2006 Sb

Odůvodnění Územního plánu Světlá na Sázavou

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU zpracované pořizovatelem dle § 53 odst. 5 Zákona č. 183/2006 Sb.

Celkový počet stran : 24

Odůvodnění ÚP Světlá nad Sázavou – Textová část zpracovaná pořizovatelem

1


1.

Postup při pořizování územního plánu________________________________________________ 3

1.1.

Zadání ______________________________________________________________________ 3

2.2.

Návrh _______________________________________________________________________ 3

2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem_______________________________________________________________________________ 4 3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území_ 7 4.

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ________ 10

5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledky řešení rozporů _____ 10

6.

5.1.

Dotčené orgány ______________________________________________________________ 10

5.2.

Sousední obce________________________________________________________________ 14

5.3.

Správci sítí __________________________________________________________________ 14

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ________________________________________ 16

7. Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno _________________________________________________________________________ 16 8. Vyhodnocení účelného využití zastavitelného území a vyhodnocení potřeb vymezení zastavitelných ploch __________________________________________________________________ 16 9.

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění _________________________________________ 17

9.1.

Námitka č.j. MSNS/22267/2011 – p. Šimon _______________________________________ 17

9.2.

Námitka č.j. MSNS/22268/2011 – p. Rejnek, pí. Rejnková ___________________________ 18

9.3.

Námitka č.j. MSNS/22269/2011 – p. Adam, pí. Adamová ____________________________ 18

9.4.

Námitka č.j. MSNS/22483/2011 – p. Procházka ____________________________________ 19

9.5.

Připomínka č.j. MSNS/22471/2011 – p. Vacek _____________________________________ 19

9.6.

Námitka č.j. MSNS/22472/2011 – p. Bonner_______________________________________ 20

9.7.

Námitka č.j. MSNS/22473/2011 – p. Bonner_______________________________________ 22

10. Vyhodnocení připomínek ___________________________________________________________ 24


2


1.

Postup při pořizování územního plánu 1.1.

Zadání

Zastupitelstvo obce Světlá nad Sázavou se usneslo dne 24.6.2009 usnesením č.104/2009 o pořízení územního plánu, žádost o pořízení územního plánu byla podána dle § 44 Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“). Zpracováním územního plánu (dále jen „ÚP“) byl pověřen DRUPOS – PROJEKT, v.o.s.. Městský úřad Světlá nad Sázavou Odbor stavebního úřadu a územního plánování zajišťuje pořízení územního plánu Světlá nad Sázavou podle § 6 odst.1 písm. c) stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Projednání návrhu zadání územního plánu bylo oznámeno veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce Městského úřadu ve Světlé nad Sázavou od 20.7.2010 do 19.8.2010. Projednání návrhu zadání ÚP proběhlo s dotčenými orgány, sousedními obcemi, krajským úřadem a správci sítí, kterým byl návrh zadání zaslán jednotlivě na dodejky podle § 47 odst. 2 stavebního zákona. K Návrhu zadání pořizovatel obdržel v zákonné lhůtě stanoviska a podněty od dotčených orgánů a správců sítí. Pouze obec Příseka k danému návrhu zadání uplatnila podnět. Zadání ÚP bylo schváleno usnesením č. 102/2010 zastupitelstva města ze dne 22.9.2011. 2.2.

Návrh

Návrh ÚP byl projektantem zpracován podle stavebního zákona. Společné jednání dotčených orgánů, správců sítí, sousedních obcí a krajského úřadu k návrhu ÚP se konalo dne 12.5.2011 na Městském úřadě ve Světlé nad Sázavou v souladu s § 50 odst. 2. Oznámení bylo všem dotčeným orgánům a správcům sítí zasláno jednotlivě na dodejky K návrhu územního plánu pořizovatel obdržel v zákonné lhůtě podle § 50 odst. 2 stanoviska dotčených orgánů, která byla následně zapracována do Návrhu ÚP Světlá nad Sázavou. Návrh ÚP byl předložen k posouzení Krajskému úřadu kraje Vysočina - odboru územního plánování a stavebního řádu. V posouzení bylo konstatováno, že v předloženém Návrhu ÚP Světlá nad Sázavou je zajištěna koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy – návaznost na sousední obce a není zpracován v rozporu se schválenou Politikou územního rozvoje ani se Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina. Na základě tohoto posouzení, které bylo zasláno dne 19.8.2011 pod č.j. KUJI 67893/2011, mohlo být zahájeno řízení o ÚP Světlá nad Sázavou. Projednání o upraveném a posouzeném územním plánu bylo zahájeno jeho vystavením k veřejnému nahlédnutí na Městském úřadě ve Světlé nad Sázavou a na internetových stránkách města Světlé nad Sázavou. O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu Světlá nad Sázavou se konalo dne 2.11.2011 veřejné projednání na Městském úřadě ve Světlé nad Sázavou.


3


2.

Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Návrh Územního plánu Světlá nad Sázavou je v souladu a Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR), schválenou Vládou České republiky usnesením č. 929 ze dne 20.7.2009. V souladu s PÚR ČR 2008 jsou v řešeném území vymezeny tyto koridory územní rezervy, zajišťující územní ochranu záměrům nadmístního významu: 

Koridor VR1, který je určen pro výhledovou výstavbu vysokorychlostní tratě hranice SRN/ČR–Praha–Brno–hranice ČR/Rakousko.



Koridor C-E 61, který je určen pro modernizaci železniční tratě č.230 Kolín– Havlíčkův Brod

V dalších bodech je ÚP Světlá nad Sázavou v souladu s PÚR ČR, do řešení územního plánu se však promítá pouze v obecné rovině. Zásady územního rozvoje (ZÚR) byly zastupitelstvem kraje Vysočina vydány dne 16.9.2008 usnesením č. 5/2008 a nabyly účinnost dne 22.11.2008. Část řešeného území (katastrální území Světlá nad Sázavou, Horní Bohušice, Závidkovice, Radostovice, Lipnička, Mrzkovice a Dolní Březinka) je součástí rozvojové osy krajského významu OSk 4 stanovené v ZÚR kraje Vysočina. Zásady pro usměrňování územního rozvoje, zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, které jsou pro tuto rozvojovou osu stanoveny, jsou v ÚP Světlá nad Sázavou zohledněny takto: 

Rozvojové plochy jsou rozloženy tak, že ve výše uvedených katastrálních území je soustředěna většina zastavitelných ploch, naopak ve zbývající části řešeného území (KÚ Kochánov, Leštinka, Benetice, Žebrákov, Opatovice, Dolní Bohušice, Horní Dlužiny a Dolní Dlužiny) jsou vymezeny zastavitelné plochy pouze výjimečně a v nezásadním rozsahu.



Jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení a zkvalitnění páteřní silniční sítě (včetně přeložek nevyhovujících úseků) a pro výstavbu cyklostezek podél těchto silnic.



Výše uvedené významnější rozvojové záměry jsou vymezeny s ohledem na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Především jsou chráněny nezastavěné části území, které se výrazněji projevují pozitivními charakteristikami krajinného rázu či vyšším stupněm ekologické stability.

Město Světlá nad Sázavou je v ZÚR kraje Vysočina vymezeno jako nižší centrum. Pro nižší centra stanovují ZÚR kraje Vysočina zásady pro usměrňování územního rozvoje, které jsou v ÚP Světlá nad Sázavou respektovány. ÚP Světlá nad Sázavou vymezuje a zpřesňuje plochy a koridory nadmístního významu dle ZÚR kraje Vysočina takto:


4




Koridor územní rezervy pro návrh vysokorychlostní tratě. ÚP Světlá nad Sázavou tento koridor zpřesňuje jako plochy územní rezervy R5 a R6 pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce 300 m od předpokládané osy tratě.



Koridor územní rezervy pro modernizaci železniční tratě č.230 na parametry AGTC. ÚP Světlá nad Sázavou tento koridor zpřesňuje jako plochy územních rezerv R1, R2, R3, R4 a R6 (plocha územní rezervy R6 je současně vymezena i pro vysokorychlostní trať, protože se oba uvedené záměry v tomto úseku překrývají) pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce budoucího ochranného pásma uvažovaných variant řešení úprav železniční tratě dle studie zpracované firmou Sudop Praha, a.s., tj. 60 m od krajní koleje.



