Bankovní institut vysoká škola Praha Právo a veřejná správa
Exekuční řízení podle zákona č. 120/2001 Sb. Bakalářská práce
Autor:
Kristina Košťálová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Tomáš Hájek
červen 2012
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou, práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
podpis autora V Krupce dne 29. června 2012
Kristina Košťálová
Poděkování Děkuji panu Mgr. Tomáši Hájkovi za profesionální a metodické vedení při zpracování bakalářské práce, děkuji za jeho trpělivost a ochotu.
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na problematiku provádění soudních exekucí podle Exekučního řádu zákona č. 120/2001 Sb. (dále jen EŘ). Objasňuje význam EŘ, předkládá orientaci v problematice celého exekučního řízení a částečné spojitosti s Občanským soudním řádem zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen OSŘ). Pozornost je věnovaná i osobě samotného exekutora. Druhá část je věnována charakteristice exekučních titulů a jejich popisu. Ty jsou hlavním předpokladem pro nařízení exekučního řízení. Vyzdvihnuty jsou i formální stránky těchto titulů. Pro představu jsou zapracovány i vzory různých exekučních titulů.
Klíčová slova exekuce, exekutor, exekuční titul, povinný, oprávněný
Annotation Bachelor thesis deals with the implementation of judicial executions under the Execution Code No. 120/2001 Coll. It explains the significance of Execution Code, gives the orientation in problem of the whole execution proceeding and partial clarification of conjunction with the Civil Procedure Code No. 99/1963 Coll. Attention is paid to the executor and the person himself. The second part is devoted to characteristics of executory titles and their clarifications. These are the main assumptions for the enforcement proceedings. Elevating are the formal sides of these titles. For illustration are incorporated the patterns of different executory titles. Keywords execution, executor, Enforcement (exekutorytitle), debtor, authorised..
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................... 6
2
Současná právní úprava ...................................................................................................... 8 2.1
Exekutor – jmenování, odvolání, zaměstnanci...................................................... 8
2.2
Exekuční řízení .................................................................................................... 12
2.3
Doručování písemností ........................................................................................ 12
2.4
Účastníci řízení .................................................................................................... 13
2.5
Nařízení exekuce ................................................................................................. 14
2.6
Způsoby provedení exekuce ................................................................................ 15 2.6.1 Peněţitá plnění ............................................................................................. 16 2.6.2 Exekuce na nepeněţitá plnění ...................................................................... 21
2.7
Princip obrany a ochrany povinného při exekučním řízení ................................. 22 2.7.1 Odklad exekuce ............................................................................................ 22 2.7.2 Odvolání proti usnesení o nařízení exekuce................................................. 23 2.7.3 Zastavení exekuce ........................................................................................ 23
3
Exekuční titul.................................................................................................................... 25 3.1
Vybrané příklady exekučních titulů .................................................................... 27 3.1.1 Notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti .................................... 28 3.1.2 Exekutorský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti .............................. 29 3.1.3 Rozhodčí nález ............................................................................................. 32 3.1.4 Platební rozkaz a směnečný platební rozkaz ................................................ 35 3.1.5 Rozsudek ...................................................................................................... 37 3.1.6 Platební výměry na poplatky, blokové pokuty ............................................. 45
4
Závěr ................................................................................................................................. 49
Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 50 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 53 Seznam příloh ........................................................................................................................... 54
1 Úvod Exekuce jsou stále častěji diskutovaným tématem. Důvodem, stoupajících případů exekucí je neustále se zvyšující počet obyvatel, kteří nedokáţou dostát svým závazkům. Příčina je zcela jednoduchá. Ţivotní úroveň v ČR od roku 1993 do roku 2010 podle současných dostupných statistik neustále stoupá. Úvěry vzrostly z cca 93 mld. Kč na cca 1 044 mld.1,2 Ve vzrůstajícím počtu úvěrů je moţné vidět příčinu stoupajícího mnoţství exekucí. Někteří lidé totiţ nejsou schopni správně odhadnout své moţnosti. Pokud jim se zvyšuje měsíční příjem, cítí jakousi sílu dosáhnout všeho, po čem touţili a v tu chvíli přestávají reálně uvaţovat, počítat. Příčinou je absence tzv. finanční gramotnosti. Ta je v posledních letech v zorném poli státu, potaţmo ministerstva školství i dalších institucí, které se snaţí neznalost ve finančních záleţitostech napravit. Ovšem důsledky nelze ihned zvrátit. Právě díky této neznalosti, lidé velmi často podléhají „růţovému― okolí a dostávají se do dluhové spirály. Vzhledem k zvýšenému počtu exekučních řízení sehrává důleţitou úlohu i zavedení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (EŘ) a o změně dalších zákonů, který nabyl účinnosti v plném rozsahu dnem 1. září 2001. Je velmi přínosný, neboť zefektivnil vymáhání práva exekuční cestou. Delegoval část pravomoci soudu (ta, která je uplatňována po vydání soudního rozhodnutí i rozhodnutí dalších orgánů pro oblast výkonu rozhodnutí a exekučního řízení) na nestranného a nezávislého exekutora. V České republice v loňském roce, tedy v roce 2011 nařídily soudy 936 tisíc zákroků, kdy proti dluţníkům museli zasáhnout exekutoři, coţ je přibliţně o 234 tisíc víc neţ v předchozím roce.3 Rovněţ je varující i stoupající počet soudních rozhodnutí. Z toho je zřejmé, ţe se do finančních potíţí dostává mnohem větší mnoţství občanů. Jelikoţ lidé stále více neplatí, stávají se výkony rozhodnutí a exekuce jakýmsi trendem.4 Mezi veřejností je mnoho nejasností právě o soudních exekucích. Málokdo ví, jakým procesem musí celý případ projít, neţ se dostane k samotnému exekutorovi. Není ani přílišné povědomí o tom, jak je moţné vyuţívat sluţeb advokátů v celém exekučním řízení.
1
MPSV ČR Motiv8 Práce - Lidé – Souvislosti, 2010 3 Počet nařízených exekucí loni stoupl o 234.000 na 936.000. Finanční noviny 2012 4 JOHÁNEK, T. Za růstem počtu exekucí stojí nezodpovědnost dlužníků. 2010 2
6
Cílem této bakalářské práce je v jakémsi celku nastínit současnou právní úpravu civilněprávní exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb. (Exekuční řád) a vysvětlit, kdy je moţno nařídit a vést exekuční řízení. Ačkoliv způsoby provedení exekuce nejsou přímo náplní bakalářské práce, je jejich zpracování vhodné z důvodu komplexnosti celé práce. Hlavní částí bude vypracování vybraných exekučních titulů, včetně jejich základních náleţitostí a významu.
7
2 Současná právní úprava Vývoj exekučního řízení lze nalézt jiţ v právu římském. Od té doby vykonalo velký kus cesty k té podobě, v jaké ho známe dneska. Přesto byl dlouho stav při vymáhání práva, při soudním nuceném výkonu rozhodnutí nepříliš uspokojivý. To vedlo k tomu, ţe v roce 2001 byl schválen zákon č. 120/2001 Sb. tzv. Exekuční řád (dále jen EŘ).5 Část exekučního řízení dle EŘ je zaloţena na vztahu subsidiarity k OSŘ. To znamená, ţe OSŘ se pouţije tam, kde EŘ nemá ţádná zvláštní ustanovení. Vyţaduje to i nutnost vykládání shodných procesních termínů ve shodě s výkladem, který je pouţitý ve výkonu rozhodnutí v případě, ţe zvláštní povaha exekučního řízení takový výklad nevylučuje. Z tohoto důvodu je třeba pečlivě vnímat odlišnosti exekučního řízení (při postupování podle EŘ) od řízení o výkonu rozhodnutí (při postupování podle OSŘ). V hlavě I. EŘ – základní ustanovení, jsou vymezeny dva základní pojmy, které jsou dále v zákoně uváděny. Pojmy jsou: exekutor a exekuční činnost.
2.1
Exekutor – jmenování, odvolání, zaměstnanci Soudní exekutor je fyzická osoba s dokončeným vysokoškolským vzděláním,
nejméně magisterského stupně v oboru práva, bezúhonný a způsobilý k prvním úkonům, který je jmenován Ministrem spravedlnosti do úřadu, jehoţ předmětem činnosti je nucené vykonávání exekučních titulů, které přikazují něco konat, dát, něčeho se zdrţet nebo něco strpět. V kaţdém obvodu okresního soudu má být minimálně jeden exekuční úřad, ale v současné praxi to tak není. Exekutor má právo vykonávat svou činnost na celém území ČR. Ministru spravedlnosti také přísluší právo exekutora odvolat, například na návrh Exekutorské komory (dále jen komory), na ţádost exekutora, jestliţe byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností. Na základě kárného opatření odvolání z exekutorského úřadu, jestliţe exekutor nedoloţí Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za škodu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví. A také tehdy pokud si exekutor do 3 měsíců po sloţení
5
zákon č. 120/2001 Sb. , Exekuční řád, dále jen EŘ
8
slibu bez váţných důvodů neotevře kancelář v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován.6 Exekutor můţe zaměstnávat zaměstnance. Na základě písemného zmocnění uděleného exekutorem mohou jeho zaměstnanci vykonávat jednotlivé úkony exekuční činnosti a další činnosti za podmínek a v rozsahu stanoveným v EŘ.7 Zejména se jedná např. o vykonavatele, které uţívá např. k mobiliární exekuci a exekutorského koncipienta. Činnost exekutora spočívá v tom, ţe vykonává exekuční tituly, mezi které řadíme pravomocný rozsudek soudu, rozhodčí nález, notářský zápis, exekutorský zápis, vykonatelné rozhodnutí správního orgánu. Nejrozšířenější činností je výkon takových titulů, které ukládají něco uhradit. Exekutor vykonává nepeněţité plnění. Funkce exekutora musí být vykonávána v první řadě nezávisle. Nezávislost exekutora spočívá v tom, ţe je vázán jenom právním řádem, konkrétně ústavou, zákony a závaznými předpisy či rozhodnutím soudů. Dále je nutné splnění podmínky bezúhonnosti a způsobilosti k právním úkonům. Zajištění kvalifikovaného výkonu exekuční činnosti garantuje u uchazeče vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno na právnické fakultě vysoké školy ČR. Dále musí být tříletá praxe u soudního exekutora a především úspěšné sloţení exekutorské zkoušky. Při jeho činnosti je nutná i nestrannost. Pojem jako takový není přímo zákonem ustanoven, ale vyplývá z § 28 EŘ. V něm je stanoveno, ţe úkony exekutora jsou úkony soudu. K tomu slouţí i určitá omezení v jiné výdělečné činnosti, tak aby bylo zabráněno střetu zájmů. Exekutor má povinnost provádět exekuce v takovém pořadí, v jakém mu byla doručena usnesení o nařízení exekuce (den a čas doručení). Tímto je zamezeno tomu, aby některé pohledávky nebyly z osobních důvodů exekutorem upřednostňovány. Výjimku tvoří přednostní pohledávky, které legální jsou a mají vţdy lepší pořadí při uspokojování. Je moţné, ţe i přes dodrţení této zásady, nemusí být dříve zahájené exekuce skončené před exekucemi zahájenými později. Mezi přednostní pohledávky řadíme: pohledávky za neuhrazené dluţné a běţné výţivné, pohledávky za náhrady škody, které byly způsobeny ublíţením na zdraví,
6 7
§15 odst. 2 EŘ § 5 EŘ. č. 120/2001 Sb.
9
pohledávky za náhradu škody způsobenou úmyslnými trestnými činy, dluhy za nezaplacené daně a související poplatky, dluhy a pohledávky za přeplatky na sociálních dávkách z nemocenského pojištění, z důchodového pojištění nebo z úrazového pojištění, pohledávky na pojistném pro sociální zabezpečí nebo neuhrazení příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, neuhrazené platby na zdravotní pojištění a na úrazové pojištění, pohledávky za neuhrazené příspěvky na výţivu dítěte, anebo příspěvků na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, pohledávky za přeplatky v rámci podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci, pohledávky za přeplatky na sociální dávky. Pohledávky náhrady mzdy, platu poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů nebo (od 1. 1.2011) v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.8 Nezávislosti je dosaţeno tím, ţe exekutor je do své funkce jmenován ministrem spravedlnosti a stává se tedy státem zplnomocněnou osobou, která vykonává nucenou exekuci. Pouţívá statusu veřejného činitele, tedy pouze při výkonu exekutorské činnosti, sepisování exekutorských zápisů a činnostech vykonávaných z pověření soudu. Taktéţ pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a přitom pouţívá svěřené pravomoci.9 Na druhé straně má zvýšenou trestní odpovědnost, tzn., můţe se dopustit v souvislosti se svojí vykonávanou činností trestných činů, kterých se jiní dopustit nemohou.10 Soudní exekutor, jak je jiţ uvedeno v začátku kapitoly, můţe zaměstnávat zaměstnance, kteří vykonávají všechny úkony jeho jménem. Zaměstnanci mohou být zejména: exekutorský koncipient, exekutorský kandidát, vykonavatel a další zaměstnanci.
8
§ 279 OSŘ § 4 EŘ 10 KUCHTA, J. Jsou soudní exekutor a jeho zaměstnanci úředními osobami ve smyslu § 12 nového trestního zákoníku., 2009 9
10
Exekutorský koncipient Exekutorský koncipient musí být občanem ČR, mít způsobilost k právním úkonům a být bezúhonný. Před nástupem na pracovní pozici exekutorského koncipienta musí získat vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy ČR. Exekutor ho můţe zmocnit k vykonání některých úkonů exekučního řízení, nikoliv však vydání exekučního příkazu.11 Exekutorský kandidát Další v řadě zaměstnanců exekutora je exekutorský kandidát. Z řad koncipientů je do seznamu kandidátů Exekutorské Komory zapsán ten, kdo ke dni zápisu je v seznamu koncipientů. Kandidátem se stává koncipient, který vykonal alespoň tříletou praxi a sloţil exekutorskou zkoušku. Exekutorský vykonavatel Soudní exekutor můţe zaměstnávat i exekutorského vykonavatele, který musí mít právní způsobilost, být bezúhonný a mít úplné středoškolské vzdělání. V pracovním poměru u exekutora musí být nejméně rok. Dále musí vykonavatel sloţit kvalifikační zkoušku vykonavatele soudního exekutora, a to za podmínek stanovených Zkušebním řádem. Její rozsah určí Exekutorská Komora ve svém Stavovském předpisu.12
Odvolání exekutora Kárné řízení je vedeno před specializovaným kárným senátem Nejvyššího správního soudu na základě kárné ţaloby, kterou můţe podat ministr spravedlnosti, předseda revizní nebo kontrolní komise Exekutorské komory, případně předseda krajského nebo okresního soudu, v jehoţ obvodu soudní exekutor působí, nebo který soudního exekutora pověřil prováděním exekuce. V případě uznání viny, můţe být uloţeno některé z těchto kárných opatření: ústní napomenutí, písemné napomenutí, peněţitá pokuta aţ do výše stonásobku minimální mzdy, odvolání z exekutorského úřadu.13 Kárné opatření můţe být uděleno například při: 11
§ 20 odst. 1 EŘ § 27 odst. 3 EŘ 13 § 16 EŘ 12
11
porušení právních nebo stavovských povinností soudního exekutora, narušení důstojnosti exekutorského povolání. Ode dne odvolání nemůţe exekutor vykonávat svůj úřad, protoţe jeho odvolání má za následek zánik funkce exekutora, tzn., nemůţe jiţ ţádné exekuce provádět.14
2.2
Exekuční řízení V našem právním systému není civilně právní exekuce jediným druhem exekučního
řízení. Existuje exekuce v trestněprávních záleţitostech podle zákona č. 141/1961 Sb. a také správní podle § 103-129 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu a v neposlední řadě i exekuce daňová, podle § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Soudní exekuce má daleko nejširší záběr působení. Exekuční řízení není moţné zahájit bez návrhu oprávněného. Řízení je zahájeno dnem, kdy exekutorovi dojde návrh na nařízení exekuce. Pokud soud objeví nesrovnalosti, vrátí ţádost o nařízení exekuce oprávněnému k doplnění nebo jej odloţí či zamítne. Pokud má návrh veškeré náleţitosti a jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady,15 soud usnesením nařídí exekuci. Soudní exekutor vydá příkaz provedení exekuce jedním ze zákonných způsobů,16 proti kterému není přípustný opravný prostředek (ten je moţný pouze proti usnesení o nařízení exekuce).
