Strana 6598
Sbfrka zakonu
c. 395 / 2009
Castka 128
395 ZAKON ze dne 9. zarf 2009 o vyznarnne trznf sue pH prodeji zemedelskych a potravinarskych produktu a jejfm zneuziti
Parlament se usnesl na tomto zakone Ceske republiky:
velikost obchodni site odberatele, velikost a umisteni jeho jednotlivych prodejen.
HLAVA I
(3) Nenf-li prokazan opak, rna se za to, ze vyznamnou trzni silu rna odberatel, jehoz cisty obrat presahne 5 mId. Kc.
UVODNI USTANOVENI
§4 Zakaz zneuziti vyznamne trznf sily
§1 Uvodnf ustanoveni Tento zakon upravuje a) zpusob posuzovani a zamezeni zneuziti vyznarnne trzni sily pri prodeji zernedelskych a potravinarskych produktu (dale jen "vyznamna trzni sfla") a
b) dozor nad dodrzovanim tohoto zakona.
§2 Vymezenf nekterych pojmu Pro iicely tohoto zakona se rozurni a) dodavatelem soutezirel'), ktery za iicelem prodeje dodava zbozi a sluzby odberateli, b) odberatelem soutezitel, ktery odebira zbozi za iicelem dalsiho prodeje.
HLAVA II ZNEUlITI VYZNAMNE TRZNI SIL Y
§3 Vyznarnna trznf sua (1) Vyznamna trzni sua je takove postavenf odberatele vuci dodavateli, kdy se v dusledku situace na trhu stava dodavatel zavislyrn na odberateli ve vztahu k rnoznosti dodavat sve zbozf spotrebitelum a kdy si odberatel vuci dodavateli rnuze vynutit jednostranne vyhodne obchodni podmfnky. (2) Vyznamna trzni sila se posuzuje zejmena
s ohledem na strukturu trhu, prekazky vstupu na trh, trzni podfl dodavatele a odberatele, jejich financnf silu,
1)
Zneuziti vyznarnne trzni sily vuci dodavatelum je zakazano. Zneuzitim vyznarnne trzni sfly je zejmena soustavne
a) porusovani pravidel uplatiiovanych pri fakturaci uvedenych v prfloze c. 1 tohoto zakona, b) porusovani vseobecnych obchodnich podmfnek uvedenych v prfloze c. 2 tohoto zakona, c) porusovani povinnostf vyplyvajfcich ze smlouvy mezi dodavatelem a odberatelern, ktere obsahujf zejmena podmfnky uvedene v priloze c. 3 tohoto zakona,
d) nedodrzovani podmfnek prodeje uvedenych v pfiloze c. 4 tohoto zakona, e) uplatiiovani praktik zakazanych v dodavatelsko-odberatelskych vztazfch uvedene v prfloze c. 5 tohoto zakona, f) porusovani jinych zvyklostf v dodavatelsko-odberatelskych vztazfch, kteryrni se rozurni zejmena zvyklosti uvedene v priloze c. 6 tohoto zakona, jehoz cilem nebo vysledkern je podstatne naruseni hospodarske souteze na relevantnim trhu. HLAVA III DOZOR NAD DODRZOVANIM ZAKONA
§5 Dohled nad dodrzovanfrn zakona provadi Urad pro ochranu hospodarske souteze (dale jen "Urad"). Pusobnost Uradu je stanovena jinyrn pravnim predpisern").
§ 2 odst. 1 zakona c. 143/2001 Sb., 0 ochrane hospodarske soutcze a hospodarske souteze), ve znenf pozdejsfch predpisu.
2) Zakon
c. 273/1996
0
zmene nekterych zakonu (zakon
Sb., 0 pusobnosti Uradu pro ochranu hospodarske souteze, ve znenf pozdejsfch predpisu.
