Řízení rizik v SŽDC, s.o. a posuzování bezpečnosti podle NK ES č. 352/2009 Ing. Miroslav Šídlo, Ing. Josef Černý Ing. Vladimír Novák, Praha 4.11.2014
část I. Proces řízení rizik, nejpoužívanější metody, souhrn
Proces řízení rizik pro řízení rizik jsou v SŽDC používány všechny tři metody doporučené nařízením Komise ES č. 352/2009: využití kodexů správné praxe
cca 93% ze všech posouzení
srovnání s referenčním systémem
cca 6% posouzení, ale zpravidla jen jako druhá metoda v kombinaci s uplatněním kodexů správné praxe
jednoznačný odhad rizik
do 1%, zpravidla u změn v kodexech
Počet zpráv v r. 2011 až 2014
Posuzování procesu řízení rizika se provádí v souladu s nařízením Komise ES č. 352/2009
proces řízení rizik a nezávislé posouzení se provádí důsledně podle schématu, které je uvedené v dodatku NK ES č. 352/2009 proces řízení rizik a nezávislé posuzování se provádí s ohledem na tzv. metodické pokyny DÚ pokud nemá změna na systému dopad na bezpečnost, proces řízení rizik nemusí být uplatněn a nezávislý posuzovatel posouzení neprovádí pokud se jedná o změnu nevýznamnou, rozhodne navrhovatel o této skutečnosti na základě kritérií podle NK ES č. 352/2009, proces řízení rizik je uplatněn, ale nezávislým posuzovatelem se posouzení neprovádí
Metody usměrňování rizik Proces řízení rizik v prostředí SŽDC pro strukturální subsystémy je
založen zejména na uplatňování kodexů správné praxe s podporou ve
Stavebním zákoně (183/2006 Sb.) Stavebním a technickém řádu drah (Vyhl. MD 177/1995 Sb.) Českých technických normách (hlavně třídy ČSN 73 xxxx) předpisech SŽDC S2, S3, S5, .... směrnic SŽDC, např. č. 11 a č. 67
Změny, které nemají dopad na bezpečnost nemusí být uplatněn proces řízení rizik
v prostředí SŽDC jsou však vždy na strukturálních subsystémech uplatněny procesy, které plynou ze zákona 183/2006 Stavební zákon Vyhlášky MD č. 177/1995 Sb. Stavební a technický řád drah ze souvisejících předpisů a nařízení, která splňují kritéria pro kodex správné praxe (ve smyslu NK ES 402/2013)
takové změny nejsou posuzovány nezávislým posuzovatelem
Změny nevýznamné navrhovatel rozhoduje o významnosti takové změny na základě
kritérií, která jsou uvedená v článku č. 4 nařízení postup práce při stanovení významnosti je upraven metodickým pokynem Drážního úřadu změny nevýznamné nemusí být posuzovány nezávislým posuzovatelem
Rozhodnutí o významnosti změny se provádí dle článku č. 4 nařízení Komise ES č. 352/2009
Identifikace nebezpečí provádí navrhovatel uplatněním různých metod
využitím znalostní báze o dříve identifikovaných nebezpečích analýzou mimořádných událostí studiemi nebezpečí a provozuschopnosti (metoda HAZOP) analýzou stromu událostí analýzou kořenových příčin
Etapy procesu řízení rizik v létech 2011 až 2014 dochází v procesu řízení rizik ke zjevným změnám: prakticky vymizely stavby s vysokým stupněm rozpracovanosti
před platností NK 352/2009 významně se snížil počet posouzení, která se dělala až před validací systému kvalita dokumentace potřebné k procesu řízení rizik se zlepšuje navrhovatelé začali prakticky uplatňovat činnosti etap životního cyklu (podle ČSN EN 50 126)
Etapy procesu řízení rizik s nástupem platnosti nařízení Komise EU č. 402/2013 se důsledně počítá s uplatněním procesu řízení rizik v těchto etapách životního cyklu subsystémů (v souladu s ČSN EN 50 126): návrh koncepce definice systému a podmínek jeho použití stanovéní požadavků na systém návrh a zavádění výroba a instalace přejímka systému a jeho validace provoz a údržba systému
