2009

ZPRAVODAJ duben/2009

DUCHOVNÍ SLOVO OTCE BISKUPA Milé sestry, milí bratři, Pán nám nabízí každý den hojnost svých milostí a darů, nabízí nám setkání v mnoha událostech všedního života. Záleží na naší schopnosti vidět, přesněji chtít vidět. Velikonoční dobou prozařuje skutečnost Pánova vzkříšení a jistota jeho neustálé přítomnosti. Přál bych nám všem, aby se naše modlitba prohloubila a připravovala nás nejen ke každodenní službě, ale také k přijetí Ducha Utěšitele. Přeji Vám všem plodné a radostné prožití této doby. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský

ROZHOVOR S OTCEM PREZIDENTEM 1. Jak osobně prožíváte Velikonoce? Máte na ně nějakou konkrétní vzpomínku? Snažím se každé Velikonoce prožívat s radostí a s hlubokou vírou ve svém srdci. U nás u kněží předchází velikonočním svátkům mnoho práce. Jsou to především zpovědi, kdy mnoho dní a mnoho hodin strávíme ve zpovědnicích. K tomu samozřejmě všechna ostatní práce a také příprava na velikonoční obřady, které se svou liturgií vymykají všem zvyklostem liturgických slavností. Snad právě proto únava snadno přechází do radosti, když jsem svědkem mnoha lidských obrácení, upřímných zpovědí a věrnosti mnohých lidí Kristu. Je to pro mne veliké povzbuzení a mnohdy i zahanbení, když vnímám, že mnozí lidé jakoby mne ve své víře předběhli. Je to pro mne i velkou nadějí a říkám si, že ten svět není tak špatný, jak se na první pohled zdá, když vidím, že v tomto světě žije mnoho dobrých a krásných lidí. A pak je tu také radost, kterou přináší přímé slavení bohoslužeb za účasti všech těch dobrých a poctivých věřících. Vzpomínka? Rád se ve svých vzpomínkách vracím do svého dětství, kdy nás na Veliký pátek tatínek brzy ráno budil a šli jsme se umývat do potoka anebo si ve kbelíku vodu z potoka přinesli a tatínek nám přitom vyprávěl, jak právě v noci Pána Ježíše zajali a vedli přes potok Cedron před Kaifáše k soudu. A s tatínkem a s babičkou jsme se pak venku na otevřené verandě dost dlouho modlili. Maminka v té chvíli měla na starosti všechny mladší děti. Každé Velikonoce byly něčím krásné. 2. Čím by měly být velikonoční svátky pro charitního pracovníka ale i pro ostatní? Velikou nadějí, radostí a povzbuzením, protože zdánlivá Kristova prohra a beznaděj vedla k velikému vítězství. Utrpení, bolest a kříž přináší proměnu světa a nese své ovoce. Každý těžká a únavná práce přináší také své plody. I drobná každodenní trpělivá práce v charitě přináší pomoc mnoha potřebným, i když mnohdy je tato práce jakoby skryta a moc se o ní neví a nemluví. Vždy znovu mě oslovuje 6. zastavení křížové cesty "Setkání s Veronikou". Za drobný, ale statečný čin lásky a soucitu dává Kristus Veronice obraz své tváře. A tak si přeji, a o to také prosím, aby byl obraz Kristovy tváře vtisknut do našich srdcí a do práce a činnosti každého pracovníka charity. A nejen to.

Foto: Tomáš Netočný

2

Tříkrálové nadšení zavládlo v mnoha koutech jižní Moravy a Vysočiny V malebné vesnici na Břeclavsku nasedá v rychlosti starší paní na kolo, aby dohonila skupinku dětí, která obchází dům od domu a klepe na dveře. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby děti neměly pestrobarevné kostýmy králů a nezpívaly koledy. Pod domácky zhotovenými korunkami se zračí nejeden skutečně rozradostněný úsměv i navzdory mrazu a sněhu. Paní se třech králů už nemohla dočkat. V rychlosti rozdá bonbóny, nasází peníze do kasičky a zmizí. Podobně to vypadalo na mnoha místech jižní Moravy, kde se začátek roku nesl ve znamení Tříkrálové sbírky. „Osobně jsem se do sbírky zapojil opět v Hlohovci a fascinovalo mě nadšení, které koledování provázelo. Nebylo výjimkou, že přibrzdilo kolemjedoucí auto, přispělo nám přes okýnko a taky odfrčelo pryč. Mám obrovskou radost, že koledování se v mnoha obcích stává prestižní událostí a zároveň cítím obrovský závazek vůči dárcům, abychom výtěžek použili pro opravdu ty nejpotřebnější projekty v našem regionu,“ říká ředitel břeclavské Charity Josef Gajdoš. Ačkoli prvotním posláním Tříkrálové kampaně není jen vybíraní darů na pomoc potřebným prostřednictvím Charity, výtěžek v brněnské diecézi předčil veškerá očekávání. Ve 3198 pokladničkách se díky koledníkům shromáždilo přes 14,9 milionu korun. Loňská sbírka tak byla překročena téměř o 1,5 milionu korun. Oproti loňsku se

