2006 Sb

Projekt "Územní plán Dobruška", č. projektu CZ.1.06/5.3.00/08.07392, je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj, prostřednictvím IOP.

DOBRUŠKA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ve smyslu ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. a jeho přílohy, zákona č. 186/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Zpracovatel: Architektonické studio Hysek, s.r.o., Jiráskovo nám. 18, 326 00 Plzeň GeoVision s. r. o., regionální pracoviště Částkova 73, 326 00 Plzeň Ing. arch. Blanka Hysková Ing. arch. Oldřich Hysek

RNDr. Ondřej Bílek RNDr. Ing. Miroslav Hájek

prosinec 2011 (úprava březen 2012)


VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ve smyslu ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. a jeho přílohy, zákona č. 186/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb.

ČÁST A: VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ve smyslu § 10 i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů („SEA“)

Zpracovatel: GeoVision s. r. o., Částkova 73, 326 00 Plzeň, tel.: 724 088 651,[email protected] RNDr. Ondřej Bílek držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (rozhodnutím MŽP č. j. 32259/ENV/09 ze dne 29.4.2009) RNDr. Ing. Miroslav Hájek

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - koncept ÚP Dobruška Část A: Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (SEA)

(úprava 04/2012)

Obsah Úvod ...................................................................................................................................................3 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRUŠKA K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁRNÍ ÚROVNI .....................................................................5 1.1. Základní údaje o posuzovaném Návrhu ÚP Dobruška ..............................................................5 1.2. Zhodnocení vztahu posuzované ÚPD k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ...........................................................................................................................8 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDNÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚP DOBRUŠKA ............................ 15 2.1. Klima a ovzduší...................................................................................................................... 15 2.2. Voda ...................................................................................................................................... 17 2.3. Geofaktory ŽP (geomorfologie, geologie, nerostné bohatství) ................................................. 19 2.4. Půdy a půdní fond ..................................................................................................................20 2.5. Zvláště chráněná území, fauna, flóra, ekosystémy, krajina, ÚSES .......................................... 23 2.6. Území historického, kulturního nebo archeologického významu.............................................. 28 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ÚZEMÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP DOBRUŠKA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY....................................................................................... 30 3.1. Půda, lesní a zemědělský půdní fond ..................................................................................... 30 3.2. Voda a hydrologický režim ..................................................................................................... 30 3.3. Zvláště chráněná území, fauna, flóra, ekosystémy, ÚSES ...................................................... 30 3.4. Krajinný ráz............................................................................................................................ 31 3.5. Obyvatelstvo, socio-ekonomické charakteristiky ..................................................................... 31 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP DOBRUŠKA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI............................................................................................ 32 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚP DOBRUŠKA, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH......................... 33 5.1. Stávající vlivy ......................................................................................................................... 33 5.2. Předpokládané vlivy přijetí ÚP Dobruška ................................................................................ 34 Návrhové lokality návrhu ÚP Dobruška ......................................................................................... 34 A) ZASTAVITELNÉ PLOCHY S VYDANÝM ÚZEMNÍM ROZHODNUTÍM ...................................... 34 B) VYMEZENÉ ZASTAVITELNÉ PLOCHY ................................................................................... 35 C) PŘESTAVBOVÉ PLOCHY ....................................................................................................... 64 Další opatření územního plánu...................................................................................................... 66 Souhrnné vyhodnocení vlivů návrhu ÚP Dobruška ........................................................................ 67 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ................................................ 70 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................................................................................................... 72 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚP DOBRUŠKA A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ......... 75 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚP DOBRUŠKA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....... 77 10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ............................................................ 78 POUŽITÉ PODKLADY ...................................................................................................................... 80 PŘÍLOHY.......................................................................................................................................... 82

strana

2


(úprava 04/2012)

ÚVOD Jedním z úkolů územního plánování podle § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) je také „…vyhodnocení vlivů územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“); jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil.“ Krajský úřad Královéhradeckého kraje ve svém závazném stanovisku k Zadání ÚP (Stanovisko KÚ, odboru životního prostředí a zemědělství č.j. 17643/ZP/2010 ze dne 13. 09. 2010) uvádí, že jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o posuzování vlivů, také jen ZPV), vydává následující stanovisko: „Územní plán města Dobruška je nutno posoudit z hlediska vlivů životní prostředí podle § 10i zákona o posuzování vlivů. Po prostudování předloženého zadání byla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí, a to převážně z těchto důvodů: územní plán města Dobrušky může závažně ovlivnit životní prostředí, územní plán města Dobrušky je koncepcí, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 ZPV, uvedenou koncepci nelze dostatečně posoudit ve fázi předloženého návrhu zadání územního plánu města Dobrušky (na základě kritérií stanovených přílohou č. 8 ZPV). Nelze vyloučit významný vliv návrhu zadání územního plánu Dobruška na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu a nařízení vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb.). Vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona nebudou výše uvedeným návrhem zadání územního plánu dotčeny. V odůvodnění tohoto stanoviska je uvedeno: „Předmětem vyhodnocení budou především navrhované nové plochy určené pro stabilizaci a rozvoj funkce rekreace, občanské vybavenosti, sportu, služeb a výroby a podnikání. Je třeba vyhodnotit vlivy z hlediska změn v uspořádání krajiny, narušení faktoru pohody bydlení, zvýšení dopravní zátěže, znečištění ovzduší a zvýšení hlukové zátěže. S ohledem na skutečnost, že příslušný orgán ochrany přírody a krajiny … ve svém stanovisku (viz výše) nevyloučil možný významný negativní vliv předkládané územně plánovací dokumentace na lokality soustavy Natura 2000, je nutné vypracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí i s ohledem na tuto skutečnost.“ strana

3


(úprava 04/2012)

Vyhodnocení vlivů územního plánu (návrh ÚP Dobruška) na udržitelný rozvoj území je tedy zpracováno ve smyslu výše citovaného § 19 odst. 2 stavebního zákona, a v rozsahu stanoveném přílohou č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Zpracování části A a B (pro něž jsou požadovány speciální autorizace podle zákona o posuzování vlivů, resp. zákona o ochraně přírody a krajiny) bylo zadáno společnosti GeoVision, s.r.o., pracoviště Plzeň (pod číslem úkolu 11 308 17). Části C, D, E, F jsou zpracovatelem ÚP (Architektonické studio Hysek, s.r.o., Plzeň) zahrnuty jako součást Odůvodnění ÚP. Předkládaná část A – Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí – je vypracována v rozsahu stanoveném přílohou stavebního zákona, z formálního hlediska se jedná o posouzení vlivů koncepce ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. SEA). Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů ÚPD na životní prostředí je uvedeno v § 10i ZPV (odst. 1 – postup podle stavebního zákona; odst. 4 – zpracovatelem Vyhodnocení SEA může být pouze osoba k tomu oprávněná podle § 19 zákona). Předkládané vyhodnocení SEA je proto zpracovaného osobou autorizovanou ke zpracování dokumentace a posudku podle zákona o posuzování vlivů.

strana

4


(úprava 04/2012)

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRUŠKA K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁRNÍ ÚROVNI 1.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O POSUZOVANÉM NÁVRHU ÚP DOBRUŠKA ZADAVATEL: Město Dobruška nám. F. L. Věka 11 518 01 Dobruška ZPRACOVATEL: Architektonické studio Hysek, s.r.o. Jiráskovo náměstí 18 326 00 Plzeň ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno správním územím města Dobruška (kód ZÚJ 576271), které zahrnuje sedm katastrální území: · k.ú. Běstviny · k.ú. Dobruška · k.ú. Domašín u Dobrušky · k.ú. Křovice · k.ú. Mělčany u Dobrušky · k.ú. Pulice · k.ú. Spáleniště HLAVNÍ CÍLE ÚPD Město Dobruška usiluje přípravou nového územního plánu o: - posilování správní úlohy sídla, - utváření harmonických životních podmínek ve všech oblastech života obyvatel města, tj. zejména v oblasti bydlení, zaměstnanosti, veřejných služeb, rekreace a dopravy, - stabilizaci, resp. mírný nárůst počtu obyvatel města návrhem vhodných ploch pro bydlení, - dlouhodobé důsledné uplatňování navržené urbanistické koncepce v zájmu ochrany a rozvoje hodnot správního území, - rozvoj zástavby ve správním území s ohledem na provozní náklady města při spravování tohoto území, - vytváření podmínek pro stabilizaci a rozvoj veřejných služeb v oblasti kultury, školství, zdravotnictví a sociálních služeb pro obyvatele spádové oblasti a návštěvníky města, - vytváření podmínek pro krátkodobou rekreaci v přírodním zázemí města Ve správním území Dobrušky žije asi 6.875 obyvatel (stav k 31.3.2011). V Průzkumech a rozborech (AS Hysek, 03/2011) se počítalo s nárůstem cca 1.185 obyvatel (nárůst o 17,2 %). strana

5


(úprava 04/2012)

Naplněním přestavbových a zastavitelných ploch podle posuzovaného návrhu ÚP ve správním území má vzrůst počet obyvatel o cca 1.465 obyvatel. V území je možno dle návrhu ÚP postavit cca 531 bytů a cca 159 rodinných domů. Urbanistický návrh přitom předpokládá nárůst počtu obyvatel v přestavbových plochách o cca 196 obyvatel, dalších 1269 obyvatel připadá na nově zastavitelné plochy (cca 14 % očekávaného přírůstku obyvatelstva je tedy situováno v přestavbových plochách). Spolu s dostavbami nespecifikovanými v návrhových lokalitách může nárůst počtu obyvatel v návrhovém období ÚP dosáhnout až cca 1.500 obyvatel*, což představuje ~ 22 % nárůst oproti stávajícímu počtu. Rozvoj města je ovšem podmíněn intenzifikací ČOV. Základní teze rozvoje města jsou definovány v návrhu ÚP takto (urbanistická koncepce platná pro celé správní území): - bytová zástavba včetně doplňující občanské vybavenosti je podporována zejména v Dobrušce, částečně také v Domašíně a v sídlech bezprostředně navazujících na Dobrušku, tj. v Pulicích a Křovicích, - v Běstvinách, Mělčanech a Spáleništi je rozvoj zástavby omezen, - pro bytovou zástavbu a související občanskou vybavenost budou využity přednostně proluky zastavěných území sídel, - ve volné krajině celého správního území nebudou povolovány nové stavby pro bydlení a individuální rekreaci nad rámec ploch, vymezených tímto ÚP, - propojování rozptýlené zástavby v krajině návrhem nových zastavitelných území není dovoleno, - bude zvyšována prostupnost zastavěného území sídel pro motorovou dopravu, pěší i cyklisty, - je podporováno rekreační užívání krajiny v zázemí sídel pro turistiku a krátkodobou rekreaci, budou vytvářeny vycházkové okruhy v bezprostředním okolí sídel i v širší krajině - krajinné území v okolí sídel bude dle možností bezkolizně zpřístupněno pěším a cyklistům, v místech, kde toto zpřístupnění krajiny není možné, budou uplatněna opatření zvyšující bezpečnost pěších a cyklistů při křížení s významnými komunikacemi, - komerční plochy městského významu jsou navrženy v Dobrušce, v ostatních sídlech správního území je možné komerční činnost povolovat v souladu s funkčními a prostorovými regulativy - plochy pro výrobní činnosti většího rozsahu jsou rozvíjeny v Dobrušce, v ostatních sídlech správního území je možné výrobní činnost povolovat v souladu s funkčními a prostorovými regulativy - plochy sportovně rekreačního charakteru městského významu jsou soustředěny ve sportovním areálu v Mělčanech a v území v okolí plaveckého bazénu v Dobrušce, stávající plochy pro sport a rekreaci v jednotlivých sídlech jsou územním plánem stabilizovány, - přestavbové a zastavitelné plochy budou logicky dopravně propojovány se stávající komunikační sítí - v území budou respektovány navržené šířky veřejných prostranství, resp. minimální šířky veřejných prostranství požadované vyhláškou 501/2006 Sb. v platném znění, dle těchto šířek bude povolováno oplocování soukromých pozemků v místech, kde to funkční regulativy umožňují.

*

Jedná se o orientační údaje (předpokládaný počet rodinných domů, bytových jednotek a obyvatel – kap. G.2 konceptu ÚP) strana

6


(úprava 04/2012)

Územní plán pro správní území města Dobruška je přitom řešen diferencovaně podle významu a charakteru jednotlivých sídelních jednotek – největší rozvoj je logicky směřován do městské zástavby Dobrušky. Zásady urbanistické koncepce v jednotlivých sídlech správního území: 01 - k.ú. Běstviny zklidnění zastavěného území přeložkou komunikace I/14, lokální dostavby proluk 02 - k.ú. Dobruška udržení zástavby v segmentu vymezeném komunikacemi I/14 a II/298, rozvoj města západním (výroba) a severním směrem (bydlení) posílení ploch pro bydlení v bytových domech hlavní městské přestavbové území severně podél komunikace II/298 (bydlení, výroba a služby, sport) posílení dopravního vstupu do města ulicí Čs. armády na městský „půlokruh“ dopravní zklidňování historického jádra města včetně Poddomí ochrana izolované polohy kostela Ducha svatého nezastavitelnost sadů na horizontu severně nad městem ponechání urbanisticky významných ploch v severní části města pro veřejné užívání oddělení zástavby Belvederu pásem veřejně přístupné zeleně od zástavby v severní části města zpřístupňování břehů vodotečí v zastavěném území pro pěší a cyklisty 03 - k.ú. Domašín u Dobrušky rozvoj zástavby soustředěn do lokalit severně od historického jádra udržení stávajícího rozsahu rozptýlené zástavby bez nových dostaveb 04 - k.ú. Křovice rozvoj zástavby pro bydlení v prolukách zastavěného území rozvoj výrobní činnosti v proluce mezi silnicí I/14 a zemědělským družstvem posílení pěších vazeb s Dobruškou omezení negativního vizuelního působení skládky TKO v Křovicích vhodně koncipovanou vysokou zelení 05 - k.ú. Mělčany u Dobrušky lokální dostavby pro bydlení v prolukách západní části sídla potlačení negativního působení předimenzovaných výrobních hal zelení 06 - k.ú. Pulice komunikační propojení Poříčí s Pulickou ulicí rozvoj bytové zástavby Na Poříčí a v západní části obce 07 - k.ú. Spáleniště udržení stávajícího rozsahu rozptýlené zástavby bez nových dostaveb

strana

7


(úprava 04/2012)

Kromě rozvojových ploch čistého bydlení (BH, BI, BV, BX) a ploch smíšených obytných (SC, SK, SM, SV) navrhuje územní plán města rovněž plochy rekreace (RZ, RN), občanského vybavení (OV, OM, OS), plochy dopravní (DS) i technické infrastruktury (TI), dále lokality pro výrobu a skladování (VD, VL, VZ), plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy veřejných prostranství (PD, PZ, PS) a zeleně (ZS, ZO) a konečně i plochy nezastavitelné - zemědělské, lesní a přírodní (NZ, NL, NP). Celkově návrh ÚP Dobruška předpokládá umístění 52 návrhových lokalit (zastavitelných ploch) na celkové ploše cca 76,2 ha a 4 přestavbové plochy na ploše cca 6,3 ha. Kromě těchto lokalit řeší Návrh ÚP také koncepci veřejné infrastruktury – např. dopravní (stavby na silnicích I., II. a III. tříd, např. přeložka silnice I/14 včetně napojení Běstvin, stavby pro pěší a cyklistickou dopravu a dopravu v klidu) a technické infrastruktury (odkanalizování, zásobování vodou, elektrickou energií, apod.). ÚP dále navrhuje soubor opatření v krajině (doplnění ÚSES, alejových výsadeb a účelových komunikací, zatravnění apod.). Návrh byl předložen v jediné variantě (zpracování variant nebylo požadováno). Podrobnější popis a vyhodnocení vlivů jednotlivých návrhových a přestavbových lokalit, případně i dalších dílčích opatření hodnocené ÚPD, je uvedeno v kap. 5 – Hodnocení stávajících a předpokládaných vlivů.

1.2. ZHODNOCENÍ

VZTAHU POSUZOVANÉ ÚPD K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Na vnitrostátní úrovni jsou obecné cíle ochrany životního prostředí definovány jednak platnými právními předpisy na ochranu životního prostředí a jeho složek, jednak v řadě plánovacích dokumentů, koncepcí, strategií, programů, politik apod. Ve vztahu k správnímu území města Dobruška, řešenému předloženou ÚPD (návrhem ÚP), jsou podle názoru zpracovatele Vyhodnocení nejdůležitější následující dokumenty a cíle ochrany životního prostředí: ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 Ve správním území města Dobruška se nenacházejí žádná maloplošná ani velkoplošná zvláště chráněná území podle části třetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK), tj. národní parky, chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace či (národní) přírodní památky. Do území však zasahují tři evropsky významné lokality, chráněné podle části čtvrté ZOPK (§ 45a-45c): EVL Rybník Spáleniště (kód CZ0523287), dále EVL Halín (kód lokality CZ0524050) a EVL Dědina u Dobrušky (kód CZ0523007). Jedná se o území vyhlášená nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů (především NV č. 371/2009 Sb.), a zařazeným evropskou komisí do evropské soustavy chráněných území Natura 2000

strana

8


(úprava 04/2012)

Soustava Natura 2000 zahrnuje vedle evropsky významných lokalit (vyhlašovány podle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) také ptačí oblasti (vyhlašované podle směrnice 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků). Jde o území, která významně přispívají k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany. Význam lokalit Natura 2000 tedy jednoznačně přesahuje řešené území národní úroveň a cíle jejich ochrany musí být zohledněny při plánování dalšího rozvoje řešeného území. Vztah k cílům ochrany lokalit soustavy Natura 2000 (resp. EVL Dědina u Dobrušky) má především návrhová plocha Z5.4 (suchá retenční nádrž Mělčany) – viz též závazné stanovisko Odboru životního prostředí a zemědělství KÚ Královéhradeckého kraje k Zadání ÚP Dobruška (č.j. 17643/ZP/2010 ze dne 13. 09. 2010), podle něhož nelze vyloučit vliv ÚPD na tuto EVL. Podrobné vyhodnocení možných vlivů na lokality Natura 200 je předmětem samostatné části B v rámci Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (SPŽP) ČR Státní politika životního prostředí ČR pro období 2004-2010 byla schválená vládou České republiky v březnu 2004 a vymezila rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování vývoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Jedná se o rámcový dokument, v němž jsou mimo jiné definovány prioritní oblasti a prioritní cíle této politiky. Počátkem roku 2011 byl zpracován návrh nové SPŽP na roky 2011-2020 (Integra Consulting Services s.r.o.), který byl podroben zjišťovacímu řízení podle § 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Výsledkem zjišťovacího řízení bylo konstatování, že „Státní politika životního prostředí ČR 2011 – 2020 je koncepcí, která naplňuje dikci ustanovení § 10a odst. 1 písm. a) zákona, proto bude zpracováno vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle ustanovení § 10e zákona.“ V současné době tedy probíhá posuzování a nelze předjímat, v jaké podobě bude nová SPŽP přijata. Zpracovatel překládaného Vyhodnocení z tohoto důvodu alespoň orientačně odkazuje na některé aspekty původní SPŽP 2004-2010, které by mohly souviset s posuzovanou ÚPD: Jedna z prioritních oblastí SPŽP 2004-2010, nazvaná Životní prostředí a kvalita života, se zabývá environmentálně příznivým využíváním krajiny. Jeho cílem je „co nejméně narušovat volnou (nezastavěnou) krajinu, …, zabránit fragmentaci krajiny, popř. její fragmentaci omezit biokoridory a rozvojem území ekologické stability“ (v této souvislosti je třeba posuzovat i územní rozvoj směřovaný do volné krajiny…)“. V rámci udržitelného hospodaření v krajině byl v SPŽP dále definován dílčí cíl „Podporovat ekologicky přijatelné formy a intenzity zátěže území z cestovního ruchu“ (což zdůrazňuje potřebu uvést rozvoj cestovního ruchu do souladu s únosností území). Z konkrétnějších opatření SPŽP, stanovených v rámci sektorové polistrana

9


(úprava 04/2012)

tiky regionálního rozvoje, obnovy venkova a cestovního ruchu lze pak citovat cíl „podporovat rozvoj šetrných, ekologicky únosných forem cestovního ruchu, resp. usilovat o zvýšení podílu tohoto typu cestovního ruchu na celkovém objemu cestovního ruchu“. S cíli SPŽP v hodnocené ÚPD obecně souvisí např. umisťování zástavby, dále pak vymezení ploch rekreace či ploch zeleně a upřesnění / doplnění systému ekologické stability. STÁTNÍ PROGRAM OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR (SP OPK ČR, 1998) Tento dokument, schválený usnesením vládou ČR (17.6.1998), považuje v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. ochranu přírody a krajiny za veřejný zájem. Strategickým cílem SP OPK (část 4.1) je mj. „udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu“. Ochrana přírody má podle SP OPK zároveň plnit řadu funkcí, včetně „péče o přírodní složku kulturní krajiny a zmírnění nepříznivého vlivu lidské civilizace na přírodu“ či „uchování krajinného rázu a estetické vyváženosti krajiny, což znamená také ochranu kulturně historických krajinných prvků“. Z cílů ochrany přírody ve vybraných sektorech (část 4.3) lze ve vztahu k hodnocené ÚPD uvažovat např. „podporovat rozvoj šetrné (ekologicky únosné) turistiky…„ nebo „zajišťovat trvalé podmínky pro pěší a cyklistickou přístupnost krajiny“. V části 5.1 jsou uvedeny „Programové a akční úkoly“ – mj. v oblasti péče o zemědělské ekosystémy „zatravňovat především plochy narušené erozí a širší okolí řek a potoků“, v oblasti ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin pak „při plánování a umisťování nových dopravních staveb brát v úvahu přirozené migrační cesty živočichů a rostlin a respektovat návaznost biokoridorů.“ Cíle SPŽP mohou být hodnocenou ÚPD dotčeny např. při umisťování nové zástavby či vymezování koridorů dopravních staveb. Vzhledem k intenzivnímu využívání některých částí řešeného území je naopak vítanou součástí ÚPD optimalizace systému ekologické stability či doplnění ploch zeleně (návrhy zatravnění, výsadba alejí apod.). POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE (PÚR) ČR (2008) Politika územního rozvoje ČR určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a tím poskytuje rámec pro konsensuální obecně prospěšný rozvoj hodnot území ČR. PÚR ČR mj. vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu. V PÚR jsou definovány „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“. S výjimkou koridoru VVTL plynovodu Olešná – hraniční přechod Náchod / Kudowa Zdrój (označený P5), který protíná katastrální území Dobruška, Pulice, Křovice a Běstviny, se žádné z opatření PÚR k řešenému území přímo nevztahuje. Uvedený koridor však nepředstavuje cíl PÚR z hlediska životního prostředí.

strana

10


(úprava 04/2012)

Jednou z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje je podle PÚR ČR také „Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní.“ S tímto cílem PÚR souvisí v posuzované ÚPD především vymezení plochy pro suchou retenční nádrž Mělčany (Z5.4). STRATEGIE OCHRANY BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI ČR (2005) Strategie byla schválena usnesením vlády ze dne 25.5.2005. Podle ní je udržitelné využívání složek biologické rozmanitosti takovým způsobem a v míře, které nevedou k jejímu dlouhodobému poklesu. Posuzovaného ÚP Dobruška se v rámci této strategie dotýkají nejspíše části věnované cestovnímu ruchu. V citované strategii je mimo jiné popsáno ohrožování biodiverzity buď přímým poškozováním flóry a fauny ze strany návštěvníků, nebo nepřímo jejich nároky na komfort navštíveného místa (např. výstavba komunikací, budování infrastruktury, ubytovacích či stravovacích kapacit na úkor přirozených stanovišť). V této souvislosti je tedy třeba v řešeném území prověřit zejm. navrhované plochy rekreace a jejich vztahy k zachovalým částem přírody. STRATEGIE OCHRANY PŘED POVODNĚMI PRO ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (AKTUALIZACE 2002) STRATEGIE POVODŇOVÉ OCHRANY V POVODÍ LABE (1998) Jako celostátní cíl ochrany životního prostředí na úrovni ČR je v neposlední řadě nutno jmenovat také ochranu před povodněmi. Na celostátní úrovni ji řeší první zmíněný dokument s obecnou platností v rámci celé ČR, přičemž některé konkrétnější požadavky pro řešené území, jež je součástí povodí Labe, vyplývají spíše z druhé jmenované strategie. Ze strategie povodňové ochrany v povodí Labe citujme alespoň části 3.2 a 3.3 (zásady zachování a obnovy přirozené retenční a akumulační schopnosti vodních toků a údolních niv, resp. zásad využívání inundačních území): „Vybudovat manipulovatelné záplavové poldry s výlučným využíváním jako louky a pastviny, resp. s obnovou lužních lesů, ke zmírnění povodňových špiček ve vybraných lokalitách původních inundačních území“, případně „přednostně využívat inundační nivu k extenzivnímu obhospodařování luk a pastvin (změna dosavadních orných ploch na trvalé louky a pastviny…) a popřípadě umožnit vznik lužního lesa“. Zmíněné zásady v posuzované ÚPD sleduje vymezení plochy pro suchou retenční nádrž Mělčany, ale i návrhy na částečné zatravnění v nivě Dědiny.

strana

11


(úprava 04/2012)

Vedle celostátních cílů ochrany ŽP lze samozřejmě uvažovat i regionální podmínky v řešeném území. Správní území města je součástí Královéhradeckého kraje, v němž byly zpracovány především tyto dokumenty řešící cíle ochrany životního prostředí: STRATEGIE ROZVOJE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE 2006–2015 Strategie rozvoje kraje na období 2006-2015 (Centrum evropského projektování, leden 2007), vychází ze Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje vypracované v roce 1999, Programu rozvoje Královéhradeckého kraje vypracovaného (2003) a Koncepce rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje (2002). Ve vazbě na Strategii regionálního rozvoje ČR je prioritní oblastí krajské strategie mj. i kapitola Infrastruktura, v níž jsou mezi specifickými cíli např. Modernizace a zvyšování kapacit infrastruktury cestovního ruchu, Zlepšení stavu a ochrany životního prostředí nebo Zvýšení kvality bydlení a zlepšení vzhledu měst a obcí. Strategie mj. upozorňuje i na nebezpečí povodní: „Povodně jsou největším nebezpečím z oblasti přírodních katastrof.“ Souvislost s hodnocenou ÚPD lze uvažovat spíše v obecné rovině, konkrétní požadavky strategie ve vztahu k ÚP Dobruška však nelze identifikovat. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE (ZÚR) KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE (2011) Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje byly připravovány od r. 2006 (zpracován návrh zadání původně ÚP VÚC Královéhradeckého kraje), v platnost ale vstoupily až v roce 2011. ZÚR vychází mimo jiné ze závěrů Strategie rozvoje KH kraje (viz výše), a dále z PÚR ČR. Ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj území v územně plánovací činnosti měst a obcí, jsou určeny priority územního plánování kraje, z nichž vybíráme ty nejdůležitější ve vztahu k cílům ochrany životního prostředí: – ochrana území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů, – péče o půdní fond (ZPF a PUPFL) jako jednu z hlavních složek životního prostředí, – ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje, – podpora protierozních opatření, akumulace a retence vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová ochrana území) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření, – územní podpora rozvoje aktivit vedoucích k dalšímu využívání odpadů jako surovin, – stanovování požadavků na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, zajišťování územní ochrany ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní, – vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech, strana

12


(úprava 04/2012)

– ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství, – přednostní nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields), – vytváření územních podmínek pro zajištění kvalitního bydlení, včetně zajištění dodávky vody a zpracování odpadních vod v obcích nad 500 ekvivalentních obyvatel (splňujících požadavky na vysokou kvalitu života) na celém území kraje a zlepšení vzhledu měst a obcí odpovídajícího charakteristickým podmínkám konkrétních částí historicky rostlé sídelní struktury, – ochrana kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků včetně architektonických a archeologických památek.

V ZÚR je řešené správní území města Dobruška zařazeno do vymezené Rozvojové osy NOS5 (Nové Město nad Metují - Rychnov nad Kněžnou). V území obcí této ose jsou stanoveny následující úkoly pro územní plánování: – vymezováním ploch a koridorů pro dopravní infrastrukturu vytvářet územní podmínky pro optimální dopravní dostupnost vybraných měst (včetně Dobrušky) z okolních území; – vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a rozvoje lidských zdrojů, především ve vazbě na zastavěné území obcí; pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby.

Z konkrétních opatření a záměrů ZÚR přejímá posuzovaná ÚPD např. veřejně prospěšnou stavbu protipovodňové ochrany – záměr suché retenční nádrže Mělčany. Vymezená veřejně prospěšná opatření v řešeném území zahrnují upřesnění vymezení regionálních biokoridorů a biocenter ÚSES („úkolem pro územní plánování je v ÚPD dotčených obcí stabilizovat, zpřesňovat a územně koordinovat vymezený systém ÚSES“). KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE (2004) Součástí velmi obsáhlé koncepce, zpracované kolektivem odborníků (Šindlar M. et al. 2004) jsou analýzy a syntézy dílčích problematik, specifikace cílů v oblasti ochrany přírody a krajiny a nástrojů nutných pro dosažení a trvalé udržení stanovených cílů. Vztah k řešené ÚPD mají zejména následující oblasti a jejich dílčí cíle: Mezi strategické cíle v oblasti ochrany vodních a na vodu vázaných ekosystémů mj. patří: – posilování přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich údolních niv, – posilování infiltrace a akumulace vody v krajině - mokřady, vodní nádrže, periodické retenční prostory (ve vazbě na protipovodňovou ochranu území), – ochrana segmentů vodních toků se zachovalou geomorfologií koryta a údolní nivy

Mezi strategické cíle v oblasti ochrany a obnovy zemědělských ekosystémů mj. patří: – posilování protierozní ochrany ZPF, – obnovu přirozené funkce údolních niv jako reliktních ekosystémů v zemědělské krajině a současně jako obnovu přirozené retence vody v krajině (zvýšení stupně protipovodňové ochrany)

Mezi zásady a strategické cíle v oblasti ochrany ÚSES patří:

strana

13


(úprava 04/2012)

– ochrana všech stávajících prvků ekologické stability a vhodných lokalit pro založení a doplnění chybějících prvků, – zpracování prostorově funkčního vymezení prvků ÚSES regionálního významu,

Citovaná koncepce se řešené ÚPD týká spíše nepřímo. V obecné rovině je přesto nutné zvažovat všechny možné interakce některých návrhů ÚP Dobruška ve vztahu k uvedeným cílům. Popis a podrobnější hodnocení potenciálních interakcí je uvedeno v kap. 3 a 5.

strana

14


(úprava 04/2012)

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDNÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚP DOBRUŠKA 2.1. KLIMA A OVZDUŠÍ Posuzované území leží podle klimatické regionalizace (QUITT 1971) v mírně teplé klimatické oblasti na rozhraní jednotek MT11 (město a západní část správního území) a MT9 (východní část území v podhůří Orlických hor). V průměru je území charakterizováno následovně (podmínky obou oblastí se liší pouze v několika detailech): dlouhé léto, teplé, suché (až mírně suché), přechodné období je krátké, s mírně teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírná (nebo mírně teplá), suchá (až velmi suchá), s krátkým trváním sněhové pokrývky. Konkrétní hodnoty charakterizující klimatické oblasti jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 1. Klimatická charakteristika klimatických oblastí MT 9 a MT 11 (Quitt 1971). Klimatická oblast Počet letních dnů

MT9 40 – 50

MT11 40 – 50

Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů

140 – 160 110 – 130 30 - 40

Průměrná teplota v lednu (°C) Průměrná teplota v červenci (°C) Průměrná teplota v dubnu (°C) Průměrná teplota v říjnu (°C) Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

-3 - -4 17 – 18 6–7 7–8

-2 - -3 17 – 18 7–8 7–8

100 – 120 400 – 450 250 – 300

90 – 100 350 – 400 200 – 250

60 – 80 120 – 150 40 – 50

50 – 60 120 – 150 40 – 50

140 – 160 110 – 130 30 - 40

Konkrétní klimatické údaje jsou k dispozici přímo ze stanice Dobruška (291 m n. m.): –

průměrná roční teplota: 7,6 °C

–

průměrná teplota ve vegetačním období: 13,9 °C

–

roční úhrn srážek: 664 mm

–

úhrn srážek ve vegetačním období: 419 mm

–

délka vegetačního období: 168 dní

–

počet mrazových dnů: 110-130

Podle údajů předchozího ÚP města Dobruška (AR projekt s.r.o. Brno, 08/2002) uvádí ČHMÚ Hradec Králové pro Dobrušku následující orientační hodnoty směru větrů:

strana

15


(úprava 04/2012)

N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

Calm

9,6

13,1

8,3

11,1

10,8

12,6

16,8

8,8

8,9

V řešeném území jsou tedy nejčetnější směry větrů západní (cca 61 dní v roce), severovýchodní (cca 48 dní v roce) a jihozápadní (46 dní v roce). Pro sílu 4 ° Beaufortovy stupnice, kdy vítr začíná zvedat prach a kousky papíru, je nejčetnější vítr SV. KVALITA OVZDUŠÍ Celý Královéhradecký kraj (viz http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/prumzony/cz/zakladnicharakteristika.htm) se řadí k regionům s relativně čistým ovzduším, bez velkých zdrojů znečištění. Podle dostupných obecných informací (konkrétní imisní údaje přímo z řešeného území nejsou k dispozici) představuje správní území Dobrušky i v rámci kraje relativně čistou oblast, kde nedochází k překračování cílových imisních limitů hlavních znečišťujících látek. Posuzované území dlouhodobě nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz např. http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/kap243.html). V celém řešeném území (přímo ve městě) se nacházejí pouze dva významnější zdroje znečištění, zařazené v Registru zdrojů znečišťování podle zákona č. 86/2002 o ochraně ovzduší Sb., v platném znění, v kategorii REZZO I jako „velké zdroje znečištění“: Jedná se o Centrální zdroj tepla Dobruška (spalovací zdroj spalující zemní plyn) a Zemědělské družstvo Dobruška (chov hospodářských zvířat a čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování pohonných hmot) – viz mapový server Královéhradeckého kraje, evidence zdrojů znečišťování ovzduší (na http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/gis/isapi.dll?MU=INTERNET&LANG=CSCZ&MAP=ovzdusi&x=-616765&y=-1035892&z=0.00002). Nejbližší stanice měření kvality ovzduší jsou umístěny ve městech v širším okolí – v Rychnově nad Kněžnou a v Hradci Králové. Jedná se o stanice automatického imisního monitorovacího systému ČHMÚ číslo 1353 (RK), 1503 a 1529 (HK). Jako přibližný hodnotící ukazatel kvality ovzduší v zájmové oblasti lze uvažovat z dostupných údajů nejspíše data ze stanice ČHMÚ č. 1353 v Rychnově nad Kněžnou (rok 2005): 3

Sledovaná látka PM10 NO 2

Roční Neuvedeno Roční 19,5

Průměrné koncentrace v µg/m Nejvyšší hodinová hodnota 36. nejvyšší denní hodnota v kalendářním roce 49,0 (15.03.2005) Neuvedeno 19. nejvyšší hodinová hodnota Maximální denní hodnota v kalendářním roce 97,1 (25.11.2005) Neuvedeno

Současná kvalita ovzduší v širším okolí je obecně ovlivňována jednak v důsledku dálkových přenosů znečištění (čemuž odpovídá tzv. imisní pozadí), dále emisemi z lokálních topenišť (zvláště vytápění na tuhá paliva – oxidy síry, případně pevné prachové částice) a rovstrana

16


(úprava 04/2012)

něž vlivem dopravy (zejména provoz motorových vozidel – lokální zvýšení koncentrací oxidu dusíku v okolí komunikací). Z hlediska prachových částic může být v řešeném území problematická i zemědělská výroba (velké plochy orné půdy). Kvalitu ovzduší v sídlech nicméně může lokálně zhoršovat i např. sekundární prašnost vlivem průjezdu vozidel po nedostatečně udržovaných komunikacích (nánosy z polních cest apod.). Bez uplatnění hodnoceného územního plánu lze na území města očekávat víceméně stálou kvalitu ovzduší. Ačkoliv lze snad obecně v kvalitě ovzduší očekávat postupné zesilování negativních vlivů dopravy v důsledku zvyšování počtu automobilů, je tento aspekt až dosud kompenzován pokračující modernizací vozového parku.

2.2. VODA Celé řešené území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída, která byla vyhlášena Nařízením vlády ČSR č. 85/1981. Z hydrologického hlediska území leží v povodí vodního toku Dědina, který je přítokem Orlice (povodí 3. řádu Orlice, číslo hydrologického pořadí 1-02-03). Správcem toku je Povodí Labe s.p., Hradec Králové. Dědina je nejvýznamnějším recipientem, protékající řešeným územím od jihovýchodu k severozápadu. Dílčími recipienty jsou její přítoky – Halínský potok, odvádějící vodu ze severní části správního území, Brtevský potok (severovýchod řešeného území), podél jihozápadní hranice je to umělá vodoteč (náhon) Zlatý potok, přičemž nejzápadnější cíp řešeného území je do něho odvodňován přes vodoteče Prkenná a Lita. Přehled čísel hydrologických pořadí dílčích povodí čtvrtého řádu (dle HEIS VÚV T.G.M.): -

1-02-03-012 Dědina (ř.km 39-42)

-

1-02-03-016 Dědina (ř.km 32-38)

-

1-02-03-017 Dědina (ř.km 26-32)

-

1-02-03-018 Brtevský p. (ř.km 3-9)

-

1-02-03-019 Bačetínský potok (ř.km 0-6)

-

1-02-03-020 Brtevský p. (ř.km 0-3)

-

1-02-03-021 Dědina (ř.km 23-26)

-

1-02-03-022 Halínský potok (ř.km 0-6)

-

1-02-03-028 Lita (propojení Dědiny a Zlatého potoka, ř.km 0-5)

-

1-02-03-030 Zlatý potok (ř.km 4-14)

-

1-02-03-031 Zlatý potok (ř.km 0-4, resp. jeho přítok Prkenná)

V řešeném území se nachází tyto vodní plochy: -

rybník Halín (leží v k.ú. Běstviny)

-

rybník Drnov (k.ú. Dobruška)

-

rybníky Spáleniště a Cikánka (k.ú. Spáleniště)

strana

17


(úprava 04/2012)

PROBLÉMY SPOJENÉ S VODOU Podstatná část řešeného území leží v záplavovém území – samotné město Dobruška se nachází v zátopě Q100 vodního toku Dědina. Záplavové území Q100 je vyhlášeno pouze podél Brtevského potoka, podél vodního toku Dědina je záplavové území stanoveno, není vyhlášeno. Povodněmi, zejména z přívalových dešťů, jsou však ohrožena i další území podél vodních toků, které nemají záplavové území vyhlášeno ani stanoveno. V zastavěném území města Dobrušky se i s ohledem na tento fakt v rámci protipovodňové ochrany projevuje velmi silná regulace vodních toků. Tok Dědiny je zároveň ve správním území města Dobrušky (od vstupu do území v Cháborech až po křížení se silnicí II/298 v k.ú. Dobruška) evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000 s předměty ochrany vrankou obecnou a mihulí potoční – důsledkem je potenciální střet zájmů protipovodňové ochrany obyvatelstva a ochrany lokality Natura 2000 (viz vyhodnocení lokality Z5.4). Dalším aktuálním problémem v území je intenzivní využívání niv vodních toků i přilehlých svahů (vysoký podíl orné půdy), což významně přispívá k erozi půdy, jejím splachům do toků a následnému znečištění povrchových vod. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Téměř celé řešené území je zásobováno vodou ze skupinového vodovodu Dobruška, který je ve vlastnictví města Dobruška. Pouze místní část Spáleniště nemá veřejný vodovod. Obyvatelé používají ke svému zásobení pitnou vodu z vlastních studní. Významným vodním zdrojem pro skupinový vodovod Dobruška je zdroj V3 Semechnice, ležící mimo správní území města Dobruška v k.ú. Semechnice (povolený odběr v množství množství Qmax 45 l/s, 42 000 m3/rok). Z tohoto zdroje je zásobována skupinovým vodovodem část správního území – město Dobruška, obce Pulice, Domašín, Chábory, Křovice a Běstviny. Dalším větším vodním zdrojem je vrt HV2 za gymnáziem na parcele č. 1295/3 (povolený odběr v množství Qmax 18 l/s, 24 000 m3/rok). Vydatnost obou využívaných vodních zdrojů dostačuje pro současnou potřebu pitné vody uváděnou provozovatelem. KANALIZACE Ve městě je vybudována pouze jednotná kanalizace (stoková síť byla postavena v letech 1965 1968 a postupně rozšiřována). Další části správního území (např. Domašín) mají buď pouze srážkovou kanalizaci podél komunikací, do níž jsou zaústěna některá předčistící zařízení (septiky) nebo jsou přepady septiků zaústěny do vodoteče (Brtevského potoka – Křovice), případně v těchto sídlech není kanalizace vybudována vůbec (Běstviny, Chábory, Mělčany, Spáleniště). Centrální městská čistírna odpadních vod (současné kapacita 10 000 EO) je umístěna v k.ú. Pulice. V roce 2002 byla čistírna zrekonstruována a uvedena do trvalého provozu. Kastrana

18


(úprava 04/2012)

pacita stávající ČOV je v současné době látkově i hydraulicky vyčerpána. Napojení dalších producentů bude znamenat přetížení ČOV a možný vznik problémů s kvalitou vyčištěné vody na odtoku. Podmiňujícím faktorem pro rozvoj města Dobrušky a obce Pulice a pro případné napojení dalších obcí je proto intenzifikace ČOV. Území řešené územním plánem Dobruška má z vodohospodářského hlediska značný význam (CHOPAV), zároveň se v něm projevují negativní vlivy intenzivního hospodaření v nivách vodních toků (regulace toků, povodňové riziko, eroze a splach půdy). Bez uplatnění hodnoceného územního plánu se nepředpokládají zásadní změny ve vodní bilanci území, vodohospodářské infrastruktuře ani zásobování vodou.

