2009 LEDEN. pro rok 2009 vybral biskup Franti 0 8ek z druhļķho. I dnes. vpustąŋme s d 0 1vĻ rou Krista dļēle. A nejen dnes,

1/2009 Vteˇlenı´ Bozˇ´ıho Syna v Jezˇ´ısˇi Kristu je historicka´ uda´lost, ktera´ se stala prˇed dveˇma tisıći lety. Bu˚h se tak prˇiblı´zˇil lidstvu. Chce se vsˇak prˇiblı´zˇit kazˇde´mu cˇloveˇku, a proto jako duchovnı´ proces probı´ha´ toto prˇiblı´zˇenı´ v pru˚beˇhu celyćh lidskyćh deˇjin. I dnes.

LEDEN • Motto diece´ze pro rok 2009 vybral biskup Frantisˇek z druhe´ho listu Timoteovi — versˇ „Vı´m, komu jsem uveˇrˇil“ (2 Tim 1,12). Jeden z na´vrhu˚ vy´tvarne´ho ztva´rneˇnı´ motta prˇedstavujeme, vı´teˇzny´ na´vrh najdete (doufa´me) vlozˇeny´ do prˇ´ısˇtı´ho cˇ´ısla Zpravodaje.

V Bibli je psańo: „Hle, stojı´m u dverˇ´ı a klepu. Kdo uslysˇ´ı mu˚j hlas a otevrˇe dverˇe, k tomu vejdu a budu jı´st u neˇho a on u meˇ“ (Zj 3,20). Otevrˇme sva´ srdce dokorˇań a vpust’me s du˚veˇrou Krista da´le. A nejen dnes, ale kazˇdodenneˇ a po cely´ zˇivot. Vańoce se tak pro na´s stanou radostnou a sˇt’astnou celozˇivotnı´ realitou. Snazˇ´ım se takto prozˇ´ıvat kazˇdy´ den a zvu i va´s na tuto cestu. Soucˇasneˇ se za Va´s modlı´m, aby se va´m to podarˇilo. Plzenˇ, Vańoce 2008

1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

LEDEN 2009

• Pasty´rˇsky´ list k mottu diece´ze 2009 „Vı´m, komu jsem uveˇrˇil“ (2 Tim 1,12) Mile´ sestry a milı´ bratrˇi, tato slova z poslednı´ho Pavlova listu, psane´ho prˇed smrtı´ pravdeˇpodobneˇ z rˇ´ımske´ho veˇzenı´, jsou jakousi jeho za´veˇtı´, jsou vy´razem toho, v koho Pavel veˇrˇil a z cˇeho bral sı´lu ke sve´mu mimorˇa´dne´mu zˇivotu. Vzhledem k Roku svate´ho Pavla, ktery´ na´m stavı´ Pavla — i prˇes jeho mimorˇa´dnost — jako vzor hodny´ na´sledovańı´, jako cˇloveˇka velike´ vı´ry, je dobre´ vzı´t tento text i jako prˇ´ılezˇitost k ozˇivenı´ nasˇ´ı vı´ry. Zamysleme se prˇedevsˇ´ım nad podstatou vı´ry, co je vlastneˇ vı´ra. Necha´me se prˇi tom ve´st ´ vod do krˇest’anstvı´, z nı´zˇ budu volneˇ citovat. slovy papezˇe Benedikta XVI. z jeho knihy U ˇ Reknu-li veˇrˇ´ım, neznamena´ to, zˇe konstatuji to cˇi ono, ale zˇe k bytı´, k existenci, k sobeˇ a celku skutecˇnosti zaujı´ma´m urcˇity´ postoj. Postoj, zˇe to, co nelze videˇt, co se zˇa´dny´m zpu˚sobem nemu˚zˇe objevit v me´m zorne´m poli, nenı´ neskutecˇne´, pra´veˇ naopak: zˇe ono neviditelne´ je pravou skutecˇnostı´, zˇe je tı´m, co vsˇe ostatnı´ existujıćı´ nese a umozˇnˇuje a co cˇloveˇku sky´ta´ vpravdeˇ lidskou existenci, co umozˇnˇuje jeho lidstvı´ a lidske´ bytı´. Vyja´drˇeno jesˇteˇ jinak: veˇrˇit znamena´ prˇijmout, zˇe v ja´dru lidske´ existence se nale´za´ bod, smysly neuchopitelny´, v neˇmzˇ objevujeme neviditelne´, kde se toho neviditelne´ho mu˚zˇeme doty´kat a prˇitom zakousˇet, zˇe je pro nasˇi existenci nezbytne´. Teprve tak se na´m vlastneˇ rozhodujıćı´m zpu˚sobem otevı´ra´ pohled na sveˇt. Takove´ho postoje dosa´hneme jen tı´m, co Bible nazy´va´ promeˇneˇnı´ cˇi obraćenı´. Ano, vı´ra je obraćenı´, prˇi neˇmzˇ cˇloveˇk odhalı´, zˇe podle´ha´ klamu, jestlizˇe prˇilnul jen k tomu, co je viditelne´ a hmatatelne´. To je za´rovenˇ i nejhlubsˇ´ım du˚vodem, procˇ se vı´ra neda´ na´zorneˇ doka´zat: Vı´ra je obrat bytı´ a obdrzˇ´ı ji pouze ten, kdo se obra´tı´. Protozˇe na´s ale nasˇe prˇirozene´ sklony neusta´le odva´deˇjı´ jiny´m smeˇrem, je vı´ra jakozˇto obraćenı´ den co den nova´: jedineˇ prostrˇednictvı´m celozˇivotnı´ho obraćenı´ mu˚zˇeme tedy pochopit, co znamena´ rˇ´ıci: veˇrˇ´ım. Vı´ra na´lezˇ´ı do oblasti za´kladnıćh rozhodnutı´, jimzˇ se cˇloveˇk nemu˚zˇe vyhnout a na neˇzˇ mu˚zˇe odpovı´dat pouze jediny´m zpu˚sobem. Existuje tedy sfe´ra, ktera´ neprˇipousˇtı´ jinou odpoveˇd’, nezˇ odpoveˇd’ vı´ry, a zˇa´dny´ cˇloveˇk tuto oblast nemu˚zˇe zcela obejı´t. Kazˇdy´ cˇloveˇk nutneˇ neˇjaky´m zpu˚sobem „veˇrˇ´ı“. Co tedy znamena´ veˇrˇit? Veˇrˇit nemu˚zˇeme redukovat na veˇdeˇt. Je to zpu˚sob postoje, jaky´ cˇloveˇk zaujı´ma´ k celku skutecˇnosti, ktery´ se vymyka´ veˇdeˇnı´ a je s veˇdeˇnı´m nesoumeˇrˇitelny´. Je to stanovenı´ smyslu, bez neˇhozˇ cˇloveˇk zu˚sta´va´ jako bez opory, a ktere´ je nutne´ pro uvazˇovańı´ i jednańı´. To je mozˇne´ jen silou neˇjake´ho smyslu, ktery´ cˇloveˇka nese. Cˇloveˇk opravdu nezˇije jen z chleba veˇcı´ uskutecˇnitelnyćh, ktere´ je schopny´ sa´m vytvorˇit. Cˇloveˇk, jako takovy´, zˇije ze slova, z la´sky a zˇivotnı´ho smyslu. Zˇivotnı´ smysl je ten chle´b, ktery´ cˇloveˇka udrzˇuje. Bez slova, bez smyslu, bez la´sky se dostane cˇloveˇk do situace, kdy uzˇ nemu˚zˇe opravdu zˇ´ıt, i kdyby zˇil v sebeveˇtsˇ´ım prˇepychu. Situace, kdy cˇloveˇk opakuje „ja´ uzˇ nemohu“ se velmi cˇasto vyskytuje i v hmotne´m blahobytu. Smysl tedy nema´ pu˚vod ve veˇdeˇnı´. Smysl vytvorˇeny´ cˇloveˇkem nenı´ vposled zˇa´dny´ smysl. Smysl, tedy za´klad, na neˇmzˇ mu˚zˇe cela´ nasˇe existence sta´t a zˇ´ıt, nelze vytvorˇit, ten je mozˇne´ jedineˇ prˇijmout. Veˇrˇit krˇest’ansky, znamena´ sveˇrˇovat se smyslu, jenzˇ nese mne i sveˇt; prˇijı´mat ho jako pevny´ za´klad, na ktere´m mohu beze strachu sta´t. Znamena´ to cha´pat nasˇi existenci jako odpoveˇd’ na Slovo, na Logos, ktery´ vsˇechno nese a udrzˇuje. Znamena´ to souhlasit s tı´m, 2


LEDEN 2009

zˇe smysl, jejzˇ nemu˚zˇeme vytvorˇit, ale jen prˇijmout, je na´m uzˇ darovań, takzˇe stacˇ´ı, abychom ho prˇijı´mali a sveˇrˇovali se mu. Ovsˇem to, na cˇem cˇloveˇk mu˚zˇe sta´t a co mu mu˚zˇe by´t smyslem, smı´ by´t pouze pravda sama. Smysl, ktery´ by nebyl pravdou, by byl ne-smysl. Proto krˇest’anska´ vı´ra v podstateˇ obsahuje prˇesveˇdcˇenı´, zˇe za´klad vesˇkere´ho smyslu, Logos, je smysl i pravda za´rovenˇ. Za´kladnı´m rysem krˇest’anske´ vı´ry je jejı´ osobnı´ charakter. Krˇest’anska´ vı´ra je neˇco vıć, nezˇ rozhodnutı´ pro duchovnı´ za´klad sveˇta. Jejı´ u´strˇednı´ formule neznı´ „Veˇrˇ´ım v neˇco“, ny´brzˇ „Veˇrˇ´ım v Tebe“. Vı´ra je setka´vańı´ s cˇloveˇkem Jezˇ´ısˇem a my v tomto setka´vańı´ pozna´va´me smysl sveˇta jako osobu. Ve sve´m zˇivoteˇ z Otce, v bezprostrˇednı´m a teˇsne´m spojenı´ s Otcem v modlitbeˇ, ano i v patrˇenı´, je Jezˇ´ısˇ Bozˇ´ı sveˇdek, skrze neˇhozˇ se mu˚zˇeme doty´kat Nedotknutelne´ho, v neˇmzˇ se vzda´leny´ stal Blı´zky´m. A co vıć: on nenı´ pouhy´ sveˇdek, jemuzˇ veˇrˇ´ıme to, co nazı´ral ve sve´ existenci, ktera´ na´s od toho, co prvoplańoveˇ a falesˇneˇ upouta´valo nasˇi pozornost, prˇivedla k hlubina´m cele´ pravdy. Ne, on je sama prˇ´ıtomnost Veˇcˇne´ho v tomto sveˇteˇ. V jeho zˇivoteˇ, v bezvy´hradnosti jeho bytı´ pro lidi, je prˇ´ıtomen smysl sveˇta, on se na´m da´va´ jako la´ska, ktera´ miluje i mne, a tı´mto nepochopitelny´m darem la´sky, neohrozˇene´ pomı´jivostı´ a nezkalene´ sobectvı´m, cˇinı´ zˇivot hodny´m toho, abychom jej zˇili. Smyslem sveˇta je TY, ovsˇem takove´ TY, jezˇ samo nenı´ otevrˇenou ota´zkou, ny´brzˇ je za´kladem vsˇeho, za´kladem, ktery´ uzˇ zˇa´dny´ jiny´ za´klad nepotrˇebuje. A tak je vı´ra nalezenı´m TY, jezˇ meˇ nese a ve vsˇ´ı nenaplneˇnosti a vposled i nenaplnitelnosti lidske´ho setka´vańı´ mi da´va´ prˇ´ıslib neznicˇitelne´ la´sky, ktera´ po veˇcˇnosti nejen dychtı´, ale take´ ji sky´ta´. Krˇest’anska´ vı´ra zˇije z toho, zˇe existuje smysl ne pouze objektivnı´, ale zˇe tento smysl meˇ zna´ a miluje, zˇe se mu mohu sveˇrˇit jako dı´teˇ, ktere´ vı´, zˇe vsˇechno jeho ta´zańı´ je bezpecˇneˇ ukryto v matcˇineˇ TY. A tak vı´ra, du˚veˇra a la´ska sply´vajı´ nakonec v jedno, a vsˇechny obsahy, okolo nichzˇ se vı´ra tocˇ´ı, jsou jen konkre´tnı´m naplneˇnı´m onoho ”Veˇrˇ´ım v Tebe”, za´kladnı´ho obratu, na neˇmzˇ stojı´ vsˇe ostatnı´, totizˇ zjevenı´ Boha v tva´rˇi cˇloveˇka Jezˇ´ısˇe z Nazareta, vteˇlene´ho Bozˇ´ıho Syna. At’ tedy konkre´tnı´m naplneˇnı´m nasˇeho motta pro tento rok: „Vı´m, komu jsem uveˇrˇil,“ je nasˇe vyznańı´ srdcem, slovy, ale prˇedevsˇ´ım cely´m zˇivotem: „Veˇrˇ´ım v Tebe, Pane Jezˇ´ısˇi Kriste, jako v smysl sveˇta i me´ho zˇivota.“ Aby na´sˇ Pań, Jezˇ´ısˇ Kristus, byl naplneˇnı´m a radostı´ cele´ho vasˇeho zˇivota ´ m´ noce vypros ˇuji Plzenˇva , Va 2008 hojne´ Bozˇ´ı pozˇehnańı´. Va´sˇ biskup

