��������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������� ��������
�������������������������������
��������������� pořádají
v sobotu 3. května 2008 od 13 hod.
��������� ��������� ��������������������� ���������������������������������� ��������������������������
Ročník 13 • číslo 1/2009
��������������������������� ����������������������������������������������� ������������������������������������������ �������������������������������������������� ��������������������������������� ��������������
������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������
Výrobce chemických přípravků pro ochranu rostlin
�����������������������������������
NAŠE MĚSTO Vydává Městský úřad v Dolních Kounicích Odpovědný redaktor: Miroslav Řezáč, tel.: 546 421 482 Tisk: Tiskárna Indra, tel.: 546 421 285, 605 547 486
Slovo starosty Kanalizace – přípojky – vyhodnocení V květnu letošního roku proběhne kolaudace kanalizace a ČOV v Dolních Kounicích, kde tento systém funguje ve zkušebním provozu od léta minulého roku. Při postupném vyhodnocování zkušebního provozu se ukazují dva zásadní problémy. Za prvé to znamená, že z mnoha nemovitostí je odváděna odpadní voda do kanalizace, aniž by se majitelé smluvně zavázali k jejímu odvádění a čištění s následným placením stočného. Za druhé, i toto množství se pohybuje na necelých 60 % potřebného přítoku. Z těchto důvodů se provozovatel potýká s obrovským nárůstem nákladů na provoz ČOV a kanalizace, který musí být po provedení všech přípojek hrazen průběžně občany. Lidem, kteří mají v této věci jasno nebo lidem, kteří se z technických důvodů nemohou připojit, se zdá, že se vedení města zajímá pouze o „nějakou“ kanalizaci, která se jich bezprostředně netýká a ostatní zájmy občanů ponechává v pozadí. Jakoby město žilo pouze tímto tématem. Jasně říkám, že kanalizace a ČOV je doposud na naše poměry nejnáročnější investiční aktivitou včetně zajištění jejího složitého financování, průběhu stavby a konečného vyhodnocení. Dokud to bude nutné, bude to téma nejaktuálnější. Neznamená to ovšem, že by ostatní problémy města byly odsunuty. Pro letošní rok je přichystáno několik investičních akcí. Občané, kterých se tato věc netýká, mohou být pouze rádi, že alespoň nyní mají o starost méně. Musíme splnit zásadní kritérium podmínek čerpání dotací, tj. připojit minimálně 2000 ekvivalentních obyvatel a jejich splašky vyčistit ve stanovených hodnotách. V návaznosti na kolaudaci bude v letních měsících provedeno vyhodnocení akce. V posledním článku jsem polemizoval s problematikou složitosti kombinovaných situací, kdy má vlastník nemovitosti vlastní studnu nebo vypouští pouze tzv. saponáty z kuchyně a koupelny a ostatní má svedeno do nepropustné jímky apod. Zdůraznil jsem, že provozovatel bude muset citlivě tyto případy posuzovat, ale zároveň jsem poukázal na skutečnost, že vlastníci nemovitostí budou muset své tvrzení prokázat a podložit (např. doložením dokladů o likvidaci odpadu nebo nepropustnosti jímky (kdysi dávno povolované septiky musí být zrušeny). Při rozesílání smluv provozovatelem jakoby někteří vlastníci nemovitostí vyslyšeli pouze první část, která vyhovuje pouze jim. O prokázání likvidace odpadů nemluví. Je mnoho nemovitostí, u kterých nebyl nikdy vidět fekální vůz, avšak zcela prokazatelně odpadní vody produkují. Jejich vlastníci se snaží tvrdit, že je legitimně likvidují. V tomto případě platí dvě zásadní poučky – všechno něco stojí a každý chce za svou práci nebo produkt zaplatit. Životní prostředí, příroda, jejíž jsme součástí a naše řeka chtějí čistou vodu. Tato časem devalvovaná fráze není zadarmo. Za to se musí zaplatit. Kvalitu procesu hlídají nerudní až hysteričtí úředníci ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí) placení státem. Od provozovatele chtějí doložit legitimní proces likvidace splašků. Tento legitimní proces je složitou operací důmyslné technologie sestávající z nákladů nutných
k jejich vybudování a následnému provozování. Provozovatel platí elektřinu, chemické náplně do čistírny, daně a poplatky, benzín, nájem, ukládání nebezpečných odpadů, mzdy a další. Aby provozovatel vůbec mohl něco provozovat a fungovat, potřebuje za své služby také zaplatit. Od koho? Od občanů, kteří notně a denně zásobují svými produkty kanalizaci a ČOV, nikdo jiný. Rada města nenavrhla pro letošek prozíravě zastupitelstvu zvýšení poplatků za svoz a likvidaci odpadů, na kterých notně prodělává, na dvojnásobek, ani zvýšení poplatků ze psů, které by mohlo být klidně trojnásobné ani možnost zvýšení daně z nemovitostí na čtyřnásobek současné daně. Ne, že by vedení města bylo tak prozíravé v oblasti ekonomické krize nebo benevolentní k výběru poplatků, ale činilo tak proto, aby nechalo občanům v peněženkách prostor na připojení ke kanalizaci a následné placení za likvidaci odpadních vod. Sečtěme si celkové možné zvýšení těchto poplatků, dostaneme se bohatě nad průměrnou cenu ročního stočného a ještě nám zbudou nějaké prostředky na samotnou realizaci přípojky. V minulosti byla podobná situace s uváděním do života a vyhodnocováním stavby vodovodu a plynovodu. Všechno jsme vždycky společně zvládli. Věřím, že občané, kterých se tato věc týká, využijí jarních měsíců k připojení na kanalizaci nebo legitimují nějakým způsobem své domácí odpadové hospodářství. V opačném případě bude docházet ke zdlouhavým, složitým a pro všechny nepříjemným šetřením s orgány ochrany životního prostředí v Ivančicích, pracovníky Stavebního úřadu a v neposlední řadě s úředníky České inspekce životního prostředí, lačnými postihnout všechny, kteří se dopustí byť i sebemenšího porušení předpisů. Karel Zalaba, starosta města
1
A jaké máme počasí u nás? Nevěřte v zimě ranním srážkám, brzy ustanou a po nich bude následovat krásný den. Nevěřte ani krásnému letnímu ránu, už v poledne vás může překvapit pořádný liják. Německý meteorologický kalendář na rok 1988 Ve zpravodaji č. 3/2008 Naše město Dolní Kounice byl otištěn příspěvek o počasí ve světě i o jeho někdy neuvěřitelných rozmarech, končících někdy pro obyvatele příslušného regionu bohužel i katastrofami s citelnými ztrátami na majetku i na lidských životech. V zeměpisných šířkách našeho mírného pásma bohudík k podobným nežádoucím katastrofálním kalamitám téměř nedochází, až na nějaké občasné větší lokální záplavy, sesuvy sněhových lavin v horách, vyvrácené stromy po větrných smrštích nebo požáry při letních bouřkách, které však dříve bývaly vždy velmi vážným postrachem lidí zejména v minulosti, kdy téměř všechny střechy obytných domků i hospodářských stavení byly kryty jen hořlavými slaměnými došky nebo dřevěným šindelem, v důsledku čehož po vzniku požáru za větrného počasí mohla lehnout popelem někdy i celá vesnice. V těch dobách byl také mnohem výrazněji než dnes uctíván svatý Florián jako patron hasičů a vzývaný ochránce proti zhoubným požárům, jehož krásná nová soška se také v poslední době objevila v pěkném, zaskleném výklenku v čelní stěně kounické hasičské zbrojnice. Z rozmarů počasí ve světě, popisovaných v uvedeném příspěvku, si však zřejmě vzal inspiraci a zařádil si také i neposedný „tiskařský šotek“, který v něm způsobil hned několik běžných i vážnějších chyb, jež pak byly v dalším čísle zpravodaje s omluvou opraveny. Jednalo se zejména o výpadek několika pomlček, což poněkud narušilo smysl sdělovaného v těch místech, avšak zejména i výpadek znamének minus (–) před uvedenou zápornou teplotou vzduchu (minus 52 stupňů C), jak se vyskytuje ve výši kolem 10 200 m, ve které létá většina velkých dopravních tryskových letadel. Tím však ta skutečná záporná teplota minus 52 st. C byla nepravdivě změněna na kladnou hodnotu teploty, tedy na plus 52 st. C, což je nesmysl a nutně to muselo desinformovat překvapené čtenáře, kteří to mohli považovat za moji chybu, neboť to bylo v rozporu i s tabulkou uvedenou tamtéž. Mám však ve zvyku své dokončené příspěvky vždy minimálně třikrát zkontrolovat a v podrobnostech doplňovat a upravovat ještě v počítači, než je vypálím na CD, kde už se nedá nic změnit a teprve pak je předám pro tiskárnu. V tomto novém příspěvku se však zaměříme na počasí a jeho výkyvy, jaké se vyskytují v našem regionu, ve kterém žijeme a které, jak si myslíme, většinou všichni poměrně dobře známe. Ty výraznější výkyvy počasí u nás, které se jednak týkají ve svých negativních důsledcích zejména velkých, místních, lokálních povodní v důsledku krátkodobých, ale velmi intenzivních dešťových srážek při enormně prudkých průtržích mračen, jak tomu bylo v letech 1934 a 1986 nebo ve zcela odlišném 2
případě při vystoupení a rozlití povodňových vod z koryta řeky Jihlavy a na konci zimy i za současného proplouvání a hromadění velkých a tlustých ledových ker, k čemuž dříve, když ještě neexistovala Dalešická přehrada, docházelo při jarním tání sněhu na Vysočině téměř pravidelně každý rok. To se již dnes prakticky, až na řídké výjimky, nevyskytuje. Při velkých jarních povodních si kdysi někteří kouničtí občané (např. ve Skalní ulici) připravenými dlouhými ráhny s háky přitahovali ke břehu plovoucí dřevo připlavené z lesů a tak si vytvářeli pro sebe na příští zimu zásobu palivového dříví. Snad nejkatastrofálnější povodeň tohoto druhu postihla Dolní Kounice v roce 1862 v noci z 1. na 2. února, kdy povodňová voda strhla a odnesla jediný dřevěný most přes řeku (což se stávalo při větších povodních častěji), zřítilo se nebo bylo silně poškozeno na 200 domů, utonulo 5 občanů a hladina vody ve starém gotickém dvoulodním kostele u řeky z roku 1411, který stával uprostřed bývalého hřbitůvku za dnešní elektroprodejnou Bovist, vystoupila podle zápisu ve farní kronice až do výše 7 stop, tj. 2,2 m. Kostel se zničeným interiérem a hrobkami byl pak jako neopravitelný tehdejším židlochovickým okresním úřadem úředně trvale uzavřen, všechny obřady byly od té doby po dlouhých 17 let konány ve stísněném prostoru kaple Barborky a teprve až po otevření nynějšího nového farního kostela v roce 1879 byl pak starý kostel v roce 1881 odsvěcen a zbourán. Za povšimnutí také stojí, že dům s elektroprodejnou Bovist je nápadně úzký, byl totiž dodatečně vestavěn do dříve udržované nezastavěné proluky mezi domy, která sloužila výhradně jako hlavní přístupová cesta ke starému kostelu mezi náměstím a hlavním bočním vchodem kostela. Když si tedy budete kupovat něco v této elektroprodejně, uvědomte si, že stojíte právě v místech, kudy kdysi spěchali věřící v hojném počtu z celé kounické farnosti na nedělní a sváteční bohoslužby, a že tudy často procházela také i všechna procesí o slavnostech Vzkříšení, o Božím Těle, o poutních slavnostech i při všech ostatních svátečních příležitostech za zpěvu farníků s doprovodem hudby, za slavnostního střílení z hmoždířů od kaple sv. Antonína i za vyzvánění starých kounických zvonů z někdejší velmi blízké tlustostěnné gotické věže kostela. V návaznosti na počasí bylo také zejména kounickými vinaři a ovocnáři velmi citlivě vnímáno každoroční nebezpečí pozdních jarních mrazů i letních krupobití, která někdy dokázala ve velmi krátké době najednou zcela zničit dosud nadějnou budoucí úrodu tak, že ani nestálo za to pak v tom roce vyhlašovat a pořádat koncem září nebo v říjnu nějaké obvyklé společné vinobraní a každý si mohl tu skrovnou úrodičku ze svého vinohradu sklidit a odnést, kdy to sám uznal za vhodné. Proto všichni vinaři a zahrádkáři bedlivě sledovali měsíce a dny, ve kterých tato nebezpečí nejvíce hrozila a snažili se nějakým způsobem v těchto dnech zachránit alespoň část budoucí úrody. Proti náhlému krupobití, naštěstí obvykle jen v některých tratích kounických vinohradů, byli většinou bezmocní, ale škodám, způsobovaným jarními mrazy se snažili předcházet alespoň částečně tím, že velmi brzy ráno v těchto dnech někteří vinohradníci vstávali a zapalovali ve vinohradech ohně, aby teplý kouř, unášený vánkem vini3
