2009

Autoevaluační zpráva za rok 2008/2009

ZŠ a MŠ v Rapšachu

AUTOEVALUAČNÍ ZPRÁVA

ŠKOLNÍ ROK 2008 / 2009



-2-



MOTTO: Neznalost početních úkonů, základů gramatiky či psaní na počítači se sice později v zaměstnání pozná, ovšem navzdory letitým snahám zeje mezi školou a pozdějšími působišti žáků propast tak široká, že volání z té či oné strany zřídkakdy dosáhne druhého břehu. Pokud se zjistí, že bývalá žákyně Nováková neovládá psaní na počítači ani gramatiku a při výpočtu mezd se pravidelně plete až o 560%‚ bylo by pošetilé přičítat tyto debakly škole, jež ji vzdělávala, protože bývalá žákyně Nováková může být a) zamilovaná, b) psychicky nevyvážená, c) těžko snáší přechod ze školy do života, dále může mít a) smůlu, b) neuspořádané rodinné poměry, c) chřipku. Příčin lze vymyslet daleko víc, a tak na rozdíl od zmetku továrního, který nemá ani rodinné poměry, ani chřipku, a který tudíž jednoznačně hlásá kolkolem neschopnost svého výrobce, zmetek didaktický ukrývá se za pláštík mnohotvárnosti světa. Proto by leckdo mohl usoudit z povrchního pohledu, že ve škole o nic nejde. Skutečnost však je taková, že jde, a to o všechno. Nevzdělanec překáží; víc než on překáží už jen kombinace nevzdělance s nevychovancem. Nemůžeme si je dovolit, chceme-li někam dospět. Nemůžeme je vzít mezi sebe, chceme-li se mít rádi. A za třetí: neměli bychom je v tom nechat, pokud je naděje na záchranu. Zdeněk Šmíd: Babinec

-3-



OHODA a PŘÁTELSTVÍ Vytvořme spolu pohodové a přátelské prostředí!

KTIVITA a AKCEPTOVÁNÍ Buďme aktivní při učení, zábavě, sportu i komunikaci! Akceptujme (respektujme a přijímejme) odlišnosti v tradici, kultuře a jazyku různých národností!

RÁVA a POVINNOSTI Respektujme vzájemně svá práva a plňme své povinnosti!

ADOST a RODINA Radujme se spolu z dosažených úspěchů a splněných cílů! Zapojme rodiče a veřejnost do našich aktivit, přeďme jim, co jsme se naučili i jak se bavíme!

AMOSTATNOST a SPOLUPRÁCE Naučme se pracovat samostatně a využívat svých schopností, naučme se poznat sami sebe a spoléhat na svá rozhodnutí a své výsledky! Poznejme základy týmové spolupráce, naučme se poskytovat i přijímat pomoc!

MPATIE a EFEKTIVITA Naučme se vžít se do situací a pocitů druhých, uvědomme si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí! Využívejme efektivně svůj čas, je to to nejcennější, co máme!

OMUNIKACE a KREATIVITA Komunikujme spolu, jsme přece na jedné lodi! Naučme se kreativně (tvůrčím způsobem) řešit problémy a svou práci přizpůsobovat stále se měnícím podmínkám!

-4-



ÚVOD: Tato zpráva je zpracována za období školních let 2007 / 2009. Návrh struktury autoevaluace (vlastního hodnocení školy) byl projednán pedagogickou radou v lednu 2009. Vyhotovená autoevaluační zpráva byla projednána pedagogickou radou dne 18. 11. 2009. Autoevaluační zpráva je zpracována podle vyhlášky č. 15 / 2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy a je zaměřena na hodnocení následujících oblastí a podoblastí: 1. Podmínky ke vzdělávání – Mgr. Květa Machová, Mgr. Jana Skřivánková 1.1. Lidské zdroje 1.2. Materiální zdroje 1.3. Finanční zdroje 2. Průběh vzdělávání – Mgr. Martin Kvapil, Ing. Ivana Záhorovská 2.1. Charakteristika učících se 2.2. Školní vzdělávací program 2.3. Vzdělávací proces 2.4. Naše aktivity 2.5. Portfolia žáků 2.6. Co zlepšovat, kam směřovat 2.7. Přílohy 3. Kultura školy – Mgr. Olga Imrichová, Mgr. Ivana Kvapilová 3.1. Podpora žáků ze strany školy 3.2. Spolupráce s rodiči 3.3. Spolupráce s dalšími složkami 3.4. Vzájemné vztahy 3.5. Výchovné poradenství 3.6. Image školy 4. Řízení školy – Mgr. Radka Círalová, Mgr. Karel Snětina 4.1. Vize a cíle školy 4.2. Plánování 4.3. Organizace školy 4.4. Vedení lidí 4.5. Kontrola 4.6. Vlastní hodnocení školy 5. Výsledky vzdělávání – Mgr. Pavlína Křížová, Mgr. Jana Havlová 5.1. Zjišťování výsledků vzdělávání 5.2. Hodnocení výsledků výchovného působení 5.3. Hodnocení výsledků vzdělávání 6. Autoevaluace školní družiny – Ing. Anna Ticháčková, Anna Nováková, Miroslava Jáchymová 6.1. Charakteristika práce ve školní družině 6.2. Hodnocení práce ve školní družině 6.3. Přílohy 7. Výsledky práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům – Mgr. Karel Snětina 7.1. Celkové hodnocení využívání zdrojů 7.2. Dopad vlastního hodnocení na zdokonalování školy

-5-



ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE: NÁZEV A ADRESA Základní škola a Mateřská škola v Rapšachu

ZŘIZOVATEL ŠKOLY Obec Rapšach

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ZŠ Rapšach je plnotřídní základní škola. V roce 2008 / 2009 měla 9 postupných ročníků v osmi třídách. Počet žáků klesl ze 155 žáků na počet 144. Mateřská škola měla v tomto období 20 dětí v jednom oddělení, z toho 3 děti s polodenní docházkou.

ÚDAJE O VEDENÍ ŠKOLY Příjmení a jméno Snětina Karel, Mgr. Kvapil Martin, Mgr.

Funkce ředitel zást. ředitele

Kvalifikace VŠ PF VŠ PF

Praxe 31 let 19 let

Způsobilost Ma - Tp Rj – Ov – Dr

Ředitel i zástupce mají ukončeno Funkční studium II pro řídící pracovníky ve školství.

ADRESA PRO DÁLKOVÝ PŘÍSTUP [email protected] , www.rapsach.cz/skola

ÚDAJE O ŠKOLSKÉ RADĚ Školská rada začala pracovat od 1. 10. 2005. Členy školské rady jsou: Rodiče: Jan Pytel, Rapšach; Ivana Voříšková, Františkov Učitelé: Mgr. Jana Havlová; Mgr. Pavlína Křížová Zástupci Obecního úřadu: JUDr. Lenka Cvrčková, Rapšach – předsedkyně; Radek Polák, Rapšach

STATUTÁRNÍ ORGÁN Mgr. Karel Snětina, 378 07 Rapšach 88

-6-



Podmínky ke vzdělávání – Mgr. Květa Machová, Mgr. Jana Skřivánková

1. 1.1.

Lidské zdroje v roce 2008 / 2009

Fyzické osoby Přepočtení na plně zaměstnané celkem z toho ženy celkem z toho ženy bez kvalifikace Celkem 15 13 12,7 10,7 1,6 v mateřské škole X X 1,6 1,6 0,0 v tom vyučující na 1. st. ZŠ X X 4,0 4,0 1,0 na 2. st. ZŠ X X 7,1 5,1 0,6 Nekvalifikovaná vyučující na I. stupni je kvalifikovaná na II. stupeň. Na II. stupni nekvalifikovaně učeno 5 hodin německého jazyka (státní zkouška z NJ, ale bez pedagogické kvalifikace) a 4 hodiny výpočetní techniky. Chybí mladí pedagogové – vzhledem ke kritické situaci školy, související s počtem žáků, a také vzhledem ke všeobecně se zhoršující situaci ve školství je obtížné je získat.

1.2.

Prostorové a materiální zdroje

1.2.1.

Učebny I. stupně:

1.2.1.1.

1.2.1.2.

1.2.1.3.

1.2.2.

klady: nové osvětlení částečně provedená výměna lavic a židlí částečná výměna radiátorů nedostatky či zápory: malý prostor slabé zdi – vše je slyšet ze sousedních tříd špatný stav topení stará okna nedostatečné zatemnění – chybí rolety požadavek na pomůcky – DVD, stavebnice, knížky pro žáky 4.a 5. tř., glóbus, obrazy na ČJ s mluvnickými jevy možné řešení ze strany školy a obce: odstranění nedostatečnosti zvukotěsnosti – obec a dodavatel v co nejčasnějším termínu zatemnění – až po výměně oken v létě 2009 – řešit v rozpočtu školy od obce na rok 2010 celková rekonstrukce ústředního topení – obec – řešit průběžně, nebo až po havárii?

Učebny II. st.:

1.2.2.1. 1.2.2.2.

klady: prostorné učebny nedostatky či zápory: stará netěsnící okna, zvyšující náklady na

-7-

Netěsnící okna


1.2.2.3.

1.2.3.

vytápění špatný stav topení špatné zatemnění – chybící nebo poškozené rolety možné řešení ze strany školy a obce: topení viz předchozí bod zatemnění – až do výměny oken, která není z finančních důvodů v dohledu, řešit provizorně (jak?)

ŠD a její hřiště:

1.2.3.1.

1.2.3.2.

1.2.3.3.

1.2.4.


klady: se snižujícím se počtem žáků začínají prostory ŠD dostačovat ŠD je poměrně dobře materiálně vybavena z peněz, vybraných od rodičů za poplatky hřiště hned před družinou, nová prolézačka nedostatky či zápory: školní družině slouží hřiště, přístupné z ulice (otevřená vrata, občas pobíhající psi), celkový dojem zanedbaný – rezavé stojany (z roku 1979), šplhadla možné řešení ze strany školy a obce: odstranění šplhadel nové stojany na volejbal – podle finančních možností obce

Tělocvična a sportovní hřiště (SH):

1.2.4.1.

1.2.4.2.

1.2.4.3.

klady: nově upravené sítě na oknech v tělocvičně – možnost větrání dostatek pomůcek na TV nedostatky či zápory: problémy s vytápěním a dodržením potřebné teploty nedostatečné osvětlení chybí šatny + sprchy nedokončeno obložení u schodů a hrazdy malý prostor pro nářaďovnu – důsledkem je nepořádek, problémy s čistotou konec životnosti protiskluzového nátěru SH – atletické sektory skoku do dálky a vrhu koule zarostlé a nepoužitelné SH – trať 50 a 60 m zarostlá, k cíli vystouplé kořeny SH – celý běžecký ovál bez obrubníků a označení, povrchově z Atletické hřiště hlediska platných norem nevyhovující SH – zarostlé volejbalové hřiště SH – neprošlo žádnou revizí, nebylo odborně vybudováno možné řešení ze strany školy a obce: protiskluzový nátěr v roce 2010 nutno dát do rozpočtu

-8-



venkovní hřiště – buď zrušit, nebo ODBORNĚ zrekonstruovat, případně zachovat jen volejbalové hřiště rekonstrukce topení

1.2.5.

Počítačová učebna a počítače vůbec:

1.2.5.1.

1.2.5.2.

1.2.5.3.

1.2.6.

Školní kuchyně a jídelna:

1.2.6.1.

1.2.6.2.

1.2.6.3.

1.2.7.

klady: v r. 2009 došlo k nákupu stolů do počítačové učebny nakoupeno 10 starších počítačů z prostředků obce věnovány 3 starší počítače p. Machačem jako sponzorský dar věnována interaktivní tabule do jazykové učebny jako sponzorský dar p. Machače při počtu dětí 16 sedí každé dítě v učebně samo u počítače doplněny 2 počítače do jazykové učebny doplněny 2 počítače do sborovny nedostatky či zápory: počítače jsou zastaralé, nejdou na nich spouštět kvalitní současné programy nedostatek výukových a testovacích programů chybějící interaktivní tabule pro II. stupeň absolutně chybějící pomůcky pro mediální výchovu – videokamery, fotoaparáty, diktafony možné řešení ze strany školy a obce: v současné době nemá obec finanční prostředky na řešení situace; prostředky z MŠMT, které škola obdrží, stačí tak na nutnou obměnu učebnic

klady: byla provedena rekonstrukce kuchyně a skladových prostor dokoupeno nové vybavení zrekonstruované odvětrávání nedostatky či zápory: vlhko v jídelně i ve skladech, způsobené poškozenou obvodovou kanalizací v létě 2009 suterénní prostory třikrát vytopeny kvůli poškozené obvodové kanalizaci možné řešení ze strany školy a obce: v roce 2010 je ZCELA NUTNÉ nechat opravit obvodovou kanalizaci z rozpočtu obce!

Dílna, kotelna a sklepní prostory:

1.2.7.1. 1.2.7.2.

klady: Promočená zeď v šatně ----nedostatky či zápory: v dílně a sklepních prostorách vlhko, plíseň – příčinou nevyhovující obvodová kanalizace

-9-



Plesnivá zeď ve školní dílně

1.2.7.3.

1.2.8.

kotelna – problém životností kotle? možné řešení ze strany školy a obce: viz bod 1.2.6.3. topení řešit celkovou rekonstrukcí včetně způsobu vytápění – kdy budou prostředky???

Šatny a chodby:

1.2.8.1. 1.2.8.2.

klady: ----nedostatky či zápory: šatny – málo prostoru – nedořešeny z hlediska oddělení pro třídy, možnosti dodržování pořádku a odpovědnosti třídy šatny (suterénní chodba) – vlhko a zápach plísně

- 10 -


1.2.8.3.


chodby I. a II. stupně jsou opatřeny dlažbou, která není protiskluzová dlažba se na některých místech propadá občas zápach ze záchodů – vliv venkovní kanalizace a poškozených původních odpadů možné řešení ze strany školy a obce: rekonstrukce podlahové krytiny na chodbě z prostředků obce – Propadlá dlažba nejpozději do roku 2011 viz bod 1.2.6.3. možnost šatnových skříněk v budoucnosti?

1.2.9.

Školní pozemek a zahrada, oplocení:

1.2.9.1.

1.2.9.2.

1.2.9.3.

klady: plocha obdělávaných pozemků zmenšena vzhledem k podstatnému snížení hodin pracovních činností proběhla likvidace neplodných ovocných stromů nedostatky či zápory: zahradní domek (sklad nářadí) v celkovém rozkladu obrovskou plochu zahrady není čím sekat oplocení školy v dezolátním stavu hlavně v zadní části (od louky) a v části od „lesáckých bytovek“ přední část plotu od hlavního vchodu potřebuje rekonstrukci podezdívky možné řešení ze strany školy a obce: rekonstrukce zahradního domku, případně zakoupení nového (cena cca 15.000,- Kč) oplocení v zadní části buď udělat zcela nové, nebo ho strhnout a nechat školní zahradu ze dvou stran voně přístupnou zakoupit novou sekačku (stará lištová z roku 1982 už dosloužila), nebo školní zahradu zahrnout do plochy,

Poškozené oplocení

kterou seče pracovník obce www.zahradnidomky.cz podezdívku a sloupky přední části plotu zrekonstruovat nejpozději do roku 2015

- 11 -



1.2.10. Kabinety, sborovna a ředitelna: 1.2.10.1.

1.2.10.2.

1.2.10.3.

klady: sborovna doplněna dvěma počítači dostatečné vybavení ředitelny nedostatky či zápory: kabinety sloužící pro umístění pomůcek jsou malé a je jich málo rekonstrukcí učeben na I. stupni jsme přišli o kabinet I. stupně, jeho nahrazení velkou skříní na chodbě není právě nejfunkčnější málo odkládacího místa ve sborovně možné řešení ze strany školy a obce: nutné udržování pořádku v kabinetech a nekompromisní vyřazování starých a nepotřebných věcí problém se sborovnou nejde v podstatě řešit

1.2.11. WC, sprchy, šatny zaměstnanců a učitelů: 1.2.11.1.

1.2.11.2.

1.2.11.3.

klady: rekonstrukce WC rekonstrukce zázemí stravovny nedostatky či zápory: chybí sprchy u tělocvičny pro děti chybí šatna pro vyučující TV možné řešení ze strany školy a obce: přístavba zázemí tělocvičny někdy v dalekém budoucnu?

1.2.12. Úklidové komory a sklady: 1.2.12.1.

1.2.12.2. 1.2.12.3.

klady: úklidové komory a sklady potravin dostatečně řešeny rekonstrukcí kuchyně a WC nedostatky či zápory: ----možné řešení ze strany školy a obce: -----

1.2.13. Budova jako taková: 1.2.13.1. 1.2.13.2.

1.2.13.3.

klady: kompletní rekonstrukce střechy, okapů a hromosvodů nedostatky či zápory: nutná výměna zbývajících starých oken rekonstrukce obvodové kanalizace nutná oprava fasády – její stav ohrožuje zdraví a životy! možné řešení ze strany školy a obce: druhou část výměny oken provést nejpozději v roce 2011 z prostředků obce v roce 2010 je ZCELA NUTNÉ nechat opravit obvodovou kanalizaci z rozpočtu obce!

- 12 -



obec – sehnat prostředky na opravu fasády co nejdříve – kritický stav!

1.3.

Finanční zdroje

1.3.1.

Obec:

Přestože rozpočet na provoz školy se ze strany obce každoročně zvyšuje, je to způsobeno hlavně zvyšujícími se cenami vstupů. Rozpočet pokrývá vlastně jen nutné náklady na provoz školy (osvětlení, vytápění, voda, telefony, připojení k internetu, kancelářské potřeby, cestovné, odborná literatura,...). Vývoj rozpočtu Základní školy, financovaný z prostředků obce (bez MŠ a stravoven): ROK 2006 2007 2008 2009 Přímý rozpočet 928.500,- 1.016.500,- 1.226.000,- 1.308.000,Placeno obcí (položky přes 3.000,- Kč) 119.000,36.000,36.000,28.000,CELKEM 1.047.500,- 1.052.500,- 1.262.000,- 1.336.000,Obec by do školy ráda investovala větší objem finančních prostředků, ale nemá z čeho. Velkým problémem je výpadek financí ze strany obcí, jejichž žáci sice navštěvují naši školu, ale které mají vlastní školské zařízení. K výpadku financí došlo po novelizaci Školského zákona, a tyto obce již nejsou povinny na provoz školy přispívat. Jedná se o obce Suchdol nad Lužnicí a jeho části Klikov a Františkov, a o České Velenice. Průměrný podíl na provozu školy je pro jednoho žáka obce 6.000,- Kč ročně. V tabulce je vyčísleno, o jakou sumu obec Rapšach změnou zákona každoročně přišla. 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 160 155 155 145 57 55 46 38 35,63% 35,48% 29,68% 26,21% 342.000,- 330.000,- 276.000,- 228.000,-

Počet žáků celkem Počet žáků, na které obce nepřispívají Podíl v procentech Finanční ztráta v roce

- 13 -


1.3.2.


MŠMT:

Vývoj prostředků, přidělovaný škole z prostředků MŠMT, má neustále klesající tendenci. Navíc v roce 2006 skončil program „Počítače do škol“, a škola přestala ze státních prostředků dostávat peníze na nákup a údržbu počítačů, a na platbu připojení k internetu. Tato částka se přitom pohybovala od roku 2000 do roku 2005 v rozmezí 100.000 – 120.000,- Kč. ZÁKLADNÍ ŠKOLA

2006

2007

2008

2009

Pomůcky

84 202 Kč

89 320 Kč

73 975 Kč

67 748 Kč

Povinné pojištění zaměstnanců

17 000 Kč

20 000 Kč

17 000 Kč

17 000 Kč

DVPP

14 400 Kč

14 400 Kč

3 800 Kč

3 800 Kč

2 418 Kč

3 600 Kč

1 480 Kč

1 480 Kč

118 020 Kč

127 320 Kč

96 255 Kč

90 028 Kč

Integrovaní žáci CELKEM MATEŘSKÁ ŠKOLA

2006

2007

2008

2009

Pomůcky

2 558 Kč

1 388 Kč

1 445 Kč

1 090 Kč


2 000 Kč

2 000 Kč

2 200 Kč

2 200 Kč

DVPP

1 250 Kč

1 980 Kč

0 Kč

0 Kč

CELKEM

5 808 Kč

5 368 Kč

3 645 Kč

3 290 Kč

2006

2007

2008

2009

ŠKOLNÍ DRUŽINA Povinné pojištění zaměstnanců

0 Kč

0 Kč

1 800 Kč

780 Kč

Pomůcky

670 Kč

855 Kč

2 120 Kč

0 Kč

CELKEM

670 Kč

855 Kč

3 920 Kč

780 Kč

STRAVOVNA ZŠ

2006

2007

2008

2009


3 000 Kč

3 300 Kč

1 600 Kč

1 600 Kč

Materiál

4 144 Kč

5 465 Kč

6 800 Kč

4 700 Kč

CELKEM

7 144 Kč

8 765 Kč

8 400 Kč

6 300 Kč

2006

2007

2008

2009

STRAVOVNA MŠ Povinné pojištění zaměstnanců Materiál CELKEM CELKEM ZA VŠE

1 000 Kč

1 100 Kč

700 Kč

700 Kč

725 Kč

371 Kč

80 Kč

640 Kč

1 725 Kč

1 471 Kč

780 Kč

1 340 Kč

133 367 Kč

143 779 Kč

113 000 Kč

101 738 Kč

- 14 -



Průběh vzdělávání – Mgr. Martin Kvapil, Ing. Ivana Záhorovská

2. 2.1.

Charakteristika učících se

Největším problémem v naší škole je slabý zájem o vzdělání ze strany některých rodičů našich žáků. Ve škole jsou také žáci z rodin se znevýhodněným sociokulturním prostředím. Přímou úměrou s růstem uvědomování si vlastních práv žáků se u nich nezvyšuje vědomí vlastních povinností a respektování práv ostatních. Četnější jsou i případy poškození či zničení věcí ať školních, nebo spolužáků. Slabá odezva rodičů na práci školy se projevila v ukončení činnosti Rady školy, která „dokonala“ právě na nezájmu rodičů a nyní funguje čistě formálně, zřízena ze zákona.

2.2.

Školní vzdělávací program

Zaměření Programu – je ve shodě s posláním a vizí školy a se současnou vzdělávací potřebou společnosti. Aktivity spojené s Programem – jsou vyvážené, smysluplné, naplňují poslání školy, jsou propojeny a prostupují navzájem, je naplňováno jejich časové rozvržení, nabízíme možnost volby žákům a žákyním, je zajištěna podpora a poradenství pedagogům, kteří aktivity realizují.

2.3.