2.3. GEOFAKTORY ŽP (GEOMORFOLOGIE, GEOLOGIE, NEROSTNÉ BOHATSTVÍ) Správní území města Dobrušky se nachází v podhůří Orlický hor. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od cca 270 m (Dědina na severozápadní hranici území) po cca 434 m (k.ú. Spáleniště – kóta „Kotyška“ východně od Domašína, případně 432 m vrch Vochoz nad Spáleništěm). Reliéf je tedy v závislosti na tomto rozpětí relativně plochý či nanejvýš mírně členitý, zpestřený jen říčními údolími. Podle geomorfologického členění (BOHÁČ & KOLÁŘ 1996, CZUDEK 1972) leží dotčené území na rozhraní následujících geomorfologických jednotek: systém: Hercynský, subsystém: Hercynská pohoří, provincie: I Česká vysočina subprovincie: I6 Česká tabule, resp.: I4 Krkonošsko-jesenická subprovincie oblast: I6C-2 Východočeská tabule, resp.: I4B Orlická oblast celek: I6C-2 Orlická tabule, resp.: I4B-3 Podorlická pahorkatina podcelek: I6C-2B Třebechovická tabule, resp.: I4B-3A Náchodská vrchovina okrsek: I6C-2B-b Rychnovský úval, resp.: I4B-3A-d Ohnišovská pahorkatina.

Po geologické stránce je převážná část území tvořena zpevněnými sedimenty České křídové pánve (ve V části území převažují spongilitické slínovce a prachovce, v Z části území slínovce až vápence). Jen okrajově (např. SV od Domašína) vystupují starší svrchněproterozoické až spodněpaleozoické metamorfity (metadroby, fylity) orlicko-sněžnického krystalnika. Místy je podloží překryto kvartérními sedimenty, především nezpevněnými holocenními splachovými, říčními a nivními uloženinami v údolích toků (hlíny, písky a štěrky), na plošinách Z a S od Dobrušky se uplatňují pleistocenní naváté sedimenty (spraše, sprašové hlíny). Z nerostných surovin jsou v řešeném území zastoupeny cihlářské suroviny – v k.ú. Pulice se nachází výhradní ložisko cihlářských hlín (č. lož. 30545000) s dobývacím prostorem. Plocha ložiska činí 36,46 ha a plocha dobývacího prostoru 13,39 ha. Vytěžena je plocha cca 6,52 ha, k vytěžení je k dispozici plocha o rozloze cca 6,87 ha, v současné době těžba neprobíhá. Ochrana ložiska je zajištěna vyhlášeným chráněným ložiskovým územím (CHLÚ). Téměř celé území se nachází v zóně nízkého radonového rizika, pouze okrajově (Domašín) se vyskytuje území se středním radonovým rizikem. strana

19


(úprava 04/2012)

Pokud by nedošlo k uplatnění hodnoceného územního plánu, předpokládá se zachování stávajícího stavu geofaktorů životního prostředí bez zásadních změn geomorfologie či využívání nerostných zdrojů.

2.4. PŮDY A PŮDNÍ FOND Podle údajů ČÚZK a ČSÚ z celkové rozlohy správního území města (3.443 ha) pokrývá orná půda 1.828 ha (53 %), 767 ha lesní pozemky (cca 22 %), 321 ha tvoří trvalé travní porosty (9 %), 134 ha zahrady a ovocné sady (3,8 %) a 114 ha zastavěné plochy (3,3 %). 39 ha vodní plochy (cca 1,1 %). Zbývající rozlohu (241 ha, cca 7 %) představují ostatní plochy. Stávající využití půdního fondu, především 66 % podíl zemědělský kultur s dominancí orné půdy) odráží velmi vysoký produkční potenciál půd pro zemědělskou výrobu. Tento potenciál vyplývá z klimatických a geomorfologických charakteristik, které příznivý ovlivnily vývoj půd. Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP, viz mapový server http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_zchbpej/) převažují v řešeném území hluboké až středně hluboké půdy, bezskeletovité až slabě skeletovité, jen místy jsou zastoupeny i středně skeletovité půdy. Ze skupin půdních typů jsou nejběžnější kambizemě (hnědé půdy) a rendziny, v nivách vodních toků (především Dědiny) převládají fluvizemě, zastoupeny jsou také pseudogleje a vzácněji i hnědozemě (na západním okraji území). Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu jsou významné zejména západní a severní část správního území (Pulice, Běstviny, lokálně také niva Dědiny u Mělčan), kde se vyskytují bonitně nejcennější půdy I., případně II. třídy ochrany ZPF. V okolí Dobrušky, Domašína a Křovic převažují průměrně až podprůměrně produkční půdy zařazené v III. a IV. třídě ochrany (viz Obr. 1). Ve vztahu k potenciální ohroženosti katastrů vodní erozí, která byla stanovena na základě faktoru erodovatelnosti půdy a sklonitosti území pro jednotlivá katastrální území (http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_eroze/) je řešené území charakterizováno následovně: v k.ú. Běstviny, Křovice a Pulice jsou půdy hodnoceny jako náchylné, v k.ú. Dobruška, Mělčany a Domašín u Dobrušky jsou půdy hodnoceny jako mírně ohrožené a v k.ú. Spáleniště jako půdy ohrožené vodní erozí (viz Obr. 2). Z hlediska ohrožení větrnou erozí je celé správní území zařazeno v kategorii půd bez ohrožení. Značný problém představuje pěstování nevhodných plodin na svažitých pozemcích (opět zejména nad nivou Dědiny u Mělčan i nad samotnou Dobruškou – viz Obr. 3 – 5), případně. rozorání pozemků, katastrálně určených jako travní porosty, zejména v nivách vodních toků (viz Obr. 6). S intenzivním využitím některých ploch souvisí i ohrožení půd vodní erozí, splachy do toků a jejich znečišťování, a v neposlední řadě (v důsledku nízké retence) i ke zvyšování rizika vzniku povodní v níže položených územích.

strana

20


(úprava 04/2012)

Obr. 1. Třídy ochrany ZPF v řešeném území (zdroj: http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_zchbpej/).

Obr. 2. Ohrožení katastrálních území vodní erozí v řešeném území (zdroj: http://ms.sowacgis.cz/mapserv/dhtml_eroze/).

Jak bylo již zmíněno v úvodu kapitoly, jednoznačně nejvýznamnější podíl z hlediska využití pozemků v řešeném území dnes představují zemědělské pozemky, respektive orná půda. Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) jsou zastoupeny hlavně v okrajových územích na severu (Halín), jihu (mezi Mělčany a Semechnicí) a na východě (Paseky, Spáleniš-

strana

21


(úprava 04/2012)

tě). V řešeném území jsou zastoupeny téměř výhradně lesy hospodářské; zcela ojediněle na východní hranici zasahují lesy ochranné, lesy zvláštního určení se nevyskytují vůbec.

Obr. 3. Temeno Mělčanského kopce nad Dobruškou (jaro 2011). Vlivem pěstování nevhodných plodin dochází v horní části svahu k erozi půd, čímž značně klesá bonita půd. Zároveň se do jednotného kanalizačního systému města dostává velké množství balastních extravilánových vod, způsobujících problémy se zanášením stokové sítě a podstatně zatěžujících hydraulickou kapacitu ČOV Pulice.

Obr. 4-5. Zemědělské plochy na temeni a úpatí Mělčanského kopce (jaro 2011). Vlivem nevhodných pěstování plodin dochází v horní části svahu k erozi půd a vyplavování jemnozemě, čímž značně klesá bonita půd. V dolní části svahů pak dochází k „zajílování“ orné půdy a ke splachům do vodního toku, který zároveň představuje evropsky významnou lokalitu Dědina u Dobrušky. strana

22


(úprava 04/2012)

Obr. 6. Značná část pozemků ZPF v nivě Dědiny, podle KN vedených jako trvalé travní porosty, je v současnosti rozorána a intenzivně obhospodařována, což zvyšuje riziko erozního ohrožení půd a splachů do vodních toků (návrhová lokalita Z2.5, v roce 2011 pěstována řepka olejná).

Území řešené územním plánem Dobruška má značný význam z hlediska zemědělské produkce, převažuje zemědělské využití půdy (66 % rozlohy správního území). Vyskytuje se zde pestrá škála půdních typů i kategorií z hlediska ochrany ZPF. Lesní půdní fond pokrývá pouze okrajová území (cca 22 % rozlohy). Bez uplatnění hodnoceného územního plánu se nepředpokládají zásadní změny ve využití půd, všetně nagativních projevů intenzivního hospodaření.

2.5. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, FAUNA, FLÓRA, EKOSYSTÉMY, KRAJINA, ÚSES V celém zájmovém území se nenachází žádné zvláště chráněné území přírody ve smyslu § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zasahují sem však tři evropsky významné lokality, vyhlášené podle § 45a ZOPK (viz nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zařazené do evropské soustavy Natura 2000. Jedná se o EVL Rybník Spáleniště (kód lokality CZ0523287), EVL Dědina u Dobrušky (kód CZ0523007) a EVL Halín (kód CZ0524050). Soustava Natura 2000 zahrnuje vedle evropsky významných lokalit (vyhlašovány podle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) také ptačí oblasti (vyhlašované podle směrnice 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků). Uvedené směrnice členským státům ukládají zajistit ochranu vybraných přírodních stanovišť a druhů, významných pro Evropská Společenství. EVL představují území, která významně přispívají k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu strana

23


(úprava 04/2012)

evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany. Protože orgánem ochrany přírody nebyl vyloučen vliv řešeného ÚP na evropsky významné lokality, je v rámci předloženého VVURÚ zpracována samostatná část B, která se podrobně zabývá popisem a hodnocením vlivu na přítomné EVL a jejich předměty ochrany. Na tomto místě proto nejsou dále uváděny bližší charakteristiky. Jmenované EVL zároveň patří v rámci řešeného území mezi nejvýznamnější lokality zachovalých přírodních hodnot, ať už z hlediska flóry a vegetace či fauny (EVL Halín – předmětem ochrany jsou dva typy přírodních stanovišť, a dále střevíčník pantoflíček a kuňka ohnivá, v příípadě EVL Dědina u Dobrušky jsou předmětem ochrany mihule potoční a vranka obecná, v EVL rybník Spáleniště pak čolek velký). Jedná se zároveň o území významná i z hlediska obecné ochrany přírody a krajiny (tj. z pohledu ekosystémového a krajinářského – regionální ÚSES apod.). ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) V řešeném území se nenachází žádné prvky nadregionální hierarchie ÚSES ve smyslu platného územně technického podkladu NR a R ÚSES ČR (Bínová et al. 1996). Mezi prvky regionální úrovně ÚSES (podle ZÚR Královéhradeckého kraje) patří ve správním území čtyři regionální biocentra (RBC): č. 1919 Skalka (Dědina u Chábor), č. 516 Halín, č. H100 Mělčanské, č. H102 Na Cikánce, a dále následující biokoridory regionálního významu (RBK): č. 781 Halín-Zbytka, č. 791 (Halín)-Mělčanské, č. H064 Mělčanské - Skalka (Dědina u Chábor) - Na Cikánce, č. H063 Rosošky - Na Cikánce, č. 785 Broumar - Skalka (Dědina u Chábor), č. 786 Skalka (Dědina u Chábor) -Švorcova hrobka, č. 787 Na Cikánce - Louka u Čtvrtečkova mlýna. V rámci lokálního ÚSES ve správním území jsou v podkladech pro zpracování ÚP aktuálně (Hájek & Sláma, GeoVision s.r.o. 2011) vymezeny následující systémy: a)

Propojení RBK 781 – potok Dědina přes Dobrušku – RBC 1919 Dědina u Chábor s dvěma větvemi: potok Dědina v Dobrušce – Brtevský potok – (RBK Dědiny u Sudína); Brtevský potok u osady Doly – (Bačetínský potok – RBK Dědiny u Bystrého)

b)

RBK Dědiny nad Chábory – „Pasecký“ potok, pravostranný přítok Dědiny od Spáleniště – RBC Na Cikánce

c)

RBC Halín – údolí Brtevského potoka u Křovic – kaňon Brtevského potoka nad osadou Doly – RBK H063 u Domašína, s odbočkou do kaňonu Bačetínského potoka (již mimo řešené území) kaňon Brtevského potoka u osady Provoz - plošina Provozská u Domašína - RBK H064;

strana

24


d)

(úprava 04/2012)

RBC Halín – údolí Halinského potoka v Březinách – (les Malínek u Chlístova – kaňon Janovského potoka), s propojením do kaňonu Brtevského potoka mezi osadami Křovice a Doly (z větší části již na území obce Val).

FLÓRA A ROSTLINNÁ SPOLEČENSTVA Řešené území zasahuje do dvou bioregionů: západní část leží v Cidlinském bioregionu (kód 1.9), východní část v Orlickohorském bioregionu (1.69). Z hlediska fytogeografického členění zasahuje do tří fytogeografických okresů: na západním okraji (Pulice) do fyt. okresu 15. Východní Polabí (přesněji podokres 15.b – Hradecké Polabí), na východě (Domašín, Spáleniště) do jednotky 59. Orlické podhůří, převážná část území však leží ve fytochorionu 60. Orlické opuky (Běstviny, Dobruška, Mělčany. Chábory). Podle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1997) leží zájmové území v polohách střemchových jasenin (Pruno-Fraxinetum), černýšových dubohabřin (Melampyro nemorosi-Carpinetum), lokálně jsou mapovány také stanoviště jednotky mochnových doubrav (Potentillo albae-Quercetum). Z botanického pohledu lze říci, že většina území vzhledem ke svému intenzivnímu využívání reprezentuje spíše podprůměrné přírodní hodnoty, avšak v několika zachovalejších ostrůvcích přirozených ekosystémů jsou koncentrovány populace řady významných druhů flóry. S důrazem na druhy zvláště chráněné a zařazené do červeného seznamu (Procházka et al. 2001) je nutno jmenovat zejména orchideje – střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), okrotici červenou (C. rubra), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kruštík modrofialový (E. purpurata), bradáček vejčitý (Listera ovata), dále např. lilii zlatohlavou (Lilium martagon), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), bělozářku větevnatou (Anthericum ramosum), upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Většina výskytů těchto druhů je vázána na křídové podloží (opuky). V lesních porostech je relativně vzácně zastoupená jedle bělokorá (Abies alba). Co se týká vegetace řešeného území a zejména prostoru potenciálně přímo dotčeného návrhy a opatřeními hodnoceného územního plánu, převládá zde antropicky silně ovlivněná vegetace (segetální a ruderální společenstva), případně s počínajícími stadii sekundární sukcese (svazu Sambuco-Salicion capreae). Z biologicky hodnotnějších vegetačních typů lze za nejvýznamnější považovat následující: Přirozená lesní vegetace patří převážně ke společenstvům dubohabřin svazu Carpinion s bohatým zastoupením mezofilních druhů. Lužní lesy sv. Alno-Padion se vyskytují zejména v údolí Dědiny. Z fytogeografického hlediska je území zajímavé mj. severovýchodní hranicí rozšíření středoevropských bazifilních doubrav s vazbou na opukové podloží (sv. Potentilo albae-Quercetum) v Čechách. Právě s tímto vegetačním typem je spojený výskyt výše uvedených ohrožených rostlinných druhů. strana

25


(úprava 04/2012)

Z lučních společenstev jsou nejběžnější mezofilní louky sv. Arrhenatherion, místy také podmáčené pcháčové louky sv. Calthion (zejména typy s pcháčem šedým, Cirsium canum). FAUNA I ze zoologického pohledu se jedná o území intenzivně využívané kulturní krajiny charakterizované převážně ochuzenou hercynskou faunou, nicméně některé lokality (především spojené s vodními biotopy) jsou významná výskytem ohrožených a chráněných druhů. Z obojživelníků jsou význačné např. populace kuňky ohnivé (Bombina bombina), výskyt čolka velkého (Triturus cristatus), čolka obecného (T. vulgaris), rosničky zelené (Hyla arborea) v rybnících Spáleniště a Halín. Ze zástupců dalších skupin vodních organismů lze jmenovat např. vranku obecnou (Cottus gobio), mihuli potoční (Lampetra planeri) – oba druhy chráněny v EVL Dědina u Dobrušky, dále střevli potoční v témž toku či raka říčního (Astacus fluviatilis) v náhonu Zlatý potok atd. Podél Dědiny je zjištěn také např. výskyt ledňáčka říčního (Alcedo atthis), který zde má ideální hnízdní i potravní biotop. Z dalších skupin ptáků jsou významné pozorování některých dravců, jako jsou např. luňák červený (Milvus milvus), moták lužní (Circus pygargus) či ostříž lesní (Falco subbuteo) – údaje o jejich výskytu zmiňuje i např. Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (Šindlar et al. 2003). Z dalších zajímavých údajů stojí za zmínku, že např. na rybníku „Drňák“ je udáván výskyt čápů černých (Ciconia nigra), přičemž alespoň jeden pár v širším okolí pravděpodobně hnízdí (zdroj: ČSO). Čáp bílý (Ciconia ciconia) pak pravidelně hnízdí i přímo ve městě (komíny apod.). Rovněž přímo ve městě hnízdí slavík obecný (Luscinia megarhynchos) či ťuhýk obecný (Lanius collurio). Podle webových stránek města (http://www.mestodobruska.cz/informace.php?id=88) jsou v území na rybnících (Drňák, Halín, soustava rybníků Podchlumský, Semechnický a Broumar - již mimo vlastní řešené území), na Zlatém potoce a na Brtvě, také v lesích a zahradách v okolí Dobrušky nebo i ve městě samotném udávány četné druhy vodních ptáků. Vedle běžných druhů, např. kachny divoké (Anas platyrhynchos), lysky černé (Fulica atra) či labutě velké (Cygnus olor) jsou zde prokázány i polák velký a polák chocholačka (Aythya ferina, A. fuligula), čírka obecná (Anas crecca) a vzácněji i čírka modrá (A. querquedula). Z okolí Dobrušky pochází také několik náhodných pozorování vzácně se zatoulávajících „exotických“ druhů kachen (blíže viz např. Volf 2005). KRAJINA A KRAJINNÝ RÁZ Oblasti krajinného rázu jsou vymezeny na krajské úrovni v ZÚR Královéhradeckého kraje. Podle rámcového typu sídelních krajin patří převažující západní část správního území do oblasti krajinného rázu 9 – Opočensko, malá východní část (Domašín, Spáleniště) patří do strana

26


(úprava 04/2012)

oblasti krajinného rázu 11 – Orlicko, podoblast 11b – Podorlicko. Typ sídelní krajiny vznikl na základě logického překrytí charakteristik vegetační stupňovitosti, struktury využití území, historických typů sídel a jejich plužin, typů lidového domu a vývoje a osídlení krajiny. Rámcovým krajinným typem dle způsobu využití krajiny jsou v centrální a západní části řešeného území (Dobruška, Křovice, Pulice) zemědělské krajiny (Z), převažujícím rámcovým krajinným typem ve východní a jihovýchodní části řešeného území (Domašín, Spáleniště, Mělčany) a v okrajových částech na severu (Běstviny) jsou lesozemědělské krajiny (M). Zemědělská krajina (Dobruška, Křovice, Pulice) Zemědělské krajiny jsou krajiny silně pozměněné zemědělstvím. Jejich využití je však stále velmi závislé na přírodních podmínkách. Původní vegetační pokryv (zpravidla les) byl nahrazen kulturními biotopy (pole, louky, pastviny, ovocné sady, sídla), jimiž je aktuální krajina tvořena přinejmenším z 90 %. Nedílnou součástí zemědělské krajiny jsou i vesnická sídla a dále plochy porostlé dřevinnou vegetací, tj. háje, skupinky dřevin, solitéry a liniové porosty (větrolamy, břehové porosty, porostlé meze a kamenice, aleje u cest apod.). Vznikem a dlouhodobým udržováním zemědělské krajiny se výrazně zvýšila druhová biodiverzita krajiny, původní druhy a biotopy však byly převážně nahrazeny druhy kulturními či synantropními. Lesozemědělské krajiny (Běstviny, Domašín, Mělčany, Spáleniště) Jedná se o přechodný krajinný typ, charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. Zastoupení ploch porostlých dřevinnou vegetací kolísá mezi 10 % až 70 %. Jsou to polohy zemědělsky méně úrodné či stanovištně abnormálně pestré. Z hlediska druhové rozmanitosti patří lesozemědělské krajiny mezi bohaté. Nacházejí se zde druhy vázané na lesní prostředí i na nelesní stanoviště a celá škála biotopů. Krajinu tvoří mozaika lesních a zemědělských ploch, jejichž vzájemný poměr je lokálně velmi proměnný (místy převažují lesní, místy nelesní formace). Lesozemědělské krajiny mají převážně polootevřený charakter a zahrnují i menší vodní plochy, území vesnic a ostatní plochy. Ze zemědělských kultur převažují pole. Většina lesů je intenzívně hospodářsky využívána a převažují v nich stanovištně nepůvodní druhy jehličnanů. Významným refugiem stanovištně původních druhů jsou zbytky přirozených lesů a rozptýlená vegetace v krajině. Krajinný ráz v blízkosti samotného města je logicky silně ovlivněn přítomností historického centra. Významná je např. viditelnost panoramatu historického jádra Dobrušky z historických tras, z I/14 při příjezdu od Nového města nad Metují a Rychnova, z II/298 při příjezdu od Opočna a od Bohdašína, z II/309 při příjezdu od Bačetína a Bohuslavic, při příjezdu od Domašína. Charakteristická je samotná poloha Dobrušky v podhůří Orlických hor (pohledový kontakt s jejich masivem). Nezanedbatelný význam má i původní rozptýlená historická zástrana

27


(úprava 04/2012)

stavba v krajině (Spáleniště) či drobná architektura v krajině – křížky, kapličky, smírčí kříže a rozptýlená mimolesní zeleň v celém správním území. Správní území Dobrušky se vyznačuje nerovnoměrně rozmístěnými přírodovědnými hodnotami, soustředěnými zejména do zbytkových lesních celků v okrajových částech; velký význam však mají i biotopy s vazbou na vodní plochy, vodoteče a jejich nezastavěné nivy. S tím koresponduje i územní ochrana přírody (tři EVL). Charakter území odpovídá zemědělské až lesozemědělské krajině, krajinný ráz významně ovlivňuje i historicko-kulturní složka, zejména v centrální části řešeného území. Bez uplatnění nového ÚP nelze předpokládat významné změny stávajícího stavu.

2.6. ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU Počátky trvalého osídlení území Dobrušky sahají do středověku. Nejstarší písemná zpráva o Dobrušce již jako o městě, obklopeným městskou zdí (hradbami), je z roku 1320. Co tomuto stavu předcházelo a jaká byla původní podoba tržní osady Leštno, z níž se Dobruška vyvinula, není známo (různé spekulace v tomto směru nemají oporu ani v písemných dokumentech, ani v případných archeologických nálezech). Město se díky poloze na křižovatce starých obchodních cest stalo historickým centrem osídlení a přirozeným spádovým střediskem celé okolní oblasti, od 16. století se stalo i hospodářským centrem. Koncem 18. a po celé 19. století byla Dobruška jedním z podorlických center národního obrození. Historické jádro Dobrušky je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Ve správním území obce Dobruška se nachází 19 nemovitých kulturních památek, zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek (naprostá většina v k.ú. Dobruška). Jedná se mj. o tyto urbanistické a architektonické hodnoty území a pamětihodnosti: -

objekt radnice (č.p. 1),

-

kostel sv. Ducha,

-

kostel sv. Václava,

-

soche sv. Jana Nepomuckého,

-

sloup se sochou P. Marie,

-

měšťanské domy (č.p. 14, 17),

-

objekt synagogy č.p. (646),

-

Židovský hřbitov.

V území jsou dále evidovány tyto archeologické lokality. Kategorie I: -

střed města kolem náměstí (k. ú. Dobruška) lokalita u starého hřbitova pod kostelem Sv. Ducha (k. ú. Dobruška) terasa Zlatého potoka (k. ú. Dobruška) místní část Křovice (dnešní skládka) (k. ú. Křovice) strana

28


(úprava 04/2012)

vrch Chlum (k.ú. Mělčany u Dobrušky) Chlum, mohylník na kótě 357 (k.ú. Mělčany u Dobrušky) vrch Chlum – hradiště (k.ú. Mělčany u Dobrušky) Kategorie II: archeologicky cenná historická sídla jádro Domašína (k. ú. Domašín u Dobrušky) Netřeba (k.ú. Lhota u Dobrušky, severní část lokality zasahuje do k. ú. Spáleniště) Kategorie III: archeologicky cenná historická území – celé správní území. Dnešní Dobruška se 7.000 obyvateli je přirozeným spádovým centrem oblasti Orlických hor a svou sítí služeb i kulturními památkami má všechny předpoklady stát se vyhledávaným místem pro naše i zahraniční návštěvníky. Součástí Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (viz http://gis.kr-kralovehradecky.cz/scripts/detail.php?id=3242)je též soubor analytických map, podle nichž patří město Dobruška k turistickým centrům regionálního významu, a v jeho blízkosti se nachází i centra nadregionálního významu – Nové Město nad Metují, Opočno). V hodnoceném území se explicitně nepředpokládá, že bez uplatnění ÚP Dobruška by mělo docházet k závažnému poškozování území, která mají zvýšený historický, kulturní nebo archeologický význam.

strana

29


(úprava 04/2012)

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ÚZEMÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP DOBRUŠKA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY 3.1. PŮDA, LESNÍ A ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Protože asi 66 % výměry správního území města Dobruška jsou tvořeny zemědělským půdním fondem, je ZPF přirozeně i jednou z nejzávažněji dotčených složek životního prostředí. Vlivy předpokládané při uplatnění návrhu ÚP na ZPF jsou kromě plošného záboru cca 69 ha významné také z hlediska kvality půd, neboť nezanedbatelná část návrhových ploch je situována na půdách I. (23,5 ha) a II. (7,85 ha) třídy ochrany, tedy nejcennějších půdách z hlediska jejich ochrany podle zákona č. 334/1992 Sb. a navazujících právních předpisů (např. vyhláška 48/2011). S intenzivním využitím některých ploch zejména v nivách vodních toků souvisí i ohrožení půd vodní erozí, a také zvyšování rizika vzniku povodní v níže položených územích. Naopak lesní půdní fond, zastoupený asi jen na 22 % rozlohy řešeného území, lze považovat za dotčený pouze okrajově (0,8 ha).

3.2. VODA A HYDROLOGICKÝ REŽIM Vzhledem k faktu, že území řešené územním plánem Dobrušky leží v CHOPAV Východočeská křída a s ohledem na značný rozsah navržených zastavitelných ploch, lze za potenciálně významně ovlivněnou složku životního prostředí považovat povrchové vody, respektive hydrologický (odtokový) režim. V důsledku významného nárůstu zastavěných a zpevněných ploch může hrozit (při odvedení srážkových vod do recipientů) znatelné urychlení odtoku z území, eventuelně snížení infiltrace do vod podzemních (CHOPAV). Pozitivním vlivem na vody by naopak mělo být podmínění dalšího rozvoje města rozšířením stávající ČOV (již na hranici udržitelnosti – kapacita ČOV je v současné době látkově i hydraulicky vyčerpána).

3.3. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, FAUNA, FLÓRA, EKOSYSTÉMY, ÚSES Za potenciálně ovlivněnou složku životního prostředí je považován mj. tok Dědiny v EVL Dědina u Dobrušky, která představuje biotop několika zvláště chráněných živočišných druhů, včetně dvou druhů v zájmu evropských společenství. tato problematika je podrobněji řešena v části B Vyhodnocení. Zásahy do lesních porostů, případně i druhově bohatších travních porostů znamenají současně negativní ovlivnění ekologické stability.

strana

30


(úprava 04/2012)

Nové vymezení skladebných částí ÚSES (biocentra a biokoridory) bylo prováděno ze značné části souběžně s přípravou návrhu posuzovaného ÚP, takže byla zajištěna koordinace návrhových lokalit a vymezení skladebných částí ÚSES. Územním plánem navržené upřesnění vymezení ÚSES i jednotlivá opatření (zejména zatravnění zemědělské půdy v zorněných nivách) lze považovat za pozitivní přínos k zajištění funkčnosti ÚSES.

3.4. KRAJINNÝ RÁZ Krajinný ráz je potenciálně dotčenou složkou životního prostředí prakticky v každém ÚP, navrhujícím novou zástavbu v dosud nezastavěném území. Vzhledem k charakteru městské zástavby lze znatelnější vlivy na krajinu očekávat především u rozvojových lokalit či jednotlivých staveb, které bezprostředně nenavazují na zastavěné území. Obecně nelze příliš předpokládat, že by navržené rozvojové a přestavbové lokality negativně ovlivnily např. celkové panorama města vzdálenější pohledy na něj (pohledový kontakt s masivem Orlických hor).

3.5. OBYVATELSTVO, SOCIO-EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY Ovlivnění obyvatelstva se v případě přípravy a schvalování územního plánu očekává víceméně vždy pozitivní – hlavním cílem je rozvoj sídla. Za nejdůležitější přínosy ÚP pro město a jeho obyvatele, které by měly z uplatnění ÚP vyplynout, jsou považovány tyto aspekty, které byly ostatně požadovány už v Zadání ÚP: -

Stabilizace a rozvoj funkcí bydlení, rekreace, občanské vybavenosti, sportu, služeb, výroby a podnikání, vše za předpokladu zajištění ekologické stability a zlepšení dopravního a technického vybavení území; nové plochy pro bydlení byly navrženy zejména v Dobrušce, důraz byl kladem na rozvoj ploch pro bydlení v bytových domech. Plochy bydlení v rodinných domech byly navrženy v omezeném rozsahu také v obcích přiléhajících k Dobrušce (Pulice, Křovice) a v Domašíně.

-

uvedené aspekty zároveň přispívají ke stabilizaci zaměstnanosti čímž dávají předpoklad zlepšení kvality života obyvatel;

-

obdobně lze zdůraznit doplnění ploch zeleně, veřejných prostranství, rozšíření sítě cyklostezek (cyklostezka Dobruška – Opočno), případně řešení protipovodňových opatření, jako přínosy pro kvalitu života obyvatel.

-

v neposlední řadě lze uvést i zklidnění dopravy ve městě (parkovací domy apod.), jako podmínku částečného zlepšení kvality ovzduší s pozitivním dopadem především na faktory pohody, eventuelně s nepřímými dopady na veřejné zdraví;

Podrobné hodnocení očekávaných vlivů jednotlivých dílčích návrhů a jejich případných kumulativních či synergických účinků je uvedeno v kapitole 5.

strana

31


(úprava 04/2012)

4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP DOBRUŠKA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI V zájmovém území nejsou žádná zvláště chráněná území přírody, zároveň sem nezasahuje do žádné ptačí oblasti. V území se nacházejí tři evropsky významné lokality, vyhlášené nařízením vlády ČR č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění NV č. 371/2009 Sb. Orgán ochrany přírody přitom nevyloučil pro zadání územního plánu ovlivnění území EVL Dědina u Dobrušky (viz stanovisko Správy KÚ KH kraje č.j. 17643/ZP/2010 ze dne 13. 09. 2010). Předměty ochrany v případě EVL Dědina u Dobrušky představují dva evropsky významné druhy živočichů – mihule potoční a vranka obecná. Detailní vyhodnocení vlivů na EVL a PO provedené autorizovanou osobou podle § 45i ZOPK (blíže viz část B Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území) konstatuje, že územním plánem města Dobruška nebudou (za předpokladu dodržení navržených opatření) významně negativně ovlivněny předměty lokality ani celistvost lokality. Území leží v CHOPAV Východočeská křída, žádná z ochranných podmínek této oblasti (resp. zákazů stanovené nařízením vlády č. 85/1981 Sb. – např. zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha, odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, provádět výstavbu některých zařízení (pro výkrm prasat o celkové kapacitě nad 5000 kusů, závodů na zpracování ropy a dále závodů chemické výroby, využívajících ropu nebo ropné látky jako surovinu, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW atd.) však s pravděpodobností hraničící s jistotou nebude územním plánem ovlivněna. Existujícím problémem města Dobruška je plné vytížení stávající čistírny OV v Pulicích a nedostatečná úroveň čištění odpadních vod, resp. chybějící kanalizace v některých částech obce. Pouze v Dobrušce a Pulicích je vybudována (jednotná) kanalizace, v sídlech Běstviny, Domašín, Křovice a Mělčany jsou OV jen částečně čištěny v septicích nebo jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení. Jedním z problémů kanalizačního systému města je i velký objem srážkových vod a balastních vod v kanalizaci. V některých částech obce chybí i soustavná dešťová kanalizace. Jakýkoliv další rozvoj města je proto podmíněn intenzifikací či rozšířením stávající ČOV.

strana

32


(úprava 04/2012)

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚP DOBRUŠKA, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH 5.1. STÁVAJÍCÍ VLIVY Území Dobrušky představuje dlouhodobě jedno z rozvojových center regionu. Za stávající vlivy na životní prostředí je nutno označit např. stále rostoucí požadavky na rozvoj a kvalitu bydlení, s nimiž se územní plán musí vypořádat. V předchozím (tj. dosud platném) územním plánu města Dobruška, ve znění změn č. 1–3 platném od 2003 (zpracovatel AR Projekt Brno (dále jen ÚPM Dobruška) je navrženo velké množství (z pohledu udržitelného rozvoje přímo nadbytek) rozvojových ploch, které by v případě využití všech uvažovaných lokalit znamenaly značnou zátěž území a jeho efektivního využívání. ÚPM mimo jiné navrhuje velký rozsah zastavitelných ploch (jen v rámci ZPF se potenciální zábory dotýkají cca 129 ha území), což předpokládá také související požadavky na budování nové technické infrastruktury a komunikací a další dopady na krajinu. Dosavadní územní plán však nebyl jako celek vyhodnocen z hlediska vlivů na ŽP, např. z hlediska záboru a kvality ZPF (hodnoceny byly pouze změny ÚPM č. 2 a 3, řešící lokality výroby či areál skládky odpadů). ÚPM přitom nepočítal např. s rozšířením ČOV apod. Podstatné vlivy na povrchové i podzemní vody a chráněnou oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) - kap. 2 a 3 nelze reálně uvažovat u jednotlivých plánovaných záměrů (viz kap. 4), na úrovni územního plánu je však žádoucí připravit podmínky pro minimalizaci sekundárních vlivů, mezi něž lze počítat např. omezení vsakování srážkových vod do vod podzemních v důsledku kumulativního trvalého záboru ploch (zastavěné a zpevněné plochy). Z dalších sekundárních vlivů stávajícího ÚPM je nutno jmenovat zvýšené povodňové riziko. Předchozí územní plán (s ohledem na tehdy platnou legislativu) tyto aspekty nemusel řešit v aktuálně požadované podorbnosti (např. vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území). Ze stávajících jevů lze dále uvažovat nepříznivé ovlivnění vodních ekosystémů a zejména vodní fauny regulacemi toků v intravilánu, které jsou důsledkem dřívějšího řešení protipovodňové ochrany. Na řadě míst (zejména v nivě Dědiny mezi Mělčany a Dobruškou) neodpovídá aktuální stav pozemků (orná půda) katastrálnímu určení (trvalé travní porosty), což přispívá k riziku eroze a smyvu půd (poloha v záplavovém území Dědiny) a zároveň výrazně omezuje biologickou diverzitu a ekologickou stabilitu území. V nivě Dědiny je přitom vymezen lokální strana

33


(úprava 04/2012)

ÚSES a měla by ve zvýšené míře plnit ekologicko – stabilizační funkce. Vzhledem k rozorání pozemků, katastrálně určených jako travní porosty, je biocentrum pod Mělčanským kopcem aktuálně převážně nefunkční, biokoridor podél toku je převážně aspoň částečně funkční. Značný problém představuje i pěstování nevhodných plodin na svažitých pozemcích (opět zejména nad nivou Dědiny u Mělčan i nad samotnou Dobruškou – viz Obr. 3 a 4).

5.2. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY PŘIJETÍ ÚP DOBRUŠKA Na základě grafického územního vymezení a popisu navrhovaného využití všech definovaných ploch přestavby a zastavitelných ploch (dále jen návrhové lokality) a dalších opatření v předloženém návrhu ÚP je níže uvedeno podrobné zhodnocení očekávaných vlivů přijetí územního plánu. Při hodnocení byl brán v úvahu věcný obsah jednotlivých lokalit / funkčních ploch i veškeré dostupné informace o současném životním prostředí v území.

