2009

Newsletter Východoevropský program 6/2009

listopad 2009

Měsíčník o dění ve Východní Evropě

V tomto vydání najdete Bělorusko na rozcestí Nord Stream opět o krok blíže k realizaci Bouřlivý listopad na Ukrajině Stockholmský summit EU-Rusko : na cestě ke zlepšení?

Minianalýzy Bělorusko na rozcestí Volha Dudko Bělorusko je znovu na rozcestí mezí Západem a Východem. Jakým směrem se bude dál ubírat, výrazně ovlivní i běloruský podpis smlouvy o vytvoření celní unie s Ruskem a Kazachstánem. Ten se uskutečnil 27. listopadu 2009 na summitu Euroasijského hospodářského společenství v Minsku. A to přesto, že před několika týdny Alexandr Lukašenko prohlásil, že nevidí jasné výhody, které by pro Bělorusko z účasti v tomto projektu plynuly. Jediné čeho může země v rámci této smlouvy dosáhnout, je zrušení cel na ruskou ropu a snížení ceny plynu. Jenže v dlouhodobém měřítku takové „výhody“ budou pouze brzdit proces reformy běloruských podniků a zpomalovat jejích další začlenění do světové ekonomiky. Evropští podnikatelé se obávají, že zřízení celní unie vytvoří překážky pro podnikání evropských firem v této zemí. Pro Bělorusko začlenění do tohoto útvaru snižuje šance na zapojení do zóny volného obchodu s Evropskou unií a také bude brzdit proces vstupu Běloruska do WTO. Navíc doposud není jasné, jak přesně budou země v rámci této unie rozhodovat o rozdělení importního cla. Na druhou stranu se Bělorusko snaží navázat užší vztahy se svými sousedy, jako jsou Litva a Ukrajina, což může svým způsobem ohrozit geopolitické zájmy Ruska. 22 - 23. listopadu 2009 se v Kyjevě sešli vysocí představitelé Běloruska, Ukrajiny a Litvy, aby projednali společné projekty, které by se mohly uskutečnit v rámci Východního partnerství EU. Týká se to zejména oblastí energetiky a dopravy. Jedním z hlavních cílů v oblasti dopravy je zefektivnění transportního koridoru, který spojuje Černé a Baltské moře.

Newsletter Východoevropského programu 6/2009

str. 2

Co se tyče nejnovějšího vývoje ve vztazích Běloruska a Evropské unie, můžeme říci, že jsou stále ve stadiu „očekávaní“. 17. listopadu 2009 se Evropský parlament rozhodl prodloužit pozastavení sankcí proti vysoce postaveným běloruským úředníkům, a to až do října roku 2010. Také byla také projednána možnost zmírnění vízového režimu Evropské unie s Běloruskem. V dubnu roku 2010 by se v Bělorusku měly uskutečnit parlamentní volby, a proto se dá předpokládat, že konečné rozhodnutí o zrušení nebo prodloužení sankcí bude záviset na tom, nakolik čestně a demokraticky proběhnou. Nord Stream opět o krok blíže k realizaci Martin Laryš Na počátku listopadu slavil rusko-německý projekt diverzifikačního plynovodu Nord Stream veliký úspěch. Se stavbou podmořského plynovodu vyslovily souhlas dosud váhající severské země Dánsko, Finsko i (vůči Rusku velmi opatrné) Švédsko. Švédské schválení po dvou letech rusko-německého úsilí a souhlasu s téměř všemi změnami, požadovanými Švédy kvůli environmentálním a bezpečnostním záležitostem, je pro Nord Stream ze všech tří zemí nejdůležitější. Nicméně švédská vláda očekává půlroční přerušení staveb (od května do října) kvůli rybolovu a předpokládá, že investoři převezmou odpovědnost za zbytky munice z druhé světové války, nacházející se na dně Baltského moře. Taktéž se projekt musí vzdát stavby kompresní stanice u švédských břehů (Stockholm se obával jeho využití pro ruské špionážní účely). Finové si pro změnu vymohli podmínku, že Rusko alespoň do roku 2011 nezvýší exportní cla na nezpracované dřevo (prezidentu Medveděvovi se nelíbí pozice Ruska jako vývozce surovin, což škodí zpracovatelskému průmyslu) a povolí finským společnostem participovat na rozpracování obrovského Štokmanského naleziště zemního plynu. Dánsku mělo Rusko slíbit podpis dohody na mezinárodní konferenci o klimatu, která se bude v prosinci konat v Kodani. Proti Nord Streamu se nadále staví Estonsko a Polsko, bez nichž se sice stavba plynovodu obejde, ale Tallin i Varšava mohou proti projektu lobbovat v EU, ačkoliv šance, že by nějakým způsobem stavbu plynovodu ovlivnili, je velmi malá. Už jenom proto, že na stranu projektu se postavili silní hráči jako Francie, Německo či Itálie. Plynovod, na jehož realizaci se začalo pracovat v roce 2005, bude mít maximální přepravní kapacitu okolo 55 miliard metrů krychlových plynu ročně a bude stát zhruba 8 miliard Euro, ačkoliv cena se v průběhu stavby může měnit. Jeho trasa vede z ruského přístavního města Vyborg nedaleko finských hranic po dně Baltského moře do německého Greifswaldu. Na realizaci se podílejí ruský Gazprom (51%), německé společnosti E.On a BASF (po 20 %) a nizozemská Gasunie (9 %). Očekává se, že se k projektu připojí ještě francouzská GdF Suez, která si ale klade