0
ochrane
Castka 128
Sbfrka zakonu
e. 395 / 2009
Strana 6599
§6
§8
(1) Zjistf-li Urad v rizenf z moci uredni, ze doslo ke zneuziti vyznarnne trzni sily, tuto skutecnost v rozhodnuti uvede a timto rozhodnutim takove jednani do budoucna zakaze.
Spravni delikty pravnickych osob a podnikajfefch fyzickych osob
(2) Narnisto rozhodnuti podle odstavce 1 Urad rozhodne 0 zastavenf rizenf za podmfnky, ze ucastnici rizenf Uradu spolecne navrhli zavazky ve prospech obnoveni ueinne hospodarske souteze, ktere jsou dostatecne pro ochranu hospodarske souteze a jejichz splnenim se odstrani zavadny stay, a ze zneuziti trzni sfly nernelo za nasledek podstatne naruseni hospodarske souteze. V takovem rozhodnuti rnuze Urad rovnez stanovit podmfnky a povinnosti nutne k zajisteni splneni techto zavazku. jestlize Urad neshleda navrzene zavazky dostatecnymi, duvody pisernne sdeli ucastnikum a pokracuje v rizenf. (3) Zavazky podle odstavce 2 mohou ucastnici rizeni pisernne navrhnout Uradu nejpozdeji do 15 dnu ode dne, kdy jim Urad dorucil pisernne vyrozumeni, v nemz Urad sdeli zakladni skutkove okolnosti pfipadu, jejich pravni hodnoceni a odkazy na hlavnf dukazy 0 nich, obsazene ve spise (dale jen "sdelenf vyhrad"); k pozdejsim navrhum prihledne Urad jen v pfipadech hodnych zvlastniho zretele. Ueastnfei rizenf jsou svyrn navrhern vazani vuei Uradu i mezi sebou navzajern, popifpade vuei tretim osobarn, a od podani navrhu do rozhodnuti Uradu podle odstavce 2 nesmeji postupovat zpusobern, ktery je predmetern vyhrad Uradu. (4) Po zastavenf rizenf podle odstavce 2 rmize Urad znovu zahajit rizenf podle odstavce 1, jestlize a) se podstatne zrnenily podmfnky, ktere byly pro vydani rozhodnuti podle odstavce 2 rozhodne, b) ueastnfei rizenf jednajf v rozporu se svymi zavazky podle odstavce 2, nebo c) rozhodnutf bylo vydano na zaklade nepravdivych nebo neuplnych podkladu, udaju a informacf.
HLAVAIV
(1) Pravnicka nebo podnikajfef fyzicka osoba se jako soutezitel dopusti spravniho deliktu tim, ze
a) v rozporu s § 4 tohoto zakona zneuzije svoji vyznamnou trzni silu, b) nesplni zavazek podle § 6 odst. 2 tohoto zakona, c) nesplni opatreni k naprave ulozene Uradem podle jineho pravniho predpisu nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutim Uradu, nebo d) porusi peed umistenou v prubehu setfeni podle jineho pravniho predpisu. (2) Za spravni delikt podle odstavce 1 pism. a), b), c) se ulozi pokuta do 10 000 000 Ke nebo 10 % z cisteho obratu dosazeneho soutezitelem za poslednf ukoncene ucetni obdobf a za spravni delikt podle odstavce 1 pism. d) pokuta do 300 000 Ke nebo 1 % z cisteho obratu dosazeneho soutezitelem za poslednf ukoncene ucetni obdobi.
§9 Spolecna ustanoveni ke spravnim deliktum (1) Pravnicka osoba za spravni delikt neodpovida, jestlize prokaze, ze vynalozila veskere iisilf, ktere bylo rnozno pozadovat, aby poruseni pravni povinnosti zabranila. (2) Pfi urceni vyrnery pokuty pravnicke osobe se prihledne k zavaznosti spravniho deliktu, zejmena ke zpusobu jeho spachani a jeho nasledkum a k okolnostern, za nichz byl spachan.
