2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

*UOHSX0089HTD* UOHSX0089HTD

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

Brno: 29. března 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil účastník řízení 

zadavatel – Česká republika – Úřad práce se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha,

České

republiky,

IČO

72496991,

při zadávání veřejné zakázky „Procesní audit ÚP ČR a aktualizace typových pozic a vytvoření kompetenčních modelů“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2.2.2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3.2.2015 pod ev. č. 483688, ve znění oprav provedených dne 6.3.2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6.2.2015 pod ev. č. 2015/S 026-043414, ve znění oprav provedených dne 11.3.2015 pod ev. č. 2015/S 049-085392, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 8.7.2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9.7.2015 pod ev. č. 2015/S 130-239677, vydává podle ust. § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz: I. Zadavatel – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Procesní audit ÚP ČR a aktualizace typových pozic a vytvoření

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

kompetenčních modelů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2.2.2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3.2.2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6.2.2015 pod ev. č. 2015/S 026-043414, nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, neboť provedl hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ netransparentním a nepřezkoumatelným způsobem, když u 3 podaných nabídek hodnotil i parametr „časový harmonogram realizace“, ačkoliv hodnocení předmětného parametru nebylo uvedeno v zadávacích podmínkách, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již dne 1.7.2015 uzavřel s uchazečem – BDO Advisory s.r.o., IČO 27244784, se sídlem Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8 – smlouvu na plnění veřejné zakázky. II. Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha – ukládá pokuta ve výši 12 000,- Kč (dvanáct tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ 1.

Zadavatel – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) ve Věstníku veřejných zakázek dne 3.2.2015 pod ev. č. 483688 oznámení otevřeného zadávacího řízení veřejné zakázky „Procesní audit ÚP ČR a aktualizace typových pozic a vytvoření kompetenčních modelů“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 2.2.2015 a tímto dnem bylo podle § 26 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 3.3.2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce, kdy relevantní části dokumentace o veřejné zakázce jsou obsahem spisu v této věci vedené pod sp. zn. S0191/2016/VZ. Úřad dospěl k závěru, že není pochyb o tom, že se nezákonného jednání dopustil účastník řízení (zadavatel) a že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu v souladu s § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

2

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

3.

Podle § 150 odst. 1 správního řádu lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

K postavení zadavatele 4.

Úřad primárně posoudil, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 2 odst. 1 zákona. Podle citovaného ustanovení zákona je za zadavatele veřejné zakázky považován veřejný, sektorový, případně dotovaný zadavatel. Na základě § 2 odst. 2 písm. a) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i Česká republika.

5.

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, jsou organizačními složkami státu ministerstva a jiné správní úřady.

6.

Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona organizační složka není právnickou osobou. Tím není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu.

7.

Podle § 1 odst. 1 věty druhé zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je Úřad práce správním úřadem s celostátní působností.

8.

Na základě výše uvedených ustanovení lze konstatovat, že zadavatel naplňuje definici veřejného zadavatele uvedenou v § 2 odst. 2 písm. a) zákona, podle kterého je veřejným zadavatelem Česká republika. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tak v šetřeném případě bez nejmenších pochyb dána.

K výroku I. příkazu 9.

Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

10.

Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnocení nabídek hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

11.

Z bodu 10. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“, konkrétně z části 10.1 „Kritéria hodnocení nabídek“, zadávací dokumentace vyplývá, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla ekonomická výhodnost nabídky, a to z hlediska následujících kritérií: o

Celková výše nabídkové ceny v Kč bez DPH s váhou 60 %,

o

Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky s váhou 40 %.

V předmětné části a bodu zadávací dokumentace zadavatel současně stanovil, že pro hodnocení nabídek „použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce je dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Jednotlivým dílčím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti tak, že jejich součet je celkem 100.“ 12.

