2006 Sb

Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola Mills, s. r. o.

Dům na půli cesty sociální práce před a po účinnosti Zákona o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb. Sociální práce

Vedoucí práce: Mgr. Drahomíra Pavlíková Vypracovala: Iveta Blehová

Čelákovice 2010

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny pouţité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, ţe doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším, neţ je krátká doslovná citace, je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Čelákovice, 2010– 03 – 20

Iveta Blehová

2

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Mgr. Drahomíře Pavlíkové za svědomité vedení mé absolventské práce, za její cenné rady a erudované připomínky. Také bych chtěla poděkovat pracovníkům Centra J. J. Pestalozziho, o.p.s. za vstřícnou pomoc a poznatky, které jsem mohla uplatnit ve své práci.

3

Obsah Seznam zkratek ..................................................................................................6 Úvod ....................................................................................................................7 1 Cíl absolventské práce .....................................................................................9 1.1 Hlavní cíl ...................................................................................................9 1.2 Dílčí cíle ....................................................................................................9 2 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................... 10 2.1 Historie a vývoj sociální politiky a sociální práce v České republice ....... 10 2.1.1 Sociální politika a sociální práce před rokem 1989 .......................... 10 2.1.2 Sociální politika a sociální práce v období 1990-2006 ..................... 12 2.1.3 Sociální práce po roce 2007 ............................................................ 13 2.1.4 Trendy v sociální práci a v sociálních sluţbách dnes ...................... 14 2.2 Základní charakteristika sociální práce ................................................... 15 2.2.1 Základní druhy a formy sociálních sluţeb ........................................ 16 2.2.2 Formy poskytování sociálních sluţeb .............................................. 18 2.2.3 Druhy zařízení sociálních sluţeb ..................................................... 18 2.2.4 Poskytovatelé sociálních sluţeb ...................................................... 19 2.3 Dům na půli cesty ................................................................................... 20 2.3.1 Definice domu na půli cesty ............................................................. 20 2.3.2 Vznik domu na půli cesty ................................................................. 21 2.3.3 Charakteristika klienta ..................................................................... 22 2.3.4. Problémy cílové skupiny ................................................................. 22 2.4 Dům na půli cesty Hrochův Týnec .......................................................... 23 2.4.1 Poslání sluţby .................................................................................. 23 2.4.2 Cíle sluţby ....................................................................................... 23 2.4.3 Cílová skupina sluţby ...................................................................... 25 2.4.4 Charakteristika sluţby ...................................................................... 25 2.4.5 Nabízené sluţby .............................................................................. 25 2.4.6 Způsob a podmínky poskytování sluţby .......................................... 26 2.5 Shrnutí teoretické části ........................................................................... 27 3 PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................ 28 3.1 Plánování ................................................................................................ 28 3.2 Sběr dat z terénu .................................................................................... 30 4

3.3 Výzkumné šetření ................................................................................... 31 3.3.1 Metodické materiály ......................................................................... 32 3.3.2 Spis klienta ...................................................................................... 37 3.3.3 Smlouva s klientem .......................................................................... 40 3.3.4 Individuální plánování ...................................................................... 43 3.3.5 Souhlas se zpracováním osobních údajů ........................................ 45 3.3.6 Osobní dotazník ............................................................................... 48 3.3.7 Domovní řád .................................................................................... 50 3.4 Ucelený přehled přínosů a negativních důsledků zákona ....................... 53 3.5 Dotazníkové šetření ................................................................................ 55 4 Diskuze .......................................................................................................... 56 Závěr ................................................................................................................. 59 Summary ........................................................................................................... 61 Seznam schémat .............................................................................................. 63 Seznam tabulek ................................................................................................ 63 Seznam příloh ................................................................................................... 63 Bibliografie související s tématem ..................................................................... 64

5

Seznam zkratek DPC

Dům na půli cesty

DPC HT

Dům na půli cesty v Hrochově Týnci

HT

Hrochův Týnec

ČR

Česká republika

C1

Cíl 1

C2

Cíl 2

C3

Cíl 3

UK

Univerzita Karlova

Sb.

Sbírka

OZ

Občanský zákoník

OP

Občanský průkaz

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

NNO

Nestátní neziskové organizace

o.p.s.

Obecně prospěšná společnost

OSPOD

Odbor sociálně právní ochrany dětí

6

Úvod Zákon o sociálních sluţbách zásadně mění prostředí sociálních sluţeb. Přijetím nové legislativy dochází k největší reformě od dob Marie Terezie, která upravuje poskytování sociálních sluţeb v českém právním řádu. Téma mé práce „Dům na

půli

cesty

–

sociální

práce

před

a

po

účinnosti

zákona

o sociálních sluţbách č.108/2006 Sb.“ přímo souvisí s prací sociální pracovnice, kterou vykonávám v Domě na půli cesty (dále jen DPC) v Hrochově Týnci. Do doby účinnosti tohoto zákona byly všechny DPC provozovány bez jakékoli právní úpravy. Dům vznikl jiţ v roce 1996 a dobře fungoval i bez právního vymezení. Hlavním cílem absolventské práce je potvrzení hypotézy, ţe právní úprava byla nutná a přínosná pro poskytování sluţby Domu na půli cesty v Hrochově Týnci. Dílčím cílem práce je, zjistit, jaké změny zákon přinesl pro poskytovatele a uţivatele sluţby DPC, zda zajišťuje zlepšení situace uţivatelů a jakým způsobem. Úkolem práce bylo, stanovit silné i slabé stránky nové legislativní úpravy z pohledu poskytovatele sociální sluţby DPC. Práci tvoří dvě části. První, teoretická část, vymezuje základní pojmy a souvislosti vztahující se k tématu práce. Zaměřena je především na historii a dosavadní vývoj sociální práce v České republice. Popisuje sociální sluţbu domů na půli cesty, její základní činnosti a charakterizuje cílovou skupinu. Podrobně se zabývá Domem na půli cesty v Hrochově Týnci, jeho principy, cíli, způsoby a průběhem poskytování sluţby. Těţiště absolventské práce je v druhé, praktické části, která probíhala na dvou úrovních. Data byla získána kombinovanou výzkumnou strategií, a to sekundární analýzou dostupných dat a dotazníkovým šetřením. První část výzkumu se uskutečnila v DPC Hrochův Týnec. Dílčím předmětem bylo, provést komparaci zdrojových dat a dle zjištěných skutečností vypracovat ucelený přehled pozitivních a negativních důsledků, které zákon o sociálních sluţbách Domu na půli cesty v Hrochově Týnci přinesl. Druhou úroveň tvoří analýza 7

a komparace dat získaných pomocí dotazníkového šetření, zaměřeného na zmapování postojů pracovníků DPC v Pardubickém kraji k zákonu o sociálních sluţbách. Dílčím cílem bylo, zjistit, zda zákon ovlivnil jejich přímou práci s klientem a jak. Výsledky získané výzkumem předloţím řediteli Centra J. J. Pestalozziho, o.p.s., které

je

provozovatelem

Domu

na

půli

cesty

v Hrochově

Týnci.

Jsem přesvědčena, ţe se výzkum opře o konkrétní poznatky, zhodnotí vývoj sociální sluţby DPC a poukáţe na potřebnost kvalitních metodických materiálů. Aplikační cíl práce spočívá v tom, ţe výsledky výzkumného šetření poslouţí jako interní podklad pro další zkvalitňování sluţby DPC. Obsah absolventské práce, především pak výsledky výzkumného šetření, mohou poslouţit jako metodický

podklad

pro

studenty,

poskytovatele

i

zájemce

o sociální sluţbu DPC a pro ostatní, kteří se o této problematice chtějí dovědět více.

8

1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Hlavním cílem této práce je, potvrdit hypotézu, ţe reforma sociálních sluţeb byla nutná a přínosná pro poskytování sluţby Domu na půli cesty v Hrochově Týnci

1.2 Dílčí cíle C1)

Komparace sociální práce podle Standardů kvality sociálních sluţeb před a po účinnosti zákona.

C2)

Vypracovat ucelený přehled pozitivních a negativních důsledků, které Zákon o sociálních sluţbách Domu na půli cesty v Hrochově Týnci přinesl.

C3)

Zjistit, do jaké míry ovlivnil zákon práci pracovníků ostatních Domů na půli cesty v Pardubickém kraji.

9

2 TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, ve kterých je pozornost věnována základním pojmům, vztahujícím se k výzkumnému cíli a týkajícím se vývoje sociální politiky a sociální práce v České republice. Dále popisuje vznik sociální sluţby domů na půli cesty, problematiku cílové skupiny a specifika Domu na půli cesty v Hrochově Týnci. Úkolem teoretické části je, uvést do dané problematiky a být základem pro výzkumné šetření v obou sledovaných období.

2.1 Historie a vývoj sociální politiky a sociální práce v České republice Sociální politika je soustavná a cílevědomá činnost státu, organizací a institucí. Je utvářena vývojem společnosti a reaguje na politickou situaci daného státu. Ovlivněna je především typem společenského zřízení, třídními i finančními poměry, tradicemi, kulturou, filozofií a morálními hodnotami. Jejím cílem je, čelit sociálním i ekonomickým ohroţením a zajišťovat rovné šance všem občanům. Usiluje o vytváření podmínek, které omezují příčiny státní nerovnováhy. Sociální politika v moderní společnosti poskytuje předpoklady, podmínky, impulsy a motivaci pro rozvoj a prosperitu celé společnosti. Jedním z nástrojů sociální politiky je sociální práce a s ní související sociální sluţby. Nejen finanční krize je příčinou nárůstu zájemců a uţivatelů sociálních sluţeb, ale i těch, kteří v pomáhajících profesích pracují. [Krebs, 2007] 2.1.1 Sociální politika a sociální práce před rokem 1989 Jiţ od středověku se na našem území formovaly základy sociální péče o potřebné. Náplní práce bylo, pečovat o chudé, zraněné, sirotky, lidi postiţené epidemiemi a hladomorem.

10

U zrodu novodobé sociální práce v Čechách stojí Alice Masaryková. Je autorkou první zmínky o sociální práci v českém tisku. V roce 1911 zaloţila sociální sekci a s Edvardem Benešem vedla semináře sociální práce na UK (Univerzita Karlova). V roce 1918 z podnětu Alice a T. G. Masaryka vzniká Vyšší škola sociální péče. Stát zakládá nové ústavy - noclehárny, chorobince, starobince a azyl pro chudé. Za hospodářské krize ve 30. letech vzniká Ministerstvo sociální péče. To koordinuje státní, polostátní i dobrovolné organizace a aktivity. Cílem sociální politiky bylo zlepšení sociálních poměrů širokých vrstev. Sociolog Bláha zkoumá sociální patologii a v rámci výzkumu rozvíjí terénní práci.

Po

roce

1948

převzal

stát

privátní

fondy

důchodového,

sociálního,

nemocenského i úrazového pojištění a připojištění. Komunistická vláda omezuje sociální politiku jen na aktivity státu a převedla veškerou sociální péči jen do svých kompetencí. Přebírá také všechny charitativní ústavy, domovy a

dětské

domovy.

Přerozdělování

je

vysoké,

dávky

jsou

plošné.

[Matoušek, 2007]. Socialistické Československo nemělo sociální politiku v tom smyslu, jak je chápána dnes. Z ideologického hlediska totiţ byly sociální problémy chápány jako pouhé přeţitky kapitalismu a přepokládalo se, ţe s nástupem komunismu zmizí, vlastně budou vyřešeny. Ty však byly ve společnosti i nadále, jen nebyly navenek viditelné.

Jejich

zastírání bylo

ekonomicky náročné, protoţe

se neřešily sociálními systémy a mechanizmy, ale pomocí cenových dotací, přezaměstnaností

a

výplatou

plošných

dávek.

