ÚZEMNÍ PLÁN
KLY zpracovaný podle zákona 183/2006 Sb., §183, odstavec 2
ODŮVODNĚNÍ textová část
04/2008
Zadavatel:
Obec Kly 277 41 Kly č.p. 146
Pořizovatel: Městský úřad Mělník odbor výstavby a rozvoje Náměstí Míru 1 276 01 Mělník Projektant: Ing.arch. Vlasta POLÁČKOVÁ, atelier UP -24, Na Petynce 84, 169 00 Praha 6 atelier: U sadu 13, 162 00 Praha 6
Autorský kolektiv: Urbanismus a koordinace :
Ing.arch. Vlasta POLÁČKOVÁ, vedoucí projektant Ing.arch. Marek BEČKA Ing.arch. Zuzana HROCHOVÁ
Koncepce uspořádání krajiny, ÚSES:
Ing. Milena MORÁVKOVÁ
Zásobování vodou, odkanalizování:
Ing. Mojmír HNILICA
Zásobování elektrickou energií, spoje:
Věra HALTUFOVÁ
Zásobování plynem:
Jiří ŠART
OBSAH ■ TEXTOVÁ ČÁST – ODŮVODNĚNÍ Přílohy: – Výkres širších vztahů (č.O2) – Schéma dopravy 1:10 000 ■ VÝKRESOVÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ: O1. Koordinační výkres 1 : 5 000 O2. Výkres širších vztahů 1 : 50 000 – viz textová část O3. Předpokládané zábory půdního fondu 1 : 5 000 O4. Technická infrastruktura – vodní hospodářství 1 : 5 000 O5. Technická infrastruktura – energetika, spoje 1 : 5 000
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ................................................ 1 b) Údaje o splnění Zadání a další základní informace o pořízení územního plánu.......... 1 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ............................................................................................................................ 4 c.1) Úvod ............................................................................................................................... 4 c.2) Zdůvodnění přijatého řešení........................................................................................... 4 c.2.1) Řešení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby............................. 5 c.2.2) Řešení nezastavěného území......................................................................................... 8 c.2.3) Řešení dopravy............................................................................................................ 14 c.2.4) Řešení technické infrastruktury................................................................................... 17 c.3) Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhláška č.501/2006 Sb............................................................................................................... 28 c.4) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ............................................................................................................... 28 c.5) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování............................................ 29 d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ........................................................................................................................... 30 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ....................................................................... 30 e.1) Zemědělský půdní fond.................................................................................................. 30 e.2) Celková bilance záborů půdního fondu v novém územním plánu................................. 34 e.3) Pozemky určené k plnění funkcí lesa............................................................................. 37 f) Řešení požadavků civilní ochrany .................................................................................. 38
Přílohy: ■ Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce Kly
a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Obec Kly leží v území, pro které je zpracován a schválen „Návrh územního plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) Pražského regionu“ (AURS s.r.o., 2006). Z této dokumentace vyplývá požadavek vymezení koridoru pro přeložku silnice I/9 a mimoúrovňové křižovatky připojující silnice II/331 a III/00910. Trasa přeložky je koordinována s územním plánem Tuhaně a města Mělník. ÚP VÚC dále sleduje Labskou vodní cestu, která by měla být upravena na parametry kategorie Vb. Další požadavky z územně plánovací dokumentace vydané nebo schválené krajem pro řešené území nevyplývají. b) Údaje o splnění Zadání a další základní informace o pořízení územního plánu Původní územní plán obce Kly byl schválen v říjnu roku 2002. Zadání územního plánu (úprava spojená se změnou) bylo zpracováno a projednáno v souladu s legislativou platnou od 1.1.2007. Schváleno bylo usnesením zastupitelstva obce Kly v srpnu 2007. Územní plán je zpracován v souladu se zákonem č.183/2006 Sb. a příslušnými prováděcími vyhláškami. Bylo využito ustanovení §188 odst.2 stavebního zákona o upravení platného územního plánu. Ze Zadání úpravy územního plánu obce Kly spojeného se změnou č.1, ani z jeho projednání nevyplynula potřeba zpracování konceptu, ani vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj. Současně s pořízením úpravy byla pořízena tato změna územního plánu č.1. Na základě této změny bylo do územního plánu bylo zařazeno 45 zastavitelných ploch a 3 plochy přestavby. Popis jednotlivých ploch je uveden v tabulce v kap.c) tohoto odůvodnění. Stanoviska, námitky a připomínky k Zadání územního plánu byly vyhodnoceny a byly zapracovány do Zadání. Požadavky, které vyplynuly ze Zadání, byly vyřešeny takto: •
•
Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů - Z Politiky územního rozvoje nevyplývají pro území obce Kly žádné požadavky, území leží mimo rozvojové oblasti a osy i mimo specifické oblasti. -
Požadavky vyplývající z ÚPD vydané krajem (koridor pro přeložku silnice I/9 s mimoúrovňovou křižovatku se silnicí II/331, rezervu pro propojení silnic II/331 a I/16 a labskou vodní cestu), územní plán respektuje.
-
Požadavky vyplývající ze širších vztahů: územní plán respektuje všechny nadřazené systémy (doprava, technická infrastruktura, ochrana přírody, ÚSES, nerostné suroviny) a jejich ochranná pásma.
Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů - Z doplňujících průzkumů nevyplynuly na řešení územního plánu žádné nové požadavky.
1
•
Požadavky na rozvoj území obce - V souladu se zadáním jsou vymezeny územním plánem rozvojové plochy pro cca 380 RD. Osídlení je v současné době mimořádně rozptýlené podél silnice I/9 a jeho ucelení do kompaktnějšího celku přineslo větší rozsah rozvojových ploch, než je obvyklé u kompaktních sídel. Reálně využity by mohly být plochy pro cca 200 RD. Převis nabídky by měl omezit spekulace s pozemky.
•
Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) - Urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny byla předmětem řešení návrhu územního plánu obce Kly a je v novém územním plánu převzata (kapitoly c.1) a c.3) části návrh).
•
Požadavky na řešení veřejné infrastruktury - Požadavky jsou zapracovány do kapitoly d) návrhu územního plánu a do kapitol c.2.3) a c.2.4) tohoto odůvodnění.
•
Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území - Územní plán respektuje a rozvíjí hodnoty území - viz kapitola b) návrhu územního plánu.
•
Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) - Ochrana veřejného zdraví: - ze Zadání žádné požadavky nevyplývají.
•
•
-
Požadavky civilní ochrany: požadavky byly řešeny v samostatné části, která je součástí schváleného územního plánu obce Kly z r. 2002. Tyto požadavky byly aktualizovány a jsou součástí tohoto odůvodnění.
-
Požadavky obrany a bezpečnosti státu: územní plán respektuje ochranné pásmo mikrovlnného spoje AČR.
-
Ochrana nerostných surovin: územní plán respektuje chráněné ložiskové území Bezno, stanovené pro ochranu výhradního ložiska černého uhlí Mělnická pánev (kapitola e.4) návrhu) .
-
Ochrana před povodněmi: územní plán respektuje záplavové území Q100 Labe včetně aktivní zóny (kapitola e.5) návrhu).
Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území - Všechny střety a problémy v území vyplývající z průzkumů a rozborů byly řešeny v rámci návrhu původního územního plánu obce. -
Návaznost navrženého LBK (85) na hranici s obcí Tuhaň je koordinována.
-
Dopravní obsluha pozemků v Kelských Větrušicích je dořešena, nově navržené komunikace jsou zařazeny do veřejně prospěšných staveb.
Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose - Nové zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou vymezeny ve Výkrese základního členění území a v Hlavním výkrese a popsány v kapitole c) návrhu územního plánu.
2
•
Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií - Územní pláne nevymezuje žádné plochy a koridory, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií.
•
Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem - Územní plán nevymezuje žádné plochy a koridory, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem.
•
Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast - Z projednání zadání nevyplynul požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. -
Vliv na EVL byl vyloučen, ptačí oblasti se v řešeném území nevyskytují
•
Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant - Zpracování konceptu nebylo požadováno.
•
Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení - Požadavky zadání na uspořádání obsahu návrhu a odůvodnění územního plánu jsou respektovány.
3
c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území c.1) Úvod Územní plán obce Kly byl schválen 23. října 2002. Důvodem zpracování změny č.1 a nového územního plánu je zejména rostoucí zájem o bytovou výstavbu v obci ležící v sousedství města Mělníka. Protože jde o úpravu územního plánu dle § 188 odst.2 stavebního zákona, je zachována koncepce schváleného územního plánu. Rozvojové plochy navržené původním územním plánem jsou doplněny o nové na základě schváleného Zadání. V zadání územního plánu nebyl požadavek na řešení variant, ani na vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj. Z toho důvodu byl zpracován přímo návrh územního plánu.
c.2) Zdůvodnění přijatého řešení Obec Kly, složená z místních částí Dolní Vinice, Hoření Vinice, Záboří, Kelské Větrušice, Kly, Krauzovna a Lom, sousedí s Mělníkem a leží v blízkosti Neratovic - to je také důvod trvale rostoucího zájmu o výstavbu rodinných domů. Velká část ploch vymezených schváleným územním plánem je již zastavěna nebo se zde výstavba připravuje (za posledních 5 let bylo postaveno přibližně 70 RD). Ve všech případech jsou rozvojové plochy navrženy v návaznosti na zastavěné území a vyplňují četné enklávy v zastavěném území. Zastavěním těchto ploch dojde k zarovnání zastavěného území a ve výsledku i k zjednodušení obhospodařování zemědělských pozemků. Zastavěním četných volných proluk budou efektivněji využity stávající komunikace a liniové sítě technického vybavení. Většina navržených ploch je určena pro obytnou zástavbu a představuje možnost výstavby cca až 380 RD (skutečný počet bude záviset zejména na velikosti stavebních parcel). Reálně se předpokládá výstavba asi 200 RD v návrhovém období 15 letech, což by znamenalo zvýšení počtu obyvatel na cca 1600. Touto nabídkou, převyšující předpokládanou poptávku, chce obec předejít častému zpracování změn, které bývá vyvoláno nedostatkem vhodných rozvojových ploch a zamezit spekulacím s pozemky. Vzhledem k sousedství Mělníka se širokou nabídkou pracovních příležitostí i vybavenosti, nevyplynul ze Zadání požadavek na rozvoj výrobních aktivit a vybavenosti s výjimkou hřiště na ploše požadované změny 1Z01b (zastavitelná plocha Z30). Další navrženou plochou pro občanskou vybavenost je zastavitelná plocha Z40, která je určena pro dostavbu školy a byla převzata z původního územního plánu. V souladu se Zadáním byl nový územní plán Kly zpracován formou „úpravy“ plánu schváleného v roce 2002 (viz stavební zákon č.183/2006 Sb. §188 odst.2) a byly do něho zapracovány změny projednané v dokumentaci 1.změny ÚPO Kly, která se zpracovávala souběžně s úpravou.