NÁVRHOVÉ LOKALITY NÁVRHU ÚP DOBRUŠKA Vlivy pro všechny návrhové lokality jsou hodnoceny podle následujícího schématu: Označení návrhové lokality (návrh funkčního využití) - celková plocha Stručný popis obsahu návrhové lokality Stávající stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů Souhrn, vhodnost zmírňování dopadů A) ZASTAVITELNÉ PLOCHY S VYDANÝM ÚZEMNÍM ROZHODNUTÍM V řešeném území se nacházejí následující zastavitelné plochy mimo hranice zastavěného území, pro které již bylo (na základě platného ÚPM) vydáno územní rozhodnutí, stavební povolení nebo územní souhlas a které nebyly do doby zpracování návrhu ÚP (10/2011) zkolaudovány nebo zakresleny v katastrální mapě jako stavební pozemky s rozestavěnou stavbou. Tyto plochy nejsou v rámci hodnoceného ÚP zahrnuty v záborech půdního fondu, neboť souhlas s vynětím ze ZPF (případně odnětí z PUPFL) byl již vydán v rámci územního řízení. Do zastavěného území nejsou tyto plochy zahrnuty, neboť v případě, kdy dojde k propadnutí územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, zůstanou tyto plochy územím zastavitelným, nikoli zastavěným. Hodnotit vliv těchto lokalit na životní prostředí či dokonce požadovat jejich zmírňování považuje zpracovateli Vyhodnocení (vzhledem k jejich souladu s platnou ÚPD a k již ukončeným nebo probíhajícím povolovacím procesům) za neúčelné. Přesto jsou alespoň zmíněny hlavní očekávané vlivy. 02 - k.ú. Dobruška Zv2.1 Prodejna potravin a smíšeného zboží vč. sítí, reklamní pylon, napojení na I/14 (OM) V lokalitě převzaté z platného ÚPM Dobruška je vydáno stavební povolení na stavbu prodejny potravin a smíšeného zboží. Stávající stav lokality, očekávané vlivy návrhu strana

34


(úprava 04/2012)

Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – orná půda, jedná se o podprůměrně produkční zemědělské půdy zařazené ve IV. třídě ochrany ZPF o rozloze cca 0,77 ha. Vliv návrhu s vydaným stavebním povolením není nutno na úrovni ÚP hodnotit. Přesto lze za mírně negativní vliv považovat mírné snížení ekologické stability území, vliv na obyvatelstvo či socioekonomické charakteristiky území lze charakterizovat jako mírný pozitivní. Zv2.2 ZD Dobruška – bioplynová stanice (VZ) Dle vydaného ÚR jde o umístění bioenergetické kogenerační jednotky na výrobu energií z bioplynu ve stávajícím zemědělském areálu. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu Návrh představuje novou výstavbu energetického zařízení uvnitř oploceného areálu zemědělského podniku. Dotčená plocha (p.č. 1268/1, 1268/18) podprůměrně produkční zemědělské půdy o rozloze cca 0,65 ha je aktuálně pokryta trvalým travním porostem (intenzivně obhospodařovaná kulturní louka). Ve vztahu k dosud platnému ÚPM Dobruška se jedná o zmenšení původně navrhované záborové plochy – zbývající plocha je nově navržena k funkčnímu vužití jako NZ.1. Pro lokalitu je již vydáno rozhodnutí o odnětí ze ZPF, vliv na úrovni ÚP proto nelze samostatně hodnotit; po skutečném zastavění lokality se však bude jednat o příspěvek ke kumulaci záboru ploch. 03 - k.ú. Domašín u Dobrušky Zv3.1 rodinný dům (BV) Obsah návrhu: Výstavba jednoho rodinného domu. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu Současný stav území podle KN představuje ZPF – orná půda, jedná se o velmi málo produkční půdní jednotku zařazenou v V. třídě ochrany. Tento fakt spolu s rozlohou lokality (0,15 ha) umožňuje konstatování, že vlivy na ZPF či na ekologickou stabilitu území budou zanedbatelné. Ve vztahu k dosud platnému ÚPM Dobruška se jedná o výrazné zmenšení původně navrhované záborové plochy, umožňující zachování roztroušeného charakteru zástavby v oblasti Studánek a tím i příznivější působení na krajinný ráz. Zpracovatel Vyhodnocení upozorňuje na fakt, že vzhledem k poloze v rozptýlené zástavbě bez napojení na kanalizaci je nutné nakládání s odpadními vodami řešit individuálně dle platné legislativy (nepropustná jímka na vyvážení, případná domácí ČOV pouze v případě povolení vodoprávního orgánu dle § 38, odst. 7 vodního zákona). 05 - k.ú. Mělčany u Dobrušky Zv5.1 Vodárna Mělčany (TI) V lokalitě je vydáno stavební povolení na stavbu nové úpravny vody u vodojemu Chlum s plánovanou kapacitou 30 l/s. Realizací nové úpravny vody je podmíněna nová výstavba v celém správním území (s výjimkou k.ú. Spáleniště). Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Návrh je situovaný na lesním pozemku (PUPFL) o rozloze cca 0,3 ha v přímé návaznosti na existující vodojem Chlum (odděleno pouze přístupovou komunikací). Plocha je již v současnosti zbavena porostu, bylo rozhodnuto o odnětí plochy z PUPFL. Oproti stávajícímu stavu (odlesněná plocha) dojde v lokalitě pouze k mírnému snížení ekologické stability. B) VYMEZENÉ ZASTAVITELNÉ PLOCHY Návrh nového ÚP do značné míry přebírá návrhové lokality z ÚPM Dobruška platného od roku 2003, ve znění změn č. 1–3 (zpracovatel AR Projekt Brno). Z teoretického hlediska není při posuzování vlivu na ŽP rozdíl mezi lokalitou převzatou a nově vymezenou, nicméně po strana

35


(úprava 04/2012)

praktické stránce se vliv vyhodnocuje vždy vůči stavu „nulové“ alternativy. Vliv nově navržených lokalit se vyhodnocuje především vůči aktuálnímu stavu krajiny. V převzatých lokalitách představuje „nulový stav“ současné funkční zařazení lokality v ÚPM, jedná se tak o vliv de iure již jednou akceptovaný a odsouhlasený všemi dotčenými orgány (přestože faktické vyhodnocení lokalit ÚPM z hlediska jejich vlivů na ŽP nebylo provedeno). Z tohoto důvodu zpracovatel vlivy návrhových lokalit převzatých a nových rozlišuje alespoň slovním komentářem, který mj. odůvodňuje rozdílná kritéria akceptovatelnosti vlivů. V případě zjištění nezanedbatelných vlivů převzatých lokalit doporučuje zpracovatel schválení záměru za současného přijetí navržených zmírňujících opatření. Oproti dosud platné ÚPD dochází v některých lokalitách hodnoceného Návrhu ÚP k redukci řady lokalit (zmenšení rozsahu či úplnému vypuštění), a to především z důvodu udržitelnosti a koncepčnosti rozvoje v celém území. Vliv takové lokality lze v některých případech již sám o sobě považovat za dostatečně zmírněný. 01 - k.ú. Běstviny Z1.1

V Obci (BV) - 0,120 ha

V ÚPM Dobruška lokalita zahrnuta ve stávajících plochách. Lokalita doplňuje proluku v zástavbě a je pro 1 rodinný dům, který bude situován v jižní části pozemku. Při západní hranici lokality bude ponechán veřejný prostor v šířce 6 m z důvodu prostupnosti území. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Jedná se o plochu v proluce stávající zástavby podél místní komunikace, aktuálně využité jako trvalý travní porost s několika stromy. Pozemek leží převážně na kvalitních půdách zařazených převážně do II. třídy ochrany ZPF (BPEJ 54400), z malé části i I. třídy ochrany. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : S ohledem na maloplošnost návrhové lokality se předpokládají pouze zanedbatelné vlivy na ZPF, ekologickou stabilitu či vodní režim území. Souhrn, vhodnost zmírňování dopadů: Vlivy návrhu na životní prostředí jsou zanedbatelné, nevzniká potřeba zmírňování dopadů. Z1.2

U Silnice (SV) - 0,377 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, vyplňuje proluku v zastavěném území. V SV části lokality ponechán veřejný prostor šířky 6 m pro přístup na pozemky v údolní nivě Halínského potoka. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Jedná se o plochu v proluce stávající zástavby podél silnice I/14, aktuálně využité jako trvalý travní porost a zčásti jako ostatní plocha (parkovací plocha u autoservisu). Pozemek leží na kvalitních půdách zařazených do I. (BPEJ 71100, 0,15 ha) a II. třídy ochrany ZPF (BPEJ 54400, 0,19 ha). Vlivy na lidské zdraví – v lokalitě se může projevovat hluková zátěž z komunikace I. třídy. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepředpokládají se. Souhrn, vhodnost zmírňování dopadů: Vlivy návrhu na životní prostředí nejsou citelně negativní, jedná se o převzatou návrhovou lokalitu z dosud platného ÚPM. přesto je možné zmírňování dopadů např. na ZPF. Pro odnětí ze ZPF přednostně využít méně produkčně významné plochy u silnice (zastavění max. 40 % - viz regulativy pro plochy SV), na plochách v návaznosti na přilehlé travní porosty zachovat ZPF (např. v kultuře „zahrada“). Vzhledem k možné hlukové zátěži je umisťování staveb pro trvalé bydlení v lokalitě podmíněno splněním hygienických limitů pro hluk (viz nařízení vlády č. 148/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). strana

36


Z1.3

(úprava 04/2012)

Nad Halínským potokem (BV) - 0,329 ha

Lokalita určena pro 2 RD. Veřejný prostor mezi lokalitou a pozemkem 148/1 bude ponechán v minimální šíři 8 m. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Jedná se o zemědělsky využitou plochu mimo hranice stávající zástavby (dle KN trvalý travní porost, v době zpracování Vyhodnocení zoráno). Pozemek leží na půdách zařazených do V. třídy ochrany ZPF (BPEJ 52054), které v minulosti prošly plošným odvodněním. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepředpokládají se. Souhrn, vhodnost zmírňování dopadů: Vlivy návrhu na životní prostředí nejsou citelně negativní, přesto je možné zmírňování dopadů např. na ZPF. Pro odnětí ze ZPF přednostně využít plochy u přístupové komunikace (zastavění max. 25 %, resp. 300 m2 - viz regulativy pro plochy BV), na plochách v návaznosti na přilehlé travní porosty zachovat ZPF (např. v kultuře „zahrada“). 02 - k.ú. Dobruška Z2.1

Laichterova (SM) - 0,425 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška. Lokalita je v zastavěném území. Navrhovaná zástavba vytvoří uliční frontu podél Laichterovy ulice, dále je navržena jednostranná alej. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území bude schválená územní studie, která prověří objemové regulativy. Do doby řešení území dle územní studie se připouští parkoviště osobních vozidel na terénu na pozemcích východně od stávajícího parkoviště. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Část návrhové lokality tvoří podle katastru nemovitostí ostatní plochy (zastavěné plochy a nádvoří, aktuálně využité převážně jako parkoviště), většinu ploch (cca 0,3 ha) v současnosti představuje zemědělský půdní fond (zahrady s ovocnými stromy, převážně na podprůměrně produkční půdě zařazené do IV. třídy ochrany ZPF). Plocha je součástí MPZ Dobruška. Na lokalitě lze očekávat jen mírné nepříznivé vlivy, např. snížení biodiverzity a ekologické stability. Zábor ZPF lze s ohledem na polohu v městské zástavbě, velikost i kvalitu pozemků považovat za zanedbatelný. Málo významný vliv je předpokládán na obyvatelstvo a socioekonomické charakteristiky území, a to jak v kladném, tak záporném smyslu: Pozitivně by mělo působit logické doplnění městské zástavby, případně zkvalitnění služeb, na druhou stranu je možné, že po přechodnou dobu dojde k určitému zvýšení intenzity dopravního ruchu (vlivem dočasného rozšíření ploch parkování). V žádném ohledu se však neočekává trvalý rušivý vliv ani neakceptovatelné ovlivnění životního prostředí či lidského zdraví. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : S ohledem na polohu v MPZ by mohl teoreticky utrpět krajinný ráz (např. nevhodným hmotovým uspořádáním či architektonickým provedením staveb). Tento sekundární vliv je eliminován požadavkem území studie. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově tento návrh negativně ovlivní životní prostředí jen mírně až zanedbatelně, s dílčími pozitivními efekty na socioekonomickou sféru. Zmírňování možných dopadů je vhodné zajistit kvalitní architekturou a ozeleněním budoucích staveb i území (uliční alej). Z2.2

K Rychnovu (OM, SK, DS.4) - 3,693 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška. Díky poloze u silnice I/14 je navržena pro systémové řešení hromadného parkování ve městě (umístění parkovacích domů). Výška objektů ve strana

37


(úprava 04/2012)

funkční ploše SK je max. 16 m, max. 4 NP. Výška objektů ve funkční ploše DS.4 a OM je max. 10 m, resp. max. 3 NP. Podél jižní hranice lokality při silnici II/298, podél východní hranice lokality při silnici I/14 a podél Solnické ulice bude provedena alejová výsadba. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území bude schválená územní studie, která může upravit objemové regulativy. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Jde o lokalitu převzatou, záporné vlivy již byly akceptovány při schvalování platné ÚPD. Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – orná půda, jedná se převážně o podprůměrně produkční zemědělské půdy zařazené ve IV. třídě ochrany ZPF (BPEJ 52004). Negativní vliv návrhu na půdní fond lze považovat za nezanedbatelný (trvalé odnětí ploch ze ZPF na celé rozloze), nicméně akceptovatelný (především vzhledem k uvedené kvalitě i díky poloze v logicky uzavřeném území mezi I/14 a městskou zástavbou). Případný vliv na obyvatelstvo a socioekonomické charakteristiky území bude z dlouhodobého hlediska spíše mírně pozitivní (zklidnění centra města). V severní části lokality lze v souladu s funkčními regulativy umístit bytové domy, pouze pokud jejich situování vyhoví hygienickým limitům (hluk ze silnice I/14). Protihlukovou bariéru částečně tvoří garážový objekt v ploše DS.4 (max. 3NP). Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Jedná se o příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních – spolu s dalšími záměry nelze vyloučit určité ovlivnění akumulace podzemních vod v CHOPAV). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může značně přispět i ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí nejspíše jen mírně negativně, s dílčími pozitivními efekty na socioekonomickou sféru. Zmírňování možných dopadů je vhodné zajistit např. maximálním ozeleněním budoucích staveb a nezastavěných ploch, případně i vhodným výběrem výsadeb (pro uliční aleje preferovat geograficky a stanovištně původní dřeviny). Vzhledem k očekávané značné zastavěné ploše je žádoucí řešit odvádění srážkových vod vsakováním či retencí přímo na lokalitě, nelze připustit bezprostřední vypouštění do recipientu. Z2.3 Za Plaveckým areálem (PD, OS.1) - 2,6493 ha Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, navazuje na zastavěné území, doplňuje stávající proluku mezi zástavbou a silnicí II/298. Plocha bude využita pro sportovní plochy dle aktuálních potřeb města. Část ploch bude využita pro veřejné prostranství s dominantní funkcí sportu. Podél jižní hranice lokality při silnici II/298 bude provedena alejová výsadba. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území bude schválená územní studie, která navrhne konkrétní hmotové uspořádání dle zvoleného funkčního využití. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN představuje převážně ZPF (převážně travní porosty, zčásti i orná půda, na podprůměrně produkčních zemědělských půdách zařazených ve IV. třídě ochrany). Malá část je určena jako ostatní plocha (ostatní komunikace). Aktuální stav představují především neudržované travní porosty, částečně i navážky zemin s ruderální vegetací. Jde o lokalitu převzatou, případné vlivy na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování platné ÚPD. Za negativní vliv návrhu na půdní fond lze přitom považovat trvalé odnětí ploch ze ZPF na celé rozloze, přijatelnost vychází především z nižší kvality ZPF a polohy v území uzavřeném mezi silnicí II/298 a městskou zástavbou. Mírně nepříznivý vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu – snížení stability ze stupně 1-2 (travní porosty, ruderální bylinná lada) převážně na stupeň 0 (zastavěné a zpevněné plochy). Případný vliv na obyvatelstvo bude nejspíše mírně pozitivní (zlepšení občanské vybavenosti a sportovního vyžití). Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Jedná se o příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných strana

38


(úprava 04/2012)

ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních – spolu s dalšími záměry nelze vyloučit určité ovlivnění akumulace podzemních vod v CHOPAV). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může značně přispět i ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí nejspíše jen mírně negativně, s dílčími pozitivními efekty na socioekonomickou sféru. Zmírňování možných dopadů je žádoucí zajistit zejména maximálním podílem zeleně (zejména parkově upravené v rámci ploch PD), ale i vhodným ozeleněním budoucích staveb a nezastavěných ploch (např. pro uliční aleje preferovat geograficky a stanovištně původní dřeviny). Vzhledem k očekávané značné zastavěné ploše je nutno řešit odvádění srážkových vod vsakováním či retencí přímo na lokalitě, nelze připustit bezprostřední vypouštění do recipientu. Z2.4

Na Trojici (RZ) - 3,134 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška ve zmenšeném rozsahu. Plocha navazuje na zastavěné území. Lokalita je určena pro rekreační zahrádky jako náhrada za rušené zahrádky v lokalitě P2.1 „V Zahradách“. Velikost jednotlivých zahrádek je doporučena v rozmezí 300 – 600 m2, velikost jednotlivých zahrádkářských chat max. 30m2. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území bude schválená územní studie, která vyřeší parcelaci včetně napojení na komunikace ve stávající zahrádkářské kolonii. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – orná půda, jedná se převážně o podprůměrně produkční zemědělské půdy zařazené ve IV. třídě ochrany ZPF. Ve vztahu k dosud platné ÚPD se jedná o zmenšení původně navrhované záborové plochy. Vliv návrhu na půdní fond lze tak považovat za zanedbatelný (při využití pro zahrádky není nutné trvalé odnětí ploch ze ZPF, navíc vzhledem k uvedené kvalitě půd není nijak omezeno efektivní zemědělské využití bonitně cennějších půd). Ve vztahu k ekologické stabilitě území bude vliv neutrální či dokonce mírně příznivý – předpoklad vzniku travních porostů či výsadeb ovocných dřevin apod. alespoň na části ploch, a tím i zvýšení ES ze stupně 1 (orná půda) na převažující stupeň 2-3 (TTP, dřeviny) s pouze maloplošnou zástavbou (SES 0). Případný vliv na další složky ŽP i obyvatelstvo bude s největší pravděpodobností neutrální. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Nepředpokládá se. Vhodnost zmírňování dopadů: Není nutno zmírňovat vlivy návrhové lokality, zábor již byl oproti stávajícímu ÚPM snížen. Z2.5

K Mělčanům (DS.2, OS.1, PD) - 2,487 ha

Lokalita navazuje na zastavěné území, s drobnými úpravami je převzata z ÚPM Dobruška. Plocha východně od silnice III/29849 je určena výhradně pro potřeby správy a údržby komunikací. Pokud lokalita nebude využita k tomuto účelu, nebude zastavována. V západní části lokality na funkční ploše OS.1 bude rozšířen sportovní areál. Šířka veřejného prostoru, kterým prochází silnice, je 12 m. Součástí veřejného prostoru bude kromě komunikace pro motorová vozidla chodník a vzrostlá zeleň. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Lokalita navazuje na stávající areál silniční správy a sportovní areál. Podle KN představuje využití území ZPF – trvalé travní porosty. Jedná se o nadprůměrně produkční zemědělské půdy nejvyšší bonity, zařazené v I. třídě ochrany ZPF (BPEJ 55800). Aktuální stav pozemků ve východní části (orná půda) však neodpovídá katastrálnímu určení (TTP), což přispívá k riziku smyvu půd (poloha v nivě, resp. záplavovém území Dědiny) a zároveň již omezuje biologickou diverzitu a ekologickou stabilitu území.

strana

39


(úprava 04/2012)

Negativní vliv návrhu na půdní fond lze považovat s přihlédnutím k zařazení do nejvyšší třídy ochrany ZPF za nezanedbatelný (předpoklad trvalého odnětí ploch ze ZPF na celé rozloze), a pouze podmíněně akceptovatelný vzhledem k poloze v návaznosti na stávající zástavbu. Jen mírně nepříznivý vliv lze očekávat v důsledku snížení ekologické stability ze stupně 1 (orná půda) až 2 (travní porost) převážně na stupeň 0 (zastavěné či zpevněné plochy). Případný vliv na další složky prostředí či obyvatelstvo lze hodnotit jako nevýznamný. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Jedná se o příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních – spolu s dalšími záměry nelze vyloučit ovlivnění akumulace podzemních vod v CHOPAV). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může značně přispět i ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Negativní ovlivnění prostředí (především ZPF) je nezanedbatelné, protože se však jedná o lokalitu víceméně převzatou z platného ÚPM, neliší se její vlivy od „nulové varianty“. Ke zmírnění možných vlivů na biologickou diverzitu a vodní režim je nutno ponechat maximální podíl ploch nezpevněných, odvádění srážkových vod řešit vsakováním či retencí přímo na lokalitě, nelze připustit bezprostřední vypouštění do recipientu. Případné rozšíření areálu silniční správy v co nejvyšší míře doplnit zelení ke kompenzaci snížené ekologické stability v území (preferovat geograficky a stanovištně původní dřeviny). Z2.6

U Dědiny (DS.5) - 0,570 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, navazuje na zastavěné území. Lokalita je určena pro parkování sportovního areálu. Z části půjde o trvale upravené zpevněné plochy parkování, tato část bude doplněna vysokou zelení. Část lokality bude ponechána jako trvalý travní porost a využívána bude pouze v době divácky atraktivních sportovních utkání, kdy zpevněné parkovací plochy v okolí sportovního areálu nebudou dostačovat. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF zařazený do I. třídy ochrany (BPEJ 55800) – orná půda, z malé části též TTP. I přes zařazení plochy v I. třídě ochrany ZPF lze považovat negativní vliv na půdní fond za málo významný (především vzhledem k poloze v malém uzavřeném území mezi I/14, III/29849 a zástavbou, trvalé odnětí ploch ze ZPF navíc není nutné na celé rozloze). Vliv na ekologickou stabilitu lze hodnotit jako neutrální, neboť zčásti dojde ke snížení ES – převod z orné půdy (SES = 1) na zpevněné plochy (SES = 0), zčásti ke zvýšení (převod na TTP, výsadba dřevin SES = 2). Vlivy této lokality na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Jedná se o drobný příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF. Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může společně s dalšími návrhy mírně přispívat ke zvyšování povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně negativně, zmírnění dopadů je možno dosáhnout nejlépe maximálním možným podílem nezpevněných a nezastavěných ploch, případně i vhodným výběrem výsadeb zeleně (preferovat geograficky a stanovištně původní dřeviny). Z2.7

K Opočnu (KBA Grafitec)

(VL, PD, DS.5) - 3,983 ha

Lokalita převzata ÚPM Dobruška (změna č. 3), navazuje na zastavěné území, z části v zastavěném území leží. Lokalita je určena pro další rozvoj stávajícího výrobního areálu KBA Grafitec. Při jižní hranici lokality vedena veřejná komunikace, z níž je lokalita přístupná. Komunikace slouží pro přístup do výrobních ploch v případě jejich budoucího rozšiřování zástrana

40


(úprava 04/2012)

padním směrem (směr Opočno). Jižně od komunikace jsou navrženy plochy pro parkování zaměstnanců areálu. Dočasně lze pro parkování využívat i navrženou komunikaci, pokud nebude využita pro vjezd do areálu. Parkovací plochy slouží současně pro sportovní areál v době konání akcí s vyšší diváckou návštěvností. Severně od lokality je navrženo rozšíření veřejného prostranství, jímž je vedena místní komunikace a cyklostezka. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Výrobní zóna města se historicky rozvíjí v této části správního území, kde veškeré plochy jsou s I. třídou ochrany na ZPF (BPEJ 51000, 55600). Zcela převažuje stávající využití pozemků jako orné půdy, z menší části ostatní plochy. Podle KN zastoupeny též kultury TTP, zahrada, ostatní plocha (zeleň, ostatní komunikace, zastavěná plocha a nádvoří. Část plochy na k.ú. Pulice je odvodněna (investice do půdy). Negativní vliv návrhu lze hodnotit především z hlediska záborů půdního fondu jako značný (trvalé odnětí ploch ze ZPF na rozloze cca 3,7 ha), a pouze podmíněně akceptovatelný vzhledem k poloze v návaznosti na silnici I/14, stávající areál a okrajovou polohu výrobního území v rámci města. Mírně nepříznivý vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu – snížení stability ze stupně 1 (orná půda) převážně na stupeň 0 (zastavěné plochy). Případný vliv na obyvatelstvo a socioekonomické charakteristiky území by měl být převážně pozitivní (posílení zaměstnanosti); k rušivým vlivům (intenzivnější dopravní obsluha či hluková zátěž ze samotného areálu) může docházet nanejvýš lokálně (např. v okolí komunikací). Vlivy této lokality na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Jedná se o značný příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních – spolu s dalšími záměry nelze vyloučit určité ovlivnění akumulace podzemních vod v CHOPAV). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může značně přispět i ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově lze očekávat znatelné negativní ovlivnění prostředí, především ZPF a vodní režim. Ke zmírnění možných vlivů je nutno ponechat maximální podíl ploch nezpevněných, odvádění srážkových vod řešit vsakováním či retencí přímo na lokalitě – není žádoucí bezprostřední vypouštění dešťovou kanalizací do recipientu. O odnímání ploch v rámci rozšiřování areálu je třeba rozhodovat etapovitě podle skutečné potřeby. Případné rozšíření areálu v co nejvyšší míře doplnit zelení ke kompenzaci snížené ekologické stability v území (preferovat vysokou zeleň, zejména geograficky a stanovištně původní dřeviny). Z2.8

Opočenská (BX, VD, PD) - 2,907 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, je určena zejména pro smíšené bydlení a výrobní činnost majitelů rodinných domů. Z Opočenské ulice se předpokládá vstup na pozemky rodinných domů, z prodloužení ulice Na Poříčí vstup na pozemky s výrobní částí. V západní části lokality jsou plochy pro výrobu a služby, navazující na stávající plochy výroby. Výška a objem zástavby musí být přizpůsoben charakteru navazující rodinné zástavby v Opočenské ulici a v ulici Na Poříčí. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je schválená územní studie. Výstavba v záplavovém území Q100 v lokalitě (s výjimkou páteřní komunikace) je podmíněna realizací protipovodňového opatření v Mělčanech (suchý poldr Mělčany, lokalita Z5.4). Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Lokalita leží v zastavěném území, převážná část pozemků (cca 2 ha) dosud patří do ZPF – orná půda, zahrada. Půdy jsou zařazeny většinou do I. třídy ochrany (BPEJ 55600, 55800), část plochy nemá BPEJ evidováno (ostatní plocha – zeleň, zastavěná plocha, ostatní komunikace). Na styku ulic Opočenská a Na Poříčí v SV části lokality je platnou ÚPD navrženo lokální veřejné prostranství s dominantní funkcí zeleně (PZ) – p.č. 975/12, což nesouhlasí s aktuálním stavem. Negativní vliv návrhu na půdní fond lze považovat za značný (trvalé strana

41


(úprava 04/2012)

odnětí ploch I. třídy ochrany ze ZPF), nicméně podmíněně akceptovatelný (především vzhledem k poloze v zastavěném území a díky regulativům navrženého funkčního využití BX). Mírně nepříznivý vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu (snížení stability; podmíněně může být vliv neutrální – v případě realizace navržených opatření). Případný vliv na obyvatelstvo či socioekonomické charakteristiky území lze očekávat mírně pozitivní (přiměřený rozvoj funkcí na okraji městské zástavby). Vlivy této lokality na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Jedná se o příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních – spolu s dalšími záměry nelze vyloučit určité ovlivnění akumulace podzemních vod v CHOPAV). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může přispět i ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí spíše negativně, s převážně pozitivními efekty na socioekonomickou sféru. Protože se jedná o lokalitu převzatou z platného ÚPM, neliší se její vlivy od „nulové varianty“. Pro zmírňování dopadů je žádoucí především ozelenění části lokality katastrálně určené jako zeleň, nanejvýš vhodná je výsadba vysoké zeleně, případně parková úprava v SV části území. Plochy ZPF odnímat pouze v nejnutnějším rozsahu (dle regulativů tvoří v rámci funkce BX nejméně 40 % ploch zeleň – lze ponechat v ZPF, např. v kultuře zahrada). Pro navrženou výrobní funkci požadovat maximální ozelenění budoucích staveb a nezastavěných ploch, snížení ES kompenzovat vhodným výběrem výsadeb (geograficky a stanovištně původní dřeviny). Odvádění srážkových vod je nutno řešit vsakováním či retencí na jednotlivých pozemcích, není žádoucí bezprostřední vypouštění do recipientu. Z2.9 Na Poříčí I. (VL, PD) - 3,888 ha Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, navazuje na zastavěné území (výrobní zónu města Dobruška), z části doplňuje proluku ve stávající zástavbě. V současné době není možný prostup územím. Vzrostlá zeleň v uličních profilech oddělí stávající obytnou zástavbu od výrobních areálů, resp. uzavře pohled na město od západu a alespoň částečně eliminuje uplatňování rozsáhlých objemů průmyslové zástavby. Vzrostlá zeleň bude i součástí jednotlivých výrobních areálů, v nichž bude vysázena minimálně po obvodu. Veřejným prostranstvím je vedena cyklostezka Dobruška – Opočno. Veřejné prostranství při jižní hranici bude rozšířeno na pozemek 1048/3. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je schválená územní studie, která stabilizuje komunikace, vyřeší napojení lokality na inženýrské sítě a navrhne rozdělení území na jednotlivé areály. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN představuje ZPF I. třídy ochrany – orná půda, zahrada (BPEJ 55600), částečně ostatní plocha. Aktuálně pokrývá část lokality též travní porost. Značný negativní vliv představuje návrh z hlediska ZPF (trvalé odnětí cca 3 ha ploch nejkvalitnějších půd), nicméně podmíněně akceptovatelný (vzhledem k poloze v logicky uzavřeném území mezi zástavbou). Pouze mírně nepříznivý vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu – snížení stability bude zčásti vyváženo doplněním vysoké zeleně. Vliv na obyvatelstvo bude nejspíše mírně pozitivní (nerušící rozvoj ve vhodné lokalitě, pracovní příležitosti). Vlivy této lokality na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Jedná se o příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních – spolu s dalšími záměry nelze vyloučit určité ovlivnění akumulace podzemních vod v CHOPAV). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může značně přispět i ke zvýšení povodňového rizika.

strana

42


(úprava 04/2012)

Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí převážně negativně, s dílčími pozitivními efekty na socioekonomickou sféru. Protože se jedná o lokalitu převzatou z platného ÚPM, neliší se její vlivy od „nulové varianty“. Zmírňování možných dopadů je vhodné zajistit např. maximálním ozeleněním budoucích staveb a nezastavěných ploch, případně i vhodným výběrem výsadeb (pro izolační zeleň využít geograficky a stanovištně původní dřeviny). Vzhledem k očekávané značné zastavěné ploše je nutno řešit odvádění srážkových vod vsakováním či retencí přímo na lokalitě, nelze připustit bezprostřední vypouštění do recipientu. Z2.10 U Nádraží (BH) - 0,504 h Lokalita leží v zastavěném území, je určena pro min. 15 bytových jednotek (maximální výška objektů 3NP). Veřejný prostor ulice Na Hřišti může být rozšířen o plochy při S a Z hranici lokality, tj. obytné domy mohou odstoupit od uliční čáry ulic Na Hřišti a Zdeňka Nejedlého. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN: zčásti ZPF – zahrada (0,467 ha I. třídy ochrany, BPEJ 55800), zčásti ostatní plocha – zeleň, jedná se o zahradu se stromy a keři. Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně (už vzhledem k poloze uvnitř zastavěného území lze plochy ZPF považovat z hlediska možného zemědělského (produkčního) využití za málo významné. V důsledku zastavění se dále očekává jen mírně nepříznivý vliv na biodiverzitu a snížení ekologické stability. Případný vliv na obyvatelstvo by měl být převážně mírně pozitivní (rozvoj bydlení), za prověření přesto stojí reálná hluková zátěž (bezprostřední blízkost nádraží). Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Jedná se o jen drobný příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch. Vhodnost zmírňování dopadů: Veřejný prostor v rámci hlavní funkční náplně lokality je vhodné maximálně vyplnit vysokou zelení jako náhrada za nezbytné kácení dřevin. Umístění staveb pro trvalé bydlení v lokalitě je vzhledem k blízkosti potenciálně rušivého vlivu nádraží vhodné podmínit prověřením hlukové zátěže a případně splněním hygienických limitů pro hluk (nařízení vlády č. 148/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Z2.11 U Rozvodny (VD) - 0,482 ha Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, leží v zastavěném území, z části doplňuje proluku mezi zástavbou a Pulickou ulicí (silnice II/309). Při J okraji lokality je navrženo rozšíření veřejného prostoru podél silnice, kudy bude veden chodník pro pěší, součástí veřejného prostoru bude vzrostlá zeleň. Hranice zastavitelné plochy Z2.11 odstoupí od hranice pozemku 1247/1 k.ú. Dobruška s pozemkem 3044/4 o 1,5 m severním směrem. Zástavba halovými objekty odstoupí 20 m od J hranice lokality. Prostor mezi halovými objekty a J hranicí lokality (veřejným prostorem) může být využit pro vstupní objekty a parkování. Součástí tohoto prostoru bude vzrostlá zeleň, která odcloní výrobní objekty od jižně položených ploch bydlení. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – orná půda II. třídy ochrany (BPEJ 54400). Negativní vliv návrhu na půdní fond je mírný (především vzhledem k uvedené poloze v zastavěném území). Vlivy na další složky prostředí budou jen zanedbatelné. Potenciálně mírně rušivé působení dopravní obslužnosti lokality na obytnou zástavbu lze očekávat s ohledem na rozsah lokality a regulativy ploch VD („s omezeným vlivem na okolí“) jako akceptovatelné. Vlivy této lokality na ŽP byly akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Velmi malý až zanedbatelný příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch. strana

43


(úprava 04/2012)

Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen zanedbatelně. Dostatečné zmírnění možného negativního vnímání lokality lze zajistit navrženým odcloněním vysokou zelení a vhodným výběrem výsadeb. Z2.12 Za Pulickým gymnáziem (OV, BH, BI, PD, PZ, ZS) - 7,636 ha Lokalita (s dílčími úpravami) převzata z ÚPM Dobruška. Západní část lokality v návaznosti na stávající plochy základní školy a gymnázia je určena pro občanskou vybavenost veřejného charakteru (školství, sociální či zdravotnické služby). Ve střední části území jsou navrženy plochy bydlení městského. Podlažnost objektů ploch BH bude řešena s ohledem na stávající bydlení v rodinných domech (maximální přípustná podlažnost 3 NP). Východní a severní část území, převážně bývalé sady a zahrady, je určena pro bydlení individuální. Veřejné prostranství je řešeno v severní části lokality Z2.12 a dále v rámci navazující lokality Z2.13 v JZ a J části lokality. Při V hranici lokality (rozhraní s lokalitou Z2.13) je veden veřejný prostor s komunikací pro pěší a cyklisty, doplněný vzrostlou zelení. Veřejný prostor navazuje na účelovou komunikaci severně nad lokalitou (směr Běstviny). Plocha „PZ - veřejné prostranství s dominantní funkcí zeleně“ při severní hranici lokality bude osázena vzrostlou zelení, která pohledově uzavírá rozsáhlé plochy zástavby severně od Pulické ulice. Lokalita urbanisticky navazuje na sousední plochu Z2.13. Podmínkou pro realizaci nové zástavby v lokalitě je realizace dopravního napojení z Pulické ulice a hlavní páteřní komunikace, procházející po S hranici lokality Z2.12 a dále po hranici Z2.13. Tato veřejná prostranství budou dimenzována v minimální šířce 15 m, jejich součástí bude vzrostlá zeleň. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je schválená územní studie, která bude řešena v koordinaci s lokalitou Z2.13. ÚS také prověří umístění občanské vybavenosti komerčního charakteru v plochách BH. Územní studie může upravit polohu veřejných prostranství s pěší a cyklistickou dopravou (vyjma komunikace při V hranici lokality). Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN představuje ZPF (II. a V. třídy ochrany) – orná půda, trvalý travní porost a zahrady; aktuální stav zahrady a travní porosty. Jedná se převážně (4,14 ha) o málo produkční zemědělské půdy nejnižší bonity, zčásti (2,35 ha) o půdy zařazené ve II. třídě ochrany ZPF. Negativní vliv návrhu na půdní fond lze považovat za nezanedbatelný (trvalé odnětí ploch ze ZPF na celé rozloze), nicméně akceptovatelný (především vzhledem k uvedené kvalitě a díky poloze navazující na stávající zástavbu. Nepříznivý vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu a biologickou diverzitu – v obou případech určité snížení oproti stávajícímu stavu. Případný vliv na obyvatelstvo či socioekonomické charakteristiky území by měl být nejspíše mírně pozitivní (rozvoj bydlení). Vlivy této lokality na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních – spolu s dalšími záměry nelze vyloučit určité ovlivnění akumulace podzemních vod v CHOPAV). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu by mohlo značně přispět ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí spíše negativně, s převážně pozitivními efekty na socioekonomickou sféru. Protože se jedná o lokalitu do značné míry převzatou z platného ÚPM, její vlivy se významně neliší od „nulové varianty“. Pro zmírňování možných dopadů je přesto vhodné zajistit odnímání ZPF (např. pro individuální bydlení – aktuálně zanedbané sady a zahrady) pouze v nutné míře zbývající části pozemků ponechat v ZPF (zahrady) – platí to zejména pro pozemky s BPEJ zařazenými do II. třídy ochrany. Pro ozelenění budoucích staveb a nezastavěných ploch (veřejná prostranství) preferovat geograficky a stanovišt-

strana

44


(úprava 04/2012)

ně původní dřeviny. Vzhledem k očekávané značné zastavěné ploše je nutno řešit odvádění srážkových vod vsakováním či retencí přímo na lokalitě. Z2.13 Za Belvederem (OV, SK, BH, BI, PD, PZ) - 7,942 ha Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, navazuje na stávající zastavěné území. Území bude řešeno územní studií v koordinaci s lokalitou Z2.12. ÚS navrhne dopravní obsluhu funkčních ploch OV, SK, BH a BI a přístupnost ploch PZ z navrhovaných ploch bydlení. Podmínkou zastavitelnosti je realizace dopravního napojení z Pulické ulice západně od Gymnázia a hlavní páteřní komunikace, procházející lokalitami Z2.12 - Z2.13. Tato veřejná prostranství budou dimenzována v min. šířce 15 m, součástí veřejných prostranství bude vzrostlá zeleň. Lokalita je pro motorovou dopravu průjezdná do ulice Belveder pouze obytnou ulicí přes lokalitu Z2.12. Stávající cesta pro pěší na pozemku 2815/2 k.ú. Dobruška bude ponechána. V plochách OV, SK a BH se připouští maximální výška obytné zástavby 4 nadzemní podlaží. Zástavba nesmí při pohledu z centra města vystupovat nad horizont Belvederu (jižní hranice lokality Z2.13). Veřejné prostranství (podle §7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území v platném znění) s dominantní funkcí zeleně je umístěno v J a JZ části lokality, hranice lokality zde bude osázena vzrostlou zelení. V části této plochy lze situovat funkční využití „PS – veřejné prostranství s dominantní funkcí sportu“. Výstavbu na pozemku 1578/2 k.ú. Dobruška v ulici Belveder je možné realizovat při splnění podmínky veřejného prostoru při západní hranici pozemku bez vazby na územní studii. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuálního stavu představuje ZPF, zcela dominuje orná půda, okrajově dotčen trvalý travní porost a zahrady. Jedná se o plochy o málo až podprůměrně produkční zemědělské půdy nejnižší bonity IV. a V. třídy ochrany (BPEJ 55411, resp. 52044). Negativní vliv návrhu na půdní fond lze považovat za mírný a akceptovatelný (především vzhledem k uvedené kvalitě a díky poloze navazující na stávající zástavbu. Pouze mírně nepříznivé bude ovlivnění ekologické stability a biodiverzity (aktuálně orná půda, SES = 1). Případný vliv na obyvatelstvo či socioekonomické charakteristiky území by měl být nejspíše mírně pozitivní (rozvoj bydlení). Vlivy této lokality na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních – spolu s dalšími záměry nelze vyloučit určité ovlivnění akumulace podzemních vod v CHOPAV). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu by mohlo značně přispět ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí spíše negativně, s převážně pozitivními efekty na socioekonomickou sféru. Protože se jedná o lokalitu převzatou z platného ÚPM, její vlivy se prakticky neliší od „nulové varianty“. Pro zmírňování možných dopadů je přesto vhodné zajistit odnímání ZPF (např. pro individuální bydlení – aktuálně zanedbané sady a zahrady) pouze v nutné míře, zbývající části pozemků ponechat v ZPF (zahrady). Pro ozelenění budoucích staveb a nezastavěných ploch (veřejná prostranství) preferovat geograficky a stanovištně původní dřeviny. Vzhledem k očekávané značné zastavěné ploše je nutno řešit odvádění srážkových vod vsakováním či retencí přímo na lokalitě. Z2.14 U Jižního obchvatu

(BX, VD, PD) - 5,162 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška a po revizi ÚSES částečně v porovnání s ÚPM Dobruška rozšířena. Plocha leží z části v zastavěném území, z části mimo zastavěné území. Plocha stávajících řadových garáží může být v případě přestavby na hromadné garáže zmenšena ve prospěch ploch BX. Při přestavbě stávajících řadových garáží na garáže hromadné bude strana

45


(úprava 04/2012)

při S hranici funkční plochy DS.4, ležící severně od zastavitelné plochy, vedeno veřejné prostranství PD s komunikací pro motorová vozidla (přístup do lokality ze S strany je vázán na asanaci vybraných garáží). Páteřní komunikace lokalitou Z2.14 mezi ulicí Čsl. armády a Opočenskou ulicí vytváří průsečnou křižovatku s komunikací v koridoru územní rezervy R D2.2. Veškeré nově zastavované plochy (BX a VD) v lokalitě musí být napojeny z navržené komunikace. Tato komunikace může být řešena v etapách, dílčí etapa bude zakončena obratištěm. Variantně lze tyto plochy napojit z navržené komunikace ve veřejném prostoru při severovýchodní hranici lokality (D2.21). Plochy v lokalitě nelze nově napojovat z Tyršovy ulice. Pokud bude územní studie řešit napojení výrobních ploch z ulice Čsl. armády severně vedenou komunikací (šířka veřejného prostoru cca 10 m), musí být omezen průjezd nákladních vozidel do Tyršovy ulice vzhledem úzkému šířkovému profilu této ulice. Po pozemku 2190 bude vedena komunikace pro pěší na hlavní páteřní komunikaci lokalitou. Při silnici II/298 je vedena cyklostezka, na níž bude propojena komunikace pro pěší na pozemku 2892/5. Na pozemcích 2202/1, 2202/2, 2188/1 a 2188/2 (zahrady) je možné v případě zájmu vlastníka povolovat stavby v souladu s funkčním využitím ZS, tj. v případě, že vlastník pozemku nebude mít zájem na pozemku realizovat stavby dle BX a bude chtít zahradu dále využívat v souladu se stávajícím využitím. Na pozemku však není možné povolovat jiné využití, např. výstavbu nových rodinných domů bez vazby na výrobní činnost. Na Z straně je lokalita omezena řekou Dědinou a přiléhajícím lokálním biokoridorem. Lokální biocentrum Na Budíně z původního ÚPM Dobruška bylo při revizi systému ÚSES zrušeno, v území byl v upraveném rozsahu ponechán lokální biokoridor. Záplavové území Q100 je nezastavitelné. V případě realizace suché retenční nádrže Mělčany bude záplavové území Q 100 revidováno. Schválená územní studie může upravit objemové regulativy. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Návrh představuje jako vliv z hlediska ŽP především zábor stávajícího ZPF (průměrně až podprůměrně bonitních půd III. a IV. třídy ochrany – především orná půda); minimální podíl v místě komunikace I. třída ochrany ZPF (BPEJ 55800). Výsledky uplatnění návrhu se prakticky neliší od nulové varianty (ÚPM Dobruška), došlo jen k upřesnění vymezení skladebných částí ÚSES při zachování funkčnosti a zlepšení návaznosti na okolní skladebné části. Vlivy této lokality na životní prostředí již byly víceméně akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zastavěných a zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních – spolu s dalšími záměry nelze vyloučit určité ovlivnění akumulace podzemních vod v CHOPAV). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může přispívat i ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Vzhledem k očekávané značné zastavěné ploše je nutno řešit odvádění srážkových vod z území vsakováním či retencí přímo na lokalitě, neodvádět je bezprostředně do recipientu. Pro ozelenění budoucích staveb a nezastavěných ploch (veřejná prostranství) preferovat geograficky a stanovištně původní dřeviny. Z2.15 Za školou Františka Kupky (BH, OV, PD) -

1,415 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, leží v zastavěném území. Návrh předpokládá v S části lokality protihlukově řešený (např. pavlačový) bytový dům s garážovým objektem při silnici I/14. Výška zástavby bariérovým bytovým domem (protihluková bariéra) se připouští maximálně 3 NP. J část lokality je určena pro případné rozšíření areálu základní školy, případně stavby pro ochranu veřejného pořádku nebo stavby záchranného integrovaného systému.

