Číslo 5 3/2006 Ročník 5
Rozhovor s ředitelem berounského gymnázia Královodvorská knihovna Simpsonovi Recenze hry Elite Warriors
Putování po písmenech bylo zastaveno faceliftem titulní stránky. Aspoň si moje nožičky odpočinou!
ChameLeon
Městská knihovna Králův Dvůr
3
Informace, které vás budou zajímat, i ty, co se můžou hodit. Víte, kolik peněz můžete ročně ušetřit chozením do knihovny?
Rozhovor s ředitelem Gymnázia v Berouně Mgr.Lidinským
4
O jeho dětství mládí, koníčcích a olympiádě…
Soutěž o ceny
5
Chcete si zasoutěžit o zajímavé ceny? Prověřte svou pozornost při čtení!
Fenomén: Simpsonovi
6
Zajímá vás historie a současnost nejznámějšího animovaného seriálu na světě?
Povídka Setkání
8
Přinášíme vám humornou povídku na pokračování. Předchozí díly najdete na naší internetové stránce www.ichameleon.wz.cz
Sportovní strana
9
Tentokrát o olympiádě a basketbalovém turnaji
Kultura
10
Představí dva nové filmy pro mládež a historii několika pozoruhodných vynálezů
Elite Warriors Vietnam recenze
12
Od téhle hry popravdě nikdo mnoho nečekal, zvláště když půl roku stará stojí 69Kč.
Pro dívky
14
Jitka začala psát zajímavou povídku „Středoškolačka“, ve které se možná poznáte i vy
Zábava
15
Pravidelná dávka těch nejlepších vtipů je opět doplněna záludnými hádankami
Úvodník, na který jsem se víc než rok těšil Ano, konečně můžu do úvodníku napsat, že internetová stránka www.ichameleon.wz.cz je hotová a plně v provozu. Co v ní najdete? Hlavně archiv všech elektronických čísel od prvního až po aktuální, článek o historii časopisu a představení současných i minulých redaktorů. Další obsah bude velmi rychle přibývat, protože v záloze mám ještě pár recenzí, co se nevešly do papírové verze, fotek atd. Nová čísla budou (z důvodu délky tisku a distribuce) k dispozici dříve právě na naší internetové stránce, takže se vyplatí ji navštěvovat pravidelně. Oproti svým dřívějším plánům jsem se rozhodl povídku Setkání dál zveřejňovat přímo v časopise, protože ti, kterým unikl některý díl, si ho můžou dohledat na webu. No a úplně nakonec bych zmínil to, čeho už jste si asi všimli. Titulní strana prošla malým „faceliftem“, aby byla přehlednější i hezčí.
2
Něco málo ze současnosti… V současné době sídlí knihovna v přízemí budovy prvního stupně 2.ZŠ Počaply. Loni evidovala 617 čtenářů, kteří si dohromady půjčili přes 18 000 knih. Kdyby si každou z knih místo výpůjčky koupili v knihkupectví, zaplatili by něco kolem 3,5 milionu korun! To už je slušný balík. S trochou nadsázky se tedy dá říci, že jen v minulém roce ušetřila městská knihovna každému čtenáři bezmála 6000Kč a spoustu místa doma na policích, stolech, pod stolem a podobně. Navíc k málokteré knize se vrátíte vícekrát, a tak se po přečtení stane často jen přítěží vaší (domácí) knihovny. Může se stát i to, že už na jedné z prvních stran zjistíte, že zrovna tahle kniha určitě není to pravé (i když ten přebal se tvářil náramně zajímavě) potom vás méně mrzí odnést ji zpátky do knihovny než ji někam založit s vědomím promrhaných peněz. Samozřejmě lidé si daleko více půjčovali krásnou a zábavnou literaturu než tu naučnou, na výběr měli celkem z 17 151, což ukazuje zvětšení počtu knih oproti minulému roku o 763 kusů. A všech těch 17 tisíc knih se musí vejít do prostoru o rozloze 102m2. Po nástupu internetu se i naše knihovna rychle přizpůsobila a nabízí 2 počítače připojené k rychlému internetu a samozřejmě i vybavené kancelářskými programy.
Bude se vám hodit Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek
Výpůjční doba 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 13:00 - 20:00 13:00 - 17:00 13:00 - 17:00 9:00 - 12:00
Výpůjční doba je stejná pro dospělé i dětské čtenáře Cena za připojení k internetu: 1Kč/min Roční příspěvek na provoz: 50Kč/student
3
Historie knihovny Narozdíl hostomické knihovny (ta je stará přes 150 let) zdaleka nepatří Městská knihovna Králův Dvůr k těm nejstarším. V roce 1920 zde byla založena první obecní knihovna z iniciativy učitele Václava Hůly. Během sedmi let si dokázala opatřit 2575 svazků, poměrně dost nejlepšího nábytku včetně krásného knihovnického stolu a na tehdejší dobu moderní čítárnu. Jelikož nejlépe odpovídala doporučením zákona o knihovnách vydaném v roce 1919, nechalo zde ve dvacátých letech natočit Ministerstvo školství instruktážní film o tom, jak má taková správná knihovna s čítárnou vypadat. I takové filmy se točily v průkopnické éře. Roku 1928 knihovnu přemístili do nové budovy, kde vydržela až do druhého stěhování před šesti lety. Další významnou událostí (alespoň pro zaměstnance) byla v roce 1999 automatizace knihovny systémem CODEX 1.1
O dětství a mládí Pane řediteli, naši čtenáři vás znají hlavně jako pedagoga, ale určitě by je zajímalo něco málo z vašeho života. Jaké jste býval dítě? Zlobivé, poslušné nebo spíš takové tiché? To se vyvíjelo s věkem. Když jsem byl malý, tak jsem byl určitě hodný, později jsem zlobil. Ve vašem věku jsem určitě moc hodný nebyl. Co vaše známky ve škole? Známky jsem špatné neměl. Měl jsem asi trochu dar, že jsem se nemusel učit. Ale na gymnáziu jsem už vyznamenání neměl, protože mi chybělo nadání na jazyky, ruštinu a angličtinu. Jaké byly vaše tehdejší představy o budoucím povolání? Z ranného a z pozdějšího věku To byly představy, které má každý malý kluk, chtěl jsem být popelářem nebo veterinářem. Ve čtrnácti, patnácti letech jsem snad nějakou větší představu neměl, alespoň se mi s tímhle věkem žádná nespojuje. Šel jsem na gympl, na něm to pro mě byly čtyři roky jistoty, kdy jsem nemusel nic rozhodovat. Nakonec jsem se před maturitou rozhodoval mezi technikou a kantořinou, zvítězila kantořina. A proč učíte zrovna fyziku a matiku. Protože matika mě bavila a nebyl jsem moc šikovný na kreslení, to rozhodlo pro tu kantořinu na rozdíl od nějaký stavárny. A vůbec jsem byl čuně na nějaké rysy. Vy jste nechtěl být v dětství kosmonautem ani letcem? Na kosmonauta jsem neměl ty ambice a navíc se bojím výšek. Takže o tom jsem neuvažoval nikdy. Na ředitele toho gymnázia, kam jste chodil už si asi nevzpomínáte, že… Ale vzpomínám. Byl dlouhý, hubený, deskriptivář a hudebník. Byl to takový zmatkář, pořád něco ztrácel, někde se zapomínal. Prostě lehce chaotický. Jeden rok mě učil deskriptivu, vedl pěvecký sbor a jinak jsme se spolu moc nebavili. Za co jste si vydělal své první peníze? Za nás se nosilo to, že jsme v podstatě každé prázdniny pracovali. Dělali jsme různé práce, třeba v sodovkárně expedici, v panelárně, v Jitexu. A potom jsme jeli za vydělané peníze na vandr, když jsme do ciziny nemohl. Považuji to za docela dobrou školu, vyzkoušel jsem spoustu prací a potkal hodně zajímavých lidí. Chodil jste (teda kromě Pionýra) ještě do jiných kroužků? Chodil jsem do rybářského kroužku, na modelařinu, pak jsem několik let chodil střílet ze vzduchovky do střeleckého oddílu. Každý rok jsem zkoušel něco jiného.
