Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Bakalářská práce
2008/2009
Iva Havlíková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Obor: Podnikové informační systémy
Srovnání makroekonomických ukazatelů ČR s vývojem ekonomických ukazatelů v pojišťovně
Vypracovala:
Iva Havlíková
Vedoucí práce: Ing. Zdena Šušáková Oponent práce: Ing. Iva Kaplanová
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Srovnání makroekonomických ukazatelů ČR s vývojem ekonomických ukazatelů v pojišťovně“ jsem vypracovala samostatně. Pojišťovna, jejíž interní údaje byly podkladem této práce, je skutečnou fungující společností na českém trhu, která si nepřeje být jmenována, proto ji dále budu nazývat „pojišťovna“. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu.
V Praze dne 5. 1. 2009
Podpis:
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Zdeně Šušákové za odborné vedení, konzultace v průběhu zpracování bakalářské práce a přátelské jednání. Dále děkuji oponentce bakalářské práce Ing. Ivě Kaplanové za vyjádření jejích názorů a zhodnocení mé práce. Na závěr bych ráda poděkovala odpovědným osobám pojišťovny za souhlas s použitím interních údajů této společnosti.
OBSAH 1.
ÚVOD ....................................................................................................................... 8
2.
CÍL PRÁCE A METODIKA .................................................................................. 11
3.
POJIŠŤOVNICTVÍ................................................................................................. 12 3.1. HISTORIE POJIŠŤOVNICTVÍ................................................................................ 12 3.2. SUBJEKTY PODNIKÁNÍ V POJIŠŤOVNICTVÍ ......................................................... 13 3.2.1. Pojišťovna ............................................................................................... 13 3.2.2. Zajišťovna ............................................................................................... 13 3.2.3. Pojišťovací zprostředkovatel................................................................... 13 3.2.4. Samostatný likvidátor pojistných událostí .............................................. 13 3.3. POJISTNÉ PRODUKTY ........................................................................................ 14 3.3.1. Pojištění osob .......................................................................................... 14 3.3.2. Pojištění majetku občanů ........................................................................ 15 3.3.3. Pojištění vozidel ...................................................................................... 15 3.3.4. Cestování a pojištění ............................................................................... 15 3.3.5. Pojištění odpovědnosti za škodu ............................................................. 16 3.3.6. Pojištění právní ochrany.......................................................................... 16
4.
MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE .............................................................. 17 4.1. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT ................................................................................ 18 4.2. VÝDAJE NA KONEČNOU SPOTŘEBU ................................................................... 20 4.3. DEFLÁTOR HDP............................................................................................... 20 4.4. SOUHRNNÁ PRODUKTIVITA PRÁCE ................................................................... 21 4.5. ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST ............................................................. 21 4.5.1. Zaměstnanost........................................................................................... 21 4.5.2. Nezaměstnanost....................................................................................... 22 4.5.3. Míra nezaměstnanosti.............................................................................. 23 4.6. MZDY ............................................................................................................... 26 4.7. INDEX REÁLNÉ MZDY ....................................................................................... 31 4.8. MÍRA INFLACE.................................................................................................. 31
5.
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS .................................................................................. 36 5.1. 5.2.
FÁZE HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ ........................................................................ 36 HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Z HLEDISKA ČASU......................................................... 37
6.
EKONOMICKÉ VÝSLEDKY POJIŠŤOVNY ...................................................... 39
7.
SHRNUTÍ ............................................................................................................... 41 7.1.
PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ HRUBÁ MZDA V POJOJIŠŤOVNĚ OPROTI ROZDÍLU NOVÝCH NÁSTUPŮ A VÝSTUPŮ ZE STAVU POJIŠŤOVNY ............................................................... 43 7.2. PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ HRUBÁ MZDA V POJIŠŤOVNĚ OPROTI PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ HRUBÉ MZDĚ V ČR....................................................................................................... 43 7.3. PRŮMĚRNÁ HRUBÁ MZDA V ČR OPROTI MÍŘE NEZAMĚSTNANOSTI .................. 44 7.4. ROZDÍL NÁSTUPŮ A VÝSTUPŮ OSOB ZE STAVU POJIŠŤOVNY OPROTI MÍŘE NEZAMĚSTNANOSTI ...................................................................................................... 44
7.5. 7.6. 7.7. 7.8.
HDP OPROTI INFLACI ....................................................................................... 45 HDP OPROTI ZISKU POJIŠŤOVNY ...................................................................... 45 ZISK POJIŠŤOVNY OPROTI ZASLOUŽENÉMU POJISTNÉMU .................................. 45 ZASLOUŽENÉ POJISTNÉ OPROTI INFLACI ........................................................... 46
8.
ZÁVĚR ................................................................................................................... 47
9.
SEZNAM TABULEK............................................................................................. 48
10.
SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 49
11.
SEZNAM ZKRATEK......................................................................................... 50
12.
ZDROJE.............................................................................................................. 51
12.1. 12.2. 12.3.
LITERATURA ................................................................................................ 51 WEBOVÉ STRÁNKY ....................................................................................... 51 JINÉ ZDROJE ................................................................................................. 54
1. ÚVOD V této bakalářské práci budou analyzována ekonomická data pojišťovny a bude zjištěno, zda je možné nalézt jakoukoliv závislost mezi nimi a makroekonomickými údaji za celou Českou republiku (dále jen ČR). Dále se pokusíme odhalit příčiny odlišných trendů. Ke zjištění těchto trendů budou za podklady sloužit statistická data za roky 2005, 2006 a 2007 shrnující ukazatele za ČR a interní data pojišťovny za shodné období.
Makroekonomické veličiny jsou shrnující a vyhodnocující údaje za celou ekonomiku. Touto ekonomikou může být ekonomika regionu, většinou však máme na mysli ekonomiku jedné země a v současné době i ekonomiku větších celků, jako je např. Evropská unie (dále jen EU). Tyto ukazatele jsou na sobě závislé, ovlivňují se vzájemně a ovlivňují i ekonomiky dílčích celků, např. jednotlivých společností. Existují zde zákonitosti, jakým směrem bude pohyb jednoho z ukazatelů ovlivňovat ty ostatní, ale konkrétní prognózy jsou vždy jen předpoklady. Také citlivost reakce jednotlivých ekonomických subjektů může a pravděpodobně i bude velice odlišná v závislosti na mnoha faktorech. Těmi zásadními jsou např. oblast působnosti (velikost trhu), kde daný subjekt figuruje, poptávka, jak mnoho využívá základní suroviny, či jakou měrou se na celkových výrobních nákladech podílí určitá část nákladů (např. mzdové), nebo obecně, jakou nahraditelnost alternativními zdroji mají náklady, které zastávají největší část z celkových nákladů organizace.
Prakticky všechny vize v ekonomii vycházejí z odhadu pravděpodobného chování lidí. Významný vliv má postavení jedince v ekonomickém a politickém prostředí (osoby poptávající, osoby nabízející, osoby určující politické reformy a legislativní změny) a momentální situace (změna spotřebitelských cen, změna daňových předpisů, regulace příležitostné práce, regulace práce se zkrácenou pracovní dobou a práce konané na základě dohody mimo pracovní poměr). Ekonomická situace ve sledovaném místě je ovlivněna i děním ve světě. Například současné ceny surovin a zboží v Evropě jsou pod vlivem dění v Číně. Lidské chování ale neovlivňuje pouze ekonomika a politika (úzce související vědní discipliny), ale i jiné faktory, jako je např. náboženství, kulturní 8
tradice, zdravotní stav, nové objevy a vynálezy. Technický pokrok může mít různý dopad na různé profesní skupiny lidí. Například použití robotů v průmyslu postupně nahrazuje pracovníky některých profesí a může časem vymýtit některé druhy práce zcela. Všechny faktory však nikdy makroekonomické prognózy nemohou zahrnout a zohlednit. Celkový stav ekonomiky a politiky EU a ČR ovlivňuje i jednotlivé podniky. Pojišťovna, kterou hodnotím, není výjimkou. V této práci bych chtěla srovnat vývoj dílčích makroekonomických ukazatelů za celou ČR s ukazateli za jednu společnost z pojistného trhu.
Pro tuto srovnávací analýzu jsem se rozhodla na základě mé pracovní zkušenosti z této pojišťovny. Na pozici personalistky zde pracuji více než jeden rok, a i za tak krátkou dobu jsem poznala, jak vyšší politické a ekonomické změny mohou ovlivnit takové faktory, jako je celkový přístup zaměstnance např. ke změnám benefitního systému (závislého na daňové ne/uznatelnosti nákladů), fluktuaci, průměrnou mzdu a nebo např. i porodnost a dobu, kterou maminky se svým potomkem stráví na mateřské a následně rodičovské dovolené. Proto budu ráda, když mi tato práce dá odpovědi na otázky, týkající se závislosti jednotlivých jevů a umožní mi tak některé tyto jevy předvídat, protože jsou to vlastně jen následky jiných opatření.
