Popis realizace poskytování sociální služby k registraci sociální služby v souladu s § 79 zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Platnost od: 14. 4. 2016
Název poskytovatele Název služby Působnost služby 1.
Domov Větrný mlýn Skalička, příspěvková organizace domovy pro osoby se zdravotním postižením § 48, zákona 108/2006 S., o sociálních službách Olomoucký kraj
Veřejný závazek
a. Poslání Základním posláním Domova Větrný mlýn Skalička, p. o., pobytového zařízení pro osoby se zdravotním postižením, je poskytovat dívkám a ženám s mentálním postižením vstřícné prostředí s přiměřenou podporou a péčí tak, aby mohly prožít život aktivně a smysluplně na základě jejich individuálních potřeb a přání. b. Cíle Podporovat klientky v aktivním přístupu k zvládání péče o vlastní osobu a soběstačnost s ohledem na individualitu každé z nich, udržení a rozvoj nabytých schopností a dovedností, podporovat vztahy klientek s blízkými osobami. c. Cílová skupina (okruh osob, pro které je služba určena a pro které určena není) Služby poskytujeme dívkám a ženám s mentálním postižením od 3 let věku, které jsou závislé na péči jiné fyzické osoby. Horní věková hranice není omezena. Kapacitně je služba určena pro 78 uživatelek. Osoby, které nesplňují podmínky pro poskytnutí pobytové sociální služby v DVM, jsou vyrozuměny o zákonných důvodech odmítnutí (podle § 91 odst. 3 zákona 108/2006 a § 36 prováděcí vyhlášky). d. Zásady poskytování sociální služby 1) zásada individuálního přístupu při plánování služby 2) zásada dodržování lidských práv 3) zásada partnerství a rovného přístupu 4) zásada bezpečné a odborné služby 5) zásada týmové spolupráce 2.
Jednání se zájemcem o službu, vstup uživatelky do služby
Zájemce o službu je před uzavřením dohody seznámen se všemi podmínkami poskytování služby. Pracovník zařízení zjišťuje, co zájemce od služby očekává, a společně pak formulují, jakým způsobem bude poskytovaná služba dohodnuté cíle naplňovat. Tyto osobní cíle jsou zaznamenány ve smlouvě o poskytování sociální služby. Do přijímacích procedur tedy vstupuje prvek aktivního zapojení samotného zájemce, případně jeho zástupců a zdůrazňuje i význam individuálního stanovení osobních cílů, jako jednoznačné zakázky uživatele směrem k nabízené službě. Zájemce by se měl se službou předem dostatečně a objektivně seznámit, na základě získaných informací se rozhodnout, zda mu služba vyhovuje nebo ne a podílet se na vymezení obsahu
poskytované podpory – individuální plánování. Obsah poskytování sociální služby se uskutečňuje na základě smlouvy. To samo o sobě zkvalitňuje postavení obou stran. Je mnohem transparentněji zdůrazněna volba uživatelky a fakt, že si službu „kupuje“, má možnost kdykoliv ji vypovědět nebo požadovat její změnu či úpravu podle aktuálních potřeb. Na druhé straně i poskytovatel – zařízení sociálních služeb – získává rovnocenné postavení při přijetí uživatelky ke službě, stejně jako pro případ odmítnutí poskytování služby nebo její ukončení, což bylo dříve poměrně komplikované. Proces přijímání ve Skaličce Proces seznamování se službami a přijímání uživatelek řídí sociální pracovnice, která v případě potřeby do tohoto procesu zapojuje i zástupce ostatních profesí, zejména vedoucí výchovy a volnočasových aktivit, vrchní sestru, klíčovou pracovnici z předpokládaného oddělení kam bude uživatelka umístěna, aj. Před sepsáním dohody o poskytování sociálních služeb se uskuteční schůzky mezi uživatelkou, případně jejím zástupcem a sociální pracovnicí. Na schůzkách je společným rozhovorem zjišťováno očekávání