Vzdělávací proces

Plánování a příprava – vyučování je plánováno na základě platných osnov vzdělávacího programu Základní škola a ŠVP ZV PAPRSEK verze 07.08.01 z 30.06 2007, má jasné vzdělávací cíle, jimž odpovídá obsah, výchovně vzdělávací strategie a stavba každé vyučovací jednotky. Výuka se opírá o dosud získané znalosti a dovednosti žáků, většina vyučujících efektivně využívá didaktické pomůcky, učební materiály a další didaktickou techniku. Výchovně vzdělávací působení – stanovené cíle respektují věkové a vývojové zvláštnosti dětí i jejich osobní tempo. Je jim poskytnut přiměřený časový prostor. Plánování a bezprostřední příprava výchovně-vzdělávací práce jsou promyšlené, prolíná se individuální, skupinové, týmové vedení práce. Motivace a hodnocení – jako velmi dobrou lze hodnotit vstřícnou a nápaditou motivaci žáků v úvodu hodiny, a to jak na prvním, tak i na druhém stupni školy. Velmi dobré je průběžné hodnocení snahy a píle, výkonu a osobního pokroku žáků. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání jsou respektována a dodržována. Jako velmi kvalitní lze hodnotit podporu rozvoje dovednosti sebehodnocení žáků, hodnocení úspěšnosti žáků úměrně k jejich dispozicím. Rozvoj klíčových kompetencí a naplňování očekávaných výstupů – je v souladu s naším Programem – výchovně vzdělávacími strategiemi na úrovni školy a oborů (předmětů). Jsou rozpracovávány učební plány příslušných oborů (předmětů) a průběžně upravovány. Zdůrazněme v souvislosti s hlavními cíli naší školy následující: pracujeme s chybou jako pozitivní cestou k nápravě a správnému řešení, podporujeme u žáků originální nápady při hledání různých způsobů řešeni úkolů, rozvíjíme možnosti žákovské kooperace formou práce ve dvojicích, skupinové práce, podněcujeme fair play chování, vedeme žáky k respektování a

- 15 -



dodržování školního řadu, spoluvytváříme s nimi strom pravidel ve třídě, školní družině, začleňujeme pestrou nabídku povinně volitelných předmětů, kroužků zájmové činnosti, soutěže, kulturně společenské, poznávací a sportovní akce, a to včetně zahraničních. Žákovské portfolio obsahuje mimo jiné zprávu vyučujícího daného oboru (předmětu) vždy za období jednoho pololetí, kde je provedeno vyhodnocení dosažené úrovně očekávaných výstupů, žákův pokrok, rozvoj klíčových kompetencí, a to formou písemného slovního hodnocení nebo tabulkou se zřetelně definovanými indikátory, kritérii a hodnotícími znaky. Vztahy a komunikace – žáci jsou vedeni k tomu, aby vyjádřili vlastní názor a obhájili jej vhodnou argumentací. Vyučovací hodiny mají v naprosté většině případů otevřené, vstřícné a vlídné klima, čímž je významně podporován rozvoj sebevědomí žáků. Někdy si pedagogové dodržování kázně musí vynucovat. Složitější situace jsou řešeny za přispění třídního učitele, výchovného poradce a metodika sociálně patologických jevů a v neposlední řadě vedení školy. Rozvrh hodin maximálně respektuje zásady školní psychohygieny vzhledem k daným podmínkám školy, optimálně využívá materiálních a personálních možností školy (odborných učeben, informačních a komunikačních technologií aj.). Rozvrh hodin je stabilní, ke změnám dochází podle aktuální situace. Školní řád podporuje realizaci ŠVP, je přiměřeně akceptován žáky, rodiči a pracovníky školy. Vnitřní a vnější informační a komunikační systém (IT, nástěnky aj.) školy umožňuje efektivní komunikaci učitel – učitel, žák – žák, učitel – žák, vedení školy – učitel – žák a ostatní. Realizace a řízení vyučování – na základě hospitačních a dalších kontrolních zjištění lze konstatovat, že v naprosté většině vyučovacích hodin jsou žáci vedeni k pozitivní aktivní interakci s očekávaným výstupem oboru, tématem (obsahovou náplní) vyučovací hodiny a jsou u nich rozvíjeny klíčové kompetence. Tomu odpovídá časové rozvržení a metodická struktura hodiny, vytváření prostoru k vlastní aktivitě žáků během procesu upevňování znalostí a dovedností, podpora aktivního učení žáků. Zcela běžné je zohledňování sociálních aspektů během výuky, podpora samostatné formy vzdělávání, zohledňování individuálních možností některých žáků, respektování jejich pracovního tempa, střídání činností, vedoucích k odstranění únavy u dětí během vyučování, jejich aktivizace. Projekty – propojení teorie s praxí napomáhají kromě exkurzí přímo při výuce projekty. Staly se běžnou součástí výuky, probíhají na úrovni tříd (projekt Hrad), stupňů (vánoční dílny, Velikonoce), celé školy (Den Země, Den v přírodě) a školní družiny (slet čarodějnic), jsou krátkodobé (velikonoční dílny) i dlouhodobé (projekty katechetického střediska, výtvarné). Vyučující využívají rovněž možnosti návštěvy města Třeboně, jejích pamětihodností, výlovu rybníků, dopravního hřiště, kulturního dění apod. Součástí výchovně-vzdělávacího procesu jsou i návštěvy koncertů, filmových a divadelních představení. Divadelní představení – Staré pověsti české aneb Jirásek by se divil – si připravili starší žáci pro všechny spolužáky, hráli jej také pro děti z okolních škol (z části výtěžku zakoupili DVD přehrávač pro školní výukové a volnočasové využití). Příkladem výuky přímo v terénu je lyžařský výcvikový kurz pro žáky 7. tříd a další zájemce z řad žáků a žákyň naší školy, rodičů, bývalých žáků a přátel školy nebo bruslení na místní požární nádrži. Pořádáme místní, případně krajské kolo turistických závodů v okolní

- 16 -



krajině, sportovně branně soutěžní den v přírodě v rámci aktivit I. a II. stupně. Děti ze ŠD spolu se svými p. vychovatelkami pořádají slet čarodějnic na školním hřišti a přilehlém lesíčku. Pořádáme naučně poznávací exkurze, sportovně relaxační nebo výukově a kulturně zaměřené vycházky a výlety. Škola je zapojena do projektů a programů „Ajax“, „Zdravé zuby“, „Školní mléko“ a také „Adopce na dálku“, CPK „Chrpa“, Sidus, Šance, Život dětem. Integrovaným žákům a žákyním – při písemných činnostech jsou zadávány kratší písemné celky, je upřednostněn jejich mluvený projev. Vyučující kladou na tyto žáky menší nároky než na ostatní žáky, například místo diktátu jsou těmto žákům zadávána doplňovací cvičení a opisy textu, a v jejich zadávání je vytvořen systém diferenciace podle schopností a typu poruch jednotlivých žáku. V průběhu vzdělávání je využíváno běžné ústní slovní hodnocení a klasifikace známkou. Na žádost zákonných zástupců jsou žáci se SPU hodnoceni slovně např. v Čj nebo M. Žáci s vývojovými poruchami učení – vzdělávají se podle individuálního vzdělávacího plánu, po vyučování mají možnost navštěvovat kroužky náprav, výchovný poradce a třídní učitelé tedy koordinují přístup k žákům s vývojovými poruchami učení a chování. Nadaní žáci se účastní různých soutěží a olympiád podle individuálního výběru, v rámci výuky je jim umožněno řešit obtížnější úkoly – vycházíme také ze spolupráce vyučujících s rodiči, případně s dalšími odborníky.

2.4.

Naše aktivity

Níže uvedený výčet aktivit reflektuje stav a vývoj v téměř uplynulém desetiletí. Stává se naší databází akcí spojených jak z „žhavou“ současností, tak i inspirací, pohledem do minulosti. Kurzívou označené aktivity se váží k období školního roku 2007/08 a 2008/09.

2.4.1.

Exkurze, výlety, besedy

I. stupeň / třídní výlet / do Českého Krumlova na představení pohádky Kocour v botách v areálu otáčivého hlediště + do Tábora, kde se zúčastní akcí husitských dnů (Housův mlýn) + Chýnovská jeskyně exkurze ŠD / návštěva místní keramičky Z – 8. tř. / poznávací exkurze / Třeboň PoVo Informatika / exkurze / Invex Brno Prv+Vla 4.+5. / výlov rybníka Svět Beseda / spojená 8. a 9. třída / Les ve vývoji a v proměnách / paní RNDr. Markéta Drábková z CHKO Třeboňsko PoVo Spol / beseda s místní pamětnicí F, Z, Pří – 8.+9. / beseda – JE, zdroje energie + alternativy, globální oteplování ENV – 6. tř. / beseda s pracovníkem Českého nadačního fondu pro vydru MŠ+1.,2.tř. / setkání v prostorách školky se zvířátky z chovné stanice ZOO Dvorec u Borovan

- 17 -



3. – 5. tř. / ekologicky zaměřený program „Aby lesy nebyly jen v pohádkách“ setkání vyučujících naší školy s pracovnicemi Pedagogicko-psychologické poradny v Jindřichově Hradci na půdě školy PoVo Spol / exkurze Příbram a okolí PoVo Spol+8. tř. / exkurze do Třeboně: výstava Přemyslovci, dále pivovar, výlov Opatovického rybníka, tématická procházka historickým centrem města, Osvětim třídní výlet – Divoké safari a Výstaviště – přírodní divy mořského světa třídní výlety obecně – převážně vnitrozemí beseda „Sex, AIDS a mezilidské vztahy“ šesťáci / exkurze do Městské knihovny v Třeboni třídní výlet / Krýzovy jesličky veřejné promítání naším novým „dataprojektorem“ Přednáška / „Energie pro budoucnost aneb spor o Temelín – je budoucnost energie v uhlí, jádru nebo alternativách?“, alternativní bydlení Exkurze / rádio Faktor v Českých Budějovicích „HUMANITAS CZ“ s programem o africké kultuře třeťáčci spolu se svou p. uč. nocovali ve školní družině vystoupení našich tanečníků a flétnistů na Výstavišti v Českých Budějovicích v rámci výstavy Hobby jaro 2005

2.4.2.

Projekty

Den Země – po světadílech a jejich částech / voda celoškolní projekt Cesta městem projekt / 2. třída „Hurá, parník vyplouvá“, „Hrad slet čarodějnic / ŠD

„Abeceda OSN“ „Karlův most – svědek staletí“ „Ajax“, „Zdravé zuby“, „Školní mléko“ a také „Adopce na dálku“, CPK „Chrpa“, Sidus, Šance, Život dětem Závěrečná práce z fyziky, recyklace v zeměpisu – 9. třída projekt „Sněžný muž Den Země – voda „Akce Les“ Den zvířat Výstava nejen ve škole – Vasco da Gama a 500 let doplutí do Indie, vesmír / Zóna „Z“, „V moři je místa dost“ – výtvarné výstavy v prostorách obecního úřadu

2.4.3.

Soutěže – ve škole a mimo ni

pěvkyně I. a II. st. / “Zlatý mikrofon“ zájemci I. a II. stupeň / účast na projektu pilotního vysílání pohádek televize Gimi – výtvarné zpracování, osloveni naší bývalou žákyní Tv hoši 8. a 9. třída / turnaj ve florbalu Tv – 8.+9. / velký turnaj v košíkové Tv – žáci a žákyně z II. stupně / tradiční závod ve skoku vysokém Rapšašská laťka - 18 -



6. – 9. / biologická olympiáda – školní kolo žákyně 8. třídy / soutěž Mladý módní návrhář / uspořádala SOŠ a SOU Třeboň velikonoční turnaj ve volejbalu a kopané pořádaný vycházejícími II.stupeň / „Den v přírodě“ / přírodovědná sazka, test znalostí z našeho okolí, test znalostí v oblasti CO, krátký závod s GPS po místech v obci Rapšach slet čarodějnic / ŠD stupeň / soutěž v recitaci a pěvecká Doskočíme do Kanady / TOM sálová kopaná s mezinárodní účastí / výběr hoši 8.+9. tř. Z 7. – 9. tř. / soutěž „Jak znám Evropu“

8. tř. / tvorba + účast na vernisáži „Abeceda OSN“ 8.+9. tř. / Přírodovědný klokan v kategorii “kadet” PoVo Spol / projekt Diecézního katechetického střediska v Českých Budějovicích – „Karlův most – svědek staletí“ PoVo In / soutěž o nejlepší prezentaci POWER POINT Aj+Nj 7.+8.tř. / soutěž v Nj a Aj – jindřichohradecká Jazyková škola Zachová, s.r.o. taneční soutěž „Stardance“ ZŠ Rapšach výtvarná soutěž k 80. výročí naší školy soutěž „Chceš vyhrát kredit za 10 Kč“ velký turnaj „Beyblade“ druhé místo v soutěži o nejlepší školní web v Jihočeském kraji ročník Zeměpisné olympiády „Historicko-naučná hra o Rapšachu a naší škole“ výtvarně literární soutěže Pohádková postavička pěvecké setkání Jihočeský zvonek Dopravní olympiáda v Třeboni okresní kolo soutěže ZŠ – atletický čtyřboj soutěž Miss a Missák naší školy pro rok 2004 první školní „Superstár“ okresní kolo recitační soutěže gymnastický víceboj v naší škole Pohár rozhlasu s Českou spořitelnou školní kolo 32. ročníku Olympiády v českém jazyce soutěž „Batikujeme trička s Iberií“

2.4.4.

Volnočasové aktivity

kroužek anglického jazyka kroužek dovedných rukou a výtvarný kroužek pohybových her a florbalu kroužek hry na zobcovou flétnu

- 19 -



kroužek počítačové animace a stříhání filmů tvorba školního časopisu Rapšach Planet schůzky turistického oddílu „malí“ a „velcí“

2.4.5.

Kultura a sport

I. a II. stupeň / SHŠ Pernštejni I. a II. stupeň / výchovný koncert Komorního souboru při ZŠ a MŠ v Rapšachu I. a II. stupeň / vánoční setkání – příprava, generálka, vánoční dílny, vánoční trh, vánoční akademie + velikonoční jarmark + Zikmundohraní zájemci I. a II. stupeň + 7. třída + rodičovská a širší veřejnost / lyžařský zájezd v lokalitě chaty Domov – Deštné v Orlických horách (dopis účastníkovi) školní pěvecký sbor / vystoupení v MŠ I. st. / Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích / představení Pošťácká pohádka 5. – 9. tř. / Divadla v Dlouhé – veřejná generálka hry Oněgin byl Rusák (Divadlo v Dlouhé) + palác 3D IMAX – film Perla oceánu 6. – 9. tř. / veřejná generálka hry Andělika a laskavec (divadlo Rokoko) + výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba ve Valdštejnské jízdárně I. a II. stupeň / filmové představení – výběrově – Shrek Třetí a Harry Potter a Fénixův řád v Cinestaru 2.+3. tř. + zájemkyně z 6.+7 tř. / vlastní nastudování operky Budulínek všichni / program „O píšťalových varhanách“ – kostel sv. Zikmunda Hv – 8. tř. / písnička pro deváťáky zájemci – žáci+vyučující+rodičovská a širší veřejnost / večerní představení komedie Zdravý nemocný v podání činohry Branického divadla stupeň / představení pohádky „Princezna a kouzelná píšťalka“ stupeň / pohádkové představení Pinokiova dobrodružství v nastudování souboru Malého divadla v Českých Budějovicích 1. a 2. třída / v MŠ představení pohádky O perníkové chaloupce společně / vánoční akademie + vánoční třídní besídky všichni / Den Země – po světadílech a jejich částech Kinderiáda a přespolní běh předvánoční prodejní výstava knih I. st. – plavecký výcvik večerní představení – Rokoko na představení hry M. Jonese „Plný kapsy šutrů kouzelník, tedy Jan a Věra Duo international entertainers florbalový turnaj organizovaný samotnými žáky

2.4.6.

Aktivity / akce na podporu profesní přípravy

vycházející žáci a žákyně / přehlídka středních škol, učilišť a dalších výchovně vzdělávacích institucí a organizací „Vzdělání a řemeslo“ vycházející žáci a žákyně / Informační a poradenské středisko při Úřadu práce v Jindřichově Hradci

- 20 -



rodiče vycházejících žáků a žákyň + výchovná poradkyně / schůzka – hlavním tématem byly změny v přijímacím řízení v tomto školním roce. vycházející žáci a žákyně / výlov rybníka Svět vycházející žáci a žákyně / setkání s p. řed. SOŠ a SOU Trhové Sviny + obecně „nábor“ do SŠ a SOU 9. třída / „SCIOtýden“: jazyk německý, jazyk český, obecné studijní předpoklady, matematika 8.a 9. třída / exkurze do SŠ v Českých Velenicích a následně do Magny Cartech spol. s r.o. 5 zájemců z 9. třídy / okresní studijní středisko pořádané OS (Oblastním spolkem) ČČK + soutěž Hlídek mladých zdravotníků 9. tř. / test Scio – český jazyk, matematika, obecné studijní předpoklady + dotazník pro žáky a rodiče vycházející / exkurze do Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Třeboni vycházející / setkání s p. řed. SOŠ v Českých Velenicích naše žákyně 9. třídy zvítězila za Jihočeský kraj ve fotografické soutěži na téma „Jak jsem potkal vodu.“

dvoutýdenní souvislá praxe bývalého žáka – student SŠ Petr Šebesta Český červený kříž – oblastní spolek v J. Hradci – pro mladé zdravotníky – okresní studijní středisko naši deváťáci se zúčastnili pilotního projektu (CERMAT) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 9. tříd a odpovídajících ročníků gymnázií stupeň – suchdolští hasiči / ukázka vyprošťování osoby z havarovaného vozidla spojená s prezentací nové vyprošťovací soupravy ŠD – návštěva místní keramičky test vycházejících žáků a žákyň třítýdenní souvislá pedagogická praxe ve školní družině bývalé žákyně Veroniky Pachtové naše vycházející žákyně 9. třídy Iva Píšová absolvovala přijímačky „nanečisto“ v SOU Vimperk osmáci a deváťáci navštívili firmu Moeller zorganizovali naši deváťáci v rámci loučení s I. pololetím školního roku 2004 / 05 soutěž v různých znalostech a dovednostech pro žákovské týmy 6. – 8. třídy - 21 -



deváťáci předali naší škole dar – DVD-přehrávač – prostředky na tento dar nashromáždili z výtěžku ze vstupného – „Staré pověsti české aneb Jirásek by se divil“ naši třeťáci navštívili firmu Luboš Sokolík – výroba sklářských forem mezinárodní soutěž Matematický klokan 2006 v kategoriích Klokánek – Benjamín – Kadet

2.4.7.

Aktivity / akce škola – TOM – rodiče

úvodní společná schůzka rodičů a pedagogů schůzky rodičů s vyučujícími (listopad, duben + aktuální dle domluvy – např. integrace, závažné výchovně vzdělávací problémy apod.) třídní besídky pro rodiče na I. stupni večerní divadelní představení a muzikály velikonoční jarmark, Zikmundohraní turistické závody, výpravy a akce turistů, letní turistický tábor vítání jara „Vítáme jaro s knihou“ uspořádali žáci a žákyně 3. třídy se svou p. uč. Olgou Imrichovou „otevřenou“ výuku pro své rodiče

2.4.8.

Aktivity / akce volnočasové – škola + TOM aj.

ZŠ + TOM – činnost zájmových kroužků / anglického jazyka, výtvarného, dovedných rukou, pohybových her, florbalu, hry na zobcovou flétnu, pěveckého, počítačové tvorby filmů a počítačové animace a také tvorby školního časopisu a schůzek TOM „Práčata“ mladší a starší Turistický oddíl TOM Práčata Rapšach / víkend s překvapením – Dobrá Voda u Telče Geokačeři TOM Rapšach / Lutová – multikeš redakční rada vycházejících + vyučující / školní časopis Rapšach Planet zájemci II. stupeň / školní turnaj ve florbalu – 3 vs 3 + gólman + náhradník TOM Rapšach / drakiáda Geokačeři / poslední letošní hledání keše u Třeboně v Branské dubině TOM „Práčata“ / posezení na závěr roku, vánoční turnaj v líném tenise, první raketa nového roku, novoroční vycházka + distribuce kalendáře akcí následujícího roku se stručným vyhodnocením uplynulého všem členům TOM / maškarní karneval TOM / „Bílou stopou kolem školy“ – závod na běžkách TOM / „Mistr šifer a uzlů“ TOM / první jarní multikeš

- 22 -



TOM / plnění Oblastního turistického odznaku (OTO)„Vitorazsko“ – 5. třída / Sdružení dobrovolných hasičů Suchdol nad Lužnicí – nábor do týmu mladých hasičů zájemci / plakátek + výzva ve školním rozhlasu – rybářský kroužek + závody – Suchdol nad Lužnicí TOM / letní tábor TOM / netradiční míčování,… TOM / Bambiriáda TOM / dětský den v Magně, na Rapšachu, turnaj ve vybíjené o dort Tomíků TOM / dálkové pochody

2.4.9.

Osobní bezpečí – mimořádné situace – CO, silniční provoz, patologické jevy

+ 5. třída v rámci výchovy k bezpečnému chování – dopravní hřiště v Třeboni II.stupeň / „Den v přírodě“ / přírodovědná sazka, test znalostí z našeho okolí, test znalostí v oblasti CO, krátký závod s GPS po místech v obci Rapšach 2. a 3. třída / program „Ajax“ / s rodiči hlídka mladých zdravotníků – okresního studijní středisko pořádané OS ČČK + okresní kolo soutěže Hlídek mladých zdravotníků dopravní olympiáda – test + jízda zručnosti + zdravotnická soutěž od 4. třídy (viz kronika 07 / 08 a jiné) 3. – 4. třída / výcvik plavání beseda žáků a žákyň 8. a 9. třídy na téma SEX, AIDS a VZTAHY

2.4.10. Zahraniční pobyty a zájezdy Aj / zájemci + i bývalí žáci / studijně poznávacího pobyt v Londýně žáci a žákyně z povinně volitelného předmětu „Společensko vědní seminář“ a jejich příznivci z řad žactva naší školy / Osvětim, Krakow, Wawel, Park wodny a Wieliczka

- 23 -



2.4.11. Partnerská spolupráce Rapšach – Rastenfeld a jiné zájemci – zdatní v Nj / kulturně poznávací týden partnerských škol Rastenfeld – Rapšach okolí – pobyt našich dětí a pedagogů v Rastenfeldu, pobyt dětí a pedagogů z Rastenfeldu u nás – jednodenní / týdenní, vzájemné návštěvy vedení škol v keramické dílně pana Martina Hadravy v Klikově se sešly děti z rakouského Gmündu s našimi keramiky první historické setkání žáků 4. třídy Základní školy v Suchdole nad Lužnicí s našimi čtvrťáky u nás, potom v ZŠ Suchdol

2.4.12. Tradice vycházející / mikulášská nadílka v MŠ, ZŠp a ZŠ + vánoční setkání Velikonoce 2009 na I. stupni Velikonoční jarmark a Zikmundohraní ŠD / tradiční slet čarodějnic a čarodějů spojený se stavěním májky zájemci I. a II. stupeň / malování na hedvábné a bavlněné materiály Pč 7.+h8 / krmítka pro ptáčky rozloučení s vycházejícími a písnička pro ně, tablo + vítání prvňáčků a zahájení nového školního roku vánoční + velikonoční koncert pěveckého sboru a hudebního orchestru při ZŠ a MŠ v Rapšachu, jeho účast i na jiných akcích kulturně, přírodovědně poznávací a umělecké pořady (Pernštejni, divadélko Luk, sokolníci,…) akce škola – TOM (turistický závod,…)

- 24 -



společná a individuální fota, „sezónní“ momentky, DVD, CD-ROMY z různých akcí včetně „jednorázových“ fotek tablo vycházejících žáků a žákyň „halloveenské“ řádění – průvod masek s povídáním o Halloweenu pravá česká zabíjačka „U Irský žízně“ Večerní Žluté kvítky zase po roce zasvítí? vánoční besídka v tělocvičně – generální zkouška na odpolední vystoupení oslavy (nejen 80.) výročí naší škol – Barevný den, Dětská pouť, zasazení Stromu výročí, objímání školy,…

2.4.13. Zápis do 1. třídy zápis do 1. třídy / POHÁDKOVÝ zápis do 1. třídy / ZOO zápis do 1. třídy / S PEJSKEM A KOČIČKOU

2.4.14. Žákovská samospráva předvolební kampaň + volby + zasedání žákovského parlamentu 15 soutěží zorganizovaných Žákovským parlamentem, zejména vycházejícími

našimi

2.4.15. Charita a my náš adoptivní „syn“ Maria veřejná sbírka pro CPK-CHRPA (Centrum přípravy koní pro hiporehabilitaci) „Pohlednice a záložky“ poděkování škole za účast v projektu ŠANCE dobročinná akce Fondu Sidus „KDO HRAJE, POMÁHÁ!“ / samolepky dobročinná sbírka pro Občanské sdružení Život dětem / bloček s logem sluníčka a bezpečnostní reflexní pásek s logem sluníčka děvčata ze 6., 7., 8. a 9 třídy vyrobila na hodinách rodinné výchovy 13 hadrových panenek. Panenky byly poslány na Fakultu managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci – peníze z panenek budou sloužit na očkování dětí v Africe Tříkrálová sbírka v Rapšachu za účasti našich žáků a žákyň sbírka Kameny – občanské sdružení Máme otevřeno? ve spolupráci s Asociací turistických oddílů mládeže – u nás s turistickým oddílem „Práčata“ Rapšach „Občanské sdružení IDEA CZ“ a „Nadace lev dětem“ – „Dětem v nemocnicích k Vánocům“

2.4.16. Škola a obec Velikonoční jarmark a Zikmundohraní úklidová akce „Děti obci a škole“

- 25 -



2.4.17. Spolupráce s KSV PF JČU VkZ / 7. třída – seminář „Dramatická výchova v občanské výchově“ – studenti formou praktického výstupu realizovali začlenění metody dramatické výchovy do předmětu výchova ke zdraví, a to v celkovém čtyřhodinovém (2+1+1) bloku víceletá spolupráce

2.5.

