2008 informací o Tchaj-wanu

6

2008

TCHAJ-WAN

Měsíčník informací o Tchaj-wanu

KULTURA • POLITIKA • PŘÍRODA • EKONOMIKA • SPOLEČNOST • CESTOVÁNÍ

Obsah: 2 Renesance Tchaj-wanu 3 Návštěva předsedy Kuomintangu v Číně signalizuje nový začátek 4 Ženy v současné tchajwanské společnosti 4 Balada o mýdle 5 Chuť a jídla Tchaj-wanu 7 Výstava fotografií Tchaj-wan – Můj ostrov plný krás

Tchaj-wan má nového prezidenta

od roku 1949, kdy vláda KMT přesídlila na Tchaj-wan. (strana 3)

Od 20. května 2008 má Tchaj-wan nového prezidenta. Stal se jím bývalý starosta Tchaj-peje a bývalý předseda Čínské národní strany (Kuomintangu), pan Ma Ying-jeou. (strana 2)

Výstava fotografií „Tchaj-wan – můj ostrov plný krás“

Nový začátek pro vztahy přes tchajwanskou úžinu Předseda KMT Wu Poh-hsiung se během své několikadenní návštěvy v Číně setkal s generálním tajemníkem KSČ Chu Ťintchaem. Setkání Wu Poh-hsianga a Chu Ťin-tchaa je prvním oficiálním kontaktem mezi vůdci obou vládnoucích stran

V měsíci srpnu a září bude možné navštívit výstavu tchajwanské fotografie ve dvou jihomoravských městech, v Buchlovicích a ve Vyškově. Fotografie profesionálních tchajwanských fotografů návštěvníkům poodhalí současnou tvář Tchaj-wanu, jeho kulturu, tradice a přírodní krásy této země. Doprovodným programem ve Vyškově bude též promítání čtyř celovečerních snímků moderní tchajwanské kinematografie. (strana 7)

Politika

2


Renesance Tchaj-wanu Dne 20. května 2008 se Ma Ying-jeou oficiálně stal novým prezidentem Tchajwanu a vyhlásil novou éru tchajwanské politiky. V projevu předneseném při svém jmenování do úřadu slíbil rozvoj demokracie na Tchaj-wanu a hledání mírových vztahů s kontinentální Čínou. V první části svého projevu nastupující prezident hovořil o historickém významu druhého úspěšného předání moci v dějinách Tchaj-wanu. Letošní volby označil za vítězství demokracie na Tchaj-wanu: „Občané v důležitém okamžiku učinili zcela jasné rozhodnutí. Lidé si pro svoji budoucnost zvolili čistou politiku, otevřenou ekonomiku a mírové soužití se všemi etnickými skupinami.“ Tchaj-wan jako mladý demokratický stát může ukazovat možný směr jiným teprve se rodícím demokratickým státům. V druhé části projevu prezident vytyčil hlavní úkoly nové vlády. „Úkolem nové vlády bude vést zemi tak, aby dokázala odvážně čelit výzvám, které s sebou přináší globalizace. Je třeba, aby byla co nejdříve zvýšena konkurenceschopnost Tchaj-wanu na mezinárodním poli a byly napraveny předchozí chyby.“ Ma zdůraznil, že otevřenost Tchaj-wanu je základním předpokladem jeho dalšího rozvoje. „Je třeba podporovat zakládání nových podniků na Tchaj-wanu, jejich propojování s celým Asijsko-pacifickým regionem a též je třeba usilovat o jejich prosazování ve světě.“ Ma Ying-jeou vyjádřil své přání, aby Tchaj-wan do budoucna hrál větší roli v oblasti regionální spolupráce. „Chceme, aby se Tchaj-wan stal váženým členem mezinárodní obce a aby se důstojnost, samostatnost, pragmatičnost a flexibilita staly hlavními principy určujícími naši mezinárodní spolupráci. Jako člen mezinárodního společenství jsme připraveni přijmout zodpovědnou úlohu při podporování svobodného obchodu, zákazu šíření atomových zbraní, v boji s globálnímu oteplováním, v boji s terorismem a při posilování humanitární pomoci. Prostřednictvím spolupráce s oblastmi Asie a Pacifiku chceme posílit vztahy

