2009

Foto: Ladislav Stuchlík, Pavel Sucharda, Jan Šebelík

BĚLOHRADSKÉ LISTY

Časopis Bělohradu a okolí 2/2009 2 OBJEKTIVEM BĚLOHRADSKÝCH LISTŮ 3 FEJETON (EDUARD ČELIŠ) 4 ZEPTALI JSME SE ZA VÁS 5 STAROSTA ODPOVÍDÁ 6 BĚLOHRADSKÝ PRAOTEC ČECH BY ZAPLAKAL (SVATOPLUK HRNČÍŘ) 7 BODLÁKOVY VZPOMÍNKY 8 HORNÍ VES A ČEŘOVSKÝ (EDUARD ČELIŠ) 9 NA VLAKOVOU JÍZDENKU DO UHLÍŘŮ NEBO BĚLÉ U PECKY (KAREL JIRÁSKO) 10 ROZHOVOR SE STAROSTOU CHOTČE (LADISLAV STUCHLÍK) 11 PIVOVAR V BĚLOHRADĚ (JOSEF ŠPŮR) 12-13 CESTA K SEVERNÍMU POLÁRNÍMU KRUHU (HANA FRIEDRICHOVÁ) 14-15 KVĚTINY EVY ŠINKMANOVÉ (ANTONIE VANIŠOVÁ) 16 BYLI JSME NA LIBERECKÉM MISTROVSTVÍ SVĚTA (EDUARD ČELIŠ) 17 NÁZORY, POLEMIKY 18 Z DOPISŮ ČTENÁŘŮ 19 UDÁLOSTI - ZAJÍMAVOSTI 20 GÓLMAN DĚDEK NENÍ DĚDEK (EDUARD ČELIŠ) 21 ZA HOKEJEM II. (EDUARD ČELIŠ) 22 KULTURA 23 ISLAND PAVLA ČELIŠE

FOTOGRAFIE NA OBÁLCE STR. 1 PAVEL SUCHARDA CHALUPA V P. N. VSI STR. 24 LADISLAV STUCHLÍK VÝHLEDY Z UHLÍŘŮ DALŠÍ ČÍSLO BĚLOHRADSKÝCH LISTŮ VYJDE 22. 5. 2009

Blohradské listy

Vydává Msto Lázn Blohrad Vychází jako dvoumsíník Redakní rada: Ladislav Stuchlík (šéfredaktor), Eduard eliš, Hana Friedrichová, Svatopluk Hrní, Václav Lejdar, Josef Špr, Ing. Pavel Šubr, Mgr. Antonie Vanišová, Ing. Lenka Vichnarová. Povoleno MK R pod . E 10901 Adresa: Msto Lázn Blohrad Mstské kulturní stedisko, Barákova 3, 507 81 Lázn Blohrad Telefon: 493 792 208, Fax: 493 792 484 E-mail: [email protected] Graka, sazba a tisk: tiskárna ARPA, Kotkova 792, Dvr Králové n. L.

Bělohradština Dlouho m už tahalo za uši to televizní a novinové, že se u nás v Lázních Blohrad vybuduje golfové hišt a pipraví likvidace nebezpeného odpadu rmy Deprag. Golf, jenž nebude omezovat turisty v okolí Byšiek, ani odstranní letitých kal a olej mi nevadí. Potíž je jinde, v Lázních Blohrad. Takhle peci žádný Blohraák nemluví, takhle nikdo z domácích nesklouje zempisné jméno víceslovné. Skloujeme ob ásti tohoto spojení, pokud vtšinou nepoužíváme pouze druhou ást - Blohrad. íkáme: jedu do Lázní Blohradu, jsem v Lázních Blohrad/hradu a projíždím Láznmi Blohradem. Redaktoi, reportéi, manažéi a šéfové rem skloují pouze první ást. Nedivte se, nejsou z Lázní Blohradu. Chtl jsem si ovit mé úvahy. Nco mi íkalo, hochu, nemáš pravdu. V televizi, MF Dnes i v blízkém Jiínském deníku peci používají v Lázních Blohrad. A oni jsou Nkdo. Jazyková poradna Ústavu pro eský jazyk AV R nám Blohraákm ale dala za pravdu. Obdobn pojednává i knížka Aleny Polívkové „Naše místní jména a jak je užívat“. Takže nejenom jedu do Lázní Blohradu, ale i do Lázní Bohdane, Lázní Kynžvartu, Lázní Toušen, Lázní Darkova. Zkrátka nejsme v tom my Blohraáci sami. Tento problém ešil nedávno i spisovatel Stanislav Rudolf. I jeho drásalo to šílené v Lázních Blohrad, a proto prý pipravuje založení spolku pro správné používání - a v nadsázce uvádí - Lázní Blohrada. Jasn, že nemáme všechno dle spisovné eštiny. O tom svdí koncovka - ovi u obecných podstatných jmen a vlastních jmen skloovaných podle vzor pán a pedseda. My neíkáme dej to pánovi i zavolej Tomášovi. Hodn používáme slangové a šílené: dej to pánoj a zavolej Tomášoj. Lidé, kteí neznají naše oj místo ovi jsou z tohoto výrazu jaksi mimo. Jeden mj pražský kamarád ml problém se svojí Felícií a já mu íkám: „Bž do servisu k Popkoj. Von ti to opraví!“ Kámoš se domníval, že Vašek Popek, ten šikovný automechanik nahoe v naší ulici, není Popek, ale Popkoj. A tak ho osloví: „Pane Popkoji, mrknul byste se mi na tu moji Feldu...“ Do jazykového okýnka Blohradských list i jeden pedvánoní píbh. V pekárn u Rýdl se poizovaly objednávky na vánoky. Asistentka Martina slyší zákazníka: „Jan Oušek, prosím si jednu vánoku.“ No a zapisuje: Janoušek. Když pan inženýr Honza Ouško, jenž své píjmení podal místn: Oušek, se dožadoval vánoky, vznikl problém. Nebyl uveden v objednávkách. Tam stálo: Janoušek. Pro Kateinu - vedoucí, byl Janoušek i Ouško stejný, solidní zákazník. A tak u Oušk na Vánoce peci jenom mli tradiní vánoku. A v pekárn zase veselo. Nevím estli tendle list bude kalej a bude se fajnov íst. Jeden karamád z Iína a druhej z Lomice istotn poudali, že to ešt ujde. Tak to psaní donesu Láoj Stuchlíkoj. Vobouvám se. „V tch škrbálech mi necho mezim lidi,“ mí v síni žena. Sáhnu po inejch. Vážu kanice. Zakublám se do kabátu a du. Zrouna je outerek, k vobdu bude trdlouka z Hátlovejch itrnic. Brejchám se v tající bece snhu a du do traky k Dušikom, gde si kupuju noviny. Proti trace dysi bejvala chalupa Raisovejch, kerejch hoch Karel Václav byl ák slavnej písmák. Kulturmajstr Stuchlík šláh po mým písmu a najednou, z nieho nic mi voniká: „Psal von to jaksi po našem, prauda! Ták to bude vono.“ Vážení tenái, omlouvám se za poslední sta. Snažil jsem se psát po našem a obas jsem i použil znetvoené nmecké slovíko. Snad budete rozumt. Myslím, že Rais by rozuml, erpal jsem totiž z jeho nov vydané knížky Ze vzpomínek I. Dík a sorry. Á propos, pan spisovatel Rais by uvedl: Dkuji a promite. Eduard eliš -3-

Zeptali jsme se za vás V souvislosti s dotazy oban k ešení dopravní situace v Lázeské ulici a v ulici T. G. Masaryka, jejichž vlastníkem je Královéhradecký kraj a správcem Správa a údržba silnic KHK, a k výstavb peložek silnic II/284 a II/501, zveejujeme stanovisko ochránce lidských práv (ombudsmana) k problematice hluku, které bylo zveejnno na www.obecniportal.cz.

Ochrana lidí ped hlukem je trvale nedostatená Poet stížností na hlukovou zátž – pedevším z dopravy – je stabiln vysoký a mezi stížnostmi týkajícími se kvality a pohody života (nap. kvalita ovzduší, vody, apod.), patí stížnosti na hluk k nejpoetnjším. Pedevším obyvatele mst sužuje hlunost, která pesahuje nejvyšší povolené limity. U mnoha silnic jsou limity pekraovány trvale, bez ohledu na zdravotní dopad. Ochránce již v nkterých pípadech (silnice, teplárny, apod.) dosáhl zrušení i zpísnní tzv. výjimek. Jde o povolení k provozování zdroje hluku pekraujícího hygienické limity, která mohou za uritých okolností udlovat krajské hygienické stanice. Hygiena by ale mla pi vydání výjimky zárove uložit provozovateli realizaci opatení, kterými sníží hluk alespo na rozumn dosažitelnou míru. Zpsob provede-

Zajímalo by m, jaké jsou skutené náklady na jednoho poplatníka za rok 2008 za likvidaci komunálního odpadu. Skutené náklady na jednoho poplatníka za rok 2008 inily: • za netídný smsný odpad - 507,- K • za tídný( sklo, plasty,papír) nebezpený odpad - 108,- K • celkové náklady (v. pronájmu svozových nádob a provozu sbrného místa) na poplatníka - 649,- K Tzn., že msto doplácí na jednoho

ní a úinnost tchto opatení by mly krajské hygienické stanice prbžn kontrolovat, což se mnohdy nedje. Skutenou zmnu v práci hygienických stanic by pinesla dsledná aplikace správního ádu, kdy by za úastníky ízení byli považováni všichni, jejichž práv se takové ízení dotýká, tedy ti, kdo jsou nadlimitním hlukem zasaženi. ízení by tedy bylo oznámeno veejnou vyhláškou. Základní limit pro venkovní hluk ze silniní dopravy je pes den 55 dB, v pípad tzv. staré hlukové zátže 70 dB. Starou hlukovou zátží je stav hlunosti, který nastal ped koncem roku 2000. Cílem ustanovení tohoto institutu bylo zmapování území s nadmrným hlukem, aby byli majitelé a provozovatelé nuceni tato místa postupn odhlunit. V praxi je však bžné, že hygienické stanice udlí vlastníkovi komunikace asov omezenou výjimku k pekropoplatníka 149,- K. Píjmy celkem 2.177.155,- K Náklady celkem 2.605.650,- K Ztráta 428.495,- K Uvedené náklady na jednoho poplatníka jsou ovlivnny mimo jiné i vydanými známkami na popelnice. Ve vyhlášce msta Lázn Blohrad . 4/2005 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem je uvedeno: Svoz komunálního odpadu z popelnic je provádn podle svozového kalendáe 1x za dva týdny. Z toho vyplývá, je-li jedné osob v domácnosti nebo chalupái dána svo-

-4-

ení limit a tu pak prodlužují, aniž by ze strany vlastníka došlo ke snaze hlunost snížit. Veejný ochránce práv opakovan upozornil, že udílení takových výjimek je možné pouze tehdy, když vlastník komunikace prokáže, že provedl všechna opatení, která po nm lze rozumn vyžadovat, aniž by se hlunost podailo snížit. Jde navíc o ešení doasné a pouze v rovin právní, fakticky zstává situace a hluková zátž nezmnna. Obané si v takových pípadech právem stžují, že je možnost poškození lidského zdraví z dvodu hluku podceována. Odpovdnost za hluk nese podle zákona . 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví, vlastník, resp. správce pozemní komunikace. Ten je povinen technickými, organizaními i jinými opateními zajistit, aby hluk nepekraoval hygienické limity. Ochránce nemže akceptovat asto se opakující argument, že vlastník i správce komunikace nedisponují potebnými nanními zdroji, k eliminaci hlukových závad. Podle ochránce je vcí vlastníka nebo správce komunikace, aby pehodnotil priority nancování infrastruktury tak, aby bylo upednostnno odstranní závad.