(3) Odpovednost za spravni delikt zanika, jestlize spravnf organ 0 nem nezahajil rizenf do 5 let ode dne, kdy se 0 nem dozvedel, nejpozdeji vsak do 10 let ode dne, kdy byl spachan. (4) Spravnf delikty podle tohoto zakona v prvnfm stupni projednava Urad.
§7
(5) Na odpovednost za jednanf, k nemuz doslo pri podnikanf fyzicke OSOby4) nebo v prime souvislosti s nfm, se vztahujf ustanovenf zakona 0 odpovednosti a postihu pravnicke osoby.
N a rizenf vedene Uradem ve vecech zneUZlvam vyznamne trinf sfly, jakoz i na jeho vysetrovaef opravnenf, se primerene pouzijf ustanovenf jineho pravnfho predpisu3 ) .
(6) Odpovednost pravnicke osoby za spravnf delikt prechazf na pravnmo nastupce teto osoby jen tehdy, pokud pravnf nastupce nejpozdeji v okamziku vzniku pravnmo nastupnictvf vedel nebo vzhledem
POKUTY
3) Zakon c. 143/2001 Sb., ve znenf pozdejskh predpisu. 4) § 2 odst. 2 obchodnfho zakonfku, ve znenf zakona c. 85/2004 Sb.
Strana 6600
Sbfrka zakonu
k okolnostem a k svyrn pomerum mohl vedet, ze se pravnicka osoba pred vznikem pravniho nastupnictvi dopustila jednani, ktere naplnilo znaky spravniho deliktu. (7) Ma-li zanikla pravnicka osoba vice pravnich nastupcu, odpovida za spravni delikt kazdy z nich. Pfi vymere pokuty se prihledne tez k tomu, v jakem rozsahu preSly na pravniho nastupce vynosy, uzitky a jine vyhody ze spachaneho spravniho deliktu, a k tomu, pokracuje-li nektery z pravnich nastupcu v cinnosti, pri ktere byl spravni delikt spachan. (8) Zanikla-li pravnicka osoba, ktera spravni delikt spachala, az po nabytf pravni moci rozhodnuti, jimz jf byla za tento spravni delikt ulozena pokuta, prechazf povinnost tuto pokutu zaplatit na pravniho nastupce zanikle pravnicke osoby. Je-li pravnich nastupcu vice, odpovidajf za zaplacenf pokuty spolecne a nerozdflne.
c. 395 / 2009
Castka 128
do vyse 300 000 Kc nebo 1 % z cisteho obratu dosazeneho soutezitelem za poslednf ukoncene ucetni obdobi, jestlize nesplni povinnost podle jineho pravniho predpisu"). (2) Poradkovou pokutu lze ulozit i opakovane. Celkova vyse opakovane ukladanych pokut nesmi presahnout 10 000 000 Kc nebo 10 % z cisteho obratu dosazeneho soutezitelem za poslednf ukoncene ucetni obdobf. (3) Poradkovou pokutu lze ulozit do 1 roku ode dne, kdy byla povinnost porusena.
HLAVA V UCINNOST
§ 11 § 10 Pofadkova pokuta
(1) Souteziteli lze ulozit poradkovou pokutu az
Tento zakon nabyva ucinnosti prvnim dnem tretiho kalendamiho mesice nasledujfciho po dni jeho vyhlasenf.
Vlcek v.
r.
Fischer v.
5) § 21e odst. 1 nebo § 21£ odst. 3 zakona
c. 143/2001
Sb.
r.
Castka 128
Sbfrka zakonu
c. 395 / 2009
Strana 6601
Priloha C. 1 k zakonu
c. 39512009
Sb.
PRAVIDLA UPLATNOVANA PRJ FAKTURACI 1. Kazdy nakup vyrobkf rnusi byt predmetern fakturace. Faktura obsahuje zakladni nalezitosti podle jinych pravnfch predpisu.