Systém

byl

vysoce

centralizovaný a zároveň nedemokratický. Dochází k potlačení sociální role občana. Charitativní organizace se stávají neţádoucími. Občané byli pasivními příjemci dávek a sluţeb, neměli reálnou moţnost o jejich rozsahu a kvalitě spolurozhodovat. „Monopol státu byl v sociální sféře takřka totální. Stát koncipoval, realizoval, financoval a kontroloval celou oblast. K tomu také využíval výlučně státních institucí a mechanizmů“. [Krebs, 2007, str. 91]

11

2.1.2 Sociální politika a sociální práce v období 1990-2006 Listopad 1989 znamenal zásadní obrat ve všech oblastech ţivota naší společnosti. Došlo k totální změně nejen politických poměrů, ale také hospodářských, ekonomických a společenských. Zavádění trţního hospodářství změnilo postavení a úlohu systému a společnosti vůbec. Začaly se objevovat nové problémy, které bylo nutné řešit. Metody převzaté ze zahraničí se ukázaly jako nefunkční. Sociální politika procházela v tomto období procesem transformace. Bylo nutné ji koordinovat, zakládat nové instituty a pravidla. Prioritou bylo odstranění státního monopolu, podporování nestátních subjektů, vytvoření decentralizované správy, nastolení principu občanské odpovědnosti a participace. V této době vzniká a rozvíjí se nevládní neziskový sektor jako hlavní poskytovatel alternativních forem sociálních sluţeb, rozvíjí se terénní sluţby. Církevní organizace začínají obnovovat svoji činnost a prosazují důleţitost, ponechat klienty v jejich přirozeném prostředí. Sociální práce a sluţby byly doposud poskytovány na základě zastaralé legislativy, platné jiţ před rokem 1989, která upravovala pouze ústavní péči a pečovatelskou sluţbu. Všechny ostatní sluţby, jako například terénní práce, azylové domy, domy na půli cesty a mnohé další byly provozovány bez jakékoli právní úpravy a přesně daných podmínek. Chyběl zde jasný systém financování sluţeb a moţnost kontroly jejich kvality. Dále bylo v tomto období nutné, obnovit vzdělávání v sociální práci. S přijetím scénáře sociální reformy přichází budování záchranné sociální sítě, která vymezuje legislativní normy upravující různá sociálně-politická opatření, jeţ mají za úkol pomoci občanům v závaţných a státem uznaných nouzových sociálních situacích. „Sociální politika musí být adresná, přehledná, pružná a účinná v reakci na životní podmínky lidí. Zároveň musí být ekonomicky únosná, nevyvolávající vysoké daňové zatížení poplatníků.“ [Krebs, 2007, str. 99] 12

Poskytovatelé sluţeb v této době volali po vyrovnání podmínek všech poskytovatelů bez ohledu na jejich právní formu a nabízené sociální sluţby. Dále volali po zajištění základní úrovně kvality u všech poskytovatelů sluţeb a po umoţnění jednotného přístupu k veřejným prostředkům na základě veřejné soutěţe. „Stát začíná připouštět, že by neměl zabezpečovat ty sociální aktivity, které mohou být stejným způsobem nebo i kvalitněji, pohotověji a účinněji zabezpečovány nestátními subjekty“. [Krebs, 2007, str. 455] Dochází ke změně i ve státní správě, která přibírá některé neziskové organizace k tvorbě zákonů a standardů sociálních sluţeb. Den 14. březen 2006 se stal jak pro klienty, tak pro poskytovatele sociálních sluţeb historickou událostí, jelikoţ prezident České republiky podepsal nový Zákon o sociálních sluţbách, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007. 2.1.3 Sociální práce po roce 2007 Přijatá legislativa upravuje mj. podmínky poskytování pomoci a podpory osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních sluţeb, stanovuje kritéria pro přiznání a výši příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních sluţeb, inspekci poskytování sociálních sluţeb, kvalifikační předpoklady pro výkon činnosti v sociálních sluţbách a výkon veřejné správy v oblasti sociálních sluţeb. V tomto období státní správa sniţuje exekutivní roli státu a posiluje jeho koncepční a stabilizační funkce (Ministerstvo práce a sociálních věcí se vymezuje jako strategické centrum pro tvorbu politiky. Definuje cíle sociálních sluţeb a určuje národní priority, koncepci a analýzu práce). Kraje přebírají koordinační roli v systému sociálních sluţeb, posilují svou metodickou funkci a vytvářejí si prostor pro vlastní samosprávnou sociální politiku. Na obce je přenesena odpovědnost za poskytování a zajišťování sociálních sluţeb. Profesionalizuje se nevládní neziskový sektor, dochází k vyrovnání podmínek všech poskytovatelů bez ohledu na jejich právní formu a nabízené sociální sluţby. Všichni jsou povinni, pracovat v souladu se Zákonem o sociálních 13

sluţbách č. 108/2006 Sb. v platném znění a podle § 88, písm. h) tohoto zákona jsou povinni, dodrţovat Standardy kvality sociálních sluţeb. Zde je kladen důraz na důstojnost, rozvoj nezávislosti a autonomie klientů, jejich účast na běţném ţivotě v přirozeném sociálním prostředí a zejména respekt k jejich přirozeným i občanským právům. Standardy

kvality

sociálních

sluţeb

jsou

souborem

kritérií,

jejichţ

prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních sluţeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a klientem. Obsah těchto standardů stanovuje vyhláška MPSV ČR č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách. Dále zákon přinesl právo na svobodnou volbu způsobu a zajištění sociální sluţby, garantuje kvalitu poskytované péče a její dostupnost, efektivnost, bezpečnost, návaznost. Kaţdý poskytovatel musí být registrován, musí vypracovat metodické materiály, naplnit standardy kvality, vše musí mít dokonale zdokumentováno a popsáno. Má povinnosti v oblasti odbornosti a dalšího vzdělávání pracovníků. Dále se musí podrobit kontrole orgánu inspekce kvality. 2.1.4 Trendy v sociální práci a v sociálních službách dnes Zákon o sociálních sluţbách byl na základě zkušeností a poţadavků poskytovatelů i klientů jiţ dvakrát novelizován. Poslední verze nabývá účinnost od 1. 7. 2009. V sociální oblasti dochází v souvislosti s integračními a globalizačními tendencemi k vytváření určitého nadnárodního vyjednávání o řadě důleţitých sociálních problémů, které přesahují státní či národní rámec. Členské státy Evropské unie hledají společně řešení nejostřejších sociálních problémů. Rozvíjí se moţnosti, čerpat finanční prostředky z evropských fondů. Vizí všech států by mělo být postupné oprošťování se od silné podřízenosti politických stran. „Podle jejich volebních programů a aspirací (často 14

populistických) by nemělo docházet k vymezování toho, co všechno stát má v sociální politice dělat. Takovýto postup je účelový a z důvodu mocenských zájmů se veřejnosti vždy naslibuje mnohem více, než co lze reálně v sociální oblasti splnit.“ [Krebs, 2007, str. 455,]

2.2 Základní charakteristika sociální práce Sociální práce je vnímána jako pomoc jednotlivcům, skupinám, komunitám nebo rodině v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociální sluţby. Náplní sociální práce je „….ochránit a posílit zejména znevýhodněné a ohrožené skupiny a jednotlivce společnosti“ (Havrdová, 1999: 154) nebo „měnit sociální struktury, které potlačují určité skupiny lidí…“(Thomas a Pierson, 1995: 357) a to s respektem k jejich právům a s přihlédnutím k individuálním potřebám. [Princová, 2009/4, str.64] Sociální sluţba, jak říká zákon, je činnost nebo soubor činností, jimiţ se zajišťuje pomoc a podpora osobám za účelem sociálního začleňování nebo prevence sociálního vyloučení. Rozsah a forma pomoci musí zachovávat lidskou důstojnost, musí působit na osoby aktivně a motivovat je k činnostem, které neprodluţují nebo nezhoršují jejich nepříznivou sociální situaci. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních sluţeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postiţením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů ţijí "na okraji" společnosti. Sociální sluţby jsou poskytovány: 1) osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu, 2) osobě, které byl udělen azyl, 3) občanovi a rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, 4) cizinci, který je drţitelem povolení k dlouhodobému pobytu po dobu delší neţ tři měsíce. [Zákon č. 108/2006 Sb.]

15

2.2.1 Základní druhy a formy sociálních služeb Sociální sluţby zahrnují a) sociální poradenství b) sluţby sociální péče c) sluţby sociální prevence a) sociální poradenství Sociální poradenství je jednou ze stěţejních aktivit všech druhů sociálních sluţeb. Poskytuje informace, směřující k řešení nepříznivé sociální situace prostřednictvím sociální sluţby. Odborné sociální poradenství se zaměřuje na potřeby jednotlivých sociálních skupin a na práci s osobami se specifickými potřebami. b) sluţby sociální péče Sluţby sociální péče pomáhají zajistit fyzickou a psychickou soběstačnost osobám se stabilizovaným zdravotní stavem a umoţnit jim zapojení do běţného ţivota společnosti. V případě, ţe to vylučuje jejich stav, zajistit jim alespoň důstojné prostředí a zacházení. Mezi sluţby sociální péče patří: osobní asistence pečovatelská sluţba tísňová péče průvodcovské a předčitatelské sluţby podpora samostatného bydlení odlehčovací sluţby centra denních sluţeb denní stacionáře týdenní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postiţením domovy pro seniory domovy se zvláštním reţimem 16

chráněné bydlení sociální sluţby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče c) Sluţby sociální prevence Sluţby sociální prevence pracují s lidmi, kteří jsou ohroţeni krizovou sociální situací, sociálně znevýhodněným prostředím, patologickými návyky i způsoby ţivota, vedoucími ke konfliktu se zákonem či společností a napomáhají zabránit jejich sociálnímu vyloučení. Cílem sluţeb sociální prevence je, pomoci těmto osobám překonávat jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením neţádoucích společenských jevů. Sluţby sociální prevence jsou: raná péče telefonická krizová pomoc tlumočnické sluţby azylové domy domy na půli cesty kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ noclehárny sluţby následné péče sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením sociálně terapeutické dílny terapeutické komunity terénní programy sociální rehabilitace

17

2.2.2 Formy poskytování sociálních služeb Zařízení sociálních sluţeb se dělí na: a)

pobytové - sluţby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních sluţeb

b)

ambulantní – sluţby, jejichţ součástí není ubytování a za kterými klient dochází nebo je doprovázen

c)

terénní - sluţby, které jsou klientům poskytovány v jejich přirozeném sociálním prostředí

Některé sluţby jsou poskytovány zdarma, jiné za plnou nebo částečnou úhradu. 2.2.3 Druhy zařízení sociálních služeb Zákon definuje zařízení takto: (1) Pro poskytování sociálních sluţeb se zřizují tato zařízení sociálních sluţeb: a) centra denních sluţeb, b) denní stacionáře, c) týdenní stacionáře, d) domovy pro osoby se zdravotním postiţením, e) domovy pro seniory, f) domovy se zvláštním reţimem, g) chráněné bydlení, h) azylové domy, i) domy na půli cesty, j) zařízení pro krizovou pomoc, k) nízkoprahová denní centra, l) nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ, m) noclehárny, n) terapeutické komunity, o) sociální poradny, p) sociálně terapeutické dílny, q) centra sociálně rehabilitačních sluţeb, r) pracoviště rané péče, s) intervenční centra, t) zařízení následné péče. 18

(2)

Kombinací

zařízení

sociálních

sluţeb

lze

zřizovat

mezigenerační

a integrovaná centra. 2.2.4 Poskytovatelé sociálních služeb Poskytovat sociální sluţby je moţné jen na základě oprávnění k poskytování sociálních sluţeb, které vzniká rozhodnutím o registraci Krajského soudu příslušného podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické nebo právnické osoby. Mezi poskytovatele patří: 1. Ministerstvo

práce

a sociálních

věcí

je

nyní

zřizovatelem

pěti

specializovaných ústavů sociální péče. 2. Krajské úřady a Obecní úřady s rozšířenou působností dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních sluţeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace, poskytující sociální sluţby. 3. Nestátní (nevládní) neziskové organizace (NNO), které nabízejí široké spektrum sluţeb a jsou zároveň významnými poskytovateli sociálních sluţeb. NNO v ČR jsou: Občanské sdruţení zřizováno dle zákona 83/1990 Sb. Obecně prospěšná společnost zřizována dle zákona 248/1995 Sb. Nadace a Nadační fond zřizovány dle zákona 227/1997 Sb. Církevní a náboţenské společnosti zřizovány dle zákona 3/2002 Sb. 4. Fyzické osoby zajišťují potřebnou pomoc jiné fyzické osobě především v rámci rodiny.