Koridor DK10 pro homogenizaci trasy silnice II/150 je v řešeném území vymezen v celé délce trasy kromě úseku Pavlíkov - Leštinka, kde je pro homogenizaci trasy vymezena přímo zastavitelná plocha Z120. Důvodem je potřeba značných úprav (dle zpracovaného projektu pro územní rozhodnutí, zpracoval Vít Rybák v roce 2009), které přesahují koridor o šířce 80m dle ZÚR kraje Vysočina a reálnost záměru, pro kterou je režim zastavitelné plochy vhodnější. Zpřesnění ostatních úseků koridoru bylo provedeno na základě technické studie „Zkapacitnění silnice II/150 Světlá nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou“, kterou zpracovala firma DMC Havlíčkův Brod, s.r.o. v roce 2008. V zastavěném území je koridor redukován na šíři uličního profilu (cca 15-20 m), mimo zastavěné území je redukován na šířku ochranného pásma silnice, tj. 30 m. V úsecích, kde uvedená technická studie předpokládá úpravu trasy je koridor rozšířen v rozsahu budoucího ochranného pásma po realizaci úpravy trasy. Zpřesnění šíře koridoru bylo provedeno na základě dohody s vlastníkem komunikace. Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/150 je označen jako koridor veřejné infrastruktury X1 a jsou pro něj stanoveny podmínky využití, které zajišťují ochranu jeho ploch před nežádoucími zásahy. Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/150 je zároveň označen jako veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury.



Koridor DK14 pro homogenizaci trasy silnice II/347 je v řešeném území zpřesněn na základě dokumentace pro územní rozhodnutí „Silnice II/347 Světlá nad Sázavou – D1“, kterou zpracovala firma Profi Jihlava, s.r.o. v roce 2008. V zastavěném území je koridor redukován na šíři uličního profilu (cca 15-20 m), mimo zastavěné území je redukován na šířku ochranného pásma silnice, tj. 30 m. V úsecích, kde uvedený projekt předpokládá úpravu trasy je koridor rozšířen v rozsahu budoucího ochranného pásma po realizaci úpravy trasy. Zpřesnění šíře koridoru bylo provedeno na základě dohody s vlastníkem komunikace. Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/1347 je označen jako koridor veřejné infrastruktury X2 a jsou pro něj stanoveny podmínky využití, které zajišťují ochranu jeho ploch před nežádoucími zásahy. Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/347 je zároveň označen jako veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury.



RC 720 Stvořidla (veřejně prospěšné opatření U142) je v řešeném území ze západu, severu a východu přirozeně ohraničeno hranicemi katastrálního území Leštinka, silnicí II/150 a hranicemi lesa, a proto ÚP Světlá nad Sázavou hranice RC 720 Stvořidla zpřesňuje pouze s ohledem na podrobnější měřítko zpracování.


5


Jihozápadní okraj RC 720 Stvořidla je dle ZÚR kraje Vysočina limitován železniční tratí, což se jeví jako problém z hlediska skladebné logiky ÚSES. Do ÚSES není zahrnut navazující úsek řeky a tím dochází k přerušení hydrické řady dané biokoridory RK 400 a RK 430 podél řeky Sázavy. Ve stejné lokalitě je zároveň přerušen RK 406 v místě napojení na RC 720 Stvořidla. Z uvedených důvodů byly proto plochy RC 720 Stvořidla rozšířeny i na pozemky jižně od železniční tratě až k hranici KÚ Leštinka, která v tomto úseku prochází přibližně osou řeky. V rámci aktualizace ÚP Trpišovice by bylo vhodné rozšířit RC 720 Stvořidla tak, aby do něj byl zahrnut i levý břeh Sázavy včetně břehových porostů. 

RK 400 Sechov – Stvořidla (veřejně prospěšné opatření U186) je dle grafické části ZÚR kraje Vysočina evidentně mimo řešené území, a proto se tento biokoridor do řešeného území nepromítá.



RK 425 Stvořidla – Sázavka (veřejně prospěšné opatření U202) je v řešeném území vymezen v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. Nevýznamné zpřesnění trasy bylo provedeno pouze s ohledem na hranice lesa, katastrální hranice pozemků, přerušení silnicemi II. a III. třídy, síť lesních účelových komunikací a s ohledem na potřebu koordinace s ÚSES lokální úrovně. Šířka biokoridoru a poloha napojení na hranicích řešeného území zůstala zachována. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES byla do tohoto regionálního biokoridoru vložena lokální biocentra LC Mezilesí, LC Mrzkovický potok, LC Pod Žebrákovským kopcem, LC U Žebrákova, LC Pod Žebrákovem a LC Lány.



RK 430 Stvořidla – Nová Ves (veřejně prospěšné opatření U207) je v řešeném území vymezen v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. Nevýznamné zpřesnění trasy bylo provedeno pouze s ohledem na skutečnou šířku údolní nivy, katastrální hranice pozemků, strukturu ÚSES lokální úrovně a potřebou koordinace s ostatními záměry v území. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES byla do tohoto regionálního biokoridoru vložena lokální biocentra LC Nad Stvořidly, LC Ústí Pstružného potoka, LC Černý vír a LC Pod sklárnami.



RK1355 Chraňobožský les – Sázavka (veřejně prospěšné opatření U273) je v řešeném území vymezen v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. Nevýznamné zpřesnění trasy bylo provedeno pouze s ohledem na skutečnou šířku údolní nivy, katastrální hranice pozemků a strukturu ÚSES lokální úrovně. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES bylo do tohoto regionálního biokoridoru vloženo lokální biocentrum LC Pod Dlužinami.



RK R016 (veřejně prospěšné opatření U315) je v řešeném území vymezen převážně v rozsahu dle ZÚR kraje Vysočina. K zásadnější úpravě došlo pouze v úseku uvnitř zastavěného území Světlé nad Sázavou. V tomto úseku je řeka Sázavka, podél níž je biokoridor veden, sevřena mezi zástavbu, a proto byla šíře koridoru redukována tak, aby nezasahoval do stávajících budov a zpevněných ploch, které ze své podstaty nemohou plnit ekologicko stabilizační funkce. V ostatních úsecích bylo provedeno pouze nevýznamné zpřesnění trasy s ohledem na skutečnou šířku údolní nivy, katastrální hranice pozemků a strukturu ÚSES


6


lokální úrovně. Z důvodu potřeby dodržení minimálních skladebných parametrů ÚSES bylo do tohoto regionálního biokoridoru vloženo lokální biocentrum LC Pod Josefodolem. Většina řešeného území je v ZÚR kraje Vysočina zařazena mezi krajiny s předpokládanou vyšší mírou urbanizace (viz. rozvojová osa OSk 4). Pouze severní a západní okraje řešeného území reprezentují krajinu lesní, lesozemědělskou harmonickou a lesozemědělskou ostatní. Řešení ÚP Světlá nad Sázavou je v souladu s hlavním cílovým využitím krajiny, se zásadami pro činnost v území i se zásadami pro rozhodování o změnách v území, které jsou v ZÚR kraje Vysočina stanoveny pro uvedené typy krajiny. V ostatních oblastech nedefinují ZÚR kraje Vysočina pro řešené území žádné specifické požadavky.

3.

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

Navržené řešení je v souladu s cíli územního plánování, protože vytváří předpoklady pro zvyšování hodnot v řešeném území a nenarušuje podmínky udržitelného rozvoje. ÚP Světlá nad Sázavou dotváří předpoklady k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Architektonické hodnoty se v řešeném území překrývají s kulturně historickými hodnotami. V řešeném území jsou evidovány státem chráněné nemovité kulturní památky (památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek). Tyto památky jsou podchyceny v textové i grafické části územního plánu. Navržené řešení územního plánu respektuje hodnoty uvedených nemovitých kulturních památek a dalších kulturně hodnotných objektů a vytváří podmínky pro jejich ochranu především těmito prostředky: 

Zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn uspořádání krajiny jsou vymezeny důsledně mimo historicky hodnotná území. Pro veškerou zástavbu v řešeném území jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání tak, aby nemohly být narušeny tradiční historické dominanty. Při rozhodování o změnách v území je v textové části ÚP stanovena povinnost respektovat výše uvedené hodnoty.