Uplynulo 120 let od založení Sokola v Lázních Blohrad. Máte pipravenou oslavu tohoto výroí? Chceme uspoádat slavnostní akademii v sokolovn dne 17. 4. 2009, na kterou zveme blohradskou veejnost. Pro nezasvcené - akademie je vystoupení cvienc, žactva, muž, žen a sportovních oddíl. Ing. Stanislav Nálevka, starosta Sokola v Lázních Blohrad

zová známka se 14ti denním vyvážením, je to velice neekonomické – doplatek msta 572,- K pi cen 1.072,- K za vývoz svozové nádoby ron. Kde jsou další peníze na likvidaci nebezpeného a tídného odpadu? Msto proto pipravuje novou vyhlášku o nakládání s komunálním a stavebním odpadem, kde bude uvedena povolená etnost svozu pro jednu osobu v domácnosti, více len v domácnosti, chalupáe pop. ešení pytli na odpad. Vra Kunstová, MÚ L. Blohrad

Starosta odpovídá Na schzi zastupitelstva bylo naší rodin pi diskusi o zcela jiné problematice panem starostou ped veejností vytknuto, že neplatíme poplatky za domácí odpad. Vyvedlo nás to z míry, protože platbu provádí spolumajitel, a nebyli jsme schopni reagovat. Když jsme však zašli na Mstský úad s dotazem píslušné úednici, bylo nám jednoznan sdleno, že žádná chyba platby u naší nemovitosti neexistuje a ani neexistovala v minulosti. Protože byla tato kritika vznesena veejn a úelov pi ešení jiné problematiky, považujeme to za jednání nesluitelné s etikou veejného initele. Proto žádáme o zveejnní níže uvedeného textu v rubrice sloužící komunikaci starosty s veejností: Na schzi zastupitelstva poátkem roku 2008 pi jednání o zcela jiném problému veejn vznesl starosta výtku, že naše rodina vlastnící dm .p. 13 v Prostední Nové Vsi neplatí poplatky za domovní odpad. Návštvou u píslušné úednice na MÚ jsme si ovili, že to není pravda, ani to nebyla pravda v minulosti. Toto je úední podstata faktu a cokoli jiného kolem s ní nelze sluovat. Dovolujeme si vyslovit znepokojení nad tím, že veejný initel používá takovéto praktiky, navíc jako zavádjící pi ešení zcela odlišného tématu, a oekáváme na stránkách BL když ne pímo omluvu, tak alespo uznání své chyby. Rodina Brabcova, Engelova, Fassatiova, Sedlákova, Prostední Nová Ves 13

pitelstvo znemožnit rekreaci v jejich objektu. Pi diskusi jsem reagoval slovy, že jejich argument je paradoxní, nebo ped nedávnem m informovala tajemnice MÚ, že se pišel dotazovat nkdo ze spolumajitel tohoto domu, jestli musí platit poplatek za komunální odpad, když jejich objekt nikdo nevyužívá. Na celé záležitosti m zaráží, že pod výše uvedeným dopisem je podepsán p. Mgr. Fassati, který na tomto jednání vbec nebyl pítomen! Pitom nás stále pouuje o etice a o pochybném stavu demokracie v našem mst. Za nkolik let existence o. s. Bílý Hrad, jehož jménem se p. Mgr. Fassati neustále zaštiuje, jsem jasn pochopil, že o. s. Bílý Hrad jde pouze o jediné, zabránit peložce silnic a zklidnní dopravy v Blohrad, protože peložka povede kolem domu p. 13 v Prostední Nové Vsi. Místo konstruktivní diskuse a argumentace ale využívá intriky, šíení polopravd, fám a pomluv. Pi jednáních s Bílým Hradem, kdy nap. prosazovali trasu obchvatu pes fotbalové hišt na Horní Nové Vsi a pak njak pes Hru nebo když chtjí umístít zpomalovací retardéry na prjezdní silnici II. tídy mstem, si asto vzpomenu, že pan president Masaryk íkával, že demokracie je vc diskuse a diskuse je vc odborník. To, ím argumentuje o.

Nerad rozebírám podobné záležitosti na stránkách Blohradských list, protože zabírají místo užitenjším tématm a hlavn se dají vyešit osobním jednáním. Ale nic jiného mn nezbývá, nebo pi nezveejnní dopisu bude opt rodina Fassatiova vyhrožovat organizací Transparency International, etikou veejného initele a nevím, ím dalším. Vc se má znan jinak. Na schzi zastupitelstva msta jsem nikdy nic podobného neekl a nikdy jsem také neekl, že výše uvedení neplatí za komunální odpad. Pouze pi jednání o zmn územního plánu vysvtloval kdosi ze spoluvlastník domu p. 13 v Prostední Nové Vsi, že v jejich dom se pravideln rekreuje 80 len jejich rodiny a že výstavbou peložky silnic (díve obchvatu) jim chce zastu-5-

s. Bílý Hrad proti peložce silnic, ale rozhodn není názor odborníka. Pi diskusích s obany asto slyším, a už dopisy o. s. Bílý Hrad a Mgr. Fassatiho v Blohradských listech nezveejujeme. Toto jsme projednali na poslední redakní rad a pokud nebudou jejich dopisy „k vci“, zveejovat je nebudeme. Pro letos nefungoval zimní stadion za sokolovnou? Pitom dost mrzlo a led se nechal udlat. Hišt za sokolovnou patí T.J. Sokol Lázn Blohrad a ta se v loském roce dohodla s Annenskými slatinnými láznmi na pronájmu této plochy na parkovišt. Parkovišt bude sloužit pouze po dobu výstavby Stromu života, takže píští rok bychom opt chtli vytvoit za sokolovnou kluzišt. Podailo se nám získat i kvalitnjší plastové mantinely ze zimního stadionu v Novém Bydžov a vzhledem k tomu, že národní házená se hraje na novém hišti za základní školou, chceme provést i úpravy asfaltové plochy, aby led pi teplejším poasí tak rychle netál. V letošní zim jsme se snažili alespo upravovat pro bruslení led na Pardoubku. Na závr bych jen podotkl, že kluzišt díve dlali hokejisté, ale asi ped 5 lety pípravu ledu pevzalo msto. Pavel Šubr, foto: Ladislav Stuchlík

Blohradský praotec ech by zaplakal

Ilustrace pevzaty z knihy Aloise Jiráska - Staré povsti eské

Známým i neznámým jsem íkával: „Blohrad je zajímavý svým rznorodým a poutavým okolím. Vydáte-li se na kteroukoliv stranu, vždy vás nco zaujme, pekvapí, potší. Mezihoské údolí, Byšiky, lesní rybník Hluboký, Kamenná Hra, Hídelecká Horka, Hrádek.“ Dnes jsem obezetnjší, opatrnjší. Okolí rodišt sice chválím, ale zmínné pozvání zkracuji. Už neíkám „na kteroukoliv stranu“. Pro? Kvli jednomu z vyjmenovaných míst. Kvli Hrádku, což je blízký pahorek na jihozápad. Úmysln udávám polohu. protože mám dojem, že se na Hrádek zapomíná, že se o nm neví, že se odepsal. Ped lety, za našeho dtství, byl Hrádek pojem, považoval se za nejbližší význanou prehistorickou památku a býval asto cílem vycházek. Chodívalo se tam cestou od kostela, která se bohužel rozorala a její zbyteek je dnes na zaátku ulice V lukách. Druhá cesta na Hrádek vedla a vede pes kopec U Lva. Po té rád chodil K. V. Rais, protože u Slivkova háje mla jejich rodina pole. Doma i ve škole jsem se dovídal, že název Hrádku je oprávnný, ponvadž zde bylo kdysi slovanské hradišt. Potvrdil to blohradský fará František Petera Rohoznický, který tu horliv kopal a nacházel stepy popelnic. Pi etb Starých povstí eských jsem si tedy pedstavoval, že devné opevnní zobrazené Vnceslavem erným stálo práv na našem Hrádku, kam o nco dív se svými lidmi piputoval vladyka, který byl nepochybn píbuzný praotce echa. Hlavní temeno Hrádku bylo rozbrázdno propojenými prohlubnmi zejm vzniklými pi tžb písku. My kluci jsme se však naivn domnívali, že jde o bývalá sklepení tvrze. Prohánli jsme se v tom bludišti a horliv zdolávali vyvýšený ostrvek, který osamle trel nad to bájené, rozryté území. Obas jsme njaký úlomek pradávné nádoby našli, ale piznávám se, že na naše pedky jsme si tam nehráli. Zato na

indiány ano. Když nás honiky a dobývání „ostrova“ omrzelo, pesunuli jsme se na hbet, který míil k Šárovcov Lhot. Kdysi se mu íkalo Zubatej kopec. Byl zalesnný a skrýval se v nm náš primitivní pístešek. Anebo jsme letli po píkrém svahu dol k Hemance, brodili se v ní, koupali, plašili rybky a odvážn chytali pomalejší raky, kterých tam bylo požehnan. O desítky rok pozdji, na poátku sedmdesátých let, jsem na Hrádek pivedl dceru. Stále jsem se tam ješt vyznal, tebaže opodál popojíždl a hlomozil bagr píska. „Tady ped tisíci lety stálo hradišt,“ íkal jsem. „Potvrdily to pozstatky nádob zdobené slovanskou vlnovkou.“ Dcera se v té chvíli shýbla a z obnaženého behu cosi vytáhla. Byl to pravký step a o nco dál se nacházely další. Dávná minulost se opt pihlásila. Po upozornní na tuto skutenost zavítala na Hrádek archeoložka dr. Justová a nalezišt zdokumentovala. Po dalších letech jdu na Hrádek a tžko odhaduji, kde bylo naše klukovské rejdišt. Nejspíš se zplanýrovalo a vše dkladn zarostlo. Z Dolní Nové Vsi sem nyní vede silnice, u jejíhož konce je ohništ s mnoha odpadky. Dál k Zubatému kopci pokraují cesty dsiv rozryté „zubatými“ pneumatikami traktor. Koní u místa, které je zvýšeno o rozlehlé hnojišt. Tato nevábná vyvýšenina trní práv v míst, odkud je krásný výhled na Byšiky, na Zviinu, na Hru. Pesto by tady dnes žádný „praotec“ hradišt nezakládal. Vím, nkam se z kravín leccos vyvážet musí, ale je rozumné to vršit na kopec, z nhož movka mže prosakovat do údolí s Hemankou a koupališátkem? A správné, když vrcholek kdysi hostil první osídlence Blohradu? Zklaman a roztrpen z Hrádku odcházím. Jak by se asi tváil vladyka dávného hradišt, kdyby sem mohl zavítat? Nerozplakal by se?

-6-

Svatopluk Hrní

Bodlákovy vzpomínky

Jak jsme zaínali Byl leden 1990 a po provedeném náboru blohradských dtí do skautu se rozjíždla schzková innost. lovk byl trochu nesvj, když dostal pidleno patnáct kluk – vlat a zkušenosti žádné. Napadaly mne myšlenky typu, jak m asi pijmou a zda jim nebudu pro legraci. Poteboval jsem si kluky njak získat a protože vím, že ryby se chytají na to, co chutná ryb, dal jsem se do píprav. Peící papír pod placky posloužil coby pergamen, a tak se na první schzce zastavil kolega Baron a donesl text, který se našel údajn na pd zámku. Spolen jsme etli: „Léta Pán 1268 ve stedu po Svatém Jánu. Já, svobodný pán, rytí Jakub Šárovec ze Šárova, majitel dnes již vyhoelé tvrze Hrádek, chvjící rukou píši tyto ádky… Vracevši se v odpoledních hodinách z výroního trhu v Nové Vsi spatil jsem tvrz vyvrácenou a v plamenech. Ocitnuv se tak bez stechy nad hlavou a domova, zakopal jsem stržené groše na bezpeném míst, které lze nalézt dle tajného plánu v mléce ukrytém. Jakub Šárovec ze Šárova.“ V mléce ukrytém, co asi je tím mínno? Nikdo nevdl… Vzpomnl jsem si, že v dobách minulých se mlékem psalo coby tajným inkoustem, který bylo nutno pejet plamenem, aby se stal itelným. Jirka to ml dom nejblíž, tak skoil pro žehliku a výsledek se dostavil. Pál bych každému zažít to vzrušení, které by se dalo krájet, když první písmenka na pergamenu zaala vystupovat. „Poklad je zakopán dv stopy severn od pravé strany kíže tam, kde jsem spatil erveného kohouta.“ Schzka konila a kluci mli celý týden o em pemýšlet. Byla to silná zkouška nesmt nikomu prozradit naše tajemství, ani nepodlehnout nápadu jít sám a na udaném míst poklad vykopat. Nic takového se nestalo a po týdnu se všichni tísnili ped klubovnou ješt daleko ped zapoetím schzky. Pišel jsem s motykou a vše bylo jasné… Pituhlo a napadlo trochu snhu, který dokonale zakryl stopy nedávného uložení pokladu. Odmili jsme pesn vzdálenost a opt zavládl ten silný pocit vzrušení, když kov narazil na kov. Kluci ieli… Roztesenýma rukama vyhrabali plechovou krabici od lomnických suchárk, kterou jsem pro tento úel opálil letlampou. Patina

byla dokonalá a vše nasvdovalo tomu, že poklad leží v zemi drahn let. Jako smeka vlk se kluci vrhli na krabici, která siln rachtala. A pak to pišlo… „Jé, to nejsou pravé zlaáky, to je okoláda!“ vykikl Pepík a hned zaal peliv rozpoítávat každému stejným dílem. Vzrušení zvolna opadalo, a tak jsem klukm vysvtlil, že skutený poklad by patil státu a musel by se odevzdat. A tak jsme šli a mlsali okoládové dukáty až k prvním domkm Dolní Nové Vsi. Tady se malý Pavlík pokusil vyjádit slovy, co cítil: „Vždycky jsem si myslel, že Blohrad je taková díra a ono je tady docela pkn…“ Miroslav Meí, foto: autor