19

2.3 Dům na půli cesty 2.3.1 Definice domu na půli cesty Podmínky poskytování sluţby upravuje Zákon o sociálních sluţbách č.108/2006 Sb. v § 58 a Vyhláška č. 505/2006 Sb. v § 23, která jej provádí. Poslední novelizace proběhla v roce 2009 zákonem 206/2009 Sb., který mění zákon 108/2006 Sb. Dům na půli cesty je časově omezený komplex sluţeb mladým lidem ve věku 18– 26 let (v některých domech jiţ od 16 let), kteří se nacházejí v obtíţné sociální situaci bez vhodného rodinného zázemí. Cílovou skupinu tvoří především lidé, odcházející z dětského domova nebo jiné náhradní péče, dále z nefunkčních

rodin.

Cílem

poskytovaných

sluţeb

je

účinná

pomoc

v integračním procesu těchto lidí, která je zaměřena na rozvoj psychosociálních dovedností, na sociálním tréninku a poradenství. V zákoně jsou v § 58 domy na půli cesty jasně definovány, ale jejich sluţby jsou formulovány obecně. Tato obecnost je nezbytná proto, aby byly pouţitelné pro jakéhokoliv poskytovatele bez ohledu na jeho charakter, velikost a právní formu. V ČR je v současné době registrováno 43 domů na půli cesty, které provozují: Obecně prospěšné společnosti Občanská sdruţení Obce nebo Městské části Církev organizace Příspěvkové organizace Kaţdá sluţba DPC má své odlišnosti. Některé se specializují na cílovou skupinu se specifickými potřebami. Jedná se o klienty s psychiatrickou diagnózou, o těhotné ţeny a matky s dětmi, jiné poskytují sluţbu mladistvým, mladým uprchlíkům nebo slouţí jako doléčovací centrum. Další rozdíly jsou dané nejednotnou metodikou, kterou si kaţdý poskytovatel vypracovává sám. 20

Základem kaţdé však musí být dodrţování standardů kvality poskytované sluţby stanovené zákonem a prováděcí vyhláškou. Seznam poskytovatelů, včetně kontaktních údajů a charakteru sluţby je evidován v Registru poskytovatelů sociálních sluţeb. [online] [MPSV, 2010]. Vyhláška stanovuje kromě

základních

činností

také

maximální

výše

úhrady

za poskytování sociálních sluţeb v DPC, které činí 100 Kč/denně celkem, včetně všech provozních nákladů spojených s poskytnutím ubytování. 2.3.2 Vznik domu na půli cesty V době socialismu nebylo třeba, řešit problémy mladých lidí odcházejících, ze školských zařízení pro výkon ústavní výchovy. Existovala plná zaměstnanost (pracovní místa byla uměle vytvářena), státní podniky zpravidla poskytovaly kromě práce i ubytování v ubytovnách nebo v podnikových bytech nebo byly přidělovány přes odborový podnik bytového hospodářství (OPBH). Potřebu zřídit sluţbu domu na půli cesty v České republice vyvolaly změny, které s sebou přinesla Sametová revoluce v roce 1989. Zavedení trţního hospodářství přineslo změny na trhu práce a rušení pracovních ubytoven ukázalo, ţe tito lidé nejsou schopni se bez pomoci druhých začlenit do běţné společnosti. Mnoho z nich se ocitlo v bezvýchodné situaci, kterou neuměli řešit. Náhradu hledali v asociálním ţivotním stylu, který vedl k páchání trestné činnosti, bezdomovectví, drogové závislosti, prostituci a dalším sociálněpatologickým projevům. Myšlenka na zaloţení Domu na půli cesty vznikla v roce 1995. Podnětem bylo zjištění, ţe mladí lidé opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní výchovy jsou rizikovou skupinou se specifickými problémy, která je ohroţena mnoha negativními sociálními a patologickými jevy. V ČR nebyla v té době ţádná sociální sluţba, která by pracovala s tak odlišnou cílovou skupinou a pomáhala předcházet marginalizaci a sociální exkluzi těchto osob. Reakcí na tuto situaci bylo otevření prvního Domu na půli cesty v červnu roku 1996 v Hrochově Týnci. V tomto roce se MPSV zavazuje v rámci podpory aktivit zaměřených na sociální 21

prevenci a prevenci kriminality, podporovat sluţbu DPC. Přestoţe v této době není tato sluţba zakotvena v české legislativě, MPSV ji zařazuje ke svým grantovým prioritám a poskytuje finance na jejich zřizování.

2.3.3 Charakteristika klienta Cílovou skupinu tvoří mladí lidé, kteří po dosaţení zletilosti opouštějí školská zařízení

pro

výkon

ústavní

výchovy

nebo

vyrůstají

v nedostatečném

či nevyhovujícím rodinného prostředí. Vývoj klienta v ústavním zařízení je výrazně ovlivněn absencí veškerých jeho kompetencí. „Někdo“ mu organizuje veškerý jeho čas, řídí jeho finance, plánuje celý jeho ţivot. Má zajištěnu stravu, teplo, ošacení včetně jeho údrţby. Vzhledem k reţimu ústavu má klient styk s lidmi běţné populace i se svými vrstevníky velmi omezený. V takovém prostředí se snáz orientuje, adaptuje se na ústavní systém, osvojuje si ústavní kulturu. Své chování dokáţe účelově přizpůsobit podmínkám, volí cestu nejmenšího odporu a tím se sniţuje jeho adaptabilita na civilní ţivot. Osvojené ústavní návyky nelze často úspěšně aplikovat

v běţném

prostředí,

které

se

mu

jeví

jako

nepřehledné

a nesrozumitelné. „Hlavními současnými problémy práce ústavů pro mládež jsou podle Tesařové (1997)

nedostatek

diferenciace

ústavů,

málo

individualizovaná

péče,

neujasněná koncepce reedukace, diskutabilnost účinnosti bodových systémů, vysoký počet svěřenců v jednom zařízení, vysoký počet útěků svěřenců a celková odtrženost ústavního prostředí od civilního, neústavního světa.“ [Matoušek, 2003, str. 157] 2.3.4. Problémy cílové skupiny Cílová skupina často trpí citovým strádáním, nezralostí, sociální opoţděností, emoční oploštělostí. Má problémy s navazováním partnerských vztahů, se zvládáním sociálních dovedností, s osvojováním si pracovních návyků 22

a morálky. Někteří trpí poruchami chování, vyplývající mimo jiné z absence potřeby stálosti, řádu a smysluplnosti světa, nízkého sebevědomí a pocitu malé hodnoty své osobnosti. Dále tato skupina postrádá tzv.“svoje lidi“ – přirozené identifikační vzory, proto je vyhledává mezi vrstevníky, coţ můţe vést k zoufalým pokusům, hledat náhradu nenaplněných emočních potřeb v asociálním ţivotním stylu. Úkolem sluţby DPC je stabilizace a odklon klienta od nezdravých aţ patologických vzorců chování a jeho integrace nebo adaptace do běţné společnosti.

2.4 Dům na půli cesty Hrochův Týnec Provozovatelem Domu na půli cesty v Hrochově Týnci je obecně prospěšná společnost Centrum J. J. Pestalozziho o. p. s. Tato nevládní nezisková organizace

poskytuje

psychosociální,

poradenské

a

vzdělávací

sluţby

ohroţeným a znevýhodněným skupinám obyvatel zejména v Pardubickém kraji a kraji Vysočina. Usiluje o znovuzařazení těchto osob do společnosti a zlepšení kvality jejich ţivota. Sluţba je přednostně poskytována klientům sluţby s trvalým pobytem v Pardubickém kraji. 2.4.1 Poslání služby Posláním pobytové sluţby Dům na půli cesty Hrochův Týnec je, poskytovat odborným způsobem podporu mladým lidem bez rodinného zázemí, aby dokázali lépe uspět v samostatném ţivotě a to s respektem k právům a s přihlédnutím k individuálním potřebám. 2.4.2 Cíle služby Z veřejného závazku sluţby vyplývá, ţe strategickým cílem sluţby je, podporovat samostatnost mladých lidí, zvyšovat jejich sebevědomí, pomoci jim 23

obstát v podmínkách běţného ţivota, předcházet osamělosti a rizikovému chování. V rámci kaţdodenní práce s klientem sleduje DPC tyto základní krátkodobé cíle: řešení akutní krizové situace umět vyhledat a využít pomoc podpora v navazování mezilidských vztahů, obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou vědět, kam patřím vyuţívání běţně dostupných sluţeb a informačních zdrojů umět si poradit rozvoj nebo udrţení sociálních dovedností umět se o sebe postarat zvládání a práce s emocemi rozumět sobě i druhým budování, rozvoj a zvyšování pracovních návyků a dovedností umět se uživit a dlouhodobé cíle: integrace osob dlouhodobě umístěných v zařízeních ústavní výchovy zařadit se odborné a intenzivní působení na osobnostní rozvoj umět růst trénink, rozvoj a zvyšování odpovědnosti a samostatnosti znát práva a povinnosti prevence sociálně-patologických jevů vědět, co nesmím řešení bytové otázky být schopen bydlet

24

2.4.3 Cílová skupina služby Cílovou skupinu tvoří muţi, ţeny ve věku 16 - 26 let, odcházející ze zařízení ústavní výchovy nebo náhradní rodinné péče, vyrůstající bez podpory a péče své rodiny. Jsou aktuálně v nepříznivé ţivotní situaci, která jim znemoţňuje nebo ztěţuje vstup do samostatného ţivota ve společnosti, ale nehledají pouze ubytování. Zároveň jsou schopni samostatného pohybu bez pomoci druhé osoby a jsou bez závislosti na alkoholu, drogách, gamblingu a bez duševního onemocnění. Sluţba je téţ určena těhotným ţenám a matkám s dětmi. 2.4.4 Charakteristika služby Dům na půli cesty v Hrochově Týnci je sociální sluţba, ve které se klienti učí ţít samostatně, odpovědně a nezávisle na sociálním systému. Sluţba je poskytována ve 2 malometráţních rodinných domech, které simulují rodinné prostředí. Kapacita zařízení je 12 lůţek. V současné době uţívá sluţbu 9 klientů. Procesem Domu na půli cesty je nazván sled činností, vedoucích k tomu, aby klient sluţby získal psychosociální dovednosti, vedoucí k naplnění stanovených cílů a k jeho integraci.

2.4.5 Nabízené služby Sociální poradenství Sociální poradenství je jednou ze stěţejních aktivit, která je poskytována v rámci sluţby, a při které je klientovi nabídnuta základní podpora a informace, umoţňující řešení jeho situace. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Pomoc klientům s navázáním vztahu s rodinou, doprovázení v obtíţných a zátěţových situacích a další aktivity, které podporují sociální integraci nebo adaptaci klientů do společnosti. 25

Trénink dovedností Účelem tréninku dovedností je získání a udrţení potřebných návyků, jejichţ prostřednictvím by si klient sluţby zvýšil míru soběstačnosti v osobním ţivotě, získal a udrţel vhodné pracovní uplatnění, zlepšil osobní a sociální vztahy, zdokonalil se v umění prosazování práv a zájmů a získal potřebné vzdělání. Trénink dovedností probíhá ve dvou rovinách, a to skupinově či individuálně. Sociální dovednosti Jde o soubor společensky i kulturně podmíněných dovedností, které si klient v průběhu sluţby osvojuje formou tréninku. K tomu, aby klient svoji roli úspěšně zvládl, potřebuje pomoci získat řadu konkrétních dovedností při: Uplatňování práv, oprávněních zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí Výchovné, vzdělávací a aktivizační sluţby Pomoc při zajištění chodu domácnosti Sociálně terapeutické činnosti Pracovní dovednosti K tomu, aby se klient uplatil na trhu práce, potřebuje získat řadu pracovních dovedností, k tomu přispívá pravidelná ergoterapie. Ubytování Ubytování je poskytováno po celou dobu uţívání sluţby. 2.4.6 Způsob a podmínky poskytování služby Způsob poskytovaných sluţeb vychází z vnitřních zdrojů a moţností klienta DPC, z jeho schopností a směřuje k dosaţení cílů, které jsou dohodnuty v individuálním plánu. Předpokladem pro poskytování sluţby je dobrovolnost a aktivní přístup k řešení vlastní situace. Těţištěm práce je trénink sociálních dovedností a sociální poradenství, doplněné dalšími metodami práce jako jsou výcvikové a výukové semináře, 26

komunity, záţitkové programy, psychoterapie, arteterapie a ergoterapie. Sluţba DPC nenahrazuje běţně dostupné veřejné sluţby, ale vytváří příleţitosti, aby klient mohl takové sluţby vyuţívat. Pobytová sluţba je poskytována zpravidla po dobu nepřesahující 1 rok. V případě studentů lze pobyt prodlouţit do doby ukončení studia. Ostatní případy jsou individuálně posuzovány. Poplatek za poskytování sociální sluţby činní 2.000 Kč/měsíc nebo 65 Kč/den. Pokud je sluţba poskytována rodiči s nezletilým dítětem, platí rodič za toto dítě poplatek ve výši 20 Kč/den nebo 600 Kč/měsíc. Pokud je sluţba poskytována nezletilému dítěti (16-18let), platí poplatek za tuto sluţbu stejně jako zletilý klient. [Metodika sluţby DPC, 2006]

2.5 Shrnutí teoretické části Teoretická část uvádí do sociální problematiky a snaţí se zachytit její specifika. Vychází z odborných publikací a zdrojů, poznatků získaných v průběhu studia, praxe, ale také z vlastních profesních i osobních zkušeností. Shrnuje historii a vývoj sociální politiky i sociální práce v období před rokem 1989, popisuje jejich přeměnu v důsledku politických změn v letech 1990–2006 a přeměnu sociálního systému po roce 2007. Zabývá se základními pojmy, rozdělením sociálních sluţeb, druhy sociálních zařízení i jejich poskytovateli. Závěr je vymezen popisu sluţby Domu na půli cesty, včetně její historie. Dále charakterizuje klientelu a problémy cílové skupiny. Podrobně se věnuje domu na půli cesty v Hrochově Týnci, kde proběhl sběr dat potřebných k analýze písemných dokumentů, které tvoří základ pro praktickou část.