do sbírky rovněž zapojilo znatelně více koledníků, a to asi o šest set. Za povšimnutí stojí, že v Oblastní charitě Blansko se podařilo poprvé v historii překonat hranici 1 milionu. V Blansku mají být z výtěžku zaplaceny například služby logopeda a psychoterapeuta ve střediscích Oblastní charity. Poprvé v historii Tříkrálové sbírky na jižní Moravě také překonala hranici 2 milionů korun Oblastní charita Rajhrad. Zde plánují podpořit rozvoj nově vznikajícího projektu domácí hospicové péče. Největší nárůst výtěžku zaznamenali na Znojemsku, kde se podařilo vykoledovat o více než 200 tisíc více. Mezi znojemské záměry na využití letošní sbírky patří nákup vybavení a nábytku do Denního stacionáře sv. Damiána nebo příspěvek na vůz pro Charitní ošetřovatelskou službu. Druhá tvář Tříkrálovky Tříkrálová sbírka má však i jinou tvář, než-li tvář rozzářených koledníků. Nikoli však odvrácenou, tvoří ji stovky příběhů klientů Charity, kterým sbírka pomohla. Jedním z nich je také Honza, který prochází náročným obdobím dospívání. Byl v partě, která nebyla úplně vzorem ctností. Zde si prožil dokonce i zkušenost s lehkými drogami. „Asi jsem se jim chtěl vyrovnat, chtěl jsem, aby mě někdo uznával. Jenže pak jsem začal hodně vorat školu, s rodiči jsme se pořádně hádali. Parta mě však brzo hodila přes palubu, když mi rodiče přestali dávat peníze na kapesné.

Cítil jsme se hodně sám. Naštěstí jsem se dověděl o tomto klubu. Prožijete zde i adrenalin, ale bez drog, bez zbytečného vyvádění. Jsou tady fajn lidi,“ popisuje své setkání s charitním nízkoprahovým zařízením Honza. Jeden z těchto projektů vznikl i v nedávno založené Oblastní charitě Tišnov. Je to nízkoprahový Klub Čas pro děti a mládež, jehož služby na podporu prevence sociálně patologických jevů podpoří rovněž Tříkrálová sbírka společně s činností Poradny Porta, která poskytuje odborné sociální poradenství. Peněžní dary poputují také do zahraničí. Hodonínská charita, která se těší mimo jiné prvenství v počtu kolednických skupinek, totiž podpoří rozvoj pečovatelských služeb v rumunském Banátu. Na Třebíčsku má být sbírky využito k podpoře lidí s duševním onemocněním prostřednictvím terénní práce centra Paprsek naděje. V Jihlavě podpoří nákupem vybavení pro rekvalifikační kurzy středisko Malá řemesla. V Oblastní charitě Žďár nad Sázavou plánují rozsáhlou rekonstrukci Denního stacionáře Nesa ve Velkém Meziříčí, která má umožnit navýšení kapacity objektu a uspokojit další zájemce ze strany klientů. Brněnská Charita zamýšlí výtěžek investovat mimo jiné jako finanční spoluúčast na vytvoření nádstavby Domova pokojného stáří Kamenná. V Oblastní charitě Břeclav sbírka podpoří Dobrovolnické krizové centrum, které je partnerem Hasičského záchranného sboru. Diana Tuyet-Lan Kosinová

3

TÉMA: OZVĚNY TŘÍKRÁLOVÉ SBÍRKY Návod k použití dobročinnosti aneb Shrnutí účinků Tříkrálové sbírky nejen na Žďársku Po vánočních svátcích provoněných cukrovím a smrčkem přichází čas tříkrálového koledování, čas dobrých skutků. Jak se ale zachovat, když u Vašich dveří zazvoní tři lidé s korunkou, kteří mají u sebe zapečetěnou kasičku, informační letáčky a malou pozornost od Charity v podobě cukříků? Pokud se tak stane a ony výše popsané osoby zazvoní u Vašich dveří, nebojte se a otevřete. Pak záleží už jen na Vás – máte několik možností: můžete se pěkně usmát a vyslechnout si píseň „My tři králové“, nebo jen poděkovat za návštěvu a jít si dále po svém. A také sami dle Vašeho uvážení, vlastní finanční i jiné situace a nejlepšího vědomí a svědomí vhodit svůj příspěvek do kasičky. Pro zvýšení pozdějšího kladného účinku můžete zkřehlým dobrovolníkům nabídnout i něco teplého pro zahřátí… Po odchodu koledníků zažijete neopakovatelné a nečekané věci. Ihned po zavření dveří (u někoho to může být dokonce okamžitě po vhození příspěvku) se totiž dostaví nezvykle dobré pocity, po celém těle se rozlije příjemné teplo a na obličeji se Vám rozsvítí úsměv, který vydrží po přečtení informačního letáčku ještě mnohem déle. A když si sednete do křesla k horkému čaji a osladíte si ho charitními cukříky, máte dokonce až euforický pocit, že byste snad mohli samou radostí vzlétnout. Nicméně všechna tato slova jsou vlastně zbytečná, pojďme se podívat přímo do terénu:

,,Vánoční období trávíme s manželem střídavě v malé zapadlé vesničce nebo ve městě. Na vesnici je téměř nemožné potkat v období sbírky koledníky, jen proto se tak těším do města, to abych je mohla doma přivítat a přispět jim alespoň drobným příspěvkem do jejich kasiček. Proč to všechno? Já vlastně ani nevím, ale jsou to chvíle, na které vzpomínám z celého roku nejraději. Pokud jde na mě náhodou splín, že končí Vánoce, nabídnu králům něco dobrého, a jejich vděčné úsměvy všechny deprese zaplaší. Prostě vím, že Tříkrálová sbírka vždycky něco kladného přinese i mně, proto koledníky už od rána netrpělivě

očekávám a naslouchám, zda se od sousedů neozývá jejich zpěv za doprovodu kytary. Jednou se stalo, že náš dům minuli. Běžela jsem za nimi, abych jim přispěla. Asi bych byla smutná, kdyby se tak nestalo. Je to takový můj každoroční rituál.“ Zdeňka, 56 let

,,V jedno sobotní ráno jsem ležela v posteli a byla příšerně unavená. Den předtím jsem byla totiž na diskotéce a vrátila se až hodně pozdě. Bolela mě hlava – alkohol a

cigarety udělaly svoje. Ležela jsem v posteli a také trochu brečela, protože jsem se pořád ještě nevyrovnala s nedávným rozchodem, když vtom náhle zazvonil zvonek. Vůbec se mi nechtělo otevírat, ale nakonec jsem se přece jenom donutila vstát. Napadlo mě, že by se mohl třeba stát nějaký zázrak, a u dveří by mohl stát… Ne, ON tam nebyl, ale zato jsem uviděla svoji spolužačku, se kterou jsem se nikdy nijak moc nebavila, byla převlečená za krále a s ní tam stály ještě další dvě slečny našeho věku. Prvně jsem vůbec nepochopila, co má všechen ten cirkus znamenat, ale brzo mi to došlo. Vzpomněla jsem si totiž na to, jak jsem kdysi dávno zaslechla cosi o tříkrálovce v televizi. Ihned jsem svolala celou rodinu a společně jsme všichni přispěli holkám – králům, já jsem dala docela dost ze svého kapesného. Celá tato záležitost mi vrtala hlavou ještě hodně dlouho, vyptávala jsem se spolužačky a… A světe div se, nakonec jsem se i já stala

dobrovolnicí v Charitě. Naši z toho byli prvně dost v šoku, ale podařilo se mi je přesvědčit, jde přece o dobrou věc. Nakonec mi dali za pravdu a já mám pocit, že dělám něco smysluplného. A navíc jsem se začala více bavit s onou spolužačkou. Zjistily jsme, že si toho vlastně máme hodně říct, a staly se z nás nerozlučné kamarádky…“ Kateřina, 17 let ,,Chci Vám poděkovat za Tříkrálovou sbírku. Myslím, že je to velmi dobrá věc a Pán Bůh Vám to jednou zaplať. Nemůžu už moc chodit, ale jsem vždycky moc rád, když si můžu zazpívat a podívat se na mladé, kteří dělají dobré skutky. Pokaždé mi to dodá chuť do života. ivota… Snad se dožiju i dalšího roku! Díky Vám všem!“ Jan, 77 let Narozdíl od jiných Vám nebudeme tvrdit, že je naše sbírka něčím zvláštním výjimečná až zázračná. Ne, není, ale může obrovskou měrou přispět ke zkvalitnění lidských životů. Tedy nejen těch, pro které je vlastně celá sbírka pořádána, ale i pro zkvalitnění Zdenčina, Katčina, Janova, mého, Tvého, Vašeho, jeho, jejího, … Nevěříte? Myslím, že Vám nezbývá, než si to vyzkoušet na vlastní kůži!

