ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 205/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 411/2008 Sb., kterou se stanoví druhy zvířat vyžadující zvláštní péči.
I. OBECNÁ ČÁST Název Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 411/2008 Sb., kterou se stanoví druhy zvířat vyžadující zvláštní péči. Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností Druhem zvířete vyžadujícím zvláštní péči je podle § 3 písm. g) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), druh zvířete v zájmovém chovu, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování. Význam vyhlášky č. 411/2008 Sb., kterou se stanoví druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči, spočívá v tom, že tyto druhy je možno chovat v zájmových chovech v souladu se zákonem pouze na základě povolení orgánu veterinární správy. Orgány veterinární správy také provádějí v souladu se zákonem dozor nad dodržováním podmínek chovu. Záměrem je chránit zvířata vyžadující zvláštní péči před neodborným chovem, který by mohl vést k jejich týrání. Kritériem pro zařazení zvířete mezi druhy zvířat vyžadující zvláštní péči není primárně jeho nebezpečnost pro člověka, ale především náročnost jeho chovu vyplývající z biologické náročnosti a délky doby chovu v péči člověka. Právní úprava chrání především před tzv. týráním chovem, tj. zvířata před neodborným zacházením a nikoliv člověka před zvířaty. Podle zákona může být chovatelem druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba; je-li chovatelem takového zvířete právnická osoba, musí stanovit osobu starší 18 let, jíž bude svěřena péče o zvíře. Povolení k chovu druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči je určeno pro chov zvířat v zájmových chovech § 3 písm. e) a § 13 zákona , podle § 13 odst. 5 zákona se povinnost požádat o povolení chovu příslušný orgán veterinární správy nevztahuje na chov zvířat v zoologických zahradách nebo záchranných stanicích a na chov loveckých dravců držených podle zákona o myslivosti. V těchto případech se nejedná o zájmové chovy. Vyhláška č. 411/2008 Sb. stanoví kromě druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči také vybrané druhy zvířat vyžadující zvláštní péči, které musí být trvale nezaměnitelně označeny (§ 3). Toto ustanovení se navrhuje zrušit. Hlavním cílem, kterého má být navrhovanou právní úpravou dosaženo, je zlepšení péče o zvířata vyžadující zvláštní péči, snížení administrativy a zjednodušení právní úpravy. Rizikem spojeným s nečinností je pokračující kritika chovatelské veřejnosti a riziko utrpení zvířat. Ministerstvo zemědělství obdrželo řadu podnětů ke změně právní úpravy, včetně petice Klubu Karlovarských teraristů. Z této petice uvádíme: „Samotné „čipování“ několikametrových exemplářů kober, mamb či tajpanů apod. je vysoce riskantní jak pro chovatele, tak pro veterináře. Řada druhů je navíc z chovatelského, biologického a také 1
finančního hlediska natolik cenných, že jakékoliv riziko úhynu plynoucí z aplikace čipu nebo samotné manipulace při jeho zavádění je naprosto nepřijatelné. Označení čipem rovněž nelze považovat za trvalé, vzhledem k poměrně snadnému vyjmutí čipu ze zvířete po jeho úhynu a následné aplikaci jinému zvířeti. Již z tohoto důvodu nám uniká smysl nového opatření. V této souvislosti by totiž samotná identifikace čipem nemusela poskytnout správné údaje o nalezeném terarijním chovanci.“. Z hlediska veterinárního lékaře jsou v případě čipování plazů důležitá následující hlediska: mnoho druhů je nutno pro aplikaci sedovat nebo dokonce uvádět do celkové anestezie, což obnáší určité riziko pro zvířata a další náklady pro majitele zvířete, u většiny druhů plazů je nutno ránu po aplikaci uzavřít stehem nebo tkáňovým lepidlem, čímž rostou náklady, plazi mají velkou dispozici ke vzniku abscesů v místě aplikovaného mikročipu, což znamená další zátěž a riziko pro zvířata a nutnost případného dalšího chirurgického zákroku, mnoho plazů nedorůstá do dostatečné velikosti pro bezpečnou aplikaci