ˇ ´ımskokatolickou farnost Ny´rˇany R „Pojd’te da´l, jdete akora´t, ma´me zrovna cˇerstveˇ vymalovańo!“ vı´ta´ meˇ bodrˇe na patrove´ ny´rˇanske´ farˇe dvaasˇedesa´tilety´ P. Stanislav Uhlı´rˇ. „Jesˇteˇ va´m na to rozsvı´tı´m, abyste videˇla tu kra´su,“ smeˇje se. Zdi chodby i farnı´ kancela´rˇe, kde useda´me, skutecˇneˇ za´rˇ´ı oslnivou cˇistotou. „Podı´vejte, uka´zˇu va´m neˇjake´ fotky,“ otevı´ra´ P. Uhlı´rˇ skrˇ´ınˇku a vyndava´ jedno velke´

album za druhy´m. Ve vsˇech ma´ pecˇliveˇ usporˇa´dane´ a popsane´ snı´mky z nejru˚zneˇjsˇ´ıch akcı´ farnosti. „Nasˇe farnost deˇla´ cˇasto takove´ vy´lety, rˇ´ıka´me jim pouteˇ. Objedna´me autobus a vyra´zˇ´ıme. Letos jsme byli trˇeba na Svate´ Horˇe, na Makove´ Horˇe, v Rozˇmita´lu, pravidelneˇ jezdı´me na Krˇ´ızˇovy´ vrch u Stoda, do Regensburgu a podobneˇ,“ probı´ra´ fara´rˇ stovky fotografiı´, z nichzˇ veˇtsˇinu porˇ´ıdil on sa´m. 3


LEDEN 2009

Ma´ i bohatou sbı´rku snı´mku˚ starsˇ´ıho data, na vody, vymalovali jsme,“ vysveˇtluje fara´rˇ a pak nichzˇ jsou vy´znamne´ osobnosti jako kardina´l trochu rozohneˇneˇ doda´va´: „Drˇ´ıv meˇl kazˇdy´ Toma´sˇek, biskup Lobkowicz a dalsˇ´ı. kostel sve´ho patrona, ktery´ financoval jeho u´drzˇbu, at’ uzˇ to byl kla´sˇter, majitel panstvı´, obec nebo neˇkdo jiny´. Dneska spousta kostelu˚ nema´ nikoho, jenom jsou tu porˇa´d dohady, kdo za to mu˚zˇe, zˇe cha´trajı´.“ Saha´ do sˇuplı´ku pro popsany´ list. „Vidı´te, tady moje pomocnice Ivana Meclova´ napsala odpoveˇd’na jeden cˇlańek, kde vyty´kali cı´rkvi, zˇe se o kostely nestara´. Dobrˇe jim to vysveˇtlila, jaka´ je ve skutecˇnosti situace, zˇe jo,“ roztahuje tva´rˇ do u´smeˇvu. Pak ale krcˇ´ı rameny: „Jenom jestli to otisknou . . . “

Kostel potrˇebuje patrona „Ma´lokdo vı´, zˇe Ny´rˇany jsou jednı´m z nejlidnateˇjsˇ´ıch meˇst v diece´zi. Prˇitom jesˇteˇ v polovineˇ 19. stoletı´ to by´vala mala´ vesnicˇka cˇ´ıtajıćı´ 29 cˇ´ısel, ktera´ se zacˇala rozru˚stat azˇ po objevenı´ uhelnyćh lozˇisek. Ny´rˇany take´ dlouhou dobu spadaly pod farnost U´herce, nebyl tu ani kostel, ten byl postaven azˇ roku 1904,“ zacˇ´ına´ P. Uhlı´rˇ u historie farnosti a prˇecha´zı´ k soucˇasnosti. „V nedeˇli tu chodı´ do kostela tak 80 azˇ 90 lidı´, to nenı´ ma´lo. Stav ale neˇkdy kolı´sa´, protozˇe cˇa´st na´vsˇteˇvnı´ku˚ bohosluzˇeb tvorˇ´ı Slovaći a Polaći, kterˇ´ı jsou tu zameˇstnańi, takzˇe za´lezˇ´ı na tom, kolik jich tu momenta´lneˇ je. Takove´ pevne´ ja´dro farnosti tvorˇ´ı 30 azˇ 40 farnı´ku˚.“ Ny´rˇansky´ kostel sv. Prokopa je uzˇ historicky majetkem meˇsta, ktere´ jej take´ prˇed deseti lety opravilo. „Ma´me takovou nepsanou dohodu, zˇe my jako farnost se stara´me o vnitrˇek, meˇsto o para´du a vneˇjsˇek kostela. Da´vali jsme nova´ okna, elektricke´ roz4

Obce majı´ jine´ mozˇnosti Kromeˇ ny´rˇanske´ho kostela, ktery´ patrˇ´ı meˇstu uzˇ le´ta, byly v soucˇasne´ dobeˇ prˇevedeny ´ hercıćh a Blatnici. na obec take´ kostely v U „Obce majı´ jine´ mozˇnosti. Kostel v U´hercıćh je obrovsky´ a na jeho opravu je potrˇeba spousta peneˇz. Obec na to dosta´va´ kazˇdorocˇneˇ jeden a pu˚l miliońu korun. Na´m jako cı´rkvi by to nedali a vlastnı´ penı´ze nema´me,“ rˇ´ıka´ kneˇz. Farnost se momenta´lneˇ snazˇ´ı za pomoci sta´tnıćh peneˇz opravit kostel v Pnˇovanech. „Je to hrozneˇ drahe´, kdyzˇ opravu deˇla´ firma. Le´pe by bylo, kdyby se sesˇli lide´, kterˇ´ı by to deˇlali s nadsˇenı´m a chutı´,“ povzdychne. Zu˚stala vı´ra po prˇedcıćh P. Stanislav Uhlı´rˇ spravuje ny´rˇanskou farnost uzˇ 13 let, prˇedtı´m pu˚sobil v Chebu, Mirosˇoveˇ, Mlecˇicıćh a dalsˇ´ıch mı´stech. On sa´m je rodily´ Plzenˇa´k. „Kdyzˇ jsem prˇisˇel v roce 1995, byla farnost u´zemneˇ trochu jina´. Od te´ doby z nı´ neˇktere´ obce ubyly, jine´ prˇibyly. Ale porˇa´d je to dost velke´ u´zemı´,“ konstatuje s tı´m, zˇe k Blatnici, Herˇmanoveˇ Huti, Jezne´, Kozolu´ hercu˚m a Vejprnicı´m mu pu˚m, Pnˇovanu˚m, U neda´vno jesˇteˇ prˇibyly Kladruby u Strˇ´ıbra. „Kazˇda´ vesnice ma´ sva´ specifika. V Ny´rˇanech a Herˇmanoveˇ Huti je hodneˇ potomku˚


LEDEN 2009

by´valyćh neˇmeckyćh obyvatel, kterˇ´ı nebyli po va´lce odsunuti. Dneska je pozna´te uzˇ jen podle krˇestnıćh jmen, vychodili cˇeske´ sˇkoly. Mnohy´m z nich zu˚stala vı´ra po prˇedcıćh.“ Ny´rˇansˇtı´ farnıći se cˇasto scha´zejı´ na farˇe, ale jak rˇ´ıka´ fara´rˇ, teˇzˇisˇteˇm sta´le zu˚sta´va´ kostel. Objevujı´ se tu i mladı´ lide´, kterˇ´ı majı´ za´jem o hledańı´ a prohlubovańı´ vı´ry, prˇipravujı´ se na birˇmovańı´. Krˇtu˚ je tu take´ pomeˇrneˇ dost, momenta´lneˇ se prˇipravuje i jeden dospeˇly´. Pta´m se na vztahy s meˇstsky´m u´rˇadem, ktere´ vzhledem k vlastnictvı´ kostela musı´ by´t asi intenzivneˇjsˇ´ı. „Rozumı´me si, zna´me se, vyjdeme si vstrˇ´ıc. Kdyzˇ tam prˇijdu, jsou na meˇ velice prˇ´ıjemnı´,“ rˇ´ıka´ P. Uhlı´rˇ.

Na kole za kazˇde´ho pocˇası´ Hodiny ve farnı´ kancela´rˇi odbı´jejı´ jedenaćtou hodinu a pan fara´rˇ na meˇ spiklenecky mrkne: „Ja´ jsem dneska pozvany´ na obeˇd. Na kra´lı´ka.“ Chvilku uvazˇuje: „Asi pojedu na kole. Ma´m pak jesˇteˇ na´vsˇteˇvu u jedne´ nemocne´ panı´.“ Za okny se prˇevalujı´ chuchvalce mlhy a teplota je jen pa´r stupnˇu˚ nad nulou. Usednout na kolo by se mi vu˚bec nechteˇlo. „To ja´ jezdı´m na kole ra´d. Kdyzˇ ma´m slouzˇit msˇi svatou, tak samozrˇejmeˇ jedu autem, abych tam neprˇijel usˇtvany´. Ale jinak to tady ra´d objı´zˇdı´m na kole,“ smeˇje se P. Stanislav. On se vu˚bec ra´d smeˇje. S jeho smıćhem se i ne zcela vesele´ veˇci zdajı´ veselejsˇ´ı. Alena Ourˇednı´kova´

List Filipsky´m

sem a Timoteem a zalozˇil tamnı´ spolecˇenstvı´ krˇest’anu˚ (srov. Sk 16,11–40). Ve vypra´veˇnı´ Skutku˚ aposˇtolu˚ se k tomu zachovaly neˇktere´ zajı´mave´ jednotlivosti. Obraćenı´ a krˇest Lydie, prvnı´ evropske´ krˇest’anky, obchodnice s purpurem z Thyatir, se patrneˇ opı´ra´ o solidnı´ tradici. V jejı´m domeˇ meˇla mı´t noveˇ zalozˇena´ krˇest’anska´ obec svu˚j strˇed. Take´ nenı´ procˇ pochybovat o Pavloveˇ uveˇzneˇnı´ prˇi prvnı´ misii ve Filipech, i kdyzˇ je ve Skutcıćh aposˇtolu˚ vylıćˇeno na zpu˚sob novely. V prvnı´m listu Tesalonicky´m, ktery´ je nejstarsˇ´ım Pavlovy´m listem, cˇteme tuto zmıńku: „Sami vı´te, bratrˇi, zˇe na´sˇ prˇ´ıchod k va´m nebyl marny´. Vı´te take´, jak jsme prˇedtı´m ve Filipech trpeˇli a byli pohaneˇni . . . “ (1 Te 2,1–2a). Znamena´ to, zˇe aposˇtol zazˇil ve Filipech uveˇzneˇnı´ a sˇpatne´ zacha´zenı´. Zpra´va ve Skutcıćh take´ ukazuje, zˇe odpor proti Pavlovi vycha´zel ve Filipech z rˇ´ımske´ho, nikoli ze zˇidovske´ho obyvatelstva (Sk 16,20nn).