P.S. „Tříkrálovku“ můžete libovolně kombinovat i s jinými dobrými skutky. A vedlejší účinky nejsou zatím známy… Marushka, toho času Baltazar

4 Ve zkratce z Jihlavy Letošní Tříkrálová sbírka v Oblastní charitě Jihlava byla nejúspěšnější za celou dobu existence sbírky. Celkem bylo vybráno 844 292 Kč, což je o 81 481,50 Kč více než v loňském roce. V samotné Jihlavě byl výtěžek větší o 20 261,50 Kč. Nejúspěšnější obcí v rámci OCH Jihlava byly již tradičně Dačice s rekordním výtěžkem 233.823,-Kč. Výtěžek přispěje k rozvoji služeb poskytovaných v oblasti působnosti Oblastní charity Jihlava, např. na rekonstrukci budovy Centra sociálních služeb Mahenova, která slouží k provozování služeb sociální rehabilitace pro mladé lidi. Roman Mezlík

Společenství maminek s dětmi pomohlo při koledování v Třebíči „My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám...“ Sbírka sice již skončila, ale tato melodie je u nás stále ještě oblíbenou písní, a nakonec, toto si můžeme přát během celého roku…. Chceme se s vámi podělit o naše dojmy z letošního tříkrálového koledování, a zároveň vyjádřit vděčnost za to, že jsme se na sbírce mohli podílet a být účastníky mnohostranně prospěšné akce. Naše společenství maminek vytvořilo s dětmi několik skupinek, které již třetím rokem obcházely pár třebíčských ulic a které už koledování berou jako nezbytnou každoroční tradici. Děti se už dlouho na

sbírku připravují, chystají si koruny a převleky, rozdělují si role, kdo ponese pokladničku, kdo bude zvonit na zvonky, kdo bude rozdávat cukříky a letáky, kdo bude asistovat při psaní křídou na dveře apod. Je to prostě veliká událost pro nás všechny. První rok našeho koledování byl takový seznamovací, my jsme se učili, jak lidi oslovovat, abychom působili důvěryhodně a někde jsme byli přivítáni milým úsměvem, ale setkali jsme se i s rozpaky, zvědavými pohledy z oken i zavřenými dveřmi. Ale milých úsměvů bylo určitě více. V dalším roce jsme otevřeli více dveří a mnohde jsme už byli očekáváni. Člověk

mnohdy zjihne, když vidí malé nastrojené človíčky, jak pěkně zpívají a určitě tím spoustu lidí velmi potěší. Letos ale nastal veliký zlom, který nás všechny moc potěšil. V letošním tříkrálovém týdnu hodně mrzlo, takže se hůře plánovalo, kdy zvolit nejvhodnější dobu pro naši koledu, takže nakonec jsme vždy obešli po hodince pár domků a pokračovali další dny. V obchodě nebo i našem „rajónu“ jsme se potkávali s lidmi, kteří se ptali, zdali zase letos přijdeme zazpívat a že už se na nás moc těší, tyto ohlasy byly i od lidí, kteří byli z naší první návštěvy poněkud rozpačití… Už si sami říkali o napsání křídou na dveře a měli pohotově nachystaný obnos do naší pokladničky. A tak se pokladnička pěkně plnila a byla těžší a těžší… Dokonce jedna paní, kterou jsme nezastihli doma, hodili ji leták a cukřík do schránky, došla k nám domů a dala nám příspěvek a dětem čokoládu, opravdu nás moc potěšila. Letos jsme přibrali i novou ulici, kde ještě nikdo koledovat nechodil, a dočkali jsme se opravdu jen vřelého přijetí. Určitě tomu přispívá velká publicita, s kterou se letos sbírka prezentovala, většina lidí už s ní počítá a příspěvek bere jako samozřejmost. Je tomu tak i na vesnicích, kde se chodí jen jeden den. Otevírá srdce všem lidem, i těm, kteří do kostela nechodí…Tříkrálová sbírka má mnohostranný prospěch, pomůže moc dobrým věcem, spoustě lidí v nouzi, potěší srdce těch , kteří přispívají a vnesou radost do srdcí obdarovaných. Charita díky ní může rozšiřovat své pole působnosti a pomáhat tak stále více potřebným lidem. A pro naše děti a budoucí generaci má veliký výchovný efekt, pomáhá nám být empatickými a rozhlížet se více kolem sebe. Bohu díky!!! Štěstí, zdraví, dlouhá léta, za rok zas příjdem´ z daleka … Michaela Hortová

5 Tříkrálová sbírka na Břeclavsku

Na Břeclavsku se zapojilo do koledování 53 obcí a měst v počtu 1500 koledníků, bez rozdílu věku. Od dvouletých až po osmdesátileté. Tříkrálová sbírka byla nejúspěšnější za svoji devítiletou existenci. Výtěžek činil 1 618 187 Kč.

Je to něco úžasného! Dva týdny v roce jako tříkráloví koledníci. Skupinky převlečené za bájné mudrce z východu, zahalených do plášťů s korunkami na hlavě, vyráží do ulic rozdávat radost o narození Božího syna. Zazpívají koledu, rozdají cukříky a lidičky jim do kasiček s charitním logem přispějí pro druhé, co se ocitli v nouzi a sami si pomoci nemohou! V některých obcích si už bez koledníků neumí ani představit. Např. v obci Bořetice se mi vrací slova vedoucí asistentky: Jedna paní se tak moc těšila a věděla, že musí do nemocnice, a bohužel se už koledníků nedočkala. Dala jim před domek na rohožku krásný pantoflíček a v něm nechala bankovku. Napsala k tomu pro tříkrálové koledníky: „Ať to pomůže těm, kteří to potřebují více než já!“ Touto cestou bych chtěla poděkovat všem dárcům, ale hlavně koledníkům, kteří se obětují a překousnou i velikou zimu a někdy i nevděčná slova od lidí, kteří pomoci nechtějí. Hana Jagošová Oblastní charita

počet rozpečetěných pokladniček (ks.)