-7-

Horní Ves a eovský „Jak se máte, pane eovský?“ ptám se v bílém salónku místní Radnice JAROSLAVA

E OVSKÉHO, nejstaršího hornovesáka s datem narození 15. záí 1921. „Ale, ješt žiju, hochu. Ješt žiju,“ a objednává si u servírky polévku, evabii a tradiní, každodenní grog. Jaroslava eovského z Nmeckého kopce jsem poprvé poznal jako nejvtšího zákazníka, dnes již bohužel zaniklé, blohradské prodejny Kniha. U vedoucí paní Imlaufové, pozdji Golcoové, pravideln každý tvrtek kupoval nejvíce knížek. Cestopisy, historické i válené romány, prózu. Nelze než obdivovat znalosti pana eovského. Z eku vám vyjmenuje 53 stát americké Unie a skoro šedesátku afrických. Chybuje minimáln. A když se m zeptá, co práv tu a já na to, že životopis Winstona Churchilla, tak pidá: „No, jo Churchill, ten byl spíš do války než do míru. A Angláni mu nemohli furt zapomenout tu porážku u Dardanel.“ M však více zajímal pohled Jaroslava eovského na Horní Novou Ves, na jeho život. Britského ministerského pedsedu jsme tedy opustili. KNÍŽKY Nkdo má rád fotbal, jinej karty. M chytly knížky. Hodn cestopisy. Švéd Sven Hedin, náš Emil Holub. Vždycky m bavil zempis a djepis. To u vtšiny thle knížek musíš znát, jinak z toho moc nemáš. Kvli Podkrkonoší jsem rád etl Raise. Z válených to byl Remarque a Amerian Anton Myrer. Mým favoritem byl ale Zane Grey a jeho: „Když máš pravdu, tak se postav i proti zdi!“ Te už knížky nekupuju, vtšinou je rozdávám. Ty cennjší, legionáský, chci nechat místní knihovn. ŠKOLA Smlu jsem ml z kreslení. tyka. Ale jednou, za uitele Dohnala, jsem slušn nakreslil houby. Dohnal moje houby dokonce dal na nástnku a já dostal jedniku v rámeku. Jenže místo Dohnala pišel njakej Jiránek a už jsem ml tu tyku.

J. eovský - sedící tvrtý zleva

V zempisu jsem si vil. Urit nejlepší ze tídy. Na zempis jsme mli mladou uitelku Lánskou - Munzarovou. Já se pi hodin smál, zkrátka blbnul a už jsem ml dvojku. Jedniku Pepa Bekr. Já však byl lepší než on, to vím. Když byla lesní kalamita s mníškou, vozili formani kolem školy díví na dráhu. A Trübenekr tak ped školou práskal biem na kon, že vylít uitel Erlebach a kiel: „Trübenekr, práskejte si s tím biem jinde, ne ped školou!“

VOJNA A KONĚ Od prosince 44 do bezna 45 jsem byl nasazen na kopání pancéovejch zákop pro Wehrmacht. V Rakousku u maarských hranic. Moc jsme se nepedeli, ale museli jsme tam bejt. Spali jsme venku, jedli ajntopf a obas pochodovali po tvercovým zákopovým bunkru.

J. eovský - tetí zleva, první zprava St. Zítko

Po ptatyicátým jsem na pt msíc narukoval do Josefova. Odtud jsme 2 dny jeli na koních do Liberce. Asi deset nás bylo. Každej jsme mli dva kon, jednoho záložního. Jízda na koni, to je krásná vc. Tahat kanóny, to by se mi nelíbilo. Ale jet na koni z Josefova do Liberce bylo fajn. ZEMĚDĚLSTVÍ Já byl takovej lepší zemdlskej nádeník a normální skladník. O žních po šestý ráno jsem tahal pytle u mlátiky, v poledne na skok dom a zase zpátky, skoro do plnoci a ráno znova. Když jsem navážel traktorem slepicím krmení, tak se na m pi pepahání rozjel poloprázdnej valník. Bylo to v únoru, já na ledu uklouz a jenom jsem si stail lehnout mezi kola tak, že se mi nic nestalo. Maternová, která to vidla, kiela jako když ji na nože berou. V padesátých letech se po dva roky konaly na Horní Vsi dožínky. Jedny na louce pod kravínem, druhý na sokolským cviišti. Ty jezdecký závody u kravína se hodn vydaily. První dožínky mly -8-

úspch. Ale zpívání Meckie Messera už bylo z jinýho svta... PÍSKOVNY A LOMY Pod Kížovkou se táhne pískovcové pásmo. Proto tady bylo 15 - 20 písák, kde se tžil svtleervený i nažloutlý písek. Písáky byly hrabcí. I pár lom bylo v okolí: Purmv, Plášilv, Maternv, Krausv, Benešv, Imlaufv. Tžká práce, tvrdí lidi. Moje máma vypravovala, že se koma vozil odtud kámen na stavbu školy v Hrabaov u Jilemnice. Zaátkem osmdesátých let, kdy bylo dusno mezi Rusy a Amerikou, se sem tahaly panely. Povídalo se, že se pipravuje njaký vojenský palpost. FOTBAL, LYŽE Hrát fotbal jsme chodili do Flumovejch sad a taky do písák nad Hartmanovu hospodu. Vtšinou jsme hráli mezi sebou, obas s Japoáky, s klukama z Prostedního Dílu, z Japonska. Ti mli i svj plac u nich na návsi. Z Japoák nejlíp hrál Vašek Zuzánk, ten pak kopal za SK Blohrad. Náš hlavní lyžaskej kopec byl U tye. U vodárny. Sem se na výroí všely prapory. Na Jana Husa, na vznik republiky. Ale lítali jsme na lyžích i na Bílej kopec, Kulatej vrch, Imlaufovu strá, do Dolního Javoí a na Arnoštov. Na Nebesa zrovna moc ne. Tady byl i menší skokanskej mstek a hajnýho Laciny syn na nm skákal pes 20 metr. DIVADLO To se hrálo v hospod U Ježk. Divadlo vedli Tonda Ódl, Jindra

eovský a Babka. Já hrál v jedný he od Raise malou roli. Hlavní herci byli vedle šéf Gróha, Vítová, Zdenka Vinálková. Jednou jsme zkoušeli njakou španlskou hru. Už visely po vesnici plakáty, ale nepišly objednaný kostýmy a tak se nehrálo.

HOSPODY A ŘEZNICTVÍ Dol k Fléglovejm chodili hlavn komunisti. U Hartman, co dnes sídlí Hoeák, se hrály hodn karty. Oko - jednadvacet a capáry. íkalo se tady U Bušil. Podle toho, jak karty bušily o stl. Nahoe byli Ježkovi a Rulfovi. eznictví s malou hospodou mli u cviišt Lámrovi. Samotný eznictví i Beneš, pozdjc krám koupil Šulc. ezník Beneš ml heslo: „Já nejsem ten Beneš, co jezdí za hranice. Já jsem ten, co prodává jitrnice“.

NÁRODNÍ POUŤ První ervnovou nedli v ticátým druhým roce udlali Hoeáci ve Flumových sadech 1. Národní pou. Na truc Blohradu. Chtli se osamostatnit. Stálo tady asi dvacet bud trhovc. Druhý rok už jenom tyi a Národní pou se vytratila. Byla krize, nebyla práce, na pou ani pomyšlení. Jinak se chodilo na packý trhy. Pes Kížovku a Pibyslav. Tehdá byla Paka dost prmyslová. Jiín byl v tomhle až za Pakou. Ml velkou Knotkovu fabriku. Dál jenom školy a vojsko. TKALCOVNY Naproti hospod U Ježk postavil kolem roku 1910 Kremlika tkalcovnu. Z hospody se o svain nosilo do fabriky tystupový pivo. Pak se zaalo tkalcovat i v hoení rm Kozel a Hák. Fabriku koupil a modern pebudoval Šolc. Obnovil i náhon z Javorky. Po Horní Vsi se zpívalo: „Už to de, už to de. U Šolc se tkalcuje. Tkalcuje tam Kozel s Hákem.“

Jak píše Rais, Horní Ves mla zaátkem století 153 barák a 600 obyvatel. Když se rozjely tkalcovny, poet lidí se skoro zdvojnásobil. A dnes jsme zase na tch šesti stovkách jako ped sto lety. Závrem našeho povídání v Radnici mn nedalo, abych se pana

eovského nezeptal na to, pro zstal svobodný, pro se neoženil, neml rodinu. „To víš, zemdlství. Hodn tžký práce. A pak jsem trochu pedant a hodn velkej paliák. No a další vc, že jsem tebas i tikrát za nedli lítal dol do Blohradu. Ráno do kostela, odpoledne na koncert do Bažantnice a veer do bijáku. Která ženská by to se mnou vydržela. No, ekni.“ Eduard eliš, foto: Jaroslav Voves a archiv Jaroslava eovského

Na vlakovou jízdenku do Uhlířů nebo Bělé u Pecky? Zní to sice trochu nelogicky, ale opravdu se tak dalo cestovat ped šedesáti lety. Vezmme ale vše po poádku. Krátce ped Vánocemi v roce 1870 pedala do užívání spolenost Rakouské severozápadní dráhy práv dobudovaný úsek trati Velký Osek - Ostrom, souasn s úsekem Poíí u Trutnova - Kunice nad Labem. Otevení posledního úseku oddálilo dokonení nejnáronjší stavby na celé trati, prorážka novopackého tunelu provádná nmeckou rmou „Jung“. Brzy po rozpadu eskoslovenské republiky a vzniku Protektorátu echy a Morava, se v tunelové klenb zaaly objevovat první prsaky vody a nkterá další nebezpená místa. V roce 1944 se sice zaalo s opravou tunelu, ale jen v ase vlakových pestávek, ímž oprava probíhala velmi pomalu a s koncem protektorátu ustala tém úpln. V jarních msících roku 1948 padlo na editelství drah v Hradci Králové denitivní rozhodnutí tunel pro veškerou dopravu uzavít a provést jeho generální opravu. Stalo se tak od 19. ervence 1948, kdy krátce ped plnocí projel tunelem poslední vlak. Nákladní vlaky jezdící mezi Pakou a Blohradem se dokaly odklonní na jiné trati, osobní vlaky v úseku Lázn Blohrad - Stará Paka nahradily autobusy s logem

eskoslovenských státních drah. Jak se na n oznaení SD dostalo? První autobus na našem území vyjel piinním poštovní správy v roce 1906 na trase Pardubice - Bohdane. V roce 1927 zahajovala innost i silniní autobusová doprava státní železniní správy, pod kterou pešla od 1. ledna 1935 i veškerá poštovní autobusová doprava. A tak než došlo k vylenní samostatného podniku eskoslovenská státní autobuso-

vá doprava ( SAD), nesly autobusy na svých bocích vzpomínané logo SD. V autobusech, které nahrazovaly vlaky mezi stanicemi Lázn Blohrad a Stará Paka, platily pochopiteln jízdenky stejné jako ve vlaku, vydané kteroukoli výdejnou SD. Možná proto, aby si dráha vylepšila svoji nanní stránku, nabídla obyvatelstvu obcí, kudy autobus projíždl, nebo cestujícím, kteí nkterou na trase ležící obec hodlali navštívit, pepravu na doasn zízené autobusové zastávky SD. Do takových se samozejm nedala zakoupit jízdenka v žádné drážní pokladn, takové vystavovali jen prvodí dráhy doprovázející každý autobus. Dne 18. ervna 1949 krátce po poledni projel opraveným tunelem jako první zvláštní motorový vlak z Blohradu do Staré Paky a následujícího dne ve 2 hod. 50 minut projíždl první pravidelný vlak. Toho dne také skonila náhradní autobusová doprava.

-9-

Karel Jirásko

ROZHOVOR se starostou Chotče

Pokraování rozhovor se starosty obcí v okolí Lázní Blohradu. Druhým osloveným starostou byl pan Jií Horák z Chote. Pane starosto, pedstavte nám sebe a svoji obec. Chote má v souasnosti kolem 185 až 195 obyvatel. To se samozejm pohybuje v závislosti na potu nov narozených a zemelých oban. Poet lidí se delší dobu drží na stejné úrovni. Je pravdou, že ve skladb obyvatel pevažují starší lidé. Máme zde i jednoho 92 letého spoluobana. Do roku 1992 jsme patili pod tehdy stediskovou obec Mlázovice. Nyní máme vlastní samosprávu. Ta je velmi obtavá a každý, vetn funkce starosty, to dlá jako neuvolnný a tudíž po práci. Myslím si, že je to est a uritý závazek, být zvolen do vedení obce. Vtšinu nov postavených domk si stavli místní rodáci. Nov píchozích není mnoho, ale vrací se sem napíklad vnuci zdejších obyvatel. Do katastru obce patí ješt ti domky v polích severním smrem asi kilometr za obcí, kterým se íká Rakovník.