´ vod. Filipy jsou severomakedonske´ meˇsto. U Jeho zalozˇenı´ i na´zev souvisı´ s dobytı´m jedne´ male´ rˇecke´ kolonie kol. r. 356 prˇ. Kr. makedonsky´m kra´lem Filipem II., otcem Alexandra Velike´ho. Brzy nato ale meˇsto upadlo do bezvy´znamnosti a teprve o trˇi sta let pozdeˇji se znovu pozvedlo, kdyzˇ se stalo rˇ´ımskou provinciı´: Filipy se staly rˇ´ımskou veterańskou a obcˇanskou koloniı´, s meˇstskou samospra´vou osvobozenou od tributu˚ a danı´ a se stejny´mi pra´vy, jaka´ meˇli obcˇane´ italskyćh meˇst. Pro na´bozˇensky´ zˇivot ve Filipech byla prˇ´ıznacˇna´ koexistence rozmanityćh kultu˚. Byli uctı´vańi nejen bohove´ rˇ´ımsˇtı´, ny´brzˇ i stara´ italska´ bozˇstva u´rody a plodnosti i pu˚vodnı´ bozi Thra´kie. Prˇitom docha´zelo ke vsˇem mozˇny´m smı´sˇenı´m a ztotozˇnˇovańı´m. Take´ egyptsky´m bozˇstvu˚m zrˇ´ıdili Filipane´ chra´m. Velkou roli zde meˇl hra´t i kult cı´sarˇe.

Do tohoto meˇsta zcela rˇ´ımske´ho ra´zu s nejrozmaniteˇjsˇ´ımi na´bozˇensky´mi kulty prˇiK obsahu listu. List Filipsky´m psal Pasˇel aposˇtol na sve´ druhe´ misijnı´ cesteˇ asi ko- vel z (jine´ho) veˇzenı´ (F 1,7.13.17), v neˇmzˇ se lem r. 49 po Kr. se svy´mi spolecˇnı´ky Sila- ocitl pro Krista (F 1,13). O mı´steˇ veˇzneˇnı´ jsou 5


LEDEN 2009

dohady; z textu F vycha´zı´, zˇe se „zodpovı´da´ ˇ ´ıma a Ceprˇed soudem“ (F 1,7) — vedle R sareje Prˇ´ımorˇske´ se dnes uva´dı´ jako nejpravdeˇpodobneˇjsˇ´ı mı´sto jeho veˇzneˇnı´ Efez mezi r. 53–56. Od filipskyćh krˇest’anu˚ dostal Pavel do veˇzenı´ dar, za ktery´ tı´mto listem deˇkuje (F 2,25; 4,14.18). Pavel vyda´va´ kra´sne´ sveˇdectvı´ o sve´m teˇsne´m osobnı´m vztahu k te´to obci, kdyzˇ pı´sˇe: „I vy to vı´te, Filipsˇtı´, zˇe v pocˇa´tcıćh evangelia, kdyzˇ jsem vysˇel z Makedonie, ani jedna cı´rkev se se mnou nepodı´lela v prˇ´ıjmech a vydańıćh, jen vy sami“ (F 4,15). Krˇest’anskou obec ve Filipech tedy vyznamenal tı´m, zˇe od nı´ vıćekra´t prˇijal podporu (F 4,10.16). Pavel take´ v listeˇ varuje prˇed nebezpecˇnou skupinou lidı´, ktere´ nazy´va´ „sˇpatny´mi deˇlnı´ky“ (F 3,2). Ti prosazovali obrˇ´ızku, ve sve´ na´bozˇenske´ py´sˇe se nadrˇazovali a prˇitom

zˇili neva´zany´m zpu˚sobem zˇivota. List je ale nesen duchem krˇest’anske´ radosti z evangelia, v jehozˇ sveˇtle prˇesta´vajı´ by´t hrˇ´ıch a tra´penı´ poslednı´mi skutecˇnostmi. Urcˇity´m strˇedem listu mu˚zˇe pro na´s by´t hymnus o Kristu ve F 2,6–11. Pavel uzˇ ho prˇevzal jako hotovy´ (a mozˇna´ ho i upravil), ale urcˇiteˇ zapracoval do textu listu jako vyznańı´, ktere´ obsah listu nese. Jeho vrcholem je vyznańı´ Krista jako Pańa (F 2,11). Odtud plyne i du˚raz na krˇest’anske´ spolecˇenstvı´, ktere´ ma´ skrze Krista uzˇ nynı´ pozna´vat Bozˇ´ı pokoj a zˇ´ıt jı´m (F 4,6n). Zvla´sˇtnı´ pozornosti — k rozjı´mańı´ — doporucˇuji: F 1,3–11; 1,27–2,16; 3,7–15; 4,4–9. s vyuzˇitı´m komenta´rˇe MSK: Novy´ za´kon — List Filipanu˚m (Bernhard Mayer) Josef Kasˇe

•

• Bratrska´ jednota baptistu˚ Baptiste´ jsou krˇest’anska´ reformacˇnı´ cı´rkev, ktera´ zasta´va´ kongregacˇnı´ zrˇ´ızenı´ = kazˇdy´ sbor je samostatny´ a kazˇdy´ cˇlen ma´ pra´vo zasahovat do sborovyćh za´lezˇitostı´. Jednotlive´ sbory jsou sdruzˇeny do jednot (u na´s Bratrska´ jednota baptistu˚ — BJB) a da´le do kontinenta´lnıćh seskupenı´ a sveˇtove´ho svazu baptistu˚. Baptiste´ se oddeˇlili od anglikańske´ cı´rkve r. 1610, zakladatele´ byli John Smith a Henry Jacob. Odmı´tajı´ hierarchicke´ usporˇa´dańı´ a minimalizujı´ instituci, proto neuzˇ´ıvajı´ oznacˇenı´ „cı´rkev“. Prosazujı´ du˚slednou odluku od sta´tu ve vsˇech oblastech a uplatnˇujı´ sborovou ka´zenˇ, pocˇ´ınaje napomenutı´m mezi cˇtyrˇma ocˇima a koncˇe vyloucˇenı´m ze sboru. Krˇest ponorˇenı´m je vy´razem uveˇdomeˇle´ho osobnı´ho vyznańı´ — baptiste´ proto nekrˇtı´ deˇti. Na´zev baptiste´ ma´ svu˚j pu˚vod v rˇecke´m sloveˇ oznacˇujıćı´m „ponorˇenı´ “ neboli krˇest. Baptiste´ majı´ spolu s ostatnı´mi krˇest’ansky´mi cı´rkvemi spolecˇne´ vyznańı´ vı´ry. 6

Pocˇa´tky pu˚sobenı´ baptistu˚ na u´zemı´ dnesˇnı´ Cˇeske´ republiky spadajı´ do obdobı´ poloviny devatenaćte´ho stoletı´, kdy zapocˇala misijnı´ praće prˇedevsˇ´ım mezi neˇmecky mluvıćı´m obyvatelstvem. Prvnı´ samostatny´ cˇesky´ baptisticky´ sbor byl zalozˇen v roce 1885 v Hled’sebi u Veltrus. Od te´to doby se praće rozsˇirˇovala, takzˇe v roce 1919 bylo v Cˇeskoslovensku ustaveno sdruzˇenı´ baptistickyćh sboru˚ s na´zvem Bratrska´ jednota Chelcˇicke´ho, zahrnovala celkem 25 sboru˚. Na´zev byl pozdeˇji pozmeˇneˇn na Bratrska´ jednota baptistu˚ (Chelcˇicke´ho) a pocˇa´tkem 50. let zjednodusˇen na Bratrska´ jednota baptistu˚. Ta azˇ do konce roku 1993 zahrnovala vsˇechny baptisticke´ sbory na u´zemı´ Cˇeskoslovenska. K 1. 1. 1994 dosˇlo v du˚sledku nove´ho sta´topra´vnı´ho usporˇa´dańı´ k rozdeˇlenı´ BJB na dveˇ organizacˇneˇ samostatne´ Jednoty — v Cˇeske´ republice a ve Slovenske´ republice. Ty se vsˇak snazˇ´ı nada´le zachova´vat u´zky´ kontakt. Proto porˇa´dajı´ rˇadu spolecˇnyćh akcı´, vza´jemneˇ se informujı´, pouzˇ´ıvajı´ nada´le spolecˇny´ zpeˇvnı´k s cˇesky´mi i slovensky´mi pı´s-


LEDEN 2009

neˇmi, vyda´vajı´ spolecˇny´ cˇasopis Rozsievacˇ a podobneˇ. Vıće na www.bjb.cz V Cˇeske´ republice ma´ BJB 39 sboru˚ vcˇetneˇ sboru v Rumunsku, v Bana´tu ve sv. Heleneˇ; zrˇizuje VOSˇ socia´lnı´ a teologickou Dorkas v Olomouci, charitnı´ praći rozvı´jı´ Diakonie

BJB. Dle scˇ´ıtańı´ lidu z r. 2001 ma´ Bratrska´ jednota baptistu˚ 3622 cˇlenu˚. V nasˇ´ı diece´zi ma´ cı´rkev sbory v Karlovarske´m kraji: Asˇ, Cheb I. a Cheb II., Karlovy Vary, Kraslice, Sokolov a Tepla´; da´le kazatelske´ stanice: Teˇchlovice u Strˇ´ıbra, Pacˇ´ın, Plana´ u M. la´znı´, Liba´ u Chebu a Trˇi Sekery. jl

• Svata´ Anezˇka Cˇeska´ aneb Matka chudyćh

Anezˇka byla jesˇteˇ neˇkolikra´t zasnoubena, ale ze za´snub pokazˇde´ sesˇlo, cozˇ budoucı´ sveˇtici nijak nevadilo, nebot’ se chteˇla plneˇ zasveˇtit Bohu. A kdyzˇ jejı´ otec zemrˇel, byla si zcela jista´, zˇe chce svu˚j zˇivot prozˇ´ıt v pokańı´ a v pećˇi o nemocne´ a pra´veˇ v te´ dobeˇ ji o ruku pozˇa´dal cı´sarˇ Friedrich II. a Anezˇka neveˇdeˇla, co ma´ deˇlat. Obra´tila na papezˇe Rˇehorˇe IX., ktere´mu napsala, zˇe se zasveˇtila Bohu a tak nemu˚zˇe vstoupit do manzˇelstvı´ ani se samotny´m cı´sarˇem. Papezˇ jejı´ rozhodnutı´ podporˇil a ani cı´sarˇ necha´pal jejı´ rozhodnutı´ jako ura´zˇku. Anezˇka za zdeˇdeˇne´ penı´ze dala postavit kla´sˇter klarisek, nemocnice, kostely a roku 1234 vstoupila do rˇa´du klarisek, 31. 8. 1234 slozˇila veˇcˇne´ sliby a z rozhodnutı´ papezˇe Rˇehorˇe IX. byla ustanovena v prazˇske´m kla´sˇterˇe na Frantisˇku abatysˇ´ı, kterou zu˚stala azˇ do sve´ smrti 2. 3. 1282. Anezˇka, acˇ zˇila v u´stranı´, stala se prostrˇednicı´ mezi papezˇem a svy´m bratrem, kra´lem Vaćlavem I. Jejı´ teˇlo bylo po smrti ulozˇeno v kapli Panny Marie a v roce 1328 pozˇa´dala kra´lovna Elisˇka Prˇemyslovna o jejı´ svatorˇecˇenı´. Trvalo velice dlouho, nezˇ dosˇlo k naplneˇnı´ te´to snahy. Azˇ v roce 1874 ji papezˇ Pius IX. prohla´sil za blahoslavenou a azˇ 12. listopadu 1989 papezˇ ˇ ´ımeˇ cˇeskou kra´lovJan Pavel II. prohla´sil v R skou dceru za svatou. Veronika Pechova´

„Sta´le usilujte o la´sku k Bohu a la´sku k blizˇnı´mu. Zachovejte si pokoru a svatou chudobu jako Kristus!“ — tak znı´ za´veˇt’, kterou zanechala svata´ Anezˇka Prˇemyslovna svy´m spolusestra´m Klariska´m. La´sku a sı´lu cˇerpala z ućty ke Krˇ´ızˇi a z Eucharistie, jejı´mi veliky´mi vzory byli svaty´ Frantisˇek z Assisi, sestrˇenka svata´ Alzˇbeˇta Uherska´ a svata´ Kla´ra, s nı´zˇ si dopisovala, dochovaly se cˇtyrˇi listy. Sv. Anezˇka se se svatou Kla´rou osobneˇ nikdy nesetkala, prˇesto o Kla´rˇe rˇ´ıkala: „Kla´ra je druha´ polovina me´ dusˇe.“ Svata´ Anezˇka Cˇeska´ pocha´zela z va´zˇene´ho sˇlechticke´ho rodu. Byla nejmladsˇ´ı dcerou cˇeske´ho kra´le Prˇemysla Otakara I. a Konstancie, dcery uherske´ho kra´le Be´ly III. Narodila se 20. ledna v rozmezı´ let 1205 azˇ 1211. Jejı´ otec byl velice ctizˇa´dostivy´ a bezohledny´ panovnı´k, z politickyćh du˚vodu˚ ji jako trˇ´ıletou zasnoubil se synem slezske´ho knı´zˇete Jindrˇicha. Tak se Anezˇka dostala do Polska, o jejı´ vyćhovu se starala snoubencova maminka svata´ Hedvika Slezska´, ktera´ ji dala na vyćhovu • Na ´ vsˇteˇva partnerske´ farnosti do cisterciaćke´ho kla´sˇtera v Trˇebenicıćh. Zde pobyla Anezˇka trˇi roky a po smrti snoubence V nedeˇli 9. listopadu se vydalo cˇtrnaćt poutse vra´tila na Prazˇsky´ hrad. nı´ku˚ s P. Markem Winiarskim autobusem do

