ŠKOLNÍ NOVINY ZÁKLADNÍ ŠKOLA TRÁVNÍKY OTROKOVICE
4/06/2009
školní akademie a výstava
21. května se v Otrokovické Besedě představila trávnická základní škola na tradiční školní akademii, dopoledne svým spolužákům a učitelům, v odpoledních hodinách pak veřejnosti. Prezentace začala s kapkou trémy dramatizací příběhu O víle z Jařiča, kterou se svými žáky volitelného předmětu dramatická výchova nastudovala paní učitelka Ivana Divínová. Náš bývalý učitel PaedDr. Jaroslav Hradil, který je autorem scénáře, čerpal námět z Láníkovy kroniky Paměti obce Otrokovic. V druhé části akademie se pak pochlubili svými pečlivě připravenými čísly především žáci prvního stupně, starší žáci zase vydatně pomáhali s technikou a přípravou pódia. Velkou pozornost svým profesionálním pěveckým projevem upoutala Karolína Hrdličková z 5.B s písní Amsterodam. No a při velkolepém závěrečném finále skladby Imagine, kterou si děti společně zazpívaly, ukápla některým divákům i slzička dojetí. Pochvalu si zaslouží jak mladí divadelníci, kteří se na svou premiéru pečlivě připravovali a dokonce zvládli tentokrát úplně sami i velmi pěkné kulisy, tak všichni ostatní, kteří na akademii vystupovali nebo pomáhali s její přípravou. Návštěvníci akce si mohli v předsálí prohlédnout také výstavu výtvarných prací žáků druhého stupně naší školy, kterou 4. května zahájila vernisáží paní ředitelka Jana Večeřová. V kulturním programu vystoupil školní pěvecký sbor paní učitelky Jany Kvapilíkové. Děti zde představily zlomek své celoroční práce v hodinách výtvarné výchovy a jistě některé diváky svými díly mile překvapily. V sousedním sále Besedy právě probíhala výstava Základní umělecké školy v Otrokovicích, a tak se divákům nabízela zajímavá možnost srovnání práce žáků na škole výběrové, kterou bezesporu místní ZUŠka je, s prací žáků na běžné základní škole. Am
sdružení rodičů informuje
V letošním roce pracovalo na naší škole třináct členů výboru Sdružení rodičů. V průběhu roku uskutečnilo již tradiční akce: Vánoční a Velikonoční jarmark, Srdíčkové odpoledne, Turnaj v bowlingu pro žáky druhého stupně a Sportovní dopoledne pro děti prvního stupně. Poprvé jsme ve spolupráci se studenty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zorganizovali setkání otrokovických základních škol - netradiční sportovní zápolení zdravých dětí s tělesně handicapovanými. Pro malý zájem ze strany dětí neproběhl plánovaný Turnaj v minigolfu. Z členských příspěvků a peněz za sběr papíru jsme kromě financování uvedených akcí zaplatili čtyřikrát autobus pro děti prvního stupně do zlínského divadla a jedenkrát autobus do ZOO Lešná za odměnu pro děti Žákovského parlamentu a nejlepší sběrače papíru. Žákům sedmých tříd, 4.A, 4.B a 5.B jsme přispěli
částkou 1000,- Kč na odměny na lyžařský výcvik a školu v přírodě. Zakoupili jsme drobné učební pomůcky, sportovní náčiní a předměty do žákovské kuchyňky. Přispěli jsme na vánoční večírek a na jízdné, startovné a na odměny mnoha sportovních soutěží. Jako finanční partner se podílíme na školním ekoprojektu. Kromě finančních darů některých rodičů jsme získali dotaci od města Otrokovic a sponzorský příspěvek od firmy Barum Continental. V současné době začínáme pracovat na vybudování a vybavení školního klubu pro žáky druhého stupně. Z našich „vašich“ peněz platíme tisk Školních novin. Přejeme Vám a Vašim dětem pěkné prázdniny a v novém školním roce Vás rádi přivítáme v našich řadách. Vše děláme pro naše děti. Mgr. Irena Miklová
VYDÁNÍ ŠKOLNÍCH NOVIN SPONZORUJE SDRUŽENÍ RODIČŮ PŘI ZŠ TRÁVNÍKY OTROKOVICE
ŠKOLNÍ NOVINY
ZPRÁVY ZE ŠKOLY z naší literární líhně
den, kdy skončil svět
Svítilo slunce. Bylo ohromné vedro. Ani vody nebylo moc. Někteří živočichové umírali hladem. Tento příběh vypráví o mladé samici Phenacoduse, jejíž život bude velmi, velmi zvláštní. Od chvíle, kdy se narodila, bylo jasné, že přežije. Uměla výborně běhat a potravu si lovila sama už od čtyř měsíců, to utekla. Každému většímu dravci unikla a s těmi menšími se vypořádaly její ostré zuby. Žila vcelku samostatně. Dokonce si udělala úkryt ze spadených větví stromu a z ohromných listů. Prostě měla obrovský mozek. Na její druh to bylo dost zvláštní, vlastně byla jediná, kdo tak velký mozek měl. Ale její druh vymíral. Vymíraly všechny druhy, jak masožravci, tak býložravci. Ale jak už jsem řekla, od chvíle, kdy se narodila, bylo jasné, že přežije. Ať tak, či onak. Saffi se probudila do ohromného deště. Páni, řekla si, prší. Bylo to poprvé v jejím krátkém životě. Déšť je tu asi zvláštností, pomyslela si a v duchu se zasmála. Když jí byl asi jeden měsíc, matka jí říkala, že to byly krásné časy. Bohužel, tady prší tak málo! Je to nespravedlivé. V jiných částech se doslova topí v přívalech deště a tady nic. Když utekla, byly tu jen zbytky vody. Ani živočichů, které lovila, nebylo mnoho. Teď to bude hotový ráj, pomyslela si. V jejím domečku bylo zatím teplo, venku asi ne, tak raději zatím vycházet nebude. Po několika hodinách déšť zeslábl a Saffi se konečně odvážila ven. Bylo to ale docela příjemné, jak jí ta vlažná tekutina stékala po vyschlé kůži. Uvelebila se v mokré trávě a užívala si stínu. Zajímalo by mě, jestli mám vůbec nějaké sourozence? A co máma? Doufám, že není mrtvá. I když v této době..... Vzhlédla k šedému nebi. Svýma bystrýma očima zahlédla na nebi bod, ze kterého vycházelo nějaké světlo. Rázem byla na nohou. Věděla, co to je. To, co se řítilo na zem takovou rychlostí, to, co vybuchne, když to dopadne na zem. Neměla šanci uniknout. Ale stálo to za pokus. Běžela rychleji než vítr. Nevěděla, kam jí nohy nesou. Věděla jediné, když meteorit vybuchne a ona nebude hodně daleko, nejlépe na druhém konci světa, zemře strašnou smrtí. Běžela o život. Asi po šesti hodinách úmorného běhu začala Saffi zmáhat únava. Nevydržím to.
