2001 Sb

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Exekuční řízení podle zákona č. 120/2001 Sb. Bakalářská práce

Autor:

Markéta Ládišová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Tomáš Hájek

Duben 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Lovosicích, dne 25. dubna 2012

Markéta Ládišová

Poděkování: Za vedení práce, cenné rady, konzultace a podněty bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Tomáši Hájkovi.

Anotace V bakalářské práci se věnuji tématu exekuce prodejem movitých věcí a exekuce prodejem nemovitostí. Práce by měla dát jakýsi návod, jak se v této problematice orientovat a popřípadě se vyhnout následkům, které přináší exekuce. V úvodu práce popisuji základní pojmy, které se týkají exekuce a její funkce ve společnosti. Obecně - pojem exekuce, účastníci exekučního řízení, druhy exekucí a průběh exekučního řízení od podání návrhu po skončení exekuce. Dále uvádím právní prameny týkající se vybraného tématu, ze kterých jsem čerpala pro svou práci. Hlavní část je věnována exekučnímu řízení prodejem věcí movitých a nemovitostí dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Podrobně jsem ve dvou hlavních kapitolách rozebrala a popsala exekuční řízení - podání návrhu, doručování, osoba povinná, osoba oprávněná, jejich povinnosti a moţnosti, dále oceňování a zabavování majetku a draţby. V závěru shrnuji své poznatky, celkově popíši situaci naší právní úpravy týkající se exekuce movitých věcí a nemovitostí. Dále uvádím několik statistických údajů o současném počtu exekucí v České republice a porovnávám s předešlými roky. Následně hodnotím ekonomickou situaci spotřebitelů v ČR. K bakalářské práci je připojeno několik vzorů - podání návrhu na exekuci, exekuční příkaz prodejem movitých věci, vzor exekučního příkazu, usnesení a další. Annotation The bachelor thesis is devoted to the topic of the distress sale of movables and real estate sales distress. In the introduction I describe basic concepts related to the distress. Generally – the concept of distress, distress proceedings participants, types of seizures and the course of distress proceedings participants from the proposal to the end of the distress. Legal sources that I used for my work related to the topic of distress are also mentioned. The main part is dedicated to the distress proceeding and sale of movable and immovable property according to the Act No. 120/2001 Coll. on court distrainor and distress activities (Distress Order). I describe in detail in two main chapters the distress procedure – submission of a proposal, receipt, the person liable, the person entitled to, they responsibilities and possibilities, as well as valuation and foreclosures of the property of the property and auction.

In conclusion I will summarize my findings, evaluate the overall situation of our law enforcement regarding distress of movable and immovable property, I will give same statistics about the current numbers of distresses in the Czech Republic and comparison with previous year. Then I would like to evaluate the economic situation in the Czech Republic. In the bachelor thesis I have attached below in the part „Attachements“ several models of the distress application, distress orders to sale movable things, a sample of the distress order and another.

Klíčová slova: exekuce, výkon rozhodnutí, exekutor, exekuční řád, občanský soudní řád, exekuce prodejem movitých věcí, exekuce prodejem nemovitostí, draţby.

Key words: Execution, enforcement, executor, Code of Execution, Civil proceeding Code, execution sale of movables, execution sale of real estate, auctions.

OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 9 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ ................................................................................... 10 1. POJEM EXEKUCE A VÝKON ROZHODNUTÍ ............................................ 11 1.1. Druhy exekucí a výkonu rozhodnutí ........................................................... 12 1.1.1.

Dle občanského soudního řádu zákon č. 99/1963 Sb. .................. 12

1.1.2.

Daňová exekuce ........................................................................... 12

1.1.3.

Dle Správního řádu (dále jen „SŘ“) ............................................. 13

1.1.4.

Dle Exekučního řádu zákona č. 120/2001 Sb. ............................. 13

2. PRÁVNÍ ÚPRAVA EXEKUCÍ ........................................................................... 14 3. ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ .......................................................................................... 15 3.1. Součinnost třetích osob ................................................................................. 15 3.2. Soudní exekutor a jeho zaměstnanci ........................................................... 16 3.2.1.

Soudní exekutor ........................................................................... 16

3.2.2.

Zaměstnanci exekutora................................................................. 17

3.2.3.

Vymezení činnosti exekutora ....................................................... 18

4. EXEKUTORSKÁ KOMORA ............................................................................. 20 5. PRŮBĚH EXEKUČNÍHO ŘÍZENÍ/VÝKONU ROZHODNUTÍ ................... 22 5.1. Návrh.............................................................................................................. 22 5.2. Exekučním titulem ........................................................................................ 24 5.3. Doručování .................................................................................................... 25 6. EXEKUCE DLE ZÁKONA Č. 120/2001 SB. .................................................... 27 6.1. Odklad, zastavení a upuštění od provedení exekuce ................................. 27 6.1.1.

Odklad exekuce ............................................................................ 27

6.1.2.

Zastavení exekuce ........................................................................ 29

6.1.3.

Upuštění od exekuce .................................................................... 29

6.2. Generální inhibitorium................................................................................. 30 7. EXEKUCE PRODEJEM MOVITÝCH VĚCÍ .................................................. 32 7.1. Přiměřenost exekuce prodejem movitých věcí ........................................... 33 7.2. Návrh na nařízení exekuce prodejem movitých věcí ................................. 34 7.3. Doručení exekučního příkazu ...................................................................... 34 7.4. Náleţitosti exekučního příkazu .................................................................... 35 6

7.5. Doručení usnesení o nařízení exekuce povinnému ..................................... 35 7.6. Soupis movitého majetku ............................................................................. 35 7.6.1.

Soupis majetku za nepřítomnosti povinného ............................... 37

7.7. Odhad ceny, ocenění znalcem ...................................................................... 37 7.8. DRAŢBA VĚCÍ MOVITÝCH ..................................................................... 38 7.8.1.

Účastníci draţby ........................................................................... 39

7.8.2.

Výše draţební jistoty .................................................................... 40

7.8.3.

Průběh draţby............................................................................... 41

7.8.4.

Rozdělení výtěţku z draţby ......................................................... 42

8. EXEKUČNÍ PŘÍKAZ PRODEJEM NEMOVITOSTÍ .................................... 44 8.1. NAŘÍZENÍ EXEKUCE ................................................................................ 45 8.1.1.

Fáze výkonu exekuce prodejem nemovitosti ............................... 45

8.1.2.

Doručení exekučního příkazu – arrestatorium a inhibitorium ..... 45

8.1.3.

Přiměřenost prodeje nemovitosti.................................................. 46

8.1.4.

Vyhnutí se exekuci na nemovitost splácením .............................. 46

8.1.5.

Důkaz vlastnictví nemovitosti ...................................................... 47

8.2. USNESENÍ O CENĚ NEMOVITOSTI ...................................................... 48 8.2.1.

Podmínky ustanovení znalce ........................................................ 48

8.2.2.

Určení ceny .................................................................................. 48

8.3. DRAŢEBNÍ VYHLÁŠKA ............................................................................ 49 8.3.1.

Náleţitosti draţební vyhlášky ...................................................... 49

8.3.2.

Doručení draţební vyhlášky ......................................................... 49

8.3.3.

Moţnost odvolání draţby ............................................................. 50

8.3.4.

Draţební jistota – nejniţší podání ................................................ 50

8.3.5.

Průběh draţby............................................................................... 51

8.3.6.

Rozdělení výtěţku z draţby nemovitosti ..................................... 52

9. EXCINDAČNÍ (VYLUČOVACÍ) METODA.................................................... 55 10. PORTÁL DRAŢEB ............................................................................................. 57 11. ELEKTRONICKÁ DRAŢBA ............................................................................. 58 11.1.

Transparentnější způsob prodeje ......................................................... 58

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 59 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................................... 62

7

JUDIKATURA ......................................................................................................................... 62 SEZNAM WEBOVÝCH STRÁNEK ...................................................................................... 63 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ...................................................................................... 63 TABULKY ............................................................................................................................... 63 PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 63

8

ÚVOD Předkládaná bakalářské práce reaguje na velmi aktuální téma „exekuce“, které je v současné době často celospolečensky diskutováno. Především jsem se specializovala a podrobněji přiblíţila exekuci prodejem movitých věcí a exekuci prodejem nemovitostí soudním exekutorem dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ“), subsidiárně zákona č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem (dále jen „o.s.ř.“). V poměrně nedávné době, v listopadu 2009 došlo k přijetí zákona č. 286/2009, kterým se novelizuje zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Došlo tím k mnoha změnám v exekučním procesu a touto prací bych ráda analyzovala a vysvětlila danou problematiku. Dle statistických údajů, průzkumů i všeobecného přehledu musíme bohuţel konstatovat, ţe počet exekucí v České republice je vysoký. Meziročně stoupl počet skoro o čtvrt milionu a celkově jich za loňský rok exekuční soudy nařídily rekordní počet - bezmála milion exekucí. O více neţ třetinu pak stoupl i počet nařízených draţeb. V roce 2011 proběhlo okolo 11 700 draţeb, kde přišli dluţníci o nemovitosti, tedy i o střechu nad hlavou. Přisoudila bych to jak současné ekonomické krizi, tak jednotlivému lidskému faktoru. Současný trh je velice dynamický a je zahlcen širokou škálou nabídek na různé druhy bankovních a nebankovních produktů, rychlých spotřebitelských úvěrů, půjček na zavolání a hypoték, které lákají obyvatele je vyuţít, tedy se zadluţit, např. finanční prostředky na bydlení či auta. Lidé často nesprávně odhadnout své finanční moţnosti, moţnosti splácet pohledávky. Do nelehké finanční situace se také mohou dostat bez jejich přičinění ztrátou zaměstnání, nemocí, nebo například se můţe jednat o nevypořádané závazky jejich bývalých manţelů a společníků. Tyto skutečnosti vedou právě k zadluţenosti a v krajním případě aţ k exekuci. Věřitelé se také čím dál, tím více obrací na soudní exekutory, aby svou pohledávku co nejdříve vymohli. Při zpracování mé bakalářské práce jsem měla moţnost konzultovat a objasnit si téma „exekuce“ s některými exekutory, kteří mají na danou problematiku zcela profesionální a praktický pohled, coţ bylo velmi podnětné a poučné.

9

ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ Při psaní bakalářské práce jsem vycházela především ze zákonů, usnesení, vyhlášek, rozsudků a nařízení týkající se vybrané tématiky, které jsou tím nejdůleţitějším právním pramenem. Dále jsem čerpala z publikací odborné literatury, doplňkově ze článků, které řešili spíše aktuální problémy ohledně současného situace exekucí v České republice, a dále ze studií a rozhovorů dostupných na internetových stránkách.

10

1. Pojem exekuce a výkon rozhodnutí Exekucí dle Exekučního řádu č. 120/2001 Sb. (dále jen „EŘ“), resp. výkonem rozhodnutí dle Občanského-soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.) se rozumí vymoţení peněţité částky nebo jiné povinnosti od povinného (dluţníka) pro oprávněného (věřitele). Pokud povinný subjekt uloţenou povinnost dobrovolně, řádně a včas nesplní, můţe být donucen ke splnění pomocí exekuce nebo výkonu rozhodnutí. Instituce, které spory a jiné právní věci rozhodují, probíhají v řízení nalézacím, jehoţ výsledkem je vykonatelný exekuční titul. V případě, ţe soudní rozhodnutí není dobrovolně respektováno (dobrovolné neplnění), vynucuje se splnění povinnosti v tzv. řízení vykonávacím. Podá se návrh na zahájení exekuce/výkonu rozhodnutí. Bez návrhu oprávněného nelze vykonávací řízení zahájit. Dle výše uvedeného, přijetí právního předpisu zákona č. 120/2001 Sb., EŘ a zvláště po „velké“ novele, která nabyla účinnosti 1.11.2009, přineslo na půdě vykonávacího řízení dvojkolejnost (často se hovoří o dualistické koncepci vykonávacího řízení). Vzájemný vztah těchto dvou předpisů je vyjádřen v § 52 odst. 1 EŘ, který uvádí: „Nestanoví-li tento zákon jinak, pouţijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu“. Podobně jsou upravena i práva a povinnosti soudního exekutora, kdyţ zákon uvádí v § 52 odst. 2 EŘ: „Nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu“. Zároveň EŘ v mnoha svých dalších ustanoveních, především týkajících se jednotlivých způsobů provedení exekuce, na o.s.ř. odkazuje (např. §60, 65, 69 EŘ). Lze uvést, ţe vztah mezi EŘ a o.s.ř. je na principu „subsidiarity“ (podpůrný vztah). EŘ je jednoznačně ve vztahu k o.s.ř. zákonem speciálním. Nejprve je tedy potřeba pouţít ustanovení EŘ, a teprve, není-li zde ţádné speciální ustanovení, pouţije se o.s.ř. Vzniknou-li pochybnosti, vyuţívá se výkladových stanovisek. Oprávněný, který má vykonatelnou pohledávku, se tak můţe v současné době rozhodnout, zda se bude domáhat jejího uspokojení podle části šesté o.s.ř., která upravuje „výkon rozhodnutí“, nebo bude postupovat podle EŘ a svoji pohledávku bude vymáhat prostřednictvím „soudního exekutora“ (dále jen „exekutor“), kterého si zvolí. Exekutor nesmí být podjatý, tzn., nesmí mít vztah k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům.

11

1.1.

Druhy exekucí a výkonu rozhodnutí

1.1.1. Dle občanského soudního řádu zákon č. 99/1963 Sb. Způsoby, kterými lze provést výkon rozhodnutí, jsou uvedeny v o.s.ř. taxativním výčtem. Věřitel (oprávněný) musí podat tzv. návrh na výkon rozhodnutí a musí také sám navrhnout způsob, jakým bude výkon rozhodnutí proveden.1 1.