Makroekonomické ukazatele, které budeme zkoumat, mají většinou vypovídající schopnost pouze v tržní ekonomice. I když např. hrubý domácí produkt (dále jen HDP, viz níže) má vypovídací schopnost i v centrálně řízené ekonomice, není tomu tak u všech ukazatelů. Např. nezaměstnanost v ČR existuje až po roce 1989. Do té doby byla celá ekonomika v této zemi podřízena nepružnému a nedokonalému centrálnímu plánování. To spolu s falešným nadhodnocením produktivity práce a souvisejícími mzdami vedlo k přezaměstnanosti, tak typické pro všechny socialistické státy. Nedostatek pracovních sil a z toho plynoucí potřeba zaměstnávat každého dále výrazně snižovala skutečnou průměrnou produktivitu práce. I krátce po přechodu z centrálně řízené ekonomiky na tržní ekonomiku byla míra nezaměstnanosti velice nízká, protože se teprve zaplňovaly mezery na trhu v soukromém podnikání, poskytování služeb, dovozu a vývozu zboží z nebo do západní Evropy atd. Míra nezaměstnanosti proto získala vypovídající schopnost a porovnatelnost s jinými ekonomikami až přibližně 9
v roce 1995, kdy se nezaměstnanost začala stabilizovat a zbavovala se vlivu minulého politického režimu.
Má
hypotéza
je
založena
na
domněnce,
že
většina
makroekonomických
a mikroekonomických ukazatelů je na sobě závislá a tyto ukazatele se ovlivňují navzájem. Znamená to tedy, že nejde ovlivnit jeden z nich (např. vládním opatřením), aniž bychom nevyvodily důsledky, jaké tato změna bude mít i na ostatní ukazatele, potažmo na celou ekonomiku daného státu nebo ekonomiku firem. Zda je tomu tak, se pokusím objasnit v této práci.
10
2. CÍL PRÁCE A METODIKA Předkládaná bakalářská práce má za úkol hlouběji vysvětlit problematiku vzájemného vlivu či závislosti makroekonomických ukazatelů a jejich vlivů na ekonomiku jednoho podniku. Klade si za cíl seznámit čtenáře s jednotlivými ukazateli, vysvětlit mu jejich podstatu a metody jejich zjišťování, stručně popsat, co nám tyto ukazatele mohou sdělit a na co nás upozorňují jejich vývojové trendy. Vypracování praktické části této bakalářské práce předcházely konzultace s vedoucí bakalářské práce Ing. Zdenou Šušákovou a studium dostupné odborné literatury, zabývající se makroekonomií, mikroekonomií, personalistikou a statistikou. Zjištěné poznatky byly shrnuty ve stati mé bakalářské práce. Použitá literatura je uvedena v závěrečném „Seznamu použité literatury“. Pro účely vlastního zpracovávání použiji jako jednu z technik techniku studia odborné literatury,
příp.
dokumentů
přístupných
informací.
Pro
zpracování
vývoje
makroekonomických ukazatelů použiji data Českého statistického úřadu (statistické ročenky, časové řady makroekonomických ukazatelů, definice a popis zjišťování těchto ukazatelů, atd.) a interní data pojišťovny (databáze zaměstnanců pro personalisty, mzdové účetnictví, výroční zprávy, atd.). Celá práce vychází z metodického postupu, který plynule přechází od seznámení se s tématem, k popsání významu a výmluvnosti jednotlivých ukazatelů, sledování časové řady vývoje těchto ukazatelů a interpretace jejich závislosti. K zjištění stěžejních informací bude provedena srovnávací analýza dle grafů, do kterých bude zakreslen vývoj ukazatelů v letech 2005, 2006 a 2007 v ČR. Výsledkem práce tedy bude vyhodnocení vývoje, srovnání, zjištění trendu a závislosti základních
makroekonomických
ukazatelů
v pojišťovně v průběhu tří let.
11
v ČR
a ekonomických
ukazatelů
3. POJIŠŤOVNICTVÍ Původně se s pojišťovnictvím spojovalo pouze pojištění proti požáru, dnes se trh výrazně rozšířil a pojistit lze bydlení, motorová vozidla, ale i osoby. [4, str. 64-65] Princip pojištění spočívá ve „vytváření finanční rezervy sloužící k úhradě potřeb nebo škod, které vzniknou pojištěným z nahodilých událostí. Tato rezerva se vytváří z prostředků pojištěných subjektů, tedy z pojistného, které je cenou za poskytované služby.“ [12]
3.1. HISTORIE POJIŠŤOVNICTVÍ V roce 1827 byla založena První česká vzájemná pojišťovna. Historie českého pojišťovnictví je datována od konce 17. století, kdy byl roku 1699 podán návrh na zavedení povinného požárního pojištění budov v Čechách a to Janem Kryštofem Bořkem. Všichni občané, kteří by si koupili dům, by přispívali do protipožárního fondu. Návrh ale nebyl realizován. V roce 1777 byla sice založena pojišťovna proti škodám z ohně, avšak její působení na trhu nebylo dlouhé. [17; 21] Jak již bylo zmíněno, První česká vzájemná pojišťovna byla založena roku 1827. Zpočátku se pojišťovna zabývala požárním pojištěním nemovitostí, pak přibylo pojištění movitostí,
krupobitní pojištění a od roku 1909 životní pojištění a další
produkty. V druhé polovině 19. století vznikaly další pojišťovny a pojišťovací spolky. Mezi významné instituce patřily např.: [17; 21] •
První zajišťovací banka v Praze (1872)
•
Pražská městská pojišťovna (1865)
•
Praha, vzájemná pojišťovna (1869)
•
Slavia, vzájemně pojišťovací banka, Praha (1869)
•
První česká zajišťovací banka v Praze (1872)
•
Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně (1900)
V 19. století bylo pojišťovnictví silné. To dokazuje i mnoho škod a nehod, které instituce „přežily“, např. požáry mlýnů v Čejticích, ve Vojkovicích roku 1870, v Praze 12
v roce 1878 a v Karlíně v roce 1881. V roce 1881 bylo vyplaceno skoro 300 tisíc zlatých, a to za škodu, která byla způsobena požárem v Národním divadle. [17; 21] Za druhé světové války stoupl počet pojišťoven na číslo 733 (spadají sem pojišťovny, pojišťovací spolky a zahraniční prezentace). Všech 733 institucí bylo znárodněno v roce 1945. Přirozený tržní vývoj pojišťovnictví byl po roce 1947 přerušen, a to na několik desetiletí, protože po roce 1947 bylo založeno pouze pět pojišťoven a o rok později byl zformován pouze jeden ústav, kterým byla Československá pojišťovna. [17; 21] V současné době je v ČR zaregistrováno dle České asociace pojišťoven 27 pojistných ústavů, které vybírají 98 % celkového předepsaného pojistného na českém trhu. [14]
3.2. SUBJEKTY PODNIKÁNÍ V POJIŠŤOVNICTVÍ
3.2.1.
POJIŠŤOVNA
Pojišťovací činnost může ze zákona na českém území provozovat právnická osoba, kterou představuje pojišťovna. Podmínky povolení jsou stejné jak pro tuzemské pojišťovny, tak i pro pojišťovny, které mají sídlo v jiném státu. [22]
3.2.2.
ZAJIŠŤOVNA
Zajišťovna je pojišťovna pro pojišťovny. Jedná se také o právnickou osobu, která provozuje činnost podle zákona o pojišťovnictví. [22]
3.2.3.
POJIŠŤOVACÍ ZPROSTŘEDKOVATEL
Pojistný zprostředkovatel zprostředkovává činnost v oboru pojišťovnictví, může se jednat o právnickou nebo o fyzickou osobu. [22]
3.2.4.
SAMOSTATNÝ LIKVIDÁTOR POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ
Pojišťovny si své povinnosti plnit pojistné události kontrolují prostřednictvím likvidátora, který provádí šetření pojistné události. [22]
13
3.3. POJISTNÉ PRODUKTY
3.3.1.
