkem, ale nikoli nedostatkem, který by ovlivňoval řešení. Naopak zařazením tohoto pozemku do obytných objektů se zvýší počet obytných objektů zasažených negativními vlivy ze 17 na 18, čímž utrpí vyhodnocení varianty I. nikoli však varianty II. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že při porovnání variant se nevycházelo z nedůsledných a nepřesných podkladů.
Podatel nabývá dojmu, že výše namítané nedostatky jsou v předmětném návrhu ÚP Srubec ze srpna 2010 přítomny Jak již je znovu výše uvedeno, jedná o variantu přeložky silnice II/157, která nikoli z nedbalosti, ale z důvodu snahy příslušných by měla odvést průjezdnou dopravu mimo samotné sídlo. Znovu, jak již je správním orgánů nezjistit a snad i zastřít skutečný stav výše uvedeno, ve správním území obce Srubec není jiné možnosti vedení
157
věci. Úplné znění připomínky je součástí spisu.
přeložky než touto trasou. Zpracovatel měl nejen za úkol vyřešit zásadní problém dopravní závady (tj. vedení silnice II/157 stávajícím zastavěným územím), ale také měl vymezit možnosti rozvoje sídla zejména pak využití bydlení. Sídlo Srubec zažilo a stále zažívá velký rozvoj bydlení. Vzhledem ke stávajícímu uspořádání sídla a velikosti správního území obce Srubec jsou možnosti rozvoje sídla takovým způsobem, který by nebyl zasažen potencionálními negativními vlivy přeložky silnice II/157, nemožný. Proto zpracovatel přistoupil k takové variantě řešení, která splní obě podmínky, tj. prvotně odvede dopravu mimo zastavěné území obce Srubec a v návaznosti na to současně umožní rozvoj bydlení v sídle. Navržená přeložka v této podobě nikdy neměla ambice plnohodnotného obchvatu obce Srubec (z toho důvodu je nazývána přeložkou), při vědomí toho, že na území obce ji reálně není možno zcela trasovat mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Požadavek oboustranného obestavění přeložky silnice II/157 nutno brát jako danost vyplývající z požadavku zastavět prakticky celý prostor mezi oběma sousedními obcemi, tj. Srubcem a Dobrou Vodou (ze strany Dobré Vody zakotvený ve schváleném územním plánu obce). Přitom toto území je ze strany obou obcí v současné době dopravně velmi špatně přístupné (místními komunikacemi šířky 3 - 3.5 m bez chodníků) prakticky bez reálné šance na možnou úpravu. Takže je nezbytně nutné, aby byla vybudována kapacitní komunikace sběrného charakteru, na kterou bude možno napojit stávající i navrhovanou zástavbu prostřednictvím úrovňových křižovatek a odvést motorovou dopravu po kvalitní komunikaci vybavené potřebnými protihlukovými opatřeními ze zastavěného území a zastavitelných ploch. Vzhledem k zoufalým parametrům současného průtahu silnice II/157 Srubcem a sítě stávajících místních komunikací považujeme toto řešení za smysluplné a prospěšné. Každý a to i mnoho ze stěžovatelů, pak jasně ví, že pokud v tomto území bude realizovat zástavbu, musí počítat s vedením přeložky včetně jejích negativních vlivů a tomu také přizpůsobit řešení svého záměru. Pořizovatel se domnívá, že není nutno text přeformulovat ani obšírněji vysvětlovat či odstraňovat domnělé chyby, na které podatel pouze účelově
158
upozorňuje a které jsou používány bez zohlednění širších souvislostí a vztahů v území, bez zohlednění argumentů, které zaznívaly na mnoha několika hodinových jednáních, kde se zpracovatel, pořizovatel i zástupci samosprávy snažili vysvětlit důvody, proč je nutno přeložku silnice II/157 řešit a proč se obec zabývá vedením přeložky tzv. severní variantou.
159
II.j.
Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části • •
II.1. II.2. II.3
Textová část odůvodnění ÚP Srubec je zpracována v rozsahu 139 listů (stránky 22 – 160). Grafická část odůvodnění ÚP Srubec obsahuje tyto výkresy : Koordinační výkres 1 : 5 000, Výkres širších vztahů 1 : 25 000, Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000
Celkem 3 výkresy
160