4
c.2.1) Řešení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby Řešení vychází z návrhu platného územního plánu a je doplněno o požadavky uplatněné ve schváleném Zadání. Do návrhu územního plánu Kly jsou zařazeny následující plochy přestavby a zastavitelné plochy: Plochy přestavby: č.
navržené využití
místní část
poznámka
P01
DS2
Dolní Vinice
asanace stávajících objektů, přeložka silnice I/9
P02
SV
Záboří u Kel
P03
SV
Záboří u Kel
cca 17 RD nevyužívaná část zemědělského areálu, zástavba bude od něj oddělena pásem zeleně cca 3 RD pozemek s chátrajícími hospodářskými stavbami uvnitř zastavěného území Záboří vhodný pro přestavbu na bydlení
Zastavitelné plochy č.
navržené využití
místní část
Z01
BV
Hoření Vinice
Z02
BV
Hoření Vinice
Z03
BV
Hoření Vinice
Z04
BV
Hoření Vinice
Z05
BV
Hoření Vinice
Z06
BV
Hoření Vinice
Z07
SV
Dolní Vinice
Z08
BV
Dolní Vinice
Z09
SV
Dolní Vinice
Z10
SV
Dolní Vinice
Z11
SV
Dolní Vinice
poznámka cca 17 RD na jihu přiléhá ke stávající komunikaci cca 2 RD přístup ze stávající komunikace cca 2 RD přístup ze stávající komunikace cca 7 RD přístup ze stávající komunikace cca 7 RD přístup ze stávající komunikace pro zahrady bude využit přilehlý zelený pás cca 3 RD přístup ze stávající komunikace pro zahrady bude využit přilehlý zelený pás cca 6 RD přístup ze stávajících komunikací nutno splnit hygienické limity hluku uvnitř staveb cca 5 RD RD v dolní části parcely přístup ze stávající komunikace cca 6 RD přístup ze stávající komunikace nutno splnit hygienické limity hluku uvnitř staveb cca 8 RD přístup z navržené komunikace, která je vedena středem lokality nutno splnit hygienické limity hluku uvnitř staveb cca 18 RD uvnitř lokality lze doplnit v případě potřeby další komunikace nutno splnit hygienické limity hluku uvnitř staveb
5
č.
navržené využití
místní část
Z12
BV
Dolní Vinice
Z13
BV
Dolní Vinice
Z14
BV
Dolní Vinice
Z15
BV
Dolní Vinice
Z16
BV
Hoření Vinice
Z17
BV
Hoření Vinice
Z18
BV
Hoření Vinice
Z19
BV
Hoření Vinice
Z20
BV
Hoření Vinice
Z21
BV
Hoření Vinice
Z22
BV
Hoření Vinice
Z23
BV
Dolní Vinice
Z24
BV
Dolní Vinice
Z25
BV
Dolní Vinice
Z26
BV
Lom a Krauzovna
Z27
BV
Lom a Krauzovna
Z28
BV
Lom a Krauzovna
Z29
BV
Lom a Krauzovna
Z30
BV, OS, ZV Lom a Krauzovna
Z31
BV, PV
Lom a Krauzovna
Z32
BV
Lom a Krauzovna
Z33
SV
Lom a Krauzovna
poznámka cca 5 RD přístup z navržené komunikace cca 10 RD přístup z navržené komunikace cca 3 RD přístup z navržené komunikace cca 5 RD přístup z stávající komunikace, která je navržena k rozšíření cca 2 RD přístup z stávající komunikace, která je navržena k rozšíření cca 6 RD přístup ze stávající komunikace cca 4 RD přístup z stávající komunikace, která je navržena k rozšíření cca 5 RD přístup z stávající komunikace, která je navržena k rozšíření cca 2 RD přístup ze stávající komunikace cca 8 RD přístup z stávající komunikace a z komunikace, která je navržena k rozšíření plocha pro rozšíření sousedních pozemků cca 13 RD příjezdová cesta cca 23 RD přístup z navržené komunikace cca 3 RD přístup z stávající komunikace, která je navržena k rozšíření 7 RD - parcelace již provedena přístup z stávající komunikace, která je navržena k rozšíření cca 8 RD přístup z navržené komunikace cca 2 RD přístup z navržené komunikace 1RD přístup ze stávající komunikace 20 RD - parcelace již provedena část lokality navržena pro hřiště a veř. zeleň přístup z stávající komunikace, navržené k rozšíření 35 RD - parcelace již provedena přístup z navržených komunikací cca 3 RD navazuje na stávající silnici 1/9 nutno splnit hygienické limity hluku uvnitř staveb; výstavbu je nutno umístit vždy mimo aktivní zónu a dále mimo záplavovou zónu Q100 nebo si pro výstavbu v Q100 vyžádat podmínky od Povodí Labe cca 11 RD, 2 drobné provozovny - již rozparcelováno přístup vyřešen nutno splnit hygienické limity hluku uvnitř staveb výstavbu je nutno umístit vždy mimo aktivní zónu a
6
č.
navržené využití
místní část
poznámka dále mimo záplavovou zónu Q100 nebo si pro výstavbu v Q100 vyžádat podmínky od Povodí Labe cca 12 RD uvnitř lokality lze doplnit v případě potřeby další komunikace; nutno splnit hyg. limity hluku uvnitř staveb cca 17 RD ulice pro průjezd do lokality U Záboří přiléhá k silnice II/331 nutno splnit hygienické limity hluku uvnitř staveb cca 17 RD přístup z navržených komunikací cca 24 RD přístup z navržených komunikací, součástí lokality veřejná zeleň cca 2 RD přístup ze stávající komunikace cca 2 RD přístup ze stávající komunikace
Z34
BV
Lom a Krauzovna
Z35
BV, PV
Lom a Krauzovna
Z36
BV, PV
Lom a Krauzovna
Z37
BV, PV, ZV
Lom a Krauzovna
Z38
BV
Kly
Z39
BV
Záboří u Kel
Z40
OV
Záboří u Kel
dostavba školy
Z41
BV
Záboří u Kel
již rozparcelováno přístup z navržené komunikace
Z42
SV
Záboří u Kel
přístup ze stávající komunikace
Z43
DS
Lom a Krauzovna
přeložka silnice I/9 a připojení silnice II/331
Z44
BV, PV
Kelské Větrušice
Z45
ZS
Kelské Větrušice
Z46
BV
Záboří u Kel
cca 17 RD přístup z navržených komunikací nutno splnit hygienické limity hluku uvnitř staveb výstavbu je nutno umístit mimo záplavovou zónu Q100 nebo si pro ni vyžádat podmínky od Povodí Labe zeleň soukromá a vyhrazená přístup ze stávající komunikace pro jakoukoli stavbu je nutné si vyžádat podmínky od Povodí Labe cca 4 RD přístup ze stávající komunikace; zástavba bude situována co nejblíže této komunikaci; nutno respektovat ochranné pásmo vodovodního řadu a sdělovacího kabelu
Vysvětlivky: BV…bydlení v rodinných domech - venkovské SV…smíšené obytné plochy DS…plochy dopravní infrastruktury OS…občanské vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení ZV…zeleň na veřejných prostranstvích ZS ... zeleň soukromá a vyhrazená VP…veřejná prostranství
7
c.2.2) Řešení nezastavěného území c.2.2.1) Řešení krajiny V nezastavěném území řešeném územním plánem obce Kly převládají plochy s charakterem smíšeného využití krajiny s nejvýznamněji zastoupenou složkou přírodní ochrany (NSP…) a zemědělskou funkcí (NSZ…). V přírodně nejcennějším území (komplex luhů Úpor Černínovsko, bílé stráně Turbovického hřbetu) jsou vymezeny plochy přírodní (NP). c.2.2.2) Přírodní hodnoty Zvláště chráněná území (ZCHÚ) V řešeném území jsou zastoupena dvě zvláště chráněná území. Jedná se o přírodní rezervace "Úpor" a "Kelské louky". Hodnotné porosty lužních lesů "Zámecký les", "Zámecký les Obříství", "Kaštánka" jsou dále připravovány k vyhlášení jako maloplošně chráněná území (MCHÚ). Navrženo je rovněž rozšíření přírodní rezervace "Černínovsko", vlastní rezervace je mimo řešené území, návrh vymezení nového ochranného pásma zasahuje do řešeného území. Celý komplex lužních společenstev na soutoku Labe a Vltavy je součástí evropsky významné lokality CZ0210186 "Úpor - Černínovsko" a regionálního biocentra RBC 14 / 1480 "Úpor a Kelské louky". Území má celostátní význam pro ochranu genofondu. Územní plán obce Kly respektuje vysokou přírodní hodnotu této části řešeného území. ÚP zařadil plochy rezervací a navržených MCHÚ do krajinné zóny přírodní (NP). Regulativy, které jsou vázány na tento typ krajinné zóny, zajišťuje jejich ochranu před investiční činností. PR Úpor Přírodní rezervace byla zřízena vyhláškou MŠK čj. 61.225/57 z 14.8.1957. Rezervace je vymezena v cípu soutoku Labe a Vltavy pod Mělníkem a dotýká se katastrů Kly a Vrbno. Má celkovou výměru 225,4 ha. Jedná se o velmi cenné porosty jilmové a topolové doubravy s bohatým výskytem jarních geofytů, zejména sněženky podsněžníku, dymnivky duté, sasanky hájní a pryskyřníkovité, křivatce nejmenšího a dalších. Lokalita je význačná výskytem dřevních hub lužních lesů. Na společenstva lužních lesů je vázána specifická fauna, zejména vodní korýši (např. žábronožka sněžní), měkkýši a brouci (např. tesařík obrovský, zlatohlávek skvostný). Území je hnízdištěm vodních ptáků a ptáků lužních lesů. PR Kelské louky Přírodní rezervace byla zřízena nařízením OkÚ Mělník č. 2/2002 ze dne 6.5.2002. Celková rozloha činí 87 ha. Přírodní rezervace má individuálně vymezené ochranné pásmo na ploše 24,5 ha. Předmětem ochrany je ekosystém vlhkých nivních luk s mokřadními depresemi na pravém břehu Labe mezi Kelskými Vinicemi a Mělníkem. Jedná se o rozsáhlá, druhově pestrá luční společenstva blízká sv. Molinion, Calthion a Alopecurion pratensis, hospodářsky využívaná jako dvojsečné louky, v depresích jsou rákosiny s hnízdním výskytem motáka pochopa, strnada rákosního a rákosníka proužkovaného. Do ochranného pásma zasahuje koridor upravované trasy komunikace I/9. Trasování komunikace doporučeno vést co nejblíže stopy stávající komunikace tak, aby nebylo narušeno cenné území. Zejména nesmí být narušen hydrologický režim Kelské svodnice, na níž je vázán celý ekosystém nivních a mokřadních luk.
8
návrh MCHÚ Zámecký les Rozsáhlý komplex lužního lesa mezi mostem Na Štěpáně a obcí Kly na pravém břehu Labe na ploše cca 108 ha. Větší část tvoří porosty dubohabrových hájů a sušší asociace dubojilmového luhu s dubem a jilmem. Menší část tvoří vlhčí asociace dubojilmového luhu, vrbotopolový luh a porosty olšin podél odvodňovacích kanálů. Charakteristické je střídání jarního a letního aspektu v bylinném patru. Bohatá fauna bezobratlých a ptactva hájových druhů. návrh MCHÚ Zámecký les - Obříství Meandr starého opuštěného řečiště Labe u soutoku s Černávkou u obce Obříství na levém břehu Labe. Mezi starým a novým řečištěm komplex lužního lesa s přirozenou skladbou společenstev (jilmový luh, topolový luh, vrbové olšiny), místy semenné porosty topolů a dubů; místy vlhké až podmáčené louky. Plocha cca 45 ha. Návrh MCHÚ Kaštánka Bývalý labský meandr, tůně v různém stupni zazemnění s břehovými porosty, s přilehlými rákosinami, bažinnými olšinami, obklopené lesním porostem tvrdého luhu. Charakteristické střídání jarního a letního aspektu. Hnízdiště ptactva vázaného na mokřady, výskyt obojživelníků. Plocha cca 44 ha. Návrh na rozšíření PR Černínovsko, včetně vymezení nového ochranného pásma Chráněné území se nachází v k.ú. Libiš. Jádro rezervace tvoří plocha starého labského ramene (stávající PR). Obklopující lužní lesní porosty, které dosud plnily funkci ochranného pásma, budou součástí rozšířené rezervace. Nově je vymezeno ochranné pásmo, zahrnující pozemky mezi obcí Libiš a Štěpánským mostem. Jedná se o fragmenty lužních lesů, luční porosty, drobná políčka a lada v inundaci Labe. Ochranné pásmo se rozkládá na částech k.ú. Libiš, Obříství, Kly a Tuhaň Evropsky významné lokality NATURA 2000 EVL CZ0210186 Úpor - Černínovsko Rozsáhlý lužní komplex na soutoku Vltavy a Labe vymezený na ploše 873,84 ha. Většinu plochy území zaujímá tvrdý luh (L2.3B). Významný je jarní aspekt bylin. Lokalita je proslulá zejména rozsáhlou populací sněženky podsněžníku, dymnivkou dutou, plicníkem tmavým, sasankou hajní a s. pryskyřníkovitou, orsejem jarním a dalšími druhy. Na mokrých místech v okolí slepých ramen se vyskytují i měkké luhy (L2.4), avšak celkově, především díky zahloubení hladiny podzemní vody, zaujímají jen malou rozlohu. Bohatá je vodní vegetace tůní a slepých ramen (V1). Vyskytují se zde různé rdesty, voďanka žabí a stulík žlutý. Během roku hladina vody v tůních kolísá; po jejím poklesu se na obnažených plochách vyskytuje vegetace bahnitých náplavů (M6). Specifickým biotopem jsou bylinné lemy nížiných řek. V území se vyskytují také luční biotopy. Jedná se zejména o ovsíkové louky s přechody do psárkových (a bezkolencových) luk. Zachovalé ovsíkové louky se vyskytují zejména v okolí meandrů SZ-S obce Obříství na levém břehu Labe. Nejhodnotnější luční komplex je chráněn v přírodní rezervaci Kelské louky na pravém břehu Labe; hodnocen je jako středočeský představitel záplavových subkontinentálních luk svazu Cnidion venosi (T1.7). V tomto lučním komplexu se kromě rozrazilu dlouholistého vyskytují další ohrožené rostlinné druhy, např. hrachor bahenní, jarva žilnatá, srpice barvířská, ptačinec bahenní. Celá oblast je také klasickou lokalitou zoologických a hydrobiologických výzkumů. EVL CZ0213054 Pískovna v Kelských Větrušicích Mělká pískovna z. od Kelských Větrušic cca 5 km jjv. od Mělníka, u silnice Mělník Neratovice. Pískovna je v pozdějším stadiu sukcese, což se projevuje značnou vrstvou 9