Jakou má Chote historii? Historické prameny uvádjí rok 1357, jiné 1356 jako první zmínku o majetku Petra Kuleho z Chote. Jeho bratr Mikuláš nechal postavit kostel v dnes dolní ásti obce. Ten je v nm údajn i pohben. V boní stran kostela je náhrobek se znakem rodu Kul. V souasné dob máme pipravenou žádost do Poslanecké snmovny o udlení obecního znaku a praporu, který vychází práv z erbu rodu Kul z Chote. Návrh a podklady jsou hotovy. Te budeme ekat na vyjádení podvýboru pro heraldické záležitosti a na další nutná schválení. V roce 2007 jsme uspoádali oslavy 650 let obce. V rámci oslav byl uspoádán sjezd rodák a pipraven kulturní program. V programu vystoupily novopacké mažoretky, folklorní soubor Hoeák, skupina Artróza z Hoic. Souasn byla uspoádána výstavka starých fotograí a veer, jak to na vsi chodí, probhla samozejm tanení zábava. To zasahuje do kultury. V Choti bývaly slavné máje a na ty se v loském roce pokusili navázat starší obané, kteí je pamatují ze svého mládí, a pokusili se o vzkíšení této slavné tradice. Chtli prost ukázat mladým, jak to fungovalo. Prvod s komi jde za doprovodu hudby po vesnici od stavení ke stavení. Každý se pozve na prvod, na odpolední a veerní zábavu. Z dom se vyvádjí ženy, mla by to být, samozejm, svobodná dvata. V loském roce jsme provedli první vítání nových obánk v samostatné novodobé historii obce Chote. Nových obánk bylo šest a všichni byli ve stáí do jednoho roku. Máme z tohoto pírstku velkou radost a chceme v tom pokraovat a pipravit další takovou akci. Letos máme již dva nové spoluobánky a snad pibudou i další. Jediným zájmovým spolkem je tady sbor dobrovolných hasi. Musím se také pochlubit vzorn vedenou obecní knihovnou. Kam chodí dti z Chote do školy? Jezdí do Lázní Blohradu. Do školky bu do Blohradu nebo do Lužan. Je rozhodující, kam chodí rodie do práce, aby moh-

li dti dopravovat. Tady sice kdysi bývala také škola, ale v sedmdesátých letech byla pestavna na bytovku. Jak je to s prací? Tady v Choti není nic. Pár lidí, tch starších, dojíždí do mlázovického zemdlského podniku. Mladší dojíždí hlavn do Jiína. Myslím si, že naše obec má dobré autobusové spojení na trase Blohrad Jiín. Denn tudy projíždí a staví 18 spoj. Jsme s tím velmi spokojeni. Co obec v posledních letech vybudovala a na co se chystá? Za posledních asi šest let se podailo napíklad vybudovat víceúelové asfaltové sportovní hišt, dali jsme do poádku kout kolem požární nádrže, ve které je istá voda a tak je možné ji v lét využívat na koupání. Skuten v dob, kdy se v Lužanech zhorší kvalita vody, i z jejich kempu sem jezdí ada lidí. Ve spolupráci s Lázeským mikroregionem, jehož jsme lenem, se nám podailo zrekonstruovat antukové hišt. Pro dti jsme koupili prolézaky a skluzavku. Tím vznikl, podle mého názoru, velmi pkný a upravený víceúelový areálek. Probhla ástená úprava chodník a nástupního ostrvku u autobusové zastávky. Letos chceme opravit autobusovou zastávku. Zapojení oban je rzné, na nkteré akce pijde ada dobrovolník, jindy spolupráce vázne. Ale tak to je asi všude. Jak jste spokojeni se státní správou, kterou pro vás Blohrad vykonává? Ze svého pohledu starosty musím íci, že spokojený jsem. Nemám problém s ochotou a vstícností. Rozšíením spolupráce by mohlo být vybudování cyklostezky. Zatím se musí jezdit na kole pouze po okresní silnici a to je dost nebezpené. Nakonec bych chtl podkovat všem zastupitelm a obanm obce za jejich práci a dobré vztahy. Také bych chtl pochválit spolupráci s okolními obcemi. Všichni se dlouho známe a osobní kontakt je vždycky nejlepší. Dkuji za rozhovor. Ladislav Stuchlík, foto: autor

Erb rodu Kul

- 10 -

Pivovar v Blohrad

Souástí majetku blohradského panství byl již odpradávna pivovar, který stával v prostoru mezi dnešní lesní správou a školou a první zmínka o nm je v listin ze dne 13. 6. 1623. Tou tehdejší držitel tvrzi Blohradu a ásti Nové Vsi Petr Škopek z Bílých Otradovic pijal svj dosavadní majetek již jen jako léno. K pivovaru vedla silnice od zámku, která od pivovaru pokraovala prostorem za dnešní školou dále k hbitovu, míjela márnici a smovala na jih do polí na Šárovcovu Lhotu. Nutno podotknout, že tehdy ješt nová ást hbitova od márnice k západu neexistovala. Dnes po pivovaru zbylo pouze obytné stavení p. 96 se zbytky zasypaných sklep v podzemí, jako memento na pivovar pvodní a jen o nco blíže k lesní správ trosky „sklepa ležáckého“, jako pozstatek pivovaru novjšího z 19. století. A po kdysi frekventované silnici zbyla již jen slepá pístupová cesta k domu p. 96. Pivovar vail pivo pro vrchnost na tvrzi, pro faráe na fae i poddané, pivem se zásobovaly panské krmy ve vesnicích celého panství. Jako první ze sládk tohoto pivovaru byl historií zaznamenán až Tobiáš Slivka, který zde psobil ke konci války ticetileté a v létech po ní a následoval jej syn Jan. Slivkovi však bydlili ve své chalup u Javorky tam, kde dnes je rodinný domek Kodymových p. 440. Tehdy se vailo pivo již jen ze sladu jeného a bylo již jist chmelené. Bylo hustší, sladší a kalnjší, obsahovalo množství bílkovin a tak bylo spíše souástí stravy. Proto bylo právem považováno za „tekutý chléb“. Vaily se z nho polévky a jiné pokrmy, nkolik žejdlík piva dokázalo nahradit i veei. I náš reformátor církve a rektor univerzitní M. Jan Hus soudil, že: „Není lepší silnice než z kuchyn do pivnice“ a za pravdu mu dal i uitel národ J. A. Komenský, který pivo doporuoval i pro dti takto: „Poodrosteme-li od mléka, zstávati sluší se pi vcech podobných mírn temperovaných – pi chlebu, máslu, kaši njaké, vod a pivu. Tím porosteme jak byliny pi tekutých vodách.“ Jeho doporuení se ádn drželi i první uitelé blohradské školy v sousedství, o jejichž zkušenostech s pivním mokem jsme psali v jednom z loských ísel Blohradských list. V pivovae se po dobu jeho existence vystídala celá ada sládk, nap. ke konci sedmnáctého vku jím byl i Jiík Pižl, který pocházel z ernína a z rodu, z nhož vyšel i vážený blohradský mšan a stavebník tzv. „Pižlova domu“. Domu, který již píliš dlouhý as opelichaný a bez oken „zdobí“ roh Malého námstí. O 80 let pozdji sládky i bednái byli i píslušníci starobylého rodu panských zahradník, punochá i lama kamene a zárove blohradských mšan Kozák, kteí se svými rodinami žili v domech na dnešním Raisov námstí opatených po mnoha letech dnešními p. 10 a p. 11 a jejich potomci dovedli své píjmení v našem mst až do souasnosti. Sládky byli i mnozí další, jejichž píjmení dnes již nikomu nic neeknou, a již z Blohradu, Hostinného i odjinud. S pivovarnictvím a pivovary se neodmysliteln snoubí i emeslo beváské a pozdji již jen bednáské, které na dvoe pivovaru zajišovalo výrobu a opravu kvasných pivovarských kádí a dubových ležáckých sud. Ty bedná musel vyrobit a vysmolit, což se provádlo tak, že do nahátých sud se nalila horká smola a sudy se potom pevalovaly. To proto, aby smola pokryla celý vnitek sudu a byla zaruena jeho tsnost. Bednái vyrábli i bžné poteby tehdejších obyvatel panství, jako putny, vdra, ba i beky na kvašení zelí a další. - 11 -

Pro chmelení piva byl dležitý chmel pstovaný na panské chmelnici nacházející se tehdy nkde mezi Dolením dvorem a Hrádkem, známe i jméno jednoho z jeho pstitel. Byl to Václav Tkadlec, pezdívaný „chmela“, souasník sládka Tobiáše Slivky, který se svojí rodinou žil v Brtvi v domku souasného p. 17. Nemén dležitý byl i led pro chlazení mladiny, který se v zim vysekával na rybnících a dlouhé msíce skladoval v pivovarských sklepích slámou tepeln odizolovaných. Za starodávna se led vysekával na rybníku Sklepníku, který byl zhruba tam, kde dnes je minigolf, a který jist po této innosti dostal své pojmenování, po jeho vysušení již jen na rybníku Pardoubku. Starý devný pivovar pvodní petrval až do poloviny 19. století, kdy byl nahrazen nov postaveným pivovarem zdným, ve kterém se pivo vailo již novou technologií na „spodní kvasnice“. V provozu byl do r. 1880, kdy se v nm pivo vait pestalo. I peckovský pivovar a pivovar v Devnici v té dob ukonily svoji innost. To proto, že výroba piva v tchto malých pivovarech nemohla konkurovat lacinjšímu a jist kvalitnjšímu pivu novopackému, vaenému v novém, modernjším a o mnoho vtším akciovém pivovae s parním strojem, který výrobu zahájil v r. 1872. V obytném stavení pivovaru pak sládky a pivovarskou eládku na dlouhá léta vystídali hajní blohradského velkostatku, bydlel zde hajný Petr Materna z Lán, Balihar i František Ducháek, ped 1. sv. válkou a bhem ní zde bydlela rodina lesního Bedicha Arnošta Bechtolda. Na píslušníky této rodiny se z mládí pamatují již jen staí a ješt starší z Blohradu a potomci této rodiny v Blohrad žijí doposud. Zaízení pivovaru bylo rozprodáno a neudržované jeho provozní budovy asem chátraly a mnily se v trosky. Na fotograi z konce padesátých let minulého století stojí již jen vysoká budova sýpky a „hvozdu“ za ní, v nmž se topilo a horkým vzduchem hvozdil - sušil slad. Proto ml hvozd komín s charakteristickým plechovým zakonením, v pivovarské mluv zvaný „klobouk pana starého“. Dnes již žádná z budov nestojí, i trosky byly rozebrány coby stavební materiál a v zapomnní tak upadla dávná sláva blohradského pivovaru a jeho provozovatel. Josef Špr, foto: archiv

Pivovarské sklepy odkryté pi stavb školy

Cesta k Severnímu Island je po Velké Britanii druhým nejvtším evropským ostrovem. Na první pohled nehostinný kus zem omývaný boulivými vlnami Atlantiku a jen tsn pod hranicí Polárního kruhu. Ped dvma lety až sem zavál osud mladého inženýra Pavla eliše, kdy eská stavební rma vyhrála konkurz na realizaci výstavby dvou tunel a jednoho mostu. Celý projekt se nazývá Hédinsfjördur a dohromady pedstavuje více jak 10,5 km v horském pásmu Tröllaskagi (zem Troll). Po dokonení celého díla koncem roku 2009 se výrazn zkrátí jízdní doba mezi msty Siglufjördur a Ölafsfjödur, což bude mít pro tamní obyvatele pozitivní dopad. V zimních msících jsou asto tém odíznuti od okolního svta. I pro práci jsou podmínky vlivem poasí velmi drsné, astý déš, velmi silný vítr a v zim etné pívaly snhu komplikují práce a nkolikrát dokonce musely být práce pozastaveny. Navíc v zimním období je svtlo, spíše však šero, jen pár hodin denn. Jak jste byli pijati? Vdí nco o naší zemi? Byli jsme pekvapeni celkovou pátelskou atmosférou mezi domorodci. Ti mezi sebou mluví svým jazykem, ale my se s nimi domluvíme anglicky. eši jsou zde oblíbeni, stále je zde vžitý název naší zem jako Czechoslovakia. Vdí nco o Praze, znají Havla, eské pivo, fotbalistu Rosického a ostatní fotbalisty, kteí hrají v Anglii. Fotbal je zde oblíbená hra, asto si s nimi zahrajeme. Scházíme se také pi kytae v rybárn, pozvou nás i na lo a jezdí tam i pomrn dost aut znaky Škoda. Jaká je životní úrove Islanan, ím se živí, jak žijí? I pi cestování po ostrov jsme mli možnost zjistit, že celková úrove obyvatel je pomrn vysoká. To se týká pedevším bydlení. Stavjí si malé domky, které mají špikové sociální vybavení, vtšinou se saunou. asto jsou vidt dvoje dvee nad sebou. To pro pípad velkého pídlu snhu, kdy se do domu vchází horními dvemi pímo do patra. Jsou sobstaní v pstování zeleniny i tropického ovoce ve vytápných sklenících. Vydlají si pomrn dost penz, vtšinou rybolovem a chovem ovcí. Ty po vtšinu roku jsou v horách, pak je seženou dol, ostíhají a zase ženou nahoru do hor. Vlnu zpracují a pletou z ní svetry. Není tu žádný prmysl. Jak vypadají vtší msta? Nikde nevidíte paneláky. Jsou to vtšinou barevné udržované domky bez plot s vlajkou a anglickým trávníkem. Dopravním prostedkem jsou auta, která mohou bezpen nechat otevená ped obchody, nehrozí odcizení ani poškození. Policie má pkné uniformy a dohlíží na bezpenost dopravního provozu pedevším u mladých lidí. V zim se i po mstech pohybují snžnými skútry. Pracují tam i ženy? Jak se starají o dti? Ale ano. To mají na starosti agentury, které zprostedkují ženám vtšinou píležitostné práce stejn jako pípadnou péi o dti ze strany au pair. Ženy pracují vtšinou v obchodech. Nikde jsem nevidl dtský koárek, asi to eší podle místní poteby. A dtem se vnují, myslím, maximáln. V zim pro n organizují závody na snhu, kdy fandí celá vesnice, v lét i s dtmi cestují do vnitrozemí ke gejzírm, kde se po dlouhé zim setkávají asto celé rodiny a radují se ze setkání. Po tak dlouhé zim vítají jakýkoliv kontakt s páteli. Dti jsou hodn otužilé, i ve velkém mrazu bhají venku, vysedávání u televize není jejich zvykem. V televizi jdou anglické poady s islandskými titulky. Školy jsou na pomrn vysoké úrovni, každá vesnice má svoji základní školu, vyšší školy jsou ve mstech a univerzity jsou v Reykjavíku. Dti jsou vedeny ke sportu. Nejrozšíenjší je tam mezinárodní házená, v každé vesni- 12 -