mikročipu; u zvířat vážících někdy jen několik desítek gramů je aplikace mikročipu z etických důvodů nevhodná, zvláště u hadů dochází často ke značné migraci mikročipu v podkoží; u velkých druhů tak může být problém čip vůbec později najít, dodnes není jednoznačné, všeobecně platné doporučení, do jakých míst a jakým způsobem by měl být mikročip u jednotlivých druhů plazů aplikován, čipování jedovatých druhů znamená neúměrné riziko pro ošetřující personál; je málo pravděpodobné, že se najde dostatek veterinárních lékařů ochotných čipovat jedovaté druhy hadů, pokud by bylo nutné označit všechny u nás chované jedince, každá kontrola mikročipu u hada znamená neúměrnou manipulaci se zvířetem, která může být pro zvíře nebezpečná, a následně znamenat i ohrožení majitele a případně i osoby vykonávající kontrolu. Dotázaní odborníci z řad herpetologů, pracovníků zoologické zahrady a veterinárních lékařů nedoporučili povinné značení jedovatých hadů a krokodýlů z následujících důvodů: reálná možnost poškození zdravotního stavu i kondice označovaných zvířat, zbytečné vystavování zvířat stresu při manipulaci a při označování, nízká objektivní potřeba individuální identifikace jednotlivých exemplářů jedovatých plazů a krokodýlů, bezpečnostní rizika jak pro osoby provádějící nezaměnitelné označení, tak i pro osoby označená zvířata kontrolující. Za nejbezpečnější způsob chovu jedovatých plazů považují odborníci v současné době zcela bezkontaktní zařízení, v němž chovatel nepřichází do fyzického kontaktu s chovanými zvířaty. Jde o trend preferovaný evropskými chovateli. V případě nezbytné manipulace se daný úkon provádí s využitím distančních prostředků a s minimalizovaným kontaktem se zvířetem a v co nejkratším čase. Trvalé a nezaměnitelné označení (u plazů připadá v úvahu čipování) znamená odchyt plaza a jeho fixaci, přičemž druhá osoba musí zavádět čip. Alternativní způsob identifikace zvířat pořizováním fotografií nezaměnitelných znaků znamená přemístění plaza do zvláštního 2
boxu, udržování v předepsané pozici a fotografování z bezprostřední blízkosti, obvykle s použitím umělého zdroje světla. Toto zacházení se zvířetem vede k vyvolání stresu a neúměrně se zvyšuje bezpečnostní riziko všech osob přicházejících s plazem do styku. Za velmi riskantní je nutno považovat kontrolu označených zvířat – v případě čipů opět předpokládající odchyt a fixaci zvířete tak, aby čtecí aparát mohl být bezpečně přiblížen k místu aplikace čipu. Porovnání fotografií s hlavou zvířete by znamenalo buď pořízení nové fotografie a porovnání obou na počítači nebo detailní prohlídky hlavy s možným použitím lupy. Rizika takových úkonů jsou zřejmá. Fixace vyžaduje nepřiměřenou manipulaci se zvířetem, která může zvířeti ublížit a vede u něj k vyvolání stresu. Přesto tato činnost zůstává velmi riskantní pro chovatele, pro osobu odborně způsobilou a případně pro další osoby podílející se na fixaci zvířete. Riziko úniku jedovatého plaza nebo krokodýla je nepatrné ve srovnání s výše uvedenými riziky, vyplývajícími z povinnosti nezaměnitelného označení. Z informací poskytnutých Státní veterinární správou vyplývá, že v roce 2009 nebyl zaznamenán žádný případ úniku druhu zvířete vyžadující zvláštní péči. Na přímou manipulaci nutnou k imobilizaci jedovatí hadi nejsou zvyklí, protože se v chovech běžně neprovádí. Manipulace by kvůli riziku musela být razantnější než u nejedovatých hadů a narůstala by možnost přímého poškození zvířat nebo poškození vedoucího například k odmítání potravy a podobně. V červnu 2008 byly stavy těchto zvířat v zájmových chovech dle informací poskytnutých jednotlivými krajskými veterinárními správami na základě dotazu Ministerstva zemědělství následující: Jedovatí plazi: korovec jedovatý hadi jedovatí blíže nespecifikovaní bojga neurč. bojga stromová chřestýšovití blíže nespecifikovaní chřestýš neurč. chřestýš brazilský chřestýš lesní chřestýš skvrnitý chřestýš lesní chřestýš rohatý chřestýš venezuelský chřestýš západní chřestýš zelený chřestýšek neurč. chřestýšek malý chřestýšek zakrslý chřestýšovec neurč. chřestýšovec běloretý chřestýšovec kroužkovaný chřestýšovec Waglerův kobra neurč. kobra černokrká kobra červená