7


Prahy–Lhotky. Dalsˇ´ı dveˇ rodiny nasˇich farnı´ku˚ se vydaly auty. Byli jsme pozvańi na vy´rocˇnı´ slavnost posveˇcenı´ chra´mu P. Marie Kra´lovny mı´ru lhotecky´m farnı´m spolecˇenstvı´m. Slavnostnı´ bohosluzˇbu celebroval biskup Karel Herbst, slavnost doprova´zel mı´stnı´ chra´movy´ sbor. Po skoncˇenı´ msˇe sv. na´s prova´zel kostelem p. ing. Krˇ´ızˇek a vysveˇtlil na´m jednotliva´ zastavenı´ moderneˇ pojate´ krˇ´ızˇove´ cesty. Dopolednı´ cˇas byl zakoncˇen vy´borny´m

LEDEN 2009

pohosˇteˇnı´m v klubovneˇ, v druzˇne´m hovoru cˇas rychle ubı´hal. Dalsˇ´ım cı´lem nasˇ´ı vy´pravy byl kla´sˇter v Brˇevnoveˇ. Tam na´s ocˇeka´val benediktin P. Alesˇ, ktery´ na´m prˇiblı´zˇil historii brˇevnovske´ho kla´sˇtera od jeho zalozˇenı´ a provedl na´s chra´mem i dalsˇ´ımi pama´tny´mi objekty. Rozloucˇili jsme se s nasˇimi prazˇsky´mi prˇa´teli s dı´ky za dobrˇe prozˇity´ cˇas a vydali se na zpa´tecˇnı´ cestu do Kralovic. Jarosl. Podesta´tova´

rodnı´ bolesti domu, ktery´ se prˇed deseti lety prezentoval na´zvem: Vzdeˇla´vacı´ a rekreacˇnı´ strˇedisko plzenˇske´ diece´ze, du˚m Wolfgang Na prˇelomu letosˇnı´ho roku uplyne uzˇ deset let v Hornı´ Blatne´. Jen se zacˇalo s provozem a uzˇ od zaha´jenı´ provozu domu Wolfgang — ob- se ry´sovalo, co vsˇechno chybı´, nevyhovuje, jektu by´vale´ fary v Hornı´ Blatne´. Na zacˇa´tku musı´ se prˇedeˇlat — a porˇa´d dokola. bylo rozhodnutı´ nasˇeho otce biskupa Frantisˇka: „Potrˇebujeme objekt celorocˇneˇ vyuzˇitelny´ k setka´vańı´ rodin i jednotlivcu˚, ru˚znyćh spolecˇenstvı´ i pro farnı´ dovolene´ apod.“ To bylo v roce 1994. Bylo jasne´, zˇe to mı´sto musı´ by´t neˇkde v horaćh, aby splnˇovalo podmıńky celorocˇnı´ vyuzˇitelnosti. Volba nebyla teˇzˇka´. Sˇumava do nasˇ´ı diece´ze v podstateˇ nepatrˇ´ı, a tak ve hrˇe zu˚staly Krusˇne´ hory, v te´ dobeˇ pro veˇtsˇinu Plzenˇa´ku˚ nezna´ma´ „meˇsıćˇnı´ krajina se suchy´mi stromy, jedovaty´m ovzdusˇ´ım a hrozny´mi mlhami.“ Jedna z cest s tehdejsˇ´ım gen. vika´rˇem P. Zˇa´kem na Karlovarsko celou Kdo vlastnı´ du˚m vı´, zˇe se kolem neˇj musı´ za´lezˇitost postrcˇila. „Tı´m objektem mu˚zˇe by´t porˇa´d tocˇit . . . Nakonec po deseti letech proopusˇteˇna´ fara v Hornı´ Blatne´“, hla´sili jsme vozu je du˚m mnohem lepsˇ´ı nezˇ na zacˇa´tku; po na´vratu panu biskupovi. Bylo prˇijato a za- prˇedevsˇ´ım je stavebneˇ dokoncˇen, ma´ vsˇechny cˇalo projektovańı´ a shańeˇnı´ peneˇz; hlavnı´mi potrˇebne´ sı´teˇ (voda, kanalizace, plyn), je ˇ ezneˇ a Renovabis. da´rci bylo biskupstvı´ v R dobrˇe vybaveny´ zarˇ´ızenı´m, ktere´ slouzˇ´ı pro V roce 1996 se zacˇalo se stavbou. Rekon- rekreacˇnı´ i duchovnı´ ućˇely. Pro konkre´tnı´ strukce pama´tkoveˇ chrańeˇne´ho objektu byla prˇedstavu: beˇhem deseti let provozu jsme velice na´rocˇna´: odborneˇ, materia´loveˇ, spous- v neˇm poskytli vıće nezˇ 35 000 prˇenocovańı´! tou zmeˇn v projektech, nedostatkem peneˇz, Letos v cˇervnu bylo zrˇ´ızeno biskupem plzenˇzkrachovańı´m stavebnı´ firmy a s dokoncˇova´- sky´m „Pastoracˇnı´ centrum Hornı´ Blatna´“ nı´m dalsˇ´ımi subjekty i sve´pomocı´ . . . Tyto a jako samostatna´ pra´vnicka´ osoba v domeˇ mnohe´ dalsˇ´ı proble´my — to byly teˇzˇke´ po- Wolfgang.

• Jak se rodil du˚m Wolfgang v Hornı´ Blatne´

8


LEDEN 2009

Chci toto vzpomıńańı´ zakoncˇit podeˇkova´- Kurˇa´tkova´ a Marie Consolata Lhotova´. Vıće nı´m. Prˇedevsˇ´ım Pańu Bohu, da´rci nejsˇteˇdrˇej- o Ordo virginum web.katolik.cz/ov. sˇ´ımu, ktery´ je veˇrny´ a opravdu „se stara´“; nasˇemu panu biskupovi, ktery´ meˇl odvahu k toˇ ezenske´mu muto „podniku“ a take´ se stara´; R biskupstvı´ a neˇmecke´ podpu˚rne´ organizaci Renovabis, bez jejichzˇ financı´ i osobnı´ angazˇovanosti by du˚m nepovstal; samozrˇejmeˇ velke´ dı´ky patrˇ´ı va´m vsˇem, kterˇ´ı jste jakkoli poma´hali a v na´rocˇnyćh situacıćh „podrzˇeli“; dı´ky Pańu za ty z va´s, ktery´m pobyt v domeˇ Wolfgang poslouzˇil k dobre´mu. Prˇipomıńa´m Pańu i ty, ktery´m to „u na´s nesedlo“ . . . A pro vsˇechny lidi ma´m zcela novou a mimorˇa´dnou nabı´dku: „Prˇijed’te i v nove´m desetiletı´ existence domu Wolfgang do Hornı´ • Jeslicˇky z katedra ´ ly byly Blatne´ jako domu˚. Teˇsˇ´ıme se na va´s!“ vycˇisˇteˇny a vyspraveny vzpomıńal Josef Kasˇe, vedoucı´ Pastoracˇnı´ho centra Hornı´ Blatna´

Prˇi cˇtvrte´m vy´rocˇı´ u´mrtı´ P. Frantisˇka Kolandy slouzˇil 2. prosince biskup Frantisˇek v Bochoveˇ msˇi svatou a pozˇehnal pameˇtnı´ desku umı´steˇnou na kostele.

• Trˇi kandida´tky Ordo virginum slozˇily slib do rukou biskupa V sobotu 29. listopadu prˇijaly prˇi msˇi sv. v katedra´le sv. Bartolomeˇje z rukou biskupa Mons. Frantisˇka Radkovske´ho panenske´ zasveˇcenı´ trˇi kandida´tky Ordo virginum (zasveˇcene´ panny), sestry Lucie Danˇkova´, Lenka

V prvnıćh prosincovyćh dnech byly v katedra´le sv. Bartolomeˇje instalovańy tradicˇnı´ jeslicˇky, ktere´ v pru˚beˇhu prˇedchozıćh trˇ´ı meˇsıću˚ prosˇly procesem cˇisˇteˇnı´ a doplneˇnı´ posˇkozenyćh cˇi chybeˇjıćıćh cˇa´stı´. Tohoto u´kolu se ujal socharˇ a restaura´tor Vaćlav Ra´zek z Vejprnic. Na´klady, ktere´ cˇinily prˇes 70 tisıć korun, uhradila z 90 % Nadace 700 let meˇsta Plzneˇ, zby´vajıćıćh 10 % farnost prˇi katedra´le sv. Bartolomeˇje. Jeslicˇky pocha´zejı´ z r. 1940, jejich autorem je kutnohorsky´ betle´ma´rˇ Frantisˇek Charva´t. Po va´lce byl soubor figur jesˇteˇ doplnˇovań, naposledy r. 1947 o postavy trˇ´ı kra´lu˚. (alo)

• Plzenˇska´ diece´ze ma´ trˇi nove´ monsignory Trˇem kneˇzˇ´ım plzenˇske´ diece´ze udeˇlil 25. rˇ´ıjna papezˇ Benedikt XVI. cˇestny´ titul Monsignore. Jeho drzˇiteli se stali genera´lnı´ vika´rˇ plzenˇske´ diece´ze Mons. RNDr. Robert Falkenauer, P. ICLic. Vladimı´r Gajdusˇek, viceoficia´l interdiece´znı´ho cı´rkevnı´ho soudu cˇeske´ provincie v Praze a fara´rˇ ve Spa´lene´m Porˇ´ıcˇ´ı a P. ThLic., ICLic. Karel Plavec, Th.D., soudce inter9


LEDEN 2009

diece´znı´ho cı´rkevnı´ho soudu cˇeske´ provincie jmenovań biskupem Mons. Frantisˇkem Radv Praze, vyucˇujıćı´ na KTF UK, fara´rˇ a okrs- kovsky´m genera´lnı´m vika´rˇem diece´ze a tuto kovy´ vika´rˇ. funkci vykona´va´ dodnes. Mons. RNDr. Robert Falkenauer se narodil 25. 2. 1951 v Sokoloveˇ, vystudoval strojnı´ pru˚myslovku, pote´ Prˇ´ırodoveˇdeckou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor geofyzika, kde zı´skal i titul RNDr. V roce 1981 emigroval do Rakouska, kde pracoval jako programa´tor. V roce 1987 zaslechl duchovnı´ povolańı´ a rozhodl se sta´t kneˇzem. Po dohodeˇ s Mons. Dr. Sˇkarvadou, biskupem pro pastoraci Cˇechu˚ v zahranicˇ´ı, nastoupil svou kneˇzˇskou formaci a teologicke´ studium jako externista v cisterciaćke´m kla´sˇterˇe Heiligenkreuz u Vı´dneˇ. Po roce 1990 se vra´til do vlasti, byl vysveˇcen na ja´hna a 26. 6. 1993 byl arcibiskupem prazˇsky´m kardina´lem Vlkem vysveˇcen v Sokoloveˇ na kneˇze pro pra´veˇ zalozˇenou Diece´zi plzenˇskou. Stal se sekreta´rˇem biskupa Mons. Frantisˇka Radkovske´ho, pozdeˇji na neˇkolik let spiritua´lem, ucˇitelem na´bozˇenstvı´ a religionistiky na Cı´rkevnı´m gymna´zium v Plzni a za´stupcem rˇeditelky gymna´zia. Cˇtyrˇi roky vykona´val funkci vicerektora interdiece´znı´ho bohoslovecke´ho semina´rˇe v Praze. Po neˇkolik let azˇ do soucˇasnosti vyucˇoval a sta´le vyucˇuje religionistiku a dalsˇ´ı na´bozˇenske´ obory v ra´mci katedry filozofie na Za´padocˇeske´ univerziteˇ v Plzni a bioetiku na le´karˇske´ fakulteˇ Karlovy univerzity v Plzni. Sedm roku˚ byl spiritua´lem vysokosˇkola´ku˚ v diece´zi, koordina´torem pastorace vysokosˇkola´ku˚ v CˇR a delega´tem pro univerzitnı´ pastoraci prˇi CCEE. Neˇkolik let zasta´val funkci biskupske´ho vika´rˇe pro sˇkolstvı´ a kontakty se zahranicˇ´ım. Od 1. prosince 2006 byl 10