2.3
Doručování písemností Při doručování písemností je postupováno podle ustanovení § 45 – 50 písm. l OSŘ.
Písemnosti jsou tedy v obvyklých případech doručovány provozovateli poštovních sluţeb, ale i soudním doručovatelem, orgány justiční stráţe nebo soudními exekutory.17 Soudní exekutor doručuje usnesení oprávněnému a pověřenému do vlastních rukou, na adresu trvalého bydliště, případně na doručovací adresy evidované v Centrální evidenci obyvatel. Dluţníkovi se doručí společně i s návrhem na nařízení exekuce podle § 46 odst. 5 14
HLAVSA, Petr. Exekuční řád a zákon č. 119/2001 Sb., s poznámkami a prováděcími předpisy, 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, 2008 15 § 44 odst. 3, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 16 Exekučním příkazem se rozumí příkaz k samotnému provedení exekuce, některým ze způsobů uvedených v § 47 EŘ. náleţitosti exekučního příkazu § 48 EŘ 17 § 48 OSŘ
12
EŘ a § 44 odst. 5 OSŘ a dále výzva k dobrovolnému splnění své povinnosti. Tato výzva nemá přesněji konkretizované náleţitosti, proto v ní exekutor kromě vyčíslení celkové pohledávky poučí povinného o důsledcích splnění, resp. nesplnění dané povinnosti. V případě, ţe dluţník není zastiţen na místě trvalého bydliště, je mu ponechána písemná výzva k vyzvednutí. Pokud si dluţník usnesení o nařízení exekuce nevyzvedne, desátým dnem se povaţuje za doručené. V případě, ţe fyzická osoba povinná nemá (nikde neuvedla) doručovací adresu, nelze tak písemnost doručit, uplatní se tedy tzv. fikce doručení a usnesení se vyvěsí v plném znění na dobu 30 dní na úřední desce soudu. Desátým dnem po vyvěšení, je usnesení o nařízení exekuce povaţováno za doručené. Dluţníkovi je tak písemnost doručena, i kdyţ se o tom vůbec nedozvěděl. V některých specifických případech je doručovatelem vězeňská sluţba, vojenská správa, ministerstvo vnitra či ministerstvo spravedlnosti.
Doručení prostřednictvím datové sítě V současné právní úpravě se za doručení do vlastních rukou povaţuje i doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě. Při doručování na elektronickou adresu, která je zaevidovaná podle zvláštního předpisu.18 Písemnost se doručuje okamţikem, kdy se adresát přihlásí do své datové schránky. Pokud se oprávněná osoba nepřihlásí do 10 dnů, povaţuje se písemnost za doručenou.
2.4
Účastníci řízení Účastníky exekučního řízení jsou dluţník (povinný) a věřitel (oprávněný). Kromě
účastníků exekuce ještě vystupují v určitých fázích řízení osoby zúčastněné. Těmito osobami jsou pak např. znalci při oceňování věcí nebo tlumočníci. Oprávněným účastníkem je věřitel, jehoţ pohledávka je přiznána vykonatelným exekučním titulem (viz kapitola 3 – Exekuční titul). Dluţník, který je podle vykonatelného exekučního titulu povinen poskytnout věřiteli plnění (peněţité i nepeněţité), se nazývá povinným. Je to osoba, které je exekučním titulem uloţena vykonatelná povinnost, a směřuje proti ní návrh na nařízení exekuce. Rovněţ je to osoba, na kterou byl převeden předmět zástavy v případě exekuce prodejem zástavy. Majitel věci, v případě neúčinného právního úkonu (§ 42 Obč. z.). 18
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů.
13
Účastníkem se stává i manţel povinného, okamţikem kdy jsou postiţeny majetky nebo hodnoty ve společném jmění manţelů.19 I přesto, ţe zákon zavazuje manţele k solidárnímu plnění závazků, není moţné na podkladě exekučního titulu, kde je označen jen jeden z nich, nařídit, případně provést výkon rozhodnutí proti druhému.
2.5
Nařízení exekuce Návrh podává oprávněný soudnímu exekutorovi, kterého si zvolí.20 Můţe
ho vyhotovit sám nebo si ho nechat zpracovat právním zástupcem nebo i samotným exekutorem. Spolu s návrhem musí mít oprávněný vykonatelný exekuční titul (doloţka vykonatelnosti). Exekutor předloţí soudu návrh na nařízení exekuce, spolu s exekučním titulem do 15 dnů ode dne doručení návrhu na exekuci. Exekuční titul nemusí být součástí návrhu pouze tehdy, je-li exekuční soud totoţný se soudem, který ve věci rozhodoval v nalézacím řízení. Exekutor tímto poţádá zároveň o pověření k provedení exekuce, a to prostřednictvím elektronického formuláře. Jestliţe však návrh neobsahuje všechny stanovené náleţitosti, případně je nesrozumitelný či neurčitý, musí ho oprávněný opravit. Exekutor nebo soudní vykonavatel oprávněného vyzvou. Lhůta k předloţení návrhu soudu běţí aţ po obdrţení správného, doplněného návrhu. Při splnění všech podmínek stanovených zákonem, nařídí soud exekuci, a to do 15 dnů od předloţení návrhu. Soud dále pověří navrţeného exekutora k provedení exekuce. Pokud však nejsou splněny stanovené předpoklady k nařízení exekuce, návrh zamítne, nebo se zastaví řízení o nařízení exekuce.21 Usnesení o nařízení exekuce se doručí všem účastníkům a dalším zúčastněným osobám, tzn.: oprávněnému, povinnému, dalším orgánům, které se řízení nějakým způsobem zúčastní, to je závislé na způsobu, kterým je exekuce prováděna -
evidence zástavních práv k movitým věcem,
-
evidence majitelů a drţitelů motorových vozidel,
19
Společné jmění manţelů (SJM) vzniká uzavřením manţelství. Jde vlastně o specifickou formu spoluvlastnictví, která můţe vzniknout jen mezi manţely, a která má vlastní úpravu odlišnou od obecného spoluvlastnictví. 20 § 37 EŘ 21 HLAVSA, P. Exekuční řád a zákon č. 119/2001 Sb., s poznámkami a prováděcími předpisy, 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, 2008
14
-
centrální evidence exekucí,
-
orgány evidence právnických osob (dále jen PO),
-
Středisko cenných papírů,
-
střední evidence hospodářských zvířat a zvěře farmářského chovu.
Usnesení o nařízení exekuce musí obsahovat tyto náležitosti: název a sídlo soudu, který pověřuje exekutora provedením exekuce, jméno exekutora, který je pověřen provedením exekuce, exekuční titul a název, sídlo orgánu, který ho vydal, jména, adresy, datum narození oprávněného a povinného, povinnosti, která má být exekucí vymoţena, včetně povinnosti k úhradě nákladů exekuce, podpis soudce, datum rozhodnutí a poučení o odvolání, o jeho náleţitostech a o tom, ţe nebudou-li v něm uvedeny skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce, soud odvolání odmítne (§ 44 odst. 6 EŘ). Soud zašle usnesení exekutorovi a ten jej rozesílá. Jsou stanovena i pravidla pro pořadí doručení. Povinný i oprávněný obdrţí usnesení o nařízení exekuce do vlastních rukou. Povinný nesmí obdrţet usnesení o nařízení exekuce dříve neţ oprávněný. Po obdrţení usnesení o nařízení exekuce povinný nesmí nakládat se svým majetkem (institut generálního inhibitoria). Příkaz upřesňuje konkrétní způsob exekuce, která byla nařízena usnesením soudu. Zahrnují se do toho i nemovitosti, věci movité, společné jmění manţelů. Výjimku tvoří vše, co slouţí k uspokojování základních ţivotních potřeb, spravování majetku, běţné obchodní činnosti.22 Právní úkony, které jsou provedené po obdrţení usnesení o nařízení exekuce, jsou neplatné.
2.6
Způsoby provedení exekuce dle EŘ
Exekuci, lze provést všemi zákonem stanovenými způsoby, pokud nestačí k uspokojení oprávněného jeden z nich. Lze k nim přistupovat současně nebo postupně. Exekutor můţe provést tyto způsoby provedení exekuce:23
22 23
§ 44 a odst. 1 a 4 EŘ § 59 EŘ
15
Peněžitá plnění sráţkami ze mzdy, a jiných příjmů24, přikázáním pohledávky,25 prodejem movitých a nemovitých věci,26 prodejem podniku.27 Nepeněžitá plnění vyklizením,28 odebráním věci,29 rozdělením věci,30 provedením prací a výkonů.
2.6.1
Peněžitá plnění
Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů Sráţky ze mzdy lze provádět jen do výše exekucí vymáhané pohledávky s příslušenstvím, nákladů exekuce (§ 87 odst. 1 EŘ) a nákladů oprávněného (§ 87 odst. 2 EŘ). Exekutor provede exekuci sráţkami ze mzdy a jiných příjmů na základě vydaného exekučního příkazu k provedení exekuce sráţkami ze mzdy. Plátce mzdy je povinen po tom, kdy mu bude exekuční příkaz doručen, provést ze mzdy povinného sráţku částky ve výši součtu pohledávky s příslušenstvím, nákladů exekuce a nákladů oprávněného. V exekučním příkazu exekutor označí plátce mzdy a přikáţe plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude exekuční příkaz k provedení exekuce sráţkami ze mzdy doručen, prováděl ze mzdy povinného ve lhůtách její splatnosti stanovené sráţky, a to aţ do výše pohledávky s příslušenstvím vymáhané provedením exekuce, nákladů exekuce a nákladů oprávněného a nevyplácel sraţené částky povinnému.
24
§ 60 EŘ, § 276 aţ 302 OSŘ § 64 EŘ, § 303 aţ 316 OSŘ 26 § 66 EŘ, § 323 aţ 334 a, § 335 aţ 337 OSŘ 27 § 70 EŘ, § 338 f aţ 338 z OSŘ 28 § 330 aţ 344 OSŘ 29 § 345 aţ 347 OSŘ 30 § 348 aţ 349 OSŘ 25
16
Doručí-li exekutor plátci mzdy exekuční příkaz nebo příkaz k úhradě nákladů exekuce před tím, neţ usnesení o nařízení exekuce nabude právní moci, ponechá si plátce mzdy sraţené částky mzdy u sebe. Po doručení vyrozumění exekutora o tom, ţe usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci, je plátce mzdy povinen vyplácet oprávněnému částky sraţené ze mzdy povinného na úhradu pohledávky. Plátce mzdy přestane provádět sráţky ze mzdy, jakmile jsou uspokojeny náklady exekuce, náklady oprávněného a vymáhaná pohledávka s příslušenstvím. V případě, ţe exekuce sráţkami ze mzdy není prováděna ve prospěch více oprávněných a poţádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, určí částku, která má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sraţena v rozsahu, který dovoluje zvláštní právní předpis, exekutor v exekučním příkazu k provedení exekuce sráţkami ze mzdy.31
Exekuce přikázáním pohledávky exekucí přikázáním pohledávky z účtu vedeného u peněţního ústavu je postiţena pohledávka osoby povinné za peněţním ústavem. Výši pohledávky osoby povinné vůči peněţnímu ústavu představuje pouze souhrn finančních prostředků připsaných ve prospěch účtu osoby povinné ve smyslu § 306 OSŘ, a jen z těchto prostředků mohou a musí být pohledávky peněţním ústavem vyplacené osobě oprávněné. Cokoliv je osobě oprávněné plněno (vyplaceno) nad rámec finančních prostředků představujících pohledávku osoby povinné za peněţním ústavem, je plněno bez právního důvodu, a osobě oprávněné tak vzniká bezdůvodné obohacení. exekuce peněţních prostředků z účtu (pohledávka z účtu). Podstatou exekuce přikázáním pohledávky je zajištění pohledávky, kterou má povinný vůči třetí osobě přikázáním pohledávky z účtu vedeného u peněţního ústavu. exekuce přikázáním jiné peněţité pohledávky, např. pohledávka ze smlouvy o půjčce, pohledávka vůči osobě, která povinnému nezaplatila odměnu za provedené práce nebo sluţby. exekuce postiţením majetkových nebo vlastnických práv. exekutor vydává exekuční příkaz i na jiné pohledávky (např. výplata vkladu na vkladní kníţce, podle § 312 odst. 1 OSŘ, které má povinný proti třetím osobám. Lze postihnout
31
Jednací řád - Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 131 písm. e) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
17
i pohledávku povinného vůči státu nebo pohledávku vůči finančnímu úřadu, u kterého má povinný nárok na vrácení přeplatku daní.
Exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí Další způsob uspokojení pohledávky spočívá v prodeji movitých či nemovitých věci, které vlastní povinný. Pohledávka oprávněného je uspokojena z výtěţku prodeje. Úprava tohoto typu exekuce je v § 66 a § 67 EŘ a rovněţ § 323 aţ § 337 OSŘ. Movité věci Movité věci nejsou zcela přesně vymezeny v zákoně. Občanský zákoník věc nedefinuje, nýbrţ pouze dělí věci na movité a nemovité. Obecným znakem věci je její ovladatelnost a pouţitelnost Exekutor vţdy musí sepsat zajištěné movité věci, které převezme do úschovy, uloţí je u schovatele nebo pokud se nejedná o „rizikovějšího― dluţníky, ponechá věci na místě, kde byly označeny a sepsány. Vyrozumění o sepsání seznamu movitých věcí se doručí oprávněnému i manţelu povinného. Při sepisování věcí má oprávněný právo být přítomen a povinný musí umoţnit přístup do všech míst, kde má movité věci uschovány. Z těch jsou vybrány ty, které můţe postrádat a je moţno je nejlépe prodat. Odhad sepsaných věcí se provádí po právní moci exekučního příkazu. Vychází z úřední ceny dle § 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. U sloţitějších případů je přibrán znalec. Proti určení ceny nejsou ţádné obranné prostředky. Takto určená cena slouţí jako základ nejniţšího podání v draţbě, kde se pak ukáţe trţní cena. Jestliţe výtěţek převyšuje výši pohledávky, je rozdíl vyplacen povinnému. Pokud vlastník nesouhlasí s uvedením věci do soupisu, musí podat u exekutora návrh na vyškrtnutí ze soupisu, a to ve lhůtě 30 dní, kdy se o soupisu věci dozvěděl. Exekutor rozhodne do 15 dní od předloţení dokladů prokazujících vlastnictví navrhovatele o vyškrtnutí věci se souhlasem oprávněného.32 Nevyhoví-li exekutor, je moţno se obrátit na soud excindační ţalobou (vylučovací ţaloba), ve které je pasivně legitimován oprávněný z exekučního řízení. OSŘ stanoví věci, které jsou ve vlastnictví povinného, a přesto se jich nemůţe exekuce týkat, neboť by se dluţník mohl ocitnout ve stavu hmotné nouze: 32
§ 68 EŘ
18
věci potřebné k uspokojování potřeb svých i rodiny, věci potřebné k plnění pracovních úkolů a jejichţ prodej by byl v rozporu s pravidly morálky:
oděvy,
základní vybavení domácnosti,
snubní prsteny a věci podobného významu,
zdravotnické potřeby,
hotovost do 1 000 Kč. u podnikatele – věci potřebné k výkonu podnikatelské činnosti (výjimka, vázne-li na této věci zástavní právo). Zjišťování, zda se jedná či nejedná o věci podléhající exekuci, se odkládá aţ na fázi
po nařízení exekuce. Posouzení můţe být podle skutkových okolností. Například jedná-li se o nadstandardní lednici tzv. americkou, která jistě do základního vybavení patřit nebude, můţe podlehnout exekuci. Záleţí také na četnosti a způsobu pouţívání věci, a téţ na tom, zda by se rodina bez této věci obešla, aniţ by utrpěla výraznější újmu. Nemovitosti Exekuce prodejem nemovitosti se pouţije tam, kde pohledávka oprávněného dosahuje vysoké částky a nejeví se reálná moţnost vymáhání jinými exekučními prostředky. Za nemovitosti se povaţují věci pevně spojené se základem podle § 119 odst. 2 Obč. z. U exekuce prodeje nemovitosti musí mít exekutor listiny dokládající vlastnictví povinného.33 Prodej se řídí § 335 aţ 337 písm.h OSŘ. Znalec rozhodne o ceně nemovitosti v souladu s právním předpisem § 2 odst. 1 č. 151/1997, o oceňování majetku. U tohoto způsobu uspokojení pohledávky je vysoká uspokojitelnost, ovšem proces můţe být velmi zdlouhavý. Má několik fází: vydání exekučního příkazu, určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, vydání draţební vyhlášky, draţba, rozvrh výtěţku z draţby. 33
§ 66 EŘ
19
Movitý i nemovitý majetek se zpeněţí zpravidla draţbou. Exekučních draţeb se můţe zúčastnit kaţdý, kdo se o ní dozví a je fyzickou osobou, která je způsobilá k právním úkonům. Případně právnická osoba zastoupená statutárním zástupcem. Dozvědět se můţe z úřední desky, z tisku, z ostatních medií. Z draţby se vyloučí vlastník předmětu, tzn. povinný. V roli draţitele nesmí vystupovat exekutor, soudce, zaměstnanci soudů a soudních exekutorů, manţel povinného. Vykonavatelem draţby je osoba pověřená soudním exekutorem. Poněkud přísnější je draţba nemovitosti, a to z toho důvodu, ţe se většinou jedná o vyšší finanční částky. Obdobně jako u movité věci se můţe zúčastnit kaţdý, kdo se o draţbě dozví. U fyzické osoby je opět nutná způsobilost k právním úkonům a u právnické osoby splnění podmínek podle Obchodního zákoníku. Draţitel musí sloţit u exekutora draţební jistotu, jejíţ výše i splatnost je stanovena draţební vyhláškou. Celou draţbu provádí výlučně exekutor nebo exekutorský kandidát. Draţitelem však nesmí být zaměstnanci exekutora.34 Vyvolávací cena je ve výši 2/3 ceny odhadní. 35 Draţební vyhláška se zasílá oprávněnému i dalším oprávněným, povinnému a jeho manţelovi. Dále osobám s věcným břemenem, předkupním či nájemním právem. Dále musí být obeslán místně příslušný finanční i obecní úřad, katastrální úřad a další. Jakmile učiní některý draţitel nejvyšší podání, které je zaplaceno, lze povaţovat draţbu za úspěšnou. Exekutor vydá usnesení o příklepu. Toto rozešle účastníkům řízení, kteří mají moţnost podat odvolání. Pokud tak neučiní a usnesení nabude právní moci, stává se vydraţitel po zápisu do katastru nemovitostí, majitelem nemovitosti.