27

3 PRAKTICKÁ ČÁST Jádrem absolventské práce je praktická část. Popisuje transformační kroky výzkumu, metody, techniky získávání dat včetně kritérií pro jejich vyhledávání a průběh jejich sběru. Práce je zpracována tak, aby mohla slouţit jako podpůrný materiál pro další zkvalitňování sluţby DPC Hrochův Týnec.

3.1 Plánování Pro účely potvrzení hypotézy byly stanoveny výzkumné metody, kterými jsou sběr dat, sekundární analýza dat, komparace a dotazování. Výzkumné kroky byly zaměřeny na objekty zkoumání (dokumenty) vybrané s ohledem na stanovené cíle formulované před vlastním shromaţďováním zkoumaných dat. Níţe uvedená tabulka přibliţuje přehled dílčích kroků praktické části: Schéma č. 1. Dílčí kroky [vlastní] plánování ▼ sběr dat ▼ analýza dat ▼ komparace zjištěných dat ▼ sumarizace výstupů ▼ vypracování přehledu

28

Hlavní cíl, jehoţ záměrem je potvrzení hypotézy, ţe reforma sociálních sluţeb byla nutná a přínosná pro poskytování sluţby Domu na půli cesty v DPC HT, byl rozpracován na konkrétnější dílčí výzkumné cíle. C1)

Komparace sociální práce podle Standardů kvality sociálních sluţeb před a po účinnosti zákona.

C2)

Vypracovat ucelený přehled pozitivních a negativních důsledků, které zákon o sociálních sluţbách Domu na půli cesty v Hrochově Týnci přinesl.

C3)

Zjistit, do jaké míry ovlivnil zákon práci pracovníků ostatních Domů na půli cesty v Pardubickém kraji.

Dílčí cíl C1

Schéma č. 2. Transformační kroky [vlastní] Výzkumná technika Sběr dat a analýza dokumentů

Zdroj zjištění Metodické materiály a spisy klientů v DPC HT z období 1996 - 2010

Dílčí cíl C2

▼ Výzkumná technika Komparace a sumarizace

Zdroj zjištění Sebraná a analyzovaná data

▼

Dílčí cíl C3

Výzkumná technika Dotazníkové šetření

Zdroj zjištění Pracovníci DPC v Pardubickém kraji

Stanovení kritérií Sbírat takové dokumenty, které jsou měřitelné a zároveň umoţňují porovnání způsobu sociální práce v DPC před a po účinnosti zákona. 29

Výzkumný vzorek bude definován pomocí tabulky nejdůleţitějších dokumentů pro poskytování sluţby DPC, která popisuje zdrojové prameny pro analýzu (viz tabulka č. 1). Analýza a vzájemná komparace dokumentů v jednotlivých zkoumaných obdobích. Získané výstupy budou sumarizovány a pouţity jako zdroj pro sestavení uceleného přehledu přínosů a negativných důsledků, podle kterého bude moţné zhodnotit vliv zákona o sociálních sluţbách na poskytování sluţby DPC Hrochův Týnec.

3.2 Sběr dat z terénu Pro svůj výzkum jsem provedla sběr dat v Domě na půli cesty v Hrochově Týnci od září 2009 do ledna 2010. Výzkum probíhal v prostorách archivu a v kanceláři sluţby. V první fázi bylo nutné, prostudovat dokumenty a provést výběr potřebných dat. Zkoumány byly jednotlivé spisy klientů. Rozdíl v poskytování sluţby je, dle mého názoru, nejlépe patrný z obsahu dokumentů, uloţených v těchto spisech. Dále byly prostudovány jednotlivé metodické materiály a následně zjišťována jejich relevance ve vztahu k stanovenému cíli. Sbírána byla taková data z dokumentů, které jsou stěţejní a určují základní mantinely (rámec) pro poskytování sluţby. Porovnat veškeré metodické materiály nebylo moţné, jelikoţ nejsou všechny objektivně měřitelné. Jsem si vědoma, ţe pouţitá metoda můţe být ovlivněna mými subjektivními pohledy, přesto se domnívám, ţe je pro tuto práci nejvhodnější. Zdrojový materiál: osobní spisy klientů a dokumenty v nich obsaţené metodické materiály sluţby DPC (metodika a pracovní postupy).

30

3.3 Výzkumné šetření Výzkumné šetření je zaměřeno na sekundární analýzu textů s cílem charakterizovat jejich obsahovou strukturu, metodické odlišnosti a potřebnost z hlediska účelu. Výsledky rozboru dat a dokumentů nashromáţděných za 15 let poskytování sluţby DPC budou pouţity ke komparaci a ověření skutečnosti, zda po přijetí zákona došlo ke zkvalitnění sluţby. Níţe uvedené tabulky zaznamenávají výsledky šetření v přehledném a srozumitelném tvaru, které přibliţují rozbor základních dokumentů pro poskytování sluţby DPC a vzájemné porovnání před a po účinnosti zákona o sociálních sluţbách. Zdrojový materiál pro sekundární analýzu tvoří data získaná z tabulky č. 1. Porovnány budou takové dokumenty, které se objevují v obou zkoumaných obdobích. Z nich budou vytvořeny jednotlivé přehledy, které budou pouţity jako výchozí materiál pro vytvoření uceleného přehledu přínosů a negativních důsledků.

Legenda: kříţek v daném řádku označuje přítomnost dokumentu v daném období Tabulka č. 1. SWOT analýza zásadních dokumentů pro poskytování služby [vlastní] Název položky Metodika Spis klienta Smlouva s klientem Individuální plán klienta Souhlas se zpracováním osobních údajů Osobní dotazník Domovní řád Definován veřejný závazek Pravidla pro přidělování klíčového pracovníka Pravidla pro podávání a vyřizování stíţností Pravidla pro přijímání darů Pravidla pro odmítnutí zájemce Pravidla pro uzavírání smluv Pravidla pro vedení dokumentace 31

Před účinností zákona X X X X X X X

Po účinnosti zákona X X X X X X X X X X X X X X

Pravidla pro předcházení porušování lidských práv Pravidla pro předcházení střetů zájmů Pravidla pro zaškolování, zastupování pracovníků Pravidla pro předávání informací Definování bonusů a sankcí

X X X X X

3.3.1 Metodické materiály Analýza dokumentů Název dokumentu před účinností zákona:  Metodika Název dokumentu po účinnosti zákona:  Metodika a pracovní postupy Tabulka č. 2. Časové zpracování metodik [vlastní] Sledované období do roku 2004 2005 - 2006 2007

Metodika

Počet stran

Zpracována nebyla Zpracována podle standardů kvality vydaných v roce 2002 Zpracována podle zákona 108/2006 Sb.

0 19 135

Tabulka č. 3. Položky metodiky [vlastní] Položky metodiky Rozdělení metodiky na procedurální, provozní a personální standardy Popis jednotlivých standardů Pracovní postupy – dobrá praxe Vnitřní pravidla Legislativní rámec Etické kodexy Definice veřejného závazku Individuální plánování Kvalifikační poţadavky na pracovníky

32

Před účinností zákona

Po účinnosti zákona

X X X

X X X X X X X X X

Před účinností zákona byla metodika zpracována podle publikace Zavádění standardů kvality sociálních sluţeb do praxe - průvodce poskytovatele, která vyšla v roce 2002. Standardy, které byly obsahem metodiky, se dělily na tři základní části. Procedurální standardy byly nejdůleţitější a stanovovaly, jak má poskytování sluţby vypadat. Personální standardy se věnovaly personálnímu zajištění sluţeb. Provozní standardy definovaly podmínky pro poskytování sociálních sluţeb. Původní metodika obsahovala pouze obecná kritéria, obecnou definici poskytování sluţby, cílová skupina byla definována nekonkrétně a neměla negativní vymezení klienta. Veřejný závazek obsahoval pouze poslání organizace, poslání sluţby nebylo zpracováno. Metodika neupravovala ţádná pravidla, která by ochraňovala klienta, nestanovovala individuální plánování, chyběla kritéria pro ověřování potřebnosti sluţby pro klienta. Zájemce o sluţbu byl informován, ale nebyl zpracován Informační materiál o sluţbě ani metodický postup. Nebyla zpracována vnitřní pravidla. Pracovní postupy byly zpracovány jen u vstupního pohovoru, přijetí a nepřijetí klienta. Chyběl legislativní rámec, etické kodexy, individuální plánování a kvalifikační poţadavky na pracovníky. Metodika v této době neznala termín klíčový pracovník. Sluţba rozdělovala jednotlivé etapy spolupráce do tří fází: vstupní, průběţné a ukončovací. Cílem fázování bylo postupné sniţování intenzity podpory a pomoci. Principem fázování bylo postupné procházení jednotlivými fázemi. Po zvládnutí jedné se plynule přešlo do fáze následující. V případě neúspěchu byl moţný návrat do předchozí fáze, coţ pro některé mohlo být i demotivující. Vedení dokumentace podléhalo předpisu o ochraně osobních dat, ale postrádalo pravidla pro zpracování, vedení a evidence dokumentace, včetně uchovávání a archivace. Nebyly zde popsány ţádné mimořádné události, ani konkrétní postupy, jak takové situace řešit. V metodice nebylo upraveno, za 33

jakých okolností můţe poskytovatel ukončit poskytování sluţby. Při porušení pravidel a řádu nebyla specifikována závaţnost přestupku, za který bylo moţno sluţbu ukončit. Metodika upravovala poskytování sluţby i po ukončení pobytu, a to formou ambulantní péče. Zvyšování kvality bylo prováděno pouze na základě hodnocení pracovníků, spolupracujících organizací a externí supervize. Do samotných metod zjišťování kvality nebyli vůbec zapojeni klienti. Nebyly stanoveny kvalifikační nároky ani poţadavky na profesní rozvoj pracovníků. Nebyl definován pracovní tým. Metodika upravovala jen náplň práce a kompetence jednotlivých pracovníků. Organizace měla zpracovaný pracovní řád, kterým byli povinni se řídit všichni zaměstnanci. Dokument nebyl opatřen informacemi, pro koho je závazný, kdo ho zpracoval, kdo schválil a od kdy je platný. Po účinnosti zákona je sluţba poskytována v souladu s metodikou, která je běţně přístupná všem pracovníkům, a všichni jsou povinni podle ní pracovat. Je materiálem (zdrojem) s jasně stanovenými soubory standardů, hodnot a principů, které zajišťují kvalitní poskytování sluţby. Obsahuje vnitřní pravidla, pracovní postupy a metodické návody. Definuje podmínky pro poskytování sluţby, prostředí, dostupnost a informovanost. Je v ní zachován koncept rozdělení na provozní, personální a procedurální standardy, které upravují řadu vnitřních pravidel pro ochranu práv a osob, pravidla pro přijímání darů, individuální plánování a pravidla pro zajištění kvality sluţby. Sluţba je postavena na principu dodrţování práv dle Listiny základních lidských práv a svobod, etických kodexů, moţnosti svobodné volby, dobrovolnosti, individuálním přístupu, respektování důvěrnosti, důstojnosti, rovnosti, soukromí a seberealizaci. V nové metodice se výrazně mění průběh poskytované sluţby a s ní i metody práce. Byly odstraněny univerzální postupy (fázová spolupráce), které byly 34