Prezident Ma Ying-jeou a víceprezident Vincent C. Siew.

s našimi hlavními obchodními partnery a plně se tak ekonomicky integrovat do oblasti Východní Asie. Doufáme, že tímto způsobem budeme moci přispět k míru a prosperitě v regionu.“ V oblasti zahraničních vztahů Tchajwan potvrdil svou snahu o upevnění vztahů se Spojenými státy, udržování přátelských vztahů se svými diplomatickými partnery a rozšiřování spolupráce i s dalšími zeměmi. Ma Ying-jeou sice hovořil o odhodlaní Tchajwanců bránit bezpečnost své země a o přípravě vojenského rozpočtu k nákupu zbraní pro vytvoření funkčního systému národní obrany, zároveň však dodal: „Zachování míru v oblasti Tchajwanské úžiny a stabilita regionu zůstává naším trvalým cílem. Tchaj-wan musí v očích světové veřejnosti obnovit svou pověst mírotvůrce.“ Pokud jde o otázku vztahů s kontinentální Čínou, nově nastupující prezident prohlásil: „Doufám, že se obě země chopí této historické příležitosti, aby dneškem počínaje společně otevřely novou éru míru a společné prosperity. Podle většinového veřejného mínění tchajwanské společnosti, jejímž krédem je „ani sjednocení, ani samostatnost, ani zbrojení“ a v souladu s rámcem ústavy Čínské republiky na Tchaj-wanu, budeme zachovávat „status quo.“ Ma též apeloval na brzké obnovení jednání mezi Tchaj-wanem a Čínou na

Ma Ying-jeou Narozen: v Hong-Kongu 13. července 1950 Vzdělání: 1972 LL.B., Národní Univerzita na Tchaj-wanu 1976 LL.M., Univerzita New York 1981 S.J.D., Univerzita Harvard, Právnická fakulta Kariéra: 1980-81 Právní poradce, První bostonská národní banka 1981 Poradce pro výzkum, Právnická fakulta Maryland 1981 Právní firma Cole and Deits (New York) 1981-88 Náměstek ředitele Prezidentské kanceláře 1988-91 Předseda komise pro výzkum, rozvoj a kontrolu 1991-93 Náměstek ministra Výboru pro záležitosti s kont. Čínou 1993-96 Ministr spravedlnosti 1996-97 Ministr bez portfeje 1998 Profesor na právnické fakultě Národní univerzity Chengchi 1998-2006 Starosta Tchaj-peje 2005-07 Předseda Čínské národní strany (KMT-Kuomintang)

základě konsensu „jedna Čína a rozdílné výklady“ dosaženého v roce 1992 . „Jak již bylo letos 12. dubna navrhnuto na fóru v Po-ao, je třeba hledět skutečnosti do očí, budovat novou budoucnost, odložit neshody a hledat společný prospěch. Normalizace ekonomických a kulturních vztahů by měla být prvním krokem k budování oboustranně prospěšných vztahů. Doufám, že se zahájením provozu přímých víkendových leteckých linek v červenci tohoto roku a s příchodem čínských turistů na Tchaj-wan budeme moci odstartovat zcela novou etapu v čínsko-tchajwanských vztazích.“ K problematice samostatného prostoru Tchaj-wanu v mezinárodních vztazích

a možných mírových dohodách prezident uvedl: „Tchaj-wan touží po bezpečnosti, prosperitě a důstojnosti. Pouze přestaneli být Tchaj-wan na mezinárodním poli izolován, budou se moci vztahy mezi oběma zeměmi Tchajwanské úžiny plně rozvinout. Chtěl bych při této příležitosti vyzvat obě strany, aby na mezinárodní poli i v oblasti regionálních vztahů dosáhly příměří a společně hledaly cestu k usmíření. Obě země by měly čerpat ze společného kulturního dědictví, aby co nejlépe přispěly světovému společenství, a současně se tak vyhnuly škodlivému soupeření a plýtvání zdroji.“ „Pevně věřím, že klíčem ke konečnému vyřešení tchajwanské otázky není vítěz-