4
Jaké byly tehdy vaše záliby? Hodně jsem četl, počítače nebyly, dělali jsme i muziku. Z dnešního pohledu byla možná srandovní, šlo o folk a country. Dost jsem ji poslouchal, i jsem s kamarády zkoušel něco produkovat. Taky jsme hrávali všechny možné sporty, v zimě třeba hokej A co děláte dnes ve volném čase? Moc volného času tedy nemám, snažím se udělat si ho aspoň na muziku, podporuju syny a jejich kapelu. Poslední rok ten jejich projekt trochu ustrnul na místě, tak jsem jim psal nějaké textíky a tak. Navíc každý rok s manželkou pořádáme Středočeské kolo, poslední dva roky jsme dělali festival Léto na Křivoklátě. Olympiáda Určitě sledujete olympiádu. Které disciplíny si nenecháte ujít? Pochopitelně si nenechám ujít disciplíny s českou účastí, trochu mě zklamal hokejový turnaj, který nemá tu dynamiku, jakou jsem čekal. Možná je to tím, že se hraje v Evropě a ne v Americe. Hráči by pak měli větší snahu se prezentovat přímo před americkými fanoušky. Oproti dřívějšku se na olympiádě více prosazují freestylové sporty a postupně začnou dominovat, protože více zajímají diváky, a tím se olympiáda stále více posouvá směrem k zábavě a show. Jste spokojen s výsledky našich sportovců? Jsem určitě spokojen, nejsem naivní, abych si myslel, že Češi přivezou pět zlatých medailí. Nejsme ani Norsko, ani USA, nemáme ty podmínky. Je pro vás větší sportovní událostí olympiáda nebo MS ve fotbale 2006? Z pohledu diváka se určitě víc těším na blížící se mistrovství ve fotbale. Chtěl byste něco vzkázat našim čtenářům? Asi bych jim vzkázal tohle: „Hlavně shánějte další čtenáře, aby se Chameleon rozlezl do všech větví berounsko-královodvorského stromoví.“ Doufám, že se vám podaří udržet současný zájem čtenářů. Mě se časopis Chameleon líbí, považuji to za skvělou myšlenku a blahopřeji vám k novému webu. Váš časopis je moderní, přijde mi trochu zvláštní jazykem a formulacemi, a proto věřím, že ho lidi budou i nadále chtít číst.
První cenu (Časopis Doupě s DVD a plnou hrou Caesar 3) tento měsíc získal: Jiří Lukš Jelikož nám přišla jen jedna odpověď, druhá cena nebyla udělena. Doufám, že v tomto kole bude váš zájem o soutěž podstatně vyšší! Ceny tohoto kola: 1. místo: Dvě vstupenky do kina Mír na film podle vlastního výběru 2.místo: SCORE DVD (bez časopisu) s plnými hrami Original War a Fallout 2 Soutěžní otázka: Který hudební styl hrávala kapela ředitele berounského gymnázia? Odpovědi pište do 1.4.2006 na adresu
[email protected] nebo na ICQ 284 644 619 (v brzké době bude možné posílat odpovědi i z webové stránky)
5
Jak jinak začít znovuzrozenou rubriku Fenomén než velkým článkem o té nejznámější americké rodině (Bushovi by skončili až těsně druzí), která je nejlegračnější tím, že je na první pohled úplně obyčejná. Homer je typický plešatý americký lenoch, co chodí do hospody, volí republikány a nadává na kdeco. Jeho žena Marge je pravý opak. Starostlivá workoholička se smyslem pro rodinu, která vychovává tři děti a má spoustu modrých vlasů. Jejich synovi Bartovi vadí, že má moc učení, dceři Lise zase že není dost „intelektuálně vytížená.“ A malé Meggie je pro změnu všechno úplně jedno. Pokud má svůj dudlík. Homer: Kam se chystáš v tuto hodinu? Děda Simpson: Za pokladem! Homer: Jo? A můžu jít s tebou? Děda Simpson: Jestli jsi ochoten dojít až na pokraj svých možností, čelit tváří v tvář smrti a taky… Homert: Nejdu! Už jsou tu s námi více než šestnáct let a přitom vůbec nezestárli. Poprvé se objevili v Tracey Ullman show na FOX TV, jako třicetivteřinový spot, ve kterém Homer ukládá děti do postele. Později vzniklo ještě několik podobně krátkých skečů. Simpsonovi nebyli prvním kresleným dílem Matta Groeinga, dříve vytvářel komix „Life is Hell“, jenž mu posloužil jako inspirace právě k vytvoření Simpsnovic rodinky. Zanedlouho se práv na Simpsonovy chopila televize FOX a rozhodla se k riskantnímu kroku: vytvořit první dvacetiminutový díl seriálu. Tento historicky první díl s názvem Vánoce u Simpsonových byl uveden 17.prosince 1989. Rodinka v něm získala psa Spasitele, neúspěšného účastníka závodu chrtů. ČT 1 ho vysílala loni na začátku září (vím to, protože jsem ho prošvihl kvůli laborkám. Ach jo.). Tento díl měl ohromný úspěch, i když kvalita animace se s tou dnešní absolutně nedá srovnat, a tak 14.ledna 1990 mohli diváci vidět další díl s názvem Bartův test. V dnešní době jsou Simpsonovi bezkonkurenčně nejdéle vysílaným seriálem všech dob. (Homer hraje na automatu a Marge ho krmí lupínky, aby se nemusel obtěžovat) Homer: „Já tě prostě miluju…ATARI!“ Od vstupu na obrazovky zažili Simpsonovi spoustu rozmanitých dobrodružství. Nejvíce z nich pochopitelně Homer. Řídil jednokolejku přibližně stejně kvalitní jako naše Pendolino, byl unesen brazilskou mafií i slintajícími zelenými jednookými mimozemšťany, získal
Pár čísel Počet sérií/dílů: 15/335 Náklady na výrobu: 1 000 000$/díl Počet pojmenovaných postav seriálu: přibližně 150 Věk Homera: Stále 38let Věk Marge: 36let Věk Bárta : 10let Lísin věk: 8 let A Meggie je prostě malé mimino…..