Výkon rozhodnutí na nepeněţitá plnění  vyklizením bez náhrady,  vyklizení se zajištěním bytové náhrady nebo přístřeší,  odebrání věci,  rozdělení společné věci,  provedení prací a výkonů.

2.

Výkon rozhodnutí na peněţitá plnění  sráţkami ze mzdy,  přikázání pohledávky,  příkaz k výplatě z účtu u peněţního ústavu,  prodej movitých věcí,  prodej nemovitostí,  prodej podniku,  zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem.

3.

Výkon rozhodnutí o výchově nezletilých dětí a styku s nimi – tzv. personální exekuce

je speciální úprava, v jejímţ rámci se realizují rozhodnutí, která byla vydána ve věcech péče soudu o nezletilé. 4.

Výkon rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktu

s oprávněným.

1.1.2. Daňová exekuce Slouţí pouze k vymáhání daňových nedoplatků a nedoplatků na pokutách, udělených v daňovém řízení. Vymáhajícím orgánem je v tomto případě finanční úřad. Právní úprava daňové exekuce je upravena zejména v daňovém řádu č. 280/2009 Sb. oddíl 1 od § 177 § 185. 1

§ 258 odst. 1-3, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

12

1.1.3. Dle Správního řádu (dále jen „SŘ“) Správní exekuce, návrh se podává k exekučnímu správnímu orgánu, kterým je většinou obecní úřad, krajský úřad nebo i jiný orgán územního správního celku. Provedení správní exekuce se liší podle toho, zda je vymáháno peněţité – pouţije se stejný postup jako u exekuce daňové, nebo nepeněţité plnění – rozhodne exekuční správní orgán, vydá výzvu, proti které se nelze odvolat, dále proběhne nařízení exekuce a vydání vlastního „správního exekučního příkazu“.2

1.1.4. Dle Exekučního řádu zákona č. 120/2001 Sb. U exekucí stanovuje způsob provedení exekuce exekutor. Druhy exekucí prováděné exekutorem: 1.

exekuci ukládající zaplacení peněţité částky lze provést3  sráţkami ze mzdy a jiných příjmů,  přikázáním pohledávky,  prodejem movitých věcí a nemovitostí,  prodejem podniku,  zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech.

2.

Způsob exekuce ukládající jinou povinnost neţ zaplacení peněţité částky se řídí

povahou uloţené povinnosti. Takovou exekuci lze provést4  vyklizením,  odebráním věci,  rozdělením společné věci,  provedením prací a výkonů. 3.

Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem

zastavených movitých věcí a nemovitostí.5

Jak je vidět z výše uvedeného, druhy exekucí prováděné exekutorem se příliš neliší, tedy jsou téměř shodné s druhy soudního výkonu rozhodnutí dle o.s.ř. prováděného soudem.

2

§ 103 aţ § 129 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád § 59 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 4 § 59 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 5 § 59 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 3

13

2. Právní úprava exekucí Exekuční právo nemá samostatný kodex nebo předpis, který by je samostatně a výlučně reprezentoval, proto se postupuje podle následující legislativy:  Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). EŘ je v části exekučního řízení zaloţen na subsidiárním (podpůrným) vztahu k o.s.ř., to znamená, ţe pouţijeme o.s.ř. tam, kde EŘ nemá zvláštní ustanovení  Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) - v části šesté, v § 251 aţ § 351a  Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (SŘ)  Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků  Zákon 280/2009 Sb., daňový řád  Vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti  Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradách hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem  Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí  Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy  Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběţně probíhajících výkonů rozhodnutí  Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů

14

3. Účastníci řízení Dle ustanovení § 36 EŘ a § 255 o.s.ř., jsou účastníky řízení oprávněný (věřitel) a povinný (dluţník). Oprávněný je ten, komu exekuční titul přiznává nějaké právo a stává se jím podáním návrhu na exekuci přímo k exekutorskému úřadu nebo podáním návrhu na výkon rozhodnutí k příslušnému soudu. Naopak povinný je ten, kdo má nějakou povinnost, tj. něco plnit nebo vykonat, něčeho se zdrţet či něco dát, na základě exekučního titulu. Kromě účastníků exekuce/výkonu nařízení ještě vystupují v určitých fázích řízení osoby zúčastněné. Těmito osobami pak jsou např. znalci při oceňování věcí nebo tlumočníci. Tyto osoby pak nepoţívají práv a povinností jako účastníci řízení, ale mají povinnosti vyplývající z charakteru jejich postavení.

3.1.

Součinnost třetích osob

Součinnost třetích osob dle § 33 EŘ rozumíme to, ţe subjekty v § zde uvedené musí poskytovat exekutorovi/soudnímu vykonavateli na jeho písemnou ţádost potřebné vyţádané informace a nezbytnou pomoc, aby exekuce/výkon rozhodnutí mohly proběhnout rychle, úspěšně a bez zbytečného odkladu nebo prodlení. Oprávněnost poţadavku na součinnost musí exekutor nebo soudní vykonavatel doloţit originálem nebo ověřenou kopií exekučního titulu s doloţkou právní moci a zejména vykonatelnosti. Institut povinné součinnosti třetích osob zvyšuje pravděpodobnost úspěchu exekuce. Tato povinnost se vztahuje na soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce, notáře, právnické a fyzické osoby6, Policii České republiky7 (ta je povinna poskytnout i ochranu exekutorovi při výkonu), banky8 (v tomto případě je poskytnutí informací zpoplatněno dle § 38 odst. 6, zákona č. 21/1992 Sb. o bankách), spořitelny, zdravotní pojišťovny,9 fondy, pošty,10 telekomunikační společnosti,11 dopravce, zasilatele12 a další. Třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi tuto součinnost dle § 34 EŘ. Jestliţe některý z těchto subjektů svoji povinnost nesplní, odpovídá za škodu oprávněnému, která mu tím vznikne. 6

§ 33 odst. 1, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) § 33 odst. 2, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), dále dle zákona č. 273/2008 Sb., Zákon o Policii České republiky 8 § 33 odst. 4, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 9 § 33 odst. 7, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 10 § 33 odst. 5, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 11 § 33 odst. 6, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 12 § 33 odst. 9, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 7

15

3.2.

Soudní exekutor a jeho zaměstnanci

3.2.1. Soudní exekutor Od září 2001 byla zřízena instituce soudního exekutora (dále jen „exekutor“), který vykonává svojí profesi jako tzv. svobodné povolání. Exekutor je fyzická osoba splňující podmínky dané exekučním zákonem č. 120/2001 Sb., HLAVA II, díl 1 a 2, a kterou stát pověřil exekutorským úřadem a činností s tím spojenou. Činnost vykonává nezávisle, nestranně a je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkami, které stanoví zákon.13 Exekutor je vázán Ústavou České republiky, zákony a dalšími právními předpisy. Exekutorská činnost je vykonávána za úplatu. Exekutor je tak hmotně zainteresován na úspěšném vymoţení exekuce, coţ bezpochyby zvyšuje efektivitu jeho práce. Exekutor musí splňovat následující podmínky:  musí být bezúhonným občanem České republiky,  po celou dobu výkonu své funkce musí mít plnou způsobilost k právním úkonům,  vykonal alespoň tříletou právní praxi (např. advokáta, soudce, justičního čekatele, prokurátora, asistenta státního zástupce, komerčního právníka a jiné),14  po úspěšném absolvování výběrového řízení exekutor sloţí exekutorskou zkoušku,15 slib do rukou ministra a je jmenován ministrem spravedlnosti do exekutorského úřadu a to do sídla v obvodu okresního úřadu,16  exekutor je právnická profese, proto musí být exekutor absolventem právnické fakulty se sídlem v České republice.17 Při výkonu exekuční činnosti má exekutor postavení veřejného činitele (úkony exekutora se povaţují za úkony soudu) a z toho plyne, ţe ho chrání trestněprávní postih osob, které mu brání nebo maří výkon jeho činnosti. Pro výkon svého povolání musí exekutor uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout při výkonu exekucí18. Tato podmínka pojištění platí i pro zaměstnance exekutora. Co se týče počtu exekutorů v České republice, tak počet je omezen právě tak, jako např. u notářů. Soudní exekutor vede exekutorský úřad se sídlem v obci, ve které je sídlo 13

§ 3 odst. 2, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) § 9 odst. 2, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 15 § 9 odst. 3, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 16 § 10 odst. 1, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 17 § 9 b) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 18 § 11 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 14

16

okresního soudu, do jehoţ obvodu byl exekutor jmenován.19 V současné době, tedy v době vykonává tuto činnost 147 soudních exekutorů.20 Exekutor se prokazuje průkazem exekutora, razítkem a pečetidlem, které obsahují náleţitosti dle § 13 odst. 1 EŘ.

3.2.2. Zaměstnanci exekutora Exekutorský koncipient (dále „koncipient“)21 je zaměstnanec exekutora, je zapsaný v seznamu koncipientů, který vede exekutorská komora (dále jen „Komora“). Koncipient pro vykonávání exekuční činnosti musí splňovat následující podmínky. Má plnou způsobilost k právním úkonům, absolvoval úplné vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě se sídlem v České republice a je v pracovním poměru u exekutora (§ 20 EŘ). Exekutor můţe zmocnit, pověřit koncipienta k některým exekučním úkonům, avšak nesmí vykonávat například výkon draţby, uspokojení nepeněţitého plnění, či vydat exekuční příkaz dle ustanovení v § 21 odst. 2 EŘ. Exekutorský kandidát (dále jen „kandidát“)22 je právník, který vykonával funkci koncipienta a je nadále zaměstnancem exekutora. Kandidáti jsou zapsáni do „Seznamu exekutorských kandidátů“, který vede Komora. Všichni kandidáti musí mít tříletou exekutorskou praxi a sloţenou exekutorskou zkoušku, nebyli však ve výběrovém řízení vybráni a jmenováni na místo neobsazeného exekutorského úřadu nebo se do výběrového řízení nehlásili. Exekutor můţe kandidáta písemně pověřit prováděním úkonů v exekuční nebo jiné činnosti. Exekutorský vykonavatel a další zaměstnanci exekutora23. Exekutorským vykonavatelem můţe být pouze občan České republiky, plně způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, s dokončeným středoškolským vzděláním a je alespoň jeden rok zaměstnancem exekutora. Vykonavatel musí sloţit kvalifikační zkoušku vykonavatele soudního exekutora a to za podmínek stanovených ve Zkušebním řádu, neboli, Stavovský předpis Komory České republiky ze dne 18. dubna 2008, zkušební řád – kvalifikační zkoušky vykonavatele exekutora, odsouhlasené Ministerstvem ČR pod č.j. 430/2008-OD-DOH/5. Dále musí projít školením Komory pro vykonavatele. Exekutor můţe písemně pověřit (generální pověření) vykonavatele k provádění úkonů, mezi které patří realizace exekuce vyklizením, odebrání

21

§ 19 aţ § 22, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) § 23 aţ § 26, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 23 § 27 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů 22

17

či prodej movitých věcí. Další zaměstnance můţe exekutor pověřit prováděním jednoduchých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činností.24

3.2.3. Vymezení činnosti exekutora Institut exekutora je zaloţen na principu, ţe jakákoliv činnost exekutora začíná tam, kde končí činnost soudu v nalézacím řízení. Tedy hlavní činnost exekutora je nucený výkon exekučních titulů. Smyslem činnosti exekutora je v prvé řadě vynucení splnění nějaké povinnosti, tj. zejména splnění peněţních dluhů a jiných závazků. Exekutor poskytuje právní pomoc oprávněným i povinným osobám v souvislosti s exekuční činností, přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci, zpeněţování konkurzní podstaty na návrh správce. Dále provádí dobrovolnou draţbu movitých či nemovitých věcí na návrh vlastníka nebo jiné osoby oprávněné disponovat s věcí, doručuje soudní písemnosti (prostřednictvím datové schránky nebo pošty). Mezi další činnosti patří sepisování exekutorských zápisů. Listiny sepisované exekutorem lze rozdělit do 3 kategorií: a. Exekutorské zápisy o osvědčení skutkového děje a stavu věci, např. splnění dluhu, stav nemovitostí, bytů a nebytových prostor, jestliţe jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliţe se skutkový děj udál v přítomnosti exekutora nebo jestliţe se exekutor přesvědčil o stavu věci. Výše uvedený exekutorský zápis má charakter tzv. veřejné listiny. To znamená, že platí předpoklad pravdivosti toho, co je v něm uvedeno, není-li prokázán opak – soud nebo jiný orgán nezkoumá pravdivost toho, co je v exekutorském zápise uvedeno, ale automaticky hledí na informace v exekutorském zápise uvedené jako na pravdivé. Tím se veřejná listina liší od tzv. obyčejné listiny, kdy soud nebo jiný orgán zkoumá pravdivost toho, co je v ní uvedeno. b. Exekutorské zápisy o dohodě, kterou se účastník zaváţe splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níţ svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestliţe svou povinnost řádně a včas nesplní. V tomto případě se jedná o tzv. exekutorský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti (tzn. rovnou vykonatelný exekuční titul). Jde o to, že je-li sepsán, lze na jeho základě nařídit

24

§ 27 odst. 2, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)

18

přímo exekuci nebo výkon rozhodnutí. Není tedy třeba žalovat svého dlužníka zdlouhavě před soudem (v tzv. řízení nalézacím). Zjednodušeně lze říci, že nahrazuje např. vykonatelný rozsudek. c. Jiné listiny související s poskytováním právní pomoci např. návrhy na provedení exekuce atd.