ství ve sporu o suverenitu ostrova, nýbrž že jde především o způsob života a základní hodnoty. Upřímně nám záleží na blahobytu 1,3 miliardy čínských obyvatel a doufáme, že i Čína bude v budoucnu směřovat ke svobodě, demokracii a prosperitě obyvatelstva.“ Na závěr projevu nový prezident Tchaj-wanu Ma Ying-jeou vyjádřil důvěru v budoucnost Tchaj-wanu a připomněl, že Tchaj-wan již brzy oslaví sto let od svého založení. (Zdroj: Celebration of democracy, Taiwan’s renaissance, Taiwan Journal, 23. 5. 2008, redakčně upraveno)

Politika

zeměmi jako zvláštní vztahy „státu vůči státu“. Vztahy mezi zeměmi zůstaly na bodu mrazu i během osmileté vlády Demokratické progresivní strany (DPP). Tehdejší prezident Chen Shui-pien odmítal přijmout podmínky Pekingu požadující uznání principu „jedné Číny“, podle něhož byl Tchaj-wan považován za součást Číny. První průlom v jednáních mezi Tchajwanem a Čínou byl učiněn poté, co tehdejší předseda Kuomintangu Lien Chan navštívil v roce 2005 pevninskou Čínu.

Delegace Tchaj-wanu a Číny na společném jednání.


Wu Poh-hsiung a Chu Ťin-tchao.

Dne 28. května 2008 došlo k setkání vůdců vládnoucích stran Tchaj-wanu a Číny. Šlo o historicky první setkání představitelů na nejvyšších úrovních po šedesáti letech. Předseda Národní strany Tchaj-wanu, jinak také Kuomintangu (KMT), Wu Poh-hsiung navštívil Čínu a setkal se s generálním tajemníkem Komunistické strany Číny (KSČ) Chu Ťintchaem. Ve svém úvodním projevu Chu Ťintchao prohlásil, že hodlá podporovat dobré vztahy mezi KSČ a KMT. Wu Pohhsiung navázal na projev svého hostitele a dodal, že jejich národy by nikdy neměly pozdvihnout proti sobě zbraně, neboť spolupráce obou zemí při odstraňování následků zemětřesení dokazuje, že umí jednat i společně. Setkání Wu Poh-hsianga a Chu Ťintchaa je prvním oficiálním kontaktem mezi vůdci obou vládnoucích stran od roku 1949, kdy vláda KMT přesídlila na Tchaj-wan. Polooficiální jednání vedená tchajwanskou Nadací pro výměnu přes Tchajwanskou úžinu (SEF) a čínskou Asociací pro vztahy přes Tchajwanskou úžinu (ARATS) byla pozastavena roku 1999 poté, co tehdejší prezident Lee Teng-hui definoval vztahy mezi oběma

Tým vyslaný KMT podepsal s čínskými komunisty desetibodový konsensus zaměřený na oblasti obchodu a zemědělství. Další zlepšení vztahů přineslo letošní setkání Vincenta Siewa s prezidentem Chu Ťin-tchaem na ekonomickém fóru v městě Po-ao na ostrově Chaj-nan v jižní Číně. Jak uvedl současný prezident Tchajwanu Ma Ying-jeou, institucionalizované vztahy mezi tchajwanskou SEF a čínskou ARATS i nadále zůstanou hlavním komunikačním kanálem pro budoucí vztahy mezi Tchaj-wanem a Čínou. Prezident rovněž prohlásil, že jednání mezi KMT a KSČ budou pouze druhotnou platformou pro jednání a budou napomáhat hladké činnosti primárního operačního kanálu. (Zdroj: KMT chairman’s China visit signals a new beginning, Taiwan Journal, 30. 5. 2008)