2. Na [akture musi byt uvedeno datum, kdy se musi uskutecnit iihrada. Dale musi byt uvedeny upresiiujici podmfnky srazky, ke ktere rnuze dojit v pripade platby pozdejsi, nez je datum vyplyvajici ze vseobecnych podmfnek prodeje, tak jako i vyska pokut uplatiiovatelnych v den iihrady nasledujici po datu iihrady uvedenem na [akture. Za den iihrady je povazovano datum, kdy odberatel da pifslusne prostredky k dispozici dodavateli nebo jeho pravnimu nastupci. 3. Na [akture musi byt uvedeno jakekoliv snizeni ceny poskytnute v den prodeje vyrobku nebo poskytnutf sluzeb pifmo spojenych s timto prodejem, s vyjimkou nepredvfdatelnych srazek.
Strana 6602
Sbfrka zakonu
e. 395 / 2009
Castka 128
Priloha C. 2 k zakonu
c. 39512009
Sb.
VSEOBECNE OBCHODNI PODMINKY 1. Odberatel je povinen poskytnout vseobecne obchodni podmfnky dodavateli, ktery vseobecne podmfnky jsou zakladem obchodnich jednani,
0
to pozada. Tyto
2. Vseobecne obchodni podmfnky zahrnujf: - podmfnky nakupu; - cenove podmfnky; - snizeni cen; - podmfnky iihrady. 3. Vseobecne obchodni podmfnky mohou obsahovat odlisnosti podle kategorif dodavatelu. V takovem pfipade se povinnost poskytnout vseobecne podmfnky prodeje ustanovena v bode e. 1 tyka vseobecnych obchodnich podmfnek, ktere jsou uplatiiovany na dodavatele patifci do stejne kategorie. 4. Kazdy dodavatel si rnuze dohodnout s odberatelem zvlastni obchodni podmfnky, na ktere se nevztahuje povinnost uvedena v bode e. 1. 5. S vyjimkou odlisnych ustanoveni uvedenych v obchodnich podminkach anebo dohodnutych mezi stranami v souladu s odstavcem 6 teto pruohy, je lhuta na uhrazeni dluznych eastek stanovena na tricaty den po datu prijeti zbozi anebo vykonani pozadovaneho plnenf. 6. Platebnf lhuta pro kazdeho dodavatele nesmi byt delsi nez tricet dnu od data dodanf. 7. Platebnf podmfnky rnusi obsahovat podmfnky pro fakturaci a iiroky z prodIenf splatne nasledujici den po datu iihrady uvedenem na [akrure v prfpade, kdy jsou dluzne eastky uhrazeny po tomto datu. Sankce z prodIenf jsou splatne bez toho, aby bylo treba je pripominat. 8. Poskytnuti informace stanovene v prvern odstavci se da zreaIizovat vserni prostredky, ktere se obycejne pouzivaji v danem oboru. 9. Spolecnosti, jejichz rocni ucetnictvi podleha auditu, zverejni informace davatelu.
0
lhutach splatnosti svych do-
Castka 128
Sbfrka zakonu
e. 395 / 2009
Strana 6603
Priloha C. 3 k zakonu
c. 39512009
Sb.
