Nařízení, kterým se mění nařízení č. 4/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává krajský regulační řád pro regulaci zdrojů v hlavním městě Praze Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. X. XXXX vydat podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, toto nařízení: Čl. 1 Příloha č. 1 k nařízení č. 4/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává krajský regulační řád pro regulaci zdrojů v hlavním městě Praze, se mění takto: 1. Bod 2 zní: „2. Řídícím pracovištěm je Magistrát hlavního města Prahy. Při vyhlášení signálu regulace pro oxid siřičitý a pro suspendované částice PM10 se regulují stacionární zdroje. Při vyhlášení signálu regulace pro oxid dusičitý se regulují stacionární a mobilní zdroje.“ 2. Bod 2.1 zní: „2.1. Vydávání signálu upozornění a signálu regulace zdrojům znečišťování ovzduší bude zabezpečováno nepřetržitě v zimním období od 1. 10. běžného roku do 31. 3. následujícího roku pro oxid siřičitý a oxid dusičitý a nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku pro suspendované částice PM10. Kontrolu provádění regulačních opatření provádí Magistrát hlavního města Prahy, Česká inspekce životního prostředí ve spolupráci s Policií České republiky a Městskou policií hlavního města Prahy.“ 3. Bod 3.1 zní: „3.1. Podmínky vyhlašování a odvolávání signálů krajského regulačního řádu: a) Signál upozornění při překročení zvláštních imisních limitů pro oxid siřičitý nebo oxid dusičitý se vyhlašuje a předává subjektům uvedeným v bodě 11 v případě, že byl předpovězen vznik smogové situace nebo byly zjištěny nepříznivé rozptylové podmínky, bylo předpovězeno jejich další trvání a došlo k překročení hodinového průměru koncentrace oxidu siřičitého 250 µg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách nebo k překročení hodinového průměru koncentrace oxidu dusičitého 200 µg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách, přičemž trend hodinových koncentrací těch znečišťujících látek, pro něž byl překročen zvláštní imisní limit, je za posledních 6 hodin rostoucí alespoň na jedné měřící stanici reprezentativní pro území hlavního města Prahy a současně se předpokládá, že tato imisní situace bude trvat nejméně 8 následujících hodin. Trendy koncentrací se v případě oxidu siřičitého a oxidu dusičitého vyhodnocují z časových řad hodinových koncentrací. b) Signál regulace při překročení zvláštních imisních limitů pro oxid siřičitý nebo oxid dusičitý se vyhlašuje a předává subjektům uvedeným v bodě 11 v případě, že byly zjištěny nepříznivé rozptylové podmínky, bylo předpovězeno jejich další trvání a došlo k překročení hodinového průměru koncentrace oxidu siřičitého 500 µg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách nebo k překročení hodinového průměru koncentrace oxidu dusičitého 400 µg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách, přičemž trend hodinových koncentrací těch znečišťujících látek, pro něž byl 1
c)
d)
e)
f)
překročen zvláštní imisní limit, je za posledních 6 hodin rostoucí alespoň na jedné měřící stanici reprezentativní pro území hlavního města Prahy a současně se předpokládá, že tato imisní situace bude trvat nejméně 8 následujících hodin. Trendy koncentrací se v případě oxidu siřičitého a oxidu dusičitého vyhodnocují z časových řad hodinových koncentrací. Signál upozornění při překročení zvláštního imisního limitu pro suspendované částice PM10 se vyhlašuje a předává subjektům uvedeným v bodě 11 v případě, že byl předpovězen vznik smogové situace nebo byly zjištěny nepříznivé rozptylové podmínky, bylo předpovězeno jejich další trvání a došlo k překročení 24 hodinového průměru koncentrace suspendovaných částic PM10 100 µg.m-3, přičemž trend hodinových koncentrací je za posledních 6 hodin rostoucí alespoň na jedné měřící stanici reprezentativní pro území hlavního města Prahy a současně se předpokládá, že tato imisní situace bude trvat