3

Návštěva předsedy Kuomintangu v Číně signalizuje nový začátek

Společnost

Ženy v současné tchajwanské společnosti Spolu s postupujícími společenskými změnami na Tchaj-wanu se mění i postavení ženy ve společnosti. S tím souvisí větší účast žen na trhu práce, jejich narůstající touha po seberealizaci a odlišný postoj mladší generace žen a dívek k instituci manželství. Důležitým mezníkem v tomto historickém vývoji směřujícímu k zrovnoprávnění žen ve společnosti bylo odvolání stanného práva v roce 1987. Od té doby na Tchaj-wanu vzniklo nemalé množství nevládních organizací věnujících se ženské otázce; rovněž současná vládní politika a legislativa usiluje o celkové zkvalitnění života žen. Vliv konfucianismu zdůrazňující úlohu muže a syna v tradiční čínské společnosti postupně slábne a ženy získávají větší prostor, v němž si mohou pro sebe vybudovat rovnocenné a důstojné postavení. Ženy nyní mají mnohem více pracovních příležitostí, budují si svou kariéru jako zaměstnankyně ve firmách či zakládají své vlastní podniky. Tradiční struktura rodiny se rozpadá a v moderní společnosti to bývají často ženy, kdo pracuje mimo domov, aby zajistil rodinu. Ženy se tak stávají na mužích finančně nezávis-

Naomi Lin, majitelka a ředitelka firmy Lite Puter.

lé a jako živitelky rodiny již mohou v domácnosti o lecčem rozhodovat. S tím jak ve velkých městech slábne společenský tlak na neprovdané ženy, mnoho mladých dívek si může dovolit odložit plány na svatbu na pozdější dobu a v prvé řadě usilovat o získání vyššího vzdělání. Vzdělání zpětně nabízí nový pohled na život a také významně ovlivňuje to, co dívky očekávají od partnerského vztahu. Z tohoto důvodu se dívky stávají náročnější při výběru partnera, jsou ochotny vdávat se až ve vyšším věku a také se neobávají z nešťastného manželství odejít. Tato skutečnost i výrazně navýšila procento rozvodovosti v posledních letech . Rovněž procento porodnosti v roce 2005 pokleslo na historické mini-

mum 1,1 dítě na jednu ženu. Tento faktor stojí za celkovým stárnutím populace Tchaj-wanu. Tchajwanští muži se nadále snaží zachovat si své postavení a vybudovat tradiční rodinu postavenou na rozdělení rolí na mužské a ženské role. Z tohoto důvodu si muži na Tchaj-wanu často berou za manželky ženy pocházející z Číny nebo jihovýchodní Asie. Změny související se změnou postavení žen hluboce ovlivňují celou současnou tchajwanskou společnost i její celkové fungování. (Zdroj: Gender equality-Modern women, traditional men, Taiwan Review, April 2008)

1981 továrnu přestěhovali do Sansia. Pan Lin Yi-cai, které mu je dnes již 80 let se učil výrobě mýdla po celých deset let než si založil vlastní firmu. Vlastní zkušenost s ekzémy na rukou a nemožnost najít vhodný mycí prostředek nedráždící pokožku ho přivedly k myšlence vyrábět a distribuovat vlastní mýdla. Během několika let se mu podařilo vyvinout metodu na extrahovaní lihu a díky tomu dosáhnout vynikající kvalita mýdla, které je k pokožce mnohem jemnější. Kromě toho má mýdlo tu zvláštní vlastnost, že se nepotopí, je-li ponořeno do vody. Jak nám vysvětlil pan Lin Jyun-cheng, současný ředitel rodinného podniku a příslušník několikáté generace rodiny Lin: „Vlastnosti mýdla jsou přímo závislé na obsahu lihu v mýdle. Mýdlo vzniká