cemi a korunami kvetoucích stromů, alespoň zčásti zmírnil škody, které pozdní mrazy mohly ještě způsobit. Myslím, že málokdo z Dolních Kounic a z okolních vesnic dnes ví, že u nás v Moravských Bránicích máme už řadu let (odkdy tomu tak je, se mně zatím nepodařilo zjistit) měřící stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Brně, vedenou pod názvem ČHMÚ stanice B2 MBRA 01 Moravské Bránice, jejíž pověřený místní pracovník denně měří a zapisuje teploty vzduchu, množství srážek, sleduje oblačnost a sílu větrů, bouřky, mlhy, mrazy, sněhovou pokrývku a má také za úkol denně zapisovat výšku hladiny řeky Jihlavy na měřícím místě při silnici do Ivančic u splavu za Stříbským mlýnem. Pamatuji si, že v 60. letech min. století tam jezdil na svém jednosedadlovém Pionýru každý den ráno pan František Jedon, moravskobránický cementář, který v té době tuto službu pro pobočku ČHMÚ Brno vykonával a který měl na své zahradě také speciální zařízení pro měření dešťových srážek (tzv. ombrometr). Po něm to na několik let převzal jeho syn Květoslav a potom, od roku 1986 až dodnes, tuto službu, velmi náročnou na pravidelnost a čas, vykonává velmi obětavě moravskobránický občan pan Antonín Schoř, který se dříve také pečlivě staral o bezporuchový provoz moravskobránické vodárny, což dnes už zabezpečuje zase jeho syn, také Antonín. A právě všech těchto měřených, sledovaných a zaznamenávaných hydrometeorologických hodnot a atmosférických jevů touto moravsko-bránickou stanicí ČHMÚ si budeme v tomto příspěvku poněkud více všímat, je porovnávat a hodnotit s tím, že prakticky platí i pro město Dolní Kounice. Základ dnešního Hydrometeorologického ústavu vznikl již v roce 1920 rozhodnutím tehdejší ministerské rady Československé republiky, jímž byl pověřen Československý ústav meteorologický následujícím úkolem: „…shromažďovati a vědecky zpracovávati pozorování meteorologická z celé oblasti státu československého, pěstovati a všemožně podporovati bádání meteorologická, účastniti se mezinárodních výzkumů v oboru meteorologie, činiti denně na vědeckém podkladě předpověď povětrnosti a vydávati úřední dobrozdání na dotazy úřadů i soukromníků…“ Později byla k ústavu připojena ještě hydrologie (nauka o koloběhu vody a všech aspektech s jejím hospodařením), čímž prakticky vznikl již dnešní ústav hydrometeorologický, k němuž byl v roce 1967 přiřazen ještě třetí odbor, zabývající se ochranou čistoty ovzduší. Odbor profesionální staniční sítě je rozdělen na oddělení přístrojové techniky, meteorologické kalibrační laboratoře (seřizování a cejchování měřidel) a observatoře při jaderně-elektrárenských zařízeních. Blízko nás je to Jaderná elektrárna Dukovany. V těchto elektrárnách je zřejmě z obav před teoreticky možným únikem radioaktivity kladen hlavní důraz na zcela bezpodmínečné udržení maximální bezpečnosti provozu, a to nejen s ohledem na zaměstnance jaderné elektrárny, ale i na všechny obyvatele okolních území našeho státu i států okolních. Tu maximální opatrnost v tomto směru si vynucují a jednoznačně přikazují také i ne4
blahé zkušenosti z ukrajinského Černobylu, kde k havárii 4. reaktoru tam došlo 26. 4. 1986. Základní činností stanic ČHMÚ je měření vybraných meteorologických parametrů, jakož i sledování a záznam pozorovaných atmosférických jevů ve staničních sítích, rozmístěných po celém území naší republiky. A jednou z těchto stanic s vymezenou činností a základním měřícím vybavením je i stanice B2 MBRA 01 v Moravských Bránicích. Tato stanice denně měří teplotu a tlak vzduchu, srážky dešťové a sněhové a také výšku hladiny řeky Jihlavy na měřícím místě při silnici do Ivančic po levé straně za Stříbským mlýnem. Mimo to má pracovník stanice za povinnost také opticky sledovat a pomocí značkových symbolů a dohodnutých tabulkových číslovek zaznamenávat výskyt atmosférických jevů a jejich intenzitu, jako je mrholení, déšť, sníh, dešťové a sněhové přeháňky, mrznoucí srážky, smíšené srážky, námrazové krupky, sněhová zrna, sněhové poprašky, bouřky, blýskavice, vzdálené bouřky, duhy, kroupy, mlhy, rosa, jíní, jinovatka, námraza, ledovka, náledí, zmrazky, ledové jehličky, zvířený sníh a také silný, bouřlivý a nárazový vítr i jeho směr. Množství dešťových srážek se kontinuálně měří automatickým zapisovacím ombrografem, z jehož záznamů se dá vyčíst i intenzita jednotlivých srážek v průběhu 24 hodin každého dne. Výška hladiny řeky Jihlavy se zase průběžně měří na příslušném měřícím místě automatickým zapisovacím limnigrafem, což je vodočetný přístroj, průběžně zapisující výšku hladiny řeky. Z průběžně měřených a registrovaných hodnot výšky hladiny řeky v centimetrech lze ihned z příslušné tabulky, sestavené pro toto konkrétní měřící místo, odečíst celkový průtok vody v řece v m3/sec, případně i stanovit stupeň povodňové aktivity. Průměrná výška hladiny řeky v poměrně klidném období (např. v prosinci 2008) je 118 až 127 cm. Prvnímu stupni povodňové aktivity v tomto měřícím místě odpovídá zvýšená hladina řeky na 270 až 320 cm, druhému stupni 320 až 380 cm a třetí stupeň se vyhlašuje, jestliže hladina řeky vystoupí nad 380 cm. Podobná měřící místa výšky hladiny řeky Jihlavy proti proudu před Ivančicemi se nacházejí také v Mohelnu, v Ptáčově, ve Dvorcích a v Batelově, který se nachází západně od Třeště. To pak umožňuje vysledovat i to, které lokální oblasti ve sledovaném úseku povodí Jihlavy se nejvíce podílely na konkrétní povodňové aktivitě. Kromě limnigrafu obsahuje ivančická stanice u Stříbského mlýna pro měření hladiny říční vody ještě další zařízení pro automatický odběr vzorků vody v nastavených časových intervalech, ty se automaticky ukládají do chladícího zařízení, pracovník ČHMÚ Brno si je pak přijíždí sám vybírat a nechává z nich dělat chemické rozbory vody, aby se zjistilo, jaké škodliviny a nežádoucí látky se do říční vody dostaly a co je jejich příčinou. Pokud si pracovník z moravskobránické stanice při odečítání naměřených hodnot na limnigrafu povšimne, že v řece je voda mimořádně jakkoliv znečištěná, zabarvená nebo mastná, je povinen ihned ručně odebrat ještě další mimořádný vzorek říční vody, popsat jej a uložit k ostatním vzorkům do toho chladícího boxu a telefonicky to nahlásit do ČHMÚ Brno, aby se rozborem mohl zjistit a vysledovat druh a původ znečišťující látky, která se do říční vody dostala a jež by mohla eventuelně i vážně ohrozit život 5
Soudobý záznam průtoků povodňové vody na řece Jihlavě na měřících místech Batelov (1), Dvorce (2), Ptáčov (3), Mohelno (4) a Ivančice (5) v srpnu roku 2002. Na vodorovné ose je čas (datum), na svislé ose je průtok v m3/sec. Naměřený průtok se v záznamech na měřících místech 1 až 3 od 11. srpna postupně zvětšuje, na měřícím místě 4 v Mohelnu však nastává pokles, protože část vod zachytila rezerva v nádrži dalešické přehrady, avšak v Ivančicích (5) je již zase průtok podstatně vyšší, protože tam už se k řece Jihlavě zase přidaly další přítoky Oslava a Rokytná. Ke kulminaci max. průtoku tehdy došlo kolem 15. srpna 2002. Za povšimnutí také stojí, že max. kulminace výšky hladiny v Ivančicích nastala dříve než v Ptáčově před dalešickou přehradou, což znamená, že rozhodující pro kulminaci výšky hladiny v Ivančicích byly tentokrát vody z Oslavy a z Rokytné.
fauny (ryb a dalších vodních živočichů) v řece. Předepsaná a požadovaná každodenní měření a sledování hydrometeorologických parametrů i atmosférických jevů v předepsaných časových intervalech si pracovník stanice pečlivě zaznamenává v předepsaných jednotkách, značkách a definicích do svého pracovního deníku, z něho pak na konci každého měsíce vyplňuje podrobný předtištěný tzv. „Měsíční výkaz meteorologických pozorování“ a na konci roku ještě vypracovává tabulkový roční souhrn nejdůležitějších parametrů za jednotlivé měsíce roku, které pak také ihned odesílá na brněnskou pobočku ČHMÚ k dalšímu zpracování a využití. Jestliže se v měřeních a pozorováních vyskytnou nějaké extrémní, běžně neobvyklé hodnoty a výkyvy, pak musí být na ČHMÚ nahlášeny telefonicky neprodleně. Dále jsou uvedeny jako ukázka některé vybrané přehledné roční srovnávací tabulky, sestavené z nejdůležitějších, každodenně sledovaných atmosférických jevů a měřených hodnot teplot vzduchu a vodních srážek, jak jsou jednotně předepsány 6
ČHMÚ všem dobrovolným pracovníkům na menších měřících stanicích. Možná někoho překvapí, že mezi teplotami nikde v tabulkách nenajde žádné třicetistupňové teploty, i když takové v červencových a srpnových tropických dnech v tom roce prokazatelně byly. Je to tím, že denní teploty se měří zásadně jen v 6.00 hod ráno, kdy pověření dobrovolní pracovníci před odchodem do běžného zaměstnání jsou ještě doma a naměřené hodnoty si mohou odpovědně sami a bez problémů změřit a zaznamenat. Bylo by proto také obtížné stanovit nějakou jednotnou dobu pro měření max. denních teplot, které nemusí být vždy jen v popoledních hodinách. Maximální odpolední letní teploty vzduchu si však pracovníci stanic pro sebe také zaznamenávají, ale v tabulkách pro ČHMÚ jsou jednotně uváděny jen max. teploty, naměřené všude jednotně v 6 hodin ráno. Měření tlaku vzduchu v hektopaskalech (hPa, 1 hPa = 1 milibar) se provádí třikrát denně, ráno, v poledne a večer. Podobným způsobem se sleduje a zaznamenává též směr a síla větru. Z každodenních naměřených ranních teplot se pak vypočítávají průměrné měsíční teploty pro jednotlivé měsíce a z nich pak se zase vypočítávají roční úhrny teplot, které jsou důležitým ukazatelem, jak ten minulý rok byl celkově v průměru studený nebo naopak teplý. Podobným způsobem se provádí i měření a roční sumarizování naměřených hodnot ve srážkovém dešti a sněhu, jak to vyplývá z uvedených tabulek, což zase dokumentuje to, zda sledovaný rok byl převážně mokrý, suchý nebo normální. Měsíční výkazy i přehledné roční tabulky s naměřenými hodnotami meteorologických parametrů a napozorovaných atmosférických jevů jsou pak v předepsaných termínech zasílány do krajských poboček ČHMÚ k dalšímu podrobnějšímu počítačovému zpracování a vyhodnocení v rámci celého příslušného regionu. Následují ukázky přehledných souhrnných tabulek, vypracovávaných na konci každého roku, s přehledem maximálních, minimálních a extrémních naměřených a napozorovaných hodnot u povinně sledovaných meteorologických parametrů a jevů v uplynulém roce nebo i v jednotlivých měsících:
7
8
A Roční sumáře meteorologických parametrů, měřených a sledovaných v Moravských Bránicích v letech 1995 až 2001: Roky: Srážky: Celkový roční úhrn srážek mm Srážkových dnů v roce Měsíční průměr srážek mm Extrém max. denních srážek mm den Počet bouřek Max. výška sněhu cm den Trvání sněhové přikrývky dnů Mlhy – kolikrát Rosa – kolikrát Silný vítr nárazový dnů Teploty: Roční úhrn teplot °C Měsíční průměrná teplota °C Max. teplota v 6.00 hod °C den Min. teplota v 6.00 hod °C den Počet tropických nocí v roce Počet tropických dnů v roce Počet letních dnů v roce Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů v roce Počet arktických dnů v roce Počet slunečních dnů v roce Vysvětlivky: Sluneční den Letní den Tropický den Tropická noc Mrazový den Ledový den Arktický den
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
504,8 219 42,06 41,0 21. 8. 13 5 22. 12. 25 28× 132× 121
657,5 205 54,79 42,8 28. 8. 16 25 14. 2. 82 27× 156× 116
643,3 190 53,6 39,1 17. 7. 16 16 5. 1. 51 33× 168× 149
489,6 193 40,8 47,2 5. 9. 6 2 29. 1. 3 32× 141× 242
543,3 186 45,3 101,3 11. 7. 9 6 18. 2. 27 32× 157× 194
465,0 203 38,7 29,6 7. 8. 10 7 3. 1. 34 38× 116× 194
518,7 199 43,2 35,7 4. 8. 9 9 17. 12. 46 58× 112× 92
79,67 6,639 +21,2 22. 7. –12,8 29. 12. 2 12 47 54 28 0 243
63,9 5,332 +19,4 12. 8. –21,2 28. 12. 0 3 30 51 54 3 263
68,29 5,691 +17,4 7. 9. –10,6 3. 2. 2 8 54 72 29 0 228
77,28 6,44 +21,2 23. 7. –13,2 1. 2. 5 22 36 61 27 0 237
81,81 6,817 +20,6 6. 7. –13,2 1. 2. 2 3 47 53 23 0 219
90,25 7,52 +20,8 23. 6. –12,8 26. 1. 2 14 42 39 17 0 208
77,7 6,475 +22,0 16. 7. –16,2 14. 12. 4 11 40 60 20 1 180
den se slunečním svitem nad 50 % denního času den, kdy teplota vzduchu vystoupí nad +25 °C den, kdy teplota vzduchu vystoupí nad +30 °C noc, kdy teplota vzduchu neklesne pod +20 °C den, kdy teplota poklesne pod 0 °C den, kdy teplota vzduchu nevystoupí nad 0 °C den, kdy teplota vzduchu nevystoupí nad minus 10 °C
9
B Roční sumáře meteorologických parametrů, měřených a sledovaných v Moravských Bránicích v letech 2002 až 2008 pro ČHMÚ Brno: Roky: Srážky: Celkový roční úhrn srážek mm Srážkových dnů v roce Měsíční průměr srážek mm Extrém max. denních srážek mm den Počet bouřek Max. výška sněhu cm den Trvání sněhové přikrývky dnů Mlhy – kolikrát Rosa – kolikrát Silný vítr nárazový dnů Teploty: Roční úhrn teplot °C Měsíční průměrná teplota °C Max. teplota v 6.00 hod °C den Min. teplota v 6.00 hod °C den Počet tropických nocí v roce Počet tropických dnů v roce Počet letních dnů v roce Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů v roce Počet arktických dnů v roce Počet slunečních dnů v roce
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
686,6 186 57,2 39,7 15. 6. 17 9 23. 12. 41 26× 118× 84
492,3 162 41,0 48,2 27. 5. 10 3 1. 1. 25 31× 111× 80
456,8 195 38,0 24,0 23. 9. 2 12 11. 1. 51 23× 115× 64
524,9 183 43,7 34,7 15. 8. 9 16 23. 12. 65 32× 114× 47
592,4 175 49,4 62,8 7. 8. 11 15 14. 3. 85 33× 120× 63
480,4 174 40,0 30,0 5. 9. 6 16 25. 1. 7 16× 92× 106
431,2 174 35,9 31,7 15. 9. 14 1 1. 1. 1 31× 124× 86
+89,9 7,499 +22,6 22. 6. –17,4 4. 1. 5 7 55 41 33 0 179
+77,7 6,476 +21,8 22. 7. –13,8 12. 1. 5 28 56 60 32 0 198
+79,4 6,617 +19,6 21. 7. –15,2 6. 1. 0 6 41 55 29 0 141
+74,6 6,219 +24,0 30. 7. –14,6 2. 3. 4 10 45 64 28 0 175
+77,8 6,488 +22,0 24. 7. –19,6 24. 1. 4 19 33 57 31 2 168
+79,4 6,618 +21,8 19. 7. –8,6 26. 1. 6 21 55 58 14 0 166
+79,3 6,610 +20,8 13. 8. –12,2 17. 2. 1 10 56 67 8 0 178
Dále jsou informativně uvedeny některé starší úřední meteorologické údaje z 80. let min. století, postoupené koncem 80. let pracovníky ČHMÚ Brno (Ing. Hrabal CSc a Ing. Kotrnec) moravsko-bránickému občanovi panu Příkazskému, zkušenému vodohospodářskému pracovníkovi na odpočinku, v souvislosti s tehdejším projektem (Dopravoprojekt Brno) připravované výstavby nového silničního mostu přes potok Bukovinka na konci obce Moravských Bránic mezi kapličkou a protějším chovným rybníkem. Maximální denní srážkové úhrny v mm/24 hod 27. 6. 1983 – 19,3 mm 6. 8. 1985 – 29,2 mm 23. 5. 1984 – 34,7 mm 5. 8. 1986 – 97,7 mm
10
4. 6. 1987 – 29,1 mm 29. 8. 1988 – 44,2 mm
Poznámka: Mohlo by se zdát, že těch napršených 97,7mm vody 5. srpna v roce 1986 není tak mnoho, a že za těch 24 hodin by ta srážková voda mohla poměrně snadno odtéci i neudržovaným korytem potoka přes vesnici do řeky. Jenže těch 97,7 mm vody spadlo na cca 545 ha povodí nad Moravskými Bránicemi za pouhých 60 až 90 minut, čímž se rychle vytvořila mohutná nárazová povodňová vlna, která se nutně náhle vylila z koryta potoka, valila se ulicemi obce a brala s sebou a ničila všechno, co jí stálo v cestě. Navíc rychle a beze zbytku ta povodeň zcela zaplnila zbývající volný profil potoka naplaveninami v podobě bahna, písku a kamení (ačkoliv se někteří mylně domnívali, že ten potok ta povodeň naopak alespoň pročistí), takže po této události v dolní části obce už potom žádný potok neexistoval, byl zcela vyplněn naplaveninami a musel být později celý znovu na zásah MNV Dolní Kounice (spádová obec) vybagrován. Podobný hrůzostrašný scénář ještě ve větším měřítku se zřejmě odehrál ze stejných důvodů také již toho 1. srpna 1934 v Moravských Bránicích, v Dolních Kounicích, v Silůvkách a hlavně v Mělčanech, jak je to zaznamenáno z té doby v místních obecních kronikách. Bohužel, podle platných norem prý dnes musí ČHMÚ do projektů vypočítávat tzv. stoletou vodu z max. denních srážkových úhrnů, jakoby napršely více – méně skutečně jen rovnoměrně za 24 hod. a jakékoliv jiné extrémní případy, sebevíce varující (jako ten z roku 1986), musí prý být ignorovány, aby prý se neplýtvalo investičními prostředky a neprodražovaly se nové stavby. A tak dnes máme místo starého mostu z 80. let 19. století, který měl průtočný profil 10 × 2 m, tj. 24 m2, most nový, s průtočným profilem pouhých 9,2 m2, který však už je nyní opět z poloviny zanesen bahnem, na jehož odstranění prý neexistují v daných podmínkách žádné vhodné mechanizační prostředky. Když jsme proto pod čerstvým dojmem velké povodně z r. 1986 požadovali revizi projektu ještě před zahájením stavby nového mostu, bylo nám řečeno, že nemáme šanci to změnit, abychom už do toho nešťourali, nebo že nám Silnice ještě utečou s penězi a nám zde zůstane i nadále jen ten starý rozbitý most. A tak mám dojem, že stavitelé toho velkého starého mostu za císaře pána v 19. století dovedli více než dnes lépe využít a respektovat v tomto směru cenné připomínky a historické zkušenosti s místními povodněmi našich předků, a že dokázali na ten velký most najít a získat i snadněji potřebné finanční prostředky. A nám dnes nezbývá, než raději nemyslet na to, co se všechno stane, až zase jednou někdy v budoucnosti nad Bránicemi nečekaně vypadne z černých bouřkových mračen opět těch 97,7 mm dešťové vody během jedné nebo dvou hodin. Výpočet podkladu N-leté vody ČHMÚ pro projekt nového mostu v Mor. Bránicích Jednoletá voda Dvacetiletá voda Padesátiletá voda Stoletá voda
Q1 Q20 Q50 Q100
max. úhrn srážek: 34 mm/24 hod, 71 90 125
11
průtok
1,9 m3/sec 8,7 12,0 14,0
Takto normově vypočtená stoletá voda Q 100 u potoka Bukovinka byla přes naše upozornění ponechána v projektu nového silničního mostu, i když to výrazně odporovalo velmi negativním zkušenostem a následkům z povodně v roce 1986. Dnes už je průtočný profil tohoto nového mostu opět z poloviny zanesen bahnem a nikdo to neřeší.
Porovnání skutečného průtočného profilu řečiště povodňové vody z 5. 8. 1986 v ulici Na potoku v Mor. Bránicích, kdy za 60 až 90 minut najednou nad obcí plošně vypadlo z mračen 97,7 mm vody (horní obrázek), která za další dvě až tři hodiny přes obec rychle protekla do řeky, s tzv. „stoletou vodou“ Q 100, uvažovanou v projektu silničního mostu podle normového výpočtu (spodní obrázek), kde sice byly uvažovány srážky až 125 mm/24 hod, které však podle úředního předpokladu naprší a také i poklidně odtečou rovnoměrně v průběhu těch celých 24 hodin. To je však obrovský rozdíl! Žádost o zohlednění vysoce negativních zkušeností z povodně v r. 1986 a provedení revize projektu byla jednoznačně zamítnuta. To znamená, že nové projekty z úsporně ekonomických důvodů vůbec neřeší důsledky enormních krátkodobých hodinových nebo dvouhodinových srážek, vyskytujících se třeba jednou za 10, 20 nebo 30 let a pak lidé, kteří bydlí v takových místech, mají pak prostě jen „smůlu“ a nedovolají se nikde a nikdy pomoci. A pokud v obci už delší dobu žádná povodeň nebyla a koryto potoka (i za silničním mostem) je navíc opět neudržováno a zanedbáno, pak následky takové náhlé a neočekávané mimořádně velké povodně mohou být zase jen ještě daleko větší a ničivější. Proto také rybáři, využívající veškerou vodu potoka pro jejich chovný rybník, by se měli též podílet na pravidelném odstraňování náplav pod mostem i v čištění zaneseného koryta za ním, dnes už jen jakési příkopy, která ústí do řeky Jihlavy. Doposud se tak nikdy nedělo.
12
Nový silniční most nad potokem Bukovinka v Moravských Bránicích, postavený podle projektu z r. 1988 a který je teprve něco přes sedmnáct let v provozu, už je opět z poloviny zanesený bahnem. Normálně totiž všechna voda z potoka kvůli rybářům teče potrubím výhradně jen přes jejich chovný rybník, náplavy pod mostem po větších deštích a bouřkách stále přibývají a pak hned zarůstají drnem. Na jeho vyčištění prý nejsou dostupné žádné vhodné mechanizační prostředky (i to přece mělo být řešeno v projektu). Co se s tím však bude dělat, až ten průtočný profil mostu bude za nějaký rok totálně zanesen těmi drnem prorostlými naplaveninami až po strop? Pak snad už nezbude, než si na to pozvat střelmistra z kounického kamenolomu.