Kromě nich byly v rámci průzkumů v řešeném území identifikovány i další urbanisticky a architektonicky cenné objekty, které územní plán zaznamenal a popsal v čem spočívá jejich hodnota, aby tím byly připraveny podmínky pro jejich ochranu. Navržené řešení územního plánu respektuje uvedené urbanistické a architektonické hodnoty území a vytváří podmínky pro jejich ochranu především těmito prostředky: Pro veškerou zástavbu v řešeném území jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití, které zajišťují soulad navrhované Odůvodnění ÚP Světlá nad Sázavou – Textová část zpracovaná pořizovatelem

7


zástavby s hmotovým členěním a měřítkem stávající zástavby a vytváří rámec pro ochranu celkového vzhledu sídel, zejména při dálkových pohledech. Veškeré stavby, činnosti a zařízení musí respektovat kvalitu urbanistického a architektonického prostředí. Nesmí zde být umístěny stavby, které by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu či použitými materiály narušovaly hodnoty území. Je stanovena povinnost respektovat pozitivní působení tradičních stavebních dominant v obrazu města a potlačit působení rušivých dominant. Významné urbanistické hodnoty jsou v řešeném území dále spjaty s ucelenou městskou strukturou ve Světlé nad Sázavou, která vychází z historického vývoje a morfologie terénu, a která vytváří jedinečnou identitu sídla. Tato struktura je vytvářena sítí ulic, které propojují jednotlivě námětí a rozšířené poloveřejné prostory. Zachování těchto městotvorných prvků a jejich ochrana před nežádoucími zásahy je v ÚP Světlá nad Sázavou zajištěna vymezením jejich ploch jako nezastavitelných ploch veřejných prostranství se specifickými podmínkami ochrany. Obdobným způsobem jsou chráněny i urbanisticky významné plochy sídelní zeleně uvnitř zastavěného území. Dále jsou vytvořeny podmínky pro soustředění občanského vybavení v jádru města a posílení tak významu náměstí Trčků z Lípy a navazujících prostorů jako kulturně společenského centra města. Koncepce rozvoje řešeného území přímo i nepřímo vyplývá z PÚR ČR a z urbanistických zásad. Jedním z hlavních cílů řešení ÚP Světlá nad Sázavou je vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území. Udržitelný rozvoj území je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. Vytvoření uvedených podmínek vyžaduje vymezení nových rozvojových ploch a ploch pro obnovu původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Komplexním návrhem uspořádání a využití území jsou vytvořeny podmínky pro zachování čitelnosti urbanistické struktury a posilování identit Světlé nad Sázavou i okolních obcí, včetně zachování jejich charakteru při respektování okolního přírodního prostředí. ÚP Světlá nad Sázavou vytváří podmínky pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční venkovské uspořádání území, zvyšují ekologickou stabilitu území, zvyšují retenční schopnosti území, snižují erozní ohroženost, umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují příznivé sepětí obytných ploch s okolní krajinou. Celková koncepce územního plánu navazuje na zásady uplatňované v předcházející ÚPD (ÚPSÚ Světlá nad Sázavou), které přizpůsobuje novým podmínkám a novým požadavkům rozvoje. Řešení ÚP Světlá nad Sázavou spočívá ve vytvoření podmínek pro komplexní a vyvážený rozvoj, který však nebude zásadním způsobem narušovat nezastavěné území. Rozvoj spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného území a dále ve využití ploch na zastavěné území bezprostředně navazujících. Zásady rozvoje území vychází z principů udržitelného rozvoje a ze zásad ochrany krajiny. Zásady rozvoje území upravují územně technické podmínky pro zachování a kultivaci prostorových a estetických kvalit zastavěného území a krajiny. V menších obcích v okolí Světlé nad Sázavou není navržen zásadní rozvoj, předpokládá se především přestavba stávajících nevyužitých objektů tak, aby byl zachován venkovský charakter těchto obcí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na proluky zastavěného území a jejich situování vychází ze stávající urbanistické struktury tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území. Je vyloučena možnost vzniku takových aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Je kladen důraz na ochranu


8


nezastavěného území, zejména na přírodě blízkých plochách, plochách LPF a plochách ZPF s vysoce chráněnými druhy půd. V řešeném území zůstává zachována stávající sídelní struktura, která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu a z dlouhodobého vývoje osídlení v řešeném území, a která je výrazem identity území. Prioritou je vytváření podmínek pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční uspořádání území, která zvyšují ekologickou stabilitu území, která umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují sepětí obytných částí sídel s okolní krajinou. Tato opatření by však neměla znemožňovat ekonomické využití území nebo mu nadměrně bránit. V městě Světlá nad Sázavou důsledně dodržovat stávající rozdělení na zóny obytné a výrobní. V přechodových a okrajových částech území jsou vymezeny smíšené plochy, které připouští doplnění ploch pro obydlení o drobnou výrobu a výrobní služby. Uspořádání vesnických místních částí v okolí Světlé nad Sázavou je založeno na ochraně stávající urbanistické struktury a původního rázu obcí, posilování jejich identit a prohlubování rezidenčního charakteru ve vazbě na Světlou nad Sázavou. Ve vesnických částech je preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupením ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Prioritou je integrace nerušivých podnikatelských aktivit do stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Nesmí být ale umožněn vznik staveb či aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Prioritou urbanistické koncepce je posilování charakteru Světlé nad Sázavou jako regionálního centra a soustředění většiny rozvojových aktivit v jejím nejbližším okolí. Hlavní zastavitelné plochy jsou soustředěny do čtyř lokalit z důvodu hospodárného řešení související infrastruktury a z důvodu umožnění koncepčního řešení souvisejících problémů. Pro výrobu je vymezena především výrobní zóna za sklárnami – podél silnice II/150. Tato plocha je určena především pro výrobu průmyslového charakteru nadmístního významu a z hlediska rozvoje regionu je jednoznačnou prioritou. Drobná výroba a výrobní služby, převážně místního významu, mohou být realizovány v prostoru mezi věznicí a městem, kde je již vybudovaná přístupová komunikace. Rozvíjení výrobních aktivit většího rozsahu není v jiných lokalitách žádoucí z důvodu ochrany příznivého životního prostředí. Pro rozvoj obytné zástavby jsou vymezeny především plochy v severní části města, navazující přirozeně na dosavadní zástavbu na rozhraní KÚ Světlá nad Sázavou a KÚ Dolní Bohušice. Další významnou rozvojovou osou obytné zástavby je prostor mezi zámeckým parkem a zástavbou Na Kalvárii, kde je soustředěn rozvoj v jižní části města. Z ostatních vesnických místních částí budou rozvíjeny především Dolní Březinka, Mrzkovice a Závidkovice z důvodu vyhovujícího rozsahu infrastruktury a lepšího dopravního napojení na Světlou nad Sázavou než ostatní místní části. V místních částech vesnického charakteru se předpokládají především přestavby a rekonstrukce stávajících objektů a areálů, které umožní uspokojit rozvojové potřeby aniž by došlo k zásahu do nezastavěného území. Zástavba ale nesmí být rozvíjena na úkor ploch veřejných prostranství a sídelní zeleně v centru obcí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny pouze v omezeném rozsahu a rozvolněným způsobem v přirozených směrech po obvodu stávající zástavby tak, aby nemohlo dojít k narušení stávající urbanistické struktury obce či nežádoucímu přesunu těžiště obce.


9


4.

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

Návrh ÚP Světlá nad Sázavou je zpracována podle stavebního zákona a v souladu s příslušnými prováděcími vyhláškami.

5.

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledky řešení rozporů

Ve fázi společného projednání návrhu ÚP byla podána tato stanoviska: 5.1.

Dotčené orgány

Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina územní odbor Havlíčkův Brod Tento dotčený orgán vydal souhlasné stanovisko s podmínkou, spočívající zejména v zajištění dostatečných zdrojů požární vody a v zajištění přístupových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami. Dále upozornil na dotčené území, které je zahrnuto do havarijního a krizového plánu kraje Vysočina. Krajský úřad kraje Vysočina zařadil objekt „Leštírna skla Světlá nad Sázavou“ do skupiny „B“ podle zákona oč. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií. V objektu skladu jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky a přípravky s klasifikací “ vysoce toxické“ a „žíravé“ v množství, přesahující dolní mez pro zařazení do skupiny „B“. Krajský úřad rozhodne o stanovení zóny havarijního plánování. Vyhodnocení pořizovatele: Parametry komunikací, dimenze potrubí a umisťování požárních hydrantů bude řešeno v rámci územního řízení a stavebního povolení pro každou konkrétní stavbu samostatně. V průběhu pořizování ÚP došlo k jednání se zástupci provozu „Leštírna skla Světlá nad Sázavou“, kterými bylo sděleno, že požádali o zařazení provozu do skupiny „A“. Na základě tohoto jednání byla na Krajský úřad Kraje Vysočina podána žádost o zaslání aktuální informace o postupu vyhlašování zóny havarijního plánování ve Světlé nad Sázavou. Krajský úřad Kraje Vysočina vydal rozhodnutí o zařazení objektu „Leštírna skla Světlá nad Sázavou“ do skupiny „A“. Pro zařízení provozovatele zařazeného do skupiny „A“ se již nevyhlašuje zóna havarijního plánování a nevypracovává se pro ní vnější havarijní plán pro území mimo areál zařízení. Proto nejsou nijak ovlivněny plochy v okolí areálu. Krajská hygienická stanice Orgán ochrany veřejného zdraví vydává souhlasné stanovisko při splnění podmínek u ploch Z 19, Z 8 a Z 21, kde je nutné prokázat dodržení hygienických limitů hluku, případně navrhnout účinná protihluková opatření v rámci územního řízení. Lokalita Z 102 bude zařazena do ploch s podmíněně přípustným využitím. V rámci územního řízení bude zpracována akustická studie. U plochy Z 62 bude povinností investora prokázat, že lokalita nebude zasažena nadlimitním hlukem. S lokalitou Z 3 se souhlasí za předpokladu, že v textové části územního plánu do podmínek využití této plochy bude doplněno, že Odůvodnění ÚP Světlá nad Sázavou – Textová část zpracovaná pořizovatelem