Ve shora specifikovaném bodu, konkrétně v části 10.3 „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“, zadávací dokumentace zadavatel vymezil způsob hodnocení dílčího 3

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“. Zadavatel zde určil, že u hodnocení výše jmenovaného dílčího hodnotícího kritéria, jež „nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce se přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Získané body budou vynásobeny stupněm významu (váhou, 40 %). (…) V rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria uchazeč v nabídce popíše, jaké konkrétní metody bude v rámci plnění veřejné zakázky využívat, přičemž tyto metody musí odpovídat charakteru předmětu veřejné zakázky. Hodnotící komise bude posuzovat úroveň těchto metod s návazností na klíčové aktivity projektu, jeho cíle a požadované výstupy. (…) V rámci dílčího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ bude posuzována celková odborná úroveň a kvalita navrženého řešení ve srovnání s ostatními předloženými nabídkami. o

Lépe bude hodnocena ta nabídka, která navrhne relevantnější metody a postupy vedoucí k dosažení požadovaných výstupů, a kde výčet a popis použitých metod a postupů bude mít vyšší předpoklady naplnění záměru (cílů) zadavatele (…) s ohledem na účinnost a účelnost navrhovaných metod a postupů. Lépe bude hodnocena nabídka, která bude obsahovat komplexnost metodiky pro postižení všech částí plnění.

o

Lépe bude hodnocena ta nabídka, ve které budou použity technicko-odborné metody a disciplíny, které jsou vzhledem k uznávané praxi v oblasti procesního auditu nejvhodnější k zajištění předmětu plnění veřejné zakázky. Lépe bude hodnocena ta nabídka, která bude obsahovat metodiku jednotlivých částí personálního auditu, která bude reflektovat vzájemnou provázanost a návaznost jednotlivých aktivit v rámci personálního auditu.

o

Lépe bude hodnocena také ta nabídka, která prokáže vyšší míru logické návaznosti a konzistence navržených metodických postupů a vyšší míru logické návaznosti dílčích prací při realizaci veřejné zakázky, a u níž tedy bude zřejmé, že uchazeč má v porovnání s ostatními nabídkami konkrétnější představu o celkovém procesu realizace zakázky a tato představa lépe odráží požadovaný záměr (cíl) zadavatele a zároveň nabídne praktickou realizovatelnost a využitelnost navržených postupů.“

13.

Z protokolu o otevírání obálek ze dne 27.3.2015 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem 14 nabídek na plnění posuzované veřejné zakázky, a to včetně nabídky podané uchazečem – BDO Advisory s.r.o., IČO 27244784, se sídlem Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8 (dále jen „vybraný uchazeč“).

14.

Jak je zřejmé z protokolu o 5. jednání hodnotící komise ze dne 27.4.2015, do fáze hodnocení postoupilo všech 14 podaných nabídek. V předmětném protokolu je současně zaznamenáno hodnocení nabídek na základě shora jmenovaných dílčích hodnotících kritérií hodnotící komisí. Za účelem ilustrace hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ předkládá Úřad slovní hodnocení a počet přidělených bodů hodnotící komisí u následujících nabídek. o

nabídka uchazeče M.C.TRITON, spol. s r.o., IČO 49622005, se sídlem Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6 (dále jen „M.C.TRITON, spol. s r.o.“):

4

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

„Uchazeč ve své nabídce identifikuje většinu hlavních oblastí zakázky, u obou KA a pro realizaci zakázky používá postupy, které jsou v souladu s mezinárodně uznávanými standardy a metodami procesního řízení a nabídka je pro zadavatele dostatečná. Primárně bude využita metoda DMAIC, která nejen že popisuje stávající stav, ale dává možnost nastartovat cyklus k postupnému zlepšování, což komise kladně hodnotí. Navrhované zpracování pro KM a typové pozice je plně dostačující pro zadavatele. Komise postrádala přehledný časový harmonogram realizace.“; uchazeč M.C.TRITON, spol. s r.o., po provedeném hodnocení obdržel u dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ 90 bodů, o

nabídka uchazeče AQE advisors, a.s., IČO 26954770, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1944/31, 602 00 Brno (dále jen „AQE advisors, a.s.“):