Mons. ICLic. Vladimı´r Gajdusˇek se na´ stı´ rodil 12. 4. 1950 v U nad Labem. Kneˇzˇskou formaci zı´skal v kneˇzˇske´m semina´rˇi v Litomeˇrˇicıćh a teologicka´ studia absolvoval na Cyrilometodeˇjske´ bohoslovecke´ fakulteˇ v Litomeˇrˇicıćh v letech 1974–1979. Na kneˇze pro prazˇskou arcidiece´zi byl vysveˇcen arcibiskupem prazˇsky´m kardina´lem Toma´sˇkem dne 23. 6. 1979 v Praze. Pu˚sobil jako kaplan na Svate´ Horˇe, pozdeˇji jako administra´tor v Novyćh Mitrovicıćh, Spa´lene´m Porˇ´ıcˇ´ı a okolı´. V roce 1992 byl jmenovań prazˇsky´m arcibiskupem kardina´lem Vlkem viceoficia´lem interdiece´znı´ho cı´rkevnı´ho soudu cˇeske´ provincie a tuto funkci zasta´va´ dosud. Po vzniku plzenˇske´ diece´ze v roce 1993 byl do nı´ inkardinovań. V letech 1993–1996 absolvoval na ˇ ´ımeˇ postgradua´lnı´ Laterańske´ univerziteˇ v R studium cı´rkevnı´ho pra´va a zı´skal titul ICLic. V roce 1999 byl jmenovań fara´rˇem farnosti Spa´lene´ Porˇ´ıcˇ´ı, kde pu˚sobı´ dosud. Roku 1996 se stal cˇlenem diece´znı´ kneˇzˇske´ rady a sboru poradcu˚, v roce 2003 opeˇt, cˇlenem diece´znı´ kneˇzˇske´ rady zu˚sta´va´ podnes. Mons. ThLic., ICLic. Karel Plavec, Th.D se narodil 22. 1. 1958 v Praze, kneˇzˇskou formaci zı´skal v kneˇzˇske´m semina´rˇi v Litomeˇrˇicıćh a za´kladnı´ teologicke´ studium absolvoval na CMTF v Litomeˇrˇicıćh.


LEDEN 2009

Na kneˇze byl vysveˇcen pro Cˇeskobudeˇjovickou diece´zi 30. 6. 1985 v Cˇeskyćh Budeˇjovicıćh. Po vzniku Diece´ze plzenˇske´ v r. 1993 byl do nı´ inkardinovań. Stal se fara´rˇem v Prˇesˇticıćh a vika´rˇem vikaria´tu Plzenˇ–jih. Je cˇlenem kneˇzˇske´ rady a sboru poradcu˚ Plzenˇ-

ske´ diece´ze. S velkou pı´lı´ absolvoval doktorandske´ studium na KTF UK a postgradua´lnı´ studium cı´rkevnı´ho pra´va. Pu˚sobı´ jako soudce interdiece´znı´ho cı´rkevnı´ho soudu cˇeske´ provincie v Praze a prˇedna´sˇ´ı na TF JCˇU a KTF UK. sob

Vańocˇnı´ programy Bor, kostel sv. Mikula´sˇe

? 27. prosince

1700

? 27. prosince

1700

Vańocˇnı´ koncert Classic Brass Quintet

Cheb kostel sv. Vaćlava Za´veˇrecˇny´ koncert Chebske´ho varhannı´ho le´ta

Klatovy, jezuitsky´ kostel

? 25. prosince Vańocˇnı´ koncert pro zpeˇv, trubku a varhany. ? 27. prosince 1700 Cho´r uralskyćh koza´ku˚: lit. pı´sneˇ Lvovske´ho, Cˇajkovske´ho a Bortnijan1600

ske´ho. Prˇedprodej: vsˇechny termina´ly Sazky 230 Kcˇ (na mı´steˇ 280 Kcˇ).

Meˇsto Tousˇkov

? 29. prosince

kostel Nar. J. Krˇtitele Cˇeska´ msˇe vańocˇnı´ J. J. Ryby, ućˇinkuje Karlovarsky´ peˇvecky´ sbor a Komornı´ orchestr, Chra´movy´ sbor M. Tousˇkov, rˇ´ıdı´ M. Bok. 1830

Plzenˇ

? 25. prosince katedra´la Vańocˇnı´ koncert Jirˇicˇky ? 26. prosince 1500 katedra´la Cˇeska´ msˇe vańocˇnı´ J. J. Ryby Plzenˇsky´ smycˇcovy´ orchestr ? 26. prosince 1700 katedra´la Vańocˇnı´ koncert Nova´ cˇeska´ pı´senˇ ? 28. prosince 1800 katedra´la Beneficˇnı´ koncert na podporu opravy varhan ? 30. prosince 1600 katedra´la Vańocˇnı´ koncert J. Vitinger trumpeta a J. Dolezˇel varhany 1500

Potvorov, kostel sv. Mikula´sˇe

?

4. ledna

1130

Cˇeska´ msˇe vańocˇnı´ J. J. Ryby prˇi nedeˇlnı´ msˇi, sbormistr Milosˇ Bok

Rokycany, kostel P. Marie Sneˇzˇne´

? 26. prosince

1600

Osmy´ svatosˇteˇpańsky´ koncert J. Dolezˇel a J. Vitinger

Sˇvihov, kostel sv. Vaćlava

? 28. prosince 1600 Vańocˇnı´ program Nova´ Cˇeska´ Pı´senˇ vede Z. Vimr; vstupne´ 100 Kcˇ. Tachov

? 26. prosince 1700 chra´m Nanebevzetı´ Panny Marie Vańocˇnı´ koncert Tachovsky´ chra´movy´ sbor a hoste´, vede Jana Vokata´. Program: „Zˇivy´ Betle´m“, koledy, . . .

11


• Zaha´jenı´ Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky

? 2. ledna Plzenˇ 1600 Ma´zhaus radnice Rokycany 1600 na´meˇstı´, prˇ´ıjezd Trˇ´ı kra´lu˚

? 3. ledna Kdyneˇ 1000 pozˇehnańı´ kolednı´ku˚m Domazˇlice 1330 pozˇehnańı´ kolednı´ku˚m Pobeˇzˇovice 1600 pozˇehnańı´ kolednı´ku˚m

? 5. ledna, pozˇehnańı´ kolednı´ku˚m: Karlovy Vary 900 magistra´t Klatovy 1500 arcideˇkansky´ kostel

? 6. ledna Strˇ´ıbro 1000 pozˇehnańı´ kolednı´ku˚m

• Pokracˇovańı´ duchovnıćh obnov

? Ostrov strˇeda 7. ledna 1715 na farˇe ? Luby u Chebu nedeˇle 18. ledna 1630 fara ? Stra´zˇov pa´tek 23. ledna 1700 na farˇe • Etika ve va´lecˇne´m konfliktu prˇedna´sˇku Toma´sˇe Holuba Th.D. porˇa´da´ 14. ledna Meˇstska´ knihovna Karlovy Vary a CˇKA od 1700 v knihovneˇ, I. P. Pavlova 7.

• Setkańı´ duchovnı´ obnovy v Klatovech ve cˇtvrtek 15. ledna v 830 na farˇe. Te´ma obnovy: Zˇivot pod vla´dou Kristovou — 2. cˇa´st. Pokracˇovańı´ cyklu podle stejnojmenne´ knihy R. Cantalamessy vede J. Kasˇe.

• Zimnı´ pochod Krˇizˇ´ıkovou cestou 17. ledna z Plańice do Klatov (5. rocˇnı´k), porˇa´da´ Klub senioru˚ v Plańici a farnost u sv. Blazˇeje. Start v 930 u kostela sv. Blazˇeje v Plańici, prˇed startem bude slouzˇena msˇe sv. Jde se za kazˇde´ho pocˇası´.

• Veselohra Tvrdohlava´ zˇena

LEDEN 2009

Bolesˇiny a Za´kl. sˇkolou Plańice v Kulturnı´m ´ jezdeˇ a v Bolesˇinech prˇedstavenı´ domeˇ v U veselohry J. K. Tyla Tvrdohlava´ zˇena. Rezˇie: Marie Hnojska´. Prˇedprodej vstupenek v sakristii kostela sv. Blazˇeje a v prodejneˇ Kompas v Plańici. Vstupne´ 50 Kcˇ. Prˇedstavenı´: ? U´jezd 31. ledna a 1. uńora v 18 hod. a 5. brˇezna v 16 hod. ? Bolesˇiny 6., 7., 13., 14. uńora a 4. brˇezna v 18 hod.

• Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ P. Ing. Vojteˇch Soudsky´ OP; P. Pavel Petrasˇovsky´. Pravidelne´ akce: ? pondeˇlı´ 1915 fara, Frantisˇkańska´ 11, U´vod do krˇest’anstvı´: besedy pro hledajıćı´ i ty, kdo se chteˇjı´ prˇipravovat na krˇest cˇi birˇmovańı´; ? u´tery´ 2030 teˇlocvicˇna Cı´rkevnı´ho gymna´zia (Mikula´sˇske´ na´m.), volejbal; ? strˇeda 1900 kostel u frantisˇkańu˚, studentska´ msˇe svata´, od 2015 klub HORA (viz nı´zˇe); ? cˇtvrtek – 1200 kostel u frantisˇkańu˚, polednı´ msˇe sv., po nı´ spolecˇny´ obeˇd; – 1830 biskupstvı´, mı´stnost proti vra´tnici, Setkańı´ nad zajı´mavy´mi duchovnı´mi te´maty. – 2000 azˇ 2130 studentska´ adorace + mozˇnost sv. smı´rˇenı´ cˇi duch. rozhovoru v kostele u frantisˇkańu˚.

? Studentsky´ klub HORA (strˇeda 2015 ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11) — 7. ledna Trˇ´ıkra´love´ agape´ — 14. ledna biblicka´ hodina s P. Ing. ThLic. Regin. Veˇtrovcem, O.Praem. Th.D. S.S.L., — 21. a 28. ledna volny´ program, kultura — Vı´kendova´ akce: 23.–25. ledna Zimnı´ vy´jezd — lyzˇe (Bozˇ´ı dar), duchovneˇ — sportovnı´ program.

Farnı´ divadelnı´ spolek v Plańici porˇa´da´ ve ? Informace a prˇihla´sˇky na studentskyćh ´ jezd, Ob. u´rˇadem msˇ´ıch nebo na [email protected] spolupraći s Ob. u´rˇadem U 12


LEDEN 2009

?

Podrobnosti vsˇech akcı´ najdete na: Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m odhttp://hora-plzen.ic.cz deˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ do pa´tku 900–1500 hod., jindy po domluveˇ, tel. • Vikaria´tnı´ den 377 223 112, mail: [email protected] klatovske´ho vikaria´tu se prˇipravuje na sobotu Na tomto cˇ´ısle je prˇ´ıpadneˇ mozˇne´ oveˇrˇit, 14. brˇezna 2009 v Plańici. zda pozˇadovanou knihu ma´me k dispozici.

• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´ • Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m v kostele Nanebevzetı´ Panny v plzenˇskyćh nemocnicıćh Marie (u frantisˇkańu˚) v Plzni: Od 1. ledna platı´ nove´ tel. cˇ´ıslo 777 167 004 (nonstop) pro domluvenı´ na´vsˇteˇvy kneˇze cˇi pastoracˇnı´ asistentky u nemocnyćh v plzenˇskyćh nemocnicıćh (mozˇnost rozhovoru, sv. ? kazˇdy´ cˇtvrtek P. Pavel Petrasˇovsky´: 900–930; smı´rˇenı´, eucharistie, pomazańı´ nemocnyćh). 1130–1200 (mozˇno pokracˇovat i po polednı´ msˇi sv.); 1700–1830; beˇhem adorace 2000–2130 Meditacˇnı´ zahrada —

? kazˇdou strˇedu P. Stanislav Uhlı´rˇ: 1030–1200;

1230–1330

? kazˇdy´ pa´tek P. Ludolf Josef Kazda: beˇhem adorace 1500–1715

Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

• Knihovna na biskupstvı´

? uzavrˇena do dubna 2009 Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇovańı´ knih z vlastnı´ knihovny. Knihovna zahrnuje lite- ? msˇe sv. v kapli sv. Maxmiliańa Kolbeho raturu teologickou, biblickou, da´le z oblasti pravidelneˇ 2. a 4. cˇtvrtek v meˇsıći od 16 hod. duchovnı´ho zˇivota, cı´rkevnıćh deˇjin a hagio- ? Kontakt: spra´vcova´ mob. 603 809 798, grafie. mail: [email protected] Prˇihla´sˇky mu˚zˇete posı´lat na Biskupstvı´ plzenˇske´, Anna Sˇlajsova´, na´meˇste´ Republiky pomu˚cka ke kazˇdodennı´mu rozjı´mańı´ Bozˇ´ıho 35, 301 00 Plzenˇ (nutno uve´st: jmeńo a prˇ´ıslova je k zakoupenı´ na vra´tnici biskupstvı´ jmenı´, bydlisˇteˇ, telefon/mobil, nutnou ponebo je mozˇno si ji objednat na adrese Zpratrˇebu samostatne´ho pokoje) nebo volejte na vodaje. Cena 16 Kcˇ + posˇtovne´. mob. tel. 604 936 691.