10


umístění staveb pro bydlení bude v takové vzdálenosti od přilehlé komunikace II. třídy, aby v chráněném venkovním prostoru staveb těchto objektů pro bydlení byly prokazatelně dodrženy příslušné hygienické limity hluku, což bude ověřeno hlukovým posouzením, které bude předloženo v rámci územního řízení stavby. Během společného jednání vznesl tento dotčený orgán ještě ústní požadavek na hlukovou studii pro dopravní plochu Z19. Vyhodnocení pořizovatele: Plochy Z8 a Z21 jsou parkoviště – zklidněná osobní doprava není zdrojem hluku. Pro plochu Z19 je doplněna podmínka, že dopravní stavby musí být umístěny a provedeny tak, aby stávající chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb nebyly zasaženy nadlimitními hladinami hluku z dopravy. Pro plochu Z102 je doplněna podmínka: Sportovní a tělovýchovná zařízení musí být umístěna a provedena tak, aby stávající i navržené chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb nebyly zasaženy nadlimitními hladinami hluku. U plochy Z62 je v tabulce uvedeno podmínečně přípustné využití ve vztahu k hluku z dopravy na silnici II/150. Stavby pro bydlení musí být umístěny tak, aby vzniklé chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb nebyly zasaženy nadlimitními hladinami hluku ze silniční dopravy a z výroby. pro plochu Z3 je též podmínka, že stavby pro bydlení musí být umístěny tak, aby vzniklé chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb nebyly zasaženy nadlimitními hladinami hluku z dopravy. Pro ostatní plochy jsou stanovené podmínky vyhovující. Pro plochu Z19 je stanoven požadavek na ochranu proti hluku. Krajský úřad kraje Vysočina – Odbor životního prostředí Z hlediska ochrany přírody a krajiny nemá odbor životního prostředí připomínky, pouze upozorňují, že před zahájením přípravy záměrů je třeba detailně posoudit vlivy záměru na přírodu a krajinu. Dále upozorňují, že toto stanovisko není dohodou podmínek ochrany krajinného rázu a proto budou umísťované stavby podléhat souhlasu z hlediska krajinného rázu příslušnému orgánu ochrany přírody. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu uděluje odbor životního prostředí kladné stanovisko všem plochám mimo plochy K 31, kde není uděleno kladné stanovisko z důvodu neodůvodněného záboru ZPF. Dále upozorňuje, že na plochy Z2, Z61 a Z120 se stanovisko nevztahuje, protože nenáleží do ZPF. Vyhodnocení pořizovatele: Plocha K 31 je vypuštěna z územního plánu. Krajský úřad kraje Vysočina - Odbor lesního a vodního hospodářství Orgán státní správy lesů požaduje úpravu regulativu v textové části návrhu ÚP u plochy lesní (NL) vypustit slovo „ploty“, v podmínečně přípustném způsobu využití krajiny upravit formulaci rekreačního využití a doplnit informaci o případné výstavbě cyklostezek, kde je nezbytné přednostně využívat stávající lesní a účelové cesty nebo komunikace za podmínky, že před realizací konkrétních staveb bude zpracována výhledová studie nebo prověření řešeného projektu a vyhodnocení záboru nebo dotčení pozemků určených


11


k plnění funkcí lesa (PUPFL) a daná studie nebo projekt bude odsouhlasen dotčenými orgány. Orgán státní správy lesů souhlasí se záborem PUPFL u návrhové lokality Z 61 – úprava křižovatky silnic II/150 a III/01833. U lokality Z 44 souhlasí za podmínky, že důvodem záboru PUPFL je vyřešení přístupové komunikace v řešené lokalitě pro smíšenou obytnou zástavbu a v případě, že přístupová komunikace nebude navržena přes pozemky PUPFL. Dále souhlasí se záborem PUPFL u návrhové lokality Z 118 pro výstavbu cyklostezky Světlá nad Sázavou – Stvořidla, za splnění podmínky – podmínečně přípustného způsobu využití NL (předložení studie nebo projektu k odsouhlasení dotčenými orgány). Souhlasí se záborem PUPFL u lokality Z 19 z důvodu přeložky silnice II/347 mezi ulicemi Zámecká a Nádražní. Souhlasí se záborem PUPFL u lokality Z 120 z důvodu přestavby přeložky silnice II/150 v úseku Pavlíkov – Leštinka. Souhlasí se záborem PUPFL u lokality K5, kde je evidováno ložisko žuly pro hrubou ušlechtilou kamenickou výrobu a navazuje na stávající těžbu evidovaného ložiska. Souhlasí se záborem PUPF u lokality K 8 z důvodu výstavby drobných vodních ploch. U této lokality bude požadováno předložení studie nebo projektu, který by upřesnil zábor PUPFL a umístění výstavby drobných ploch k navrženým lokalitám v ÚP které se nachází v ochranném pásmu lesa a u nichž je navrženo snížení ochranného pásma podle možností v rozsahu 20m – 30m nemá orgán státní správy lesů připomínek. Z pohledu kategorizace lesů se v řešeném území nachází lesy hospodářské – LHP Město Světlá nad Sázavou a dále LHP Malá Světlá p.č. 131/1 v k.ú. Žebrákov u Světlé nad Sázavou lesem zvláštního určení – PHO I.stupně vodní nádrže Kristiánka. Na LHP Světlá nad Sázavou se nachází kromě lesů hospodářských také lesy zvláštního určení – lesy v přírodní rezervaci „Stvořidla“. Z hlediska zákona o vodách je upozorňováno, že při odchýlení se od Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKUK) je třeba požádat o jeho změnu. Dále upozorňují, že plochy Z 7 a Z 117 jsou v těsném sousedství aktivních zón významných vodních toků Sázava a Pstružný potok. Vyhodnocení pořizovatele: Všechny požadavky jsou zapracovány do územního plánu podle vydaného stanoviska. Městský úřad Světlá nad Sázavou – Odbor životního prostředí Bylo zasláno upozornění, že celá plocha skládky ostatních odpadů Rozinov se nachází v katastrálním území Světlá nad Sázavou a nikoli v katastrálním území Nová Ves u Světlé. V nově navržených lokalitách pro bydlení by měly být vymezeny prostory pro umístění separačních kontejnerů. ZPF upozorňuje, že je nutné v dalším stupni zpracování územního plánu, i v případné studii, vymezit velikost parcel tak, aby byla hospodárně využívána zemědělská půda, aby mohly být odnímány jen nejnutnější plochy, tj. aby velikost parcel pro výstavbu rodinných domů nepřesáhla 1200m2. Vyhodnocení pořizovatele: Informace o katastrálním území skládky je opravena na k.ú. Světlá nad Sázavou. Prostor pro kontejnery nelze řešit v územním plánu, protože je to přílišná podrobnost. Maximální velikost parcel 1200m2 pro RD je v plochách pro bydlení stanovena.