uživatelky, případně jejího zástupce od sociální služby, základní anamnéza, schopnosti, znalosti, zájmy atd. Sociální pracovnicí je představeno zařízení, běžná pravidla a postupy, výčet, obsah a cena služeb. Uživatelka, případně její zástupce mají možnost prohlédnout si provoz zařízení a měli by odcházet z této schůzky vybaveni dostatečnými informacemi (i písemnými), které potřebují k rozhodování o využití nebo odmítnutí služeb. Sociální pracovnice by měla po této schůzce znát veškeré důležité údaje o uživatelce, které jsou potřeba pro projednání dalšího postupu v týmu pracovníků zařízení. Případné další schůzky jsou zaměřeny na stanovení osobních cílů a výběr sociálních služeb. Uživatelka z této schůzky odchází s jasnou představou CO, KDY a JAK bude v zařízení dělat. Při této schůzce, pokud si uživatelka či její opatrovník výslovně přeje, obdrží návrh dohody o poskytování služby. Další schůzka je určena k upřesnění a podpisu dohody o poskytování služeb. Před podpisem dohody je s jejím textem vhodnou formou seznámena i uživatelka, je-li to s ohledem na závažnost jejího postižení možné. Stává se, že k dohodě dochází již při první schůzce. I tato situace je možná. Pak ale musí být projednány všechny záležitosti na této jediné schůzce. Před nástupem nové uživatelky do zařízení se předběžně dohodneme na jejím klíčovém pracovníkovi, který bude koordinovat a dohlížet na plnění individuálního plánu uživatelky. Tento výběr není definitivní, KP lze změnit. Obsah poskytnutých informací při přijímacím procesu ze strany zařízení: • poslání, cíle a zásady poskytovaných služeb; • podmínky přijetí (formální i administrativní); • kompletní nabídka služeb a jejich cena (úhrada za pobyt); • nabídka nadstandardních služeb (rekreační pobyty, kultura, telefon aj.) a jejich cena; • práva a povinnosti uživatelek a jejich zástupců, vyplývající se smlouvy o poskytování sociální služby • provozní informace a omezení z nich vyplývající (limitovaná bezbariérovost, omlouvání nepřítomnosti atd.); • základní informace o kvalifikaci zaměstnanců v přímé péci; (obecné seznámení s § 115) • role jednotlivých zaměstnanců při poskytování sociálních služeb; • kontaktní údaje; • v případě zájmu historie našich služeb. Obsah požadovaných informací při přijímacím procesu od zájemce o služby:
• očekávání – jaký má být obsah služby z hlediska uživatelek nebo jejich zástupců; • základní rodinná anamnéza – informace o rodičích a blízkých osobách, fungujících vazbách apod.; • dosavadní zkušenost zájemce o naši službu, se sociálními službami (popř. reference z těchto institucí); • zdravotní stav (základní anamnéza od ošetřujícího lékaře i specialistu); • výsledky případných speciálních vyšetření (SPC, komplexní vyšetření lékaře, psycholog atd.); • školní docházka nebo zaměstnání (absolvované i probíhající); • úřední doklady – OP, ZTP, způsobilost k právním úkonům, invalidní důchod, jiné příjmy atd.; • úroveň sebeobsluhy, řeči (komunikace), mobilita; • úroveň socializace; • volba vzájemného oslovování; • fóbie, strach, obavy, agrese; • zájmy (i negativní), co má uživatelka ráda i nerada, dovednosti, pokud uživatelka chce sdělí i vyznání apod. Některé z těchto informací jsou poskytnuty již na žádosti o přijetí, kterou zájemce o naší službu předkládá a na jejímž základě vstupujeme do jednání se zájemcem o službu. Stanovení osobních cílů: Definování osobních cílů je nezbytnou součástí přijímacího procesu a později i plánování samotných sociálních služeb. Samotné cíle definují zakázku uživatelky. Určují nám oblasti podpory, na které se v případě