nejméně 8 následujících hodin. Trendy koncentrací se v případě suspendovaných částic PM10 vyhodnocují z časových řad klouzavých 12 hodinových průměrů hodinových koncentrací. Signál regulace při překročení zvláštního imisního limitu pro suspendované částice PM10 se vyhlašuje a předává subjektům uvedeným v bodě 11 v případě, že byly zjištěny nepříznivé rozptylové podmínky, bylo předpovězeno jejich další trvání a došlo k překročení 24 hodinového průměru koncentrace suspendovaných částic PM10 150 µg.m-3, přičemž trend hodinových koncentrací je za posledních 6 hodin rostoucí alespoň na jedné měřící stanici reprezentativní pro území hlavního města Prahy a současně se předpokládá, že tato imisní situace bude trvat nejméně 8 následujících hodin. Trendy koncentrací se v případě suspendovaných částic PM10 vyhodnocují z časových řad klouzavých 12 hodinových průměrů hodinových koncentrací. Signál upozornění nebo signál regulace pro oxid siřičitý nebo oxid dusičitý se odvolává v případě, že na žádné měřící stanici reprezentativní pro území hlavního města Prahy není překročen zvláštní imisní limit, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a není na základě meteorologické předpovědi očekáváno zhoršení rozptylových podmínek nebo obnovení meteorologických podmínek podmiňujících vysoké koncentrace v průběhu 48 hodin, následujících po poklesu koncentrací pod hodnoty zvláštních imisních limitů. Časový interval 12 hodin v případě oxidu siřičitého a oxidu dusičitého se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že rozptylové podmínky nelze označit jako nepříznivé a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin nepříznivé rozptylové podmínky nebo meteorologické podmínky podmiňující vysoké koncentrace opět nastanou. Signál upozornění nebo signál regulace pro suspendované částice PM10 se odvolává v případě, že na žádné měřící stanici reprezentativní pro území hlavního města Prahy není překročen zvláštní imisní limit, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 24 hodin a není na základě meteorologické předpovědi očekáváno zhoršení rozptylových podmínek nebo obnovení meteorologických podmínek podmiňujících vysoké koncentrace v průběhu 48 hodin, následujících po poklesu koncentrací pod hodnoty zvláštních imisních limitů.“
4. V poznámce pod čarou č. 2 k bodu 6. písm. b) se za slovo „komunikacích“ doplňuje čárka a slova „ve znění pozdějších předpisů“. 5. V poznámce pod čarou č. 3 k bodu 6. písm. h) se slova „zákona č. 436/2003 Sb.“ nahrazují slovy „pozdějších předpisů.“.
2
6. V poznámce pod čarou č. 4 k bodu 6. písm. l) se slova „zákona č. 150/2000 Sb.“ nahrazují slovy „pozdějších předpisů.“. 7. V bodě 9.1 se text „
[email protected]“ nahrazuje textem „
[email protected]“. 8. Bod 10 zní: „10. a) Při vyhlášení signálu regulace pro oxid siřičitý s příslušnými regulačními řády následující stacionární zdroje: Název a adresa provozovny UJP Praha, a.s., Nad Kamínkou 1345, Praha 5 - kotelna Ministerstvo vnitra ČR, Pelléova, Praha 6 - kotelna Pražská teplárenská a.s., Teplárenská 1, Praha 10 – teplárna Malešice II – černé uhlí
Identifikační číslo provozovny 791730111 730100221 732450119
Identifikační číslo provozovny UJP Praha, a.s., Nad Kamínkou 1345, 791730111 Praha 5 - kotelna Ministerstvo vnitra ČR, Pelléova, Praha 730100221 6 - kotelna Pražská teplárenská a.s., Teplárenská 1, 732450119 Praha 10 – teplárna Malešice II – černé uhlí Pražské služby a.s., Průmyslová, Praha 732450779 10 – ZEVO Malešice Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 728950831 84, Praha 5 – spalovna nebezpečného odpadu
regulují
v souladu
Provozovatel UJP Praha, a.s., Nad Kamínkou 1345, Praha 5 Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, Praha 7 Pražská teplárenská a.s., Partyzánská 1/7, Praha 7
b) Při vyhlášení signálu regulace pro oxid dusičitý s příslušnými regulačními řády následující stacionární zdroje: Název a adresa provozovny