celkový výsledek (Kč)

loňský počet pokladniček(ks.)

loňský celkový výsledek (Kč)

Blansko

254

1 112 097

245

983 055,50

Brno

300

1 529 884,5

279

1 381 503,50

Břeclav

400

1 618 187

350

1 456 932,50

Hodonín

455

1 977 640

442

1 867 152,50

Jihlava

270

844 291

239

762 810,50

Rajhrad

365

2 124 022

344

1 928 176

Tišnov

186

898 849

172

841 545

Třebíč

325

1 532 439

311

1 384 676,50

Znojmo

320

1 356 833,5

284

1 132 199

Žďár n/Sáz.

323

1 939 564

321

1 728 185

3198

14 933 807

2987

13 466 236

DCHB celkem

6 Sbírku podpořil také koncert

Letošní ročník sbírky zpestřil také koncert pro koledníky, který se konal v Městském divadle Brno již podruhé. Uskutečnil se v neděli před samotným svátkem Zjevení Páně 4. ledna v přímém přenosu České televize. „Atmosféra v divadle byla

nepopsatelná. Jsem ráda, že se nám daří také touto formou oslovit veřejnost a přimět ji k solidaritě,“ popisuje dramaturgyně pořadu ČT Brno Nora Obrtelová. V pořadu vystoupili zejména interpreti, kteří oslovují mladší generaci – Ewa Farna, Gipsy. cz, Zuzana Smatanová, taneční skupina Beat up, ale také Miro Žbirka. Smyslem koncertu bylo poděkovat především koledníkům. Pořad však zpestřily také krátké reportáže o tom, jak a komu peníze se sbírky pomáhají. Koncert moderovali Josef Pejchal a Radka Coufalová. V hledišti divadla sedělo přes 600 koledníků v kostýmech ze všech koutů republiky, zejména však s diecézí brněnské, olomoucké a ostravsko-opavské. „Je to moc fajn akce, vždy se na ni těším. Vyrážíme z docela velké dálky, abychom se setkali s ostatními koledníky ale také třeba s Gipsy, které mám moc rád,“ svěřuje se koledník Marek z Olomouce. Na koncertu vystoupil také arcibiskup

Mons. Graubner, který vyjádřil poděkování všem, kteří se na sbírce podílejí. Přinesl sebou i sošku hudebního ocenění Anděl, kterou Tříkrálové sbírce udělala hudební akademie za charitativní projekt roku. „Není to anděl z nebe, přesto patří Vám všem. Děkuji Vám!“ loučil se diváky otec arcibiskup. Text: Diana Tuyet-Lan Kosinová Foto: Jiří Pařízek

7

ZAJÍMAVOST Cestopis z Ghany Současné zápisky někdejší pracovnice DCHB z Akkry Po delší dovolené v českých venku je to pořád jak se říká „o končinách jsme se opět vypravili hubu“. ozkoušet život v afrických tropech. Místo rovníku teď naši Náušnice a spor o ženství domovskou zemi protíná nultý Na trhu s řemeslnými výrobky poledník. Nicméně i když jsme o v centru Akkry jsme s naší malou pár stupínků severněji než téměř roční Janinkou rozpoutali v Ugandě, horko je tu mnohem ostrou diskusi mezi místními větší. Ghana má díky nízké, trhovkyněmi. Pořád nás mezi vlastně téměř žádné, nadmořské stánky pronásledovaly s dětskými výšce typicky africké klima, teploty oblečky ušitými z tradiční ghanské od pětadvacítky výše jsou na látky (Kente) a přemlouvaly, ať pro „baby“ koupíme, denním pořádku a nejvíce se prý něco derou nahoru v období české pokaždé nakoukly do kočárku a zimy. Jinak ale žádná velká oměřovaly si nebohou spící Jani. překvapení, spíš opět ta stará „Mám něco úžasného pro vašeho známá africká písnička, vyhýbat se chlapečka, mama“, vykřikovala komárům, vyhýbat se dopravním jedna přes druhou. „Ehm, to je špičkám... To prvé je trochu holčicka,“ já na to. „Proboha a Člověk si náročnější, s tím druhým se dá kde má náušnice?“ naučit zacházet. Každopádně zdá řekne, prkotina, jenže ty ženštiny se, že tyhle dva fenomény si to málem omdlely, když vyposlechly uměly zařídit, malaričtí moskyti mé vysvětlení, kterak nechám svoji létají od pěti odpoledne do dceru samu rozhodnout, jestli díry deváté ranní a cesty jsou do uší chce nebo nechce, až bude neprůjezdné po zbytek dne, takže mít rozum. A dovoluji si tvrdit, že