Na tak dlouhý běh nejsem stavěná, pomyslela si zoufale, ale přesto běžela dál. Pořád se ohlížela, chtěla vědět, kolik času jí ještě zbývá. Nebe bylo černější než tma a na zem začaly padat drobné úlomky meteoritu, ale i větší kusy odtrhnuté silou atmosféry. Saffi se jim musela vyhýbat a to ji dost unavovalo. Cestou dokonce narazila na kus meteoritu, který musela obíhat aspoň pět minut. Po dni už to vážně nevydržela a svezla se k zemi uprostřed kroku. Potřebovala si odpočinout. Nutně! A tak zavřela oči a usnula. Nevěděla, jak dlouho spala. Když se probudila, byla v nějaké podivné kleci. Rychle se postavila a rozhlédla. V jednom rohu bylo připevněno koryto, v dalším ležela sláma, na které ještě před okamžikem spala. Pak její pohled spočinul na bytosti, která stála u mříží a s neskrývaným zájmem ji pozorovala. Stvoření mělo dvě nohy a dvě ruce a chodilo po dvou! Saffi otevřela tlamu údivem, ona ani většina dinosaurů přece nechodí vzpřímeně. Také postřehla, že má na rozdíl od ní kulaté zorničky a zuby méně ostré. Stvoření se ještě chvíli dívalo do jejích jantarově žlutých očí, pak se otočilo, vběhlo do nějakého velkého stanu a volalo to: „Mamí, tatí“. Po chvíli přišli, jak si Saffi pomyslela, rodiče malého tvora, který na ni ještě chvíli hleděl. Oba byli stejní jako malé stvoření, jen byli vyšší než mládě. Žena právě říkala: „Je to opravdu nádherné, jak že se to jmenuje, Neville?“ „Myslím, že je to druh Phenacodus a dal jsem jí jméno Saffi,“ odpověděl Neville a Saffi si uvědomila, že mluví o ní. „A jak jsi ji našel?“, vyptávala se dál žena. „Já nevím, Lucy. Myslím, že byla v bezvědomí“. Při těch slovech na něj Saffi zasyčela a kdyby uměla mluvit, řekla by: „Já ti dám bezvědomí, zkus celý den běžet jako o život a pak uvidíme, jestli rovnou neumřeš!“ „Objevil jsem ji zrovna, když padal meteorit. Měla štěstí, co? A viděl jsem její stopy, a tak jsem si domyslel, že asi dlouho běžela,“ povídal dál Neville a Lucy se zatvářila nechápavě. Pak si na něco vzpomněla, začala rudnout a řekla jen: „Jo...“ Potřásla hlavou jako by chtěla odehnat nějaký dotěrný hmyz a řekla: „Nechápu, proč jsi ji sem vzal? Vždyť může být nebezpečná. A co Lucas?“ Lucy si k sobě přivinula syna. „Nebezpečná? Lucy, je to ještě dítě!!“ nedal se Neville. Všiml si výhrůžného vrčení Saffi, zasmál se a řekl: „No, promiň....“ Život šel dál a byl to dobrý život. Saffi vyrostla a z ní a Lucase se stali nerozluční přátelé. Měla se dobře, už nebyla opuštěná. Měla kamaráda. Napsala jedenáctiletá Karolína Martínková ze třídy pana učitele Mgr.Aleše Kočendy
STRANA
2
rozhovor
Milá Karolíno, tvé vystoupení na naší školní akademii všechny oslnilo a tak jsem rád, že sis na nás udělala čas a můžeme ti položit několik otázek. Řekni, jak jsi se dostala ke zpívání a zda ti někdo odborně pomáhá? Zpívám ráda odmalička a zúčastňuji se různých soutěží, třeba Otrokovické rolničky. V letošním roce jsem chodila do našeho školního sboru a paní učitelka Kvapilíková mě přihlásila do soutěže Talent Show 2009 v Napajedlích. Pomáhala mi i s výběrem písně Amsterodam. Kdyby byla pěvecká soutěž Superstar i pro mladší lidi jako jsi ty, zkusila bys jít na casting? Byla by to určitě zajímavá zkušenost, proč ne? Chceš ve své pěvecké kariéře pokračovat? Zpívat budu určitě dál, protože mě to baví a patří to k mému životu. Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů i v budoucnosti. Karolíny Hrdličkové se ptal Patrik Neto
úspěch v soutěži
Fyzikální soutěž FyzIQ je celorepublikový korespondenční seminář z fyziky, který rozvíjí logické myšlení žáků a umožňuje jim porovnat své vědomosti z fyziky s vrstevníky z celé ČR. Soutěž má celkem pět kol a probíhá po celý školní rok. Letos se do soutěže přihlásilo z celé republiky 205 dvoučlenných družstev. Naši školu reprezentovala Laďka Cablíková a Veronika Kužílková, děvčata z 9.A. V kraji získaly 1.místo a celorepublikově obsadily 31.místo. Blahopřejeme k tomuto pěknému úspěchu. Mgr. Antonín Musil
ŠKOLNÍ NOVINY