„Uchazeč ve své nabídce identifikuje většinu hlavních oblastí zakázky u obou KA. Uchazeč nabízí pro zadavatele využití sw nástroje ATTIS pro procesní modelování a následně pro zprávu KM. Nabídka uchazeče je dostatečná a zahrnuje navíc i aktualizaci systému vzdělávání a systém hodnocení zaměstnanců včetně e-learningového proškolení. Komise postrádala přehledný časový harmonogram realizace.“; uchazeč AQE advisors, a.s. po provedeném hodnocení obdržel u dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ 90 bodů, o

nabídka uchazeče ExaCo Works s.r.o., IČO 24307220, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4 (dále jen „ExaCo Works s.r.o.“):

„Uchazeč ve své nabídce identifikuje většinu hlavních oblastí zakázky, pro realizaci obou KA. Navržené metody realizace jsou standardně uznávané a nabídka uchazeče vyhovuje potřebám zadavatele. Komise postrádala podrobný časový harmonogram.“; uchazeč ExaCo Works s.r.o., po provedeném hodnocení obdržel u dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ 40 bodů. 15.

Úřad dále konstatuje, že totožné slovní i bodové hodnocení nabídek shora jmenovaných uchazečů je uvedeno i ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.5.2015. Z předmětné zprávy je současně zřejmé, že hodnotící komise po provedeném hodnocení doporučila zadavateli jako nejvhodnější nabídku nabídku vybraného uchazeče.

16.

Zadavatel se s doporučením hodnotící komise plně ztotožnil a dne 27.5.2015 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, tedy nabídky podané vybraným uchazečem.

17.

S vybraným uchazečem zadavatel následně dne 1.7.2015 uzavřel smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky. Podle čl. VI. „Cena za poskytované plnění a platební podmínky“ předmětné smlouvy byla maximální a nepřekročitelná cena za předmět plnění veřejné zakázky sjednána na částku 1 390 000,- Kč bez DPH, tj. 1 681 900,- Kč s DPH.

18.

Úřad v obecné rovině primárně uvádí, že hodnocení nabídek představuje klíčovou fázi zadávacího řízení, jelikož má zásadní vliv na výběr nejvhodnější nabídky. K tomu Úřad dále sděluje, že hodnotící komise je povinna obdržené nabídky hodnotit podle předem nadefinovaného způsobu hodnocení v zadávacích podmínkách. Hodnotící komise tudíž musí hodnotit výlučně ty parametry, které byly zadavatelem vymezeny v zadávacích podmínkách.

19.

Úřad předesílá, že zadavatel je v celém průběhu zadávacího řízení povinen dodržovat základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v § 6 odst. 1 zákona. Mezi tyto 5

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

základní zásady patří i zásada transparentnosti. Předmětnou zásadou se ve svých rozhodnutích již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15.9.2010 judikoval, že požadavek transparentnosti zadávacího řízení není splněn tehdy „pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. 20.

Obdobně Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15.2.2012 ve vztahu k zásadě transparentnosti uvedl, že „Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“

21.

Jak bylo uvedeno již výše, bylo jedním z dílčích hodnotících kritérií i kritérium „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ (viz bod 11. odůvodnění tohoto příkazu). Způsob hodnocení daného dílčího hodnotícího kritéria, resp. parametry, jež budou v rámci tohoto kritéria hodnoceny, vymezil zadavatel v bodě 10. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“, konkrétně v části 10.3 „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“, zadávací dokumentace. Jak je zřejmé z citovaného bodu a části zadávací dokumentace, byli dodavatelé povinni v jejich nabídkách popsat, jaké konkrétní metody budou v rámci plnění šetřené veřejné zakázky používat, přičemž dané metody musely odpovídat charakteru předmětu veřejné zakázky. Zadavatel současně určil, jaké konkrétní parametry bude u dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ hodnotit, tzn. jaké konkrétní navržené metody bude považovat za lépe odpovídající jeho představám, což povede k lepšímu (většímu) bodovému ohodnocení příslušné nabídky.

22.