se
se
regulují
v souladu
Provozovatel UJP Praha, a.s., Nad Kamínkou 1345, Praha 5 Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, Praha 7 Pražská teplárenská a.s., Partyzánská 1/7, Praha 7 Pražské služby a.s., Pod Šancemi 444/1, Praha 9 SITA CZ, a.s., Španělská 10, Praha 2
c) Při vyhlášení signálu regulace pro suspendované částice PM10 se regulují v souladu s příslušnými regulačními řády následující stacionární zdroje: Název a adresa provozovny KARE Praha, s.r.o., K Holému vrchu, Praha 5 – drcení kameniva Agma, a.s., Kolbenova 159, Praha 9 – slévárna neželezných kovů Dopravní podnik hl. m. Prahy – Garáž Hostivař Avia Ashok Leyland Motors, s.r.o., Beranových 140, Praha 9
Identifikační číslo provozovny 119800982 731280551 732450441 731430839
Provozovatel KARE Praha, s.r.o., Mezi Vodami 168/37, Praha 4 Agma, a.s., Kolbenova 159, Praha 9 Dopravní podnik hl. m. Prahy, Sokolovská 42/217, Praha 9 Avia Ashok Leyland Motors, s.r.o., Beranových 140, Praha 9 3
Českomoravský cement a.s. – cementárna Radotín Kámen Zbraslav, spol. s r.o., Žitavského 1178, Praha 5 – lom Zbraslav
738620091 310010632
Českomoravský cement a.s., Mokrá 359 Kámen Zbraslav, spol. s r.o., Žitavského 1178, Praha 5
Ke změnám názvu zdrojů nebo změnám provozovatelů uvedených výše, k nimž dojde po dni účinnosti tohoto nařízení a při nichž je provoz zdroje zachován, se nepřihlíží. 9. Za bod 10 se vkládá nový bod 11, který zní: „11. Seznam měřících stanic reprezentativních pro hlavní město Praha, které mají vliv na vyhlášení signálu upozornění nebo regulace Reprezentativní stanice
Kód stanice
Praha 1 – nám. Republiky Praha 2 – Riegrovy sady Praha 4 – Braník Praha 4 - Libuš Praha 5 - Mlynářka Praha 5 - Stodůlky Praha 6 - Suchdol Praha 6 - Veleslavín Praha 8 - Kobylisy Praha 9 - Vysočany Praha 10 - Průmyslová Praha 10 - Vršovice
AREPA ARIEA ABRAA ALIBA AMLYA ASTOA ASUCA AVELA AKOBA AVYNA APRUA AVRSA
Sledované znečišťující látky NO2, PM10 SO2, NO2, PM10 NO2, PM10 SO2, NO2, PM10 NO2, PM10 SO2, NO2, PM10 SO2, NO2, PM10 NO2, PM10 SO2, NO2, PM10 NO2, PM10 SO2, NO2, PM10 SO2, NO2, PM10
Dosavadní body 11 až 14 se označují jako 12 až 15. 10. V bodě 12 se ze seznamu subjektů vypouštějí tyto subjekty: Odbor public relations Magistrátu hlavního města Prahy – odd. tiskové Odbor sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy Odbor uměleckých škol, mládeže a tělovýchovy Magistrátu hlavního města Prahy Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy Centrum dopravních informací Praha SPT TELECOM Reuters Ltd. o.s. Prima televize TV Praha Cable Plus Radio Vox Večerník Praha 11. V bodě 12 se do seznamu subjektů doplňují tyto subjekty: Odbor komunikace Magistrátu hlavního města Prahy Odbor sociální péče Magistrátu hlavního města Prahy Odbor zdravotní péče Magistrátu hlavního města Prahy Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu hlavního města Prahy Prima TV UPC Česká republika Dopravní info.cz 4
12. V bodě 14 písmeno b) zní: „b) druh zvláštního imisního limitu, který byl překročen (signál upozornění nebo signál regulace, znečišťující látka),“ 13. V bodě 14 písmeno d) zní: „d) dotčená území,“ Čl. 2 Příloha č. 3 k nařízení č. 4/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává krajský regulační řád pro regulaci zdrojů v hlavním městě Praze, se mění takto: 1. V bodě 1 se v nadpisu slovo „životního“ nahrazuje slovem „ochrany“. 2. V bodě 1.1 písm. a) se slovo „životního“ nahrazuje slovem „ochrany“. 3. V bodě 1.1 se v poslední větě slovo „životního“ nahrazuje slovem „ochrany“. 4. V bodě 2 se slovo „životního“ nahrazuje slovem „ochrany“. 5. V bodě 3 se v nadpisu slovo „životního“ nahrazuje slovem „ochrany“. 6. V bodě 3 se písmeno d) zrušuje. 7. Bod 4 se zrušuje a dosavadní body 5 až 8 se označují jako 4 až 7. 8. V bodě 4 písm. a) se slovo „životního“ nahrazuje slovem „ochrany“. Čl. 3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem XX.XX.XXXX Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. primátor hl. m. Prahy RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D. první náměstek primátora hl. m. Prahy