strana

46


(úprava 04/2012)

Jižně od lokality bude ponechán veřejný prostor s minimální šířkou 14 m, kterým je vedena historická cesta ke hřbitovu s doprovodnou alejí. S a J část lokality lze řešit samostatně. Obě části lokality budou propojeny veřejným prostorem s komunikací pro pěší. Před povolením dílčí zástavby v každé části lokality musí být vyřešena zastavovací studie předmětné části. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je schválená územní studie. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Lokalita leží v zastavěném území, doplňuje proluku mezi zástavbou a silnicí I/14. Podle KN se jedná o ostatní plochy (převážně jiná plocha, okrajově též zastavěné plochy nádvoří). Aktuálně je území využita jako travní porost (kulturní výsev) se sporadickými výsadbamiokrasných dřevin. Lokalita se nachází v těsném kontaktu se silnicí I/14, je zde zvýšená hladina hluku. Navržené funkční využití je shodné s platným ÚPM Dobruška, vlivy lokality na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování platné ÚPD. Z hlediska složek životního prostředí budou vlivy převážně zanedbatelné, problematické může být pouze dodržení hygienických limitů pro hluk v novém objektu. Případný vliv na obyvatelstvo stávající zástavby může být mírně pozitivní (protihluková bariéra). Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepředpokládá se. Vhodnost zmírňování dopadů: Protože se jedná o lokalitu převzatou z platného ÚPM, její vlivy se prakticky neliší od „nulové varianty“. Na úrovni územního řízení je však třeba řešit dodržování hygienických limitů v chráněném obytném prostoru staveb (případně na náklady investora zajistit protihlukovou ochranu podél komunikace). Dále je vhodné zajistit maximální ozelenění budoucích nezastavěných ploch a veřejných prostranství (preferovat geograficky a stanovištně původní dřeviny). Vzhledem k očekávané značné zastavěné ploše je nutno řešit odvádění srážkových vod vsakováním (eventuelně retencí) na lokalitě, bezprostřední vypouštění do recipientu je nežádoucí. Další zmírňování možných dopadů na ŽP není nutné. Z2.16 U Hřbitova (OV) - 0,496 ha Lokalita nově navržena, nachází se v zastavěném území. Plocha je určena pro smuteční obřadní síň a parkovací plochy pro hřbitov a obřadní síň. Stávající komunikace pro pěší s alejí, procházející lokalitou ve směru V – Z, bude zachována. V J části lokality bude umístěna smuteční obřadní síň, v S části lokality bude umístěno parkoviště. Maximální podlažnost v lokalitě 1 NP, resp. 6 m. Na stavbě obřadní síně může být uplatněna bodová výšková dominanta, která však nesmí svým rozsahem konkurovat kostelu Sv. Ducha. Obřadní síň bude provozně řešena tak, aby vycházková pěší cesta při jižní hranici lokality byla odcloněna od provozního zázemí obřadní síně a nebyla po této komunikaci vedena motorová doprava. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představují převážně ostatní plochy, v minimálním rozsahu ZPF – trvalý travní porost (jedná se o podprůměrně produkční zemědělské půdy zařazené ve IV. třídě ochrany ZPF). Vliv návrhu na půdní fond je zanedbatelný, mírný vliv lze očekávat na snížení ekologické stability ze stupně 2 (travní porost) převážně na stupeň 0 (zastavěné plochy). Případný vliv na další složky prostředí a na obyvatelstvo bude nejspíše neutrální. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepředpokládají se. Vhodnost zmírňování dopadů: Zvláštní zmírňování možných dopadů na ŽP není nutné.

strana

47


(úprava 04/2012)

Z2.17 U Ducha (DS.5) - 0,152 ha Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, navazuje na zastavěné území. Při hřbitovní zdi bude zachován pás veřejné zeleně v minimálním rozsahu 3 m. Parkoviště bude dvouřadé, doplněné keřovými porosty, resp. stromy nižšího vzrůstu tak, aby byla zachována viditelnost kostela Sv. Ducha od Křovic. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje zčásti ZPF – orná půda (málo produkční půdy V. třídy ochrany), zčásti ostatní plochy (komunikace, neplodná půda). V úvahu připadá snad jen potenciální narušení kulturně-historické složky krajinného rázu na významném krajinném horizontu (případný vizuální kontrast parkoviště a dominanty kostela sv. Ducha). Tento vliv je ovšem již v návrhu zmírňován doporučenými výsadbami nízké zeleně, takže nebude významný. Rovněž vlivy na ostatní složky životní prostředí jsou zanedbatelné. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepředpokládají se. Vhodnost zmírňování dopadů: Potenciální vliv na krajinný ráz dostatečně řeší regulativ výsadby zeleně (zachování viditelnosti kostela a zmírnění vizuálního kontrastu parkujících vozidel s historickou dominantou, další zmírňování není třeba. Z2.18 Křovice – U Silnice (BV) -

0,233 ha

Lokalita nově navržena na žádost vlastníka, je určena pro 1 rodinný dům. Pozemek je dopravně přístupný z místní komunikace při V hranici lokality. Dům bude situován v SV části lokality tak, aby negativní dopady hluku ze silnice I/14 byly eliminovány zvýšeným terénem vůči komunikaci (možnost doplnit dalšími terénními úpravami na pozemku) i vlastní stavbou. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Lokalita doplňuje proluku mezi zástavbou silnicí I/14 a místní komunikací. Využití území podle KN je ZPF – orná půda (podprůměrně produkční, zařazená do IV. třídy ochrany ZPF), aktuální stav představuje zahradu. Negativní vliv návrhu na půdní fond je zanedbatelný (především vzhledem k uvedené kvalitě i díky poloze v uzavřeném a prakticky neobhospodařovatelném území). Hlukovou problematiku do značné řeší navržená poloha stavby v rámci pozemku. Případné vlivy na obyvatelstvo či další složky prostředí jsou neutrální. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepředpokládají se. Vhodnost zmírňování dopadů: Na úrovni územního řízení je vzhledem ke vzdálenosti pozemku od silnice I. třídy žádoucí prověřit dodržení hygienického limitu pro hluk (převážná část lokality leží ve vzdálenosti < 50 m, tj. v prostoru odpovídajícím ochrannému pásmu komunikace, nachází se ale v současně zastavěném území). V případě překračování limitů by měla být případná protihluková opatření budována na náklad stavebníka. Z2.19 Křovice – Nad Brtevským potokem

(BV, PD) - 0,765 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška (pouze s drobnou úpravou), navazuje na zastavěné území. Plocha je určena pro 4 - 5 rodinných domů. Pozemky RD budou přístupné z veřejného prostranství při SV hranici lokality, případné zaslepení komunikace bude řešeno obratištěm. Na pozemku 1677/1 bude situován max. 1 RD. Pozemek 1678/16 pro 1 RD je v katastrální mapě oddělen. Minimální šířky veřejných prostranství v lokalitě jsou 8 m. Při dohodě vlastníků pozemků lze pro veřejné prostranství využít pozemky 1678/12 a 1678/14. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je schválená územní studie, která vyřeší dopravní přístupnost pozemků rodinných domů. strana

48


(úprava 04/2012)

Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – zahrada, aktuálně se ale jedná o trvalý travní porost na podprůměrně produkční zemědělské půdě zařazené ve IV. třídě ochrany ZPF. Negativní vliv návrhu na půdní fond lze považovat za mírný (především vzhledem k uvedené kvalitě i díky poloze v území logicky navazujícím na zástavbu). Pouze mírně nepříznivý vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu. Vlivy této lokality na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Jedná se o pouze malý příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF. Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu teoreticky může přispět ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně negativně, s dílčími pozitivními efekty na socioekonomickou sféru. Protože se jedná o lokalitu převzatou z platného ÚPM, neliší se její vlivy od „nulové varianty“. Pro zmírňování možných dopadů je vhodné odnímat ze ZPF pouze nutnou část pozemků, zbývající části pozemků ponechat v ZPF (v kultuře „zahrada“). Z2.20 Křovice – Nad Valem (BV pouze přípustné a

podmíněně přípustné využití) - 0,324 ha

Lokalita nově navržena na žádost vlastníka. Plocha navazuje na zastavěné území a je určena výhradně pro stavby uvedené ve funkčním využití BV jako využití přípustné nebo podmíněně přípustné. Lokalita je určena pro doplnění potřeb stávajícího rodinného domu (např. stavbu garáže nebo hospodářského zázemí), nikoliv pro výstavbu nového RD. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN představuje ZPF – orná půda, aktuální stav představuje travní porost. Jedná se o podprůměrně produkční zemědělské půdy zařazené ve IV. třídě ochrany ZPF (BPEJ 52004). Negativní vliv návrhu na půdní fond je velmi mírný, především vzhledem k uvedené bonitě pozemku a díky poloze navazující na zastavěné území (nedojde např. k omezení hospodaření na přilehlých pozemcích). Lze očekávat mírné snížení ekologické stability pozemku, avšak při max. zastavěnosti 300 m 2 a min. 55 % podílu zeleně se jedná o zanedbatelný vliv. Při dodržení prostorové regulace dané funkční plochy (zastavěnost max. 300 m2,) lze považovat i další potenciální vlivy na životní prostředí (např. vodní režim apod.) za zanedbatelné. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepředpokládají se. Vhodnost zmírňování dopadů: Není nutno zmírňovat vlivy. Z2.21 U Olešnické silnice (BV) -

0,153 ha

V ÚPM Dobruška je lokalita vedena jako stabilizovaná plocha v zastavěném území. Lokalita je návrhově určena pro 1 rodinný dům. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – orná půda, jedná se o málo až podprůměrně produkční zemědělské půdy zařazené ve IV. a V. třídě ochrany ZPF. Negativní vliv návrhu na půdní fond i další složky prostředí lze považovat za zanedbatelný, navíc vzhledem k zahrnutí ve stabilizovaných plochách se oproti stávající ÚP funkční využití de iure nemění (nejedná se o nový vliv, ale vliv shodný s „nulovou variantou“). Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepředpokládají se.

strana

49


(úprava 04/2012)

Vhodnost zmírňování dopadů: Není nutno zmírňovat vlivy. Z2.22 Vyhlídka Provozská (RN.2, DS.5) - 1,308 ha Nově navržená lokalita mimo zastavěné území, z níž je panoramatický výhled na Dobrušku. Návrh představuje veřejně přístupnou plochu upravenou pro individuální „piknikové posezení“. Plocha bude travnatá (pobytová louka) se solitérní vysokou zelení, součástí lokality může být altán pro potřeby údržby místa a sociální zázemí, může zde být zajištěn zdroj vody. Lokalita zahrnuje i plošku parkoviště při silnici III/29851 (Dobruška – Domašín). Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – orná půda, jde o podprůměrně produkční zemědělské půdy zařazené ve IV. třídě ochrany ZPF (BPEJ 73816). Negativní vlivy návrhu jsou nanejvýš mírné (nízká bonita, dojde k částečnému omezení hospodaření – pobytová louka, na většině plochy však není nutné odnětí ZPF). Naopak bude mírně podpořena biologická diverzita krajiny, dojde k žádoucímu zvýšení ekologické stability ze stupně 1 (orná půda) na stupeň 2-3 (travní porosty, stromy) a zároveň k mírnému zlepšení vnímání krajinného rázu širšího území (vyhlídka). Další případné vlivy na ŽP jsou zanedbatelné. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepředpokládají se. Vhodnost zmírňování dopadů: Pro minimalizaci vlivů na ZPF lze doporučit ponechání plochy v ZPF (kultura louka), případně podle uvážení orgánu ochrany ZPF lze provést odnětí jen části ploch (altán, případně výsadby zeleně apod.). Další zmírňování negativních dopadů není potřeba. Pro zajištění maximálních příznivých vlivů lze však pro výsadby solitérní zeleně doporučit využití původních dřevin (lípa, dub, apod.). Z2.23 Drnov (RN.1) - 2,188 ha Lokalita mimo zastavěné území, nově navržena ÚP Dobruška. Plocha je určena pro veřejné hudební produkce, které není možné vzhledem k hlučnosti pořádat uvnitř zástavby. Občasné parkování návštěvníků hudebních produkcí bude řešeno na zatravněném pásu podél účelové komunikace při sjezdu ze silnice I/14 (na částech pozemků parc. č. 2414, 2415, 2423, 2424). Odhadovaná kapacita plochy je cca 120 automobilů. Pro pěší bude lokalita přístupná po nově navržené účelové komunikaci na Z svahu Mělčanského kopce. Časově je stavba této přístupové komunikace vázána na rekultivaci zemníku pro suchý poldr Mělčany. V rámci terénních úprav při těžbě zeminy pro hráz suché retenční nádrže Mělčany je možné také tvarovat SZ část lokality do tvaru amfiteátru včetně nasypání „akustických clon“. Lokalita bude trvale zalučněna. Ve V části lokality pod hrází rybníka Drnov je přípustné tábořiště včetně provozního objektu se sociálním zázemím, jiné objekty v lokalitě nebudou trvale umístěny. Stavba bude umístěna v minimální vzdálenosti 15 m od hranice pozemku určeného k plnění funkce lesa, z urbanistického hlediska je vhodné ji umístit v jižním cípu pozemku při účelové komunikaci na hrázi rybníka. Ubytování v chatách je nepřípustné. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – zčásti orná půda, ve východní polovině jde ve skutečnosti o trvalý travní porost (květnatá louka). Jedná se o podprůměrně produkční zemědělské půdy zařazené ve IV. třídě ochrany ZPF (BPEJ 55411). Negativní vliv na půdní fond bude (vzhledem k návrhu „zalučnění“) s největší pravděpodobností pouze malý – předpokládá se, že navrhované využití nevynucuje trvalé odnětí všech ploch na celé rozloze lokality ze ZPF a umožní aspoň omezené zemědělské hospodaření v kultuře TTP. Částečné odnětí ploch (provozní objekt) je akceptovatelné především vzhledem k uvedené nízké bonitě. Celkově neutrální vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu a biodiverzitu – čásstrana

50


(úprava 04/2012)

tečně dojde ke zvýšení stability ze stupně 1 (orná půda) na stupeň 2 (travní porost), bude však docházet k občasným či sezónním rušivým vlivům (sešlap, táboření apod.). Další vlivy jsou zanedbatelné. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepředpokládají se. Vhodnost zmírňování dopadů: Pro minimalizaci vlivů na ZPF lze doporučit ponechání převážné části lokality v ZPF (kultura louka), případně podle uvážení orgánu ochrany ZPF lze provést odnětí jen části ploch (provozní objekt apod.). Další zmírňování negativních dopadů není potřeba. Z2.24 Chábory (Pod Vodojemem) (BV, PD) - 1,004 ha Lokalita zčásti převzata z ÚPM Dobruška a na žádost města rozšířena. Lokalita je určena pro 6-7 RD, v Z části navazuje na zastavěné území. Veřejné prostranství při stávající účelové komunikaci vedené lokalitou ve směru S – J bude rozšířeno na minimální šířku 8 m, pozemky RD budou přístupné z tohoto veřejného prostranství, pozemky umístěné při SV hranici lokality pak budou přístupné z veřejného prostranství o minimální šířce 6 m při této hranici. Na těchto komunikacích bude v rámci veřejného prostranství zajištěno otáčení vozidel IZS. Veřejné prostranství, kterým je vedena obousměrná komunikace do Studánek, bude řešeno v minimální šířce 8 m, tj. oplocení pozemků odstoupí od hranice lokality jižním směrem. V lokalitě bude dodržena minimální vzdálenost staveb od hranice PUPFL 30 m, tj. severní část lokality bude využita pouze pro zahrady rodinných domů, nebude zastavována. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN představuje ZPF – orná půda, skutečný stav představuje travní porost (sklízená louka) na podprůměrně produkční zemědělské půdě IV. třídy ochrany ZPF (BPEJ 73816). Negativní vliv návrhu na půdní fond je mírný (vzhledem k uvedené kvalitě i rozsahu), k ovlivnění lesa při zachování vzdálenosti 30 m od PUPFL nedojde. Obdobně nanejvýš mírně nepříznivý vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu – snížení stability ze stupně 2 (travní porost) na stupeň 0 pouze v budoucí zastavěné části pozemku. Lokalita představuje novou plochu zástavby v krajině, nelze očekávat znatelné narušení krajinného rázu (minimální pohledová exponovanost), problematické by z tohoto hlediska mohlo být snad pouze umisťování veřejného osvětlení (možné světelné znečištění navazující volné krajiny, mj. skladebné části ÚSES apod.). Vlivy této lokality na životní prostředí již byly částečně akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Předpokládají se žádné nebo zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně negativně. Pro zmírňování možných dopadů je přesto vhodné zajistit odnímání pozemků pro individuální bydlení ze ZPF pouze v nezbytné míře, zbývající části pozemků ponechat v ZPF (zahrady). Případné umisťování veřejného osvětlení podél SV hranice území je nutno podřídit minimálnímu dopadu světelného znečištění na krajinu a vliv dále kompenzovat výsadbami vysoké zeleně (např. dvouřadá alej tvořená stanovištně původními dřevinami podél přístupové komunikace). Z2.25 ČOV Chábory (TI) - 0,0586 ha Nově navržená lokalita v zastavěném území je určena pro malou mechanicko biologickou čistírnu odpadních vod ze zástavby Chábor. V případě odkanalizování zástavby na připravovanou ČOV Podbřezí bude lokalita zrušena.

strana

51


(úprava 04/2012)

Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – zahrady, jedná se o půdy zařazené ve II. třídě ochrany ZPF (BPEJ 75800). Vliv na půdní fond je při daném rozsahu zanedbatelný. Případný vliv čištění odpadních vod z této části obce lze obecně považovat za převážně pozitivní. S ohledem na zaústění ČOV do toku Dědiny, představujícího evropsky významnou lokalitu Natura 2000, bude však ještě nutné detailně vyhodnotit vliv konkrétního záměru; na úrovni plochy v územním plánu nelze dostatečně vyhodnotit eventuelní vliv na předměty ochrany (vranku obecnou a mihuli potoční) či na celistvost EVL Dědina u Chábor. (Poznámka: potenciální vliv zvolené technologie a kapacity je nicméně žádoucí posoudit i v případě uvažované ČOV Podbřezí). Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepřímým vlivem lokality by mohlo v případě realizace lokality být např. nevhodná technologie či havarijní situace na ČOV, případně její naddimenzování, umožňující připojování dalších objektů v okolí a zintenzivnění vlivů na kvalitu vody. Stejné nepřímé vlivy či rizika kumulace vlivů se týkají i případné ČOV Podbřezí. Vhodnost zmírňování dopadů: Případný záměr na vybudování ČOV bude nutno vyhodnotit z hlediska možného vlivu na EVL Dědina u Dobrušky a na základě odpovídajícího posouzení případně stanovit konkrétní zmírňující opatření. 03 - k.ú. Domašín u Dobrušky Z3.1

Nad Domašínem (BV, PD, PZ) - 2,049 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška a částečně doplněna (rozšířena východním směrem). Lokalita navazuje na zastavěné území, je určena pro 15- 17 rodinných domů. Zástavba ve východní části území je podmíněna způsobem funkčního využití stávajícího jen z části využívaného zemědělského areálu. V areálu bude umístěna pouze rostlinná výroba, resp. bude plocha využívána v souladu s funkčními regulativy VD. V lokalitě bude umístěno veřejné prostranství s dominantní funkcí zeleně (PZ) dle vyhlášky 501/2006 Sb. v platném znění (§7, odst. 2 vyhlášky 269/2009Sb.) o celkové ploše minimálně 1000 m2. Veřejná prostranství s komunikacemi s obousměrným provozem budou minimální šířky 8 m. Součástí těchto veřejných prostranství bude vysoká zeleň. Veřejná prostranství navazují na účelové komunikace v krajině. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je schválená územní studie, řešená v koordinaci s lokalitou Z3.2 z důvodu vzájemných vazeb veřejných prostranství. ÚS vyřeší dopravní přístupnost pozemků rodinných domů v lokalitě a parcelaci pozemků, umístí veřejné prostranství s dominantní funkcí zeleně. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN představuje ZPF – trvalý travní porost (louky) a zahrady. Jde o průměrně produkční zemědělské půdy III. třídy ochrany (BPEJ 75011), zčásti o nejméně produkční půdy V. třídy ochrany ZPF (BPEJ 72024). Negativní vliv návrhu na půdní fond je vzhledem k uvedené kvalitě a rozsahu nezanedbatelný, nicméně podmíněně akceptovatelný. Převážně mírně nepříznivý vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu – v budoucí zastavěné části území snížení ES ze stupně 2 (travní porost) na stupeň 0, v rámci veřejných prostranství s vysokou zelení může dojít k lokálnímu zvýšení stability. Nelze očekávat znatelné narušení krajinného rázu (minimální pohledová exponovanost v území ze tří stran obklopeném zástavbou), pouze ve východní části je třeba uvažovat možné negativní vnímání stávajícího zemědělského areálu, který má být podle platné ÚPD od řešené lokality izolován ochrannou zelení. Vlivy této lokality na životní prostředí byly částečně akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD.

strana

52


(úprava 04/2012)

Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Vzhledem k rozsahu lokality je nutno uvažovat znatelný příspěvek návrhu ke kumulovanému úbytku ZPF. Méně významný je příspěvek k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (např. vliv na vsakování srážkových vod do vod podzemních či zrychlení povrchového odtoku). Přesto by přímé odvádění srážkových vod z lokality bez jakýchkoliv opatření mohlo mírně přispět i ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Pro zmírňování možných dopadů na půdní fond je žádoucí neodnímat ze ZPF celé pozemky pro stavbu individuálního bydlení, nezastavitelné části (dle obecných požadavků prostorové regulace pro plochu BV) ponechat v ZPF jako zahrady. Vzhledem k značnému rozsahu lokality a poloze na rozvodném hřbetu je žádoucí zajistit vsakování srážkových vod na jednotlivých stavebních pozemcích. Navržený veřejný prostor s dominantní funkcí zeleně navrhnout s preferencí stanovištně původních dřevin. Z3.2

U Hřiště

(BV, PD) - 1,696 ha

Lokalita nově navržená, částečně zasahuje do zastavěného území, které bylo ÚPM Dobruška vymezeno k zástavbě. Lokalita je určena pro 10-11 rodinných domů. Hlavní dopravní připojení lokality je vedeno nově navrhovaným veřejným prostranstvím s obousměrnou komunikací podél požární nádrže (min. šířka veřejného prostranství 8 m). Při J a Z hranici fotbalového hřiště bude ponecháno veřejné prostranství s komunikací pro pěší (min. šířka 4-6 m), propojené na stávající veřejné prostranství v obci Z od lokality a na účelovou komunikaci S od fotbalového hřiště. Část této komunikace může být využita pro přístup k zástavbě v JZ části lokality. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je schválená územní studie, řešená v koordinaci s lokalitou Z3.1 z důvodu vzájemných vazeb veřejných prostranství . Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuálního stavu představuje ZPF – orná půda, zčásti trvalý travní porost a zahrady. Jde o nejméně produkční zemědělské půdy V. třídy ochrany ZPF (BPEJ 72024). Negativní vliv návrhu na půdní fond je vzhledem k uvedené kvalitě akceptovatelný, kromě. Nanejvýš mírně nepříznivý vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu – snížení stability ze stupně 2 (travní porost) na stupeň 0 pouze v budoucí zastavěné části parcel, na zbývající části pozemků naopak ES může vzrůst (zahrady). Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Předpokládají se mírný příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF, není však nutno odnímat v celém rozsahu lokality. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně negativně. Pro zmírňování možných dopadů na půdní fond je vhodné ze ZPF odnímat jen nezbytnou část pozemků pro bydlení, zbývající části ponechat v ZPF (zahrady). Pro výsadby vysoké zeleně na veřejných prostranstvích preferovat stanovištně původní dřeviny. Z3.3

V Zástavbě (BV, PD) – 0,383 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, oproti této ÚPD se však jedná o velmi výrazné zmenšení původně navrhované záborové plochy. Lokalita navazuje na zastavěné území (proluka), je určena pro 2-3 RD. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je schválená územní studie. Zástavbu v lokalitě podmiňuje rozšíření veřejného prostranství na minimální šířku 8 m a řešení obratiště ve veřejném prostoru v rámci stávající slepé komunikace. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN představuje ZPF – orná půda a zahrady, skutečný stav představuje travní porost a zahrada, obojí na nejméně produkční zemědělské půdě V. třídy ochrany ZPF (BPEJ 72024). Negativní vliv návrhu na půdní fond je vzhledem k uvedené kvalitě, polostrana

53


(úprava 04/2012)

ze a rozsahu jen velmi mírný až téměř zanedbatelný. Jen mírně nepříznivý vliv lze očekávat na snížení ekologické stability (budoucí zastavěné části pozemků). Vlivy této lokality na životní prostředí již byly (dokonce v několikanásobně větším rozsahu) akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Předpokládají se žádné nebo zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně negativně, je však vhodné ze ZPF odnímat jen nezbytnou část pozemků pro bydlení, zbývající části ponechat v ZPF (zahrady). Z3.4

Pod Domašínem I. (BX) - 0,694 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, navazuje na zastavěné území. V ÚPM byla lokalita určena pro zemědělskou výrobu, nově je navrženo funkční využití dle funkčních regulativů BX, přípustné je využití dle funkčních regulativů VD. Nepřípustná je zástavba pouze rodinným domem bez výrobní činnosti. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – orná půda průměrné bonity (III. třída ochrany ZPF, BPEJ 51901). Negativní vliv návrhu na půdní fond je vzhledem k uvedené kvalitě a rozsahu mírný. Další vlivy na životní prostředí lze považovat za prakticky zanedbatelné, vlivy této lokality již byly plně akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Předpokládají se žádné nebo zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně negativně. Protože se jedná o lokalitu převzatou z platného ÚPM, její vlivy se neliší od „nulové varianty“. Pro zmírňování možných dopadů je přesto vhodné zajistit odnímání pozemků v rámci funkce BX pouze v nezbytné míře, min. 40 % pozemků ponechat v ZPF (zahrady). Z3.5

K Cháborům (BV) - 0,081 ha

Lokalita navržena souborem změn č. 3 ÚPM Dobruška, do Návrhu ÚP Dobruška převzata na žádost města a vlastníka pozemku. Lokalita navazuje na zastavěné území, je určena pro 1 rodinný dům. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN představuje ZPF – orná půda, skutečný stav představuje travní porost na průměrně produkční zemědělské půdě III. třídy ochrany ZPF (BPEJ 51901). Negativní vliv návrhu na půdní fond je prakticky zanedbatelný (vzhledem k uvedenému rozsahu).. Lokalita byla již posouzena v rámci vyhodnocení vlivů na životní prostředí (změna č. 3 ÚPM Dobruška) a akceptována v platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Předpokládají se žádné nebo zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Podmínkou přípustnosti lokality (mimo souvislou zástavbu) je řešení splaškové kanalizace, případně bude nutné nakládání s odpadními vodami individuálně řešit podle platné legislativy (nepropustná jímka na vyvážení). Jedná se o lokalitu převzatou z platné ÚPMD, její vlivy se neliší od „nulové varianty“. Další zmírňování možných dopadů není nutné.

strana

54


Z3.6

(úprava 04/2012)

Nad Brtvou (BV) - 0,123 ha

Lokalita zařazena na žádost vlastníka pozemku, navazuje na zastavěné území. Ve vztahu k dosud platnému ÚPM Dobruška se jedná o zmenšení původně navržené záborové plochy. Lokalita je určena pro 1 RD. Stavební objekty budou situovány minimálně 50 m od hranice pozemků určených k plnění funkce lesa. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – orná půda, převážně III. třída ochrany (BPEJ 74710), část II. třída ochrany ZPF (BPEJ 72611). Negativní vliv návrhu na půdní fond je vzhledem k uvedenému minimálnímu rozsahu velmi malý. K ovlivnění lesa při zachování vzdálenosti 50 m od PUPFL nedojde. Vzhledem k poloze mimo souvislou zástavbu lze očekávat problematické napojení na kanalizaci. Vlivy této lokality na životní prostředí již byly akceptovány (dokonce ve větším rozsahu) při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Předpokládají se žádné nebo zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen zanedbatelně. Jedná se o lokalitu převzatou z platné ÚPD, vlivy jsou ještě méně nepříznivé než v případě „nulové varianty“. Vzhledem k poloze mimo souvislou zástavbu je podmínkou přípustnosti lokality řešení splaškové kanalizace, případně je nutné nakládání s odpadními vodami řešit individuálně dle platné legislativy (domácí ČOV nebo nepropustná jímka na vyvážení dle požadavků vodoprávního orgánu). Z3.7

Nad Studánkou (BV) – 0,330 ha

Lokalita je v zastavěném území, v Návrhu ÚP zařazena na žádost vlastníka pozemku a města. Plocha je určena pro dva rodinné domy na pozemcích parc. č. 533/1 a 533/2 k.ú. Domašín u Dobrušky. Stavba RD na pozemku parc. č. 533/1 je podmíněna využitím stávajícího rodinného domu dle funkčních regulativů pro přípustné stavby ve funkčních plochách BV. Stavba RD na pozemku parc. č. 533/2 je podmíněna ponecháním stávajícího objektu rodinné rekreace na pozemku parc. č. 139 ve stávajícím objemu a plošném rozsahu. Tato stavba nebude plošně ani objemově rozšiřována. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – zahrada na nejméně produkční zemědělské půdě V. třídy ochrany ZPF (BPEJ 75411). Negativní vliv návrhu na půdní fond je zanedbatelný (vzhledem k uvedené kvalitě i rozsahu, v platné ÚPD je navíc lokalita považována za zastavěné území, nejedná se tedy o zábor volné krajiny. Rovněž vlivy na další složky životního prostředí jsou jen velmi mírné, vzhledem k poloze mimo souvislou zástavbu lze však očekávat problematické napojení na splaškovou kanalizaci. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Předpokládají se žádné nebo zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen zanedbatelně. Protože se jedná o lokalitu převzatou z platného ÚPM, její vlivy se neliší od „nulové varianty“. Podmínkou přípustnosti lokality je vyřešení splaškové kanalizace v lokalitě, případně je nutné nakládání s odpadními vodami individuálně řešit podle platné legislativy (nepropustná jímka na vyvážení; případná domácí ČOV připadá v úvahu pouze v případě povolení vodoprávního orgánu dle § 38, odst. 7 vodního zákona). Z3.8

Pod Domašínem II. (BV) – 0,093 ha

Lokalita určena pro 1 RD. Přístup bude z komunikace Domašín – Chábory.

strana

55


(úprava 04/2012)

Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN představuje ZPF – průměrně produkční orná půda III. třídy ochrany ZPF (BPEJ 51901). Negativní vliv návrhu na půdní fond je vzhledem k uvedené kvalitě, poloze a rozsahu jen velmi mírný až téměř zanedbatelný. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Předpokládají se žádné nebo zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně negativně, je však vhodné ze ZPF odnímat jen nezbytnou část pozemků pro bydlení, zbývající části ponechat v ZPF (zahrady). 04 - k.ú. Křovice Z4.1

U Zemědělského areálu (VD) - 2,489 ha

Lokalita byla převzata z ÚPM Dobruška, navazuje na zastavěné území. Vzhledem k probíhajícím inženýrským sítím v S části původní lokality a vzhledem k půdám s I. třídou ochrany ZPF byla zastavitelná plocha v novém návrhu zmenšena. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je schválená územní studie. Při V hranici lokality je veden veřejný prostor v šířce 15 m, jehož součástí bude vysoká zeleň, která částečně oddělí stávající plochy zemědělského areálu. V případě, že zemědělský areál nebude využíván pro zemědělskou činnost (případně jeho Z část), může být navržený veřejný prostor v šířce 15 m umístěn na hranici mezi lokalitou Z4.1 a zemědělským areálem na pozemcích 340/2, 340/4 a 88/24 (stávající komunikace v zemědělském areálu). Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – orná půda. Jedná se o nejkvalitnější zemědělské půdy (I. třída ochrany ZPF, BPEJ 71100). Negativní vliv návrhu na půdní fond je proto značný (vzhledem k uvedené nejvyšší bonitě a značnému rozsahu – předpoklad trvalého odnětí ze ZPF v plném rozsahu). Mírně nepříznivý vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu (snížení stability zastavěním). Případný vliv na obyvatelstvo či socioekonomické charakteristiky území lze očekávat mírně pozitivní (rozvoj nerušící výroby na okraji města, stabilizace zaměstnanosti). Vlivy lokality již byly ze strany dotčených orgánů akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD, nový návrh tento vliv podstatně snižuje (cca o 30 %). Návrh je tedy nutno považovat de iure za vhodné zmírnění negativního vlivu. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Jedná se o příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních – spolu s dalšími záměry nelze vyloučit určité ovlivnění akumulace podzemních vod v CHOPAV). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může přispět i ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí spíše negativně, s dílčími pozitivními efekty na socioekonomickou sféru. Protože se jedná o lokalitu zmenšenou oproti platnému ÚPM, jsou i její vlivy menší než v případě „nulové varianty“. Pro další zmírňování dopadů je žádoucí kompenzovat snížení ES výsadbou vhodných, geograficky a stanovištně původních dřevin. Odvádění srážkových vod je nutno řešit vsakováním či retencí na lokalitě, není žádoucí bezprostřední vypouštění do recipientu. Z4.2

Za Bytovým domem (BV, PD, PZ) - 0,946 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, doplňuje proluku v zastavěném území. Původní lokalita z ÚPM Dobruška je postupně zastavována rodinnými domy. V ÚPM Dobruška je lokalita určena pro smíšené území živnostensko-obytné (nerušící provozy), což v novém členění strana

56


(úprava 04/2012)

funkčních ploch odpovídá funkční ploše BV. Podle nového návrhu je lokalita je určena pro 78 rodinných domů. V J části lokality bude umístěno veřejné prostranství s dominantní funkcí zeleně (PZ). V ploše může být situováno dětské hřiště. Při Z hranici lokality veden veřejný prostor s šířkou 15 m s obousměrnou komunikací, prostor bude řešen jako obslužná ulice s komunikací, chodníkem a pásem pro vysokou zeleň pro částečné odclonění obytné zástavby od dopravy. Při V hranici lokality bude stávající veřejný prostor rozšířen na min. 8 m, tj. do stávajících pozemků 102/1, 102/2, 102/3 a 102/5. Pokud tato komunikace nebude zokruhována s komunikací v lokalitě Z4.3, bude řešeno obratiště vozidel IZS. Součástí veřejného prostranství (PD) bude vysoká zeleň. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – zahrady. Jedná se o půdy III. třídy ochrany (BPEJ 52001), minimální část i I. třída ochrany ZPF (BPEJ 71100). Negativní vliv návrhu na půdní fond je však pouze mírný, vzhledem k uzavřenosti lokality a postupující zástavbě v souladu s platnou ÚPD (pozemky nelze intenzivněji obhospodařovat). Je zde navíc oprávněný předpoklad, že trvalému odnětí pozemků ze ZPF nedojde v plném rozsahu. Lze očekávat jen mírně nepříznivý vliv na ekologickou stabilitu (snížení ES zastavěním). Případný vliv na obyvatelstvo lze očekávat mírně pozitivní (rozvoj bydlení). Vlivy lokality již byly ze strany dotčených orgánů plně akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD, nový návrh nepřináší žádné nové negativní vlivy oproti „nulové variantě“. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF je vzhledem k poloze nepodstatný, další kumulace (např. zvýšení povodňového rizika přímým odvedením srážkových vod z lokality do recipientu) lze minimalizovat dodržením stanovených regulativů. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně, lokalita je převzata z platné ÚPD, vlivy jsou shodné s vlivem „nulové varianty“. Plochy ZPF odnímat pouze v nejnutnějším rozsahu (dle regulativů lze nejméně 55 % ploch ponechat v kultuře zahrada). Pro další zmírňování dopadů je žádoucí kompenzovat snížení ES výsadbami geograficky původních a stanovištně vhodných dřevin. Odvádění srážkových vod je nutno řešit vsakováním jednotlivých pozemcích, není žádoucí bezprostřední vypouštění do recipientu. Jiné zmírňování vlivů není třeba. Z4.3

Před Hřištěm (BV, PD) - 0,347 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, leží v zastavěném území. Plocha je určena pro 3-4 RD. Při V hranici lokality bude stávající veřejný prostor rozšířen na min. 8 m, tj. do stávajícího pozemku 108/1. Pokud tato komunikace nebude zokruhována s komunikací v lokalitě Z4.2, bude řešeno obratiště vozidel IZS. Součástí veřejného prostranství bude vysoká zeleň. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – zahrady. Jedná se o půdy III. třídy ochrany (BPEJ 52001). Negativní vliv návrhu na půdní fond je jen velmi mírný, vzhledem k malému rozsahu a uzavřenosti lokality pozemky nelze intenzivněji obhospodařovat. Je zde navíc oprávněný předpoklad, že trvalému odnětí pozemků ze ZPF nedojde v plném rozsahu. Lze očekávat jen mírně nepříznivý vliv na ekologickou stabilitu (snížení ES zastavěním). Případný vliv na obyvatelstvo lze očekávat mírně pozitivní (rozvoj bydlení). Vlivy lokality již byly ze strany dotčených orgánů plně akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD, nový návrh nepřináší žádné nové negativní vlivy oproti „nulové variantě“. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF je vzhledem k poloze a rozsahu nepodstatný, další kumulace (např. zvýšení povodňového rizika přímým odvedením srážkových vod z lokality do recipientu) lze minimalizovat dodržením stanovených regulativů. strana

57


(úprava 04/2012)

Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně, jedná se o lokalitu převzatou z platné ÚPD, vlivy jsou shodné s vlivem „nulové varianty“. Plochy ZPF odnímat pouze v nejnutnějším rozsahu (dle regulativů lze nejméně 55 % ploch ponechat v kultuře zahrada). Pro další zmírňování dopadů je žádoucí řešit výsadby zeleně v ploše PD z geograficky i stanovištně původních dřevin. Odvádění srážkových vod je nutno řešit vsakováním jednotlivých pozemcích, není žádoucí bezprostřední vypouštění do recipientu. Další zmírňování vlivů není potřeba. Z4.4

V Proluce (BV, PD) - 0,837 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, původní (mnohonásobně větší) zastavitelná plocha omezena pouze na proluku v zastavěném území. Lokalita je nyní určena pro 4-5 RD. Veřejné prostranství při J hranici lokality bude ponecháno v minimální šířce 10 m, lokalitou je vedeno veřejné prostranství o min. šířce 12 m, jehož součástí je obousměrná komunikace. V S části lokality bude řešeno obratiště vozidel IZS. Součástí prostranství bude vysoká zeleň. V Z části lokality bude ponecháno veřejné prostranství s komunikací pro pěší na pozemku 364. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF – orná půda, zahrady. Jedná se o nejméně kvalitní zemědělské půdy (V. třída ochrany, BPEJ 53816, 53856). Negativní vliv návrhu na půdní fond je proto velmi mírný (vzhledem k uvedené bonitě a výrazně zmenšenému rozsahu (navíc předpoklad trvalého odnětí ze ZPF jen na části ploch). Vlivy lokality již byly ze strany dotčených orgánů akceptovány (v mnohonásobně větším rozsahu) při schvalování dosud platné ÚPD, nový návrh tento vliv zásadně snižuje (cca o 80-90 %). Návrh je tedy nutno považovat de iure za podstatné zmírnění negativního vlivu. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF je nepodstatný, další kumulace (např. zvýšení povodňového rizika) lze minimalizovat dodržením stanovených regulativů. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně. Protože se jedná o lokalitu zmenšenou oproti platnému ÚPM, jsou i její vlivy podstatně menší než v případě „nulové varianty“, není nutné další zmírňování.. Z4.5

U Valu (BV, PD) - 0,550 ha

Lokalita se částečně překrývá s větší zastavitelnou plochou pocházející z ÚPM Dobruška, původní zastavitelná plocha omezena pouze na proluku v zastavěném území. Nový návrh je určen pro 1-2 RD. Veřejné prostranství při J a Z hranici lokality bude v minimální šířce 10 m. Součástí veřejného prostranství bude vysoká zeleň, bude řešeno otáčení vozidel IZS. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i aktuální stav představuje ZPF (TTP) na půdách nejnižší bonity (V. třída ochrany ZPF, BPEJ 53856). Vzhledem k tomu a malému rozsahu je negativní vliv návrhu na půdní fond velmi malý (+ předpoklad trvalého odnětí ze ZPF jen na části ploch). Jen mírně nepříznivý vliv (snížení) lze očekávat na ekologickou stabilitu. Vlivy lokality byly ze strany dotčených orgánů akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD, nový návrh ÚP tento vliv podstatně snižuje. Návrh představuje de iure vhodné zmírnění negativního vlivu. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Příspěvek ke souhrnnému úbytku ZPF je nepodstatný, jiné kumulace se nepředpokládají. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen zanedbatelně. Jedná se o lokalitu zmenšenou oproti platnému ÚPM, i její vlivy jsou proto podstatně menší než v případě „nulové varianty“, není nutné další zmírňování. strana

58


(úprava 04/2012)