nahrazeny individuálním přístupem ke kaţdému klientovi. Jednotnou formu a způsob předávání informací v metodice upravuje Informační materiál o sluţbě. Metodika klasifikuje míru závaţnosti přestupků, které mohou vést k ukončení sluţby, a se kterými je uţivatel seznámen jiţ při vstupním pohovoru. Dále stanovuje, za jakých okolností můţe poskytovatel ukončit poskytování sluţby (z ekonomických, provozních, odborných, ale jiných objektivních důvodů), ale má vţdy povinnost zajistit jinou sluţbu, odpovídající potřebám klientů. Následné sluţby nahrazují dříve poskytovanou ambulantní péči o klienta po ukončení pobytu. Současná metodika obsahuje také přesná pravidla pro zjišťování kvality, její součástí jsou nejen pravidelná dotazníková šetření mezi klienty, individuální rozhovory, záznamy z dokumentace, ale také vyhodnocování stíţností a podnětů, výstupy z porad týmu, supervizí a intervizí. Dále je podrobně vypracován přehled moţných nouzových a havarijních situací, včetně prevence, opatření a nápravy. V metodice je přesně stanovena úloha klíčového pracovníka, jeho náplň práce, pravidla pro jeho přidělování a změnu. Metodika dle zákona vyţaduje minimálně vyšší odborné vzdělání na pozici sociálního pracovníka, stanovuje jejich osobnostní i morální předpoklady a klade vysoké nároky na profesní rozvoj všech zaměstnanců. Tyto vysoké kvalifikační i charakterové poţadavky a odborně zpracovaný metodický materiál zaručují kvalitní poskytování sluţby, a to i v případě zastupování. Je zde propracovaný systém finančního a morálního oceňování i pravidla pro podávání stíţností a námětů ze strany zaměstnanců. Nově byla přidána pravidla pro zastupování, zaškolování nových pracovníků a předávání informací. Metodický materiál v závěru uvádí, pro koho je závazný, kdo ho zpracoval, kdo schválil a datum platnosti.

35

Tabulka č. 4. Přehled pozitiv a negativ vycházející z metodických materiálů [vlastní] Přínosy

Negativní důsledky

 Odstranění univerzálních

 Obsahová náročnost

postupů při poskytování sluţby

 Vysoké administrativní nároky a

 Individuální přístup

povinnosti

 Vznik institutu klíčový pracovník

 Časová náročnost při

 Specifikace a náplň jednotlivých

informování zájemce o sluţbě

standardů

 Vyšší náklady na kancelářské

 Vymezení činností, které jsou

potřeby

obsahem sluţby DPC, včetně

 Náročnost na pracovníka

specifikace a postupů

seznámit se všemi náleţitostmi

 Vysoká odbornost pracovníků  Zvyšování výkonnosti  Garance kvality, rovnost šancí, efektivnost, bezpečí  Záruka měřitelnosti kvality sluţby dle úrovně poskytování  Vyšší kvalita poskyt. sluţby  Pravidla zaručují jednotné poskytování sluţby všemi pracovníky  Záruka kvality podmínek pro poskytování sociální sluţby  Garance práva na svobodnou volbu klienta a moţnost rozhodovat o procesech, formě a rozsahu sluţby  Stanovení práv a povinností klienta i poskytovatele  Garance maximální ceny

36

3.3.2 Spis klienta Analyzováno bylo 20 osobních spisů klientů: 10 vedených před účinností zákona – viz Příloha B 10 vedených po účinnosti zákona – viz Příloha C Tabulka č. 5. SWOT analýza spisů před účinností zákona [vlastní] Položka

č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9

č. 10

X

Individuální plán

X

Vstupní zpráva

X

X

Výstupní zpráva Ţádost o poskytování sluţby X

Záznam o kontaktu Protokol o předání pokoje

X

X

X

Smlouva o poskytování sluţby

X

X

X

Dodatky ke smlouvě

X

Dohoda o ukončení

X

X X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Dohoda o uznání dluhu Souhlas s vedením dokumentace

X

X X

Smlouva darovací Porušení domovního řádu

X

Podmínečné ukončení

X

Osobní dotazník

X

X

Vyúčtování plateb Domovní řád

X

X

X

X

X X

Zprávy od spoluprac. organizací

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

X

X

X

Uloţení hotovosti X

Záznamy z jednání

X

Prohlášení o zdrav. způsob. Zprávy od psychologa Denní záznamy

X

X

X

X

X

X

X

Záznam z průběhu seminářů Záznamy z terapií Záznam o hledání prac. místa X

Protokol o zapůjčení Ţivotopis

X

Grafy (minulost)

X

X

37

X

X

X

X

Smlouva o půjčce

X

Osobní pohovor

X

Protokol o škodě

X

Zpráva z výchovného zařízení

X

X

X

Zpráva z OSPOD

X

Kopie zdrav. pojišťovny

X

X

Tabulka č. 6. SWOT analýza spisů po účinnosti zákona [vlastní] Položka

č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9

č. 10

Karta uţivatele

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Vedení osobního spisu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Individuální plán

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Vstupní zpráva

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Výstupní zpráva

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Analýza potřebnosti

X

X

X

Dotazník - ověření potřebnosti

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Ţádost o poskytování sluţby

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Dohoda o umístění dítěte

X

Záznam o kontaktu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Protokol o předání pokoje

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Smlouva o poskytování sluţby

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Dodatky ke smlouvě

X

X

X

Dohoda o ukončení

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Vyúčtování plateb

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Domovní řád

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Dohoda o uznání dluhu

X

X

X

Kvalifikovaný souhlas

X

X

X

X

X

X

X

X

Smlouva o posk. přímé podpory

X X

X

X

X

X

X

Porušení domovního řádu

X

X

X

X

X

X

Podmínečné ukončení

X

X

X

X

X

X

Osobní dotazník

X

X

X

X

X

X

X

Zprávy od spoluprac. organizací

X

X

X

X

X

X

Uloţení hotovosti

X

X

Záznamy z jednání

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Prohlášení o zdrav. způsob.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Zprávy od psychologa

X

X

X

X

X

X

X

X

Denní záznamy

X

X

X

X

X

X

X

X

38

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

Záznam z průběhu seminářů

X

X

X

X

X

X

X

X

Záznamy z terapií

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Záznam o hledání prac. místa Protokol o zapůjčení

X

X X

Před účinností: Analýza dokumentace vedené před účinností zákona jasně ukazovala absenci vnitřních pravidel pro zpracování, vedení a evidenci dokumentace. Spisy byly chaoticky vedeny. Některé neosahovaly dnes základní dokumenty, bez kterých by nešlo sluţbu poskytovat. Spisy obsahovaly i osobní údaje, které nebyly potřebné pro kvalitní poskytování sluţby. Takto vedená dokumentace nemohla být měřítkem kvality poskytovaných sluţeb. Smlouva o poskytování sluţby, Dohoda o ukončení, Domovní řád, Osobní dotazník a Denní záznamy byly obsahem téměř všech spisů. Naproti tomu Individuální plán, Vstupní zpráva, Výstupní zpráva, Záznamy z jednání a Souhlas s vedením dokumentace neobsahovaly spisy vůbec nebo byly jen v méně neţ 30% zkoumaných dokumentů. Přestoţe jsou obsahově chudé, nelze to povaţovat za důkaz nekvalitně poskytované sluţby. Po účinnosti zákona jsou všechny spisy obsahově stejné, obsahují metodikou stanovené dokumenty a systematicky řazené. Zajišťují dobrou orientaci nejen pro klíčového pracovníka, ale i pro ostatní pracovníky v případě zastupování. Informace v nich uloţené jsou relevantní pro poskytování sluţby. Obsah spisů je pouţíván také k měření kvality poskytované sluţby. Lze podle nich zhodnotit zpětně kvantitu, kvalitu a efektivitu poskytovaných sluţeb. Dokumentace je uloţena v šanonech, které jsou umístěny v uzamykatelné skříni v kanceláři DPC. Klíče od skříně mají všichni pracovníci týmu DPC. Po ukončení poskytování sluţby jsou spisy archivovány dle skartačního a spisového řádu. Šanony jsou zde řazeny podle abecedního seznamu příjmení uţivatelů.

39

Tabulka č. 7. Přehled pozitiv a negativ vycházející ze spisů klientů [vlastní] Přínosy

Negativní důsledky

 Přehlednost

 Obsahová nákladnost

 Průkaznost

 Obsahová náročnost

 Systematické řazení  Obsahová stejnakost  Odstranění relevantních údajů  Je měřítkem poskyt. sluţby  Moţnost snadného zastupování

3.3.3 Smlouva s klientem Analýza dokumentů Název dokumentu před účinností zákona:  Smlouva o užívání bytu Název dokumentu po účinnosti zákona:  Smlouva o poskytování služby Tabulka č. 8. SWOT analýza smlouvy [vlastní] Jednotlivé body dokumentů Jméno a příjmení Datum narození Rodné číslo Bydliště Údaje o pronajímateli/ poskytovateli Popis objektu a vybavení Druh sociální sluţby Rozsah poskytované sluţby dle zákona Adresa místa poskytování sluţby Doba nájmu/ Doba trvání smlouvy Práva poskytovatele Povinnosti poskytovatele Práva klienta 40

Před účinností zákona X X X X X

X X

X

Po účinnosti zákona X X X X X X X X X X X X

Povinnosti klienta Výše úhrady Ukončení platnosti smlouvy Datum uzavření smlouvy Podpis klienta Podpis poskytovatele Vyslovení souhlasu s obsahem Způsob placení úhrady Výpovědní důvody a výpovědní lhůty Stanovení povinnosti vypracovat individ. plán Ujednání o dodrţování vnitřních pravidel Ostatní ustanovení Povinné přílohy (Kvalifikovaný souhlas, Domovní řád, Individuální plán)

X X X X X X X X

X

X X X X X X X X X X X X X

Před účinností zákona měla smlouva charakter nájemní smlouvy, řídila se občanským zákoníkem. Nejednalo se o Smlouvu o poskytování sluţby, nýbrţ o Smlouvu o uţívání bytu. Na jedné straně ji uzavíral pronajímatel, na straně druhé nájemce. Smlouva obsahovala kromě potřebných údajů i rodné číslo klienta, které bylo pro poskytování sluţby nepodstatné. V poloţce úhrad určovala výši poplatku, způsob jeho úhrady, nikoliv způsob vyúčtování. Ochraňovala především vlastníka nemovitosti (pronajímatele). Povinností pronajímatele bylo jen předat byt ve způsobilém stavu, zajišťovat opravy a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s uţíváním bytu dle ustanovení § 687 OZ. Smlouva byla uzavírána na zkušební dobu jednoho měsíce a poté mohla, ale nemusela, být prodlouţena. Klient neměl jistotu, ţe bude moci sluţbu uţívat i nadále. Uţívání bytu zaniklo při uplynutím platnosti smlouvy (v případě zkušební doby jiţ po 1 měsíci), písemnou dohodou účastníků smlouvy, nedodrţením platebních podmínek a písemnou výpovědí z důvodu uvedeného v občanském zákoníku. Nezahrnovala variantu ukončení smlouvy po naplnění cílů, nebo při hrubém porušení povinností, vyplývajících ze smlouvy, ani variantu, kdy poskytovatel nebude schopen z objektivních důvodů poskytování sluţby zajistit.