5
Důvodová zpráva Hlavní město Praha je z hlediska kvality ovzduší v současné době jednou z několika problematických oblastí v rámci České republiky. I když se situace v posledních letech výrazně zlepšila, přesto na základě vyhodnocení minulého roku 2010 i nadále dochází v Praze k překračování některých imisních limitů, a to na cca 30 % celkové rozlohy města. Největším problémem jsou v současné době v Praze, stejně jako i v dalších oblastech ČR i Evropy, jemné suspendované částice frakce PM10. Zejména imisní limit pro průměrnou denní koncentraci této látky je překračován a nejvíce se podílí na uvedené ploše překročení. Praha je dlouhodobě svými parametry kvality ovzduší řazena do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), ve kterých je stanovena povinnost zřizování smogových varovných a regulačních systémů (SVRS). Na území Prahy byl systém SVRS zaveden již v první polovině 90. let minulého století. Tehdy byly hlavní problémovou látkou oxidy dusíku. Jejich vysoké koncentrace byly příčinou toho, že v listopadu 1996 byl v Praze vyhlášen signál regulace, kdy byla regulována i automobilová doprava. Důsledkem tohoto kroku byly mnohakilometrové kongesce, zejména na hlavních příjezdových komunikacích, na nichž vzdutí dopravy vycházelo až za hranice města. Během této události nebyl pozorován prakticky žádný vliv regulace na kvalitu ovzduší. Regulace trvala pouze jeden den, neboť záhy došlo k výraznému zlepšení rozptylových podmínek a signál regulace byl odvolán. V téže době byla provedena regulace dopravy také v Ústí nad Labem, průběh a vlivy na kvalitu ovzduší byly obdobné. V roce 2002 došlo ke změně legislativy, oxidy dusíku byly nahrazeny oxidem dusičitým. Jak se během času ukázalo, přechod na tuto látku spolu s nastavenou hladinou zvláštních imisních limitů pro vyhlašování signálů a spolu se zlepšující se kvalitou ovzduší v Praze znamenal, že od roku 2002 nebylo nutno vyhlašovat žádné signály. Další novelizaci v oblasti varovných a regulačních systémů přinesla vyhláška č. 373/2009 Sb., kterou byly do systému jako další znečišťující látka přiřazeny suspendované částice PM10. Předkládaná změna stávajícího nařízení č. 4/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává krajský regulační řád pro regulaci zdrojů v hlavním městě Praze, plně reflektuje změny, které byly provedeny na celostátní úrovni vyhláškou č. 373/2009 Sb. Do smogového varovného a regulačního systému hl. m. Prahy se začleňují jako další rozhodná znečišťující látka suspendované částice PM10. V rámci opatření pro signál regulace se u této látky navrhuje regulace stacionárních zdrojů. Není navržena regulace mobilních zdrojů. Tento návrh vzešel z velmi důkladného zkoumání této záležitosti, z rozboru poznatků o dopadech regulací které v minulosti proběhly, ze zákonitostí chování atmosféry a rozptylu látek do ní vnášených a z konzultací a posudků odborných pracovišť. Ze zkušeností s uplatňováním regulačních opatření vyplývá, že reálně je možno při regulaci očekávat v průměru zlepšení stavu kvality ovzduší jen okolo 10 - 15 % aktuálních koncentrací. Pokud by byla regulace dopravy použita, pak by např. při hodnotách klouzavého 24 hodinového průměru koncentrace částic PM10 v úrovni 200 mikrogramů na m3 vzduchu mohlo reálně dojít v blízkém okolí frekventovaných komunikací k poklesu na 160 – 170 mikrogramů. To je ale stále vysoká hodnota, situace by tímto opatřením zdaleka nebyla vyřešena. Při smogových situacích se vysoké hodnoty koncentrací vyskytují prakticky jednolitě na celém území, rozdíly obvyklé za normálních rozptylových podmínek mezi dopravně zatíženými lokalitami a odlehlejšími oblastmi se stírají. Výše uvedené vysoké koncentrace by tedy nepoklesly výrazněji ani mimo komunikace.