míšením určitého množství vody, lihu a rostlinných či živočišných tuků. Líh je důležitý pro to, aby se mýdlo ustálilo. Pro získání kvalitního mýdla je zapotřebí postupného snižování jeho obsahu než použití menšího množství lihu již od začátku procesu. Je to vlastně jen otázka toho, kolik práce a času navíc jste ochotni do výroby investovat.“ „Továrna na kopci“ rychle získala věhlas na trhu i oblibu u zákazníků . Tělové mýdlo Fuletuo bylo považováno za nejjemnější mýdlo na trhu vůbec a stalo se velice populární i mezi vojáky, kteří oceňovali především to, že se mýdlo nemohlo potopit. V době rozkvětu firmy v 70. letech výroba mýdla zaměstnávala všechny členy rodiny po celý rok. Provoz rodinného

Ekonomika

4


Balada o mýdle Ve venkovských oblastech Tchaj-wanu se nám mohl naskytnout pohled na ženy peroucí na břehu řeky prádlo. V kraji Sansia poblíž Tchaj-peje těmto lidem ulehčovala práci společnost Mei Sheng Tang Chemical, místními též nazývaná „Továrna na kopci“, která na trh dodávala mýdla na praní. Přestože od té doby již uplynulo několik desítek let a mnohé se s dobou změnilo, rodinný podnik „Továrna na kopci“ dokázal navázat na dlouholetou tradici výroby a úspěšně se prosazuje i na dnešním trhu. „Továrnu na kopci“ založil v městečku Banciao roku 1957 pan Lin Yi-cai se svým bratrem Lin Deng-sianem. Roku

Chuť a jídla Tchaj-wanu Jídlo a kultura jsou v této zemi neodmyslitelně spjaté dohromady. Oslavy svátků, setkání s přáteli, uzavírání obchodních jednání, nákupy a výlety do okolí se neobejdou bez bohatství pokrmů a chutných jídel. I v té nejmenší uličce je možné najít restauraci či stánek s občerstvením nabízející své speciality, nebo je

alespoň možné potkat pouličního prodavače vychvalujícího své lahůdky. V jakoukoliv denní či noční dobu můžete ochutnat bohatství tchajwanské kuchyně, která zahrnuje jídla z různých provincií Číny, domácí tchajwanské speciality, pokrmy lidu Hakka nebo pokrmy domorodých obyvatel ostrova. Na jídelním stole rovněž nechybí ryby a dary moře. Tchaj-wan vděčí za velkou část svého kulturního dědictví Číně, a to platí stejnou měrou i o kultuře jídla. Čínský kulturní vliv na Tchaj-wanu zesílil obzvláště po příchodu nové vlny emigrantů z pev-

niny po roce 1949. Tito lidé s sebou přinesli znalosti jídel z různých částí Číny. Starší generaci přistěhovalců tvořili lidé, jejichž předci přišli na Tchaj-wan již kdysi dávno z jižních čínských provincií Fuťienu a Kuang-tungu. Některá jídla lidu Hakka, původem z oblasti Kuang-tungu, si můžete vychutnat už jen na Tchaj-wanu: takovými jsou např. smažené prasečí vnitřnosti s plátky zázvoru. Tchajwanská kuchyně je typická nesmírnou pestrostí pokrmů. To souvisí s polohou Tchaj-wanu jako ostrova, který byl vždy poměrně otevřený okolnímu