kobra čínská kobra egyptská kobra indická kobra monoklová kobra siamská kobřík kapský korálovčík neurč. korálovec neurč. křovinář neurč. křovinář venezuelský křovinář ostnitý mamba neurč. ploskolebec neurč. ploskolebec americký ploskolebec ussurijský ploskolebec mexický ploskolebec nosorohý smrtonoš neurč. smrtonoš severní smrtonoš zmijí vodnářka pruhovaná zmije neurč. zmije gabunská zmije levantská zmije mauretánská
1362 9 422 2 5 18 77 36 1 4 2 7 3 17 8 2 7 3 58 37 2 4 37 2 1 3
4 2 3 13 4 6 3 6 7 3 4 9 18 19 3 2 2 3 2 2 2 307 20 1 3
zmije nosorohá zmije obecná zmije pyramidová zmije rohatá Zmije růžkatá zmije řetízková zmije stromová zmije turecká zmije útočná zmije Wagnerova zmije skvrnitá
4 1 2 17 84 2 4 4 27 1 4
Krokodýli: aligátor čínský krokodýli blíže nespecifikovaní kajman neurčený kajman brýlový kajman pralesní krokodýl čelnatý krokodýl nilský
159 1 104 19 26 5 1 3
V současné době neexistuje centrální databáze, která by evidovala údaje o vybraných druzích zvířat vyžadující zvláštní péči, které musí být trvale nezaměnitelně označeny. Za této situace je v případě nálezu takového zvířete vyžadujícího zvláštní péči dohledání vlastníka prakticky nemožné. V takovém případě ztrácí povinnost trvale nezaměnitelně označovat tyto druhy své opodstatnění. Navíc představuje neodůvodnitelnou administrativní a ekonomickou zátěž pro chovatele a veterinární lékaře. Obdobný stav panuje i u ostatních vybraných druhů vyžadující zvláštní péči, které musí být trvale nezaměnitelně označeny. Jako trvalé označení u plazů připadá v úvahu výhradně čipování. U ostatních druhů jsou i jiné metody trvalého označování, ale se stejnými problémy a riziky jako čipování. Varianta - vydání právního předpisu, kterým bude zrušena povinnost trvale označovat vybrané druhy vyžadující zvláštní péči Tato varianta nepředpokládá žádné náklady ze strany dotčených subjektů. Naopak dojde ke snížení nákladů ze strany chovatelů vybraných druhů zvířat. Monitoring nákladů na trvalé označování probíhal u plazů. Co se týče ceny za trvalé označování u těchto druhů zvířat, pokud je u plaza nutná sedace (u malých, jedovatých druhů, které nelze bezpečně fixovat nebo hrozí jejich poranění při aplikaci čipu) uspávají některé kliniky v isofluranu (cena zhruba 500 Kč za krátkodobou anestezii), většinou je nutná jednoduchá sutura rány v místě vpichu (materiál cca 50 - 100 Kč). Tedy celkem by stálo trvalé označení okolo 1 400 - 1 500 Kč. Tato cena je v podstatě stejná pro hady do velikosti 1 m, větší jedovatí hadi se trvale označují většinou bez anestezie (krátkodobá inhalační anestézie pro dvoumetrovou kobru by byla okolo 1500 Kč, injekční narkóza je neúměrně riziková). Za trvalé označování těchto zvířat bez anestézie vychází cena celkem zhruba 1 300 Kč. U ostatních druhů zvířat vyžadující zvláštní péči by náklady na trvalé označování vzrostly úměrně jejich velikosti a obtížnosti manipulace s nimi. V důsledku navrhované právní úpravy tyto náklady chovatelům vůbec nevzniknou, pokud v rámci přechodného období zatím zvířata trvale neoznačili, nebo se v budoucnu sníží. Realizace navrhované právní úpravy si nevyžádá další finanční nároky na státní rozpočet a nebude znamenat dodatečné náklady v rámci veřejných rozpočtů. Nebude mít sociální dopady a nebude negativně postihovat podnikatelské prostředí České republiky. Navrhovaná právní úprava má pozitivní vliv na životní prostředí, zejména na oblast ochrany zvířat.
4
Dotčené subjekty Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 411/2008 Sb., kterou se stanoví druhy zvířat vyžadující zvláštní péči, se dotkne těchto subjektů: -
chovatelé, kteří chovají druhy zvířat vyžadující zvláštní péči jako zvířata v zájmovém chovu,
-
Komora veterinárních lékařů České republiky,
-
Krajské veterinární správy, které vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených zákonem.