mi stejně nevěřily, že Janinka je rodu ženského. Každopádně nám začaly vnucovat jiné kousky ze svých krámků. A že měly co nabízet. Západoafrická řemeslná výroba je založená na detailu a využívá široké spektrum materiálů, od slonové kosti, přes dřevo, sklo a měď. Na hlavním trhu v Akkře najdete kousky z celé země, rovněž jejich prodejci se různí a ti ze severu, kde země hraničí s Burkinou Faso a zelená krajina se pozvolna mění ve vyprahlou poušť, už vůbec nejsou černí (to prosím není rasistická poznámka), ale pouze čokoládoví. S těmi se smlouvá nejobtížněji... Bohatství V roce 1874 pojmenovali Britové svoji kolonii Zlatonosné (Zlaté) pobřeží. Není těžké odhadnout, který kov jim tu tak učaroval a ani proč považovali tenhle kousek Afriky na březích Guinejského zálivu za svou vzorovou kolonii. Ghana vždy byla a stále je bohatá země (i přesto je stále příjemcem závratné zahraniční pomoci ze „západního“ světa). Ale není to jen zlato, které údajně dodnes najdete všude, kam kopnete. Země zbohatla především díky kakau (místní čokoláda je ovšem nepoživatelná, pravděpodobně díky složce, která ji má udržet nerozpustitelnou na hlavách pouličních prodavačů pobíhajích pod žhavým sluncem), diamantům a otrokům. No a pro současný obrázek odebrete otroky a dosaďte si nedávno objevenou ropu, jejíž naleziště se odhaduje jako největší v Africe za poslední dobu. Zkouším také věřit, že bohatství země nemá prapůvod pouze v hmotných statcích, ale i v povaze samotné ghanské společnosti, která má v porovnání s většinou dalších afrických zemí velmi silnou střední třídu. Tu vrstvu obyvatel, která vyplňuje propast mezi bohatými a chudými, skupinu lidí, která je na první pohled neviditelná a jejíž příslušníky máme pravděpodobně za sousedy tady v East Legon, jedné z lepších čtvrtí na okraji Akkry. Sousedé, co jezdí velkými auty, nakupují dovážené potraviny a mají čas

8 diskutovat s vámi po ránu přes plot o počasí či lamentovat na nepořádek a hluk. Naše čtvrť je totiž nedaleko letiště. Má to své výhody, v případě statátního převratu to máme kousek, ale co je ještě lepší, letadla nad námi létají tak nízko, že Janince místo vrabčáků a holoubků na nebi ukazuju letadla. A s napětím čekám, až poprvé sama řekne Kenya Airways.

(„Dont bejby clááj“) a na čele má viditelně zploštělou lebku. Hned po narození mu prý totiž hlavu

ZOO dočasně rozpuštěna... do ulic Ale abych pořád jen nechválila, tak například silnice jsou mimo velezásadní trasy plné děr, takže cesta autem občas připomíná jízdu na tankodromu. Vždycky

Nedávno jsem chtěla vzít dcerku do ZOO. Přeci jen, na výlet do národního parku - nejbližší je vzdálen asi pět hodin autem - se s ní ještě necítím... Jenže ouha, ZOO je dočasně zrušena, neb na jejím místě se staví nový ghanský parlament. Stavba připomíná kulisu z Hvězdných válek a předpokládám, že pokud není přímo sponzorována hollywoodským štábem, jsou její náklady rovněž nebetyčné. Inu, alespoň se po prosincových prezidentských volbách budou mít poslanci stále na co těšit. Před pár dny se volební kampaň rozjela na plno a člověk má v ulicích občas pocit, že ZOO se do přes sto

říkám, že Afričané jsou nápadití pouze, když se jim to hodí, takže když už je cesta skutečně jako cedník, potkáte u ní chlapíky, co díry pilně zasypávají štěrkem a k tomu každé projíždějící auto s lopatou v ruce žádají (gesto vypadá spíš výhružně než prosebně) o drobný peníz za to, že spasili jeho nápravu. No není v tom invence jako hrom?

kilometrů vzdáleného města Kumasi nepřestěhovala... Do zákulisí místní politiky mě při cestách po tankodromu zasvěcuje řidič Augustýn. Pokud by pro vás snad měl přijet na letiště, až mě přijedete navštívit, uvádím základní poznávací body. Augustýn podporuje stranu Text a foto: Lucie Kolářová současného prezidenta a dává to (pracovala jako PR asistentka patřičně najevo, místo „r“ říká „l“ DCHB)