6
Grammy, nebo jedl guatemalské papričky šílenství „Quetlketzasenangy“. Po nich mu nebylo moc dobře. Do Bartova života a tak i do dílů o něm nejvíce zasahují dva lidé. Klaun Krusty, jeho nejlepší kamarád (ahoj hoj, jsem nejlepší kamarád všech dětí!) a Levák Bob, už podle jména jeho největší protivník (středa: zajít pro mléko, čtvrtek: zabít Barta). Lisin nepřítel není z masa a kostí, je jím hlavně „omezenost celého okolního světa“, kterou se snaží za každou cenu změnit. Marge má spoustu každodenních nepřátel, jako je prach nebo špinavé prádlo. Ke všem lidem se snaží být přátelská, vstřícná a upřímná a proto, jak se ukáže v jednom z dílů, se vůbec nehodí k podnikání. (starosta Quimby při projevu. Celý opálený, až na kruhy po slunečních brýlích): „Po dvouměsíčním pobytu v oné oblasti jsem se rozhodl, že není vhodné stavět železniční spojení mezi Springfieldem a ostrovem Arubou…“(ostrov v Karibikupozn.redakce) V současnosti autoři pilně připravují již šestnáctou sérii Simpsnových a mimochodem také stále sbírají nejrůznější ceny. Naposledy získali 4.února už potřetí za sebou (vzhledem k tříleté historii těchto ocenění je to slušný výkon) cenu Writers Guild Award za nejlepší animaci. Nezbývá než doufat, že si tenhle naprosto geniální seriál ještě dlouho udrží skvělou úroveň jako posledních pár let (naopak třeba v 12-13 sérii vzniklo dost podivných až hloupých dílů). A osobně si jako hráč přeji, aby konečně někdo vytvořil opravdu skvělou PC hru na motivy Simpsonů. Poznámka nakonec-nikdo mi nevymluví, že český dabing je naprosto s přehledem ten nejlepší. –MynnyFuturama
Nejznámější hry podle seriálu Simpsonovi
Matt Groeing nevytvořil jen Simpsonovi, ale i podstatně méně známý kreslený seriál Futurama. Hlavním hrdinou tohoto seriálu je 25 letý poslíček z pizzou jménem Fry.. Ten se 31. prosince 1999 se nešťastnou náhodou zmrazil při doručení pizzy do kryogenetické laboratoře a probudil se o 1000 let v později v roce 3000. Později poznal Leelu (jednookou mimozemšťanku, která pracovala právě v kryogenetické laboratoři). Fry neměl v Novém New Yorku roku 3000 kam jít, a tak se rozhodl, že najde svého pra-pra-pra-prapra synovce, kterým je profesor Hubert Fansworth a chtěl mu zavolat. Došlo ale k tomu, že si telefonní budku spletl s kabinou s přístrojem pro sebevrahy, kde potkal robota jménem Bender. Fry a Bender se rychle spřátelili. Spolu s Leelou. šli hledat Fryova synovce u kterého chtěli získat nějaké peníze. Synovec (profesor Hubert Fansworth) jim sice žádné peníze nedal, ale nabídl jim práci pro Planet Express Corporation, to je firma, která dopravuje zakázky po celém vesmíru. Součástí posádky je ještě Amy (vypadá jako člověk, ale je marťan), Hermes (plánuje dodávky) a doktor Zoidberg (humr-mimozemšťan, lékař posádky). Podle tohoto popisu by se molo zdát, že jde o něco jako nepovedenou kopii Červeného trpaslíka, ale většina recenzí na tento seriál je hodně pochvalných.
Simpsons: Hit and Run Poměrně málo známá hra, která vyšla jak na PC, tak na PS2. Jedná se o plagiát GTA, v němž plníte různé úkoly ve žluté kůži těch nejslavnějších postaviček (Homera, Marge, Barta, Lisy, Krustyho atd.). Docela slušné dílko se stylovou grafikou.