19

4. Exekutorská komora Exekutoři jsou organizováni v Komoře,25 která plní dvojí účel. Jednak coby stavovská organizace hájí zájmy exekutorů, jednak také zájmy veřejné v oblasti státní správy. Komora je zřízena zákonem (EŘ) a členství v ní exekutorovi ze zákona počíná okamţikem jmenování a končí odvoláním exekutora či jeho smrtí (případně prohlášením za mrtvého). Komora vede seznam exekutorů, ale také exekutorských kandidátů a koncipientů. Exekutor jako člen Komory má svá práva a povinnosti. Ty uvádí Organizační řád v ustanovení § 4 a 5. Jedná se o výčet demonstrativní, tedy otevřený. Jako nejvyšší orgán Komory je 

Prezidium - Sněm soudních exekutorů si 16. února 2012 zvolil nové členy prezidia, kteří se oficiálně ujali svých funkcí 4.4.2012 v čele s prezidentem Exekutorské komory, dále viceprezident a další členové.

Dalšími orgány Komory jsou: 

Revizní komise - přezkoumává hospodaření Komory, vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Komory, schvaluje roční závěrečný účet Komory.



Kontrolní komise - Kontrolní komise bude sloţena ze sedmi členů a tří náhradníků. Z nich bude zvolen předseda a jeden místopředseda kontrolní komise. Náplní činnosti dle ustanovení § 113a odst. 3 exekučního řádu bude příprava podkladů, zpracování zpráv a navrhování opatření týkající se vyřizování stíţností na exekutory, exekutorské kandidáty, exekutorské koncipienty a další zaměstnance exekutorů. Dále bude provádět kontroly a doporučovat prezidiu opatření při provádění dohledu nad činností exekutorů a nad vedením exekutorských úřadů a v neposlední řadě má mít preventivní a výchovnou funkci. Významným ustanovením je, ţe členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory, s funkcí náhradníka člena prezídia Komory a s členstvím v revizní komisi.



Kárná komise - Po de facto několika měsících se do exekučního řádu vrací zakotvení kárné komise. Kárná komise bude mít opět devět členů, nicméně je nutno poukázat na významnou odlišnost od původní právní úpravy, a tou je skutečnost, ţe šest členů

25

www.ekcr.cz

20

kárné komise bude vybráno z řad soudců, a „pouze“ tři z řad exekutorů. Členové opět budou volit předsedu a jednoho místopředsedu kárné komise. Členství v kárné komisi bude neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory a stejně tak ani s členstvím v revizní a kontrolní komisi. 

Zkušební komise - 15 členů, před zkušební komisí se konají exekutorské zkoušky. Vţdy tříčlenný zkušební senát (2 členi zkušební komise z řad exekutorů a 1 člen zkušební komise u řad soudců).



Právní a legislativní komise



Vzdělávací komise



Mediální komise



IT komise



Mezinárodní komise, která se věnuje rozvoji a spolupráci v rámci exekučního řízení na mezinárodní úrovni. V roce 2002 se komora stala členem UIHJ (Mezinárodní unie soudních exekutorů) se sídlem v Paříţi.

Ostatní činnosti Komory Komora také vede statistiku exekucí - Centrální evidenci exekucí,26 seznamy exekučních koncipientů a vykonavatelů, portál draţeb27 a vydává stavovské předpisy, věstníky a přepisy upravující exekuční řízení. Ve městech Praha, Brno, Plzeň, Liberec, Olomouc a dalších poskytuje exekutorská komora bezplatnou právní pomoc ve svých poradnách pro sociálně slabší vrstvy obyvatelstva a přispívá tak k informovanosti veřejnosti o problematice exekučního řízení a s tím věci související (bezplatné rady lze vyuţít i na webových stránkách Komory).

26

§ 125 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), http://ekcr.cz/1/centralnievidence-exekuci/22-centralni-evidence-exekuci?w= 27 http://www.portaldrazeb.cz/

21

5. Průběh exekučního řízení/výkonu rozhodnutí 5.1.

Návrh

Exekuční řízení/výkon rozhodnutí je postaveno na základě dispozičním a zahajuje se na návrh (náleţitosti návrhu na nařízení exekuce stanovuje § 38 EŘ, resp. § 261 o.s.ř.). Dále pokračuje dnem, kdy návrh na nařízení exekuce/výkonu rozhodnutí došel příslušnému soudu nebo soudnímu exekutorovi a kdy soud pověřil soudního vykonavatele/soudního exekutora k jejímu provedení. Pokud oprávněný podá návrh přímo vybranému exekutorovi, tak nemusí návrh obsahovat způsob provedení exekuce, ten si exekutor zvolí sám. Pokud oprávněný podává návrh na výkon rozhodnutí k příslušnému soudu, musí návrh obsahovat i způsob provedení výkonu rozhodnutí. To mnohdy přináší i komplikace a zdlouhavost řízení. Pokud oprávněný podá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí na peněţité plnění sráţkami ze mzdy povinného, a povinný je v té době uţ nezaměstnán, nelze nařídit výkon rozhodnutí, jelikoţ povinný jiţ nepobírá mzdu. Oprávněný musí podat nový návrh a celý proces se opakuje. Rozlišujeme věcnou a místní příslušnost soudu. Věcná a místní příslušnost soudu je dána § 45 EŘ, resp. § 255 o.s.ř.. Věcně příslušným soudem je v prvním stupni okresní, popř. obvodní soud. Místně příslušný je pak soud u fyzické osoby - místo bydliště povinného. Má-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště na více místech, jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichţ obvodu povinný bydlí s úmyslem zdrţovat se tam trvale. Nemá-li povinný bydliště v ČR ani se v ní nezdrţuje, je příslušný soud, v jehoţ obvodu má povinný majetek. V případě povinného, který je právnickou osobou je příslušným soudem soud, kde má povinný sídlo podnikání.28 Podává-li návrh na nařízení exekuce, můţe si vybrat kteréhokoli exekutora, ve výběru exekutora není ničím omezen. Návrh na výkon rozhodnutí tedy oprávněný podává k místně příslušnému soudu, zpravidla v místě bydliště povinného. Sám oprávněný pak musí posoudit a zváţit otázku účelnosti a nákladů. Prvním řízením je řízení nalézací, ve kterém věcně příslušné orgány autoritativně rozhodují o právech a povinnostech. Ne vţdy pak osoby povinné dobrovolně splní svou 28

§ 45 odst. 2, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)

22

povinnost. Pro tyto případy máme druhé řízení, řízení vykonávací, které je nuceným výkonem exekučního titulu. Exekuce mohou provádět také finanční či další správní úřady. Neţ předloţí soudní exekutor návrh na provedení exekuce příslušnému soudu (lhůta 15-ti denní) musí zkontrolovat veškeré náleţitosti, které musí návrh obsahovat dle § 38 EŘ. Pokud nesplňuje,29 bude oprávněný nejpozději do 15 dnů vyzván, k doplnění nebo opravení návrhu (15-ti denní lhůta, kdy exekutor musí zaslat soudu návrh, se počítá aţ po doplnění, opravení návrhu oprávněným). Pokud tak oprávněný neučiní, tak soud nebo sám soudní exekutor návrh na exekuční řízení zastaví. Pokud oprávněný návrh na výkon rozhodnutí předloţí přímo k příslušnému soudu, soud také posoudí, zkontroluje, zda jsou splněny všechny formální a materiální náleţitosti ţádosti, zda je návrh srozumitelný nebo neurčitý (listiny, jména účastníků a další). Přílohou návrhu je pak originál nebo úředně ověřená kopie exekučního titulu, opatřená doloţkou vykonatelnosti. V případě, ţe se jedná o exekuční titul v cizím jazyce, je třeba předloţit úředně ověřený překlad. Povinnost předloţit k návrhu na nařízení exekuce exekuční titul je tedy zcela zásadní a má velký význam. To dokládá i judikatura soudů, která hovoří jednoznačně o tom, ţe exekuci nelze nařídit na podkladě jiného exekučního titulu, neţ který je uveden v návrhu na nařízení exekuce. Pokud soud objeví nesrovnalosti, vrátí ţádost o nařízení exekuce oprávněnému k doplnění nebo jej odloţí či zamítne. Pokud má návrh veškeré náleţitosti a jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady,30 soud usnesením nařídí exekuci/výkon rozhodnutí. Soudní vykonavatel/soudní exekutor vydá příkaz provedení exekuce jedním ze zákonných způsobů,31 proti kterému není přípustný opravný prostředek (ten je moţný pouze proti usnesení o nařízení exekuce).

29

§ 39 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) § 44 odst. 3, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 31 Exekučním příkazem se rozumí příkaz k samotnému provedení exekuce, některým ze způsobů uvedených v § 47 EŘ. náleţitosti exekučního příkazu § 48 EŘ 30

23

Exekučním titulem

5.2.

V exekučním řízení je exekuční titul32 materiální podmínkou výkonu rozhodnutí i exekuce a musí být „vykonatelný“ (tzv. doloţkou). Jedná se především o rozsudky, usnesení, platební rozkazy, směnečné platební rozkazy a soudem schválené smíry, ukládající povinnost jednomu z účastníků. Rozumí se jím listina vydaná k tomu oprávněným orgánem, která má předepsanou formu, v níţ se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době splnit, konat, zdrţet se, nekonat. EŘ připouští provedení exekuce i na základě dalších exekučních titulů, které nemusí být dokonce ani výsledkem jakéhokoliv řízení.  Typickým případem je notářský zápis. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti se obsahově přibliţuje smírům dle § 67 a násl., § 99 o.s.ř. Notářským zápisem se rozumí listina sepsaná notářem, která splňuje náleţitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů notářským řádem a má povahu veřejné listiny. Notářský zápis je způsobilý být podkladem výkonu rozhodnutí pokud splňuje jak všeobecné poţadavky, vyslovené dle § 63 aţ § 69 notářského řádu, tak i poţadavky speciální, které jsou uvedeny v ustanovení § 71a § 71b tohoto právního předpisu. Notář sepíše na ţádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváţe splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového vztahu, v níţ svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí/exekuce, jestliţe nebude povinnost řádně a včas splněna. Účastníky takového zápisu tedy musí být jak oprávněný, tak i povinný, a proto nepostačí, jednostranné prohlášení jednoho z nich, a to ani samotného povinného. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti představuje ve své podstatě smír mezi věřitelem a dluţníkem před notářem o jejich vzájemných právech a povinnostech,  další exekuční titul, a to exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti. Pro sepis exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti jsou dány stejné podmínky jako pro sepis notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti,  zvláštním exekučním titulem je vykonatelný rozhodčí nález. V rozhodčím řízení dle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, jsou rovněţ řešeny soukromoprávní spory a je poskytována ochrana subjektivním právům. Rozhodčí řízení patří mezi tzv. veřejnoprávní soudnictví, které není prolomením státního monopolu na zajišťování ochrany subjektivních práv, 32

§ 40 odst. 1, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)

24

 exekučním titulem jsou rovněţ vykonatelná rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakoţ i smíry schválené těmito orgány a vykonatelná rozhodnutí a výkazy nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení. EŘ podává demonstrativní výčet exekučních titulů v ustanovení § 40 odst. 1 a) aţ g) a o.s.ř. v ustanovení § 274 a) aţ i).

5.3.

Doručování

Soud i soudní exekutor doručují usnesení oprávněnému a pověřenému do vlastních rukou na adresu trvalého bydliště, případně na doručovací adresy evidované v Centrální evidenci obyvatel. Povinnému se doručí společně i s návrhem na nařízení exekuce dle § 46 odst. 5 EŘ a § 44 odst. 5 o.s.ř. a dále výzvu k dobrovolnému splnění své povinnosti33. Tato výzva nemá přesněji konkretizované náleţitosti, proto exekutor v ní kromě vyčíslení celkové pohledávky poučí povinného o důsledcích splnění, resp. nesplnění dané povinnosti. Díky tomuto institutu má povinný tu výhodu, ţe ten z povinných, který chce dostát svým závazkům a splatí pohledávku dobrovolně, budou povinnému náklady exekuce účtovány pouze v poloviční výši. V případě, ţe povinný je právnickou osobou, doručuje se usnesení datovou schránkou.34 Pokud není desátým dnem vyzvednuta datová zpráva, povaţuje se usnesení za doručené. Pokud je povinnou osobou fyzická osoba, doručí se usnesení na adresu trvalého bydliště (dle evidence obyvatel)35, tzv.“do schránky“. V případě, ţe povinný není zastiţen na místě trvalého bydliště, je mu ponechána písemná výzva k vyzvednutí. Pokud povinný usnesení o nařízení exekuce nevyzvedne, opět se desátým dnem povaţuje za doručené.36 V případě, ţe fyzická osoba povinná (adresát) nemá (nikde neuvedl) doručovací adresu, nelze tak písemnost doručit, uplatní se tzv. fikce doručení a vyvěsí se usnesení v plném znění na 30 dní na úřední desku soudu.37 Desátým dnem po vyvěšení je usnesení o nařízení exekuce povaţováno za doručené. Dluţníkovi je tak písemnost doručena, i kdyţ se o ní vůbec nedozvěděl. V takovém případě se dluţník ochuzuje o moţnost reagovat na rozhodnutí.

33

Viz příloha č. 2 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů 35 § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve změní zákona č. 7/2008 Sb. 36 § 45 aţ § 50j zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - doručování 37 § 501 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 34

25

Dle ustanovení § 44a odst. 4 EŘ se povinný můţe domluvit s exekutorem, ţe zpeněţí svůj majetek sám a z výtěţku prodeje se uspokojí vymáhané pohledávky všech věřitelů a náklady na exekuci. Tento postup je ale podmíněn písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech do exekuce přihlášených věřitelů a majetek nebo jiné majetkové hodnoty povinného nesmí být postiţeny jinou exekucí. Jde tedy o prolomení zákazu povinného nakládat se svým majetkem. Pro dluţníka znamená tato varianta moţnost rozhodnout se sám, který majetek prodá, a zároveň najít pro tento majetek kupce, který můţe zaplatit i vyšší cenu, neţ které by bylo dosaţeno v draţbě (výhodné to můţe být např. při prodeji automobilu nebo podílu v bytovém druţstvu). Majetek musí být prodán minimálně za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku.