Exekuce na majetek patřící do společného jmění manželů36 Exekuci lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku (uspokojení pohledávky – dluhu), který vznikl za trvání manţelství jen jednomu z manţelů. Za majetek patřící do společného jmění povinného (dluţníka) a jeho manţela se pro účely nařízení exekuce povaţuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manţelů jen proto, ţe byl smlouvou zúţen zákonem stanovený rozsah společného jmění manţelů, nebo ţe byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manţelství. Při exekuci se nepřihlíţí ke smlouvě, kterou byl zúţen zákonem stanovený rozsah společného jmění manţelů o majetek, 34 35
TRIPES, A., Exekuce v soudní praxi, Praha, Ch. Beck, 2006 ISBN 80-7179-489-9 26/2000 Sb.
20
který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky (dluhu). Totéţ platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manţelů smlouvou rozšířen o majetek povinného (dluţníka), který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Rozhodující tedy je, ţe exekučně vymáhaný závazek vznikl za trvání manţelství.
Exekuce prodejem podniku K exekuci můţe exekutor přistoupit tehdy, pokud má doloţeno, ţe podnik je ve vlastnictví povinného.37 V exekučním příkazu určí správce podniku (lze i v.o.s. ze seznamu insolventních správců). Ten dbá, aby nedošlo ke zmenšení majetku prodávaného podniku či spíše, aby se jeho majetek očekávaným způsobem zvýšil.
2.6.2
Exekuce na nepeněžitá plnění
Podle EŘ rozlišujeme následující druhy nepeněţitého plnění38: vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů
Vyklizení Při vyklizení bytu s náhradou určuje exekuční titul druh náhrady. Exekuce se provede přestěhováním povinného do náhradního bytu, místnosti. Povinného i příslušný orgán (obce) vyrozumí exekutor 5 dní před přestěhováním. Odstraněné věci se odevzdají povinnému nebo rodinným zletilým příslušníkům. Jestliţe nedojde k převzetí, dají se do úschovy orgánu obce. Zde je uloţeno do 6 měsíců. Pakliţe do této doby nebudou vyzvednuty, budou orgánem obce prodány. Výtěţek, po odečtení nákladů úschovy a prodeje, se vyplatí oprávněnému.
Odebrání věci Směřuje ke splnění závazku vlastnického práva: vrácení věci oprávněného, dodání věci oprávněnému, kterou pro něj povinný vyhotovil. 37 38
§ 70 EŘ § 59 odst. 2 EŘ
21
Mohou to být pouze movité věci, které jsou v drţení povinného. Jelikoţ exekuci lze provést odebráním věci povinného od třetí osoby (§ 345 OSŘ), je předpokládána velká součinnost oprávněného, a to například při zjišťování totoţnosti odnímané věci. Nařízení exekuce je doručeno povinnému aţ při samotném provedení exekuce, o době a místě provedení exekutor vyrozumí oprávněného předem.
2.7
Princip obrany a ochrany povinného při exekučním řízení Ochrana povinného v exekučním řízení spočívá v tom, ţe při exekuci dochází
k uspokojení práva oprávněného, aniţ by došlo ve větším k jakékoliv újmě. Exekuce nesmí neúměrně sníţit ţivotní úroveň povinného.39 Rozsah výkonu exekuce musí být úměrný výši nároku věřitele počítajíc i náklady exekučního řízení.40 Přičemţ je nutné mít v patrnosti nárok oprávněného, který očekává od exekuce uspokojení svého nároku. Exekuce je pro něj nástrojem donucení státní mocí a jako taková tedy zákonná úprava poskytuje záruku, ţe se oprávněnému dostane plnění. Zákon zajišťuje i ekonomickou ochranu povinného. Kdyby této záruky nebylo, tak jiţ po několika prvních exekučních úkonech by došlo k totálnímu ekonomickému kolapsu povinného. Další pokračování exekuce by tedy nebylo moţné. Je mnohem lepší, aby k uspokojování docházelo i postupně neţ-li by povinný byl zcela hospodářsky zlikvidován a exekuce musela být ukončena. Z tohoto hlediska je moţné říci, ţe ochrana povinného respektuje nebo spíše zohledňuje existenční potřeby povinného, tak aby byla zachována jeho sociální existence na určité výši.41 Veškeré aktivní jednání povinného lze povaţovat za obranu. Jedná se o vyuţívání zákonných prostředků tak, ţe dochází ke zmírnění či odvrácení nepříznivých následků exekučního řízení. Obrannou povinného je odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, návrh na odklad exekuce, návrh na zastavení exekuce a námitka podjatosti exekutora.
2.7.1
Odklad exekuce
Jednou z moţností obrany povinného je odklad exekuce. Jde o nejběţnější způsob, který předchází zhoršení postavení povinného.42 Odklad můţe navrhnout sám povinný, pokud 39
SCHELLEOVÁ, I.. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, Hora, Václav. Exekuční právo. Praha : Právnické knihkupectví V. Linhart, 1938. 41 Jak se bránit exekuci, 2010 40
22
se dostal do postavení, ţe by neprodlený výkon exekuce měl za následek újmu jeho i členů rodiny. V tíţivé situaci se však nesmí ocitnout vlastní vinou.43 Návrh na odklad se podává k exekutorovi, ten o něm rozhoduje, a buď návrh povolí, nebo pro nedostatek náleţitostí stanovených zákonem odmítne. Exekutor nevyzývá účastníka k opravení návrhu, nýbrţ okamţitě ho odmítne. O odkladu můţe exekutor rozhodnout i bez návrhu v případě, ţe lze očekávat, ţe by exekuce mohla být zastavena. Dalším zákonným důvodem pro odklad exekuce je odloţení vykonatelnosti exekučního titulu.44 Odklad můţe být povolen i v případě, ţe povinný sloţí u exekutora jistotu ve výši pohledávky včetně nákladů oprávněného i exekuce. Zároveň podá návrh na zastavení exekuce. Exekutor rozhoduje do 7 dní o odloţení návrhu na exekuci. Do doby neţ je rozhodnuto o odkladu se neprovádí ţádné vymáhání plnění. Vyhoví-li exekutor či soud návrhu na odklad, stanoví dobu, na jak dlouho se exekuce odkládá.
2.7.2
Odvolání proti usnesení o nařízení exekuce
Řádným opravným prostředkem proti usnesení o nařízení exekuce je odvolání. Odvolání musí splňovat stanovené náleţitosti.45 Pokud tomu tak není musí povinný své odvolání doplnit. Pro podání odvolání je stanovena lhůta 15 dní od doručení rozhodnutí. Stačí, ţe je v poslední den lhůty dáno k přepravě. Smysl který má odvolání pro povinného je naplněn teprve tehdy, je-li odvolání vyhověno, tzn. je pro povinného kladně vyřízeno. Povinný totiţ nesmí manipulovat se svým majetkem jiţ po doručení rozhodnutí o nařízení exekuce.
2.7.3
Zastavení exekuce
Důvody pro zastavení exekuce jsou v OSŘ v § 268. Ty jsou pouţitelné pro všechny způsoby majetkové exekuce. Důvody na jejichţ základě je exekuce na návrh zastavena: byla nařízena, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným, rozhodnutí, které je podkladem výkonu (exekuce), bylo po nařízení výkonu (exekuce) zrušeno nebo se stalo neúčinným, zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení,
42
RAKOVSKÝ, A. Odklad exekuce pro přechodné zhoršení postavení povinného SCHELLEOVÁ, I.. Exekuční řízení. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, 44 § 54 odst. 4 EŘ 45 § 42, § 201 a následující OSŘ 43
23
výkon rozhodnutí (exekuce) postihuje věci, které jsou z něho podle § 321 a 322 OSŘ vyloučeny, průběh výkonu rozhodnutí (exekuce) ukazuje, ţe výtěţek, kterého jím bude dosaţeno, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, bylo pravomocně rozhodnuto, ţe výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuţ má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (§ 267 OSŘ), po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaţe byl tento výkon rozhodnutí jiţ proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliţe právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku, výkon rozhodnutí je nepřípustný, protoţe je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.
24
3 Exekuční titul Exekuční titul je rozhodnutí nebo jiná listina, vydaná k tomu oprávněným orgánem, slouţící jako podklad pro exekuci, pokud není dobrovolně splněna povinnost v ní obsaţená (něco plnit, strpět, konat, činit). Podmínkou exekučního titulu je vykonatelnost, coţ se kromě exekutorských a notářských zápisů, dokládá tím, ţe je na něm vyznačena tzv. doloţka vykonatelnosti. Vykonatelnost je procesní institut, vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho vynutitelnosti, především státní mocí, pokud nebude splněno dobrovolně. Stejně tak existují rozhodnutí tzv. předběţně vykonatelná (zejména rozsudky o výţivném), která lze nuceně vymoci, ačkoli ještě právní moci nenabyla. Exekučním titulem můţe být:46 rozhodnutí soudu (rozsudek, usnesení, platební rozkaz nebo trestní příkaz), pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek, schválený smír, rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, exekutorský zápis o dohodě splnit určitou povinnost se svolením k vykonatelnosti, rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení, jiná rozhodnutí, schválené smíry a listiny, jejichţ výkon připouští zákon (např. upravený seznam přihlášených pohledávek v insolventním řízení) Vykonatelnost lze rozlišovat na formální a materiální, přičemţ aby mohlo být dané rozhodnutí nuceně vykonáno, musí být splněny obě zároveň. Formálně je rozhodnutí vykonatelné tehdy, pokud byly při jeho vydání splněny všechny zákonné podmínky. Tedy bylo vydáno zákonem předpokládané rozhodnutí, např. rozsudek, a toto rozhodnutí má všechny zákonem poţadované náleţitosti, jako je záhlaví, výrok, datum vydání apod. Navíc musí být v případě jeho exekučního uplatnění výše zmíněnou doloţkou vykonatelnosti, tu
46
§ 274 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 40 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, § 104 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 312 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon
25
vyznačí ten orgán, který rozhodnutí vydal. Splnění formální podmínky vykonatelnosti exekutor vţdy posuzuje. Materiálně vykonatelná jsou ta rozhodnutí, která lze opravdu reálně vymoci. Musí být přesně označena osoba k vynucovanému plnění oprávněná a osoba k témuţ povinná, aby nemohlo dojít k jejich záměně. Dále výrok ukládající danou povinnost musí být zcela určitý, aby bylo jisté, komu má kdo co a do kdy plnit. V neposlední řadě přiznané plnění musí být také skutečně moţné, např. povinnost na zaplacení jisté částky v neexistující měně by materiálně vykonatelná nebyla. Rozhodnutí musí být vykonatelné jiţ v době zahájení exekučního řízení Vykonatelnost rozhodnutí je vázána na doručení povinnému a je závislá na tom, co je přiznáno. Formální náleţitosti vykonatelnosti objasňuje v rámci úpravy nalézacího řízení §161, 162, 172 OSŘ. Vykonatelnost je zkoumána ze stejnopisu rozhodnutí, opatřeného potvrzením o vykonatelnosti. Ta je závislá na tom, o čem bylo rozhodováno, jaká povinnost byla exekučním titulem přiznána. U rozsudku na plnění nabývá rozsudek vykonatelnosti po uplynutí lhůty k plnění. Tato lhůta, pariční lhůta, je obvykle 3 dny od nabytí právní moci rozsudku. U rozsudku o vyklizení bytu jde lhůtu v délce 15 dnů. Tuto lhůtu je moţné nahradit delší, soudcovskou lhůtou, případně rozloţením plnění na splátky. V tomto případě je rozsudek vykonatelný ohledně splátek, které se jiţ podle rozsudku staly splatnými. Není-li rozsudek vydán na plnění, je vykonatelný po nabytí právní moci. Výjimku tvoří tzv. předběţné vykonatelné rozsudky, coţ jsou rozsudky, u kterých je zájem na co nejbliţší plnění, zejména rozsudky o výţivném, navrácení dítěte, atd. Předběţně vykonatelné rozsudky jsou vykonatelné, i kdyţ nenabyly právní moci. Jiné je to u platebního rozkazu nebo směnečného platebního rozkazu (viz. kapitola č. 3. 1. 4 platební a směnečný rozkaz). Vykonatelnost usnesení je obdobná jako u rozsudku. Rozdíl je pouze v tom, ţe odvolací řízení začíná plynout okamţikem doručení (u rozsudku od právní moci), nebo v případě, kdyţ nebyla v usnesení uloţena povinnost k plnění, je vykonatelné doručením. Pokud není třeba doručovat, tak dnem vyhlášení nebo vyhotovení. Případně, je-li usnesení podle zákona nebo podle rozhodnutí soudu vykonatelné aţ po právní moci, běţí lhůta k plnění
26
aţ od právní moci usnesení,47 např. u soudního prodeje zástavy je vykonatelné za měsíc od nabytí právní moci. Podstatné je, co se týká vykonatelnosti, řádné doručení exekučního titulu všem zúčastněným. Náleţitosti exekučního titulu jsou: označení orgánu, který rozhodnutí vydal, označení účastníků, označení povinnosti, jeţ má být plněna, datum a podpis toho, kdo rozhodnutí vydal, odůvodnění, poučení, datum vydání. Toto vymezení lze spíše povaţovat za obecné, ne zcela přesné, neboť kaţdý exekuční titul obsahuje odlišné náleţitosti podle toho, jakým způsobem je exekuce prováděná. Je-li v exekučním titulu podmínka, kterou musí oprávněný splnit, lze exekuci nařídit aţ po jejím splnění nebo jiţ ve fázi, kdyţ je prokázáno, ţe je oprávněný připraven ji splnit.
3.1
Vybrané příklady exekučních titulů V rámci exekučního řízení exekutor v ţádném případě nezjišťuje to, zda je nárok
oprávněného po právu, ale zajišťuje rychlou a účinnou ochranu věřitelových práv. Tento úkol náleţí soudu či jinému orgánu v tzv. nalézacím řízení. Z tohoto řízení vzešlo rozhodnutí, ze kterého byla nařízena exekuce. Hlavní význam zde má exekuční titul, jakoţto způsobilý právní titul, který svědčí o oprávněnosti poţadavku, který vznáší oprávněný. Z jeho obsahu vyplývají důleţité skutečnosti, kterými jsou v první řadě předmět povinnosti, jenţ má být vynucena. Zároveň je označen oprávněný a povinný. V předchozí kapitole byly vyjmenovány exekuční tituly podle § 40 EŘ. Vzhledem k jejich různorodosti a mnoţství, jsou pro tuto bakalářskou práci vybrány jen některé z nich. V příloze jsou přiloţené vzory exekučních příkazů z praxe.