Navíc v situaci, kdy dosud nejsou kompletně vybudovány objízdné trasy zcela mimo území Prahy a odklon dopravy by se tedy konal nadále na území Prahy, by se vyšší koncentrace z těch částí Prahy, kde by byla zavedena regulace, pouze přesunuly do jiných částí. Dále je třeba vzít v úvahu, že i v průběhu regulace dopravy poměrně značnou dopravní zátěž generují činnosti, pro které jsou uplatňovány výjimky z regulace, jako je zejména městská hromadná doprava, zásobování, odvoz odpadu apod. Je tedy velmi pravděpodobné, že těmito jevy a spolu se zmatky, kongescemi a prodloužením dopravních tras, vyvolanými regulací, by její výsledný efekt na kvalitu ovzduší mohl být i opačný, tedy zhoršující. Omezení dopravy v rámci smogové regulace není právě z uvedených důvodů v současné době zavedeno nikde v ČR. OOP MHMP v rámci přípravy novely zadal u Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jakožto pracoviště pověřené konzultační činností pro tyto účely Ministerstvem životního prostředí, zpracování studie, která měla navrhnout optimální rozsah a postup města pro případ regulace. Ohledně regulace dopravy studie konstatuje toto: „Z provedené analýzy vyplývá, že snížení intenzity dopravy na úroveň, která odpovídá dnům pracovního volna a pracovního klidu, se příznivě projeví na poklesu úrovně imisních koncentrací PM10. Tento efekt je výrazný pro lokality bezprostředně ovlivněné dopravou. Odezva na lokalitách, reprezentujících pozaďovou úroveň koncentrací, je tlumenější, případně se pokles relativních četností překročení limitních hodnot neprojevuje prakticky vůbec. Výrazný efekt poklesu intenzity dopravy je tudíž omezen pouze na blízké okolí zatížených dopravních tahů. Realizace regulačních opatření v dopravě převedením dopravní zátěže na objízdné trasy by tudíž přispěla ke zlepšení situace v oblastech vlivem dopravy tradičně zatížených, zřejmě by však zároveň vyústila v dočasné přenesení problému imisní zátěže na jiné lokality. V souvislosti s uvedenými závěry nepokládá ČHMÚ zavedení regulace mobilních zdrojů převedením automobilové dopravy na objízdné trasy, vedené po území města s obytnou zástavbou, za přínosnou. Výsledný efekt by neodpovídal vynaloženým nákladům a organizačně-technickým obtížím, spojeným se zavedením takové regulace.“ Nově je do nařízení vkládán výčet šesti zdrojů, které se regulují po vyhlášení signálu regulace pro suspendované částice PM10. Tento výčet je výstupem ze studie, která vyhodnotila imisní dosah třiceti emisně nejvydatnějších zdrojů na území hlavního města Prahy podle emisní bilance roku 2009. Kritériem pro zařazení do výčtu byl příspěvek k maximálním průměrným denním koncentracím suspendovaných částic PM10 větší než 1 µg.m-3, pokud se vyskytuje ve vzdálenosti od zdroje větší než 1 kilometr. Je nutno konstatovat, že v Praze se v současné době nenachází žádný významně velký zdroj prašnosti. O tom svědčí i fakt, že do ústředního regulačního řádu, v rámci něhož jsou signály vyhlašovány ústředně na úrovni Ministerstva životního prostředí, není zařazen ani jeden pražský zdroj. Do nařízení se nově rovněž zařazuje také seznam měřících stanic reprezentativních pro hlavní město Praha, které jsou určující pro vyhlášení signálů upozornění a regulace. Tento seznam byl převzat ze studie ČHMÚ zpracované pro návrh optimálního rozsahu a postupu města pro případ regulace. Obsahuje 12 stanic Automatického imisního monitoringu (AIM) v Praze. Pro vyhlašování signálů budou vždy použity všechny stanice, na kterých je měřena ta látka, pro níž se signál bude vyhlašovat. Vzhledem k relativně malé rozloze Prahy a vysoké hustotě stanic není navrženo přiřazování vybraných stanic jednotlivým zdrojům, jak je tomu v některých jiných oblastech.
Zdůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu K čl. 1: Bod 1. Do smogového varovného a regulačního systému hl. m. Prahy se tímto ustanovením začleňují jako rozhodná znečišťující látka suspendované částice PM10. V rámci opatření pro signál regulace se u této látky navrhuje regulace stacionárních zdrojů v rozsahu uvedeném dále v čl. 1 bodě 8 novely. Není navržena regulace mobilních zdrojů. OOP MHMP velmi důkladně zkoumal tuto otázku, vycházel z poznatků o dopadech regulací, které v minulosti proběhly, a rovněž ze zákonitostí chování atmosféry a rozptylu látek do ní vnášených. Ze zkušeností s uplatňováním regulačních opatření lze vyvodit závěr, že reálně je možno očekávat zlepšení stavu kvality ovzduší okolo 10 - 15 % aktuálních koncentrací. Pokud by byla regulace dopravy použita, pak by např. při hodnotách klouzavého 24 hodinového průměru koncentrace částic PM10 v úrovni 200 mikrogramů na m3 vzduchu mohlo reálně dojít v blízkém okolí frekventovaných komunikací k poklesu na 160 – 170 mikrogramů. To je ale stále vysoká hodnota, která situaci rozhodně neřeší. Vedle toho, v situaci kdy dosud nejsou kompletně vybudovány objízdné trasy zcela mimo území Prahy a odklon by se konal pouze na území Prahy, by z celkového hlediska mimo blízké okolí komunikací nejspíše nenastalo ani toto zlepšení, přičemž by se vyšší koncentrace z těch částí Prahy, kde by byla zavedena regulace, přesunuly do jiných částí. O tom svědčí poznatky z regulací dopravy v 90. letech zde v Praze a v Ústí nad Labem. Je třeba si uvědomit, že i v průběhu regulace dopravy poměrně značnou dopravní zátěž generují činnosti, pro které jsou uplatňovány výjimky z regulace, jako je zejména městská hromadná doprava a zásobování, odvoz odpadu apod. Omezení dopravy v rámci smogové regulace není v současné době zavedeno nikde v ČR. OOP MHMP v rámci přípravy novely zadal u Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jakožto pracoviště pověřené konzultační činností pro tyto účely Ministerstvem životního prostředí, zpracování studie, která měla navrhnout optimální rozsah a postup města pro případ regulace. Ohledně regulace dopravy studie konstatuje toto: „Z provedené analýzy vyplývá, že snížení intenzity dopravy na úroveň, která odpovídá dnům pracovního volna a pracovního klidu, se příznivě projeví na poklesu úrovně imisních koncentrací PM10. Tento efekt je výrazný pro lokality bezprostředně ovlivněné dopravou. Odezva na lokalitách, reprezentujících pozaďovou úroveň koncentrací, je tlumenější, případně se pokles relativních četností překročení limitních hodnot neprojevuje prakticky vůbec. Výrazný efekt poklesu intenzity dopravy je tudíž omezen pouze na blízké okolí zatížených dopravních tahů. Realizace regulačních opatření v dopravě převedením dopravní zátěže na objízdné trasy by tudíž přispěla ke zlepšení situace v oblastech vlivem dopravy tradičně zatížených, zřejmě by však zároveň vyústila v dočasné přenesení problému imisní zátěže na jiné lokality. V souvislosti s uvedenými závěry nepokládá ČHMÚ zavedení regulace mobilních zdrojů převedením automobilové dopravy na objízdné trasy, vedené po území města s obytnou zástavbou, za přínosnou. Výsledný efekt by neodpovídal vynaloženým nákladům a organizačně-technickým obtížím, spojeným se zavedením takové regulace.“ Bod 2. V souladu s ustanovením přílohy č. 3 vyhlášky č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 553/2002 Sb.), se rozšiřuje časové rozpětí vydávání signálu upozornění a signálu regulace zdrojům znečišťování ovzduší z období od 1. 10. běžného roku do 31. 3. následujícího roku na rozpětí celoroční, přičemž v období od 1. 4. do 30. 9. kalendářního roku bude toto vydávání signálů zajišťováno jen pro suspendované částice PM10.