Portfolia žáků

S portfolii žáků pracujeme v následujících třídách: 1., 2., 3., 6., 7. a 8. třída. Mezi materiály jednotlivých oborů/předmětů, které jsou začleněny v oddělených složkách/fóliích, patří: významné žákovy práce – pracovní listy, písemné práce, výstupy z projektů, výtvarné práce, diplomky/pamětní listy účasti žáka/žákyně v soutěžích, evaluační dílčí záznamy žákovy, učitelovo hodnocení – slovní, tabulkové, pomocí grafů, schémat, indikátorů, pololetní evaluační zpráva/záznam, výsledky anket, dotazníkových šetření, výsledky/závěry srovnávacích testů. Žáci spolu s vyučujícími zakládají materiály po vzájemné dohodě. Na I. stupni za portfolia zodpovídají třídní vyučující. Na II. stupni zodpovědnost za obor/předmět nese příslušný učitel/ka spolu s třídní vyučující. Aktivity spojené se žákovskými portfolii monitoruje zástupce ředitele v rámci hospitací a kontrol. Portfolia slouží jako materiál pro hodnocení práce žáka. Je také prezentováno při schůzkách rodičů s vyučujícími, inspekční činnosti a jednou při semináři učitelů z různých škol. V příloze jsou uvedeny ukázky z našich portfolií.

2.6.

Co zlepšovat, kam směřovat

rozvíjet skupinovou práci, jednotlivým žákům zadání přizpůsobovat podle jejich individuálních schopností zohledňovat sociální aspekty během výuky, individuální možnosti některých žáků, respektovat jejich pracovního tempo zintenzívnit aplikaci nových metod a postupů, tedy výchovně vzdělávacích strategií prohlubovat směřování výchovně vzdělávacích strategií ve smyslu prolínání běžných výukových aktivit, týmových aktivit, třídních a školních projektů a výukových akcí, které škola pořádá i mimo budovu vést žáky k vyjádření vlastního názoru, k jeho obhajobě vhodnou argumentací posilovat sebevědomí žáků otevřeností, vstřícností a vlídným klimatem ve vyučovací hodině, důstojným jednáním respektujícím jejich osobnost i názor nadále pracovat na sebehodnocení žáků (v hodinách, na zadaných úkolech), podporovat samostatné formy vzdělávání a zároveň týmový přístup k řešení problémů pokračovat v monitoringu třídních a školních projektů, portfolií žáků – jako nedílné součásti procesu žákovy pozitivní motivace – koordinátorem ŠVP zkvalitňovat a prohlubovat spolupráci mezi I. a II. stupněm a mezi I. stupněm a školní družinou plánovat a realizovat vyváženě třídní a celoškolní projekty a také aktivity, ve kterých spolupracujeme s partnery školy prohlubovat využití výpočetní techniky, výukových programů a s tím spojených dalších prostředků ve procesu výchovy a vzdělávání zachovat systém vzájemně otevřené a vstřícné komunikace s rodiči včetně jednání podle aktuální a individuální potřeby a předběžné domluvy zintenzívnit hospitace zástupce ředitele školy na I. a zejména na II. stupni přímo ve výuce

- 26 -



pokračovat ve spolupráci vyučujících s výchovnou poradkyní, s PPP, speciálním pedagogickým centrem a dalšími obdobnými institucemi, nabízet jejich služby rodičům podle individuálního stavu a vývoje dítěte zaměřit se na vytvoření personálního portfolia každého pedagoga školy.

- 27 -



Kultura školy – Mgr. Olga Imrichová, Mgr. Ivana Kvapilová

3. 3.1.

Podpora žáků ze strany školy

3.1.1.

Podpora žáků s SPU:

Žáky rozdělujeme do třech skupin: a) Žáci s programem základní školy praktické V naší škole byly v minulých dvou školních rocích dva případy a u obou vzešla iniciativa k tomuto nestandardnímu řešení ze strany rodičů. Patronát nad nimi převzala Mgr. Eva Líbenková ze Speciálně pedagogického centra v Českých Budějovicích, která nám pomohla s vypracováním individuálních vzdělávacích plánů, dozírala nad jejich plněním a v případě vzniklých problémů naši školu navštívila nebo s námi situaci konzultovala telefonicky. Program podepisují tři strany - žák, jeho rodiče a zástupci školy. Podle našich zkušeností se tento způsob vzdělávání neosvědčil. Žák pracuje na jiných úkolech než ostatní, tím se dostává do izolace, ztrácí oporu kolektivu, možnost porovnání s ostatními, a tudíž i motivaci pracovat na úrovni svých možností a schopností. Vyučovací proces by měl být v této situaci postaven na žákově samostatnosti a zodpovědnosti a zde narážíme na problém. Druhým důvodem je i to, že i přes sebelepší snahu učitelů, mu nemůžeme věnovat ve vyučovacích hodinách dostatečnou péčí, a tak nedochází k rozvoji pro něj potřebných kompetencí. b) Žáci s SPU bez nutnosti vypracování IVP V minulých dvou školních rocích jsme do této kategorie řadili dvacet sedm žáků. Třídním učitelem nebo výchovným poradcem byly ostatní učitelé informováni o specifických podmínkách vzdělávání nutných pro každého z nich. Výsledky byly pak závislé na tom, zda všechny strany plnily poctivě svůj díl práce, což se v některých případech dařilo. V těch zbylých jsme se domnívali, že důvodem neúspěchu bylo často to, že žáci, a potažmo jejich rodiče, viděli diagnostikované poruše učení dostatečnou omluvu pro slabé studijní výsledky. Nehledali s námi cesty, jak dosáhnout, vzhledem ke svému aktuálnímu stavu, optimálního hodnocení. Pozorovali jsme také, že někteří z nich, jimž byla diagnostikována specifická porucha učení, končili s horšími známkami než před pozitivním vyjádřením poradenského pracoviště.. c) Žáci s vypracovaným IVP Do této skupiny spadali předloni i vloni tři žáci. Počátkem každého školního roku byl pro ně všemi vyučujícími, kterých se to týkalo, vypracován individuální vzdělávací program. S jeho finální verzí byly pak za přítomnosti ředitele školy seznamováni rodiče i žák samotný. Byl jim poskytnut čas k jeho prostudování a odsouhlasení. Svým podpisem se všichni tři strany, tj. škola, rodiče a žák, zavázaly k jeho plnění. Pokud se vyskytly problémy s jeho naplňováním, byla svolána jejich schůzka, na které byly tyto problémy prodiskutovány a společně se hledaly způsoby řešení. Odbornou záštitu nám v tomto ohledu ochotně a efektivně poskytoli pracovníci Pedagogicko psychologické poradny v Českých Budějovicích, pracoviště v Jindřichově Hradci. Z našeho pohledu jsou pro tento způsob práce důležité žákovy volní vlastnosti, jeho vnitřní motivace, které se ale neobejdou bez pomoci a podpory rodičů.

- 28 -


3.1.2.


Podpora žáků s výchovnými problémy

Většinu výchovných problémů jsme v tomto školním roce řešili na druhém stupni, zahrnovaly škálu od nedostatečné domácí přípravy, zapomínání úkolů a pomůcek, neplnění školních povinností, pozdní omlouvání absence až po krádeže, kouření ve třídě, podvody se žákovskou knížkou, vyvolávání konfliktů se spolužáky a vulgární a zesměšňující chování k vyučujícím. Ne že bychom ty první zlehčovali, ale připadá nám, že jsou spojeny se školou jako povinností takřka od samé její existence. Ty druhé vnímáme jako alarmující a jako jasný signál, že něco v rodině samotné či v komunikaci mezi ní a školou hrubě nefunguje, a v tomto případě se obracíme, i prostřednictvím rodičů, neprodleně na další instituce, které jsou v dané oblasti kompetentní, ať už jde o pedagogicko psychologickou poradnu, středisko výchovné péče, Policii České republiky či na odbor sociálně právní ochrany dětí. Specifikem naší školy je její velikost, tudíž preferujeme okamžité informování rodičů o výchovných potížích jejich dítěte, a tím se nám mnohdy nejen podařilo předejít nárůstu problému, ale i ho úspěšně vyřešit. Spolupráci s dalšími institucemi považujeme z této strany považujeme za velmi užitečnou.

3.1.3.

Podpora nadaných žáků

Nadaní žáci mají možnost pracovat na náročnějších úkolech a zvládnout více učiva. Na 1. stupni žáci využívají této možnosti více než na 2. stupni, kde se nám jeví, že raději splynou s průměrem, než aby na sebe upozornili nadměrnou pracovitostí. Hraje zde roli i vnitřní motivace a zaměření na výsledek. Další cestou, jak na sebe mohou nadané děti pozitivně upozornit jsou soutěže nebo společenské akce, které naše škola spolupořádá, a na kterých se ukázalo hodně skrytých talentů, ať už jde o směry výtvarný, hudební nebo pohybový.

3.2.

Spolupráce s rodiči

Informace o výsledcích vzdělávání a z výchovné oblasti dostávali rodiče prostřednictvím žákovských knížek, osobních i telefonických konzultací a na třídních schůzkách. Třídní schůzky jsme v tomto období pořádali třikrát do roka: v září – společnou pro rodiče všech žáků, v listopadu a v dubnu – informativní – individuální. Před několika lety nás napadlo schůzky proložit konzultačními odpoledni. Ukázalo se, že ze strany rodičů o ně není moc velký zájem, ale že spíše jim vyhovuje jen tradiční systém setkání v intervalu několika měsíců. Z hlediska času i obsahu nám tento způsob vzájemné informovanosti nepřipadal efektivní. Jednak se neaktuálně neřešil vzniklé problémy a také bylo méně času na popovídání si s jednotlivými rodiči než by bylo třeba. Na všechny rodiče tu připadaly pouze dvě hodiny. Navrhujeme pružnější formu informování z hlediska aktuálnosti, např. mailovou korespondenci s konkrétními učiteli.

3.3.

Spolupráce s dalšími složkami

3.3.1.

Spolupráce se žákovským parlamentem

Žákovský parlament jako samosprávný orgán žáků, jehož prostřednictvím se mohou přímo podílet na chodu školy, v loňském roce pracoval pouze občas a letos se neschází vůbec. Jeho zástupci byli zvoleni samotnými žáky od 1. do 9. třídy a na pravidelných schůzkách s vedením školy by mohli konzultovat návrhy, podněty a připomínky vycházející z potřeb žákovských kolektivů, a přispět tak k neustálému zlepšování školního klimatu.

- 29 -


3.3.2.


Spolupráce se školskou radou

Školská rada byla na naší škole zřízena, jejími členy se stali zvolení zástupci jak z řad pedagogického sboru, tak i z řad zákonných zástupců i členové jmenovaní zřizovatelem školy. Školská rada se ale neschází a nevyvíjí žádnou činnost.

3.3.3.

Spolupráce s dalšími institucemi jako PPP, SVP a oddělením sociálně právní ochrany dětí

Úzká spolupráce s PPP České Budějovice, pracovištěm v Jindřichově Hradci, se Speciálně pedagogickým centrem při Mateřské škole, Základní škole a Praktické škole v Českých Budějovicích, se Střediskem výchovné péče v Českých Budějovicích a s Oddělením sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Třeboň byla pro nás v uplynulých dvou letech základem vzdělávání a výchovy integrovaných žáků i dětí s poruchami chování či těch, u kterých byla nutná krizová intervence. Spolupráce s PPP v Českých Budějovicích, s jejím odloučeným pracovištěm v Jindřichově Hradci, probíhala často i telefonickou formou, která byla pro obě strany velmi pružná a přínosná. V loňském školním roce jsme přímo na naší škole uspořádali metodickou schůzku pracovníků poradny s učitelským sborem. Navázali jsme osobní kontakt, zhodnotili j dosavadní způsob spolupráce a společně jsme řešili aktuální vzdělávací i výchovné problémy našich dětí. V tomto ohledu byly pro nás důležité i pravidelné schůzky výchovných poradců s pracovníky poradny, díky kterým docházelo i ke spolupráci samotných výchovných poradců. Na Oddělení sociálně právní ochrany dětí jsme se obraceli především s problémy se záškoláctvím, které se v minulých dvou školních rocích vyskytovaly na obou stupních naší školy. S policií jsme spolupracovali na prvním stupni prostřednictvím projektu Ajax. Ve školním roce 2007/8 se týkal druhé a třetí třídy, v roce 2008/9 pouze třídy třetí. Na druhém stupni jsme se do kontaktu s ní dostávali pouze nepřímo, tj. pokud u nás ve škole probíhalo vyšetřování některého z našich žáků.

3.3.4.

Spolupráce se zřizovatelem a obcemi, ze kterých žáci dojíždějí

Pokud šlo o spoluorganizování společenského života obce, choval se k nám v uplynulých dvou rocích zřizovatel velmi vstřícně a maximálně nás podporoval, což se mu vracelo v pozitivní zpětné vazbě spokojených občanů. Tradičními se staly již vánoční setkání, velikonoční jarmark a hudebně- taneční festival Zikmundohraní (viz školní kronika). V minulém školním roce se město Suchdol nad Lužnicí stalo jedním z našich partnerů při materiálním zajišťování hudebně-tanečního festivalu Zikmundohraní.

3.3.5.

Spolupráce se širší veřejností

V rámci projektů pořádaných naší školou jsme úspěšně spolupracovali s hudebními školami, tanečními a hudebními soubory, firmami a soukromými subjekty, městskými úřady i s příznivci z řad veřejnosti ( viz školní kronika, program obou ročníků hudebně- tanečního festivalu Zikmundohraní a přehled partnerů a sponzorů školy) . Tímto způsobem se okruh našich příznivců neustále rozšiřoval, a my tak získávali další přímou či nepřímou pomoc.

3.3.6.

Spolupráce s partnerskou školou v Rastenfeldu

První kroky k navázání našeho přátelství se uskutečnily v roce 2004.

- 30 -



V předminulém roce byla naše spolupráce velmi intenzivní. Proběhl kulturně-poznávací týden 20 našich a stejného počtu rastenfeldských dětí. Byla připravena bohatá nabídka aktivit (viz školní kronika), díky nimž se z dětí postupně stala jednolitá skupina, ve které odlišné mateřské jazyky nebyly žádnou překážkou porozumění. Finančně jsme se podstatnou měrou podíleli na jejich pobytu u nás, peníze jsme si vydělali naším velikonočním jarmarkem, a byli jsme vděčni za pomoc sponzorů (viz školní kronika). Už od počátku našeho přátelství jsme diskutovali jsme i jiných formách spolupráce, ať už na úrovni pedagogických pracovníků, tak i žáků samotných, ale v minulém roce se žádná z nich neuskutečnila.

3.4.

Vztahy mezi školou a rodinou

Díky tomu, že pravidelně pořádáme různé akce ve škole i v obci, mají děti i rodiče možnost aktivně se do nich zapojit a někteří ji využívají v hojné míře. Můžeme říci, že v případě některých rodin, se nám podařilo nastolit spolupráci na širším základu než jen na úrovni výchovně-vzdělávacího procesu. Rodiče se pravidelně účastnili akcí turistického oddílu, zájezdů na divadelní představení různých pražských divadel, pomáhali při zajišťování hudebně-tanečního festivalu Zikmundohraní i týdenního pobytu rastenfeldských dětí u nás (viz školní kronika).

3.5.

Výchovné poradenství

Výchovná poradkyně – výchovné poradenství bylo zajišťováno plně kvalifikovanou odbornicí. Soustřeďovala se na řešení individuálních problémů, ať už výukových, či s chováním na obou stupních, zprostředkovávala kontakt s poradenskými pracovišti, evidovala informace o dětech vyšetřených v těchto zařízeních, koordinovala tvorbu individuálních vzdělávacích plánů pro integrované děti a poskytovala profesní poradenství pro žáky 9. tříd a jejich rodiče. Při tom spolupracovala s vedením školy, třídními učiteli a rodiči. Kvalita výchovného poradenství byla na velmi dobré úrovni, žákům byla věnována individuální péče, spolupráce s vedením školy, třídními učiteli a rodiči byla na velmi dobré úrovni. Spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou nebo se speciálně pedagogickým centrem se neomezovala jen na odborné vyšetření žáků doporučených školou, se specialisty jsme konzultovali telefonickou cestou aktuální obtíže či se s nimi osobně setkali na půdě školy.

3.6.

Image školy

3.6.1.

Design školy

Design školy souvisí s jejím vzhledem a „duchem“ jako celku, i jejích jednotlivých částí. Důležitý je tedy architektonický vzhled, stav školní budovy a okolí, vybavenost tříd a ostatních prostor školy. Patří sem také propagační dokumenty, vzhled tiskopisů, listin, orientační prvky v budově, atd. K jednotlivým bodům: 1) Škola byla založena v roce 1924. Sešlá omítka, vakuová okna bez obvodové úpravy na fasádě, stará okna v ostatních křídlech budovy aj. Celková rekonstrukce školy žádá milióny korun na opravy (přibližně 12-15 mil.), které však malá obec nemůže při sebelepší vůli poskytnout. Roční rozpočet obce je kolem 6 mil., navíc se v současné době splácí čistička odpadních vod a plynofikace obce. 2) Vnitřní výzdoba školy se skládá ze dvou částí – z toho, co žáky zajímá a co potřebují pro svou informovanost, a z toho, co žáci vytvoří.

- 31 -



Informace – pozvánky (formou plakátů) na různé – hlavně školní a oddílové – akce, zprávy z letního tábora a dalších akcí, poděkování sponzorům, „Náš adoptivní syn Mario“, dohoda o školním řádu, výukové materiály, hlavní heslo školního roku, složení žákovského parlamentu a zprávy ze schůzek parlamentu apod. Výtvory žáků – nejen výkresy, ale i trojrozměrné práce, práce žáků výpočetní techniky, práce keramického kroužku, školní družiny, na stěnách se honí zvířátka apod. V podstatě platí, že fantazii a iniciativě dětí se meze nekladou. Potýkáme se hlavně s problémem, kam vystavit všechno, co bychom chtěli a co je potřeba. 3) Propagační prvky prostupují životem školy. Hlavním prvkem je logo školy, které se objevuje na všech školních materiálech.

3.6.2.

Firemní kultura

1) Jak se projevuje naše firemní kultura navenek? vzdělávací program společenské akce sportovní vyžití stav budovy vchod školy logo školy tiskopisy korespondence vnější vitríny (nástěnkové plochy na vsi) chování žáků a zaměstnanců dialog s okolím – obsah a forma chování „kontaktních“ osob – ředitel, třídní učitel, školník, účetní. A co nám chybí? vlajka školy hymna školy více reklamních předmětů specifická školení v oblasti umění komunikovat. 2) Jak se projevuje naše firemní kultura dovnitř? vnitřní prostory a jejich označení zařízení prostor a jejich aktuální stav umístění a úprava nástěnek a různých poutačů hygiena – úklid, čistota informační systém mezi zaměstnanci řídící styl managementu klima školy vztahy mezi dětmi, pedagogy, navzájem. A co nám chybí? lepší vnitřní vybavení

3.6.3.

Firemní komunikace

Úkolem této komunikace je sdělovat své vize, nabízet své produkty, a tak posilovat svou pozici a budovat svoji image vzhledem k žákům, zaměstnancům, rodičům i širšímu okolí školy.

- 32 -



1) Cílová skupina firemní komunikace: žáci rodiče zaměstnanci obyvatelé obce širší veřejnost 2) Cíle komunikace: informovat žáky, rodiče a veřejnost o tom, co se ve škole všechno děje, co je potřeba, jaké jsou výsledky informovat veřejnost o zápisu nových žáčků (dopisy obecním úřadům, mateřským školkám, oznámení v obecní vývěsce, v místním Rapšašském Kecálku) úvodní schůzka s rodiči a slovo ředitele školy, jednání Rady školy a jeho prezentace před širokou rodičovskou a občanskou veřejností (příliš nefunguje), porady pedagogů (provozní porady, pedagogické rady), rodičovské schůzky – jednání pedagogů s rodiči, jednání se zřizovatelem školy – veřejně přístupná jednání místní samosprávy nástěnky, vývěsky, tiskoviny, oficiální a neformální setkání, CD-ROM o škole, prezentace dětských prací ve škole i mimo ni, účast v soutěžích a prezentacích na úrovni místa, regionu, republiky používání loga školy na jednotných tiskovinách

- 33 -



Řízení školy – Mgr. Radka Círalová, Mgr. Karel Snětina

4. 4.1.

Vize a cíle školy

Vize školy je srozumitelná všem pracovníkům školy, přiměřeně žákům, zákonným zástupcům a zřizovateli školy. Je zakotvená v ŠVP. Škola je schopna v souladu se svými hodnotami a cíli reagovat dostatečně rychle a citlivě na změny v okolí a sama se zdokonalovat. Rozvíjet kontakty s veřejností, samosprávou, podnikateli, školami a institucemi. Dlouhodobé cíle jsou jasné, odrážejí vývoj a snaží se o zdokonalení ve všech směrech. Jsou v souladu s potřebami společnosti (respektují školské dokumenty, zákony, vyhlášky, normy na celostátní i lokální úrovni), jsou v souladu s očekáváním žáků školy a plně odpovídají materiálním a personálním podmínkám školy. Vlastní hodnocení školy je plánované a je prováděno pravidelně. Pracovníci školy jsou na pravidelných poradách vedení průběžně seznamováni se strategickými a provozními cíli školy. Vzdělávací proces školy operativně reaguje na změny.

4.1.1.

Desatero naší školy

1. Pohodové rodinné školní klima – komunikujeme navzájem. 2. Výchova a vzdělání dětské osobnosti – její pochopení. 3. Integrujeme handicapy – tolerance k dětem s poruchami učení. 4. Informace nám pomáhají – učíme se je přijímat a analyzovat. 5. Pečujeme o své zdraví – sportujeme nejen v tělocvičně, ale i v přírodě. 6. Budujeme samosprávu – učíme se žít demokraticky. 7. Nebezpečí kolem nás – minimální preventivní program v praxi. 8. Veřejnost a naše škola – sdílíme své radosti a starosti. 9. My a naši zahraniční partneři – zaujímáme své místo v Evropě. 10. Vzdělání je proces – celoživotní zdokonalování sebe sama.