str. 3

podmínku práva veta na strategické rozhodnutí konsorcia Nord Stream AG, zodpovědného za realizaci projektu. Zatímco v Rusku je Nord Stream považován za jednu z priorit energetické politiky, v EU je přijímán se smíšenými pocity – řada států či politiků se obává, že Nord Stream nebezpečně zvýší závislost na ruských energetických zdrojích a posílí roli Moskvy na evropské politické scéně. Na druhou stranu projekt má řadu stoupenců, kteří si od plynovodu slibují záchranu před deficitem dodávek zemního plynu, který Evropě hrozí kvůli vyčerpání zásob v Severním moři. Dalším důvodem je hlavně stabilizace dodávek pomocí obejití Ukrajiny, kterou Moskva poměrně úspěšně prezentuje jako naprosto nespolehlivou tranzitní zemi, která není schopna za plyn ani platit. Tomuto nařčení hraje do karet také permanentní politická a současná finanční krize na Ukrajině. Nord Stream je v Rusku vnímán jako osobní úspěch Vladimira Putina, který má na energetický komplex v Ruské federaci rozhodující vliv. Bouřlivý listopad na Ukrajině Oleg Shenshyn Dne 13. listopadu 2009 byl oficiálně stvrzen seznam jmen všech osmnáctí kandidátů na post ukrajinského prezidenta. Preferenční pořadí prvních tří nejsilnějších kandidátů zůstalo zachováno. První místo si udržuje opoziční lídr Viktor Janukovyč, druhé místo Julie Tymošenková a třetí Arsenij Jaceňuk. Podle odborníků Janukovyč zcela jistě získá největší počet hlasů v prvním kole voleb a automaticky postoupí do kola druhého. Janukovyčova prezidentská kampaň se v daný moment soustřeďuje pouze na jediné – zachovat si co největší náskok před Julijí Tymošenkovou. Za tímto účelem Janukovyč nepřímo napomáhá také dalším kandidátům, konkrétně Arseniji Jaceňukovi, Sergeji Tigipkovi a Viktoru Juščenkovi, zvýšit jejich preference na úkor Tymošenkové. Na tu je v současné době vyvíjen všestranný tlak, a to zejména v souvislosti se dvěma událostmi. Za prvé to je propuknutí chřipkové epidemie na Ukrajině, za druhé přerušení půjček od MMF. V druhé polovině listopadu přibližně 1,6 milionů Ukrajinců onemocnělo běžnou chřipkou. Rozsah chřipkové epidemie nepřekročil rámec předešlých let, nicméně po potvrzení výskytu 255 případů tzv. prasečí chřipky Н1N1 (stav ke dni 20.11.2009), zemi zachvátila panika. Nehledě na četná prohlášení odborníků, kteří poukazují na fakt, že situace s prasečí chřipkou na Ukrajině není o moc horší než v zemích EU, prezident Juščenko ostře kritizoval Tymošenkovou a obvinil ji z neschopnosti čelit vzniklé situací. Tymošenková reagovala zahájením rozsáhlých protiopatření, aby tak před veřejností demonstrovala své schopnosti coby budoucí prezidentka.