POJIŠTĚNÍ OSOB
Oblast pojištění osob je dále dělena do následujících kategorií: •
Investiční životní pojištění – pojištění pro případ smrti. Není zde garantována výše zhodnocení ani pojistná částka při dožití. [23]
•
Kapitálové životní pojištění – pojištění pro případ smrti nebo dožití. Zde už je garantována částka. Nastavení pojištění nelze měnit. [24]
•
Rizikové životní pojištění – pojištění pro případ smrti. Částka pro případ smrti je garantována. Pojištění však neobsahuje spořící složku. [25]
•
Důchodové životní pojištění – pojištění pro případ dožití. Vypláceno formou doživotního důchodu nebo jednorázově. Pojistná částka zahrnuje zhodnocení. [26]
•
Vkladové životní pojištění – pojištění pro případ dožití za najednou vložené pojistné na začátku pojištění. [27]
•
Univerzální (flexibilní) pojištění – pojištění pro případ smrti a tvorba kapitálové hodnoty. [28]
•
Svatební pojištění nebo pojištění dětí – pojištění pro případ smrti a dožití. „Pojistná částka se vyplácí dítěti při dožití nebo u příležitosti uzavření sňatku nebo formou stipendia po stanovenou dobu. Zemře-li pojištěný (např. rodič) v době trvání pojištění, končí povinnost platit pojistné (zproštění od placení).“ [29]
•
Úrazové pojištění – „pojištění může zahrnovat pojištění pro případ smrti následkem úrazu, trvalých následků úrazu, tělesného poškození nebo doby nezbytného léčení úrazu v různých kombinacích.“ [30]
14
3.3.2. •
POJIŠTĚNÍ MAJETKU OBČANŮ
Pojištění domácnosti – „Pojistná ochrana movitých věcí, které jsou součástí vybavení domácnosti nebo zařízení, které k provozu domácnosti slouží, umístěné nejen v bytě, ale i v uzamykatelných nebytových prostorách, užívaných výlučně klientem (sklepní koje, garáže).“ V rámci tohoto pojištění lze pojistit peníze, ceniny, domácí spotřebiče, osobní věci, vnitřní prostory bytu, atd. [31]
•
Pojištění nemovitosti – „poskytuje pojistnou ochranu nemovitosti a ostatních staveb na pozemku náležejících k této budově před následky škod vzniklých působením živelných pohrom a dalších rizik.“ [32]
3.3.3. •
POJIŠTĚNÍ VOZIDEL
Havarijní pojištění – „slouží ke krytí škod vzniklých na Vašem vozidle a nezáleží, zda je škoda způsobena dopravní nehodou, odcizením celého vozidla nebo jeho části, vandalismem či živelnou událostí (např. požárem, krupobití, přímým působením blesku, pádem kamení, sesuvem půdy, tlakem sněhu, povodněmi nebo záplavami a vichřicí.“ [33]
•
Povinné ručení – „Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poskytuje pojistnou ochranu pojištěnému pro případ škody způsobené provozem motorového vozidla. Pojištěného chrání před možným nepříznivým finančním dopadem nároků poškozeného v případě vzniklé škody způsobené provozem vozidla.“ [34]
3.3.4. •
CESTOVÁNÍ A POJIŠTĚNÍ
Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře – pojištění, které je ze zákona povinné a které je určené pro ochranu klientů. [35]
•
Cestovní pojištění – pojištění využívané při cestování, ať už jde o turistiku nebo pracovní cesty, které kryje rizika spojená například s úrazem, nemocí, ztrátou zavazadel, atd. [36]
15
3.3.5.
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU
Ochrana pro pojištěného, který způsobí škodu jinému subjektu. Škoda může být způsobena např. na majetku (neúmyslné poškození zboží v obchodě), zdraví (úraz na chodníku, kdy byl pojištěný povinen zabezpečit jeho úklid). [37]
3.3.6.
POJIŠTĚNÍ PRÁVNÍ OCHRANY
„Cílem je ochránit klienty před nepříznivými důsledky nahodilých právních sporů a s tím spojených souvisejících finančních nákladů na prosazení právních zájmů pojištěného. Pojištění právní ochrany pomáhá klientovi např. ve věcech uplatnění nároků na náhradu vzniklé škody, řešení soudních sporů, řešení otázek zavinění dopravní nehody, ochraně práv v případě porušení povinností nebo zásahu do práv pojištěné osoby ze strany třetích osob.“ [38]
16
4. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Hlavními makroekonomickými ukazateli skutečné ekonomiky jsou: [5] •
Hrubý domácí produkt
•
Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele
•
Výdaje na konečnou spotřebu
•
Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu
•
Vývoz zboží a služeb
•
Dovoz zboží a služeb
•
Domácí realizovaná poptávka
•
Deflátor HDP
•
Hrubý disponibilní důchod
•
Hrubé národní úspory
•
Míra hrubých národních úspor
•
Míra hrubých úspor domácností
•
Souhrnná produktivita práce
•
Jednotkové pracovní náklady
•
Energetická náročnost
•
Emise CO2
•
Průmysl – tržby
•
Stavebnictví – tržby
•
Služby – tržby
•
Zemědělství – tržby
•
Zaměstnanost
•
Míra registrované nezaměstnanosti
•
Obecná míra nezaměstnanosti
•
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti
•
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda
•
Index reálné mzdy
•
Ceny
•
Směnné relace
17
Každý z těchto ukazatelů, zejména pokud máme k dispozici jeho vývoj v letech, nám hodnotí zdraví ekonomiky dané země a odhaluje její perspektivu, silné stránky ale i hrozby. Proto si některé z těchto ukazatelů představíme podrobněji. Abychom mohli ukazatele porovnávat v čase, musíme je oprostit od změn cen (inflačního znehodnocení) v čase. Proto se používají stálé ceny. Stálé ceny jsou cenami základního období, tzv. cenová báze. [6]
4.1. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT HDP představuje celkovou hodnotu všech finálních výrobků a služeb, vyrobených na daném území státu, neboli souhrn přidaných hodnot vytvořených ve všech odvětvích činností považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržních i netržních). [1; 5] HDP je používán v makroekonomii jako ukazatel určující ekonomickou výkonnost státu. Je získáván na základě statistických údajů o produkci jednotlivých firem a cenách jejich výrobních faktorů. Jde o propočet v kupních cenách, za které jsou realizovány tržní výkony (tzn. včetně daní z produktů a bez dotací na produkty). U netržních služeb je přidaná hodnota vyčíslena jako součet náhrad zaměstnancům a spotřeby fixního kapitálu. Prvotní propočet je proveden v běžných cenách. Pro potřeby sledování vývoje s vyloučením vlivu změn cen následuje převod do průměrných cen předchozího roku, ze kterých se tzv. řetězením získají údaje ve stálých cenách daného roku. HDP je skutečná veličina, jejíž odhad nazýváme potencionálním produktem. Potencionální produkt je na rozdíl od skutečnosti oproštěn od vlivu hospodářského cyklu, ve kterém se každá ekonomika pohybuje. [1; 5; 16] Růst (pokles) HDP charakterizuje, o kolik procent reálně stoupl (klesl) HDP ve sledovaném roce oproti roku předchozímu, po očištění o nestejný počet pracovních dní. [6] HDP na 1 obyvatele se uvádí buď v českých korunách (dále jen Kč), tedy v běžných cenách dané země, nebo ve standardu kupní síly (Puchasin Power Standard, dále jen PPS) vyjádřené v Kč na PPS. PPS je měnová jednotka, v níž se vyrovnávají rozdíly kupní síly jednotlivých měn státu EU. [5]
18
Tabulka č. 1:
HDP důchodovou metodou, běžné ceny [11]
HDP v kupních cenách (mil. Kč)
HDP (mil. Kč)
950 000 Kč
893 236 Kč
Q2
Q3
817 863 Kč
Q3
842 234 Kč
815 852 Kč
Q2
742 416 Kč
695 743 Kč
650 000 Kč
776 914 Kč
700 000 Kč
752 060 Kč
759 145 Kč
750 000 Kč
815 140 Kč
800 000 Kč
896 264 Kč
850 000 Kč
922 886 Kč
900 000 Kč
600 000 Kč Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
2005 Obrázek 1:
Q4
Q1
2006 Vývoj HDP ve sledovaných letech [11]
19
2007
Q4
HDP ve sledovaném období má rostoucí trend, a to poměrně vysokou rychlostí. To hovoří o sílící ekonomice ČR. Také nám to napovídá, v jaké fázi hospodářského cyklu (viz níže) se naše ekonomika nachází, a dává nám to výstrahu, že musíme počítat s následujícími fázemi hospodářského cyklu. Ve chvíli, kdy nastane změna trendu (zpomalení, stagnace nebo dokonce pokles HDP), měli bychom se na tuto situaci připravit úspornými opatřeními. Pokud roste HDP, zvyšuje se životní úroveň obyvatelstva daného státu. I v Čechách je tomu tak. Toto zvyšování životní úrovně, aneb zvyšování bohatství obyvatelstva, se výrazně neprojevuje na základních druzích zboží, jako jsou základní potraviny, topení, spotřeba vody atd., ale lidé si více dopřávají nadstandardní zboží a služby např. dovolené v zahraničí, nákladné zájmy (vybavení na sporty, umělecké činnosti, pronájem prostor na tyto činnosti, atd.), reprezentativní vozy a také pojištění. I když by se dalo říct, že pojistku nejvíce potřebují chudí, tak obvykle se k ní uchylují spíše lidé s nadstandardními příjmy, kteří si tak mohou udržet svou
životní úroveň
i za nepříznivých událostí.
4.2. VÝDAJE NA KONEČNOU SPOTŘEBU Výdaje na konečnou spotřebu představují spotřebu hrazenou z disponibilních důchodů (zdroj peněz upotřebitelných k okamžitému použití) domácností, vládních institucí a neziskových institucí sloužících domácnostem. Jsou to výdaje určené pro přímé uspokojení individuálních potřeb nebo kolektivních potřeb členů společnosti. Tyto výdaje mohou být realizovány v tuzemsku nebo v zahraničí. [5] Dominantní postavení mají výdaje na konečnou spotřebu domácností, které představují více než 70 % celkových výdajů na konečnou spotřebu v ČR a více než 50 % HDP ČR. Mezi výdaje na konečnou spotřebu domácností nepatří nákupy určené pro podnikatelskou činnost ani nákupy cenností. [5]
4.3. DEFLÁTOR HDP Deflátor HDP představuje poměr HDP v běžných cenách k HDP ve stálých cenách. Je nejkomplexnější z cenových indexů, kterými se měří míra inflace. Spotřebitelským 20
košem jsou v tomto případě všechny statky, obsažené v daném ukazateli produktu a vahami je podíl daného statku v produktu. [5; 18]
4.4. SOUHRNNÁ PRODUKTIVITA PRÁCE Souhrnná produktivita práce je počítána jako podíl hrubého domácího produktu (v cenách roku 2000) a celkové zaměstnanosti podle národních účtů. [5]
4.5. ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST Zaměstnanost a nezaměstnanost souvisí s pojmem obyvatelstvo, tedy „souhrn osob žijících na určitém teritoriu, který se vnitřně člení do řady vrstev vydělujících se na základě kritérií sociálně-demografické a profesně-kvalifikační povahy“. [3]
4.5.1.