jakýmsi tradičním způsobem formovali. Děsivá představa. Ale kromě lehké vady na kráse to vlastně nic není, zvlášť když se i v takhle šišaté hlavě ukrývá mapa Akkry se všemi nenápadnými uličkami, které vás zaručeně dostanou přes zácpu mnohem rychleji než hlavní tahy... *** Možná máte Ghaně stále za zlé, že nás před více než dvěma lety vykopala z fotbalového Mistrovství světa, ale vězte, že i oni se od nás mají co učit. Je tomu jen několik měsíců, co zde první laparoskopickou operaci provedl právě tým českých lékařů. A málem bych zapomněla, nejlepší šunku na pobřeží dělá rozhodně řezník ve městě Tema, který je původem ze Slovenska  Akwaaba Ghana! Dovětek: „Restaurace u Nevinné krve“ Africké křesťanství v praxi je víc než svérázné. Mělo mi to dojít už v Ugandě, kde se zcela veřejně praktikovalo vyhánění ďábla z těla zlobivých dětí. Pobyt v Ghaně mi odhaluje další způsoby, které nám Evropanům mohou přijít mírně řečeno nestandardní. Za všechny musím zmínit jeden. Ghaněné do nápisů svých obchůdků a firem umně a s oblibou propašovávají známé citáty z Bible. A tak až budete mít hlad, narazíte na Innocent Blood Restaurant nebo Consuming Fire Fast Food, až budete potřebovat poupravit účes, zajděte do Trust in God Hair Saloon nebo Blood of Jesus Hair Care a nejlepší módní výstřelky jsou zcela jistě k mání v Remember Your Creator Fashion. To prosím není legrace 

9

NÁZOR Tříkrálová sbírka v době hospodářské krize

Na podzim minulého roku propukla v celém euroamerickém světě hospodářská krize. Nedovedu příliš dobře odhadnout, jak moc je vážná, protože každý říká něco jiného. Z četby našich médií získávám téměř apokalyptický dojem. Když však vezmu do rukou článek některého z odborných komentátorů, připadá mi, že věc zase tak vážná být nemusí. Ze zkušenosti vím, že vliv médií na veřejnost je značný. S důvěryhodností to ale je už horší. Ať tak nebo tak, naše společnost je konfrontována s obdobím existenčních nejistot. V této atmosféře se na začátku letošního roku konala

Tříkrálová sbírka. Byl jsem zvědav, jak se společenská situace odrazí v ochotě lidí podpořit sociální oblast. Jako pastorační asistent mám, mimo jiné, na starosti komunikaci s charitními spolupracovníky ve farnostech, kteří se především podílejí na organizaci Tříkrálové sbírky. Její úspěch často závisí na jejich ochotě a úsilí. Mohl jsem se přesvědčit, že nasazení těchto našich přátel bylo opravdu veliké, ostatně jako vždy. Od nich vím, že se v naprosté většině setkávali s otevřeným přístupem těch, které navštívili. Jak sbírka dopadla, již víme. Nejde však pouze o finanční vyčíslení. Kdybychom chtěli jít touto cestou, znamenalo by to zploštění jejího významu. To, že sbírka dopadla tak, jak dopadla, ukazuje na její hlubší rozměr, který je dán duchovními souvislostmi. Tříkráloví koledníci nepřicházejí totiž k lidem jen ve jménu Charity. Měli by být především vyslanci Boží lásky ke každému člověku, která se plně projevila narozením Božího Dítěte. Toto Dítě obdarovává. Žádný dobrý skutek pro něho a v jeho jménu nezůstane bez odezvy (Mt 10, 40 – 42). V jeho rukou je všechno. Jestliže se lidé setkají s tímto poselstvím, nemusí mít obavy o svoji budoucnost. Mohou důvěřovat, že dostanou stokrát víc bez ohledu na vnější podmínky, v nichž se nachází naše společnost (Mt 19, 29). Úkolem Církve, a Charity jako jejího sociálního nástroje, je probouzet v lidech tuto naději. V tom spočívá poselství a význam Tříkrálové sbírky. Mgr. Pavel Hruban pastorační asistent pro oblast charitativní péče v Brně

LETEM CHARITNÍM SVĚTEM Indonéský večer v Brně

Přijďte poznat 4. nejlidnatější stát na světě, který se rozprostírá na ostrovech jižně od Asie, seznamte se s tamní kulturou a ochutnejte indonéskou kuchyni. To vše 22. dubna od 17.00 hod v budově Diecézní charity Brno – CELSUZ na tř. Kpt. Jaroše 9 v Brně.

Hospic oslaví 10. výročí

Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě oslaví 10 let své existence. Slavnost se bude konat 25. dubna od 11.00 hod a potrvá až do 16.00 hod, kdy program zakončí mše svatá celebrovaná otcem biskupem Mons. Vojtěchem Cikrle. Ve 13.00 hod program obohatí vernisáž a krátké hudební vystoupení.