tělesná výchova Žáci naší školy se zúčastňují pravidelně velkého množství soutěží a závodů. I když nemáme dobré podmínky, rozhodně se nemusíme za výsledky dosažené v tomto školním roce stydět. Zde je krátký výčet nejdůležitějších akcí: Chlapci se zapojili do turnaje ve florbalu, kde v okrskovém kole obsadili 1.místo a v okresním 4.místo. Velký propagační florbalový turnaj proběhl také na SOŠ v Otrokovicích. Chlapcům se dařilo a nakonec celý turnaj vyhráli! Florbal začala u nás hrát také děvčata. Poprvé se představila v okresním kole, a to ve starší i mladší kategorii. Překvapením je krásné 3.místo mladších žákyň a ocenění nejlepšího střelce pro Adrianu Zpěvákovou. V dalším oblíbeném sportu sálové kopané dosáhli významného úspěchu starší chlapci. V okrskovém kole v Napajedlích vyhráli a postoupili do okresu, kde se jim rovněž podařilo obsadit 1.místo. V krajském kole potom získali historické 2.místo za sportovně zaměřenou školou z Bojkovic. Školu reprezentují většinou tito žáci: Juráň, Železník, Piňos, Frydrych, Hejda, Jelínek, Císař a Gaja. Proběhla také soutěž v malé kopané a opět se naši hoši neztratili. Nejprve vyhráli okrsek v Napajedlích a v okresním kole obsadili krásné 3.místo. A o kopané ještě jedna zmínka. Poprvé v historii se zúčastnily dívky halového turnaje v Bystřici pod Hostýnem a obsadily 6.místo. O vyrovnanosti turnaje svědčí to, že s výběrem ZŠ Kvasice remízovaly 1:1. Velmi úspěšnou sezónu zaznamenaly házenkářky. Starší žačky s převahou vyhrály okres, kde bez problémů porazily ZŠ Kvítková, Podhoří, Mánesova i E. Zátopka a postoupily do kvalifikace finále ČR. V kvalifikaci v Olomouci obsadila děvčata 2.místo, a protože za vítěznou školu z Olomouce startovala některá děvčata neoprávněně, postoupila do finále ČR. Tohoto třídenního republikového finále se naše škola nezúčastnila pro finanční náročnost. Mladší dívky se zúčastnily okresního přeboru a obsadily krásné 2.místo za 5.ZŠ Zlín, se kterou nešťastně po vyrovnaném zápase prohrály 6:5. V kolektivních sportech nás reprezentují všestranně nadaná děvčata Kužílková, Zpěváková, Jašková, Chuťková, Bergerová, Vyoralová, Křivánková a Jarošová. V lednu si také zazávodili naši mladí atleti v hale na tradičním mítinku Otrokovické halové závody v atletice. Celkové 6.místo školního družstva je zatím nejlepším umístěním. Petr Gaja převzal dvě stříbrné medaile od dekorujícího Tomáše Dvořáka za 40 y hladkých a 40 y překážek. Pěkným zakončením školního sportovního roku bylo družební setkání v Dubnici
STRANA
ZPRÁVY ZE ŠKOLY výtvarná výchova
Na snímku Petr Gaja z 8.A a část naší úspěšné sportovní výpravy do Dubnice
nad Váhom, kde žákyně Lucie Jašková svým vítězným hodem vytvořila v hodu kriketovým míčkem rekord školy výkonem 59,20 m. Mladší žák Petr Gaja obsadil v běhu na 60 m 3.místo časem 7,86 s. Podařilo se uskutečnit závody ve skoku vysokém Trávnická laťka za účasti dvanácti skokanů. Vítězové jsou Milan Nguyen, ml. žák - 130 cm, Jakub Doležal, st. žák - 150 cm a Anna Florová, ml. žákyně - 115 cm. Ve škole máme také šikovné aerobičky, Barbora Karlíková vyhrála v soutěži Vánoční zvonek, dále se zúčastnily Aneta Kotíková, Klára Friedrichová, Andrea Karmazínová, Zuzana Sedlářová, Lucie Šrámková, Barbora Kubíčková, Aneta Kovaříková a Lucie Segradová. Trio Petra Hefková, Klára Friedrichová a Andrea Karmazínová se zúčastnilo závodů v aerobiku ve Zlíně Master of Rock Cafe a obsadilo krásné 3. místo. Dobří sportovci jsou i na prvním stupni naší školy. Na Mikulášském turnaji ve florbalu obsadili hoši 3.místo. Děvčata se mohou chlubit zase 2.místem v okresním kole ve vybíjené. Mladí fotbalisté se zúčastnili MC Donalďs Cup turnaje a 2.místo je příslibem pro budoucnost. Jsme rádi, že na naší škole se najdou žáci se zájmem o aktivní sport a reprezentaci školy. Za všechny úspěchy jim patří poděkování. Mgr. Radek Schoř
7
MŮJ VESELÝ ROK OMYLŮ Přišla jsem mezi vás na začátku letošního školního roku jako „cizinec“. Z jiné školy, z jiného kraje a dnes si myslím, že i trochu z jiného světa. Ze svého světa úcty a pokory k přírodě, ke své práci i k práci druhých, ze světa, kde učit se stále něco nového a pracovat na sobě má smysl. Přiznám se, že to byl rok nesmírně těžký, pro vás i pro mne. Spolu jsme se učili, že modrá není jenom jedna, ale má na tisíce odstínů, že linka není jen obyčejná čára.... Snažila jsem se vás přesvědčit, že stokrát obkreslená Maková panenka, Kačer Donald nebo Mickey Mouse není krásnější, než mraky na obloze, jarní déšť a kapky v kalužích či hvězdná obloha nad hlavou. Chtěla jsem pro vás od počátku připravit vlídné a inspirativní prostředí pro vaši práci. Proto jsem se rozhodla pracovnu výtvarné