05 - k.ú. Mělčany u Dobrušky Z5.1

Pod Chlumem (BV, PD) - 0,261 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, navazuje na zastavěné území. Plocha je určena pro 1 RD. Veřejný prostor při S hranici lokality bude rozšířen na 8 m, oplocení pozemku navrhovaného RD odstoupí do pozemku 152/1 a 151/2. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i skutečný stav představuje ZPF – travní porost (louka), jde o málo produkční zemědělské půdy V. třídy ochrany ZPF (BPEJ 53816). Negativní vliv návrhu na půdní fond je velmi mírný (vzhledem k uvedené kvalitě i rozsahu). Nanejvýš mírně nepříznivý vliv lze očekávat na ekologickou stabilitu – snížení stability ze stupně 2 (travní porost) na stupeň 0 pouze v budoucí zastavěné části pozemku. Vlivy této lokality na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Předpokládají se jen zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím (úbytek ZPF). Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně negativně. Protože se jedná o lokalitu převzatou z platného ÚPM, její vlivy se neliší od „nulové varianty“. Pro zmírňování vlivů je vhodné ze ZPF odejmout pouze nezbytnou část míře pozemku pro zástavbu, zbývající část (min. 55 % pozemku) ponechat v ZPF jako zahradu. Ve veřejném prostoru podél komunikace u S hranice území je vhodné umístit výsadbu stanovištně původních dřevin. Z5.3

V Zahradě (BV) - 0,129 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, nachází se v zastavěném území. Je určena pro 1 RD, na zbývající ploše pozemku 251 bude ponechána zahrada. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i skutečný stav představuje ZPF – zahrada na podprůměrně produkční zemědělské půdě IV. třídy ochrany ZPF (BPEJ 55411). Negativní vlivy návrhu na půdní fond (vzhledem k uvedené kvalitě i rozsahu) i na ostatní složky ŽP jsou zanedbatelné. K ovlivnění lesa nedojde při zachování vzdálenosti 30 m od PUPFL. Snížení stability zanedbatelné (pouze v budoucí zastavěné části pozemku). Vlivy této lokality na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Předpokládají se žádné nebo zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen zanedbatelně. Vzhledem k ochrannému pásmu lesa, zasahujícímu do SV okraje lokality je doporučeno plánovaný RD umístit do SZ okraje lokality, jinak nutný souhlas příslušného orgánu státní správy. Kácení dřevin (ovocné stromy) podléhá povolení dle § 8 zákona č. 114/1992 Sb. Protože se jedná o lokalitu převzatou z platného ÚPM, její vlivy se neliší od „nulové varianty“, další zmírňování vlivů není nutné. Z5.4

Suchá retenční nádrž Mělčany (W.1) - 3,458 ha

Lokalita převzata ze ZÚR Královéhradeckého kraje. Lokalita se nachází převážně mimo zastavěné území (hráz suché retenční nádrže 3,458 ha, ochranné hráze zástavby v Cháborech 0,414 ha). ZÚR tuto vodní nádrž specifikují jako suchou retenční nádrž protipovodňové ochrany (označení PPO1). V ÚP Dobruška je pro tuto protipovodňovou ochranu používán název „suchá retenční nádrž Mělčany“ Zákres hranice suché retenční nádrže Mělčany včetně ochranných hrází v Cháborech byl proveden dle pořizovatelem předané projektové dokumentace konkrétního záměru. strana

59


(úprava 04/2012)

„Jedná se o suchou nádrž, tzn. retenční prostor pro zachycení povodňových průtoků. Při běžných průtocích veškerý přítok odtéká přes objekt dále po toku. Suchá retenční nádrž Mělčany má pouze jedinou funkci, a to ochranu obyvatel především města Dobrušky a dalších sídel umístěných na toku Dědiny po soutok s Orlicí před povodněmi. Konstrukce rozdělovacího objektu a propustek v boční hrázi umožní rozdělování průtoků mezi koryto Dědiny a náhon Zlatého potoka. Retenční prostor nádrže je uvažován po kótu 307,72 m n.m. a jedná se o cca 3 159 000 m3 retenčního prostoru. Maximální výška hráze je 15,7 m a její délka 550 m. Kóta koruny hráze je na úrovni 310,20 m n.m. Retenční prostor nádrže se začíná plnit při větším průtoku než je Q 5. Otvory sdruženého objektu jsou dimenzovány na průtok 21,5 m 3/s při volné hladině. Při dalším vzrůstání průtoku začínají regulace na objektu a postupné uzavírání uzávěru tak, aby odtékalo pouze 21,5 m3/s. Při průchodu stoleté povodňové vlny, jejíž kulminace je dle údajů ČHMÚ v profilu hráze 71,7 m3/s, dojde vlivem výstavby nádrže k transformaci povodňové vlny, voda začíná přepadat přes bezpečnostní přeliv (kóta hrany 307,29 m n.m.) s tím, že při dosažení hladiny 307,72 m n.m. přepadá přes bezpečnostní přeliv právě hodnota neškodného průtoku pod nádrží, tj. 21,5 m3/s. Snížený kulminační průtok přispěje v území pod nádrží ke značnému snížení povodňových škod, lidské životy nebudou ohroženy.“ Z projektové dokumentace vyplývá záměr demolice objektu na st. parc. 2660 v k.ú. Dobruška. Po demolici objektu bude pozemek 2660, 2661/1 a 2662 využíván jako nezastavitelná zahrada. Součástí návrhu jsou ochranné hráze zástavby v Cháborech. Na žádost města je v lokalitě uvedena přípustnost výstavby vodní nádrže s retenčním prostorem. Výstavba vodní nádrže s retenčním prostorem je podmíněna kladným projednáním s dotčenými orgány a změnou ZÚR Královéhradeckého kraje. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN a aktuálního stavu představuje převážně ZPF – travní porost, orná půda, zahrady – většinou se jedná na nejkvalitnější produkční zemědělské půdy I. třídy ochrany ZPF (BPEJ 75600), zčásti o půdy II. třídy (BPEJ 75800) a IV. třídy ochrany ZPF (BPEJ 55411). Na části plochy nesouhlasí katastrální určení se skutečnou kulturou (orná půda x TTP). Část dotčených ploch je součástí PUPFL (0,788 ha), část představuje stávající vodní plochy (celkem 0,106 ha). Z biologického hlediska představuje celá dotčená niva značně hodnotný ekosystém s vysokou biodiverzitou, představující mj. biotop řady zvláště chráněných druhů (přírodě blízké dřevinné porosty – olšiny, ichtyoceózy – mihule, vranka, střevle potoční; avifauna – ledňáček, atd.). Zároveň byly v území zjištěny výskyty invazních druhů (především netýkavky žláznaté – Impatiens glandulifera), s tendencí masivního šíření do přirozených společenstev. Nezanedbatelný je především negativní vliv návrhu na půdní fond (vzhledem k uvedené kvalitě a rozsahu ZPF), zároveň dojde k ovlivnění (trvalému záboru) pozemků určených k plnění funkce lesa. Prostor retence vzhledem k aktuálnímu stavu krajiny nepředstavuje sám o sobě negativní vliv, jedná se převážně i nyní o občasně zaplavované plochy v nivě Dědiny. Lze očekávat lokálně citelný nepříznivý vliv na ekologickou stabilitu a biodiverzitu území – odlesnění a snížení stability na plochách s lesními porosty a ostatní krajinnou zelení podél toku (SES = 3-4) a travních porostů (SES = 2) na stupeň 0. Vzhledem k poloze v údolní nivě lze očekávat nejspíše jen lokální, přesto však znatelné narušení krajinného rázu (pohledová exponovanost umělého tělesa hráze poldru z obytné zástavby v Mělčanech, případně z turistické trasy vedoucí údolím Dědiny). Další potenciální mírně nepříznivý vliv na biotu spočívá v částečném narušení migrační prostupnosti údolní nivy, sypaná hráz však nepředstavuje zcela nepropustnou bariéru. Lokální nepříznivý vliv na hmotný majetek může způsobit nutná demolice objektu na st. parc. 2660, případně omezení hospodaření na některých pozemcích v retenčním prostoru, jednoznačně však převažují pozitivní vlivy na obyvatelstvo – zajištění protipovodňové ochrany celého města i obcí níže po toku, která je veřejným zájmem.

strana

60


(úprava 04/2012)

Vodní tok Dědina je v prostoru suché retenční nádrže evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000. Vliv návrhové lokality na EVL Dědina u Dobrušky byl hodnocen již v rámci ZÚR KH kraje (Losík 2010). V rámci ZÚR nebyl vliv na EVL vyloučen, především vzhledem k nedostatku podrobných informací; závažnost dopadů má být podrobně vyhodnocena v procesu dalšího posuzování v rámci nižších stupňů ÚPD a konkrétních projektů). Hodnocení Návrhu ÚP Dobruška z tohoto hlediska je provedeno v části B předloženého VVURÚ. Na úrovni projektové dokumentace byl přitom hodnocen už i vliv samotného záměru Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž (Macháček & Veselý 2011). Vzhledem k tomu, že do Návrhu ÚP Dobruška byl jako lokalita Z5.4 převzat návrh zcela odpovídající hodnocenému záměru, lze hodnocení této lokality již přímo odvozovat z výsledků hodnocení tohoto záměru: podle nich vliv na EVL není významný, dílčí mírně nepříznivé vlivy je ovšem třeba zmírňovat. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Vzhledem k rozsahu lokality je nutno uvažovat nezanedbatelný příspěvek návrhu ke kumulovanému úbytku ZPF. Návrh se do určité míry může podílet i na kumulovaném působení nepříznivých vlivů na lokalitu EVL Dědina u Dobrušky (např. spolu se znečišťováním vod, plánovaným zaústěním čistírem odpadních vod atd.).Návrhová lokalita však zároveň zásadním způsobem řeší potřebu protipovodňové ochrany obyvatelstva v navazujícím území (zesílenou mj. kumulacemi vlivů na odtokový režim v celém povodí – např. nárůst podílu zpevněných ploch, meliorace, regulace či jiné úpravy toků atd.). Celkově návrh ovlivní životní prostředí přinejmenším lokálně významně, a to jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Prioritou návrhu je ovšem protipovodňová ochrana obyvatelstva a zástavby níže po proudu, což je hlavní pozitivní aspekt působení lokality. Vhodnost zmírňování dopadů: Pro zmírňování možných dopadů je žádoucí zajistit celou řadu opatření, a to jak ve vztahu k zajištění příznivého stavu dotčené EVL (blíže viz část B Vyhodnocení), tak vzhledem k dalším legitimním požadavkům na ochranu krajiny a životního prostředí obecně. Z této skupiny lze doporučovat např. zmírnění vlivu na krajinný ráz a částečnou kompenzaci kácených dřevin novými stanovištně původními výsadbami (např. v okrajových částech hráze a na jejím vzdušném líci či pod tělesem hráze). Dále se předpokládá v budoucím retenčním prostoru ponechání pozemků ZPF výhradně jako TTP, případně s umožněním existence ostatní krajinné zeleně (vyloučit zornění nivy). Nakládání se zeminami v rámci výstavby hrází i následná držba pozemků v retenčním prostoru by měla mj. zohlednit rizika šíření invazních druhů (netýkavka, křídlatka). 06 - k.ú. Pulice Z6.1

Na Poříčí II (BI, PD, PZ) - 2,160 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, navazuje na zastavěné území. V lokalitě je možné situovat cca 15 rodinných domů. ÚP navrhuje nový vstup do území z Pulické ulice, který vyústí v ulici Na Poříčí v J části lokality Z6.1. Toto komunikační propojení bude prodlouženo na Z hranici lokality a umožní obsluhu území J od Pulic. Veřejný prostor, kterým je vedeno komunikační napojení z Pulické ulice, bude v šíři minimálně 14 m. Umístění veřejného prostranství s dominantní funkcí zeleně (PZ) o celkové ploše min. 1000 m 2 bude dořešeno dle úpravy trasování komunikace v ulici Na Poříčí a dle aktuální parcelace. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN představuje ZPF – orná půda a TTP, skutečný stav představuje převážně travní porost (ruderální trávníky). Jedná se o půdy nejvyšší bonity (I. třídy ochrany ZPF, BPEJ 55600), část plochy nemá BPEJ evidováno (již odňato ze ZPF na základě platné ÚPD). Negativní vliv záboru ZPF je sice nezanedbatelný, avšak vlivy této lokality na životní prostředí již byly akceptovány při schvalování dosud platné ÚPD. strana

61


(úprava 04/2012)

Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů Jedná se o příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF, případně i k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních – CHOPAV, přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může přispět i ke zvýšení povodňového rizika). Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh negativně ovlivní víceméně jen půdní fond, jedná se však o lokalitu převzatou z platného ÚPM a její vlivy se neliší od „nulové varianty“. Pro zmírňování možných dopadů je vhodné ze ZPF odnímat pouze zastavitelnou část pozemků, zbývající části parcel (dle regulativů nejméně 45, resp. 60 %) ponechat v ZPF jako zahrady. Srážkové vody je žádoucí zasakovat na jednotlivých parcelách. Z6.2

Za Velkou zahradou (BV, PD, PZ) - 0,778 ha

Nově navržená lokalita, navazuje na zastavěné území, doplňuje proluku v zástavbě. Lokalita je určena pro 3-4 RD. V navržené lokalitě je veřejný prostor s komunikací rozšířen na minimálně 8 m a je prodloužen na účelovou komunikaci východně do zemědělského areálu. Plocha zemědělského areálu a obytné zástavby bude oddělena izolační zelení Z od lokality. V lokalitě bude umístěno veřejné prostranství s dominantní funkcí zeleně o minimální ploše 1000 m2. Při V hranici lokality bude ponechán veřejný prostor v šířce 4 m pro pěší průchod do území J od lokality. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je schválená územní studie, která určí hranice veřejného a soukromého prostoru, polohu veřejného prostranství dominantní funkcí zeleně může upravit. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i skutečný stav představuje ZPF – orná půda, zahrada (jedná se o půdy nejvyšší bonity - I. třídy ochrany ZPF), částečně ostatní plocha (ostatní komunikace). Negativní vliv návrhu na půdní fond je mírný (vzhledem k uvedenému rozsahu a poloze na okraji zástavby). Vlivy této lokality na životní prostředí lze považovat za akceptovatelné při splnění zmírňujících opatření. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Předpokládají se zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím (úbytek kvalitní ZPF). Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně negativně. Pro zmírňování vlivů je přesto vhodné ze ZPF odnímat pouze zastavitelnou část pozemků, zbývající části parcel (dle regulativů nejméně 55 %) ponechat v ZPF jako zahrady. Srážkové vody je žádoucí zasakovat na jednotlivých parcelách. Z6.3

K Puličkám (BV, PD) - 0,968 ha

Nově navržená lokalita se nachází ve stávajících zahradách rodinných domů v zastavěném území. V lokalitě je možné situovat cca 9 RD. Při S hranici lokality je veden chodník pro pěší v minimální šířce 2 m. Při výstavbě nových domů v lokalitě bude oplocení posunuto o tuto vzdálenost jižním směrem. Vjezdy na pozemky ze silnice III/30427 budou sdružené vždy pro dva sousedící pozemky. Stavbu RD na pozemku 570/97 a 570/98 lze zpřístupnit z veřejného prostoru V od lokality. Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je schválená územní studie, která určí polohu sdružených vjezdů na pozemky a odstupy hranice oplocení od stávající hranice pozemků v severní části lokality. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území dle KN představuje ZPF – zahrady na bonitně nejcennější zemědělské půdě I. třídy ochrany ZPF (BPEJ 51010, 55600, 56200). Negativní vliv návrhu na půdní fond je však zanedbatelný (především vzhledem k uvedené poloze v zastavěném území a rozsahu). strana

62


(úprava 04/2012)

Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Předpokládají se jen zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen mírně. Pro zmírňování vlivů je vhodné ze ZPF odnímat pouze nově zastavitelnou část pozemků, zbývající části parcel (dle regulativů nejméně 55 %) ponechat v ZPF jako zahrady. Z6.4

Retenční nádrž před ČOV Pulice (TI) - 0,260 ha

Nově navržená plocha vyhrazená pro retenční nádrž bude sloužit k zachycení prvního splachu při dešťových srážkách. Kromě opatření na kanalizaci i v prostoru vlastní ČOV přispěje retenční nádrž předřazená před ČOV ke snížení rizika havárií s následným úhynem ryb v Dědině pod ČOV Dobruška. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN představuje ZPF – orná půda, skutečný stav představuje travní porost na bonitně nejcennější zemědělské půdě (I. třída ochrany ZPF, BPEJ 58800). Při náhlých intenzivních dešťových srážkách po delším suchém období dochází k vyplavení usazenin z jednotné kanalizace, přičemž ČOV nestačí náhlý příval splaškových vod vyčistit a dochází k přepadu těchto vod do Dědiny. Negativní vlivy návrhu jsou zanedbatelné (zábor ZPF), naopak se předpokládá zvýšení účinnosti a kvality čištění OV v městské čistírně, což je třeba požadovat za značný pozitivní vliv. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Nepředpokládají se příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Vlivy na životní prostředí jsou převážně pozitivní, není nutno zmírňovat, lze pouze doporučit výsadbu linie izolační zeleně podél východní hranice plochy. Z6.5

Dočišťovací nádrž za ČOV Pulice (W.2) - 0,916 ha

Nově navržená lokalita ÚP Dobruška zahrnuje dočišťovací nádrž za ČOV Dobruška pro zlepšení kvality vypouštěných vod z ČOV Dobruška do toku Dědina. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území podle KN i skutečný stav představuje ZPF – orná půda, na bonitně nejcennější zemědělské půdě I. třídy ochrany ZPF (BPEJ 58800). Negativní vliv návrhu na půdní fond je mírný, výrazně převažují předpokládané příznivé vlivy (zlepšení kvality čištění, předpoklad lokálního zvýšení biodiverzity a ekologické stability vznikem „mokřadní“ plochy (ES 23) namísto orné půdy (ES = 1). Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů : Nepředpokládají se příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Vlivy lokality na životní prostředí se očekávají převážně pozitivní. Navrhovanou nádrž doporučuje zracovatel vyhodnocení řešit jako přírodě blízkou, mělkou, členitou a mokřadní vegetací bohatě lemovanou plochu. Vlivy na půdní fond není nutno dále zmírňovat. Z6.6

Pulice – sever I. (BV, PD) - 0,796 ha

Veřejný prostor při V hranici, kterým prochází komunikace II/309, bude rozšířen min. na 15 m, při západní hranici komunikace bude veden chodník pro pěší. Při J hranici bude ponechán prostup o min. šířce 8 m do západně položeného území. Lokalita je určena pro 4-6 RD, navazuje na zastavěné území. strana

63


(úprava 04/2012)

Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území dle KN představuje ZPF – orná půda na nadprůměrně produkční zemědělské půdě II. třídy ochrany ZPF (BPEJ 54400), z malé části i I. třídy ochrany (BPEJ 55800). Negativní vliv návrhu na půdní fond je nezanedbatelný vzhledem k uvedené kvalitě a rozsahu, a z hlediska ochrany ZPF jen podmíněně akceptovatelný díky návaznosti na stávající zástavbu a polohu u komunikace II. třídy. Mírně nepříznivý vliv lze dále očekávat na ekologickou stabilitu (snížení stability zastavěním). Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Jedná se o příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může přispět i ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Zastavění lokality se doporučuje povolovat až po využití dalších volných ploch, navržených již platnou ÚPD, případně volných proluk apod. Pro zmírňování možných dopadů je vhodné ze ZPF odnímat pouze zastavitelnou část pozemků, zbývající části parcel (dle regulativů nejméně 55 %) ponechat v ZPF jako zahrady. Srážkové vody je žádoucí zasakovat na jednotlivých parcelách. Z6.7

Pulice – sever II. (BV, PD) - 1,350 ha

Při J hranici lokality a v S části lokality bude ponechán veřejný prostor v minimální šíři 8 m pro vstup do východně položeného území. Komunikace vedené v tomto veřejném prostoru mohou být zokruhovány. Lokalita je určena pro 9 RD. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území dle KN představuje ZPF – převážně orná půda (z malé části se jedná o zahradu) na nadprůměrně produkční zemědělské půdě II. třídy ochrany ZPF (BPEJ 54400). Negativní vliv návrhu na půdní fond je nezanedbatelný vzhledem k uvedené kvalitě a rozsahu, a z hlediska ochrany ZPF jen podmíněně akceptovatelný, hlavně díky návaznosti na stávající zástavbu a polohu u komunikace II. třídy. Mírně nepříznivý vliv lze dále očekávat na ekologickou stabilitu (snížení stability zastavěním). Lokalita je převzata z ÚPM Dobruška, vlivy na životní prostředí tak již byly akceptovány při schvalování platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Jedná se o příspěvek ke kumulovanému úbytku ZPF a k narůstajícímu podílu zpevněných ploch (vliv např. na vsakování srážkových vod do vod podzemních). Přímé odvedení srážkových vod z lokality do recipientu může přispět i ke zvýšení povodňového rizika. Vhodnost zmírňování dopadů: Doporučuje se povolovat zastavění lokality až po využití dalších volných ploch, navržených již platnou ÚPD, případně volných proluk apod. Pro zmírňování možných dopadů je vhodné ze ZPF odnímat pouze zastavitelnou část pozemků, zbývající části parcel (dle regulativů nejméně 55 %) ponechat v ZPF jako zahrady. Srážkové vody je žádoucí zasakovat na jednotlivých parcelách. 07 - k.ú. Spáleniště Z7.1

K Miškovu (BV) - 0,142 ha

Převzato z ÚPM, navazuje na zastavěné území. Lokalita je určena pro jeden rodinný dům. Stav lokality, očekávané vlivy návrhu (kladné / záporné), jejich trvání a významnost Využití území dle KN představuje ZPF – převážně orná půda, částečně zahrada, na průměrně produkční zemědělské půdě III. třídy ochrany ZPF (BPEJ 72514). Negativní vliv návrstrana

64


(úprava 04/2012)

hu na půdní fond je velmi malý až zanedbatelný (především vzhledem k malé rozloze). Lokalita je převzata z ÚPM Dobruška, vliv na životní prostředí tak již byl akceptován při schvalování platné ÚPD. Možné nepřímé (sekundární) vlivy, příspěvek ke kumulacím vlivů: Předpokládají se jen zcela zanedbatelné příspěvky ke kumulacím. Vhodnost zmírňování dopadů: Celkově návrh ovlivní životní prostředí jen nepatrně. Pro zmírňování vlivů je vhodné ze ZPF odnímat pouze nově zastavitelnou část pozemku, zbývající část parcely (dle regulativů nejméně 55 %) ponechat v ZPF jako zahrady.

C) PŘESTAVBOVÉ PLOCHY Celkem jsou v návrhu ÚP Dobruška navrženy také 4 lokality přestavbových ploch, které se nacházejí v současně zastavěném území. U přestavbových ploch dochází ke změně stávajícího funkčního využití z důvodu ztráty dřívější funkční náplně či změny řešení dosud nezastavěných ploch ve stávající zástavbě včetně doplnění komunikační sítě. Jedná se o následují lokality (vše v k.ú. Dobruška): P2.1

Pod Farou (SM, PD, PZ) - 0,729 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, v části změněno funkční využití. Při severní hranici lokality veden veřejný prostor s jednosměrnou komunikací ve směru Poddomí – Křovická, která řeší výjezd z Poddomí a snižuje dopravní zátěž vedenou přes náměstí F. L.Věka. V lokalitě umístěn nad Brtevským potokem veřejný prostor s dominantní funkcí zeleně PZ. Návrh je zcela bez negativních vlivů na ŽP, očekává se spíše mírně příznivé působení (zklidnění centrálního náměstí). P2.2

U Školy Františka Kupky (BH) - 0,143 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, změny č. 3. Bytový dům bude hmotovým členěním a výškou objektu respektovat stávající zástavbu při ulici Františka Kupky (max. 3NP), zohlední navazující území rodinných domů. Návrh je prakticky bez negativních vlivů na ŽP (jen nepatrný zábor ZPF III. třídy ochrany – zahrada). Výsledky uplatnění návrhu se nijak neliší od nulové varianty. P2.3

V Zahradách (BH, SK, DS.4, VD, TI) - 5,089 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, je z převážné části umístěna na ploše stávajících zahrádek. Zahrádky budou vymístěny a zájemcům nově nabídnuta lokalita Z2.4. Severní část lokality určena pro výstavbu bytových domů, nepřípustná je výstavba rodinných domů. Maximální výška objektů v lokalitě je 3 NP, zastavěná plocha halovými objekty ve funkční ploše SK a VD je max. 1600 m2, výška halových objektů je max. 10 m. Podél J hranice lokality při silnici II/298 a podél Solnické ulice bude provedena alejová výsadba. Schválená územní studie může upravit objemové regulativy. Návrh představuje z hlediska ŽP především zábor stávajícího ZPF (podprůměrně bonitních půd IV. třídy ochrany – zahrady, orná půda, TTP), dojde ke zvýšení podílu zastavěných a zpevněných ploch, je třeba řešit vsakování či retenci srážkových vod přímo v lokalitě. Výsledky uplatnění návrhu se nijak neliší od nulové varianty (ÚPM Dobruška).

strana

65


P2.4

(úprava 04/2012)

Autobusové nádraží (DS.1) – 0,319 ha

Lokalita převzata z ÚPM Dobruška, změny č. 3. Odbavovací provoz autobusového nádraží lze integrovat do nádražní budovy Českých drah v případě dohody vlastníků Návrh je bez vlivů na ŽP.

DALŠÍ OPATŘENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Infrastruktura, vymezení veřejně prospěšných staveb apod. Z ostatních součástí návrhu návrhu ÚP byly prověřovány zejména vlivy týkající se vymezených veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, návrhů nové infrastruktury (např. účelových komunikací v krajině), systému sídelní zeleně a podobně. Na základě zhodnocení všech dostupných podkladů se nepředpokládá znatelné negativní ovlivnění životního prostředí, k němuž by mělo v důsledku uplatnění posuzované ÚPD dojít. Ani u dalších opatření obecně popsaných v návrhu územního plánu, týkajících se veřejné infrastruktury (zásobování plynem, vodou, komunikace, odpadové hospodářství města, čištění odpadních vod), nebyl mimo hodnocené návrhové lokality identifikován žádný konkrétní negativní vliv na životní prostředí. Za pozitivní vliv při uplatnění hodnoceného návrhu ÚP Dobruška lze považovat především opatření navrhující nezastavitelné plochy přírodní (NP), lesní (NL) či zemědělské – (NZ) louky a pastviny (zejména v plochách ÚSES, které jsou v rozporu s katastrálním určením pozemků aktuálně využívány jako orná půda. Další příznivý vliv je možno očekávat v důsledku navrženého rozšíření a intenzifikace ČOV Pulice a předpokládaného řešení odkanalizování všech částí obce (s výjimou Spáleniště) oddílnou kanalizací na tuto ČOV. Územní rezervy V řešeném Návrhu ÚP jsou stanoveny plochy územních rezerv, převážně jako koridory veřejného prostoru s obslužnou komunikací, zpravidla zajišťující možnost budoucí prostupnosti zastavěným územím (např. „severní obchvat“ Dobrušky, který by měl v budoucnu propojit silnici I/14 a Novoměstskou ulici s ulicí Pulickou (II/309), čímž bude dále snížen průjezd centrem Dobrušky, zejména částí Belveder). Zařazena je také územní rezerva koridoru VVTL plynovodu Olešná – hraniční přechod Náchod / Kudowa Zdrój. Územní rezerva koridoru v šířce 200 m byla převzata ze ZÚR Královéhradeckého kraje. Vliv samotných územních rezerv se obvykle jako součást ÚP nevyhodnocuje, předběžně lze pouze poukázat na budoucí další nutné zábory ZPF (komunikace).

strana

66


(úprava 04/2012)

SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚP DOBRUŠKA Návrh ÚP Dobruška předpokládá umístění 52 návrhových lokalit (zastavitelných ploch) na celkové rozloze 76,178 ha a 4 přestavbové plochy na rozloze 6,277 ha. Na základě provedeného vyhodnocení vlivů nebyly u žádné ze součástí koncepce shledány zásadní či neakceptovatelné negativní vlivy na životní prostředí. Půdní fond Jako relativně nejzávažnější negativní jsou v převážné většině lokalit hodnoceny vlivy na zemědělský půdní fond, značně nepříznivě pak působí především jejich souhrn. Celkový zábor ZPF je v návrhu ÚP vyčíslen na cca 71,4 ha (po započtení všech zastavitelných a přestavbových ploch i ploch dopravní infrastruktury – přeložka I/14, účelové komunikace v krajině, cyklostezka Dobruška - Opočno). Ve vztahu k zábor ZPF podle jednotlivých kultur dle KN je nejvíce dotčenou kategorií orná půda (54,231 ha), dále následují trvalé travní porosty (13,105), zahrady a sady (4,017, resp. 0,028 ha). Podle bonity půd jde o následující poměr: I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída

21,965 ha (! – viz poznámku níže) 6,599 ha 4,608 ha 25,791 ha 12,419 ha

Poznámka: Vzhledem k přírodním podmínkám v řešeném území je třeba uvést, že územní rozvoj města je především na západním a jihozápadním okraji a zčásti i severním směrem velmi striktně omezen plošným výskytem půd I. třídy ochrany ZPF (viz Obr. 1 a Příl. A1). Zdůvodnění umístění těchto ploch se potom v některých případech opírá mj. o fakt, že lokality jsou navrženy pro funkci svázanou s konkrétní polohou např. (Z2.7, Z2.8, Z2.9) a prakticky není jiná alternativa umístění na méně kvalitních půdách. Zábor rozvojových ploch, směřovaných na nejkvalitnější zemědělské půdy, byl návrhem ÚP redukován na nejmenší možnou míru, což je patrné především ve srovnání s „nulovou variantou, tedy platným ÚPM Dobruška (viz kap. 6). Většina lokalit, předpokládajících zábor těchto půd, je převzata z platného ÚPM a jejich vliv tak již byl při schvalování předchozí ÚPD příslušnými orgány státní správy akceptován. Přesto lze konstatovat, že některé plochy v rámci ÚP (a zástavba na nich přípustná) jsou přijatelné pouze podmíněně, tj. až po vyčerpání všech ostatních lokalit navržených pro dané funkční využití. Zároveň je nutno při hodnocení přihlédnout k faktu, že u některých zastavitelných ploch zdaleka nedochází k reálné potřebě zastavění či jiného trvalého záboru (např. v případě RN.1 a RN.2 lze uvažovat ponechání prakticky 95 % ploch v ZPF (nanejvýš s částečným omezením hospodaření). Rovněž v případě lokalit pro individuální bydlení (např. BV) lze snížit rozsah záborů pro plochy urče-

strana

67


(úprava 04/2012)

né k trvalému odnětí o minimálně 55 % (zahrady). Lze odhadovat, že z návrhem ÚP vyčíslených záborů je možno fakticky „ušetřit“ odnětí min. 10 ha ploch skutečného odnětí ZPF. Lesní pozemky (PUPFL) jsou koncepcí dotčeny pouze nepatrně (0,788 ha), jedná se o vliv jediné lokality (Z5.4) okrajově zasahující do lesního komplexu v údolí Dědiny, prakticky nenarušující lesní ekosystémy. Voda V návrhu ÚP jsou vytvořeny předpoklady pro zlepšení kvality čištění odpadních vod (vybudování oddílné splaškové kanalizace téměř ve všech částech sídla s následným převedením splaškových vod na ČOV Pulice). Vzhledem k velikosti sídel Běstviny, Domašín, Křovice a Mělčany a jejich vzdálenosti od centrální ČOV budou investiční náklady na vybudování oddílné kanalizace v některých částech obce vysoké (zejm. Běstviny). Podmínkou pro napojení těchto sídel je intenzifikace, dostavba, příp. úprava technologie stávající ČOV. V Cháborech je navržena oddílná splašková kanalizace se zaústěním do malé mechanicko biologické čistírny, umístěné na katastru obce v zastavitelné ploše Z2.25. Variantou je převedení splaškových vod na plánovanou ČOV Podbřezí. Obě alternativy je třeba posoudit z hlediska vlivů na EVL Dědina u Dobrušky. Příroda a krajina, zvláště chráněná území Návrhy a opatření ÚP Dobruška nepředstavují významné negativní dopady na lokality Natura 2000 (podrobněji viz část B VVURÚ). Podle hodnoceného návrhu ÚP bude mít suchá retenční nádrž v Mělčanech pouze jedinou funkci a to ochranu obyvatel a obcí pod hrázovým profilem proti účinkům povodní. Na žádost města Dobrušky je v návrhu ÚP u lokality Z5.4 uvedena přípustnost výstavby vodní nádrže s retenčním prostorem, podmíněná kladným projednáním s dotčenými orgány a změnou ZÚR Královéhradeckého kraje. Vzhledem k tomu, že při takovém řešení nelze vyloučit významné negativní vlivy na EVL Dědina u Dobrušky (viz část B Vyhodnocení, blíže též např. Losík 2010, Macháček & Veselý 2011), zpracovatel VVURÚ v rámci ÚP Dobrušky schválení této alternativy silně nedoporučuje. V případě trvajícího požadavku na výslovné uvedení možnosti vodní nádrže s trvalým retenčním prostorem by bylo nezbytné dále odpovídajícím způsobem posuzovat konkrétní záměr („naturové“ hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. a zároveň posuzování (případně aspoň zjišťovací řízení) podle zákona č. 100/2001 Sb.* V souvislosti s uvedenou podmínkou „souhlasu dotčených orgánů a změny ZÚR“ stojí za zmínku i fakt, že záměr vodní nádrže Mělčany nefiguruje v nejnovějším Generelu území pro *

V roce 2011 byl podle § 45i ZOPK posuzován konkrétní projektový záměr stupně DÚR (Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž - Hydroprojekt, dopracovaná verze z 12/2010). Výsledky hodnocení (Macháček & Veselý 2011) i závěr zjišťovacího řízení konstatují, že záměr v této podobě významně neovlivní předměty ochrany a integritu EVL. Vzhledem k tomu se zdá příprava a posuzování jiného záměru, jehož vlivy by byly s vysokou pravděpodobností významnější značně neúčelná. strana

68


(úprava 04/2012)

akumulaci povrchových vod (Anonymus 2011). Jedná se o koncepční dokument ministerstev zemědělství a životního prostředí, který na základě vyhodnocení souboru lokalit vymezených ve Směrném vodohospodářském plánu stanovuje nový aktualizovaný soubor lokalit pro jejich územní ochranu jako odborně-technický podklad pro zapracování do politiky územního rozvoje a do územně plánovací dokumentace. Změna ZÚR je při absenci vodního díla v tomto Generelu téměř nemyslitelná, neboť daná lokalita nepředstavuje z aktuálního pohledu území vhodné k ochraně pro akumulaci vod. S přihlédnutím k faktu, že ve srovnání s vodní nádrží lépe splňuje požadavky na protipovodňovou ochranu území právě suchá retenční nádrž, a především k již existujícím studiím vlivů na lokalitu Natura 2000 je jiné využití lokality Z5.4 než pro suchou retenční nádrž nežádoucí. Ekologická stabilita území bude v souhrnu ovlivněna pouze mírně a lokálně; negativní vliv mají především zábory travních porostů, případně zahrad, jen okrajově lesních porostů či krajinné zeleně. Lokálně se očekávají i mírně pozitivní vlivy některých lokalit (např. Z2.22, Z2.23) a zejména souboru navrhovaných opatření v krajině (zatravněné vsakovací pásy podél účelových komunikací K2.3, K2.13, rozdělující rozsáhlé plochy orné půdy na svažitých pozemcích, zatravnění některých pozemků a doplnění prvků ÚSES, případně výsadba alejí). Lokální síť ES je návrhem ÚP Dobruška doplněna i podpůrným systémem interakčních prvků (IP) a významných krajinných prvků (VKP) navržených k registraci kvůli posílení základní sítě málo funkčních až nefunkčních biokoridorů v intenzivně zemědělsky využívané krajině. Obyvatelstvo, veřejné zdraví a socio-ekonomické charakteristiky Vlivy ÚP na obyvatelstvo lze hodnotit převážně kladně. V souhrnu lze očekávat podstatně příznivé působení ve vztahu k protipovodňové ochraně obyvatelstva, mírně pozitivní vliv by se měl projevit i na socioekonomické charakteristiky území (stabilizace zaměstnanosti, udržení atraktivity města zlepšením občanské vybavenosti); mírně příznivě ovlivněna bude např. přístupnost a průchodnost krajiny. Z hlediska individuálního vnímání může dojít k mírnému zhoršení faktorů pohody (lokální působení některých navržených změn v území na „starousedlíky“), nicméně v žádném případě se nejedná o překročení požadavků daných právními předpisy na ochranu životního prostředí. Na úrovni ÚP nebyl identifikován žádný záměr či lokalita závažněji negativně ovlivňující dosahování hygienických limitů či dalších požadavků vyplývajících z platných právních předpisů (hluk, kvalita vod, ovzduší, radonové riziko atd.). U některých návrhových lokalit je pouze doporučeno na úrovni navazujících stupňů projektování prověřovat stávající hlukovou zátěž a přijmout opatření, která omezí případné jejíc nežádoucí působení na obyvatelstvo v nových lokalitách (především plochy bydlení). Přijetím ÚP Dobruška tak nebude znatelně ovlivněno ani veřejné zdraví.

strana

69


(úprava 04/2012)

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ Porovnání navrženého řešení s ÚPM Dobruška Návrh územního plánu Dobruška byl zpracován v jednovariantní podobě (varianty nebyly ve stanoviscích dotčených orgánů k Zadání ÚP požadovány). Připadá v úvahu pouze porovnávat návrh ÚP Dobruška s platnou ÚPD, tj. s ÚPM Dobruška (AR Projekt Brno, 2003, včetně změn č. 1–3). Porovnání navrženého řešení s ÚPM Dobruška je provedeno v Odůvodnění Návrhu (str. 149 ad., souhrnně v Tab. 1). Zastavitelné plochy z ÚPM Dobruška, které se nepřekrývají ani s jedním z jevů návrhu ÚP Dobruška, byly po dohodě zpracovatele a města Dobruška z předloženého Návrhu ÚP vyřazeny (~87,5 ha). Zastavitelné plochy z ÚPM Dobruška, které se překrývají se zastavitelnými a přestavbovými plochami ÚP Dobruška, byly do návrhu zařazeny (~41,4 ha). Zastavitelné nebo přestavbové lokality návrhu ÚP Dobruška, které nejsou podloženy žádnou návrhovou plochou z ÚPM Dobruška ani zastavitelným územím, jsou nově navrženy zpracovatelem ÚP Dobruška (~16 ha). Z porovnání obou dokumentů vyplývá, že již schválené zastavitelné plochy v ÚPM Dobruška a jeho změnách 1-3 byly návrhem ÚP Dobruška redukovány o 55 %! Vedle celkové redukce záborových ploch a podstatného snížení potenciálních kumulativních vlivů lze jako přínos hodnocené ÚPD pro ochranu životního prostředí hodnotit také konkretizovanou podobu záměru suché retenční nádrže Mělčany. Návrh ÚP předkládá návrhovou lokalitu, vycházející z konkrétního záměru, pro nějž bylo na úrovni „naturového“ hodnocení podle § 45i ZOPK vyloučen významný negativní vliv na lokalitu soustavy Natura 2000 EVL Dědina u Dobrušky (blíže viz část B VVURÚ). V dosud platném ÚPM Dobruška figuruje v dané lokalitě vodní nádrž s trvalým retenčním prostorem – pro tuto podobu protipovodňového opatření nicméně nelze vliv na lokality Natura 2000 vyloučit (např. Losík 2010) Popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení K vyhodnocení vlivů na životní prostředí byly vedle samotné územně plánovací dokumentace (Návrh ÚP Dobruška, Architektonické studio Hysek, poslední verze 12/2011) využity veškeré dostupné údaje o řešeném území, které poskytli zadavatel (pořizovatel) a projektant ÚP. Excerpována dále byla data odborných organizací (např. AOPK ČR – výskyt přírodních hodnot v řešeném území), údaje z průzkumů prováděných v rámci hodnocení záměru suché nádrže Mělčany podle § 45i ZOPK (Macháček & Veselý 2011), publikované údaje z literatury strana

70


(úprava 04/2012)

a dalších dostupných zdrojů. Využity byly rovněž informační systémy EIA / SEA (viz http://tomcat.cenia.cz/eia/, http://eia.cenia.cz/sea/up/prehled.php atd.). Údaje o zemědělském půdním fondu byly čerpány z geografického informačního systému o půdě na serveru Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (SOWAC GIS – viz http://www.sowac-gis.cz/) a z aplikace nahlížení katastru nemovitostí (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/). Informace o výskytu přírodních hodnot v zájmovém území (zvláště chráněná území, výskyt přírodních biotopů apod.) byly čerpány také z mapového portálu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (http://mapy.nature.cz). Vyhodnocení se v neposlední řadě opírá také o vlastní terénní průzkumy zpracovatele, prováděné v období duben - říjen 2011 (mj. v rámci vymezování a zpřesňování prvků ÚSES). Omezení a nedostatky použitých metod predikce a hodnocení vlivů spočívají především v určité míře generalizace projektování, která je na úrovni územního plánování nevyhnutelná. Vyhodnocení územního plánu z hlediska životního prostředí řeší očekávané vlivy navrženého funkčního využití, případně přípustnost a vhodnost prostorového uspořádání funkčních ploch, nikoliv však jednotlivé konkrétní stavby, technologie či provozy. Vzhledem k tomu není možné detailně hodnotit např. vlivy konkrétních zastavitelných ploch výroby a skladování na dopravní a hlukovou zátěž v daném místě, neboť územní plán nemůže předem poskytnout informace o konkrétním provozu, jeho nárocích na dopravní obsluhu apod. V některých případech byly k dispozici i detailnější údaje o konkrétních záměrech. Při hodnocení vlivů lokality Z5.4 (uvažována k umístění suché vodní nádrže Mělčany) tak byly zohledněny i konkrétní údaje z oznámení záměru a „naturového“ hodnocení. Ovlivnění obyvatel (hluková a hygienická zátěž) není možné na úrovni územního plánu detailněji hodnotit, neboť úroveň projektování to prakticky neumožňuje (posuzování funkčních ploch, nikoliv konkrétních technologií apod.). Na tyto aspekty je při hodnocení vlivů jednotlivých vybraných lokalitách upozorněno (např. Z1.2, Z2.2, Z2.15, Z2.18), jejich soulad s platnými předpisy je však nutno řešit na úrovni podrobnějšího projektování.