konkrétní uživatelky budeme zaměřovat a kterými bychom také v první řadě měli hodnotit pozdější úspěšnost sociálních služeb pro tohoto člověka. Osobní cíle neříkají, co se má uživatelka naučit, ale pojmenovávají oblasti, ve kterých potřebuje naši podporu pro vyrovnání rovných příležitostí vůči majoritní společnosti. Jednoduše řečeno popisují, které běžné věci bude moci uživatelka díky podpoře našich sociálních služeb nově nebo kvalitněji využívat oproti výchozímu stavu. Typickým příkladem takového osobního cíle může být pro uživatelku našeho zařízení např.: poskytnout podporu při samostatném vyřizování záležitostí běžného života (nákupy, využívání dostupných služeb); podpořit a zajistit oblíbené aktivity pro volný čas (cyklistiku, poslech hudby, hry na počítači); zajistit podporu při plnění povinné školní docházky a přípravě na ni apod. Všechny takto uvedené osobní cíle mají znaky podpory a zvýšení kvality dosavadního života a měly by směřovat k co největší samostatnosti uživatelky. Při stanovování osobních cílů uživatelky zohledňujeme následující pravidla: • osobní cíl je cílem uživatelky, nikoliv cílem stanoveným na základě potřeb zařízení; • osobní cíl musí být jasně srozumitelný uživatelce, případně jejímu zástupci; • osobní cíl musí být dosažitelný a realistický; • osobní cíl musí být konkrétní; • osobní cíl se může v průběhu služby změnit v závislosti na aktuální potřebu uživatelky; • dosažení osobního cíle musí být podmíněno určitým úsilím (osobní cíl je výzva, nikoliv popis aktuálního stavu); Mají-li osobní cíle pokrývat celou zakázku sociálních služeb, pak se tím nemyslí, že v nich bude uvedeno, že pro uživatelku zajistíme stravování, ubytování a další „běžné“ služby, které jsou v našem zařízení automatické. Uživatelka v celoročním pobytu, která nemá funkční rodinné zázemí, však kromě holého ubytování může mít i osobní cíl „vytvořit si v podmínkách zřízení „náhradu domova“. Mít domov, místo, kde se cítí bezpečně, kam se
ráda vrací a kde je s lidmi, se kterými je jí dobře, to ovšem už je pro člověka, který takové zázemí nikde jinde nemá, velký cíl. 3.
Popis služby a. Naplnění základních činností ze zákona Poskytované služby: 1 A. Podpůrné -Ubytování -(včetně dodávky el. energie, vody, zabezpečení optimálního tepelného režimu, údržby a oprav obývaného prostoru) pro mobilní a imobilní uživatelky ve více lůžkových pokojích. Celoroční forma pobytu -plné přímé zaopatření (strava, ubytování, ošacení) -Zajištění stravy – výroba a distribuce stravy z ústavní kuchyně. Stravování v jídelně domova, případně až po přímé podání stravy ošetřujícím personálem na odděleních DVM. -Ošacení – zajištění nákupu oděvů, doplňků a ostatního prádla – pravidelné praní, správka, žehlení, mandlování oděvů, doplňků a ostatního prádla v ústavní prádelně nebo na úsecích DVM – pomoc a podpora při nákupu oděvů, doplňků a ostatního prádla – pomoc a podpora při pravidelném praní, správce, žehlení oděvů, doplňků a ostatního prádla uživatelek. -Zdravotní péče – je zajišťována na základě smluv s lékaři, kteří navštěvují domov. Péči zajišťuje na základě ordinace lékaře náš vlastní zdravotnický personál. Péče je také zajišťována prostřednictvím veřejného zdravotnického sektoru – specialisté. DVM zajišťuje případnou dopravu, případný doprovod, ve výjimečných případech návštěvu přímo v DVM – akutní zdravotní komplikace řeší lékařská pohotovost nebo rychlá záchranná služba. -Úklid – zajištění úklidu přímo pracovníky domova včetně potřebných prostředků – podpora a pomoc při zajišťování úklidu přímo uživatelkami v jejich pokojích, včetně