47
§ 171 OSŘ
27
3.1.1
Notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti
V zákonu č. 358/1992 Sb., notářský řád, se za exekuční titul povaţuje i notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti o právním úkonu, který obsahuje uznání peněţité pohledávky.48 To vyplývá jiţ ze zaloţeného právního závazkového vztahu dluţníka a věřitele. Notářský zápis je v tomto případě rozšířen o další náleţitosti. Jedná se například o výši pohledávky, která má být uspokojena, označení osoby, která uplatňuje nárok na pohledávku, atd. Pokud vymezení předmětu, doby plnění je nepřesné, postrádá notářský zápis z materiálního hlediska přímou vykonatelnost. Pro věřitele je jedním z nejefektivnějších způsobů vrácení půjčených peněz. Dluţník v něm dává věřiteli svolení k přímé vykonatelnosti, tzn. k exekuci. Na základě této dohody se svolením k vykonatelnosti je moţno poţádat exekutora o exekuci na majetek dluţníka. Je tedy moţné se vyhnout soudnímu řízení, při kterém se nejprve ukládá dluh zaplatit. Dohoda o vykonatelnosti musí obsahovat49: označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné), označení osoby, jejíţ pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné), skutečnosti, na nichţ se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, předmět plnění, dobu plnění, prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu. Nastane-li situace, ţe dluţník povinnost, k níţ se zavázal, nesplní či neuhradí, tudíţ věřitel můţe podat návrh na nařízení exekuce exekutorovi. Exekutor nařízení zkontroluje a posílá k soudu. Soud následně po podání návrhu a po doloţení exekutorského titulu do 15 dnů pomocí usnesení nařídí exekuci na majetek dluţníka. Doba od sepsání notářského zápisu a nařízení exekuce je závislá na lhůtě, která je v dohodě zapracována. Notářský zápis je tedy velmi účinným nástrojem věřitele vůči dluţníkovi, který potvrzuje svým podpisem na smlouvě o vykonatelnosti a tedy i moţnou exekuci. Finanční ohodnocení notářského zápisu se řídí vyhláškou č. 196/2001 Sb., kterou se stanoví sazba odměny za úkon či úhrn za notářskou činnost pevnou částkou či procentuálně. 48 49
§ 71 a,c zákon 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) § 71 b odst. 2 Notářského řádu
28
Odměna za notářský zápis činí: 2,0% z prvních 100 tisíc Kč, 1,2% z přebývající částky aţ do 500 tisíc Kč, 0,6% z přebývající částky aţ do 1 mil. Kč, 0,3% z přebývající částky aţ do 3 mil. Kč, 0,2% z přebývající částky aţ do 20 mil. Kč, 0,1% z přebývající částky aţ do 30 mil. Kč, 0,05% z přebývající částky aţ do 100 mil. Kč, nejméně však 2 tis. Kč, částka nad 100 mil. Kč se do základu pro výpočet odměny nezapočítává. Největší výhodou je zařazení50notářského zápisu mezi exekuční tituly. To znamená, ţe je listinou, na základě které můţe soud při splnění zákonem daných podmínek nařídit exekuci na majetek dluţníka. Není moţné se proti němu odvolat či podat opravný prostředek. Naopak nevýhodou je, ţe můţe být sepsán pouze se souhlasem dluţníka, jehoţ souhlas nelze ţádným způsobem vynutit.
3.1.2
Exekutorský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti
Jedním z úkolů exekutora je zaznamenávat skutkové děje, stav věcí, splnění dluhu na ţádost a sepsání exekutorského zápisu. Dále třeba zaznamenává stav nemovitosti, bytů, nebytových prostor51. Prokazují se tím nároky v řízení před soudem, jiným orgánem, ţe se skutkový děj udál v přítomnosti exekutora a ţe ten se přesvědčil o stavu věci. Exekutorský zápis52 je listina sepsaná soudním exekutorem a je veřejnou listinou. Exekutorské zápisy se vydávají jako stejnopisy s doloţkou o shodě s originálem exekutorského zápisu, jako prosté opisy, případně jako výpisy z exekutorského zápisu (ty se mohou týkat i jen části exekutorského zápisu). Originál se ukládá v kanceláři soudního exekutora pod uzávěrou. V sepsaném exekutorském zápisu můţe být pokračováno, přičemţ takové pokračování je součástí původního zápisu.
50
zákon č. 358/1992 Sb. § 77 EŘ 52 § 78 EŘ 51
29
Exekutorské zápisy jsou dvojího druhu: zápisy o dohodě, kterou se účastník zaváţe splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níţ svolí, aby podle tohoto zápisu byla nařízena a provedena exekuce, kdyţ svou povinnost řádně a včas nesplní — tyto exekutorské zápisy jsou jako tzv. exekuční tituly vykonatelné, zápisy o osvědčení skutkových dějů a stavu věcí — jestliţe se skutkový děj udál v přítomnosti soudního exekutora nebo jestliţe se soudní exekutor přesvědčil o stavu věci. Exekuční řád stanovuje náležitosti dohody účastníků:53 označení osoby povinné, označení osoby oprávněné, skutečnosti, na kterých se pohledávka či jiný nárok zakládá, předmět plnění, doba plnění, prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu. V případě, ţe exekutor nezná účastníky osobně, musí se jejich totoţnost prokázat platným úředním dokladem, případně musí být totoţnost potvrzena dvěma svědky. Nastane-li situace, ţe svědky exekutor opět nezná osobně, musí být i jejich totoţnost prokázána platným úředním průkazem.54 Obsahové náležitosti exekutorského zápisu55: den, měsíc, rok, místo úkonu, jméno, příjmení, sídlo exekutora, jméno, příjmení, rodné číslo (nebo datum narození), účastníků, svědků, zástupců, tlumočníků, prohlášení účastníků o právní způsobilosti, údaj o způsobu ověření totoţnosti účastníků, svědků, zástupců, tlumočníků, obsah úkonu, záznam o schválení zápisu účastníky,
53
§ 78 odst. 2 EŘ § 80 EŘ 55 § 79 EŘ 54
30
podpisy účastníků, tlumočník, zástupců, svědků, otisk razítka, podpis exekutora. Dle § 79 EŘ exekutorský zápis musí dále obsahovat: místo a dobu děje, zjištění stavu věcí, popis děje a stavu věcí. Velká pozornost musí být věnovaná popisu skutečností, předmětu plnění, aby exekuční titul netrpěl nedostatky materiální vykonatelnosti, jinak by mohl být návrh na nařízení exekuce zamítnut. V určitých případech se lze odvolat na závěry soudů, podle nichţ nemusí být hmotněprávní úkon se svolením k vykonatelnosti obsaţen, stačí, aby byl úkon jiţ dříve učiněn, tzn., kdyţ exekutor v rámci popisu uvede okolnosti úkonu. Při sepisování exekutorského zápisu má exekutor status veřejného činitele.56 Exekutor má právo, odmítnout sepsání zápisu pokud by úkon odporoval zákonu, tzn., byl by daným skutkem např. spáchán trestný čin. Rovněţ můţe odmítnout, pokud by se při jeho sepisování dopustil trestného činu či přestupku nebo chování, kterým by způsobil škodu. Mimo exekutora můţe být sepsán i exekutorským kandidátem podle podmínek zakotvených v § 25 a § 17 odst. 3 EŘ. Taktéţ i exekutorským koncipientem podle § 21 odst. 1. EŘ. V případě, ţe exekutor nezná účastníky, je další moţností potvrzení, dvěma svědky s prokázanou totoţností. U účastníků, kteří nemůţou číst či psát, sepíše exekutor exekutorský zápis pouze při účasti dvou svědků. Musí se účastnit předčítání exekutorského zápisu a jeho schválení. Je samozřejmostí, ţe svědkem nemohou být osoby, které nejsou způsobilé k právním úkonům. Dále pak ty, které nemohou číst či psát, osoby blízké účastníkům. Rovněţ i osoby, které jsou na věci zúčastněny a pracovník exekutora, který sepisuje zápis. Ostatní pracovníci svědkem být mohou. Je-li nutné, aby byla přítomnost svědků úkonu, musí být v exekutorském zápisu doloţka o prohlášení přítomnosti svědků při celém aktu. Stejně tak musí obsahovat prohlášení důvěrníka, který sdělil němému nebo hluchému, tomu který nepíše a tomu, který nemůţe číst, obsah exekutorského zápisu a to, ţe jej účastník schválil.
56
§ 4 EŘ
31
Za sepsání exekutorského zápisu náleţí exekutorovi odměna57 a náhrada hotových výdajů.58 Odměna za exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti činí: 2,0% z prvních 100 tisíc Kč, nejméně však 800,− Kč, 1,2% z přebývající částky aţ do 500 tisíc Kč, 0,6% z přebývající částky aţ do 1 mil. Kč, 0,3% z přebývající částky aţ do 20 mil. Kč, 0,1% z přebývající částky aţ do 30 mil. Kč, 0,05% z přebývající částky do 100 mil. Kč, částka nad 100 mil. Kč se do základu pro výpočet odměny nezapočítává.
3.1.3
Rozhodčí nález
Tento exekuční titul má účinky pravomocného soudního rozhodnutí. Řídí se ustanovením zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen ZRŘ). Je vydáván rozhodcem, a to jako nález celkový, mezitímní nebo částečný. Musí být usnesen většinou rozhodců. Je vydán na základě vzájemného smluvního ujednání o mimosoudním způsobu projednání a rozhodování sporů mezi jednotlivými smluvními stranami.
Rozhodčí smlouva je přípustná, pokud se jedná o majetkové spory, o kterých
nemusí rozhodovat soud nebo kdyţ je ve sporné věci moţné uzavřít smír. Musí být vţdy písemná. Má dva způsoby provedení, a to rozhodčí doloţku a smlouvu o rozhodci. Rozhodčí doloţka je vlastně ujednáním stran o řešení budoucích sporů vyplývajících z právního vztahu. Smlouva o rozhodci je ujednání, ţe spor bude rozhodnut rozhodci. Je nutné v ní stanovit počet rozhodců a rovněţ způsob jejich volby a pokud moţno i jejich jména. Také je stanovené místo jednání rozhodců. Odůvodnění rozhodnutí je třeba, kdyţ se strany nedohodly, ţe nález bude vydán bez odůvodnění. Pro rozhodčí řízení platí jednoinstanční zásada59. Dává moţnost odvolání, pokud je to v rozhodčí smlouvě dohodnuté. Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat, např. z důvodu uplynutí lhůty k podání ţádosti o přezkoumání či nebyla moţnost přezkumu stanovena, nabývá účinnosti pravomocného rozsudku dnem doručení stranám. Rozhodčí nález je řádný 57
§ 3 odst. 1 a § 90 odst. 1 EŘ § 92 EŘ a § 17 ET Vyhláška330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem 59 § 27 Zákon č.216/1994 Sb. 58
32
exekuční titul vymahatelný stejně jako kterékoliv pravomocné rozhodnutí soudu výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Pozbýt vykonatelnosti můţe rozhodčí nález tím, ţe ho zruší soud. Všem stranám je zákonem o rozhodčím řízení umoţněno, aby si v rozhodčí smlouvě dohodly, ţe rozhodčí nález můţe být přezkoumán jinými rozhodci. Rozhodne-li ve věci rozhodce nebo rozhodčí soud není moţné řešit stejnou věc v občanském soudním řízení.60 Rozhodčí smlouva zaniká písemnou dohodou zúčastněných stran, nebo jestliţe byl ve všech věcech vydán rozhodčí nález, případně uvedené věci byl uzavřen smír. Případně, kdyţ byl rozhodčí nález (dále jen RN) zrušen soudem. Konečným rozhodnutím rozhodců je rozhodčí nález. K vydání rozhodčího nálezu jako meritorního rozhodnutí dojde tehdy, kdyţ je dostatečně zjištěn skutkový stav nebo pokud ţalovaná strana uznala nárok ţalobce nebo se ţalovaná strana nároku vzdala. Rovněţ můţe k vydání dojít tehdy, pokud strany uzavřely smír a tento pak je pojat v rozhodčím nálezu. Tento způsob znamená, ţe věc byla rozsouzena a nelze podat ţalobu ve stejné věci. Nález je odhlasován a sepsán a následně doručen stranám. V případě, ţe je jen jeden rozhodce, tak se nehlasuje, ale rozhodce vydává rozhodnutí. K zastavení rozhodčího návrhu nálezu dojde v případě, ţe povinný podá návrh na zastavení exekuce z následujících důvodů: rozhodčí nález byl vydán ve věci, u které nelze uzavřít rozhodčí smlouvu, rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, o které nebylo ţádáno, nebo je nemoţné či nedovolené. Ve lhůtě 3 měsíců od nabytí právní moci lze příslušný soud poţádat o zrušení rozhodčího nálezu z důvodu obdobných jako u zastavení výkonu rozhodčího nálezu. Důvody stanovené pro zrušení rozhodčího nálezu jsou tyto: rozhodčí nález byl vydán ve věci, o níţ nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, rozhodčí smlouva je neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, anebo neměl způsobilost být rozhodcem, 60
§ 244 odst. 2 OSŘ
33
rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, straně nebyla poskytnuta moţnost věc před rozhodci projednat, rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným ţádáno, anebo k plnění podle tuzemského práva nemoţného či nedovoleného, jestliţe se zjistí, ţe jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení ţádat o obnovu řízení. Poplatky rozhodčího řízení tvoří poplatek za rozhodčí řízení je 4% z ţalované částky, nejméně však 1 000 Kč, ţaloby přesahující částku 1 000 000 Kč činí poplatek 3%, ţaloby s opětujícím se plněním je základem poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění, ţaloby, u kterých je uplatněno více peněţitých plnění, je základem rozhodčího poplatku jejich součet, v případě, ţe nelze stanovit základ rozhodčího poplatku dle předchozích odstavců, činí poplatek 25 000 Kč. Rozhodce Funkci rozhodce můţe vykonávat občan České republiky, který dosáhl 18 let věku a je způsobilý k právním úkonům. Soudce, státní zástupce, soudce Ústavního soudu aj. nemohou být rozhodcem. Rovněţ jím nemůţe být právnická osoba. Pro rozhodce nejsou určeny zvláštní předpisy týkající se určení jeho kvalifikace. Přesto však je vhodné, aby měl rozhodce právní erudici, tak aby dokázal zformulovat rozhodčí návrh. Spor je podle zákona rozhodován nezávislými a nestrannými rozhodci, tzn., že rozhodce: nesmí být existenčně ani jinak závislý na tom, kdo ho zvolil, neměl by to být zaměstnanec strany, která ho zvolila, neměl by to být zaměstnanec druhé strany a nemělo by být ani pravděpodobné, ţe se zaměstnancem jedné ze stran v budoucnu stane, nemůţe to být ani právní zástupce či poradce některé strany, nemůţe být v příbuzenském nebo obdobném poměru k jedné ze stran, nemůţe být společníkem jedné ze stran nebo člen jejího statutárního či dozorčího orgánu.
34
V případě, ţe by došlo k porušení těchto zásad, mohly by být vzneseny v budoucnosti námitky podjatosti rozhodce. Co se týká určení a jmenování rozhodců jde především o počet rozhodců či konkrétních osob, které mají být rozhodci. Případně způsob, jak má být počet rozhodců a osoby určené. To je obsaţeno v rozhodčí smlouvě. Pokud by v ní nebyl počet ani způsob určení rozhodců, postup by byl takový, ţe kaţdá ze stran by si jmenovala rozhodce a ti by poté zvolili třetího, který by předsedal. O volbě předsedajícího se jedná aţ tehdy, kdyţ si strany sjednají rozhodčí smlouvu. Rozhodce je jmenován teprve, kdyţ vznikne konkrétní spor. Počet rozhodců, kteří mají spor rozhodnout, záleţí na stranách rozhodčí smlouvy. Můţe být rozhodnuto jedním či více rozhodci. Počet však musí být vţdy lichý. Vzhledem k nárokům na poplatky, obtíţnějšímu svolávání rozhodců není doporučován vysoký počet. Rozhodce, který má být jmenován do funkce, musí oznámit všechny okolnosti, které by mohli ohrozit jeho nepodjatost a mohly by v budoucnu způsobit jeho vyloučení. Funkci rozhodce není povinen přijmout, ale pokud je přijata, musí být vykonávaná v souladu s předpisy. Přijetí funkce je vţdy písemně. Vzdát funkce se lze jen se souhlasem obou stran, výjimkou jsou důleţité důvody (nemoc, atd.).