• Dennı´ ticha´ chvı´le 2009

• Exercicie pro dospeˇle´

muzˇe a zˇeny, vede Mons. Josef Zˇa´k a kneˇzˇ´ı plzenˇske´ diece´ze. Te´ma: „Aposˇtol na´rodu˚, sv. Pavel“ („Vı´m, komu jsem uveˇrˇil“ 2 Tm 1,12) Volna´ mı´sta jsou v termıńech: 5.–9. 3. Svata´ Hora — 1800 Kcˇ 26.–30. 3. Hornı´ Blatna´ — 1200 Kcˇ 16.–20. 4. Hornı´ Blatna´ — 1200 Kcˇ 4.–8. 6. Hornı´ Blatna´, Pernink — 1200 Kcˇ

• Kurz pro prˇijetı´ sluzˇby akolyty, lektora a pro sluzˇbu prˇina´sˇenı´ eucharistie nemocny´m Kurz bude probı´hat v ucˇebnaćh Biskupstvı´ plzenˇske´ho na na´m. Republiky v Plzni beˇhem trˇ´ı sobot 7. brˇezna, 13. cˇervna a 26. za´rˇ´ı formou jednodennıćh semina´rˇu˚. 13


Setkańı´ se budou postupneˇ veˇnovat: sluzˇbeˇ eucharistie nemocny´m, prˇ´ıpraveˇ k prˇijetı´ lektora´tu a poslednı´ prˇ´ıpraveˇ k akolyta´tu. Pro poveˇrˇenı´ sluzˇbou akolyty je nutne´, aby se kandida´t zućˇastnil vsˇech setkańı´, pro sluzˇbu lektora prvnı´ho a druhe´ho setkańı´ a pro sluzˇbu prˇina´sˇenı´ eucharistie nemocny´m prvnı´ho setkańı´. K prˇijetı´ kandida´ta do kurzu je nutne´ doporucˇenı´ fara´rˇe (formula´rˇ dostal va´sˇ kneˇz v obeˇzˇnı´ku ACEP). Absolventi kurzu obdrzˇ´ı poveˇrˇenı´ biskupa ke sluzˇbeˇ. Prˇihla´sˇky s doporucˇenı´m posı´lejte na adresu Biskupstvı´ plzenˇske´, pastoracˇnı´ odd. do 20. uńora.

LEDEN 2009

• Biblicka´ setka´vańı´ nad listy aposˇtola Pavla Pastoracˇnı´ centrum zve na pravidelna´ biblicka´ setka´vańı´ s Josefem Kasˇe, ktera´ se konajı´ v ucˇebnaćh Biskupstvı´ plzenˇske´ho kazˇde´ prvnı´ a trˇetı´ pondeˇlı´ v meˇsıći vzˇdy v 19 hod. Pokracˇujeme v prˇedstavenı´ pohledu na Pavlovy listy.

? 5. ledna Prˇedstavenı´ Pavlovskyćh listu˚ — Prvnı´ list Tesalonicky´m

? 19. ledna Druhy´ list Tesalonicky´m

Biblicka´ setka´vańı´ majı´ prˇ´ıjemnou atmosfe´ru a kromeˇ vy´borne´ho vy´kladu biblickyćh textu˚ je zde prostor na ota´zky ućˇastnı´ku˚ setkańı´ a vza´jemne´ povzbuzenı´. Za pastoracˇnı´ centrum Va´s srdecˇneˇ zvou Semina´rˇ je urcˇen pro laiky, kterˇ´ı slouzˇ´ı ne- Majka Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´. Info mocny´m a prˇina´sˇejı´ eucharistii ve farnostech, na mob. 604 936 691. a take´ pro ty, kdo by chteˇli tuto sluzˇbu vykona´vat. Bude za´rovenˇ prvnı´ cˇa´stı´ prˇ´ıpravy • Rekolekce pro zˇeny pro lektory a akolyty (viz vy´sˇe). Pro nove´ za´jemce o tuto sluzˇbu je nutne´ doporucˇenı´ fa- se kona´ ve dnech od 27. uńora do 1. brˇezna ra´rˇe; ostatnı´, kterˇ´ı tuto sluzˇbu uzˇ vykona´vajı´, (od pa´tku do nedeˇle) na farˇe ve Stare´m Sedlisˇti a je urcˇena veˇrˇ´ıcı´m zˇena´m. Te´ma postnı´ rekose mohou k ućˇasti prˇihla´sit sami. lekce nese na´zev „To cˇinˇte na mou pama´tku.“ Obsahem tohoto semina´rˇe bude: Spolecˇne´ povı´dańı´ se bude ty´kat jednotlivyćh 1) prakticka´ pastoracˇnı´ pećˇe a doprova´zenı´ cˇa´stı´ msˇe svate´, kterou budeme take´ prozˇ´ıvat v nemoci jako vrcholne´ slavenı´ eucharistie. V programu 2) liturgicke´ za´sady a praxe pro poda´vańı´ nebude chybeˇt sveˇdectvı´, promluvy, prostor eucharistie nemocny´m ticha pro osobnı´ rozjı´mańı´, adorace, sva´tost Setkańı´ se uskutecˇnı´ od 930 v ucˇebnaćh smı´rˇenı´, prˇ´ımluvna´ modlitba, silentium. Biskupstvı´ plzenˇske´ho. Setkańı´ povede P. Krzysztof, organiza´-

• Jednodennı´ semina´rˇ pro laiky, kterˇ´ı slouzˇ´ı nemocny´m a prˇina´sˇejı´ eucharistii — 7. brˇezna

• CD nahra´vky Na pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ jsou k dispozici nahra´vky (cena 1 CD 20 Kcˇ): 1) P. Alesˇe Opatrne´ho — ze setkańı´ pastoracˇnıćh asistentu˚ 29. listopadu 2008: „Pavlovska´ spiritualita — vzor pro pastoraci“ a „Spolecˇenstvı´ ve farnosti“ (2 CD) 2) P. Vojteˇcha Kodeta — z rekolekce kneˇzˇ´ı v Teple´ 4. prosince 2008 14

torky rekolekce jsou Majka Lachmanova´ a Vlad’ka Sˇasˇkova´. Cena rekolekce 500 Kcˇ. Prˇihla´sˇky zası´lejte do 31. ledna na adresu: Majka Lachmanova´, pastoracˇnı´ centrum, na´m. Republiky 35, 301 00 Plzenˇ nebo na [email protected], informace na mob. 728 930 030. Teˇsˇ´ıme se na Va´s. Pokojne´ a vlı´dne´ dny prˇejı´ Majka Lachmanova´ a Vlad’ka Sˇasˇkova´


LEDEN 2009

A jake´ jsou cı´le tohoto dı´la?

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m va´s. (Jan 20,18)“

? Prohlubovat v cı´rkvi veˇdomı´ misijnı´ho po-

Milı´ prˇa´tele´, v prosinci jsme va´m napsaly neˇkolik informacı´ o Papezˇske´m misijnı´m dı´le deˇtı´, protozˇe Vańoce k tomu prˇ´ımo vybı´zely. Ale PMDD je take´ za´rovenˇ jednı´m ze 4 Papezˇskyćh misijnıćh deˇl:

slańı´ kazˇde´ho krˇest’ana a odpoveˇdnost za prˇeda´vańı´ radosti evangelia v cele´m sveˇteˇ. „Jako Otec poslal mne, tak ja´ posı´la´m va´s.“ J 20,21 ? Ućˇastnit se hla´sańı´ evangelia vlastnı´m prˇ´ıkladem zˇivota, svy´mi schopnostmi i financˇnı´m prˇispeˇnı´m.

1. Dı´lo sˇ´ırˇenı´ vı´ry 2. Dı´lo deˇtı´ 3. Dı´lo sv. Petra aposˇtola 4. Misijnı´ unie Je dobre´ veˇdeˇt, zˇe PMD sˇ´ırˇenı´ vı´ry ma´ za sebou jizˇ te´meˇrˇ 200letou historii. Zakladatelkou tohoto hnutı´ se stala mlada´ francouzska´ dı´vka PAULINE MARIE JARICOT, ktera´ poznala marnost a zklamańı´ ze sve´ho dosavadnı´ho zpu˚sobu zˇivota a rozhodla se ho zmeˇnit. Zalozˇila spolecˇenstvı´, ktere´ podporovalo misie modlitbou i ty´dennı´m financˇnı´m darem na spolupraći prˇi sˇ´ırˇenı´ evangelia. 3. kveˇtna 1822 dosta´va´ spolecˇenstvı´ na´zev Sˇ´ırˇenı´ vı´ry, je oficia´lneˇ uznane´ a sta´va´ se nejveˇtsˇ´ı agenturou na pomoc misiı´m v katolicke´ cı´rkvi. 14. dubna 1926 byl ustanoven Sveˇtovy´ den modliteb za misie — Misijnı´ nedeˇle (3. nedeˇle v rˇ´ıjnu) a dı´lo se zacˇ´ına´ sˇ´ırˇit do cele´ho sveˇta. V soucˇasne´ dobeˇ misijnı´ dı´lo sˇ´ırˇenı´ vı´ry podporuje 2 210 000 kneˇzˇ´ı po cele´m sveˇteˇ, 42 000 sˇkol, neˇco prˇes 8 000 zdravotnıćh strˇedisek a nemocnic. K tomu se musı´ prˇipocˇ´ıtat cela´ sˇka´la kazˇdodennıćh potrˇeb na misiıćh. Kdyby bylo toto dı´lo z neˇjake´ho du˚vodu zrusˇeno, tak by 40% katolickyćh diece´zı´ zkolabovalo. Toto dı´lo poma´ha´ vzˇdy v nejchudsˇ´ıch oblastech sveˇta, koordinuje cˇinnost ve vsˇech kontinentech, ucˇ´ı lidi v misiıćh hospodarˇit, vede je k spoluućˇasti a respektuje jejich du˚stojnost.

Misijnı´ aktivity v Plzni a okolı´ byly v prˇedvańocˇnı´m cˇase naplneˇny snahou deˇtı´ i dospeˇlyćh vzpomenout si na ty, kterˇ´ı trˇeba letos Vańoce slavit nemohou, protozˇe nemajı´ co jı´st, nemajı´ rodicˇe, v jejich zemi je va´lka . Deˇti i rodicˇe z farnosti sv. Jana Nepomucke´ho, z farnosti Severnı´ prˇedmeˇstı´ (frantisˇkańi) i maminky z Mat. centra Plzenˇske´ panenky prˇipravily vonˇave´ pernıćˇky, kra´sne´ vańocˇnı´ ozdoby, andeˇlıćˇky i vlastnorucˇneˇ malovane´ vańocˇnı´ pohledy. Tyto da´rky deˇti nabı´zely na Vańocˇnı´m misijnı´m jarmarku. Sˇteˇdrˇ´ı da´rci ocenili snahu malyćh tvu˚rcu˚ a vy´teˇzˇek tohoto prodeje bude veˇnovań deˇtem v misiıćh. Velky´m prˇ´ınosem te´to akce bylo, zˇe na vyra´beˇnı´ se podı´lely te´zˇ osmilete´ deˇti z 21. ZSˇ v Plzni, ktere´ nakreslily spolu se svojı´ panı´ ucˇitelkou kra´sne´ vańocˇnı´ pohledy. Velky´ dı´k patrˇ´ı vsˇem, kterˇ´ı veˇnovali svu˚j volny´ cˇas a na´pady, a take´ vsˇem, kterˇ´ı prˇispeˇli financˇneˇ na dobrou veˇc. Jestli jste ve vasˇ´ı farnosti usporˇa´dali neˇjakou misijnı´ akci, napisˇte na´m o tom pa´r rˇa´dek.