12


Ministerstvo životního prostředí České republiky Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko, pouze pro úplnost uvedlo, že v dotčeném prostoru jsou evidována dvě poddolovaná území z minulých těžeb. Světlá nad Sázavou – Lány – ev. č. 4515 a Světlá nad Sázavou – ev. č. 2786. Následně zaslal tento dotčený orgán ještě doplňující stanovisko, že z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostů zasahují do k.ú. Světlá nad Sázavou výhradní ložiska „Dolní Březinka a Lipnice nad Sázavou – Pětka“. Pro úplnost uvádí, že jsou zde evidována poddolovaná území z minulých těžeb a to Světlá nad Sázavou – ev.č. 2786, Světlá nad Sázavou – Lány – ev.č. 5415, Dolní Březinka – ev.č. 2762. Vyhodnocení pořizovatele: Tyto informace jsou v ÚP zapracovány. Ministerstvo dopravy Stavbu kanalizace Příseka – Světlá nad Sázavou, zasahující pozemky p.č. 1180/1 a 548 v k.ú. Světlá nad Sázavou požadují vyznačit jako podmíněně přípustnou. Ministerstvo dopravy nesouhlasí u návrhu veřejně prospěšných staveb WT7 kanalizace Příseka – Světlá nad Sázavou se stanovením práva k vyvlastnění ani předkupního práva na dotčené pozemky Českých drah. Střet této stavby s nemovitostmi Českých drah požadují vyřešit dohodou. Z hlediska výhledových záměrů železniční infrastruktury upozorňují na připravovanou modernizaci tratě Brno – Havlíčkův Brod – Kolín. Vyhodnocení pořizovatele: Z územního plánu byla vypuštěna část veřejně prospěšné stavby kanalizace WT7 zasahující na pozemky ve vlastnictví Českých drah. Tyto pozemky nebudou uvedeny ani v seznamech pozemků dotčených předkupním právem, nebo možností vyvlastnění. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Z hlediska výhledových záměrů železniční infrastruktury je v dotčeném území připravována modernizace trati Brno – Havlíčkův Brod – Kolín. Dále je upozorňováno, že je třeba respektovat ochranné pásmo dráhy. V nově vymezených rozvojových či přestavbových lokalitách v ochranném pásmu dráhy požadujeme zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, do funkčního využití podmínečně přípustného. Upozorňují, že Správa železniční dopravní cesty nebude hradit případná hluková opatření. Vyhodnocení pořizovatele: V ochranném pásmu dráhy jsou všechny plochy pro bydlení pouze podmínečně přípustné. Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice V řešeném území se nachází ochranné pásmo letištního radiolokačního prostředku a prostor pro létání v malých a přízemních výškách zahrnuté do jevu 102 – letiště včetně ochranného pásma viz pasport č. 188/2009. Tento regulativ požadují zapracovat do textové i grafické části návrhu územního plánu. Vydání závazného stanoviska VUSS Pardubice podléhá výstavba staveb vyšších než 15m nad terénem; výstavba nebytových Odůvodnění ÚP Světlá nad Sázavou – Textová část zpracovaná pořizovatelem

13


objektů; stavby vyzařující elektromagnetickou energii; stavby a rekonstrukce dálkových kabelových vedení VN a VVN; změny využití území; nové trasy pozemních komunikací , její přeložky, rekonstrukce, výstavba, rekonstrukce a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpací stanice PHM; nové dobývací prostory včetně rozšíření původních; výstavba nových letišť rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacity; zřizování vodních děl; vodní toky – výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny; říční přístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich rušení; železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich; železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.; veškerá výstavba dotýkající se pozemků s nimiž přísluší hospodařit MO. Vyhodnocení pořizovatele: Vyznačení ochranných pásem je obsaženo v textové i grafické části, ostatní požadavky se uplatní až při územních řízeních. 5.2.

Sousední obce

Obec Příseka Pan starosta obce Příseka upozornil na společném jednání, na záměr připojení kanalizace obce Příseka na kanalizační systém města Světlá nad Sázavou. Vyhodnocení pořizovatele: Tento záměr je již připraven a podchycen v územním plánu Světlá nad Sázavou. 5.3.

Správci sítí

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Plocha K 41 – NL s navrženým využitím plochy lesní upozorňují na výskyt vzácnějších rostlinných druhů uvedených v Červeném seznamu. Do regulativu požadují uvést, že zalesnění je podmíněno souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody z hlediska možného výskytu zvláštně chráněných druhů, které by mohly být zalesněním ohrožené. Podobně tak na ploše K 12 – W s navrženým využitím plochy vodní a vodohospodářské, evidují výskyt druhově bohatého lučního společenstva. Do regulativu požadují rovněž uvést podmínku, že případné povolení vodního díla je podmíněno souhlasným stanoviskem orgánu přírody. Dále upozorňují na dálkový migrační koridor a migračně významné území. Pro zachování těchto důležitých migračních cest živočichů je nutné zachovat v maximální možné míře volnou průchodnost krajiny. Vyhodnocení pořizovatele: Plošné zalesnění není možné provést, aniž by došlo k narušení stávajícího biotopu s chráněnými druhy rostlin. Proto se plocha K 41 vypouští z návrhu ÚP. Naopak rybník je možné realizovat pouze v části plochy, proto je pro plochu K 12 doplněna podmínka, že stavby musí být umístěny a realizovány tak, aby nedošlo k narušení ploch s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.


14


České dráhy České dráhy jako vlastník nemovitostí parc.č. 1180/1 a 548 v k.ú. Světlá nad Sázavou vydaly nesouhlasné stanovisko a to se stanovením práva k vyvlastnění ani předkupního práva k již zmíněným nemovitostem pro návrh veřejně prospěšné stavby WT7 – kanalizace Příseka – Světlá nad Sázavou. Vyhodnocení pořizovatele: Jedná se o věcně shodnou připomínku, kterou podalo již Ministerstvo dopravy. Vyhodnocení viz. předcházející kapitola, bod Ministerstvo dopravy. Národní památkový ústav Národní památkový ústav neměl připomínky, pouze upozornil, že ve výčtu kulturních památek chybí hřbitov z Napoleonských válek v Dolní Březince. Vyhodnocení pořizovatele: V grafické části vyznačen je, do textu byl doplněn. Povodí Vltavy Zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo záplavová území kromě následujících lokalit. Plochou Z 7 prochází aktivní zóna a Q100 Sázavy. Stavby pro bydlení v rodinných domech na této ploše musí být umístěny mimo stanovenou aktivní zónu a pro přesné umístění hranice záplavového území bude na pozemku provedeno výškové zaměření. Plocha Z 19 pro přeložku silnice II/347 ve Světlé mezi ulicemi Zámecká a Nádražní včetně nového přemostění Sázavy v místě stávající lávky je v záplavovém území Sázavy. Plochy Z 30 a Z 118 jsou též dotčeny záplavovým územím Sázavy. Nesouhlasí s plochou Z 117 pro zemědělskou výrobu vymezenou bez jakékoli návaznosti na zastavěné území a v aktivní zóně Sázavy a Pstružného potoka. Vyhodnocení pořizovatele: Pro plochu Z 7 je již stanovena podmínka pro umísťování budov mimo záplavové území. Plocha Z 117 je umístěna mimo záplavová území. RWE Tento správce zaslal požadavek na respektování stávajících plynárenských zařízení včetně jejich ochranných pásem a jejich zakreslení do ÚP. Vyhodnocení pořizovatele: Tento požadavek je již zakreslen v odůvodnění ÚP.


15


6. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území nebylo ze strany dotčeného orgánu při projednávání Návrhu zadaní požadováno, protože dotčený orgán konstatoval, že řešení předloženého návrhu zadání nebude mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit ani ptačí oblasti. V posuzované oblasti se tyto lokality a oblasti nenachází.

7. Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí není požadováno, protože orgán ochrany přírody v zadání ÚP konstatoval, že zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy podle zvláštních předpisů a není nutné komplexní posouzení.

8. Vyhodnocení účelného využití zastavitelného území a vyhodnocení potřeb vymezení zastavitelných ploch Zastavěné území se skládá ze stodeseti samostatných částí o celkové výměře 388,76 ha. V rámci vyhodnocení využití zastavěného území byly vytipovány lokality, které zastavěné nejsou a byly vymezeny jako nezastavěné plochy uvnitř zastavěného území, případně jako plochy zastavitelné uvnitř zastavěného území. Vymezení uvedených nezastavěných ploch uvnitř zastavěného území poskytuje objektivnější představu o využití zastavěného území a umožňuje do těchto ploch prioritně umísťovat rozvojové aktivity a chránit tím části volné krajiny. Jako zastavitelné plochy uvnitř zastavěného území byly vymezeny plochy Z2, Z3, Z9, Z10, Z11, Z12, Z13, Z14, Z15, Z16, Z17, Z18, Z22, Z28 (část), Z36 ,Z62, Z65, Z74 (část), Z75, Z84, Z90, Z102 (část), Z113, Z131 a Z132 o celkové výměře 5,14 ha. Kromě zastavitelných ploch uvnitř zastavěného území byly vymezeny i plochy přestavby P1 až P5 o celkové výměře 1,80 ha. Tímto postupem je prokázána efektivita využití zastavěného území v souladu s obecnými zásadami ochrany krajiny a ZPF - 6,94 ha je maximální využitelná plocha uvnitř zastavěného území. Tento rozsah je z dlouhodobého hlediska nedostačující, a proto je další rozvoj podmíněn vymezením nových zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území.


