Zemědělství ČR a jeho vliv na krajinu
Faktory ovlivňující zemědělství České republiky Hodnocení kvality zemědělského půdního fondu Pěstování plodin Chov hospodářských zvířat Zemědělství a životní prostředí
Zemědělství
Literatura: GÖTZ, A., NOVOTNÁ, M. Geografie zemědělství. Plzeň : ZČU. 1996. JANČÁK, V., GÖTZ, A. Územní diferenciace českého zemědělství a její vývoj. Praha : Přírodovědecká fakulta UK. 1997 BIČÍK, I., JANČÁK, V., Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Praha : Přírodovědecká fakulta UK. 2005.
Zemědělství
2003 podíl počtu zaměstnaných v zemědělství - 3,4 % podíl na HDP činil 2,6 % zajišťuje výživu dodává suroviny (i paliva) utváří podobu krajiny Ekologicky bylo v roce 2003 obhospodařováno 4,6 % půdy, zatímco v roce 1995 jen 0,4 %.
Krajina v roce 1000 Krajina v roce 1990 Diferenciace zemědělství
na základě klimatické diferenciace půdní diferenciace
Podmíněnost zemědělství klimatickým podmínkám Podmíněnost zemědělství půdním podmínkám Zemědělské oblasti
Atlas ČSSR (1966), Školní atlas Česká republika a Evropa (2005) 5 výrobních oblastí:
kukuřičná řepařská bramborářská bramborářsko – ovesná horská
Zemědělské výrobní oblasti vznikly na podkladě 4 zemědělských výrobních typů (výzkum v 50. letech): kukuřičný řepařský bramborářský horský
Výrobní typ kukuřičný
rovina nebo mírně zvlněný terén do 200 m n.m. průměr. roční teplota - 9° C a více průměr. roční srážky – do 500 mm pěstuje se obilí, kukuřice, zelenina vyskytuje se – Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval
Výrobní typ řepařský
rovina nebo mírně zvlněný terén
do 350 m n.m. průměr. roční teplota 8 - 9° C průměr. roční srážky – do 600 mm pěstuje se obilí, cukrová řepa, zelenina vyskytuje se – Hornomoravský úval, Česká křídová tabule
pahorkatina do 550 m n.m. průměr. roční teplota 6 - 8° C průměr. roční srážky – 600 - 800 mm pěstuje se obilí, brambory, pícniny vyskytuje se – část Českomoravské vrchoviny, vyšší polohy jižních a západních Čech,
Výrobní typ bramborářský
Výrobní typ horský
vrchoviny nad 600 m n.m. průměr. roční teplota pod 6° C průměr. roční srážky – nad 800 mm málo orné půdy, více luk a pastvin vyskytuje se – nižší polohy hor
Klasifikace zemědělských oblastí zpracovaná v 70. letech Zemědělské přírodní oblasti nížinné teplé (3 oblasti) nížinné (4 oblasti) pahorkatinné (4 oblasti) vrchovinné (3 oblasti)
Klasifikace zemědělských oblastí zpracovaná v 70. letech Využita:
Atlas ČSSR. Praha : Geodetický a kartografický podnik. 1984 Česká republika, sešitové atlasy pro základní školy. Praha : Kartografie. 1993. Česká republika, sešitové atlasy pro základní školy. 2. vydání. Praha : Kartografie. 1995.
Klasifikace zemědělských oblastí zpracovaná v 80. letech Využito hodnocení bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Výrobní oblasti kukuřičná řepařská obilnářská bramborářská pícninářská
Bonitované půdně ekologické jednotky ( B P E J)
vznikly na základě terénního půdoznaleckého průzkumu zemědělské pozemky byly rozděleny homogenní plochy tak, aby každé ploše mohla být přidělena hodnota BPEJ jsou popsány ve „Vyhlášce Ministerstva zemědělství ze dne 15. prosince o 1998“ podle § 8 odst. 8 zákona č. 284/1991 Sb., pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb.