organogenních sedimentů. Jediná (poslední) lokalita svinutce tenkého Anisus vorticulus v Čechách (kromě pískovny v Podolí kam byl úspěšně introdukován právě z Kelských Větrušic). Rovněž potvrzen výskyt dalšího vzácného plže Planorbis carinatus. Po povodních v r. 2002 byla vodní plocha a mokřadní vegetace značně zdecimována. V roce 2005 zde došlo k vybagrování za účelem vytvoření rybníka a tím i narušení biotopu svinutce tenkého. Významné krajinné prvky (VKP) Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. V řešeném území je VKP niva Labe, vodní toky, rybníky a lesní porosty. Dále jimi mohou být i jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, orgán ochrany přírody jako VKP. V řešeném území jsou registrovány dva významné krajinné prvky: Turbovický hřbet I. a Turbovický hřbet II. - součástí VKP "Turbovický hřbet", který se táhne od Záboří až k Přívorům. Jedná se o slinité výslunné stepní svahy členitého charakteru s místy obnaženým skalním podložím, střídavě drobné deprese a elevace se sérií travinnobylinných společenstev sítin, místy vrstevné prameny s fragmenty slatinné vegetace. Ze vzácnějších druhů jsou zde zastoupeny: kavyl vláskovitý, devaterník velkokvětý, bělozářka větevnatá, modravec chocholatý, tařice kališní; vyskytují se i vzácnější druhy plevelů. Významný krajinný prvek Turbovický hřbet I. (VKP 76 Nad hřbitovem) je vymezen podél cesty Záboří - Vavřineč. Významný krajinný prvek Turbovický hřbet II. (VKP 78 Turbovický hřbet) je součástí regionálního biokoridoru RK 1123 a v jeho trase vloženého regionálního biocentra 1869 "Záboří". Dále jsou k registraci navrženy: VKP 58 Cesta k Záboří - xerotermní travnatý okraj cesty s ovocným stromořadím, přírodě blízká liniová společenstva s přirozeně rostoucími druhy rostlin, VKP 68 V jezírkách - louky a pobřežní porost na soutoku odvodňovacích kanálů, přírodě blízká společenstva s rákosinou a porostem vrb; součást lokálního biokoridoru, VKP 69 Za tůní u Kel - komplex luk, zbytků lužních a pobřežních porostů u obce, lokalita ohrožena skládkováním; součást regionálního biocentra, VKP 70 Za křížem - polokulturní louka v polích lemovaná alejí topolu černého, břízy a bezu černého, VKP 71 Pod kouty - lesík - fragment lužního lesa v polích u Kelské svodnice, ve středu lesíku terénní deprese, útočiště polní zvěře, VKP 72 Pod kouty - tůň - pískovna v Kelských Větrušicích (EVL), vodní a mokřadní společenstva, výskyt obojživelníků a vzácných měkýšů, VKP 75 Na kopcích - jižní svah Turbovického hřbetu mezi obcí Záboří a Kelskými Vinicemi, přírodě blízká až polokulturní teplomilná travinnobylinná společenstva svazu Bromion typu "bílých strání", louky, pastviny, sady a opuštěné vinice. Vzácné a chráněné druhy rostlin, zejména vstavačovité (pětiprstka hustokvětá), VKP 77 K Mikovu - cesta u křížku k Míkovu, ve střední části zaříznutá s vysokými břehy, přírodě blízká liniová xerotermní společenstva s křovinami, součást lokálního biocentra vloženého v trase regionálního biokoridoru, VKP 79 Záboří u lip - krajinná dominanta - skupina osmi lip na vrchu Záboří (kóta 228 m.n.m) s travinnobylinným podrostem. 10
Předmětem ochrany jsou dále travinnobylinné lemy, doprovodné porosty polních cest v lokalitě na plošině a svazích Turbovického hřbetu. Jedná se o zbytky teplomilných porostů s druhy jako kostřava žlábkovitá, kozinec cizrnovitý, tolice srpovitá, srpek obecný, hvozdík kartouzek, válečka parpořitá, chřest lékařský, hlaváč bledožlutý, mateřídouška panonská a další. Lokality jsou zařazeny do územního systému ekologické stability (ÚSES) převážně jako interakční prvky.. Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. V řešeném území nebyl vyhlášen památný strom. Nejbližší památný strom je dub letní na k.ú. Mělník, osada Rousovice, "Na Hadíku". Dle vyjádření orgánu ochrany přírody se v řešeném území nepřipravuje vyhlášení žádného památného stromu. Dřeviny rostoucí mimo les jsou chráněny před poškozováním a ničením dle § 7 zákona č. 114/1992 S., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o stromy i keře rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině a v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond. Péče o dřeviny rostoucí mimo les je povinností vlastníků. c.2.2.3) Územní systém ekologické stability Územní plán obce Kly vymezuje trasy a hranice biokoridorů, biocenter v nadregionální, regionální a lokální úrovni. Podle prostorové funkčnosti jsou prvky ÚSES funkční (existující, jednoznačně vymezené) a navržené (nefunkční, rámcově vymezené). Všechny skladebné části ÚSES jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření nestavební povahy. Podkladem pro zpracování ÚSES v řešeném území jsou následující práce: 1. ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR - Ministerstvo pro místní rozvoj, 1996 (dále jen R-NR ÚTP ČR). 2. Okresní generel územního systému ekologické stability (OG ÚSES) Mělník - sjednocuje lokální generely zpracované v letech 1992 - 1997 s poslední verzí ÚTP NR-R ČR. (Ing. Milena Morávková, listopad 1998) 3. ÚP VÚC Pražského regionu, schválen Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 18. 12. 2006, usnesením č. 55-15/2006/ZK. (AURS, spol. s r.o.) Prvky nadregionální, regionální i lokální jsou převzaty z Okresního generelu ÚSES Mělník. Oproti ÚP VÚC Pražského regionu jsou hranice prvků upřesněny, zejména hranice regionálního biocentra Úpor - Kelské louky tak, aby byla zachována vazba na vymezení v navazujících katastrech, kde je platný územní plán a vymezení regionálního biocentra bylo provedeno na základě okresního generelu. Nadregionální prvky ÚSES Řešeným územím prochází nadregionální biokoridor K10 "Stříbrný roh - Polabský luh" (Labe), osa vodní a nivní. Osa vodní je vedena osou toku, osa nivní střídavě přechází z pravého na levý břeh Labe, je vedena v trase původních meandrů a nivních poloh. Do řešeného území dále zasahuje ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru, jehož hranice je v grafice vymezena dle ÚP VÚC Pražského regionu. Na soutoku Labe s Vltavou (mimo řešené území) se připojuje nadregionální biokoridor K58 "Údolí Vltavy - K10 (Labe)".
11
Regionální prvky ÚSES Na soutoku Labe a Vltavy, v trase nadregionálních biokoridorů, je vloženo regionální biocentrum RBC 14/1480 "Úpor a Kelské louky". Jedná se o rozsáhlý komplex luhů, zahrnující PR Úpor, PR Kelské louky, PR Černínovsko a navrhovaná maloplošná chráněná území - Zámecký les, Zámecký les - Obříství, Kaštánku a Městský les. Celý lužní komplex je chráněn jako evropsky významná lokalita "Úpor - Černínovsko". Biocentrum je vymezeno v nadlimitní velikosti, neboť má nadregionální význam; přesahuje katastry řešeného území. Řešeným územím prochází regionální biokoridor RBK 27 / RK 1123 "Turbovický hřbet" (V Mikově - Záboří). Plocha RBK je zařazena do krajinné zóny přírodní nebo smíšené s přírodní funkcí. Návaznost na vymezení tohoto biokoridoru v ÚPD Malého Újezdu je zajištěna. Koordinace s vymezením ÚSES v územním plánu obce Tuhaně byla rovněž zajištěna. V řešeném území je v trase RBK 27 vloženo jedno lokální biocentrum a jedno regionální biocentrum RBC 11 / 1869 "Záboří" (Turbovický hřbet), které je vymezeno na jižním svahu mezi obcemi Záboří a Přívory, zahrnuje přírodě blízká společenstva typu tzv. "bílých strání". Lokální prvky ÚSES Nadmístní systém ÚSES je doplněn sítí lokálních prvků - biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Lokální biocentra
LBC 135 "U křížku k Míkovu" - biocentrum vložené v trase RBK 27 / RK 1123. Základ tvoří liniové společenstvo podél cesty u křížku mezi obcí Záboří a lesem Míkovem na plošině Turbovického hřbetu (VKP 77). Z větší části je trumbiocen navržené na orné půdě. Tvar biocentra je protáhlý a zploštělý, aby bylo využito celé VKP. Tvar umožní bezkolizní obhospodařování navazující zemědělské půdy. Lokální biokoridory LBK 84 "V jezírkách"
LBK 85 "Tuhaň - Kly" - odvodňovací kanál - Kelská svodnice s přírodě blízkými vodními, lučními a pobřežními porosty. Propojuje ekologicky stabilní lokality Kelské louky na severu a Městský les jižně obce. Při realizaci přeložky I/9 nutno navrhnout taková technická opatření, která nenaruší průchod biokoridoru, resp. Kelské svodnice (viadukt, piloty ap.). Oproti okresnímu generelu došlo k přemístění biokoridoru z hrany písčité terasy do trasy odvodňovacího kanálu, který je veden od obce Kly směrem ke Kelským Větrušicím. Navržené řešení trasy odstraňuje nepříjemné křížení biokoridoru a přeložky silnice I/9 v místě mimoúrovňové křižovatky. ÚP řeší i návaznost lokálního biokoridoru v obci Tuhaň (Tuhaňské Větrušice).
Interakční prvky Jsou to např. ekotonová společenstva lesních okrajů, remízky, skupiny stromů, solitérně rostoucí stromy v polích, drobná prameniště, vysokokmenné sady, aleje apod. Slouží jako potravní základna živočichům, místo úkrytu, místo pro rozmnožování a pro orientaci. Interakční prvky jsou většinou menší než biocentra a biokoridory, velmi často jsou prostorově izolovány. Interakční prvky jsou do výkresu převzaty z Okresního generelu ÚSES, jejich vymezení je ukončeno na hranicích zastavěného či zastavitelného území (tam jejich funkci přebírá sídelní zeleň). Převážně se jedná o stabilizované liniové prvky - doprovodnou zeleň místních komunikací a vodotečí
12
c.2.2.4) Vodní toky Řešeným územím protéká řeka Labe, jejímž správcem je Povodí Labe, státní podnik, se sídlem Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové. Jde o dopravně významnou dopravní cestu, a ochranné pásmo Labe je proto (v souladu s dle §49 zákona 254/2001 Sb. o vodách) stanoveno na 10 metrů od břehové čáry po obou stranách řeky. Územní plán respektuje záplavové zóny Q100 řek Labe a Vltavy, které do řešeného územní zasahují, i vymezenou aktivní zónu řeky Labe (dle aktualizovaného podkladu Povodí ze dne 7. 5. 2007).
13
c.2.3) Řešení dopravy Širší vztahy Dopravní řešení územního plánu obce je zpracováno v souladu s nadřazenou dokumentací, (schválený návrh ÚP VÚC Pražského regionu). Týká se to zejména navržené přeložky silnice I/9 a jejích vazeb na ostatní silniční síť a územní rezervy pro výhledového propojení silnic I/16 a II/331. Pro trasu přeložky I/9 je vymezen koridor o šířce cca 100m.