ci je fantasticky vybavená sportovní hala s bazénem Dti jsou vedeny k národní hrdosti a k dodržován letní den, Svátek rybá a Vánoce. Jsou vící. Dá se íci, že si žijí dobe, nejvtší obtíž je tam Naše vesnice je vzdálena asi 8 hodin jízdy au nachází naše pracovní hala s pípravnou a skladem pro práci v terénu, každá pracuje z jedné strany t vných bukách, každý z nás má svoji místnost, o Elektina je tam levná, získává se výrobou z inno

u polárnímu kruhu polární zái. Celodenní cesta pes fjordy k vodopádm, koupání v Modré lagun s teplotou vody až 40 stup, sledování innosti Geysíru (podle nho se jmenují všechny gejsíry na svt), který pi erupci dosahuje až 100 °C, chytání ryb u fjordu bez jakéhokoliv poplatku! A chytnou se vzácné ryby - tzv. moští pstruzi. A to jsem nevidl ješt onoho ledního medvda, který na ke piplul k islandským behm z Gronska! Je to vlivem tání ledovc, ale prý se to stávalo i v dívjších dobách. Jist jste si tam zvykl, mohl byste tam žít trvale? To urit ne, já se budu tšit dom, nejvíc na Blohrad. I když se možná do takové situace dostane jeden z mých spolupracovník. Seznámil se s tamjší dívkou, ekají rodinu a je jen velmi málo pravdpodobné, že by se ona chtla sthovat sem. Jediná cesta do Prahy byla pro ni šokem, nezvykla by si tady. Ale toto mn nehrozí.

m, kde se o víkendu odehrává i spoleenský život. í tradic. Pravideln se slaví První zimní den, První

m jist poasí. A jak žije vaše skupina? utem na sever od Reykjavíku, 5 km od vesnice se m materiálu. Pracovn jsme rozdleni na dv party tunelu. Ubytováni jsme v dobe vybavených deopt dokonalé sociální vybavení, stále teplá voda. osti termálních pramen. Jídlo nám pipravují dva eští kuchai, vtšinou je to oví maso a ryby, jednou za msíc máme vepový ízek a bramborový salát - jako od maminky. Pivo je tam pro nás luxus, pijde na na našich 150 - 200 korun. Je zde zavedena poloviní prohibice. Kurz naší koruny je 16 k = 100 islandských korun. Jak na vás tato zem zapsobila? Co vás upoutalo nejvíc? Island je nádherná pírodní oblast bez jediného stromu, eventueln s njakými nízkými kei. Vesnice i msta jsou vystavna podél okružní cesty kolem ostrova, vnitrozemí tvoí kamenitá pouš se sopenou pustinou a v dálce mžete vidt ledovce. Nezapomenutelná pro mne byla cesta za Polární kruh na jediný ostrov Grimsei, kde žije pouze 80 lidí. V lednu a v únoru je tam možno vidt

Co nám eknete na závr? Už jen pár faktických údaj o této zajímavé zemi: Na celém ostrov žije celkem zhruba 300 000 obyvatel, z toho 150 000 v hlavním mst Reykjavíku. Island ml nkolik let prezidentku ženu, byl zde založen první parlament

- 13 -

www.pawell.estranky.cz na svt, Island byl nejdíve pod nadvládou Norska, pak Dánska. Nyní je samostatným státem. Žije tam malá menšina Inuit (hanliv Eskymák). Zdravotnictví vetn pojištní je tam na vysoké úrovni. Lidé se dožívají vysokého vku, na druhé stran je zde pomrn vysoké procento sebevražd. Dlouhá zima a nedostatek sluneního svitu vykoná své. Dá se i v tomto pípad íci: Všude dobe, doma nejlépe? Jist, tším se dom, na druhé stran jsem rád za tuto životní zkušenost. Pavle, dkuji vám za rozhovor, peji vám hodn štstí a další zajímavé životní zkušenosti. Hana Friedrichová, foto: Pavel eliš

KVĚTINY Evy Šinkmanové

Svtlo, jas, barvy, vn kvt – to jsou první dojmy, kterými na nás dýchne výstavní sí malíky, výtvarnice Evy Šinkmanové. Žije a pracuje v Nové Pace, používá olej, akvarel, kombinované techniky, maluje na hedvábí, vyrábí keramiku, tisky. Jejím oblíbeným žánrem jsou kvtiny, krajiny, zátiší, stavby v krajin. Rozhovor s malíkou je velmi píjemný. Rozkvetlá teše, jiiny, meíky, pivoky, luní kvítí – Evo, pro práv kvtiny? Sama je ráda pstuji, jak m nauil mj otec, mám je ráda a ráda je maluji. Ty kvtiny na obraze neuvadnou, ale na zahrádce se stejn každý rok tším na nové, živé. Stejn ráda chodím malovat do pírody, kde každý strom, louka, kvtina, kopec i údolí jsou chrámem Božím. Obytná stavení, kapliky, kostely i katedrály jsou zase dílem lidí na oslavu života. S úctou k pírod a dílu lidí se podle svých možností snažím zachytit krásu, kterou kolem sebe mžeme, ale i nemusíme vidt. Když maluji kvtiny, mám prostor pro volnou tvorbu. Vybrala sis nkteré zvláš oblíbené? Nejlíp se malují ty nejprostší kvtiny z louky, z okraje pole, z píkopu – jetel, šovík, bodláky, pampelišky, vlí máky. Zatímco ty nejkrásnjší, nejšlechtnjší dají nejvíc práce. Snad nejh se malují tulipány. A já díky malování poznávám, které kytky kvetou ten rok souasn, protože v píštím roce už tomu tak být nemusí. Tak mám teba na obraze šeíky ze zahrádky spolu s pryskyníky. Vbec nejlépe se maluje venku. Malování m nauilo úpln jinak se dívat na les. Nap. ten u Robous, v zim opadaný, ponurý, ale ve skutenosti co tam je barev, co odstín zelené, žluté! erné, té je v pírod málo.

ím krásnjší krajina, tím vtší úctu ped ní lovk má, cítí, jak je hrozn malý

- 14 -

proti pírod. Pi malování nelze pln postihnout krásu krajiny; dom si pinesu jen její výsek, ale píroda pak psobí z obrazu, její krása z nho dýchá, vyváženými efekty svtla a stínu okouzlí a zkrásní i ošklivá krajina. A staí kousek, nemusí být celé panorama. Máš asi hluboký vztah ke svým obrazm? Každý obraz má svj píbh. Kdy byl malován, kde, s kým jsem tam byla, jakou jsem mla náladu, jaké pocity. Na tch zvláš záleží. Když je citové hnutí, je obraz nejlepší. Tak je možné se vymalovat z bolesti i z radosti, pedat to do obrazu, protože všechno se tam dostane. Všechno nedoeené, láska, radost, emoce pejdou do obrazu, dostane se tam i pohoda. Ale když je lovk ve stresu, nikdy nemže namalovat dobrý obraz. íká se, že na obrazy se má dívat, ne o nich mluvit. lovk ale nemže milovat nco, co nezná. K pochopení obrazu je poteba nco o nm vdt, pak se v nm najde úpln jiný rozmr. Jak se citov vyrovnáš s tím, když si obraz, který jsi s takovou láskou malovala, nkdo koupí a odnese? Není to lehké, nelze ho pedat hned po namalování, vždy i jeho kvalita se pozná s odstupem asu. S erstvým obrazem se tžko louí. Ale nelze mít všechno doma. Každý obraz je jako dít. Odlétá z hnízda, lovk mu to peje a je mu smutno, vždy je to kus m samotné. Ale mám radost z toho, že oni mají radost!

Jaké máš zkušenosti s výstavami v Blohrad? V Lázních Blohrad jsem vystavovala tyikrát. V roce 1999 v lázních v Ann Marii a pak v hlavní budov, to byly vtší výstavy, pes 100 obraz. Na skupinové výstav malí Blohradska ve Friov muzeu jsem mla 4 obrazy. Poslední menší výstava byla v roce 2008, 45 olej a malé akvarely v Kafebaru na Malém námstí. V Blohrad se mi hezky vystavovalo, poskytoval mi morální podporu, vždycky mi tu bylo dobe. Lázeští hosté mli o obrazy velký zájem, dá se íct, že mi je brali pímo pod rukou. Všechny výstavy byly úspšné, až na tu poslední v kavárn. Nedá mi to, abych se ješt nezeptala: ty máš narozeniny 24. 12., jsi Eva. Nebylo ti nkdy líto, že slavíš Vánoce, narozeniny i svátek v jeden den? Protože to je pomrn vzácné! Znám i jiné takové lidi, dokonce i v Nové Pace. A ten soubh oslav mi nevadí, v prbhu roku slavím s jinými. Je to vlastn výhoda, protože tak ušetím spoustu asu na práci! Hedvábné šály nadýchané jako vánek a barevné jako motýlí kídla; nápaditá dekorativní keramika, v níž autorka zvnila i palikovanou krajku, kterou vyrobila její teta; obrazy, z nichž se svží kvty nedokav vyklánjí a na kterých i voda má zvláštní hloubku. To všechno tvoí ruce Evy Šinkmanové tak, jak to pozorn vnímá oima a cítí istým srdcem. Proto je její dílo tak isté. Dkuji ti, Evo, za krásu a radost, kterou tak bohat rozdáváš. Blahopeji k tvému životnímu jubileu a peji ti hodn klidu, pohody, tvrí inspirace pro tvoji další tvorbu! Jsi vedoucí a koordinátorkou Spolku podkrkonošských výtvarník se sídlem v Nové Pace, jak to obohacuje tvoji tvorbu? Je nás pes 40, z toho asi 20 opravdu aktivních, z rzných, i vzdálených míst. Rozrstáme se, protože takovýhle fungující spolek není v každém mst. ilou spolupráci máme s Novým Mstem nad Metují. Malování v tomto spolku mi dává pátelství ušlechtilých, pokorných lidí, protože malování je pokora ped umním i ped pírodou. Amatéi nepetváejí pírodu ke svému obrazu, malují tak, jak ji vidí a cítí. Od svých kamarád ze spolku jsem se uila, každý mi pispl dobrou radou, a tak malování nejen obohatilo mj pohled na svt, ale dává mi i pátelství. Když lovk maluje v ateliéru, je sám a proto se tšíme na spolená malíská setkání. A tak vystavuji od roku 1988 na skupinových výstavách našeho spolku v tuzemsku a v Polsku, samostatné výstavy byly v Nové Pace, ve Špindlerov Mlýn, v Lázních Blohrad, Železnici, Bukvici, v Košálov, v Praze a v Lomnici nad Popelkou. Moje obrazy, keramika a hedvábí jsou zastoupeny v soukromých sbírkách v tuzemsku i v Polsku, Nmecku, Holandsku, Kanad. Jako dárky putovaly krom Evropy do USA, do Brazílie, moji hedvábnou šálu nosí hereka Kvta Fialová.