3.1.4
Platební rozkaz a směnečný platební rozkaz
Patří k velmi častým exekučním titulům. V tomto řízení nedochází k jednání či dokazování. Rozhodnutí je přímo na příslušném soudě, který v této věci rozhoduje. Předpokladem je ţaloba, kterou se uplatňuje peněţitý nárok. Podle ustanovení § 172 OSŘ se vyřizuje ţaloba tím, ţe soud uloţí dluţníkovi povinnost, aby zaplatil věřiteli poţadovanou částku. Náklady na řízení se ukládají zvlášť. Odpor můţe ţalovaný podat do 15 dnů u soudu, který vydal platební rozkaz. Platební rozkaz má účinky pravomocného rozsudku, pokud proti němu nebyl podán odpor a stává se konečným, závazným a vykonatelným rozhodnutím. Jinak je zrušen a soud nařídí jednání.
Platební rozkaz Platební rozkaz je jednou z forem rozhodnutí ve věci samé a zákon nerozlišuje mezi účinky platebního rozkazu a jinými formami rozhodnutí ve věci samé, tj. rozsudkem, rozsudkem pro uznání, rozsudkem pro zmeškání nebo usnesením či schválením smíru. Ţalovaný se nepodáním odporu proti platebnímu rozkazu dobrovolně podřizuje povinnosti k peněţitému plnění stanovené soudem. Stejné účinky tak vyvolává rozhodnutí účastníka
35
nepodat odvolání proti jiným formám rozhodnutí ve věci samé. Účinkem pravomocného rozsudku je právní moc a vykonatelnost. Právní moc rozhodnutí se projevuje závazností61 a nezměnitelností pravomocného rozhodnutí pro sporné strany.62 Platební rozkaz musí být doručen ţalovanému do vlastních rukou nebo doručenkou. Dojde-li k exekuci na základě vadně doručeného platebního rozkazu, tedy vlastně nedoručeného, je moţná obrana odvoláním proti usnesení o exekuci a podání odporu Odpor se podává do 15 dnů ode dne doručení. Poukáţe se v něm na nevykonatelnost exekučního titulu. Přestoţe byl podán odpor, nedotýká se nabytých účinků platebního rozkazu. Pokud je platební rozkaz zrušen, a bylo vydáno rozhodnutí, je třeba i tento doručit do vlastních rukou. Do 15 dnů ode dne doručení rozsudku běţí lhůta odvolání. Existují i případy, kdy platební rozkaz nelze vydat: jedná-li se o věc, kterou má projednávat a rozhodovat o ní senát, pokud není znám pobyt ţalovaného, pokud by měl být platební rozkaz doručen do ciziny.
Směnečný (šekový) platební rozkaz Směnečný platební rozkaz je speciální typ soudního rozhodnutí. K jeho vydání je třeba návrhu ţalobce, aby ve věci rozhodl směnečným platebním rozkazem, a dále, aby ţalobce předloţil originál (tzv. prvopis) směnky. Příslušným k vydání směnečného platebního rozkazu je krajský soud. Místní příslušnost soudu je dána na výběr ţalobci. Ţalobce můţe směnečný dluh ţalovat buď u soudu, kde má ţalovaný bydliště nebo sídlo, anebo kde je platební místo ze směnky. Proti směnečnému platebnímu rozkazu lze podat tzv. námitky a to do tří dnů ode dne doručení tohoto směnečného platebního rozkazu. Tato lhůta je poměrně krátká, alespoň pokud ji srovnáme s patnáctidenní lhůtou pro podání odporu proti klasickému platebnímu rozkazu. Zpravidla však není proti směnečnému platebnímu rozkazu co namítat, neboť směnečné závazky nejsou závazky kauzálními. To znamená, ţe není třeba zkoumat důvod vzniku tohoto závazku. Tedy proč někdo podepsal směnku. Důleţité je pouze to, ţe někdo směnku podepsal.
61 62
§ 159a odst. 1 aţ 4 OSŘ § 159a odst. 5 OSŘ
36
Směnečný (šekový) platební rozkaz je obdobný jako platební rozkaz klasický, jen s tím rozdílem, ţe ţalobce musí předloţit směnku či šek, a to v originále. Příslušným je krajský soud, který rozhodne o vydání směnečného platebního rozkazu na návrh ţalobce. Ţalovaný musí na základě tohoto rozkazu zaplatit do tří dnů od jeho doručení. Můţe vyuţít podání námitky ve stejné lhůtě. Pokud tak neučiní, směnečný platební rozkaz nabývá právní moci. K odmítnutí námitek dojde tehdy, pokud byly podány pozdě nebo neoprávněnou osobou.
Včasně
podané
a odůvodněné
námitky
odkládají
právní
moc
a zároveň
i vykonatelnost platebního rozkazu. Soud v rozsudku rozhodne, zda bude rozkaz ponechán v platnosti nebo zrušen. Ţalovaný nese důkazní břemeno prokázání kauzálních námitek (coţ je moţnost dluţníka bránit se proti poţadavku na zaplacení směnky). V tomto případě je přípustná námitka započtení. Jsou-li námitky podané včas, lze se zániku závazku ze směnky započtením domáhat pouze, kdyţ ţalovaný práva vyuţil a zánik závazku započtením nastal před vydáním směnečného platebního rozkazu. Směnečný platební rozkaz při rozhodování o námitkách nelze měnit.
3.1.5
Rozsudek
Rozsudek je konečné rozhodnutí ve věci samé, tzn. rozhodnutím vlastního sporu. Ţalobě lze rozsudkem vyhovět, zamítnout ji nebo jí vyhovět částečně. Nad rámec ţaloby soud nikdy nerozhoduje. Nemůţe tedy přisoudit víc, neţ je ţalobou poţadováno. V některých řízeních, která se podávají i bez návrhu toto pravidlo neplatí. Ve výroku rozsudku vysloví soud rozhodnutí ve věci samé, rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení. Rozsudek lze vydat pouze po provedeném jednání a vţdycky se musí vyhlásit. Soudce přečte výrok rozsudku, poté jej stručně zdůvodní. V písemném vyhotovení rozsudku je potom podrobnější odůvodnění. V této formě ho zašle účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, a to do 30 dnů od jeho vyhlášení. Po doručení rozsudku běţí lhůta 15 dnů pro odvolání, které je obranou proti rozsudku. Pokud se ţádná strana neodvolá, nabývá rozsudek právní moci. To znamená, ţe věc je rozhodnuta a nemůţe být projednávána znova (výjimečně lze vyuţít mimořádných opravných prostředků, tj. dovolání, ţaloba na obnovu řízení, ţaloba pro zmatečnost). Vykonatelnost rozsudku znamená, ţe ten komu je v rozsudku přiznáno určité právo, můţe podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci. Pokud ţalovaný (dluţník) povinnost nesplnil, můţe se oprávněný bránit exekucí, a to i v případě, kdy dluţník povinnost splnil před vynesením rozsudku, a soud o tom neinformoval (výjimku tvoří rozsudek pro zmeškání).
37
Rozsudek pro zmeškání je zvláštní druh rozsudku v občanském soudním řízení, kterým soud rozhodne a přizná ţalovaný nárok ţalobci tehdy, pokud se ţalovaný bez omluvy nedostaví k soudnímu jednání, ačkoliv mu bylo včas doručeno předvolání i ţaloba, a pokud to ţalobce navrhne. Jestliţe je ve věci více ţalovaných a rozsudek by se vztahoval na všechny, musí soudní jednání zmeškat všichni. Nelze je však vydat ve věcech, v nichţ nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky řízení. Pokud by byl vydán rozsudek zmeškání, ale ţalovaný se k soudu nedostavil s omluvitelného důvodu, který prokáţe, soud jej na návrh zruší a dál pokračuje v řízení. Návrh na jeho zrušení musí podat nejpozději do doby, neţ rozhodnutí nabyde právní moci. Jestliţe ţalovaný vyuţije odvolání a návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání by bylo vyhověno, k odvolání se dále nebude přihlíţet.63 Soud můţe na návrh vyslovit předběţnou vykonatelnost rozsudku. Učiní to také ve výroku rozsudku. Předběţná vykonatelnost se vyuţívá tam, kde účastníku hrozí nebezpečí či újma. Na druhou stranu lze navrhnout, aby soud vykonatelnost odloţil, pokud je např. podán mimořádný opravný prostředek proti rozsudku. V zásadě rozsudek nelze měnit. Na návrh je moţné změnit, v případě podstatných změn okolností, rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách. Za podstatné okolnosti lze povaţovat ty, které jsou rozhodující pro výši a trvání splátek, např. u výţivného. Některé rozsudky lze měnit bez návrhu. Jedná se o rozsudky o výchově a výţivě nezletilých dětí a o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo o pozastavení jejího výkonu. Ovšem opět změní-li se poměry.
Rozsudek o výživném Vyţivovací povinnost rodičů k dětem, která zajišťuje podmínky pro řádný vývoj dětí, se týká prakticky kaţdého dítěte. Je povinná pro oba rodiče, a to bez ohledu na to, zda mají rodičovskou zodpovědnost. Rodiče by se měli na vyţivovací povinnosti podílet podle svých schopností a majetkových poměrů. Doplňují se tak, aby byly zajištěny potřeby dítěte. Můţe být plněna specifickým způsobem, kterým je osobní výkon péče o dítě, péče rodiče o společnou domácnost.64 Vyţivovací povinnost trvá do doby, neţ je dítě schopné samostatné obţivy, nejméně však do 26-tého roku, ţivota pokud je studentem denního studia.
63 64
§ 153b zákona č. 99/2963 OSŘ Kohoutová, Neplatí výţivné? Dluţné alimenty vymůţe rychleji exekutor. 2012
38
Předpokládá se, ţe rodič plní vyţivovací povinnost dobrovolně. V případě, ţe tomu tak není, rozhodne o výši vyţivovací povinnosti soud. Za těchto okolností se vţdy jedná jen o peněţité plnění. Rozhodnutí soudu tedy musí obsahovat konkrétní částku, a to ať jiţ při zvýšení či sníţení výţivném a zároveň její splatnost.
65
Zde je stanoveno, ţe se jedná
o měsíční částky splatné dopředu. Je moţné rozhodnout i o povinnosti platit částku výţivného splatnou v budoucnosti. Vymezí a do rozsudku uvede období, na které je částka určena. Učiní opatření, která zaručují pravidelnou výplatu měsíčních splátek stanoveného výţivného.66 Význam tohoto ustanovení spočívá v ochraně dítěte, tzn. zajištění vyţivovací povinnosti pro případy, ţe povinný by nemusel mít v budoucnu potřebné příjmy, atd. Smyslem tohoto postupu je i to, ţe částka nebude zneuţita na jiný účel, neţ na který byla určena. Bude tedy vyuţita na zabezpečení potřeb dítěte. Dojde-li k podstatné změně poměrů, je moţné výši výţivného změnit, ať jiţ zvýšením nebo sníţením. Podstatnou změnou je např. změna rozhodnutí o výchově dítěte, vznik nové vyţivovací povinnosti rodiče. Dále pak vyšší odůvodněné potřeby dítěte v souvislosti s nástupem do školy, zdravotním stavem. Zřetel při stanovování rozsahu vyţivovací povinnosti musí být brán i na to, kdo z rodičů a v jaké míře o dítě pečuje. Rodiče, kteří o dítě pečují, jsou ale velmi málo zvýhodňováni. Velkým problémem je stanovování výţivného u rodičů – podnikatelů. Povinný rodič musí předkládat důkazy o svých majetkových poměrech a umoţnit tak soudu zjistit i další skutečnosti, které jsou potřebné pro rozhodnutí. Nesplní-li tuto povinnost, má se za to, ţe jeho průměrný měsíční příjem je ve výši 12,7 násobku ţivotního minima.67
Rozhodnutí zdravotní pojišťovny o pojistném Zdravotní pojišťovny se při rozhodování o přiráţkách pojistného, pokut, výše pojistného a v problematických případech placení pojistného, řídí zákonem 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Podpůrně zákon 500/2004 Sb., správní řád a v neposlední řadě ve věcech exekuce daňové exekuce zákonem č. 280/2009 Sb., daňovým řádem. Zdravotní pojišťovny rozhodují exekučními tituly pro výkon rozhodnutí nebo exekuce, tj. platebními výměry a výkazy nedoplatků. Pojištěnci mají vůči zdravotním
65
§ 97 odst.1, zákona o rodině § 97 odst. 2 zákona o rodině 67 § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu 66
39
pojišťovnám povinnosti hradit pojistné. Za jejich porušení můţe zdravotní pojišťovna pouţít tři druhy sankcí, a to: pokutu, penále, přiráţku k pojistnému. Samotné pojistné i zálohy pojistného se splácí ve stanovené lhůtě na účet zdravotní pojišťovny nebo hotově. Pokud nejsou včas zaplaceny, vzniká dluh na pojistném, který narůstá o penále a další sankce. Dluh se platí následujícím pořadí pojišťovně, u které byla osoba v daném období pojištěna: pokuty, přiráţka k pojistnému, nejstarší nedoplatky pojistného, běţné platby pojistného, penále. Dluh můţe zdravotní pojišťovna vymáhat (na základě vykonatelného rozhodnutí): správně (podle ustanovení o exekuci dle daňového řádu), soudně (soudním exekutorem nebo ve výkonu rozhodnutí). Výkaz nedoplatků Pojišťovna rozhoduje o dluţném pojistném tzv. výkazem nedoplatků. U sporných případů pak platebním výměrem. Rozdíl mezi těmito dvěma exekučními tituly je např. ve vykonatelnosti. U výkazu nedoplatků je vykonatelnost dnem doručením, u platebního výměru po 15 dnech od jeho doručení. V obou případech je nezávislá na tom, zda byl opravný prostředek podán či nikoliv. Výkazem nedoplatků, si zdravotní pojišťovna zajišťuje dluţné pojistné a penále (ve výši 0,05 % za den prodlení). Vyznačuje se určitými obsahovými náleţitostmi: označení plátce pojistného, jemuţ se nedoplatky vykazují, výši nedoplatků podle stavu účtu plátce pojistného k určitému dni, které vycházejí z údajů vykázaných plátcem pojistného nebo z kontrol provedených zdravotní pojišťovnou
40
případně z pravděpodobné výše pojistného (byla-li stanovena) a z penále vypočteného k tomuto dni, den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna, čísla účtů příslušné zdravotní pojišťovny, na kterou musí být nedoplatky uhrazeny, poučení o vykonatelnosti, poučení o námitkách, označení zdravotní pojišťovny, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vydání68. Výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem. U podpisu musí být jméno, příjmení, funkce a podpis osoby, která ho vydala. Platební výměry Platební výměrem rozhoduje pojišťovna ve správním řízení ve věci: přiráţky k pojistnému, pokut, pravděpodobné výše pojistného penále, vracení přeplatku na pojistném, sníţení záloh na pojistného. Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí. Skládá se z: jednoho zástupce zdravotní pojišťovny, jednoho zástupce Ministerstva zdravotnictví, jednoho zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, jednoho zástupce Ministerstva financí, tří členů Správní rady pojišťovny, tří členů Dozorčí rady pojišťovny.69 Usnášení schopen je při přítomnosti 2/3 členů. Nadpoloviční většina je nutná pro to, aby rozhodnutí bylo platné. Při prvním sezení je zvolen předseda, který dále řídí, svolává rozhodčí orgán. 68 69
§ 53 Zákon č. 48 /1997 Sb. § 53 odst. 10 Zákon č. 48/ 1997 Sb.