ZAMĚSTNANOST
Zaměstnanost představuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Za zaměstnané se považují všechny osoby starší 15-ti let obvykle bydlících na sledovaném území, které během referenčního období příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. Pro účely zjišťování je pojem práce interpretován jako práce alespoň po dobu 1 hodiny v referenčním období. Za zaměstnané jsou považováni i učni, kteří dostávají mzdu, plat nebo odměnu podle stejného principu jako jiné osoby. Obdobně studenti,
osoby
v domácnosti
a další
osoby,
zabývající
se
především
mimoekonomickými aktivitami, které však v referenčním období byly navíc v zaměstnání, jsou také považovány za zaměstnané. Hlavním kriteriem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. [3; 5]
21
Roční průměry jsou počítány z údajů kalendářních čtvrtletí. Podle mezinárodní metodiky jsou mezi zaměstnané zahrnovány: [5] •
osoby pracující ve vlastní či rodinné firmě,
•
profesionální příslušníci armády,
•
osoby na mateřské dovolené, které před nástupem pracovaly.
Podle mezinárodní metodiky nejsou mezi zaměstnané zahrnovány: [5] •
osoby na mateřské dovolené, které před nástupem nepracovaly,
•
osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené - jsou klasifikovány jako nezaměstnané nebo osoby ekonomicky neaktivní podle toho, zda splňují či nesplňují podmínky obecné míry nezaměstnanosti (International Labour Organization, dále jen ILO).
4.5.2.
NEZAMĚSTNANOST
Zaměstnaný je ten, kdo nemůže vstoupit do pracovněprávních vztahů (ať už to je z důvodů nenalezení vhodné práce nebo z jiných důvodů), přestože má o práci zájem a je tedy i schopen pracovat. Nezaměstnaní jsou tedy ti, kteří pracovat chtějí, ale z nějakých důvodů práci nemohou sehnat, ale i ti, kteří pracovat sice také mohou, ale nechtějí. Nezaměstnanost lze rozdělit na: [3] •
latentní (skrytou) – práce ve zkrácené pracovní době,
•
dočasnou – přechodné období mezi prací (po ztrátě zaměstnaní do nástupu do dalšího),
•
stagnativní – po dlouhém neúspěšném hledání práce přichází stagnace, kdy nezaměstnaný ztrácí chuť dál hledat,
•
dobrovolná – nezaměstnaný, který by práci nešel, ale nemá o ni zájem,
•
nepředvídatelná – jedná se především o nečekané změny (ekonomické, politické),
•
strukturální – struktura pracovní síly neodpovídá požadavkům strukturních změn v ekonomice. 22
4.5.3.
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI
Registrovaná/neregistrovaná Při rozlišování míry nezaměstnanosti z hlediska evidence se situace nejvíce změnila zejména s rozšířením internetu, a tedy i nového nástroje pro hledání zaměstnání. Od té doby mnoho uchazečů o práci využívá této cesty oproti Úřadu práce a svou krátkodobou nezaměstnanost neregistrují. Pro statistické účely je to asi ztížení situace, ale fakticky se nejedná o žádný nebezpečný jev. [5] Míra registrované nezaměstnanosti podle metodiky je počítána jako součet klouzavých ročních průměrů: [5] •
dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání vč. občanů ČR a občanů EHP (jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání)
•
pracovní síly (tj. počet zaměstnaných z výběrového šetření pracovních sil + počet zaměstnaných občanů EHP + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním + počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání).
Obecná Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je počítána jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení (Eurostatu – Evropský statistický úřad, který poskytuje EU statistická data a Mezinárodní organizace práce ILO). Jedná se o odhady z výběrového šetření pracovních sil. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře. [5] Dlouhodobá/krátkodobá Jak již bylo zmíněno u registrované/neregistrované míry nezaměstnanosti, tak i srovnávání z pohledu času silně ovlivnila změna způsobu hledání práce. Zejména krátkodobě nezaměstnaní (max. do doby 1 roku) nejsou nuceni registrovat se na úřadu práce. Většina ekonomicky aktivních osob má při změně zaměstnání krátké období 23
nezaměstnanosti, ale protože tyto osoby nejsou problémem pro ekonomiku, je důležitější hodnotit dlouhodobou míru nezaměstnanosti. [5] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti – do roku 2005 byla založena na počtu nezaměstnaných, kteří si hledali zaměstnání déle než 1 rok. Od roku 2006 je podle Eurostatu tato míra konstruována na základě doby kratší, tj. doby hledání zaměstnání a doby od ukončení posledního zaměstnání respondenta. [5]
Tabulka č. 2:
Základní ukazatele ne/zaměstnanosti [8]
24
celkem cel. sezóně očištěno
Míra nezaměstnanosti 8,5% 8,36% 7,97%
8,0% 7,80%
7,5%
7,78%
7,77%
7,01%
7,06%
7,0%
6,52%
6,5% 6,01%
6,0%
5,5% 5,12%
5,29%
4,84%
5,0%
4,5% Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
2005
Q3
Q4
Q1
2006
Obrázek 2:
Q2
Q3
Q4
2007
Míra nezaměstnanosti v ČR [8]
Míra nezaměstnanosti v ČR klesá, a to je dalším vodítkem k domněnce, že ekonomika je ve stavu expanze. Ekonomika sílí a v řadě odvětví přišel v nedávné době čas investic, které daly práci řadě lidí, před tím nezaměstnaných (např. investice do nové výrobní technologie dá práci výrobcům součástek pro tuto technologii, vynálezcům této inovace, mechanikům, kteří ji sestavují, zaučují, obsluhují, atd.). Ty tím, že získali zaměstnání a tím i mzdu mohou platit za zboží a služby jiným podnikatelským subjektům (jako nezaměstnaní by museli šetřit), a tak i jim dávat dostatek finančních prostředků na investice do podnikání (nové technologie, rozšiřování výroby, atd.). V ČR jsou určité regiony, které vždy mají výrazně nižší míru nezaměstnanosti než ostatní. Jedním z těchto regionů (a asi i oblastí s trvale nejnižší nezaměstnaností v celé ČR) je Praha a přilehlý Středočeský kraj. V Praze je i sídlo naší pojišťovny. Proto můžeme říci, že pokud se nezaměstnanost v celé republice pohybovala pod úrovní 5 % byla hodnota tohoto makroekonomického ukazatele v Praze natolik nízká, že to mohlo vést k pocitu Pražanů, že práci získají kdykoliv bez problémů. Tato skutečnost pak vedla ke zvyšující
25
se fluktuaci, případně ke zvyšujícím se mzdám (motivátoru zaměstnanců, aby stávající pozici ve společnosti neopouštěli). Zda to tak opravdu v pojišťovně bylo? Na to nám odpoví obrázek 4.
4.6. MZDY Mzdy představují příjem ze závislé činnosti. Definice mzdy podle Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) zní následovně: „Průměrná měsíční nominální mzda na jednoho zaměstnance zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly
na hospodářských
výsledcích
a náhrady
mzdy),
které
byly
zúčtovány
zaměstnancům evidenčního počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů (jde o hrubou mzdu v Kč na fyzickou osobu). Tato průměrná hrubá nominální mzda je uvedena za ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry. Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném čtvrtletí v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Údaj o růstu (poklesu) průměrné reálné mzdy je stanoven jako růst (pokles) podílu indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.“ [13] Průměrná hrubá měsíční nominální mzda je uváděna bez přihlédnutí k délce odpracované doby. Představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance z celkového evidovaného počtu zaměstnanců za daný měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. [1] Údaje byly čerpány z výsledků zpracování čtvrtletních statistických výkazů a týkají se všech osob zahrnutých do evidenčního počtu zaměstnanců u ekonomických subjektů. Údaje nezahrnují zaměstnance ekonomických subjektů statisticky nesledovaných 26
a osoby, vykonávající veřejné funkce (např. poslance, senátory, uvolněné členy zastupitelstev všech stupňů, soudce). [5] Abychom zjistili rozdílnost trendu vývoje a úrovně průměrných měsíčních mezd v ČR a v pojišťovně, nahlédneme do přehledné tabulky interních údajů pojišťovny. Ty zahrnují průměrné hrubé a čisté mzdy všech zaměstnanců za jednotlivá čtvrtletí sledovaného období. Tyto hodnoty jsou porovnány se statistickými daty níže.