výchovy změnit, zbavit ji starých a přebytečných věcí, očistit ji od všeho, co nás při práci rozptyluje.... a trochu jsem se spletla. Některým z vás mnoho nezáleží na tom, v jakém prostředí trávíte svůj školní čas. Věřila jsem, že budete-li se vy sami na výzdobě třídy podílet svými vydařenými obrázky, o to víc si budete své práce vážit.... tady jsem ovšem taky trochu přestřelila. A tak o přestávkách vzduchem často létaly tatranky nebo lepivé bonbónky žužu i štětce od barev. Někteří z vás rychle zjistili, že každá práce tak trochu bolí a zvolili raději variantu „B“, variantu negace a vzdoru. A tak jsem si často připadala jako v pavilónu šelem, které ostražitě číhají na můj první chybný krok. Poprvé v životě jsem se také setkala s žákem „nekreslícím“ a považte, i „nepíšícím“. Za svůj obrovský úspěch považuji, že i takoví nám nakonec něco krásného namalovali a odnesou si domů zaslouženou jedničku. Zda se žák nepíšící nakonec psát naučil, to nevím, ale dnes už vím, že umí hrát krásně divadlo. A to není málo! Spletla jsem se ale také příjemně. Myslela jsem, že budu jen obtížně hledat šikovné a nadané děti. Byl to krásný omyl! Naše škola je jich plná. Chce to jen trochu pevné vůle a poctivé práce! Vždyť si děcka vzpomeňte, už i Bob a Bobek, králíci z klobouku říkali, že PRÁCE ŠLECHTÍ! Renata Ambrůzová
ŠKOLNÍ NOVINY
STRANA
ZPRÁVY ZE ŠKOLY
6
hodnocení školního roku
český jazyk
KAROLÍNA KUŽELOVÁ
O tom, jak jsme se snažili v jazyce mateřském, literatuře a dramatické výchově, svědčí naše pěkné výsledky. Okrskového kola recitační soutěže v Napajedlích se zúčastnilo pět soutěžících. Čestné uznání získala Adriana Koutňáková z 9.B. Na ZŠ TGM v Otrokovicích se konalo okresní kolo Olympiády v českém jazyce. Naši školu reprezentovaly dvě žákyně, Karolína Kuželová z 9.B získala 6. místo a zajistila si tak přjetí na prestižní střední školu bez přijímacích zkoušek. Zúčastnili jsme se „pasování“ prvňáčků na čtenáře v Městské knihovně, tam jsme také absolvovali dvě besedy. Pro školní družinu jsme připravili čtení ve školní družině, pro žáky naší školy a MŠ na Trávníkách jsme uspořádali Halloween a Mikulášskou nadílku. Žáci dramatické výchovy nastudovali na školní akademii divadelní představení Pohádka o víle z Jařiča, vyprávění z Otrokovic, které pro nás napsal bývalý kolega pan učitel Jaroslav Hradil. Mgr. Ivana Divínová
V předmětové komisi v letošním roce pracovalo šest členů. Učivo bylo probíráno podle plánu v časovém limitu. Některým problémům bylo věnováno méně času z důvodu jiných celoškolních aktivit. Po každém probraném celku žáci odpovídali na konkrétní otázky ústně nebo v připravených testech. V hodinách občanské výchovy a rodinné výchovy byly znalosti velmi často propojovány s ostatními předměty, žáci spontánně spolupracovali v navozených stimulačních situacích, při motivačních hrách. Byl kladen důraz na mezilidské vztahy, osobnostní a sociální rozvoj. Žáci byli vedeni k samostatné práci, k práci ve dvojicích i k práci ve skupinách. Byly zadávány dlouhodobé projekty, které se žáci učili obhajovat. Při této činnosti zjišťujeme, že dětem dělá problém diskutovat, vhodně
cizí jazyky
Žáci na druhém stupni si uvědomují význam znalosti cizích jazyků pro praktický život. Co se naučili a jaké dělají pokroky, předvedli v mnoha zdařilých projektech. Při jazykových dnech na přelomu září a října zorganizovali například zábavné dopoledne pro menší spolužáky ve 4. a 5. třídách. Téměř osmdesát dětí dokázali skvěle zaujmout a pobavit nepřeberným množstvím jazykových her a soutěží. Na podzim se pokusili šesťáci napodobit oslavy Halloweenu. V maskách a kostýmech prožívali zábavné odpoledne s anglickými a německými jazykolamy, doplňovačkami, rébusy a křížovkami. Připravovali také typické halloweenské nápoje a pokrmy. Konec roku byl tradičně ve znamení adventních zvyklostí v anglosaských zemích. Jaro jsme přivítali Dnem naruby. Z učitelů se stali na jeden den žáci a z žáků učitelé. Mohli si vyzkoušet, jak nelehké může být upoutat pozornost a zájem spolužáků a něco je přitom naučit. Všichni se zhostili svého učitelování na výbornou. Několikrát jsme si vyzkoušeli uvařit typický anglický a německý pokrm a přitom se dorozumívat pouze cizojazyčně. Naštěstí nikdo neměl poté zažívací potíže.... Co nás hodně bavilo, byly vyučovací hodiny, kdy se děti po malých skupinách vyměňovaly v paralelních třídách a zkoušely své dovednosti vzájemně. Byly to takové srovnávací testy. Mnohdy velmi poučné a inspirativní. Během celého školního roku jsme také pracovali na několika projektech, např. Život v zemích EU, doplňovali a rozšiřovali