41

Po účinnosti zákona má smlouva charakter vzájemné dohody obou stran a je uzavírána v souladu se zákonem č.108/2006 Sb. Smlouvu uzavírá poskytovatel sociální sluţby s uţivatelem. Smlouva přesně definuje druh sociální sluţby a cílovou skupinu, rozsah poskytovaných sluţeb, popisuje objekt ubytování a vybavení. Určuje povinnosti nejen uţivateli, ale i poskytovateli a zaručuje ochranu práv oběma zúčastněným stranám. Uvádí povinnost, stanovit si osobní cíle v Individuálním plánu, který je nezbytnou součástí smlouvy, stejně jako Domovní řád a Kvalifikovaný souhlas se zpracováním osobních údajů. Smlouva přesně stanovuje výši úhrady poplatku za poskytování sluţby, způsob placení, ale i vyúčtování a vyplacení přeplatku včetně časového plánu. Doba trvání je stanovena zpravidla 1 rok a přesně definuje výpovědní důvody včetně výpovědních lhůt. Tabulka č. 9. Přehled pozitiv a negativ vycházející ze smluv s klienty [vlastní] Přínosy

Negativní důsledky

 Umoţnění volit sluţbu

 Ztráta jednoduchosti

 Umoţnění ovlivňovat podobu

 Uţití odborného jazyka

sluţby. Upravuje podmínky,

 Vyţaduje podrobné a

formu, průběh a její rozsah

opakované seznámení

 Neobsahuje nepotřebné osobní

uţivatele s obsahem

údaje (rodné číslo klienta)  Ochrana obou zúčastněných stran  Stanovení pravidel pro nahlíţení uţivatele do dokumentace  Stanovení výpovědních důvodů:  Stanovuje prvotní osobní cíl uţivatele 42

 Zaručuje poskytování sluţby na 1 rok s moţností dalšího prodlouţení bez zkušební doby  Nediskriminuje uţivatele 3.3.4 Individuální plánování Analýza dokumentů Název dokumentu před účinností zákona:  Individuální resocializační plán Název dokumentu po účinnosti zákona:  Individuální plán – cíle Tabulka č. 10 SWOT analýza individuálního plánu [vlastní] Jednotlivé body dokumentů Jméno a příjmení Datum Jednotlivé body plánu Číslo plánu Čeho jsem dosáhl? Co dál? Můj nejbliţší cíl (potřeby, plány) Jak to udělám? Do kdy? Překáţky – co s nimi? Doporučení, poznámky Sepsali dne Podpis Podpis klíčového pracovníka Revize plánu, datum Je dosaţeno cíle? Na čem budu ještě pracovat?

Před účinností zákona

Před účinností zákona X X X

X X

Po účinnosti zákona X X X X X X X X X X X X X X X X

nebylo individuální plánování v metodice nijak

zpracováno. Chyběla povinnost plány tvořit, bylo jen na vůli pracovníka, zda a jak s tímto materiálem bude pracovat. Plány byly sestavovány jen s klienty, kteří vyţadovali pro úspěšnou práci písemné zpracování a systematické 43

utřídění svých cílů. Individuální plán obsahoval pouze jméno a příjmení klienta, datum vypracování a očíslované body. Nic z toho neumoţňovalo klientovi systematicky přemýšlet nad řešením svých problémů. Nebyl stanoven termín dosaţení cílů ani doba revize. S účinností zákona přichází povinnost individuálního plánování, které je podrobně zpracováno v metodice sluţby. Individuální plán je nedílnou součástí smlouvy a je vţdy vypracován jiţ při vstupním pohovoru. Klíčový pracovník má povinnost s klientem průběţně hodnotit naplňování stanovených cílů. Ověřují efektivitu, provádějí případně změny v osobních cílech a postupech a stanovují cíle nové. Do individuálního plánu byly zahrnuty návodné otázky, které pomáhají uţivateli sestavit reálné a dosaţitelné cíle, které vycházejí z jeho osobních potřeb a jsou postaveny na jeho individuálních schopnostech. Důleţitou součástí IP je analýza rizik včetně opatření, jak jim předcházet nebo je zmírňovat. V plánu si uţivatel sám určí časový rámec splnění stanovených cílů. Tabulka č. 11. Přehled pozitiv a negativ vycházející z individuálního plánování [vlastní] Přínosy

Negativní důsledky

 Přehlednost

 Vyšší náklady na kancelářské

 Umoţňuje vyzdvihnout

potřeby

dosaţené úspěchy uţivatele a

 Vyšší časová náročnost

umoţňuje zpětnou vazbu  Obsahuje návodné otázky pro stanovení cílů  Stanovuje časový rámec  Učí uţivatele systematicky přemýšlet nad řešením svých problémů  Podpisem stvrzují kontrakt mezi poskytovatelem a uţivatelem – 44

podchycení toho, co je s uţivatelem domluveno a naplánováno  Zvaţuje rizika, navrhuje opatření pro předcházení či zmírňování

3.3.5 Souhlas se zpracováním osobních údajů Analýza dokumentů Název dokumentu před účinností zákona:  Souhlas s vedením) Název dokumentu po účinnosti zákona:  Kvalifikovaný souhlas se zpracováním osobních údajů Tabulka č. 12. SWOT analýza Kvalifikovaného souhlasu [vlastní] Jednotlivé body dokumentů Jméno a příjmení Datum narození Souhlas s vedením sociální dokumentace Poučení o nahlíţení do dokumentace/ Poučení o přístupnosti sebraných dat klientovi Souhlas s vedením dokumentace (jméno a příjmení, rodné číslo, adresa trvalého bydliště)/ Souhlas se zpracováním osobních údajů Souhlas klienta s pořízením kopie občanského průkazu Určení správce databáze (vlastníka spisu) Souhlas s předáváním zpráv mezi spolupracujícími organizacemi Souhlas s bezplatným zveřejňováním fotodokumentace a videodokumentace Souhlas s poskytnutím osobních údajů pro statistické a vědecké účely Určení doby platnosti souhlasu Poučení o moţnosti odvolání souhlasu Poučení o pravidlech shromaţďování dat Počet vyhotovení Nabytí účinnosti souhlasu 45

Před účinností zákona X X X X

Po účinnosti zákona X X

X X X X X X X X X X X X X

Pravidla pro změny souhlasu Datum a místo podpisu Podpis klienta Podpis pracovníka

X X X

X X X X

Před účinností zákona nebyl vyţadován souhlas se zpracováváním osobních údajů, byl poskytnut pouze souhlas s vedením dokumentace. Klient poskytoval jen obecný souhlas k nahlíţení do své dokumentace, který zněl takto: „do dokumentace mohou nahlíţet odborní pracovníci o.p.s., a to v rozsahu nezbytně nutném pro splnění konkrétního úkolu v rozsahu své kompetence“. Tato formulace nespecifikovala osoby oprávněné ke zpracování, vedení a nakládání se spisem ani neurčovala pravidla pro nahlíţení a uchovávání dokumentace. Dále zde klient dával souhlas s uvedením osobních údajů ve smlouvě o uţívání bytu a s pořízením kopie svého občanského průkazu (OP), která byla uloţena v jeho spisu. V metodice nebylo specifikováno, pro jaký účel se tato kopie pořizuje a ukládá. Kopie OP neměla jakýkoliv vliv na poskytování sluţby a její pořízení nebylo v zájmu klienta. Po účinnosti zákona standardy kvality poskytovateli nařizovaly, zpracovat vnitřní pravidla pro vedení a evidenci dokumentace o osobách, kterým je sociální sluţba poskytována, včetně pravidel pro nahlíţení do dokumentace a její uchovávání. Tento byl souhlas zcela přepracován v souladu se zákonem 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Specifikuje správce databáze, umoţňuje vyslovit souhlas či nesouhlas se zveřejňováním fotodokumentace, určuje platnost dokumentu, umoţňuje odvolání souhlasu a další. Dále stanovuje povinnosti správce databáze včetně zachování mlčenlivosti. Nedílnou součástí souhlasu jsou dodatky, které konkrétně doplňují některé body. Dodatek č. 1 přesně vymezuje osoby oprávněné nakládat s jeho 46

osobními

údaji,

dodatek

č.

2

vymezuje

předávání

informací

mezi

spolupracujícími organizacemi. Totoţnost klienta dnes ověřuje dle občanského zákoníku pracovník při vstupním pohovoru, ale nepořizuje z něj ţádné kopie ani záznamy. Tabulka č. 13 Přehled pozitiv a negativ vycházející ze souhlasů [vlastní] Přínosy

Negativní důsledky

 Lepší informovanost klienta o

 Je uţit úřední jazyk, který můţe

účelu a způsobu zpracovávání

být obtíţně srozumitelný pro

dat

některé klienty  Obsáhlost dokumentu

 Ochrana klienta (souhlas je zpracován v souladu se

 Časová náročnost – zátěţ

zákonem 101/2000 Sb.)

klienta

 Ochrana správce databáze (přesně definována práva a povinnosti)  Moţnost souhlas kdykoliv upravit či odvolat  Odstranění obecnosti, nekonkrétnosti  Zrušení neomezené platnosti souhlasu  Umoţnění klientovi vymezit okruh oprávněných osob  Moţnost volby klienta v případě zveřejňování fotodokumentace a videodokumentace

47

3.3.6 Osobní dotazník Analýza dokumentů Název dokumentu před účinností zákona:  Osobní dotazník klienta Název dokumentu po účinnosti zákona:  Osobní dotazník Tabulka č. 14 SWOT analýza osobního dotazníku [vlastní] Jednotlivé body dokumentů Jméno a příjmení Datum narození Trvalé bydliště Telefonní číslo Poslední bydliště / přechodné Číslo občanského průkazu Rodné číslo Národnost / občanství Státní příslušnost Rodinný stav (datum sňatku, rozvodu,ovdovění, výţivné) Zdravotní stav (nemoc, stálé léky, praktický lékař) Psychiatrická léčebna Řidičský průkaz Výkon trestu Soudní řízení Zdravotní pojišťovna Podmínečný trest Uţívání návykových látek Léčení z návykových látek Děti (jméno, příjmení, věk, zdrav. stav) Rodiče (jméno, bydliště, tel. kontakt) Sourozenci (jméno, bydliště, tel. kontakt) Příchod ze zařízení Byl jste v minulosti jiţ v DPC? Vzdělání (obor, rok ukončení) Zaměstnán u firmy (od – do) Předchozí zaměstnání Uchazeč o zaměstnání (evidován od, 48

Před účinností zákona X X X X X X X X X X

Po účinnosti zákona X X X X X

X

X

X X X X X X X X X X X X X X X X X

X

X

X

X X X

X X X

rekvalifikace) ÚP v Datum začátku poskytování sluţby Prohlášení o pravdivosti údajů Další podrobné údaje Datum a místo sepsání Podpis klienta Základní údaje o kontaktní osobě Stanovený dohled Ověření totoţnosti podle občanského průkazu Prohlášení o pravosti údajů

X X X X X X

X

X X X X X X X X

Před účinností zákona obsahoval dotazník mnoho poloţek, které byly napsány drobným písmem. Dokument byl špatně čitelný a nepřehledný. Vyţadoval zdlouhavé vyplňování. Dotazník sbíral i informace, které nebyly potřebné pro poskytování sluţby. Některé poţadované údaje jsou dnes v rozporu s ochranou osobních údajů, např. číslo občanského průkazu, rodné číslo. Klient zde uváděl zdravotní stav podle svého uváţení. Nebyl poţadován lékařský posudek, coţ mohlo v některých případech být nebezpečné nejen pro klienta samotného, ale i pro jeho spolubydlící a pracovníky. Po účinnosti zákona byl dotazník značně redukován. Z původních 35 poloţek byla celá třetina odstraněna. Jednotlivé body jsou jasně formulované. Dotazník byl zcela přepracován. Byly v něm ponechány pouze osobní údaje a informace o uţivateli, které umoţňují poskytovat bezpečné, odborné a kvalitní sociální sluţby. Vyplňování pro klienta není náročné, je schopen toto zvládnout bez asistence pracovníka, coţ nesniţuje jeho sebevědomí.