Bonitované půdně ekologické jednotky ( B P E J)
Kód BPEJ 1 2 3 4 5
Ceny zemědělských pozemků podle BPEJ
Kód BPEJ
Kč/m2
00100 00411 12113 12252
12,52 4,70 1,92 2,21
Výrobní zemědělské oblasti vytvořené pomocí BPEJ
Konstrukce oblastí: pomocí BPEJ se modeluje produkční schopnost území se zařazují do produkčních tříd podle produkční schopnosti půd kukuřičná, řepařská, obilnářská, bramborářská, pícninářská
Výrobní zemědělská oblast kukuřičná
pěstování - kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilná zelenina, teplomilné ovoce, vinná réva charakteristika
suma teplot na 10°C – 2800° roční průměrná teplota na 9°C 30 – 40 % pravděpodobnost suchých období nadmořská výška – do 250 m n.m. Půdy – černozemě, nivní půdy Znojmo, Hodonín, Břeclav
Výrobní zemědělská oblast řepařská
pěstování - cukrovka, obilí, zelenina, ovoce, charakteristika
suma teplot na 10°C – 2400 - 2800° roční průměrná teplota na 8 - 9°C 10 – 60 % pravděpodobnost suchých období nadmořská výška – 250 – 350 m n.m. půdy – černozemě, hnědozemě 20 % území - Prostějov, Olomouc, Hradec Králové, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Kolín, Nymburk, Jičín, Vyškov, Brno venkov, Mladá Boleslav, Mělník, Litoměřice
Výrobní zemědělská oblast obilnářská
pěstování - obilí, řepka, chmel charakteristika
není klimaticky vyhraněna nadmořská výška – 350 – 500 m n.m. půdy – černozemě, hnědozemě 25 % území - Rakovník,Třebíč, Plzeň jih, Plzeň sever, Beroun, Písek, České Budějovice, Domažlice, Semily, Zlín, Trutnov, Svitavy,
Výrobní zemědělská oblast bramborářská
pěstování - brambory, řepka, len charakteristika
Mírně teplá až mírně chladná roční průměrná teplota na 8 - 9°C 5 – 15 % pravděpodobnost suchých období nadmořská výška – 400 – 600 m n.m. půdy – hnědé půdy na krystaliniku 12 % území – Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Tábor, Pelhřimov, Jihlava, Klatovy
Výrobní zemědělská oblast pícninářská
Extenzivní chod dobytka, pěstování brambor charakteristika
chladný klimatický region vyšší sklonitost půdy – kamenité, hnědé půdy 4 % území – Český Krumlov, Prachatice, Klatovy, Jablonec, Trutnov, Ústí nad Orlicí, Šumperk, Vsetín
Využití zemědělského půdního fondu (ZPF)
ZPF – 4,3 mil. ha, 54 % území Struktura ZPF
Regionální diferenciace
Vývoj ZPF Zemědělství před r. 1990
Na zemědělské půdě hospodaří jednotná zemědělská družstva státní statky vojenské statky soukromý sektor - nepatrný
Transformace zemědělství
Majetkoprávní transformace 1991/92 rehabilitace a restituce 1992/93 transformace zemědělských družstev 1994/95 privatizace státního majetku
Zemědělství
pěstování plodin
chov hospodářských zvířat
Pěstování plodin Změny v pěstování plodin Intenzita rostlinné výroby Obiloviny
pšenice ječmen žito oves žitovec – triticale kukuřice
Obiloviny – alternativní zemědělství
Pšenice jednozrnka
Pšenice dvouzrnka
Pšenice špalda
Obiloviny – alternativní zemědělství
Nahý ječmen
Nahý oves
Obiloviny – alternativní zemědělství
Proso seté Pohanka setá
Laskavec – Amarant Merlík chilský
Luskoviny
hrách čočka fazole krmné luskoviny
Okopaniny
brambory cukrová řepa
Olejniny
• • • • •
řepka slunečnice hořčice mák sója
Další plodiny
Přadné rostliny • len Léčivé rostliny • námel • heřmánek • máta peprná
Další plodiny
Kořeninové rostliny • kmín • fenykl • majoránka
Další plodiny
Ostatní technické plodiny • tabák • čekanka
Krmiva na orné půdě
Pícniny jednoleté
kukuřice luskoobilní směsky krmný bob
Pícniny víceleté jetel vojtěška
jetelotravní směsi
Krmné okopaniny krmná kapusta tuřín
Zelenina a ovoce
Zelenina • mrkev, zelí, kapusta, květák, kedlubny, celer, cibule, česnek, okurky, rajčata, papriky, pórek Ovoce • jablka, hrušky, švestky, třešně, višně, vlašské ořechy, rybíz, jahody • meruňky, broskve