Situace v pojišťovně
Průměrné mzdy Období
hrubé
čisté
2005 Q1 31 205,00 Kč 21 318,00 Kč Q2 33 345,00 Kč 22 754,00 Kč Q3 35 987,00 Kč 24 309,00 Kč Q4 30 453,00 Kč 20 865,00 Kč 2006 Q1 30 676,00 Kč 20 907,00 Kč Q2 21 115,00 Kč 14 552,00 Kč Q3 26 377,00 Kč 18 087,00 Kč Q4 34 609,00 Kč 23 162,00 Kč 2007 Q1 29 392,00 Kč 20 199,00 Kč Q2 29 675,00 Kč 20 269,00 Kč Q3 32 326,00 Kč 21 982,00 Kč Q4 30 421,00 Kč 20 706,00 Kč Tabulka č. 3:
Průměrné nominální mzdy v pojišťovně [39]
27
Situace v ČR Nominální mzda v Kč Období 2005
2006
2007
ČR celkem
Podnikatelská Nepodnikatelská sféra sféra
Q1
18 237 Kč
18 199 Kč
18 371 Kč
Q2
19 356 Kč
19 302 Kč
19 546 Kč
Q3
19 413 Kč
19 393 Kč
19 489 Kč
Q4
21 342 Kč
21 134 Kč
22 082 Kč
Q1
19 520 Kč
19 522 Kč
19 511 Kč
Q2
20 624 Kč
20 589 Kč
20 750 Kč
Q3
20 558 Kč
20 558 Kč
20 558 Kč
Q4
22 694 Kč
22 593 Kč
23 055 Kč
Q1
21 052 Kč
21 140 Kč
20 731 Kč
Q2
22 151 Kč
22 193 Kč
21 997 Kč
Q3
22 108 Kč
22 111 Kč
22 095 Kč
Q4
24 206 Kč
24 070 Kč
24 708 Kč
Tabulka č. 4:
Průměrné nominální mzdy v ČR [7]
Průměrná nominální mzda v Kč
pojišťovna - hrubé mzdy ČR - hrubé mzdy
38 000,00 Kč 36 000,00 Kč 34 000,00 Kč 32 000,00 Kč 30 000,00 Kč 28 000,00 Kč 26 000,00 Kč 24 000,00 Kč 22 000,00 Kč 20 000,00 Kč 18 000,00 Kč 16 000,00 Kč 14 000,00 Kč Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
2005
Obrázek 3:
Q2
Q3
2006
Q4
Q1
Q2
Q3
2007
Porovnání průměrné měsíční mzdy v pojišťovně a celé ČR [7; 39]
28
Q4
Tabulka č. 5:
Pohyb zaměstnanců pojišťovny (výstupy:nástupy) [39]
Počet osob, které nastoupily/odešli z pojišťovny nástupy - počet výstupy - počet celková změna
18 16
16 14
15 14
14
12
12 11
12
10
10
9
10 8
14
8
77 6
5
6
6
5
6
6
5 4
4
3
4
8
7
2
2
2
2
1
2
44
2 0
0 -2 -4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
2005
Q3
Q4
Q1
2006
Q2
Q3
Q4
2007
-6 -8
-9
-10
Obrázek 4:
Pohyb zaměstnanců pojišťovny (výstupy:nástupy) [39]
Pokud porovnáme vývoj zaměstnanosti na obrázku 2 a vývoj mezd zobrazený na obrázku 3, trochu překvapivě zjišťujeme, že na zvyšování zaměstnanosti nereagovala pojišťovna stabilizačními prvky, jako je zvyšování mezd. Pokud k tomu ještě přidáme 29
ukazatel pohybu osob (výstupy:nástupy z/do pojišťovny), jejichž množství se ve sledovaném období rok od roku snižovalo a nezvyšovala se tedy fluktuace, znamená to, že pro její zaměstnance jsou podstatné i jiné motivační prvky než pouze výše jejich mzdy. Těmito „motivátory“ mohou být např. dobré jméno společnosti na trhu, nabízené benefity zaměstnancům, příjemné pracovní prostředí, pocit spravedlivého hodnocení za odvedenou práci, perspektivnost kariérního postupu atd.
Průměrné nominální mzdy v pojišťovně
hrubé čisté
38 000,00 Kč 36 000,00 Kč 34 000,00 Kč 32 000,00 Kč 30 000,00 Kč 28 000,00 Kč 26 000,00 Kč 24 000,00 Kč 22 000,00 Kč 20 000,00 Kč 18 000,00 Kč 16 000,00 Kč 14 000,00 Kč Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
2005 Obrázek 5:
Q2
Q3
2006
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
2007
Porovnání hrubé a čisté (skutečně použitelné) průměrné měsíční mzdy [7; 39]
Graf průměrné nominální měsíční mzdy v pojišťovně nám ukazuje, jak rozdílné pojmy jsou hrubá a čistá mzda. Vzhledem ke změnám systému odvodů sociálního a zdravotního pojištění a odvodů daní (daňových limitů) se rozdíl mezi těmito hodnotami může v čase měnit. Ve sledovaných letech se legislativa zabývající se touto problematikou výrazně neměnila, proto rozdíly nejsou příliš výrazné. V grafu bychom si ale měli všimnout odlišných rozdílů hrubé a čisté mzdy při nízké průměrné mzdě (např. v Q2/2006) a vysoké průměrné mzdě (např. v Q3/2005 nebo Q4/2006). Tento rozdíl je způsoben progresivním zdaněním, které v daném období platilo. Pokud bychom vyhodnocovali i rok 2008, jistě by se tento poměr výrazně změnil díky zavedené rovné dani a „stropům“ pro odvody sociálního a zdravotního pojištění. Dá se říci, že trend rozdílů (poměrů mezi čistou a hrubou mzdou) by se otočil, protože při vysoké mzdě a následně dosažených stropech jsou odvody z průměrné měsíční mzdy cca 80 000,- Kč 30
a více procentuálně nižší než při průměrné nižší mzdě. V minulém systému odvodů to bylo právě naopak. Odvody pro sociální a zdravotní pojištění sice zůstávaly při různých příjmech na stejné výši, ale měnilo se procento daňových odvodů.
4.7. INDEX REÁLNÉ MZDY Index reálné mzdy je podíl indexu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období. [5]
4.8. MÍRA INFLACE Definice míry inflace je stanovena jako růst (stálý a nepřetržitý) všeobecné cenové hladiny měřené průměrným cenovým indexem za určité období - většinou průměrným ročním indexem (změna cenové hladiny za posledních 12 měsíců se porovnaná s průměrem za předchozích 12 měsíců). Opakem inflace je deflace, tedy snižování cenové hladiny. Nejčastěji používaným cenovým indexem pro stanovení inflace je index spotřebitelských cen Customer Price Index (dále jen CPI), dále pak index cen výrobců Productors Price Index (dále PPI) a implicitní cenový deflátor (Implicate Price Deflator). [12; 20] CPI odráží změny cen zboží a služeb nakupovaných domácnostmi. Tento index srovnává náklady na pořízení spotřebitelského koše v běžném roce a v roce základním. Spotřebitelský koš je složen z několika set druhů zboží a služeb vybraných dle kupních zvyklostí obyvatel dané země – inovuje se pouze jednou za několik let (u nás to bylo v roce 1993, poté v roce 2001), a to pokud dojde k výrazné změně poptávky kupujících. Jednotlivé položky koše mají jinou váhu dle míry zastoupení v dlouhodobé spotřebě domácností. [1] Nevýhodou CPI je nezohledňování zvyšování ceny zboží a služeb v důsledku zvyšování kvality (ne v důsledku inflace). Dalším nedostatkem je tzv. problém indexních čísel. Indexní čísla nám udávají výši hodnoty spotřebitelského koše než ve skutečnosti je, protože
zdražením určitého zboží se poptávka po něm sníží a lidé si naleznou
substituční zboží. I přesto však je CPI dobrým odhadem změn spotřebitelských cen. [1]
31
Vzorec pro výpočet CPI (Laspeyersův cenový index): [1]
Obrázek 6:
Laspeyersův cenový index [1]
q0i = množství i-tého zboží/služby základního roku poi = cena i-tého zboží/služby základního roku pli = cena i-tého zboží/služby běžného roku
Pokud známe hodnotu cenového indexu vyjadřujícího cenovou hladinu, můžeme vypočítat míru inflace: [1]
Obrázek 7:
Vzorec „míra inflace“ [1]
CPIt = cenový index běžného období CPIt-1 = cenový index základného období Inflace bývá zapříčiněna zvýšením agregátní poptávky následkem zvýšení tempa růstu peněžní zásoby, zvýšením vládních výdajů na zboží a služby nebo snížením daní aniž by se snížily vládní výdaje, případně snížením agregátní nabídky v důsledku zvýšení nákladů (nejčastěji mezd nebo zvýšení světových cen základních surovin). Dle příčiny inflace rozlišujeme inflaci taženou poptávkou nebo tlačenou náklady, obvykle však zahrnuje prvky obou těchto inflačních startérů. [1] Další příčinou inflace pak může být i její pouhé očekávání a učinění kroků: „pokud by nastala, tak raději uděláme to a to“. [1] Zvyšování inflace (cenové hladiny) vede ke snaze přizpůsobit mzdy těmto vyšším cenám. Následkem této události je opět zvýšení cen, protože není důvod snižovat ceny, pokud na dražší zboží/služby lidé stále mají - mají přece vyšší mzdy. Tento jev neustálého koloběhu zvyšování cen/mezd nazýváme roztáčením inflační spirály. Ta se samozřejmě může roztočit i obdobnou situací, kde na začátku stojí snížení nabídky a zvýšení mezd. [1]
32
Jaká byla míra inflace v ČR za zmiňované období? Existuje více způsobů, jak míru inflace měřit, proto různé výsledky za stejné období mohou být správné, pokud se však změna cenové hladiny porovnávala s jiným předešlým obdobím. Nejčastěji se používají následující způsoby srovnání [10]: •
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen.