26

6. EXEKUCE dle zákona č. 120/2001 Sb. Jakmile bude exekutor soudem pověřen k provedení exekuce, je povinen rychle a účelně, za současného respektování ochrany práv účastníků a také třetích osob, činit úkony směřující k provedení exekuce. Dle ustanovení § 46 odst. 5 EŘ, je exekutorovi uloţena povinnost zaslat povinnému společně s usnesením výzvu k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti, v níţ vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na sníţené náklady exekuce a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí o dobrovolné lhůtě plnění, a to 15 dnů. Po marném uplynutí patnáctidenní lhůty pro „dobrovolné“ splnění exekutor provede exekuci dle exekučního příkazu.

6.1.

Odklad, zastavení a upuštění od provedení exekuce

Exekuční řízení můţe být v prvé řadě ukončeno vymoţením pohledávky a tím i uspokojením věřitele, čímţ dojde k naplnění účelu exekučního řízení. Dále pak existují situace, které mohou vést aţ k ukončení exekučního řízení. EŘ připouští různé postupy upravující odklad exekuce, institut upuštění od provedení exekuce a zastavení exekuce.

6.1.1. Odklad exekuce Odklad je stav řízení, v němţ exekutor posečká v provádění exekuce a nečiní úkony, které by vedly k vynucení povinnosti povinného, přičemţ dosud provedené úkony nejsou zásadně dotčeny. Smyslem tohoto institutu je předcházení nepříznivým a často i neodčinitelných následků pro povinného, způsobených provedením exekuce. Reaguje se tak na osobní, ekonomické a sociální nepříznivé důsledky exekuce na povinného a jeho rodinu. Odklad lze povolit z následujících důvodů.  první z nich je existence nepříznivé situace na straně povinného.38 Taková situace ale musí splnit několik podmínek – jednak musí být pouze přechodná, dále musí být povinným nezaviněná a také musí spočívat v tom, ţe pokračováním ve výkonu rozhodnutí by povinnému nebo příslušníkům jeho rodiny byla způsobena značná

38

§ 266 odst. 1, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

27

újma.39 Samotná existence nepříznivé situace pro odklad exekuce nestačí, povinný musí podat návrh na odklad,  druhým zákonným důvodem je očekávání, ţe by exekuce mohla být zastavena.40 V tomto případě soud můţe rozhodnout i bez návrhu. Exekutor má moţnost o návrhu rozhodnout dvěma způsoby. Buď návrh povolí, nebo jej odmítne pro nedostatek potřebných náleţitostí. Soudní exekutor nevyzývá účastníka, aby chyby či nedostatky návrhu odstranil, ale rovnou jej odmítne. S podáním návrhu na odklad exekuce je spojeno přerušení faktického provádění exekuce, proto v případě, ţe by exekutor vyzýval navrhovatele k doplnění, mohlo by docházet ke zneuţití tohoto institutu a úmyslnému oddalování samotné exekuce. V případě odmítnutí návrhu má moţnost jej povinný podat znovu napravit chyby, které exekutor uvedl v odůvodnění usnesení o odmítnutí,  třetím zákonným důvodem pro odklad exekuce je odloţení vykonatelnosti exekučního titulu dle ustanovení § 54 odst. 4 EŘ,  posledním důvodem je sloţení jistoty ve výši pohledávky včetně příslušenství a nákladů dle ustanovení § 54 odst. 5 EŘ. Pokud jsou splněny předepsané podmínky pro povolení odkladu, má exekutor povinnost odklad povolit. Návrh na odklad41 a návrh na zastavení exekuce se podává u pověřeného exekutora. (§ 54 EŘ). Je nutno zdůraznit, ţe tyto podmínky musí být přechodného rázu, coţ je vyjádřeno tím, ţe soud musí uvést v usnesení, jímţ odkládá exekuci, dobu, na kterou exekuci odkládá. Odklad exekuce se můţe týkat celé exekuce, nebo jenom části (např. v případě excindační ţaloby). Během odkladu exekuce zůstává v platnosti generální inhibitorium. Na rozdíl od výkonu rozhodnutí dle o.s.ř. se při exekuci dle EŘ nevydává usnesení o pokračování v exekuci, neboť usnesení o odkladu musí obsahovat určení doby, na kterou se exekuce odkládá. (na rozdíl od reţimu výkonu rozhodnutí). Dále důvodová zpráva uvádí, ţe po uplynutí doby odkladu exekuce exekutor z úřední povinnosti pokračuje v provádění exekuce, přičemţ nerozlišuje důvod pro odklad.

39

Macur, Josef, Kurs občanského práva procesního, exekuční právo, Praha C.H. Beck, 1998, ISBN 80-7179190-3. s. 95 40 41

§ 266 odst. 2, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Viz příloha č. 7

28

6.1.2. Zastavení exekuce Návrh na zastavení exekuce42 - důvody k zastavení exekuce jsou taxativně vymezeny v o.s.ř.43 a EŘ je pak doplňuje podle § 55 zákona. Návrh na zastavení exekuce můţe podat povinný do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastaven exekuce. Návrh se podává k pověřenému exekutorovi a ten do 15 dnů od přijetí návrhu na zastavení exekuce vyzve ostatní účastníky řízení, aby se vyjádřili. Pokud všichni účastníci exekuce se zastavením souhlasí nebo pokud marně uplynula 30 denní lhůta k vyjádření se (např. i pokud se některý účastník zapomene nebo nestihne vyjádřit), exekutor exekuci zastaví. V případě, ţe se zastavením souhlasí oprávněný, zastaví exekutor exekuci vţdy, a to i bez návrhu. Pokud exekutor nevyhoví návrhu na zastavení, postoupí jej společně s exekučním spisem k exekučnímu soudu, ten můţe zastavit exekuci bez návrhu také. Exekutor můţe dále sám zastavit exekuci v případě, kdy mu oprávněný nesloţí přiměřenou zálohu na náklady exekuce, pokud ho ke sloţení zálohy vyzval a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu. K zastavení exekuce můţe dojit i v průběhu celého řízeni, tedy před, ale i dlouho po právní moci usnesení o nařízení, a to jak na návrh, tak i bez návrhu dle ustanovení § 269 odst. 1 o.s.ř.

6.1.3. Upuštění od exekuce Návrh na upuštění od exekuce je zakotveno v § 46 odst. 5 EŘ. Tato úprava byla zavedena v rámci střední novely exekučního řádu za účelem humanizace exekuce. Společně s usnesením o nařízení exekuce je povinnému doručena výzva ke splnění vymáhané povinnosti, a pokud je ve lhůtě 15 dnů vymáhaná pohledávka včetně zálohy na sníţené náklady exekuce uhrazena, soudní exekutor nepřistoupí k provádění exekuce. Povinnému je tak dána poslední moţnost k "dobrovolnému splnění" povinnosti. Odměnou za dobrovolné plnění je sníţení odměny soudního exekutora o 50 procent. Od 1.3.2012 se u tzv. bagatelních pohledávek (do 10.000 Kč) sniţuje i paušální náhrada nákladů. Exekutor oznámí soudu, ţe od provedení exekuce upustil a soud na základě takovéhoto oznámení bez návrhu rozhodne o zastavení exekuce, v souladu s § 268, odst. 1, pís. h) a § 269, odst. 1 o.s.ř..

42

§ 55 písm. b) zákona č. 120/2001 (exekučního řádu) ve spojení s ustanovením § 268 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád popřípadě § 290 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 43 § 268 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

29

Problém je ale v tom, ţe povinný má v době doručení této výzvy zpravidla jiţ blokovaný majetek, tudíţ je většinou potřeba tyto prostředky získat od třetích osob. Pokud dojde k úhradě exekuce ve výzvě, soudní exekutor vydá příkaz k úhradě nákladů exekuce, jeho právní mocí je exekuce provedena. Zároveň můţe povinný poţádat o vydání usnesení o zrušení zákazu s nakládáním s majetkem dle § 44a odst. 2 EŘ, aby urychlil odblokování majetku.

6.2.

Generální inhibitorium

K tomu, aby mohl být vůbec naplněn smysl a účel exekuce, tedy uspokojit pohledávku oprávněného z majetku povinného, je třeba zajistit, aby povinný nezcizil svůj majetek hned poté, co se dozví, ţe je proti němu vedena exekuce. Jak se zmíním v kapitole „exekuce prodejem movitých věcí“, předchází tomu tzv.“momentem překvapení“ doručení exekučního příkazu a dále k tzv. „zmrazení“ majetku povinného, ke kterému slouţí institut generální inhibitorium44 (inhibitorium znamená zákaz, aby povinný nakládal se svým majetkem, generální znamená, ţe zákaz postihuje celý majetek povinného). Od 1.11.2009 generální inhibitorium je nově upraveno v samostatném paragrafu 44a EŘ, kam byla za výše uvedenou definici doplněna věta určujícího významu - Právní úkon se však povaţuje za platný, pokud se neplatnosti právního úkonu nedovolá exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Účinnost generálního inhibitoria nastává okamţikem doručení usnesení o nařízení exekuce povinnému. Z absolutní neplatnosti právního úkonu, kterým povinný poruší zákaz nakládání s majetkem, se stala neplatnost relativní. Relativně neplatný právní úkon existuje, je povaţován za platný a vyvolává právní následky aţ do doby, neţ se dotčený subjekt neplatnosti dovolá.45 Oprávněný, ale také exekutor a přihlášený věřitel si tedy musí majetek povinného „hlídat“, neboť v případě relativní neplatnosti platí klasická římská zásada vigilantibus iura scripta sunt, tedy právo přeje bdělým. Byla tak zmírněna tvrdost exekuce a bohuţel opět upřednostněna práva dluţníka před právy věřitele. Generální inhibitorium nezasahuje pouze do výlučného majetku povinného, ale dle ustanovení §44a také do společného jmění manţelů. Sám manţel povinného se stává účastníkem řízení v momentě, kdy exekutor postihne exekučním příkazem věc, právo či jinou

44 45

§ 44a odst. 1, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)

30

majetkovou hodnotu patřící do společného jmění manţelů. Aţ exekuční příkaz přesně určí (bude sepsáno), který majetek bude postihnut exekucí.

31

7. Exekuce prodejem movitých věcí Po novele EŘ je tento způsob provedení exekuce aţ v druhé linii, tedy aţ kdyţ není moţné provést exekuci přikázáním pohledávky, sráţkami ze mzdy a jiných příjmů. Exekuce prodejem movitých věcí spočívá v tom, ţe dluţníkovi jsou zabaveny jeho movité věci. V právním smyslu se movitou věcí obvykle rozumí ovladatelný hmotný předmět, který není pevně spojený se zemí (např. televizor, lednička, DVD, počítač, aj.) nebo ovladatelná síla, která slouţí potřebám lidí.46 Za movité věci se povaţují kromě věcí nacházejících se v bytě povinného mj. také automobil, vkladní kníţky, cenné papíry uloţené v bezpečnostních schránkách bank apod. Výtěţek prodeje následně slouţí k uspokojení peněţitých pohledávek nebo pohledávek a pokrytí nákladů na exekuci. Předmětem exekuce však nemohou být následující movité věci:  movité věci, jejichţ prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů exekuci nepodléhají,47  movité věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakoţ i jiných věcí, jejichţ prodej by byl v rozporu s morálními pravidly (zejména běţné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku ţivotního minima, tj. pro rok 2012 částka 3.410 Kč pro jednotlivce podle zvláštního právního předpisu48), 49  movité

věci

podnikatele,

které

nezbytně

nutně

potřebuje

k výkonu

své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymoţení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna,50  technické prostředky, na nichţ se podle zvláštního právního předpisu vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů

46

§ 58 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) § 322 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 48 § 1, Nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek ţivotního minima a existenčního minima 49 § 322 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 50 § 322 odst. 3, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 47

32

v této evidenci, a dále technické prostředky slouţící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu,51  dle § 335a o.s.ř. také příslušenství nemovitostí  dle autorského zákona také originály a rozmnoţeniny děl chráněných autorským právem. V některých případech však věci lze zabavit, pokud bylo v jejich prospěch sjednáno zástavní právo (např. lednička byla koupená na splátky, auto koupený na leasing, pokud součástí smlouvy bylo sjednáno zástavního práva pro případ neplacení splátek apod.).

7.1.

Přiměřenost exekuce prodejem movitých věcí

V kaţdém případě by měla platit přiměřenost exekuce, aby prodeje movitých věcí směřovaly ke spolehlivému uspokojení pohledávky oprávněného a s tím spojených nákladů, ale aby neznamenaly pro povinného likvidaci. V praxi to znamená to, ţe exekutor nezabavuje, neměl by zabavovat, kvůli několika tisícovému dluhu například nemovitost nebo kvůli vymáhané stokoruně obstavit celý bankovní účet. Majetek je moţné zajistit jen v rozsahu vymáhané částky. Dosavadní formulace přiměřenosti EŘ se však jevila jako poměrně nekonkrétní, a proto bylo novelizováno ustanovení § 58 EŘ o moţnostech způsobů provedení exekuce. Zásada přiměřenosti je pak vyjádřena hned ve dvou odstavcích. V prvním je formulována opět obecně a hovoří o přiměřeném „zajištění“ majetku. Co přesně však lze chápat pod pojmem zajištění, však EŘ neuvádí. Podstatně konkrétněji je však tato zásada formulována v odstavci druhém,52 kde je nově přiměřenost zajištěna tím, ţe se způsoby provedení exekuce rozpadají do dvou skupin. Exekutor by měl zvolit některý ze způsobů v první skupině (tedy přikázáním pohledávky, sráţkami ze mzdy a jiných příjmů nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech) a aţ v případě, ţe tyto způsoby nepostačují, přistoupit ke způsobům z druhé skupiny (prodejem movitých věcí a nemovitostí nebo prodejem podniku).