16


9. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Během řízení o územním plánu byly podány následující námitky. 9.1.

Námitka č.j. MSNS/22267/2011 – p. Šimon

Namitatel: Jaroslav Šimon; Světlá nad Sázavou 825 Znění námitky: Součástí návrhu územního plánu je severní obchvat Světlé nad Sázavou spočívající v přeložení silnice III/34731 do prostoru mezi Dolními Bohušicemi a Horními Bohušicemi. Pro tento účel je navržena plocha územní rezervy označená v Bohušicích jako „R7". Jsem vlastníkem domu čp. 825 na stavební parcele st.č. 19, pozemků parcelní číslo 27/1, 28,29,278/2 zapsaných na LV 1797 pro kat. území Dolní Bohušice. Jako vlastník výše uvedených nemovitostí zásadně nesouhlasím s takto navrženou trasou obchvatu. Nesouhlasím se chystaným záborem mých pozemků, nesouhlasím s vedením trasy v těsné blízkosti mého domu č.p. 825. Navržená úprava územního plánu je provedena necitlivě, je možné trasu severního obchvatu vést jinudy, například severněji nad Horními Bohušicemi a nezasahovat do mých práv k pozemkům a nemovitostem a neměnit podstatně jejich kvalitu a tím i kvalitu bydlení a užívání mého domu. Nikdy nebudu souhlasit s prodejem mých pozemků, budu se tomu bránit všemi prostředky. Již tato úprava územního plánu, vůči které podávám námitku, významně zasahuje do mých práv, protože jeho případným schválením významně klesne cena mých pozemků dotčených úpravou územního plánu, navíc podstatně omezí má dispoziční práva k těmto pozemkům. Rozhodnutí o námitce: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění rozhodnutí o námitce: Tato námitka nesplňuje podmínky pro námitku dle §52 odstavce 2 stavebního zákona protože ji nepodal ani vlastník pozemků a staveb dotčených veřejně prospěšnými stavbami, veřejně prospěšnými opatřeními, ani zastavitelnými plochami, ani zástupce veřejnosti. Přesto byla vzata jako námitka pro její řádné rozhodnutí zastupitelstvem. Realizace severního obchvatu města vyplývá z koncepce řešení dopravní infrastruktury, která je popsána v příslušné kapitole textové části ÚP Světlá nad Sázavou. Navržená trasa je z hlediska veřejných zájmů nejvhodnějším možným řešením a byla prověřena již v rámci Dopravního generelu města Světlá nad Sázavou, který zpracovala firma Cityplan, s.r.o. v roce 2007. Alternativa spočívající ve vedení obchvatu severně od Horních Bohušic by byla výrazně delší (cca.1900 m místo cca.1200m), byla by spojena s většími zábory zemědělského půdního fondu i zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa. Podstatným faktorem je také skutečnost, že tento obchvat má spíše charakter městské sběrné komunikace a jakékoliv odsouvání na periferii by popíralo jeho smysl. Z hlediska časového horizontu se jedná pouze o územní rezervu pro případnou realizaci obchvatu, jejímž smyslem je ochrana území před zásahy (výstavba budov, inženýrských sítí, rybníků, zalesnění apod.), které by mohly v budoucnosti případnou realizaci obchvatu Odůvodnění ÚP Světlá nad Sázavou – Textová část zpracovaná pořizovatelem

17


komplikovat. Nejedná se tedy o návrhovou plochu, která by umožňovala zásah do vlastnických práv namitatele. Případnou realizací obchvatu nebude narušena kvalita životního prostředí na navazujících plochách. Budou učiněna taková opatření, která zajistí splnění hygienických požadavků daných legislativou platnou v době realizace obchvatu. 9.2.

Námitka č.j. MSNS/22268/2011 – p. Rejnek, pí. Rejnková

Namitatel: Jana a Jiří Rejnkovi Světlá nad Sázavou 898

Znění námitky: Součástí návrhu územního plánu je severní obchvat Světlé nad Sázavou spočívající v přeložení silnice III/34731 do prostoru mezi Dolními a Horními Bohušicemi. Pro tento účel je navržena plocha územní rezervy označená v Bohušicích jako „R7". Jsme vlastníci domu čp.898 na stavební parcele č.47, zahrady parc.č.23/2 vedených na LV č.1068 pro kat.území Dolní Bohušice. Návrh obchvatu prochází podél hranic těchto nemovitostí. Podáváme tímto v souladu s odst.3) § 52 zák.č. 183/2006 Sb. námitky, a to konkrétně nesouhlasem s takto navrženou trasou obchvatu. Jako důvod uvádíme zvýšenou hlučnost, exhaláty výlukových plynů, a tím i znehodnocení bydlení a ceny nemovitosti v blízkosti obchvatu. Rozhodnutí o námitce: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění rozhodnutí o námitce: Platí stejné odůvodnění jako u námitky č.j. MSNS/22267/2011. 9.3.

Námitka č.j. MSNS/22269/2011 – p. Adam, pí. Adamová

Namitatel: Jana a Jiří Adamovi; Světlá nad Sázavou 811 Znění námitky: Součástí návrhu územního plánu je severní obchvat Světlé nad Sázavou spočívající v přeložení silnice III/34731 do prostoru mezi Dolními a Horními Bohušicemi. Pro tento účel je navržena plocha územní rezervy označená v Bohušicích jako „R7". Jsme vlastníci domu čp.811 na stavební parcele č.1/1, zahrady parc.č.23/1 vedených na LV č.910 pro kat.území Dolní Bohušice. Návrh obchvatu prochází podél hranic těchto nemovitostí. Dále jsme vlastníky dalších pozemků v k.ú. Dolní Bohušice. které jsou návrhem obchvatu určeny přímo k záboru, a to konkrétně: pozemky vedené na LV č. 1723 - parc.č. 271/1. 271/2, 271/3, 271,4, 270/2, 270/3, 270/4, 107/9, LV č. 1577-parc.č. 146, 107/14. Odůvodnění ÚP Světlá nad Sázavou – Textová část zpracovaná pořizovatelem

18


Podáváme tímto v souladu s odst.3) § 52 zák.č. 183/2006 Sb. námitky, a to konkrétně nesouhlasem s takto navrženou trasou obchvatu. Jako důvod uvádíme zvýšenou hlučnost, exhaláty výfukových plynů, a tím i znehodnocení bydlení a ceny nemovitosti v blízkosti obchvatu. Dále nesouhlasíme se záborem našich pozemků pro obchvat. Rozhodnutí o námitce: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění rozhodnutí o námitce: Platí stejné odůvodnění jako u námitky č.j. MSNS/22267/2011.

9.4.

Námitka č.j. MSNS/22483/2011 – p. Procházka

Namitatel: Petr Procházka; Dolní Bohušice 840 Světlá nad Sázavou Znění námitky: Součástí návrhu územního plánu je severní obchvat Světlé nad Sázavou spočívající v přeložení silnice III/34731 do prostoru mezi Dolními a Horními Bohušicemi. Pro tento účel je navržena plocha územní rezervy označená v Bohušicích jako „R7". Jsem vlastník domu čp.840 na stavební parcele č.4/2 vedené na LV č. 182 pro kat.území Dolní Bohušice. Návrh obchvatu prochází podél hranic těchto nemovitostí. Podávám tímto v souladu s odst.3) § 52 zák.č. 183/2006 Sb. námitky, a to konkrétně nesouhlasem s takto navrženou trasou obchvatu, vedoucí v těsné blízkosti mého domu. Jako důvod uvádím zvýšenou hlučnost, emise výfukových plynů, zničení klidné atmosféry místa a v důsledku toho i snížení ceny nemovitosti v blízkosti obchvatu. Rozhodnutí o námitce: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění rozhodnutí o námitce: Platí stejné odůvodnění jako u námitky č.j. MSNS/22267/2011. 9.5.