Vodní stavy na řece Jihlavě (ČHMÚ – pobočka Brno) Vodoměrná stanice Ivančice č. 4.780 Plocha povodí 2.681,21 km Vodní stavy v této vodoměrné stanici jsou systematicky pozorovány od r. 1912 a průtokově vyhodnocovány od r. 1924 Výpočtem stanovená N-letá voda pro řeku Jihlavu, měř. místo Ivančice: Jednoletá voda Dvouletá voda Pětiletá voda Desetiletá voda Dvacetiletá voda Padesátiletá voda Stoletá voda
Q1 Q2 Q5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100
85 m3/sec 120 165 205 246 310 350
průtok:
13
Celoroční průměrný průtok vody v řece se od roku 1924 do roku 1988 pohyboval v tomto rozmezí: Rok 1943 roční průměr 4,70 m3/sec – minimum Rok 1941 roční průměr 29,67 m3/sec – maximum Maximální denní průtok vody v řece se ve stejném časovém rozpětí pohyboval v tomto rozmezí: 24. února 1973 max. denní průtok v daném roce 32,0 m3/sec – nejnižší 20. března 1947 440,0 m3/sec – nejvyšší Historické velké vody na řece Jihlavě: (dle záznamů ČHMÚ Brno) Roky: 1557 1575 1616 1629 1632 1645 1652 1742 1746 1755 1759 1772 1775 1784
1712
U těchto nejstarších zaznamenaných povodní je uveden jen rok. V 19. století už pak jsou u jednotlivých povodní uváděny i dny a měsíce. Z toho je patrné, že se většinou jednalo o jarní povodně při náhlých otepleních a oblevách: 21. 2. 1806 21. 2. 1876 1. 7. 1899 17. 4. 1917
10. 8. 1812 11. 2. 1888 8. 4. 1900 14. 1. 1920
23. 5. 1820 6. 3. 1891 22. 10. 1906 26. 2. 1921
1. 2. 1830 26. 3. 1895 5. 2. 1908 3. 2. 1923
2. 2. 1862 24. 2. 1897 5. 2. 1913
Podle ČHMÚ (pí Franková) mají zaznamenány z pozdější doby ještě tyto větší povodně na řece Jihlavě: Letní povodeň 7. 6. 1941 v 19 hod. hladina 406 cm průtok 424 m3/sec Jarní povodeň 21. 3. 1947 ve 22 hod 489 cm 440 m3/sec Letní povodeň 22. 5. 1985 ve 4 hod 536 cm 260 m3/sec Jarní povodeň 1. 4. 2006 ve 14 hod 506 cm 219 m3/sec U posledních dvou uvedených povodní z let 1985 a 2006 se podstatně změnil poměr mezi výškou naměřené hladiny a průtokovým množstvím vody. Asi to nějak souvisí se zprovozněnou dalešickou přehradou, případně i s nějakou možnou úpravou toho měřícího místa na řece Jihlavě mezi Ivančicemi a Mor. Bránicemi. Tak alespoň tolik k problematice místního počasí a k němu se vztahujícím okolnostem, jaké bývá v našem regionu, v Dolních Kounicích a okolí. Moravské Bránice, únor 2009 Stanislav Liškutín
14
Moravské Bránice, povodeň 1934 – Obrovská erose, způsobená prudkou povodní mezi starým, ještě velkým mostem před kapličkou a řekou Jihlavou, kde zemina z tehdejších polí byla do značné hloubky odplavena do řeky. Vzniklá rozsáhlá prohlubeň už nebyla zasypávána, ale později byla využita pro zřízení nového chovného rybníka, který je tam doposud.
Dolní Kounice, po povodni 1934 – úklid bahna v Dlouhé ulici, dnes Jiráskova
15
Dolní Kounice, povodeň 1934. Hrušeň, povodní připlavená z kopců před hostincem u Gottwaldů. Ty dvě staré stodoly vlevo stávaly u bývalého hřbitova, tehdy ještě nezrušeného, v Závodí při silnici na Karlov.
Dolní Kounice, povodeň 1934 – pohled do uličky Na písku po povodni, kde tehdy údajně utonul nějaký neznámý potulný „komediant“, který se schoval před deštěm v hospodě u Gottwaldů. Stalo se to, když oknem zjistil, že mu náhlá povodeň odnáší jeho flašinet, který měl před hospodou a on vyběhl ven a snažil se jej zachránit.
16
Mor. Bránice 1986 – Naplaveniny na chodnících a silnici před budovou Občanského výboru
Mor. Bránice 1986 – výpomoc některých spoluobčanů s úklidem tekutého bahna, které ani nelze nabrat na lopatu, se zatím vůbec nedaří
17
Sbor dobrovolných hasičů Zimní období končí a svou vládu přebírá oblíbenější část roku – jaro. Příroda se probouzí a s údivem sleduje, jaké poselství jí lidé zanechali v různých zákoutích, lesících a podél pěšinek. Od drobných papírků přes střepy z rozbitých skleněných lahví a odhozených plastových lahví ke starému železu, molitanovým matracím až po pytle plné různorodého odpadu. Členové hasičského sboru nejsou k této nechvalně známé lidské neřesti nevšímaví. Při svých toulkách okolím nepořádek zaregistrovali a rozhodli se věc řešit. V Den Země, vyhlášený na 22. dubna, se většina škol a organizací zapojuje do akcí, více či méně prospěšných pro naši přírodu, tedy planetu Zemi. Rozhodli jsme se přispět svým dílem a na sobotu 28. března zorganizovali „Ekologický den“. Šestnáct dětí hasičské mládeže pod dozorem dospělých vzalo ztečí kopec sv. Antonína a postupovalo třemi směry na vrcholek kopce. Do igelito-
18
vých pytlů směřoval veškerý drobný odpad, hyzdící toto oblíbené výletní místo. Největším úlovkem byly staré autosedačky. Nejen děti, ale i dospělí byli překvapeni množstvím odpadků, ve kterých převažovaly plastové láhve a velký počet skleněných střepů, pokrývajících trávu kolem kaple sv. Antonína. I desetileté dítě se svým nevinným pohledem ptá: „Je opravdu tak těžké vypitou prázdnou láhev odnést s sebou do údolí?“ Po vyčištění kopce pokračovala výprava polní cestou na Karlov. Smutný pohled se jejím účastníkům naskytl podél cesty v oblasti Kozí hora a Ve žlebích. Části karoserie osobních automobilů, matrace a pytle s odpadky se válejí v místech, kde značka upozorňuje na zákaz nelegální skládky odpadů. Opět čelíme otázkám: „Je jednodušší odvézt přebytky pár stovek metrů do sběrného dvora, nebo volit složitou cestu do těchto odlehlých končin katastru města?“ V pozdních odpoledních hodinách skupina zakotvila u myslivecké chaty na Karlově. Zde si děti mohly po náročném dni odpočinout a občerstvit se vlastnoručně opečeným špekáčkem. Po návratu na hasičskou zbrojnici obdržely pamětní diplomy. Málokdo z nás si uvědomuje, že žije v oblasti, která se vyznačuje jedním z nejpřednějších míst v počtu historických památek v republice. Buďme vděčni za tento dar a udržujme památky i přírodu ve stavu, který bude sloužit pro potěchu očí i duše dalším generacím. Děkujeme sponzorům – firmě ATG Centrum za poskytnuté občerstvení a městu Dolní Kounice za svoz nahromaděných odpadků. Bruno Němec
19
Výsledky hodnocení prospěchu a chování za 1. pol. šk. r. 2008/09 1. stupeň
2. stupeň
celkem
Celkem žáků
183
195
378
Prospělo s vyznamenáním
142
74
216
Prospělo
41
117
158
Neprospělo
0
4
4
Napomenutí tř. učitele
26
48
74
Důtka tř. učitele
1
23
24
Snížený stupeň z chování
0
1
1
Pochvaly
319
101
420
Výsledky školních kol soutěží ve šk. r. 2008/2009 – 1. pololetí říjen Tv – Skok z místa kat. 3. roč. 1. Wolf Daniel 3.B 2. Hrdlička Ondřej 3.B 3. Odehnalová Nikola 3.A Pekár Jakub 3.B
kat. 4. a 5. roč. dívky 1. Hanzlíčková Eliška 5.A 2. Cibulková Sabina 4.A 3. Täuberová Lenka 4.A 20
kat. 4. a 5. roč. chlapci 1. Wascher Radim 5.B 2. Křemeček David 5.B 3. Hron Patrik 5.B
listopad Výtvarná soutěž na téma Anděl 1. roč. 1. místo Natálie Vojtěchová 1.A 2. místo Natálie Filová 1.B 3. místo Barbora Navrátilová 1.A
2. roč. 1. místo Vojtěch Toporcer 2.A 2. místo Petra Němcová 2.B 3. místo Kristýna Pavlačková 2.A
prosinec Vv – Vánoční malování – Betlém kategorie 3. až 5. roč. 1. Orságová Kateřina 4.B 2. Koblížková Jana 4.B 3. Lampírová Anna 3.A Vv – Soutěž o nejkrásnější sněhovou vločku kategorie 3. roč. kategorie 4. a 5. roč. 1. Šimbera Jiří 3.A 1. Svoboda Antonín 5.B 2. Endrych Tomáš 3.B 2. Krausová Sabina 4.A 3. Lampír Adam 3.A 3. Göbel Filip 5.B
Hv – Soutěž ve zpěvu Zlatá Barborka ročník
I.
II.
III.
IV.
1. místo
Kosová Klára
Koudelová Kamila
Pytela Jan ZŠ Pravlov
Křížová Tereza
2. místo
Krausová Simona
Vařejková Klára
Zerzáňová Simona
Laga Karel
3. místo
Střecha Jan
Žikeš Daniel
Hemerka Michal
Krausová Sabina
V. Prosecká Kristýna ZŠ Pravlov Pelikánová Hana ZŠ Pravlov Honek Jakub ZŠ Pravlov
leden D – školní kolo dějepisné olympiády 1. Dubnický Lukáš 9.B 2. Pelikánová Klára 9.A 3. Chytka Tomáš 8.A
Ch – školní kolo chemické olympiády 1. Dubnický Lukáš 9.B 2. Haramach Petr 9.B
21
Vv – soutěž na téma Hrady a města 9.A 1. Veselá Šárka 2. Procházková Eliška 3. Bartoš Zbyněk, Pelikánová Klára 9.B 1. Dvořáková Marie 2. Urban Filip 3. Forejtová Gabriela, Wascher Karel
Čj – školní kolo olympiády v českém jazyce 1. Dubnický Lukáš 9.B 2. Hanus Patrik 9.B 3. Procházková Eliška 9.A Dvořáková Marie 9.B
M – olympiáda 9. roč. 1. Krejčí Martin 9.B 2. Procházková Eliška 9.A 3. Kovandová Lucie 9.A
M – olympiáda 5. roč. 1. Sedláková Zuzana 5.A Gašpárek Patrik 5.B 2. Mach Vojtěch 5.A Badin Tomáš 5.A Psotová Nikol 5.A Slunská Tereza 5.A 3. Pexa Tomáš 5.A
Aj – konverzační soutěž 1. Dvořáková Marie 9.B 2. Hanus Patrik 9.B 3. Kovandová Lucie 9.A
Ze školních akcí Vánoční zpívání v KD V sobotu 13. 12. 2008 se uskutečnil v KD v Dolních Kounicích Vánoční koncert. Dětský pěvecký sbor naší školy pod vedením p. uč. Žákové vystoupil s programem, kde zaznělo mnoho vánočních koled, ale i písniček z pohádek. Děti si jednotlivé písničky doprovodily na rytmické nástroje a některé zazněly za doprovodu flétny, na kterou hrála Terezka Slunská. I když pěvecký sbor velmi „omladil“ a většina dětí vystupovala poprvé, zpívaly s chutí a v dobré náladě. Vystoupení se vydařilo a odměnou jim byl dlouhý potlesk spokojených diváků. Eva Žáková Bruslení u Centra Olympia v Brně Jako jedna z forem odměny za letošní sběr šípků byl pro žáky uspořádán zájezd do Brna na bruslení. Celkem bylo vybráno 112 žáků 1. až 9. ročníku, pro nepřízeň počasí se však uskutečnilo bruslení jen pro asi polovinu z nich, zbývající žáci pojedou v náhradním termínu. 22
23
Zápis do 1. ročníku Dne 29. ledna 2009 proběhl ve školní budově na Barborce tradiční zápis dětí do 1. třídy pro školní rok 2009/2010. Zapisovalo se ve dvou učebnách. Ve třetí učebně vyřizovali pan ředitel s panem zástupcem úřední náležitosti. Děti si za svůj výkon odnesly dárečky, které pro ně nachystaly starší děti. Zapsáno do budoucího 1. ročníku bylo 34 dětí. Zápis prováděly paní učitelky Badinová, Jakšová, Rathouská a Straková.