Simpsons: Road Rage Pro změnu kopie Crazy Taxi, kde vozíte obyvatele Springfieldu z místa na místo v časovém limitu a cestou sbíráte všelijaké bonusy. Takhle divná hra pochopitelně vyšla pouze pro konzole. Simpsons: The Treehouse Horror (oficiální ubohý překlad-čarodějnický díl) Naprosto šedá a průměrná hopsačka pro Game Boy Color, ve které zachraňujete uneseného Barta
7
Setkání Poslední noc na Edově krokodýlí farmě a zrovna nemůžu spát. Možná si řeknete, proč si stěžuju ve svém věku na nespavost, ale já běžně spím docela dobře. Asi za to může ta příšerná levná káva z megamarketu (nekvalitní konkurence Patokových hyperkoloniálů), kterou přivezli ostatní, a jejímž popíjením nad „seznamem nalezených“ jsme strávili celý večer. Kamarádi se celkem činili a podařilo se jim najít většinu naší třídy, část v lepším, a část v o trochu horším stavu. Někteří mají dokonce ještě vlastní zuby (to jsou opravdové vyjímky), a pár vlasů (například Honza Zlámal). No dobře, přiznávám se bez mučení, já mezi ně určitě nepatřím. Naštěstí si díky skleróze takovou událost, jako bylo vypadnutí mého posledního vlasu, už ani nepamatuji. Alespoň mám dost času v klidu přemýšlet o tom, co se bude dít příští noc. Doteď byla všechna naše dobrodružství jen pouhými přípravami na velkou vzpomínkovou akci plnou nostalgie, ale i bujarého veselí. A ještě před nějakými třemi týdny by mě ani ve snu nenapadlo, že útulný pokojík v domově důchodců brzo opustím a vydám se do tak riskantního podniku, kde často půjde doslova o život. Snad bude výsledek stát za to. Nějakou chvíli mi tohle přemýšlení vydrželo, ale pak jsem si vzpomněl na Vlastův kapesní počítač, co mi ho ukazoval ještě ve starobinci. S tím by se dala parádně přečkat noc. A zcela jistě na něm má pirátské verze Doomu 8 i Flight Simulatoru 2068. To byl opravdu skvělý díl. Jo, někoho nepřejde herní vášeň ani v pozdním věku. Vstal jsem z postele (což se mi povedlo v rekordním čase pěti minut a něco) a vydal se ze svého pokoje po chodbě směrem k Vlastovu pokoji. Cestou jsem zaslechl zvuky z Víťovy ložnice, které mě jistojistě přesvědčily, že někoho nepřejdou v letech ani jiné vášně. Ovládl jsem nutkání nakouknout, takže se nedozvíte odpověď na ono oblíbené „S kým?“ Z Vlastova pokoje vycházelo bohudík jen velmi hlasité chrápání. Kde by jen ten počítač mohl mít? Vešel jsem dovnitř a po chvíli hledání byl můj cíl nalezen. Ještě zapnutý, na display právě projížděla loďka a virtuální rybář čekal, až mu hráč dá povel k nahození. Nejhorší hra všech dob. Vlastova ruka, držící počítač napovídala, při čem usnul. S trochou námahy se mi podařilo počítač Vlastovi vzít. Odnesl to pár škrábanci (počítač, Vlasta nic necítil). Program na zbytek noci byl tedy jasný. Navíc budu muset sehnat víc té hrozné kávy, abych náhodou neusnul. Tentokrát mě vyjímečně ráno nikdo nevzbudil, protože kdo hraje poslední quest v Boiling Pointu 6, dá se tak maximálně vyrušit. No a vyrušila mě Truny, která přišla s hlasitým (v rámci možností hlasivek vykřičených ze sparťanského kotle): „Vstávej den D je tady“! Tím dnem D určitě myslela datum, kdy se konečně setkáme v téměř původní sestavě, někdy (často) my to myslí malinko pomaleji. Ještě dávno předtím, než přišla jsem se rozhodl, že se opravdu nebudu ptát ani jedné z holek (nemůže veselý penzista říkat babkám „holky?) ptát, jak to vypadá ve Víťově pokoji. Mohlo by se jich to dotknout, třeba za to může jen moje fantazie (nevmlouvej se-pozn.dotčené fantazie). Odpověděl jsem Truny: „Jo, vždyť jsem už dávno vzhůru. Co máme k snídani?“ Její odpověď: „něco jsme nakoupili, takže se nemusíš obávat krokodýlích specialit“, mi rychle vrátila dobrou náladu. Až teď ráno se mi trochu začalo chtít spát, a tak jsem rychle dopil poslední zbytek „Úsporné kávy“ (dost debilní oficiální název) abych únavu přebil. Pak jsem vyskočil (ano, je to přehnaný výraz) z postele a následoval Truny do Vítkova pokoje, kde se podávala snídaně. Teď jsem se mohl i já podívat, jaké je to ve jeho pokoji, i když samozřejmě v o dost jiné situaci, než byla….Neznámá. Ke snídani si každý mohl vybrat mezi salámem (ten jsem kvůli jeho původu z megamarketu okamžitě vyloučil), marmeládou (je želé+barva vůbec marmeláda?) a ovocem. Ovoce u mě vyhrálo, jelikož na něm snad nemůže nic zkazit ani megamarket. Navíc jsem nutně potřeboval nějak v puse přebít pachuť kávy. Při snídani nikdo nemluvil, všichni mysleli na to, co nás čeká už dnes. –Mynny-
8
XX. zimní olympijské hry Historie OH: Historie tělesné kultury a sportu nemá počátky ve starověkém Řecku, jak je ve většině případů mylně uváděno, ale už mnohem dříve – u Sumerů, Egypťanů, Babylóňanů, Asyřanů, Chetitů a zejména Číňanů. Největšího rozmachu však dosáhly olympijské hry právě za doby Starověkého Řecka. Římané se pokusili na kulturu Řeků navázat. Jim, ani nikomu jinému se však nepodařilo obnovit OH na takové úrovni, na které je pořádali Řekové. Poté upadly OH na nějaký čas v zapomnění a k jejich znovu objevení došlo 25.listopadu 1892. Olympijskou myšlenku znovu zformuloval Pierre de Coubertin. jeho myšlenka obletěla celý svět a získala řadu příznivců. 16.června 1894 svolal v Sorbonnu mezinárodní kongres, který podpořil požadavek obnovit sportovní soutěže , které by se konaly v duchu antických olympijských her. Byl zde zformulován MOV (Mezinárodní olympijský výbor). Mezi jeho tehdejších 12 členů byl také zvolen profesor klatovského gymnázia dr. Jiří Guth Jarkovský, který se s Coubertinem seznámil již v roce 1891 při své prázdninové cestě do Paříže. Pozvánku na kongres sice dostal, ale pro nedostatek prostředků nemohl do Paříže přicestovat. Baron Pierre de Coubertin chtěl první hry uspořádat v roce 1900 v Paříži v rámci světové výstavy, ale delegáti se rozhodli obnovit olympijské hry v jejich vlasti, tedy řeckých Athénách. A to už v roce 1896. Historie ZOH: ZOH začaly psát svou historii roku 1924. První zimní olympijské hry se uskutečnily ve francouzském městě Chamomix pod názvem Týden zimních sportů a zúčastnilo se jich na 300 sportovců ze 17 zemí soutěžících v jízdě na bobech, krasobruslení, ledním hokeji, lyžování a rychlobruslení.-TáňaZOH 2006 TURÍN zahájení: 10.února 2006 ukončení: 26.února 2006 Kateřina Neumannová má zlato z 30km běžeckého závodu a stříbro ze skiatlonu Lukáš Bauer získal stříbro ve skiatlonu Hokejový turnaj začal výhrou Švédů nad Kazachy 7:2, Češi získali bronz Američan Shaun White má zlato z U-rampy, mezi ženami skončila na prvním místě také Američanka Hannah Teter -Táňa9
Olympijské sporty 38 olympijských sportů: Atletika, badminton baseball, basketbal, biatlon, boby, box, curling, cyklistika, fotbal, gymnastika, házená, jachting, jezdectví, judo, kanoistika, krasobruslení, lední hokej, lukostřelba, lyžování, gymnastika, pětiboj, plavecké sporty, pozemní hokej, rychlobruslení, saně, softbal, stolní tenis, střelectví, šerm, taekwondo WTF, tenis, triatlon, veslování, vodní pólo, volejbal, vzpírání, zápas.