51 52

§ 322 odst. 4, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád § 58 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)

33

7.2.

Návrh na nařízení exekuce prodejem movitých věcí

Exekuci prodejem movitých věcí provádí exekutor na návrh oprávněného. Oprávněný můţe přímo určit, které věci mají být prodány, potom musí být tyto věci popsány v návrhu na nařízení exekuce. Oprávněný můţe také uvést věci, které postiţeny být nemají. Návrh na nařízení exekuce prodejem movitých věcí musí obsahovat náleţitosti dle § 38 EŘ, resp. § 261 o.s.ř.. Pokud oprávněný přímo neuvede věci, které mají být postiţeny, je to návrh bez výslovného určení věcí. Soudní exekutor je povinen před návrhem na nařízení exekuce prozkoumat, zda je návrh na nařízení exekuce vykonatelný, zda obsahuje všechny zákonné náleţitosti. V případě, ţe všechny potřebné náleţitosti pro nařízení exekuce nejsou splněny, návrh je vrácen oprávněnému k doplnění nebo opravení návrhu. Pokud jsou všechny zákonné náleţitosti návrhu v pořádku, soudní exekutor předá návrh na exekuci do 15 dní soudu, který po prošetření návrhu nařídí exekuci (fáze nařizovací) a pověří jejím provedením soudního exekutora. Oprávněný podává návrh spolu s pravomocně vykonatelným exekučním titulem (notářský zápis, rozhodčí nález, atd.). Řízení o exekuci prodejem movitých věcí je zahájeno dnem, kdy exekutorovi došel návrh na nařízení exekuce. Exekutor provede lustraci povinného a přesně určí, který majetek bude postiţen a vydá exekuční příkaz.53 Proti doručenému exekučnímu příkazu povinnému není přípustný opravný prostředek.54

7.3.

Doručení exekučního příkazu

Usnesení o nařízení exekuce prodejem movitých věcí se doručí oprávněnému, povinnému a jeho manţelu. Exekuční příkaz je doručen povinnému spolu s usnesením o nařízení exekuce aţ při samotném provádění soupisu majetku, jedná se o tzv.“moment překvapení“, který přináší efektivitu v tom, ţe povinný nemá moţnost, čas, se jeho majetku zbavit, uschovat nebo prodat. Není-li při soupisu povinný přítomen, bude mu exekuční příkaz doručen následně.55 Oproti tomu má oprávněný právo být u soupisu přítomen a musí o něm být vyrozuměn. Exekutor předá povinnému spolu s usnesením o nařízení exekuce také výzvu k dobrovolnému splnění své povinnosti dle § 46 odst. 5 EŘ (tato výzva nemá konkrétní 53

§ 47 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) § 47 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 55 § 325 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 54

34

náleţitosti). Jsou zde vyčíslené pouze celkové pohledávky a povinný je poučen o důsledcích splnění, resp. nesplnění dané povinnosti. Tato výzva nabízí povinnému výhodu v tom, ţe pokud povinný do 15 dní od doručení výzvy dobrovolně zaplatí vymáhanou částku, náklady na exekuci se sniţují na polovinu.56

7.4.

Náleţitosti exekučního příkazu

V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor uvede následující:57  exekuční soud,  označení exekutora, který je pověřen provedeném exekuce,  exekuční titul a orgán, který jej vydal, nebo osobu, která jej vyhotovila,  vyjmenováni účastníci řízení,  způsob provedení exekuce,  označení povinnosti, která má být exekucí vymoţena,  jména osob, komu se exekuční příkaz zasílá,  poučení o moţnosti odvolání, výrok, den a místo vydání příkazu a podpis exekutora.58

7.5.

Doručení usnesení o nařízení exekuce povinnému

Po zjištění všech potřebných informací, exekutor zašle nejprve oprávněnému usnesení o nařízení exekuce, kdy a kde dojde k soupisu majetku povinného (oprávněný má právo se soupisu zúčastnit).59 V rámci exekuce prováděné soudním exekutorem můţe dojít k výkonu v terénu ihned po doručení usnesení o nařízení exekuce povinnému. Exekutor můţe provést soupis movitých věcí i v případě, kdy usnesení o nařízení exekuce či exekuční příkaz ještě nenabyly právní moci, aniţ by se dostal do rozporu s § 47 odst. 2 EŘ.

7.6.

Soupis movitého majetku

Soupis majetku provádí většinou exekutorem pověřený vykonavatel. Exekutor je vázán návrhem oprávněného na exekuci a oprávněný má tak nárok se účastnit soupisu movitých věcí a také rozhodnou, které movité věci nemají být postiţeny exekucí. Exekutor musí nejdříve zjistit, kde se movitý majetek povinného můţe nacházet, nebo kde je majetek uloţen. Pobyt 56

§ 11 odst. 1 zákona 330/2001 Sb. odměny exekutora za provedení exekuce § 48 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 58 Viz příloha č. 6 59 § 326 odst. 7, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 57

35

(adresu) povinného lze zjistit z centrální evidence obyvatel. Pokud je v některých případech nesnadné se majetku dopátrat, vyuţívá se součinnost oprávněného, který by mohl mít detailnější informace o povinném, vznést dotaz na OSSZ či zdravotní pojišťovny nebo Středisko cenných papírů ke zjištění, zda má povinný cenné papíry. Povinný umoţní, nebo by měl umoţnit tomu, kdo provádí exekuci, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny.60 Pokud by se jednalo o agresivnější typ dluţníka, můţe být soupisu přítomna i Policie ČR, která poskytne vykonavateli ochranu. Pověřený vykonavatel, je-li nařízena exekuce prodejem movitých věcí, je oprávněn vstoupit do:  bytu – místnost, kterou povinný fakticky uţívá (dlouhodoběji se zdrţuje) a kde má svůj majetek (dluţníkovo jméno je na zvonku dveří, z výpovědi sousedů vyplyne, ţe dluţník tam pobývá nebo se jedná o doručovací adresu dluţníka, a samozřejmě z evidence obyvatel trvalý pobyt dluţníka),  sídla/místa podnikání,  ostatní místa, kde má povinný své věci.

Vykonavatel61 na místě provede soupis zabaveného majetku povinného vhodné k prodeji a označí je nálepkami. V soupisu se věci uvedou jednotlivě pod pořadovými čísly a stručně se popíší, aby nebyla moţnost jejich záměny, a určí se předběţný odhad ceny.62 Sepsané věci se ponechají na místě, kde byly sepsány anebo se z úřední povinnosti, na návrh oprávněného (musí sloţit zálohu na náklady úschovného)63 nebo hrozí-li riziko ztráty nebo poškození, vhodně zajistí.64 Vzít do úschovy či svěřit do úschovy u vhodného schovatele (např. ve skladu). Exekutor se při provádění exekuce řídí především EŘ a dále podpůrně o.s.ř.. Dle ustanovení § 66 odst. 1 EŘ při provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného exekutor můţe, i bez návrhu oprávněného, zajistit movité věci, které sepsal. Zajištěné věci převezme do své úschovy nebo uloţí u vhodného schovatele. Úschovné je nákladem exekuce. Povinný není oprávněn po nařízení exekuce prodejem movitých věcí s věcmi nakládat. Zejména je tedy nesmí zcizit (darovat, prodat) nebo zastavit. Můţe však věci nadále

60

§ 325b odst. 1, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Soupis provádí zpravidla vykonavatel, ale můţe jej však provést soudní exekutor 62 § 328 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 63 § 327 odst. 2, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 64 § 327 odst. 1, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 61

36

obvyklým způsobem uţívat, pokud je exekutor prozatím nechal v prostorách povinného (tedy fyzicky nezabavil). Povinný tak můţe např. sledovat sepsanou televizi, a obvyklým způsobem uţívat své auto. Nesmí však ţádným způsobem bránit v prováděné exekuci (cestovat s autem v době, kdy je nařízena draţba) ani exekuci zmařit (věc poškodit, zničit apod.). Povinný je majitelem věcí aţ do okamţiku udělení příklepu vydraţiteli. Po skončení soupisu exekutor sepíše protokol o soupisu movitých věcí a účastníci tohoto úkonu dokument podepíší. V případě, ţe se nepodaří v bytě nebo místě určeném k provedení soupisu věci sepsat, vyrozumí exekutor oprávněného, aby označil jiné moţné místo, kde se můţe majetek povinného vyskytovat. Pokud oprávněný ve stanovené lhůtě nesdělí, neurčí jiné místo, exekutor exekuci zastaví.65

7.6.1. Soupis majetku za nepřítomnosti povinného Můţe se také ale stát, ţe povinný, ať uţ úmyslně či neúmyslně, není na adrese přítomen nebo nechce vpustit do jeho prostor. V takovém případě má právo exekutor k násilnému otevření bytu za pomoci zámečníka.66 Na jednu stranu to usnadňuje výkon, hlavně kdyţ e jedná o agresivnějšího dluţníka, ale na druhé straně se nemůţe povinný dohodnout na dobrovolném plnění. V kaţdém případě se zanechá výzva, aby povinný kontaktoval exekutora. Po právní moci usnesení o nařízení exekuci se sepsané věci odhadnou, pokud není stanovena cena úředně. Odhad provede např. exekutor, ve sloţitějších případech je přivolán znalec.

7.7.

Odhad ceny, ocenění znalcem

Jakmile usnesení o nařízení exekuce nabude právní moci, zajistí exekutor zjištění ceny sepsaných věcí. Během sepisování movitých věcí se provádí tzv. předběţný odhad ceny „odhadní cena“ věcí, která slouţí jako podklad pro určení, které věci mají být zabaveny, aby uspokojili pohledávku oprávněného a náklady na exekuci. Odhadní cena také slouţí

65

66

§ 326a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

Z toho vyplývá, ţe zámečník můţe být kromě exekutorského vykonavatele vlastně jediným svědkem exekuce, i kdyţ větší exekutorské úřady si raději nad rámec zákona zvou pracovníky obecních úřadů a exekuci si natáčí. Zámečník je povinen předloţit exekutorovi koncesi, a k otevírání přistupovat tak, aby způsobil minimální škodu. Př. Karel Novák, zámečnický cechmistr.

37

ke stanovení nejniţšího podání v draţbě, coţ je jedna třetina odhadní ceny. Exekutor o určení ceny sepsaných věcí nevydává usnesení a ani o tom účastníky řízení neinformuje. Proti stanovení odhadní ceny nemohou účastníci řízení podávat opravné prostředky nebo uplatňovat jinou procesní obranu. Účastníci se mohou dozvědět o výši odhadní ceny nahlédnutím do soudního spisu nebo z draţební vyhlášky.67 Neoceňují se věci, které se rychle kazí, dále věci hodnoty uvedené v § 333 o.s.ř. – peníze, drahé kovy a valuty. Dle § 334 o.s.ř. - vkladní kníţky, cenné papíry a listiny představující právo na splacení dluhu. Vychází se z úřední ceny dle § 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, nebo s pomocí soudního znalce ve sloţitějších případech. V § 328a o.s.ř. jsou obligatorně vyjmenovány věci, které musí odhadnout znalec, který určí tzv. “rozhodnou cenu“ a za tu jsou potom věci ještě před samotnou draţbou přednostně nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejichţ posláním je péče o takové památky. Jedná se o zvlášť významná výtvarná díla a památky, rukopisy zvlášť významných literárních děl, osobní památky a korespondence významných spisovatelů a kulturních činitelů, jako i jiné upomínkové předměty muzeální povahy po těchto osobách, předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory. Jestliţe tyto instituce ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy k odkoupení neprojeví zájem, soudní exekutor i tyto věci prodá v draţbě. Věci, které se rychle kazí – ty se prodávají ihned po soupisu.68 Nepodaří-li se tyto věci prodat a nepřevezme-li si je oprávněný, jsou věci vráceny povinnému.

7.8.

DRAŢBA VĚCÍ MOVITÝCH

Dřívější „socialistický“ právní řád draţbám nepřál a proto zákon č. 174/1950 Sb., o draţbách mimo exekuci ponechal jen draţbu věcí movitých, ostatní předpisy zrušil, ale co je draţba, nestanovil. Aţ teprve ţivnostenský zákon, který přijalo Federální shromáţdění ČSFR 2. října 1991 a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 455/1991 v ustanovení § 41. Draţbou se míní veřejné jednání, jehoţ účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu draţby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němţ se exekutor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných, na předem určeném místě, s výzvou k podávání nabídek. Na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde

67 68

Viz příloha č. 5, 8 § 326b odst.1, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

38

příklepem vlastnictví nebo jiné právo k předmětu draţby. Draţba můţe být téţ exekutorem ukončeno z důvodu, ţe nebylo učiněno ani nejniţší podání“.69 Draţba čili aukce (dříve téţ licitace) je forma obchodování zboţí, při němţ trţní cena není předem stanovena, ale určí se během draţby nejvyšším podáním vydraţitele. Zájemci, draţitelé, v průběhu aukce podávají své cenové nabídky a nakonec je zboţí exekutorem (tj. předsedajícím draţbě) přiklepnuta tomu, kdo nabídl nejvyšší cenu, a tento vydraţitel tak získá právo a povinnost za tuto cenu uzavřít na předmět draţby kupní smlouvu.