Úřad pečlivě přezkoumal obsah dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“, tj. podrobil přezkumu zadavatelem nadefinované parametry, jež budou u tohoto dílčího hodnotícího kritéria hodnoceny, přičemž dospěl k závěru, že v bodu 10. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“, části 10.3 „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“, zadávací dokumentace není stanoveno, že by v rámci shora jmenovaného dílčího hodnotícího kritéria měl být předmětem hodnocení i parametr „časový harmonogram realizace“. K tomu Úřad konstatuje, že zadavatel ve shora citované části zadávací dokumentace uvedl, že lépe bude hodnocena ta nabídka, která bude, mimo jiné, reflektovat vzájemnou provázanost a návaznost jednotlivých aktivit v rámci personálního auditu. Úřad podotýká, že ačkoliv měla být hodnocena „vzájemná provázanost a návaznost jednotlivých aktivit“, nelze tento parametr ztotožňovat s parametrem „časový harmonogram realizace“. Zadavatel totiž v zadávacích podmínkách nestanovil, že onu provázanost a návaznost aktivit požaduje „zasadit“ do jejich časového rámce (harmonogramu). Jinak řečeno zadavatel neurčil, že požaduje provázanost a návaznost těchto aktivit zobrazit na časovém harmonogramu, jakož samozřejmě neurčil, jak má být tento harmonogram podrobný a jaké údaje v něm mají být uvedeny, a zda má být např. vyjádřen grafickým zobrazením či slovním popisem. S ohledem na výše řečené tak Úřad 6

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

konstatuje, že zadavatel v zadávacích podmínkách vyžadoval po potenciálních dodavatelích uvést (popsat) provázanost a návaznost předmětných aktivit, přičemž tato provázanost a návaznost měla být z jeho strany podrobena hodnocení; zadavatel však již v zadávacích podmínkách nestanovil, že požaduje ve vztahu k těmto provázanostem a návaznostem aktivit uvést i jejich časový harmonogram, z čehož vyplývá, že tento časový harmonogram ani nesměl být předmětem hodnocení. Současně zadavatel ve výše citované části zadávací dokumentace v dalším stanovil, že lépe bude hodnocena ta nabídka, která prokáže vyšší míru logické návaznosti a konzistence navržených metodických postupů a vyšší míru logické návaznosti dílčích prací při realizaci veřejné zakázky. Úřad zdůrazňuje, že i u těchto navržených metodických postupů se hovoří o jejich „logické návaznosti“, aniž by však již bylo zadavatelem stanoveno, že požaduje tuto logickou návaznost zobrazit na „časové ose“, tj. na časovém harmonogramu, a že bude tento časový harmonogram hodnotit. Ve světle všech shora popsaných skutečností tak má Úřad za prokázané, že v bodě 10. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“, konkrétně v části 10.3 „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“, zadávací dokumentace, v níž zadavatel stanovil způsob hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“, a současně zde nadefinoval, „co“, tzn. jaké konkrétní parametry bude u shora jmenovaného dílčího hodnotícího kritéria hodnotit, nebylo stanoveno, že předmětem hodnocení bude i parametr „časový harmonogram realizace“ ve vztahu k některé z metod, jež měli dodavatelé v jimi podaných nabídkách navrhnout. Úřad tudíž vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že v zadávacích podmínkách šetřené veřejné zakázky nebylo stanoveno, že předmětem hodnocení u dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ bude i parametr „časový harmonogram realizace“, a proto zadavatel následně nebyl oprávněn tento parametr hodnotit. Je vhodné na tomto místě dodat, že Úřad tímto nebrání, aby zadavatel obecně v zadávacích řízeních takový časový harmonogram hodnotil, ale pokud jej hodnotit chce, má též předem (rozuměj v zadávacích podmínkách) jasně a transparentně toto uvést, aby na takový požadavek mohli uchazeči reflektovat též se svojí nabídkou a nabídli pro zadavatele co nejlepší časový harmonogram. Zadavatel tak však neučinil; neuvedl, že bude hodnotit i časový harmonogram, nepopsal, z jakého pohledu bude takový časový harmonogram hodnocen lépe než jiný, a proto nemůže být zadavatelův postup v této šetřené věci správný. 23.