Připomínka č.j. MSNS/22471/2011 – p. Vacek

Připomínatel: Luboš Vacek; Dolní Březinka 90, 58291 Světlá nad Sázavou Znění připomínky: Jako majitel (společně s manželkou - Miroslava Vacková) pozemků p.č. 877, 883, 875/5, 876/1 a 876/2 na katastrální území Dolní Březinka žádám o úpravu současného návrhu územního plánu: a) o rozšíření navrhované plochy Z69 na pozemku p.č. 876/1 na cca dvojnásobek (vizte zákres), aby na daném pozemku mohl být realizován rodinný dům nebo domy, které by Odůvodnění ÚP Světlá nad Sázavou – Textová část zpracovaná pořizovatelem

19


zachovávaly přibližnou linii odstupu od veřejné cesty jako náš stávající RD na pozemku p.č. 212 a nemusely být těsně u hranice, kde jsou navíc vzrostlé velké stromy b) o posun hranice zastavitelného území, které kopíruje nyní hranice pozemku p.č. 876/2, i na pozemky 877, 883 a 875/5, protože takto je to v reálu a vede tudy plot Způsob zohlednění připomínky: Připomínka se v bodě a) nezohledňuje a v bodě b) zohledňuje. Odůvodnění zohlednění připomínky: Tato připomínka nesplňuje podmínky pro námitku dle §52 odstavce 2 stavebního zákona protože ji nepodal ani vlastník pozemků a staveb dotčených veřejně prospěšnými stavbami, veřejně prospěšnými opatřeními, ani zastavitelnými plochami, ani zástupce veřejnosti. Přesto byla vzata jako námitka pro její řádné rozhodnutí zastupitelstvem. Add a): Tuto část připomínky nelze zapracovat do ÚP, protože plocha Z69 odpovídá platnému územnímu rozhodnutí na výstavbu jednoho rodinného domu (cca. 1700 m2) č.j.výst.1561/97/472/01/15/Šo ze dne 28.5.1997. Navyšování výměry stavebního pozemku je v rozporu s požadavky ochrany zemědělského půdního fondu a ochrany nezastavěného území. Pokud by došlo ke zrušení nebo vypršení platnosti uvedeného územního rozhodnutí, bylo možné zajistit požadovaný odstup od veřejné cesty a stromů úpravou zastavitelné plochy Z69 tak, aby svojí delší stranou navazovala na parcelu parc.č.876/2 (při zachování celkové výměry). Nesouhlas vyjádřil Odbor životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina z důvodu umístění záměru na vysoce chráněných půdách a neodůvodněnosti dalšího záboru zemědělské půdy s odvoláním na §4 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Add b): Tuto část připomínky lze zapracovat do ÚP, protože lépe vystihuje skutečný průběh hranice zastavěného území. Existenci oplocení zohledňuje i zák.č.183/2006 Sb. (stavební zákon) a z něj odvozené metodické pokyny. Souhlas vyjádřil Odbor životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina jelikož se jedná o plochy v V. třídě ochrany a navrhovaná hranice odpovídá reálně využívanému pozemku. 9.6.

Námitka č.j. MSNS/22472/2011 – p. Bonner

Namitatelé: Miloslav Bonner; Hasova 3093/1, 143 00 Praha 4 Prof. Václav Aleš Kostelecký; Devonshire Lane 3713, Bloomington IN 47408, USA Susan Zorka Kostelecky Schulz; 6 rue Chambiges, 75008 Paris, France Znění námitky: Jsme vlastníky pozemků parc. č. 842/1, 847/34, 847/11. 838/1, 838/3, 1264, 886/17, 886/15, 886/6, 886/7, 992/2 v katastrálním území Dolní Březinka, naše vlastnictví dokládáme výpisem z katastru nemovitostí. Tyto pozemky jsou využívání k rekreačním účelům a jsou navrhovány ve funkční ploše SV. Pozemky se nacházejí kolem vodního Odůvodnění ÚP Světlá nad Sázavou – Textová část zpracovaná pořizovatelem

20


toku „Žebrákovský potok", podél něhož je v návrhu územního plánu zakreslen územní systém ekologické stability (ÚSES), který zasahuje i na pozemky parc.č. 842/1, 886/17, 886/15 i 886/6, 886/7, 992/2 v k.ú. Dolní Březinka. Předmětný ÚSES podél Žebrákovského potoka je zařazen a zakreslen také mezi veřejně prospěšnými opatřeními - jedná se konkrétně o veřejně prospěšné opatření WU1 (lokální biokoridor). Toto veřejně prospěšné opatření zasahuje i na výše uvedené pozemky, které jsou v našem vlastnictví. Z toho důvodu podáváme proti návrhu územního plánu námitku, neboť jsou pozemky v našem vlastnictví dotčeny veřejně prospěšným opatřením. Rozsah a popis předmětu námitky: Požadujeme, aby byl ÚSES podél Žebrákovského potoka (potok je umístěn na pozemku parc.č. 992/1 v k.ú. Dolní Březinka) zrušen. Pokud nebude možné zrušení celého ÚSES, požadujeme, aby svým rozsahem nezasahoval na pozemky parc.č. 842/1, 886/17, 886/15, 886/6, 886/7 a 992/2 v k.ú. Dolní Březinka, a byl omezen jen na pozemek vodního toku (pozemek parc.č. 992/1 v k.ú. Dolní Březinka). Zdůvodnění námitky: Požadavek, aby byl předmětný ÚSES zrušen vychází ze skutečnosti, že je na pozemku parc.č. 886/6 a 886/7 v k.ú. Dolní Březinka ukončen a nenavazuje na žádný další ÚSES, proto je jeho řešení bezpředmětné. Přes pozemky dotčené veřejně prospěšným opatřením, tedy ÚSES WU1, je v současné době jediný přístup k našim pozemkům, který je veden přes Žebrákovský potok. Pokud by došlo k realizaci veřejně prospěšného opatření, byly by pozemky v našem vlastnictví vyvlastněny a tím by nebyl zajištěn jediný přístup k předmětným pozemkům. Případná změna rozsahu ÚSES pak povede k zachování jistoty přístupu po pozemcích v našem vlastnictví a také vyplývá ze znalosti dalších navržených ÚSES vyznačených v návrhu územního plánu, kde jsou plochy ÚSES situovány pouze na pozemku vodního toku, např. ÚSES podél toku Sázavka. Rozhodnutí o námitce: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění rozhodnutí o námitce: Nesouhlas vyjádřil Odbor životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina z důvodu, že je biokoridor převzat z platného územního plánu a nevyskytly se nové skutečnosti, které by vyžadovaly přehodnocení původního stanoviska k jeho vymezení. Nesouhlas vyjádřil také Odbor životního prostředí Městského úřadu Světlá nad Sázavou z důvodu, že je biokoridor veden touto lokalitou i v platném územním plánu a nedošlo k takové změně lokality či podmínek za nichž byl biokoridor vymezen, a pro které by bylo důvodné biokoridor omezit pouze na vodní tok či ho zcela zrušit. Proto odbor životního prostředí požaduje ponechání dle rozsahu zaneseném v návrhu územního plánu, který byl předložen na veřejném projednání. Biokoridor není možné přerušit v požadovaném úseku, takto dlouhé přerušení by popřelo smysl celého biokoridoru. Přerušení biokoridoru je možné pouze v odůvodněných případech, zpravidla v místě křížení s liniovými stavbami dopravní infrastruktury. I v těchto případech ale musí být v místě přerušení migrace organismů umožněna např. vhodným řešením přemostění, realizací propustků apod.


21


Biokoridor nelze redukovat na šíři pouhého koryta potoka, protože biokoridor umožňuje migraci nejenom vodních živočichů, ale i suchozemských živočichů a rostlin. Metodicky správné je vymezit vodní biokoridor v šířce celé údolní nivy, protože údolní niva, vodní tok a břehové porosty fungují jako neoddělitelné fenomény. Na základě předchozích námitek namitatele již byla šíře biokoridoru snížena na maximální přípustnou velikost s ohledem na místní podmínky a další snižování by vedlo k omezení funkčnosti biokoridoru. Namitatelem uvedená situace v případě biokoridoru podél řeky Sázavky je odlišná, protože míněný úsek Sázavky prochází intenzivně zastavěným územím, kde přírodní plochy fakticky končí břehovými porosty a jsou lemovány budovami a zpevněnými plochami, které ze své podstaty nemohou plnit ekologicko stabilizační funkce. Není pravda, že biokoridor Březinka – Sázava nenavazuje na žádný další prvek ÚSES, navazuje na RK 430 Stvořidla – Nová Ves, který je vymezen v celé šíři údolní nivy řeky Sázavy. Rovněž z hlediska vlastnických vztahů neplatí, že realizace ÚSES a případné vyvlastnění znamená znemožnění přístupu na pozemky namitatele. Již nyní přístup vede přes pozemky potoka, který jsou v jiném vlastnictví. 9.7.