Silniční doprava Základní komunikační kostru území tvoří silnice silnic I/9 a II/331 doplněná dvěma silnicemi III. třídy, které jsou slepě ukončeny v Záboří a ve Klech. Průtah silnice 1/9 zastavěným územím obce představuje největší dopravní závadu v území, která by měla být odstraněna přeložkou její trasy. Navrhovaná přeložka I/9 vstupuje do řešeného území od jihu novým mostním objektem přes Labe v prostoru Na Štěpáně, situovaným západně od stávajícího mostu. Odtud je vedena souběžně se stávající trasou západně od Kelských Větrušic a východně od Kel, kde je mimoúrovňovou křižovatkou připojena silnice II/331 a silnice III/00910. Oproti zpracované studii lze trasu posunout v rámci vymezeného koridoru západním směrem, aby nezasahovala do tůně Pod kouty (VKP 72). Odtud je přeložka vedena západně od Vinic, v jejichž severozápadním okraji se dostává do těsného souběhu se stávající trasou a na vstupu do Mělníka se na ni napojuje. Těsný souběh se stávající trasou je vyvolán požadavkem minimálního zásahu do území biocentra a navržené přírodní rezervace s nejcennější částí mokrých luk. Posun trasy bude mít ovšem za důsledek značně náročné přeložky inženýrských sítí, zejména vedení vysokého napětí. Z tohoto důvodu je nutno chránit celý koridor navrhované trasy, který je vymezený šířkou ochranného pásma, a je třeba konečnou trasu upřesnit podrobnější dokumentací. Přeložka silnice I/9 je uvažována v cílovém stavu v kategorii S 22,5/100 s předpokládanou etapovou realizací po polovinách dle a to až po připojení stávající trasy severně od Kelských Vinic. Od této křižovatky je ve vazbě na komunikační systém Mělníka uvažována v kategorii MS 16,5, tedy jako směrově nedělený čtyřpruh městského typu. Současná trasa silnice I/9 bude po realizaci přeložky plně zachována pro potřeby místní dopravy a zařazena do sítě silnic III.třídy Další změnou vedení silniční sítě související s přeložkou silnice I/9 je krátká přeložka silnice II/331 a její nové napojení do mimoúrovňové křižovatky vstřícně proti upravené trase silnice III/00910, která připojuje vlastní sídlo Kly. Kromě uvedeného nadmístního záměru přeložky silnice I/9 a výhledového propojení silnic I/16 a II/331 zůstává silniční síť na území obce stabilizována. Místní doprava Stávající síť místních komunikací je územním plánem stabilizována. Cílem řešení územního plánu bylo zejména doplnění některých úseků místních komunikací, které povedou souběžně se silnicí I/9. Tyto souběžné trasy umožní pohyb pěších, cyklistů i místních automobilů po bezpečnějších ulicích.
14
Předpokládají se úpravy, které souvisejí se zkvalitněním jejich povrchů a úpravy jejich šířkového uspořádání. Větší úpravy se týkají hlavně místní komunikace vedoucí ze Záboří přes obytnou lokalitu na Turbovickém hřbetu (Hoření Vinice) a připojující se na dnešní silnici I/9 severně od Kelských Vinic. Tuto komunikaci je nutno výhledově rozšířit na obousměrnou dvoupruhovou komunikaci, protože se jedná o jedinou přístupovou komunikaci pro tuto obytnou lokalitu . Místní obslužné komunikace pro dopravní obsluhu nově navržených lokalit zástavby jsou navrženy pouze v případech, kdy je řešení jednoznačné. Šířka veřejných prostranství, jehož součástí je komunikace musí být v souladu s §22 vyhlášky 501/2006 Sb. Některé lokality navržené zástavby jsou přístupné ze stávajících komunikací. U některých návrhových lokalit bude vnitřní doprava řešena v návazné dokumentaci.
Pěší a cyklistická doprava Pěší propojení z obce Kly do Kelských Vinic a do Kelských Větrušic zůstává i v případě realizace přeložky silnice I/9 zachováno a předpokládá se mimoúrovňové křížení podchody. Podél silnice I/9 je třeba vybudovat chodník. V návrhu územního plánu je zařazen mezi veřejně prospěšné stavby. Řešeným územím procházejí cyklistické trasy II. a IV. třídy: -
č. 24 Labská cyklotrasa: Vrchlabí - Hostinné - Debrné - Dvůr Králové n. L. - Kuks Jaroměř - Smiřice - Skalička (64,5 km) a Vysoká n.L. - Pardubice - Týnec n.L. - Kolín Poděbrady - Nymburk - Stará Boleslav - Neratovice - Mělník - Brozánky (162 km)
-
č. 8162 Lhota - Dřísy - Konětopy - Košátky - Kly (31 km), která je propojena s Labskou trasou č. 24 a cyklotrasou III. třídy č. 141 (Liblice – V Lukách – Lhotka u M., žst.)
Veškeré cyklotrasy jsou vedeny po současných silnicích III. třídy či místních komunikacích, obě trasy přetínají silnici I/9, cyklotrasa č. 8162 pak i silnici II/331. Řešeným územím procházejí pěší turistické trasy: - zeleně značená stezka - je zokruhovaná: Mělník, Mlazice - Kelské Vinice - Záboří Vavřineč - Vrutice - Mezi lesy - Mělnická - Čepička (x žlutá) - Chloumek - Mělník, Mlazice (v řešeném území trasa vedena po Turbovickém hřbetu, navazuje na turistické trasy v Kokořínsku) -
žlutě značená stezka: Záboří - Přívory - Všetaty - Konětopy - Košátky
Obě turistické pěší trasy, které jsou v řešeném území vedeny polními a lesními cestami, vzájemně na sebe navazují, navazují na bohatou síť stezek v CHKO Kokořínsko a v Polabí, navazují na cyklotrasy č. 24 a č. 8162. Cyklotrasy a pěší turistické trasy jsou územním plánem stabilizovány. Turistická atraktivita širšího území dává předpoklady i pro další rozvoj pěších turistických cest. Stejně tak i vedení cyklistických tras, u nichž by měla být především zvýšena jejich kvalita eliminováním společného vedení se silniční dopravou.
15
Vodní doprava Západním okrajem řešeného území prochází Labská vodní cesta se zdymadlem Obříství. V úseku Mělník - Chvaletice je v současné době dle parametrů zařazena do kategorie VI, ale uvažuje se s úpravou, po které by byla zařazena do kategorie Vb. Pro navrhované úpravy je základním podkladem zpracovaná dokumentace „Generální řešení splavnění Labe, digitalizace úseku Mělník - Chvaletice“ (Ředitelství vodních cest ČR). Pro návrh trasy jsou použity parametry pro plavební třídu Vb., které stanovuje zák. č.114/1995 Sb o vnitrozemské plavbě a vyhláška č.222/1995 Sb - jedná se zejména o minimální doporučený poloměr oblouků 800 m a šířku plavební dráhy 40 m. Vedení trasy je navrhováno tak, aby co nejvíce vedlo v dnešním korytě Labe. Dle uvedeného Generálního řešení bude každý plavební stupeň vybaven dvojicí komor, u zdymadla Obříství se počítá s jednou komorou o délce 200 m a druhou o délce 115 m.
Ochranná pásma dopravy (Zákon č.13/97 Sb.- o pozemních komunikacích) - silnice I. třídy ........................ 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu - silnice II.a III. třídy .............. 15 m od osy vozovky
16
c.2.4) Řešení technické infrastruktury c.2.4.1) Zásobování elektrickou energií Základní podklady Územní plán z roku 2002 Zadání úpravy ÚPn Konzultace se správcem sítě ČEZ Distribuce a.s. Stávající stav Řešené území obce Kly, je zásobováno elektrickou energií ze stožárových transformačních stanic 22/0,4 kV, napájených z rozvodné sítě venkovních vedení 22 kV. Kromě toho prochází územím dvě vedení 110 kV. Jedno z nich prochází celým územím od severu k jihu, jedná se o vedení Mělník - Neratovice. Toto vedení, jako nadřazený systém, přímo zajišťuje zásobování celé oblasti elektrickou energií. Druhé vedení se území obce pouze dotýká v jihovýchodním části katastru. V obci je vybudováno 13 transformačních stanic, napojených z vrchního vedení 22 kV: Označení číslo
název
jmenovitý výkon
TS 1 TS 2 TS 3 TS 4 TS 5 TS 6 TS 7 TS 8 TS 9 TS 10 TS 11 TS 12 TS 13
Kly - bytovky Kly - obec Větrušice - obec Krauzovna Záboří - obec RD Záboří Lom Na vinici Vinice Keltské vinice Horní Vinice
PTS/160 kVA PTS/250 kVA PTS/100 kVA PTS/250 kVA PTS/250 kVA PTS/250 kVA CTSb/250kVA PTS/250 kVA CTSb/252kVA JTSB/160kVA PTS/160 kVA BTS/400 kVA
Jez 260323 260417 260418 260416 260413 261250 261691 260414 260415 260413 261359
poznámka velkoodběr výměna trafa za 400kVA se zruší, náhrada N-TS2 se zruší, náhrada N-TS3 výměna trafa za 630kVA výměna trafa za 400kVA výměna trafa za 630kVA
Kromě uvedených zařízení se v západní části katastrálního území, na levém břehu Labe nachází vodní elektrárna. Maximální výkon elektrárny po dosažení všech předpokládaných parametrů má činit 3,2 MW. Elektrárna je napojena do rozvodné sítě 22 kV kabelovým vedením, vedoucím po hrázi podél příjezdové cesty k elektrárně na západním břehu Labe. V katastru obce Obříství je pak vývod na venkovní vedení 22 kV. Technický popis Navrhované lokality pro výstavbu rodinných domů v území obce Kly, k níž patří ještě sídla Záboří a Keltské Vinice, jsou počtem RD orientační, realizace bude záviset na velikosti parcel a početnému zájmu stavebníků. Navrženy jsou plochy až pro 380 rodinných domů v rozvojových lokalitách (přičemž v návrhovém horizontu 15 let se počítá reálně s výstavbou cca 200 RD) a 27 rodinných domů je uvažováno v územní reservě. Měrné zatížení na úrovni hlavních prvků sítě NN při zavedené plynofikaci obce se uvažuje s elektrizací stupně „A-B1“5,5 kW/RD a soudobostí 0,6. 17
Nová plánovaná zástavba nevyvolává přeložky vedení 22 kV, ani transformačních stanic. Případné dílčí úpravy rozvodů NN u jednotlivých stavebních parcel budou řešeny podle konkrétní situace Řešení bylo konzultováno se správcem sítě ČEZ Distribuce a.s. Energetická bilance Pro celkový návrh výstavby 380 RD bude v místě zvýšení příkonu o 1,2MW. Koncepce zásobování rozvojových lokalit elektrickou energií je popsána v části Návrh územního plánu v kapitole d.2.1.
Seznam navrhovaných transformačních stanic: Označení N-TS N-TS 1 N-TS 2 N-TS 3 N-TS 4 N-TS 5
místo Keltské Větrušice Záboří Záboří RD Vinice V akátkách mezi vinicemi
výkon JBTS/400kVA JBTS/400kVA CTSb/2x400kVA CTSb/2x400kVA CTSb/400kVA CTSb/630kVA
poznámka pro lokalitu Z 14 posílení stávajícího odběru náhrada za TS6 náhrada za TS-7
Ochranná pásma Zákon č.91/20005 Sb. stanoví ochranná pásma nadzemního vedení jako souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými od krajního vodiče po obou stranách vedení: - u napětí nad 1kV do 35kV včetně je 7m od krajního vodiče - nad 35kV do 110kV včetně je 12m od krajního vodiče Ochranné pásmo podzemního vedení do 110kV je 1m po celé délce trasy. Ochranné pásmo elektrické stanice venkovního provedení je 7m okolo stanice. U kompaktních a zděných stanice je ochranné pásmo 2m.
c.2.4.2) Spoje Technický popis Místní telefonní síť Katastrální území obce je zařazeno do dvou oblastí napájení. Kelské Vinice, Kly a Záboří jsou napojeny na ATU Mělník, Kelské Větrušice na ATU Tuhaň. Kapacita přívodních linek do obce je pro současnou potřebu dostatečná. Na území obce jsou zřízeny 2 nové síťové rozvaděče SR1 a SR2, které by pokryly i nové požadavky na telefonní linky, při předpokládané 100% telefonizaci. Síťový rozvaděč je umístěn na východním okraji části Krauzovna, u silnice směr Červená Píska a druhý na severním okraji Kelských Větrušic. Přívody k SR jsou kabelové, další rozvody od SR k jednotlivým účastnickým rozvaděčům a dále k účastníkům jsou z převážné části vzduchem - závěsnými kabely, s výjimkou části Kelské Větrušice a v části nové zástavby. 18
Dálková kabely Katastrem obce prochází několik tras dálkových sdělovacích kabelů. V trasách jsou uloženy jak metalické, tak nově i optické dálkové sdělovací kabely. Hlavní trasa vede přes území obce severojižním směrem, podél silnice I/9. Na Krauzovně odbočují další trasy směrem k Záboří a dále severovýchodním směrem k Malému Újezdu. RR trasy Hlavní vysílací a retranslační stanice RR spojů v okrese Mělník je umístěna v lokalitě Chloumek u Mělníka a je ve správě Českých radiokomunikací a.s., nicméně je využívána i některými dalšími organizacemi. Z této stanice je po celém okrese vedena řada RR spojů. Hlavní RR spoj RKS Strahov - RS Chloumek ve správě Českých radiokomunikací je směrován přes západní část katastrálního území Kly. Územím dále procházejí RR spoje ČRa a.s., Vodafone a.s. Dále přes katastrální území vedou i dva paprsky ve správě Policie ČR. Paprsek Neratovice Mělník prochází rovněž západní částí katastrálního území. Dále procházejí zájmovým územím paprsky operátorů mobilních telefonů a na úbočí Turbovického hřbetu na Hoření Vinici je umístěna vysílací věž. Návrhové řešení Pro připojení návrhových požadavků na zřízení telefonních stanic, kde se uvažuje 100% telefonizace, ale i nižší bude nutné vybudovat telekomunikační kabelové napojení jednotlivých lokalit ze stávajících SR. Připojení bude závislé na skutečných požadavcích na zřízení účastnických stanic a bude řešeno podle výstavby lokalit a požadavků jednotlivých účastníků. V jednotlivých lokalitách budou zřízeny účastnické rozvaděče a z nich napojení jednotlivé stanice. Připojení účastnických stanic a pokládka telekomunikačních kabelů je nutné provádět spolu s ostatními inženýrskými sítěmi, aby nedocházelo k opakovaným výkopů v jedné trase. Nová plánovaná zástavba v zásadě nevyvolává rozsáhlejší přeložky sdělovacích sítí. Ochranná pásma Ochranné pásmo je dáno zákonem 127/2005 sb. A určuje ochranu telekomunikačního vedení. Sdělovací kabelové vedení má o.p. 1,5 m po celé délce trasy na obě strany od krajního kabelu U tras RR paprsků je výškové o.p.udáváno individuelně pro každou lokalitu zvlášť.