PODMINKY UVAnENE VE SMLOUVACH MEZI DODAVATELEM A ODBERATELEM 1. Ve smlouve mezi dodavatelem a odberatelem se uvedou povinnosti, ke kterym se strany zavazaly s cilem stanovit cenu po ukonceni obchodnich jednani. Smlouva je uzavirana pisemne a nelze ji menit bez pisernneho souhIasu obou smluvnfch stran. 2. Smiouva je vyhotovena bud jako jeden dokument anebo jako celek tvoreny rocni ramcovou smIouvou a prilohami. 3. Smiouva stanovi: - podmfnky prodeje vyrobku tak, jak vypIynuIy z obchodnich jednani pri dodrzovani vseobecnych obchodnich podmfnek; - podmfnky, ke kterym se odberatel zavazuje, ze poskytne dodavateli, pri prilezitosti prodeje jeho vyrobku spotrebiteli, anebo s cilem jejich dalsiho prodeje obchodnikem, kazdou sluzbu, ktera rna podporit jejich prodej a ktera nevyplyva z prodejnich a nakupnich povinnostf, prieemz je potreba uvest predrnet, predpokladane datum plneni, zpusob realizace, odmenu a vyrobky, ke kterym se vztahujf; - ostatni povinnosti, ktere jsou soucasti obchodniho vztahu mezi dodavatelem a odberatelern, prieemz pro kazdy predmet je potreba uvest predpokladane datum plneni a zpusoby realizace; - lhutu pro predkladani navrhu na cenove zrneny; - podmfnky a lhuty pro zrnenu dohodnuteho rnnozstvi, jakosti a provedenf dodavanych vyrobku. 4. Povinnosti vyplyvajici z predchozich bodu se podileji na stanoveni dohodnute ceny.
Strana 6604
Sbfrka zakonu
c. 395 / 2009
Castka 128
Priloha C. 4 k zakonu
c. 39512009
Sb.
PODMINKY PRODEJE 1. Odberatel nesmi prodavat nebo oznamit, ze bude prodavat vyrobek tak, jak jej zfskal, za cenu niHf, nez byla jeho skutecna nakupni cena. 2. Skutecna nakupni cena je netto jednotkova cena uvedena na nakupni fakture, snizena 0 vsechny ostatni financnf prfjmy odsouhlasene dodavatelem a zvysena 0 dane z obratu, 0 pripadne dalsi dane prfslusne k tomuto prodeji spotrebitelum a 0 cenu dopravy, pokud je tato realizovana na iicet odberatele. 3. Ustanoveni predchozfch bodu se neuplatiiujf: - na dobrovolne anebo vynucene prodeje, jejichz duvodem je ukonceni anebo zrnena obchodni cinnosti; - na vyrobky, ktere maji stejne vlastnosti a jejichz dalsi dodavky se uskutecnily za snizenou cenu, pricemz skutecna nakupni cena je potom nahrazena cenou uvedenou na nove nakupni fakture; - na vyrobky s uvedenou dobou spotreby od okarnziku, kdy jsou ohrozene rychlyrn zhorsenim kvality, pod podmfnkou, ze nabidka za snizenou cenu neni predrnetem jakekoliv reklamy anebo inzeratu mimo mista prodeje; - na vyrobky, jejichz prodej rna vyrazny sezonni charakter, po dobu zaverecneho obdobf sezony prodeje a v dobe mezi dverna prodejnfmi sezonami.
Castka 128
Sbfrka zakonu
c. 395 / 2009
Strana 6605
Priloha C. 5 k zakonu
c. 39512009
Sb.
PRAKTIKY ZAKAzANE V DODAVATELSKO-ODBERATELSKYCH VZTAZICH 1. Kazdy odberatel nese odpovednost a rnusi nahradit skodu zpusobenou tim, ze:
dostane anebo se pokousi dostat od dodavatele jakykoliv prospech nebo platbu, ktera neodpovida zadne skutecne poskytnute obchodni sluzbe anebo je zjevne neprimefena ve vztahu k hodnote poskytnute sluzby. Za takoveto plneni (financnf) je povazovano zejmena: • podflenf se na financovanf, neoduvodnene spolecnyrn zajmem a bez primefene protihodnoty; • realizace obchodni propagace, nakupu anebo investice, zejmena v ramci obnovy obchodu nebo v ramci rozsirovani obchodni site nebo budovani a provozu zalistovaefch, zuctovacich nebo nakupnich ustredf; • umele kurnulovani obratu anebo pozadavek prizpusobit se obchodnfm podminkam obdrzenych ostatnimi zakazniky; - podifdi anebo se pokusf podifdit dodavatele povinnostem, ktere vytvafeji vyraznou nerovnovahu mezi stranami, pokud jde 0 jejich prava a povinnosti, a to zejmena v oblasti smluvnich pokut a sankci; - obdrzi anebo se pokusf zfskat, jako predbeznou podmfnku predlozeni objednavek, jakekoliv plneni bez toho, aby jeho protihodnotou byl pisemny zavazek tykajici se primereneho nakupniho objemu a v nutnern prfpade sluzba pozadovana dodavatelem, ktera je predrnetem pisemne dohody; - obdrzi anebo se pokusf ziskat prospech pod hrozbou iiplneho anebo castecneho okamziteho preruseni obchodnich vztahu, zjevne zneuzivajice podmfnek tykajicich se cen, platebnfeh lhut, zpusobu prodeje nebo sluzeb, ktere nevyplyvaji z nakupnich, anebo prodejnich povinnostf; - nahle, trebaze pouze castecne, prerusi stabilizovany obchodni vztah, a to bez pisernne vypovedi zohlediiujfef delku trvani obchodniho vztahu pri soucasnem respektovani minimalni vypovedni lhuty uvedene ve vseobecnych obchodnich podrninkach, ktere vychazeji ze zvyklostf pri obchodovani. Pokud se obchodni vztah tyka dodavek vyrobku prodavanych pod znackou obchodnika, minimalni doba vypovedni lhuty je dvojnasobna nez v prfpade, kdy vyrobek neni dodavany pod znackou obchodnika. Predchazejici ustanoveni nebrani rnoznosti vypovedi bez vypovedni lhuty v prfpade, pokud druha strana neplni cast svych povinnostf. Pokud preruseni obchodniho vztahu vyplyva z konkurence prostrednictvim "drazby na dalku", minimalni delka trvani vypovedni lhuty je dvojnasobna nez vypovedni lhuta vyplyvajici z uplatiiovani ustanoveni tohoto odstavce v prfpade, ze delka puvodni vypovedni lhuty je rnene nez 6 mesfcu a nejmene jeden rok v ostatnich prfpadech; - vystavf dodavatele podminkam iihrady, ktere nerespektuji horni hranici stanovenou timto zakonem nebo ktere jsou zjevne zneuzivajici vzhledem na spravnou praxi a obchodni zvyky, a ktere se odchylujf, bez objektivni prfciny a na iikor veritele, od lhuty uvedene v tomto zakone. Za zvlast zneuzivajici se povazuje to, pokud dluznik zada ventele, aby zrnenil (posunul) datum vydani faktury nebo vydal, z duvodu [ormalnfch nedostatku, fakturu novou s odlisnou lhutou splatnosti; - odmitne nebo vratf zbozf nebo automaticky odpocte ze sumy uvedene na fakture dodavatele pokuty anebo srazky odpovfdajfef nedoddenf termfnu dodavky, anebo nevyhovujfefmu stavu zbozf, v prfpade pokud takovyto dluh nenf nepopiratelny, vycfslitelny a vymahatelny, dokonce bez toho, aby dodavatel mohl prekontrolovat, zda prfslusna stfznost odpovfda realite; - prenese sankce ulozene kontrolnfm organem na dodavatele bez prokazaneho zavinenf. Za zvlaste zneuzfvajfef se poklada prenesenf sankef ulozenych u vyrobku neprodavanych v puvodnfeh obalech, s vyjimkou prokazaneho zavinenf na strane dodavatele, dale sankef ulozenych z duvodu prodeje vyrobku po uplynutf lhUty spotreby, prodeje vyrobku v poskozenych obalech nebo jinak znehodnocenych nespravnym skladovanfm, manipulaef nebo vylozenfm v mfste prodeje; - poiaduje kratsf dobu cerpanf trvanlivosti vyrobku dodavatelem, nez jakou umoziiuje zakon; - provede vzajemny zapocet pohledavek z obchodnmo styku bez predchozmo pfsemneho souhlasu dodavatele;