21. února se v tělocvičně 2.ZŠ Beroun konal meziškolní turnaj v košíkové. Zúčastnily se ho všechny berounské základní školy a gymnázium, dorazili i „přespolní borci“ z Králova Dvora. Turnaj, který byl pořádán Domem dětí a mládeže Hořovice, nabídl jak velmi dramatická utkání, tak i naprosto jasné a přehledné zápasy. Do finále se nakonec postoupili reprezentanti gymnázia (v semifinále přes potíže na začátku druhé půle porazili ZŠ Králův Dvůr v poměru 25:12) a hráči 3.ZŠ. Bohužel finále se gymnazistům nedařilo a po neúspěšném tlaku na konci druhé půle podlehli 3.základní škole v poměru 27:34. I přesto podali na celém turnaji výborný výkon a zanechali velmi slušný dojem. Konečné pořadí: 3.ZŠ Beroun, Gymnázium Beroun, ZŠ BerounZávodí, 1.ZŠ Králův Dvůr, 2.ZŠ Beroun, 1.ZŠ Beroun. -Mynny-
Novinky v kinech
Panic je na nic Aneb návod, jak si konečně dosyta užít... Panic je nanic je motem hlavních hrdinů, tří šestnáctiletých kamarádů z Prahy. Ničím se neliší od svých vrstevníků, problémy jim dělají jak předpotopní rodiče a většina dospělých, tak hlavně věk. Nejsou totiž ještě opravdovými muži, ale samozřejmě dětství už mají dávno za sebou. Chtějí strávit prázdniny společně, jenže Vašek dostane k narozeninám od babičky poukaz na zájezd k Balatonu. Honza s Jirkou se proto vypraví na vandr bez něj. Vašek si ale nenechá prázdniny zkazit, uteče z autobusu plného důchodců a vydá se za kamarády. Setká se s nimi v hospůdce v zapadlé vesnici, kde se zrodí úžasný plán. Seznámí se s místní kráskou, která by moc ráda strávila alespoň část prázdnin v Praze. Jirkovi rodiče jsou služebně v Paříži, a tak s ní kluci na pár týdnů vymění jejich luxusní vilu za zchátralý statek. Prožijí báječné dny, zažijí spoustu neuvěřitelných a ztřeštěných příhod se „starousedlíky“, navážou nová přátelství a s pomocí místních dívek se z nich možná konečně stanou chlapi… Panic je nanic je hřejivá komedie plná lechtivého humoru, překvapivých situací a vtipných hlášek. Hlavní role si zahráli začínající herci David Vobořil, Michal Hruška a Tomáš Žatečka. Hlavní dívčí role byla svěřena loňské finalistce Česko hledá Superstar Šárce Vaňkové. Index očekávání 4/10
Experti SEK.SEM.SEXEM! ! od producentů Snowboarďáků !...Maturant Oskar tráví většinu času buď u počítače, nebo s kamarádem Filipem. Když Oskara odmítne dívka a přednost dá movitému spolužákovi Viktorovi, rozhodne se mladý muž radikálně změnit život. Poslední peníze investuje do změny vzhledu, nachází práci v počítačové firmě a rozjíždí první zakázky. Díky své profesi o ně nemá nouzi. Náhle se z něj stává dobře vypadající businessman. Vše by fungovalo naprosto dokonale, kdyby při jedné návštěvě nedošlo k malé nehodě. Oskar by nejraději na lapálii zapomněl, ovšem brzy musí prokázat kvality experta poněkud jiného druhu. Dostává se do šíleného kolotoče bizarních situací, ze kterých není úniku. Přestává mít čas na kamarády, nestíhá přednášky na vysoké. Jeho síly jsou u konce. Jeho patáliím však konec ještě není. Film Experti je další z titulů především pro mladé diváky. Na rozdíl od podobných filmů chce oslovit ty, kteří podobně jako hrdinové filmu - vstupují do dospělého života a hledají prostor pro naplnění svých přání Index očekávání 5/10 (zdroj:www.cinemacity.cz)
Aktuality Začátkem února začalo vysílat rádio Čr 4-Wawe, které je zaměřeno zejména na mladé posluchače a jejich alternativní kulturu. Vysílá v Praze a Středočeském kraji na 100,7 FM a také na internetu www.wave.cz Hned sedm Českých lvů získal film Bohdana Slámy Štěstí. Mimo jiné za nejlepší film a herečku v hlavní i vedlejší roli. Oproti tomu plyšového lva za nejhorší film si za svůj příšerný Kameňák 3 vykoledoval Zdeněk Troška. Překvapivě si ho přišel s úsměvem převzít.