Implementace a vynucování Podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona na ochranu zvířat nad dodržováním povinností uložených osobám, které chovají druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči, vykonávají dozor krajské veterinární správy. V chovech druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči se vykonává dozor minimálně 1x ročně. V roce 2009 bylo v chovech těchto druhů zvířat provedeno 333 kontrol. Tyto kontroly se týkaly 3 983 zvířat. V těchto chovech bylo uloženo 1 nápravné opatření, 4 pokuty a bylo podáno 5 podnětů obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. (Údaje za rok 2010 dosud nejsou k dispozici.) Tyto sankce nebyly uloženy v souvislosti s únikem zvířat. V případě nedodržování stanovených povinností budou přestupky a správní delikty podle zákona na ochranu zvířat projednávat obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Pokud by došlo k utýrání zvířete, zabývaly by se tímto případem orgány činné v trestním řízení (trestný čin týrání zvířat). Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie Navrhovaná vyhláška je v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Při příští novelizaci bude tento zákon upraven tak, aby již neobsahoval zmocnění stanovit prováděcím právním předpisem vybrané druhy zvířat vyžadující zvláštní péči, které musí být trvale nezaměnitelně označeny, včetně věku, do kdy musí být tato zvířata označena (část ustanovení § 13 odst. 11). Při příští novelizaci zákona bude také zrušena povinnost zabezpečit u vybraných druhů zvířat jejich trvalé nezaměnitelné označení (§ 13 odst. 10). Oblast ochrany druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči předpisy Evropské unie výslovně neupravují.
5
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K Čl. I K bodu 1 K§1 Ustanovení § 1 vymezuje předmět úpravy vyhlášky. V důsledku zrušení § 3 dochází k vypuštění písmena b). Původní písmeno c) bude nově označeno jako písmeno b). K bodu 2 K§3 Ustanovení § 3 uvádí druhy zvířat vyžadující zvláštní péči, které musí být trvale označeny. Původním záměrem bylo tam, kde je to praktické a účelné, zavedení režimu označování vybraných druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči nezaměnitelným způsobem. K tomuto ustanovení vyhlášky se vztahuje přechodné ustanovení zákona č. 312/2008 Sb., které stanoví, že u vybraných druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, musí chovatel zabezpečit, aby odborně způsobilá osoba provedla jejich trvalé označení prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetování nebo identifikací čipem, a to do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zákon č. 312/2008 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. 10. 2008, přechodné období tedy končí dnem 1. 10. 2011. Již v tomto přechodném období je právní úprava předmětem velké kritiky ze strany chovatelů. Ministerstvo zemědělství v současné době nemá informaci, že by k trvalému označování těchto druhů docházelo, neboť chovatelé doufají v přijetí novely vyhlášky, která by je této povinnosti zprostila. Vzhledem ke skutečnosti, že nedochází k únikům těchto zvířat, neobjevila se ani poptávka po jejich identifikaci. Za současné situace navíc není vhodná doba pro vznik evidence vybraných druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, jejíž zřízení a provozování by vyžadovalo značné náklady. Vzhledem k zjevně malému užitku z takto spravovaných dat by se její zřízení a provoz jevilo ekonomicky neefektivní a šlo by jen o další neúčelné administrativní opatření. Ministerstvo zemědělství posoudilo právní úpravu a shledalo argumenty kritiků právní úpravy jako opodstatněné. Z tohoto důvodu se rozhodlo provést novelizaci právní úpravy. Ministerstvo si je vědomo toho, že novelou vyhlášky nebude zcela naplněno nynější znění zmocňovacího ustanovení v zákoně. V současné době se však připravuje novela zákona, která tento nedostatek v krátké době odstraní. S úpravou vyhlášky není z praktických důvodů vhodné vyčkávat na novelu zákona, neboť by po skončení přechodného období začala pro chovatele platit povinnost trvale označovat tato zvířata, která by byla následně novelou zákona zrušena. K bodu 3 K příloze Do přílohy vyhlášky se promítá obsah novelizačního bodu 1.
6
K Čl. II Nabytí účinnosti vyhlášky se navrhuje dnem 1. srpna 2011. Vyhláška tak nabude účinnosti v dostatečném předstihu před 1. říjnem 2011, kdy uplyne přechodné období podle zákona č. 312/2008 Sb.
7