Proč dobrovolně? Loutkové divadlo, břišní tance, dramatické vystoupení dětí z pobytového střediska pro uprchlíky Zastávka a mnohé další bude součástí programu určeného především pro dobrovolníky DCHB a občanského združení HoSt, ale i pro širokou veřejnost v rámci projektu s názvem „Proč dobrovolně“. Posláním celé akce je poděkování všem lidem, kteří dobrovolnickou činnost vykonávají a zároveň i oslovení těch, kteří se dobrovolníkem chtějí stát. Kromě zábavy se návštěvníci budou moci dozvědět i něco o tom, jak dobrovolnictví funguje, co lidi vede k tomu, aby dobrovolně pomáhali jiným a co jim to dává nebo bere. Veřejný program začne 16. 5. 2009 v 15.00 a celý se bude odehrávat v prostorách multikulturního centra v budově Diecézní charity Brno – CELSUZ na tř. Kpt. Jaroše 9 v Brně. Pořadatelem celé akce je Diecézní charita Brno a občanské združení HoSt. Pro samotné dobrovolníky DCHB a HoStu začne celá zábava o něco dříve. Od jedné hodiny pro ně budou připraveny semináře a workshopy, na kterých se budou moci vzdělávat, ale hlavně také bavit. „Dobrovolníkům, kteří váhají zda vzít své ratolesti, určitě doporučujeme přijít i s nimi, budeme mít

10 připravené i různé hry pro děti, nudit se určitě nebudou, a to samé, doufejme, bude platit pro rodiče“, vyzývá koordinátorka dobrovolníků DCHB Miroslava Křůpalová. Sama bude na akci vést rukodělný workshop, na kterém se účastníci naučí některou ze zajímavých výtvarných technik a navíc si své výrobky budou moct odnést i domů. Pro všechny ty, koho lákají vzdálené kultury nebo prostě jen rádi vaří, bude určený multikulturní kuchařský seminář, který povede koordinátorka Multikulturního centra Klára Dobiášová. Vařit a poté samozřejmě i ochutnávat se bude cizokrajná specialita. Dále se mohou dobrovolníci těšit na workshop relaxační, hudební a taneční. Více informací o této akci je možné zjistit od koordinátorů dobrovolníků jednotlivých OCH. Ivana Polášková

Postní almužna

Na území olomoucké a brněnské diecéze postní dobu pro věřící obohatila možnost návratu ke starobylé postní tradici – almužně. Pastorační akce byla zahájena na 1. neděli postní 1. března a trvala až do Květné neděle 5. dubna. Jde o dobrovolnou duchovní formaci pro věřící, kdy to, co si odřekli během postu, mohou věnovat v podobě peněžité Postní almužny na pomoc bližním v nouzi. Tyto dary budou použity prostřednictvím Charity na pomoc potřebným. Výsledky a použití almužny budou známy do konce dubna 2009.

Oblastní charita Znojmo otevřela khůlny

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež spatřily světlo světa na Znojemsku. V pondělí 16. 2. byla otevřena Coolna (vyslovuj: khůlna) v Moravském Krumlově, ve čtvrtek 19. 2. také Coolna Znojemská.

Jihlavská charita v Rumunsku

zastupovala

Čechy

Pracovníci jihlavské charity se v únoru účastnili jako zástupci České republiky mezinárodního setkání organizací působících v oblasti sociálních služeb v rumunském Satu Mare. Projekt, jehož hlavním cílem je výměna zkušeností sociálních pracovníků z několika zemí, zaštiťuje Komenský Fond sídlící ve Vídni ve spolupráci s rakouskou charitou. Rumunské setkání tak tentokrát umožnilo zástupcům z Čech, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Ukrajiny a Moldávie vidět řadu sociálních zařízení, ve kterých rumunská Charita provozuje své služby. „Přestože Rumunsko nepatří mezi nejbohatší východoevropské země, kvalitou a vysokou úrovní sociálních služeb jsme byli velmi mile překvapeni“, říká Marek Holemář, vedoucí projektu Malých řemesel. Stejně tak kolegové z nízkoprahového klubu Erko oceňují například skvělou práci Rumunů s dětmi ze sociálně slabých rodin. „Nejen, že fungují velmi profesionálně, ale i jako hostitelské zemi se jim nedalo skutečně nic vytknout“ dodává další účastnice české mise Iva Alenková. Setkání v Satu Mare však nemělo za cíl pouze představení služeb a seznámení se s prací rumunské Charity. V rámci mezinárodní pracovní skupiny vznikl koncept vzdělávacího programu, který se bude postupně zabývat řadou témat, jako jsou například metody motivace k učení, zapojení rodin do procesu učení, práce s neúspěchem, ale i třeba konflikty nebo vyjednávání. Další setkání a pokračování prací na programu je pro rok 2009 plánováno do Čech a na Slovensko. Vítězslav Schrek

Jaro má mnoho podob, ale všechny se setkavají v symbolice Vzkříšení.

Foto: Tomáš Netočný

Editorial:

Vydává Diecézní charita Brno, tř. Kpt. Jaroše 9, 661 35 Brno Redaktor: Diana Tuyet-Lan Kosinová, Petr Kubíček, neprodejné DCHB

Uzávěrka: březen 2009, Foto: není-li uvedeno jinak, archiv