19
c.2.4.3) Zásobování plynem Stávající stav Plynofikace obce byla zahájena v roce 2004. Zdrojem zemního plynu je vysokotlaká regulační stanice (VTL-RS) Tuhaň, z níž jsou položeny středotlaké plynovody (STL) do sídelních lokalit, jichž se týká řešení tohoto územního plánu. Východní částí řešeného území prochází vysokotlaký plynovod (VTL) DN 200 PN 40, ze kterého odbočuje přípojka pro výše zmíněnou VTL-RS Tuhaň. Tato VTL-RS dodává zemní plyn ještě do dalších obcí - Tuhaň, Červená Píska. Uvedený VTL plynovod je zakončen u VTL-RS Skuhrov a má dostatečnou přepravní kapacitu pro celou zásobovanou oblast, včetně části města Mělníka. Z hlediska dlouhodobé perspektivy se nepředpokládá budování dalších VTL plynovodů v řešené oblasti. Pokud by někdy ve vzdáleném časovém horizontu došlo k rekonstrukci (přeložce či revitalizaci), byla by tato realizována zřejmě blízko ochranného pásma VTL plynovodu a dopady na bezpečnostní pásmo by byly minimální. VTL-RS má instalovaný výkon 5 000 m3/hod a v zimním období 2005 – 2006 (podstatně chladnější než období 2006–2007) dodávala do propojené STL sítě necelých 700 m3/hod. Středotlaká síť byla v podstatě vybudována v rozsahu daném Generelním řešením plynofikace, které bylo promítnuto do Územního plánu z roku 2002. Orientační bilance nároků na spotřebu zemního plynu Územní plán obce Kly vychází z nabídky možných ploch pro výstavbu rodinných domů (RD). Základem pro odvození bilančních nároků na spotřebu zemního plynu (ZP) v maximální hodině zimního dne, která je rozhodující pro bezporuchové a nepřetržité dodávky ZP pro všechny odběratele, je stanovení předpokládaných spotřeb v nově navržených lokalitách. Odvození ročních spotřeb je jen velmi orientačním ukazatelem a závisí více než maximální hodinová spotřeba na průběhu ročních a zvláště pak zimních teplot. Možné volné plochy pro výstavbu RD obsažené v územním plánu umožňují výstavbu 380 RD s tím, že v návrhovém 15letém období se uvažuje o cca 200 RD. Z hlediska možného budoucího vývoje jsou nároky na dodávku ZP odvozeny pro cílové řešení s tím, že návrhové období je procentuelně upraveno. Cílové řešení proto, že kladené STL plynovody z lineárního polyetylénu mají předpokládanou životnost cca 80 let. Výběr medií při použití k vytápění či přípravě teplé užitkové vody (TUV) se jak z dnešního pohledu, tak i do budoucna, značně zúžil. Použití hnědého uhlí či černého uhlí lze téměř vyloučit, i když stále zůstává v platnosti statut chráněného ložiska černého uhlí Bezno. Řešená oblast nemá v optimální vzdálenosti rozsáhlejší lesní porosty, a proto se v sídelních lokalitách nevyskytují, nebo jen v min. míře, majitelé lesů, kteří by mohli využívat svůj zdroj topného media. Omezené zásoby ropy a její neustále rostoucí cena také téměř vylučuje použití topných olejů. Použití propanu z individuálních zásobníků u jednotlivých RD lze rovněž s ohledem na výše uvedené pominout. V podstatě zůstávají k použití pro otop elektřina nebo zemní plyn. Současné prognózy světových zásob ZP se i při zvyšující se spotřebě odhadují na 80 – 100 let. Elektřina je sice za současného stavu cenově vyřazována z konkurence pro otopné účely, 20
nicméně je nutno vždy počítat s určitým podílem stavebníků, kteří se pro elektřinu rozhodnou, neboť určitá skupina stavebníků má k plynu apriorní odpor. Obnovitelné, resp.alternativní zdroje pro individuální užití mají pro stavebníky RD jen malé možnosti využití, které by znamenaly snížení maximálních zimních nároků na dodávky ZP. Lze si ovšem představit ohřev TUV solárními panely, což bude mít vliv na průběh ročních spotřeb, ale v žádném případě to neovlivní nároky na dodavky ZP v zimní maximální hodině. S přihlédnutím k výše uvedenému se lze domnívat, že 80–85 % nově stavěných RD bude využívat k otopu zemní plyn. Co však bude mít rozhodující vliv na max. hodinové spotřeby bude důsledné použití konstrukčních a izolačních prvků v takové míře, že dojde ke snížení instalovaných příkonů teplovodních kotlíků určených jak pro radiátorové, tak podlahové vytápění. Kombinace různých tlaků a jejich eliminace zřejmě bude mít za následek, že průměrný příkon můžeme odhadnout na 2,5 m3/hod. Lze předpokládat i určité použití tepelných čerpadel. Jejich instalace bude mít nesporný vliv na roční spotřeby, nicméně při minimální teplotě -12 °C, na kterou mají být otopné systémy konstruovány při dodržení tepelné pohody v místnostech, nelze počítat, že aplikace těchto spotřebičů by snížila nároky na max. hodinovou spotřebu. Určitou variantou použití zemního plynu v nedaleké budoucnosti je kogenerace i pro RD, která byla již ve zkušebním provozu aplikována. Kogenerace ovšem neovlivňuje nároky na dodávky ZP v max.hodině, ale bude mít nesporný vliv na příkon elektřiny. Pokud jde o přípravu TUV, je předpokládána instalace kombinovaných kotlíků zahrnujících v jednom přístroji jak tepelný okruh, tak i okruh pro přípravu TUV. Určitou variantou u stavebníků může být jednoduchý teplovodní kotlík. Aby byl výčet možností přípravy TUV kompletní, je nutno se zmínit o zásobníkových ohřívačích TUV. Tyto ohřívače mají stabilní nízký příkon zemního plynu a na celkové bilanci se podílejí jen minimálně.
Výpočet zvýšených bilančních nároků Název rozvojové lokality
3
Počet RD Instalovaný příkon v m /hod Redukovaný příkon v m3/hod ----------------------------------------------------------------------------------------------------------RD RD kotlíky PO kotlíky PO Celkem celkem na plyn
Hoření Vinice Dolní Vinice Lom a Krauzova Kly Záboří u Kel Kelské Větrušice
65 105 159 2 32 17
Celkem
380
55 90 135 2 27 14
138 225 338 5 68 35
23 38 57 0 11 6
809
135
92 143 206 5 49 27
7 11 15 0 4 2
99 154 221 5 53 39 561
Vybrané plochy v rozvojových lokalitách umožňují postavení 380 RD a v návrhovém období (15) let cca 200 RD což představuje spotřebu cca 300 m3/hod. Vzhledem k tomu, že životnost STL plynovodů budovaných z lPE se odhaduje na nejméně 80 let, byly pro výpočet maximálních hodinových spotřeb vzaty údaje uváděné jako údaje cílové. 21
Koncepce zásobování ZP u nových lokalit V současné době jsou provozovány STL plynovody v tlakové úrovni 300 kPa a v případě zjištění problémů s přetlakem na síti v koncových bodech při cílovém řešení rozvoje dané lokality je možno zvýšit přepravní kapacitu, resp.tlakové poměry na úroveň 400 kPa. Plošná plynofikace je v počátcích. Zatížení „oblastní“ VTL-RS představuje jen cca 14% využití její instalované kapacity. STL síť byla v podstatě postavena podle GŘP, promítnutého do návrhu ÚP schváleného v roce 2002. RD na nově navržených rozvojových plochách lze v řadě případů připojovat na již provozované plynovody. Tam, kde stávající STL plynovody nelze využít, byly do situace 1:5000 zakresleny nové STL plynovody. Jejich realizace bude znamenat vytvoření několika propojených okruhů, což přispěje ke zvýšení přepravní kapacity plynovodů. To např. platí pro dopravu ZP pro rozvojovou lokalitu Z 30, ve které je možno postavit až 20 RD. Největší lokalitou je Z 31, do které je možnost přivést ZP ze stávajícího plynovodu. Lokality Z 36 a Z 37 bude možno plynofikovat pokračováním STL plynovodu z lokality Z 31 a přes výše uvedené lokality Z 36 a Z 37 propojením do stávajícího plynovodu, podle něhož je umístěna lokalita Z 35. K situování nových STL plynovodů lze uvést, že se nebude jednat o základní přivaděče, nýbrž vždy jen o prodloužení či propojení stávajících STL plynovodů. Kromě toho rozvojové lokality v Hoření a Dolní Vinici, Lomu a Krauzovně jsou poměrně rozptýleny, a nevznikají tak nároky na dopravu plynu do velkého celku. Ve zbývajících lokalitách Kly, Záboří u Kel a Kelské Vinice se v podstatě jedná o dostavbu na volných plochách a nároky na přivedení ZP do nich nepředstavují zvláštní nároky na investiční výstavbu. Závěrem koncepčního řešení se nelze nezmínit o tom, že možnost zvýšení dodávek již postavenou STL sítí je dána tím, že provozovatel sítě stanovil obecně platnou podmínku na min. průměr potrubí na D 50, což je DN 40. Na základě počítačového výpočtu sítě by bylo možno stavět i plynovody o stupeň nižší dimenze tedy D 40 = DN 32, nicméně postavené plynovody DN 40 při provozním přetlaku 300 kPa mají velmi vysokou přepravní kapacitu i při průměrných rychlostech 10 m/s. Provozní směrnice dovolují zvýšení až k 20 m/s což několikanásobně zvyšuje přepravní kapacitu.