•
Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku.
•
Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci.
•
Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2005=100).
•
Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (prosinec 2005=100).
Tabulka č. 6:
Míra inflace vyjádřená procentuálním přírůstkem prům. ročního indexu spotřebitelských cen [9]
33
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen 2,9% 2,7% 2,5% 2,3% 2,1% 1,9% 1,7% 1,5% 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc
Obrázek 8:
2005 2006 2007
Míra inflace (srovnání jednotlivých let) [9]
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen 2,9% 2,7% 2,5% 2,3% 2,1% 1,9% 1,7%
čas
Obrázek 9:
Míra inflace (vývojový trend za sledované roky) [9]
34
XI .0 7
7
.0 7 IX
VI I .0
V. 07
07 II I .
7 I. 0
XI . 06
6
.0 6 IX
VI I .0
V. 06
06 II I .
6 I. 0
XI .0 5
5
. 05 IX
VI I .0
V. 05
05 II I.
I. 0
5
1,5%
Stav k 31. prosinci (tis. Kč) Ukazatel
2005
2006
2007
Hrubý výnos z investovaných rezerv pojišťovny 5,53%
5,83%
5,59%
Roční míra inflace
1,90%
2,50%
2,80%
3,63%
3,33%
2,79%
Čistý výnos z investovaných rezerv pojišťovny Tabulka č. 7:
Výnos z investic pojišťovny [39] Výnos z investovaných rezerv pojišťovny očištěný od vlivu inflace Roční míra inflace
Výnos z investic pojišťovny : vliv inflace
Hrubý výnos z investovaných rezerv pojišťovny
2,79% 2007
3,33% 2006
3,63% 2005
0,00%
1,00%
2,00%
Obrázek 10:
3,00%
4,00%
5,00%
6,00%
Výnos z investic pojišťovny [39]
Výnosy z investic (investovaných rezerv) pojišťovny, a to ať už se jedná o investice krátkodobé – tedy s návratností do jednoho roku jako jsou např. termínované vklady, nebo investice dlouhodobé jako jsou např. nákupy podílových fondů, výrazně ovlivňuje míra inflace. Tyto výnosy v naší pojišťovně mají nezanedbatelný podíl na celkové výši zisku, a tak je každé procento velice důležité. V grafu (obrázek 10) můžeme vidět hrubé výnosy z investic a roční míru inflace. Rozdílem těchto dvou hodnot získáme hodnotu „výnos z investic očištěný od inflace“. Tato hodnota očištěného výnosu je součástí hrubého zisku pojišťovny.
35
5. HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Zmíněné makroekonomické ukazatele, stejně jako celou ekonomiku dané země (či jiného území – EU, světa) ovlivňuje hospodářský cyklus. Ekonomika by se nemohla vyvíjet bez střídání období hospodářského růstu, tj. expanze a hospodářského poklesu, tj. kontrakce. Hospodářský cyklus není vlastně cyklus v tom pravém slova smyslu, protože se neopakuje pravidelně ve stejných intervalech a ani jeho extrémy (jakési vrcholy sinusoidy) nejsou ve stejné výši. Zatím se odborníci neshodli ani na všech příčinách hospodářského cyklu, ani na délce tohoto cyklu či některé z jeho fází, ale definice zní: „Cyklické výkyvy ekonomického vývoje vznikají v důsledku nerovnoměrného vývoje agregátní nabídky a agregátní poptávky, ale i jednotlivých odvětví“. Příčin této nerovnováhy může být řada, např. surovinový šok (náhlý nedostatek, vedoucí k výraznému zdražení určitého zdroje), spotřebitelský pesimismus, snížení důvěry v politickou a ekonomickou stabilitu země. [1] hospodářský růst =
nárůst dovozů vysoký stupeň zaměstnanosti zvyšující se HDP postupný růst inflace
hospodářský pokles =
klesá množství výstupů z ekonomiky (produkce) roste míra nezaměstnanosti snižují se výdaje na dovoz podniky i domácnosti nemají kapitál do investic snižuje se inflace
5.1. FÁZE HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ Dosahuje-li produkt svého maxima, pak se nachází ve fázi „vrcholu“. Pokles produktu je pak definován fází „kontrakce“, kterou lze pak definovat ještě blížeji, a to období „recese“, pokud je pokles po dobu půl roku, nebo období „deprese“ v případě, je-li produkt v dlouhodobém poklesu. 36
Dosahuje-li produkt svého minima, pak se jedná o fázi „dno“. Naopak růst produktu je označován jako fáze „expanze“. Přesáhne-li fáze expanze vrchol předcházejícího cyklu a poté je dosaženo vrcholu, pak se jedná o fázi „konjunktura“. [15]
5.2. HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Z HLEDISKA ČASU Rozlišujeme tři druhy cyklů z hlediska jejich délky, které se zabývají jednotlivými oblastmi výroby s potřebou inovace: [15] •
krátkodobý (3 – 4 roky) - zásoby, rozpracovaná výroba
•
střednědobý (10 – 11 let) - stroje, zařízení, technické vybavení
•
dlouhodobý (50 – 60 let) - technologie výroby (= zapracování výsledků vývoje a výzkumu, např. čipy)
Všeobecně se hospodářské cykly rozdělují na: •
Kitchinovy cykly jsou krátkodobé (36-40 měsíců)
•
Juglarovy cykly jsou střednědobé (10 až 11 let)
•
Kundratěvovy cykly jsou dlouhodobé (50-60 let)
Obrázek 11:
Křivka hospodářského cyklu [19]
37
Obrázek 12:
Graf jednoho hospodářského cyklu – vývoj příjmů a zisků v jednotlivých jeho fázích [20]
38
6. EKONOMICKÉ VÝSLEDKY POJIŠŤOVNY Ekonomické výsledky pojišťovny nejlépe zhodnotíme v následujícího přehledném grafu a tabulce zdrojových dat: Stav k 31. prosinci (tis. Kč) Ukazatel
2005
Zasloužené pojistné, očištěné o zajištění
2006
2007
1 758 970,-- 1 874 627,-- 2 016 349,--
Výnosy z investic
337 375,-- 384 440,--
436 334,--
Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění
269 142,-- 365 648,--
371 230,--
Celková aktiva
8 273 239,-- 9 228 761,-- 10 146 766,--
Celkové příjmy
2 293 097,-- 2 357 303,-- 2 511 919,--
Zisk za účetní období (zisk po zdanění)
206 461,--
Tabulka č. 8:
317 403,--
331 993,--
Ekonomické ukazatele pojišťovny [39]
Ukazatele ekonomického zdraví pojišťovny 10 500 000,-10146766,--
10 000 000,-9228761,--
9 500 000,-9 000 000,--
Zasloužené pojistné, očištěné o zajištění Výnosy z investic Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění
8273239,--
8 500 000,-8 000 000,--
Celková aktiva Celkové příjmy
7 500 000,-Zisk za účetní období (zisk po zdanění)
7 000 000,-6 500 000,--
tis. Kč
6 000 000,-5 500 000,-5 000 000,-4 500 000,-4 000 000,-2511919,--
2016349,--
2 000 000,--
1758970,--
2 500 000,--
1874627,--
2293097,--
3 000 000,--
2357303,--
3 500 000,--
1 500 000,--
0,-2005
Obrázek 13:
2006
2007
Ekonomické ukazatele pojišťovny [39]
39
331993,--
371230,--
436334,--
317403,--
365648,--
384440,--
206461,--
269142,--
500 000,--
337375,--
1 000 000,--
Jak si můžeme všimnout, všechny položky poměrně lineárně rostou, a to jak výnosy, tak náklady. Proto pro nás bude nejdůležitějším ukazatelem čistý zisk, neboli „zisk za účetní období“. Jak vidíme, pojišťovna je po celé sledované období zisková, a co více, její zisky rostou. Vzhledem k růstu HDP se však není čemu divit. Ekonomice i občanům se daří, proto nic nebrání, aby své peníze investovali do služby, která se dá nazývat „produktem bohaté společnosti“. To znamená, že jen ti, kdo mají dostatek finančních prostředků na uspokojení svých aktuálních potřeb, jsou ochotni určitou část těchto financí vázat v investici s dobou návratnosti několik let (často i desítek let). Pojištění je formou investice do své či cizí budoucnosti s vysokou mírou rizikovosti. I to je dalším náznakem bohaté společnosti, protože se sice chci zajistit na horší časy, ale za tuto jistotu platím poměrně vysokou sumu, neboť pokud nedojde k pojistné události (v případě že nemám investiční nebo kapitálové pojištění = něco mezi spořícím účtem a pojistkou), tak o dané finanční prostředky přijdu úplně. Velmi dobrým ukazatelem hovořícím o perspektivní situaci pojišťovny na trhu je zasloužené pojistné, které také po celé sledované období stoupá. Znamená to tedy, že i v době, kdy je na českém trhu vysoká konkurence, jsou prodejci této pojišťovny schopni uzavřít více smluv, než kolik jich dožije (dovrší období, na které byla sjednána), nebo dojde k jejich zrušení.