7.8.1. Účastníci draţby Účastníkem draţby můţe být jak fyzická osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům, tak právnická osoba zastoupená statutárním orgánem. Povinný a manţel povinného se mohou účastnit draţby, ale nesmějí draţit. Draţit také nesmí osoby, které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům draţby, exekutor, zaměstnanci exekutora a další (soudci nebo zaměstnanci soudů). Zúčastnit se draţby movité věci, pro jejíţ drţení je nutné právním předpisem stanovené oprávnění (např. oprávnění drţet zbraň), můţe jen ten, kdo je drţitelem takového oprávnění. Exekutor je oprávněn tuto skutečnost ověřit před zahájením draţby tím, ţe vyzve draţitele o předloţení příslušného oprávnění. Účastník draţby je povinen prokázat se platným průkazem totoţnosti, v případě obchodních společností i výpisem z obchodního rejstříku ne starším tří měsíců (originálem či ověřenou kopií), v případě zastoupení i plnou mocí s úředně ověřenými podpisy. Účastník draţby se zapisuje do seznamu účastníků draţby a je mu přiděleno draţební číslo. Pořádkové opatření - v případě, ţe ten, kdo je přítomen draţbě hrubě narušuje průběh draţby tím, ţe neuposlechne pokynů exekutora, kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil uráţlivé podání, můţe exekutor vykázat z místa draţby nebo uloţit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000 Kč (pořádkové pokuty připadají státu.). Pokutu však můţe exekutor dodatečně, po skončení draţby, prominout, jestliţe narušitel omluví své chování. Pokud je vykázaným povinný či oprávněný, v draţbě se pokračuje dál v jeho nepřítomnosti. Jestliţe narušitel draţby zmařil její průběh aţ do té míry, ţe bylo jednání přerušeno nebo zrušeno, odpovídá za škodu, která tímto vznikne soudnímu exekutorovi, ostatním účastníkům draţby a dotčeným účastníkům exekučního řízení. 69

§ 328b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

39

Exekutor můţe také k zajištění své bezpečnosti a klidného průběhu draţby poţádat o součinnost Policii ČR, městskou policii, popř. soukromou bezpečnostní agenturu.70

7.8.2. Výše draţební jistoty Draţební jistota je institut, který zajišťuje budoucí závazky účastníka draţby. Můţe být pouţita na úhradu vydraţené ceny, na úhradu nákladů draţby nebo zmaření draţby. Její výše je vţdy uvedena v draţební vyhlášce. Účastníci draţby jsou povinni uhradit soudnímu exekutorovi draţební jistotu před zahájením draţby. Mohou sloţit draţebníkovi peníze v hotovosti na pokladnu (obě strany podepíší „Dohodu o sloţení draţební jistoty“), na bankovní účet exekutora v hotovosti, nebo převést bezhotovostním převodem. V případě sloţení draţební jistoty na bankovní účet, musí tak účastník draţby učinit s předstihem, aby si draţebník mohl včas, před zahájením draţby, ověřit přítomnost peněz na bankovním účtu. Z důvodu identifikace toho, kdo převedl nebo vloţil peníze na bankovní účet, uvede účastník draţby jako variabilní symbol své IČO, DIČ nebo rodné číslo. Pokud by draţební jistina nebyla sloţena včas, účastník draţby se vystavuje riziku, ţe nebude moci účastnit draţby. Draţební jistota sloţená účastníky draţby, kteří nevydraţili, se jim neprodleně vrací stejným způsobem, jakým byla sloţena a vydraţiteli se započítává do ceny dosaţené vydraţením (nejvyšším podáním). Vydraţitel při draţbě movitých věcí musí ihned na místě doplatit nejvyšší podání, jinak se věc draţí znovu a bez jeho účasti. V případě, ţe vydraţitel neuhradil cenu dosaţenou vydraţením ve lhůtě dané zákonem případně draţební vyhláškou (draţbu tím zmařil), sloţená draţební jistota vydraţitele se pouţije na úhradu nákladů zmařené draţby, případně na úhradu nákladů draţby opakované. Výjimkou jsou případy, kdy by takto hrazená částka je v hodnotě nebo přesáhla 15 000 EUR (zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovost a o změně zákona č. 337/1992

Sb., o správě

daní

a

poplatků,

ve

znění

pozdějších

předpisů),

zde pak je k doplacení stanovena lhůta 7 dnů od udělení příklepu a dle zákona musí být platba bezhotovostní (převod z účtu na účet).

70

http://www.exekutorskyurad.eu/

40

7.8.3. Průběh draţby Draţební rok určuje exekutor, resp. exekutorský kandidát či koncipient vyhlášením draţební vyhlášky, kterou zašle povinnému, oprávněnému a obci, v jejímţ obvodu bude konaná draţba71. Kromě toho se draţební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým (úřední desky, internet) a není proti němu přípustné odvolání. Draţební vyhláška musí mít náleţitosti dle § 328b odst. 4 o.s.ř. a je v ní uvedena i odhadní cena movitých věcí. Draţbu lze vykonat v místě, kde jsou sepsané věci, v objektu fyzické, či právnické osoby kde se draţby konají anebo na jiném vhodném místě. Exekutor zajistí, aby sepsané věci byly dopraveny do místa, kde se koná draţba.72 Datum, místo a čas zahájení draţby musí být určeny tak, aby nebyla omezena moţnost účasti na draţbě. Draţební jednání řídí soudní exekutor nebo exekutorský kandidát. Jednotlivé úkony při jednání, jimiţ se nerozhoduje, mohou vykonávat pověření zaměstnanci soudního exekutora. Draţitelé se zapisují do seznamu účastníků draţby a kaţdému je přiděleno draţební číslo. Do seznamu účastníků draţby se zapíše jméno a příjmení (obchodní firma) draţitele, jeho rodné číslo (IC), číslo občanského průkazu, bydliště (sídlo), údaj tom, jakým způsobem byla zaplacena draţební jistota. Správnost zapsaných údajů kontroluje zaměstnanec exekutora dle dokladu totoţnosti účastníka draţby. Draţitelé dále vyplní čestné prohlášení, ţe splňují podmínky pro účast v draţbě, zda vydraţenou věc nabývají do výlučného vlastnictví nebo do společného jmění manţelů a uvedou číslo účtu pro případ vrácení draţební jistoty, pokud nebyla sloţena v hotovosti. Při draţbě se věci vyvolávají jednotlivě, nebo po skupinách, jestliţe se prodává větší mnoţství věcí téhoţ druhu. Po vyvolání věci exekutor oznámí nejniţší podání a vyzve účastníky draţby, aby činili podání. Podání je draţitelem učiněno zvednutím draţebního čísla a vyslovením nabízené částky. Nejniţší podání činí jednu třetinu rozhodné ceny a je určeno částkou.73 Draţitelé potom činí podání, která navyšují minimálně o 50 Kč a jsou svými podáními vázáni, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Draţba pokračuje, pokud draţitelé na vyzvání činí vyšší podání. Není-li další podání, exekutor upozorní draţitele, ţe nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy "potřetí" příklep. Je sepsán „Protokol o draţbě

71

Viz příloha č. 5, 8 § 328b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 73 § 329 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 72

41

movitých věcí“74 a „Usnesení o příklepu“.75 Nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání musí vydraţitel uhradit do 7 dnů příklepu do pokladny nebo na bankovní účet exekutorského úřadu. Pokud vydraţitel nezaplatí, bude se věc draţit znovu, bez jeho účasti. Učiní-li několik draţitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne, nedohodnou-li se tito draţitelé jinak, exekutor losem, komu má příklep udělit. Zaplacením vydraţené movitosti přecházejí vlastnické práva na vydraţitele.76

7.8.4. Rozdělení výtěţku z draţby Pokud draţba proběhla úspěšně a dle všech pravidel nařídí soudní exekutor jednání o rozvrhu rozdělované podstaty. Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty. Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně:77  z výtěţku se nejprve uhradí náklady státu, které vznikly v souvislosti s draţbou,  náklady draţby (jedná se o náklady spojené se znaleckým posudkem, doprava věcí na místo draţby nebo nájem draţební místnosti § 331a, § 332 OSŘ), které jsou uhrazeny přednostně,  pohledávky z hypotečních úvěrů nebo ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,  oprávněnému a dalšímu oprávněnému, který do řízení přistoupil, pohledávky zajištěné zástavním právem,  náhrada za nedoplatky výţivného,  pohledávky pojistného, daní, poplatků,  ostatní pohledávky. Pokud je více oprávněných či věřitelů postupuje soud dle § 332 o.s.ř. Výplata jednotlivých pohledávek se řídí dnem, kdy došly soudnímu exekutorovi návrhy na nařízení exekuce. Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěţek u draţby nestačí k jejich úplnému pokrytí, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Výjimkou je, pokud to u pohledávky stanoví zvláštní předpis, uspokojí se přednostně.78

74

Viz příloha č. 4 Viz příloha č. 9 76 § 336l odst. 2, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 77 Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 aţ 376. Komentář, 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9, § 337c [Skupiny a pořadí pohledávek], str. 2544 - 2549 78 § 332 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 75

42

Jestliţe k výtěţku z prodeje téţe věci uplatňuje nárok více oprávněných, věřitelé pohledávek zajištěných zadrţovacím, zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, můţe u nich dojít ke sporu o výši či pořadí jejich pohledávek. Věřitel je oprávněn podat odporovou ţalobu proti jinému věřiteli. Můţe popřít pravost jeho pohledávky nebo si činit nárok na výtěţek z prodeje.79 Převyšuje-li výtěţek z draţby pohledávku oprávněného i náklady, přebytek se vrátí povinnému.80 Zde má exekutor další novou rozhodovací pravomoc, neboť od 1.11.2009 o rozvrhu rozhoduje sám exekutor namísto soudu. Výplata výtěţku se uskutečňuje bez projednání s účastníky a nevydává se o ní zvláštní rozhodnutí.

79

Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 aţ 376. Komentář, 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9, § 331 [Výplata výtěţku draţby], II. Odporové ţaloby, str. 2474 80 Kasíková, M. et al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) : komentář. 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2010. s. 185

43

8. Exekuční příkaz prodejem nemovitostí Prodej nemovitosti patří k nejúčinnějším jednorázovým způsobům provedení exekuce, jímţ lze vymáhat i velmi vysoké peněţité částky. Jedná se zároveň o poměrně zdlouhavý a náročný způsob provedení exekuce. Označení „nemovitost“ nalezneme jiţ v římské historii, ve které byla známa jako imobilium, coţ v překladu znamená to, co se nedá přemístit. A vlastně tento překlad vystihuje podstatu věci jako - ne movité - , - ne pohyblivé -. Obecně platí, ţe „nemovitosti jsou a stavby spojené se zemí pevným základem, pozemky, pole, rybníky a další“.81 Exekutor můţe vydat exekuční příkaz k prodeji nemovitosti jen k takové nemovitosti, u které má doloţeno, ţe je skutečně ve vlastnictví povinného.82 Nejčastěji to bývá doloţeno výpis z listu vlastnictví vystaveného katastrálním úřadem. Na základě příkazu exekutora k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí zapíše katastrální úřad poznámku podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb. Při zápisu katastrální úřad postupuje na základě nepravomocného exekučního příkazu a zapíše poznámku (označí „plombou“) s kódem „Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti“. Postihnout jak nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, tak i ty v něm neevidované. Podat návrh na exekuci lze i na „objekt“ př. rozestavěná stavba, rozestavěný byt, které sice nejsou zapsány v katastru nemovitostí, ale musí být nějakým způsobem identifikovány (alespoň uvést parcelní číslo pozemku nebo stavební povolení, či další) a popsány v návrhu na exekuci. Exekuční příkaz na prodej nemovitosti, který vydává exekutorský úřad nebo místně příslušný soud vydá nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti (okresní, obvodní soud), v jehoţ obvodu je nemovitost. Pokud se nemovitý majetek nachází ve společném jmění manţelů, je zablokován nerozdílně a draţí se jako jeden podíl. Jestliţe ovšem je dluţník pouze vlastníkem určitého podílu, do draţby můţe jít pouze tento konkrétní podíl.

81

Nemovitostí se rozumí dle zákona stavby spojené pevným základem se zemí (§ 119 odst. 2 ObčZ., rodinné domy, byty, chaty, chalupy, ale i stodoly, stáje, atd.) 82 § 335 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

44

8.1.

NAŘÍZENÍ EXEKUCE

8.1.1. Fáze výkonu exekuce prodejem nemovitosti  usnesení o nařízení exekuce, vydání exekučního příkazu a jeho doručení,  ustanovení soudního znalce, znalecký posudek,  usnesení o ceně, vydání draţební vyhlášky,83  nařízení draţebního jednání – draţba (draţbu provádí exekutor nebo exekutorský kandidát),  rozvrh výtěţku – nařízení rozvrhového jednání a vydání rozvrhového usnesení.