Plavání V tomto pololetí navštěvovali žáci 2. a 3. tříd kurz plavání. Výuka opět probíhala v plaveckém bazénu v Nové Vsi. Plavání se zúčastnilo 58 žáků pod vedením: p. Lenky Jelínkové, p. Jarky Bielčikové, p. Hany Kovaříkové, p. Radky Šillerové. Žáci byli rozděleni do 4 družstev (od nejlepších plavců až po neplavce). Cvičitelky plavání zpestřily kurz mikulášskou nadílkou a vytvořením příjemné předvánoční atmosféry. 27. ledna děti absolvovaly kurz naposledy. Všichni dostali „mokré vysvědčení“. Někteří třeťáci navíc mohli získat přívěšek delfína, který dokládal, že jsou již všestrannými plavci. 24
25
Žáci devátého ročníku ZŠ v Dolních Kounicích hledají stopy první a druhé světové války v pomnících obětí Zpracovala: Mgr. Martina Čermáková V rámci výuky dějepisu se část žáků devátého ročníku ZŠ v Dolních Kounicích podílela na vypracování úkolu, který se týkal pomníků obětem první a druhé světové války v obcích, kde žáci žijí. Žáci měli nejprve zmapovat situaci u samotných pomníků, zjistit z nich co nejvíce informací, prohlédnout si, v jakém jsou stavu, a následně provést fotodokumentaci. V další fázi navštívili místní knihovny a zjišťovali, zda k této problematice existuje nějaká odborná literatura. Jako nejvhodnější zdroj informací, se kterým přišla žákyně 9.B Marie Dvořáková, se ukázala publikace Památník obětí světových válek a národně osvobozovacích bojů v okrese Brno-venkov (autoři V. Žampach, M. Kašubová, Rajhrad 2000). Tuto obsáhlou publikaci podrobně mapující osvobození, vojenskou historii a pomníky v obcích Brno-venkov lze zájemcům o historii regionu vřele doporučit. Najdete v ní kromě historických fakt také rozsáhlou přílohu s fotografiemi či výpisy z kronik obcí. Po heuristické fázi přišlo na řadu samotné zpracování látky, kdy žáci v tištěné podobě sepsali základní informace o pomnících a o jejich stavu, o obětech, případně o situaci
26
27
v obci za války. Tímto způsobem byly shromážděny informace o pomnících v Bratčicích, Dolních Kounicích, Kupařovicích, Nových Bránicích a Trboušanech. Záměrem nebylo shromáždit maximum informací, ale ukázat žákům, že se dějiny neodehrávaly pouze na světových bojištích, o kterých se v rámci výuky učí, nýbrž i v jejich regionu a že války zasahovaly do života všech lidí. Dále měli samostatně pracovat s literaturou, museli vyrazit do terénu s fotoaparáty a následně dát svému průzkumu náležitou podobu. Úkolu se zhostili velice dobře a svědčí o tom útlá složka, která je dispozici ve škole. Na ukázku nabízíme zpracování Martina Krejčího (Dolní Kounice): „V Dolních Kounicích není žádný pomník připomínající padlé hrdiny světových válek. Ve všech okolních vesnicích ano. Za druhé světové války padlo v Kounicích několik Rusů. Údajně čtyři padlí byli původně pohřbeni před zdí hřbitova nad městem, posléze pak byli převezeni do společného pohřebiště v Ořechově a na ÚH v Brně. 28
V Kounicích se bojovalo tři týdny, lidé byli schováni ve sklepích. Ve městě byli Němci, v Závodí Rusové. Rozdělovala je pouze řeka. Most byl vyhozen do povětří. Pomník padlým byl vystaven u bývalého starého hřbitova (dnes samoobsluha Radost), později byl modernizován a stál pod kaštanem na náměstí Míru. Byla na něm pěticípá hvězda. Po roce 1989 zmizel neznámo kam. Na dolnokounickém hřbitově je v samostatném oddíle pohřbeno asi 20 místních občanů, kteří zahynuli v souvislosti s válkou, i když ne přímo na frontě. Nejsou tam ale pohřbeni všichni. Při příležitosti výročí osvobození se na toto místo klade věnec.“ A ještě část práce M. Dvořákové a A. Kratochvílové (Kupařovice): Děvčata uvádí jména obětí první světové války, kterých bylo devět a někteří z nich padli na východní frontě, jiní v Itálii. Obětí druhé světové války bylo pět, z nichž například Vladimír Kinský padl v Dukelském průsmyku r. 1944. „Právě těmto padlým občanům byl postaven pomník, který stojí u místní kaple, která je zasvěcena Panně Marii. Roku 1721 byla zřízena Andrejem Šabským, hrabětem z Dietrichštějna. V současné době je kaplička v rekonstrukci. Až na menší nedodělávky je ve velmi dobrém stavu. Každý rok se zde koná 9. května výročí osvobození obce od fašistických okupantů v podobě lampionového průvodu, kdy se k pomníku klade kytice a věnec na počest padlých. Starají se o něj občané a členové obecního úřadu.“
Hory Víte, když se zeptáte někoho: „Jedeš se školou na hory?“ a on odpoví, že je to nuda, tak ještě ani zdaleka netuší, jak se mýlí… Odjezd byl jako obvykle od kaštanu na náměstí Míru – mír panoval do doby, než přijel autobus a všichni chtěli naložit svoje lyže a snowboardy. Po značné pranici o místa v autobuse jsme konečně vyrazili. Při dlouhé cestě všichni pochopili, že v ČR je buď málo benzínových pump, záchody nejsou všude, nebo mají všichni moc pití. Zastavovalo se jednou. A fronta neměla konce. Do naší cílové destinace – Hynčic pod Sušinou, jsme přijeli pozdě odpoledne, ale dosti brzo, abychom stihli večeři. Místo zdlouhavého a nudného vybalování se většina účastníků zájezdu snažila co nejrychleji zjistit, kde bydlí jejich kamarádi a tajné lásky. Večer jsme se dozvěděli denní režim a pokyny pro pobyt na chatě MO Mohelnice. Také jsme se rozdělili do družstev podle lyžařské úrovně. Po asi tak hodině neobyčejné nudy, kdy se pan ředitel musel vypovídat, následovaly hry. Ty byly vždy nejzábavnější, protože odhalily pravou povahu účastníků i instruktorů. Dokonce, i když to nikdo nečekal, se již první den tancovalo a to ve velkém!!! Následující dny jsme prožili celkem monotónně, avšak legrace nechyběla… Snídaně byla vždy v 8:00, poté následovalo dopolední lyžování (9:00–11:30). Oběd býval ve 12:00. Odpolední lyžování začínalo ve dvě hodiny a v pět hodin byla večeře. 29
30
Po večeři následovala krátká přednáška a plynule se navázalo na večerní program. Hrály se různé hry a tancovalo se. Večerka byla původně o půl desáté, ale tento čas se průběžně měnil. Vím, že doposud toto vyprávění zní docela nudně, ale nebojte se, zimní radovánky byly na denním pořádku. Pořádná koulovačka na konci dne nesměla být zapomenuta, protože by se pak nemělo co sušit. Nechybělo ani pravidelné občerstvení na svahu, kde jsme odpočívali a nabírali další síly. Když nastal poslední den, bylo na všech celkem jasně vidět, že se jim domů ještě nechce, ale všechno jednou končí a tak i kurz, který se konal od 7. 2. do 13. 2. 2009. Sami bychom řekli: „Všude dobře, ale na horách s kamarády je prostě nejlépe.“ Všichni moc doufáme, že se příští rok sejde znovu tak skvělý kolektiv a zažijeme další nezapomenutelné zážitky. A tak i tímto všem účastníkům LVVZ děkujeme. Jana Kandrnálová, Eliška Procházková Z výuky na 1. stupni Skupinové vyučování v 1.A Od 1. ročníku zařazujeme do vyučování skupinové a kooperativní učení. Při něm je vytvořen velký prostor pro všechny žáky – nadané, výborné, ale i pro žáky prospěchově
31
slabší, s LMD, s poruchami učení, pro děti pracující pomalejším tempem. Je uplatňováno více volnosti, samostatnosti, děti se učí spolupracovat, naslouchat a pomáhat jeden druhému, být tolerantní, ohleduplní, neposmívat se méně úspěšným. Vyjadřují svůj názor, nebojí se požádat o radu a sami ochotně poradí, učí se také spravedlivě ohodnotit nejen práci spolužáků, ale také svou. Využíváme pracovních listů pro skupinové a kooperativní učení UČÍME SE SPOLEČNĚ a zařazujeme je od listopadu každý měsíc ve dvouhodinovém bloku. Ve většině skupinových prací je využito skládání částí obrázku do tabulky podle určitého pravidla. Obsahují také listy se zajímavými úlohami a křížovkami. Děti třídí pojmy, procvičují opis a přepis, pracují s chybou, odpovídají na otázky podle přečteného textu, cvičí se ve čtení s porozuměním. Mnohé z rozšiřujících úkolů využíváme pro práci ve dvojici nebo pro jednotlivce. Společné práce se setkávají s velice kladnou odezvou u všech dětí, vždyť se přece „neučí,“ jen si „hrají!“ Marie Straková Zvířátka v zimě Jak to bylo v I.B? Vznikla dohoda – žáci pomohou zajistit stopy zvířat a já jim přinesu vycpané modely kání do třídy. Povedlo se! Sara Schweizerová (za pomoci rodičů) udělala stopy kočky a psa do sádry. A pak začalo povídání o zvířátkách v zimě, jejich rozdělení, prohlížení obrázků, … A co káně? Děti poznaly dvě – lesní (samici) – žije u nás po celý rok, rousnou (samce) – přilétá k nám na zimu. Zdeňka Rathouská
32
Návštěva městské knihovny Ve středu 26. 11. 2008 ( 4.A) a ve čtvrtek 27. 11. 2008 ( 4.B) jsme s dětmi navštívili Městskou knihovnu na Tovární ulici. Velmi ochotně nás přivítala paní knihovnice Jana Káčerková. Seznámila děti s jednotlivými odděleními knihovny, způsobem řazení knih a výpůjčním řádem. Během pobytu v knihovně děti plnily připravené úkoly. Hledaly autory ze školní čítanky a doplňovaly názvy jejich knih, vyhledávaly jména básníků pro děti nebo názvy publikací o České republice. Paní knihovnice se v závěru připojila s malým kvízem o provozu knihovny. Děti měly možnost se do knihovny přihlásit, byla jim vystavena průkazka a ihned si vypůjčily knihy, které nám po přečtení budou ve škole prezentovat. V knihovně jsme strávili příjemné chvíle při prohlížení knih a věříme, že se sem děti budou rády a často vracet. Návštěva městského úřadu Dne 11. 11. 2008 žáci čtvrtého ročníku navštívili Městský úřad v Dolních Kounicích. Přivítal je osobně starosta města Karel Zalaba. Provedl děti všemi odděleními úřadu, seznámil je s jednotlivými pracovníky a uvedl je i do své pracovny. Zde si povídali o práci starosty i jeho spolupracovníků a chodu úřadu. Děti měly připraveny zvídavé otázky, na které jim ochotně odpověděl. Nechal děti projít „tajným“ vchodem do obřadní síně a všechny děti si vyzkoušely, jak jim na krku sluší státní znak s trikolórou. Děti také 33
34
získaly důležité informace u paní matrikářky a své putování zakončily v kulturním informačním centru, kde jim vedoucí pracovnice, paní Rýdlová, předala drobné upomínkové předměty. Jana Hudáková a Katka Rýdlová Dopravní výchova pro V. ročník Protože je bezpečnost dětí v silničním provozu stále více ohrožena, je i úkolem školy tuto problematiku žákům v hodinách přibližovat. V úterý 9. 12. 2008 žáci V. ročníku přivítali preventistku Policie České republiky. Velmi příjemným a profesionálním přístupem s žáky hovořila o nejčastějších příčinách úrazů, o ochraně před úrazy na silnici a chování v silničním provozu. Přidala také praktické ukázky a vysvětlení týkající se některých dopravních značek. Následně si děti vše ověřily krátkým testem. Úspěšní řešitelé získali drobné odměny a měli možnost vyzkoušet si dýchání do přístroje na zjišťování alkoholu u řidičů. Veškeré informace pro nás byly důležité a budeme s nimi nadále v hodinách pracovat. učitelé V. ročníku
Informace pro rodiče – na stránkách školy na adrese: www.zsdolnikounice.cz e-mail:
[email protected] Nově byla také zřízena elektronická schránka důvěry na adrese:
[email protected] 35
Nové knihy v Městské knihovně Sign 001 316 343 39 39 39 615 616 616 641 69 69 69 71 792(437) 796.5 82 908(437) 95 B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B
Autor Däniken, Erich von Keller, Jan Saviano, Roberto Šottnerová, Dagmar Šottnerová, Dagmar Šottnerová, Dagmar Bays, Brandon Rétyi, Andreas von Tepperwein, Kurt Kührer, Irene Houdek, Dalibor Livolsi, Élisabeth Mahieu, Claude Coffrant, Francoise Horáková, Šárka
Název Nové důkazy! Úvod do filozofie, sociologie a psychlogie Gomora Jaro Léto a podzim Zima Cesta Vyléčení rakoviny Co ti napoví nemoc Vaříme zdravě při překyselení organizmu Srubové domy z kulatin Podlahy Schodiště Úpravy okolí domu Jan Přeučil Tramping na řece Jihlavě Sochrová, Marie Literatura v kostce Toušlová, Iveta Toulavá kamera Shaughnessy, Edward L. Čína Boučková, Tereza Rok kohouta Bradford, Barbara Taylor Dědicové Havraního útesu Brown, Sandra Svědkyně Cartland, Barbara Splněné sny Clark, Carol Higgins Krajka Clark, Mary Higgins Tentokrát naposledy Cohen, Leonard Kniha toužení Coulter, Catherine Síla něhy Courths-Mahler, Hedwiga Zavržená dcera Crombie, Deborah Všechno bude dobré Deaver, Jeffery(Jeff) Rozbité okno Erskine, Barbara Údolí havranů Formánek, Josef Mluviti pravdu Grafton, Sue T… jako Tabu Hercíková, Iva Dám si to ještě jednou aneb Indolúna Hofman, Zdeněk Postrach vod se vrací aneb Rybářská knížka Christie, Agatha V hotelu Bertram Jackson, Lisa Ztracené duše Janouchová, Kateřina Horká stopa Kempff, Martina Manželka a matka králů King, Stephen Ostrov Duma Key King, Susan Fraser Lady Macbeth Kubátová, Táňa Abstinentka 36
B B B B B B B B B B B B B B B B B M M M M M M M M M M M M MN 1/3 MN 56 MN 56
Kubátová, Táňa Lanczová, Lenka Meyer, Stephenie Meyer, Stephenie Meyer, Stephenie Monyová, Simona Morrell, David Patterson, James Pilcher, Rosamunde Roberts, Nora Serfaty, Thierry Steel, Danielle Vondruška, Vlastimil Vondruška, Vlastimil Walló, Olga Wood, Barbara Zapletalová, Marta
Dlouhán odnaproti Potížistka Nový měsíc Stmívání Zatmění Matka v koncích Stoupenci plamene Nedostatek důkazů Divoký tymián Sluneční drahokamy Zakázaná noc Sestry Krev na lopuchu Letopisy královské koruny III Jak jsem zabila maminku Posvátné místo Klára a Jákob O Popelce a jiné pohádky Březinová, Ivona Blonďatá Kerolajn Goscinny, René Nové Mikulášovy patálie Hergé 7 křišťálových koulí Hergé Ulomené ucho Hergé Žezlo krále Ottokara Lada, Josef Velká kniha českých říkadel Mlynowska, Sarah Pařby a lektvary Motlová, Milada Se zvířátky za vrátky Pospíšil, Antonín Říkadla a písničky Rowling, Joanne Kathleen Bajky barda Beedleho Schröder, Patricia Tři veselé Sardinky Pospíšilová, Zuzana Už vím, co udělám, když… Gottel, Céline Dinosauři Heywood, Rosie Velké putování za dinosaury
V Městské knihovně v Dolních Kounicích byl v pátek 16. ledna 2009 v 9 hodin
SLAVNOSTNĚ SPUŠTĚN POČÍTAČOVÝ VÝPŮJČNÍ SYSTÉM • čtenářský průkaz s čárovým kódem • půjčování a vracení knih přes čárový kód • přístup k Vašemu čtenářskému kontu přes Internet • rezervace přes Internet • přehled výpůjček 37
Fotbal Dolní Kounice I když se fotbal v zimních měsících nehraje, fotbalový klub nespí. Něco málo z našich aktivit: Jen krátce vzpomenu na náš nultý ročník společenského fotbalového plesu, který se povedl, ať kulturně, či nemalou částkou finančně. Budeme ho chtít příští rok zopakovat a založit tradici fotbalových plesů. Děkujeme sponzorům a všem, co pomohli při přípravě a pořádání našeho plesu a cen do tomboly. Pro klub se velkou pohromou stalo prasklé vodovodní potrubí, na které nás upozornili obyvatelé bytovek, za což jim děkujeme. Voda natekla do dorostenecké kabiny a protekla stropem do bývalé hospody, kterou rázem celou zaplavila. Vodu, která zůstala ve zdech a ve stropě, odstraňujeme pomocí vysoušečů, jež nám zajistilo město. Aby vysoušeče pracovaly dobře, musíme v bývalé hospodě topit v kamnech. Jejich provoz je dost drahý, ale opět nám finanční injekcí pomohlo město. Za všechno městu děkujeme a doufáme v další vzájemnou spolupráci. Bohužel se stalo, že lidé, kteří nejsou zvyklí na to, že se topí v hospodě, nahlásili požár a na hřišti se sešlo pět požárních jednotek, které zjistily, že kouř se valí jen z komína. Ale i tak všímavým lidem děkujeme, protože je vidět, že osud kabin a fotbalu není lidem lhostejný. Fotbalisti samozřejmě trénují a mají naplánované přátelské zápasy před sezonou, která začně 11. 4. 2009, kdy začínají dorostenci první domácí zápas. Muži hrají první domací zápas 25. 4. 2009. Všechny příznivce fotbalu srdečně zveme. Samozřejmě bude pro diváky zajištěno čepované pivo a uzená cigára. Rozpis domácích přátelských zápasů bude aktuálně vyvěšen na nástěnce na náměstí. Klub bude pořádat na hřišti v pátek 12. 6. 2009 letní zábavu, kde vystoupí skupina Barbar + doprovodná kapela, která je v jednání. Samozřejmě budeme pořádat ještě zábavu v létě a na slavnosti, ale o tom až příště. Dne 7. 3. 2009 proběhla valná hromada SK v restauraci u Gottwaldů. Vše proběhlo bez problémů. Závěrem popřeji klubu bezproblémové fungování a fotbalistům hodně sportovních úspěchů. Zpracoval předseda a jednatel Pavel Duba Muži
Rk 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Tým Dol. Kounice Nová Ves Troubsko A Želešice B Budkovice Řeznovice B Radostice Mor. Bránice Prštice B Modřice B Ořechov B Troubsko B
Záp 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12
38
+ 10 9 9 6 5 4 3 3 3 3 3 1
0 0 2 1 1 3 3 5 4 3 3 1 0
– 2 1 2 5 4 5 4 5 6 6 8 11
Skóre 37 : 15 41 : 23 36 : 13 31 : 28 28 : 26 27 : 29 23 : 20 16 : 22 12 : 18 18 : 28 17 : 32 14 : 46
Body 30 29 28 19 18 15 14 13 12 12 10 3
(Prav) (12) (11) (10) (1) (0) (–3) (–4) (–5) (–6) (–6) (–8) (–15)
Dorost
Rk 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Tým Moutnice Zbýšov Kupařovice Vojkovice Oslavany Šlapanice Dolní Loučky Vev. Bítýška Újezd Dol. Kounice Modřice Blažovice Říčany
Záp 13 13 13 13 13 12 12 12 13 13 13 13 13
+ 10 9 9 9 8 6 5 5 5 4 3 1 1
0 1 2 2 1 4 1 0 0 0 1 2 1 1
– 2 2 2 3 1 5 7 7 8 8 8 11 11
Skóre 43 : 18 33 : 22 40 : 30 58 : 21 27 : 10 28 : 15 29 : 29 34 : 37 26 : 34 16 : 36 17 : 30 23 : 48 13: 57
Body 31 29 29 28 28 19 15 15 15 13 11 4 4
(Prav) (13) (8) (11) (10) (10) (–2) (0) (–3) (–3) (–8) (–10) (–17) (–17)
Žáci
Rk 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Tým Mor. Bránice Bučina Měnín Prštice Žabčice Dol. Kounice Ořechov Kupařovice Újezd Hrušovany
Záp 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
+ 9 6 6 4 3 4 3 2 2 0
0 0 1 1 2 4 0 2 1 1 0
– 0 2 2 3 2 5 4 6 6 9
Skóre 70 : 3 45 : 19 27 : 12 8 : 14 17 : 13 36 : 28 12 : 25 11 : 21 16 : 33 4: 78
Body 27 19 19 14 13 12 11 7 7 0
(Prav) (12) (7) (7) (–1) (1) (–3) (–1) (–5) (–8) (–15)
Rozlosování muži jaro 2009 kolo soupeři 22 Řeznovice : Dol. Kounice 13 Troubsko A : Dol. Kounice 14 Dol. Kounice : Nová Ves 15 Ořechov : Dol. Kounice 16 Dol. Kounice : Budkovice 17 Dol. Kounice : Radostice 18 Želešice : Dol. Kounice 19 Dol. Kounice : Prštice 20 Modřice : Dol. Kounice 21 Dol. Kounice : Mor. Bránice Rozlosování dorost jaro 2009 15 Zbýšov : Dol. Kounice 16 Dol. Kounice : Moutnice 17 Říčany : Dol. Kounice 18 Dol. Kounice : Újezd 19 Blažovice : Dol. Kounice 20 Dol. Kounice : Oslavany 21 Dol. Kounice : Kupařovice
den so so so ne so so ne so so so ne so ne so ne so so
datum 11. 4. 18. 4. 25. 4. 3. 5. 9. 5. 16. 5. 24. 5. 30. 5. 7. 6. 13. 6.
hod. 15:30 16:00 16:00 10:30 16:30 16:30 16:30 16:30 16:30 16:30
5. 4. 11. 4. 19. 4. 25. 4. 3. 5. 9. 5. 16. 5.
13:15 13:15 13:45 13:45 14:15 14:15 14:15
Rozlosování není konečné, mohou nastat změny. 39
kolo 22 23 24 25 26
soupeři Dol. Loučky : Dol. Kounice volno Modřice : Dol. Kounice Dol. Kounice : Vev. Bítýška Šlapanice : Dol. Kounice
Rozlosování žáci jaro 2009 11 Dol. Kounice : Žabčice 12 Prštice : Dol. Kounice 13 Dol. Kounice : Mor. Bránice 14 Kupařovice : Dol. Kounice 15 Hrušovany : Dol. Kounice 16 Dol. Kounice : Újezd 17 Ořechov : Dol. Kounice 18 Dol. Kounice : Měnín 10 Blučina : Dol. Kounice
den datum hod. ne 24. 5. 14:15 ne so ne
7. 6. 14:15 13. 6. 14:15 21. 6. 14:15
ne ne ne
19. 4. 10:30 26. 4. 10:30 3. 5. 10:30
ne ne ne ne ne ne
10. 5. 17. 5. 24. 5. 31. 5. 7. 6. 14. 6.
10:30 10:30 10:30 13:00 10:30 10:30
Město Dolní Kounice na mezinárodním veletrhu Regiontour 2009 v Brně Ve dnech 15.–18. ledna 2009 se na brněnském výstavišti konal 18. mezinárodní veletrh turistických možností v regionech – Regiontour 2009. Město Dolní Kounice se tohoto veletrhu zúčastňuje se svojí expozicí od r. 2001, tedy již po deváté. Zde reprezentujeme historické zajímavosti v Dolních Kounicích, rozvíjející se venkovskou turistiku a zároveň i vinařství, které zde má dlouholetou tradici. Z nejvyhledávanějších a nejznámějších památek nabízíme návštěvu kláštera Rosa coeli, kterou možná i díky této propagaci navštívilo v r. 2008 10 640 návštěvníků. Také cílem turistů se stává židovská synagoga, která byla nově zrekonstruována a slavnostně otevřena v r. 2004. Neopomeneme ani historické slavnosti, které se staly již tradicí a v neposlední řadě i Svatogothardské vinařské slavnosti. Stánek byl umístěn v pavilonu „V“ vedle stánku mikroregionu Ivančicko a naproti expozici Jihomoravského kraje, která nám zajistila vysokou návštěvnost. První dva dny byly určeny pro odbornou veřejnost v oboru cestovního ruchu, zástupců obcí a regionů. Sobota a neděle byla pro širokou veřejnost. K této příležitosti jsme nechali vytisknout letáky o historií Dolních Kounic v českém, německém a anglickém jazyce. Na
40
tisk letáků nám byla schválená dotace z Jihomoravského kraje. Na našem stánku jsme prezentovali vzorky vín vinařství Ing. Slunského, Ing. Musila, Antonín Otty, Formana, Trpělky a Oulehly z Nových Bránic, Ing. Plačka z Moravských Bránic, Romana Komarova z Ivančic, Šufeisla z Oslavan. V pátek se prezentovalo svými vzorky vín vinařství Ing. Plačka z Moravských Bránic, v sobotu Hotel Vinum coeli z Dolních Kounic. Ve čtvrtek byli na stánku přítomni starosta města, místostarosta a tajemník, Miloslava Rýdlová a Ing. Jana Jurková. V další dny pomáhali průvodci z kláštera a synagogy: Mgr. Kateřina Rýdlová, Ing. Jana Jurková, Hana Kozlová, Blanka Hladíková, Michaela Vojáčková, Ester Kadlecová. V sobotu jsme na stánku přivítali hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Michala Haška a vedoucího odboru Regionálního rozvoje Ing. Ivo Minaříka. Pan hejtman Jihomoravského kraje přislíbil návštěvu Dolních Kounic, kde by rád navštívil známé historické památky. Na závěr chci poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě expozice a prezentaci našeho města. Miloslava Rýdlová, KIC města Dolní Kounice
Mezinárodní veletrh Regiontour v Brně. Stánek města Dolní Kounice navštívil hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Michal Hašek.