Ochranná pásma Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů jsou vymezena zákonem č. 458/2000 Sb. ve znění zák. č.670/2004 Sb. Ochranná pásma jsou definována v § 68 zák., z ustanovení tohoto paragrafu se cituje: „Ochranným pásmem pro účely tohoto zákona se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.“ Ochranná pásma činí: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu b) u ostatních plynovodů a přípojek 4 m na obě strany od půdorysu c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu
22
Z odstavce b) vyplývá, že i STL plynovod vedený mimo zastavěné území má ochranné pásmo 4 m. V §68 jsou potom uvedena podrobnější ustanovení, která mají hlavní význam při stavbě a provozování plynovodů a technologických zařízení. Bezpečnostní pásma jsou uvedena v par. 69 citovaného zákona a jejich prostorové vymezení je obdobné jako u par. 68 s tím, že vzdálenosti bezpečnostních pásem jsou uvedena v příloze zákona a činí: Vysokotlaké plynovody
do DN 100 ............................................................... 15 m do DN 250 ............................................................... 20 m nad DN 250............................................................... 40 m
Nízkotlaké a středotlaké plynovody a přípojky nemají vymezená bezpečnostní pásma.
c.2.4.4) Řešení zásobování vodou Řešené území tvoří obec Kly s místními částmi Hoření Lomnice, Dolní Vinice, Lom, Krauzovna, Záboří a Větrušice. Pitná voda bude používána pro běžné účely komunálního charakteru u lokalit s převládající individuelní zástavbou rodinnými domy. V textové a výkresové části návrhu územního plánu jsou uvedeny stavby a opatření doporučené pro: - zásobování nové výstavby vodou v rozvojových lokalitách - nouzové zásobování vodou. Na způsobu zásobování pitnou vodou se nepředpokládají výrazné změny. Jako zdroj pitné vody pro celé zájmové území bude i nadále sloužit skupinový vodovod KSKM (KladnoSlaný-Kralupy-Mělník), který je součástí nadřazené Středočeské vodárenské soustavy. Obec Kly se svými místními částmi bude i nadále zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. K zástavbě je voda přivedena přímo bez akumulace odbočkami z nadřazeného vodovodního přivaděče DN 1000/800, který přivádí vodu gravitačně z vodojemu Hostín 2× 2800 m3 + 2× 6000 m3 (286,7/281,5 m n.m.) do vodojemu Dolany 2 × 5000 m3 (247,4/242,4 m n.m.). Z tohoto přivaděče je vedena gravitačně odbočka DN 100, na kterou jsou přímo bez akumulace připojeny Kly a Větrušice, z druhé odbočky jsou zásobovány Záboří, Krauzovna, Lom, Dolní a Hoření Vinice. Provozovatelem vodovodů je VKM a.s. Návrh zachovává současný systém zásobování pitnou vodou. Z hlediska distribuce vody je celá oblast v současnosti dostatečně zabezpečena jak z pohledu kapacity a jakosti zdrojů, tak i velikosti akumulace ve vodojemech, s dostatečnou rezervou pro nově uvažované odběry. Tlakové poměry v síti vyhovují. Zásobování vodou pro rozvojové lokality navržené Územním plánem si vyžádá rozšíření stávající sítě o nové vodovodní řady, v řadě případů však bude možné napojení přímo na stávající vedení. Nové řady budou provedeny z polyetylénového potrubí o průměru D 90 mm a D 110 mm. Dimenze vodovodního potrubí budou navrženy v souladu s požadavky požárního zabezpečení (ustanovení § 29 odst. 1 písm. k) zákona č.133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů v množství stanoveném ČSN 73 08 73), na řadech budou v potřebných místech osazeny nadzemní či podzemní požární hydranty.
23
Pozemky a stavební objekty budou zásobovány vlastními přípojkami z navržených či stávajících vodovodních řadů, vedených převážně v přilehlých ulicích, měření odběru bude zajištěno fakturačními vodoměry. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou vody cisternami v množství max. 15 l/os/d cisternami, a bude doplňováno balenou vodou. Pro nouzové zásobování užitkovou vodou bude sloužit odběr z veřejného vodovodu. Návrh zásobování pitnou vodou je ve výkresové části vyznačen schematicky. Konkrétní návrh sítě umožní až podrobnější územně plánovací dokumentace (regulační plány), s vyznačením nových komunikací. Navrhované řešení zásobování pitnou vodou je v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací“. Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma vodovodů dle zákona č. 274/2001 Sb.. Nárůst potřeby vody: V posledních letech vlivem zvýšení ceny vodného a požadavku na měření individuálních odběrů vody v bytech došlo k postupnému snížení specifické potřeby vody. To způsobilo nižší reálné odběry pitné vody z veřejných vodovodů a zajistilo rezervy v kapacitě stávajících zdrojů vody. Předpokládaný nárůst potřeby pitné vody je stanoven pro výhledový počet trvale bydlících osob, včetně občanské vybavenosti. V současné době činí reálná specifická spotřeba vody cca 100 l/os,den. Maximální nárůst počtu obyvatelstva oproti současnému stavu se předpokládá ve výši cca 500 osob k roku 2017. Výpočet nárůstu potřeby vody je proveden dle směrnice č. 9/73: •
specifická denní potřeba: bydlení....................500 obyvatel ..................180 l/os,d......... 90,0 m3/d, vybavenost..............500 obyvatel ....................70 l/os,d......... 35,0 m3/d,
•
celkem ................................................................................... 125,0 m3/d, maximální denní potřeba:
•
125,0 m3/d x 1,25 .................................................................. 156,3 m3/d, maximální hodinová potřeba:
•
(156,3 m3/d x 1,8) : 24 hod.................................... 11,7 m3/hod = 3,3 l/s, roční potřeba: 365 dní x 125,5 m3/d ........................................................45.808 m3/rok.
Zvýšení potřeby vody oproti současnosti pokryjí původní zdroje, které mají potřebnou rezervu. Rovněž stávající distribuční síť, příslušně rozšířená o nové řady, zajistí s rezervou zvýšené požadavky na dodávku pitné vody pro uvažované lokality. Ochranná pásma Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma vodovodů dle zákona č. 274/2001 Sb.. Tato ochranná pásma nesmí být zastavěna ani osázena stromy. Ochranné pásmo vodovodu je 1,5 m na každou stranu od okraje jeho vedení pro profil do DN 500 (vodovodní řady). U DN 1000 (vodovodní přivaděč) je pak OP 5 m.
24
c.2.4.5) Řešení odkanalizování Řešené území tvoří obec Kly s místními částmi Hoření Vinice, Dolní Vinice, Lom, Krauzovna, Záboří a Větrušice. Návrh odkanalizování se týká lokalit s převládající individuelní zástavbou rodinnými domy. V textové a výkresové části návrhu územního plánu jsou uvedeny stavby a opatření doporučené pro odvodnění území v rozvojových lokalitách. Na způsobu odkanalizování se nepředpokládají výrazné změny. Systém odkanalizování obce Kly se svými místními částmi zůstane zachován i do budoucna, kanalizační síť se bude rozšiřovat v závislosti na budoucí výstavbě. Obec má nově vybudovaný systém splaškové kanalizace. Odpadní vody jsou tlakovou kanalizací odváděny na ČOV v sousední obci Tuhaň. Splašková kanalizace je tlaková. Jednotlivé nemovitosti mají čerpací jímky na vlastních pozemcích, přípojky vedené z jímek jsou napojeny na řady v přilehlých ulicích. Na síti jsou čerpací stanice s navazujícím výtlačným potrubím. Veřejná kanalizace je v majetku obce. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče a poté do Labe, nebo jsou likvidovány místně do zásaku. Návrh zachovává současný systém odkanalizování. Z hlediska odvádění splaškových odpadních vod je obec v současnosti dostatečně zabezpečena jak z pohledu rozsahu stokové sítě, tak i kapacity ČOV Tuhaň. Odvodnění uvažovaných lokalit určených návrhem Územního plánu si vyžádá rozšíření stávající sítě o nová kanalizační vedení, v řadě případů však bude možné napojení přímo na stávající kanalizaci. Nové potrubí bude napojeno na stávající tlakovou kanalizaci. V potřebných místech budou zřízeny proplachovací, odvzdušňovací či odkalovací šachty. Kapacita ČOV Tuhaň je po stránce hydraulické i vzhledem k látkovému zatížení dostatečná. ČOV je navržena na 3.000 EO, v současnosti je však připojeno pouze cca 1.300 EO, takže volná kapacita čistírny je pro odkanalizování nově uvažované zástavby obce Kly zcela dostatečná. Pozemky a stavební objekty budou odkanalizovány přípojkami tlakové kanalizace, s čerpacími šachtami umístěnými na vlastních pozemcích. Přípojky budou napojeny na veřejnou kanalizaci přes uzávěry a zpětné armatury. V lokalitě Ve vinicích (severovýchodní cíp území obce) bude umožněno napojit na kelskou kanalizační síť i přilehlou obytnou enklávu Skuhrova, která celkové množství odpadních vod ovlivní jen nepatrně a kterou je jinak obtížné odkanalizovat. Dešťové vody v řešeném území budou dle možností zasakovány či svedeny přes retenci do místních recipientů, s využitím příkopů, struh či propustků. Nepředpokládá se ve větším rozsahu realizace oddílné dešťové kanalizace, neboť není účelné odvádět dešťové vody přímo do recipientu a ve stávající zástavbě nejsou vhodné plochy pro významnější retenční nádrže. Odvádění dešťových vod musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z území a byl vždy redukován vhodnými urbanistickými a technickými zásahy na co nejmenší možné hodnoty (snížení koeficientu odtoku, zásak, apod.). V případě potřeby bude možné i zřízení lokálních menších retenčních nádrží pro snížení okamžitého průtočného množství dešťových vod. U individuální výstavby rodinných domů se doporučuje jímat dešťovou vodu na pozemcích pro potřebu zálivky či domovního rozvodu užitkové vody. Na základě hydrologických průzkumů bude nutné vyhodnotit místní podmínky, které mají vliv na volbu nakládání s dešťovými vodami (propustnost podloží, vlastnosti podloží, hloubka horizontu podzemní vody apod.) a zpracovat jednotný plán pro hospodaření s dešťovými vodami. 25
Retence je vhodná pro zachycení dešťových vod, jejich akumulaci a postupné vypouštění tam, kde nelze beze zbytku uplatnit přímé zasakování. Doporučená opatření: • • • • •
dešťové vody ze zelených ploch budou likvidovány zasakováním na místě, čisté dešťové vody ze střech objektů budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku - vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky, pro omezení odtoku lze doporučit zelené střechy, dešťové vody ze zpevněných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými produkty, budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky, dešťové vody z ploch, kde hrozí kontaminace ropnými produkty, budou svedeny na odlučovač ropných látek, čisté odpadní vody pak budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky, v případě, že nebude možné dešťové vody či jejich část likvidovat na přímo na pozemku, budou tyto vody jímány do vlastních retenčních nádrží, odkud budou odpouštěny pomocí řízeného odtoku (řádově v litrech za vteřinu) do recipientu.
U stávající kanalizace a objektů bude prováděna pravidelná údržba, čištění, proplachování a odvzdušňování s cílem zabezpečit řádnou funkci kanalizačního systému. Pro veřejné řady se uvažuje s potrubím z PE o vnějším průměru D 63 mm, D 75 mm a D 90 mm. Konkrétní dimenze tlakového potrubí budou navrženy dle hydrotechnických výpočtů ve vyšších stupních dokumentace, bude rovněž nutné posoudit dimenze stávajícího vedení, i když se nepředpokládá zvětšení dotčených průměrů původního potrubí. Návrh odkanalizování je ve výkresové části vyznačen schematicky. Konkrétní návrh sítě umožní až podrobnější dokumentace, s vyznačením nových komunikací. Navrhované řešení odkanalizování je v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací“. Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma kanalizací dle zákona č. 274/2001 Sb.. Množství odpadních vod: Hydrotechnický výpočet není součástí územního plánu. Množství odváděných dešťových vod z uvažovaných lokalit bude dáno požadavkem na odvodnění komunikací. Vzhledem k tomu, že v souladu s ustanovením § 10 stavebního zákona územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, popřípadě podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území a hranice současně zastavěného území obce, je z uvedeného zřejmé, že odvod srážkových vod nemůže být řešen výpočtem, neboť v rámci územního plánu se rozloha odvodňovaných ploch nestanoví. Tato množství bude možné určit až po zpracování hydrotechnické situace v dalších stupních územně plánovací dokumentace (regulační plány), na základě podrobnějších údajů o využití a členění řešených území. Hospodaření s dešťovými vodami u nově využívaných ploch bude striktně stanoveno v souladu s výše uvedenými návrhy možných opatření. Pro návrh dešťové kanalizace bude uvažováno s náhradním deštěm intenzity 144 l/s,ha, s dobou trvání 15 minut a periodicitou výskytu 1 (tj. 1 × za rok). Nárůst množství splaškových odpadních vod odváděných do kanalizace (obyvatelstvo a vybavenost) bude odpovídat potřebě vody uvedené v části „Zásobování vodou“, která je
26
stanovena na 125,0 m3/d. Předpokládané navýšení přítoku odpadních vod na stávající ČOV Tuhaň nezpůsobí přetížení čistírny, neboť její kapacita má dostatečnou rezervu. Ochranná pásma Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma kanalizací dle zákona č. 274/2001 Sb.. Ochranné pásmo kanalizace je 1,5 m na každou stranu pro profil do DN 500, nad DN 500 je pak OP 2,5 m.