5

Kultura


podniku má však i své stinné stránky, zmenší-li se tržby, pak se ekonomické ztráty dotknou celé rodiny. V 80. letech, kdy získával na oblibě tělový šampón a obyčejná mýdla vytlačil z prodeje, rodina přežívala jen z výroby mýdel na praní kupovaných především stálými zákazníky. A tak se stalo, že několik členů rodiny muselo z firmy odejít a hledat si pro sebe jiné živobytí. Lin Jun-cheng se začal na plno věnovat hudbě a divadelnímu umění, jak o tom vždycky snil. „Po nějaké době jsem si však uvědomil, že podařilo-li by se znovu oživit rodinnou tradici a obnovit výrobu, byl by to úspěch celé rodiny, ale pokud se stanu producentem, bude to pouze můj úspěch.“ V „Továrně na kopci“ se dneska znova vyrábí mýdlo. A přestože objem produkce není tak vysoký jako dříve, podařilo se jim již otevřít obchod v obchodním domě Shin Kong Mitsukoshi v Tchaj-peji a v Národním centru pro tradiční umění ve Yilan. Podnik rodiny Lin také přišel s řadou inovací a nápadů, jak obohatit mýdelní výrobu. Začala se vyrábět mýdla s vůní květin, mýdla s obsahem přírodnin, ruční mýdla a mýdla určená jako dárky či dekorace do koupelny. Velkou oblibu získala mýdla ze zeleného čaje či mýdla s vůní citrusových plodů. Lin Jun-cheng, který se jednou jen velice těžko loučil s kariérou herce, si během svátků a oslav obléká šat pouličního prodavače a s bambusovou tyčí, na níž jsou zavěšená mýdla značky Mei Sheng Tang, se vydává do ulic. Přestože jeho náklad není těžký, nese na ramenou důvěru a naději celé rodinné tradice. (Zdroj: An Opera of Soap, Taiwan Review, May 2008, redakčně upraveno)

S rozmanitostí tchajwanské kuchyně nám ovšem vyvstává otázka, jak by ji bylo možné několika slovy charakterizovat a jaká jídla by ji měla reprezentovat. Na

Chryzantémové květy z olihně

Od těla olihně odřízněte hlavu, vyndejte vnitřnosti a znovu opláchněte. Oliheň nakrájejte na 4-5cm široké kroužky, okraje každého kroužku z jedné strany jemně nařízněte na půl cm široké proužky. Kroužky olihně položte na 3 vteřiny do vařící vody, naříznuté okraje se otočí ven a vytvoří podobu plátků chryzantémových květů. Vnitřek vzniklých květů potřete směsí vody a kukuřičného škrobu. Smíchejte rozmačkané krevety s mletým vepřovým masem, vínem a vaječným bílkem. Vzniklou směs vložte dovnitř květů a prostředek květu ozdobte zeleným hráškem. Vařte v páře při vysoké teplotě 8 minut. Květy naaranžujte na prostře-

3 čerstvé olihně (450g) 1 sklenice kuřecího vývaru kukuřičný škrob sůl hrášek listová zelenina ( př. zelí) směs: 250 g krevet (vyloupané) 80 g mletého vepřového masa 1/3 lžičky soli 1 lžička vína 1 lžička kukuřičného škrobu 1 lžíce vaječného bílku

dek talíř a obložte smaženou listovou zeleninou. Do připraveného kuřecího vývaru přidejte sůl a kukuřičný škrob, povařte a nakonec s ním olihně zalijte.

6


světu a rychle přijímal prvky jiných kultur, aby je posléze pozměnil a učinil součástí utvářející se vlastní tchajwanské kultury.

celém ostrově jsou velice oblíbená tzv. siao chih („malá jídla“), která jsou obdobu našeho rychlého občerstvení. Do této skupiny jídel patří např. omeleta s ústřicemi a listovou zeleninou, nebo tzv. bawan, což jsou masové kuličky uvnitř knedlíčků ze sladké bramborové mouky dělané v oleji či na páře. Siao chih jsou běžně prodávána v ulicích, na tržištích nebo v malých rodinných restauracích. Tchajwanská jídla jsou lehká, s delikátní chutí, často připravována na páře či jemným dušením. Nenáročná příprava jídel odráží prostý způsob života prvních usedlíků přizpůsobujících se drsným podmínkám nového domova. Tchajwanci dodnes upřednostňují jednoduchý a rychlý způsob přípravy jídel. S časovou i peněžní úsporou při vaření souvisí podávání polévek či vývarů k hlavním pokrmům. Takto lidé mohli zároveň zahánět hlad i žízeň. Pod vlivem Japonska, které obsadilo ostrov na počátku 20. století, si Tchajwanci oblíbili i čerstvá neupravovaná jídla jako např. sashimi. Ve způsobu podávání jídel se Tchaj-wan rovněž nechal inspirovat Japonskem a jeho zájmem o drobnost a detail. Důležitou součásti tchajwanské kuchyně jsou místní bylinky, které významně přispívají k dosažení jedinečné chuti tchajwanského jídla. Patří sem např. tchajwanská bazalka, která je chuťově mnohem výraznější než její italský protějšek. Rovněž velice typické pro Tchajwan jsou např. různé druhy zeleniny nakládané v soli. Taková zelenina může být podávána samostatně nebo používána jako přísada do jídel. Například nakláda-