potřebných prostředků -Osobní hygiena – přímá ošetřovatelská péče personálem domova včetně zajištění potřebných prostředků, pravidelné koupání, mytí, čištění chrupu, manikúra, pedikúra, stříhání vlasů, podpora a pomoc uživatelkám při výše uvedených úkonech, včetně zajištění potřebných prostředků, případné využití veřejných služeb mimo domov (kadeřník, …) -Sociálně-právní a finanční servis -přímé zajištění administrativních a finančních úkonů sociální pracovnicí DVM ve spolupráci s opatrovníkem uživatelky, eventuálně zákonným zástupcem. Pomoc a podpora při zajišťování úkonů uživatelkou. (drobné nákupy,….) 2 B. Rozvíjející -Vzdělávání dle individuálních schopností: 1. Sebeobslužné dovednosti (trvale u všech uživatelek) 2. Sociální dovednosti (trvale u všech uživatelek)
3. Zařazení uživatelek do školy při Dětském centru v Hranicích -mimo domov (po posouzení SPC Mohelnice) 4. Logopedická intervence v DVM -Vytváření pracovních dovedností: 1. Při sebeobsluze (trvale u všech uživatelek) 2. Textilně-výtvarná dílna (pracovna s rozvrhem účasti uživatelek) 3. Keramická dílna (pracovna s rozvrhem účasti uživatelek) 4. Dílna ručních prací (pracovna s rozvrhem účasti uživatelek) 5. Prádelna 6. Kuchyň Uplatnění v zájmové činnosti: 1. Textilně-výtvarná dílna (pracovna s rozvrhem účasti uživatelek) 2. Keramická dílna (pracovna s rozvrhem účasti uživatelek) 3. Dílna ručních prací (pracovna s rozvrhem účasti uživatelek) 4. Domácí práce a koníčky (pletení, háčkování, vyšívání) 5. Muzikoterapie (pracovna s rozvrhem účasti uživatelek) 6. Využití sportovišť, posilovny a herny DVM 7. Využití obecní sokolovny 1x týdně při cvičení uživatelek -Samostatně volitelné 1. Využití společenských prostor domova (činnost dle volby uživatelek – s podporou i bez podpory personálu) 2. Využití venkovních chráněných prostor domova (činnost dle volby uživatelek – s podporou i bez podpory personálu) 3. Vycházky mimo areál pracovišť domova (činnost dle volby uživatelek – s podporou i bez podpory personálu) 4. Účast na kulturních a společenských akcích pořádaných domovem (činnost dle volby uživatelek – s podporou i bez podpory personálu) 5. Účast na kulturních a společenských akcích mimo domov (činnost dle volby uživatelek – s podporou personálu) 6. Rekreační pobyty mimo domov (činnost dle volby uživatelek – s podporou personálu) -Pracovní uplatnění V DVM – 1. Pravidelná pracovní činnost na úsecích domova -úklid, zahrada, kuchyně, prádelna, (po schválení lékařem a doporučením vhodnosti zařazení). Zatím bez finančního hodnocení. C. Doplňkové – dle zájmu uživatelek event. rodiny -v DVM Poradenská činnost pro uživatelky – sociální problematika, právní problematika, finanční poradenství, životní situace, … -mimo DVM 1. Nákupy (asistované, konzultace) 2. Doprava (asistovaná, konzultovaná) 3. Další veřejné služby a produkty pro uživatelky využitelné (asistence, konzultace). 4. Podpora vstupu a začleňování do komunity obce
5. Spolupráce s rodinami uživatelek (poradenství, …) Individuální plány – každá uživatelka má zaveden svůj tzv. „profil“. Jde o soubor převážně písemných materiálů, které obsahují vstupní údaje k stanovení míry podpory, kterou uživatelka aktuálně potřebuje v běžném životě – diagnostika. Od těchto vstupních informací se odvozuje individuální plán práce s uživatelkou a metody práce, tak aby se uživatelka pokud možno trvale zdokonalovala a rozvíjela. Celý „profil“ se pravidelně aktualizuje, hodnotí a následně dochází k úpravě individuálních plánů práce s uživatelkou – stanovení cílů, metod a prostředků jejich dosažení.