10
Absint Ve Švýcarsku roku 1769 začaly sestry Henriodovy vyrábět chuťově vynikající bylinný likér, který měl léčit různé neduhy. Absint je hořký likér obarvený do zelena extrakty meduňky lékařské. Obsahuje asi 50-70% alkoholu, silice z pelyňku, anýzu, koriandru a fenyklu. Základní bylinou je pelyněk pravý, podle které se také likér jmenuje. Kvůli jedné z chemických substancí pelyňku, tujonu, působí jako halucinogenní droga a nervový jed. Tujon vytváří závislost a při delším požívání způsobuje těžké zdravotní následky. Při přípravě správného nápoje se nad sklenicí s absintem zapálí na speciální děravé lžíci kostka cukru namočená v absintu. Když oheň dohoří, zbytek cukru se rozmíchá a zředí vodou na správný mléčný odstín. Tento likér se stal především ve Francii velmi oblíbeným. A Francie měla z tohoto prodeje ohromné daňové zisky. Mezi umělce, kteří prý díky absintu získávali inspiraci, patřil mimo jiné i Rimbaud, Picasso nebo Vincent van Gogh - ten si právě v důsledku závislosti na abstintu uřízl ucho. Jenže když se zjistily negativní účinky tujonu na lidské zdraví, byl prodej ve většině zemí zakázán - nakonec i ve Francii, ale až roku 1915. Nyní je prodej opět povolen, ale obsah tujonu v jednom litru nesmí přesáhnout 10 miligramů, zatímco dříve to činilo 80 miligarmů na litr. Dnes seženete absint i v červené barvě. Tetování První elektrickou tetovací jehlu vynalezl v 90. letech 19. století Američan Samuel O´Reilly. Do té doby bylo tetování i sebemenšího obrázku velmi bolestivé a hlavně zdlouhavé. Nylon Americký chemik W. H. Carothers vyvinul v roce 1937 vlákno, které bylo jemné, pružné, pevné a trvanlivé - zkrátka nylon. Název prý vznikl za letu z New Yorku do Londýna a byl vytvořen z písmen obou měst. Nylon umožnil výrobu tenkých průsvitných punčoch, které patřičně zvýraznily křivky ženských nožek, a tak se stal okamžitě hitem. Používá se dodnes, jen se stále vylepšuje. SMS místo jízdenky Systém uvedený počátkem tohoto roku do provozu ve finské metropoli umožňuje cestujícím zakoupit pomocí textové zprávy vyslané operátorovi z jejich mobilního telefonu jízdenku na tramvaj či metro. Proběhne-li všechno v pořádku, pasažér poté obdrží od operátora SMS opravňující ho ke vstupu do placeného přepravního prostoru. V případě kontroly jízdenek pak jen zprávu, v níž je uvedena platnost jízdenky, vyvolá zpět na displej telefonu. Rukavice pozná kvalitu Ve Francii vynalezli neobvyklou rukavici. Má 62 senzorů, které zboží otestují a pošlou informaci zákazníkovi. Ten pak například ve sluchátkách uslyší: Pomeranč ze Španělska, zralost 90 procent, kůra bez chemie a bez plísně. –Mareška-
11
Webové stránky: www.boldgames.com HW nároky: P3 800MHz, 256MB RAM
Distributor v ČR: CNI Games Multiplayer: Ano (ale nikdo ho nehraje)
Cena:69Kč(nesmějte se,je to férová cena) Žánr: Taktická střílečka z války ve Vietnamu
Pro svého nepřítele byli jen pouhý stín! Hlásá krabička EW:V o členech speciální jednotky SOA, zapojené do (samozřejmě na straně Američanů) války ve Vietnamu. Sice ji nepomohli vyhrát, zato párkrát pěkně znepříjemnili nepříteli život. V kůži čtyř takových specialistů, vyslaných do džungle, aby ničili mosty, obrněná vozidla nebo zachraňovali zajatce, se ocitnete v této hře vy. Bohužel je otázka, zda se pro vás stanou dobrými přáteli pro dlouhé zimní večery (dvojsmysly bych zrušil), nebo taky jen otravným stínem, který poletí z disku dřív, než řeknete Vietnam. Základní myšlenka zrovna originalitou neoplývá, už byla použita v desítkách jiných her (Hidden &Dangerous, Conflict: Desert Storm) Dostanete pod své velení jednotku a plníte 8 misí v taktické střílečce z pohledu třetí osoby s možností přepnutí se do jakéhokoli člena skupiny. Záměrně jsem nezmínil, že můžete hrát i v pohledu vlastních očí, protože v něm není před vámi vidět zbraň (pouze zaměřovač), a tak atmosféra bitvy okamžitě mizí. Když byla zbraň vidět ve Wolfensteinovi 3D (1990), a dokonce se pohybovala při střelbě, tak proč je to proboha zde takový problém? Tak a máme tu první chybu Elite Warriors. Bohužel ani zdaleka ne poslední. Přes svoji neoriginalitu přináší tato hra alespoň jednu novou věc, která je celkem důležitá. Na úplném začátku každé mise musíte určit nejen složení týmu a jeho vybavení, ale i cestu od místa výsadku k cíli. Cesta se odehrává na 2D mapě, kde je vlaječkou vyznačena vaše jednotka a místa, na kterých si může doplnit zásoby. Občas na vás zaútočí Vietnamci, hra se přepne do normální střílečky a vy jim buď musíte utéct, nebo je jednoduše postřílet. To je vše. Narozdíl třeba od „bullet timu“, kterého se v různých podobách chytila většina akčních her, tahle „vychytávka“ existuje jen v EW. Důvod je docela pochopitelný. Poprvé když hru pustíte, řeknete si: To je originální a skvělá věc!“ Ale postupem času zjistíte, že se jedná spíš o pěkný vopruz, vytvořený programátorem za ne více než pár hodin. Kdyby se alespoň dobře hrála…Nikdo popravdě nečekal další Call of Duty nebo Vietcong, ale stačilo, aby každý úkol byl trochu jiný a nepřátelé o kousek inteligentnější a vaši parťáci o dost samostatnější. Aby vám bylo jasné, jak moc jsou tupí, bude bohatě stačit pár příkladů: Skupina tří vietnamských vojáků se o něčem baví. Odstřelíte jednoho. Zbývající dva se baví dál. Až napodruhé pojme poslední voják podezření, jenže už je pozdě. Vaši parťáci ovládaní počítačem nedokážou lézt přes padlé kmeny a kamení a už vůbec ne do kopce. Jediným řešením je do každého se postupně „převtělit“ a dojít na místo určení ručně. Nebo jindy, než by přešli přes most, jako postava ovládaná vámi, „tvrďácky“ přeplavou řeku. Zpátky na břeh je lovíte většinou pochopitelně sami. Vážně inteligentní. No dobře, podobné 12