(Zdroj: Pei Mei’s Best Selection of Chinese Cuisine)

ný ananas se přidává namísto soli do kuřecí polévky. Rovněž rýže vařená ve vodě smíchaná s drcenými sladkými brambory je příkladem ekonomicky úsporné přípravy jídel. I dnes zůstávají tchajwanské noční trhy místem, kam se zájmem směřují jak místní tak zahraniční hosté. Na nočních trzích se soustředí pouliční prodavači a stánky různých velikostí, které nabízejí místní speciality a lahůdky. Mnoho zdejších prodejců se může pyšnit tím, že jejich rodina zde provozuje kulinářské umění již po několik generací a stále zachovává tradiční recepty. Mezi místní

Kuře na 3 šálcích 1 kuře (900 g) 8 stroužků česneku 10 plátků zázvoru 1 chilli paprika 4-5 stonků bazalky 1/3 šálku sezamového oleje 1 šálek rýžového vína 1/3 šálku sojové omáčky 1 čajová lžíce cukru 2/3 šálku vody Způsob vaření s tzv. třemi šálky je v posledních letech velice oblíbeným způsobem přípravy jídel. Tří šálky či tři sklenice označují sezamový olej, rýžové víno a sojovou omáčku.

speciality patří např. dušené vepřové s rýží, smradlavé tofu, polévka s vlasovými nudlemi a ústřicemi, maso a zelenina dušené v sojové omáčce, polévka s žebry a čínskou medicínou, čaj s mlékem, rýžový puding, turecká zmrzlina, atd. Náš výčet by byl nekonečný. Vskutku zde lze okusit daleko více jídel, než si je člověk vůbec schopen představit. Čím dál tím větší pozornost si pro sebe získává kuchyně domorodých obyvatel ostrova. Přestože každý kmen upřednostňuje svůj vlastní způsob přípravy jídla, obecně můžeme hovořit o dvou hlavních tradicích – jedna využívá hojnosti zvěře

a rostlin v horských oblastech, druhá je založená na zpracování mořských řas a plodů moře. Tchajwanská kuchyně dokázala za několik desítek let úspěšně vstřebat a novým způsobem propojit vlivy přicházející sem z Číny, Japonska a Evropy. Vytvořila se tu originální mozaika jídel spojujících několik kultur dohromady, stejně jako se zde propojuje tradice s moderní dobou.

Kuře opláchněte pod tekoucí vodou a nakrájejte na kusy (velikost 1 1/2 palce). Keramickou nádobu či hrnec nechte nahřát nad plotnou a poté do něj nalijte sezamový olej. Přidejte rozmačkaný česnek a plátky zázvoru a počkejte až zhnědnou. Přidejte kusy kuřete a nechte vařit při vysoké teplotě. Poté co maso zbělá, zalijte jej rýžovým vínem a sojovou omáčkou. Přidejte cukr a vodu a nechte dusit 20 minut. Nakonec ochuťte chilli paprikou a bazalkou. Při přípravě tohoto pokrmu je obzvlášť důležitý výběr vhodné nádoby. Nejlepší jsou tlustostěnné keramické nádoby či hrnce s dobře uzavíratelným víkem, které zabraňuje úniku tepla.