V předchozím bodě odůvodnění tohoto příkazu bylo Úřadem postaveno najisto, že zadavatel nebyl oprávněn u dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ hodnotit parametr „časový harmonogram realizace“, jelikož fakt, že bude daný parametr podroben hodnocení, nebyl obsažen v zadávacích podmínkách. Jak však Úřad zjistil z protokolu o 5. jednání hodnotící komise ze dne 27.4.2015, potažmo ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.4.2015, hodnotila hodnotící komise u 3 obdržených nabídek, a sice u nabídek podaných uchazeči M.C.TRITON, spol. s r.o., AQE advisors, a.s. a ExaCo Works s.r.o., i parametr „časový harmonogram realizace“, přičemž v předmětných dokumentech uvedla, že v nabídkách jmenovaných uchazečů „postrádá podrobný časový harmonogram realizace“ (viz body 14. a 15. odůvodnění tohoto příkazu).

24.

Jak bylo uvedeno již shora, je hodnotící komise povinna hodnotit výlučně ty parametry, jež byly zadavatelem vymezeny v zadávacích podmínkách, přičemž zadavatel je v celém průběhu zadávacího řízení, proces hodnocení nabídek nevyjímaje, povinen dodržovat zásadu transparentnosti. Jestliže zadavatel ve zde posuzovaném případě v zadávacích podmínkách 7

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

nevymezil, že u dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ bude hodnotit i parametr „časový harmonogram realizace“, avšak hodnotící komise posléze v dokumentech zachycujících průběh hodnocení u nabídek 3 výše jmenovaných uchazečů konstatovala, že v těchto nabídkách „postrádá podrobný časový harmonogram realizace“, „vkrádá“ se do fáze hodnocení nabídek jako celku nejistota stran toho, do jaké míry absence tohoto „podrobného časového harmonogramu“, jenž však, Úřad opětovně podotýká, podle zadávacích podmínek neměl být předmětem hodnocení, ovlivnil hodnocení nabídek u 3 shora jmenovaných uchazečů u dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“. 25.

Úřad předesílá, že v důsledku neoprávněného hodnocení parametru „časový harmonogram realizace“ u nabídek podaných třemi shora jmenovanými uchazeči je hodnocení nabídek jako celek nutně zkresleno. Z výstupů zachycujících proces hodnocení nabídek, tj. z protokolu o 5. jednání hodnotící komise, resp. ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, tak není zpětně přezkoumatelné, zda v důsledku hodnocení parametru „časový harmonogram realizace“ body přidělené příslušným 3 uchazečům, u nichž hodnotící komise uvedla, že v jejich nabídkách postrádá podrobný časový harmonogram realizace, odpovídají kvalitě jimi předložených nabídek. Jinými slovy řečeno, skutečnost, že hodnotící komise u těchto uchazečů konstatovala, že v jejich nabídkách postrádá podrobný časový harmonogram realizace, zcela vylučuje jistotu ohledně bodování daných uchazečů v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“, jelikož není zřejmé, zda a nakolik měla absence nezákonně hodnoceného parametru „časový harmonogram realizace“ vliv na bodovou ztrátu těchto 3 uchazečů v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“. Za účelem ilustrace právě řečeného Úřad uvádí, že např. u nabídky uchazeče AQE advisors, a.s. hodnotící komise v protokolu o 5. jednání hodnotící komise ze dne 27.4.2015 konstatovala, že „Uchazeč ve své nabídce identifikuje většinu hlavních oblastí zakázky u obou KA. Uchazeč nabízí pro zadavatele využití sw nástroje ATTIS pro procesní modelování a následně pro zprávu KM. Nabídka uchazeče je dostatečná a zahrnuje navíc i aktualizaci systému vzdělávání a systém hodnocení zaměstnanců včetně e-learningového proškolení. Komise postrádala přehledný časový harmonogram realizace.“ Z právě řečeného je zřejmé, že hodnotící komise nabídku tohoto uchazeče považovala za „dostatečnou“ a nadto „zahrnující navíc i aktualizaci“. Navzdory tomuto faktu však hodnotící komise výše jmenovanému uchazeči v rámci hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ přidělila 90 bodů (viz bod 14. odůvodnění tohoto příkazu). Úřad předesílá, že vlivem hodnocení parametru „časový harmonogram realizace“ nelze přezkoumat, zda bodovou ztrátu 10 bodů zapříčinila právě absence předmětného parametru, či zda tato byla vyvolána jinou „nedostatečností“ nabízeného plnění. S ohledem na fakt, že v důsledku hodnocení parametru „časový harmonogram realizace“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ u nabídek 3 výše jmenovaných uchazečů se celý proces hodnocení nabídek stává neprůhledným, tak nelze konstatovat jinak, než že hodnocení nabídek v šetřeném případě je provedeno netransparentně, a tudíž v rozporu se zákonem.