společenské vědy
obhájit svůj názor. Někteří se stydí, někteří chtějí nevhodně prosadit svůj názor na úkor jiných, vykřikují. Je nutné se v příštím roce zaměřit více na vedení žáků k vhodné diskusi. Stále větším problémem se jeví pasivita žáků při vyučování už i v 6. ročníku. Mnohdy je velmi obtížné upoutat jejich zájem a pozornost. Mezi velmi zdařilé projekty patřily tyto: Šamani a kouzelníci, Středověká vesnice, Osobnost 17. a 18. století, Vznik Československa, Vývoj odívání, Domov je tam, Zdravá výživa a Komiks zaměřený na protidrogovou prevenci. Tyto práce si mohli v prostorách školy prohlédnout nejen sami žáci, ale i jejich rodiče. V letošním roce se uskutečnil už 38. ročník Dějepisné olympiády s názvem Doba hradů a zámků v Čechách a na Moravě do období renesance. Celkem soutěžilo
svá portfolia. Poprvé se také sedmáci vyučovali podle nového školního vzdělávacího programu ve volitelném předmětu Německý jazyk a nutno podotknout, že dokázali zvládnout bez problémů obě řeči. Prioritou pro příští rok bude opakování učiva a jeho trvalé upevňování. Mgr. Marie Heryánová
18 žáků osmých a devátých tříd. Nejlépe si vedla Veronika Kužílková z 9.A, druhé místo obsadila Ladislava Cablíková rovněž z 9.A, na třetím místě skončil Bronislav Cablík z 8.A. V rámci prevence sociálně patologických jevů se uskutečnilo několik besed zaměřených na sexuální výchovu, na vztahy mezi lidmi, na škodlivost návykových látek a na ochranu zdraví. Žáci 9. ročníku navštívili Okresní soud ve Zlíně. Pro doplnění regionálních dějin se organizovaly exkurze. Děti ze 6. tříd navštívily Muzeum J.A.Komenského v Přerově, sedmáci navštívili zámek Milotice a skanzen ve Strážnici. V příštím roce opět připravujeme pro žáky devátých tříd exkurzi do Osvětimi a do Krakowa. Mgr. Oldřiška Vobrová
ŠKOLNÍ NOVINY
školní parlament
Školní žákovský parlament na naší škole pracuje již třetím rokem a stal se za tu dobu nedílnou součástí chodu školy. Získal si mezi děvčaty a chlapci důvěru, což je vidět na zájmu, s jakým se zapojili do příprav a konání nejrůznějších akcí. Rovněž dotazy a náměty na práci, stejně jako návrhy na řešení nejrůznějších problémů ve škole, které jsme nacházeli v parlamentní schránce, svědčí o smysluplnosti této žákovské organizace a důvěře, kterou do ní vkládají. Těší nás velký zájem vedení školy a mimořádná podpora a ochota, s jakou nám vycházelo vstříc při realizaci jednotlivých aktivit. V tomto školním roce jsme svou činnost rozvíjeli třemi směry. Hlavní pozornost jsme věnovali zábavným činnostem, o které děti projevily samy zájem, a které bezesporu ke zpestření života ve škole patří. Jednalo se o Čertovskou diskotéku pro mladší děti a mimořádně populární Vánoční večírek pro druhý stupeň, Barevný týden a soutěž o nejzajímavější velikonoční kraslici a oblíbenou valentýnskou poštu. Nedílnou součástí bylo zapojení do některých charitativních akcí. Uspořádali jsme dvě prodejní výstavky výrobků chráněné dílny Hvězda z Malenovic, prodej magnetek na podporu nemocným dětem a Květinový den Ligy proti rakovině. Oblíbené jsou i netradiční vzdělávací aktivity. Připravili jsme jazykové dopoledne pro menší děti u příležitosti Mezinárodního dne jazyků a v podobném duchu halloweenské odpoledne s angličtinou pro šesťáky. Na učitele si děti zahrály 28.března při Dni naruby. Osmačky a deváťačky se zase na chvíli staly náhradními maminkami při vítání budoucích prvňáčků a byly z této role nadšené stejně jako předškoláčci, kteří se od nich nemohli odtrhnout. Tento školní rok se prostě povedl a Školní žákovský parlament na tom má také svůj podíl. Členové i pomocníci hýřili nápady. Kdyby se všechny měly zrealizovat, musel by mít školní rok dvacet měsíců. Práce nás bavila a těšila. Za odměnu pro nás SRPŠ připravilo výlet na Lešnou. Na práci ve školním žákovském parlamentu se po celý rok podíleli žáci 4. až 9. tříd, za pedagogický sbor paní učitelky Marie Heryánová z druhého stupně a ze stupně prvního paní učitelka Marcela Kašpárková. Mgr. Marie Heryánová
STRANA
3
ZPRÁVY ZE ŠKOLY za odměnu