Recept je možné dle chuti libovolně obměnit a místo kuřecího masa lze použít oliheň, úhoře či maso ze zajíce. (Zdroj: Pei Mei’s Best Selection of Chinese Cuisine)

(Zdroj: Cuisine, Taiwan Review, May 2008, redakčně upraveno)

Kultura

Třikrát (Three Times 2005).

7

Ve spolupráci se zakladateli někdejšího Taiwan Clubu v Uherském Hradišti, především pak díky ochotné a obětavé pomoci pana Jiřího Jilíka, Taipei Economic and Cultural Office pořádá ve dvou městech jihomoravského regionu, v Buchlovicích a ve Vyškově, výstavu fotografií s názvem „Tchaj-wan – můj ostrov plný krás“. Návštěvníci si budou moci prohlédnout fotografie profesionálních tchajwanských fotografů, které zachycují současnou tvář Tchaj-wanu, jeho přírodní krásy, kulturu a tradice původní obyvatel.


Výstava fotografií Tchaj-wan – Můj ostrov plný krás


Jako první se výstavy zhostí město Buchlovice: slavnostní zahájení proběhne 8. srpna v 17 hodin v Muzeu Podhradí

v Buchlovicích. Výstava zde potrvá do 9. září. Ve Vyškově se akce stane součástí Dnů evropského kulturního dědictví:

Začíná 12. září, potrvá 14 dní a k vidění bude ve výstavních prostorách knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Doprovodným programem vyškovské části bude i promítání čtyř celovečerních snímků tchajwanské kinematografie posledních tří let. Jedním z nich je Třikrát (Three Times 2005) film světoznámého režiséra Chou Siao-siena (Hou Hsiao-Hsien), který v roce 2005 získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Film vypráví tři milostné příběhy odehrávající se na Tchaj-wanu v letech 1911, 1966 a 2005. Druhým snímkem je Střevícová víla (Shoe Fairy ,Yun Chan-lee, 2005). Film byl úspěšně uveden na několika filmových festivalech v Asii a evropskému divákovi v mnohém připomene film Amélie z Montmartru. Další film festivalu Chocolate Rap (Chocolate rap, Chi Y. Lee, 2006) nás zavede do světa tchajwanského break-dancingu. Děj posledního uváděného snímku Čekání na létající rybu (Fishing Luck ,Tseng Wen-chen , 2005) je zasazen do prostředí tropického ostrova Lanyu (Orchidejový ostrov) a zachycuje, jak život několika nerozlučných přátel změní příjezd krásné dívky z Tchaj-peje. Slavnostního zahájení výstavy v obou městech se zúčastní i představitelé tchajwanského zastupitelského úřadu v České republice. Srdečně zveme všechny přátele Tchajwanu k návštěvě! (Zdroj: tisková zpráva TECO in Prague)


TCHAJ-WAN, Měsíčník informací o Tchaj-wanu Vydává Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, Informační oddělení, Emma Tai, Evropská 33c, 160 00 Praha 6, tel: 233 320 720, fax: 233 322 944, www.taiwanembassy.org/cz, e-mail: [email protected], [email protected], odpovědná redaktorka Adriana Dolejší. Vychází 15. dne každého měsíce, reg. č. MK ČR E 6756 Informace o Tchaj-wanu na Internetu: www.gio.gov.tw, www.mofa.gov.tw, www.taiwan.net.tw, www.taiwanheadlines.gov.tw, www.taipeitimes.com, www.chinapost.com.tw, taiwanjournal.nat.gov.tw, etaiwannews.com, investintaiwan.nat.gov.tw/en/ Obyvatelé Tchaj-wanu hovoří čínsky. Nepoužívají však mezinárodně kodifikovanou transkripci čínských znaků do latinky, ale nedůsledně aplikovanou transkripci anglickou. V této publikaci je použita u jmen a místních názvů podoba, která se běžně na Tchaj-wanu užívá v anglicky psaných materiálech. Výjimkou jsou jména, kde se již vžila česká transkripce (Tchaj-wan, tchajwanský, Čankajšek…).

2008 informací o Tchaj-wanu

Recommend Documents