4.1.2.

STANOVENÍ CÍLŮ

VÝCHOVA A VZDĚLÁNÍ Připravit žáky tak, aby mohli bez větších problémů pokračovat ve studiu a hlavně se uplatnit v životě. Více se věnovat žákům s vrozenými i získanými poruchami učení a stejně tak i žákům talentovaným. Posílit spolupráci s rodiči, případně s odborníky na danou oblast. Naučit žáky cílevědomě na sobě pracovat. Učit žáky způsobům jednání a chování v různých životních situacích. Nenásilně zařadit vzájemnou pomoc mezi žáky do vyučovacího procesu. Zvýšit zájem o práci školy ze strany rodičů, aby i oni cítili příslušnost ke škole, aby se i oni cítili rovnocennými partnery školy. Umožnit rodičům větší účast na rozhodování o činnostech školy. Zapojovat žáky do úpravy tříd a chodeb, aby se sami podle svých návrhů účastnili zlepšování estetiky prostředí, v němž tráví převážnou část dne. Udržet zájem o práci a chuť k učení i u žáků vyšších ročníků. Zvýšit zájem o pravidelnou četbu, věnovat pozornost kulturnímu rozvoji žáků a rozvoji jejich kulturního chování.

- 34 -



Snažit se učit žáky pracovat s informacemi, tj. učebnicemi, encyklopediemi, mapami, tabulkami, počítačovými programy, Internetem, s důsledným zaměřením na praktické využití těchto poznatků. Zaměřit se na soustavnou a pečlivou práci žáků v ústním i písemném projevu, který má klesající úroveň. Orientovat se více na osobnostní stránku dítěte, na jeho prožívání, estetické a mravní cítění. Bojovat proti agresivitě, bezohlednosti, rasovým předsudkům, drogovým závislostem, využít přitom i těch schopností dětí, které nemají jinak možnost projevit. Posilovat u žáků pocit sounáležitosti se školou. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ Omladit učitelský sbor. Zlepšit další vzdělávání pedagogických pracovníků. Prohlubovat spolupráci s PPP. MATERIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ A VYBAVENOST POMŮCKAMI Zlepšit drobnou údržbu budovy. Postupně obměňovat učebnice tam, kde je to třeba. Pokračovat v postupné výměně lavic a nábytku ve třídách. Udržovat výpočetní techniku v provozuschopném stavu, postupně ji obnovovat, snažit se o její modernizaci. Zlepšit estetický vzhled tříd.

4.1.3.

STANOVENÍ ÚKOLŮ

VÝCHOVA A VZDĚLÁNÍ Posilovat samostatnost žáků zvýšeným zastoupením vlastní práce s následnou prezentací výsledků (různé projekty), dramatickou výchovou, propojováním předmětů (humanitních i přírodovědných). Zavádět i netradiční metody výuky k dosažení cíle. Motivovat, používat názorné pomůcky, praktické příklady, knihy, časopisy, internet,... Přistupovat k žákům jako k rovnocenným partnerům, chválit, povzbuzovat, důsledně kontrolovat, spravedlivě hodnotit, přiměřeně vyžadovat, vyvozovat závěry. Neodpouštět lajdáctví, ocenit dobrou práci. Více využívat pochval!!! Více pracovat s dětmi i ve volném čase (polední přestávka, volné hodiny, mimoškolní akce tříd), žít a prožívat s dětmi, povzbuzovat, pomáhat. Naučit děti i dospělé chovat se pozitivně k sobě i k ostatním. Hovořit častěji s rodiči žáků a připomínat jim jejich zodpovědnost za výchovu a vzdělání jejich dětí (danou konečně i školským zákonem). Radit se s rodiči o dalším postupu. Podpořit podíl dětí na údržbě svých tříd, školních chodeb, společných prostor (jídelna, šatna, tělocvična). Více prohlubovat propagaci školy nejen v obci, ale i v tisku, atd., Šířit i nadále pozitivní informace, seznámit ostatní s každým úspěchem. PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ Umožnit učitelům účast v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. MATERIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ A VYBAVENOST POMŮCKAMI Záleží na obci, zda poskytne finanční prostředky. Úkolovat práci školníka po měsících, kontrolovat plnění úkolů. Vyměňovat nábytek ve třídách podle finančních možností.

- 35 -



Postupně doplňovat v rámci finančních možností programové vybavení ICT, staré vybavení z počítačů likvidovat.

Dotazník k řízení školy

4.2.

Všem pedagogickým pracovníkům byl zadán dotazník k řízení školy. Bodovací škála 4 (nejlepší) až 1 (nejhorší). Výsledky dotazníku, který odevzdali všichni pedagogičtí pracovníci, byly shrnuty do následujícího grafu: 1. Vedení školy je schopno předvídat změny, které školu čekají. 2. Škola má (poskytuje) dostatečné investice do dalšího vzdělání pedagogických pracovníků. 3. Vedení školy stanovilo jasnou, srozumitelnou vizi školy. 4. Je stanoven systém motivace pracovníků. 5. Důvěra zaměstnanců ve vedení školy. 6. Informovanost pracovníků při vytváření strategie rozvoje školy (ŠVP) - jasné a nezkreslené objasnění situace, úkolů, rolí. 7. Vedení školy dobře motivuje zaměstnance při zavádění změn (ŠVP). 8. Při řešení problémů (zavádění ŠVP) jsou vytvářeny funkční týmy pracovníků. 9. Jasné rozdělení pravomocí a odpovědnosti při zavádění ŠVP. 10. Vedení školy podporuje změny, inovace. 11. Důslednost vedení při zavádění změn, inovací. 12. Vedení školy stanovuje jasné a srozumitelné cíle školy. 13. Důslednost vedení při plnění přijatých rozhodnutí. 14. Vztahy mezi žáky a zaměstnanci školy. 15. Při zavádění změn (ŠVP) je vyslechnut vedením školy můj názor. Max. 4 body

4

3,5

3

2,5

2

1,5

1

0,5

0 1

2

3

4

5

6

7

8

- 36 -

9

10

11

12

13

14

15


4.2.1.


Specifika školy podle dotazníku

Rodinná atmosféra školy, vyplývající z malého počtu žáků Velký počet rozsáhlých akcí pro veřejnost Okolní zachovalá příroda Dobře pracující turistické oddíly Hodně problémových žáků jak po stránce vzdělání, tak chování

4.2.2.

Co bych dělala (dělal), kdybych byla (byl) ředitelem školy

Zaměřit se na vyšší úroveň vzdělání Zaměřit se na oblasti výchovy – vzájemné soužití, etika, estetika Méně tolerovat přestupky v chování žáků Nebrat každé dítě, které se k nám hlásí (i za cenu toho, že dětí bude méně) Sehnat mladé učitele

4.2.3.

Úspěchy a neúspěchy školy v posledních dvou letech

Úspěchy: o Postupný rozvoj přeshraniční spolupráce o Řada kulturních a sportovních akcí s účastí široké veřejnosti, pořádaných jak školou, tak TOM o Škola se stává centrem dění v obci o Zlepšení spolupráce s OÚ na přípravě těchto akcí o Alespoň částečná rekonstrukce budovy školy Neúspěchy: o Nezájem většiny hlavně starších žáků a jejich rodičů o vzdělávání o Nedaří se stále změnit vzhled školní budovy

- 37 -



o Nutnost spojování tříd, vyplývající z demografického vývoje

4.2.4.

V jakých oblastech škola je či není schopna konkurence

Jsme schopni konkurovat: o V přípravě kulturních, sportovních i společenských akcí o V nasazení žáků i pedagogů při přípravě těchto akcí o V kreativitě učitelů o V nadšení učitelů, v jejich schopnosti chovat se k dětem jako k partnerům Nejsme schopni konkurovat: o Vybavením školy učebními pomůckami o Vědomostmi většiny žáků

4.3.

SWOT analýza školy

4.3.1.

Silné stránky školy

škola „rodinného typu“ – učitelé znají většinu žáků jménem (to znamená i ty, které neučí – ať již jsou z I. nebo II. stupně) menší průměrný počet žáků ve třídách, z toho vyplývající možnost individuální péče na II. stupni práce s dětmi s poruchami učení, a to jak při reedukaci, tak při práci podle individuálních plánů menší počet pedagogů (všichni se znají a umí si většinou vyjít vstříc) dobré klima školy, vstřícný vztah mezi učiteli a žáky, učiteli a rodiči (i tady se výjimky najdou) spousta mimotřídních a mimoškolních akcí – sportovních, kulturních, i „jen tak“ práce na různých projektech a soutěžích velké množství zájmových kroužků pravidelný lyžařský výcvik nejen pro žáky 7. ročníku pravidelný plavecký kurz (možnost až 4x za I. stupeň) ochota většiny pracovníků se na těchto akcích zdarma a v mnoha případech ve svém volném čase podílet kreativita pracovníků školy ochota převážné části učitelského sboru „učit se“ dobré vztahy mezi pracovníky (nejsou sice ideální, ale jsou bez podstatných problémů – v případě potřeby dokážeme táhnout za jeden provaz) možnost volného přístupu dětí k počítačům a internetu zlepšené vybavení školní družiny vnější a vnitřní informační systém školy image školy na veřejnosti těsná spolupráce školy a místního turistického oddílu pravidelný čtrnáctidenní letní tábor účast školy v dobročinných sbírkách, spolupráce s charitou adoptivní syn z Indie akce školy pro žáky, jejich rodiče a širší veřejnost rituály školy zájem bývalých žáků o svou školu

- 38 -


4.3.2.


Slabé stránky školy

stárnoucí pedagogický sbor nevhodná aprobační skladba slabé finanční zdroje zastaralé nebo vůbec žádné pomůcky klesající zájem o vzdělání ze strany některých žáků i rodičů neodstraněné závady na budově školy stále se snižující počet žáků a z toho vyplývající nutnost přijímat všechny žáky, kteří se k nám hlásí nedostatečná komunikace s některými rodiči nedostatečné podchycení kreativního potenciálu rodičů umístění školy v těsné blízkosti státních hranic, mimo centrum veškerého dění, s téměř nulovou dopravní obslužností

4.3.3.

Příležitosti školy

zvolit takovou profilaci, aby se zvýšil zájem o školu rozvíjení talentu žáků zaměření na práci s dětmi z problémových poměrů kreativita učitelů práce s žáky se specifickými poruchami učení volný přístup žáků k počítačům a internetu přístup k žákům a spolupráce s nimi školní projekty pro žáky, rodiče, širší veřejnost k různým příležitostem velké množství mimotřídních a mimoškolních akcí prezentace školy

4.3.4.

Hrozby školy

přirozený úbytek školní populace (demografický vliv) spojování ročníků problémy s obnovou a omlazením pedagogického sboru nejsou finance na celkovou opravu školy a zlepšení jejího vybavení nedostatek peněz na vzdělávání a sebevzdělávání ztráta elánu učitelů při pohledu na současnou situaci ve školství hrozí, že se postupně staneme „odkladištěm“ jinde neúspěšných dětí, což se výrazně projevuje při výuce

4.3.5.

Jakým způsobem využít silných stránek školy a příležitostí

podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků, zejména v oblasti projektového vyučování, tvořivé dramatiky a práce s dětmi s poruchami učení vzdělávat se, pracovat na sobě a tak zvýšit naše vlastní šance na přežití na „školském“ trhu rozvíjet i nadále v mezích možných finančních prostředků práci s výpočetní a audiovizuální technikou, využívat při výuce nejen výukové programy, ale i internet mimotřídními a mimoškolními akcemi být nablízku svým žákům nejen v době vyučování, budovat a udržovat u žáků vztah ke škole, pocit hrdosti na svou školu

- 39 -



dávat o sobě víc vědět (např. tisk) – nejen na místní úrovni, ale i na okresní, krajské, celorepublikové stavět na dobrých vztazích mezi učiteli a dětmi, pomocí dětí zapojovat i rodiče

4.3.6.

Jakým způsobem eliminovat slabé stránky školy a hrozby

naší kvalitní prací, otevřeností a vstřícností vzhledem k dětem i k rodičům snažit se získat nové, mladší a kvalitní učitele, domluvit se s obecním zastupitelstvem na „rezervaci“ učitelského bytu vést žáky ke „krásnu“ – čistota, pořádek, výzdoba – být v tomto ohledu všichni důslednější snažit se více zapojit rodiče organizovat nadále akce i pro obec získávat sponzory NENECHAT SE OTRÁVIT STAVEM V NAŠEM ŠKOLSTVÍ!

4.4.

Plánování

Škola se snaží co nejefektivněji využívat všechny dostupné zdroje.

4.4.1.

Lidské zdroje

Vedení školy klade důraz na personální oblast, je si vědomo, že jen kvalitní pracovníci a velmi dobré pracovní vztahy spojené s kvalitními podmínkami školy zajistí prosperitu školy do budoucnosti.

- 40 -


4.4.2.


Materiální zdroje

Materiální zdroje jsou vázány na rozpočet, který stanovuje zřizovatel. Provozních prostředků je stále málo, což se projevuje i v zajištění učebních pomůcek, kvalitního výukového materiálu i spotřebního materiálu. Přesto se snaží vedení s rozpočtem vyjít, i když různá opatření musí přijmout. Vedení podporuje i mimorozpočtové získávání prostředků (dary). Technický stav objektu odpovídá stáří. Budova je udržována dle ekonomických možností zřizovatele a školy jako takové. V průběhu posledních let došlo k mnoha změnám a rekonstrukcím. Vnitřní vybavení je v některých třídách nové, jinde zastaralé.

4.4.3.

Finanční zdroje, finanční rozpočet

Finanční prostředky přidělované zřizovatelem na provoz jsou vždy před předložením plánu rozpočtu konzultovány (schvalovány) se starostkou obce, zastupitelstvem. Dle možnosti obce je přidělena částka na provoz školy . Finanční prostředky přidělované KÚ ze státního rozpočtu na mzdy a pomůcky souvisejí s počtem žáků, nesouvisí však s platovým zařazením pracovníků. Další zdroje (mimorozpočtové) od fyzických a právnických osob, z fondu SRPŠ a z vlastní činnosti (pronájem tělocvičny, jarmark) – tyto prostředky jsou zcela minimální. Výsledky hospodaření, objem prostředků na platy atd. - Výroční zpráva o hospodaření školy - na webu školy, k nahlédnutí u ředitele školy.

4.5.

Organizace školy

Organizace činnosti provozu školy, systém vedení a hodnocení pracovníků se řídí platnými právními předpisy a vnitřními směrnicemi školy (např. vnitřní platový předpis, školní řád atd.).

- 41 -



Součástí systému vedení a hodnocení pracovníků je i pravidelná hospitační činnost, schůze předmětových komisí, školení BOZP a PO atd. Dalšími orgány je pedagogická rada, SRPŠ a Rada školy, za oblast žáků je to Žákovský parlament. Pedagogická rada zasedá 4x ročně, závěry z těchto porad jsou kontrolovány vždy na další poradě.

4.6.

Vedení lidí

4.6.1.

Styl řízení

Řízení školy je systematické, řediteli i jeho zástupce mají rozdělené kompetence jak v oblasti řídící, tak i kontrolní. Je rovněž stanoven rozsah zodpovědnosti, rozsah pravomocí, hmotná zodpovědnost, určení nadřízeného pracovníka a vedení podřízených zaměstnanců Řídící činnost je minimálně formální, vedení školy úzce spolupracuje s ostatními zaměstnanci, rodiči, dětmi. Podporuje pracovitost a tvořivost. Průběžně informuje o změnách v různých oblastech (např. personální, legislativní, mzdové). Hlavním zájmem vedení školy je udržet školu v chodu i přes nepříznivý demografický vývoj.

Vedení podporuje profesní růst pedagogických pracovníků – DVPP. Učitelský sbor je průběžně seznamován s nabídkou kurzů atd. Při volbě kurzů DVPP si učitelé samostatně vybírají, zohlední své potřeby pro pedagogickou činnost. Další vzdělávání bylo zaměřeno zejména na tvorbu školního vzdělávacího programu – byl vyškolen koordinátor ŠVP, nové poznatky v oblasti, v jednotlivých vědních oborech . Učitelé se dále zdokonalují samostudiem. Problémy s DVPP jsou dvojího druhu, a úzce spolu souvisí – finanční a časové. Časové – všechna DVPP se většinou konají v Českých Budějovicích, případně v ještě větší vzdálenosti od Rapšachu. Na školení se musí odjíždět i kolem 5:00 ráno, návrat pak

- 42 -



bývá pozdě večer, kdy hlavně pro kolegyně z Rapšachu není již ze Suchdola nad Lužnicí žádné spojení do Rapšachu. Finanční – vyplývají z předchozího. Díky nesnadnému dojíždění musíme povolovat v mnoha případech použití vlastního auta, čímž se pro náš rozpočet neúměrně zvyšují náklady na cestovné. Druhým, a mnohem závažnějším problémem, je neúměrný nárůst finančních prostředků za celodenní suplování, které se zcela nelogicky platí 200%. Při nízkém počtu pracovníků nelze téměř využívat výměny hodin. Týmová práce se stává nedílnou součástí naší práce (celoškolní akce, projekty,ván. akademie aj.). Na pracovišti jsou podporovány zdravé mezilidské vztahy. Týmy si vzájemně vyměňují zkušenosti, zajímají se o své aktivity a vzájemně se podporují. S vyučujícími velmi blízce spolupracuje výchovná poradkyně. Pomáhá dětem i rodičům při řešení výchovněvzdělávacích problémů, při výběru školy.

4.6.2.

Hospitace

V rámci hospitace se vytváří „hospitační zápis“ Hospitace ze strany vedení – v průběhu celého školního roku. Vzhledem k tomu, že kolektiv pracovníků je léta stabilizovaný, je hospitací poměrně málo. Vzájemné hospitace mezi vyučujícími jsou velmi ojedinělé – škoda.

4.6.3.

Podpora učitelů při zavádění změn

Vedení školy progresivní změny vítá a podporuje je.

4.6.4.

Začínající učitelé

Začínající učitelé již ve škole léta nebyli.

- 43 -


4.7.


Kontrola

4.7.1.

Kontrola v oblasti BOZP, PO, hygieny

Škola má vypracovaný systém kontroly v oblasti BOZP, PO, hygienických podmínek. Kontrolu BOZP, PO, revize nářadí a náčiní provádí smluvní zaměstnanci, kteří jsou také zodpovědní.

4.7.2.

Kontrola v oblasti materiální

Materiální kontrola (kabinety, knihovny..) probíhá 1x ročně, pověřenými zaměstnanci.

4.7.3.

Kontrola v oblasti finanční

Pravidelná kontrola zřizovatelem jednou v kalendářním roce. Plán finančních zdrojů je dostupný všem zúčastněným a je pravidelně kontrolován.

4.7.4.

Kontrola v oblasti lidských zdrojů

Kontrolu plnění povinností pedagogických zaměstnanců školy provádí ředitel školy a jeho zástupce. Kontrolu provozních pracovníků provádí školník, jeho práci kontroluj ředitel školy. Dbáme na rozvoj dobrých mezilidských vztahů s důrazem na kultivovanost vystupování, míru svěřené důvěry a kulturu vzájemné komunikace (mezi žáky a učiteli, mezi učiteli a zákonnými zástupci atd.) Největší rezervy spočívají v dodržování stanovených termínů.

4.8.

Vlastní hodnocení školy

Všichni zaměstnanci se podílí na hodnocení výsledků školy a využívají vhodných metod a nástrojů. Učitelé vhodně využívají údaje, které se vyhodnocují na konci každého pololetí k srovnání, a sledují stupeň pokroku, či poklesu v souvislosti s plněním vymezených cílů. Tyto výsledky jsou pak součástí výroční zprávy o činnosti školy, což vede k zjišťování těchto výsledků a vyvození patřičných důsledků a opatření. Nástroje: Klasifikační archy, Scio testy, testy Kalibro, Přijímačky nanečisto, národní srovnávací testy, vlastní dotazníky. Ukázka zpracování jedné otázky dotazníku k oblasti ICT: 8. Cílem informační výchovy by mělo být: příprava na život v prostředí plném počítačů a jiných technologií 47 získat kvalifikaci k lepšímu uplatnění v zaměstnání 46 naučit se chápat globální problémy naší civilizace a snažit se je řešit 21 21; 18%

47; 42%

46; 40%

příprava na život v prostředí plném počítačů a jiných technologií získat kvalifikaci k lepšímu uplatnění v zaměstnání naučit se chápat globální problémy naší civilizace a snažit se je řešit

- 44 -



ÚKOLY: prezentovat vizi školy v prostorách školy, na webových stránkách a propagačních materiálech školy zjistit zájem o vzájemné hospitace mezi učiteli zjistit, zda jsou hospitace u učitelů přijímány pozitivně, podpořit pozitivní vnímání hospitací

- 45 -



Výsledky vzdělávání – Mgr. Pavlína Křížová, Mgr. Jana Havlová

5. 5.1.

Zjišťování výsledků vzdělávání

Na systematickém zjišťování výsledků vzdělávání se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy. Systém zjišťování výsledků vzdělávání je vytvářen vlastní kontrolní činností vedení školy, zprávami třídních učitelů, hospitacemi, zadáváním čtvrtletních prací a individuálních testů v jednotlivých předmětech a také využíváním standardizovaných testů SCIO a CERMAT. Statistické údaje učitelé využívají ke srovnání znalostí a dovedností žáků s klasifikací a ke sledování stupně pokroku žáků a tříd.

5.2.

Hodnocení výsledků výchovného působení

5.2.1. 



Problematika výchovného poradenství na škole

Práce výchovné poradkyně postihovala následující oblasti: Kariérové poradenství – poskytovalo poradenskou činnost při výběru v profesním a společenském uplatnění pro žáky a spolupráci se zástupci středních škol. Profesní orientaci byla věnována mimořádná pozornost v předmětu pracovní činnosti, díky počítačovému vybavení mohli žáci ve výuce využívat programy Průvodce světem povolání, testy pro přijímací řízení na středních školách a internet k vyhledávání informací o středních školách. K dispozici měli žáci i dostatek informačních materiálů na nástěnce chodby školy. Také další aktivity – exkurze na Úřad práce v Jindřichově Hradci, návštěva Burzy škol, výstava Vzdělání a řemesla v Českých Budějovicích, možnost osobní konzultace na informačním a poradenském středisku Úřadu práce v Jindřichově Hradci a další systematická práce s vycházejícími žáky vedly k jejich úspěšnému umístění na střední školy. Práce s problémovými dětmi – výchovná poradkyně pomáhala řešit kázeňské a výchovné problémy, spolupracovala s rodiči i institucemi (PPP v Českých Budějovicích a Pelhřimově, Středisko výchovné péče v Českých Budějovicích, Odbor sociálně právní ochrany dětí v Třeboni…)

5.2.2.

Výsledky prevence sociálně patologických jevů

V průběhu minulých dvou let se uskutečnila plánovaná besedy s odborníky na téma „Sex, AIDS a mezilidské vztahy“. Postupně rozšiřujeme knihovnu a videotéku týkající se protidrogové problematiky, pokračovala spolupráce s PPP v Českých Budějovicích a rodiči.

5.2.3.

Pochvaly a ocenění

V 1. pololetí školního roku 2007/2008 bylo uděleno 17 pochval třídního učitele, v 2. pololetí 27 pochval. V 1. pololetí školního roku 2008/2009 byla udělena 1 pochvala třídního učitele, v 2. pololetí 19 pochval.