8.1.2. Doručení exekučního příkazu – arrestatorium a inhibitorium Exekuční příkaz na prodej nemovitosti se zasílá na prvním místě katastrálnímu úřadu, v jehoţ katastru se nachází daná nemovitost. Příkaz se doručuje datovou schránkou84 a téměř okamţitě je zapsáno, vyznačeno do katastru, ţe na danou nemovitost je uvalena exekuce. Exekuční příkaz se vydá, i pokud usnesení o nařízení exekuce ještě nenabylo právní moci. Jedná se o tzv. předběţné opatření, které zaručuje neprodejnost daného nemovitého majetku. Aţ soud vyznačí doloţku právní moci, a tu zašle na pověřený exekutorský úřad, je moţné provést samotný prodej nemovitosti na základě exekučního příkazu vlastní draţbou. V usnesení o návrhu exekuce je uloţeno povinnému, ţe do 15 dní musí povinný oznámit, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo (při neoznámení povinný hradí škodu tím vzniklou). Aţ usnesení o nařízení exekuce nabude právní moci je zasláno osobám o kterých je exekutorovi známo, ţe mají k nemovitosti předkupní právo, věcné břemeno nebo nájemní právo, finančnímu a obecnímu úřadu, v jejichţ obvodu se nemovitost nachází a na adresu, kde má povinný trvalé bydliště. Proti doručenému exekučnímu příkazu není podle § 47 odst. 3 EŘ přípustný opravný prostředek. Míní se tím jak řádné, tak i mimořádné opravné prostředky. Pokud přesto podá povinný proti exekučnímu příkazu odvolání, odvolací soud odvolání odmítne. Přípustnou obranou proti exekučnímu příkazu muţe být pouze návrh na odklad exekuce, návrh

83 84

Viz příloha č. 1 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů

45

na (částečné) zastavení exekuce, návrh na vyloučení věci z exekuce. Proti těmto rozhodnutím jiţ lze podávat jak řádné, tak i mimořádné opravné prostředky. Návrh na nařízení exekuce musí kromě obecných náleţitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označen nemovitosti, jejíţ prodej navrhuje, pozemky – parcelním číslem, budovy – číslem popisným nebo evidenčním, katastrální území, kde se nemovitost nachází, byty – číslem bytu nebo nebytového prostoru a další. Pokud návrhu chybí některá z těchto důleţitých náleţitostí, můţe být návrh exekutorem vrácena oprávněnému k doplnění nebo je návrh zamítnut.

8.1.3. Přiměřenost prodeje nemovitosti Hlavním přínosem novely EŘ ze srpna 2009 bylo zavedení pojmu „přiměřenost exekuce“.85 V praxi to znamená to, ţe exekutor uţ by neměl kvůli několika tisícovému dluhu zabavit majetek v hodnotě několika milionů nebo kvůli stokoruně obstavit bankovní účet dluţníka. Ovšem, pokud dluţník nemá prostředky na bankovním účtu, je nezaměstnán nebo nemá movitý majetek, ale vlastní nemovitost, v tom případě se nemovitost zabaví i pokud jde o dluh vůči oprávněnému v řádech stokorun. Exekutoři by se ale měli především snaţit získat od povinného peníze, pomocí tzv. přikázání pohledávky, v druhé řadě by měly přijít na řadu sráţky ze mzdy a poté aţ zabavení majetku.

8.1.4. Vyhnutí se exekuci na nemovitost splácením Někteří dluţníci, pokud je na jejich majetek uvalena exekuce, chtějí situaci nějakým způsobem řešit a snaţí se dohodnout s exekutorem, aby jim bylo umoţněno dluţnou částku splácet. Exekutor není oprávněn dle zákona vyhotovovat splátkové kalendáře, takţe vše záleţí na domluvě mezi exekutorem, popřípadě zaměstnanci exekutorského úřadu, a povinným (dluţníkem). Kaţdý exekutorský úřad má ohledně splátek svá pravidla. Exekutor navrhne dluţníkovi částku, která je adekvátní k jeho osobní situaci a přihlédne ke všem okolnostem. Pokud by se jednalo o dluţnou částku 20 000 Kč, exekutor by takovou výši poţadoval uhradit celou, ale pokud by se jednalo o částky vyšší, je moţné přistoupit ke dvěma nebo třem splátkám. Pokud dluţník souhlasí a dodrţuje takto domluvené splátky, exekutor není nucen konat draţbu nemovitosti. Při častém porušování nebo dokonce neplacení od samého

85

Přiměřenost – tato povinnost pro exekutory byla doplněna do zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) novelou – zákonem č. 133/2006.

46

počátku sjednání splátek, má exekutor povinnost zajistit věřiteli pohledávku a k exekuci nemovitého majetku přistoupit.

8.1.5. Důkaz vlastnictví nemovitosti Podle § 66 odst. 2 EŘ musí soudní exekutor mít listiny vydané nebo ověřené státními orgány, popřípadě veřejnými listinami notáře doloţeno, ţe nemovitost je ve vlastnictví povinného. Soudní exekutor musí z listin prokázat, ţe nemovitost je ve vlastnictví povinného a zároveň, ţe nemovitost není ve vlastnictví třetí osoby. Zde se v převáţné většině případu uplatní list vlastnictví vydaný katastrálním úřadem, který prokazuje vlastnictví nemovitosti a který je veřejnou listinou ve smyslu § 134 o.s.ř.. Velmi zajímavá je však situace, kdy nemovitost je spojena se zemí pevným základem, ale není evidována v katastru nemovitostí. Zde je problémem doloţit, ţe nemovitost je ve vlastnictví povinného. V tom případě je nutno učinit dotaz nikoliv na katastr nemovitostí, ale na příslušný stavební úřad a vyţádat si listiny ve smyslu cit. ustanovení, a to např. ohlášení stavby, ţádost o stavební povolení, kolaudační souhlas apod., tedy ověřit a doloţit listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, ţe nemovitost je ve vlastnictví povinného. Obecně se má za to, ţe vlastník pozemku je i vlastníkem stavby na ní prováděné, nicméně se posléze muţe ukázat, ţe vlastníkem je někdo jiný. Jako procesní obrana zde poslouţí třetí osobě, která je skutečným vlastníkem nemovitosti tzv. excindační ţaloba podle § 267 odst. 1 o.s.ř., kdy bude na této osobě, aby prokázala, ţe vlastníkem stavby (nemovitosti) není povinný, ale tato třetí osoba. Pokud však nebude existovat listina vydaná nebo ověřená státními orgány, popřípadě veřejná listina notáře, která by dokládala vlastnictví nemovitosti povinného a existovala by např. pouze soukromá listina bez legalizace, je nutné pro provádění exekuce prodejem nemovitosti, aby oprávněný podal tzv. určovací ţalobu podle § 80 písm. c) o.s.ř. a domáhal se, ţe nemovitost je ve vlastnictví povinného. Pro jistotu, aby nedošlo v průběhu sporu k umenšení majetku povinného (sporná nemovitost) je dobré podat zároveň návrh na předběţné opatření, v němţ se oprávněný bude domáhat zákazu nakládání se spornou nemovitostí.

47

8.2.

USNESENÍ O CENĚ NEMOVITOSTI

8.2.1. Podmínky ustanovení znalce Usnesení o ustanovení znalce muţe soudní exekutor vyhotovit aţ v případě, ţe usnesení o nařízení exekuce a exekuční příkaz prodejem nemovitosti nabudou právní moci. Usnesení, jímţ exekutor pověřil soudního znalce před nabytím právní moci usnesení o nařízení exekuce, bylo vydáno v rozporu, není platné a nelze k němu přihlíţet. Je nutno, aby soudní exekutor vyčkal nabytí právní moci pověřovacího usnesení (popř. exekučního příkazu) a vydal nové usnesení o ustanovení znalce.86 Usnesení o ustanovení znalce vyrozumí exekutor oprávněného i povinného. Dluţník je pak povinen umoţnit znalci prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství.

8.2.2. Určení ceny Exekutor většinou spolupracuje s mnoha znalci, aby v případě potřeby zajistil znalecké posudky po celém území republiky. Znalec nemovitost ocení87 se všemi jejími součástmi, příslušenstvím a zvlášť ocení také práva a výhody s ní spojené. Velmi důleţité je ocenění závad, které váznou na nemovitosti, a které prodejem v draţbě nezaniknou (př. věcná břemena, zástavní práva, nájemní práva a další). Jejich nezjištění můţe mít negativní důsledky co do hodnoty nemovitosti, přičemţ v další fázi řízení, zvláště po draţbě předmětné nemovitosti to bude soudní exekutor, který ponese nepříznivé následky takto provedeného ocenění nemovitosti. Na základě znaleckého posudku exekutor vydá usnesení o ceně, přičemţ se vychází z ceny obvyklé, do které se nezapočítávají práva a povinnosti. Stanoví se cena výsledná, do které se uţ práva a povinnosti zahrnují.88 Z ceny výsledné se stanoví nejniţší podání ve výši dvou třetin.89 Usnesení o ceně je doručováno oprávněnému, povinnému, popřípadě spoluvlastníkům nemovitosti (podílníkům) či zástavním věřitelům, kteří by měli být z prodeje nemovitosti 86

Znalec je osoba jmenovaná do funkce Krajským soudem nebo Ministrem spravedlnosti ČR, musí mít příslušnou kvalifikaci (vzdělání) a praxi, kterou vyţaduje zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících ve znění pozdějších předpisů. Znalec můţe také být členem Komory soudních znalců České republiky 87 postupuje dle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku 88 Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 aţ 376. Komentář, 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9, § 336a I. [Určení ceny nemovitosti], str. 2499 89 § 336e odst. 1, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

48

uspokojeni. Pokud podá některý z nich odvolání proti usnesení o určení ceny nemovitosti, soudní exekutor předá odvolání spolu s celým exekučním spisem příslušnému krajskému soudu k projednání. Proti usnesení o ceně mohou účastníci řízení podat odvolání.

8.3.

DRAŢEBNÍ VYHLÁŠKA

8.3.1. Náleţitosti draţební vyhlášky V ní je uveden čas a místo draţebního jednání (informace organizační povahy). Místem, kde se bude provádět draţební jednání je ve většině případů sídlo exekutora. Zákonná úprava však nevylučuje, aby draţba proběhla např. v nemovitosti povinného nebo v aukční síni, která je pro tyto účely vhodnější, neţli prostory v sídle soudního exekutora. Dále draţební vyhláška musí obsahovat informaci, o jakou formu draţby jde (nedobrovolnou, opakovanou),90 označení prodávané nemovitosti včetně příslušenství, výsledná cena, výše nejniţšího podání a také výše draţební jistoty, která můţe maximálně dosáhnout ¾ nejniţšího podání91. Nejniţší podání je rovno výši dvou třetin výsledné ceny.92 V draţební vyhlášce jsou uvedeny také závady, které prodejem nemovitosti v draţbě nezaniknou, to jsou takové právní vztahy, u kterých jejich společenský zájem vyţaduje, aby pokračovaly i po draţbě. Draţební jednání je nařízeno nejméně 30 dnů po dni vydání draţební vyhlášky. V případě podání odvolání proti draţební vyhlášce, se draţební jednání vţdy odročuje aţ na dobu po vydání rozhodnutí o odvolání. Draţební jednání je třeba také odročit v případě, ţe byla podána ţaloba na vyloučení prodávané nemovitosti z výkonu rozhodnutí.

8.3.2. Doručení draţební vyhlášky Draţební vyhlášku soud doručí:93  oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávněni, povinnému, manţelu povinného pokud jde o SJM (společné jmění manţelů), osobám, o nichţ je mu známo, ţe mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní

90

§ 328b odst. 4, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Viz příloha č. 10 – Usnesení o nařízení dalšího draţebního jednání – Draţební vyhláška 92 § 336e odst. 1, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 93 § 336c zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 91

49

právo, a osobám, které jiţ přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly  finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichţ obvodu je nemovitost a v jejichţ obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikáni), těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečeni, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištěni  příslušnému katastrálnímu úřadu  a konečně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působnosti, v jehoţ obvodu je nemovitost Soud vyvěsí draţební vyhlášku v den jejího konání na úřední desku

Všem uvedený v bodu a) soud doručí draţební vyhlášku do jejich rukou.94 Draţební vyhlášku je exekutor povinen vydal alespoň 30 dnů před termínem konání draţby a určit v ní výslednou cenu a nejniţší podání (vyvolávací cenu) předmětu draţby, termín a místo konání draţby, výši draţební jistoty a způsob jejího zaplacení. Draţební vyhláška se také zveřejní na portálu draţeb a informačním portálu www.e-aukce.com.

8.3.3. Moţnost odvolání draţby Ačkoliv má draţební vyhláška svou častí výroku, kde stanoví místo a čas draţby a informační častí povahu usnesení, které upravuje vedení řízení, mohou proti ní ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo podat odvolaní.95 V odvolání však lze napadat pouze nesprávností upravující procesní stránku draţby, nikoliv tedy věci prokázané v předchozím řízeni, např. cenu nemovitosti, či dokonce nařízení exekuce. Draţební jednání je třeba také odročit v případě, ţe byla podána ţaloba na vyloučení prodávané nemovitosti z výkonu rozhodnutí.

8.3.4. Draţební jistota – nejniţší podání Před draţbou je třeba sloţit tzv. draţební jistotu, coţ je zajištění budoucích závazků účastníků draţby ve stanovené výši a formě (obligatorní podmínka pro účast v draţbě). Tvoří 94 95

§ 336c odst. 2, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád § 336c odst. 5, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

50

část nejniţšího podání a její výše je uvedena v draţební vyhlášce (např. nejniţší podání činí 100.000 Kč, draţební jistota činí 20.000 Kč). Výši draţební jistoty stanoví exekutor podle vlastní úvahy s přihlédnutím k podmínkám místního trhu s nemovitostmi, tak, aby neodradila případné zájemce o draţbu a hlavně, aby byly z výtěţku draţby pokryty náklady a pohledávky povinného. Zájemci skládají jistotu na účet soudního exekutora, kde číslo účtu je uvedeno ve vyhlášce nebo v hotovosti v den a místě konání draţby. Na bankovním účtu exekutora musí být platba připsána před draţbou, tak aby účastník draţby měl v ruce doklad o provedené platbě. Pokud jistota na účet soudního exekutora není připsána, nemůţe se zájemce draţby zúčastnit. Proto doporučujeme sloţit jistotu na účet soudního exekutora včas. Bankovní zárukou, směnkou nebo šekem draţební jistotu sloţit nelze. Pokud vydraţitel jakýmkoliv způsobem draţbu zmařil, sloţená draţební jistota se pouţije na úhradu nákladů draţby opakované, kde nejniţší podání činí nejméně 70 procent podání předchozí draţby. Slouţí také jako zajišťovací povaha, pokud by nedoplatil nejvyšší podání – na úhradu škod.