Bod 3. Změna, která znamená doplnění rozhodných znečišťujících látek o suspendované částice PM10 a stanovení podmínek pro vyhlašování a odvolávání jednotlivých signálů, plně přebírá ustanovení, jak jsou specifikována v příloze č. 3 vyhlášky č. 553/2002 Sb. Body 4., 5. a 6. Právní předpisy uvedené v poznámkách pod čarou č. 2, 3 a 4 byly v průběhu času opakovaně novelizovány, proto je jejich citace pozměněna podle pravidel. Bod 7. Mění se e-mailová adresa tak, aby odpovídala současnému stavu. Bod 8. Z výčtů zdrojů, které se regulují po vyhlášení signálu regulace pro oxid siřičitý a oxid dusičitý, byly vyjmuty zdroje, které v průběhu času zanikly. Nově byl stanoven výčet zdrojů, které se regulují po vyhlášení signálu regulace pro suspendované částice PM10. Tento výčet byl převzat ze studie, která vyhodnotila imisní dosah třiceti emisně nejvydatnějších zdrojů na území hlavního města Prahy podle emisní bilance roku 2009. Kritériem pro zařazení do výčtu byl příspěvek k maximálním průměrným denním koncentracím suspendovaných částic PM10 větší než 1 µg.m-3, pokud se vyskytuje ve vzdálenosti od zdroje větší než 1 kilometr. Bod. 9 Do nařízení se nově zařazuje seznam měřících stanic reprezentativních pro hlavní město Praha, které jsou určující pro vyhlášení signálu upozornění nebo regulace. Tento seznam byl převzat ze studie ČHMÚ pro návrh optimálního rozsahu a postupu města pro případ regulace. Obsahuje všechny stanice Automatického imisního monitoringu (AIM) v Praze s výjimkou tří dopravních stanic (Praha2 - Legerova, Praha 8 - Karlín a Praha 5 – Smíchov). Údaje z těchto stanic jsou silně ovlivněny blízkou dopravou, jejich reprezentativnost pro jejich okolí je malá a jsou do systému AIM zařazeny k jinému účelu, než je smogová regulace. Pro vyhlašování signálů budou vždy požity všechny stanice, na kterých je měřena ta látka, pro níž se signál bude vyhlašovat. Body 10 a 11. V seznamu subjektů pro předávání signálů došlo v průběhu času ke změnám, některé subjekty zanikly, některé změnily název. Tyto změny jsou začleněny do změny nařízení. Body 12 a 13. Tyto drobné změny textu jsou převzaty z přílohy č. 5 vyhlášky č. 553/2002 Sb., která mírně upravila znění některých bodů pro jejich lepší definici a srozumitelnost. K čl. 2: Body 1 až 5 a 8. Reflektuje se změna názvu odboru MHMP, který je pověřen činností řídícího pracoviště smogového varovného a regulačního systému. Body 6 a 7. Oznamování vyhlášení nebo odvolání jednotlivých signálů dle stávajícího předpisu pěti vyjmenovaným subjektům odlišným postupem než subjektům ostatním bylo vyhodnoceno jako nesystémové a nepotřebné. Subjekty jsou zahrnuty ke všem ostatním subjektům pro vyrozumívání a pro všechny bude tento úkon jednotně zajišťovat Operační středisko Krizového štábu (OS KŠ).