b. Pravidla poskytování služby (obsažená v domácích řádech a dalších předpisech, omezení vyplývající z charakteru služby) Pravidla pro poskytování sociální služby upřesňují a blíže definují vnitřní předpisy, které mají přímý dopad na uživatelky služby. Viz Domácí řád, Pravidla pro pobyt mimo zařízení, Odhlašování stravy při pobytu mimo zařízení, Návštěvní řád apod. S těmito pravidly je seznamován zájemce o službu, respektive jeho zástupce při jednání, které předchází uzavření smlouvy o poskytování služby naším zařízením. c. Metody práce, plánování služby Metody práce, které uplatňujeme při naší práci, jsou především: rozhovor, pozorování, povzbuzování, posilování a upevňování získaných dovedností a vědomostí, vyjadřování důvěry, uklidňování, uplatňujeme speciálně pedagogické metody práce, ergoterapeutické přístupy. Volíme metodu individuálního přístupu k uživatelce. Dále pracujeme metodou plánování sociální služby ve spolupráci s uživatelkou, popř. s jejím zástupcem či opatrovníkem. Tyto postupy uplatňujeme pomocí, pracovníků v přímé péči, kteří jsou klíčovými pracovníky. d. Pravidla pro vyřizování stížností Pokud má uživatelka služby jakoukoliv stížnost, připomínku, nebo podnět, který se týká poskytovaných služeb má právo obrátit se na pracovníky Domova Větrný mlýn Skalička. Doporučený postup: 1. obrátit se se stížností na svého klíčového pracovníka 2. pokud by stížnost nesnesla odkladu a tento pracovník není přítomen, je dobré obrátit se na jakéhokoliv pracovníka 3. vhodné je obrátit se na sociální pracovnici 4. vhodné je obrátit se na vrchní sestru, nebo vedoucí volnočasových aktivit 5. vhodné je také podat stížnost přímo řediteli zařízení Jak postupuje pracovník: 1. Pokud se jedná o stížnost nemající zásadní vliv na újmu práv uživatelky, řeší tuto stížnost dle svých možností a vědomostí. (mezi takové stížnosti patří běžné dohadování se mezi uživatelkami služby, dále stížnosti typu „ ona se se mnou nebaví“, „ona se mnou nechce kamarádit“, „ona se na mě pořád dívá“, „ona o mě říkala, že…“ apod.) Takové „stížnosti“ řeší pracovnice diplomaticky a citlivě. Výsledek musí vždy vést k uklidnění sporů, k uklidnění uživatelek. 2. Pokud se jedná o stížnost, která by mohla mít zásadní vliv na průběh poskytované služby, musí s touto stížností pracovník seznámit svého přímého nadřízeného. O takových stížnostech, či podnětech musí být proveden zápis do knihy hlášení. Stížnost musí být pracovníkem zaznamenána srozumitelně, aby bylo zřejmé, na co si uživatelka služby stěžuje. Tento zápis musí být ověřen s uživatelem, aby nedocházelo ke zkreslení stížnosti.