strana

71


(úprava 04/2012)

7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Předem je nutno uvést, že závažné záporné vlivy na životní prostředí v důsledku schválení hodnoceného Návrhu ÚP Dobruška se nepředpokládají. Přesto je žádoucí v rámci schvalování navrhovaného ÚP zohlednit preventivní, zmírňující či náhradní opatření pro maximální respektování požadavků vyplývajících z platných předpisů na ochranu životního prostředí. 1. Rozvoj města by měl i v případě schválení hodnoceného územního plánu probíhat etapovitě, především ve smyslu přednostního využití přestavbových lokalit a návrhových lokalit v současném zastavěném území. Teprve po úplném vyčerpání těchto lokalit, určených k požadované funkci, je možné přistoupit k zastavování ploch za hranicemi zastavěného území. 2. Ve fázi územního řízení pro jednotlivé záměry ze ZPF odnímat pouze nezbytnou část pozemků s ohledem na jejich funkci a regulativy využití návrhových ploch (např. zahrady v plochách bydlení, pobytové louky v plochách RN.1, RN.2 je žádoucí ponechávat v ZPF). Příslušné koeficienty zeleně pro plochy bydlení (např. pro BV činí minimální podíl zeleně 40 %), umožňují podstatně zmírňovat kumulativní dopad na zábory půdního fondu, zejména s ohledem na předpokládané zábory bonitně nejcennějších půd. 3. V případě některých lokalit, navržených na pozemcích I. a II. stupně ochrany ZPF mimo současné zastavěné území a jeho proluky, jejichž využití není plánováno v nejbližší době, je žádoucí důsledně prověřovat jejich význam a potřebnost při následných změnách ÚPD. Výhledově je vhodné takové lokality, které by do budoucna vyžadovaly další rozšiřování na okolní plochy s vysokou bonitou ZPF spíše vymístit a území využít jako přestavbové lokality na další funkce. 4. Pozemky v nivách vodních toků (hlavně Dědina) vedené v KN jako trvalé travní porosty je žádoucí obhospodařovat v souladu s tímto určením, zornění niv je zcela nežádoucím jevem. Z tohoto důvodu se doporučuje dotčeným orgánům ochrany ZPF, případně ochrany přírody (významný krajinný prvek dle § 3 odst. 1 písm. b) ZOPK) v součinnosti se stavebním úřadem prověřovat odpovídající využívání pozemků. 5. Prostor zemníku určeného pro zajištění plánovaného výstavby suché nádrže Mělčany (záměr převzatý ze ZÚR KH kraje) bude po vytěžení potřebného množství zemin rekultivován. Vzhledem k poloze na rozvodném hřbetu je žádoucí rekultivaci směřovat k dosažení významného podílo travních porostů, což omezí erozi půdy a zlepší vsakovací strana

72


(úprava 04/2012)

schopnost krajiny (mj. poloha nad tokem Dědiny, který je chráněn jako EVL). Toto opatření zároveň odpovídá koncepci rekreačního využití nedaleké lokality Z2.23 Drnov – uvažované zřízení přístupové komunikace pro pěší, „amfiteátru“ pro hudební produkce, protihlukové clony apod. Díky výskytu produkčně méně významných půd (IV. třídy ochrany ZPF) je možno uvažovat také o převedení části plochy k rekultivaci s cílovým stavem krajinné zeleně (výhledově i např. s rozšířením funkcí rekreace, jakýsi „příměstský park“). 6. Novou zástavbu ve všech částech obce, které aktuálně nejsou odkanalizovány na centrální ČOV Pulice, lze povolit až po splnění následujících podmínek: a) Prioritně bude provedena intenzifikace ČOV Pulice. V rámci opatření pro zlepšení účinnosti čištění OV je nutné zejména oddělení srážkových vod z extravilánových problémových území (snížení zatížení balastními vodami) a jejich odvedení mimo jednotnou kanalizaci. Před zaústěním do vodotečí je vzhledem k množství takto získaných srážkových vod a velikosti řešeného území nezbytně nutné zdržet tyto přívalové vody ještě před jejich nátokem do zastavěného území. b) Územním plánem navržené zastavitelné lokality budou důsledně odkanalizovány oddílnou splaškovou kanalizací. Opatření předpokládá provedení kanalizace především v částech obce Domašín, Mělčany, Chábory, Křovice, výhledově je žádoucí zajistit odkanalizování i pro Běstviny. Do doby vybudování oddílné kanalizace budou splaškové odpadní vody zneškodňovány individuálně u jednotlivých producentů. c) Navržené oddílná splašková kanalizace v Cháborech bude zaústěna do nové čistírny v zastavitelné ploše Z2.25, nebo dojde k převedení splaškových vod na plánovanou ČOV v sousedním katastru Podbřezí. Obě alternativy je na úrovni podrobnější projektové dokumentace (např. stupně DÚR) žádoucí posoudit z hlediska vlivů na EVL Dědina u Dobrušky podle § 45i ZOPK d) Srážkové vody v nových návrhových lokalitách budou zneškodňovány přímo v těchto lokalitách (vsakování na pozemku, případně retence a následné řízené odvádění do vodotečí). 7. Pro výsadby vysoké zeleně v návrhových lokalitách vybírat především stanovištně vhodné původní dřeviny (duby, lípy, javory, jilmy, v nivních polohách jasan, olše apod.) jako dílčí náhradní opatření s ekostabilizační funkcí. Tento požadavek je žádoucí uplatnit zejména na návrhové i přestavbové lokality navazující na volnou krajinu nebo na územní systémy ekologické stability procházející zástavbou. Pouze v lokalitách uvnitř zástavby „městského“ charakteru lze připustit i sadové úpravy s okrasnými či nepůvodními druhy. 8. V lokalitách, kde je důvodný předpoklad existující zvýšené hlukové zátěže (např. Z1.2, Z2.2, Z2.15, Z2.18) prověřovat na úrovni navazujících stupňů projektování skutečnou hlukovou zátěž a možnosti eliminace případných nadlimitních hodnot.

strana

73


(úprava 04/2012)

9. S ohledem na výsledky hodnocení očekávaných vlivů návrhové lokality Z5.4 (blíže viz část B VVURÚ) doporučuje zpracovatel VVURÚ vypuštění požadavku na výslovné uvedení možnosti „výstavby vodní nádrže s trvalým retenčním prostorem“, podmíněného kladným projednáním s dotčenými orgány a změnou ZÚR Královéhradeckého kraje. Přijetí ÚP mj. nesmí vést k poškození nebo zhoršení stavu předmětů ochrany či integrity evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000, při trvání na variantě víceúčelové vodní nádrže však nelze vyloučit významné negativní vlivy na EVL Dědina u Dobrušky (viz část B Vyhodnocení, blíže též např. Losík 2010, Macháček & Veselý 2011). V případě trvání tohoto požadavku je nezbytné dále odpovídajícím způsobem posuzovat konkrétní záměr („naturové“ hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. a zároveň posuzování či aspoň zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb.). Toto řešení se však s ohledem na existující podobu záměru (zcela splňujícího požadavky na protipovodňovou funkci lokality, u něhož byl ale zároveň významný negativní vliv vyloučen) zdá jako nežádoucí.

Při uplatnění všech navržených opatření se očekává splnění všech základních cílů stanovených zadáním a návrhem ÚP Dobruška, aniž by docházelo k závažnému či nevratnému poškozování životního prostředí.

strana

74


(úprava 04/2012)

8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚP DOBRUŠKA A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Celková koncepce hodnoceného územního plánu byla zpracována s obecným cílem posílit správní úlohu sídla a umožnit rozvoj funkcí bydlení, veřejné vybavenosti, rekreace apod. Hodnocený Návrh ÚP zároveň zapracovává některé cíle ochrany životního prostředí, stanovené na celostátní úrovni. Jedná se např. o následující cíle: Návrh ÚP Dobruška řeší environmentálně příznivé využívání krajiny. Tento aspekt se úzce vztahuje k prioritní oblasti Státní politiky životního prostředí ČR „Životní prostředí a kvalita života“. V souladu s cílem „co nejméně narušovat volnou (nezastavěnou) krajinu, …, zabránit fragmentaci krajiny, popř. její fragmentaci omezit biokoridory a rozvojem území ekologické stability“, případně s cílem udržitelného hospodaření v krajině podporuje Návrh ÚP prostupnost krajiny a ekologicky přijatelné formy a intenzity zátěže území z cestovního ruchu (cyklostezky a účelové komunikace v krajině). Cílům SPŽP v ÚP odpovídá i vymezení ploch krátkodobé rekreace či ploch zeleně a upřesnění / doplnění systému ekologické stability Podpora rozvoje šetrné (ekologicky únosné) turistiky a zajišťování podmínek pro pěší a cyklistickou přístupnost krajiny zároveň odpovídá požadavkům Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR. Jednou z republikových priorit pro zajištění udržitelného rozvoje je podle Politiky územního rozvoje ČR „Vytvářet podmínky pro ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní (v hodnoceném ÚP plochy pro suchou nádrž Mělčany) je proto zcela v souladu s PÚR, ale také s dalšími koncepčními dokumenty z oboru územního plánování a ochrany životního prostředí: záplavové poldry ke zmírnění povodňových špiček s výlučným využíváním jako louky a pastviny, resp. s obnovou lužních lesů, jsou také jedním z požadavků Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky a odpovídají i Strategii povodňové ochrany v Povodí Labe. Zásady posledních dvou zmíněných strategií sledují v posuzované ÚPD i návrhy na částečné zatravnění v nivě Dědiny, zatravněné zasajkovací pásy v krajině (kód) apod. Návrh ÚP Dobruška zároveň řeší při řešení lokality protipovodňové ochrany respektuje konkrétní záměr, který byl na úrovni záměru ve stupni DÚR vyhodnocen bez významného vlivu na lokality Natura 2000, což je zásadním požadavkem ochrany soustavy Natura 2000

strana

75


(úprava 04/2012)

a zároveň přispívá k ochraně zvláště chráněných druhů živočichů vyskytujících se v toku říčky Dědiny. Protipovodňová ochrana je i jedním z témat, kterými se zabývají Zásady územního rozvoje KH kraje. Lokalita Z5.4 je ze ZÚR přímo převzata a nahrazuje tak dosud předpokládanou (víceúčelovou) vodní nádrž ve stejné lokalitě. Naproti výše uvedeným souladům se ÚP Dobruška dostává do střetu s požadavky ZÚR na péči o půdní fond (ZPF a PUPFL) jako jednu z hlavních složek životního prostředí, resp. na ochranu územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství. V tomto směru jsou v návrhu ÚP posuzovány poměrně rozsáhlé zábory ZPF (celkem 69 ha ZPF) a především nejkvalitnějších zemědělských půd I. třídy ochrany (23 ha). Tyto předpokládané zábory byly nicméně vyhodnoceny jako podmíněně akceptovatelné především z důvodu zahrnutí jejich velké většiny v již platné ÚPD a především k faktu, že rozsah záborových ploch je v novém Návrhu oproti platnému ÚPM Dobruška snížen o 58 %. Další požadavky ZÚR (např. vytváření územních podmínek pro zajištění kvalitního bydlení, zajištění dodávky vody a zpracování odpadních vod v obcích nad 500 ekvivalentních obyvatel, zlepšení vzhledu měst a obcí odpovídajícího podmínkám historicky rostlé sídelní struktury, případně „vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a rozvoje lidských zdrojů, především ve vazbě na zastavěné území obcí; pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby“ jsou návrhem ÚP plněny. Hodnocený Návrh ÚP Dobruška dále detailně rozpracovává prostorově funkční vymezení prvků ÚSES regionálního významu, umožňuje ochranu všech stávajících prvků ekologické stability a vhodných lokalit pro založení a doplnění chybějících prvků, a naplňuje tak požadavky Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje.

strana

76


(úprava 04/2012)

9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚP DOBRUŠKA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Jednotlivé návrhové lokality či dílčí návrhy (záměry) mohou v průběhu další projektové přípravy podléhat posuzování z hlediska vlivů na životní prostředí, resp. o nutnosti posuzování se bude rozhodovat ve zjišťovacím řízení podle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Posuzování vlivů (proces EIA) se podle záměrů uvedených v příloze zákona může vztahovat zejména k následujícím lokalitám a opatřením ÚP Dobruška: § 4 zákona, odst. 1 písm. e): stavby, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního předpisu mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblast; tyto stavby, činnosti a technologie podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Tento aspekt se týká především lokalit, přímo spojených s úsekem toku Dědiny, který je vyhlášen jako EVL Dědina u Dobrušky: přímý vztah k návrhovým lokalitám Z5.4 Suchá nádrž Mělčany (již vyhodnoceno) a Z2.25 ČOV Chábory, eventuelně (v případě odkanalizování Chábor na uvažovanou ČOV v sousedním katastru) ČOV Podbřezí. Úplný výčet záměrů, které mohou potenciálně ovlivňovat lokality Natura 2000 je upřesněn v části B Vyhodnocení. Podle přílohy 1 zákona, kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení): bod 1.4 Úpravy toků a opatření proti povodním významně měnící charakter toku a ráz krajiny (lokalita Z5.4 s funkcí W.1 Suchá nádrž Mělčany – na úrovni záměru již vyhodnoceno) bod 3.7 Produktovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce větší než 5 km a průměru 300 - 800 mm (včetně dálkových vodovodů), pokud nepřísluší do kategorie I. Týká se územní rezervy RE2.3 pro VVTL plynovod, hodnocení však připadá v úvahu až na úrovni projektu, územní rezerva v ÚP se nevyhodnocuje bod 9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I) – např. přeložka silnice I/14 u Běstvin. bod 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3.000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu (zejména lokality Z2.2, Z2.7, Z2.13 s funkcemi OM, SK, DS.4 a DS.5 atd.) Obecně pro umisťování záměrů podléhajících zákonu 4. 100/2001 Sb. připadají v úvahu také navržené plochy výroby VL, VD (např. v lokalitách lokalitám Z2.7, Z2.11, Z4.1), podle charakteru případné záměry mohou spadat např. do bodů 6.1 Průmyslová výroba keramických produktů vypalováním…, 6.2 Výroba stavebních hmot a výrobků neuvedených v kategorii I…; 6.5 Obalovny živičných směsí atd. Vliv ÚP Dobruška na životní prostředí je kromě toho doporučeno průběžně sledovat i na základě dalších ukazatelů, jako např. postup naplňování navržených opatření ve vztahu k záborům ZPF (skutečné využití návrhových lokalit) či hodnocení územních systémů ekologické stability (zejména s hlediska postupného zlepšování funkčnosti ÚSES). strana

77


(úprava 04/2012)

10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Předložení vyhodnocení vlivů územního plánu (návrh ÚP Dobruška) na životní prostředí je zpracováno jako součást (část A) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území podle stavebního zákona a navazujících předpisů a podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Posuzovaný návrh ÚP (zpracovatel Architektonické studio Hysek, s.r.o., Plzeň) stanovuje urbanistickou koncepci rozvoje města i jednotlivých částí obce. ÚP podporuje bytovou zástavbu včetně doplňující občanské vybavenosti zejména v Dobrušce, částečně také v Domašíně a v sídlech bezprostředně navazujících na Dobrušku, tj. v Pulicích a Křovicích. Komerční plochy městského významu a plochy pro výrobní činnosti většího rozsahu jsou navrženy v Dobrušce; plochy sportovně rekreačního charakteru městského významu jsou soustředěny ve sportovním areálu v Mělčanech a v území v okolí plaveckého bazénu v Dobrušce. Návrh ÚP podporuje rekreační využívání krajiny v zázemí sídel pro turistiku a krátkodobou rekreaci, budou vytvářeny vycházkové okruhy v bezprostředním okolí sídel i v širší krajině Za hlavní východiska ÚP jsou považovány tyto cíle: - posilování správní úlohy sídla, - utváření harmonických životních podmínek ve všech oblastech života obyvatel města, tj. zejména v oblasti bydlení, zaměstnanosti, veřejných služeb, rekreace a dopravy, - stabilizaci, resp. mírný nárůst počtu obyvatel města návrhem vhodných ploch pro bydlení, - dlouhodobé důsledné uplatňování navržené urbanistické koncepce v zájmu ochrany a rozvoje hodnot správního území, - rozvoj zástavby ve správním území s ohledem na provozní náklady města při spravování tohoto území, - vytváření podmínek pro stabilizaci a rozvoj veřejných služeb v oblasti kultury, školství, zdravotnictví a sociálních služeb pro obyvatele spádové oblasti a návštěvníky města, - vytváření podmínek pro krátkodobou rekreaci v přírodním zázemí města Celkově návrh ÚP Dobruška předpokládá umístění 52 návrhových lokalit (zastavitelných ploch) na celkové ploše cca 76,2 ha a 4 přestavbové plochy na ploše cca 6,3 ha. Návrh byl zpracován v jediné variantě. Kromě těchto lokalit řeší Návrh ÚP také koncepci veřejné infrastruktury dopravní (stavby na silnicích I., II. a III. tříd, např. přeložka silnice I/14 včetně napojení Běstvin, stavby pro pěší a cyklistickou dopravu a dopravu v klidu) i technické infrastruktury (odkanalizování, zásobování vodou, elektrickou energií, apod.). ÚP dále navrhuje soubor opatření v krajině (doplnění ÚSES, alejových výsadeb a účelových komunikací, zatravnění apod.).

strana

78


(úprava 04/2012)

Vyhodnocení vlivů na životní prostředí v jednotlivých kapitolách uvádí cíle ochrany životního prostředí, stanovené na celostátní úrovni, dále popisuje základní údaje o současném stavu životního prostřední v řešeném území a vybírá charakteristiky životního prostředí, které mohou být uplatněním územního plánu významně ovlivněny. Podrobnější popis a vlastní vyhodnocení vlivů jednotlivých návrhových lokalit a dalších dílčích opatření hodnoceného ÚP je uvedeno v kap. 5 – Hodnocení stávajících a předpokládaných vlivů. Podrobnější popis vlivů předložené ÚPD je pak součástí kap. 6. Navrhovaná opatření pro omezování negativních vlivů jsou podrobně rozvedena v kap. 7, v kap. 8 následuje zhodnocení zapracování celostátních cílů ochrany životního prostředí do hodnoceného ÚP. Poslední kapitoly popisují návrh ukazatelů pro sledování vlivů ÚP Dobruška, mimo jiné jsou zdůrazněny zásady ochrany ZPF a ekologické stability území. Výsledky vyhodnocení se opírají jak o vlastní terénní průzkumy zpracovatele, prováděné v období duben–říjen 2011, tak o veškeré dostupné podklady poskytnuté projektantem ÚP, pořizovatelem / zadavatelem (město Dobruška), případně o další údaje odborných organizací (např. AOPK ČR – data o výskytu přírodních hodnot v řešeném území).

ÚP Dobruška je celkově z hlediska vlivů na životní prostředí vyhodnocen jako akceptovatelný, zpracovatel Vyhodnocení jej však doporučuje schválit s některými drobnými úpravami (zejména s cílem omezení kumulativního záboru zemědělských půd, možného nepříznivého ovlivnění odtokového režimu, dílčího snížení ekologické stability krajiny apod.).

strana

79


(úprava 04/2012)

POUŽITÉ PODKLADY Použité zkratky AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR BPEJ

– bonitovaná půdně ekologická jednotka

ČOV

– čistírna odpadních vod

ES

– ekologická stabilita

EVL

– evropsky významná lokalita

KN

– katastr nemovitostí

KÚ

– Krajský úřad

LBC

– lokální biocentrum

LBK

– lokální biokoridor

MPZ

– městská památková zóna

OP

– ochranné pásmo

OV

– odpadní vody

PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa RBC

– regionální biocentrum

RBK

– regionální biokoridor

RD

– rodinný dům / rodinné domy

SEA

– Environmental Impact Assessment (posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí)

SES

– stupeň ekologické stability

ÚP

– územní plán

ÚPD

– územně plánovací dokumentace

ÚPM

– územní plán města (Dobrušky)

ÚSES – územní systém ekologické stability ZOPK – zákon o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb,) ZPF

– zemědělský půdní fond

ZPV

– zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (100/2001 Sb,)

ZÚR

– zásady územního rozvoje

Literatura ANONYMUS (2004): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000. Metodická příručka k ustanovením článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, – Planeta 1/2004, MŽP, Praha. ANONYMUS (2007): Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů. – Věstník MŽP, roč. XVII, částka 11: 1–23 (listopad 2007). ANONYMUS (2011): Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území. – MZe & MŽ, Praha. BÍNOVÁ L. et al. (1996): Územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES ČR. – Doplněk, Brno. BOHÁČ P. & KOLÁŘ J. (eds) (1996): Vyšší geomorfologické jednotky ČR. – ČÚZaK, Praha. CULEK M. ET AL. (1996, 2003): Biogeografické členění České republiky, I. a II. díl. - ENIGMA Praha. strana

80


(úprava 04/2012)

CZUDEK T. [ed.] et al. (1972): Geomorfologické členění ČSR. - Studia Geographica 23, ČSAV-GÚ, Brno. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M. (eds) et al, (2001): Katalog biotopů ČR. – AOPK ČR, Praha. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J., ŠTĚPÁNEK J. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha.

ZÁZVORKA J. [eds]

LOSÍK J. (2010): Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje – Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb. – dostupné na IS SEA. MACHÁČEK M. & VESELÝ J. (2011): Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž. Naturové hodnocení - závěrečná zpráva podle § 45i odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění. – IS EIA, kód HKK593. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (2001): Mapa přirozené potenciální přirozené vegetace ČR. Textová část + mapa 1 : 500 000. – Academia, Praha. PROCHÁZKA F. [ed.] et al. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–166. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. fasc. 16. - Geografický ústav ČSAV Brno. QUITT E. (1975): Soubor map fyzickogeografické regionalizace ČSR. Klimatické oblasti ČSR 1:500 000. - Geografický ústav ČSAV Brno. SKALICKÝ V. & SLAVÍK B. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České socialistické republiky 1. – Academia, Praha. ŠTASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001– 2003. – Aventinum, Praha. VOLF V. (200): Husice rezavá (Tadorna ferruginea) – vzácný host v Dobrušce. – Orlické hory a Podorlicko, 13: 315−316 (2005).

Internet Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - www.nature.cz Ministerstvo životního prostředí - www.env.cz Natura 2000 Česká Republika - http://www.natura2000.cz Česká společnost ornitologická http://www.cso.cz informační server EIA / SEA - http://tomcat.cenia.cz/eia/, http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/prehled.php

Úplná citace odkazovaných legislativních předpisů Směrnice Rady Evropských společenství 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků Směrnice Rady Evropských společenství 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (ZOPK) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (ZOPK) Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, v platném znění (zejména ve znění NV 371/2009 Sb.) Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MŽP ČR č. 166/2005 ze dne 15. dubna 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000

strana

81


(úprava 04/2012)

PŘÍLOHY Příloha A1. Návrhové a přestavbové lokality ÚP Dobruška ve vztahu k třídám ochrany ZPF.

strana

82




ČÁST B: VYHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ ÚP NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI (LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000) podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů („naturové hodnocení“)

Zpracovatel: GeoVision s. r. o., Částkova 73, 326 00 Plzeň, tel.: 724 088 651, [email protected] RNDr. Ondřej Bílek autorizovaná osoba pro provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (rozhodnutí MŽP č.j. 630/519/05 ze dne 19.5.2005, prodlouženo dne 22. prosince 2009 pod č.j. 106398/ENV/09 3194/630/09)

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - koncept ÚP Dobruška Část B: Vyhodnocení významnosti vlivů územního plánu na EVL a PO (lokality soustavy Natura 2000)

Obsah 1. ÚVOD ..................................................................................................................... 3 1.1 - Zadání............................................................................................................. 3 1.2 - Cíl hodnocení .................................................................................................. 3 1.3 - Postup zpracování hodnocení......................................................................... 4 2. ÚDAJE O KONCEPCI ............................................................................................ 6 2.1. Základní údaje koncepce ................................................................................. 6 2.2. Hlavní cíle koncepce ........................................................................................ 6 2.3. Opatření koncepce ........................................................................................... 7 3. ÚDAJE O EVL A PO ............................................................................................... 8 3.1 - Identifikace dotčených lokalit Natura 2000 ...................................................... 9 3.2 - Popis dotčených lokalit ................................................................................... 9 4. HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVL a PO ..................................... 15 4.1 - Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení............................................... 15 4.2 - Vyhodnocení vlivů koncepce (včetně kumulativních) .................................... 15 5. ZÁVĚRY ............................................................................................................... 21 5.1 - Závěr............................................................................................................. 21 5.2 - Doporučená zmírňující opatření .................................................................... 21 6. POUŽITÉ PODKLADY.......................................................................................... 23 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 24

strana

2


1. ÚVOD 1.1 - Zadání Koncepcí, pro kterou se posuzuje významnost potenciálních vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále též ZOPK) je návrh územního plánu (dále jen ÚP) Dobruška. Vyhodnocení významnosti vlivů územního plánu na území soustavy Natura 2000 (tzv. „naturové hodnocení“) je součástí (část B) Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území podle stavebního zákona. Území řešené návrhem ÚP zasahuje do území tří evropsky významných lokalit (dále též EVL), zařazených do národního seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (viz nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a představujících součást evropské soustavy Natura 2000. Orgán ochrany přírody přitom ve svém stanovisku k zadání ÚP nevyloučil ovlivnění území EVL CZ0523007 Dědina u Dobrušky (viz stanovisko KÚ KH kraje, odboru životního prostředí a zemědělství č.j. 17643/ZP/2010 ze dne 13. 09. 2010). Zadavatelem ÚP je město Dobruška, Vyhodnocení je zpracováno na základě smlouvy s projektantem Návrhu ÚP (Architektonické studio Hysek, Plzeň). Vyhodnocení ÚP je u zpracovatele hodnocení (společnost GeoVision s.r.o., regionální pracoviště Plzeň) vedeno pod číslem úkolu 11 308 17.

1.2 - Cíl hodnocení Účelem posouzení vlivů ÚP Dobruška na evropsky významné lokality je zhodnotit významnost možných negativních důsledků přijetí koncepce (ať již samostatně, nebo v kombinaci s jinými záměry a koncepcemi) na předměty ochrany a celistvost (integritu) dotčených lokalit. Cílem naturového hodnocení je zjistit, zda koncepce jako celek (nebo jednotlivé záměry v koncepci uvedené) může „významně ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality či ptačí oblasti“ (§ 45h zákona č. 114/1992 Sb.). Podle Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i ZOPK je možné konstatovat významný negativní vliv u dílčích úkolů/záměrů, pro které je možné identifikovat dotčené lokality a dotčené předměty ochrany, resp. narušení celistvosti lokalit. Pokud koncepce obsahuje takto vyhodnocené dílčí záměry a na základě Vyhodnocení je konstatován významný negativní vliv na lokality Natura 2000, nelze koncepci (ÚPD) schválit, resp. je možné ji schválit pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK. V takových případech může Vyhodnocení doporučit přiměřené variantní řešení, směřující k eliminaci významných negativních účinků záměrů. V případě, že koncepce může vyvolat jen málo významné (a tedy akceptovatelné) negativní vlivy na předměty ochrany a celistvost konkrétních strana

3


lokalit, lze dále navrhnout možnosti a nejvhodnější způsoby zmírňování negativních důsledků v dalších stupních projektové přípravy a při realizaci jednotlivých navrhovaných záměrů.

1.3 - Postup zpracování hodnocení Jako vstupní data pro hodnocení byly shromážděny nejprve dostupné informace o potenciálně dotčených lokalitách Natura 2000 (www.natura2000.cz). Jako podkladové materiály byly využity také údaje z některých celostátních strategických koncepcí (např. Politika územního rozvoje ČR) a některých regionálních koncepcí (Zásady územního rozvoje KH kraje, Koncepce ochrany přírody a krajiny kraje apod.) a údaje o konkrétních záměrech (v tomto případě o záměru „Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž“) dostupné v informačním systému EIA / SEA (http://tomcat.cenia.cz/eia/, http://eia.cenia.cz/sea/up/prehled.php) atd. Podkladové datové vrstvy (výskyt evropsky významných druhů) poskytla pro účely vyhodnocení vlivů AOPK ČR. Komentář k datům pro tyto účely laskavě poskytli RNDr. M. Macháček a Mgr. J. Dušek. Vymezení lokalit Natura 2000 je převzato od AOPK ČR (Ing. J. Votrubec, www.natura2000.cz). Vzhledem k faktu, že část ÚPD zásadní pro hodnocení vlivů celé koncepce (záměr suché nádrže Mělčany - Hydroprojekt) byl již hodnocen na úrovni záměru, který by následně převzat jako podklad pro odpovídající návrhovou lokalitu ÚP, bylo možno tento aspekt koncepce hodnotit s vysokou mírou konkrétnosti. Hodnocení vlivů rozhodující části koncepce (nikoliv však jediné, která může potenciálně ovlivnit lokality Natura 2000) tedy proběhlo tzv. metodou „ex ante“ (hodnocení předcházející samotný návrh koncepce). Předkládaná podoba koncepce tak byla již předem upravena směrem k eliminaci významných negativních vlivů na EVL. V rámci terénních šetření (prováděna v období duben – říjen 2011) provedl zpracovatel orientační návštěvu lokality a ověření stavu evropsky významné lokality v návrhových lokalitách a výskytu předmětů ochrany (mj. prokázán výskyt minoh mihule potoční v jemnozrnných náplavech, pozorovány stopy vydry říční atd.). Jako metodický rámec vyhodnocení byla použita Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., publikovaná ve Věstníku MŽP 11/2007. Významnost jednotlivých vlivů byla hodnocena podle stupnice doporučené v Metodice (Tab. 1). Byly zhodnoceny očekávané vlivy i potenciální rizika navrhovaného funkčního využití jednotlivých návrhových lokalit a souboru opatření, která z ÚP vyplývají, ve vztahu k předmětům ochrany a k celistvosti lokalit soustavy Natura 2000. Za hranici významného účinku je zpravidla možné považovat již vlivy, nevratně (destruktivně) narušující cca 1 % na lokalitě se vyskytující rozlohy biotopu či populace daného předmětu ochrany, vždy však s přihlédnutím především ke kvalitě dotčeného výskytu a ekologické celistvosti (integritě) lokality. Vzhledem ke značně rozdílnému územnímu rozsahu konstrana

4


cepcí se významnost vlivů územního plánu na jednotlivé předměty ochrany vlivů obvykle standardizuje na rozlohu daného správního obvodu (důraz na zachování přirozené distribuce výskytu předmětů ochrany v lokalitě a objektivní rozdělení odpovědnosti za ně). Tab. 1. Použitá stupnice hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany. Hodnota

-2

-1

0 +1 +2 ?

Termín

Popis vlivu

Negativní vliv dle odst. 9 § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocené úkoly (záměry) (resp. koncepci je možné schválit pouze v určených případech dle odst. 9 a Významný 10 § 45i ZOPK) negativní Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podvliv statnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu, záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírně Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických negativní nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vliv vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními. Nulový vliv

Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv.

Mírně pozitivní vliv Významný pozitivní vliv Vliv nelze hodnotit

Mírně příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vzhledem k obecnosti zadání koncepce a jednotlivých úkolů není možné hodnotit její vlivy na jednotlivé lokality.

Poznámka: V praxi se stupně +1 a +2 nerozlišují, čemuž by podle sdělení pracovníků odboru mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP (Bc. Jan Kvasnička, in verb.) měla odpovídat i připravovaná novelizace Metodiky hodnocení); případný očekávaný pozitivní vliv (+) se tedy vyhodnocuje bez dalšího hodnocení významnosti.

strana

5


2. ÚDAJE O KONCEPCI 2.1. Základní údaje koncepce Název: Územní plán Dobruška (Návrh)

Zadavatel (pořizovatel): Město Dobruška Náměstí F. L. Věka 11 518 01 Dobruška

Zpracovatel: Architektonické studio Hysek, s.r.o. Jiráskovo náměstí 18 326 00 Plzeň

Řešené území Řešené území je vymezeno správním územím města Dobruška (číslo obce ZÚJ – ZUJ 576 271), které zahrnuje sedm katastrálních území: k.ú. Běstviny k.ú. Dobruška k.ú. Domašín u Dobrušky k.ú. Křovice k.ú. Mělčany u Dobrušky k.ú. Pulice k.ú. Spáleniště

2.2. Hlavní cíle koncepce Za hlavní cíle posuzovaného ÚP lze považovat základní teze rozvoje města, které jsou definovány v návrhu ÚP takto: - posilování správní úlohy sídla, - utváření harmonických životních podmínek ve všech oblastech života obyvatel města, tj. zejména v oblasti bydlení, zaměstnanosti, veřejných služeb, rekreace a dopravy, - stabilizaci, resp. mírný nárůst počtu obyvatel města návrhem vhodných ploch pro bydlení, - dlouhodobé důsledné uplatňování navržené urbanistické koncepce v zájmu ochrany a rozvoje hodnot správního území, - rozvoj zástavby ve správním území s ohledem na provozní náklady města při spravování tohoto území, strana

6


- vytváření podmínek pro stabilizaci a rozvoj veřejných služeb v oblasti kultury, školství, zdravotnictví a sociálních služeb pro obyvatele spádové oblasti a návštěvníky města, - vytváření podmínek pro krátkodobou rekreaci v přírodním zázemí města

2.3. Opatření koncepce Územní plán navrhuje: Kromě rozvojových ploch bydlení (BH, BI, BV, BX) a ploch smíšených obytných (SC, SK, SM, SV) navrhuje územní plán města rovněž plochy rekreace (RZ, RN), občanského vybavení (OV, OM, OS), plochy dopravní (DS) i technické infrastruktury (TI), dále lokality pro výrobu a skladování (VD, VL, VZ), plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy veřejných prostranství (PD, PZ, PS) a zeleně (ZS, ZO) a konečně i plochy nezastavitelné - zemědělské, lesní a přírodní (NZ, NL, NP). Celkově návrh ÚP Dobruška předpokládá umístění 47 návrhových lokalit (zastavitelných ploch) na celkové ploše cca 68 ha a 5 přestavbových ploch na ploše cca 13 ha. Kromě těchto lokalit řeší Návrh ÚP také koncepci veřejné infrastruktury – např. dopravní (stavby na silnicích I., II. a III. tříd, např. přeložka silnice I/14 včetně napojení Běstvin, stavby pro pěší a cyklistickou dopravu a dopravu v klidu) a technické infrastruktury (odkanalizování, zásobování vodou, elektrickou energií, apod.). ÚP dále navrhuje soubor opatření v krajině (doplnění ÚSES, alejových výsadeb a účelových komunikací, zatravnění apod.). Návrh byl předložen v jediné variantě (zpracování variant nebylo požadováno).

strana

7


3. ÚDAJE O LOKALITÁCH NATURA 2000 (EVL A PO) Natura 2000 je evropskou soustavou chráněných území, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a biotopy druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany, popřípadě umožní tento stav obnovit. Soustava Natura 2000 je tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Vyhlašování lokalit soustavy Natura 2000 i na území České republiky vychází ze dvou směrnic Evropských společenství (tzv. směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích – viz níže), které členským státům ukládají zajistit ochranu vybraných přírodních stanovišť a druhů, významných pro Evropská Společenství. Tyto směrnice byly implementovány do naší legislativy novelizací zákona č. 114/1992 Sb. (zákonem č. 218/2004 Sb.), následně byly ještě upřesněny některé pojmy a postupy (naposledy zákonem č. 349/2009 Sb.). V ČR je ochrana lokalit zajištěna převážně prostřednictvím zvláště chráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky. Ve zvláštních (zejména jednoduchých) případech mohou ochranu EVL zajistit i smlouvy mezi vlastníky pozemků a příslušným orgánem ochrany přírody. Ptačí oblasti (PO) se vyhlašují na základě Směrnice Rady Evropských společenství 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích. Vyhlašují se pro druhy ptáků, uvedené v Příloze I směrnice. Tyto druhy musí být předmětem zvláštních opatření, týkajících se ochrany jejich stanovišť, s cílem zajistit přežití těchto druhů a rozmnožování v jejich areálu rozšíření. Ptačí oblasti jsou v ČR novou kategorií chráněného území a jsou zřizovány nařízeními vlády. Evropsky významné lokality (EVL) se vyhlašují na základě Směrnice Rady Evropských společenství 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích). EVL jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství a pro druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany. EVL v ČR byly vyhlášeny vládou v rámci tzv. národního seznamu evropsky významných lokalit (viz nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Lokality původního národního seznamu (citované NV z roku 2005 byly i v řešeném správním území doplněny nařízením vlády č. 371/2009 Sb. a následně schváleny v rámci evropského seznamu evropsky významných lokalit („Sites of Community Importance“) rozhodnutím evropské komise ze dne 10. ledna 2011 (Rozhodnutí Komise, kterým se přijímá čtvrtý aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS). Tím se staly tyto EVL plnohodnotnou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

strana

8


3.1 - Identifikace dotčených lokalit Natura 2000 Jako potenciálně dotčené lokality jsou chápány ty EVL / PO a předměty ochrany, které: - jsou v přímém územním střetu s dílčími záměry koncepce (zábor půdy, změny reliéfu) - jsou ovlivněny v souvislosti s výstupy – složkové přenosy (ovzduší, voda, hluk, rušení předmětů ochrany) Ve správním území Dobrušky leží (resp. do něho zasahují) celkem tři evropsky významné lokality, vyhlášené ařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů (především NV č. 371/2009 Sb.), a zařazeným evropskou komisí do evropské soustavy chráněných území Natura 2000: EVL Rybník Spáleniště (kód lokality CZ0523287), dále EVL Halín (kód CZ0524050) a EVL Dědina u Dobrušky (kód CZ0523007). Poloha evropsky významných lokalit v řešeném území je znázorněna v Příl. B1. Ptačí oblasti se v širším okolí správního území Dobrušky nevyskytují a nebudou koncepcí nijak ovlivněny. Dílčími záměry (návrhové lokality) se územně překrývají pouze s EVL Dědina u Dobrušky (umístění suché retenční nádrže Mělčany, návrhová lokalita Z5.4). Rovněž očekávanými složkovými přenosy znečištění může být dotčena pouze tato EVL (zaústění odpadních vod z lokality navrhované ČOV Chábory, návrhová lokalita Z2.25, případně likvidací odpadních vod z objektů v návrhových lokalitách Z2.24, Z5.1, Z5.3. Potenciální vlivy by mohly generovat i lokality Z2.5 a Z2.6, položené v blízkosti toku (např. možnost splachů znečištění či výkopových zemin z lokalit do toku), spíše už jen hypoteticky i z lokality Z2.4. Případné pozitivní vlivy je možno očekávat v případě realizace navržených opatření v krajině (zejména K5.2, K5.3, K5.4, K5.5 a K5.6 - zatravnění a doplnění ÚSES). Koncepce se tedy podle výše uvedených kritérií potenciálně dotýká pouze uvedené evropsky významné lokality Dědina u Dobrušky. Ostatní evropsky významné lokality ve správním území (EVL Rybník Spáleniště, EVL Halín) dotčeny nebudou. Nejbližší lokalitou v širším okolí, které by mohlo být koncepcí aspoň teoreticky ovlivněno (např. složkovými přenosy), je EVL Opočno (1,5 km jihozápadně od hranice řešeného území – viz Příl. B1), případně EVL Zbytka (cca 3 km severozápadně) apod. Ovlivnění těchto či jakýchkoliv jiných lokalit lze s ohledem na jejich vzdálenost, dosah působení očekávaných vlivů ÚP Dobruška a s přihlédnutím k předmětům ochrany těchto EVL prakticky s jistotou vyloučit.