5.2.4.

Napomenutí a důtky

V 1. pololetí školního roku 2007/2008 bylo uděleno 11 napomenutí třídního učitele, 14 důtek třídního učitele a 11 důtek ředitele školy. - 46 -



V 2. pololetí školního roku 2007/2008 bylo uděleno 35 napomenutí třídního učitele, 14 důtek třídního učitele a 24 důtek ředitele školy. V 1. pololetí školního roku 2008/2009 bylo uděleno 27 napomenutí třídního učitele, 16 důtek třídního učitele a 14 důtek ředitele školy. V 2. pololetí školního roku 2008/2009 bylo uděleno 11 napomenutí třídního učitele, 14 důtek třídního učitele a 19 důtek ředitele školy. Počet žáků, kteří byli postiženi některým ze stupňů výchovného opatření, výrazně nenarůstá. Většinou udělení jednoho z výchovných opatření stačí k nápravě, jen nepatrné množství končí recidivou a udělením přísnějších sankcí. Napomenutí třídního učitele souvisí především s přípravou na vyučování a prací v hodinách, důtky pak s konflikty o přestávkách a s poškozováním školního majetku.

5.2.5.

Snížené stupně z chování 2007/2008

2008/2009

Stupeň chování 1. pololetí

2. pololetí

1. pololetí

2. pololetí

2 - uspokojivé

5

16

11

10

3 - neuspokojivé

3

4

1

1

5.2.6.

5.3.

Neomluvené hodiny 2007/2008

2008/2009

Počet

Počet

1. pololetí

145

69

2. pololetí

716

77

celkem

861

148

Hodnocení výsledků vzdělávání

V oblasti vzdělávání žáků jsme sledovali:  Hodnocení prospěchu žáků  Úroveň vzdělání žáků 9. třídy a úspěšnost jejich přijetí na střední školy Kladli jsme si také dvě otázky:  Jaká je četnost hodnocení žáků v jednotlivých předmětech?  Jaké formy hodnocení učitelé volí a jak s hodnocením následně pracují? Na obou stupních se četnost známek odráží od frekvence jednotlivých předmětů – více známek získávají žáci samozřejmě v hlavních předmětech (český jazyk, matematika), méně v ostatních předmětech. U žádného z předmětů nebyl zjištěn nedostatek známek, který by negativně ovlivnil prospěch žáků. Menší počet známek byl vykazován pouze u opakovaně chybějících žáků, kteří měli možnost získat hodnocení svých vědomostí a dovedností v náhradním termínu – odložená klasifikace.

- 47 -



Formy hodnocení v průběhu výuky žáků jsou na naší škole tradiční – hodnocení slovní (slovní pochvaly a výtky v hodině, slovní vyjádření učitelů v sešitech a na písemných testech) a hodnocení klasifikací 1 až 5. Většina učitelů v případě neúspěchu žáka (dostatečný nebo nedostatečný prospěch) s žákem dále pracuje – poskytnou individuální konzultaci, doučování, opětovné přezkoušení. Často je však neúspěch žáků spíše výrazem jeho nezájmu, kdy i přes pomoc školy není možno neúspěšný výsledek zvrátit.

Výsledky vzdělávání

5.3.1.

Každoročně získáváme informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím srovnávacích testů CERMAT ( 9. ročník) i SCIO (různé ročníky II. stupně). Ziskem je detailní přehled o individuálních výsledcích žáků a souhrnné výsledky srovnávající úroveň školy v kraji i republice. Výsledky dále podrobně vyhodnocujeme, čímž získáváme další zpětnou vazbu a podklad pro další přípravu výchovně vzdělávacího procesu. Výsledky testů CERMAT (matematické dovednosti, dovednosti v českém jazyce a obecné dovednosti) v letech 2006/2007 i 2007/2008 pro žáky 9. třídy jsou na průměrné úrovni, ani v jednom z ukazatelů neklesnou hodnoty pod průměr ČR. Podle testů SCIO – STONOŽKA (matematika, český jazyk a obecné studijní předpoklady) měla naše 9. třída v červnu 2009 spíše podprůměrné výsledky (viz 8.1.1.). Na druhou stranu máme ve svých řadách žáka, který dosáhl výborného výsledku (zařadil se k nejlepším 5% v ČR) v testování klíčových kompetencí v rámci projektu Stonožka pro sedmé a osmé třídy základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. V porovnání s předchozími obdobími jsou výsledky zhruba stejné, nedochází k evidentnímu zlepšení či zhoršení.

Celkový prospěch žáků

5.3.2.

O dosažení optimálních výsledků vzhledem k možnostem žáků usilujeme všichni zúčastnění – učitelé, žáci i rodiče. V uplynulých dvou letech byl výsledek hodnocení následující: Celkový prospěch žáků za 2. pololetí školního roku 2007/2008: Třída Žáků Nedost. % Vyznam.

1

2 15

3 15

4 14

5 14

I.st.

6

7

8

12

70

4

4

28,57

22,22

0

1

0

0

0

1

0,00

6,67

0,00

0,00

0,00

1,43

14

18

9

II.st.

CELK.

Loni

24

85

155

155

7

1

16

17

7

24,14

4,17

18,82

10,97

4,52

29

15

12

7

8

6

48

2

0

2

4

8

56

64

100,00

80,00

50,00

57,14

50,00

68,57

14,29

0,00

6,90

16,67

9,41

36,13

41,29

Zam. hod.

774

750

614

696

440

3274

697

923

2164

1635

5419

8693

7779

Průměr

51,6

50,0

43,9

49,7

36,7

46,8

49,8

51,3

74,6

68,1

63,8

56,1

50,2

%

Neoml.h.

0

0

0

0

0

0

218

50

448

0

716

716

355

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,6

2,8

15,4

0,0

8,4

4,6

2,3

Tresty-NT

0

1

1

3

3

8

3

5

6

13

27

35

15

Průměr

DTU

0

1

0

0

1

2

5

3

2

2

12

14

8

DŘŠ

0

1

0

1

0

2

3

6

9

4

22

24

11

Celkem

0

3

1

4

4

12

11

14

17

19

61

73

34

0,0

20,0

7,1

28,6

33,3

17,1

78,6

77,8

58,6

79,2

143,5

47,1

21,9

% Sn.zn. 2 %

0

0

0

0

0

0

5

4

6

1

16

16

8

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

35,7

22,2

20,7

4,2

18,8

10,3

5,2

- 48 -

Autoevaluační zpráva za rok 2008/2009 Sn.zn. 3 % Pochvaly %

Průměry


0

0

0

0

0

0

1

0

2

1

4

4

2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

7,1

0,0

6,9

4,2

4,7

2,6

1,3

0

4

1

1

0

6

5

1

11

10

27

33

20

0,0

26,7

7,1

7,1

0,0

8,6

35,7

5,6

37,9

41,7

31,8

21,3

12,9

1

2

3

4

5

I.st.

6

7

8

9

II.st.

CELK.

ČJ

1,20

1,40

2,07

2,00

2,42

1,77

3,36

3,50

3,62

3,17

2,24

2,23

Loni

1,31

1,77

1,64

2,25

3,14

1,77

2,88

3,11

3,15

3,25

2,24

2,23

ROZDÍL

0,11

0,37

-0,43

0,25

0,73

0,00

-0,48

-0,39

-0,47

0,08

0,00

0,00

M

1,00

1,67

1,71

1,71

2,17

1,65

2,93

3,17

2,83

2,67

2,90

2,48

Loni

1,23

1,77

1,50

2,08

2,79

1,87

2,44

3,00

3,08

3,00

2,88

2,61

ROZDÍL

0,23

0,10

-0,21

0,37

0,62

0,22

-0,49

-0,17

0,25

0,33

-0,02

0,13

CELKEM

1,03

1,23

1,36

1,41

1,51

1,31

2,20

2,25

2,37

2,04

2,22

1,92

Loni

1,08

1,27

1,15

1,49

1,94

1,39

2,04

2,15

2,09

1,92

2,05

1,89

ROZDÍL

0,05

0,05

-0,21

0,08

0,43

0,08

-0,16

-0,10

-0,28

-0,11

-0,16

-0,03

Celkový prospěch žáků za 2. pololetí školního roku 2007/2008: Třída

1

2

3

4

5

I.st.

6

7

8

9

II.st.

CELK.

Loni

Žáků

11

17

17

12

15

72

15

14

18

25

72

144

155

Nedost.

0

0

0

0

0

0

0

0

3

0

3

3

17

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

16,67

0,00

4,17

2,08

10,97

% Vyznam.

11

16

9

4

4

44

2

3

1

4

10

54

56

100,00

94,12

52,94

33,33

26,67

61,11

13,33

21,43

5,56

16,00

13,89

37,50

36,13

Zam. hod.

414

806

763

474

838

3295

444

565

1050

2730

4789

8084

8693

Průměr

37,6

47,4

44,9

39,5

55,9

45,8

29,6

40,4

58,3

109,2

66,5

56,1

56,1

%

Neoml.h.

0

38

0

0

0

33

32

0

12

77

77

716

0,0

2,2

0,0

0,0

0,0

0,0

2,2

2,3

0,0

0,5

1,1

0,5

4,6

Tresty-NT

0

0

0

1

1

2

3

3

2

1

9

11

35

DTU

0

0

1

0

0

1

3

2

5

3

13

14

14

DŘŠ

0

0

1

0

1

2

4

3

7

3

17

19

24

Celkem

0

0

2

1

2

5

10

8

14

7

39

44

73

0,0

0,0

11,8

8,3

13,3

6,9

66,7

57,1

77,8

28,0

108,3

30,6

47,1

0

0

0

0

0

0

2

2

4

2

10

10

16

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

13,3

14,3

22,2

8,0

13,9

6,9

10,3

Průměr

% Sn.zn. 2 % Sn.zn. 3

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

4

0,0

5,9

0,0

0,0

0,0

1,4

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,7

2,6

0

3

5

1

0

9

1

2

5

2

10

19

33

0,0

17,6

29,4

8,3

0,0

12,5

6,7

14,3

27,8

8,0

13,9

13,2

21,3

1

2

3

4

5

6

7

8

9

% Pochvaly %

Průměry

I.st.

II.st.

CELK.

ČJ

1,18

1,41

1,65

2,42

2,93

1,92

3,07

2,93

3,29

3,36

3,16

2,78

Loni

1,20

1,40

2,07

2,00

2,42

1,77

3,36

3,50

3,62

3,17

2,24

2,23

ROZDÍL

0,02

-0,01

0,42

-0,42

-0,52

-0,15

0,29

0,57

0,33

-0,19

-0,92

-0,55

M

1,09

1,35

1,82

2,08

2,33

1,74

2,87

3,29

3,28

2,92

3,09

2,63

Loni

1,00

1,67

1,71

1,71

2,17

1,65

2,93

3,17

2,83

2,67

2,90

2,48

ROZDÍL

-0,09

0,32

-0,11

-0,37

-0,17

-0,08

0,06

-0,12

-0,45

-0,25

-0,19

-0,15

- 49 -



CELKEM

1,04

1,20

1,32

1,63

1,76

1,39

2,01

2,24

2,35

2,17

2,19

1,96

Loni

1,03

1,23

1,36

1,41

1,51

1,31

2,20

2,25

2,37

2,04

2,22

1,92

ROZDÍL

-0,01

0,02

0,03

-0,22

-0,25

-0,08

0,19

0,01

0,02

-0,13

0,02

-0,04

5.3.3.

Počty žáků přijatých k dalšímu studiu

Školní rok Celkem

Gymnázia 8letá

Gymnázia Konzervatoř SOŠ 4letá

SOU, U

Bez dalšího vzdělávání

2007/2008

27

1

2

0

10

12

2

2008/2009

31

1

0

1

15

14

0

Dokladem toho, že jsou naši žáci dostatečně připraveni na střední školy, jsou vysoké počty přijatých žáků. Na zvolenou školu se dostává většina našich absolventů, i když je to částečně způsobeno tím, že střední školy ve snaze přijmou co největší počet uchazečů slevují z nároků na přijímané studenty a zpravidla nepožadují přijímací zkoušky. Také jen nepatrný počet našich žáků pokračuje ve studiu na gymnáziu.

5.3.4.

Další výsledky vzdělávání

Žáci se zapojují do různých soutěží a olympiád ve školní, okrskové, okresní a občas i krajské úrovni. Výsledky žáků jsou v jednotlivých oborech různé. Dobrých, často i nadprůměrných výsledků dosahují naši žáci především ve sportovních, turistických (Mistr ČR v Turistickém závodě v roce 2009) a hudebních soutěžích, umístění v odborných vědomostních soutěžích jsou spíše výjimkou. Škola během roku pořádá celou řadu pravidelných i jednorázových akcí (exkurze, besídky, soutěže, výlety, kulturní představení apod.) Mezi dlouhodobé projekty školy patří například Školní mléko, Ajax, Adopce na dálku, spolupráce s rakouskou partnerskou školou v Rastenfeldu, akce turistického oddílu mládeže… Škola se na veřejnosti prezentuje koncerty pěveckého sboru, spolupořádá velikonoční jarmark a hudebně-taneční festival Rapšašské Zikmundohraní. O aktuálním dění ve škole informujeme např. prostřednictvím místního či regionálního tisku a webových stránek školy.

5.3.5.        

Návrhy na opatření

Dále zkvalitňovat a rozšiřovat činnosti ke zlepšení efektivity a výsledků práce školy Vypracovat vlastní roční standardizované testy pro žáky 2. stupně z českého jazyka, matematiky a cizího jazyka či všeobecných znalostí – do konce školního roku 2009/2010 Poskytnout žákům dostatek příležitostí, aby si na formy testů SCIO, CERMAT, případně jiných institucí navykli, aby v průběhu své školní docházky běžně podobné úlohy řešili (spojeno s problémy financování – musí přispívat rodiče!) Snažit se zavést ve všech ročnících 2. stupně prověrky čtenářské gramotnosti Více zviditelňovat výsledky testů a výsledky žáků v soutěžích a olympiádách, např. na internetových stránkách školy, třídních a školních nástěnkách, v místním tisku apod. Vhodnou motivací zvyšovat úroveň vědomostí a dovedností žáků Více zapojovat žáky do soutěží, olympiád a dalších aktivit Motivovat i učitele k přípravě svých žáků na olympiády a soutěže - 50 -

Autoevaluační zpráva za rok 2008/2009    


Více prezentovat školu či jednotlivé třídy na webových stránkách školy a v regionálním tisku Zřídit pro komunikaci s rodiči veřejné e-mailové adresy jednotlivých učitelů Zavést internetovou žákovskou knížku Zlepšit komunikaci mezi 1. a 2, stupněm školy – jak u žáků, tak u vyučujících

- 51 -



Autoevaluace školní družiny

6.

Vlastní hodnocení výsledků práce souvisí s charakteristikou školní družiny – danými materiálními, ekonomickými a hygienickými podmínkami školy. Důležité je především hodnocení plnění cílů stanovených ve ŠVP pro školní družinu. Hlavní a nejdůležitější úkoly byly obsaženy v našem „desateru“. Cílem naší práce je naučit se mít rád lidi kolem sebe. A kdo chce mít rád lidi, musí mít rád sám sebe – nebýt povýšený, ale ani se nepodceňovat. Uvědomovat si dobré i špatné vlastnosti ostatních i svoje. Všímat si vztahů kolem sebe. Pochopit, jak a proč člověk pracuje. Vědět jak se chovat, abychom spolu všichni mohli žít, pracovat a bavit se. Cílem naší práce je připravit děti pro život ve stávající společnosti a pomocí volnočasových aktivit - nabízet dětem smysluplné využití volného času - rozvíjet u dětí pohybové schopnosti - učit děti spolupráci a toleranci - učit děti mezilidské komunikaci - utvářet u dětí pracovní návyky a vztah k práci - cvičit u dětí paměť a soustředění - vést děti k tvořivosti - posilovat u dětí pocit jistoty a sebedůvěry. Naší prací se prolínají požadavky dobrovolnosti, zajímavosti a zájmovosti.

6.1.

Naše hodnocení se odvíjí z analýzy školní družiny:

Silné stránky : - různorodost činností - počítačový koutek - dostatečné materiální vybavení - pohodové školní klima - velká podpora ze strany vedení školy - prezentace na veřejnosti (vánoční setkání, den otevřených dveří) - pitný režim Slabé stránky: - narušování činností ŠD (rozvrhy, různé odchody domů) - malé prostory ŠD Příležitosti: - vytvoření rozmanité nabídky činností - pravidelné obměňování hraček a her - účast na akcích školy (projekty) - možnost sebevzdělání a dalšího samostudia vychovatelek Ohrožení: - úbytek dětí související s nižší porodností - nedostatek finančních prostředků (poměrně nízká měsíční platba za pobyt)

6.2.

Charakteristika školní družiny

Školní družina je umístěna v budově školy, má tři oddělení a je určena žákům 1. – 5. třídy. Pracovní doba je od 7.00 – 7.45 hodin a od 11.30 – 15.30 hodin. Do školní družiny jsou děti

- 52 -



zařazovány na základě písemné přihlášky v průběhu měsíce září. Rovněž odhlášení dětí ze školní družiny musí mít písemnou podobu.

6.2.1.

Materiální podmínky školní družiny

Školní družina má pro svou činnost k dispozici tři vzájemně propojené místnosti. Jedna místnost je zařízena převážně jako pracovna. Je vybavena moderními stolky a židličkami, podlaha je pokryta linoleem. Najdeme tu velký polnicový regál s uloženými stolními hrami, stavebnicemi a hračkami. Další místnost využívají děti především jako hernu, slouží i k odpočinku a relaxaci. V této místnosti mají děti k dispozici malý počítačový koutek se čtyřmi počítači, tiskárnou a také dětskou kuchyňku a montážní stůl, malý stolní fotbal, televizor, sestavu videa s DVD přehrávačem, Podlaha je pokrytá kobercem. Třetí místnost slouží jako herna. Zde mají děti uloženy v moderním regálu s kontejnery různé stavebnice, hry a hračky. Školní družina též využívá tělocvičnu školy, školní hřiště a zahradu. Zde mají děti nově zbudované pískoviště. K dispozici máme rovněž stůl pro stolní tenis umístěný na chodbě I. stupně poblíž školní družiny.

6.2.2.

Ekonomické podmínky

Školní družina je poskytována za úplatu 50 Kč na měsíc. Poplatek za pobyt se platí pololetně.

6.2.3.

Hygienické a bezpečnostní podmínky

Režim pobytu a chování žáků je dán vnitřním řádem školní družiny. Dbáme na pitný režim, hygienu před jídlem, po vycházkách, pracovních a sportovních aktivitách. Místnosti školní družiny mají odpovídající osvětlení, teplotu, větrání a čistotu. Děti jsou pravidelně poučeny o bezpečnosti - při vycházkách - chování na hřišti a v tělocvičně - při přesunech v budově i mimo ni - při pracovních aktivitách - chování ve školní jídelně, v dopravních prostředcích - chování před odchody na prázdniny apod. V uplynulém období navštěvovalo naši školní družinu dětí převážně z nižšího stupně. Naše společná práce s dětmi procházela „rokem v proměnách“, tj. byla rozdělena na čtyři roční období. Každé z těchto období zahrnovalo tyto dílčí činnosti: - činnost odpočinkovou (relaxační): odpočinek na koberci, stolní hry, stavebnice, hádanky a hlavolamy, rozhovory o problémech a zážitcích, vyprávění, předčítání a společná četba, sledování pohádek a filmů pro děti, kreslení a malování, modelování, společné hry - činnost rekreační (sportovní): vycházky do přírody spojené s poznáváním přírody, hry ve volném terénu – schovávaná, probíhání a překonávání překážek, pohybové hry s míčem, přeskoky švihadla, šplhání, honičky, pouštění draka, stavění z písku, hry na sněhu, slunění - činnost pracovní a výtvarnou: tvorba výzdoby prostor školní družiny a chodby, výroba dárků pro budoucí prvňáčky, zdobení perníčků, pořádání akce Slet čarodějnic - činnost výchovnou: poučení o bezpečném chování ve škole i mimi ni, seznámení s řádem školní družiny, poučení o důležitosti dodržování základních hygienických

- 53 -


-


pravidel, chování v dopravních prostředcích, ve společných prostorech (jídelna, kino, divadlo), chování na veřejnosti, tvorba „stromu pravidel“ a dodržování těchto pravidel přípravu na vyučování: pořádek ve školních věcech, péče o učební pomůcky, psaní písemných úkolů, opakování a procvičování učiva, tiché a hlasité čtení, individuální pomoc slabším dětem.

Hodnocení naší práce je dáno specifikou ŠD jako školského zařízení, které se stává pro děti místem, kam budou rádi chodit, kde najdou pohodové klima a zázemí, kde budou chápáni a bude jim pomáháno, kde se budou moci učit, ale především budou moci rozvíjet své zájmy a záliby. Stanovené cíle se nám dařilo plnit, jen málo aktivit jsme pro nedostatek času neuskutečnili (módní přehlídka, netradiční olympiáda). K výsledkům naší práce nám pomáhalo časté „naslouchání“ dětí a plnění jejich přání ve volbě a zařazování jednotlivých denních aktivit. Důležité pro nás bylo pozorování dětí (jejich spokojenost), společné rozhovory s dětmi o tom, co se nám daří a co ne. (Nedaří se nám ukázněnost, zdravení, šetrné zacházení s hrami a hračkami). Proto si s dětmi společně stanovená pravidla „Stromu pravidel“ často připomínáme. Významnou roli v naší práci sehrává také úzká spolupráce s třídními učitelkami dětí, nelze opomenout pochopení, podporu a pomoc ze strany vedení školy. Zřídka (jen v málo případech) nám je přínosem rozhovor s rodiči dětí, kteří nám kladou konkrétní, specifické požadavky při výchově. Nutno podotknout, že se setkáváme i s nepochopením ze strany rodičů, které dle našeho soudu plyne z nedostatků při výchově v rodině. Nezanedbatelnou úlohu pro naše hodnocení měl i průzkum u dětí. Z tohoto průzkumu vznikl za pomoci dětí „usměvavý a uplakaný obličej“, pro nás inspirace pro naši budoucí práci. Největší odměnou za naši práci byla spokojenost dětí spontánně vyjádřena pláčem druháčka při odchodu ze školní družiny domů nebo odeslání rodičů domů se slovy přijď později.

6.3.

Přílohy:

6.3.1.

„Plán aktivit a spolupráce“

Vlastní činnost (rok v proměnách) Zdroje : - výtvarné a prostorové práce dětí, drobné dárky, četba - ukázky prací dětí - příspěvky do školního časopisu (kroniky) Spolupráce na projektech školy (drakiáda, Vítání jara, turistický závod, Den Země) Zdroje : - tématicky zaměřená výzdoba chodeb (nástěnky) - procvičování a příprava dětí Spolupráce s turistickým oddílem Zdroje : - procvičování dovedností a znalostí potřebných k soutěžím

- 54 -

Autoevaluační zpráva za rok 2008/2009 -


perníčky na karneval (pečení, zdobení)

Spolupráce ŠD s I. Stupněm ZŠ Zdroje : - vycházky se zaměřením na změny v přírodě - vycházky se zaměřením na dopravní výchovu - opakování a procvičování učiva - četba Evaluační nástroje : - průzkum zájmu dětí - rozhovor, diskuse - Strom pravidel - anketa pro děti a rodiče o činnosti ŠD - domluva s vyučujícími - fotoreportáž

6.3.2.