Antonie Vanišová, foto: Ladislav Stuchlík

- 15 -

BYLI JSME NA LIBERECKÉM MISTROVSTVÍ SVTA „Jestli nepojedeš do Vesce na mistrovství, tak jsi u m skonil,“ íká mi Jarda Kraus a dodává: „Vždy už to neuvidíme, ty vole, dlali jsme spolu dvacet let do bžek a ty budeš umt v obejváku na televizi!“ Já na to, že mn to u telky staí, že to stojí hodn penz a tak podobn. Po týdnu váhání jsem s partou vyrazil. V pátek sedmadvacátého na štafety. Na závod, jenž byl po Bauerov stíbrné patnáctce dalším tahákem. V osm deset vlakem do Liberce. Po jedenácté v areálu Vesec. Na zahátí svaák za tyi ptky. Fotky s nejlepšími fanoušky, Nory. I s maskotem mistrovství. Na tvá erveno-modrobílou samolepkovou vlajeku. Skupina Kabát to rozbaluje na podiu i na obí obrazovce. S námi na tribun Eva, žena Jirky Magála. „Jakšík to dobe rozjede, Lukáš vylepší, mj Jirka udrží a Kukíno doveze bronz,“ optimisticky prognózuje plroní novomanželka Eva. Další foto a štamprdle slivoviky na úspch eských barev. Všechno však bylo jinak. Naši koní dvanáctí. Super propadák. Vítzí excelentní Norové. Druhý v cíli Nmec Axel Teichmann bojoval se mohl, ale na létajícího norského nišmana Pettera Northuga neml. Nevím, jak zbývajících 36 994 divák, ale naše blohradská šestice byla spokojená. Vidli jsme MS, nádherné

prostedí, bezva atmosféru a dramatický norsko - nmecký souboj. Ped šestou veerní jsme v Blohrad na nádraží. Ten Jarda Kraus ml pravdu. Tohle hned tak už neuvidím. To byl pohled blohradského fanouška lyžování. Ale na Vesci makali a mistry svta, bafuáe i novináe vozili Honza a Láa Meíovi, Zdenk Kubánek i Arnošt Kozák. Šéfem parkování byl Jarda Svrina a jeho pravou rukou Josef Splítek. Všichni z Blohradu a okolí.

Blohraáci s realizaním a servisním teamem eské reprezentace. Zleva: J. Švrina, servisman, V. Korunka - trenér sprinter, J. Barynyk - trenér L. Bauera, Z. Kubánek, J. Meí, J. Splítek. Kleící: servisman, V. Fousek - servisman L. Bauera, servisman, J. Pešiva, M. Petrásek - šéftrenér. - 16 -

V TV poadu Liberecké stípky íká Zdenk Kubánek: „Jezdím tady na Vesci 700 metr dlouhý úsek. 12-13 hodin denn. Nkdy i pes dv stovky kilometr. Nejvíc fandím svým kámošm: dvojnásobné mistryni svta Polce Justyn Kowalczykové a Italu Pilleru Cottrerovi.“ Eduard eliš, foto: Jaroslav Voves

Nor a Eduard eliš

Názory - polemiky K odpovdi pana starosty v minulém ísle BL: Píné prahy pes pátení komunikaci z Horní do Dolní Nové Vsi by odborníci jist nedoporuili ve form ernožlutých úzkých gumových pás, ale jen betonových vln - plynulejších vyvýšení, ped nimiž není nutno zastavit, je možné je pejet pibrždním na 30 - 40 km/hod. Pibrždní z povolené 50km rychlosti je nco jiného než když se ítím z Horní Nové Vsi na námstí osmdesátkou a více. Dnes lze vypoítat jakýkoliv práh na daný úel. Ty betonové navíc obanstvo nerozkrádá. Sdruženými zpomalovacími prvky jsou: stedové ostrvky maximáln zužující prjezd a jimi vytvoená vyboení - oblouky. To jsou jediné reálné prvky, kterými slibovaná intravilánová komunikace mže vynutit snížení rychlosti. Je-li s ním poítáno na obchvat mimo zástavbu, pro by nemohly být vyzkoušeny s pedstihem na stejném typu dlouhodob problémové komunikace v zástavb? Radar v onch místech namontovaný je dobrý jen na to, že obyvatelé vdí, o kolik se zde s bezstarostným výsmchem policii rychlost pekrauje. Mgr. Tomáš Fassati V pipravované projektové dokumentaci je poítáno se zízením okružní kižovatky v Prostední Nové Vsi na kížení silnice od Horní Nové Vsi s peložkou silnic. To je významné zpomalovací a bezpenostní opatení regulující rychlost i v delších pilehlých úsecích. Na silnicích II. tídy v prjezdních úsecích se zpomalovací prahy nedlají, protože idii vdí, že již jsou v obci a mají pizpsobit svoji jízdu situaci. V prtahu obce se dlá výjimen zvýšený pechod pro chodce v prostoru školy na nebezpeném míst s vtším potem dopravních nehod. Zpomalovací prahy mají i negatívní úinky ve zvýšené hlunosti v blízkém okolí prahu. Ing. Karel Charousek SÚS KHK oblast Jiín NEBOJME SE DEMOKRACIE Poté, co obanské sdružení Bílý Hrad na základ upozornní organizace Transparency International podotklo, že by bylo pro veejný život v Blohrad velmi pínosné, kdyby Blohradské listy nebyly závislé na radnici, zaslechl jsem liché obavy o jejich existenci. Kdosi se domníval, že pak by Msto Lázn Blohrad vydávání asopisu nechtlo platit a Blohradské listy by zanikly. Takový názor odpovídá typickému pochybnému stavu eské demokracie, kdy vládnoucí politici chtjí mít zásadní vliv na informaní prostedky. V rozvinuté demokracii tomu však mže být zcela naopak. Mstskému asopisu nancovanému z penz daových poplatník mohou hrozit rzné obtíže, pokud

bude jeho obsah závislý na vlivu pracovník radnice. Jak správn na to, je všeobecn známo, i když pravda, v naší postkomunistické zemi, ne zcela ješt všude pijímáno. Do redakní rady jsou jmenovány osobnosti charakteristicky zastupující spoleenské spektrum obce. Tito lidé schvalují obsah každého ísla. Pracovníci radnice mohou být pirozen v roli bžných autor – dopisovatel. Je-li výkonný placený redaktor – šéfredaktor v zamstnaneckém pomru k radnici, má pak v redakní rad funkci tajemníka bez hlasovacího práva. Je to i pro nj velmi výhodné, nebo není zodpovdný svému zamstnavateli za složení spektra zveejnných materiál. Je zodpovdný pouze za ekonomiku a organizaci vydávání stejn jako za dodržování platné legislativy vztahující se na vydavatelskou innost. Zavedení takového demokratického mechanismu by v Blohrad nemuselo znamenat žádné velké zmny, kterých se možná nkdo neprávem obává. Krom rozvolnní vztahu pracovník radnice a redakní rady by pravdpodobn mohlo jít jen o doplnní této rady o 1 – 2 nové leny podle názoru na vyrovnanost jejího dosavadního složení. Bžnou zvyklostí je, že povinností lena redakní rady není pispívat do asopisu, to je jen jeho možnost, i pednost. Proto nemusí být obtížné nkteré asov hodn vytížené osobnosti do redakní rady získat. Vím, že Mstský úad L. Blohrad realizace uvedeného demokratického mechanismu vbec nemusí mrzet. Naopak. Jako vydavatel bude žít s klidným pocitem, že jej nikdo nemže napadat za využívání penz daových poplatník pro jednostrannou propagaci radnice. Mgr. Ondej Fassati Vážený pane Ondeji Fassati, reaguji na vámi zaslaný výše uvedený dopis. Rozebíráte zde demokratinost Blohradských list, zaštiujíce se OS Bílý Hrad, Transparency Internatiional a kýmsi... Máte starost o obsazení redakní rady a nezávislost asopisu. O jakém ohrožení demokracie mluvíte? Mimo vás a len vaší rodiny jsem žádné názory na nedemokratinost nepostehl. Zato jsem postehl zájem veejnosti o BL, což dokládá jejich prodej, který se již léta drží v našem malém regionu na ísle 1100 ks. Svdí to o tom, že o listy zájem je, což dokládají i uvádné pochvalné dopisy, zveejované stejn, jako váš dopis i jakékoliv jiné. Redakní rada (dále jen RR) doposud zaadila všechny dodané píspvky (vyjma povídek, básní, kuchaských návod, nebo úplných blbostí), které byly na adresu redakce zaslány. Dopisy podepsané vaší rodinou diskutují na rzná veejná témata, hlavn však na téma peložky silnice, tedy vedou politickou diskuzi. Dobrá, ale nebylo by lepší diskuto- 17 -

vat na toto téma na veejném zasedání se zastupiteli msta? Tam jsem vás bohužel zatím nevidl. Posílat od stolu jeden dopis za druhým, trvat na jeho otištní a zaštiovat se demokracií, co je tím sledováno? Další vaší starostí je složení redakní rady. Souasný kolektiv redaktor vybudoval Blohradské listy a drží stabiln jejich úrove. Z jakého titulu je chcete mnit? Vydavatelem BL je msto a tak je zákonité, že v nm jeho vedení informuje své obany o pipravovaných akcích a o svých názorech na vci veejné. Pokud nebude starosta msta v RR, nic to nezmní na tom, že se budou obané o jeho názor zajímat. (Mimo to, vykonává s paní Vanišovou zdarma tu nejnevdnjší práci a tou jsou korekturní opravy). Pijte do RR a eknte své názory, rádi je vyslechneme a zohledníme. Pedstavujete si snad, že se RR probírá hromadou kritických píspvk a nepohodlné vyazuje? Z vašeho dopisu vyznívá, že by nkteí mli z RR odejít a jiní, cituji: „hodn vytížené osoby“ pijít. A co by tam dlali, pokud nebudou nic psát? Rozhodovali by o vhodnosti zaazení lánk a provádli tím cenzuru? Dalším vaším názorem je, že by šéfredaktor ml vykonávat svou funkci bez rozhodovacího hlasu a být pouze jakýmsi administrátorem. Jak by pak mohl nést zodpovdnost za asopis? Na veejné schzi dne 11. 8. 2008 jsem byl poven demokraticky zvoleným zastupitelstvem msta vedením BL a tomu jsem povinen skládat úty. Tento orgán rozhodl o tom, že chce, aby BL vycházely v tomto duchu i nadále. Chcete-li to zmnit, obrate se na zastupitelstvo msta, nebo do nj v píštích volbách kandidujte a pak spolu s ostatními pevezmte zodpovdnost a ite Blohradské listy. Pokud se chcete vyjádit k nkterému konkrétnímu problému, urit bude váš názor v nejbližší možné dob otištn stejn, jako názor kohokoli jiného. Na to není teba se zaštiovat demokracií, hledat chyby ve složení RR a íkat v Blohrad Blohraákm, jak mají ídit svj asopis. Ladislav Stuchlík, šéfredaktor

Rada msta na svém zasedání konaném dne 9. ledna 2009 schválila zveejnní odpovdi pana Ladislava Stuchlíka – šéfredaktora Bohradských list, na dopis Mgr. Ondeje Fassatiho, zaslaný na adresu redakní rady Blohradských list v píštím ísle BL s dodatkem, že RM se ztotožuje se stanoviskem pana Stuchlíka.