Vinná réva a chmel
Vinná réva
Jižní Morava úpatí Českého středohoří Mostecko
Chmel
Žatecko Úštěcko Tršicko
Vývoj zemědělské produkce
Chov hospodářských zvířat
Skot Prasata Ovce Koně D r ůbež Ostatní zvířata
Stavy hospodářských zvířat
Chov skotu Chov skotu
1,4 mil. skotu, z toho 570 tis krav (ČSU, Praha 1.3.2005) dlouhodobá tradice v minulosti kromě produkce mléka a hovězího masa byla využívána i jeho tažná síla v 70. a 80. letech 20. stol. ¨ „zprůmyslnění“ chovů
dnes je rozšiřováno několik desítek masných plemen skotu
intenzita chovu – počet ks skotu na 100 ha ZP
Intenzita chovu skotu Plemena skotu v ČR
mléčná – chov v zemědělských výrobních oblastech kukuřičné, řepařské, obilnářské masná - chov v méně příznivých oblastech (Less Favoured Areas – LFA) kombinovaná
Mléčná plemena skotu Masná plemena skotu Kombinovaná plemena skotu Chov prasat
chov – 2,88 mil. prasat, z toho 233 tis. prasnic tradiční odvětví krmivo - obilí, brambory 70. - 80. léta 20. stol ¨ „zprůmyslnění“ chovů intenzita chovu – počet ks prasat na 100 ha OP
Intenzita chovu prasat Plemena prasat Chov ovcí a koz
Ovce
horské a podhorské oblasti 140 tis. Tradiční – valaška, šumavka
Kozy
chov se rozšiřuje 12 tis.
dříve jako tažná síla v druhé polovině 20. století
Chov koní
výrazný pokles
1950 – 400 tis. koní 1996 – 18 tis. koní
Chov pro lesní práce
současný stav
chov pro rekreační účely, koně pro sport
hřebčíny a hřebčince
Kladruby nad Labem, Xaverov, Písek, Netolice, Nemošice, Nové Dvory, Slatiňany, Pohořelice, Tlumačov, Albrechtovec, Napajedla
Chov drůbeže
Chov ostatních zvířat
králíci kožešinová zvířata pštrosi
Včelařství
v našich podmínkách potřeba 700 tisíc včelstev rovnoměrně rozmístěných na území republiky k zajištění opylení entomofilních druhů rostlin zajišťují malovýrobci český med ¨ kvalita, vývoz
problém ¨ dovoz levných medů (Argentina, Čína)
Včelařství Rybolov
(2005)
chov ryb na 24 tisících rybníků o celkové ploše 52 tisíc ha produkce 20 tis. tun ryb ročně chovné ryby
k ap r - 8 4 % tolstolobici a amur bílý (5%) pstruh duhový a siven americký candát obecný, štika obecná, sumec velký, lín obecný ostatní
zájmoví rybáři
Rybolov
sdruženi v Českém a Moravském rybářském svazu. mohou lovit ryby na více než 50 000 ha rybářských revírů pstruhového a mimopstruhového charakteru v roce 2004 nalovili 5 000 tun ryb
Myslivost
5 697 honiteb na celkové výměře honební plochy 68111 km2, z toho: 176 obor s výměrou 436 km2 265 bažantnic s výměrou 920 km2 průměrná výměra honitby je 1196 ha
Myslivost
Zemědělství ovlivňuje krajinu Ovlivnění krajiny zemědělstvím
Méně příznivé oblasti Environmentální opatření v oblasti zemědělství
vytvořit podmínky pro rozvoj multifunkčního zemědělství; posilovat mimoprodukční funkce půdy, zlepšovat možnosti rekreačního využití zemědělské krajiny (vyšší rozmanitost druhů hospodářských zvířat a zemědělských plodin, lepší prostupnost, péče o pozemky); podporovat komplexní pozemkové úpravy zlepšující ekologickou stabilitu krajiny; podporovat ekologicky šetrné způsoby hospodaření (ekologické a integrované zemědělství), s cílem zvýšit podíl plochy zemědělského půdního fondu, na kterém je provozováno ekologické zemědělství do roku 2010 minimálně na 10% zejména ve zvláště chráněných územích a chráněných oblastech přirozené akumulace vod;
optimalizovat zastoupení jednotlivých druhů pozemků v závislosti na přírodních a stanovištních podmínkách; podporovat zvýšené využívání zemědělské biomasy jako obnovitelných surovin a pro energetické účely, aniž by docházelo k nežádoucímu rozšíření invazních druhů rostlin; omezit plošné i bodové znečištění povrchových a podzemních vod, zejména kontrolou dodržování správné zemědělské praxe při skladování a aplikaci agrochemikálií a statkových hnojiv;