• Misijnı´ u´mysl na leden je: Aby si krˇest’ane´ vsˇech denominacı´ uveˇdomili, v te´to nasˇ´ı dobeˇ poznamenane´ hluboky´mi promeˇnami, nutnost nove´ evangelizace, prˇijali za sve´ potrˇebu hla´sańı´ Nove´ Zveˇsti a smeˇrˇovańı´m k plne´ jednoteˇ vsˇech krˇest’anu˚ nabı´dli veˇrohodneˇjsˇ´ı sveˇdectvı´ Evangelia. Olga Landrova´ FMA a Mirka Svobodova´ 15


Centrum pro rodinu prˇipravuje: • Setkańı´ Chlapu˚ na cesteˇ

LEDEN 2009

• Vı´kendy pro chlapy 20.-22. brˇezna a 16.-18 kveˇtna.

• Kurz efektivnı´ho rodicˇovstvı´

v Plzni 27. ledna od 1900 v Domecˇku nad chysta´me na podzim v Plzni (trˇi soboty nebo knihou Peˇt jazyku˚ la´sky. deveˇt u´ternıćh? vecˇeru˚).

• Prˇ´ıprava na zˇivot v manzˇelstvı´

• Prˇihla´sˇky, informace:

sedmity´dennı´ cyklus pro snoubence a ty, kterˇ´ı J. Fencl, 731 619 704; [email protected] uvazˇujı´ o snˇatku, zacˇ´ına´ 17. uńora, vzˇdy v u´tery´ 1800 ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11. • Poradna PPR • Jak (dobrˇe) vychova´vat sve´ deˇti Vysˇkolene´ instruktorky Va´m nabı´zejı´ bezplatne´ konzultace ohledneˇ symptoterma´lnı´ semina´rˇ pro rodicˇe prˇedevsˇ´ım prˇedsˇkolnıćh a metody prˇirozene´ho plańovańı´ rodicˇovstvı´, sˇkolnıćh deˇtı´ na farˇe v Rokycanech 7. brˇezna plańovańı´ pocˇetı´, . . . Domluva mozˇna´ na 608 200 601 nebo 776 200 028. • Postnı´ rekolekce 28. brˇezna • Prˇeji kra´sne´ a la´skyplne´ zimnı´ dny take´ vsˇem zˇena´m a maminka´m i prˇ´ıznivcu˚m materˇske´ho centra Plzenˇske´ panenky a teˇsˇ´ım se na setkańı´ s Va´mi na programech nasˇeho centra.

Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ www.plzenskepanenky.cz

• Program LEDEN 2009

Kouzlo prozˇityćh vańocˇnıćh sva´tku˚ pomalu doznı´va´ a Novy´ rok otevrˇel pro kazˇde´ho z na´s dverˇe dokorˇań. Ke´zˇ mu˚zˇeme vstoupit s ocˇima a srdcem dokorˇań bez obavy, co na´s kazˇdy´ den cˇeka´. At’spocˇine na kazˇde´m pozˇehnańı´ Hospodina, nasˇeho Pańa, vyja´drˇene´ na´dherny´mi slovy stare´ho, mozˇna´ irske´ho pozˇehnańı´ Pozˇehnej, Pane, prosı´m, Te´ zemi pod mou nohou, Pozˇehnej, Pane, prosı´m, I cesteˇ, po nı´zˇ kraćˇ´ım, Pozˇehnej, Pane, prosı´m Te´ veˇci, za nı´zˇ touha jı´t meˇ nutı´. 16

Za ty´m organiza´torek, lektorek a chu˚vicˇek — Majka Lachmanova´, vedoucı´ MC Plzenˇske´ panenky

Dopolednı´ programy: 900–1135 Vstupne´ na jednotlive´ programy: 45 Kcˇ (bodova´ pru˚kazka 500 Kcˇ na 14 programu˚, prˇenosna´, platı´ i na odpoledne; cˇtvrtletnı´ pru˚kazka 750 Kcˇ na vsˇechny dopolednı´ programy na 3 meˇsıće, neplatı´ na odp. programy) Odpolednı´ programy: 1400–1700 Vstupne´ do herny 20 Kcˇ dı´teˇ na cele´ odpoledne. Vstupne´ na Zlate´ rucˇicˇky a Anglickou konverzaci 50 Kcˇ. Volna´ herna pro maminky s deˇtmi: 1400– 1700 hod. Prvnı´ lednove´ setkańı´ maminek s deˇtmi v Materˇske´m centru Plzenˇske´ panenky zacˇ´ına´ v pondeˇlı´, 5. ledna Hedva´bny´m pondeˇlı´m, kde si mu˚zˇete namalovat kra´sne´ hebke´ polsˇta´rˇky. Teˇsˇ´ıme se na Va´s.


LEDEN 2009

jako nejlepsˇ´ı obra´zek byl odbornou porotou vybrań snı´mek Bozˇ´ıch muk od Jirˇ´ıho Beˇla z Prˇesˇtic:

´ ... CO SE CHYSTA • Prˇedpra´zdninove´ setkańı´ mla´dezˇe plzenˇske´ diece´ze 26.–28. cˇervna — souteˇzˇ! Hned po skoncˇenı´ bukovecke´ho setkańı´ se zacˇaly mnozˇit dotazy: A co prˇ´ısˇtı´ rok? Sejdeme se zase? Odpoveˇd’ je jasna´! Ano sejdeme . Sice v roce 2009 bude toto setkańı´ trochu kratsˇ´ı, o to vsˇak intenzivneˇjsˇ´ı a stejneˇ dobre´ . Jako termıń byl zvolen poslednı´ prˇedpra´zdninovy´ vı´kend, tak s tı´m uzˇ dnes mu˚zˇete pocˇ´ıtat. Nezˇli se ale sejdeme, bude trˇeba pro tuto akci vymyslet neˇjaky´ vhodny´, peˇkny´, prˇile´havy´, cool (a In! ) na´zev, a tak nynı´ slavnostneˇ vyhlasˇujeme souteˇzˇ! Sve´ na´vrhy na´m posı´lejte do 15. brˇezna — slavnostnı´ vyhla´sˇenı´ se uskutecˇnı´ 4. dubna v ra´mci Setkańı´ s biskupem, kdy bude vı´teˇzi prˇedańa hodnotna´ cena — pouka´zka k bezplatne´ ućˇasti na tomto setkańı´ .

• Kurz za´zˇitkove´ pedagogiky (nejen) pro anima´tory 14. uńora

Na vy´staveˇ prezentovańo prˇes sedmdesa´t peˇknyćh fotek ru˚znyćh cı´rkevnıćh pama´tek nasˇ´ı diece´ze. Vy´stavu lze shle´dnout do 6. ledna v katedra´le sv. Bartolomeˇje.

• Sveˇtovy´ den mla´dezˇe v plzenˇske´ diece´zi — Setkańı´ mla´dezˇe s biskupem Frantisˇkem prˇed Kveˇtnou nedeˇlı´ 3.–4. dubna „Ma´me nadeˇji v zˇive´m Bohu.“ (1 Tim 4,10) Ano, jizˇ zacˇaly prˇ´ıpravy dalsˇ´ıho setkańı´ s biskupem. Opeˇt se mu˚zˇete teˇsˇit na bohaty´ a pestry´ program . V pa´tek se jizˇ tradicˇneˇ uskutecˇnı´ Krˇ´ızˇova´ cesta centrem Plzneˇ. Pokud by chteˇlo vasˇe spolecˇenstvı´ ztva´rnit neˇktere´ zastavenı´, dejte na´m veˇdeˇt, ra´di va´m vyjdeme vstrˇ´ıc. Stejneˇ jako v minulyćh letech uvı´ta´me vasˇi podporu prˇi organizaci setkańı´ — pokud na´m mu˚zˇete pomoci (liturgie, zarˇizovańı´ prostor, informovańı´. . . . ) budeme moc ra´di — ozveˇte se! Prosı´me o modlitbu za setkańı´ i jeho prˇ´ıpravu.

Vsˇichni soucˇasnı´ i by´valı´ anima´torˇi (a nejen oni) jsou zvańi na specia´lnı´ kurz, jehozˇ cı´lem bude osvojit si teoreticke´ poznatky za´zˇitkove´ pedagogiky a zı´skat za´kladnı´ prakticke´ zkusˇenosti prˇi ´ cˇastnıći si budou moci vyzkousˇet praći s ty´mem. U neˇktere´ ty´move´ hry a u´koly, sezna´mı´ se s hernı´mi metodikami a za´kladnı´mi principy reflexe prˇi za´´ LE NA ´ S CˇEKA ´ ... zˇitkovyćh aktivitaćh. DA Odbornıći jim prˇiblı´zˇ´ı tipy pro praći v ty´mu a „Cesta do Argentiny a jesˇteˇ mnohem da´l“ dodajı´ zdroje pro dalsˇ´ı inspiraci a rozvoj. Prˇihla´sit (prˇedna´sˇka R. Gibbons) 23. uńora v 1900 na DCM se je mozˇne´ jizˇ dnes na DCM (do 9. uńora!). ´ plneˇ norma´lnı´ ples 24. dubna VIII. U

?

• Vy´stava Dominanty do 6. ledna

? ? Dny vı´ry s progr. pro mla´dezˇ 30. kveˇtna ? Prˇedpra´zdninove´ vı´kendove´ setkańı´ mla´dezˇe

Na biskupstvı´ se 9. prosince konala vernisa´zˇ vy´stavy snı´mku˚ z fotosouteˇzˇe Dominanty, ktera´ byla spojena se slavnostnı´m vyhla´sˇenı´m vy´sledku˚ — plzenˇske´ diece´ze 26.– 28. cˇervna

17


? JUMP 2009–ML 26. 7.–1. 8., XL 3.–9. 8. ? Exercicie pro mla´dezˇ 20.–24. srpna, vede Mons. Josef Zˇa´k

STALO SE . . . • Volejbalove´mu BiskupCUPu opeˇt vla´dla dobra´ atmosfe´ra V sobotu 22. listopadu se konal v porˇadı´ jizˇ trˇetı´ diece´znı´ volejbalovy´ turnaj o putovnı´ poha´r plzenˇske´ho biskupa Frantisˇka Radkovske´ho. Sportovnı´ho za´polenı´ ve 4. Za´kladnı´ sˇkole v Plzni se zućˇastnilo celkem trˇinaćt smı´sˇenyćh druzˇstev, tedy te´meˇrˇ sto mladyćh sportuchtivyćh lidı´! „Boj o prvnı´ mı´sto“ zapocˇal jizˇ o desa´te´ rannı´. Za´polenı´ prˇihlı´zˇely davy fanousˇku˚, roztleska´vacˇu˚. Chvı´le bourˇlive´ho veselı´ strˇ´ıdaly chvı´le napjate´ho ticha. Pozˇadavek na vy´kon vsˇak nezvı´teˇzil nad prˇa´telskou atmosfe´rou, ktera´ beˇhem cele´ho dne panovala. Kazˇde´ druzˇstvo hra´lo zkraćeny´ za´pas do patnaćti bodu˚ na dva sety v ra´mci skupin A, B, C. Prvnı´ za´pas jsme s naprostou prˇevahou vyhra´li. Bylo to ale snadne´ — proti na´m se postavili o mnoho let mladsˇ´ı a meńeˇ zkusˇenı´ souperˇi. Od poledne jsme hra´li jako o zˇivot, veˇdomi si svyćh slabyćh strańek, zato vsˇak psychicky jednotnı´ a silnı´, navıć odhodlańi nepustit zˇa´dny´ mıćˇ do sve´ho ˇ eteˇz sta´le na´rocˇneˇjsˇ´ıch souperˇu˚ se pomalu pole. R rozmota´val. Cˇekali jsme, kam azˇ jsme schopni dojı´t, my, parta kluku˚ a holek, kterˇ´ı si chodı´ zahra´t „jen tak, pro radost“, bez systematicke´ho treńinku. Nikdy bychom neveˇrˇili tomu, zˇe kolem trˇetı´ odpolednı´ budeme hra´t cˇtvrtfina´le a pote´ i samotne´ fina´le!