40
7. SHRNUTÍ
Tabulka č. 9:
Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR a ekonomických ukazatelů pojišťovny v časovém horizontu 3 let [7; 8; 9; 11; 39]
41
Obrázek 14:
Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR a ekonomických ukazatelů pojišťovny v časovém horizontu 3 let [7; 8; 9; 11; 39]
42
V závěru mé práce bych ráda shrnula jednotlivá dílčí zhodnocení zjištěných vztahů. K tomu mi pomůže souhrnný graf (obrázek 14), ve kterém je vidět jednoznačně ne/závislost jednotlivých ukazatelů (ať již celorepublikových nebo pojišťovny) a zároveň se přehledně zobrazí vývojové trendy jednotlivých ukazatelů.
7.1. PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ HRUBÁ MZDA V POJOJIŠŤOVNĚ OPROTI ROZDÍLU NOVÝCH NÁSTUPŮ A VÝSTUPŮ ZE STAVU POJIŠŤOVNY U těchto dvou ukazatelů je naprosto zřetelná a očekávatelná závislost. V grafu se nám potvrzuje, že i nárůsty i poklesy počtu zaměstnanců mohou výrazně ovlivnit průměrnou mzdu, pokud se jedná o zaměstnance se mzdou vzdálenou od průměrné mzdy. Znamená to tedy, že snížení počtu zaměstnanců např. o 10 % průměrnou mzdu prakticky neovlivní, pokud tito zaměstnanci dostávali cca mzdu blížící se firemnímu průměru. Pokud však byli vypláceni vysoce podprůměrnou mzdou, mohou svým odchodem výrazně zvýšit průměrnou mzdu. Tento výrazný odliv zaměstnanců navíc mohl způsobit nutnost „ukotvit“ ostatní zaměstnance, a proto mohl vést ke zvýšení průměrných mezd, zejména pak u klíčových zaměstnanců. Právě popsaná situace se pravděpodobně stala ve 4. čtvrtletí roku 2006. Její příčinou je výstup většího množství zaměstnanců ze stavu pojišťovny s výrazně nadprůměrnou mzdou (celofiremní průměr tedy výrazně klesl) a jejím důsledkem je výrazné zvýšení průměrné mzdy v následujících dvou čtvrtletí.
7.2. PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ HRUBÁ MZDA V POJIŠŤOVNĚ OPROTI PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ HRUBÉ MZDĚ V ČR Z výše uvedeného grafu vidíme, že i když jsou mzdy v pojišťovně výrazně nad celorepublikovým průměrem, tvary těchto křivek se až na 2. čtvrtletí roku 2006 výrazně neliší. Nadprůměrnost mezd v pojišťovně se dá odůvodnit hned několika příčinami. Základní příčinou je lokalita, kde pojišťovna sídlí, protože je všeobecně známo, že v Praze jsou oproti zbytku republiky nadprůměrné mzdy. Dále v samotném finančním sektoru, zabývajícím se prodejem služeb, naleznete nadprůměrné mzdy a v neposlední řadě struktura zaměstnanců v pojišťovně vykazuje min. středoškolské vzdělání. Nečekaný pokles průměrných mezd ve druhém pololetí roku 2006 pravděpodobně nebyl 43
způsoben plošným snižováním mezd, ale vzhledem k tomu, že se úroveň mezd v následujícím půl roce vrátila na původní úroveň, s největší pravděpodobností jedna nebo více osob s vyšší mzdou v 1. pololetí pojišťovnu opustily a ve 3. čtvrtletí za ně byla přijata náhrada. Ve 2. čtvrtletí proto nedošlo k výplatě mzdy na těchto pozicí. Jednoznačně lze říci, že pojišťovna sleduje celorepublikové trendy změny mezd a zohledňuje je ve mzdách svých zaměstnanců, i když z interních důvodů (personální změny, vyplácení jednorázových odměn, atd.) občas může reagovat odlišně.
7.3. PRŮMĚRNÁ HRUBÁ MZDA V ČR OPROTI MÍŘE NEZAMĚSTNANOSTI Z tvaru křivek vývoje mzdy v ČR a míry nezaměstnanosti je zřejmé, že tyto dvě veličiny jsou na sobě závislé a že se ovlivňují navzájem. Pokud je vysoká nezaměstnanost, jsou na trhu práce i relativně schopní nezaměstnaní, kteří by chtěli pracovat, a tak mohou klesat mzdy, neboť je si z čeho vybírat. Naopak, pokud rostou mzdy, motivuje to víc a víc lidí, aby svůj čas věnovali právě práci, za kterou mohou dostat dobrou mzdu. Výkyvy ve mzdách jsou výraznější než výkyvy míry nezaměstnanosti, ale i přesto lze s jistotou říci, že dané ukazatele na sebe vzájemně reagují. Tato reakce je vidět i na trendech daných ukazatelů, kdy při trendu zvyšující se průměrné mzdy v ČR má míra nezaměstnanosti snižující se trend.
7.4. ROZDÍL NÁSTUPŮ A VÝSTUPŮ OSOB ZE STAVU POJIŠŤOVNY OPROTI MÍŘE NEZAMĚSTNANOSTI Je pravděpodobné, že míra zaměstnanosti silně ovlivňuje firmy, které si mohou při vysoké nezaměstnanosti vybírat, koho dále budou zaměstnávat (tzn. nic firmu nenutí, aby si ponechávala neproduktivní nebo přeplacené zaměstnance). Naopak, vysoká míra zaměstnanosti ovlivňuje zaměstnance, kteří mají velkou šanci, že si při ztrátě zaměstnání velice rychle naleznou novou práci. I přesto naše zkoumání vývoje těchto ukazatelů v souvislosti s naší pojišťovnou danou závislost nepotvrdilo.
44
7.5. HDP OPROTI INFLACI HDP má jako hlavní ukazatel ekonomické situace státu a zároveň ukazatel životní úrovně jeho obyvatel naprosté prvenství. Z našeho pozorování musíme konstatovat, že i když dle teorií spolu tyto dva pravděpodobně nejhlavnější makroekonomické ukazatele souvisejí a měly by na sebe mít vliv, v námi sledovaných letech tomu tak v ČR nebylo. Pokud vzrůstal HDP, zdaleka vždy to neznamenalo vzrůstající nebo naopak vždy klesající inflaci. Proto musíme konstatovat, že jejich vzájemný vliv je buď velice malý, nebo závislý ještě na mnoha dalších ekonomických a politických ukazatelích zasahujících do ekonomiky státu.
7.6. HDP OPROTI ZISKU POJIŠŤOVNY Tyto dva odlišné ukazatele na sebe vzájemně nereagují pružně, ale oba dva hodnotí úspěšnost daného celku. Znamená to tedy, že pokud ekonomika státu stoupá, je příhodné prostředí pro stoupající zisky dobře řízené firmy. V žádném případě to ale nezaručuje, že všechny společnosti na trhu budou ziskové a jejich ekonomický vývoj bude mít stoupající trend. Ale znamená to, že pro tento stav bude mít firma příhodné podmínky a pokud se chopí správně příležitosti nabídnout to, co si žádá poptávka, může v této ekonomice trvale dosahovat zisku.
7.7. ZISK POJIŠŤOVNY OPROTI ZASLOUŽENÉMU POJISTNÉMU Tyto dva ukazatele ekonomiky pojišťovny jsou vhodným příkladem na sobě závislých veličin, které by mezi sebou měly prakticky přímou úměru, kdyby nebylo mimořádných nákladů. Vysvětlení je velice jednoduché. Vzhledem k tomu, že zasloužené pojistné je hlavní složkou zisku, je logické, že výše zaslouženého pojistného výrazně ovlivňuje výši zisku za účetní období. Na tomto zisku se samozřejmě projevují i jiné výnosové a nákladové položky jako jsou např. výnosy z investic, provozní a mzdové náklady atd., ale velikost těchto položek se výrazně v letech nemění v porovnání se změnami zaslouženého pojistného. Pokud však vezmeme v úvahu mimořádné náklady, jako jsou náklady na propagační akce, přesun společnosti do lukrativních prostor v centru Prahy, 45
atd., může se při přibližně stejném zaslouženém pojistném výrazně lišit zisk pojišťovny v jednotlivých letech. Proto můžeme konstatovat, že zisk společnosti zásadně závisí na zaslouženém pojistném (ne naopak), ale ne jen na něm.