Námitka č.j. MSNS/22473/2011 – p. Bonner

Namitatel: Miloslav Bonner; Hasova 3093/1, 143 00 Praha 4 Znění námitky: Jsem vlastníkem pozemků parc. č. 700/2 a 701 v katastrálním území Světlá nad Sázavou, vlastnictví dokládám výpisem z katastru nemovitostí. Podle v současné době platného a účinného územního plánu se pozemky nacházejí v ploše PA - Podnikatelské aktivity. Podle textové části jsou podnikatelské aktivity charakterizovány jako výroba v malém rozsahu produkce a využívaných ploch, bez velkých nároků na přepravu (četnost i tonáž vozidel), bez negativních dopadů na životní prostředí, které nepřesahují hranice jednotlivých areálů, resp. výrobních objektů. Jde o výrobu řemeslnou, služby mající charakter výroby, servisní služby apod. Pozemky se nacházejí v zastavěném území. V návrhu územního plánu Světlá nad Sázavou jsou pozemky zahrnuty do plochy NZ plochy zemědělské, jejíž funkční využití je následující: Hlavní způsob využití: Převážně hospodářsky využívaná zemědělská půda (např. orná půda, trvalé travní porosty, pastviny, sady, zahrady, ostatní plochy); plochy pro ekologickou stabilizaci krajiny (např. remízky, meze, stromořadí). Přípustný způsob využití: Zeleň a zahrady; skleníky; stavby a zařízení související dopravní infrastruktury; liniové stavby technické infrastruktury; stavby, zařízení a opatření přispívající ke zvyšování retenční schopnosti krajiny nebo sloužící k ochraně území před povodněmi či účinky eroze; terénní úpravy; ploty; vodní toky a vodní plochy o celkové výměře menší než 10000 m2. Podmínečně přípustný způsob využití: Stavby, zařízení a opatření sloužící k zemědělství, k ochraně přírody a k rekreačnímu využití krajiny, pokud nemají charakter budov (tzn. bez uzavíratelných vnitřních prostorů,


22


které umožňují pobyt osob); zalesnění, pokud je zalesňovaná plocha menší než 10000 m2 a současně navazuje na stávající pozemky určené k plnění funkcí lesa. Nepřípustný způsob využití: Veškeré stavby a zařízení, které nejsou uvedeny v hlavním či přípustném způsobu využití. Pozemky jsou dle návrhu územního plánu v nezastavěném území obce a nebude možné na těchto pozemcích umístit jakoukoliv stavbu, např. stavbu pro bydlení, která by mohla navazovat na jižní lokalitu rodinných domů, se kterou předmětné pozemky v mém vlastnictví přímo sousedí. Zároveň jsou pozemky zahrnuty do tzv. územní rezervy R18 BI (bydlení v rodinných domech). Rozsah a popis předmětu námitky: Požaduji, aby byly pozemky parc.č. 700/2 a 701 v k.ú. Světlá nad Sázavou zahrnuty do zastavěné plochy. Zdůvodnění námitky: Požaduji pozemky zahrnout opět do zastavěného území, tak jak je tomu dosud, neboť návrh územního plánu je vydáván v neprospěch vlastníka těchto pozemků. Podle ustanovení § 58 odst. 2 stavebního zákona se do zastavěných pozemků nezahrnují pozemky vinic, chmelnic a zahradnictví a pozemky navrácené do orné půdy a do lesních pozemků. Předmětné pozemky nepatří mezi pozemky, které se do zastavěné plochy nezařazují, jak je uvedeno výše, a také přímo na jihu navazují na plochu BI - bydlení v rodinných domech. Rozhodnutí o námitce: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění rozhodnutí o námitce: Tato námitka nesplňuje podmínky pro námitku dle §52 odstavce 2 stavebního zákona protože ji nepodal ani vlastník pozemků a staveb dotčených veřejně prospěšnými stavbami, veřejně prospěšnými opatřeními, ani zastavitelnými plochami, ani zástupce veřejnosti. Přesto byla vzata jako námitka pro její řádné rozhodnutí zastupitelstvem. Nesouhlas vyjádřil Odbor životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina z důvodu dostatečných ploch pro rozvoj bydlení v navrhovaném územním plánu a není odůvodněna nezbytnost navrhování dalších ploch. Požadavku zahrnout pozemky do zastavěného území obce nelze vyhovět, protože odporuje pravidlům daným §58 stavebního zákona. Výše uvedené pozemky nejsou ve stávajícím ÚPSÚ Světlá nad Sázavou zahrnuty do zastavěného území, ale jsou vymezeny jako zastavitelná plocha určená pro podnikatelské aktivity. Z hlediska koncepce rozvoje výrobních aktivit dle nového ÚP Světlá nad Sázavou je tato lokalita hodnocena jako nevhodná, protože rozmělňuje hlavní rozvojové lokality do dalšího směru po obvodu zastavěného území, což je vzhledem k velikosti sídla nežádoucí. Nový ÚP počítá s vymezení průmyslové zóny ve vazbě na stávající areál skláren a zóny pro drobnou výrobu a služby v prostoru mezi městem a věznicí. Soustředění rozvojových ploch do dvou hlavních směrů je vhodnější z hlediska eliminace nežádoucích dopadů výroby na krajinný ráz a okolní plochy a z hlediska možnosti koncepčnějšího a hospodárnějšího řešení související infrastruktury. O nevhodnosti rozvoje podnikatelských


23


aktivit na ploše požadované namitatelem svědčí i skutečnost, že v průběhu platnosti ÚPSÚ Světlá nad Sázavou, nedošlo na této ploše k realizaci jediné stavby. Z hlediska ostatních způsobů využití namitatelem uvedené plochy lze zvažovat možnost využití k obytné zástavbě. V tomto případě ale zástavba na řešené plocha vychází z hlediska veřejně chráněných zájmů nevýhodně v porovnání s jinými možnými řešeními. V rámci řešení ÚP Světlá nad Sázavou byl na základě demografických trendů vyhodnocen potřebný rozsah zastavitelných ploch pro bydlení. Větší rozsah by nebyl přijatelný s ohledem na ochranu nezastavěného území a půdního fondu. Protože množství ploch, na nichž by obytnou zástavbu bylo technicky možné rozvíjet, je výrazně větší, než maximální přípustný celkový rozsah zastavitelných ploch v územním plánu, jde v návrhu územního plánu o vybrání takových lokalit, které jsou z hlediska veřejných zájmů nejvhodnější. Požadovaná lokalita (mezi silnicí II/347 ve směru na Josefodol a železniční tratí) není vhodná proto, že oproti jiným lokalitám má tyto slabé stránky: 1. Odstup zástavby a zahrad od silnice II/347 a železniční tratě č.230, kvůli splnění požadavků dle Nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, bude znamenat snížení efektivity využití plochy a vznik obtížně obhospodařovatelných pozemků ve vzniklých prolukách mezi zahradami, silnicí a železniční tratí. 2. Nevyhovující technická infrastruktura v této části města, především chybí kanalizace. Odkanalizování stávající zástavby se předpokládá v rámci řešení kanalizace Příseky, poté by bylo možné napojit i požadovanou plochu. Realizovat kanalizační stoku samostatně pouze pro tuto plochu není reálné s ohledem na vysokou investiční náročnost úseku kanalizace pod železničními tratěmi. 3. Nevyhovující řešení nemotorové dopravy. Jedním z atributů bydlení ve městě je pěší dostupnost potřebného občanského vybavení. Zajistit odpovídající pěší napojení požadované lokality by znamenalo vybudovat chodník podél silnice II/347, protože intenzita dopravy na silnici II/347 není slučitelná s bezpečným pohybem chodců. 4. Urbanisticky nevhodná lokalita. Železniční tratě č.212 a 230 vytváří významnou bariéru v území jediná možnost napojení na strukturu města je prostřednictvím silnice II/347, což je obecně nevhodné řešení. Navíc je toto propojení komplikováno úrovňovým přejezdem čtyř kolejí o celkové délce křížení cca 30 m, které znamená významnou dopravní závadu jak na úrovní motorové, tak nemotorové dopravy. Jakýkoliv rozvoj obytné zástavby za železničními tratěmi (z pohledu z centra města) by vedl jenom k prohlubování uvedených problémů, a proto není žádoucí.

10. Vyhodnocení připomínek Během řízení o územním plánu nebyly podány připomínky.


24

2006 Sb

Recommend Documents