Z dopis tená Vážený pane šéfredaktore, dkuji Vám velice za zaslané íslo BL1/2009, první z ady letošních ísel Blohradských list. Píši Vám run (z dvodu nefunknosti mých PC), abych Vám vele podkoval za Vaši laskavost, s níž jste vyhovl mému pání získat pedplatné BL, které mi zprostedkovala moje velmi dobrá známá, paní Helena Dvoáková z Jablonce nad Nisou. Oba oceujeme velice dobrou úrove BL, a to jak po obsahové, tak technické stránce tohoto periodika. Oba se zabýváme genealogií, která nás jako badatele zavedla do Blohradu a jeho okolí, tedy na místa bývalého panství Blohrad. Pátráme tady po historii a píslušnících relevantních rod, žijících v minulosti v této oblasti. Oba jsme zanícenými badateli, které velmi zajímá jakákoliv souvislost i s historií bývalého panství Blohrad, jakožto historickým rámcem, do nhož jsou zasazeny osudy našich pedk, píslušník jednotlivých rod. Historie je to velmi zajímavá a pi našem genealogickém a historickém pátrání nás zavedla nap. k purkrabím panství Blohrad a dalším pedkm rzných profesí. Paní Horáková byla tak nevšedn laskavá, že mi zprostedkovala pedplatné Vašeho skvlého asopisu, který je žel pro mne jinak stží dostupný. Dkuji Vám ješt jednou za umožnní odbru Vašeho asopisu formou pedplatného. Dovoluji si redakci i všem tenám Vašeho velmi zajímavého asopisu popát do budoucna mnoho úspch a možností pi zpracování zajímavých námt a tším se na další lánky týkající se bývalého panství Blohrad a okolí. Oceuji vysoce i výtenou kvalitu fotograckých reprodukcí, ilustrujících velmi profesionáln rovnž velmi profesionální texty píslušných lánk. S díky a pozdravem Mgr. Antonín Rieger, Ústí nad Labem

V listopadovém ísle BL zvalo Obanské sdružení pi ZŠ K.V. Raise všechny zájemce na pravidelné besedy z cyklu ZÁVISLOSTI. Tyto besedy se konají v aule ZŠ každou první stedu v msíci od 18 hodin. Zatím probhly besedy na téma: *Alkohol *Drogy *Gamblerství. Byly to vždy zajímavé veery, protože tato témata jsou velmi aktuální pro dnešní spolenost. Pan MUDr. Petr Mílek vysvtlil vznik u každé závislosti, jak se projevuje, jaké mohou být následky – a v neposlední ad – jak s již vzniklou závislostí bojovat. Posluchai prbžn vstupovali se svými dotazy, takže probíhala píjemná diskuze. Všeobecn vyplývá, že pokud budeme informováni a budeme znát píiny rzných závislostí, máme ješt šanci udlat nco, abychom se tmto závislostem vyhnuli. Pijte si poslechnout a podiskutovat o dalších: • Nikotin - duben 09 • Poítae, televize, mobil - kvten 09 • Závislosti na vztazích - erven 09 Pozvánku na každou besedu najdete v aktuálním termínu na mstských informaních tabulích. Z tchto tabulí se také dozvíte o pletení košík v blohradské škole. Obanské sdružení opakuje úspšnou akci z loského roku, kdy si pi pletení vyzkoušeli svoji zrunost rodie i dti. Získané nanní prostedky byly použity na charitativní úel – píspvek na vzdlání pro indické dvátko. Víme, že i letos pinese pletení košík hodn radosti i užitku. (oslb)

eský svaz vela, o. s., základní organizace v Lázních Blohrad v letošním roce oslavuje osmdesát let spolku (1929 až 2009). K této nevšední píležitosti pipravujeme pro tisk jubilejní almanach vela Blohradska a okolí. Široké veejnosti jej chceme nabídnout již v msíci kvtnu. Vlastní oslavy tohoto výroí budou mít následující program: • Velikononí výstava v Památníku K. V. Raise - 27. bezna až 12. dubna. Na výstavu zapjíme velaské exponáty i drobné výrobky domácích kutil, vhodné pro jarní tematiku výstavy. • Otevení lázeské sezony v ASL Lázn Blohrad 23. kvtna. Na akci zajistíme naši úast prodejním stánkem s nabídkou velích produkt. V prodeji by ml být i velaský almanach. K vidní bude prosklený úl. • Pou na Byšikách dne 28. ervna Zajistíme úast nejmén jedním prodejním stánkem s rozmanitou nabídkou medu a velích produkt, vetn prodeje jubilejního almanachu. • Výstava eského svazu vela v Památníku K. V. Raise ve dnech 17. - 20. záí 2009 Název velaské výstavy - Vítán bu píteli vel. Souástí výstavy bude široká nabídka velích produkt a jubilejního almanachu vydaného k 80. výroí založení velaské organizace. • Slavnostní velaská schze k 80. výroí založení velaské organizace - listopad 2009. Program: nahlédnutí do historie velaství dávno minulých let, seznámení s historií ZO SV v Lázních Blohrad, ocenní len ZO, velaská pednáška. Na tuto akci zveme zástupce Mstského úadu i Obecních úad, zástupce SZ v Lázních Blohrad, dále pak základní organizace vela jiínského okresu i ostatní píznivce velaství. Oberstvení bude zajištno. Na všechny výše uvedené akce srden zveme spoluobany - píznivce velaství. Za výbor ZO SV v Lázních Blohrad Stanislav Stuchlík - pedseda ing. Martin Kareš – jednatel

- 18 -

Aktuality

V Lázeském hotelu SAD se 14. ledna uskutenila pro základní školu a Stední odborné uilišt beseda o drogové prevenci „Drogy a životní styl“. Agentura Media kultur poádá tyto besedy již mnoho let. Besedou provádli a na dotazy odpovídali renomovaní odborníci z Drop In, jeho zakladatel a vedoucí Ivan Douda a vedoucí léka Jií Pressl. S agenturou již velmi dlouho spolupracuje i zpvák Jan Kalousek, který v programu vystoupil a uvolnil tak atmosféru. Beseda byla uskutenna za nanní pomoci Všeobecné zdravotní pojišovny. (las)

Od poátku roku probíhá rekonstrukce zdné budovy v areálu U Lva, která je majetkem Msta Lázní Blohradu. Místní si budou dobe pamatovat na poškození stavby vichicí v noci 18. ledna 2007. Vítr tenkrát utrhl stechu a prudký déš promoil stropy až do pízemí. Budova byla v jarních msících toho roku znovu zastešena a od té doby ekala na rozsáhlejší opravu. Zastupitelstvo msta na ni uvolnilo do letošního rozpotu ástku 4 mil. korun, která bude použita pedevším na kompletní rekonstrukci sociálního zaízení, topení a odpad. Dojde i k výmn oken. Stavební práce si Msto provede vlastními silami, ostatní zajistí dodavatelsky. Protože je nutné vysthování zámku, ve kterém sídlí domov mládeže SOU, pislíbilo zastupitelstvo doasn pronajmout budovu uilišti, jako náhradní prostor pro ubytování žák. Celá akce je naplánována tak, aby se ke Lvu mohl internát pesthovat do konce srpna a od záí zahájit provoz.

Msto Lázn Blohrad požádalo o dotaci na projekt nazvaný „Zlepšení kvality života pro obyvatele msta“. Projekt zahrnuje rekonstrukci domu .p. 28 na námstí K. V. Raise na mstský úad, rekonstrukci Památníku K. V. Raise, výstavbu autobusového nádraží a stavební úpravy námstí K. V. Raise a Malého námstí. Pedpokládané investiní náklady na projekt iní 73,1 mil. K, dotace by tvoila 92,5 % z této ástky, tj. 67,6 mil K. Jaká je šance na úspch a kdy se o pidlení dotací bude rozhodovat, jsme si za vás peetli na www.rada-severovychod.cz.

Venkov podal rekordní poet projekt. Na rozvoj venkova byla zamena v poadí desátá výzva vyhlášená v rámci Regionálního operaního programu Severovýchod od 5. listopadu 2008 do 30. ledna tohoto roku. „Zaznamenali jsme více než ptinásobný pevis zaregistrovaných projekt,“ uvedl editel Úadu Regionální rady Zdenk Semorád. Že je o tuto oblast podpory velký zájem, se potvrdilo již pi druhé výzv, vyhlášené v loském roce. Tehdy se v rámci severovýchodního regionu zaregistrovalo ptadevadesát venkovských projekt. Bilance desáté výzvy se 173 pedloženými projekty 57 v Královéhradeckém kraji, 63 v Pardubickém a 53 v Libereckém kraji však zmínnou výzvu pedila a s ní i všechny ostatní. Celkem bylo požádáno o dotace ve výši tém 3,1 mld. K. „Venkov chce využít nabízené dotace beze zbytku a to je samozejm dobe. Finanní požadavky projektových tým ale výrazn pesahují vylenných 530 milion korun, takže zdaleka ne všichni žadatelé uspjí,“ dodává Semorád. Projekty zamené na oživení veejných prostranství, zvýšení bezpenosti obyvatel a ochrany majetku, vzdlávání, rekonstrukce i výstavby obecních a multifunkních dom i sportoviš tentokrát podávaly kraje, také obce s 500 až 5000 obyvateli, dále organizace zizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, hospodáská komora a její složky i zájmová sdružení právnických osob. Které projekty dostanou píležitost k realizaci, to se podle všeho dozvíme na ervnovém zasedání Výboru Regionální rady.

(las) - 19 -

V rámci rekonstrukce mstského mobiliáe dochází v zimních msících letošního roku k opravám dvou soch. Sochy sv. Václava, která stojí u blohradského kostela, a kamenného kíže z Flumových sad na Horní Nové Vsi. Ob sochy byly odvezeny do ateliéru pana Sklenáe v Lužanech, který opravu provádí. Na míst zstaly pouze podstavce, které nebylo možné z technických dvod odvézt. Ty budou restaurovány na jae, ped vrácením soch na své místo. Souasn s tím dojde k úprav okolí kíže na Horní Nové Vsi. (las, pj)

D_^U]áÚURçd`bQfTQ¸ Ficdv\U^U`b_TvfvdUcf} jR_ځ`ÌUcY^dUb^Ud/// Óöò›æçñâëލâçâáæëâjëlŠââëu· Æëñâïëâñìó˜ìßàåìáëޝêuïò››

ÑôãêßéêÞàé›èàõä›ïˆàèä›éàåçàë‹sèä›ñ›*Í Ëâìêâ÷â똝 íìjâñ íìéì›âè ÷ßì›u ޝ èÞñâäìïæu© jéâëmëu÷aèÞ÷ëu藝áìðèòíæ멝íŠuðñòíáìÞáêæëæðñïÞà❠ìáèòáèìé橝ÞòñìêÞñæàèläâëâïìóaëuÐÂ̝òï驝êì›ëìðñ áìíïìäïÞêìóaëuçÞèlèìéæãòëèàæìëÞéæñö©ëâìêâ÷âëm çÞ÷öèìó˜àå êòñÞàu© íéÞñßö íŠâð æëñâïëâñ ޝ êëìåì áÞéuàåçâáæëâjë˜àåó˜åìá

É_‹›îãêë›ñôð™sñÜåsµ ôôô«ÞáæáÞððåìí«í驝ôôô«ÞáæáÞððåìí«ðè ôôô«ÞáæáÞððåìí«à÷©ôôô«ïââßììèðåìí«à÷© ôôô«Þéßæðíìïñ«à÷©ôôô«ðâõöìßéâàâëæ«à÷ ޝêëìåìáÞéuàå««« ē›î›é܋sè›à¨îãêëàè›íêîïà›Ñ_‹›êÝíÜï Ãìïñëޝ±°©Çæjuë Ñâ髝µ­­¶­­¯°® ôôô«àæð«à÷

Gólman Ddek není ddek V íslech: 2 Dti. S manželkou Jarmilou mají dceru Bohdanu (34) a syna Martina (30) 5 Za tolik hokejových oddíl chytal - TJ Lázn Blohrad žáci, dorost - Sokol Lány SAO Hoice - Rachot Nová Paka - HC Norma Stará Paka 15 Gól lovil ze své sít, když Sokol Lány, coby vítz okresu hrál s Lomnicí. A sedm z nich mu nastílel Martinec, brácha reprezentanta Vladimíra 39 Dominika Haška má te na svém dresu 1952 Dvanáctého dubna toho roku se Jií Ddek narodil Jirko, kdy jsi zaal s hokejem? „Já, Láák jsem nemohl nikde jinde zaít než na Zezuláku v Hoeních Lánech. Pilítl jsem dom ze školy, tašku mrsknul do kouta a už jsem frel na Zezulkv rybník, pro nás Zezulák. Nezaínal jsem v brán, ale v útoku. Když jsem dostal poádnou šupku pukem do kotníku a dva týdny jsem ml kotník nateklý, tak jsem šel do brány. V šesté tíd základky poteboval uitel Mencl gólmana a vybral si m. V Blohrad jsem chytal za žáky a dorost. Byl jsem jak za groš kudla, hubenej, a obtavec Karel Barš mn tahal bágl s výstrojí.“ V Hradci Králové jsi se vyuil strojním zámeníkem. Bylo ti sedmnáct a zaala slavná éra lánského hokeje. „Asi tak njak. Lány hrály okresní pebor. Kopidlno, Pecka, Miletín, Cerekvice, Chomutice. Blohrad hrál kraj. V Lánech byla fajnová parta, nové kluzišt, kde dlouho držel led. Já to ml z baráku vrchem kolem Pilaových na hišt nco pes 200 metr. Brankáskou dvojku mi dlal Joska Kraus. Nejlepším naším hráem byl Ladik Ulrych. Slušn váleli i matadoi Tonda a Zdenk Kozlovi. Fanouškm kralovala obtavá Iva Romaniuková. Na domácí utkání chodilo ke dvma stovkám divák. Taky z Valdova a Hídelce. Šofér Zahradník nás vozil hasiskou osmsetptkou, pozdji Garantem. Ale tomu se pak propadla stará devná podlaha.“ Na které utkání dodnes vzpomínáš? „Na to v Chomuticích. Naprosto vyrovnaný ma. V poslední minut za stavu nula-nula ujel chomutický Petráek a dal mi blafákem jedinou branku. No, smla!“ Ruda Bém mi nedávno vyprávl, jak mu dlal brankáskou masku pan Dízhal. Máš podobnou píhodu? „V Cerekvicích jsem dostal pukem tsn vedle oka. A to byl impuls vyrobit si masku.Tenkrát se jezdil „Prachov“, rychlostní motorky. A Franta Šastný se vymlátil blízko nás kluk z Lán. Z té bouraky jsem si poídil kus plexiskla a to byl materíál masky. Ksicht jsem ponoil do betonu, ten jsme nechali zatvrdnout a bylo kopyto. Pak jsem se namazal indulonou a kámoši mi naplácli naháté plexi na obliej. Pilkou jsme udlali otvory pro oi a masku podlepili molitanem. Hotovo. Maska vydržela dva roky. Pi tréninku na boleslavském zimáku mi ji golfákem rozplil Joska Tm. Potom jsme se Zdekem Kozlem udlali novou, lepší, laminátovou. Tu mám schovanou. Náš Martin si masku namaloval, když chodil na Mikuláše za erta. Te chytám v košíku. Naprostá paráda a bezpeí.“ Co ostatní brankáská výstroj, máš znakovou - bauerku? „Kdepak. Je tomu nkolik rok, kdy m Hoiáci pozvali chytat za neregistrovaný na zimák do Hradce. V kabin se vedle pestrájel mladej gólman. A když vidl moje 35 rok starý betony, tak povídal: Pane kolego, v tomhle bych se já bál chytat! Dnes mám už novou lapaku i zástSokol Lány 1969: zleva nahoe: F.Pila, V.Zahradník, M.Purma, Z.Vokrouhlecký, Z.Hátle, Z.Kozel, M.íp, zleva dole: L.Brna, V.Kozel, J.Ddek, J.Ulver, F.Stárek, F.eovský a A.Kozel.