49

Tabulka č. 15 Přehled pozitiv a negativ vycházející z osobních dotazníků [vlastní] Přínosy

Negativní důsledky

 Shromaţďování jen nezbytných

 Chybí předepsané odpovědi

osobních údajů

některých poloţek (příchod ze

 Ochrana osobních dat klienta

zařízení)

 Sníţení poloţek - stručnost  Srozumitelnost, jednoduchost, přehlednost  Odstranění časové náročnosti  Dokladování zdravotního stavu lékařským posudkem (ochrana uţivatelů i poskytovatelů)  Odstranění nepřehlednosti

3.3.7 Domovní řád Analýza dokumentů Název dokumentu před účinností zákona:  Domovní řád Název dokumentu po účinnosti zákona:  Domovní řád Tabulka č. 16. SWOT analýza domovního řádu [vlastní] Jednotlivé body dokumentů Jméno a příjmení Datum narození Trvalý pobyt Zařazení do sluţby Reţim v DPC Povinnosti klienta Reţim pro nezaměstnané klienty Reţim pro zaměstnané klienty 50

Před účinností zákona X X X X X X X X

Po účinnosti zákona

X X X

Práva klienta Ostatní ustanovení Ukončení spolupráce s klientem Uţívání pokoje Uţívání společných prostor Činnosti prováděné v rámci pobytu (úklidy, praní prádla, vaření jídla, sluţby v DPC, uţívání PC, údrţba a úprava venkovních prostor) Případ onemocnění klienta Návštěvy v domě Chov zvířat Podávání stíţností Platnost řádu od Prohlášení klienta Datum Podpis

X X X

X X X X X

X

X X X

X X X X X X X X

Před účinností zákona domovní řád spíše vymezoval omezení pro klienta a ochraňoval poskytovatele sluţby a jeho majetek. Dokument byl stručný, jednoduchý a snadno čitelný. Přesto obsahoval i řadu poloţek, které byly jiţ definovány ve smlouvě (např. ukončení poskytování sluţby, kauce, úhrady). Nařizoval klientům, uzavřít smlouvu o stavebním spoření (coţ je v rozporu s jeho právy). Dále měl klient povinnost, účastnit se výchovně-vzdělávacího plánu bez bliţší specifikace tohoto termínu. Jednotlivé body řádu nebyly systematicky řazeny, celý dokument působí chaoticky. Řád neumoţňoval klientů ţádné návštěvy, coţ je omezovalo v kontaktu s ostatní populací. V řádu byly striktně stanoveny dny a hodiny vzdělávacích programů a komunit, bez moţnosti flexibilně reagovat na individuální potřeby klienta. Řád neobsahoval některé podstatné poloţky pro poskytování sluţby, jako jsou pravidla pro podávání stíţností a další. Nebyla v dostatečné míře popsána práva klienta, pravidla pro uţívání pokoje a společných prostor, léčebný reţim, noční klid, činnosti prováděné v rámci pobytu. Po účinnosti zákona domovní řád stanovuje pravidla pro ochranu obou stran. Dokument je sice systematicky řazen, ale je hodně obsáhlý. Pro klienta můţe být takový dokument obtíţně srozumitelný a můţe vyvolat dojem přehlcenosti textu. I nový domovní řád obsahuje některé body, které jsou jiţ stanoveny ve 51

smlouvě o poskytování sluţby (pracovat na stanovených cílech, dodrţovat smlouvu včetně úhrad, atd.) a celý dokument zbytečně zahlcují. Jednotlivé body jsou podrobněji propracovány, coţ je po obsahové stránce přínosné, ale po objemové stránce můţe být přítěţí. Pozitivním přínosem nového domovního řádu je časová variabilita vzdělávacích programů a komunit dle individuálních moţností klienta. Dále umoţňuje návštěvy v domě a upravuje jejich podmínky. Specifikuje pravidla pro uţívání jednotlivých prostor a pro činnosti prováděné v rámci pobytu. Součástí nového domovního řádu jsou přílohy: Přehled sankcí a Přehled bonusů. V přehledu sankcí je přesně specifikováno, jaká sankce je uţita za konkrétní přestupek proti řádu, kdo ji navrhuje, kdo ji uděluje a v jakém termínu. V přehledu bonusů je určeno, jaký bonus je udělen klientovi za konkrétní událost, kdo ji navrhuje, uděluje a v jakém termínu. Tento přehled je dobrým motivačním materiálem. Tabulka č. 18 Přehled pozitiv a negativ vycházející z domovního řádu [vlastní] Přínosy

Negativní důsledky

 Je systematicky řazen

 Ztráta stručnosti

 Klient je podrobně seznámen

 Časová náročnost při

s jednotlivými body řádu

seznamování klienta s řádem

 Umoţňuje poskytovat sluţbu

 Administrativní náklady

podle individ. potřeb klienta

 Sloţitá orientace v mnoţství

 Lepší grafické zpracování

textu

 Uvedení platnosti dokumentu

 Chybí jméno a příjmení

 Upravuje návštěvy v domě

uţivatele, je zde jen jeho podpis,

 Stanovuje pravidla pro podávání

který můţe být nečitelný

stíţností  Obsahuje nejen sankce, ale i bonusy  Poskytuje moţnost, motivovat klienta 52

3.4 Ucelený přehled přínosů a negativních důsledků zákona V této části jsou podrobně shrnuty výsledky komparace dílčích SWOT analýz jednotlivých dokumentů, které slouţily k porovnání sociální práce před a po účinnosti. Celkový přehled přináší zajímavý pohled na klady a zápory zákona o sociálních sluţbách pro poskytovatele sluţby DPC HT. Tabulka č. 19 Ucelený přehled pozitiv a negativ zákona [vlastní] Přínosy

Negativní důsledky

 Ukotvení právní normy

 Ztráta stručnosti

 Specifikace a náplň jednotlivých

 Stanovení mnoho administrativních povinností

sluţeb  Vytvoření jednotných pravidel

 Obsahová náročnost

pro poskytování sluţeb

 Zvýšení nákladů na

 Vymezení činností, které jsou

administrativní materiál (potřeby)

obsahem sociálních sluţeb,

 Úroveň dalšího vzdělávání není

včetně specifikace

dobrá, chybí variabilita

 Stanovení mechanismů pro

 Náročnost pro klienta orientovat

kontrolu činnosti

se v nabídce sluţeb

 Garance měřitelnosti kvality

 Náročnost na klienta pochopit

sluţby

všechny náleţitosti

 Garance provádění inspekcí

 Sociální sluţby se začaly chovat

včetně kritérií

konkurenčně

 Vytvoření pravidel pro jednotný

 Zákon nevymezil definici ani

přístup

kvalifikační poţadavky na

 Zajištění transparentních a

nezávislého odborníka

validních výsledků práce

(supervizora)

 Odstranění formálního

 Obtíţnost při výběru pracovníků,

poskytování sluţby

kteří musí splňovat vysoké

 Garance shromaţďování pouze

nároky na kvalifikaci, osobnostní

relevantních údajů

a morální předpoklady

 Vyšší kompetence organizace

 Vyšší finanční náklady na mzdy 53

 Garance kvality, rovnosti šancí,

odborných pracovníků

efektivnosti, bezpečí, dostupnosti  Odbornost zajišťuje vyšší kvalitu poskytované sluţby  Stanovil pravidla zaručující jednotné poskytování sluţby všemi pracovníky  Zaručení vytvoření kvalitních podmínek pro poskytování sociální sluţby  Garance práva klientovi na svobodnou volbu a moţnost rozhodovat o procesech, formě a rozsahu sluţby  Stanovení práva a povinností klienta i poskytovatele  Garance maximální ceny  Přesné vymezení pojmů

Výše uvedený přehled byl sestaven na základě výzkumu. Povaţuji za důleţité, zmínit další pozitiva a negativa nového zákona, která vycházejí z mé vlastní praxe. Taxativní vymezení sluţeb uzavírá systém pro aktuální rozšíření cílové skupiny nebo další rozšíření poskytované sluţby. Dále chybí kritéria pro přidělování dotací dle výsledků inspekcí a nedostatek vidím i v absenci systému akreditovaných vzdělávacích kurzů. Na druhé straně nová legislativní úprava přináší odklon od medicinalizace sociálních sluţeb, zakotvení profese sociálního pracovníka, vznik registru poskytovatelů (včetně specifikace a podmínek sluţby), uceleně a samostatně upravuje prostředí sociálních sluţeb.

54

3.5 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření proběhlo formou elektronického sběru dat a bylo provedeno pomocí dotazníku, který se skládal ze 7 otevřených otázek, viz příloha D. Dotazy byly zpracovány tak, aby podle odpovědí bylo moţné, zjistit, do jaké míry ovlivnil zákon práci pracovníků v ostatních domech na půli cesty. Osloveny byly všechny čtyři DPC v Pardubickém kraji (Ţamberk, Pardubice, Hrochův Týnec, Květná). Bylo zjištěno, ţe ve všech domech na půli cesty Pardubického kraje pracuje celkem 9 zaměstnanců. Osloveno bylo 100 % respondentů. V rámci dotazníkového šetření se vrátilo 7 vyplněných dotazníků. Návratnost se pohybovala kolem 78 %. V průběhu šetření bylo zjištěno, ţe ţádný z respondentů, který dotazník vypracoval a vrátil, nepracoval v DPC před účinností zákona. Dotazníky proto neměly vypovídající hodnotu a z tohoto důvodu nebylo moţné, splnit dílčí cíl číslo 3 „Zjistit do jaké míry ovlivnil zákon práci pracovníků ostatních Domů na půli cesty v Pardubickém kraji“.

55

4 Diskuze Absolventská práce charakterizuje situaci v oblasti sociálních sluţeb dnes a v minulosti, definuje sluţbu domu na půli cesty a shrnuje zásadní přínosy a nedostatky, které přinesl proces transformace do poskytování sluţby DPC. Hlavním cílem této práce je potvrzení hypotézy, ţe reforma sociálních sluţeb byla nutná a přínosná pro poskytování sluţby DPC v Hrochově Týnci. Abych mohla tuto hypotézu ověřit, bylo nutné, splnit řadu dílčích cílů. Prvním krokem byla komparace sociální práce před a po účinnosti zákona o sociálních sluţbách. K dosaţení tohoto cíle bylo nutné, nejdříve provést sběr dat v DPC HT. Jako zdrojový materiál byly vybrány dokumenty, které jsou nezbytné pro poskytování sluţby a byly pouţívány v obou zkoumaných obdobích. Vzájemným porovnáváním obsahu jednotlivých pramenů bylo zjištěno mnoho odlišností. Řada dnes nepostradatelných metodických materiálů před účinností zákona zcela chyběla. Jedná se zejména o pravidla, která mají za úkol ochraňovat především uţivatele, ale i poskytovatele sociálních sluţeb. Analýza zdrojových materiálů prokázala zvýšení administrativy, kvalitativní i kvantitativní náročnost. Práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, které zkoumají a analyzují jednotlivé prameny. Dokumenty před uzákoněním potřebné legislativy byly stručnější, přehlednější a podle mého názoru srozumitelnější pro klienta, coţ byly jediné klady. Obsahu smlouvy a souhlasu s vedením dokumentace sice klient porozuměl snadněji, ale oba dokumenty postrádaly důleţitá ujednání k ochraně jeho práv. Nová smlouva včetně souhlasu zahrnuje veškeré náleţitosti stanovené zákonem, ale na úkor obsahové náročnosti. Původní Individuální plán nebyl návodný, jeho sestavení bylo pro klienta obtíţné. V novém plánu jsou cíleně kladené otázky, které usnadňují systematicky přemýšlet nad řešením svých problémů a formulovat stanovené cíle. Domovní řád je po obsahové stránce jedním z nejnáročnějších dokumentů. Nově vymezuje pravidla a upravuje podmínky i způsob uţívání sluţby, včetně přehledu bonusů 56

a sankcí. Osobní dotazník je jedním z mála dokumentů, který byl zestručněn. Byly odstraněny poloţky, které nebyly pro poskytování sluţby potřebné. Ve srovnání se spisem před účinností zákona je současné vedení dokumentace výrazně jiné. Současný spis je sice obsahově rozsáhlý, ale systematicky řazený a přehledný, coţ usnadňuje orientaci ve spisu i zastupujícím pracovníkům. Stěţejním materiálem pro pracovníky sluţby DPC je metodika včetně pracovních

postupů.