LEDEN 2009

mı´sto patrˇilo druzˇstvu „Frantisˇkańi“. Diplom a veˇcne´ ceny na´m prˇedal za biskupstvı´ otec kancle´rˇ P. Ludolf Kazda. Zkra´tka teˇsˇ´ıme se na dalsˇ´ı rocˇnı´k, kdy poha´r urcˇiteˇ poputuje k na´m do Stare´ho Plzence! Petra Hrachovinova´ („nejlepsˇ´ı hraćˇka turnaje“)

• Vzpomıńka na putovańı´ za Svaty´m otcem a hobity Jednoho dne meˇ zaujal plaka´t s na´pisem „Novy´ Ze´land, putovańı´ po zemi hobitu˚ a Tolkiena“, a tak jsem se vypravila na onu cestovatelskou prˇedna´sˇku, kterou na´s neprova´zel zˇa´dny´ Frodo z Pańa Prstenu˚, ale budoucı´ pan inzˇeny´r Toma´sˇ Kalous. Musı´m se prˇiznat, ze zacˇa´tku jsme byli trochu zklamańi, zˇe neprˇisˇel sa´m Frodo osobneˇ, ale nedalo se nic deˇlat, tak jsme se ztisˇili a zaposlouchali se do zajı´mave´ho vypra´veˇnı´, ktere´ zprvu zacˇalo pojedna´vat o prozˇ´ıvańı´ Sveˇtovyćh dnu˚ mla´dezˇe v Sydney — pa´r jedincu˚ z plzenˇske´ diece´ze meˇlo tu mozˇnost se vypravit do Austra´lie nejen za klokany, medvı´dky koala, ale prˇedevsˇ´ım duchoveˇ prozˇ´ıt blı´zkost Svate´ho otce Benedikta XVI., ktery´ tradici porˇa´dat tato setkańı´ prˇevzal po jizˇ zesnule´m Janu Pavlu II. Fotografie, ktere´ na´m Toma´sˇ prezentoval, jasneˇ da´valy najevo zˇe, atmosfe´ra setkańı´ mla´dezˇe byla vıće nezˇ kra´sna´ a rodina, ve ktere´ poby´val, byla vıće nezˇ prˇa´telska´. Druha´ cˇa´st prˇedna´sˇky byla veˇnovańa pra´veˇ putovańı´ po novoze´landske´ krajineˇ, kam se Toma´sˇ s neˇkolika prˇa´teli pote´ vypravil. Na´dherne´ fotografie na´s provedly po krajineˇ Pańa Prstenu˚ a na´m se jasneˇ jevı´ novy´ hrdina dalsˇ´ı se´rie prˇ´ıbeˇhu˚ Pańa prstenu˚. Kdopak to asi bude? Dana Brabcova´

• V diece´zi ma´me plno dominant — vy´stava to dokla´da´ Dne 7. prosince se na plzenˇske´m biskupstvı´ sesˇlo celkem velke´ mnozˇstvı´ lidı´. Pta´te se, procˇ? Odpoveˇd’je jednoducha´ — byli to lide´ touzˇ´ıcı´ po umeˇnı´, kra´se, dobre´ za´baveˇ, po poznańı´ neˇcˇeho nepoznane´ho. A na biskupstvı´ v tento den toto vsˇechno nasˇli na jednom mı´steˇ, v jedne´ mı´stnosti. Probeˇhlo zde totizˇ slavnostnı´ zaha´jenı´ vy´stavy „DOMINANTY“. Vy´stava byla zaha´jena slovy P. Krysˇtofa, otce Putovnı´ poha´r nakonec zı´skalo plzenˇske´ druzˇstvo biskupa Frantisˇka Radkovske´ho, prˇedsedy komise „Slovany“. My obsadili kra´sne´ druhe´ mı´sto a trˇetı´ dr. Masˇka a dalsˇ´ıch vy´znamnyćh prˇedstavitelu˚ 18


DCM a verˇejne´ho zˇivota . Pote´ kazˇdy´ fotograf, ktery´ prˇispeˇl neˇjakou fotografiı´, dostal odmeˇnu. Odmeˇneˇni poneˇkud veˇtsˇ´ımi cenami byli ale ti, kdo podle poroty (i podle meˇ) prˇispeˇli fotkami nejkra´sneˇjsˇ´ımi. Prˇ´ıjemnou atmosfe´ru dotva´rˇela skupina Kasˇel, ktera´ svou hudbou prˇispeˇla k nevsˇednı´mu za´zˇitku z prohlı´zˇenı´ fotografiı´. Objekty, ktere´ byly na fotkaćh zachyceny, tvorˇ´ı du˚lezˇitou soucˇa´st nasˇeho okolı´, nasˇ´ı kultury i na´s samotnyćh. Stojı´ za to, aby zu˚staly zachovańy. Bohu dı´ky za nadacˇnı´ fond „Dominanty“ a za vy´Marusˇka stavu, kterou stojı´ zato shle´dnout .

LEDEN 2009

specia´lnı´ DVD, ktere´ mapuje pru˚beˇh teˇchto setkańı´. Prvnı´ disk („velehradsky´“) je k mańı´ za 150 Kcˇ, obsahuje promluvy papezˇe Benedikta XVI., katecheze, workshopy, zpeˇvnı´k, fotografie, hymnu WYD a film o de´lce 28 minut. Druhe´ DVD („australske´“) je k mańı´ za 200 Kcˇ a obsahuje dva filmy o de´lce 42 a 28 minut. DVD lze objednat na DCM.

• Fara Stod

Obnovene´ prostory stodske´ fary mohou poslouzˇit k ru˚zny´m vı´kendovy´m, pra´zdninovy´m a dalsˇ´ım setkańı´m pro vasˇe (farnı´) spolecˇenstvı´ — veˇk nenı´ podmıńkou. ´ NABIDKA Kapacita je cca 15 lidı´ (vejde se ale i vıće • DVD ActIv8 Velehrad a Sydney prˇi mensˇ´ım pohodlı´). Blizˇsˇ´ı info va´m poda´me na Setkańı´ v australske´m Sydney a na Velehradeˇ jsou DCM. za na´mi. Sekce pro mla´dezˇ CˇBK a SBK prˇipravila z DCM zdravı´ P. Krysˇtof, Petr, Pavlıńka, Dan a Pavla

?

P. Augustin Jirˇ´ı Prokop, OP, Plzenˇ- ? P. Jaroslav Sˇasˇek, Plana´ u Mariańskyćh Slovany, byl ustanoven na zˇa´dost rˇeholnı´ho La´znı´, byl od 1. prosince jmenovań rektorem prˇedstavene´ho od 1. prosince cˇlenem spol. du- filia´lnı´ho kostela sv. Petra a Pavla ve Svojsˇ´ıneˇ. chovnı´ spra´vy farnosti Plzenˇ-Slovany. ? Trvaly´ ja´hen Hartwig Koch, Rudne´ u ? P. Mykhaylo Cherevatyy, Kdyneˇ, byl od Nejdku, byl uvolneˇn k 1. prosinci ze sluzˇby 3. prosince podle Kańonu 552 CIC odvolań z v plzenˇske´ diece´zi. Vracı´ se zpeˇt do sluzˇby v funkce farnı´ho vika´rˇe ve farnosti Kdyneˇ i ze materˇske´ wu¨rzburske´ diece´zi s podeˇkovańı´m vsˇech ostatnıćh funkcı´ v plzenˇske´ diece´zi. plzenˇske´ho biskupa. prˇevzato z ACEP 12/2008

Marek Orko Vaćha: Mı´sto, na neˇmzˇ jen dospeˇlı´ a lide´ prˇ´ılisˇ starˇ´ı nebo prˇ´ılisˇ mladı´ cˇi jesˇteˇ nenarozenı´ byli postaveni mimo kruh. stojı´sˇ, je posva´tna´ zemeˇ O kruhu ućty k cˇloveˇku, zˇive´ prˇ´ırodeˇ i cele´mu vesmı´ru. Kdysi da´vno postavil cˇloveˇk sa´m sebe do kruhu bytostı´, ktery´m prˇirˇadil du˚stojnost a ktere´ se rozhodl chrańit mora´lnı´mi za´kony. Beˇhem let ru˚zne´ etiky ry´sovaly kruhy ru˚zneˇ: neˇkdy byli z kruhu vyloucˇeni vsˇichni lide´ s odlisˇnou barvou pleti, jindy byli v kruhu

Jesˇteˇ jindy byl kruh nary´sovań mezi cˇloveˇka a zˇivou prˇ´ırodu, se kterou se pak zacha´zelo jako s veˇcı´ urcˇenou k prodeji a drancovańı´. Nic ale nepatrˇ´ı mimo kruh, ve vesmı´ru nenı´ zˇa´dne´ „vneˇ“, ke ktere´mu bychom se mohli chovat bez ućty. Nejen hory a morˇe na nasˇ´ı Zemi, ny´brzˇ i vesmı´r samotny´ je hoden za´kladnı´ ućty. Vsˇe co je, sveˇt cˇloveˇka, sveˇt zˇive´ho a sveˇt zemeˇ a hveˇzd, je uvnitrˇ kruhu. Vıće o autorovi a jeho knihaćh najdete na http://tanciciskaly.cz vydalo Nakladatelstvı´ Cesta, Brno 2008, cena 268 Kcˇ 19

25. 12. 26. 12. 28. 12. 29. 12. 31. 12. 1. 1. 2. 1. 3. 1.

5. 1. 6. 1.

1030 900 1030 1630 1630 000 1030 1600 1000 1330 1600 900 1500 1000 1630

Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. s aposˇtolsky´m pozˇehnańı´m Plzenˇ, kostel sv. Jana Nepomucke´ho, msˇe sv. Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. s obnovou manzˇelskyćh slibu˚ Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. za kardina´la Berana (120 let) Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. na za´veˇr roku Plzenˇ, kostel P. Marie Nanebevzate´, novorocˇnı´ msˇe sv. Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. k Matce Bozˇ´ı Panneˇ Marii Plzenˇ, Ma´zhaus radnice, zaha´jenı´ Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky v diece´zi Kdyneˇ, pozˇehnańı´ kolednı´ku˚m Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky Domazˇlice, pozˇehnańı´ kolednı´ku˚m Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky Pobeˇzˇovice, pozˇehnańı´ kolednı´ku˚m Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky Karlovy Vary, magistra´t, pozˇehnańı´ kolednı´ku˚m Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky Klatovy, pozˇehnańı´ kolednı´ku˚m Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky Strˇ´ıbro, pozˇehnańı´ kolednı´ku˚m Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. ze Zjevenı´ Pańeˇ se sveˇcenı´m vody, kadidla a krˇ´ıdy Praha, Salesiańske´ divadlo Kobylisy, msˇe sv. pro lednovy´ semina´rˇ ELSˇ Plzenˇ, synagoga, vzpomıńkove´ shroma´zˇdeˇnı´ k vy´rocˇ´ı transportu˚ Kyjov, okr. Hodonıń, prˇedna´sˇka o ekumenizmu a msˇe sv. Praha, Sekce hnutı´ a komunit CˇBK Praha, ekumenicka´ bohosluzˇba Praha, zasedańı´ CˇBK Plzenˇ, kostel P. Marie Nanebevzate´, ekumenicka´ bohosluzˇba

800 1600 1630 1430 1800 20.–21. 1. 22. 1. 1800 U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny. 11. 17. 18. 19.

1. 1. 1. 1.

A za to se modlı´m, aby se vasˇe la´ska jesˇteˇ vıć a vıće rozhojnˇovala a s nı´ i poznańı´ a hluboka´ vnı´mavost; abyste rozpoznali, na cˇem za´lezˇ´ı, a byli ryzı´ a bezu´honnı´ pro den Kristu˚v, plnı´ ovoce spravedlnosti, ktere´ z moci Jezˇ´ısˇe Krista roste k sla´veˇ a chva´le Bozˇ´ı. F 1,9–11 Radujte se v Pańu vzˇdycky, znovu rˇ´ıka´m, radujte se! Vasˇe mı´rnost at’je zna´ma vsˇem lidem. Pań je blı´zko. Netrapte se zˇa´dnou starostı´, ale v kazˇde´ modlitbeˇ a prosbeˇ deˇkujte a prˇedkla´dejte sve´ zˇa´dosti Bohu. A pokoj Bozˇ´ı, prˇevysˇujıćı´ kazˇde´ pomysˇlenı´, bude strˇezˇit vasˇe srdce i mysl v Kristu Jezˇ´ısˇi. F 4,4–7 ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat A zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu L TEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 22. prosince 2008, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 29. ledna 2009, uza´veˇrka je 21. ledna 2009. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

2009 LEDEN. pro rok 2009 vybral biskup Franti 0 8ek z druhļķho. I dnes. vpustąŋme s d 0 1vĻ rou Krista dļēle. A nejen dnes,

Recommend Documents