27
c.3) Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhláška č.501/2006 Sb. V souladu s §3 odst.4 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území je v územním plánu Kly použito jiného druhu plochy s rozdílným způsobem využití než stanovuje vyhláška. Jedná se o plochy zeleně, které umožňují v územním plánu vymezit systém sídelní zeleně (viz požadavek přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb.). Podmínky pro tyto plochy zaručují jejich ochranu zejména před zastavěním. Dále v souladu s §3 odst.4 vyhlášky byly základní druhy ploch dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území.
c.4) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Z projednání Zadání územního plánu nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj. Návrh územního plánu vytváří předpoklady pro vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území všech tří pilířů udržitelného rozvoje. Životní prostředí Vlivem návrhu nedojde k narušení žádné složky životního prostředí. Podzemní ani povrchové vody nebudou znečišťovány - obec má nově vybudovanou splaškovou kanalizaci, na kterou bude napojena i nově navržená zástavba.. Obec je z velké části plynofikována a v návrhu územního plánu se počítá s plynofikací nově navržených lokalit. Tím dojde ke snížení emisí ze spalování pevných paliv. Celá obec je zásobena pitnou vodou a navrhované plochy budou do tohoto systému rovněž připojeny. Negativní vliv průjezdné dopravy (I/9) se projevuje zejména na životním prostředí sídel, jejichž zastavěným územím prochází (Větrušice, Vinice). Územní plán navrhuje v souladu s platnou územně plánovací dokumentací kraje přeložku této silnice mimo zastavěné území. Po realizaci této nové trasy dojde k výraznému zlepšení životního prostředí a bezpečnosti v uvedených částech obce. Při budoucím prověření vedení trasy silnice I/9 ve vymezeném koridoru územní rezervy bude třeba zajistit prostupnost krajiny, a to zejména pro místní komunikace, účelové komunikace, pěší a cyklistické trasy a přírodní migrační trasy podél vodotečí. Pro snížení vlivu nové silnice na přírodu, budou vybrané části komunikace vedeny na pilotech, aby byl snížen bariérový efekt silnice. Co se týče vlivu výrobních aktivit na životní prostředí, na území obce se nachází pouze jeden výrobní areál - zemědělský areál na jihu Záboří, na hranici s Tuhaní. Protože severovýchodní část areálu je nevyužívaná, navrhuje územní plán její transformaci na plochy smíšeného bydlení venkovského (plocha přestavby P02). Tato plocha bude od výrobního areálu oddělena pásem zeleně. Navrženým rozvojem nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody, řešení respektuje všechny plochy, které požívají zvláštní ochrany, i prvky ÚSES včetně interakčních prvků.
28
Hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území Vzhledem k charakteristice obce – nocležné předměstí Mělníka – je zajištěna zaměstnanost obyvatel Kel zejména v tomto městě. Obec je s ním spojena silnicí I/9, takže dojížďka do zaměstnání je velmi jednoduchá a rychlá. Město Mělník poskytuje obci většinu potřebných služeb, ovšem Kly mají zároveň i vlastní základní občanskou vybavenost na dobré úrovni (nový obecní úřad, ZŠ Záboří, MŠ, pošta, základní obchodní vybavenost, stravovací zařízení, služby). V obci je i sportovní vybavenost. Rozsah navržených ploch je úměrný velikosti a významu obce (určitý převis nabídky ploch pro bydlení je záměrný a byl vysvětlen v kap. c.1.2). Rozvojové plochy jsou určeny převážně pro bydlení v rodinných domech a pro smíšené bydlení. Vlastní pracovní příležitosti ve Klech poskytuje výrobní - zemědělský areál a několik zařízení vybavenosti a služeb. Územní plán plochy pro tyto aktivity stabilizuje. Hlavním zdrojem pracovních příležitostí je však sousední Mělník a blízké Neratovice.
c.5) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Územní plán Kly je zpracován v souladu z s cíli a úkoly územního plánování, jak je definuje §18 a §19 stavebního zákona. •
ÚP Kly vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.
•
Při řešení územního plánu byly zohledněny jak veřejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji území.
•
Územní plán Kly chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Ochrana jmenovaných hodnot je promítnuta zejména do podmínek pro využití ploch. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
•
V územním plánu obce je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území.
•
Byly stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území.
29
d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Z projednání Zadání územního plánu nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj.
e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa e.1) Zemědělský půdní fond Územním plánem je navrženo celkem 45 zastavitelných ploch, z čehož 14 bylo doplněno změnou č. 1. Vyhodnocení záborů půdního fondu je graficky znázorněno ve výkrese č.O3 „Výkres předpokládaných záborů půdního fondu“. Šikmou šrafou jsou označeny lokality, které byly vyhodnoceny a schváleny jako zábory půdního fondu v rámci dosud platného územního plánu, ostatní lokality jsou nově navržené a vyplývají požadavků uplatněných a projednaných v zadání změny č.1. V následujícím popisu jsou uvedeny pouze nově navržené lokality: Z01 Hoření Vinice - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 1,717 ha zemědělská půda celkem 1,717 ha, vinice: 1,717 ha, z toho: 1,624 ha BPEJ 1.19.11 (tř. ochrany 4) 0,059 ha BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4) 0,034 ha BPEJ 1.41.77 (tř. ochrany 5) Z05 Hoření Vinice (zastavitelná plocha v zastavěném území) - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 0,317 ha zemědělská půda celkem 0,1 ha, z toho: orná půda: 0,1 ha - BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4) ostatní plochy: 0,217 ha Z06 Hoření Vinice (zastavitelná plocha v zastavěném území) - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 0,131 ha zemědělská půda celkem 0,131 ha, z toho: orná půda: 0,131 ha - BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4)
30
Z12b Dolní Vinice - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 0,133 ha zemědělská půda celkem 0,133 ha, z toho: orná půda: 0,133 ha - BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4) Z16b Hoření Vinice - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 0,232 ha zemědělská půda celkem 0,232 ha, z toho: orná půda: 0,232 ha - BPEJ 1.19.11 (tř. ochrany 4) Z17b Hoření Vinice - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 0,645 ha zemědělská půda celkem 0,645 ha: vinice 0,304 ha - BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4) zahrady: 0,341 ha, z toho: 0,217 ha BPEJ 1.19.11 (tř. ochrany 4) 0,124 ha BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4) Z19b Hoření Vinice - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 0,27 ha zemědělská půda celkem 0,27 ha: orná půda: 0,24 ha - BPEJ 1.19.11 (tř. ochrany 4) trvalé travní porosty: 0,03 ha - BPEJ 1.19.11 (tř. ochrany 4) Z20b Hoření Vinice - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 0,190 ha zemědělská půda celkem 0,190 ha: orná půda: 0,190 ha, z toho: 0,082 ha BPEJ 1.19.11 (tř. ochrany 4) 0,092 ha BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4) zahrady: 0,016 ha - BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4) Z22 Hoření Vinice - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 0,133 ha zemědělská půda celkem 0,133 ha: orná půda: 0,035 ha - BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4) zahrady: 0,098 ha - BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4) Z29 Lom a Krauzovna - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 0,104 ha zemědělská půda celkem 0,104 ha, z toho: zahrady: 0,104 ha - BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4) 31
Z30 Lom a Krauzovna - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 2,082 ha zemědělská půda celkem 2,04 ha: orná půda: 2,043ha, z toho: 0,283 ha BPEJ 1.19.51 (tř. ochrany 4) 1,760 ha BPEJ 1.21.10 (tř. ochrany 5) ostatní plochy: 0,039 ha Z36 Lom a Krauzovna - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 2,019 ha zemědělská půda celkem 2,019 ha, z toho: orná půda 2,019 ha - BPEJ 1.21.10 (tř. ochrany 5) Z37 Lom a Krauzovna - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 2,984 ha zemědělská půda celkem 2,984 ha, z toho: orná půda 2,984 ha - BPEJ 1.21.10 (tř. ochrany 5) Z44b Kelské Větrušice - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 1,508 ha zemědělská půda celkem 1,508 ha: orná půda: 1,131 ha, z toho: 1,127 ha BPEJ 1.22.10 (tř. ochrany 4) 0,004 ha BPEJ 1.21.10 (tř. ochrany 5) zahrady: 0,377 ha, z toho: 0,355 ha BPEJ 1.22.10 (tř. ochrany 4) 0,022 ha BPEJ 1.21.10 (tř. ochrany 5) Z46 Záboří - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) lokalita celkem: 0,465 ha zemědělská půda celkem 0,465 ha: orná půda: 0,465ha, z toho: 0,186 ha BPEJ 1.22.10 (tř. ochrany 4) 0,279 ha BPEJ 1.21.10 (tř. ochrany 5) Přehled lokalit v územním plánu, které byly doplněny v rámci změny, z hlediska jejich dopadu na kvalitu zemědělské půdy:
č. Z01
druh pozemku
zem. půda
třída ochrany
kód BPEJ
vinice
ano
4
1.19.11
94,6
1,624
vinice
ano
4
1.19.51
3,4
0,059
32
%
ha celkem ha 1,717
vinice
ano
5
1.41.77
2,0
0,034
orná půda
ano
4
1.19.51
31,5
0,100
ostatní plochy
ne
-
-
68,5
0,217
Z06
orná půda
ano
4
1.19.51
100,0
0,131
0,131
Z12b
orná půda
ano
4
1.19.51
100,0
0,133
0,133
Z16b
orná půda
ano
4
1.19.11
100,0
0,232
0,232
vinice
ano
4
1.19.11
2,6
0,017
vinice
ano
4
1.19.51
44,5
0,287
zahrada
ano
4
1.19.11
33,6
0,217
zahrada
ano
4
1.19.51
19,3
0,124
orná půda
ano
4
1.19.11
91,5
0,244
trvalé travní porosty
ano
4
1.19.11
8,5
0,023
orná půda
ano
4
1.19.11
43,1
0,082
orná půda
ano
4
1.19.51
48,5
0,092
zahrada
ano
4
1.19.51
8,4
0,016
orná půda
ano
4
1.19.51
26,3
0,035
zahrada
ano
4
1.19.51
73,7
0,098
zahrada
ano
4
1.19.51
100,0
0,104
orná půda
ano
4
1.19.51
13,6
0,283
orná půda
ano
5
1.21.10
84,5
1,760
ostatní plochy
ne
-
-
1,9
0,039
Z36
orná půda
ano
5
1.21.10
100,0
2,019
2,019
Z37
orná půda
ano
5
1.21.10
100,0
2,984
2,984
orná půda
ano
4
1.22.10
74,7
1,127
orná půda
ano
5
1.21.10
0,3
0,004
zahrada
ano
4
1.22.10
23,5
0,355
zahrada
ano
5
1.21.10
1,5
0,022
orná půda
ano
4
1.22.10
40,0
0,186
orná půda
ano
5
1.21.10
60,0
0,279
Z05
Z17b
Z19b
Z20b
Z22 Z29
Z30
Z44b
Z46
celkem změna č.1
0,317
0,645
0,267
0,190
0,133 0,104
2,082
1,508
0,465 12,927
Zábory zemědělské půdy dle druhů pozemků (nově povolované a v celém plánu): Nově navrženými lokalitami (bez lokalit vyhodnocených ve schváleném územním plánu) je dotčeno 0,256 ha nezemědělské půdy a 12,671 ha zemědělské půdy, z toho je: - 2,021 ha vinice (15,95 %) - 9,691 ha orná půda (76,48 %) - 0,936 ha zahrady (7,39 %) - 0,023 ha trvalé travní porosty (0,18 %)
33
Celkem je územním plánem Kly je dotčeno 3,238 ha nezemědělské půdy a 37,288 ha zemědělské půdy z toho je: 4,077 ha vinice (10,93 %) - 25,904 ha orná půda (69,47%) 1,604 ha sady (4,30 %) 5,468 ha zahrady (14,66 %) 0,235 ha trvalé travní porosty (0,63%)
Zábory zemědělské půdy z hlediska tříd ochrany (nově povolované a v celém plánu): Nově navržené lokality: - 5,569 ha třída ochrany 4 (43,95 %) - 7,102 ha třída ochrany 5 (56,05 %) Územní plán Kly celkem: 0,167 ha třída ochrany 1 (0,45 %) 0,661 ha třída ochrany 3 (1,77 %) - 17,073 ha třída ochrany 4 (45,79 %) - 19,387 ha třída ochrany 5 (51,99 %) Závlahy V řešeném území se nacházejí závlahové řady, které jsou zobrazeny ve výkresu č.O4 Technická infrastruktura – vodní hospodářství. Navržené lokality jsou vymezeny mimo tyto řady.
e.2) Celková bilance záborů půdního fondu v novém územním plánu Protože nový územní plán byl zpracován formou úpravy schváleného územního plánu obce Kly (schváleno říjen 2002) s doplněním nových ploch v souladu se souběžně zpracovanou změnou č.1, obsahuje předchozí kapitola pouze vyhodnocení nově doplňovaných ploch. Plochy již odsouhlasené v původním územním plánu nejsou v předchozí kapitole uvedeny. Pro celkový přehled o navržených záborech v rámci územního plánu Kly je zpracována následující tabulka.
č.
Z01
Z02 Z03
druh pozemku
zem. půda
třída ochrany
kód BPEJ
%
ha
vinice vinice vinice zahrada zahrada
ano ano ano ano ano
4 4 5 4 5
1.19.11 1.19.51 1.41.77 1.19.11 1.41.77
94,6 3,4 2,0 51,9 48,1
1,624 0,059 0,034 0,156 0,145
orná půda
ano
5
1.21.10
100,0
0,189
34
celkem ha
pozn.
1,717
0,300 0,189
v zastavěném území
č.