„Strom pravidel“

1. Když něco chci, poprosím. 2. Když něco dostanu, poděkuji. 3. Budu pořádný. 4. Budu spravedlivý. 5. Budu poslouchat. 6. Budu ohleduplný. 7. Budu slušný. 8. Budu pomáhat slabším. 9. Nebudu se posmívat. 10. Nebudu krást. 11. Nebudu ničit hračky. 12. Nebudu mluvit sprostě. 13. Nebudu lhát. 14. Nebudu nikomu ubližovat. 15. Nebudu odmlouvat. 16. Nebudu nadávat. 17. Nebudu se chlubit.

6.3.3.

„Z dokumentace“

- poučení dětí o BOZ, chování ve školní družině - veden přehled výchovně vzdělávací práce – dle činností (odpočinkové,…) – týdenní intervaly Výňatky z přehledů výchovně vzdělávací práce v ŠD jednotlivých tří oddělení Oddělení 1. + 2. třída (paní vychovatelka Anna Ticháčková) - činnosti odpočinkové - hry na školním hřišti, míče, švihadla, kruhy, pískoviště, skákání gumy, baseball

- 55 -



- volné kreslení, mozaika, karty, puzzle, omalovánky - činnosti zájmové a rekreační - hry v družině – panenky a kočárky, stavebnice statek a farma, stolní kopaná, velká stavebnice, kreslení k pohádce „O třech medvědech“, dlouhé švihadlo, přehazovaná, zlatá brána - dopravní koberec, kuchyňka, autíčka, vojáčci, stolní hry, okno do podzimu - hry na pískovišti, společné hry „bába kořenářka“, „na rybičky“ - modelování z písku, schovávaná, sběr kaštanů - příprava na vyučování - četba (DÚ z Čj) - doplňování velkých písmen (DÚ z Čj) - četba slova s „L“ (1. třída) - četba z čítanky (2. třída) - příklady na „+“ (2. třída) - jiné činnosti - poslech pohádky „O třech medvědech“, motivační kreslení z četby pohádky - společná četba „Půjdeme si pro pohádku“ - počítač, video „20 000 mil pod mořem“ - pohádka DVD „Na vlčí stezce“ - video „Země dinosaurů“ Oddělení 3. + 4. třída (paní vychovatelka Anna Nováková) - činnosti odpočinkové - hry na školním hřišti, míče, švihadla, kruhy, pískoviště, skákání gumy, modelování z písku - zlatá brána, dlouhé švihadlo, švihadla, pálky - stolní hry, stavebnice, karty, kreslení, panenky - činnosti zájmové a rekreační - „rybáři a rybičky“ - hry v družině – stavebnice, stolní tenis, volné kreslení, panenky, kuchyňka, vojáčci, autíčka - kreslení k pohádce „Půjdeme si pro pohádku“ (společná četba) - příprava na vyučování - četba - matematika „+“,„-“ pod sebe - doplňování p, b (Čj) - počítače – opakování učiva - četba „Povídání o pejskovi a kočičce“ (3. třída) - jiné činnosti - počítač – internetové hry - video „20 000 mil pod mořem“ - DVD „Na vlčí stezce“ - video „Země dinosaurů“

- 56 -



Oddělení 5. + 6. třída (paní vychovatelka Miroslava Jáchymová) - činnosti odpočinkové - hry na školním hřišti, míče, švihadla, kruhy, guma, honičky - hry s míčem, pískoviště - činnosti zájmové a rekreační - hry v družině – stolní hry, stolní kopaná, volné kreslení, kreslení k pohádce - stavebnice, zlatá brána - kopaná, tenis, „město, jméno,… - ping pong - příprava na vyučování - četba - dělení víceciferných čísel (DÚ z M) - počítače – opakování učiva (Aj) - násobení, sčítání, odčítání (DÚ z M) - jiné činnosti - poslech pohádky „O třech medvědech“, motivační kreslení z četby pohádky - počítač – hry - video „20 000 mil pod mořem“ - video „Pepek námořník“ - společná četba „Půjdeme si pro pohádku“ - DVD „Na vlčí stezce“, „Mr. Bean“, „Země dinosaurů“ 4. „Usměvavý a uplakaný obličej“ Spektrum názorů – mapa očekávání žáků a žákyň aneb co se mi líbí a nelíbí se školní družině (vyvěšeno ve školní družině – popsané lístečky na nitkách pod obličejíky-smajlíky úsměvu / pláče) Líbí (i s podpisem) – výběr: hrát fotbal, hraju ráda hry a ráda hraju pyramidu, kuchyně, auta, pink ponk, obrázky, mě se tady líbí všecko, násobilka, fotbal, dva kolíky, líbí si mi jak ti tu je hezký a ozdobi a pin ponk a omalovánky, mě tu baví kuchynka a domeček s barbie, kolíčková hra, video, omalovánky, modelína, kvarteto, švihadlo, stolní fotbal, panenka na plese, učení, koukání na televizi, hrát různé hry s paní učitelkou, dostihy, hrát šachy, hra carcasone, baví mě, když jsme venku a koulujeme se, video, pohovka, stavět si stavebnici, vyrábění, kulečník, karty, šachy, kostky, rád si hraju stavebnici a dostihy a sázky, ráda modeluji, kuličky, omalovánky, čtení, rád si hraji se stavebnicí, líbí se mi tady fodbal, povídání s kamarády, rada virobím. N elíbí (i s podpi sem) – výběr: hádání se mi nelíbí, jinak všechno se mi líbí, bárbíny, omalovánky, vyrábění, líbí se mi všechno, všechno, chodím sem rád, že děti zlobí, šachy, auta – to dělám nerada, hrát si s kuchyňkou, líbí se mi vše, kuličky se my nelíbý, učení, omalovánky, křik, nepořádek, hádání, sprostá slova, pošťuchování, líbí se mi tu všechny hračky, šechno

- 57 -



semi líbí, je tu hluk a jsou tu Zlí Děti, nelíbí se mi že děti zlobí, ne líbí se mi šachy, všechno se mi líbí. 5. „Rej čarodějnic“ Z kroničky naší školičky 26.4. 2007 se u ohniště vedle hřiště školy odehrálo pálení čarodějnic spojené s opékáním buřtů a čarodějnickými soutěžemi. Pálení a opékání vypuklo přesně ve 12.00 hodin SELČ a pořádaly jej paní vychovatelky s dětmi z naší školní družiny. Čaruju, čaruju ráno, aby mi vše hrálo. Čaruju, čaruju k obědu, ať mám ve všem pohodu. Čaruju, čaruju k večeři, ať se mi vše vydaří! Doprovodné akce: - vymalovánky čarodějnic se zaklínadly terčový závod (obrázky s čarodějnickými potřebami a výjevy) - volba MISS čarodějnice - slalom na koštěti - hod koštětem - jízda na koštěti - zlé i dobré zaklínání - zdobení a stavění Máje - drobné hry a soutěže - dělení sladkých odměn. Čarodějky, které můžete požádat o pomoc nebo se jim raději vyhnout Čarodějnice Josefa: „Čaruji, čaruji, smůla přichází, štěstí odchází.“ Čarodějnice Filoména: „Čáry máry juk, už jsem ti frnk.“ Čarodějnice Manka: „Žabí žluč a je to fuč!“ Čarodějnice Celestýna: „Experto patronum.“ Čarodějnice Krišpína: „Čáry máry fuk, ať je tu kluk!“ Čarodějnice Juliána: „Abraka dabra...“ Čarodějnice Je Sse: „Ha ha ha sem baba.“ Čarodějnice Josefína: „Exppekto patronům.“ Čarodějnice Anička: „Abraka dabraka.“ Čarodějnice Simbaba: „Ha ha, jsem Simbaba.“ Šmudlová Baba Jaga: Čáry máry fuk, ať mě chytne zub.“ Čarodějnice Filoména: „ Čury mury fuk, teď už ani muk!“ Čarodějnice Rivolména: „Ve dne spí a v noci lítá, je to baba Rivolména!“ Čarodějnice Ukvákanka: „Čáry máry fuk, ať je tady buk.“ Čarodějnice Josefína: „Čáry máry fuk, ať je z tebe buk.“

- 58 -



Vzkazy čarodějek na všechny světové strany „Kdo bude kráct, tak mu narostou dlouhé prsty.“ „Kdo bude porušovat školní řád, ať se změní v medvěda.“ „Ať je zítra hezký den.“ „Kdo bude hamižnej, ať je z něho hamburgr.“ „Ať jsme opatrný.“ „Ať se mají všichni rádi.“ „Kdo bude lhát, ať zezelená.“ „Kdo bude ostatní děti šikanovat, ať se změní v lišku.“ „Ať se máme všichni rádi. Kdo se bude prát, ať je z něho žába.“ „Ať mám všude kolem sebe kamarády.“ „Ať si děti nebudou ničit hračky.“ „Ať to všem jde ve škole.“ „Ať mám všude dobrého kamaráda.“ „Kdo bude kouřit, ať mu narostou dlouhé zuby.“ „Ať rostu jako z vody.“ „Kdo nebude poslouchat, tomu narostou veliké uši.“ „Ať mám hodné kámoše, ať nevznikají požáry. Ať mám jedničky.“ „Kdo bude krást, narostou mu rohy.“ „Kdo bude drzý, tak mu naroste velká pusa.“ „Ať jsme všichni zdraví.“ „Kdo bude lhát, ať mu spadne jazyk.“ „Ať se mají všichni rádi a ať se zlepším v českém jazyce.“ „Kdo bude mluvit sprostě, bude mít dlouhej nos.“ 30. 4. 2008 se v naší školní družině uskutečnil již tradiční slet čarodějnic a čarodějů spojený se stavěním májky. Chodbu u školní družiny zdobily obrázky Malé čarodějnice a jejích kolegyň, na dveřích družiny nás vítalo zaklínadlo: Čaruji pro děti, čaruji všem, ať máme hezký nejen ten dnešní den. Čaruji, čaruji všem, ať jsme zdrávi jen, ať se nám to všechno daří a nikdo nic nepokazí. Za rok zase, milé děti, přiletím k vám na koštěti. Děti si v prostorách školní družiny zahrály deskovou hru Malé čarodějnice a plnily různé úkoly: doplň přísloví: „Kdo seje vítr,... sklízí bouři.“ „Komu se nelení,... tomu se zelení.“ „Kdo se bojí,... nesmí do lesa.“... rozšifruj podle klíče z písmenek názvy ryb, nábytku, zákusků, států, povolání,...

- 59 -



hádej – neprohádej: některé měsíce mají 31 dnů. Kolik jich má 28? VŠECHNY! osmisměrka – nahoru, dolů, doprava, dole, šikmo tam i sem... spojuj číslice a čísla – vybarvi obrázek piš slova na písmenka ČARODĚJNICE: Č – čáp, a – anakonda, R – rodina, o – Ondra,... V prostorách školního lesíka, sadu a „zadního“ hřiště se uskutečnila celá řada doprovodných aktivit: - terčák – běh za pohádkovými postavičkami - slalomový let na koštěti - štafetový hod koštětem do dálky - štafetové nalévání živé a mrtvé vody do nádobky - Miss čarodějnice - slet u ohýnku a opékání buřtů. Tak, malé čarodějnice a čarodějové, zase za rok!!! Ze školní kroničky: 29. 4. 2009 naše školní družina uspořádala již tradiční slet čarodějnic a čarodějů. Na zadním školním hřišti a v malém lesíčku děti soutěžily, vyhlásily Miss čarodějnici, opekly si buřtíky. Školní družina a zejména chodba před ní byla vyzdobena výtvarnými i literárními dílky dětí, z nichž jsme alespoň velmi malou část vybrali na ukázku: „BUM! BUM! BUM! PROMĚŇ VODU V DOBRÝ RUM!“ „ZA KRADENÍ AŤ TI RUCE ZDŘEVĚNÍ“ „MYŠÍ BOBKY ROZPUSTÍ SLIZ TEĎ HNED ZMIZ“ „5, 6, 7 AŤ JE Z TEBE HOLČIČKA!!“ „UBLIŽOVÁNÍ A ŠIKANA PROMĚNÍ TĚ V POTKANA“ „PAVUČINA SAMÁ DÍRA PROMĚNÍŠ SE V NETOPÝRA“ „ZA LHANÍ A NADÁVÁNÍ CELÁ HUBA TI ZDŘEVĚNÍ“ „PAMPELIŠKU, ČERNÝ BEZ, NÁPOJ KRÁSY VAŘÍM DNES.“ „SLUNÍČKO NAD HLAVOU VOŇAVÉ KVÍTÍ – RECEPT NA DLOUHÉ ŽITÍ…“ Program sletu čarodějnic a čarodějů - pohádkově večerníčkový terčák (běh dvojic na školním sadu a hřišti podle obrázků známých postav a postaviček – Rumcajs, Manka a Cipísek, Spejbl a Hurvínek, Rákosníček, Maková panenka a motýl Emanuel aj. – na konci děti vyjmenovaly všechny nebo co nejvíce pohádkových hrdinů) - sázení brambor (štafeta dvou družstev) - poplach (soutěž dvou družstev – které z nich oblékne odložené oděvy nejdříve) - let dvojic na koštěti (štafeta dvou družstev)

- 60 -



- hod koštětem (štafeta dvou družstev, sladké odměny – lízátka) - Miss čarodějnice a Missák čaroděj (defilé, fotografování, odměny – diplomek, obrázek, tužka, balonek, lízátko) - opékání buřtíků a hodování u ohýnku. Ze školní kroničky: 3. 6. 2009 se děti z naší školní družiny spolu se svými p. vychovatelkami vypravili na exkurzi do místní keramičky pana Pavla Kovaříka. Údaje o vypalovací peci: http: / / www.calla.cz / atlas / detail.php?kat=1&id=1243: technologie – Kasselská pec, palivo – odpadní dřevo, v provozu – r. 1910, nově od r. 2004.

Typické znaky Kasselské pece: pec je na rovině, dřevo hoří na roštu, přikládá se dvířky, které se po přiložení zavírají, štandr žár rozvádí do celé šíře a výšky pece, odtah do komína je u podlahy pece. U dna pece, zejména ve střední a zadní části, by teplota nedosáhla požadované výšky, v závěru výpalu se topí i bočních topeništích. Ze začátku výpalu se musí otevřít špér (dvířka do komína pro falešný vzduch), aby komín tolik netáhnul, teplota by jinak stoupala příliš rychle. První část výpalu se dělá několik dní (dosušení pece i zboží), hlavní část běžným tempem Kristýnka Šímová o návštěvě keramičky napsala: 3.5. 2009 jsme se byli podívat v keramické dílně v Rapšachu. Viděli jsme tam, jak se z kusu hlíny stane umělecký výrobek. Provázela nás tam paní Benáková. Vše nám to tam popsala a ukázala. Moc se mi tam líbil květináč s kapsami (petrželák). Paní Benáková nám ukázala, jak se vyrábí ucho u květináče a nechala nás si vyzkoušet vymodelovat taky jedno ucho. Moc nám to nešlo. A moc se nám tam líbilo. Každý jsme si na konci prohlídky mohli odnést malý výrobek. Já jsem si odnesla malýho jezevčíka.

- 61 -



Výsledky práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům – Mgr. Karel Snětina

7.

7.1.

Celkové hodnocení využívání zdrojů

Všichni učitelé jsou maximálně využiti, stejně tak správní zaměstnanci a pracovníci kuchyně. U provozních pracovníků je určitá rezerva, kterou je nutno využít. Kvalifikovanost pracovníků umožňuje plynulé fungování školy Všechny prostory školy jsou maximálně využity. Ve výuce používáme všechny možné pomůcky a učebnice. Fond učebnic se snad podaří částečně obnovit v roce 2009. Pomůcky jsou z 90% zastaralé a nevyhovují současným trendům ve výuce. Škole chybí mimo jiné interaktivní tabule, notebook pro práci ve třídách, videokamera, fotoaparát, diktafon pro mediální výchovu, a samozřejmě drobnější pomůcky počínaje atlasy a globusy až po mikroskopy, mapy a nástěnné obrazy. Další vzdělávání pracovníků je nabízeno ve velké míře, ceny kurzů a náklady na suplování a cesťáky převyšují finanční možnosti školy, někdy je nabídka nezajímavá. Největším problémem je komplikované dojíždění na akce. Zrušením pedagogických středisek došlo k poměrně vážnému rozvratu této oblasti. Do konce roku 2009 je potřeba zpracovat jednotný plán dalšího vzdělávání. Komunikační technologie jsou využívány nadstandardně, žáci mají přístup k internetu v dostatečné míře. Škola se zaměřuje na využívání ICT ve všech předmětech. Finanční prostředky jsou využívány efektivně podle plánu. Účetnictví poskytuje časté a spolehlivé informace. Neustále se hledají rezervy.

7.2.

Dopad vlastního hodnocení na zdokonalování školy

Zatím nehodnoceno. Tato autoevaluační zpráva je první „opravdová“, pokusili jsme se detailně probrat všechny oblasti života a práce školy a stanovit výchozí stav. V dalších zprávách se již budeme zabývat postupně jednotlivými vybranými oblastmi.

- 62 -



Přílohy:

8.

V přílohách uvádíme klíčové výsledky vyplývající jak našich interních mechanismů, tak i závěry z externích šetření, tedy např. z dotazníků, srovnávacích testů apod. Jsou zde také zaznamenány autentické materiály z žákovských portfolií.

8.1.

SROVNÁVACÍ TESTY A MAPA ŠKOLY

8.1.1.

STONOŽKA 2008/2009 – 9. třídy

o Český jazyk: výsledky Vaší školy v českém jazyce jsou velmi podprůměrné. Vaše škola patří mezi 10% škol s nejslabšími výsledky v testování. Z hodnocení tématické části testu vyplývá, že slabé výsledky měli Vaši žáci ve všech oblastech – mluvnice, sloh a literatura. Z hodnocení dovednostní části testu části testu vyplývá, že slabé výsledky měli Vaši žáci ve všech oblastech – znalost, porozumění, aplikace. Porovnáním výsledků testu z českého jazyka s výsledky testu OSP (obecně studijních předpokladů) jsme zjistili, že ve Vaší škole je studijní potenciál žáků v českém jazyce využíván optimálně, výsledky žáků v testech odpovídají úrovni podle jejich studijních předpokladů. o Matematika: výsledky Vaší školy v matematice jsou velmi podprůměrné. Vaše škola patří mezi 10% škol s nejslabšími výsledky v testování. Z hodnocení tématické části testu vyplývá, že podprůměrné výsledky měli Vaši žáci v částech – algebra, geometrie a v částech aritmetika, funkce, rovnice a nerovnice jsou výsledky Vašich žáků slabé. Z hodnocení dovednostní části testu vyplývá, že průměrné výsledky měli Vaši žáci v části aplikace a v částech znalost, porozumění jsou výsledky Vašich žáků slabé. Porovnáním výsledků testu z matematiky s výsledky testu OSP jsme zjistili, že ve Vaší škole je studijní potenciál žáků v matematice využíván optimálně, výsledky žáků v testech odpovídají úrovni podle jejich studijních předpokladů. o Německý jazyk: výsledky Vaší školy v německém jazyce jsou podprůměrné. Vaše škola patří mezi školy se slabšími výsledky, 70% zúčastněných škol mělo lepší výsledky než Vaše škola. Z hodnocení tématické části testu vyplývá, průměrné výsledky měli Vaši žáci v částech čtení a porozumění, komplexní cvičení a v částech poslech, konverzace, slovní zásoba a gramatika jsou výsledky Vašich žáků slabé. Porovnáním výsledků testu z německého jazyka s výsledky testu OSP jsme zjistili, že ve Vaší škole je studijní potenciál žáků v německém jazyce využíván dobře. Výsledky žáků jsou na vyšší úrovni, než jaká odpovídá úrovni jejich studijních předpokladů, učitelé s ním zřejmě velmi dobře zacházejí a žáci pracují nad svoje možnosti.

8.1.2.

HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 9. TŘÍD A ODPOVÍDAJÍCH ROČNÍKŮ VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ 2008, 2007, 2006

o v rámci systémového projektu Kvalita I, společnost CERMAT o test dovedností v Čj, test matematických dovedností a test obecných dovedností o každý žák obdržel „Osvědčení o dosažených výsledcích žáka“

8.1.3.