3. Vedoucí pracovník, jemuž byla přednesena stížnost, s touto stížností seznamuje sociální pracovnici a ředitele zařízení. 4. Na každou takto závažnou stížnost musí být podána odpověď. Pokud se podává odpověď na stížnost ústně na přání stěžovatelky, musí se o takovém jednání vyhotovit vždy zápis. S tímto zápisem je seznámena stěžovatelka (stvrzeno podpisem dle schopností) 5. Stížnost se projednává za přítomnosti stěžovatelky, pokud si to přeje. 6. Na písemnou stížnost je vždy písemná odpověď. 7. Stěžovatelkou kromě uživatelek mohou být i další osoby – rodiče, opatrovníci, jiní oprávnění zástupci, veřejnost. 8. Stížnost a následné její řešení (odpověď, dohoda apod.) je založena v dokumentaci uživatelky. O stížnosti a jejím řešení je informován personál zařízení, především pracovníci v přímé péči. Dále se řídí přístup k řešení stížností vnitřním předpisem. Závaznost: všichni pracovníci DVM Cíl: uplatnění práva na stížnost, spokojenost uživatelky Definice: stížností se rozumí jakékoliv podání – písemné, ústní, jiná forma, na kvalitu poskytované služby Upozornění: uživatelka má právo stěžovat si u kteréhokoliv pracovníka a jakoukoliv formou. Komplikace: obtížnost při vyjádření stížnosti z důvodu mentálního postižení Kritéria výsledku: odpověď uživatelce na stížnost, splnění oprávněných požadavků uživatele Cílem možnosti a práva stěžovat si na nedostatky v poskytování a způsobu poskytování služeb je zlepšit kvalitu služeb poskytovaných uživatelkám těchto služeb. Obecně platí, že každá z uživatelek má právo využít tohoto institutu bez negativních důsledků vůči její osobě. Právo stěžovat si má také jiná osoba, která jedná v zájmu uživatelky služeb. Uživatelka služby je seznámena s možností stěžovat si na kvalitu poskytovaných služeb. POSTUP: Jak: • stížnost může být podána ústně nebo písemně • může být podána i anonymně • stížnost je možno předat každému zaměstnanci poskytovatele • zaměstnanec je povinen předat stížnost vedoucímu svého úseku, sociální pracovnici, nebo řediteli • pokud je stížnost předána vedoucímu úseku, nebo sociální pracovnici, jsou tito povinni předat stížnost řediteli • každá stížnost je tedy předávána ředitel domova • stížnost je možno podat do schránky označené jako „Stížnosti“, která je umístěna na přístupném místě ve vestibulu u ošetřovny a zajišťuje tak i anonymní podání stížnosti • o stížnostech se vede evidence Vyřizování stížnosti: Kdo: • stížnost řeší vedoucí jednotlivých úseků s ředitelem domova • jednání je přítomna sociální pracovnice • konečné stanovisko a opatření vydává ředitel domova
• stěžovatel má právo být při projednávání stížnosti • zápisem je pověřen některý z účastníků jednání (zpravidla příjemce stížnosti) ředitelem Termíny: • stížnost je posouzena na nejbližší poradě vedoucích pracovníků a sociální pracovnice (zpravidla každé pondělí) u ředitele domova • v naléhavých případech je stížnost řešena ihned ředitelem domova s vedoucím pracovníkem odpovídajícím za úsek, jehož se stížnost týká ( např. stížnost na stravu se projedná ihned s vedoucím stravovacího úseku atp.) • odpověď, nebo opatření přijatá ředitelem domova na stížnost jsou předána uživatelce do 21 dnů od podání stížnost • o delším projednávání stížnosti (složitost řešení) je stěžovatelka vyrozuměna, rovněž jsou uvedeny příčiny delšího projednávání Vyrozumění: • při anonymním podání se zveřejňuje obsah stížnosti a přijatá opatření na veřejném místě (nástěnka ve vestibulu u ošetřovny) po dobu jednoho týdne. Pak je uložena u ředitele domova. • v ostatních případech se odpověď podává přímo stěžovatelce a to ústní, nebo písemnou formou • o řešení stížnosti a odpovědi na ni je proveden zápis, který je uložen u sociální pracovnice • zápis o jednání a navrhované řešení stížnosti je podepisováno dle schopností a možností stěžovatelkou, osobami přítomnými při projednávání a ředitelem domova • k řešení stížnosti a přijatým opatřením má