str. 4

Rostoucí státní deficit představuje pro vládu Tymošenkové daleko větší problém, než epidemie chřipky. Ukrajinská ekonomika je odkázaná na půjčky z MMF. V listopadu opoziční síly Janukovyče za přímé podpory prezidenta Juščenka protlačily zákon o navýšení sociálních dávek, čímž ze strany Ukrajiny došlo k porušení hlavní úvěrové podmínky. MMF tak odmítl poskytnout další půjčku dříve, než si Ukrajina zvolí nového prezidenta. Tymošenková se ocitla v bezvýchodné situaci. Jak se poněkolikáté v průběhu tohoto roku ukázalo, jediným jejím spojencem se paradoxně stává Vladimír Putin. Vstřícnost ruského premiéra se projevila i při jejích posledním setkání dne 23. listopadu v Jaltě. Během této schůzky Putin veřejně prominul pokutu, která činila téměř osm miliard dolarů a Ukrajině hrozila za snížení odběru ruského zemního plynu. Pro Tymošenkovou to znamenalo velký úspěch, experti však varují, že tato dohoda z řady důvodů nevyhovuje prezidentu Juščenkovi a nelze proto vyloučit, že se ji pokusí zrevidovat. Protože prezident navíc ovládá centrální banku, může zabránit Tymošenkové včas platit za ruský plyn. Stockholmský summit EU – Rusko: na cestě ke zlepšení? Lukáš Tichý Čtyřiadvacátý summit EU-Rusko, který se uskutečnil ve středu 18. listopadu 2009 ve Stockholmu, byl v mnoha ohledech průlomový a klíčový pro další spolupráci. Přesto ve vzájemných vztazích zůstává řada nevyřešených otázek. Ještě několik týdnů před zahájením nebylo jasné, kde se summit uskuteční a zda ruskou delegaci povede prezident Dmitrij Medveděv. Důvody byly dva. Za prvé tradičně tvrdý postoj švédského ministerstva zahraničí v otázkách dodržování lidských práv v Rusku., za druhé švédské váhání kolem výstavby rusko-německého projektu plynovodu Nord Stream pod hladinou Baltského moře. Švédsko nakonec svolení dalo. Průběh jednání byl ovšem poznamenán hrozbou nové plynové krize mezi Ruskem a Ukrajinou. Otázka energetické bezpečnosti byla vedle ekonomické krize hlavním tématem summitu. K zajištění bezpečných dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy představili zástupci EU a Ruska tzv. Memorandum o mechanismu včasného varování, podepsané v pondělí 16. listopadu. Dokument zavazuje obě strany informovat se s předstihem o možných výpadcích dodávek ropy, plynu a elektřiny. Sporným bodem mechanismu včasného varování je ovšem skutečnost, že neuvádí mezi smluvní strany tranzitní země tj. Ukrajinu a Bělorusko, čímž se jeho efektivita snižuje.


str. 5

Vstřícný návrh v oblasti ochrany klimatu pak předložil ruský prezident Medveděv, podle kterého se Rusko pokusí do roku 2020, podobně jaké Evropská unie, snížit emise oxidu uhličitého nikoli o požadovaných 20 procent oproti stavu v roce 1990, ale hned o 25 procent. Nicméně je potřeba s tímto ambiciózním cílem zacházet stejně, jako se vším, co ruský prezident slíbí. Projednávalo se také uzavření nové společné dohody, která by částečně upravovala právní rámec energetické spolupráce a nahradila by dosavadní Dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1997. Ta vypršela v prosinci roku 2007 s tím, že po uběhnutí této doby bude její platnost každoročně automaticky prodloužena, pokud ji jedna ze stran nevypoví. Na druhou stranu Medveděv odmítl vázat energetické partnerství s EU na tzv. Energetickou chartu, kterou považuje za ekonomicky nevýhodnou, neboť nenabízí dostatečné kompenzace za ruské ústupky. Otázka kdy Rusko vstoupí do WTO a zdali samostatně nebo v rámci celní unie s Běloruskem a Kazachstánem, také zůstala nezodpovězena. Společně s ratifikací Lisabonské smlouvy, která byla v Evropské unii dokončena v průběhu října 2009, lze výsledky stockholmského summitu hodnotit jako pozitivní krok ke zlepšení interakce mezi EU a Ruskem, přestože se ani jedna strana rozdílnými názory na obecné problémy netají.

Komentované zprávy V druhé polovině listopadu byla v Bruselu podepsána smlouva o zjednodušení vízového režimu mezi Evropskou unií a Gruzií. Ve smlouvě, kterou uzavřeli zástupci Evropské komise a představitelé gruzínského ministerstva zahraničí jsou označeny určité skupiny obyvatel, pro které bude nový vízový režim platit. Jsou to zejména podnikatelé, studenti a novináři, ale také ti, kteří mají zájem navštívit své příbuzné, v současné době žijící v zemích EU. Smlouva by měla vstoupit v platnost za devět měsíců po jejím podepsání. Prezident Saakašvili považuje tento krok za jeden ze hlavních mezníků v posilování vztahů EU a Gruzie. Dne 28. listopadu 2009 vybuchla nálož pod expresem na trase Moskva-Petrohrad. Vlak v té chvíli jel okolo 200km/hod. Výsledky nehody jsou katastrofální, během následného vykolejení tří vagonů zahynulo nejméně 26 lidí, dalších 90 bylo zraněno. Explozi způsobila výbušnina, která silou odpovídala sedmi kilogramům TNT. Nehoda byla záhy označena jako teroristický útok a prezident Dmitrij Medveděv si vyžádal velmi intenzivní vyšetřování, které povede k brzkému dopadení pachatelů. Podle ruských médií je posledním vážným podezřelým Pavel Kosolapov, bývalý ruský voják, který konvertoval k islámu a spolupracoval s čečenskými ozbrojenci. Ruská prokuratura však ohledně konkrétního obvinění stále zatím mlčí.