Strana 6606
Sbfrka zakonu
c. 395 / 2009
Castka 128
- neposkytne sve vseobecne prodejni podmfnky za podmfnek stanovenych v tomto zakone kazdernu kupujfefmu vyrobky anebo kazdernu poskytovateli sluzeb, ktery 0 to pozada; - odmitne uvest na etikete vyrobku prodavaneho pod znackou obchodnfka jmeno a adresu vyrobce, pokud tento 0 to pozada v souladu s clankem; - podrnini prodej vyrobkf dodavatele vyrobou vyrobkf pod znackou obchodnfka; - vyzaduje provedenf kontroly vyrobnich prostoru dodavatele, at jiz pifmo nebo tfeti stranou, vcetne pozadovani rozboru a zkousek vyrobkf v dobe platnosti opravneni k vyrobe vydaneho pifslusnou statni autoritou nebo akreditovanou osobou, s vyjimkou vyroby pod vlastnf znackou obchodnika, pokud tento na sebe prebira odpovednost vyrobce a kontrolu provadi na vlastnf naklady. a) b) c) d) e) f)
2. Odberatel nesmi mit retroaktivni prospech ve forme slev, provizf anebo dohod 0 obchodni spolupraci; inkasovat zalistovaef poplatek pred vystavenfm objednavky; mit rnoznost vratit zbozi pred uplynutfm lhuty spotreby nebo po lhute (vratky), a to zejmena formou zpetneho prodeje; mit rnoznost vyrneny zbozi s vyjimkou prokazanych vad a reklamaef; zakazat smluvni strane postoupeni tretim osobam pohledavek, ktere rna vuci nernu; automaticky profitovat z pifznivejsfch podmfnek, ktere obchodni partner schvalil konkurencnim podnikurn.
Castka 128
Sbfrka zakonu
c. 395 / 2009
Strana 6607
Priloha C. 6 k zakonu
c. 39512009
Sb.
JINE ZVYKLOSTI V DODAVATELSKO-ODBERATELSKYCH VZTAZICH Drazby 1. Smlouva, kterou se dodavatel vuci odberateli zavaze ohledne cenove nabfdky vyplyvajici z obracene drazby na dalku, organizovane zejmena elektronickou cestou, je neplatna, pokud se nedodrzi alespoii jedna z nasledujfcfch podmfnek:
- pfed drazbami nakupci anebo osoba, ktera je organizuje ve svuj prospech, musi informovat transparentnim a nediskriminacnfrn zpusobern vsechny potencialni ticastniky 0 urcujfcich prvefch ohledne vyrobku anebo poskytovani sluzeb, ktere hodla zfskat, 0 svych nakupnich podminkach a forrnach, o svych podrobnych vyberovych kriteriich, tak jako i 0 pravidlech, podle kterych budou drazby probihar; - na konci drazebniho obdobf bude identita vybraneho ucastnika prozrazena ucastnikovi, ktery se na drazbe ziicastnil a ktery 0 to pozada. Pokud si predkladatel vybrane nabfdky neplni svoje povinnosti, nikdo neni povinny prevzit danou obchodni operaci za poslednf cenu, ani za poslednf podanf. 2. Nakupci anebo osoba, ktera drazby organizuje ve svuj prospech, zaregistruje prubeh drazeb a tyto zaznamy si musi uchovat jeden rok. Tento zaznam se predlozf, pokud Urad zahaji setfeni v souvislosti se zneuzfvanim vyznamne trzni sfly. 3. Obracene drazby na dalku organizovane nakupcfrn anebo jeho zastupcem jsou zakazany pro zernedelske vyrobky uvedene na seznamu, ktery je stanoveny Uradem, tak jako i pro potraviny bezne spotreby pochazejici z prveho stupne zpracovani techto vyrobku. 4. Za nedodrzeni ustanoveni uvedenych v teto prfloze nese zodpovednost osoba, ktera se ho dopusti, a tato je povinna i nahradit zpusobenou skodu.