41
Opravné prostředky Rozdíl mezi dvěma jmenovanými exekučními tituly zdravotní pojišťovny je v tom, ţe výkaz nedoplatků zdravotní pojišťovna můţe zrušit i po jeho právní moci.70 U platebního výměru lze změnu či zrušení provést v rámci přezkumného řízení (podle správního řádu). Řízení se zahajuje z moci úředního orgánu, který rozhodnutí vydal. Případně nadřízeného orgánu nebo z podnětu účastníka. Ten však nemá na zahájení přezkumného řízení nárok. Usnesení o zahájení přezkumného řízení se můţe vydat jen do roka od nabytí právní moci. Proti platebnímu výměru je moţné podat odvolání, a to do 15 dnů od jeho doručení povinnému. Odvolání se aplikuje podle správního řádu. Po uplynutí doby 15 dnů se stává platební výměr vykonatelným. Odvolání má vliv na vykonatelnost exekučního titulu, pokud se netýká dluţného pojistného. Proti výkazu nedoplatků lze podat námitky, a to do 8 dnů. Písemnou formou plátce vyjádří nesouhlas s existencí dluhu na pojistném či nesouhlas s výší penále. Musí být uveden důvod podání námitek. Pojišťovna vydá do 30 dnů od doručení námitek rozhodnutí ve správním řízení. Tím výkaz nedoplatků potvrdí nebo zruší. Nerozhodne-li ve stanovené době, pozbývá výkaz nedoplatků platnost. Výkaz nedoplatků můţe zrušit i sama pojišťovna.71 Obnova řízení, podle správního řádu, je mimořádným opravným prostředkem. O tento prostředek ţádá účastník řízení, vyšlo-li najevo, ţe existovaly skutečnosti, které účastník nemohl v původním řízení uplatnit. Rovněţ tehdy, kdyţ se ukázaly důkazy být nepravdivými, došlo ke zrušení či změně rozhodnutí, které má být obnoveno. Ţádost o obnovu se podává do 3 let od nabytí právní moci.
Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení Exekučními tituly jsou rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení. Tato rozhodnutí se týkají oblasti nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. K těmto rozhodnutím patří např. platební výměr, výkazy nedoplatků a rozhodnutí o uloţení pokuty.
70
§ 53 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb.
71
§ 53 odst. 4, 5, 6 Zákon č. 48 /1997 Sb.
42
Platební výměr Okresní správa sociálního zabezpečení rozhoduje o pojistném, zálohách na pojistné a přiráţce k pojistnému na sociální zabezpečení. Platební výměr obsahuje obecné náleţitosti podle zákona č. 500/2004 Sb.
72
(výroková část, odůvodnění a poučení o odvolání). Dále
obsahuje označení správního orgánu, v tomto případě okresní správy sociálního zabezpečení, číslo jednací, datum vyhotovení. Otisk úředního razítka, ke kterému je připojen podpis, jméno, příjmení, funkce. Podpis lze na stejnopisu nahradit doloţkou: "vlastní rukou", "v. r." u příjmení „Za správnost vyhotovení:" (jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která stejnopis vyhotovila) Ve výměru musí být identifikace zaměstnavatele, kterému se buď pojistné, penále nebo přiráţka k pojistnému předepisuje. Součástí je poučení o vykonatelnosti a poučení o povinnosti platit penále. Obsaţeno je označení okresní správy sociálního zabezpečení, která ho vydává, s číslem jednacím a datem vyhotovení, otiskem úředního razítka. Podepsané je oprávněnou osobou, u které je jméno, příjmení a funkce. Doručování platebního výměru podle ustanovení zákona č. 500/2004 Sb.73 Odvolání můţe povinný podat do 15 ode dne oznámení. Pokud byl platební výměr oznámen a uplynula lhůta pro odvolání, stává se pravomocným. Vykonatelný je jestliţe od jeho doručení uplynulo 15 dnů. Je jedno zda nabyl právní moci.74 Můţe tedy dojít k situaci, kdy není pravomocný, ale je vykonatelný, tzn., ţe správa sociálního zabezpečení můţe vést na základě tohoto exekučního titulu výkon rozhodnutí. V některých případech se u rozsudků rozlišuje tzv. předběţnou vykonatelnost. Lhůta k plnění běţí od doručení a platební výměr se tak stává vykonatelným, bez ohledu na nabytí právní moci. Výkaz nedoplatků Tímto nástrojem můţe také správa sociálního zabezpečení předepsat dluţné částky na pojistném. Pouţívá se zejména při ošetření pohledávek za zaměstnavateli.
72
§ 68 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů § 19 - § 26 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 74 í § 104f zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 73
43
Musí obsahovat označení zaměstnavatele, kterému se nedoplatky vyčíslují. Dále výši nedoplatků k určitému dni podle stavu účtu zaměstnavatele. Den zjištění nedoplatků. Rovněţ nesmí být opomenuto poučení o vykonatelnosti a o námitkách. Identifikační údaje okresní správy sociálního zabezpečení, jenţ tento výkaz vydala, včetně data vyhotovení. Vše je stvrzeno úředním razítkem a podpisem, u kterého je jméno, příjmení a funkce oprávněné osoby. Vykonatelný je dnem vyhotovení. Pro doručení platí to stejné jako u platebního výměru. Pokud zaměstnavatel nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném, můţe k okresní správě sociálního zabezpečení podat písemně námitky do 8 dnů od doručení. O námitkách rozhoduje dotčená okresní sociální správa sociálního zabezpečení,75 která buď výkaz nedoplatků potvrdí, nebo zruší. Není-li rozhodnuto do 30 dnů od doručení námitek, výkaz nedoplatků pozbude platnosti. Námitky nemají odkladný účinek. Okresní správa sociálního zabezpečení můţe přistoupit ihned po vystavení výkazu nedoplatků k exekuci, neboť dnem vyhotovení je vykonatelný. Rozhodnutí o uložení pokuty Pokud osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnavatelé, zaměstnanci či zdravotnické zařízení nesplní povinnosti, které jsou uloţeny příslušnými zákony, okresní správa sociálního zabezpečení uloţí pokutu. Řízení pokuty podle zákona č. 500/2004 Sb. zahajuje okresní správa sociálního zabezpečení z moci úřední. Zahájení řízení je dnem, kdy bylo účastníkovi doručeno oznámení o zahájení správního řízení ve věci uloţení pokuty. O uloţení pokuty vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí, v němţ uvede výši pokuty a lhůtu splacení. Náleţitosti rozhodnutí upravuje zákon č. 500/2004 Sb., obsahuje označení okresní správy sociálního zabezpečení, číslo jednací a datum vyhotovení. Vše je stejně jako u předchozích nástrojů zpečetěno otiskem úředního razítka a podpisem, u kterého je napsané jméno, příjmení a funkce oprávněné osoby. Proti rozhodnutí o uloţení pokuty můţe povinný podat odvolání do 15 dnů ode dne oznámení. Jestliţe uplyne lhůta pro podání odvolání a je oznámeno, stává se pravomocným. Vykonatelné je, jestliţe nabylo právní moci, tzn. nelze jej napadnout odvoláním. Písemnost je
75
§ 88 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
44
doručena, jakmile oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění písemnost převezme. Oprávněný či jiný příjemce dávky doručení zmařil nebo přijetí odmítne. 76 Při své práci jsem se setkala s fyzickou osobou podnikatelem, který z důvodu druhotné platební neschopnosti v letech 2005-2008 neodváděl povinné platby na sociální pojištění a politiku nezaměstnanosti. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení na tohoto podnikatele podala ţalobu k věcně příslušnému soudu 1. stupně, který vydal rozhodnutí ve formě Platebního rozkazu. Okresní správa sociálního zabezpečení se domáhala dluţného pojistného, penále a náhrady nákladů řízení. Vzhledem k tomu, ţe do 15dnů nebyl nárok oprávněného uspokojen, ani nebyl podán odpor proti rozhodnutí, bylo přistoupeno k výkonu rozhodnutí. Nejmenovanému podnikateli byla zaslána exekuce na běţný účet a byla nařízena exekuce na movitý i nemovitý majetek. Podnikatel tak přišel o právo disponovat s rodinným domem, na kterém vázne exekutorské zástavní právo. Přichází tak o jistotu bydlení, dostává sebe i svou rodinu do těţké ţivotní situace, která je provázena výrazným poklesem příjmů o částku, kterou je povinný nucen uhradit z exekučního titulu. Na tomto příkladu z běţného občanského ţivota jsem chtěla ukázat, jaké praktické důsledky můţe mít exekuční titul rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení.
3.1.6
Platební výměry na poplatky, blokové pokuty
Exekučním titulem mohou být vykonatelná rozhodnutí orgánu obce. Jde především o platební výměry na poplatky77. Dále se jedná o, pokuty uloţené ve správním řízení včetně blokových pokut udělených obecní (městskou) policií. V neposlední ředě samozřejmě téţ rozhodnutí soudů např. ve věcech týkajících se obcí a jejich majetku. Exekuce poplatků je nástrojem obce pro vymáhání poplatků, které jsou stanoveny vyhláškami. Obecně lze poplatky nazvat peněţní ekvivalent za sluţby poskytované veřejným sektorem. Lze je ukládat jen na základě zákona, kterým je zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 14 tohoto zákona patří jejich stanovení do působnosti obce.
78
Jak jiţ bylo, výše zmíněno zavedení je obecnou vyhláškou, ve které
uvede: konkrétní sazbu poplatku, vznik, zánik poplatkové lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti, 76
§ 90 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení § 1 zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Sb 78 § 14 zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 77
45
splatnost, úlevy, osvobození od poplatku, místo (u poplatku uţívání veřejného prostranství). Veškeré řízení o poplatcích vykonává obecní úřad a můţe se týkat pouze poplatků stanovených zákonem č.565/1990 Sb., coţ jsou: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za uţívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, koncový interaktivní video loterijní terminál a herní místo lokálního herního systému, poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku moţností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Určení sazby poplatků, způsob jejich vybírání a doba splatnosti, případně vymezení míst, za které je účtován poplatek, vymezí obec. Obecní úřad v přenesené působnosti vede řízení o poplatcích. Pokud není poplatek odveden v plné výši a ve stanovené lhůtě, tak jej obec vyměří platebním výměrem. V tomto výměru můţe částku zvýšit aţ na trojnásobek. Dluţnou částku je moţné vyměřit do 3 let, konce roku, kdy vznikla poplatková povinnost. Platební výměr je jediným rozhodnutí, kterým lze vyměřit místní poplatek. Je účinný pro příjemce rozhodnutí, jenţ je ten, jemuţ je ukládána povinnost, přiznáno, právo anebo prohlášeno právo nebo povinnost stanovená zákonem.79 Obsahové náležitosti platebního výměru na místní poplatek Aplikují se ustanovení § 101 aţ 103 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen DŘ), které upravují náleţitosti rozhodnutí. Rozhodnutí obsahuje: 79
§ 101 zákona číslo 280/2009 Sb., daňový řád
46
označení správce daně, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru, označení příjemce rozhodnutí, výrok s uvedením právního předpisu, podle něhoţ bylo rozhodováno, a jde-li o platební povinnost, také částku a číslo účtu příslušného poskytovatele platebních sluţeb, na který má být částka uhrazena, lhůtu k plnění, je-li nutné ji stanovit, poučení, zda je moţné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak moţno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku, podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; tuto náleţitost lze nahradit uznávaným elektronickým podpisem úřední osoby, datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno. Lhůta plnění se stanovuje podle ustanovení § 139 DŘ. Částku lze vyměřit z moci úřední a je splatná je do 15 dní ode dne právní moci platebního výměru.80 Pokud je částka vyměřena z moci úřední musí platební výměr obsahovat odůvodnění podle ustanovení § 147 odst. 3 DŘ. Proti platebnímu výměru je moţné podat odvolání, a to v 30 denní lhůtě ode dne doručení, a to i před doručením.81 Dále se musí uvést, u kterého správce daně se odvolání podává, tzn. u správce daně, jehoţ rozhodnutí je odvoláním napadeno.82 Vykonatelným se platební výměr stává po uplynutí 15 dnů po nabytí právní moci, tzn. nelze se proti němu odvolat. Nebo také kdyţ uplyne lhůta plnění a odvolání nemá odkladný účinek.
83
Nelze při správě místních poplatků aplikovat nepřiznání odkladného
účinku odvolání proti platebnímu výměru. Aby bylo moţné, projednávat přestupek v blokovém řízení je nutné splnit stanovené podmínky. To znamená, ţe přestupek musí být spolehlivě zjištěn a obviněný z přestupku ochoten pokutu zaplatit. Pokud obviněný nemůţe pokutu zaplatit na místě, je mu vydán blok s poučením o způsobu pokuty. Dále musí být vyznačena lhůta splatnosti a téţ poučení o následcích, které sebou přináší nezaplacení pokuty. Obviněný potvrdí přijetí bloku. Proti 80
139 odst.1 a 3 DŘ § 109 odst. 4 DŘ 82 § 109 odst. 3 DŘ 83 § 103 zákona číslo 280/2009 Sb., daňový řád 81
47
pokutě uloţené v blokovém řízení není moţné se odvolat. Předpokládá se, ţe není třeba opravného prostředku, jelikoţ se obviněný dobrovolně zavázal ke splnění pokuty. Oprávnění k ukládání pokut je přiznáno správním orgánům a osobám, které jsou jimi pověřené. Dále potom orgánům, které určuje jiný právní předpis, např. zákon o přestupcích.84 Oprávněnou osobou je i obecní policie za podmínek, ţe vybírá přestupky, jejichţ projednávání je v působnosti obce. Kaţdý z orgánů má vymezenou oblast přestupků, kterou můţe sankcionovat v blokovém řízení. Náležitosti pokutového bloku: vyznačení, komu byla pokuta uloţena, kdy k tomu došlo, za jaký přestupek je osoby sankcionována. Pokud je uloţena pokuta v blokovém řízení, je nutné povaţovat ji za rozhodnutí o uloţení pokuty za přestupek. Je tedy exekučním titulem, který lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty jejího zaplacení.
84
zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
48
4 Závěr Ve své práci jsem se zaměřila na exekuční řád, vymáhání pohledávek za povinnými, kteří si neplní své povinnosti v různých oblastech finančního zabezpečení. Snaţila jsem se zmapovat celou problematiku exekučního řádu od vzniku dluhu, přes vystavení exekučních titulů, realizaci správní exekuce, soudního výkonu rozhodnutí aţ po zastavení exekuce. Podrobně jsem se věnovala správnímu a zejména pak soudnímu výkonu rozhodnutí a jejich jednotlivým druhům. Snaţila jsem se co nejvýstiţněji sepsat všechny druhy exekucí. Popsala jsem jednotlivé kroky, které se činí při různých výkonech rozhodnutí. Zároveň jsem se zaměřila na činnost soudů při soudním výkonu rozhodnutí, uvedla jeho průběh a seznámila čtenáře s povinnostmi všech účastníků řízení. Způsobům uplatnění pohledávek jsem se nemohla věnovat podrobně, zejména z důvodu sloţitosti jednotlivých řízení, ale věřím, ţe jsem čitateli poskytla alespoň stručné informace, jak se v jednotlivých případech neplnění platebních povinností postupuje dle exekučního řádu, co je prioritní, na co se klade důraz. Shrnula jsem praktický průběh exekucí. Snaţila jsem se nastínit, jakým způsobem se pracuje s dluţníky, které informace se o nich zjišťují, z jakých zdrojů vycházejí a v jakých případech volí konkrétní druh exekuce. Je třeba si uvědomit, ţe kaţdý případ je individuální a záleţí na zjištěných informacích, dluhu dluţníka, předchozích zkušenostech v jeho jednání a jaký druh exekuce bude pro daný případ dle exekučního řádu zvolen. Z velkého mnoţství exekučních titulů jsem zpracovala, i kdyţ jednodušším způsobem, některé z nich. Nastínila jsem u nich nejdůleţitější náleţitosti, povinnosti, opravné prostředky, tak aby bylo pro čtenáře zřetelné, co je u nich důleţité a o jakou právní normu se opírají. Tento výběr jsem v přílohách doplnila vzory, které se vztahují k jednotlivým předkládaným titulům.
49
Seznam použité literatury Právní normy 1. Daňový řád. In: 2009. 2009, č. 280. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon280-2009-sb-danovy-rad/cele-zneni/ 2. Exekuční řád. In: 2001. 2001, č. 120. Dostupné z: http://i.iinfo.cz/urs-att/p_120-01114816816266752.htm 3. Notářský
řád.
In: 1992.
1992,
č.
358.
Dostupné
z:
http://www.pracepropravniky.cz/zakony/notarsky-rad-o-notarich-a-jejich-cinnosti 4. Občanský
soudní
řád.
In: 1997.
1963,
č.
99.
Dostupné
z:
http://www.pracepropravniky.cz/zakony/obcansky-soudni-rad-uplne-zneni 5. Stavovský
předpis. Zkušební
řád.
28.
04.
2010.
Dostupné
z:
http://ekcr.cz.gds97.active24.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 6. Zákon
o místních
poplatcích.
In:
1990.
1990,
č.
565.
Dostupné
z:
http://www.corona.cz/zak/565_1990.htm 7. Zákon
o rodině.
In: 1963.
1963,
č.
94.
Dostupné
z:
http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-rodine-uplne-zneni 8. Zákon
o správě
daní
a poplatků.
In: 1992.
1992.
.
č.