Absence

tohoto

dokumentu

v minulosti

vedla

k nejednotnému poskytování sluţby. V roce 2005 byla zpracována první verze, která obsahovala pouze obecná kritéria, neobsahovala pracovní postupy ani metody práce s klientem. S příchodem nového zákona byla metodika „ušita na míru“ konkrétní sociální sluţby s vyuţitím příkladů dobré praxe a byla doplněna přesně danými pracovními postupy. Profesionálně zpracovaný metodický materiál je dnes nezbytnou součástí práce odborného týmu a zaručuje měřitelnou kvalitu poskytované sluţby. Z analýzy vyplývá, ţe úpravy dokumentů podle nového zákona přinesly na jedné straně lepší informovanost klienta, větší ochranu jeho práv, profesionální poskytování sluţby i její transparentnost, ale na druhé straně klade vysoké nároky na práci poskytovatele. Druhým krokem bylo vytvoření uceleného přehled přínosů a negativních důsledků zákona o sociálních sluţbách, který shrnuje zjištěné klady a zápory nové legislativní úpravy. Přínos spatřuji především ve vytvoření jednotných pravidel pro poskytování sluţeb, garanci měřitelnosti, kvality, vytvoření pravidel pro jednotný přístup, vytvoření kvalitních podmínek pro poskytování sluţby, ochraně práv uţivatele a poskytovatele. Negativní důsledky vidím ve výších nárocích na kvalifikaci pracovníků, čas, administrativu a finanční prostředky. Kvalita práce se odráţí také na ceně poskytovaných sluţeb, která se výrazně zvýšila. Většina negativních důsledků má ale pozitivní význam pro klienta. Z dnešního pohledu lze snadno dojít k závěru, ţe způsob, jakým byla sluţba poskytována, byl amatérský, plný pochybení a nepřesností. Je jisté, ţe

57

dokumenty obsahovaly řadu chyb, ale osobně se domnívám, ţe v konečném důsledku nemusí znamenat, ţe samotná sluţba byla poskytována nekvalitně. Třetím krokem bylo dotazníkové šetření. Zjištěné výsledky neměly vypovídající hodnotu, proto jej nebylo moţné pouţít pro účely této práce, a tím nebyl splněn dílčí cíl číslo tři. Výsledky výzkumu potvrzují, ţe hypotéza byla správná. Přijetí nového zákona, který je závazný pro všechny poskytovatele sociálních sluţeb, byl krok správným směrem. Domnívám se, ţe posláním zákona je, chránit práva a oprávněné zájmy nejen klientů, ale i poskytovatelů. Ze zjištěných dat vyplývá, ţe tohoto cíle bylo dosaţeno. Trendem současné sluţby DPC je snaha, vycházet z individuálních potřeb klientů, zajistit jim bezpečnost, dostupnost, efektivnost, dodrţování jejich lidských práv, a to zvláště v návaznosti na kvalitu poskytovaných sluţeb. Uvědomuji si, ţe na základě závěru z mého výzkumu nelze tvrdit, ţe přijetí zákona zaručuje kvalitní poskytování sluţby. Legislativa je jen jedním z účinných nástrojů pro poskytování kvalitních sluţeb. Důleţitou součástí jsou kompetence v rukách pracovníků a záleţí nejen na jejich odbornosti, ale také na charakterových vlastnostech, schopnostech, osobním přístupu, sociálním cítění a empatii. Celkový přínos mé práce vidím ve zjištění, ţe díky nově vzniklé legislativě je sluţba DPC v Hrochově Týnci poskytována profesionálně a kvalitně. Tento poznatek potvrzuje mimo jiné i výsledek inspekce kvality sociálních sluţeb, který je 142 bodů, tj. 98,61%.

58

Závěr Dům na půli cesty má nezastupitelnou roli v oblasti sociálních sluţeb, pomáhá lidem bez rodinného zázemí, podporuje jejich samostatnost, zvyšuje jejich sebevědomí, pomáhá jim předcházet osamělosti a rizikovému chování. Tím dochází k integraci nebo adaptaci klientů do běţné společnosti, předchází se jejich marginalizaci a sociálnímu vyloučení. Výzkum potvrdil, ţe kvalitní podmínky a odborní pracovníci ve spojení s legislativou vytvářejí dobré prostředí pro kvalitní poskytování sluţeb. Sociální reforma změnila předlistopadový sociální systém, který se v nových podmínkách ukázal jako nefunkční a neefektivní. Poskytování sluţeb bez potřebné legislativy bylo chaotické a netransparentní. S příchodem dlouho očekávaného zákona o sociálních sluţbách se vytvořily přesné mantinely pro poskytování všech sociálních sluţeb, zajistil se rovný přístup ke zdrojům a příleţitostem. Přesto se stíţnostem nevyhnul a byl jiţ dvakrát novelizován. Abychom problémům spojenými s nedostatky v zákonech předešli, je nutné, změnit kromě kvality i pruţnost a rychlost legislativních procesů. Jsem si vědoma, ţe přijímání nových zákonů je činnost náročná, odpovědná a zdlouhavá. Bohuţel je v ČR naprostá většina návrhů zákonů vládní a s kaţdými novými volbami přicházejí mnohé novelizace dnes jiţ tak komplikovaného a velmi rozsáhlého právního řádu. Pozměňovací návrhy jsou nezřídka protichůdné. Budoucnost vidím v profesionálním týmu, který bude především nepolitický. Experti vytvoří jasný plán priorit, kritéria posuzování návrhů a zjednoduší soudní procedury. Budou integrovat do práva odbornost, koordinovat vládní a parlamentní legislativu. Dále budou spolupracovat s odbornou i laickou veřejností. Umoţní jim, legislativní procesy monitorovat a aktivně na nich participovat, coţ je podle mého názoru základ pro tvorbu kvalitních zákonů, které nebude nutné stále novelizovat. Je třeba, překlenout mezeru mezi teorií a praxí. Osobně postrádám zapojení neziskového sektoru do legislativního procesu. Poskytovatelé by mohli zprostředkovat své

59

zkušenosti, ale také poţadavky a tím spoluvytvářet podmínky pro své kvalitní fungování a poskytování sluţeb.

60

Summary “The Halfway Houses – Social Work before and after Implementation of Social Services Act 108/2006 Code of Laws.” My motivation for writing about this theme is my work in the halfway house in Hrochův Týnec. I started work in this establishment in May 1998 as a social worker.

The halfway house is the new form of care of young people, which grew up in educational institutions and after reaching the age of eighteen when they are discharged from the institution. They have no family or other home and they are found in difficult situation. They aren’t used to looking after themselves, have no job or accommodation. The aim of this care is to help the individuals to integrate into the normal society and give home to them for a short time. The social worker provides young people with professional support. The aim of work activities of a social worker is the direct help young people and also counseling services. Social worker helps them with training and development of their responsibility, the independence and the work habits.

The law about social services basically change social services environment. The implementation of the new law is the biggest reform from the period of Marie Terezie.

The main aim of my assignment is the confirmation of hypothesis that the Law about Social services was necessary and beneficial for providing services in The Half Way Houses in Hrochův Týnec.

The partial aim number 1 is to make comparison of work and make up survey of benefits for work in the half way houses. The partial aim number 2 of my assignment is summarizing contributions and negatives consequences that result from the implementation of this law into standard practice. The partial aim number 3 of my assignment analyses the result of the questionnaire survey which was realized by the staff in the halfway houses in Pardubice region.

61

The work is divided into two parts. The first part is theoretical. It contains the description of the social services and development of social care and social work in the Czech Republic. Further, it defines the basic terms, describes in detail social care in the Half Way houses, the target group including its characteristic.

The second part is practical. The subject of my work is to analyze documents, texts and work with them with a view to their development. The partial object was to compare resource figures and to create survey of the contributions and negatives consequences that result from implementation of the law into standard practice. The following part of analysis results from the questionnaire survey.

The conclusion contains confirmation of hypothesis that the Law about Social services was needed. The Law effectively deals with problems in social sphere. It brings into it professionalism and quality. I hope that I managed to fulfill the aims of my assignment successfully. The results of research may be used as the methodical text for students or as the internal instructions for further improvement quality of social work.

62

Seznam schémat Schéma č. 1. Dílčí kroky Schéma č. 2. Transformační kroky

Seznam tabulek Tabulka č. 1. SWOT analýza zásadních dokumentů pro poskytování sluţby Tabulka č. 2. Časové zpracování metodik Tabulka č. 3. Poloţky metodiky Tabulka č. 4. Přehled pozitiv a negativ vycházející z metodických materiálů Tabulka č. 5. SWOT analýza spisů před účinností zákona Tabulka č. 6. SWOT analýza spisů po účinnosti zákona Tabulka č. 7. Přehled pozitiv a negativ vycházející ze spisů klientů Tabulka č. 8. SWOT analýza smlouvy Tabulka č. 9. Přehled pozitiv a negativ vycházející ze smluv s klienty Tabulka č. 10 SWOT analýza individuálního plánu Tabulka č. 11. Přehled pozitiv a negativ vycházející u individ. plánování Tabulka č. 12. SWOT analýza Kvalifikovaného souhlasu Tabulka č. 13 Přehled pozitiv a negativ vycházející ze souhlasů Tabulka č. 14 SWOT analýza osobního dotazníku Tabulka č. 15 Přehled pozitiv a negativ vycházející z osobních dotazníků Tabulka č. 16. SWOT analýza domovního řádu Tabulka č. 18 Přehled pozitiv a negativ vycházející z domovního řádu Tabulka č. 19 Ucelený přehled pozitiv a negativ zákona

Seznam příloh Příloha A - Fotografie Domu na půli cesty v Hrochově Týnci Příloha B - Fotodokumentace sluţby DPC - z archívu Příloha C - Fotodokumentace sluţby DPC - dnes Příloha D - Dotazník

63

Bibliografie související s tématem 1. MATOUŠEK, O. a kol.: Základy sociální práce. 1.vyd. Praha : Portál, 2001. 312 s. ISBN 80-7178-473-7. 2. MATOUŠEK, O. KODYMOVÁ, P. KOLÁČKOVÁ, J.: Sociální práce v praxi. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 352 s. ISBN 80-7367-002-X. 3. MATOUŠEK, O. KROFTOVÁ, A.: Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha : Portál, 2003. 344 s. ISBN 80-7178-771-X. 4. KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. vyd. Praha : ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1.

Legislativa a vnitřní předpisy Metodika a pracovní postupy Domu na půli cesty, 2006. Vnitřní řády a předpisy DPC: organizační řád; pracovní řád; provozní řád. Vyhláška 505/2006 Sb. provádějící ustanovení zákona o sociálních sluţbách. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. ASPI ML291. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009.

Internet, webové stránky 1 Portál Ministerstva práce a sociálních věcí. [online] [cit. 2010-01-15]. Dostupné z: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do;jsessionid=E573D9438DE 04F2CED881EF526F39B49.node1?pg=4&sd=domy+na+p%C5%AFl+cest y&zak=&zaok=&SUBSESSION_ID=1263563655373_1)

64

Příloha A - Fotografie Domu na půli cesty v Hrochově Týnci

Příloha B Fotodokumentace služby DPC - z archívu Archivace dokumentů

Spis klienta

2

Příloha C Fotodokumentace služby DPC - dnes Spis klienta

Řazení spisu

3

Příloha D - Dotazník Milý kolego, dovolte mi požádat Vás o spolupráci při vyplnění tohoto anonymního dotazníku. Jmenuji se Iveta Blehová a jsem studentkou čtvrtého ročníku Vyšší odborné školy Mills v Brandýse nad Labem. Mým konečným výstupem je Absolventská práce na téma Dům na půli cesty - sociální práce před a po účinnosti Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. V oblasti poskytování sociálních služeb se pohybuji více než 15 let, a společně s Vámi bych ráda našla odpověď na otázku „Co nám tento zákon přinesl“. Předem Vám velice děkuji za Váš čas a ochotu.

Instrukce: Do dotazníku, prosím, doplňte vlastní odpovědi a názory. 1. Jak dlouho pracujete v sociálních sluţbách? .................................................. ……………............................................................................................................. 2. Na jaké pracovní pozici v domě na půli cesty pracujete? ................................ ……………............................................................................................................. 3. Byl podle Vašeho názoru potřebný Zákon o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb. pro poskytování sluţby ve vašem zařízení? A proč? ……………............................................................................................................. ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... 4. Napište, co negativního přinesl vašemu zařízení Zákon o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb.: ……………............................................................................................................. ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... ……………............................................................................................................ Prosím, otočte na druhou stranu. 4

5. Napište, co pozitivního přinesl vašemu zařízení Zákon o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb.: ……………............................................................................................................. ............................................................................................................................... ……………............................................................................................................. ............................................................................................................................... ……………............................................................................................................. ............................................................................................................................... 6. Zvýšila se podle Vás úroveň poskytované sluţby po účinnosti zákona? V čem? ……………............................................................................................................. ............................................................................................................................... ……………............................................................................................................. ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... 7. Co byste v zákoně změnili? ……………............................................................................................................. ............................................................................................................................... ……………............................................................................................................. ...............................................................................................................................

Děkuji za ochotu při vyplňování tohoto dotazníku. Iveta Blehová 5