26.

Úřad uvádí, že nezákonný postup hodnotící komise, resp. zadavatele mohl zcela prokazatelně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad na tomto místě opakuje, že zadavatel pro zadání šetřené veřejné zakázky zvolil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou 8

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

výhodnost nabídky, jež bylo tvořeno dvěma dílčími hodnotícími kritérii, a to kritériem „Celková výše nabídkové ceny v Kč bez DPH“ a kritériem „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“. Jak přitom Úřad zjistil z protokolu o 5. jednání hodnotící komise, resp. ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, vybraný uchazeč obdržel po hodnocení obou výše specifikovaných dílčích hodnotících kritérií v součtu 92 bodů. Druhý v pořadí se po provedeném hodnocení umístil uchazeč AQE advisors, a.s., který v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ obdržel 90 bodů, což po úpravě (přepočtu) tohoto kritéria jeho váhou 40 % činí 36 bodů. Uchazeč AQE advisors, a.s. po hodnocení obou dílčích hodnotících kritérií v jejich součtu získal 89,46 bodů, tj. o 2,54 bodů méně než vybraný uchazeč. Úřad nicméně zdůrazňuje, že v případě uchazeče AQE advisors, a.s. hodnotící komise konstatovala, že „postrádala přehledný časový harmonogram realizace.“ (viz bod 14. odůvodnění tohoto příkazu). Vzhledem k tomu, že u uchazeče AQE advisors, a.s. při hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ hodnotící komise uvedla shora popsaný názor, nelze s určitostí vyloučit, že chybějících 10 bodů (Úřad opakuje, že tento uchazeč v předmětném dílčím hodnotícím kritériu obdržel 90 bodů), bylo zapříčiněno právě hodnocením parametru „časový harmonogram realizace“, jenž však, jak Úřad dovodil a zevrubně okomentoval již shora, neměl být hodnocen. Úřad přitom sděluje, že pokud by uchazeč AQE advisors, a.s. obdržel u dílčího hodnotícího kritéria „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ plný počet bodů, tzn. 100 bodů, měl by tento fakt dopad na výsledné pořadí, neboť by vedl k tomu, že by uchazeč AQE advisors, a.s. obdržel v součtu za obě hodnocená dílčí hodnotící kritéria 93,46 bodů, čímž by předstihl vybraného uchazeče, jenž v celkovém pořadí obdržel 92 bodů a posunul by se na první místo. Vzhledem k výše popsanému je tak evidentní, že nezákonný postup zadavatele při hodnocení nabídek byl způsobilý negativně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. 27.

Pokud jde o potencialitu vlivu nezákonného jednání zadavatele při zadávání veřejné zakázky na výběr nejvhodnější nabídky, coby jednoho ze znaků skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, pak Úřad nad rámec shora řečeného dodává následující. Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20.3.2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou (…) K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“ Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „(…) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.“ V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ1837/2009/310/ASc ze dne 12.2.2009 předseda Úřadu konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání 9

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. (…) k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“ Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7.10.2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení (§ 120 odst. 1 písm. a) zákona, pozn. Úřadu) (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.“ Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26.9.2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu (…) již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách.“ 28.

Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, neboť provedl hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ netransparentním a nepřezkoumatelným způsobem, když u 3 podaných nabídek hodnotil i parametr „časový harmonogram realizace“, ačkoliv hodnocení předmětného parametru nebylo uvedeno v zadávacích podmínkách, tj. předmětný parametr neměl být podle zadávacích podmínek hodnocen, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již dne 1.7.2015 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky. Nelze totiž zcela vyloučit možnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohla být jako nejvhodnější vybrána nabídka, jež by lépe vyhovovala potřebám zadavatele (tj. taková nabídka, která by zadavateli přinášela nejvyšší užitnou hodnotu, pokud jde o kombinaci zadavatelem stanovených dílčích hodnotících kritérií).

29.

S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto příkazu proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

10

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

K výroku II. příkazu 30.

Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

31.

Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

32.

V šetřeném případě se zadavatel dopustil při zadávání veřejné zakázky správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu s § 79 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, neboť provedl hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ netransparentním a nepřezkoumatelným způsobem, když u 3 podaných nabídek hodnotil i parametr „časový harmonogram realizace“, ačkoliv hodnocení předmětného parametru nebylo uvedeno v zadávacích podmínkách, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

33.

Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

34.

V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 3.3.2016. Ke spáchání správního deliktu pak došlo dne 1.7.2015, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Z výše uvedeného je tudíž zřejmé, že od spáchání správního deliktu uplynulo přibližně 9 měsíců, a že tedy v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla, a to ani podle novely č. 40/2015 Sb.

35.

Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

36.

Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 1 681 900,- Kč. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku 168 190,- Kč.

37.

Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

38.

Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6.12.2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce

11

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem. 39.

Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nedodržel jednu ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásadu transparentnosti. Zásada transparentnosti byla narušena tím, že zadavatel provedl hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Metodologie a přístup ke zpracování plnění veřejné zakázky“ nepřezkoumatelným způsobem, jelikož u 3 podaných nabídek hodnotil i parametr „časový harmonogram realizace“, ačkoliv hodnocení předmětného parametru nebylo uvedeno v zadávacích podmínkách, v důsledku čehož je vyloučena jistota, že by výsledek hodnocení byl při zákonném postupu zadavatele, tzn. pokud by zadavatel shora jmenovaný parametr nehodnotil, totožný jako výsledek, k němuž zadavatel na základě nezákonně provedeného hodnocení nabídek dospěl.

40.

Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti. Co se týká stupně závažnosti správního deliktu, vzal Úřad v úvahu skutečnost, že se zadavatel svým jednáním nedopustil omezení soutěžního prostředí, neboť k samotnému pochybení zadavatele došlo až ve fázi hodnocení nabídek uchazečů. Nelze však vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a nedopustil se v důsledku svého chybného postupu při hodnocení nabídek uchazečů správního deliktu, mohla být jako ekonomicky výhodnější vybrána nabídka jiného uchazeče. Postup zadavatele tak mohl mít v konečném důsledku podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

41.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu v jejich vzájemných souvislostech Úřad neshledal žádné polehčující ani přitěžující okolnosti, jež by měl vliv na výši uložené pokuty.

42.

Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu zadavatele za rok 2015, dostupného na webových stránkách http://portal.mpsv.cz/upcr/gr/rozpocet, vyplývá, že zadavatel v předmětném roce hospodařil s příjmy dosahujícími částky téměř 9 mld. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační. Nad rámec výše popsaného Úřad dodává, že k uhrazení pokuty za spáchaný správní delikt může zadavatel využít i jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

43.

Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku ve věci sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6.12.2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena 12

Č.j.: ÚOHS-S0191/2016/VZ-12789/2016/531/MHo

i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. 44.

Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 12 000,- Kč naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

45.

Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty zadavateli ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.

46.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda

Obdrží Česká republika – Úřad práce České republiky, Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

13