Uplatňování kodexů správné praxe u změn, které se týkají zejména subsystémů řízení a zabezpečení infrastruktura energie
je velice často pro proces řízení rizik uplatňován tzv. kodex správné praxe
Změna kodexů správné praxe nebo změna parametrů kodexů pro proces řízení rizik se v takovém případě uplatňuje metoda
jednoznačného odhadu rizik za kritéria přijatelnosti se používají hodnoty
RAC-TS stanovené pro technické systémy hodnoty celospolečenského a individuálního rizika zmíněné v ERA/GUI/02-2008/SAF, kvantifikované v tzv. západním modelu
část II. Kritéria uplatňovaná v procesu řízení rizik
Kritéria pro individuální a společenské riziko
v ČR nejsou hodnoty kritérií stanovené ani normou a ani zákonem
podle nařízení NK ES č. 352/2009 lze za kritérium považovat míru selhání technického systému, která může vést ke katastrofickému důsledku hodnota kritéria je 10-9/hodinu, pokud je pravděpodobnost výskytu nižší, riziko se dále nezkoumá a nemusí být snižováno – viz další slide u kritéria není blíže kvantifikován katastrofický důsledek (míra závažnosti), kritérium je pouze pro míru pravděpodobnosti výskytu zákon o prevenci závažných havárií č. 353/1999 Sb podle §1, čl. 3, písm. c) se nevztahuje na železniční dopravu pokud uplatnění kodexů správné praxe zajišťuje pravděpodobnost výskytu nežádoucích událostí nižší, než vyžaduje toto kritérium pro technické systémy, využije se kodexu správné praxe
pro ostatní systémy se používají kritéria společenského rizika podle tzv. západního (holandského) modelu
citace k implementace RAC-TS do NK ES č. 352/2009
Citace k implementaci ostatních kritérií ERA v dokumentu: ERA/GUI/02-2008/SAF, tedy v souboru příkladů
připouští, že mimo RAC-TS se mohou ostatní RAC pohybovat v tzv. pyramidě kritérií přijatelnosti mezi SR a IR znázornění v pyramidě proto, že výskyt klasifikací rizik, která se blíží k SR a IR by neměl narůstat
Západní (Holandský) model kritérií
vznikl na základě objednávky holandské vlády vypracoval ho tým odborníků pod vedením J.K. Vrijlinga publikován byl na Delft University of Technology v ČR byla tato kritéria publikována v různých zdrojích
Kritérium individuálního rizika
u stávajících systémů se toleruje hodnota 10-5 u nových systémů se pracuje s hodnotou 10-6
Definice společenského rizika (SR Societal Risk) matematické vyjádření:
pi ... pravděpodobnost výskytu (scénáře nežádoucí události) ci ... pravděpodobnost se kterou dojde k usmrcení (těžkému zranění)
Společenské riziko – vyjádření FN křivkou FN křivka (FN curve) vyjadřuje pravděpodobnost překročení daného limitu jako funkci počtu usmrcených osob na logaritmické stupnici
14.11.2013
FN křivka použitá u SŽDC FN křivka (FN curve) byla použita např. jako kritérium u Manuálu systému zajišťování bezpečnosti SŽDC
14.11.2013
Definice nových kritérií RAC-TS
část III. Proces řízení rizik metoda jednoznačného odhadu rizik
Uplatňování metody jednoznačného odhadu rizik metoda se používá v případech, na které neexistují nebo nelze použít
kodexy správné praxe
tj. provádí se úprava kodexu nebo zavádění nového kodexu využívá se nové technologie v dopravě
Proces řízení rizik pro řízení rizik u nových řešení je používán standardní postup procesu řízení rizik, prováděný podle schématu, který odpovídá např. ČSN EN 50 126:
Identifikace známých nebezpečí K identifikaci známých nebezpečí navrhovatelé velice často používají metody: brainstorming HAZOP struktury „Co se stane, když ...” vlastních znalostních databází známých nebezpečí
Uplatňování metody jednoznačného odhadu rizik metody, které byly uplatněné u SŽDC v konkrétních případových studiích
brainstorming (pro identifikaci nebezpečí) HAZOP (pro studii nebezpečí a provozuschopnosti) analýza stromu událostí analýzy typu „Co se stane, když ...” FN křivky metody podle ČSN EN 50 126
část IV. Příklad použití jednoznačného odhadu rizik
Příklad:
Příklady závěrů posuzovatele při posuzování Manuálu systému zajišťování bezpečnosti SŽDC navrhovatel zvolil standardní postup, obdobný s příkladem
drážní ČSN EN 50 126 navrhovatel použil ke stanovení rizika funkci vytvořenou třemi pravděpodobnostmi
matematické vyjádření je: R= E x P x N
R je míra rizika E je pravděpodobnost výskytu nežádoucí události P je pravděpodobnost výskytu nebezpečí při nežádoucí události N je závažnost události, tj. pravděpodobnost, s jakou dojde k poranění, úrazu, úmrtí
příklad - pokračování navrhovatel provedl kvantifikaci jednotlivých
kategorií rizika ve 3 tabulkách pravděpodobnost výskytu, tj. součin E x P se pohybuje přibližně
v rozsahu hodnot 10-4 až 1 závažnost se pohybuje v rozsahu od poranění po smrtelný úraz takto konstruovanou FN křivku lze srovnat se stávající výkonností železničního systému v ČR a s kritérii tzv. celospolečenského rizika (západní/holandský model a nová RAC-TC kritéria ERA)
FN – křivka posuzování rizik podle Manuálu systému zajišťování bezpečnosti SŽDC
postup posuzovatele
nezávislý posuzovatel ve zprávě o nezávislém posouzení uvedl tyto skutečnosti
přezkoumal, zda navrženou metodu analýzy a jednoznačného odhadu rizik lze použít (ano, je standardní) přezkoumal, zda při vyhodnocení mimořádných událostí došlo ke vzniku nového rizika, které je nutné analyzovat metodou jednoznačného odhadu rizik (nedošlo) a odpovídajícím způsobem usměrnit přezkoumal vhodnost použitých kritérií (ano, bylo provedeno srovnání FN křivky s kritériem) doporučil opatření k procesu řízení rizik (nutnost projednat způsob řízení rizik se všemi subjekty, pokud některý z nich nechává část rizik neusměrněných)
FN – křivka posuzování rizik podle Manuálu
stručný závěr posuzovatele
křivka přibližně odpovídá západnímu/holandskému modelu řízení rizik podle těchto kritérií železniční systém nezhoršuje poloha křivky je mezi kritérii RAC-TS a uznávanými celospolečenskými kritérii, a to odpovídá např.: ERA/GUI/02-2008/SAF
část V. Vize do blízké budoucnosti
Vize splnit požadavky prováděcího nařízení Komise (EU) č. 402/2013 získat akreditaci/uznání subjektu pro posuzování vyhodnotit a optimalizovat proces řízení rizik v prostředí SŽDC
nezávislou studií
Účelem studie je navrhnout nástroje, dílčí postupy a mechanismy pro nový proces řízení rizik podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 402/2013 tak, aby mohl být uplatněn u Správy železniční dopravní cesty, s.o. optimálním způsobem. Studie musí obsahovat popis a postupy základních částí managementu rizik jako souhrnu preventivních činností sloužících k poznání, ocenění a minimalizaci/optimalizaci rizik, který bude minimálně zahrnovat popis analýzy rizik, hodnocení rizik a řízení rizik ve všech etapách životního cyklu.
Závěr
Děkuji vám, všem posluchačům, za pozornost.
Ing. Miroslav Šídlo, Ing. Josef Černý, Ing. Vladimír Novák SŽDC-TÚDC a AŽD Praha