právo se vyjádřit stěžovatelka do jednoho týdne od předání odpovědi • v případech, kdy je stěžovatelka nespokojena s řešením, má právo využít možnost obrátit se na zřizovatele domova – Krajský úřad, odbor sociálních věcí, Jeremenkova 40b, Olomouc, vedoucí odboru • další: Veřejný ochránce práv, Údolní 39, Brno , PSČ: 602 00, Český helsinský výbor, Jelení 5, Praha 1, PSČ: 118 00, Asociace občanských poraden, Senovážné nám. 24, Praha1, PSČ 118 00 O právu stěžovat si a postupu při stížnosti, jsou uživatelky seznámeny také srozumitelnější formou, prostřednictvím alternativní komunikace. e. Pravidla pro ukončení služby Pravidla pro ukončení služby obsahuje ustanovení Smlouvy o poskytování sociální služby. Citace: IX. Výpovědní důvody a výpovědní lhůty 1. Smlouva může být ukončena : a/ písemnou dohodou stran o ukončení této smlouvy ke sjednanému termínu b/ písemnou výpovědí jedné ze stran, a to z důvodu a za podmínek stanovených níže v odst. 4 Výpovědní lhůta činí 30 dnů a počíná běžet 1. dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi poskytovateli nebo uživatelce. 2. Ke dni ukončení pobytu je uživatelka povinna uhradit veškeré vzniklé nedoplatky spojené s pobytem. 3. Uživatelka může smlouvu vypovědět písemnou výpovědí bez udání důvodů. 4. Poskytovatel může smlouvu vypovědět pouze z těchto důvodů: a/ jestliže uživatelka hrubě porušuje své povinnosti vyplývající ze Smlouvy.
Za hrubé porušení Smlouvy se považuje zejména: -zamlčení výše příjmů nebo jeho změn, pokud byla úhrada za ubytování a stravu stanovena dle článku VII, odst. 1. této smlouvy -pokud nezaplatí úhradu podle článku VII, odst. 2 této smlouvy b/ jestliže uživatelka i po opětovném napomenutí hrubě poruší povinnosti, které mu vyplývají z Domácího řádu a vnitřních pravidel domova a z uzavřené smlouvy o poskytnutí služby. c/ jestliže uživatelka zvláště hrubým způsobem narušuje soužití uživatelek. Za zvláště hrubý způsob narušení soužití je považováno zejména napadení jiné uživatelky nebo pracovníka poskytovatele, krádež, verbální agresivita vyšší intenzity, vyhrožování fyzickým napadením, které může důvodně vzbudit obavy u jiné uživatelky nebo u pracovníka poskytovatele. d/ pokud u uživatelky došlo ke změnám potřeb, které není poskytovatel schopen zajistit e/ pokud uživatelka nevyužívá službu poskytovatele dlouhodobě. Posuzuje se každý jednotlivý případ individuálně. (je nutná sociální služba?) f/ jestliže uživatelka zatají podstatnou informaci, týkající se jejího zdravotního stavu před podpisem této smlouvy, při čemž se jedná o informaci, která by měla, či mohla mít významný vliv na rozhodování poskytovatele při uzavírání této smlouvy g/ jestliže uživatelka odmítne uzavřít dodatek upravující zvýšení cen poskytovaných na základě této smlouvy a v souladu s touto smlouvou. Uživatelka bere na vědomí, že po ukončení smlouvy z některého výpovědního důvodu končí vztah a veškerá zodpovědnost poskytovatele vůči uživatelce. f. Úhrady za služby, spoluúčast osoby blízké na úhradě Úhrady za služby jsou stanoveny dle platné vyhlášky 505/2006 Sb. Platby mohou být navýšeny v rámci rozpětí, které stanovuje vyhláška 505/2006 Sb. z důvodu nárůstu cen energie a potravin. Konkrétní výši plateb za ubytování a stravu je možno zjistit na webových stránkách zařízení. Do 18 let neplatí uživatelky služeb za ubytování. Stravu těchto uživatelek jsou ze zákona povinni hradit rodiče nebo rodič, kterému bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do péče, popřípadě jiná fyzická osoba povinná výživou dítěte. Výsledná platba je snížena o přídavek na dítě, pokud tento přídavek je poukazován na účet ústavu. Platba se stanovuje na každý kalendářní měsíc dle konkrétního počtu dní v měsíci. Kromě těchto plateb je příjmem organizace přiznaný příspěvek na péči v plné výši.(§ 73 a 74 odstavce 4, písmeno a) zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách) g. Další doplňující informace
4.