41
Mohou se lidé domluvit? Mohou se lidé domluvit? Tato otázka se objevuje a napadá člověka takřka kdykoliv se podívá na náš současný svět. Politikové se spolu hádají a házejí po sobě neslušná slova, což je ještě ten lepší případ, protože o krůček dál už by si (či nám) házeli na hlavy bomby a granáty. Nejen v těchto výšinách se zdá být domluva těžká – i ve všedním životě na sebe lidé často a častěji spíše vrčí a štěkají, místo toho, aby byli schopni se navzájem vyslechnout a porozumět si, pochopit se navzájem. Přitom mnoho současných problémů lidstva je zcela neřešitelných, pokud lidé nějaký společný jazyk nenaleznou. Někdo sice může nepřetržité handrkování se o všechno a s kdekým chápat jako sport, avšak pro většinu lidí je taková trvalá neshoda s okolím něčím, co jim bere radost ze života. „Špatná komunikace“ je pak také často úředně uváděným důvodem, pro který mnozí o své místo přišli. Problém je v tom, že člověk se sice naučí celkem sám od sebe mluvit, a tím také jeho výchova k tomu, jak jednat s lidmi kolem sebe, obvykle končí. S následky se setkáváme kdekoliv a kdykoliv. „Přece jasně vidím, že to je tak a tak, a tak nechápu, jak může někdo říkat něco jiného!“ Takový údiv je možno zaslechnout z úst lidí prostých, stejně jako z úst vzdělanců. Často to můžete slyšet z úst obou hádajících se stran, a na obou stranách je to míněno vážně, pravdivě a upřímně. Oba jsou skálopevně přesvědčeni, že mají a říkají pravdu, a domluvit se nemohou. Čím to je? Kudy z toho najít rozumné a dobré východisko? Právě na tyto otázky se pokusí nalézt odpověď tento experimentální kurz mezilidské komunikace, nebo, jak se tomu v 19. století česky říkalo, vespolného obcování. Proč vidíme věci tak, jak je vidíme, a proč je vidíme každý jinak? Příčin odlišnosti lidských názorů a stanovisek jsem nalezl 12. Je to okrouhlé symbolické číslo a v každém čísle tohoto čtvrtletníku probereme jeden až dva. Bude to tedy látka na několik let, ale pevně věřím, že to za to stojí. Příčina první: Někdo má rád vdolky jiný holky, dodá jistě každý. Každý vám také dokáže vyjmenovat, co má sám rád, co se mu líbí, co mu chutná. Jeden si nejraději sedne s knihou za kamna, jiný kdyby mohl, tak by stále jen cestoval a objevoval. Jednomu se všechno hned zalíbí a je schopen se pro všechno nadchnout a tvrdit, že je to dobré, jiný každou novou věc dlouho nedůvěřivě obhlíží a obchází, než ji přijme a smíří se s ní. Jeden má rád „své jisté“ a dokáže se smířit s jakýmkoliv pořádkem, který mu jeho skromné požadavky zajistí, jinému jde mnohem víc v životě o to, aby ho nic nesvazovalo a neomezovalo. Všechny tyto odlišnosti lidských názorů a stanovisek mají svou velmi jednoduchou příčinu. Mozek každého člověka je zcela jedinečným a neopakovatelným výtvorem, a každý má svůj jedinečný a neopakovatelný způsob, jak rozděluje a rozlišuje to, co mu milé a příjemné je 42
a co mu milé a příjemné není. Jedno staré přísloví říká, že nemá smysl se hádat o chutích a o barvách. Lidé se již kdysi dávno pokoušeli do toho nespočtu možných a známých druhů a způsobů lidského myšlení vnést nějaký pořádek, a proto vymysleli 4 přihrádky, kdy každého člověka je možno do některé přibližně zařadit. Ty přihrádky nesou známé názvy – flegmatik, cholerik, sangvinik a melancholik. Flegmatik je člověk povahy spíše klidné a lhostejné, cholerik je vášnivý a popudlivý, sangvinik je povahy živé a rázné, melancholik je pak zádumčivý a zdrženlivý. Jiní dělí lidi na extroverty, kteří dávají své myšlení i mínění navenek živě najevo a mají zálibu ve společnosti, zatímco introvert žije svůj život vskrytu a uvnitř a kontakty s lidmi spíše nevyhledává. Podle toho, která polovina mozku je „ta hlavní“ se rovněž pak jeden člověk spíše zaměřuje na fakta a data, zatímco jiný má vyvinutou fantazii a smysl pro symboly. Jeden buď vidí a vnímá spíše konkrétní detaily, další má smysl pro celek, řád, systém a jiné podobné pomysly. V tom bývá viděn i rozdíl mezi myšlením mužským a ženským. Ani jedno ani druhé není ani lepší, ani horší. Někdy potřebujete dalekohled, jindy mikroskop. To, jak nám ta naše „myslivna“ myslí a co pro ni bude příjemné a co nepříjemné, to nikdo z nás nemůže ovlivnit a nikdo s tím také nic nenadělá. Lekavý a opatrný člověk bude celý život lekavý a opatrný, smělý a do nebezpečí se vrhající člověk za to také nemůže a jiný nebude, a to i kdyby se stokrát spálil. Když se porozhlédneme po lidských sporech a hádkách, zjistíme, že jich mnoho pramení právě zde. Nemá smysl se hádat o to, zda je lepší dechovka nebo Janáček. Nejde pouze o otázku, zda je lepší pivo, víno nebo syrovátka. Jsou lidé, kteří nemají potřebu nikam cestovat, ani nemají potřebu někde něco hlásat nebo se pouštět do dobrodružných podniků, a úplně by jim stačilo ke štěstí, kdyby měli jistotu, že jim jejich políčko nebo továrnička v jejich bydlišti bude celý život poskytovat potřebnou obživu. Jiní zas nesnášejí sebemenší omezení a chtějí svobodu pro uskutečnění všech svých divokých snů a plánů, a potřebují mít každý den nabitý napětím. Další jsou „někde mezi“, nebo se blíží k jedněm či druhým. Těm i oněm však bude vyhovovat jiné uspořádání poměrů, jiné uspořádání obce, jiný ekonomický a politický systém. Ani jedni ani druzí za svou náchylnost a povahu nemohou, ani jedni ani druzí nejsou lepší nebo horší než ti druzí. To pouze politika čas od času vyhovuje jedněm, a potom zase druhým. Smutné a nešťastné je pouze to, že ti jedni ty druhé (nebo ti druzí ty první) nejen že nechápou, ale ještě je případně všelijak trestají a dělají z nich blázny nebo zločince. Jako jsou rození umělci, tak jsou i lidé, zrození k předsedání, stejně jako lidé, kteří jsou nejspokojenější, nemusí-li rozhodovat a někdo jim vždy v pravou chvíli řekne co a jak. Jsou lidé, kteří by se nejlépe cítili v klášteře, a jiní, kteří k pocitu štěstí potřebují bitevní vřavu, a je jim někdy dokonce i celkem jedno, na které straně budou bojovat. Že vaše manželka nebo váš manžel vidí věci jinak, to je dáno i tím, že její nebo jeho hlava vidí a vnímá trochu jinou stránku toho, co je vcelku a v úplnosti nevystižitelné a nepopsatelné. Přirozená odlišnost lidského mozku zakládá nespočet názorových rozdílů, které by bylo vhodno vzít na vědomí se vzájemným pochopením. Myslím, že je to tak moudře 43
a dobře zařízeno. Nechtěl bych žít ve světě plném lidí, kteří by mysleli přesně stejně jako já. Slyšel jsem totiž také, že genetické inženýrství je schopno „vyšlechtit“ lidskou rasu, která nebude myslet vůbec (případně bude myslet předem naprogramovaným způsobem), takže bude držet ústa, pracovat a sloužit. Mravenci to tak mají zařízeno už miliony let. Lepší lidé pak budou moci v klidu užívat radovánek, jak jim bude libo. I to by bylo možné řešení tohoto problému. To by se ale mně nelíbilo. Tak si važte toho, že člověk vedle vás má jiné chutě a jiný vkus. Je to tak jedině správně. Mně chutnají nudle s mákem víc než vařená kapusta. Nebudu se ale o to s nikým hádat. Já třeba asi možná nemám dost soutěživého ducha a nevadilo by mi, kdyby statky byly spíše rozdělovány, než aby se o každý musel každý s někým prát (i když si bych si tak mohl třeba vyboxovat víc). Ale ani o to se nebudu s nikým hádat. Ten druhý člověk to prostě vnímá jinak. Pokud k tomu bude ještě příležitost, bylo by dobré, aby si tuto nezměnitelnou stránku naší lidské existence ujasnilo nejen lidstvo, ale i poslanci v parlamentu. Stvořitelem, Osudem či přírodou (vyberte si podle vašeho vlastního mínění) jsme byli každý obdařeni jiným a vždy originálním „myslícím zařízením“. Je moudré to vzít na vědomí a smířit se s tím. A na závěr úkol: vybavte si, kdy místo správnějšího „to se mně nelíbí“ nebo „to mně nechutná“ říkáme „to je škaredé“ nebo „to je nedobré“. A co nás čeká příště? Čeká nás rozdíl, zvaný Odlišná základní krajina, aneb: Odkudpak vy jste? Milan Klapetek, magistr teologie
Tříkrálová sbírka Následující delší pojednání chce být poděkováním koledníkům i všem dobrodincům Tříkrálové sbírky 2009 v našem městě. Přibližme si první teologické i praktické kořeny tříkrálové tradice, která po celá staletí poznamenala pozitivně českou národní kulturu. Tříkrálová sbírka vychází z Matoušova evangelia, které vypráví o východních mudrcích, kteří se vydali do Betléma k Ježíšovým jeslím. V Matoušově evangeliu čteme: „Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: ‚Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.‘ Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém, zvolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: ‚V judském Betlémě, neboť tak je psáno u proroka: ‚A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi judskými městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu.‘ Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila. Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli 44
na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu.“ Názvem „mudrci“ (řecky „magoi“ – mágové) se na východě označovali hvězdopravci, astronomové. V Babylonií podle archeologických nálezů byla celá řada „observatoří“, hvězdáren. Archeologie našla tzv. „zikkurati“, věže, z nichž hvězdáři či astrologové pozorovali oblohu. Nejen pro své potěšení, ale postupovali opravdu „vědecky“. Svá nejdůležitější pozorování „zapisovali“ klínovým písmem na hliněné destičky, které se zachovaly. Takže víme o jejich mimořádném pozorování konjunkce dvou velkých hvězd Jupitera a Saturna v roce 7 před Kristem. Hvězdáři mají nebe „zmapované“, hvězdy a souhvězdí mají svá jména. Tehdy pro ně Jupiter byla hvězda krále, světovládce, jak je doloženo i z jiných starověkých pramenů. A Saturn byla hvězda „přidělená“ Judsku. Z tohoto mimořádného úkazu spojení dvou velikých hvězd hvězdáři usoudili, že se narodil král, „světovládce“ a že se to stalo v Judsku. Nechali o tom záznamy, které moderní astronomie ověřila a potvrdila, že tato konjunkce se skutečně udála 29. května v roce 7 před Kristem. To je dnes všeobecně i z jiných pramenů doložený rok narození Krista. Ale když se tento mimořádný úkaz opakoval (jak moderní astronomie prokázala) podruhé 3. října téhož roku, to už nenechalo pečlivé astrology v klidu a vypravili se snad někdy koncem října či v listopadu na velbloudech na cestu dlouhou asi 1200 km z Babylonie (z dnešních oblastí Íránu) do Jeruzaléma, kam mohli dorazit začátkem prosince. Zde začali sbírat informace o tom „králi“ a skutečně se dověděli, že podle dávných proroků se má takový král narodit v Betlémě vzdáleném 8 km na jih od Jeruzaléma. Naši cestovatelé tam vyrazili 5. prosince po 17. hodině. Jak je to možné takto určit, není to přemrštěné, vymyšlené nebo směšné? Není, moderní astronomie to potvrdila. Ta konjunkce měla totiž tři fáze: první dvě se objevovaly těsně před východem slunce. Matouš reprodukuje sdělení hvězdářů: „uviděli jsme jeho hvězdu na východě“, přesně podle řeckého originálu „při východě“, tzn. podle astronomů při ranním svítání těsně před východem slunce. Tento údaj potvrzuje, že Matouš psal se znalostí těchto astronomických skutečností, které nemohl odnikud vědět ani si je vymyslet. Jeho údaje jsou vědecky potvrzené. Když mudrci vyrazili z Jeruzaléma, říká evangelista Matouš, „hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi“. I tento přesný údaj potvrzuje „vědeckou“ pravdivost Matouše. Třetí konjunkce oněch hvězd nastala totiž podle přesných zjištění astronomů onoho 5. prosince v podvečer, těsně po západu slunce, a to na jihu, tedy přesně ve směru cesty našich hvězdářů. Říkají-li čeští novináři v období vánoc, že se to stalo „podle legend“, velice křivdí pravdě a ukazují, že investigace je někdy jejich slabá stránka. A jak se došlo k tomu, že to byli „králové“? Pár set let před těmito událostmi mluví ve svém proroctví Izaiáš o záři , která vzejde nad Jeruzalémem: „Vstaň, rozsviť se, 45
Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou!. Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři… Záplava velbloudů tě přikryje, dromedáři z Midjanu a Efy přijdou, všichni ze Sáby, přinesou zlato a kadidlo, rozhlásí Hospodinovu chválu. „To se samozřejmě podle Matouše aplikovalo na tyto mágy, takže se jim ve středověku začalo říkat „králové“. A jak se došlo k číslu tří králů? Pravděpodobně podle tří darů, uváděných v bibli. I jména těchto tří mudrců Kašpar, Melichar a Baltazar vznikla až ve středověku. Při svátku Zjevení Páně 6. ledna bylo zvykem žehnat obydlí a nade dveře psát tři písmena K+M+B. Ta tři písmena vlastně znamenala zkratku pro latinskou větu: „Christus (K) mansionem (M) benedicat (B). Kristus ať požehná příbytku. Když se pozapomněl smysl oné věty, přidělili ta písmena snadno třem vynalezeným králům. Taková je pravda o „třech králích“ jak ji poskytují historické doklady i následná staletá tradice křesťanských národů Evropy. V mohutné gotické katedrále v Kolíně nad Rýnem – nádherném relikviáři tradice uchovává ostatky těchto mudrců. V roce 2005 sem připutovali statisíce mladých křesťanů, aby s papežem Benediktem XVI. prožili Světové dny mládeže. Podle příkladu Tří králů a na základě Ježíšova slova: „Co jste udělali jednomu z mých nejchudších, to jste udělali pro mě,“ dnes skupinky dětí, oblečených mnohdy do tříkrálových „kostýmů“ obcházejí domy a sbírají dary na různé sociální projekty pro ty nejpotřebnější, nejen doma, ale i v Africe nebo Indii, všude , kde je naléhavě potřebují. Církev tady nesbírá pro sebe, na svůj provoz, nýbrž sbírá pro druhé, pro potřebné. Sbírka je dobře zajištěna, dobře koordinovaná celostátní Charitou i oblastními Charitami. S dětmi, koledníky, chodí vždy nějaká osoba starší 18 let s potvrzením diecézní charity. Průkazka má podpis brněnského biskupa i ředitele Charity. Kasičky, do kterých děti sbírají, jsou úředně zapečetěné na městském nebo obecním úřadě, kde se pak také otvírají. Vede se přesná evidence vybraných peněz, které se odesílají pražské centrální Charitě, která pak, podle vybrané sumy, zpátky rozděluje peníze oblastním Charitám. Naše město patří podle oblastní Charitu Rajhrad-hospic, který koordinuje celou tříkrálovou akci. Navrhuje pak v průběhu roku, jak se vybrané peníze využijí v pečovatelských a sociálních službách naší oblasti. Sbírka nemá pouze shromažďovat finanční prostředky, ale slouží také k tomu, aby si nejmladší generace uvědomovala svou spoluzodpovědnost v sociální oblasti, aby se učila solidaritě a ochotě pro tuto oblast něco konkrétního udělat. Je to tedy aktivita důležitá pro celou naši společnost. Morální úroveň společnosti se totiž pozná podle toho, jaký vztah má a jak dokáže pečovat o ty nejslabší a nejzranitelnější bezbranné občany, naše bratry a sestry. V naší vlasti se letos uskutečnila již 9. sociální akce církve, kterou inicioval před 10 lety olomoucký arcibiskup Jan Graubner. V naší farnosti jsme realizovali Tříkrálovou sbírku poprvé, a to s velkým úspěchem po všech stránkách. Zveřejněná suma vybraných peněz přitom přece nedokáže vyjádřit a zhodnotit jednak obětavost koledníků, dospělých vedoucích, pracovníků města, natož dobrotu, ušlechtilost i štědrost 46
tolik dárců našeho města. Jde o krásnou akci konkrétní realizace odkazu Vánoc, svátků lásky a obdarování. V diecézním oběžníku, poděkování všem, vyjádřil brněnský biskup Mons. ThLic Vojtěch Cikrle slovy: „Děkuji Vám všem, kteří jste se vydali na cestu nejen do našich domovů, ale především na cestu k lidským srdcím. Děkuji vám za ochotu pomoci potřebným, děkuji i za to, že jste se nenechali odradit nevlídným počasím ani nevlídným přijetím. Vám organizátorům děkuji za čas věnovaný přípravě této akce i jejímu vyhodnocení. A mé upřímné poděkování patří také Vám všem, kteří jste do sbírky přispěli.“ Biskup v brněnské katedrále 2. ledna přivítal děti ozdobené pestrými královskými insigniemi takto: „Vítám vás, Vaše královské výsosti i celý Váš doprovod. Vaším úkolem je koledovat a tím pomáhat potřebným. Nezapomeňte ani na svoji ještě důležitější povinnost – být všude svědky, že se narodil Pán Ježíš. Pro nás, naše farnosti, ale i pro celé lidské společenství. „Akce, přes krátkou tradici v Brně již zdomácněla. Podle Katolického týdeníku č. 2/2009 olomouckého arcibiskupa do kostela doprovodili tři králové na koních. Při mši metropolita přítomné koledníky povzbudil: „Málokdy se stává, že je tolik králů pohromadě. Sice nemáte za sebou žádné království a poklady, ale dáváte příležitost lidem, aby ukázali svou lásku a štědrost a to je důležité.“ V naší kounické farnosti jsme Tříkrálovou sbírku zahájili duchovně již při novoroční mši v kostele. Pro představu uveďme liturgická slova, která rozeslání koledníků a požehnání tříkrálové křídy provázela. „Milí koledníci, přišli jste požádat o požehnání pro svůj krásný úkol: roznést dnešním lidem radostnou zvěst, že Bůh je s námi, a zároveň prosit o příspěvek pro charitní dílo lásky k chudým a trpícím. Pán Ježíš, Boží Syn, přišel z lásky k nám na naši Zemi, aby nás usmířil se svým Otcem a otevřel nám cestu do nebe.“ „Milí koledníci! Mudrci od východu šli za hvězdou a přišli až do Betléma v Judsku, aby se poklonili narozenému králi. Nalezli v jeslích chudé a bezmocné dítě, ale ve světle víry poznali, že Ježíš je skutečně Syn Boží. Přinesli mu také vzácné dary, zlato, kadidlo a myrhu. Tak jako tito mudrci chcete také Vy lidem přinést radostnou zvěst, že Bůh je uprostřed nás, protože nás má velmi rád. Konejte toto své krásné poslání s radostí a vnitřní opravdovostí.“ „Bože, ty jsi Otec našeho Pána Ježíše Krista a také každého z nás. Pohlédni milostivě na tyto koledníky, kteří si připomínají plnění mudrců narozenému Kristu a prosí Tě, abys jim požehnal. Touto křídou budou označovat lidské příbytky znamením kříže. Žehnej všem, které tito koledníci navštíví, a uděl jim svůj pokoj. Kéž nikdy nezapomeneme, že celý náš život patří Kristu, který nás svým křížem vykoupil. Neboť on s Tebou žije a kraluje na věky . Amen.“ Rozesláni byli koledníci ze všech 5 míst, která zahrnuje pětitisícová farnost Dolní Kounice. Ve farnosti procházelo 10 skupinek koledníků, z toho 5 skupinek přímo v našem městě. V pokladničkách přinesli 29 005 Kč. V Trboušanech koledníci vybrali do kasičky 16 520 Kč poprvé se sbírka uskutečnila v Nových Bránicích, kde shromáždila 17 650 Kč. Podobně jako v Trboušanech podruhé vykoledovali v Mělčanech 15 545 Kč 47
a Moravských Bránicích 14 720 Kč. Celkem naše rozlehlá farnost vybrala neuvěřitelnou sumu 93 440 Kč. Síla dobra se neztrácí, i když dobro je pokorné a nedělá takový hluk jako špatnost. S peněžními dary totiž lidé do pokladniček dávali také i kus svého srdce. Dávali, protože chtěli dát, osloveni láskou Boha, který tajemně působí přes všechny obtíže a stíny života. Dobro je silnější než zlo. V tříkrálové homílii se tohoto nejhlubšího tématu dotkl papež Benedikt, rozvádí jej následující úvahou: „Božská láska, vtělená v Kristu je základním a univerzálním zákonem stvoření. Je však třeba to chápat ve smyslu nikoli básnickém, ale reálném. Tak to ostatně chápal samotný Dante, když v majestátním verši, který končí Ráj i celou Božskou komedii, definuje Boha jako „lásku, která hýbe sluncem a všemi hvězdami.“ To znamená, že hvězdy, planety a celý vesmír nejsou ovládány nějakou slepou silou, neřídí se dynamikami pouhé hmoty. Nejsou to tedy kosmické elementy, které by byly zbožšťovány, nýbrž ve všem a nade vším je osobní vůle, Duch Boží, který se v Kristu zjevil jako Láska. Je-li tomu tak, potom lidé – jak píše svatý Pavel Kolosanům – nejsou otroky „kosmických elementů“, ale jsou svobodní, schopní mít vztah se stvořitelskou svobodou Boha. On je na počátku všeho a všechno řídí nikoli na způsob chladného a anonymního hybatele, ale jako Otec, Přítel, Bratr, jako Logos. V křesťanství se tedy vyskytuje zvláštní kosmologická koncepce, která nalezla ve středověké filozofii a v teologii ten nejvznešenější výraz. A také v naší době poskytuje pozoruhodná znamení nového rozkvětu díky nadšení a víře mnoha vědců, kteří ve šlépějích Galilea se nezříkají ani rozumu, ani víry, nýbrž důsledně doceňují vzájemnou plodnost obojího. V letošním roce 2009, jenž je věnován astronomii, protože si připomínáme 400 let od prvního pozorování teleskopem, které provedl Galileo Galilei, nemůžeme nevěnovat pozornost symbolu hvězdy, jenž je tak důležitý v evangelním vyprávění o mudrcích. Zatímco pohanská teologie zbožšťovala kosmické prvky a síly, křesťanská víra, jež dovršuje biblické zjevení, rozjímá o jediném Bohu, Stvořiteli a Pánu celého kosmu. Křesťanské myšlení přirovnává kosmos ke „knize“ – tak to říkával také Galileo – a považoval jej za díla autora, který se vyjadřuje v symfonii“ stvoření. V rámci této symfonie se na určitém místě vyskytuje „sólo“, určité téma, jež je svěřeno jednomu nástroji nebo jednomu hlasu a je tak důležité, že na něm závisí vyznění celého díla. Tímto „sólem“ je Ježíš a patří mu královské předznamenání: úkaz nové hvězdy na nebeské obloze. Ježíš je antickými křesťanskými spisovateli přirovnáván k novému slunci. Syn člověka v sobě zahrnuje zemi i nebe, stvoření i Stvořitele, tělo i Ducha. Je středem kosmu a dějin, protože v Něm se bez směšování spojuje autor se svým díkem.“ Informace o Tříkrálové sbírce naleznete na www.dchbrno.caritas.cz Ještě jednou díky za štědrost a otevřená srdce. leden 2009 Karel Obrdlík, farář
48
Dolní Kounice, povodeň 1934 – Kouničtí hasiči v Závodí splachují bahno z dlažby na Svatojanském náměstí (dnes Náměstí míru). Vlevo odtud byl ještě starý kounický hřbitov.
Mělčany po povodni v roce 1934. Vlevo je budova bývalého Herbersteinova statku.
��������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������� ��������
�������������������������������
��������������� pořádají
v sobotu 3. května 2008 od 13 hod.
��������� ��������� ��������������������� ���������������������������������� ��������������������������
Ročník 13 • číslo 1/2009
��������������������������� ����������������������������������������������� ������������������������������������������ �������������������������������������������� ��������������������������������� ��������������
������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������
Výrobce chemických přípravků pro ochranu rostlin
�����������������������������������
NAŠE MĚSTO Vydává Městský úřad v Dolních Kounicích Odpovědný redaktor: Miroslav Řezáč, tel.: 546 421 482 Tisk: Tiskárna Indra, tel.: 546 421 285, 605 547 486