V pondělí 8.června se před školou shromáždilo čtyřicet dětí, které se těšily na výlet do ZOO Lešná, třetí nejkrásnější ZOO v České republice. Byly to děti, které celý rok poctivě pracovaly ve školním žákovském parlamentu a děti, které v průběhu tohoto školního roku nasbíraly nejvíce papíru. Byl to první výlet za odměnu, který se na naší škole uskutečnil a který sponzorovalo Sdružení rodičů a přátel školy. Od ZOO Lešná obdržela naše škola třicet volných vstupenek jako poděkování za sponzorování dvou zvířat. Po příjezdu na Lešnou se celé naší skupiny ujal pan Divílek, který nás doprovázel a velmi poutavě nám vyprávěl o zebrách, žirafách, slonech a lvech. Věděli jste, že žirafa spí pouze
dvacet minut denně a slon stráví dvacet hodin hledáním a pojídáním potravy? A víte, proč ve velkém výběhu uvidíte během dne jen žirafy a zebry? Protože nosorožci by jim mohli ublížit a tento výběh si užívají od páté hodiny odpolední a v noci. A pozor na pštrosa! Umí běhat rychlostí až 70 kilometrů v hodině. A prosíme vás, nekrmte opice, musí pak přes zimu držet dietu. Počasí bylo úžasné, svítilo nám sluníčko, všichni jsme si ho moc užili a byli jsme velmi spokojeni. Děkujeme za pěkný den. Žáci a jejich doprovod Mgr. Marcela Kašpárková a Mgr. Eva Horňáková
škola v přírodě
Jako každý rok, tak i letos se některé třídy vydaly na školu v přírodě. Tentokrát jely čtvrté třídy a 5.B. Pobyt trval šest dní od 14.6. do 19.6. Bydleli jsme v krásném prostředí Hostýnských vrchů na hotelu Zubříč. Doprovod z řad učitelů tvořily paní učitelky Staňková, Kašpárková, Vrubelová, paní psycholožka Sadilová a odřená kolena nám ošetřovala jako zdravotnice paní vychovatelka Dovrtělová. Po celou dobu pobytu jsme se kromě výuky zúčastňovali různých soutěží a her. Nejzajímavější byly Hec olympiáda, Gladiátoři a Kufr. Z večerních programů byla nejlepší závěrečná diskotéka. Nechyběla samozřejmě ani noční hra. Taky jsme podnikli spoustu výletů, např. do Rajnochovic, kde chovají koně Hafling. Navštívili jsme také zříceniny hradů Zubříč a Šaumurk. Není nic lepšího, než školní rok zakončit báječným týdnem v přírodě. Mgr. Dana Staňková
ŠKOLNÍ NOVINY
TAKOVÍ JSME BYLI
od školky až po devítku
Někteří z nás se potkali už v mateřské škole. Kdo to byl? Hádejte. Tajenku najdete na této dvoustraně. Ještě před nedávnem si mohli s Machem a Šebestovou notovat „my jsme žáci 3.B“ a dnes jsou poslední den deváťáky. Jaké to bylo, co získali a co opouštějí, tak na to společně vzpomínali. Když jsme přišli do první třídy, skoro nic jsme neuměli a netušili jsme, co nás čeká. Začínali jsme v době, kdy naše škola měla ještě čtyři první třídy. Naší první třídní učitelkou byla paní Doležalová. Už tady jsme zažili spoustu nových věcí, první školní lásky a nerozlučná kamarádství, první hádky, vzdory a poznámky! Naučili jsme se číst a psát, dostali jsme dobrý základ, na kterém jsme mohli později stavět. Postupně dětí ubývalo, složení tříd se měnilo, a tak se po několika různých přesunech tehdy páté třídy A, B a C rozdělily, smíchaly a konečně vznikla naše 6.B. Přechod z prního na druhý stupeň byl pro nás velkou změnou. Přibylo nám učení a bylo potřeba brát školu trochu vážněji. Učení bylo opravdu jiné a těžší, ale díky paní učitelce Matyášové, která nám byla výbornou třídní učitelkou, jsme všechno zvládli dobře. Po dvou letech však odešla do důchodu, který si po útrapách s některými z nás opravdu zasloužila. Nebyli jsme totiž žádní svatoušci, dokonce jsme měli jistou dobu pověst nejhorší třídy. Asi proto jsme byli na poslední dva roky ve škole svěřeni do péče pana učitele Štěpána, který naši třídu bezvadně zvládl a asi nás dokázal tak trochu převychovat. Ale i tak jsme dokázali napáchat hodně průšvihů,