337
Dostupné
z:
http://zakony.penize.cz/337-1992-sb-zakon-o-sprave-dani-a-poplatku 9. Zákon o veřejném zdravotním pojištění. In: 1997. 1997, č. 48. Dostupné z: http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-verejnem-zdravotnim-pojisteni 10. Zákon o ţivotním a existenčním minimu. In: 2006
2006 č. 110. Dostupné z :
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivotni-existencni-minimum/uvod.aspx
Literární zdroje 11. BÍLEK, P., DRÁPAL, L., JINDŘICH, M., WAWERKA, K.: Notářský řád a řízení o dědictví. Komentář, 2. vydání, C.H.Beck, Praha 2001 12. BUREŠ, J.: Občanský soudní řád: komentář. 6. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. Beckova edice Komentované zákony. ISBN 80-717-9739-1. 13. HLAVSA, P.: Exekuční řád a zákon č. 119/2001 Sb., s poznámkami a prováděcími předpisy, 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, 2008 14. HORA, V.: Exekuční právo. Praha: Právnické knihkupectví V. Linhart, 1938.
50
15. SCHELLEOVÁ, Ilona. Exekuční řízení. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, 272 s. ISBN 80-868-6146-5.
Internetové zdroje 16. Exekuce
poplatků.
[online].
[cit.
2012-04-20].
Dostupné
z:
http://www.eveveri.cz/exekuce-poplatku/ 17. Jak se bránit exekuci 1/4 ~ Nadřevo.cz. Nadřevo.cz [online]. 06.04.2010 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://nadrevo.blogspot.com/2010/04/jak-se-branit-exekuci-14.html 18. JOHÁNEK, Tomáš. Za růstem počtu exekucí stojí nezodpovědnost dluţníků. In: Realit | Aktuální nabídka celého spektra realitního trh [online]. 2010 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.realit.cz/clanek/za-rustem-poctu-exekuci-stoji-nezodpovednost-dluzniku 19. KASÍKOVÁ, M. In Kasíková, M., Kučera, M. Plášil, Z., Šimka, V. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a předpisy související. Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck,) 20. KOHOUTOVÁ, Zuzana. Neplatí výţivné? Dluţné alimenty vymůţe rychleji exekutor iDNES.cz. Finance iDNES.cz; Vše pro vaše osobní finance [online]. 2012 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/neplati-vyzivne-dluzne-alimenty-vymuze-rychlejiexekutor-por-/viteze.aspx?c=A120209_155159_viteze_zuk 21. KUCHTA, J.: Jsou soudní exekutor a jeho zaměstnanci úředními osobami ve smyslu § 12 nového trestního zákoníku. In: [online]. 2009 [cit. 2012-04-22]. ISBN 978-80-210-49901. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:IJRvCLl2P4sJ: 22. Počet exekucí v Česku v roce 2011 výrazně stoupl. Český rozhlas [online]. 2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/1032373 23. Poradíme Vám jak se chovat při exekučním řízení. Komplexní řešení Vašich finančních problému nebo exekucí na nemovitost [online]. 2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://pujcka-na-problemy.webnode.cz/poradna-pri-exekuci/ 24. Právo
a
terénní
sociální
práce.
[online].
[cit.
2012-04-20].
Dostupné
z:
http://www.clovekvpravu.cz/pravo-socialniho-zabezpeceni-301/zdravotni-pojisteniaktualizovano-k-112012-466/rozhodovani-ve-vecech-pojistneho-a-dluhy-na-pojistnem486/dluh-na-pojistnem-1027 25. Problematika exekucí v ČR - clanek - problematika-pohledavek - Asociace na ochranu věřitelů. PODKONICKÝ, J. Portál pro věřitele: Vše o vymáhání pohledávek - Asociace na
51
ochranu
věřitelů
ČR [online].
17.01.2008
[cit.
2012-04-22].
Dostupné
z:
http://www.anov.cz/problematika-pohledavek/clanek/problematika-exekuci-v-cr/ 26. RAKOVSKÝ, A. Odklad exekuce pro přechodné zhoršení postavení povinného. [online]. 22.12.2004 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/civilniproces/art_3753/odklad-exekuce-pro-prechodne-zhorseni-postaveni-povinneho.aspx 27. Rozhodnutí. Nejvyšší správní soud [online]. 2011 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:fz2lH3M9il4J:www.nssoud.cz/files/SOUD NI_VYKON/2011/000714Kse_110_20111123090528_prevedeno.pdf+&hl=cs&gl=cz&pi d=bl&srcid=ADGEESiEHdObCuoNWmmeqjcj7eGI48WDs7wQJLuYjs_PA3o8AsvMvC aOBAie-0ps0kh0JO_p8-dp3FkCGxRXKNl8ORC7WlkK6YMh2mUTGL4J59C1NgpSkhbKmkKXE35I7vbVaZTdag&sig=AHIEtbQczHXniZ_hz6z0SG8HiMITIhV59w 28. TRIPES, A., Exekuce v soudní praxi, Praha, Ch. Beck, 2006 ISBN 80-7179-489-9 29. Vývoj vybraných ukazatelů ţivotní úrovně v České republice v letech 1993 – 2010. Http://www.mpsv.cz/cs/
[online].
2010.
vyd.
[cit.
2012-04-20].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/11231/CZ-A5.pdf 30. WINTEROVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. Praha: Linde Praha, 2008 www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2009/files/prispevky/novy_trest/Kuchta_Josef__1 089_.pdf+&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEEShCck0OKxTfwrf1NkfirIjsH6BJhusPyXaSpOkkeNKdaclSVhjB5EYH0LO5__00oxwbjfOgsrl2cERzs1WI6rDbVfGZrq4vFKtL4sEFw1kPbyMFPGCTcbX6HpJpYW_Grflphi&sig=AHIEtb RL0y6ymYGGa_9Ya0Ghgk-GdBkYCg 31. Ţivotní úroveň v České republice dlouhodobě roste - Motiv8 Práce - Lidé - Souvislosti Motiv8 Práce - Lidé - Souvislosti. Motiv8 Práce - Lidé - Souvislosti [online]. 2010 [cit. 2012-03-03].
Dostupné
z:
http://motiv8.cz/tiskove-zpravy/zivotni-uroven-v-ceske-
republice-dlouhodobe-roste.html
52
Seznam použitých zkratek EŘ
Exekuční řád
OSŘ
Občanský soudní řád
ZŘ
Zkušební řád
53
Seznam příloh Příloha č. 1 − Usnesení Příloha č. 2 − Rozsudek Příloha č. 3 − Platební rozkaz Příloha č. 4 − Exekutorský zápis Příloha č. 5 − Notářský zápis 1 Příloha č. 6 − Notářský zápis – dohoda
54
Příloha č. 1 Usnesení Jednací číslo: xxxxxxxxx
Usnesení
Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedou senátu Mgr. xxxxxxx jako samosoudcem v exekuční věci oprávněné
xxxxxxx
právně zastoupené
xxxxxxx
proti povinnému
xxxxxxx
návrh na nařízení exekuce se ţádostí o pověření soudního exekutora (§ 44 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb.) t a k t o:
I.
Soud nařizuje podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v Teplicích
ze dne 31.10.2007, č. j. 34 Ro xxxx/xxxx-xx, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 5.2.2008č.j.34 Ro xxxx/2008-xx,
k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 3.046,80 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 17.080,00 Kč od 21. 10. 2006 do zaplacení, částku ve výši 22.474,00 Kč, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 8.454,00 Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny,
1
exekuci na majetek povinného.
II.
Soud pověřuje provedením této exekuce Mgr. xxxxxxx
, soudního exekutora Exekutorského úřadu Teplice, se sídlem Husitská 692/3, 415 01 Teplice.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení je moţno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím podepsaného soudu. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno. V odvolání nelze namítat jiné skutečnosti než ty, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce. Nebudou-li v odvolání uvedeny skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce nebo žádné skutečnosti, odvolací soud odvolání odmítne. Podá-li povinný odvolání k rukám exekutora, je ten povinen postoupit je bez zbytečného odkladu příslušnému soudu; doručením exekutorovi je zachována lhůta k podání odvolání. Po doručení usnesení nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manţelů, vyjma běţné obchodní činnosti, uspokojování základních ţivotních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udrţování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. Právní úkon se však považuje za platný, pokud se neplatnosti právního úkonu nedovolá exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky dovolání se neplatnosti nastávají od účinnosti právního úkonu, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního úkonu, jehoţ neplatnosti se exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel dovolává (§ 44a odst. 1 exekučního řádu).
2
Exekutor zašle povinnému společně s usnesením výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, ţe splní-li ve lhůtě 15- ti dnů vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a odst. 1 exekučního řádu a podle § 47 odst. 4 exekučního řádu. Jinak exekutor provede exekuci.
V Teplicích dne 07.02.2012
Mgr. xxxxxxxxxxxxxxxxxx předseda senátu
3
Příloha č. 2 Rozsudek Číslo jednací: 27 EC xx/xxxx-xx
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr. xxxxxxxx v právní věci ţalobkyně xxxxxxxxxx, se sídlem v xxxxxxxx, zastoupené JUDr. xxxxxxxxxx, advokátem se sídlem v xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, proti ţalované xxxxxxx,nar.xx.xx.xxxx, bytem v xxxxxxxxx, o zaplacení částky 1.015,- Kč s přísl., rozsudkem pro uznání, takto: I.
Ţalovaná je povinna zaplatit ţalobkyni částku 1.015,- Kč se 7 % úrokem z prodlení ročně od 27.3.2009 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II.
Ţalovaná je dále povinna zaplatit ţalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8.220,- Kč k rukám JUDr. xxxxxxxxx, advokáta se sídlem v xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění Ţalobkyně se ţalobou došlou soudu dne 9.1.2010 domáhala vydání rozhodnutí, jímţ by soud uloţil ţalované povinnost zaplatit ţalobkyni částku 1.015,- Kč s příslušenstvím s tím, ţe ţalovaná se dne 11.3.2009 v prostředku městské hromadné dopravy provozovaném právní předchůdkyní ţalobkyně (Dopravním podnikem města Ústí nad Labem a.s.) neprokázala platným jízdním dokladem a vznikla jí tak povinnost k zaplacení jízdného ve výši 15,- Kč a přiráţky k jízdnému ve výši 1.000,- Kč. Usnesením ze dne xx.xx.xxxx, č. j. 27 EC xx/xxxx-xx soud uloţil ţalované povinnost, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy ve věci písemně vyjádřila a aby
1
v případě, ţe nárok uplatněný v ţalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti,
na nichţ
staví
svoji
obranu,
k vyjádření
připojila
listinné
důkazy,
jichţ se dovolává a aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Dále ţalovanou poučil o tom, ţe pokud se bez váţného důvodu ve stanovené lhůtě včas nevyjádří, a ani soudu v této lhůtě nesdělí, jaký váţný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, ţe nárok, který je proti ní ţalobou uplatňován, uznává. Usnesení bylo ţalované doručeno do vlastních rukou dne xx.xx.xxxx. Ţalovaná zůstala nečinná, nijak se nevyjádřila. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyţaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, můţe předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichţ nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a věcí uvedených v § 118b a § 120 odst. 2, místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a), nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, ţalovanému usnesením uloţit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, ţe nárok uplatněný v ţalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichţ staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichţ se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší neţ 30 dnů od doručení usnesení. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliţe se ţalovaný bez váţného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký váţný důvod mu v tom brání, má se za to, ţe nárok, který je proti němu ţalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. Podle ustanovení § 153 a o. s. ř. uzná-li ţalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu ţalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichţ nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, ţe ţalovaný nárok, který je proti němu ţalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Podle § 99 odst. 1, 2 OSŘ připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení smírem, který soud schválí, není-li v rozporu s právními předpisy. Předmětem tohoto řízení je zaplacení finanční částky, povaha sporu tedy nevylučuje jeho smírné řešení. Vzhledem k tomu, ţe byly splněny i další shora citované zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, soud takové rozhodnutí vydal a uloţil ţalované povinnost zaplatit ţalobkyni částku 1.015,- Kč se 7 % úrokem z prodlení ročně od 27.3.2009 do zaplacení. 2
O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť ţalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a tudíţ má právo na náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 300,- Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta ve výši 6.000,- Kč určenou dle § 3 odst. 1 bod 2. vyhl. č. 484/2000 Sb., dva reţijní paušály po 300,- Kč přiznané dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 19 % DPH ve výši 1.320,- Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 OSŘ Protoţe ţalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uloţil soud ţalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 OSŘ). Lhůty k plnění uloţených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem OSŘ Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného
vyhotovení
ke
Krajskému
soudu
v Ústí
nad
Labem,
prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolacím důvodem proti části výroku I. rozsudku, kterou je ukládána povinnost k plnění, jsou jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (tedy, ţe nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce či přísedící nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaţe místo samosoudce rozhodoval senát) a skutečnosti a důkazy, jimiţ má být prokázáno, ţe nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§ 205b o. s. ř.). Nesplní - li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí řádně a včas, můţe oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí či nařízení exekuce. V Teplicích dne 28. března 2011 Mgr. xxxxxxxxxxxxxxxx, v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
3
Příloha č. 3 Platební rozkaz Jednací číslo: 34 Ro xxxx/xxxx-xx
PLATEBNÍ ROZKAZ
Okresní soud v Teplicích rozhodl ve věci
ţalobce
xxxxxxxxxxx
ţalovaný
xxxxxxxxxxxx
o zaplacení částky 3.046,80 Kč s přísl. takto: I.
soud ukládá ţalovanému, aby do patnácti dnů od doručení platebního rozkazu zaplatil
ţalobci částku 3.046,80Kč s 0,100 % úroky z prodlení za kaţdý den prodlení
od 21.10.2006
do zaplacení
z částky
3.046,80 Kč
částku 22.474,00 Kč a náklady řízení v částce 8.454,00Kč nebo aby podal(a) proti tomuto platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení u podepsaného soudu odpor.
1
P o u č e n í: Včas podaným odporem se platební rozkaz v plném rozsahu ruší. Opoţděně podaný odpor nebo odpor podaný tím, kdo k němu není oprávněn, soud usnesením odmítne. Platební rozkaz, proti němuţ nebyl podán odpor nebo proti němuţ podaný odpor byl soudem odmítnut, má účinky pravomocného rozsudku. Podá-li ţalovaný(á) proti platebnímu rozkazu včas odpor, soud k projednání a rozhodnutí věci nařídí jednání. Proti výroku o náhradě nákladů řízení a výroku o povinnosti zaplatit soudní poplatek je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Nesplní-li povinný(á) dobrovolně tímto platebním rozkazem uloţené povinnosti, můţe se oprávněný(á) domáhat nařízení výkonu rozhodnutí.
V Teplicích dne 31. října 2007
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx vyšší soudní úřednice
2
Příloha č. 4 Exekutorský zápis Stejnopis
110/EZxxx/2012
Exekutorský zápis Sepsaný v sídle Exekutorského úřadu v Teplicích, na adrese Husitská 692/3, 415 01 Teplice, dne xxxxxxx(slovy: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx) přede mnou soudním exekutorem xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, Exekutorský úřad xxxxxxx, se sídlem xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, ------------------------------------------------------------------
Níţe uvedení účastníci prohlásili, ţe jsou plně způsobilí k právním úkonům, úkony tohoto exekutorského zápisu činí svobodně a váţně, přičemţ jejich totoţnost mi byla prokázána platnými občanskými průkazy, údaje o obchodní společnosti byly ověřeny podle platného výpisu z obchodního rejstříku, a to u: ------------------------------------------------------------------1. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, obchodní
společnost
zapsaná
v obchodním
rejstříku
u Krajského
soudu
v xxxxxxxxxxxxx, oddílxx, vloţka xxxxxxx, na straně jedné jako oprávněný, dále jen oprávněný. -----------------------------------------------------------------------------------------a 2. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx,
bytem
a místem
podnikání
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, na straně druhé jako povinný, dále jen jako povinný --------------------------------------------------------------------------------------------uzavřeli přede mnou
1
Dohodu o splnění pohledávky se svolením k vykonatelnosti Za prvé: Účastníci shodně prohlašují, ţe mezi nimi existuje závazkový vztah, na základě kterého povinný dluţí oprávněnému z titulu doposud neuhrazených faktur za dodané zboţí, a to: faktury číslo xxxxxx, faktury číslo xxxxxx, faktury číslo xxxxxx, faktury číslo xxxxxx, faktury číslo xxxxxx a faktury číslo xxxxxxx, k dnešnímu dni celkem částku xxxxxx, Kč. (slovy: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxkorun českých.) Povinný uznává dluţnou částku specifikovanou v tomto bodě exekutorského zápisu co do důvodu a výše a bere na vědomí, ţe promlčecí doba v tomto případě činí 10 let (slovy: deset let). ----------------------------------------
Za druhé: Účastníci shodně prohlašují, ţe se dohodli na úhradě dluhu v celkové výši xxxxx Kč,
(slovy: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, korun českých) takto: povinný
prohlašuje, ţe oprávněnému uhradí částku xxxxx Kč, (slovy: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx korun českých) nejpozději do xxxxx (slovy: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx), a to v xxxxxměsíčních po sobě jdoucích splátkách zde specifikovaných. --------------1. splátka ve výši xxxxxxxxxxKč (slovy: xxxxxxxxxxxxxxxkorun českých) je splatná do xxxxx(slovy: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx),-------------------------------2. splátka ve výši xxxxxxxxxxKč (slovy: xxxxxxxxxxxxxxxkorun českých) je splatná do xxxxx(slovy: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx),-------------------------------3. splátka ve výši xxxxxxxxxxKč (slovy: xxxxxxxxxxxxxxxkorun českých) je splatná do xxxxx(slovy: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx),-------------------------------a to vše pod sankcí výhod splátek, dostane-li se povinný do prodlení s úhradou byť jen jedné splátky, přičemţ v takovém případě se celý zbytek nesplaceného závazku stane dnem prodlení splatný.