problémy s AI mají i daleko dražší hry, ale to Elite Warriors v žádném případě neomlouvá. Na druhou stranu atmosféra džungle, kdy nevidíte ani pár kroků před sebe a z každého houští se může vynořit nepřítel, je velmi povedená. Nebudu tu používat fráze jako „chvílemi si budete připadat jako v opravdovém pralese“, ale atmosféra dostává hratelnost dost podstatně nahoru. Jak je na tom hra po grafické stránce můžete vidět z přiložených screenshotů. Děs, zatvrdlý kdesi v minulém tisíciletí vedle už zmíněných H&D. A to prosím vyšla hra před půl rokem, ne před padesáti. Na jakékoli moderní technologie se pochopitelně kvůli dost omezenému rozpočtu absolutně kašlalo, ale pohyby vojáků působí vyloženě komicky. Představte si desetkrát zrychlené šourání staré babky s těžkou taškou a jste doma. A co teprve když začnou plavat… Les kolem je zpracován obstojně, modely vozidel také, ale voda je například jen hnědá plocha, nic se nevlní ani nešplouchá. Zvuky mě docela zhnusily. Každou chvíli slyšíte mluvit nebo křičet nepřátelské vojáky. Jenomže hra používá stále ten samý zvukový soubor, takže mluví pokaždé o tom samém. Vietnamsky, pochopitelně jim není rozumět. Zbraně od sebe podle zvuku nerozeznáte, to se dalo čekat. Hudba je dost minimalistická a nevýrazná, tím se právě dobře hodí do tísnivé džungle. Multiplayer tak trochu nestojí za řeč, protože sice nabízí klasické možnosti deadmatch, team deadmatch, capture the flag a dokonce kooperativní režim, kde můžete s kamarádem (kamarádku radši neberte v úvahu) procházet jednotlivé mise „bok po boku“, ale narazíte na jednu nepříjemnou věc. Nejsou servery. Kdo by tohle taky po internetu hrál, v době Wolfů a jiných nesrovnatelně kvalitnějších her. Elite Warriors jsem koupil tak trochu ze zvědavosti. Co vám může nabídnout hra za 69 korun? Sotva něco víc než zastaralou grafiku, mizernou umělou inteligenci a osm misí, které pokoříte z ne o moc víc než deset hodin. Naštěstí je aspoň těch osm misí dost slušných, aby vás udržely až do konce, kde vás čeká podobné rozostřené dobové video jako na začátku. To by nebyl nejlepší reklamní slogan: Zajímavosti „Cesta od jednoho hnusného videa Na hře se podílel válečný veterán a (prý) k druhému!“ Když nebudete mít co známý spisovatel major John L. Plaster hrát, jděte do toho, ale nečekejte Po splnění úkolu na vás pokaždé do skvělou hru, maximálně solidní deseti sekund zaútočí malá skupinka hru na dlouhé zimní večery, rozzuřených Vietnamců. Strašný skript. zmiňované na začátku. Ale tak dva. –MynnySlušná atmosféra, historická věrnost Umělá inteligence, grafika, strašně krátké Dvěma slovy: Ujde to. To je trochu málo na to, aby si získala náš obdiv…
13
1.díl V pondělí po ránu mám vždy největší chuť vzít kladivo a zneškodnit nadobro tu věc, která mi právě zkazila celý den. Můj budík. Často mě napadá, jaký dobrodinec mohl vymyslet něco tak….PÍP. Potřást si s ním rukou by bylo to poslední, co by v životě udělal. Vzbudil mě zrovna v tu chvíli, kdy se mi zdálo, že pivo teklo potokem a pečení holubi létali přímo do pusy. Jaká krásná idylka. Jenže dneska si můžu nechat o jídle doopravdy jen zdát, protože nestíhám, nesvačím, nestihnu to, nestačím….. Uff, jen tak tak stihám autobus a to ještě musím udělat cukrbliky na řidiče, aby mi uznal moji, jinak už dávno prošlou, lednovou průkazku. Život je pes. Ale musíme se s ním porvat. Nevím proč, ale nehorázně mě bolí nohy. To bude asi z toho, jak jsem včera asi po půlroce vytáhla svoje kolečkáče. Svět je zlej. A to mě ještě dneska čeká písemka z matiky, na kterou jsem si, jako obvykle, vzpomněla až včera večer. Pešek. Pustím sednout stařenku a až do konce jízdy postávám namáčknutá na dveřích v přeplněnym autobusu. Za dobrotu na žebrotu. Konečně autobusák. Vystoupím jako první (jak jinak, když jsem celou dobu namáčklá na dveřích) a zrovna do kaluže. Jak já zbožňuju tohohle řidiče. Vůbec nebere ohledy na ostatní. Sakra, sice je konec února, ale kosa je tu slušná. Natáhnu se na schodech na lávce. Jsem to ale smolař. Jak se tak zdá, nikdo mi ne a ne pomoct, nebo se alespoň zeptat, jestli jsem v pohodě. To jsou ale móresy. Jasně lidi, jen mě překročte a směle dál! Asi po dvou minutách jsem s to se zvednout a pokračovat v cestě do školy. Můj „pochod na smrt“ mi zpříjemňuje můj MP3 přehrávač. Alespoň někdo konečně vymyslel něco alespoň trochu užitečného (na rozdíl od toho chlápka, co vymyslel budík). Do své milované školičky přijdu přesně za pět minut osm. A to ještě musím ke skříňkám, takže je velice pravděpodobné, že zmeškám fyziku (malý hlásek v mé hlavě si tiše prozpěvuje: „Hurá!“). „Ále ále! Slečna taky ráčila dorazit! Tak si vás hned vyzkoušíme.“ praví učitel a já hledám lopatu, abych se mohla někam zakopat. Když učitel vysloví první příklad, tak můžu přísahat, že jsem nikdy nic takovýho neslyšela. „Takže to máte dnes zase za pět, kdy vy se začnete učit….to je mi tedy záhadou.“ praví klidným hlasem Vomáčka. V duchu si pro sebe říkám: „A co vy, kdy už začnete myslet?“ jenže to je mi teď na nic. Druhá pětka, máma mi určitě koupí celá nažhavená ten mobil, nad kterým jen marně slintám už půl roku. Skvělý, a na hory můžu taky zapomenout. To je dneska den. Proč jsem, já ubohá, raději nezůstala doma a nepředstírala teplotu? Po fyzice zamířím na chemii. Chemii zvládám v pohodě. Moje učitelka je nejlepší kamarádka ze základky mojí mámy. Ale nemyslete si! Nemám žádnou protekci! Jen se dobře učím, když je učitel v pohodě. Taky máte někdy pocit, že je svět a všechno v něm proti vám? Tento pocit já mívám docela často a pravidelně se prohlubuje po matematice. Ano, správně, písemka z matematiky dopadla katastrofálně. U mě se ani nedá čekat nic jiného, protože jsem přirozený antitalent na matematiku. Vždy v pololetí to uhádám na trojku, protože se čtyřkou bych se už nemohla ani vrátit domů, natožpak se mámě podívat do očí. -Jíťa-