3.2 - Popis dotčených lokalit Evropsky významná lokalita Dědina u Dobrušky (CZ0523007) EVL se rozkládá na ploše 8.0335 ha a zajišťuje ochranu dvou evropsky významných druhů živočichů – vranky obecné a mihule potoční. EVL zaujímá tok Dědiny s dobře vyvinutými strana

9


břehovými porosty od silničního mostu v Podbřezí po silniční most na silnici II/298 z Opočna na Dobrušku, prochází tedy částmi obce Chábory a Mělčany. V dalším textu je prezentována souborná charakteristika přírodních poměrů EVL dle http://www.natura2000.cz/. Tab. 2. Předměty ochrany EVL 0523007 Dědina u Dobrušky. Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL vranka obecná (Cottus gobio) mihule potoční (Lampetra planeri)

Délka úseku toku v řešeném území (na správní území Dobrušky tok vstupuje nad mostem silnice I/14 v Cháborech, ve směru po proudu je dolní hranici EVL most silnice II/298 v Dobrušce) činí podle podkladů správce toku a měření v GIS cca 5800 m, celková délka EVL až k mostu v Podbřezí činí cca 9600 m. Lokalita má liniový charakter a je tvořena tokem Dědiny přírodě blízkého charakteru v širší údolní nivě mezi zalesněnými hřbety. Nadmořská výška území je kolem 296 m n.m. Tok Dědiny je v přírodě blízkém až přirozeném stavu, s místním ohrázováním a zpevněním kameny, charakteristický je profil s proměnnou morfologií koryta (střídání torrentilních úseků s drsným kamenným dnem a peřejkami a klidných úseků s tůněmi a meandry). Uváděny jsou v něm velmi silné populace mihule potoční i vranky obecné. Rybí společenstva v řešeném toku je možné charakterizovat jako typ Salmo-Thymallus s převahou rheofilních druhů a menším zastoupením eurytopních druhů (okoun, plotice). (www.natura2000.cz). Z hlediska ekologicko-reprodukčních skupin převažují litofilové a psamofilové, kteří jako výtěrový podklad vyžadují písek, štěrk nebo kameny, případně kořeny pobřežních dřevin. Podvodní kořenové systémy dřevin břehového vegetačního doprovodu poskytují kromě výtěrového substrátu také značnou úkrytovou kapacitu, která slouží i jako ochrana před rybožravými predátory. Fytolitofilové (též indiferenti) jako je okoun a plotice se dostávají do potoka nejspíše migrací vodními cestami z napojených rybníků v povodí. Na lokalitě se vyskytuje mihule potoční (Lampetra planeri), vranka obecná (Cottus gobio) a vydra říční (Lutra lutra), údaje z prováděných průzkumů (Macháček et al. 2005) dokládají také střevli potoční (Phoxinus phoxinus), pstruha potočního (Salmo trutta) apod. Navazující území představuje ploché říční údolí s dobře vymezenou nivou, na kterou jsou vázány antropogenně podmíněné nivní louky a fragmenty lužních lesů. Návrhová lokalita Z5.4 je navržena v centrální až JV části EVL (hlavní hráz) na přírodě blízkém úseku toku, s vyvinutými břehovými a doprovodnými porosty, v Cháborech jsou pak navrženy ochranné hráze zástavby. V blízkosti silničního mostu v Cháborech je umístěna také návrhová lokalita Z2.25 (viz Příl. B1).

strana 10


Dle http://www.natura2000.cz/ je základním managementovým opatřením zachování současného stavu, tedy přírodě blízkého charakteru s proměnným charakterem průtočného profilu, dnovými sedimenty i štěrkovými a písčitými úseky dna.

3.3 – Dotčené předměty ochrany Mihule potoční (Lampetra planeri) Podle údajů z www.biomonitoring.cz je mihule potoční neparazitickým druhem vyskytujícím se výhradně ve sladkých tekoucích vodách s jemnými bahnitými náplavy, ve nichž žijí larvy (minohy) zahrabány v jemném sedimentu. Úseky s písčitým až štěrkovitým dnem využívají dospělé mihule jako místa tření. Živí se především detritem, rozsivkami, řasami a jemnými zbytky rostlin. Většinou ve čtvrtém nebo pátém roce života dochází k metamorfóze, kdy se z larev stávají plodní dospělci. Dospělí jedinci již potravu nepřijímají a po tření hynou. Nejvýznamnějšími faktory ohrožení pro mihuli potoční jsou nevhodné úpravy toků, při nichž dochází k likvidaci vhodných náplavů a dnového substrátu pro život minoh a také dlouhodobé znečištění některých potoků a řek a nadměrná rybí obsádka. Příčinou úbytku lokalit a oslabování populací bylo jednak znečištěni vody, zejména však nevhodné (zjednodušující) úpravy vodních toků, jež vedly ke sníženi členitosti koryt, zjednodušen(unifikaci) průtočných profilů, zániku úkrytů, zániku míst vhodných k rozmnožování a nánosů jemných sedimentů potřebných pro vývoj larev. Je zapotřebí přísně chránit obývaný biotop a případně umožnit jeho další rozšíření vhodnými úpravami, po kterých se vytvoří více vyhovujících stanovišť. Je nutné vyvarovat se především zahlubování toků, zpevňování koryt a těžby jemných náplavů. Česká republika leží na hranici evropského areálu rozšíření mihule potoční (výskyt v povodí Labe a Odry), v povodí Moravy (Dunaje) existuje jen několik izolovaných (sub)populací. Výskyt mihule potoční v ČR ilustruje Obr. 1. Lokalita na toku Dědina náleží mezi významné lokality druhu v ČR, podle Zavadila (2009) je mihule na toku Dědina běžným druhem, který osidluje všechny vhodné náplavy v toku. Kvalitativní výskyt minoh v náplavech Dědiny v místě návrhové lokality Z5.4 byl zpracovatelem vyhodnocení prokázán i na základě orientační návštěvy lokality v době provádění posouzení.

Vranka obecná (Cottus gobio) Podle údajů z www.biomonitoring.cz je tento druh v České republice rozšířen po celém území ve vhodném prostředí. Obývá horské a podhorské potoky v úsecích s členitým štěrkovým nebo štěrkopískovým dnem, kde se po většinu času ukrývá pod kameny. Povodí Dědiny je udáváno jako jedna z důležitých lokalit výskytu druhu, i z tohoto důvodu byla zahrnuta nově mezi evropsky významné lokality. Výskyt vranky obecné naznačuje vysokou kvalitu vody v toku, jde o tzv. bioindikační druh. Biotopově je závislá především na dostatku úkrytů, které strana 11


představují zejména kameny, místy také podemleté břehy a místa pod mrtvým dřevem. Pod větší kameny také klade snůšky jiker, o které se starají samci. Vranka obecná je velmi citlivá na znečištění toků a dostatek kyslíku ve vodě a je také ohrožená především ničením obývaného biotopu (kontext vodohospodářských úprav). Toky horních částí povodí s vhodným kamenitým substrátem byly totiž často nevhodně upravovány (v rámci meliorací či protipovodňových opatření). Ohrožovat predačním tlakem ji mohou lososovité ryby, především pstruh obecný (Salmo trutta), vysazované v nadměrných počtech.

Obr. 1. Výskyt mihule potoční v ČR (zdroj: AOPK ČR, www.biomonitoring.cz).

Obr. 2. Výskyt vranky obecné v ČR (zdroj: AOPK ČR, www.biomonitoring.cz).

strana 12


V rámci péče o druh je nezbytné zachování existujících hydrologických podmínek na stávajících lokalitách výskytu, zejména charakter toku včetně dna a úkrytových možností. Žádoucí je rovněž snížení znečištění zejména z bodových zdrojů, protierozní opatření na pozemcích přiléhajících k tokům s výskytem, druhu (nebo ve vazbě na prevenci splavenin), případně zatravnění pásu podél toků, čímž by měl být snížen možný vliv používaných chemických prostředků na orné půdě v bezprostředním okolí toku. V neposlední řadě je velmi důležité odstraňování či zprůchodňování migračních bariér na vodních tocích výstavbou vhodně zvolených typů rybích přechodů či obtokových kanálů. Nadměrné vysazování lososovitých ryb (zejména pstruha obecného) může populace vranek ovlivňovat predačním tlakem. Vliv takového hospodaření je ale významný především v místech (úsecích toků), která jsou postižena dalšími negativními jevy (technické úpravy, odběry vody, fragmentace apod.).

Stav předmětů ochrany v zájmovém území (EVL Dědina u Dobrušky) Od roku 2004 až po závěr vegetačního období roku 2010 byla v území vícekrát prováděna terénní šetření a podrobné průzkumy, v souvislosti s postupným vývojem navrhovaného vodního díla v předmětném území (původně akumulační protipovodňová nádrž, víceúčelová nádrž, podle posledních údajů a rovněž podle Návrhu ÚP Dobruška, který je předmětem předkládaného Vyhodnocení), se má jednat výhradně o jednoúčelovou suchou retenční nádrž. Aktuální průzkumy, spojené s odlovem ryb a kruhoústých v toku Dědina, byly provedeny v roce 2005 (Hartvich in Macháček et al. 2005), dále v jarním aspektu roku 2009 (Zavadil 2009) a v červnu 2010 (Rejl in Macháček &Veselý 2011). Ve všech případech byly v toku Dědiny potvrzeny výskyty obou druhů, které jsou předměty ochrany EVL: Podle www.nature.cz je pro tok Dědiny v EVL dokládána populace vranky obecné v počtech 1.580 až 3.680 ks/km toku, pro mihuli potoční je na serveru AOPK ČR uváděna hustota výskytu v počtu 120 ks/km toku. V obou případech jde o údaj převzatý z Hartvicha (in Macháček et al. 2005). Průzkumy pro oznámení a dokumentaci EIA (Macháček et al. 2005, Bajer et al. 2006) pak uvedené údaje přebírají jako vstup pro hodnocení vlivů variant vodního díla. Mihule je v rámci odlovu Hartvicha v roce 2005 uváděna pouze pro profil Potok Dědina pod brodem Mělčany a pod Chábory, vranka byla dokládána pro všechny odebírané profily, včetně profilu nad lávkou v Podbřezí. Podle Zavadila a kol. (2009) patří tok ve sledovaném úseku mezi obcemi Mělčany a Chábory (v délce cca 3 km) mezi lokality s významnými populacemi mihule potoční a vranky obecné. Mihule je zde běžným druhem, který osidluje všechny vhodné náplavy v toku, podobně i vranka byla nacházena ve všech vhodných mikrohabitatech. Celkem na šesti profilech o celkové délce 605 m bylo prozkoumáno 19 náplavů o ploše 13,25 m2 s prokázaným výskytem 246 ks mihule potoční (dále jen průměrné hodnoty - 13 jedinců na náplav, vhodný náplav o ploše 0,7 m2 se vyskytoval na každých 32 metrech toku). Odlovy mihule byly provástrana 13


děny v souladu s metodikou AOPK ČR (Křížek 2006). Celkově s využitím výše uvedených údajů autoři a při předpokládaném zatížení odlovu určitou chybou (~ 50 %) jsou odhadované počty minoh cca 2.500 jedinců na 3 km úseku (7x více, než odhaduje Macháček et al. 2005). Lokalita je tedy pro mihuli hodnocena jako mimořádně kvalitní. Na šesti profilech o celkové délce 605 metrů bylo odloveno 123 jedinců vranky obecné. To by znamenalo asi 610 jedinců vranky obecné na délku 3 km. I u vranky, která žije pod kameny, je nutno počítat s chybou přibližně 50 %, takže odhadem může populace na úseku 3 km být i dvojnásobná (tedy cca 1.200 jedinců). Oproti odhadu Macháčka (2005) je však toto číslo 4 až 7,5 x nižší. I přes uvedenou okolnost jde o lokalitu pro vranku hodnotnou. Rejl v červnu 2010 provedl prolovení úseku v délce cca 500 m, 250 m od místa plánované hlavní hráze suché retenční nádrže po proudu a 250 m proti proudu. V jemných bahnitých náplavech v celém sledovaném úseku byl zjištěn výskyt minoh mihule potoční. Larvy reagovaly na elektrické pole také i mimo vodní sloupec ve vlhkých břehových náplavech. V některých případech bylo napočítáno i více než 30 ks larev na 1 m2, což je hodnoceno jako velmi významný výskyt (Poupě 1993) a lokalitu lze předběžně hodnotit jako velmi významnou na území ČR. Průzkum zaznamenal i výskyt vranky obecné, celkem bylo ve sledovaném úseku odchyceno 18 ks, délka odchycených exemplářů se pohybovala od 4 do 11 cm. Ve sledovaném úseku šlo o druhý nejpočetnější druh po pstruhovi potočním. Ze všech uvedených průzkumů jednoznačně vyplývá, že tok Dědiny je pro oba naturové druhy s ohledem na dochovaný charakter toku (s proměnným charakterem sedimentů, průtočného profilu včetně heterogenních podmínek z hlediska rychlosti proudění a výšky vodního sloupce) významnou až velmi významnou lokalitou a jako k takové je nezbytné přistupovat při hodnocení jakéhokoli zásahu do toku jako přirozeného prostředí obou druhů.

strana 14


4. HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVL A PO 4.1 - Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Souhrn podkladů poskytnutých zadavatelem ÚP Dobruška - návrh – textová část (Výroková část a Odůvodnění Návrhu ÚP včetně tabulek) a grafické přílohy (mapové výkresy, digitální zákres návrhových ploch – Architektonické studio Hysek (finální verze z 03/2012); stávající ÚPM Dobruška (AR Projekt Brno, 2003 a změny č. 1–3, poskytl zadavatel). Stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (č.j.17643/ZP/2010 ze dne 13. 09. 2010), kterým nebyl vyloučen vliv na území EVL Dědina u Dobrušky

Další podklady Zákresy hranic lokalit evropsky významných lokalit v ČR, stav platný k lednu 2010, tzn. po novelizaci nařízení vlády č. 132/2005 Sb. (národní seznam EVL) nařízením vlády č. 371/2009 Sb. (vrstvu poskytla AOPK ČR – J. Votubec); Všeobecné informace o lokalitách Natura 2000 (včetně některých dat o kvantitě výskytu předmětných druhů v EVL Dědina u Dobrušky) byly čerpány z oficiálních stránek soustavy Natura 2000 v ČR (www.natura2000.cz), údaje o výskytu a ekologických nárocích druhů) detailní podklady o předmětech ochrany EVL Dědina u Dobrušky byly čerpány z podkladů použitých pro hodnocení záměru „Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž“ (Macháček & Veselý 2011) a podkladových přírodovědných dat – IS EIA, kód záměru HKK593); vlastní terénní šetření (duben – říjen 2011).

4.2 - Vyhodnocení vlivů koncepce V rámci správního území Dobrušky byly nejprve identifikovány dílčí záměry či návrhové lokality, které mohou dotčenou EVL Dědina u Dobrušky jakkoliv ovlivňovat (viz kap. 3.1). Nebyly zjištěny žádné dílčí záměry potenciálně ovlivňující ostatní EVL v řešeném území (Halín, Rybník Spáleniště) či širším okolí (Opočno, Zbytka), proto se ostatní EVL nepovažují za dotčené či ovlivněné. Zjednodušeně řečeno se jedná o lokality zasahující přímo do toku, ležící v jeho těsné blízkosti, anebo v jejichž důsledku se očekává vliv na přenos znečištění do lokality (odpadní vody, splachy z okolního území apod.). strana 15


Jedná se o návrhové lokality Z2.4, Z2.5, Z2.6, Z2.24, Z2.25, Z5.1, Z5.3, Z5.4 a dále o opatření v krajině, zejména K5.2, K5.3, K5.4, K5.5 a K5.6. Další návrhové a přestavbové lokality se nacházejí mimo povodí dotčeného úseku EVL a jejich vliv lze a priori vyloučit. Jednotlivé návrhy jsou v dalším textu hodnocení stručně charakterizovány, vždy s ohledem jen na možné vlivy vztahující se k dotčené lokalitě Natura 2000. Bližší parametry návrhových lokalit a podmínky pro jejich využití jsou uvedeny v návrhu ÚP. Za potenciálně negativní vlivy na přítomné předměty ochrany EVL lze obecně očekávat následující vlivy (v komentáři je zhodnoceno, zda a které návrhové lokality či opatření mohou vliv způsobovat):

Potenciální přímé vlivy na lokality: -

Přímé usmrcování jedinců místních populací předmětů ochrany EVL přichází v úvahu prakticky jen pro larvy mihule potoční, vázané na jemné sedimenty i v prostorech kolem polohy výstavby hlavní hráze.

-

Úbytek stanovišť obývaných oběma předměty ochrany (likvidace či poškozování biotopů předmětných druhů).

-

požadavky na odběry vody z toku např. pro energetické účely, zavlažování apod.

-

vypouštění odpadních vod do toku, případně jiné přímé znečišťování

-

splachy znečištění (včetně splachu půd či výkopových zemin) z okolního území,

-

regulace a úpravy toku.

Nepřímé vlivy: -

Jiná ohrožení vodního prostředí mimo produkci odpadních vod může být dáno prakticky pouze v etapě výstavby. Jde o kontext znečištění vod úniky látek během výstavby Tento vliv nelze vyloučit, poněvadž bude docházet k pracím v průtočném profilu toku především při napojení nových koryt Dědiny ze stávajícího koryta).

-

rybářské hospodaření (zvyšování zarybnění především dravými druhy ryb apod.). Jedná se o teoretický vliv bez vztahu k posuzované koncepci, jejím návrhů a opatřením.apod.

Při uvažování významnosti všech vlivů dílčích záměrů, které jsou předkládanou koncepcí navrhovány, bylo posuzováno možné ovlivnění předmětů ochrany a integrity lokality podle typu, intenzity a doby trvání předpokládaných vlivů dílčích záměrů (návrhových lokali). Jako dílčí návrhy, potenciálně ovlivňující lokality Natura 2000, byly identifikovány (významnost očekávaných vlivů konkrétních návrhů je hodnocena podle stupnice v Tab. 1).

strana 16


Z2.4 Na Trojici (RZ) - 3,036 ha Lokalita je určena pro zahrádky jako náhrada za rušené zahrádky v lokalitě P2.1. Vzhledem k poloze nad existujícími zahrádkami nelze očekávat splachy z této zastavitelné plochy ani žádné další relevantní dopady (vzhledem k využití plochy RZ se neočekává např. svedení odpadních vod do toku apod.). Vliv návrhu na EVL lze považovat za neutrální (hodnota 0). Z2.5 K Mělčanům (DS.2, OS.1, PD) - 2,487 ha Plocha východně od silnice III/29849 je určena výhradně pro potřeby správy a údržby komunikací. Pokud lokalita nebude využita k tomuto účelu, nebude zastavována. V západní části lokality na funkční ploše OS.1 bude rozšířen sportovní areál. Vliv lokality na EVL lze považovat za zanedbatelný (hodnota 0), mj. s ohledem na fakt, že z návrhové plochy (která ani nepřiléhá přímo k toku Dědiny) nejsou pravděpodobné významnější splachy materiálu a také s ohledem na potenciální ovlivnění nanejvýš posledních cca 200 m EVL (její hranici tvoří most silnice II/298 těsně pod lokalitou). Z2.6 U Dědiny (DS.5) - 0,570 ha Lokalita je určena pro parkování sportovního areálu. Z části půjde o trvale upravené zpevněné plochy parkování, tato část bude doplněna vysokou zelení. Část lokality bude ponechána jako trvalý travní porost a využívána bude pouze v době divácky atraktivních sportovních utkání, kdy zpevněné parkovací plochy v okolí sportovního areálu nebudou dostačovat Navržené parkování automobilů na terénu sice teoreticky vyvolává rizika úniku znečištění toků např. ropnými látkami, nicméně díky navrženému zatravnění lokality bude působení běžných situací (úkapy apod.) nevýznamné. Navíc oproti stávajícímu stavu území (orná půda) představuje zatravnění plochy spíše příznivý faktor eliminující splachy do vodních toků. Nejdůležitější je ovšem faktor prostorový, neboť lokalita leží u silnice II/298, po ní probíhá hranice EVL; potenciální ovlivnění EVL by se tak týkalo nanejvýš několika posledních m toku před mostem a případný dopad na ichtyocenózu Dědiny je tak čistě hypotetický a naprosto zanedbatelný (hodnota 0). Z2.24 Chábory (Pod Vodojemem) (BV) - 0,5540 ha Lokalita je určena pro 6-7 rodinných domů. Vliv lokality na EVL lze považovat za mírně negativní (hodnota -1) v případě, že parcely nebudou řádně odkanalizovány (např. netěsnosti na případných jímkách apod.). V případě navrženého napojení na oddílnou kanalizaci a čištění splaškových vod na ČOV Chábory (nebo variantně na ČOV Podbřezí uvažovanou v sousedním katastru) bude vliv samotné lokality neutrální (hodnota 0), resp. interakce odpadních vod s tokem se bude odehrávat prostřednictvím ČOV v lokalitě Z2.25 nebo v sousedním katastru Podbřezí. Je proto žádoucí dále hodnotit případný projekt ČOV z hlediska zachování kvality vody v recipientu. Z2.25 ČOV Chábory (TI) - 0,0586 ha Nově navržená lokalita v zastavěném území je určena pro malou mechanicko biologickou čistírnu odpadních vod ze zástavby Chábor. V případě odkanalizování zástavby na připravovanou ČOV Podbřezí bude lokalita zrušena. Vliv lokality na EVL nelze spolehlivě vyhodnotit (hodnota ?) z důvodu nedostatku bližších informací (technologie, zatížení a kapacita ČOV apod.). Obecně lze vliv ČOV na obdobné lokality považovat za převážně pozitivní s nutností vhodného uzpůsobení záměru lokálním podmínkám (např. dočišťovací stupeň či havarijní retence pro eliminaci případných havarijních úniků aktivovaného kalu do toku apod.).

strana 17


Z5.1 Pod Chlumem I. (BV, PD) - 0,261 ha Plocha je určena pro 1 rodinný dům. Navržené napojení na oddílnou kanalizaci a čištění splaškových vod na ČOV Pulice jakýkoliv vliv této lokality na EVL eliminuje (hodnota 0), i v případě jiného řešení odkanalizování lokality v souladu s platnými předpisy nelze vzhledem k poloze záměru vůči toku předpokládat žádný prokazatelný vliv. Z5.3 V Zahradě (BV) - 0,130 ha Lokalita určena pro 1 rodinný dům. Na zbývající ploše pozemku bude ponechána zahrada. Navržené napojení na oddílnou kanalizaci a čištění splaškových vod na ČOV Pulice jakýkoliv vliv této lokality na EVL eliminuje (hodnota 0). Pouze teoreticky, v případě nevhodného řešení odkanalizování lokality a nedodržení základních opatření či dokonce porušení platných předpisů (např. netěsnost jímky či záměrné vyvedení přepadu do okolního prostředí), by vzhledem k poloze záměru ve svahu cca 200 m od toku byl představitelné ovlivnění toku, stále však nanejvýš mírně negativní vliv (hodnota - 1). Z5.4 Suchá retenční nádrž Mělčany (W.1) - 3,458 ha Lokalita zahrnuje hráz suché retenční nádrže 3,458 ha, ochranné hráze zástavby v Cháborech 0,414 ha). ZÚR tuto vodní nádrž specifikují jako suchou retenční nádrž protipovodňové ochrany. V návrhu ÚP Dobruška je pro tuto protipovodňovou ochranu používán název „suchá retenční nádrž Mělčany“ Zákres hranice suché retenční nádrže Mělčany včetně ochranných hrází v Cháborech byl proveden dle pořizovatelem předané projektové dokumentace konkrétního záměru – jedná se o záměr hodnocený z hlediska vlivů na životní prostředí i na lokality Natura 2000 (Macháček & Veselý 2011). V ÚP Dobruška jsou rovněž citovány technické parametry tohoto záměru: „Jedná se o suchou nádrž, tzn. retenční prostor pro zachycení povodňových průtoků. Při běžných průtocích veškerý přítok odtéká přes objekt dále po toku. Suchá retenční nádrž Mělčany má pouze jedinou funkci, a to ochranu obyvatel především města Dobrušky a dalších sídel umístěných na toku Dědiny po soutok s Orlicí před povodněmi. Konstrukce rozdělovacího objektu a propustek v boční hrázi umožní rozdělování průtoků mezi koryto Dědiny a náhon Zlatého potoka. Retenční prostor nádrže je uvažován po kótu 307,72 m n.m. a jedná se o cca 3 159 000 mm3 retenčního prostoru. Maximální výška hráze je 15,7 m a její délka 550 m. Kóta koruny hráze je na úrovni 310,20 m n.m. Retenční prostor nádrže se začíná plnit při větším průtoku než je Q5. Otvory sdruženého objektu jsou dimenzovány na průtok 21,5 mm3/s při volné hladině. Při dalším vzrůstání průtoku začínají regulace na objektu a postupné uzavírání uzávěru tak, aby odtékalo pouze 21,5 m3/s. Při průchodu stoleté povodňové vlny, jejíž kulminace je dle údajů ČHMÚ v profilu hráze 71,7 m3/s, dojde vlivem výstavby nádrže k transformaci povodňové vlny, voda začíná přepadat přes bezpečnostní přeliv (kóta hrany 307,29 m n.m.) s tím, že při dosažení hladiny 307,72 m n.m. přepadá přes bezpečnostní přeliv právě hodnota neškodného průtoku pod nádrží, tj. 21,5 m3/s. Snížený kulminační průtok přispěje v území pod nádrží ke značnému snížení povodňových škod, lidské životy nebudou ohroženy.“ Součástí návrhu jsou ochranné hráze zástavby v Cháborech. Na žádost města je v lokalitě uvedena přípustnost výstavby vodní nádrže s retenčním prostorem. Výstavba vodní nádrže s retenčním prostorem je podmíněna kladným projednáním s dotčenými orgány a změnou ZÚR Královéhradeckého kraje. Hlavní hráz suché retenční nádrže Mělčany přetíná nivu a tok říčky Dědiny proti proudu od JV okraje rozptýlené zástavby Mělčan. Případná zátopa zasahuje proti proudu Dědiny až na JV okraj zástavby Chábor, z tohoto důvodu je součástí záměru i boční hráz na náhonu do Zlatého potoka směrem na Podchlumí.

strana 18


Vliv lokality na EVL Dědina u Dobrušky lze považovat za prokazatelně málo významný za předpokladu, že náplň lokality bude odpovídat již hodnocenému záměru suché retenční nádrže Mělčany. Vlivy tohoto konkrétního záměru byly s kladným výsledkem podrobně hodnoceny pro postupně se vyvíjející a několikrát doplňovanou projektovou dokumentace ve stupni DÚR (Hydroprojekt CZ, a.s., květen 2009, verze září 2010, v prosinci 2010 dopracovaná o opatření vyplývající z předběžného vyhodnocení vlivu na dotčenou lokalitu Natura 2000 (Macháček & Veselý 2011) Vzhledem k obsahu posuzované ÚPD, resp. konkrétnímu záměru (viz Macháček & Veselý 2011), se očekávají nežádoucí zásahy pouze v prostoru výstavby hlavní hráze a sdruženého objektu suché retenční nádrže na toku Dědiny a částečné snížení migrační prostupnosti toku. Zároveň záměr navrhuje náhradu jezu v Cháborech zdrsněným skluzem a další opatření, omezující negativní působení na EVL. V případě trvajícího požadavku na „přípustnost výstavby vodní nádrže s retenčním prostorem“ by ovšem negativní vliv ztráty biotopu působil v celé délce toku ovlivněné vzdutím vody v nádrži. Na úrovni hodnoceného ÚP by nebylo možné tento vliv relevantně vyhodnotit, neboť by k tomu nebyl dostatek podkladů *. Pro záměry předpokládající trvalou akumulaci vody v lokalitě Z5.4 obecně významný negativní vliv vyloučit nelze (viz např. Losík 2010, Macháček & Veselý 2011), respektive je tento vliv očekáván s pravděpodobností téměř hraničící s jistotou (argumenty jsou shrnuty např. na webové stránce www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000042825). Bylo by proto nezbytné další naturové hodnocení jakéhokoliv nového záměru. Díky několika již existujícím studiím vlivů různých variant nádrže na lokalitu Natura 2000 ovšem lze výsledek předem odhadovat a kvalifikovaně tvrdit, že vzhledem ke stavu EVL Dědina u Dobrušky je jiné využití lokality Z5.4 než pro suchou retenční nádrž zcela nežádoucí. Na úrovni vyhodnocení posuzované ÚP přesto nelze výsledek případného nového hodnocení založeného na konkrétních údajích předjímat (viz pozn. pod čarou). Zpracovatel vyhodnocení konstatuje pouze mírný negativní vliv posuzované podoby návrhové lokality Z5.4, neboť Návrh ÚP bezprostředně cituje záměr s prokázaným pouze mírným vlivem a tedy přípustný; jeho případná změna by ovšem podléhala samostatnému hodnocení podle § 45i (nejprve na úrovni změny ZÚR, následně i vyhodnocení samotného záměru). Opatření v krajině, zejména K5.2, K5.3, K5.4, K5.5 a K5.6 Jedná se o návrh zatravnění aktuálně zorněné nivy, doplnění skladebných části ÚSES a doplnění účelových komunikací v krajině, případně i doprovodných výsadeb zeleně, která mají mj. potenciál snížit či eliminovat stávající nežádoucí vlivy splachů znečištění z okolních ploch to toku Dědiny.

Další vlivy vyplývající z koncepce, nepřímé a kumulativní vlivy Potenciální kumulativní působení návrhů a opatření ÚPD s případnými dalšími koncepcemi a záměry na předměty ochrany a celistvost EVL bylo identifikováno jen ve vztahu k uvažované ČOV v Podbřezí. S ohledem na blíže nespecifikovanou kapacitu této ČOV (možné napojení hned několika sídel) nelze a priori vyloučit, že potenciálně může docházet i k určitému (nejspíše však jen málo významnému) nepříznivému vlivu (hodnota vlivu -1) na kvalitu vody (a potažmo na vranku obecnou jakožto předmět ochrany citlivý na znečištění vod).

*

Samotný pojem „přípustná … vodní nádrž“ totiž nijak nespecifikuje, zda by mělo jít o nádrž obtočnou či průtočnou, nelze odvozovat její plochu, objem akumulované vody atd. a tedy ani skutečný rozsah vlivů. strana 19


Očekávaný vliv na předměty ochrany v zájmovém území Tab. 2. Souhrnné vyhodnocení potenciálních vlivů ÚP Dobruška na předměty ochrany EVL CZ 0523007 Dědina u Dobrušky Předmět ochrany Vranka obecná

Mihule potoční

Vliv -1

-1

Komentář Vliv na vranku je konstatován z důvodu možného ohrožení vlastností biotopu druhu. Populace je prostorově omezena jezem Chábory a kvalitou vody v toku v sídelním útvaru Dobruška. V důsledku využití lokality Z5.4 k výstavbě suché nádrže dojde k mírnému posílení fragmentace toku v úseku EVL, který je zatím kontinuálním tokem a tedy omezení migračních možností pro druh. Samotná výstavba hráze představuje nepříliš významný zábor biotopu (včetně dopadu na plochy se štěrkovým dnem v bezprostředním okolí navrhované hlavní hráze). Existující projektová dokumentace konkrétního záměru v aktualizované verzi obsahuje celou řadu zmírňujících opatření, která by měla zabezpečit co nejmenší nežádoucí ovlivnění (omezeného) prostoru výstavby či zprostředkované vlivy (otevřené propojovací koryto přírodního charakteru nad hrází mezi stávajícím korytem Dědiny a přeložkou toku nad hrází, náhrada jezu v Cháborech zdrsněným skluzem, snižování rizik znečištění). Vlivy na kvalitu vod v důsledku přijetí ÚP Dobruška lze hodnotit jen částečně. Očekávat se dají jak určité negativní vlivy zaústění ČOV Chábory, případně ČOV Podbřezí, na niž budou svedeny OV ze zástavby Chábor (za předpokladu čištění OV v souladu s platnými právními normami budou tyto vlivy nanejvýš mírně negativní), tak i vlivy mírně pozitivní (příznivé dopady opatření v krajině na omezení eroze a smyvu půd do toku, zatravnění nivy významně omezující riziko vnikání cizorodých látek z polních kultur apod.). Populace je prostorově omezena jezem Chábory a kvalitou vody v toku v sídelním útvaru Dobruška. V důsledku využití lokality Z5.4 k výstavbě suché nádrže dojde k mírnému posílení fragmentace toku v úseku EVL, který je zatím kontinuálním tokem a tedy omezení migračních možností pro druh. Samotná výstavba hráze představuje nepříliš významný zábor biotopu (včetně dopadu na plochy sedimentu v bezprostředním okolí navrhované hlavní hráze). Existující projektová dokumentace konkrétního záměru v aktualizované verzi obsahuje celou řadu zmírňujících opatření, která by měla zabezpečit co nejmenší nežádoucí ovlivnění (omezeného) prostoru výstavby či zprostředkované vlivy (otevřené propojovací koryto přírodního charakteru nad hrází mezi stávajícím korytem Dědiny a přeložkou toku nad hrází, náhrada jezu v Cháborech zdrsněným skluzem, snižování rizik znečištění). S ohledem na biotopové nároky lze předpokládat, Případné ovlivnění kvality vody v recipientu

Očekávaný vliv na celistvost lokality Ovlivnění celistvosti EVL je očekáváno pouze mírné, především vlivem částečné snížení migrační prostupnosti toku v místě uvažovaného sdruženého objektu. S ohledem na výše citovaná opatření, která jsou zapracována do konkrétního záměru, lze považovat i ovlivnění celistvosti lokality za mírné a akceptovatelné, opět za předpokladu, že lokalita Z5.4 bude obsahovat suchou retenční nádrž posuzovanou v práci Macháček &veselý (2011).

strana 20


5. ZÁVĚRY 5.1 - Závěr Podle ustanovení § 45i zákona č. 114/1994 Sb., odst. (8), „Orgán, který je příslušný ke schválení koncepce nebo záměru, jej může schválit, jen pokud … taková koncepce nebo záměr nebude mít významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.“ V praxi to znamená, že schválit lze pouze koncepci (zde ÚP), jejíž součástí nejsou návrhy a opatření, způsobující významné negativní dopady na lokality Natura 2000, případně tak nepůsobí jejich souhrn. Možné ovlivnění lokalit Natura 2000 hodnocenou koncepcí lze shrnout následovně: Hodnocený Návrh ÚP Dobruška nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany EVL Dědina u Dobrušky ani jiných lokalit soustavy Natura 2000. Očekávané mírné negativní vlivy návrhových lokalit na předměty ochrany a celistvost je žádoucí dále snižovat navrženými zmírňujícími a eliminačními opatřeními.

5.2 - Doporučená zmírňující opatření Celkově lze konstatovat, že schválení ÚP Dobruška neovlivní významně negativně území žádné evropsky významné lokality, případně ptačí oblasti zařazené v soustavě Natura 2000. Na základě zhodnocení možných vlivů v kap. 4 je nicméně doporučeno v následujících bodech dále zmírňovat některé (mírné) negativní dopady na EVL Dobruška těmito opatřeními: 1. Předpokladem pouze mírného vlivu návrhové lokality Z5.4 je mj. dodržení využití lokality pro záměr suché retenční nádrže Mělčany, tak, jak je lokalita popisována ve výrokové části a odůvodnění ÚP. Spolehlivé vyloučení významného vlivu pro tuto lokalitu je vázáno na konečnou podobu konkrétního záměru, který již byl vyhodnocen bez významného negativního dopadu na EVL Dědina u Dobrušky (Macháček & Veselý 2011). Za podmínky, že v návrhové lokalitě bude umístěn tento záměr, lze lokalitu ÚP hodnotit shodně s výsledkem již provedeného hodnocení. Umístění jakéhokoliv jiného záměru v dané lokalitě (např. víceúčelová nádrž s trvalou vodní hladinou) však nelze na základě nedostatku informací vyhodnotit, resp. významný negativní vliv nelze vyloučit. Případný nový záměr by bylo nutno znovu hodnotit na úrovni konkrétního projektového řešení. Zpracovatel Vyhodnocení důrazně doporučuje vypustit z Návrhu ÚP požadavek na možnost umístění vodní nádrže (byť podmíněný kladným projednáním s dotčenými orgány a změnou ZÚR); s ohledem na dosud provedená hodnocení různých podob vodní nádrže je zřejmé, že nádrž s akumulací vody by téměř s jistotou znamenala významný negativní vliv na EVL. strana 21


2. V rámci povolování konkrétního záměru v lokalitě Z5.4 budou dodržena zmírňující opatření stanovená posouzení záměru podle § 45i ZOPK – zejména morfologická pestrost všech úseků nových koryt, záchranný odlov mihule potoční i ryb a jejich transfer do jiných částí toku, umožnění migrace vodních živočichů a ryb v rámci řešení sdruženého objektu, náhrada stávajícího rozdělovacího objektu na jezu v Cháborech rybí rampou, časové omezení období přímého ovlivňování toku pracemi atd. – blíže viz Macháček & Veselý 2011. 3. Rovněž projektové řešení uvažované ČOV Chábory v lokalitě Z2.25 (eventuelně odkanalizování obce Chábory na ČOV Podbřezí) bude podléhat hodnocení podle § 45i ZOPK. 4. Lokality Z2.24, Z5.1, Z5.3 nelze povolit bez zabezpečení likvidace splaškových vod v souladu s platnými předpisy, nejlépe připojením na ČOV. 5. V zájmu maximálního zajištění příznivého stavu EVL Dědina u Dobrušky se doporučuje přednostní a urychlená realizace opatření v krajině, zejména K5.2, K5.3, K5.4, K5.6, popřípadě i K5.5, která mají potenciál snížit či eliminovat stávající nežádoucí vlivy splachů znečištění z okolních ploch to toku Dědiny. Tato opatření je optimální provést ještě před realizací záměru suché nádrže Mělčany v lokalitě Z5.4 (omezení splachů z prostoru zemníku určeného k těžbě zeminy pro výstavbu hráze), případně v těsné návaznosti na tento záměr (K5.5 – cesta s protierozními opatřeními v rámci rekultivace zemníku po vybudování hráze tohoto poldru).

strana 22


6. POUŽITÉ PODKLADY Literatura ANONYMUS (2004): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000, Metodická příručka k ustanovením článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS. – Planeta 1/2004, MŽP, Praha. ANONYMUS (2007): Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb,, o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů. – Věstník MŽP, roč. XVII, částka 11: 1–23 (listopad 2007). BAJER T. et al. (2006): VN Mělčany na Dědině, dokumentace EIA dle zákona č.100/2001 Sb. v platném znění. – IS EIA, kód HKK091. CULEK M. et al. (1996, 2003): Biogeografické členění České republiky, I. a II. díl. - ENIGMA Praha. CHVOJKOVÁ E. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany. – MŽP, Praha, červenec 2011. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M. (eds) et al, (2001): Katalog biotopů ČR. – AOPK ČR, Praha. KŘÍŽEK J. (2006): Metodika monitoringu evropsky významných druhů ryb a mihulí. – AOPK ČR, Praha. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J., ŠTĚPÁNEK J. ZÁZVORKA J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. LOSÍK J. (2010): Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje – Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb. – dostupné na IS SEA, kód MZP013Z. MACHÁČEK M. & VESELÝ J. (2011): Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž. Naturové hodnocení - závěrečná zpráva podle § 45i odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění. – IS EIA, kód HKK593. MACHÁČEK M. et al. (2005): Vodní nádrž Mělčany na Dědině. Kraj Královéhradecký, obce Dobruška, Podbřezí, Bílý Újezd, k.ú. Dobruška, Podbřezí, Mělčany, Masty, Domašín, Spáleniště. Biologické hodnocení, závěrečná zpráva. – Ms., depon. in: EKOEX Jihlava. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (2001): Mapa přirozené potenciální přirozené vegetace ČR. Textová část + mapa 1 : 500 000. – Academia, Praha. POUPĚ J. (1993): Mihule potoční, její registrace proudovým polem a lokality významného výskytu v České republice. Bulletin Lampetra 1, ZO ČSOP Vlašim:31-33. ZAVADIL V. et al. (2009): Aktualizace biologického hodnocení pro záměr výstavby suchého poldru – varianta A – na potoce Dědina u Mělčan. – Ms., depon. in: Arnoviza, Buštěhrad.