TEST SCIO – OSP, Čj, M

o individuální zpráva pro žáka

- 63 -



o založeno v žákovském portfoliu současných sedmáků (šesťáci – říjen 2007)

8.1.4. -

MAPA ŠKOLY SCIO 2009 – vybrané jevy

Žádoucí cíle školy (rodiče) – hlavní úkoly školy o získat maximum znalostí a vědomostí (I. st. – 73%, II. st. – 76%) o naučit se spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi (I. st. – 47%, II. st. – 62%) o naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace (I. st. – 47%, II. st. – 36%) o naučit se dodržovat pravidla a respektovat autoritu (I. st. – 29%, II. st. – 33%) o naučit se řešit samostatně problémy (I. a II. st. – 27%)

- 64 -


-


Žádoucí cíle školy (učitelé) – hlavní úkoly školy o naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace (86%) o naučit se spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi (79%) o naučit se řešit samostatně problémy (36%) o získat zdravé sebevědomí a schopnost sebekritiky (29%) o naučit se slušně chovat + naučit se obhajovat vlastní názor a vést diskusi (21%) Žádoucí cíle školy (žáci 2. stupně) – nejdůležitější se ve škole naučit o získat maximum znalostí a vědomostí (67%) o naučit se řešit samostatně problémy + naučit se dodržovat pravidla a respektovat autoritu (33%) o naučit se spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi (29%) o naučit se slušně chovat + dobře se připravit na přijímací zkoušky (27%) o naučit se obhajovat vlastní názor a vést diskusi (21%)

- 65 -



Jak se škole daří cíle naplňovat – jak škola rozvíjí u žáků dané schopnosti (rodiče) o slušně se chovat (5,48 bodu – max. hodnocení 7 bodů) o spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi (5,28 bodu) o dodržovat pravidla a respektovat autoritu + připravit se na přijímací zkoušky (4,84 bodu) o naučit se fakta (4,61 bodu) o samostatně se učit, vyhledat a zpracovat informace (4,51 bodu)

- 66 -



Jak se škole daří cíle naplňovat – jak škola rozvíjí u žáků dané schopnosti (učitelé) o samostatně se učit, vyhledat a zpracovat informace (5,07 bodu) o připravit se na přijímací zkoušky (5,00 bodu) o obhajovat vlastní názor a vést diskusi + získat zdravé sebevědomí (4,93 bodu) o spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi (4,86 bodu) o naučit se fakta (4,64 bodu)

- 67 -



Spokojenost se školou – existuje nějaká vzdělávací oblast, předmět, skupina předmětů, na níž by se vás měla škola více zaměřit (rodiče) o ne, vyhovuje nám to tak, jak je to teď (42%) o cizí jazyky (19%) o sport (12%) o umělecké výchovy (Vv, Hv, estetická apod.) + nelze posoudit (9%) o informační a komunikační technologie + něco jiného (8%) o matematika, přírodovědné předměty + český jazyk, humanitní předměty (7%)

- 68 -



Kvalita a forma výuky o kvalita výuky  kolik bodů byste udělil(a) vaší škole za kvalitu výuky (učitelé) o 5 bodů (43%, maximum 7 bodů) o 6 bodů (21%) o 3 + 4 body (14%)

- 69 -

Autoevaluační zpráva za rok 2008/2009 


myslíte si, že existují velké rozdíly v přístupu jednotlivých učitelů k výuce (rodiče I. a II. st.) o ano (I. st. – 40%, II. st. – 53%) o spíše ano (26%, 13%) o spíše ne (18%, 11%) o ne (2%, 7%) o nelze posoudit (15%, 16%)

- 70 -



které nedostatky pociťujete v současnosti ve své vlastní práci (učitelé) o nedostatečná aplikace nových metod a postupů + jiné (29%) o nedostatečná kvalifikace (21%) o nedostatečná aplikace znalost metod a postupů + žádné (14%) o nedostatečná odbornost + nedostatky v pedagogické a psychologické přípravě + nedůslednost a přílišná benevolence vůči žákům (7%)

- 71 -



co se vám ve vaší práci v současné době především daří (učitelé) o vytvářet přátelskou atmosféru, navazovat dobré vztahy s žáky (43%) o aplikace moderních metod a postupů + zaujmout a nadchnout žáky pro věc + měnit celkovou atmosféru ve škole k lepšímu (36%) o průběžné doplňování kvalifikace (29%) o navazovat dobré vztahy s kolegy (21%) o hodně toho děti naučit + jiné + nic (7%)

- 72 -



o náročnost učení  je vaše dítě učením přetěžováno, jsou podle vás žáci učením přetěžováni, máš pocit, že jsi učením přetěžován (rodiče I.///II. st., učitelé, žáci II. st.) o ne (39%///42%, 57%, 26%) o spíše ne (47%///40%, 43%, 17%) o spíše ano (8%///9%, 0%, 15%) o ano (0%///4%, 0%, 13%)

- 73 -



o jak výuka probíhá  můžeš si vybrat při vyučovací hodině práci či cvičení podle sebe (žáci I. st.) o ne (86%) o je někdy (11%) o ano (3%)

- 74 -



pracujete v hodinách i ve skupinkách (žáci I. st.) o ne (2%) o je někdy (76%) o ano (23%)

- 75 -



jak často se stane, že úplně celou hodinu (jen kromě zkoušení nebo písemky) jenom posloucháte nebo zapisujete to, co vám učitel(ka) vykládá (žáci II. st.) o (téměř) nikdy (12%) o v menšině hodin (35%) o ve většině hodin (25%) o (téměř) každou hodinu (23%) o nevím (4%)

- 76 -



jak často během hodin pracujete na řešení nějakého problému v týmech nebo ve skupinkách tří nebo více žáků (žáci II. st.) o (téměř) nikdy (8%) o v menšině hodin (67%) o ve většině hodin (10%) o (téměř) každou hodinu (2 %) o nevím (12%)

- 77 -



jak často si místo toho, aby vám všechno řekl(a) učitel(ka), odpovídáte na některé vaše otázky sami tak, že si hledáte odpovědi v knihách, na internetu, v časopisech atd. (žáci II. st.) o (téměř) nikdy (13%) o v menšině hodin (60%) o ve většině hodin (11%) o (téměř) každou hodinu (2%) o nevím (15%)

- 78 -



jak často diskutujete v hodinách ve třídě o vašich názorech na věci, o kterých se učíte, na knížky, které čtete, na aktuální události atd. (žáci II. st.) o (téměř) nikdy (32%) o v menšině hodin (36%) o ve většině hodin (9 %) o (téměř) každou hodinu (4%) o nevím (19%)

- 79 -



stává se ti, že se něco učíš nazpaměť, přestože ani příliš nevíš, co to znamená (žáci II. st.) o ne, nikdy (8%) o jenom výjimečně (17%) o občas ano (52%) o ano, často (21%) o nevím (2 %)

- 80 -



snaží se učitelé o to, aby tě učení opravdu bavilo a bylo pro tebe zajímavé, aby ses nenudil (a) (žáci II. st.) o (téměř) nikdo (17%) o menšina (31%) o většina (38%) o (téměř) všichni (6%) o nevím (8%)

- 81 -



když něco během hodiny nevíš, nestihneš, nebo se ti něco nezdá na výkladu učitele, kolika učitelům to řekneš bez obav, že se naštvou nebo tě kvůli tomu zesměšní (žáci II. st.) o (téměř) nikomu (28%) o menšině (38%) o většině (15%) o (téměř) všem (6%) o nevím (13%)

- 82 -



když se ti během vyučování něco nepovede, máš možnost si to opravit (žáci II. st.) o ne (0%) o jen někdy(38%) o ano (62%)

- 83 -



ptají se tě učitelé na tvůj názor na výuku – například co bys chtěl(a) dělat, která činnost v hodině tě nejvíc zaujala, jak se ti hodina líbila atd.? (žáci II. st.) o (téměř) nikdo (43%) o menšina (32%) o většina (4%) o (téměř) všichni (9%) o nevím (13%)

- 84 -



baví tě to, o čem se ve škole učíte (žáci I. st.) o ne (3%) o spíše ne (11%) o spíše ano (37%) o ano (49%)

- 85 -



máte od svých žáků dostatek informací o tom, jak komu z nich vyhovuje váš způsob výuky, jeho forma, tempo, srozumitelnost (učitelé) o ne (0%) o spíše ne (21%) o spíše ano (57%) o ano (21%) o nelze posoudit (0%)

- 86 -



nechá tě paní učitelka nebo pan učitel říci, co si myslíš – svůj názor (žáci I. st.) o ne (6%) o jen někdy (44%) o ano (49%)

- 87 -



co je pro tebe osobně největší překážkou, abys dosahoval(a) lepších výsledků (žáci II. st.) o nedostatek času na učení (množství jiných aktivit) (35%) o vlastní neochota, nedostatek vůle (33%) o učení je příliš náročné, nestačím na to + nepřízeň některých učitelů + o žádných překážkách nevím + nic z uvedeného (15 %) o podmínky doma nejsou zcela ideální (10%) o nepřátelství některých spolužáků (4%)

- 88 -



co je podle vašeho názoru pro významnou část žáků největší překážkou k dosažení lepších výsledků (učitelé) o lenost, pohodlnost, nedostatek píle (86%) o nedostatek podpory a motivace v rodině (71%) o celkový stav společnosti a nedostatečná prestiž vzdělání obecně + neukázněnost, neschopnost soustředit se (50%) o malý tlak ze strany SŠ (21%) o nedostatek nadání + příliš mnoho různorodých zájmů, nedostatek času k učení + něco jiného (7%) o špatné vztahy s některými učiteli + přetěžování žáků, přílišné požadavky + příliš vysoký počet žáků ve třídě + nevyvážené osnovy + nedostatek dobrých učebnic a pomůcek + nedostatečně zajímavý styl výuky, málo praktických úkolů + nelze posoudit (0%)

- 89 -



co podle vás především brání vašemu dítěti v dosahování lepších výsledků (rodiče) o neochota, nedostatek vůle dítěte (27%) o nelze posoudit (16%) o učení je příliš náročné, děti jsou jím přetěžované + nezájem učitelů o skuteční pokrok dětí (15%) o nepřízeň některých učitelů + nic (14%) o nepřátelství některých spolužáků, špatné vztahy mezi dětmi (11%) o příliš výuky formou výkladu s minimální aktivitou dětí + příliš nestandardních forem výuky (projekty, výlety, skupinové vyučování atd.) (10%) o nedostatek času na učení (množství jiných aktivit) + nedostatečná kvalifikovanost některých učitelů + něco jiného (7%) o špatná materiální vybavenost školy (4%) o podmínky doma nejsou zcela ideální (2%)

- 90 -



jakými aktivitami bys doplnil(a) výuku (nebo co by mělo být častější než teď), protože by ti pak připadala zajímavější a asi by tě víc bavila (žáci II. stupně) o praktické činnosti, provádění pokusů (42%) o práce ve dvojicích v hodinách + práce ve skupinách v hodinách (31%) o úkoly, které bychom vypracovávali ve skupinkách (27%) o samostatné vyhledávání informací a nových poznatků v knihovně a na internetu + projekty, které by spojovaly více předmětů (21%) o různé tempo výuky pro různé žáky (19%) o samostatné studium pomocí výukových programů (17%) o rozsáhlejší úkoly zadávané na delší časové období (15%) o nic z toho (6%) o samostatná práce v hodinách + nevím (4%)

- 91 -



kterou z následujících aktivit byste preferovali na úkor klasických hodin výuky (rodiče) o exkurze, poznávací výpravy (36%) o výuka formou projektů spojující více předmětů (28%) o samostatné vyhledávání informací v knihovně a na internetu + žádné, za nejefektivnější považujeme klasické formy výuky (21%) o zadávání rozsáhlejších úkolů trvajících delší časové období (18%) o nelze posoudit (10%) o samostudium pomocí výukových programů (6%) o žádné z nabízených, preferujeme jiné alternativní metody (1%)

- 92 -



vyhovuje ti počet volitelných předmětů v tvém rozvrhu (žáci II. stupně) o ne, je jich málo (15%) o ne, je jich až moc (9%) o ne, musím si zvolit to, co nechci (17%) o ano, (téměř) vyhovuje (53%) o nevím (6%)

- 93 -



jste spokojeni s nabídkou volitelných předmětů (rodiče) o ne (6 %) o spíše ne (7%) o spíše ano (39%) o ano (42%) o nelze posoudit (7%)

- 94 -



Hodnocení 

který způsob hodnocení považujete za nejvhodnější (rodiče) o u všech předmětů slovní i pomocí známek (36%) o hodnocení pomocí známek (30%) o u některých předmětů slovní, u některých známky (27%) o hodnocení slovní formou + nelze posoudit (4%) o jiný (0%)

- 95 -



máš možnost hodnotit ve škole své vlastní výkony a vystoupení nebo vystoupení svých spolužáků – ptá se tě například paní učitelka (pan učitel), jakou známku bys dal(a) tomu, kdo je zkoušený (žáci II. stupně) o (téměř) nikdy (33%) o v menšině hodin (50%) o ve většině hodin (9%) o (téměř) každou hodinu (0%) o nevím (9%)

- 96 -



hodnotí učitelé vaše dítě hlavně za jeho encyklopedické znalosti (rodiče) o (téměř) nikdo (7%) o menšina (19%) o většina (15%) o (téměř) všichni (5%) o nelze posoudit (55%)

- 97 -



kolik vašich žáků vašich žáků by podle vás výrazně polevilo ve svém úsilí, kdyby se dozvěděli, že nebudou dostávat jiné známky než jedničky nebo dvojky (učitelé) o (téměř) nikdo (0%) o menšina (7%) o většina (21%) o (téměř) všichni (50%) o nelze posoudit (21%)

- 98 -



myslíte si, že je potřeba brát při klasifikaci v úvahu rovněž kázeň žáků v hodinách (učitelé) o ne (29%) o spíše ne (29%) o spíše ano (29%) o ano (14%) o nelze posoudit (0%)

- 99 -



Vztahy o učitelé – žáci  máš pocit, že s tebou učitelé jednají fér – např. drží dané slovo, splní to, co slíbí atd. (žáci II. stupně) o 6. ročník (3,42…1 – nikdo, 2 – /téměř/nikdo, 3 – menšina, 4 – /téměř/ všichni) o 7. ročník (3,33…) o 8. ročník (3,00…) o 9. ročník (2,64…)

- 100 -



chovají se podle vás učitelé k žákům korektně a berou je jako své partnery (učitelé) o (téměř) nikdo (0%) o menšina (0%) o většina (64%) o (téměř) všichni (29%) o nelze posoudit (7%)

- 101 -



máš výhrady k tomu, jak se někteří tvoji spolužáci chovají k učitelům (žáci II. stupně) o ne (28%) o spíše ne (15%) o spíše ano (17%) o ano (26%) o nevím (15%)

- 102 -



máte vážné výhrady k chování žáků k učitelům (učitelé) o ne, nikdy (7%) o výjimečně (7%) o občas ano (71%) o ano, často (14%) o nelze posoudit (0%)

- 103 -



poradí a pomůže ti paní učitelka nebo pan učitel, když potřebuješ (žáci I. stupně) o ne (3%) o jen někdy (37%) o ano (60%)

- 104 -



můžeš se prosbou o pomoc obrátit na všechny učitele (žáci I. stupně) o ne (3%) o jen na některé (33%) o ano (63%)

- 105 -



jaké jsou celkové vztahy mezi žáky ve vaší třídě (žáci II. stupně) o 6. ročník (3,08…1 – velmi špatné, 2 – spíše špatné, 3 – spíše dobré, 4 – výborné) o 7. ročník (2,78…) o 8. ročník (3,00…) o 9. ročník (3,00…)

- 106 -



o žáci – žáci  máte pocit, že se někteří žáci ve Vaší škole navzájem zesměšňují, ponižují,… (učitelé) o často (0%) o občas (86%) o málokdy (14%) o nikdy (0%) o nelze posoudit (0%)

- 107 -



jaké jsou podle vás v převažující míře vztahy mezi žáky školy (rodiče) o 1. ročník (2,88…1 – velmi špatné, 2 – spíše špatné, 3 – spíše dobré, 4 – výborné) o 2. ročník (2,91…) o 3. ročník (2,62…) o 4. ročník (2,80…) o 5. ročník (2,36…) o 6. ročník (3,00…) o 7. ročník (2,78…) o 8. ročník (2,62…) o 9. ročník (2,83…)

- 108 -



máš ve třídě kamarády (žáci I. stupně) o ne (0%) o jenom pár (22%) o ano (78%)

- 109 -



chovají se děti u vás ve třídě k sobě hezky (žáci I. stupně) o 1. ročník (1,91…1 – ne, 2 – jen někdy, 3 – ano) o 2. ročník (1,92…) o 3. ročník (1,43…) o 4. ročník (1.91…) o 5. ročník (2,07…)

- 110 -



o učitelé – učitelé  spolupracují podle vás učitelé při plánování výuky a její realizaci dostatečně (učitelé) o (téměř) nikdo (7%) o menšina (21%) o většina (43%) o (téměř) všichni (21%) o nelze posoudit (7%)

- 111 -



o učitelé – učitelé  jste spokojeni s tím, jak se k vám chovají učitelé školy (rodiče) o 1. ročník (3,80…1 – ne, 2 – spíše ne, 3 – spíše ano, 4 – ano) o 2. ročník (3,67…) o 3. ročník (3,58…) o 4. ročník (3,27…) o 5. ročník (3,42…) o 6. ročník (3,42…) o 7. ročník (3,36…) o 8. ročník (3,12…) o 9. ročník (2,92…)

- 112 -



o rodiče – žáci  pokud máš ve škole nějaký problém, svěříš se rodičům (žáci I. stupně) o 1. ročník (2,73…1 – ne, 2 – jen někdy, 3 – ano) o 2. ročník (2,62…) o 3. ročník (2,71…) o 4. ročník (2,73…) o 5. ročník (2,77…)

- 113 -



o vedení – učitelé  cítíte, že vedení oceňuje vaši práci (učitelé) o ne (0%) o spíše ne (14%) o spíše ano (43%) o ano (43%) o nelze posoudit (0%)

- 114 -



máte vy osobně reálnou možnost zasahovat do rozhodnutí, která se týkají chodu školy a její budoucnosti (učitelé) o ne (0%) o spíše ne (29%) o spíše ano (29%) o ano (43%) o nelze posoudit (0%)

- 115 -



Školní nej 



čeho si na vaší škole nejvíc vážíte (rodiče) o vedení školy, ředitele(ky) (45%) o mimoškolních akcí pořádaných školou (39%) o přístupu učitelů k žákům (35%) o výběru kroužků (23%) o přístupu učitelů k rodičům (17%) co by bylo potřeba na vaší škole změnit, co vám na vaší škole nejvíc vadí (rodiče) o nic (25%) o vztahy mezi žáky navzájem (24%) o přístupu učitelů k žákům (21%) o kvalita výuky (20%) o vzhled budovy, výzdoba a vybavení tříd atd. (13%)

- 116 -





čeho si na vaší škole nejvíc vážíte (učitelé) o vedení školy (71%) o mimoškolních akcí pořádaných školou (50%) o snahy učitelů o zlepšení, změny k lepšímu (36%) o přátelských vztahů mezi žáky a učiteli (21%) o kvalitního vybavení – pomůcek, počítačů, programů, knih, učebnic atd. (21%) co by bylo potřeba na vaší škole změnit, co vám na vaší škole nejvíc vadí (učitelé) o přístup a neochota žáků (43%) o špatná kázeň některých žáků, drzost vůči učitelům (29%) o snaha o změnu za každou cenu, přílišné novátorství (29%) o nedostatek kvalitního vybavení – pomůcek, počítačů, programů, knih, učebnic… (29%) o špatné vztahy mezi některými kolegy (29%) o špatný vzhled budovy, výzdoba a vybavení tříd, chodeb… (29%)

- 117 -





čeho si na vaší škole nejvíc vážíš (žáci II. st.) o kamarádů, spolužáků (58%) o akcí, které škola pořádá (44%) o výuky na PC (42%) o učitelů (zajímá je, co si myslíme, jsou ochotní, trpěliví… (21%) o vedení školy – snaží se řešit problémy a věci zlepšovat (21%) o školní jídelny (15%) co by bylo potřeba na vaší škole změnit, co vám na vaší škole nejvíc vadí (žáci II. stupně) o špatná kázeň některých žáků, drzost vůči učitelům (33%) o špatný vzhled budovy, výzdoba a vybavení tříd, chodeb… (25%) o nedostatek kvalitního vybavení – pomůcek, počítačů, programů, knih, učebnic… (21%) o spolužáci, špatné vztahy mezi žáky, nadávání (19%) o malý výběr volitelných předmětů (19%) o způsob a kvalita výuky – často se nudíme, učíme se zpaměti a nepodstatné věci + nepořádek (17%) o učitelé (nesplní co slíbí, křičí na nás, nezajímá je, co si myslíme (15%) o malý výběr kroužků (8%) o jídelna – fronty, špatné jídlo (6%) o nevhodné vybavení ke sportování – hřiště, tělocvična (4%)

- 118 -


8.2.

PORTFOLIA – STRUČNĚ VÝSLEDKY ANKET, DOTAZNÍKŮ apod. zadávané vyučujícími ve třídách

8.2.1. -

Anonymní dotazník pro rodiče (výsledky, 1.tř. –RC/třídní schůzka, 29.11. 07)

10 vyplněných mé dítě je ve škole spokojené: 9 ano, 0 občas, 0 chtělo by zpět do MŠ, 1 bez odpovědi do školy se: 0 netěší, 0 občas se těší, 10 těší se mluví o tom, co ve škole prožilo: 8 často, 2 někdy, 0 vůbec mám pocit, že třídní učitelku: 10 má rád, 0 nevím, 0 nemá rád doma si opakujeme: 7 každý den, 0 1x týdně, 3 občas, 0 nikdy co bych rád změnil, připomínky, podněty: 1 šatnu, 1 nic – jsem maximálně spokojená

8.2.2. -


Anonymní dotazník pro rodiče (konec I. pololetí, výsledky, 07/08/1.tř. – RC)

zakroužkujte to, s čím se ztotožníte

1. „Školní úspěchy“ vnímám: a) pozitivně b) částečně pozitivně c) negativně d) nevím 2. Z čeho jsem získal více informací: a) z vysvědčení b) ze „Školních úspěchů“ c) z obou stejně 3. Dávám přednost: a) známkám b) slovnímu hodnocení c) známky + slovní doplnění (současný stav) d) je mi to jedno 4. Ve druhém pololetí bych chtěla, aby moje dítě bylo hodnoceno: a) jen známkami b) jako v prvním pololetí (známky + slovní doplnění) Vaše připomínky a náměty jsou vítány: Děkuji za vyplnění. R. Círalová Vyhodnocení: 9 odevzdaných a vyplněných dotazníků a) 9 b) 0 c) 0 d) 0 a) 0 b) 2 c) 7 a) 0 b) 0 c) 9 a) 0 b) 9 Vaše připomínky a náměty jsou vítány: jeden názor – slovní hodnocení se nám velmi zamlouvá. Je to více osobních informací a pro vás více práce. Vážíme si toho a děkujeme.

- 119 -


8.2.3.


Dotazník „Co si myslíš o způsobu vyučování v předmětu fyzika“ (F-6, 07/08/MKv)

1. Na fyziku se těším.

VŽDY(5) ČASTO(4) NĚKDY(7) NIKDY(0)

2. To, co dělám, mi připadá důležité.


3. To, co dělám, mi připadá zajímavé.


4. Chápu, co pan učitel chce, abych dělal.


5. Rozumím tomu, co pan učitel vysvětluje.


6. Nudím se, opakuje se to, co už znám.


7. Stihnu udělat to, co pan učitel požaduje.


8. Při vyučování cítím bezradnost a zmatek.


9. Rodiče mi znovu vysvětlují, co jsme se učili.


10. Mívám strach, že mě pan učitel vyvolá.


11. Pan učitel s námi mluví o tom, co nás zajímá.


12. Pan učitel mne pochválí, když něco udělám dobře.


13. S domácími úkoly si nevím rady.


14. Nemohu se soustředit, ve třídě je příliš rušno.


15. Zabýváme se věcmi, kterým nerozumím.


Komentář žáků – „Co si myslím o výsledcích dotazníku?“: docela dobré Komentář učitele: a. je patrný pozitivní přístup žáků a žákyň k fyzice b. aktivity v předmětu chápe většina žáků a žákyň za důležité a zajímavé

- 120 -



c. ve třídě panuje kladný většinový názor na pochopení podstaty aktivit a výkladu učitele d. převážná část dětí považuje opakování učiva za přínosné e. žáci a žákyně jsou spokojeni s časovou dotací na splnění úkolů f. mezi respondenty převažuje názor, že při vyučování cítí bezradnost a zmatek g. děti využívají pomoc svých rodičů v domácí přípravě většinou někdy h. většina žáků a žákyň projevuje obavu z vyvolání učitelem i. děti pozitivně hodnotí fakt, že s nimi učitel mluví o tom, co je zajímá j. podle většinového názoru žáků a žákyň učitel děti chválí za dobře odvedený výkon k. převažuje názor, že na soustředění je ve třídě někdy rušno a že se vyskytují věci, kterým žák nerozumí l. na co v dalším období zaměřit a. podněcovat zájem žáků i. praktickými aktivitami ii. příklady ze života (spojení fyziky s běžným životem) iii. posilováním jejich sebedůvěry prohloubením pozitivního hodnocení iv. spoluvytvářením klidné pracovní atmosféry b. co nejdříve prodiskutovávat s žáky výsledky dotazníků c. zavést pravidelnost v zakládání materiálů do portfolia.

8.2.4.

Dotazník žák/žákyně 6. třídy a klima školy (6.tř./07/08, OI, IK, MKv)

Milá šesťačko, milý šesťáku, chceme vědět, jak se Ti žije v naší škole. Prosíme Tě proto o vyplnění tohoto dotazníku. Svůj názor na pravdivost každé věty vyjádříš tím, že zakroužkuješ jednu z nabízených možností. Nechceš-li, nepodepisuj se. Zadavatel 1. Ve škole se cítím bezpečně.


2. Spolužáci se ke mně chovají přátelsky.

VŠICHNI(4) VĚTŠINA(2) NĚKTEŘÍ(7) ŽÁDNÍ(1)

3. Učitelé se ke mně chovají spravedlivě.


4. Pravidla slušného chování se dodržují.


5. Některým dětem spolužáci ubližují nebo se jim vysmívají.

SOUSTAVNĚ(0) ČASTO(6) NĚKDY(4) NIKDY(2) (2 neodpověděli)

6. O přestávkách mohu nerušeně odpočívat.


7. Špatné chování některých dětí učitelé důsledně řeší.


- 121 -



8. Učitelé žáky ponižují. ŽÁDNÍ(11)

VŠICHNI(0)

9. Učitelé mi pomohou, když mám nějaké trápení.


10. Žáci ve škole kouří.