za které jsme museli být spravedlivě potrestáni. Nejraději samozřejmě vzpomínáme na výlety, exkurze a třeba na lyžák, kdy jsme se učili lyžovat podle videa, protože nám nenapadal žádný sníh a museli jsme proto místo lyžování chodit na túry. Snad se nám naše učitele občas podařilo i rozesmát. Třeba když David Pellar v chemii na otázku, jak vzniká sádlo odpověděl: Sádlo se vyřeže z prasátka a tentýž David na otázku z dějepisu, co namaloval slavný holandský malíř Rembrandt, odpověděl: Rembrandt namaloval obraz. Je pravda, že to není úplně nesprávná odpověď, jestli ovšem paní učitelce tehdy stačila, to už si nepamatujeme. Adrianě Koutňákové se v testu z literatury na otázku, co složil Jakub Jan Ryba, podařilo napsat, že šlo o Českou vši vánoční a otázku, co je to personifikace, vyřešila tím, že jde o převtělení. Čas od času jsme se na našich vyučujících snažili vyloudit různé úlevy, většinou však marně. Učení bylo někdy prostě mučení. Nakonec jsme ve zdraví přežili všechny písemky, nedávné přijímačky a teď už jen hurá na prázdniny! Ještě před tím ale chceme my všichni z 9.B poděkovat úplně, ale úplně všem našim učitelkám a učitelům, kteří s námi měli neskonalou trpělivost, občas nás dokázali i pochopit a hodně nás toho naučili. Jana Vrtělková a Adriana Koutňáková
STRANA
4
ŠKOLNÍ NOVINY
STRANA
vzpomínka na moji poslední třídu
5
9.B
Na Trávníkách jsem učila dvaatřicet let. V roce 2007 jsem odešla do důchodu a teď po dvou letech jsem se vrátila zastupovat za nemocného kolegu. Kupodivu jsem se docela těšila na setkání se svou bývalou třídou, dnes 9.B, ačkoliv je to tatáž třída, která mi jako 6. a pak 7.B dávala pěkně zabrat a usnadnila mi rozhodnutí ukončit mé působení na ZŠ a odejít do důchodu. Dokonce jsem tehdy podezřívala pana ředitele Štíchu, že mi tu třídu dal na závěr mého učitelování za trest. Jen jsem nevěděla, za co. Moje poslední třída. Neposlušná, ukecaná, divoká. Zvláště kluci nebyli zvyklí poslechnout a respektovat cokoli a kohokoli jiného než sebe. Neustále vymýšleli „aktivity“ přes rámec pravidel školního řádu. Slibovali, že se zlepší, ale skutek zpravidla utek. A nezapomenutelný kousek pánů kluků z bývalé 7.B? Skoky do tělocvičny! Tak tady už šlo o zdraví, ne-li o život. Včetně mého, i když jsem se skoků neúčastnila. To jen moje nervy už byly k prasknutí. A tak jsem se na důchod začala těšit. V poklidu domova, nesužována neustálým stresem ze soužití se svou třídou, jsem si občas vzpomněla na Honzu, Pepu, Jakuba, Petra, Martina a další, co tam asi zase vyvádějí.... Letos jsem se tedy na dva měsíce vrátila zastupovat. Byla jsem zvědavá a těšila jsem se. Obávala a bála jsem se. Moje bývalá třída mě ale hodně překvapila. Jsou to už velcí mladí lidé, žádná neposlušná mrňata. Chovají se sebevědomě, ale přitom slušně. Nekřičí na mě a jsou schopni v diskusi argumentovat. Nemluví přede mnou sprostě. Jsou to mladé osobnosti, v jejichž blízkosti je mi dobře. Jak se to stalo? Že by vliv a působení nového třídního? Možná, ale jenom v tom to nebude. Děcka prostě vyrostla, vyspěla, leccos jim došlo, ve svých patnácti letech jsou skvělí. Je mi teď líto, že jsem u té proměny nebyla. A hrají výborně divadlo. Zvláště Laďa. A mám je ráda. Ať se vám v dalším životě daří! Mgr. Anna Matyášová
třídní učitelé
Mgr. Anna Matyášová PaedDr. Pavel Štěpán Tajenka: V mateřské škole se sešli Adriana Koutňáková, Marcela Janů, Petra Karlíková, Veronika Przeczková, Jan Vajdák, Michal Klhůfek, Petr Jelínek, Laďa Hořák a Lukáš Kobylík
ŠKOLNÍ NOVINY
STRANA
ZPRÁVY ZE ŠKOLY školní družina
Ve školním roce 2008/2009 bylo do družiny přihlášeno 74 žáků, kteří pracovali ve třech odděleních. Navíc zde pracovalo šest zájmových útvarů - Ekotvořínek, sportovní, dva počítačové, flétna a logopedický, které navštěvovalo 75 dětí. Všichni žáci měli možnost se zúčastnit mimo obvyklých činností ještě řady akcí společných pro všechna oddělení. Byly to: Jízda zručnosti na koloběžkách, Nuda nemá šanci, Dubínkovo dobrodružství, Družinová notečka, Bramborový týden, Čertovské kreslení, Hec olympiáda, Pohádkový svět, Karneval, Velikonoční dílna v otrokovické Naději, Vajíčková střelnice, Ekotvoření, Autoškola pro nejmenší, Den dětí, Dětská pouť a Barviček se nebojíme. Mimo to jsme nacvičili s žáky dvě vystoupení na školní akademii, uspořádali ukázkové hodiny pro děti z MŠ, vystoupili jsme s programem na akci Den Země a MFFDM. Zapojili jsme se do výtvarné soutěže Vodní svět a do turnaje v malé kopané pořádaných krajským metodickým sdružením ŠD ve Zlíně. V obou případech jsme obsadili 1.místo. Navštívili jsme tři filmová představení v Otrokovické Besedě. Spolu se školním parlamentem jsme připravili Čertovskou diskotéku pro děti z prvního stupně a podíleli se na Vánočním jarmarku pořádaném SRPŠ. O akcích jsme informovali na školních internetových stránkách, ve školních i Otrokovických novinách. Paní vychovatelka Dovrtělová se zúčastnila jako zdravotník lyžařského výcviku 7. ročníku a ozdravného pobytu žáků 4. a 5. tříd. Na třítýdenní praxi u nás byly dvě studentky Střední pedagogické školy v Kroměříži a jedna studentka Soukromé střední školy pedagogické a sociální ve Zlíně. Všechny akce směřovaly ke snaze naučit děti již od první třídy aktivně prožívat svůj volný čas, nemyslet jen na sebe, najít hodnotu v hezkých vztazích mezi sebou a umět takové vztahy spoluvytvářet. To jsou naše priority i pro další rok. Hana Ficková