Internet Natura 2000 Česká Republika - http://www.natura2000.cz a www.biomonitoring.cz Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – www.nature.cz Ministerstvo životního prostředí – www.env.cz informační server Natura 2000 - http://europa.eu.int/comm/environment/nature/home.htm Česká společnost ornitologická. http://www.cso.cz

Úplná citace odkazovaných legislativních předpisů Směrnice Rady Evropských společenství 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků Směrnice Rady Evropských společenství 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, v platném znění (zejména ve znění NV 371/2009 Sb.) Nařízení vlády č. 600/2004 Sb. ze dne 8. prosince 2004, kterým se vymezuje ptačí oblast Krkonoše Vyhláška MŽP ČR č. 166/2005 ze dne 15. dubna 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000 Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Rozhodnutí Komise ze dne 13, listopadu 2007, kterým se přijímá první aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS strana 23


Použité zkratky AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVL

– evropsky významná lokalita

KÚ

– krajský úřad

SAC

– (Special Area of Conservation) oblast zvláštní ochrany podle směrnice 92/43/EHS;

SCI

– (Site of Community Importance) lokalita významná pro Evropská Společenství, zahrnutá do sítě Natura 2000 (terminologie podle směrnice 92/43/EHS; v ČR = EVL)

ÚP

– územní plán

ÚPD

– územně plánovací dokumentace

ZOPK

– zákon o ochraně přírody a krajiny

ZÚR

– zásady územního rozvoje (Královéhradeckého kraje)

strana 24


PŘÍLOHY Příloha B1. Poloha evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 v řešeném území a jeho okolí.

strana 25


strana

26



ČÁST C: VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH podle vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti



Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - návrh ÚP Dobruška Část C: Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných jevů obsažených v územně analytických podkladech

CÍL VYHODNOCENÍ Územně analytické podklady (ÚAP) byly zpracovány na základě Stavebního zákona 183/2006 Sb. a k němu vydané vyhlášky 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech (dále jen "vyhláška"). Náplní předkládané části C v rámci Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území pro návrh ÚP Dobruška je „vybrat sledované jevy, které se v území vyskytují nebo jsou podstatně ovlivněny návrhem ÚP a popsat, jaký vliv má navrhované řešení, případně varianty řešení na tyto vybrané sledované jevy.“ Z jevů, sledovaných v rámci ÚAP, se v území vyskytují a mohou být ovlivněny následující: HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Částečné ovlivnění horninového prostředí může nastat v souvislosti s těžbou zemníku pro hráz suché vodní nádrže Mělčany. Návrh ÚP nemá významný vliv na sledovaný jev. VODNÍ REŽIM ÚP Dobruška navrhuje v téže poloze suchý poldr Mělčany pro protipovodňovou ochranu zástavby pod suchým poldrem (dle ZÚR). Vodní režim v území dále upravuje návrhem opatření v krajině (suchý poldr východně od Dobrušky v místě původní I/14, revitalizace drobných vodních toků včetně zalučnění navazujícího území, zalučnění svažitých pozemků údolních niv a vsakovací pásy v údolnicích, vhodné vedení cestní sítě s doprovodným zalučněním) Návrh ÚP má navrženými opatřeními v krajině pozitivní vliv na vodní režim v území. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Návrh ÚP nemá významný vliv na sledovaný jev. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Návrhy a opatření ÚP Dobruška nepředstavují významné negativní dopady na lokality Natura 2000, nepředpokládají se ani žádné jiné závažnější vlivy na přírodu a krajinu. Jako pouze mírně ovlivněné návrhem ÚP jsou v části A a B Vyhodnocení identifikovány biologická diverzita a ekologická stabilita krajiny, lokálně i krajinný ráz. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ZPF bude dle rozsahu rozvojových ploch dotčen zábory (převážně orná půda a trvalé travní porosty) hlavně v k.ú. Dobruška, kde je soustředěn rozvoj správního území. V ostatních katastrálních územích jsou zábory ZPF v omezeném rozsahu. Návrh územního

1


plánu omezil zábory ZPF ve srovnání s ÚPM Dobruška o cca 55%. Nároky na zábory PUPFL jsou minimální (suchá vodní nádrž Mělčany). ÚP Dobruška má zmenšením záborů zemědělské půdy v porovnání s platným ÚPM Dobruška významně menší negativní vliv na ZPF. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Návrh ÚP zachovává stávající nadřazenou silniční síť (I/14. II/298, II/309), významnější úpravy jsou navrženy na silnici I/14 u Běstvin (obchvat), upraveno je připojení silnice II/309 na silnici II/298 u Dobrušky. Na křížení nadřazených komunikací se stávajícími pěšími koridory v okolí Dobrušky jsou navržena opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců (propojení Dobruška Křovice, Dobruška – hřbitov, Dobruška – zahrádky, Dobruška – sportovní areál Mělčany). Návrh ÚP významně zlepšuje dopravní infrastrukturu města v okrajových částech Dobrušky, kde podmiňuje budoucí rozvoj odpovídajícím dopravním řešením (Dobruška sever a Dobruška – jih). Při akceptování tohoto řešení mohou být pro zástavbu využity zejména obtížně přístupné rozsáhlé proluky mezi silnicí II/298 a jižním okrajem Dobrušky. ÚP Dobruška přehledně specifikuje podmínky zástavby s ohledem na dopravní infrastrukturu, čímž pozitivně ovlivňuje využitelnost zastavitelných a přestavbových ploch v plném rozsahu. VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Návrh ÚP posiluje technickou infrastrukturu města ve vytypovaných krizových částech. Zástavbu v části území podmiňuje intenzifikací ČOV a výstavbou nové úpravny vody Chlum. Navrhuje opatření pro snížení ohrožení čistoty vod v Dědině pod ČOV Pulice v době zvýšených přítoků vod na ČOV. Návrh respektuje územní rezervu pro VTL plynovod skupiny B2 z Olešné k hraničnímu přechodu Náchod (dle ZÚR). ÚP Dobruška jasně specifikuje podmínky zástavby s ohledem na technickou infrastrukturu, čímž předchází budoucím rizikům souvisejícím s dalším rozvojem území. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Návrh ÚP posiluje správní úlohu města a vytváří harmonické životní podmínky ve všech oblastech života jeho obyvatel, tj. v oblasti bydlení, zaměstnanosti, veřejných služeb a rekreace. Posiluje úlohu veřejných centrálních prostor města útlumem průjezdné dopravy v centru Dobrušky a v nových částech města stabilizuje veřejná prostranství v zájmu zvýšení příležitostí pro vzájemné setkávání obyvatel města. Veřejné prostory ve městě propojuje cestní sítí v krajině s dalšími sídly v území, pěším a cyklistům nabízí vycházkové okruhy mimo hlavní dopravní tahy. 2


Návrhem zastavitelných a přestavbových ploch v rozsahu odpovídajícím velikosti sídla umožňuje další vyvážený rozvoj území. BYDLENÍ Návrh ÚP soustřeďuje rozvoj bydlení především do Dobrušky a navazujících obcí (Pulice, Křovice), částečně do Domašína. V ostatních sídlech správního území je rozvoj bydlení minimální. V Dobrušce zvyšuje nabídku ploch pro bydlení v bytových domech, plochy pro zástavbu rodinnými domy jsou omezeny. Územní plán dává dobré předpoklady pro dlouhodobý rozvoj území v oblasti bydlení. REKREACE Návrh ÚP rozšiřuje rekreační možnosti území v celé škále rekreačních a sportovně rekreačních aktivit zejména v Dobrušce v plochách navazujících na plavecký areál, v návaznosti na sportovní areál v Mělčanech a v blízkosti rybníka Drnov. Návrh ÚP nabízí nové plochy pro zahrádky jako náhradu za zahrádkářskou kolonii v Dobrušce, určenou k přestavbě na bydlení. Návrh ÚP řeší krátkodobé rekreační využívání krajiny ve správním území zejména návrhem bezkolizních, resp. bezpečných vstupů na doplněnou cestní síť v krajině ze zastavěného území Dobrušky. ÚP Dobruška řeší koncepčně rozvoj ploch pro rekreaci v zastavěném a zastavitelném území i rekreační využívání krajiny. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Návrh ÚP stabilizuje stávající výrobní plochy a navrhuje zvýšení možností pracovních příležitostí ve výrobní sféře v nových zastavitelných plochách. Další příležitosti pro vznik nových pracovních příležitostí jsou v zastavitelných plochách občanského vybavení veřejného i komerčního charakteru. ÚP Dobruška má pozitivní vliv na zlepšování hospodářských podmínek v území. URBANISMUS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Návrh ÚP rozvíjí zejména město Dobruška s navazujícími obcemi (Pulice a Křovice) a obec Domašín. Rozvoj Dobrušky směřuje severně a západně, stávající obchvatový charakter silnice I/14 a II/298 je návrhem respektován, komunikace nejsou novou zástavbou překračovány. Nová rozptýlená zástavba v krajině je omezena na minimum. Návrh chrání významné dominanty v krajině (kostel Ducha Sv.), návrhem odpovídajících regulací chrání jejich hodnotu a význam pro řešené území. ÚP Dobruška řeší koncepčně celé správní území a jasně stanovuje zásady urbanistické koncepce i pro budoucí aplikaci při užívání územního plánu. 3



ČÁST D: PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ podle vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti



Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - koncept ÚP Dobruška Část D: Předpokládané vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území

CÍL VYHODNOCENÍ Analýza silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území (SWOT analýza – z angl. Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) byla provedena v rozboru udržitelného rozvoje území v rámci Územně analytických podkladů. Pro účely tohoto vyhodnocení byly vybrány nejvýznamnější silné a slabé stránky (vnitřní charakteristiky území), dále příležitosti a hrozby (vnější vlivy). Důraz je kladen na hodnoty, které podstatně ovlivňují území řešené návrhem Územního plánu Dobruška, nebo které jsou návrhem podstatně ovlivněny (případně návrh zpětně ovlivňují) a lze u nich tento vliv prokázat. Vlivy na výsledky SWOT analýzy tvoří část D v rámci Vyhodnocení vlivů územního plánu Dobruška na udržitelný rozvoj území. D.I 

VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ hrozba stárnutí a úbytku obyvatel v důsledku migrace mladých lidí a rodin s dětmi

Návrh územního plánu řeší kromě ploch pro bydlení v rodinných domech také plochy pro výstavbu bytových domů, které mohou být vhodným startovním bydlením mladých rodin. V lokalitách lze v rámci funkčních regulativů umísťovat plochy veřejné občanské vybavenosti (zejména pro vzdělání a zdravotnictví a sociální péči), která je nezbytným předpokladem spokojeného bydlení. Návrh územního plánu nabízí dostatek ploch pro zachování stávajících a vznik nových pracovních příležitostí (plochy výroby a občanské vybavenosti veřejného a komerčního charakteru). 

zhoršení hygieny prostředí v důsledku zvýšení průjezdné dopravy územím a špatného stavu komunikací v zastavěném území

Návrh územního plánu zachovává obchvatový charakter silnic I/14 a II/298, nová zástavba se rozvíjí se v severozápadním segmentu, vymezeném těmito komunikacemi. Průjezdná doprava je návrhem přirozeně navedena ze silnice II/298 nově řešeným sjezdem do ulice Čs. armády na dopravní půlokruh. Nová obytná zástavba v severní části města je podmíněna výstavbou dopravního napojení na ulici Pulickou. Nedochází tedy ke zhoršení hygieny prostředí ze zvýšené dopravní zátěže zastavěného území přivedením nové průjezdné dopravy do centra města. 

negativní působení skládky Křovice, hrozba pronikání škodlivin do půdy a podzemních vod, nebezpečí ekologické katastrofy

Negativní estetické působení skládky Křovice je v návrhu územního plánu částečně eliminováno výsadbami vzrostlé zeleně (zejména alejové výsadby podél silnic, účelových komunikací a v zatravňovacích pásech v širším okolí skládky), které omezují přímé pohledy na skládku TKO. Nejvýznamnější přínos pro zlepšení působení skládky Křovice však spočívá v řádném provozování skládky a v navazujících rekultivacích skládky. 2


Přímá hrozba pronikání škodlivin do půdy nemůže být územním plánem ovlivněna. Skládka není rozšiřována, s využitím vodního zdroje HV2 za gymnáziem v Pulicích se pro zásobování Dobrušky pitnou vodou nepočítá (zdroj ohrožen případnými prosakováním škodlivin ze skládky do spodních vod). 

záplavová území

Návrh územního plánu zpřesňuje lokalitu pro suchou retenční nádrž Mělčany, která sníží riziko ohrožení zástavby velkými vodami v území pod touto nádrží na řece Dědině. Ohrožení území velkými vodami je dále snižováno také zvyšováním retenční schopnosti krajiny a zpomalením odtoku vody z území (zalučňování údolních niv a okolí drobných vodotečí, vsakovací pásy v úžlabích v ZPF, drobné suché poldry, revitalizace vodotečí atp.) D.II 

VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Slabá sociální oblast

Návrh ÚP stabilizuje plochy stávající veřejné občanské vybavenosti, ve vybraných zastavitelných plochách vymezuje konkrétní plochy pro toto funkční využití, v jehož rámci lze sociální oblast posilovat (např. penziony pro seniory, domovy důchodců, malometrážní byty sociálního charakteru atp.). Sociální oblast lze dále rozvíjet zejména v plochách bydlení v rámci funkčních a prostorových regulativů. Požadavkem na zpracování a schválení územních studií zejména pro lokality v severní části Dobrušky, kde jsou plochy veřejné občanské vybavenosti konkrétně vymezeny, může město dále zpřesňovat své záměry v této následné ÚPD. 

Dopravní konflikty v území – křížení na silnici I/14, ohrožení pěších v centru města

Návrh ÚP zachovává stávající nadřazenou silniční síť (I/14. II/298) v charakteru obchvatových komunikací. Nová zástavba se rozvíjí v severozápadním sektoru, vymezeném těmito komunikacemi, vlivem řešení návrhu ÚP nevznikají nové střety pěších s motorovou dopravou. Na křížení nadřazených komunikací se stávajícími pěšími koridory v okolí Dobrušky (I/14. II/298) jsou navržena opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců (propojení Dobruška Křovice, Dobruška – hřbitov, Dobruška – zahrádky, Dobruška – sportovní areál Mělčany). Převážně pro rekreační využití je určeno nové bezkolizní propojení mezi Křovicemi a Dobruškou podél Brtevského potoka (pod silnicí I/14). 

Malá sídla v území nedostatečně vybavená technickou infrastrukturou, chybí zejména odkanalizování a čištění odpadních vod

Návrh územního plánu řeší chybějící odkanalizování malých sídel (Běstviny, Domašín, Křovice, Mělčany) napojením na kanalizační systém Dobrušky s odvodem splaškových vod na ČOV Pulice. Toto připojení je však podmíněno intenzifikací ČOV Pulice. Likvidace splaškových vod v Cháborech je řešena návrhem malé ČOV v sídle, připouští se odkanalizování 3


zástavby na navrhovanou ČOV v Podbřezí. Likvidace splaškových vod rozptýlené zástavby v k.ú. Spáleniště je řešeno individuálně. 

Chybí propojení cyklistických a turistických tras ve směru na České Meziříčí, Opočno a Nové Město nad Metují

Návrh územního plánu řeší chybějící propojení ve směru Opočno a České Meziříčí návrhem cyklostezky Dobruška – Opočno (VPS VD6.1). Pro směr České Meziříčí je možné použít také účelovou komunikaci (K6.2) ve směru na Bohuslavice, která je navržena k obnově. Ve směru na Nové Město nad Metují je navrženo propojení stávajících lesních cest účelovými komunikacemi (K2.3 – VD2.19, K1.3) na ZPF, po nichž bude vedena cyklotrasa Dobruška – Nové město nad Metují. D.III 

VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Vyvážená a čistá struktura funkčních ploch – silné zastoupení ploch bydlení, občanského vybavení, výroby – bez urbanistických a hygienických konfliktů

Rozvojem zástavby Dobrušky v severozápadním sektoru, vymezeném silnicemi I/14 a II/298 nevznikají nové střety mezi nadřazenou dopravou a zástavbou. V zájmu předcházení novým střetům v zastavěném území je nová zástavba v území podmíněna řešením dopravní a technické infrastruktury (intenzifikace ČOV, úpravna vody Chlum). V severní části města je navržen rozvoj především bytové zástavby. V západní části města ve vazbě na nadřazenou dopravní síť jsou navrženy plochy výrobní. Veřejná občanská vybavenost je rozvíjena v zastavitelných plochách s vyšším podílem hromadného bydlení. V těchto plochách a v plochách bydlení v rámci funkčních regulativů může být dle potřeb města doplňována a rozvíjena veřejná občanská vybavenost sociálního charakteru (penziony pro seniory, domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, sociální bydlení). Navržena je u hřbitova v Dobrušce plocha pro smuteční obřadní síň. Plochy pro zástavbu většími obchodními zařízeními jsou soustředěny v jihovýchodní části zastavěného území při křižovatce I/14 a II/298. Vysoká hygiena prostředí ve správním území je návrhem územního plánu podporována (řešení dopravní a technické infrastruktury, sídelní zeleň, lokalizace ploch bydlení a ploch výroby). 

Soustředění navrhované zástavby do Dobrušky s využitím vysokých urbanistických hodnot stávají zástavby města

Rozvoj správního území je soustředěn v Dobrušce, v menším rozsahu také v navazujících obcích Pulice a Křovice a také v obci Domašín. V ostatních sídlech je rozvoj zástavby minimalizován. Rozptýlená zástavba v krajině není podporována. Při řešení zástavby jsou chráněny stávající urbanistické hodnoty (kostel Ducha Svatého, historické jádro Dobrušky, Poddomí, Belveder). Významná místa v zastavitelných plochách jsou ponechána pro veřejné prostory (např. místa rozhledu na Dobrušku atp.). 4




územní rozvoj koncepčně řízen dle územního plánu města

Návrh územního plánu posiluje koncepční řízení rozvoje města zejména stanovením urbanistické koncepce (včetně grafického vyjádření), stanovením podmiňujících faktorů zástavby (podmiňující dopravní a technická vybavenost), požadavkem na zpracování územních studií vybraných lokalit a stanovením funkčních a prostorových regulativů. 

vývoj území stabilizovaný s pozitivní tendencí rozvoje

Návrh územního plánu podporuje rozvoj sídla v přiměřeném rozsahu. Důraz klade na intenzivní využití zastavěného území včetně přestavbových ploch, nastavením prostorových regulativů zamezuje rozvolňování zástavby zejména v plochách bydlení. Oproti platnému ÚPM Dobruška výrazně omezuje rozsah zastavitelných ploch při zachování přiměřeného rozvoje sídla. 

dostatek ploch sídelní, veřejné i krajinné zeleně, zlepšování podmínek pro rekreační využívání krajiny

Návrh územního plánu stabilizuje plochy sídelní i krajinné zeleně. Novou veřejně přístupnou sídelní zeleň umísťuje do ploch v urbanisticky významných polohách se zajímavými výhledy na město (severně od centra města), další plochy veřejné zeleně jsou pak umisťovány v jednotlivých rozvojových plochách bydlení a občanské vybavenosti. Sídelní zeleň je součástí všech navrhovaných veřejných prostranství (zejména alejové výsadby v ulicích). ÚP nastavuje příznivé podmínky pro zvyšování podílu sídelní zeleně. Krajinná zeleň je v ÚP Dobruška navrhována zejména jako doprovod silnic, stávajících i navrhovaných účelových komunikací, vodotečí a zatravňovacích pásů, kde se uplatňuje i jako významný krajinotvorný prvek. V udržované zemědělské krajině jsou tak vytvářeny podmínky pro zvýšení estetické hodnoty zemědělsky využívané krajiny a podmínky pro celoroční rekreační využívání krajiny, aniž by byla významně omezována zemědělská produkce v krajině. Naopak realizací navržených opatření pro zvýšení retenční schopnosti krajiny může být ochráněna případně zvýšena produkční schopnost ZPF. 

dostatek ploch a zařízení pro sport a každodenní rekreaci obyvatel, cyklistické a turistické trasy v území, rozšiřování sportovních ploch a zlepšování podmínek pro rekreaci obyvatel

Územní plán stabilizuje a dále rozvíjí stávající sportovně rekreační plochy v území (plavecký areál, sportovní areál v Mělčanech, zahrádkářská kolonie mezi Mělčany Dobruškou). Doplněním funkčních cest v krajině návrhem nových účelových komunikací a jejich provázáním se zachovanými lesními cestami je vytvářen systém vycházkových okruhů v okolí sídel i v širším území. Územní plán zvyšuje bezpečnost přístupu pěších a cyklistů do sportovně rekreačních ploch návrhem cyklostezek v rámci zastavěného území a návrhem opatření na křížení pěších tahů s nadřazenými komunikacemi. ÚP má příznivý vliv na sportovně rekreační využívání území. 

fungující zemědělské hospodaření

5


Územní plán podporuje stabilizaci zemědělského hospodaření v území. Stávající funkční a částečně funkční plochy zemědělských areálů (zejména Dobrušce, Pulicích, Křovicích a Domašíně) jsou územním plánem potvrzeny. V případě jejich nadbytečnosti pro efektivní obhospodařování zemědělské krajiny mohou být areály využity pro výrobní činnosti v souladu s funkčními regulativy. Nové plochy pro zemědělskou výrobu nejsou navrhovány. Navrhované řešení je pro stabilizaci zemědělské výroby v řešeném území přiměřené. 

zachycení pozitivní vlny demografického vývoje, nabídka dostatečného množství ploch pro bydlení, zejména pro mladé začínající rodiny, řešení ploch pro bydlení v rozsahu poptávky: bydlení v rodinných domech, v bytových domech, sociální byty, levné bydlení, byty s pečovatelskou službou

Návrh územního plánu řeší plochy pro výstavbu bytových domů, které mohou být vhodným startovním bydlením mladých rodin. Plochy rodinných domů byly oproti platnému ÚPM Dobruška v celkovém rozsahu omezeny a část těchto ploch byla změněna na plochy bydlení v bytových domech. Celkový rozsah a charakter ploch pro bydlení je vzhledem k velikosti a charakteru sídla dostatečný. Optimálně jsou nastaveny prostorové regulativy tak, aby mohla být dosažena alespoň minimální hustota zástavby, nezbytná pro hospodárný provoz města. Pro téměř všechny plochy pro bydlení je však podmínkou odpovídající rozvoj technické infrastruktury na úrovni města a rozvoj dopravní a technické infrastruktury na úrovni lokality. V lokalitách bydlení lze v rámci funkčních regulativů umísťovat plochy veřejné občanské vybavenosti (zejména pro vzdělání a zdravotnictví a sociální péči), která je nezbytným předpokladem spokojeného bydlení. Návrh územního plánu nabízí dostatek ploch pro zachování stávajících a vznik nových pracovních příležitostí (plochy výroby a občanské vybavenosti veřejného a komerčního charakteru). 

silný historicko – kulturní potenciál města, úprava dopravní koncepce v centru města

Silný historicko kulturní potenciál, úzce svázaný s dopravním řešením v centru města, je návrhem územního plánu rozvíjen a chráněn. Mimořádná prostorová ochrana je věnována historickému jádru Dobrušky a navazujícímu území v Poddomí a na Belvederu. V okolí historického jádra byl stabilizován jižní dopravní půlokruh se zdůrazněným připojením ze silnice II/298 ulicí ČS. armády. Řešením byl přirozeně omezen zbytný průjezd náměstím F. L. Věka a navazujícími ulicemi v historickém centru města. V ÚPM Dobruška navržený dopravní okruh Poddomím není návrhem ÚP potvrzen, čímž jsou zachovány významné urbanistické a kulturně historické hodnoty této části sídla. Proluky a problematicky využívané části historického jádra města jsou určeny k revitalizaci. Zvláštní pozornost je věnována dominantě širšího území, kostelu Ducha Svatého. V zájmu zachování této významné krajinné dominanty je funkčními regulativy omezeno využití jeho blízkého okolí. 

rozšíření technické infrastruktury i do malých sídel v území, podpora jejich rozvoje

6


Malá sídla v území jsou plynofikována, jsou napojena na skupinový vodovod. Návrh územního plánu řeší chybějící odkanalizování malých sídel (Běstviny, Domašín, Křovice, Mělčany) napojením na kanalizační systém Dobrušky s odvodem splaškových vod na ČOV Pulice. Toto připojení je však podmíněno intenzifikací ČOV Pulice. Likvidace splaškových vod v Cháborech je řešena návrhem malé ČOV v sídle, likvidace splaškových vod rozptýlené zástavby Spáleniště je řešeno individuálně. 

Výsadba zeleně v okolí skládky Křovice – eliminace negativních dopadů z provozu skládky, snížení prašnosti, zápachu, hluku, estetického působení

ÚP Dobruška navrhuje v okolí skládky TKO alejové výsadby vzrostlé zeleně podél silnic, účelových komunikací a v zatravňovacích pásech v širším okolí skládky, které ve vzájemné kombinaci omezí přímé pohledy na skládku TKO. Skládka není rozšiřována na nové plochy. S využitím vodního zdroje HV2 za gymnáziem v Pulicích, který je pronikáním škodlivin ze skládky nejvíce ohrožen, se pro zásobování Dobrušky pitnou vodou nepočítá. 

Protipovodňová opatření

ÚP Dobruška stabilizuje v území hráz suché retenční nádrže Mělčany na toku Dědina. Realizací tohoto opatření se sníží riziko ohrožení zástavby velkými vodami v území pod touto nádrží, tj. i v ohrožených částech Mělčan, Dobrušky a Pulic. Ohrožení území velkými vodami je dále snižováno také zvyšováním retenčních schopností krajiny a zpomalením odtoku vody z území (zalučňování údolních niv a okolí drobných vodotečí, vsakovací pásy v úžlabích v ZPF, drobné suché poldry, revitalizace vodotečí atp.) 

výhledové využití dobývacího prostoru cihelny po vytěžení jako krajinotvorného prvku (vodní plocha, mokřad)

ÚP Dobruška zpřesnil revidovaný ÚSES (regionální a lokální) na jednotlivé pozemky. Vytěžený dobývací prostor cihelny v Pulicích je součástí tohoto systému (funkční lokální biocentrum v regionálním biokoridoru). Využívání plochy se řídí podmínkami plánu ÚSES. Vzhledem k vedení mezofilního biokoridoru se však umělé umístění vodní nádrže nebo mokřadu nepředpokládá. Ve vymezeném dobývacím prostoru není v ÚP navržena plocha pro dobývání. D.IV

VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Urbanistická koncepce ÚP Dobruška chrání a případně rozvíjí zejména urbanistické, architektonické a přírodní hodnoty řešeného území. Zástavba pro bydlení, občanskou vybavenost a výrobu je soustředěna zejména v Dobrušce, kde jsou podmínky pro rozvoj zástavby dány zejména dobrou dopravní dostupností a možností napojení na technickou infrastrukturu. Rozvoj města je orientován západním a severním směrem tak, aby nadřazená silniční síť, tvořená silnicemi I/14 a II/298 nebyla oboustranně obestavována. Přednostně jsou k zástavbě využívány přestavbové plochy a

7


zastavitelné plochy v prolukách stávající zástavby. Nové plochy bydlení se nacházejí zejména v severní části Dobrušky, plochy jsou podmíněny napojením na dopravní infrastrukturu v Pulické ulici tak, aby nová dopravní zátěž nebyla vedena přes Belveder, Poddomí a historické jádro města. Historické jádro je dopravně zklidňováno, jižní dopravní půlokruh se zvýrazněným napojením na silnici II/298 ulicí Čs. armády přispěje ke snížení intenzity průjezdné dopravy v centru města. Pro udržení kompaktnosti města je nutné respektovat podmínky dané územním plánem (především zohlednit hustotu zástavby a podmiňující napojení na dopravní infrastrukturu). Nezastavitelnými plochami jsou plochy veřejné zeleně, zejména v severní části města na horizontech a nad Poddomím, kde oddělují stávající zástavbu Belvederu a novou výstavbu. Dominantní izolovaná poloha kostela Ducha Svatého je chráněna, rodinnými domy nebudou zastavovány zahrady ani ostatní pozemky v jeho okolí. Oblast Spáleniště je využívána zejména pro celoroční turistiku, tj. pro pěší a cyklisty. Ve volné krajině obecně nebudou povolovány nové rodinné domy, stávající rozptýlená zástavba nebude zahušťována a jednotlivá zastavěná území nebudou vzájemně propojována. Kvalitní krajinné zázemí města je využíváno pro krátkodobou rekreaci obyvatel. Územním plánem jsou vytvářeny podmínky pro bezkolizní vstup pěších a cyklistů do krajiny, navrženými opatřeními je zvyšována estetická hodnota zemědělsky využívané krajiny. Pro ochranu hodnot území nastavuje ÚP Dobruška vhodné nástroje, které je nutné využít pro koncepční řízení rozvoje města (zpracování, projednání a schválení územních studií pro vybrané lokality, požadavky na funkční a prostorové regulativy pro plochy s rozdílným způsobem využití, rozvoj dopravní a technické infrastruktury ve vybraných sídlech jako podmínka pro rozvoj zástavby). Respektování těchto podmínek dává předpoklad ke koncepčnímu rozvoji řešeného území a k ochraně a rozvoji hodnot území.

8



ČÁST E: VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

podle vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti



Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - návrh ÚP Dobruška Část E: Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánu

CÍL VYHODNOCENÍ Vyhodnocení přínosu ÚP Dobruška tvoří část E v rámci Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (VVÚR) zemního plánu Dobruška. Pro řešené území lze uvažovat následující nadřazené územně plánovací dokumenty: POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE (PÚR) ČR Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 byly návrhem Územního plánu Dobruška naplněny. Území města Dobruška se nachází mimo rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti, stanovené politikou územního rozvoje. Územním plánem je respektován koridor P5 pro propojovací plynovod VVTL DN 500 PN 63 (dále jen „VTL plynovod skupiny B2“ – označení v územním plánu v souladu se směrnicí TPG 70204), vedoucí z Olešné v kraji Vysočina do okolí hraničního přechodu Náchod – Kudowa Zdrój v Královéhradeckém kraji. Návrhem územního plánu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, urbanistické, architektonické, kulturní a technické hodnoty řešeného území. Návrhem jsou dány předpoklady pro hospodárné využívání zastavěného území a pro ochranu nezastavěného území, tj. zejména pro ochranu krajinného rázu a zemědělské a lesní půdy. Ve volné krajině nejsou umísťovány významné rozvojové záměry. Jsou podporovány měkké formy rekreace a cestovního ruchu (tj. agroturistika, pěší turistika, cykloturistika, běžecké lyžování). Nová výstavba je navrhována v přestavbových plochách, které se nacházejí v dosahu stávající dopravní a technické infrastruktury a které jsou v současné době neadekvátně využívány vzhledem ke svému potenciálu (rozsáhlé plochy řadových garáží a rozsáhlá zahrádkářská kolonie ve středu města v dosahu komunikací a inženýrských sítí), a dále v zastavitelných plochách navazujících na zastavěné území. Rozvojové lokality jsou voleny s ohledem na celkovou urbanistickou koncepci a s ohledem na zachování kvalit prostředí v zastavěném území. Návrhem protipovodňových opatření jsou vytvářeny podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (suchá retenční nádrž Mělčany) s cílem minimalizovat rozsah škod.

2


ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE (ZÚR) KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje byly schválené 8.9.2011. Priority stanovené v ZÚR významným způsobem vázané k řešenému území byly zohledněny v návrhu Územního plánu Dobruška. Zásadami územního rozvoje Královéhradeckého kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu NOS5 Nové Město nad Metují – Rychnov nad Kněžnou. V území byly v dosahu dopravních tahů (I/14 a II/298) vymezeny plochy pro podporu ekonomického rozvoje (stabilizace a rozvoj ploch pro výrobu) a plochy pro podporu rozvoje lidských zdrojů (stabilizace a rozvoj ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a rekreaci). Tyto plochy byly soustředěny zejména v Dobrušce v přestavbových lokalitách a v zastavitelných plochách, navazujících na zastavěné území. Zachováním silnice I/14 v charakteru obchvatové komunikace zůstává dopravní dostupnost Nového Města nad Metují a Rychnova nad Kněžnou zachována ve stávající kvalitě. Územní rezerva koridoru propojovacího plynovodu VTL skupiny B2, vyznačená v ZÚR Královéhradeckého kraje v šíři 200m, byla severně od Pulic a Dobrušky upravena. Důvodem úpravy je souběh s vedením elektro VN a VVN (eliminace nutných křížení s tímto vedením) a dále možný budoucí rozvoj Dobrušky. V případě naplnění přestavbových a zastavitelných ploch územního plánu bude při zachování navržené urbanistické koncepce Dobruška rozvíjena dále severním směrem, kde jsou příznivé podmínky geografické, příznivé podmínky z hlediska ochrany ZPF, ale také možnost navázání na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. V dalekém výhledu proto tento koridor nesmí nevytvářet severní bariéru zástavby těchto sídel. Návrh územního plánu vymezil konkrétní plochy a koridory pro biocentra a biokoridory územních systémů ekologické stability regionální úrovně. Tyto plochy jsou nezastavitelné (podrobně část A a B). Návrh územního plánu vymezil veřejně prospěšnou stavbu suché retenční nádrže Mělčany na vodním toku Dědina (v ZÚR PPO1) pro protipovodňovou ochranu. Stavba je nadmístního významu. Stavba byla koordinována s EVL Dědina (podrobně část A str.67 a B). Na žádost města Dobruška se v uvedené ploše funkčními regulativy podmíněně připouští výstavba vodní nádrže s retenčním prostorem, podmínkou je souhlas dotčených orgánů a změna ZÚR KHK. Na základě závěrů hodnocení části A a B se doporučuje tento požadavek vypustit. GENEREL SILNIČNÍ DOPRAVY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Generel silniční dopravy Královéhradeckého kraje byl schválen v červnu 2008. 3


Návrh územního plánu upřesnil trasu přeložky silnice I/14 u Běstvin a dořešil napojení Běstvin na tuto přeložku. KONCEPCE CYKLODOPRAVY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Aktualizace

„Koncepce

cyklodopravy

Královéhradeckého

kraje“

byla

schválena

22.10.2009. Cyklostezka. Dobruška – Opočno byla v území navržena dle doporučené varianty přes bývalou cihelnu v Pulicích. Cyklotrasa Chábory – Dobruška – Běstviny byla vymezena po stávajících, resp. nově navržených účelových komunikacích. Doplněný systém účelových komunikací v krajině nabízí využití kvalitního krajinného zázemí pro cykloturistiku.

4



ČÁST F: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ

podle vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

Zpracovatel: Architektonické studio Hysek, s.r.o., Jiráskovo nám. 18, 326 00 Plzeň GeoVision s. r. o., regionální pracoviště Částkova 73, 326 00 Plzeň

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - návrh ÚP Dobruška Část F: Shrnutí

CÍL VYHODNOCENÍ Část F v rámci Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (VVURÚ) územního plánu Dobruška představuje shrnutí všech předchozích částí (A, B, C, D a E). Cílem je vyhodnotit disproporce vzájemné vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, které nejvíce ovlivňují udržitelný rozvoj území. Za tímto účelem byly srovnány údaje z rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) provedeného v rámci územně analytických podkladů (ÚAP), návrhu ÚP a předchozích částí vyhodnocení. F.I. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Příznivé životní prostředí - enviromentální pilíř udržitelného rozvoje Klady

+

převážně nízké až střední radonové riziko

+

kvalita a množství povrchových vod

+

kvalita a množství podzemních vod - zdroje pitné vody

+

CHOPAV

+

vysoká kvalita životního prostředí

+

vysoká kvalita lesní zeleně

+

pokles emisí vlivem plynofikace

+

hodnotné přírodní a krajinné území

+

evropsky významné lokality

+

vysoká kvalita zemědělské půdy, nízký podíl erozně ohrožených pozemků Zápory

–

staré zátěže území a kontaminované plochy

–

nízké retenční schopnosti území

–

ohrožení záplavami

–

lokální znečištění vodních toků v důsledku vypouštění odpadních vod

–

živočišná výroba v blízkosti obytných ploch

–

spalování fosilních paliv

–

růst znečištění prostředí automobilovou dopravou

–

nízký podíl zeleně v zemědělské krajině, nedostatečné členění bloků orných půd

–

neúplné propojení funkčních prvků ÚSES

–

ekologicky nešetrné zemědělské hospodaření,

–

pronikání škodlivin do půd, nevhodná volba plodin na erozně ohrožených pozemcích 2


Vliv opatření ÚP Dobruška:



kvalita a množství povrchových vod a nízké retenční schopnosti jsou posilovány návrhem souboru opatření v krajině



vysoká kvalita životního prostředí je využita návrhem ÚP k rekreaci



evropsky významné lokality nejsou významně ovlivněny územním plánem



vysoká kvalita zemědělské půdy – střet s některými rozvojovými plochami, ale oproti platnému ÚPM podstatné snížení požadavků na zábory ZPF



ohrožení záplavami je zásadně sníženo umístěním suché retenční nádrže Mělčany



lokální znečištění vodních toků v důsledku vypouštění odpadních vod je návrhem eliminováno intenzifikací a rozšířením ČOV a návrhem odkanalizování sídel oddílnou kanalizací se zaústěním splaškové kanalizace na ČOV



živočišná výroba v blízkosti obytných ploch je návrhem omezována úpravou funkčních regulativů



růst znečištění prostředí automobilovou dopravou je v centru města zmírňován navrženým dopravním řešením



nízký podíl zeleně v zemědělské krajině a nedostatečné členění bloků orných půd je částečně eliminováno návrhy opatření v krajině (účelové komunikace, aleje, vsakovací pásy na svazích a v terénních úžlabích atp.)



neúplné propojení funkčních prvků ÚSES je řešeno jejich detailním vymezením a stanovením funkčních regulativů Hospodářský rozvoj - ekonomický pilíř udržitelného rozvoje Klady

+

dostatečná struktura nadřazené silniční sítě

+

železniční doprava v území

+

dostatečná distribuce elektrické energie

+

plynofikace území

+

teplofikace území

+

fungující průmyslové i zemědělské provozy

+

možnost plošného rozvoje průmyslové výroby, zejména v západní části území

+

rozvinutý sektor služeb a obchodu

+

tradice zemědělského hospodaření

+

vysoký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva

+

stabilizovaný potenciál ekonomických subjektů v území Zápory

–

průjezd automobilové dopravy zastavěným územím některých obcí

–

migrace mladých rodin a ekonomicky aktivních obyvatel za prací a bydlením 3


–

stárnutí obyvatel

–

úbytek pracovních příležitostí a podnikajících subjektů ve venkovských sídlech, nutnost vyjíždění za prací Vliv opatření ÚP Dobruška:



zvyšování počtu pracovních míst a zaměstnanosti je umožněno návrhem dostatečného rozsahu ploch pro výrobu a občanskou vybavenost



úbytek pracovních příležitostí a podnikajících subjektů ve venkovských sídlech je částečně řešen funkčními regulativy umožňujícími drobnou výrobu a podnikání ve vybraných plochách venkovských sídel



rozvoj průmyslové výroby zejména v západní části území je v konfliktu se zábory ZPF I. třídy ochrany



průjezd historickým jádrem Dobrušky je snižován řešením jižního půlokruhu okolo historického jádra a jeho napojením na silnici II/298 ulicí Čs. armády



pohyb mladých rodin a ekonomicky aktivních obyvatel za prací a bydlením je pozitivně ovlivňován dostatečnou nabídkou ploch pro bydlení, veřejné a komerční služby, výrobu atd.



rozvoj sídel správního území je v různé míře podmíněn rozšířením dopravní a technické infrastruktury Soudržnost společenství obyvatel území - sociální pilíř udržitelného rozvoje Klady

+

zlepšení migrační aktivity pro mladé a postavení mladých lidí na trhu práce

+

kvalifikované dělnické obyvatelstvo s odborným vyučením

+

síť občanského vybavení ve městech i na venkově

+

příznivé prostředí pro každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel

+

příznivé prostředí pro bydlení

+

veřejná prostranství ve městech i venkovských sídlech

+

silný historicko kulturní potenciál

+

tradiční kulturní a sportovní akce Zápory

–

úbytky venkovského obyvatelstva

–

stagnace zájmu o učební obory

–

neúplná síť zařízení sociální péče

–

úbytek základního občanského vybavení na venkově

–

zvýšení podílu trvale neobydlených bytů

–

dožívající bytový fond především na venkově 4


–

nepřipravenost nových ploch pro bydlení ve venkovských sídlech, nedostatek nových ploch pro bydlení ve městech

–

neúplné propojení turistických a cyklistických tras Vliv opatření ÚP Dobruška:



pohyb mladých rodin a ekonomicky aktivních obyvatel za prací a bydlením je ovlivňován nabídkou ploch pro bydlení, veřejné a komerční služby, výrobu atd.



kvalitní lokality pro bydlení jsou návrhem využity



novou veřejnou i komerční občanskou vybavenost lze umístit jak v samostatných funkčních plochách, tak i ve vybraných plochách v rámci funkčních regulativů



veřejná prostranství ve městech i venkovských sídlech jsou stabilizována, nová veřejná prostranství jsou součástí rozvojových ploch



zobytnění zemědělsky využívané krajiny (cesty, aleje atd.) zvyšuje atraktivitu správního území pro každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel



silný historicko kulturní potenciál města je podporován zejména celkovou urbanistickou koncepcí a návrhem dopravního řešení města včetně dopravního zklidnění centra Dobrušky



tradiční kulturní akce ÚP podporuje návrhem vhodné plochy u rybníka Drnov, určené pro příležitostné kulturní akce



rozšiřování dopravní a technické infrastruktury podmiňuje zástavbu v území



síť turistických a cyklistických tras je návrhem ÚP rozšiřována doplněním stávajicích účelových komunikací, které propojují vzájemně sídla v řešeném území a navazují na cestní síť v širším území

F.II. SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY ŽIVOTA SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH

Na základě zjištění rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP nebyla v řešeném území shledána žádná rizika ohrožující udržitelný rozvoj s výjimkou kumulativního záboru ZPF. I tento aspekt byl návrhem ÚP oproti platnému ÚPM radikálně zmenšen. Na základě závěrů hodnocení části A a B se doporučuje z návrhu ÚP vypustit podmíněnou přípustnost vodní nádrže s retenčním prostorem Mělčany. ZÁVĚR Návrh ÚP respektuje stávající hodnoty řešeného území. Urbanistický charakter historického správního centra je návrhem ÚP zachován a dále rozvíjen, venkovská sídla správního

5


území jsou stabilizována. V krajinném prostředí jsou navrhována opatření podporující jeho přirozené funkce i možnosti využití pro každodenní rekreaci obyvatel území. Územní plán vyváženě řeší vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.

Návrh ÚP umožňuje rozvoj území po stránce hospodářské i sociální, aniž by ohrožoval či nevratně poškozoval přírodní hodnoty okolního území.

6

2006 Sb

Recommend Documents