Fakultativní služby (jsou-li poskytovány)
Domov Větrný mlýn Skalička může dle zájmu uživatelky poskytovat za úhradu od uživatelky tyto fakultativní služby: 1. Telefonní hovory hradí uživatelka dle skutečných nákladů / výpis z ústředny / 2. Zasílání hotovosti hradí uživatelka včetně úhrady za poštovné z odeslané částky 3. Zasílání poštovních zásilek hradí dle platného ceníku pošty 4. Poplatky za TV a rozhlas hradí uživatelka dle platného ceníku České televize, Českého rozhlasu. 5. Dopravu na rekreace, k lékaři mikrobusem organizace 5. Další sjednané služby dle přání uživatelek služeb, nebo jeho zástupce.
5.
Prostory, materiální a technické vybavení (bezbariérovost)
Domov Větrný mlýn Skalička, p.o. tvoří komplex šesti budov. Hlavní budovou je z našeho pohledu budova zámečku. V ní jsou ubytovány uživatelky našich služeb. Jedná se o klasický případ, kdy budova zámečku není původně určena k bydlení tohoto typu. Vedle toho jsme v roce 2012zahájili provoz v novém lůžkovém pavilonu. Kapacita je 40 osob. Počty osob jsme nezvyšovali. Rozptýlili jsme do těchto dvou ubytovacích prostor stávající kapacitu 78 osob. Tím jsme snížili počty osob na pokojích. Další budovy jsou: (popisováno od severu) technické zázemí – dílny, administrativní budova, ve které e nachází kanceláře účetní, ekonoma, ředitele, sociální pracovnice, vrchní sestry a také šatny pracovníků. V přízemí je kuchyň a jídelna zařízení. Na protější straně nádvoří jsou budovy sloužící pro výkon volnočasových a zájmových aktivit, ale také pro výkon ostatních aktivit jako jsou logopedie, muzikoterapie apod. V budovách se nacházejí dílny keramiky, textilně-výtvarná dílna , dílna ručních prací a školička, ve které probíhá příprava dětí na vyučování a jiné aktivity. V budově bližší nádvoří, se v přízemí nachází plynová kotelna a prádelna DVM. Budova za ní slouží zcela uživatelkám. V přízemí je společenská místnost pro konání různých akcí. V patře se nacházejí zmiňované dílny. Objekty sloužící uživatelkám jsou bezbariérové a tedy všem přístupné. Komplex budov se nachází v rozlehlém zámeckém parku. Původně byla jeho rozloha cca 10 ha. V roce 2009 došlo k dohodě mezi obcí Skalička a majitelem pozemku (KÚ Olomouc) k bezúplatnému převodu přední části parku (část od vesnice) na obec Skalička. Materiální i technické vybavení odpovídá pro výkon pobytové celoroční služby našeho typu.
Zpracoval: Mgr. Antonín Němec Schválil: Mgr. Antonín Němec
Dne: 5. 4. 2016