str. 6

Očekávané události Začátkem prosince 2009 se za účasti představitelů Evropské unie a Ruské federace uskuteční sedmé kolo vyjednávání o nové Dohodě o partnerství a spolupráci. Obě strany očekávají úspěšný dialog, který přispěje k překonání rozdílů a povede v blízké budoucnosti k uzavření nové smlouvy. 2. prosince 2009 se zástupci Evropské unie a Ruské federace ve formaci Stálé rady partnerství sejdou ve švédském hlavím městě Stockholm. Jednání se zaměří na bezpečnost, svobodu a spravedlnost.

Tipy na publikace The Carnegie Moscow Centre V listopadu si celý svět připomněl dvacetileté výročí od pádu Berlínské zdi, který byl jedním z nejvýraznějších symbolů pádu komunismu ve státech východního bloku. Carnegie Moscow Center připravuje k tomuto výročí knihu s názvem Twenty Years without the Berlin Wall: A Breakthrough to Freedom. Na internetových stránkách Carnegie Moscow Center můžeme již dnes najít několik esejí, které budou součástí knihy. Publikace se bude snažit zhodnotit výsledky ruské transformace a srovnat je se zkušenostmi ostatních postkomunistických zemí. V této souvislosti se autoři ptají zejména na to, proč Rusko ustoupilo od reforem. Mezi autory jsou například Lilija Ševcovová, Andrej Rjabov a další známí analytici z Carnegie Moscow Center.

EU – Russia Center Souborná studie několika analytiků Russia, the OSCE and European Security poukazuje na ruskou snahu do systému evropské bezpečnosti více zapojit OBSE. Autoři se snaží zhodnotit dosavadní činnost této organizace a její vztahy s Ruskem. Ruský vztah k této organizaci byl v posledních letech vlažný, také díky tomu, že se podílela na mírových misích v zemích postsovětského prostoru a klade důraz na dodržování lidských práv. Na druhou stranu by Rusko s pomocí OBSE mohlo čelit prohloubení společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, mělo by také možnost, jak se zapojit do bezpečnostního uspořádání Evropy. Proto se snaží hledat prostředky, pomocí kterých by bylo možné OBSE reformovat.


str. 7

Center on Democracy, Development and the Rule of Law (CDDRL) Sam Stone se ve své studii Over-Managed Democracy: Evaluating Putin’s Presidency zamýšlí nad působením Vladimira Putina v prezidentském úřadě. Zatímco Boris Jelcin zaváděl demokratické instituce, Putin dával přednost namísto jejich konsolidace upevnění státní moci nad politickou sférou, ekonomikou i společností. Stone se snaží odhalit zdroje Putinovy popularity a sleduje klíčové události jeho prezidentství, například druhou čečenskou válku nebo dosažení státní kontroly nad médii. Dlouhodobá oblíbenost u občanů Putinovi pomohla prosadit řadu reforem, které posilují jeho moc.

Pozvánky Promítání celovečerních a dokumentárních filmů věnovaných 2. světové válce a 65.výročí velkého vítězství Kdy: 1. – 8. prosince 2009 Kde: Ruské středisko vědy a kultury v Praze Večer pro Střední Asii Kdy: 4. prosince 2009 od 19,00. Kde: v prostorách restaurace Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) Organizuje Občanské sdružení a nadační fond Alterra. Socialismus 21. století: ideologie a skutečnost Kdy: 10. prosince 2009 od 18,00 Kde: CERGE-EI Pořádá Americký program Výzkumného centra AMO.

Newsletter vyjadřuje názory autorů. Názory vyjádřené v textu nemusí být nutně stanoviskem Asociace pro mezinárodní otázky. Koordinátorka projektu: Nela Srstková Tajemník: Jana Srpová Minianalýzy: Volha Dudko, Martin Laryš, Oleg Shenshyn, Lukáš TIchý Tipy na publikace: David Příhoda Pozvánky: Nela Srstková Grafický návrh: Side2 Šablona: Petr Netuka Sazba: Michaela Baginová Kontakt na redakci: [email protected] Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Žitná 27, 110 00 Praha 1 Tel/Fax: +420 224 813 460 E-mail: [email protected] / www.amo.cz © Asociace pro mezinárodní otázky 2009

2009

Recommend Documents