-------------------------------------------pokračování příště----------------------------------------------
14
Zábavní strana Nejprve něco na zasmání: "Byla jsem na těhotenských testech." "Jaké byly otázky??" Vyměním pokojového psíka za dvoupokojového. Jsem mladý, 28-letý podnikatel s vilou ve Španělsku a autem Ferrari. Zn.: Nikoho nehledám, jen se chlubím. Přijde Hitler do kostela, poklekne k ukřižovanému Ježíši a začne: "Ó děkuji Ti, že jsi mi dal Rakousko." "Máš štěstí." "Ó děkuji Ti Pane, že jsi mi dal Čechy." "Máš štěstí." Hitler se podiví, ale pokračuje: "Ó děkuji Ti, že jsi mi dal Francii." "Máš štěstí," zní znovu odpověď Ježíše. Hitlerovi to již nedá a tak se zeptá: "Proč mi stále říkáš, že mám štěstí?" "Protože kdybych neměl přibité nohy, tak Tě kopnu do držky." Příslušník volá letecké informace: "Jak dlouho letí letadlo z Prahy do Bratislavy?" "Okamžik," odpoví operátor. Na což policajt: "Děkuji," a zavěsí. Na nastoupenou vojenskou jednotku řve kapitán: "Vojáci, zvednout levou nohu a držet v pravém úhlu!" Jeden popletený voják zvedne omylem pravou nohu, takže vedle sebe jsou dvě zdvižené nohy. Důstojník to uvidí a velice se rozčílí: "Který idiot zvednul obě nohy?" Programe náš, který jsi v paměti i na disku, pozdravené buď jméno i přípona Tvoje, přijď operační systém Tvůj, buď vůle tvých příkazů na tiskárnu i na monitoru. Data naše dej nám dnes a odpusť nám naše vstupní i výstupní chyby, jako i my odpouštíme viníkům, s vadnými logickými obvody. Neuveď nás ve zklamaní a zbav nás napěťových rázů, protože Tvůj je algoritmus, aplikace i řešení zacyklené na věky věků. EXIT
15
V čekárně porodnice čekají tři novopečení otcové: Maďar, černoch a Slovák. Do čekárny vejde sestřička nesoucí tři děti a řekne: „Tatínkové! Máte všichni tři zdravé chlapečky, ale po porodu se nám nějak pomíchali.“ Nato Slovák vyskočí, vytrhne jí z náruče černouška a utíká k východu. Sestřička za ním křičí: „Proč si berete toho černouška!?“ A Slovák odpoví: „Nejsem blázen, přece nebudu riskovat Maďara!“ Přijde chlap v noci na hřbitov a vidí duchy: První duch: "Já sem duch Stalina". Druhý duch: "Já sem duch Lenina". Třetí duch: "Já sem duch Hitlera". A chlap jen řekne: "A já sem duchcát."
Potkali se dva čerti, smutný a veselý. Ten veselý se ptá: "Co ti je, že si takový smutný?" "Ale, pracovní problémy. Dělám na příjmu a v posledním čase nám dělají starosti programátoři..." "Jaké starosti?" "Například včera: Jeden nám tam zlikvidoval polovičku oddělení motorovou pilou, než se nám podařilo vysvětlit mu, že to není další level DOOMu."
Děkujeme Vám, že jste správně vyplnil sčítací dotazníky, jen v kolonce POHLAVÍ stačilo udělat křížek, nemusel jste ho kreslit. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Manželská hádka: "Přiznej se - byla jsi mi nevěrná ?" "Kolikátého ?"
Chlápek jel na obchodní cestu do Evropy. Předtím zajel se svým Rolls-Royce před N.Y. City Bank a zašel dovnitř, kde požádal o okamžitý úvěr pět tisíc dolarů. Úředník byl mírně zaskočen, ale zeptal se na ručení. Chlápek povídá: "Tady máte klíčky od mého Rolls-Royce." Úředník nechal okamžitě zaparkovat auto v garáži banky a vyplatit pět tisíc dolarů. O dva týdny později chlápek přišel do banky splatit půjčku. "Tak to máme pět tisíc dolarů půjčka, k tomu 15.40 úroky," říká úředník za přepážkou. Chlápek vypsal šek, bere si klíčky a odchází. Úředník ho ještě zarazí a říká: "Pane, když jste si vybral půjčku, zjistil jsem, že jste milionář. Můžete mi říci, proč jste si musel půjčovat těch pět tisíc dolarů?" Chlápek se usmál: "Kde jinde na Manhattanu bych mohl dva týdny parkovat svého Rolls-Royce za pouhých 15 dolarů?"
Zase hádanky! Tentokrát mají všechny řešení: (tipy na dodatečný obsah mi určitě pošlete na mail)
1)Máte tři krabice plné kuliček. Jsou označeny nálepkami - 'bílé', 'červené', 'bílé a červené.' Ty označují barvu kuliček, co jsou v krabicích. Jednoho dne Vám někdo nálepky přemístí tak, že žádná není správně. Pokud se nepodíváte do krabic, kolik musíte vytáhnout kuliček, abyste mohli dát všechny popisky správně?
2)Dostali jste devět na pohled stejných mincí, jedna je falešná - lehčí. K dispozici máte rovnoramenné váhy. Jak na dvě vážení zjistíte, která je falešná? 3)Máte dva džbány, pětilitrový a třílitrový, a neomezený zdroj vody. Dokážete odměřit čtyři litry?
4)
Dokážete rozstříhat a poskládat čtverec tak, aby vznikl znak červeného kříže o stejném obsahu? (Kříž se skládá z pěti stejných čtverců)
A abyste to tentokrát neměli tak jednoduché, tak řešení nezveřejníme tady, ale dozvíte se ho až v dalším čísle nebo (daleko dříve) na našich internetových stránkách. -Tůrl-, -Mynny-
16
Anketa Kulturní akce v Králově Dvoře-reportáž Setkání-závěr Fenomén Grand Theft Auto Recenze Psi Ops Sport Zábava Kultura Dal bych si dva dotované školní Gambáče!
Středoškolačka
Těšte se na 10.dubna!
KONTAKT NA REDAKCI: Šéfredaktor: David „Mynny“ Mynář
[email protected] Zábava: Jiří „Tůrl“Turčín
[email protected] Kultura: Jitka Sedlačiková
[email protected] Eliška „Hořká“Marešová
[email protected] Sport: Taťána Čmelíková
[email protected] Informační e-mail:
[email protected] Internetové stránky: www.ichameleon.wz.cz ICQ: 284 644 619 (login: Redakce_Chameleona) Vyšlo 4.3.2006
17