- 20 -

ru a k padesátinám jsem dostal i fungl novou brankáskou hokejku.“ Jak hodnotíš výkony golman ped léty a dnes? „Blohraáci - Jirka Šturma a Ruda Bém byli dobí. S novými typy hokejek jsou stely tvrdší, rychlejší. Pro m je stále místní jednikou Karel Vydra. Ten má již moderní styl.“ Když, Jirko, spoítám tvé roky hokejového golmana, tak dojdu k neskutenému íslu 45. „Myslím, že mi do té ptatyicítky moc nechybí. Posteh už nemám jako ve dvaceti a nkdy mn dlá potíž si zavázat betony. Na led to však pejde. Pochopiteln chytám tu nejnižší, neregistrovanou tídu. Klukm z manaftu íkám, že až budou vidt, že Ddek je starej ddek, že už mu to nechytá, takže už do brány nevlezu.“ Tvj manaft HC Norma vyjel do nové sezóny v nových ervenomodrých dresech... „Z recese jsem si nedávno koupil u Vietnamc repredres s 39 a na zádech Hašek. Pelepil jsem Hašek na Ddek, to nebylo tak obtížný, ek bylo spolený. A když si Norma ídila sadu nových dres, tak m kluci potšili, dali udlat pro gólmana 39 a na zádech Ddek.“ Eduard eliš, foto: archiv Jirky Ddka

ZA HOKEJEM II Prosincem roku 1936 konila první ást povídání o blohradském hokeji. VLADIMÍR FINK (1919 - 1981), jeden z prvních hokejových obránc, kteí vyrostli na kluzišti za sokolovnou, napsal nkolik poznámek o tomto zimním sportu. V osmaticátém roce, kdy se traduje blohradský hokejový start, bylo Vladimíru Finkovi devatenáct. Tady jsou jeho vzpomínky, tady je jeho návrat do minulosti. Na zaátku osmdesátých let telefonicky pál hokeji v Blohrad vše nej. Víte pane Finku, že dnes, kdy píšeme letopoet 2009, je ledacos jinak. Ale o tom nkdy píšt. V první sezón nemlo kluzišt mantinely. Rozhodí musel auty vhazovat. Když však napadl sníh, tak se dlaly mantinely snhové a ty se polévaly vodou. „Mantinely“ byly píliš nízké a nevyhovovaly. Zkrátka do regulérnosti hišt moc chyblo. Proto o pihlášce do jakékoliv soutže nemohla být e. Nastaly i starosti se shánním dres. Sokol splácel dluh na výstavbu sokolovny, penz nebylo nazbyt. Vtšina hokejist hrála i eskou házenou - pomoc tedy jasná. Použilo se házenkáského dresu. erné triko s bílým límcem a s písmenem S v trojúhelníku na prsou. Bílé trenýrky. Štulpny házená nemla, zapjil je místní fotbalový SK. Nebyly ani rukavice, musely stait rzné domácí druhy. Problémy nastaly se sestavením výstroje tak, aby z nás jednotlivé díly nespadly. Od dd a otc jsme si vzali dlouhé spodky, na které se štulpny pišpendlily. Pi krátké zkoušce jsme však zjistili, že se štulpnami padají nejenom spodky, ale i vrchní trenýr-

ky. Vše vyešily dámské podvazkové pásy! Mli jsme tedy výstroj. Co ale gólman, hokejista nejvíc otloukaný a nastelovaný? Zase pomohli fotbalisti a jejich holenní chránie a nákolenky. Na tlo si branká dal maminin polštá, peinku. To ale nezakryl házenkáský dres, nýbrž velký domácí svetr. Brankaská hl se dala koupit ve vtších mstech. Zaal se tedy hrát hokej. Prvním naším soupeem za sokolovnou byl Podhorní Újezd. Výsledek není znám, sestava ano: v brance Olda Hlavatý, v obran jsem hrál s Frantou Meíem a v útoku Franta Mach, Vláa Mašek a tetí Franta - Pech. Náhradní gólman Zdenk Knej a do útoku Eda Jakoubek. Hrála se další utkání. Sokol Nová Paka, Gryzly Hoice, Reálné gymnázium Nový Bydžov a SK Smidary. Za novobydžovské gymnázium tehdy chytal Jarkovský. Pozdjší branká národního manaftu, který tragicky zahynul v devtatyicátém roce pi zájezdu do Anglie. Vtšina manaft, se kterými jsme hráli, byla již slušn vybavena. Naše chabá výstroj poutala pozornost divák. Když jsme pijeli do

- 21 -

Nové Paky, tak jsme šli ve „výstroji“ ze sokolovny podchodem pod tratí na kluzišt. Všude plno lidí, jako pi každém derby s Pakou. Nkteí fanoušci se domnívali, že se jedná o maškarní prvod a ne o nástup hokejist. Paáci už hráli soutž a šílen to na nás rozbalili. Dostali jsme deset gól a jeden, estný, i dali. Náš debakl by byl urit vtší, ale Olda Hlavatý v brance se svojí „peinkou“ dlal divy. S porážkou jsme se jakžtakž vyrovnali a poledním vlakem jsme pímo z Paky jeli do Smidar k dalšímu zápasu. Do sezóny 1937-38 se poídily nové branky, devné, vzadu s drátným pletivem. A za vydatné nanní pomoci místních podnikatel i 40 cm vysoké matinely. Poté došlo i na slušnjší hokejovou výzbroj. erné dresy s bíle nastíkaným nápisem SK Lázn Blohrad a s pticípou hvzdou. Kalhoty ušil ze zelené celtoviny krejí Josef Roudný. Aby kalhoty dobe chránily proti úderm puku, všil pan Roudný do podšívky desky z pekližky. Gólmanovy „betony“ byly taky z pekližky. Štulpny ernobíle pruhovaný. Jen na ty rukavice opt nezbylo, za vdk jsme dali svým „domácím“. Prvním správcem kluzišt se stal Franta Marek, po nm správcoval Jindra eovský. SK Lázn Blohrad se mohl pihlásit do soutže. Nco pes rok chyblo do pepadení Polska nmeckou armádou. Do zaátku druhé svtové války... Eduard eliš, foto: archiv

Kultura

Msto Lázn Blohrad nabízí do pronájmu na letní sezonu 2009 za výhodných podmínek stánek s oberstvením v Bažantnici. Bližší informace na MKS Lázn Blohrad v Památníku K. V. Raise, telefon: 493 792 208. V zaplnném sále Anenských slatinných lázní probhl v úterý 20. ledna slavnostní program ke 150. výroí od narození nejvtšího blohradského rodáka Karla Václava Raise. V programu vystoupily soubory Pifferaios a Blohradský ženský sbor vedený Zdekem Prchalem. Souástí veera byl kest nov vydané Raisovy knihy Ze vzpomínek I., o kterou projevili tenái znaný zájem. Knihu slavnostn poktil starosta msta ing. Pavel Šubr spolu s vedoucím MKS Ladislavem Stuchlíkem, kmotry byli vedoucí obou pveckých soubor. Msto dalo vytisknout 1 000 kus této knihy a bhem msíce byl náklad tém rozebrán. Do vyprodání zásob je kniha v prodeji v blohradských trakách a v Památníku K. V. Raise.

Mgr. Jan Barborka - nový knz pro Lázn Blohrad a okolí Od ledna letošního roku psobí pro ímskokatolickou farnost v Lázních Blohrad nový, mladý knz. Jmenuje se Mgr. Jan Barborka, narodil se 5. 12. 1980 a pochází z Nové Paky. Knžské svcení z rukou biskupa Dominika Duky pijal 28. 6. 2008 v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové. Jako „administrátor excurrendo“ k nám do Blohradu dojíždí nyní z Vysokého Veselí, protože je souasn i kaplanem pro tuto farnost. Svoje motivace, být misionáem pro své okolí, vysvtluje sám ve svém svdectví na internetu následujícími slovy: „V Praze - to už jsem byl v teologickém seminái - jsem se setkal s jedním osmdesátiletým premonstrátem, jemuž jsem se svil, že chci být misionáem v Africe. On mi na to ekl: „ love, co blázníš, misie jsou tady v echách, tady je 90 % nevících lidí!“ Já jsem to vzal za své a svou pozornost obrátil - vím, že s nemenší horlivostí - na echy. ekl jsem si, že oproti Africe tu mám už velký náskok, umím jazyk, znám kulturu a djiny eského národa.“ Svou obtavou láskou chce být knzem pro všechny: vící i nevící, mladé i starší. Hned od nástupu do služby zde u nás v Lázních Blohrad nabízí vedle pravidelných bohoslužeb rzné další aktivity: slouží mše pro dti, poádá akce pro mladé, hledající lidi, navštvuje po dohod nemocné a opuštné, nabízí asový prostor k osobním rozhovorm píp. k pijímání svátostí. Ve svých promluvách vybízí ke vzájemné lásce mezi všemi lidmi, klade draz na mezilidské vztahy a odpuštní a povzbuzuje k aktivní úasti na život v naší farnosti. Víme, že se mu bude v našem mst líbit a k tomu mu pejeme hodn zdraví. Hana Steinerová Pravidelné bohoslužby v Lázních Blohrad: V nedli v 8.30 hod. a ve tvrtek v 17.30 hod. Informace o mimoádných bohoslužbách, bohoslužbách slova, setkání mládeže, mariánských veeadlech a dalších akcích lze prbžn získat ve vývsce na dveích kostela. Bohoslužby v kostele v L. Blohrad bhem Velikonoc: Zelený tvrtek (09.04.) - 17.30 hod. Velký pátek (10.04.) - 15.00 hod. kížová cesta na Byšikách - 17.00 hod. Bílá sobota (11.04.) - 10.00 - 18.00 hod. tichá adorace - 20.30 hod. Boží hod velikononí (12.04.) - 08.30 hod. Pondlí velikononí (13.04.) - 08.30 hod. Kontakt na Mgr. Jana Barborku: telefon: 732 268 631, e-mail: [email protected]

(las, vl) Mstské kulturní stedisko Lázn Blohrad uvádí 4. pokraování poadu

OBJEVY ZVUKOVÉHO PORTÝRA

Mirek Ošanec pedstaví skupiny

EPY DE MYE

&

PETR HILSKÝ - JAM SESSŽER pátek 3. 4. 09 od 19 h. kulturní sál Anenských slatinných lázní, a.s. Zvukový portýr, rozhlasový týdeník pro milovníky folkové, trempské, country a píbuzné muziky, pipravovaný od roku 1987 Mirkem Ošancem a Pavlem Havlíkem na stanici „ eský rozhlas Sever“, piváží do Lázní Blohradu tvrtý díl poadu „Objevy zvukového portýra“. V Blohrad dobe známý Mirek Ošanec uvádí v sále lázní cyklus poad, do kterých si zve zajímavé hudební hosty. Poad je nahráván a jeho ukázky vysílány na stanici eský rozhlas Sever, která je také mediálním partnerem veer. V prvních tech jež realizovaných poadech se pedstavily skupiny Hoký kafe, Pranic, Marien, Stráníci, Pelet MS a Šántré. Nenechte si ujít další pokraování.

- 22 -

Foto: Pavel Èeliš

?