11. Viděl/a jsem, že se ve škole prodávají drogy.

ANO(0)

12. Prostory školy jsou čisté, uklizené a pěkně vyzdobené.


13. Na záchodech je soukromí, čisto a hygienické potřeby.


14. Jídlo ve školní jídelně je chutné.


15. Školní den je dobře zorganizovaný, vše na sebe navazuje a funguje tak, jak má.

VŽDY(6) ČASTO(6) NĚKDY(0) NIKDY(1) (1 neodpověděl)

16. To, co děláme při vyučování, mi připadá smysluplné.


17. Učíme se věci důležité pro život.


18. Učitelé mají snahu, abychom ŽÁDNÍ(0) vše dobře pochopili.

VŠICHNI(12)

19. Učíme se způsobem, který mi vyhovuje.

VŽDY(6) ČASTO(3)

20. Mohu si vybírat, co mne opravdu zajímá.

VŽDY(2) ČASTO(2) NĚKDY(5) NIKDY(4) (1 neodpověděl)

21. Mám dost času na to, abych vše dobře pochopil/a.

VŽDY(4) ČASTO(4)

22. Při vyučování používáme internet.


23. Při vyučování používáme různé knihy, mapy, encyklopedie, video, CD, modely, přírodniny a další pomůcky.


- 122 -

VĚTŠINA(0)

NĚKTEŘÍ(3)

NE(14)

VĚTŠINA(2)

NĚKTEŘÍ(0)

NĚKDY(5) NIKDY(0)

NĚKDY(5) NIKDY(1)



24. Při vyučování děláme různé pokusy nebo přemýšlíme, jak by šlo něco vyřešit.


25. Spolužáci mi dobře radí, když si s něčím nevím rady.


26. Radím spolužákům, když si s něčím neví rady.


27. Když udělám chybu, učitelé se zlobí.


28. Když udělám chybu, učitelé mají radost.


29. Když udělám chybu, učitelé VŠICHNI(4) VĚTŠINA(5) NĚKTEŘÍ(5) ŽÁDNÍ(0) mi poradí, jak to mám udělat dobře. 30. Stává se, že něco udělám VŽDY(1) ČASTO(4) a dlouho se nedozvím, zda to mám dobře. 31. Učitelé mě chválí, když něco udělám dobře.

NĚKDY(6) NIKDY(3)


32. Učitelé spravedlivě hodnotí to, VŠICHNI(6) VĚTŠINA(3) NĚKTEŘÍ(3) ŽÁDNÍ(1) co vím a co dělám. (1 neodpověděl) 33. Když skončíme s nějakým tématem, mám pocit, že mu dobře rozumím.


34. To, co se ve škole učíme, používám mimo školu.


35. Mám dojem, že škola mi pomáhá poznávat svět a rozumět mu.

ANO(9) ČÁSTEČNĚ(5) NE(0)

Komentáře vyučujících: - Dotazník je vyplněn optimisticky, pozitivně. Vyjadřuje kladný vztah ke škole. Děti mají pocit, že to, co děláme, je smysluplné. Pravděpodobně by uvítali více práce s internetem. Žáci vyjádřili kladný vztah k učitelům. - 11. Viděl/a jsem, že se ve škole prodávají drogy. (samostatná otázka pro konzumaci alkoholu) 14. Jídlo ve školní jídelně je chutné. (proč ho většina vyhazuje) 25. Spolužáci mi dobře radí, když si s něčím nevím rady. (při výuce) 26. Radím spolužákům, když si s něčím neví rady. (při výuce) 30. Stává se, že něco udělám a dlouho se nedozvím, zda to mám dobře. (to nejlépe nedopadlo, zpětná vazba)

- 123 -



Doplnit: 36. Žáci ničí úmyslně školní majetek, vybavení. 37. Na otázky jsem odpovídal pravdivě. - Přidala bych tyto (výše uvedené) otázky. Jinak si myslím, že jich je dost a pokryjí všechny stránky. Myslím si, že je dobré znát odpovědi! - Hodnocení žáků je optimistické, jednání učitelů vidí a hodnotí hezky, prostředí školy také, věci, které se týkají žáků si hodnotí většinou lépe než je skutečnost a zájem. Je to celkový dojem po přečtení. - Zaujalo mě, že se šesťáci domnívají, že se dodržují pravidla slušného chování, protože mám pocit, že nevědí, co to je. Z jejich odpovědí mám ale radost – vypadá to, že se tu cítí dobře a nedomnívají se, že jim tu někdo ubližuje. - Myslím si, že můžeme být s hodnocením spokojeni. Působí na mě velice kladně. - K jednotlivým otázkám 1. Jaké nebezpečí vnímají? 3. To je pro nás docela dobré. 4. Kým? 5. Důvod. 8. To je pro nás dobré. 10. Kde? 11. Skvělé. 15. Rozumí otázce? (oprava překlepu „taj – tak“) 17. Mají s tím osobní zkušenost? 19. Bylo by zajímavé, kdyby sami napsali, jaký způsob by jim vyhovoval. 21. Nepletou si pochopení s vlastním naučením se? 25. Nebylo by lepší jen „radí“ místo „dobře radí“? 30. Je pro mě nejasné slovo „dlouho“ – co když je další hodina až za týden? 34. Je v rozporu s odpověďmi na otázku 17. -

Převažuje kladné hodnocení dotazníku ve vztahu učitel – žák i žáků k učitelům. Žáci se cítí bezpečně, nachází pomoc ze strany učitelů i spolužáků. V určité míře se nelíbí pořádek ve škole, také se stravováním se objevuje nespokojenost. Domníváme se, že některé otázky nehodnotili žáci objektivně (ot. č. 23, 24, 28). Zvážit bychom měli odpovědi žáků na otázku č. 32 a č. 5.

8.2.5.

Počítačový dotazník

1. Celkem odevzdalo 75 žáků a žákyň. 2. Na otázku „Měly by být podle Vás počítače využívány i v jiných předmětech kromě informatiky“ zazněly tyto odpovědi: „Ano“ – 70, „Ne“ – 3, „Nevím“ – 2. 3. Na otázku „Jak by měly být podle Vás v jiných předmětech mimo informatiku počítače využívány?“ odpovídali respondenti takto: - „K získávání poznatků pod přímým vedením učitele“ – 38 - „K procvičování učební látky pod přímým vedením učitele“ – 35 - „K ověřování znalostí“ – 34 - „K samostatnému učení s učitelem dostupným pomocí technických prostředků (Internet)“ – 42

- 124 -



- „K samostatnému učení bez přítomnosti učitele“ – 7 - „K samostatnému řešení úkolů“ – 28 - „Nemám zcela jasný názor“ – 2 50 42 40

38

35

34 28

30 20 7

10

2 0 k získávání poznatků pod přímým vedením učitele k procvičování učební látky pod přímým vedením učitele k ověřování znalostí k samostatnému učení s učitelem dostupným pomocí technických prostředků (Internet) k samostatnému učení bez přítomnosti učitele k samostatnému řešení úkolů nemám zcela jasný názor

4. Na otázku „Měla by škola, kam chodí Vaše dítě, využívat celosvětovou počítačovou síť Internet?“ jsme zaznamenali následující odpovědi: „Ano“ – 58, „Ne“ – 9, „Nevím“ – 8. 5. Na otázku „Pokud jste na předchozí otázku odpověděli „Ano“, jakým způsobem“ uvádíme tento přehled odpovědí: - „K získávání poznatků pod přímým vedením učitele“ – 31 - „K samostatné práci pouze na úkolech zadaných učitelem“ – 26 - „K samostatné práci žáků s omezením přístupu k nežádoucím materiálům“ – 37 - „K samostatné práci žáků bez omezení“ – 9 6. Na otázku „Cílem informatiky by podle Vás mělo být“ jsme zaregistrovali: - „Hrát si na počítači“ – 1 - „Naučit se využívat počítač jako lepší psací stroj“ – 3 - „Naučit se ovládat běžné kancelářské a systémové počítačové programy“ – 20 - „Naučit se volit nejvhodnější program a řešit pomocí počítače běžné denní úkoly“ – 34 - „Naučit se vytvářet vlastní počítačové programy“ – 7 - „Nemám konkrétní představu“ – 5 7. Na otázku „Cílem informační výchovy by mělo být“ evidujeme: - „Příprava na život plném počítačů a jiných technologií“ – 47 - „Získat kvalifikaci k lepšímu uplatnění v zaměstnání“ – 46 - „Naučit se chápat globální problémy civilizace a snažit se je řešit“ – 21 8. Na otázku „Máte doma počítač“ odpovídáme: „Ano“ – 70, „Ne“ – 5 9. K otázce, „Pokud „Ano“, jaký“ zaznamenáváme tyto údaje: - „PC 486“ – 1 - „PC Pentium MMX“ – 1 - „S CPU do 1 GB“ – 12 - „S CPU přes 1 GB“ – 20

- 125 -



- „Jiný“ – 18 - „Nevím“ – 18 10. Na otázku „Je připojený k Internetu“ odpovídáme: „Ano“ – 33, „Ne“ – 37 11. K otázce „Pokud je připojený k Internetu, je to připojení“ zaznamenáváme tyto údaje: - „Telefonní linkou (modemem)“ – 11 - „ISDN“ – 1 - „ADSL“ – 7 - „Bezdrátové“ – 14 12. Na otázku „Měli byste jako rodiče zájem o to, abyste měli přes Internet přístup k známkám a dalším informacím o Vašich dětech“ odpovídáme: „Ano“ – 42, „Ne“ – 33 13. Na otázku „CHCETE SE AKTIVNĚ ZAPOJIT DO PROSAZOVÁNÍ SVÝCH PŘEDSTAV O TOM, JAK BY MĚLA VÝUKA VAŠEHO DÍTĚTE (NEJEN POČÍTAČOVÁ) VE ŠKOLE VYPADAT“ odpovídáme: „Ano“ – 31, „Ne“ – 44.

- 126 -


8.2.6.


PORTFOLIA – AUTENTICKÉ PRÁCE ŽÁKŮ A ŽÁKYŇ

1. třída – hudební výchova

- 127 -



2. třída – projekt „Hrad“ (Auto)evaluační dotazník (upraveno, výňatky z názorů dětí, stručná statistika).

Co mě nejvíce zaujalo: kupování (2), hradní bál, pověst o Bílé paní (3), kreslení a malování hradu, chytat zloděje, vše (3), židle na hradním bále (2), dokreslování obrázku Co se mi nelíbilo vůbec: skládání hradů, nic (9), jak jsem zlobil, židle Hradní maškarní bál Nejvíce jsme se zasmál(a) u: u bálu (4) a jak Denis dělal krále (9), jak paní učitelka dělala krále (2), jak pan učitel dělal krále, korunovace krále Nudila(a) jsem se u: u skládání hradů, ničeho (9), skládání Karlštejnu, počítání, jak jsme se hádali Dozvěděl(a) jsem se něco nového:

ano (13)

ne (0)

Chodil(a) jsi rád(a) tento týden do školy: jako jindy (4)

s větší radostí (9)

ne (0)

Napiš, co si myslíš o tomto týdnu: byl hezký (4), krásný, že byl srandovní, byl pěkný, hezkej (2), že bil hezkej, byl skvělý, byl krásní, žebyl hezký - 128 -



6. třída – anglický jazyk: Dílčí hodnocení – samotný žák – krátkou větou hodnotí svůj pokrok, smajlíkem – vyučující

6. třída – environmentální výchova

- 129 -



7. třída – fyzika: dotazník na základě testu „Určujeme vlastnosti látek pevných, kapalných a plynných“ 1. Vyjmenuj alespoň pět vlastností pevných látek: 2. Jaké alespoň dvě vlastnosti musí mít horolezecké lano? 3. Jak se změní vlastnost listu papíru po jeho namočení ve vodě? 4. Vysvětli jev difúze: 5. Jak poznám, kde je dírka v propíchnuté duši kola? 6. Hustota vody je asi 1000 kg/m3. Vypočítej hmotnost 20 litrů vody. 1. Rozuměl(a) jsem zadání úkolů? a. většina žáků zadání rozuměla, někteří – „trochu“, „některým“, „něčemu jo, něčemu ne“, „ne“ Pokud jsem něčemu nerozuměl(a), pak čemu: otázka „1, 2“, „pevné látky, „tý 2 s tím lanem“, „tomu výpočtu a difúzi, „hustotě“, „trochu té difúzi“ 2. Použil(a) jsem při řešení úkolů Tabulky? a. většinou nepoužili – zadání hodnotu hustoty obsahovalo, někteří použili, jeden také, „ale moc mi to nepomohlo“. 3. Jsou pro mě Tabulky dobrým pomocníkem při řešení příkladů? Proč? a. „Ano, je tam toho hodně k pomoci při testu.“ b. „Ano, protože se v nich dá najít to, co potřebuji.“ c. „Ano, protože jsou tam všech ni vzorce.“ d. „Ano, protože ta co třeba chci tak to někdy najdu.“ e. „Ano, najdu si v nich hustotu.“ f. „Většinou Ano.“ 4. Co se mi v testu podařilo a proč: a. „Asi ta ohebnost lana a píchlá duše, protože jsem dávala pozor a zapamatovala jsem si to.“ b. „Skoro všechno, protože jsem to uměl vypočítat.“ c. „Jsem nepochopila tu 6.“ d. „Pevné látky.“ e. „Určit vlastnosti látek pevných.“ f. „Difůze, papír ve vodě.“ g. „Popsat difůze.“ h. „Od 1. do 5. příkladu sem všemu rozuměl.“ 5. Co se mi v testu nepodařilo a proč: a. „Ta difůze, úplně jsem na ní zapomněla.“ b. „Ten výpočet a ta difůze, protože sem ten výpočet moc nechápala a nevěděla co to je difůze.“ c. „Já ani nevím.“ d. „Pevné látky.“ e. „6. příklad. Tam sem tápal. Musim se doučit převádění.“ f. hlavně příklad na hmotnost – např. i převod litr – krychlový metr 6. Co mě na fyzice baví: a. „Počítání a řešení úloh.“ b. „Počítání příkladů, řešení úkolů a nějaké pokusy.“ c. „Někdy počítat.“ d. „Pokusy.“ e. „Vše.“ „Mě baví všechno.“ f. „Počítání příkladů = hmotnost, objem, hustota. Vše.“

- 130 -



g. „Pokusy a trochu pčítání.“ 7. Co mě na fyzice nebaví: a. „Když je nuda.“ b. „Když píšeme test a já se netěším.“ c. „Psát a nějaký pokusy.“ d. „Vipočti.“ e. „Nic.“ f. „Dlouhé výklady.“

- 131 -


9.


OBSAH: MOTTO:

3

ÚVOD:

5

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE:

6

NÁZEV A ADRESA

6

ZŘIZOVATEL ŠKOLY

6

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

6

ÚDAJE O VEDENÍ ŠKOLY

6

ADRESA PRO DÁLKOVÝ PŘÍSTUP

6

ÚDAJE O ŠKOLSKÉ RADĚ

6

STATUTÁRNÍ ORGÁN

6

1. PODMÍNKY KE VZDĚLÁVÁNÍ – MGR. KVĚTA MACHOVÁ, MGR. JANA SKŘIVÁNKOVÁ 7 1.1.

Lidské zdroje v roce 2008 / 2009

7

1.2. Prostorové a materiální zdroje 1.2.1. Učebny I. stupně: 1.2.2. Učebny II. st.: 1.2.3. ŠD a její hřiště: 1.2.4. Tělocvična a sportovní hřiště (SH): 1.2.5. Počítačová učebna a počítače vůbec: 1.2.6. Školní kuchyně a jídelna: 1.2.7. Dílna, kotelna a sklepní prostory: 1.2.8. Šatny a chodby: 1.2.9. Školní pozemek a zahrada, oplocení: 1.2.10. Kabinety, sborovna a ředitelna: 1.2.11. WC, sprchy, šatny zaměstnanců a učitelů: 1.2.12. Úklidové komory a sklady: 1.2.13. Budova jako taková:

7 7 7 8 8 9 9 9 10 11 12 12 12 12

1.3. Finanční zdroje 1.3.1. Obec: 1.3.2. MŠMT:

13 13 14

2. PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ – MGR. MARTIN KVAPIL, ING. IVANA ZÁHOROVSKÁ

15

2.1.

Charakteristika učících se

15

2.2.

Školní vzdělávací program

15

2.3.

Vzdělávací proces

15

- 132 -



2.4. Naše aktivity 2.4.1. Exkurze, výlety, besedy 2.4.2. Projekty 2.4.3. Soutěže – ve škole a mimo ni 2.4.4. Volnočasové aktivity 2.4.5. Kultura a sport 2.4.6. Aktivity / akce na podporu profesní přípravy 2.4.7. Aktivity / akce škola – TOM – rodiče 2.4.8. Aktivity / akce volnočasové – škola + TOM aj. 2.4.9. Osobní bezpečí – mimořádné situace – CO, silniční provoz, patologické jevy 2.4.10. Zahraniční pobyty a zájezdy 2.4.11. Partnerská spolupráce Rapšach – Rastenfeld a jiné 2.4.12. Tradice 2.4.13. Zápis do 1. třídy 2.4.14. Žákovská samospráva 2.4.15. Charita a my 2.4.16. Škola a obec 2.4.17. Spolupráce s KSV PF JČU

17 17 18 18 19 20 20 22 22 23 23 24 24 25 25 25 25 26

2.5.

Portfolia žáků

26

2.6.

Co zlepšovat, kam směřovat

26

3.

KULTURA ŠKOLY – MGR. OLGA IMRICHOVÁ, MGR. IVANA KVAPILOVÁ 28

3.1. Podpora žáků ze strany školy 3.1.1. Podpora žáků s SPU: 3.1.2. Podpora žáků s výchovnými problémy 3.1.3. Podpora nadaných žáků 3.2.

Spolupráce s rodiči

28 28 29 29 29

3.3. Spolupráce s dalšími složkami 3.3.1. Spolupráce se žákovským parlamentem 3.3.2. Spolupráce se školskou radou 3.3.3. Spolupráce s dalšími institucemi jako PPP, SVP a odbor sociálně právní ochrany dětí 3.3.4. Spolupráce se zřizovatelem a obcemi, ze kterých žáci dojíždějí 3.3.5. Spolupráce s širší veřejností 3.3.6. Spolupráce s partnerskou školou v Rastenfeldu

29 29 29 30 30 30 30

3.4.

Vzájemné vztahy

30

3.5.

Výchovné poradenství

31

3.6. Image školy 3.6.1. Design školy 3.6.2. Firemní kultura 3.6.3. Firemní komunikace

31 31 32 32

4.

ŘÍZENÍ ŠKOLY – MGR. RADKA CÍRALOVÁ, MGR. KAREL SNĚTINA

4.1. Vize a cíle školy 4.1.1. Desatero naší školy 4.1.2. STANOVENÍ CÍLŮ 4.1.3. STANOVENÍ ÚKOLŮ 4.2.

34 34 34 34 35

Dotazník k řízení školy

36

- 133 -



Specifika školy podle dotazníku Co bych dělala (dělal), kdybych byla (byl) ředitelem školy Úspěchy a neúspěchy školy v posledních dvou letech V jakých oblastech škola je či není schopna konkurence

37 37 37 38

4.3. SWOT analýza školy 4.3.1. Silné stránky školy 4.3.2. Slabé stránky školy 4.3.3. Příležitosti školy 4.3.4. Hrozby školy 4.3.5. Jakým způsobem využít silných stránek školy a příležitostí 4.3.6. Jakým způsobem eliminovat slabé stránky školy a hrozby

38 38 39 39 39 39 40

4.4. Plánování 4.4.1. Lidské zdroje 4.4.2. Materiální zdroje 4.4.3. Finanční zdroje, finanční rozpočet

40 40 41 41

4.2.1. 4.2.2. 4.2.3. 4.2.4.

4.5.

Organizace školy

41

4.6. Vedení lidí 4.6.1. Styl řízení 4.6.2. Hospitace 4.6.3. Podpora učitelů při zavádění změn 4.6.4. Začínající učitelé

42 42 43 43 43

4.7. Kontrola 4.7.1. Kontrola v oblasti BOZP, PO, hygieny 4.7.2. Kontrola v oblasti materiální 4.7.3. Kontrola v oblasti finanční 4.7.4. Kontrola v oblasti lidských zdrojů

44 44 44 44 44

4.8.

Vlastní hodnocení školy

44

5. VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ – MGR. PAVLÍNA KŘÍŽOVÁ, MGR. JANA HAVLOVÁ 5.1.

Zjišťování výsledků vzdělávání

46 46

5.2. Hodnocení výsledků výchovného působení 5.2.1. Problematika výchovného poradenství na škole 5.2.2. Výsledky prevence sociálně patologických jevů 5.2.3. Pochvaly a ocenění 5.2.4. Napomenutí a důtky 5.2.5. Snížené stupně z chování 5.2.6. Neomluvené hodiny

46 46 46 46 46 47 47

5.3. Hodnocení výsledků vzdělávání 5.3.1. Výsledky vzdělávání 5.3.2. Celkový prospěch žáků 5.3.3. Počty žáků přijatých k dalšímu studiu 5.3.4. Další výsledky vzdělávání 5.3.5. Návrhy na opatření

47 48 48 50 50 50

6. 6.1.

AUTOEVALUACE ŠKOLNÍ DRUŽINY Naše hodnocení se odvíjí z analýzy školní družiny:

- 134 -

52 52



6.2. Charakteristika školní družiny 6.2.1. Materiální podmínky školní družiny 6.2.2. Ekonomické podmínky 6.2.3. Hygienické a bezpečnostní podmínky

52 53 53 53

6.3. Přílohy: 6.3.1. „Plán aktivit a spolupráce“ 6.3.2. „Strom pravidel“ 6.3.3. „Z dokumentace“

54 54 55 55

7. VÝSLEDKY PRÁCE ŠKOLY VZHLEDEM K PODMÍNKÁM VZDĚLÁVÁNÍ A EKONOMICKÝM ZDROJŮM – MGR. KAREL SNĚTINA 62 7.1.

Celkové hodnocení využívání zdrojů

62

7.2.

Dopad vlastního hodnocení na zdokonalování školy

62

8.

PŘÍLOHY:

63

8.1. SROVNÁVACÍ TESTY A MAPA ŠKOLY 63 8.1.1. STONOŽKA 2008/2009 – 9. třídy 63 8.1.2. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 9. TŘÍD A ODPOVÍDAJÍCH ROČNÍKŮ VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ 2008, 2007, 2006 63 8.1.3. TEST SCIO – OSP, Čj, M 63 8.1.4. MAPA ŠKOLY SCIO 2009 – vybrané jevy 64 8.2. PORTFOLIA – STRUČNĚ VÝSLEDKY ANKET, DOTAZNÍKŮ apod. zadávané vyučujícími ve třídách 8.2.1. Anonymní dotazník pro rodiče (výsledky, 1.tř. –RC/třídní schůzka, 29.11. 07) 8.2.2. Anonymní dotazník pro rodiče (konec I. pololetí, výsledky, 07/08/1.tř. – RC) 8.2.3. Dotazník „Co si myslíš o způsobu vyučování v předmětu fyzika“ (F-6, 07/08/MKv) 8.2.4. Dotazník žák/žákyně 6. třídy a klima školy (6.tř./07/08, OI, IK, MKv) 8.2.5. Počítačový dotazník 8.2.6. PORTFOLIA – AUTENTICKÉ PRÁCE ŽÁKŮ A ŽÁKYŇ

9.

OBSAH:

119 119 119 120 121 124 127

132

- 135 -



- 136 -

2009

Recommend Documents