8
prevence sociálně patologických jevů
V rámci prevence sociálně patologických jevů se žáci zúčastnili zajímavých besed, které pro ně připravily organizace, s nimiž naše škola spolupracuje. Paní Věra Hartigová a Marie Domanská uspořádaly besedy pro 6. a 7. ročník. Dívky ze 6. ročníku a chlapci ze 7. ročníku si v průběhu programu Co se to se mnou děje? povídali o změnách, které doprovázejí dospívání. Láska, vztahy, sexualita a manželství byly obsahem další besedy pod názvem Chodíme spolu. Oběma 7. třídám se tak líbila, že projevily přání, aby se podobná akce uskutečnila i v budoucnu. Deváťáci za novými informacemi vyrazili na Okresní soud ve Zlíně, kde pro ně pracovníci Probační a mediační služby Zlín připravili přednášku o trestně právní zod-
povědnosti mladistvých, trestním řízení a zákonu o soudnictví ve věcech mládeže. Dozvěděli se, co je to výkon trestu, výkon vazby, podmínečné propuštění, právo, trestní zodpovědnost a spravedlnost. Seznámili se s trestním právem v České republice, Zákonem o soudnictví ve věcech mládeže a s trestním řízením. Byly jim vysvětleny důvody vzetí do vazby či výkonu trestu. Tuto přednášku pak ve škole doplnila paní kurátorka Irena Blatecká, která žákům vysvětlila, co její práce obnáší a uvedla některé příklady z praxe. Na konci zajímavého povídání ochotně odpovídala na dotazy žáků, kteří, jak v hodnocení napsali, zjistili, že mít občanku opravdu není jen tak. Mgr. Miluše Šicnerová
projekt na školní zahradě
Realizace aktivit environmentální výchovy v prostředí školní přírodní zahrady ZŠ Trávníky, to je oficiální název dokončeného projektu připravovaného ZŠ Trávníky s finanční podporou Zlínského kraje, Sdružení rodičů a partnerských Technických služeb Otrokovice, který prolínal celým školním rokem. A co si pod tím představit? Postupně se vytvořily další pracovní a odpočinkové zóny v naší školní zahradě, vyráběly se informační panely a štítky s popisem rostlin pro naučnou stezku napříč zahradou, renovoval se skleník, sázely se další nové stromy, prováděly se terénní úpravy v okolí školy, zahrada se zkrášlovala. Zároveň se celý rok pracovalo na zmapování biodiverzity rostlin a živočichů, které u nás na zahradě můžete najít. Vše se dokumentovalo a zpracovávalo v moderních podmínkách díky technice, která se z prostředků projektu mohla zakoupit. Připravovaly se pracovní
listy pro děti z mateřských škol i žáky základních škol. To vše proto, aby naše dlouhodobě pečlivě budovaná vzrostlá školní přírodní zahrada byla využívána nejen našimi žáky, ale aby mohla být nabídnuta i okolním školám k praktické výuce přírodovědných předmětů. Vyučující budou mít k dispozici nejen metodický seminář, ale budou vybaveni i dvěma DVD s prezentací ekosystémů, které jsou na zahradě k vidění. Na realizaci všech těchto aktivit se podíleli nejen vyučující a vychovatelky školní družiny, ale největší radost máme z toho, že se do práce zapojili sami naši žáci. Pochvalu zaslouží zejména členové ekologického praktika. Projekt je dalším důkazem toho, že i děti ze sídlištní školy se mohou o přírodě učit zajímavě a názorně. Naše škola usiluje o titul EKOŠKOLA a toto je další krok k jeho získání. Mgr. Jana Večeřová
z redakce
Redakce ŠN děkuje všem, ať psavcům či nepsavcům, kteří se podíleli na jejich tvorbě. Chtěli jsme, aby naše noviny byly čtivé a nebyly lživé. V příštím roce budeme pracovat v novém složení, na které se už teď těším. Moc bych si přála, aby pro nás práce ve Školních novinách byla ctí a vyznamenáním. Am Školní noviny připravili žáci volitelného předmětu MEDIÁLNÍ VÝCHOVA: Patrik Neto, Aneta Kovaříková, Markéta Rašková, Nikola Vrzalová, Kristýna Hábová, Kateřina Zbranková, Jakub Doležal, Lukáš Měchura, Jan Nedbal, Marcela Janů, Petra Karlíková, Adriana Koutňáková, Barbora Krajčová, Jana Vrtělková a Michaela Zdílnová pod vedením Renaty Ambrůzové