Z04
Z05 Z06 Z07
Z08 Z09 Z10 Z11 Z12a Z12b
Z13
Z14
Z15 Z16a Z16b
Z17a
Z17b
Z18 Z19a
druh pozemku
zem. půda
třída ochrany
kód BPEJ
%
ha
orná půda orná půda orná půda ostatní plochy zahrada orná půda ostatní plochy orná půda sad zahrada orná půda orná půda ostatní plochy
ano ano ano ne ano ano ne ano ano ano ano ano ne
4 4 5 4 4 4 5 5 4 5 -
1.19.11 1.22.10 1.21.10 1.19.11 1.19.51 1.19.51 1.21.10 1.21.10 1.19.51 1.21.10 -
36,0 27,0 0,0 1,5 35,4 31,5 68,5 100,0 59,3 40,7 34,7 54,5 10,7
0,273 0,204 0,000 0,012 0,268 0,100 0,217 0,131 0,392 0,269 0,188 0,296 0,058
zahrada
ano
5
1.21.10
100,0
0,602
ostatní plochy sad orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plochy stavební parcela stavební parcela zahrada zahrada orná půda orná půda orná půda ostatní plochy ostatní plochy orná půda orná půda ostatní plochy ostatní plochy vinice vinice vinice vinice zahrada zahrada orná půda zahrada orná půda
ne ano ano ano ano ano ano ano ne ne ne ano ano ano ano ano ne ne ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano
5 4 5 4 4 4 5 4 5 4 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
1.21.10 1.19.51 1.21.10 1.19.51 1.19.51 1.19.51 1.21.10 1.19.51 1.21.10 1.22.10 1.21.10 1.21.10 1.19.11 1.19.11 1.19.11 1.19.51 1.19.11 1.19.51 1.19.11 1.19.51 1.19.11 1.19.11 1.19.11
4,6 95,4 47,5 52,5 100,0 100,0 47,0 7,1 0,9 11,6 7,8 7,6 17,9 9,4 90,6 56,3 9,5 34,2 100,0 100,0 1,5 2,7 61,2 34,6 2,6 44,5 33,6 19,3 56,5 43,5 100,0
0,040 0,835 0,620 0,684 0,339 0,133 0,533 0,081 0,010 0,132 0,088 0,087 0,203 0,032 0,307 0,301 0,051 0,183 0,144 0,232 0,005 0,009 0,197 0,111 0,017 0,287 0,217 0,124 0,210 0,162 0,309
35
celkem ha
pozn.
0,757
v zastavěném území
0,317 0,131 0,662
v zastavěném území
0,542 0,602
v zastavěném území
0,875 1,304 0,339 0,133
1,134
0,339
0,536
v zastavěném území
0,144 0,232
0,322
částečně v zastav. území
0,645
0,372 0,309
částečně v zastav. území
č.
Z19b Z20a
Z20b
Z21
Z22
Z23
Z24
Z25 Z26
Z27
Z28 Z29 Z30
Z31 Z32
druh pozemku
zem. půda
třída ochrany
kód BPEJ
%
ha
orná půda trvalé travní porosty orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada orná půda orná půda trvalé travní porosty orná půda zahrada orná půda orná půda ostatní plochy ostatní plochy stavební parcela zahrada zahrada orná půda orná půda ostatní plochy ostatní plochy ostatní plochy stavební parcela vinice vinice zahrada zahrada orná půda orná půda orná půda ostatní plochy zahrada zahrada orná půda orná půda zahrada orná půda orná půda ostatní plochy orná půda orná půda ostatní plochy
ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ne ano ano ano ano ne ne ne ne ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ne
4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 4 5 4 5 4 5 4 5 5 5 5 4 5 4 5 4 4 5 4 5 -
1.19.11 1.19.11 1.19.11 1.19.51 1.19.11 1.19.51 1.19.51 1.19.11 1.19.51 1.19.51 1.19.51 1.19.51 1.19.51 1.21.10 1.19.51 1.21.10 1.19.51 1.21.10 1.22.10 1.21.10 1.22.10 1.21.10 1.21.10 1.21.10 1.21.10 1.22.10 1.21.10 1.19.11 1.21.10 1.19.51 1.19.51 1.21.10 1.22.10 1.21.10 -
91,5 8,5 63,1 36,9 43,1 48,5 8,4 61,9 34,4 3,7 26,3 73,7 1,0 23,0 2,0 0,1 0,5 23,1 25,2 13,8 13,6 0,5 0,0 3,6 0,3 0,4 67,4 0,1 0,2 100,0 100,0 3,0 6,1 11,8 79,0 99,4 0,6 100,0 13,6 84,5 1,9 19,9 79,4 0,6
0,244 0,023 0,038 0,022 0,082 0,092 0,016 0,485 0,269 0,029 0,035 0,098 0,014 0,318 0,027 0,001 0,004 0,320 0,349 0,355 0,351 0,014 0,000 0,093 0,007 0,011 1,737 0,002 0,004 0,282 0,699 0,029 0,058 0,112 0,749 0,246 0,001 0,104 0,283 1,760 0,039 0,665 2,648 0,022
orná půda
ano
4
1.22.10
100,0
0,428
36
celkem ha
pozn.
0,267 0,060
0,190
0,783
0,133
1,175
2,576
0,282 0,699
0,949
0,248
v zastavěném území
0,104 2,082
3,334 0,428
částečně v zastav. území
druh pozemku
zem. půda
třída ochrany
orná půda orná půda orná půda ostatní plochy zahrada orná půda orná půda sad sad stavební parcela stavební parcela orná půda orná půda sad zahrada orná půda orná půda ostatní plochy stavební parcela ostatní plochy ostatní plochy trvalé travní porosty zahrada orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada zahrada
ano ano ano ne ano ano ano ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ne ne ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano
orná půda
ano
č.
Z33
Z34
Z35
Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44a
Z44b
Z45 Z46
orná půda orná půda
ano ano
kód BPEJ
%
ha
1 4 4 4 4 5 4 5 5 5 1 1 3 4 3 3 4 5 4 4 5 4 5
1.56.00 1.22.10 1.22.10 1.22.10 1.22.10 1.21.10 1.22.10 1.21.10 1.21.10 1.21.10 1.56.00 1.56.00 1.19.01 1.19.11 1.19.01 1.19.01 1.22.10 1.21.10 1.22.10 1.22.10 1.21.10 1.22.10 1.21.10
0,0 100,0 11,7 18,4 69,9 23,3 15,9 10,2 4,4 7,7 38,5 100,0 100,0 73,3 26,7 92,7 7,3 98,3 1,7 7,7 92,3 45,0 55,0 22,0 78,0 100,0 74,7 0,3 23,5 1,5
0,001 2,606 0,141 0,220 0,836 0,405 0,276 0,178 0,077 0,135 0,668 2,019 2,984 0,122 0,044 0,254 0,020 0,218 0,004 0,044 0,528 0,183 0,224 0,105 0,373 0,384 1,127 0,004 0,355 0,022
5
1.21.10
100,0
0,088
0,088
4 5
1.22.10 1.21.10
40,0 60,0
0,186 0,279
0,465
CELKEM
celkem ha
pozn.
2,606
1,196
v zastavěném území
1,738
2,019 2,984 0,166 0,274 0,222
v zastavěném území
0,572
v zastavěném území
0,407
v zastavěném území
0,478 0,384
1,508 v zastavěném území
40,318
označení lokalit, jejichž vyhodnocení bylo předmětem platného územního plánu
e.3) Pozemky určené k plnění funkcí lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa nejsou územním plánem Kly dotčeny. Nově navrženými lokalitami zástavby není dotčeno ani ochranné pásmo lesa. 37
f) Řešení požadavků civilní ochrany Požadavky vyplývající ze zájmů civilní ochrany jsou řešeny v samostatném textu, který je přílohou tohoto odůvodnění.
38
POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY K ÚZEMNÍMU PLÁNU OBCE KLY DLE § 20 VYHLÁŠKY č.380/2002 Sb. „K PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ ÚKONŮ OCHRANY OBYVATELSTVA“ a) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Území obce Kly se nachází v prostoru ohrožení průlomovou vlnou zvláštní povodně vzniklé v případě narušení vodního díla Orlík. Na území obce se nachází stanovené záplavové území Q100 řeky Labe. Aktivní zóna stanoveného záplavového území byla vymezena opatřením Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 124630/2006/KÚSK ze dne 22.11.2006. Zákres viz Koordinační výkres. b) Zóny havarijního plánování Obec se nachází cca 3 km vzdušnou čarou od chemického závodu Spolana a.s. Neratovice, (nejbližší objekty obytné zástavby v Kelských Větrušicích leží ve vzdálenosti 2 km). V případě mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek (chlor, čpavek, propylen) se může obec nacházet v ohroženém prostoru. Pro případ úniku nebezpečných koncentrací zdraví škodlivých látek z a.s.Spolana Neratovice je formou havarijních karet zpracována prognóza předběžného vyhodnocení dosahu šíření těchto škodlivin. Jednotlivé varianty mimořádných událostí spojených s únikem nebezpečných látek, které mohou ohrozit obyvatelstvo obce, jsou popsány v havarijních kartách. Konkrétní pokyny a informace o chování obyvatelstva v případě ohrožení jeho zdraví škodlivými plynnými látkami obsahuje brožura "Jak jednat v případě vzniku mimořádné události, havárie nebo nehody v mělnickém regionu" a „Informace určené veřejnosti v zóně havarijního plánování“.
c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V celém obvodu obce nejsou žádné stálé úkryty, pouze improvizované úkryty umístěné převážně v obytných objektech. V případě mimořádné události je nutné řešit v současnosti ukrytí cca 1095 obyvatel (návrh územního plánu a jeho změna počítá s nárůstem obyvatel až na cca 1600). Ukrytí bude zajištěno v improvizovaných úkrytech, které se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. Dle souhrnného plánu ukrytí bylo v obci v době jeho zpracování územního plánu v r.2002 zajištěno ukrytí pro 2104 osob, z toho ukrytí v úkrytech v rodinných domech bylo pro cca 1424 osob. Doporučujeme aktualizaci tohoto materiálu s ohledem na stav objektů po povodních a na řadu nových staveb, které zde v posledních letech vznikly.
1
Závěr: Protože územní plán navrhuje rozvojové plochy pro cca 200 RD v návrhovém období a počítá s nárůstem počtu obyvatel na min. 1600, kapacity stávajících úkrytů pro budoucí potřeby dostačovat nebudou. Proto je třeba požadovat řešení navržených staveb takové, aby bylo možné i v nových rodinných domech realizovat improvizované úkryty. Nová výstavba je navrhována mimo záplavové území, proto je možné budovat zde podsklepené objekty, ve kterých budou nové úkryty zřizovány.
d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Místa pro ubytování evakuovaných obyvatel Protože se obec nachází v zóně havarijního plánování, není možná evakuace obyvatelstva na území vlastní obce. Bude třeba řešit tyto potřeby v koordinaci se sousedními obcemi. Potřebné kapacity pro - ubytování: v návrhovém období územního plánu max. 1600 osob (včetně zaměstnanců z jiných obcí) - stravování: v návrhovém období územního plánu max. 1600 osob (včetně zaměstnanců z jiných obcí) - zásobování pitnou vodou: v návrhovém období územního plánu max. 1600 osob (včetně zaměstnanců z jiných obcí) - zásobování hygienickými prostředky: v návrhovém období územního plánu max. 1600 osob (včetně zaměstnanců z jiných obcí) e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci -
počet zabezpečených osob: v současnosti: 1095, v návrhovém období až 1600 osob místa uskladnění prostředků individuální ochrany: sklad obecního úřadu stav pomůcek: nevyhovující systém výdeje a zpětného přebírání: v případě potřeby bude zaveden místa skladování humanitární pomoci: objekt obecního úřadu
f) Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná a zastavitelná území obce Na území obce se nenalézají sklady nebezpečných látek.
g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace vzniklých při mimořádné události Vhodné objekty pro dekontaminaci osob, techniky příp. i zvířat (myčky, mycí linky, čistírny, prádelny): zemědělský areál v Záboří. Raněné osoby se budou shromažďovat: zasedací místnost obecního úřadu (kapacita až 100 lůžek). 2
Nejbližší zdravotnická zařízení a lékárny se nachází v Mělníku, vzdáleném cca 5 km a v lokalitě Na Štěpáně.
h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na území obce se nenalézají sklady nebezpečných látek.
i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Všechny části obce jsou zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu. Náhradní zásobování vodou: Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou v množství maximálně 15l/os,den cisternami ze zdroje Prameniště – Záskalí a bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Náhradní zdroje elektrické energie: v obci nejsou
Systém varování obyvatelstva: Siréna: na hasičské zbrojnici v Klích.
Duben 2008
3