7.8. ZASLOUŽENÉ POJISTNÉ OPROTI INFLACI Dle našeho grafu není zřejmé, že by tyto dva ukazatele na sebe měli jakýkoliv vliv, i když je pravděpodobné, že v případě vysoké inflace budou lidé investovat do produktů s garantovanou úrokovou sazbou a zhodnocením minimálně o velikost inflace, což může ovlivňovat výši zaslouženého pojistného. V mé práci se ale tato závislost nepotvrdila.
46
8. ZÁVĚR V této bakalářské práci jsem analyzovala ekonomická data pojišťovny a zjistila, jak výrazně jsou tyto mikroekonomické údaje závislé na makroekonomických ukazatelích ČR. Podkladem mi byly zejména odborné texty, statistická data Českého statistického úřadu a interní data pojišťovny. Vývoj těchto ukazatelů jsem sledovala za období 3 let, a to v letech 2005, 2006 a 2007. Právě jste se seznámili se základy pojišťovnictví (historií, subjekty pojistného trhu, pojistnými produkty) a představili si základní makroekonomické ukazatele (HDP, inflace, míra nezaměstnanosti atd.), jejich konstruování a význam. Dále jsme si vysvětlili, co je to hospodářský cyklus, popsali jaký má vývoj, jakými fázemi prochází a také na co nás může upozornit. V předposlední části této práce jsme se seznámili s ekonomickými
výsledky
pojišťovny.
Tyto
všechny
údaje
jsme
srovnávali
a analyzovali v kapitole 7 této práce. V této části jsme vyvodili dle přehledného grafu a tabulky zdrojových dat případnou závislost jednotlivých ukazatelů na sobě navzájem. V mé práci jsem zjistila, že řada ukazatelů má mezi sebou závislost, jak jsem předpokládala. Jsou jimi např. průměrná měsíční hrubá mzda v pojišťovně oproti rozdílu nových nástupů a výstupů ze stavu pojišťovny nebo průměrná měsíční hrubá mzda v pojišťovně oproti průměrné měsíční hrubé mzdě v ČR. Bohužel jsem také zjistila, že pro řadu ukazatelů a analyzování a vyhodnocování jejich závislosti na jiných ukazatelích je sledované období příliš krátké, aby se tato skutečnost jednoznačně projevila nebo vyvrátila. Jejich vzájemnou případnou závislost bychom nejlépe viděli při výrazné změně ekonomické nebo politické situace. Ta však v daném období neproběhla (ale v některých oblastech proběhla již na počátku roku 2008 – daňová reforma a reforma zdravotnictví). Z vývoje některých ukazatelů je ale závislost nebo nezávislost zřejmá již v průběhu 3 let. Věřím, že výsledky této práce budou zajímavým zjištěním jak pro pojišťovnu, tak pro ostatní osoby, které se s jejím obsahem seznámí. Dokazují totiž existenci vztahů obvykle nespojovaných ukazatelů. Pokud budeme z těchto závislostí vycházet, budeme schopni řadu ekonomických jevů předpokládat a připravit se na ně s předstihem.
47
9. SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1:
HDP důchodovou metodou, běžné ceny [11] ..................................... 19
Tabulka č. 2:
Základní ukazatele ne/zaměstnanosti [8] ............................................ 24
Tabulka č. 3:
Průměrné nominální mzdy v pojišťovně [39] ..................................... 27
Tabulka č. 4:
Průměrné nominální mzdy v ČR [7] ................................................... 28
Tabulka č. 5:
Pohyb zaměstnanců pojišťovny (výstupy:nástupy) [39]..................... 29
Tabulka č. 6:
Míra inflace vyjádřená procentuálním přírůstkem prům. ročního indexu spotřebitelských cen [9] .......................................................... 33
Tabulka č. 7:
Výnos z investic pojišťovny [39]........................................................ 35
Tabulka č. 8:
Ekonomické ukazatele pojišťovny [39] .............................................. 39
Tabulka č. 9:
Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR a ekonomických ukazatelů pojišťovny v časovém horizontu 3 let [7; 8; 9; 11; 39]....................... 41
48
10. SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1:
Vývoj HDP ve sledovaných letech [11].................................................. 19
Obrázek 2:
Míra nezaměstnanosti v ČR [8]............................................................... 25
Obrázek 3:
Porovnání průměrné měsíční mzdy v pojišťovně a celé ČR [7; 39] ....... 28
Obrázek 4:
Pohyb zaměstnanců pojišťovny (výstupy:nástupy) [39]......................... 29
Obrázek 5:
Porovnání hrubé a čisté (skutečně použitelné) průměrné měsíční mzdy [7; 39] ...................................................................................................... 30
Obrázek 6:
Laspeyersův cenový index [1] ................................................................ 32
Obrázek 7:
Vzorec „míra inflace“ [1]........................................................................ 32
Obrázek 8:
Míra inflace (srovnání jednotlivých let) [9] ............................................ 34
Obrázek 9:
Míra inflace (vývojový trend za sledované roky) [9].............................. 34
Obrázek 10:
Výnos z investic pojišťovny [39]............................................................ 35
Obrázek 11:
Křivka hospodářského cyklu [19] ........................................................... 37
Obrázek 12:
Graf jednoho hospodářského cyklu – vývoj příjmů a zisků v jednotlivých jeho fázích [20]........................................................................................ 38
Obrázek 13:
Ekonomické ukazatele pojišťovny [39] .................................................. 39
Obrázek 14:
Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR a ekonomických ukazatelů pojišťovny v časovém horizontu 3 let [7; 8; 9; 11; 39] ........................... 42
49
11. SEZNAM ZKRATEK HDP Hrubý domácí produkt PPS
Puchasing Power Standard
EU
Evropská unie
ČR
Česká republika
ILO
International Labour Organization
CPI
Customer Price Index
PPI
Productors Price Index
VŠPS Výběrové šetření pracovních sil EHP
Evropský hospodářský prostor
50
12. ZDROJE
12.1. LITERATURA [1] LIŠKA, Václav, et al. Makroekonomie. 2. aktualiz. vyd. Praha : Professional publishing, 2002. 500 s. ISBN 80-86419-27-4. [2] HOLMAN, Robert. Ekonomie. 3. aktualiz. vyd. Praha : Beckovy ekonimické učebnice, 2002. 450 s. ISBN 80-7179-681-6 [3] NOVÝ, Ivan, SURYNEK, Alois. Sociologie pro ekonomy a manažery. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 287 s. ISBN 80-247-1705-0. [4] HERNDL, Karl, MICHŇOVÁ, Iva. Jak úspěšně vést prodejní tým : Dosáhněte se svým týmem nejlepších výsledků. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 130 s. ISBN 80247-1700-5.
12.2. WEBOVÉ STRÁNKY [5] Český statistický úřad (ČSÚ). BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. ČSÚ, 2008 , 24. 6. 2008 [cit. 2008-12-05]. Dostupný z WWW:
. [6] ČSÚ Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2008 , 1. 12. 2008 [cit. 2008-12-02]. Dostupný z WWW:
. [7] ČSÚ Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2008 , 1. 12. 2008 [cit. 2008-12-01]. Excel Tab. 2 Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr >. [8] ČSÚ Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2008 , 31. 10. 2008 [cit. 2008-11-30]. Excel Tab. Časová řada základních ukazetelů VŠPS. Dostupný z WWW: . [9] ČSÚ Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2008 , 8. 12. 2008 [cit. 2008-12-08]. Dostupný z WWW: . 51
[10] ČSÚ Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2008 , 21. 05. 2008 [cit. 2008-11-30]. Dostupný z WWW: . [11] ČSÚ Český statistický úřad [online]. ČSÚ, 2008 , 10. 12. 2008 [cit. 2008-12-10]. Excel Tab_N Hrubý domácí produkt důchodovou metodou. Dostupný z WWW: . [12] Česká asociace pojišťoven [online]. c2007-2008 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [13] Měšec.cz : server o osobních financích [online]. 2008 [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4414. [14] ČAP : Česká asociace pojišťoven [online]. 2007 [cit. 2008-12-29]. Dostupný z WWW: . [15] Finance.cz : poznejte hodnotu informace [online]. 2008 [cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: . [16] Kurzy.cz : finanční portál pro odborníky i laiky [online]. 2008 [cit. 2008-12-08]. Dostupný z WWW: . [17] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: <. [18] LEBL. Miras.cz : Personal web [online]. c2000-2008 [cit. 2008-12-18]. Dostupný z WWW: . [19] Ekonomie : Maturitní témata z ekonomie [online]. 2006-2007 [cit. 2008-12-20]. Dostupný z WWW: .
52
[20] HÁLEK, Vítězslav. Dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA : Katedra informatiky a managementu, katedra managementu [online]. [2008] [cit. 2008-12-20]. Dostupný z WWW: . [21] VONDRA, Jindřich. Pojišťovnictví [online]. [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: <. [22] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [23] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [24] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [25] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [26] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [27] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [28] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [29] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [30] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních 53
asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [31] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [32] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [33] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [34] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [35] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [36] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [37] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: . [38] CZI, s.r.o. FinančníVzdělávání.cz : Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [online]. c2007 [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: .
12.3. JINÉ ZDROJE [39] Interní data pojišťovny.
54