Platby
bude
povinný
poukazovat
převodem
na
účet
oprávněného
č.ú.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxpod variabilním symbolem: xxxxxxxxxx, který je veden u xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, přičemţ rozhodným datem pro posouzení včasnosti úhrady je povaţováno datum připsání peněţní částky na bankovní účet oprávněného. Oprávněný a povinný se dohodli, na smluvní pokutě, kterou je v případě prodlení povinen uhradit povinný oprávněnému, a to ve výši xxxxx% z dluţné splatné částky za kaţdý kalendářní den prodlení povinného, přičemţ splatnost této smluvní okuty nastává vţdy posledním dnem příslušného kalendářního měsíce, v němţ smluvní pokuta trvá. Povinný výslovně prohlašuje, ţe s výší smluvní pokuty na základě svého svobodného rozhodnutí souhlasí a nepovaţuje ji za 2
jakkoliv nepřiměřenou či odporující dobrým mravům. -----------------------------------------------------------------------------
Za třetí: xxxxxxxxxxxxxxxjako povinný (dále jen jako povinný) prohlašuje, ţe tímto dává svolení k vykonatelnosti tohoto exekutorského zápisu ve smyslu ustanovení § 78 zákona č. 120/2001 Sb., v platném znění (Exekuční řád), tzn. pokud nesplní řádně a včas své shora uvedené závazky popsané v bodech prvním a druhém ve lhůtách téţ v těchto bodech uvedených, dává svolení, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce.------------------------------------------------------------------------------------------------
Za čtvrté: O tomto byl exekutorský zápis sepsán, účastníky přečten, schválen a podepsán přede mnou xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, soudním exekutorem, Exekutorský úřad.---------------
Dne: xxxxxxxxxxxxxxx(slovy: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx)--------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, v.r.--------------------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, v.r.-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- L.S. ---------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, v.r., soudní exekutor------------------------------------------------------
3
Příloha č. 5 Notářský zápis Strana první
NZ
N
Notářský zápis
sepsaný
v mé
notářské
kanceláři
v Teplicích,
Krupská
20/33,
dne…………..,slovy:……… …………..,
mnou,
………………………………………………,
notářkou
v ……………,---- v přítomnosti účastníka, mně osobně neznámého, kterým je:---------------------------------------
---A. B., narozený…………………………….. bytem ………………………………..----------Přítomný účastník prohlašuje, ţe je způsobilý k právním úkonům.---------------------------------Jeho totoţnost byla ověřena z průkazu totoţnosti – občanského průkazu.-----------------------
---Ve smyslu ustanovení §71a odst.2 notářského řádu ţádá o sepis notářského zápisu---------- se svolením k vykonatelnosti - notářského zápisu o právním úkonu jako exekučního------- titulu: -------------------------------------------------------------------------------------------------------
Za prvé: Pan A.B. prohlašuje, ţe má dluh vůči obchodní společnosti……………………..-s.r.o., se sídlem ………………………………………………………., identifikační číslo------…………...--------------------------------------------------------------------------------------------------Tento dluh činilke dni ................ ( slovy: ........................................) částku .....................,- Kč (slovy: ...............................................). Vzniklna základě úvěrové smlouvy č. ........................ . K uvedenému dni sestával z částky ...................,- Kč (slovy: ................ korun českých), coţ je vzniklé vypořádání vypočtené jako rozdíl mezi celkovou výší úvěru, plněním zaplaceným----klientem, částkou získanou z odprodeje předmětu financování a nespotřebovaným pojištěním 1
z částky ..........,- Kč (slovy: ................................. korun českých), coţ jsou úroky z prodlení, smluvní pokuta, vyúčtované poplatky. Dne .............. (slovy: ..................................) uzavřely uvedené smluvní strany: obchodní společnosti ...................... s.r.o., se sídlem ............................, identifikační číslo ......................, jako věřitel a pan A.B. narozený dne ............, bytem ......................................... jako dluţník, dohodu o úhradě a uznání dluhu z úvěrové smlouvy č. ............................... . ---Pan A.B. výslovně prohlašuje, že svůj dluh vůči společnosti .................... s.r.o., se sídlem ............................................, identifikační číslo ............. uznává co do důvodu i výše.
Za druhé: Pro případ, ţe pan A.B. nesplní řádně a včas svou povinnost: ---zaplatit pohledávku obchodní společnosti ................ s.r.o., se sídlem ................................, identifikační číslo ............................., vzniklou dle smlouvy o úvěru č. .................................., ve výši....................,-- Kč, slovy: .................................. korun českých, sestávající z částky .....................,-- Kč ( slovy: ............................................... korun českých), coţ je vzniklé vypořádání vypočtené jako rozdíl mezi celkovou výší úvěru, plněním zaplaceným klientem, dluţnými splátkami splatnými do dne sesplatnění úvěru a nespotřebovaným pojistným a částky ..................,-- Kč (slovy: ..................................... korun českých), coţ jsou úroky z prodlení, smluvní pokuta, vyúčtované poplatky, --- v době plnění dle dohodnutého splátkového kalendáře, tj. v ...... (slovy: ............................) pravidelných, po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši ........,- Kč (slovy .................... korun českých), vţdy k ..... dni kaţdého měsíce, počínaje dnem ......... (slovy: ........................), konče dnem .................... ( slovy: .......................................) a ....... (slovy : .................)splátce ve výši ................,- Kč (slovy: ......................... korun českých), splatné dne.............. (slovy: .......................................), přičemţ okamţikem splnění se povaţuje připsání příslušné částky k účtu věřitele č. ............................., variabilní symbol .....................; v případě prodlení s placením dvou splátek, kdyţ za prodlení se povaţuje i nedodrţení minimální výše splátky, se stává splatný celý zbytek dlužné částky a dluţník je v takovém případě téţ povinen věřiteli uhradit zákonný úrok z prodlení, pan A.B., jako zavázaný účastník, výslovně svoluje, aby byl podle tohoto notářského zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl tento notářský zápis exekučním titulem. --- O tom byl tento notářský zápis sepsán, účastníky přečten, jimi v plném rozsahu-----------schválen a přede mnou, notářkou, podepsán.-------------------------------------------------
2
Příloha č. 6 Notářský zápis – dohoda Strana první
NZ 14/2010 N 16/2010
Notářský z ápis
sepsaný v mé notářské kanceláři v Teplicích, Krupská 20/33, dne 03.02.2010 (slovy: třetího února roku dva tisíce deset), mnou, JUDr. Jitkou Satrapovou, notářkou v Teplicích,----------v přítomnosti účastníků, kterými jsou:------------------------------------------------------------------1. Obchodní společnost …………………………… s.r.o., se sídlem …………………...,----PSČ 415 01, identifikační číslo……………, zastoupená………………………..………, na základě plné plné moci ze dne 27.01.2010 (slovy: dvacátého sedmého ledna roku dva tisíce deset). Plná moc………….. tvoří přílohu č. 1 tohoto notářského zápisu.------------------------------…………………………s.r.o. je dlužník a osoba povinná.-----------------------------------2. ……………….., a.s., identifikační……, se sídlem Praha 1, ………… zastoupená:---------
……….., na základě plné moci ze dne 05.11.2007 (slovy: pátého listopadu dva tisíce---sedm) a--------------------------------------------------------------------------------------------------- ……….., na základě plné moci ze dne 05.11.2007 (slovy: pátého listopadu dva tisíce sedm).----------------------------Ověřený opis plné moci pana tvoří přílohu č. 2 tohoto notářského zápisu, ověřený opis plnémoci ze dne ----tvoří přílohu č. 3 tohoto notářského zápisu.-------------------------------------------------------………………………………….., a.s., je věřitel a osoba oprávněná.-------------------------Přítomní zástupci účastníků prohlašují, ţe jsou způsobilí k právním úkonům a ţe-------zmocnitelé, podepsaní na plných mocech, jsou téţ způsobilí k právním úkonům.------------------Osobní totoţnost zástupců účastníků byla ověřena z občanských průkazů.----------------------Existenci obchodní společnosti…………………….s.r.o. dokládá její zástupkyně-------výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddílu C,-----
1
vloţky …….., vyhotoveného dne 23.12.2009 (slovy: dvacátého třetího prosince roku dva-----tisíce devět) pod číslem výpisu 19703/2009.-----------------------------------------------------------Z uvedeného výpisu se zároveň zjišťuje, ţe zmocnitelé podepsaní na plné moci, jsou zde-----zapsáni jako statutární zástupci společnosti…………………… s.r.o.------------------------Zapisované údaje ve výpise z obchodního rejstříku jsou, dle přítomné plnomocnice------------společnosti, aktuální.--------------------------------------------------------------------------------------Strana druhá Existenci obchodní společnosti ………………………………., a.s., dokládají zástupci---------výpisem z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddílu B,-------vloţky ……….., vyhotoveného dne 03.02.2010 (slovy: třetího února roku dva tisíce deset)--- převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické podoby----------do podoby listinné, v mé notářské kanceláři, pod č. ¨………….------------------------------------Z uvedeného výpisu z obchodního rejstříku se zároveň ověřuje, ţe ……………………….a--pan………………….., kteří podepsali plné moci za společnost, jsou jsou zde zapsáni jako členové představenstva.-----------------------------------------------------------------------------------Zapisované údaje ve výpise z obchodního rejstříku jsou, dle přítomných zástupců……,-----aktuální.------------------------------------------------------------------------------------------------------Shora jmenovaní účastníci uzavírají tuto:----------------------------------------------------------
dohodu o splnění pohledávky ze závazkového právního vztahu se svolením k vykonatelnosti sepsaný na místě samém tj. , dne , slovy: , mnou, JUDr. Jitkou Satrapovou, notářkou v Teplicích, v přítomnosti účastníků a zástupkyně účastníka, mně osobně neznámých, kterými jsou:-------1. Druţstvo…, se sídlem…, ident. č…. , jehoţ jménem jedná….., ve funkci předsedy představenstva a….. ve funkci člena představenstva, kteří zmocnili k zastupování druţstva JUDr. Jaroslavu Jurovou Plná moc tvoří přílohu tohoto notářského zápisu ( pokud tě zmocní).------------------------Druţstvo…. je věřitel a osoba oprávněná. 2. Paní…. r.č. , bytem ----------------------------------------------------….je dluţník a osoba povinná.--------------------------------------------------------Přítomní prohlašují, ţe jsou způsobilí k právním úkonům a JUDr….. zmocnitelé, podepsaní na plné moci, jsou téţ způsobilí k právním úkonům.
prohlašuje, ţe
Totoţnost přítomných byla ověřena z občanských průkazů.-----------------------------------------Existenci bytového druţstva, dokládá JUDr….. výpisem z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddílu Dr, číslo vloţky… , vyhotoveného dne…. . Z tohoto výpisu se zároveň zjišťuje, ţe osoby, které zmocnily jmenovanou JUDr…. jsou zde e zapsány jako předsedkyně představenstva a místopředseda představenstva. 2
Shora jmenovaní účastníci uzavírají tuto:---------------------------------------------------------------
Dohodu o uznání závazku a splnění pohledávky ze závazkového právního vztahu se svolením k vykonatelnosti I. Druţstvo… a paní…uzavřeli dne nájemní smlouvu, výše nájmu měsíčnečiní , měsíční splátky jsou splatné ke dni , paní od… nepaltí, byla jí doručena písemná výzva…, kterou převzala, stejně nezaplatila – prostě popsat stav na jakém základě a jak dluh vznikl II. 1. Dluţník, paní…. , uznává svůj dluh dluh ve výši …. ,-Kč, (slovy: ….korun českých) který má vůči bytovému druţstvu……….., a.s., a to co do důvodu i výše tak, jak je pospáno shora v čl. I této listiny. Zavazuje se uvedený dluh uhradit druţstvu……... v …… po sobě jdoucích splátkách po…. ,-Kč, (slovy: ), splatných vţdy do…. ( slovy:… ) kalendářního dne kaţdého měsíce, počínaje od měsíce…… 2009. Připadne-li ujednaný den splatnosti na den pracovního volna nebo klidu, případně na svátek, je posledním dnem lhůty pro zaplacení dohodnutých splátek první následující pracovní den. Splátky budou placeny na účet druţstva…, vedený u….a.s., pobočka…, č.ú…. , v.s…. 2. Ocitne -li se dluţník v prodlení s úhradou dohodnutých splátek oproti shora sjednanému splátkovému kalendáři, ztrácí výhodu splátek a dluh se stává jednorázově splatným a dluţník se zavazuje uhradit nesplacený dluh jednorázově, nejpozději do 15. ( slovy: patnáctého) kalendářního dne následujícího po dni, ve kterém se dluh stal jednorázově splatným.------------------------------------------------------------------------------------------------Stane-li se dluh jednorázově splatným je dluţník povinnen uhradit druţstvu …… také příslušenství dluhu, tj. roční úrok z prodlení z dluţné částky od splatnosti dluhu ujednané v části A čl. II bod 2 této dohody do zaplacení, a to ve výši,… - nemusí být sjednáno III. Pro případ, ţe dluţník řádně a včas nesplní své povinnosti, které mu vyplývají ze shora-------uvedeného závazkového právního vztahu, sjednává se dohoda se svolením k vykonatelnosti takto:---------------------------------------------------------------------------------------------------------a) Označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky (dlužníka):--------------------------Paní …, r.č., bytem b) Označení osoby, jejíž pohledávka má být splněna (věřitel):--------------------------------------Druţstvo…, se sídlem …. identifikační číslo…, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl Dr, číslo sloţky…,---------------------------------------------c) Skutečnost, na níž se pohledávka zakládá:----------------------------------------------------------3
Dohoda o uznání dluhu a jeho splacení uvedená pod bodem II. tohoto notářského zápisu d) Předmět plnění:-----------------------------------------------------------------------------------------Dluţné peněţní prostředky ve výši ….,-Kč (slovy: ….korun českých) s ročním úrokem z prodlení z částky ….,-Kč od splatnosti dluhu ujednané v bodu e) této dohody do zaplacení ve výši, která ( nemusí být sjednáno) e) Doba plnění:-------------------------------------------------------------------------------------------nejpozději do ……………. (slovy: ) v…………. (slovy: ) čtvrtletních splátkách počínaje dnem ……………………. (slovy:……………………), přičemţ výše jednotlivých splátek a doba jejich splatnosti se sjednává takto: 1. splátka ve výši ……………………. spaltna………………………..
V případě nezaplacení jedné splátky se stáva splatným celý zbytek dluhu a dluţník je povinnen jej zaplatit do 15. ( slovy: patnáctého) kalendářního dne následujícím po dni, ve kterém se dluh stal jednorázově splatným. g) Svolení k vykonatelnosti zápisu:---------------------------------------------------------------------Obchodní společnost………………………., jako osoba povinná, výslovně svoluje k tomu, aby byl podle tohoto notářského zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby tento notářský zápis byl exekučním titulem, jestliţe svou povinnost řádně a včas nesplní.------------------------------------------------------------------------------------------O tom byl tento notářský zápis sepsán, zástupcům účastníků přečten a jimi v plném--------rozsahu schválen.--------------------------------------------------------------------------------------------
4
Oficiální zadání práce
1
2