8.3.5. Průběh draţby Draţba nemovitosti je veřejná, ale stejně jako v soudním jednání, můţe být veřejnost vyloučena. Draţit můţe jen ten zájemce, který sloţil draţební jistotu, a to buď na bankovní účet exekutora či v hotovosti. Draţbu můţe řídit pouze soudní exekutor nebo kandidát.96 Po identifikaci zájemců (účastnit se můţe pouze ten, kdo sloţil jistinu) a zahájení draţby exekutor vyzve draţitele k příhozům, přičemţ podání se musí zvednout minimálně o 1.000 Kč. K dalšímu přihazování exekutor vyzývá slovy „poprvé, podruhé“ a po poslední výzvě „potřetí“ se přítomných dotáţe, nemají-li námitky proti udělení příklepu. Shledá-li exekutor případné námitky důvodnými, pokračuje v draţbě vyvoláním předposledního podání. Není-li námitek, je udělen příklep vydraţiteli s nejvyšším podáním. Je-li takových víc, pak má přednost ten, jemuţ svědčí předkupní právo, a není-li takový, pak se vybere losem. Proti příklepu je moţno podat námitky – a to nejen vydraţitel, ale všichni, kteří se draţby účastnili. Osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v draţbě jako draţitelé. Ten, kdo hodlá uplatnit při draţbě své předkupní právo, musí je soudnímu 96

Dle Draţebního řádu pro draţbu nemovitostí

51

exekutorovi prokázat nejpozději před zahájením draţebního jednání. Exekutor ještě před zahájením vlastní draţby usnesením rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Udělením příklepu předkupní právo zaniká. Pravomocné usnesení o příklepu je rozhodnutím, na základě něhoţ provede katastrální úřad záznam vlastnictví vydraţitele do katastru nemovitostí (katastrálnímu úřadu to oznámí soudní exekutor). V usnesení o příklepu stanoví soudní exekutor lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která nesmí přesáhnout dva měsíce. Jistota vydraţitele se započte na nejvyšší podání, ostatním draţitelům se jistota vrátí. Usnesení o příklepu se doručuje oprávněnému, povinnému, případně jeho manţelovi, vydraţiteli a těm draţitelům, kteří vznesli proti usnesení námitky. Tyto osoby jsou rovněţ legitimovány k podání odvolání proti usnesení o příklepu. Vydraţitel je oprávněn převzít vydraţenou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu, o čemţ je povinen vyrozumět soud a ihned po draţbě je mu vydáno usnesení o příklepu. Vydá se „Oznámení o skončení exekuce“.97 Vlastnické právo k vydraţené nemovitosti přechází na vydraţitele v případě, ţe toto nabylo právní moci a pokud doplatil nejvyšší podání.98 Nebylo-li při draţbě učiněno ani nejniţší podání, další draţební jednání se můţe konat na návrh oprávněného nejdříve tři měsíce po neúspěšné draţbě. Nejniţší podání se pro další draţbu stanoví na polovinu výsledné ceny. Případný obmeškaný vydraţitel z prvního draţebního jednání se jiţ následující draţby nemůţe účastnit. Stane-li se, ţe při zahájení draţebního jednání se k draţbě nedostaví ţádný zájemce o nemovitost, je draţební jednání ukončeno. V případě, ţe zájemci se dostaví, sloţí draţební jistotu, ale ţádný z nich neučiní ţádnou nabídku, je také draţba ukončena a draţební jistota je draţebníkům vrácena. Jenom bych se chtěla ještě zmínit, ţe můţe nastat i situace, ţe nemovitost stále bývalý vlastník obývá nebo odmítne nemovitost opustit. V to případě novému majiteli nezbývá nic jiného, neţ podat ţalobu na vyklizení nemovitosti.

8.3.6. Rozdělení výtěţku z draţby nemovitosti Dnem nabytí právní moci usnesení o příklepu začíná vydraţiteli běţet lhůta k úhradě nejvyššího podání (tato lhůta není delší jak dva měsíce). Po zaplacení nejvyššího podání

97 98

Viz příloha č. 11 § 329 odst. 7, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

52

vydraţitelem se nařídí poslední, pátá, fáze exekuce prodejem nemovitosti, kterou je jednání o rozvrhu rozdělované podstaty. Soudní exekutor vydá se rozvrhové usnesení, kterým se v podstatě rozdělí výtěţek z draţby. Proti usnesení je moţnost odvolání. Částky přiznané věřitelům exekutor vyplatí podle pravomocných rozvrhových usnesení. Zde je tedy patrný rozdíl proti ostatním částem exekučního řízení, kde velká většina činností, které při výkonu rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. vykonává soud, přešla na exekutora a jeho úřad. Exekutor nemá oprávnění provádět rozvrhové jednání. Tato činnost je totiţ velmi odborná a také časově náročná, proto tato pravomoc zůstala soudu. Výtěţek dosaţený zaplacením nejvyššího podání vydraţitelem je nutno rozvrhnout mezi oprávněného a další fyzické osoby či právnické osoby, které mají nárok na uspokojení z výtěţku prodeje nemovitosti. Lze-li z výtěţku draţby po vypořádání nákladů draţby plně uspokojit všechny přihlášené pohledávky draţebních věřitelů, předá jim draţebník příslušné částky a zbytek předá bývalému vlastníkovi. Častěji však výtěţek nestačí k uspokojení všech pohledávek. V tom případě se pohledávky uspokojují podle pořadí. Pořadí, ve kterém se z rozdělované podstaty uspokojují jednotlivé pohledávky upravuje § 337 písm. c) o.s.ř., který rozděluje pohledávky do několika skupin, podle nichţ se následně postupně uspokojují v tomto pořadí:  pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s draţbou,  pohledávky peněţních ústavů, závazky z hypoték váznoucích na nemovitosti,  pohledávky oprávněných – tj. náklady, které oprávněný účelně vynaloţil na vymáhání nároku, který mu byl přiznán exekučním titulem (např. náklady na sepsání návrhu na nařízení exekuce advokátem), pohledávky zajištěné zástavním právem, náhrady za věcná břemena a nájemní práva, která vydraţením zaniknou, jistina, úroky, poplatky z prodlení,  pohledávky nedoplatků výţivného,  pohledávky finančního úřadu - daně a poplatky, zdravotního a sociálního pojištění,  ostatní pohledávky. Náklady exekutora také hradí povinný. Náhrada hotových výdajů a náhrada za doručení písemností. Výši a způsob určení odměny exekutora, hotových výdajů atd. upravuje vyhláška č. 330/2001 Sb. U exekuce na zaplacení peněţité částky činí odměna exekutora 15 procent z vymoţené částky (minimálně 3.000 Kč), a to do částky 3.000.000 Kč, při vyšší částce percentuálně klesá. 53

Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu, kterou se sjednává smluvní odměna za provedení exekuce nad rámec tarifní odměny stanovené vyhláškou. Smluvní odměna není nákladem exekuce. Exekutor můţe po oprávněném poţadovat sloţení zálohy na náklady exekuce (max. do 30 procent tarifní odměny u exekuce na zaplacení peněţité částky). Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téţe skupiny, uspokojí se podle pořadí. Pohledávky patřící do téţe skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně. Můţe se také stát, ţe na oprávněného, který podal návrh na exekuci, „nic nezbude“. Rozvrhové usnesení doručí exekutor účastníkům řízení a po právní moci usnesení vyrozumí katastrální úřad. Pokud se povinný domnívá, ţe jsou náklady exekuce vypočteny nesprávně, je zde také moţnost, ve lhůtě tří dnů od doručení příkazu k úhradě nákladů exekuce, podat proti němu tzv. námitky, kde musí být uvedeny výhrady vůči tomuto příkazu. Tyto námitky se podávají přímo u exekutora, tj. nejpozději v poslední den lhůty musí být odevzdány poště k přepravě na adresu sídla exekutora, který příkaz k úhradě nákladů vydal.

54

9. EXCINDAČNÍ (VYLUČOVACÍ) METODA Řízení o vylučovací (tzv. excindační) ţalobě není běţným sporem, nýbrţ specifickým, dílčím řízením, které můţe být vyvoláno v důsledku postupu exekutora, jenţ byl pověřen výkonem pravomocného rozhodnutí. Je pojmově vyloučeno, aby tzv. excindační ţalobu podával povinný (vyjma manţela povinného). Aktivně legitimován k podání tzv. excindační ţaloby muţe být jen třetí osoba. Tato ţaloba má povahu ţaloby na určení, není však třeba prokazovat právní zájem, neboť tento je této ţalobě daný. Ţalobce musí prokázat, ţe je zde právo, které nepřipouští exekuci, např. typicky vlastnické právo, ale i právo vydrţení věci (nemovitosti). Toto právo však zde musí být před tím, neţ došlo k exekuci prodejem movitých věcí nebo nemovitosti, resp. neţ bylo doručeno usnesení o exekuci povinnému. Je chybou právní úpravy, která umoţňuje, aby tzv. excindační ţalobu bylo moţno podávat de facto opakovaně s tím, ţe v případě exekuce prodejem nemovitosti nelze nemovitost zpeněţit a tímto oddalovat okamţik uspokojení oprávněného téměř donekonečna. Na druhou stranu je nutno, aby zde taková moţnost vyloučení nemovitosti byla v zákoně zakotvena, a to z důvodu zájmu na ochraně třetí osoby, zvláště za situace, kdy uvedení v předešlý stav je v exekuci vyloučeno, čímţ by mohlo dojít k nenapravitelným následkům. Tudíţ, bylo by třeba, v případech, kdy by docházelo k takovýmto podáním, byly soudy nesmírně rychlé a tyto ţaloby projednávaly s maximální rychlostí. Praxí soudu je v případě, ţe je podána vylučovací ţaloba, která není zjevně bezvýsledná, odklad exekuce dle § 266 odst. 2 o.s.ř.. Je namístě doporučit osobám, jeţ podávají tzv. vylučovací ţalobu, aby alespoň její kopii s podacím razítkem soudu předloţili exekutorovi na vědomí (či ji zaslali), neboť pokud soudní exekutor nebude mít vědomí o tom, ţe je podána tzv. excindační ţaloba (a soud jej o tom neuvědomí), lze dále vést exekuci prodejem nemovitosti a tuto i v draţebním jednání prodat bez odpovědnostních následku pro exekutora. Pokud je tzv. excindační ţaloba úspěšná, je to důvodem k zastavení exekuce, ať uţ na návrh či bez návrhu. Zejména u movitých věcí není zpravidla na první pohled zjevné, kdo je jejich vlastníkem. Dobře rozpoznatelné, je to, kdo má dané movité věci ve své faktické moci, tj. kdo s nimi nakládá. Právo proto tradičně vychází z právní domněnky, ţe ten, kdo má věci ve faktické moci (v bytě, garáţi aj.), je jejich vlastníkem. Důkazní břemeno musí nést ten, kdo 55

tvrdí, ţe je vlastníkem, nikoliv ten, kdo věc ovládá (uţívá). Výjimkou jsou pouze věci, které se sice nacházejí v bytě povinného, ale zjevně náleţejí někomu jinému (věci vnesené návštěvou, věci třetí osoby, u níţ je vlastnictví doloţeno písemnými doklady). Spor o vyloučení věci (popř. jiného majetku) z exekuce v prvním stupni projednávají okresní (obvodní) soudy, přičemţ místně příslušným je okresní soud, který nařídil exekuci. V ţalobním návrhu musí být přesně označeny jednak věci, jejichţ vyloučení z exekuce se ţalobce domáhá, tvrzení, ţe věc je jeho, přiloţit nebo označit důkazy, kterými je dokázáno vlastnictví ţalobce a dále exekuční řízení, jehoţ se vyloučení týká (uvedením spisové značky a soudu, u něhoţ je řízení vedeno). Vylučovací ţalobu je nezbytné podat bezodkladně poté, co se třetí osoba dozvěděla, ţe byl exekučně postihnut majetek, k němuţ mu svědčí právo. Vylučovací ţalobě ovšem nelze vyhovět, pokud dotyčná věc byla při provádění exekuce jiţ prodána, tj. byla - li prodána dříve, neţ soud o ţalobě rozhodl. Ţalobce se můţe za této situace pouze domáhat tzv. ţalobou z lepšího práva, aby mu oprávněný vydal výtěţek prodeje, který obdrţel. Skutečnosti, které jsou důvodem k vyloučení majetku z exekuce, tvrdí a prokazuje ţalobce. Co se týče soudního poplatku, za podání vylučovací ţaloby, jejímţ předmětem jsou movité věci (např. televizor), se platí 1.000 Kč.

56

10. Portál draţeb Portál draţeb,99 provozovaný Exekutorskou komorou ČR jiţ od roku 2009, eviduje draţby nemovitostí, movitých věcí a podniků prováděné soudními exekutory podle zákona č. 120/2001Sb., (exekučního řádu) a je součástí centrální evidence exekucí. Portál draţeb je veřejně přístupné webové stránky zřízené na základě rozhodnutí Prezídia Exekutorské komory ČR č. 14/09/P15, ze dne 8.4.2009. Do Portálu draţeb zapisují všechny exekutorské úřady informace o draţbách nemovitostí, movitých věcí a dalších nařízených podle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu), a to podle obsahu jimi vedeného spisu. Portál draţeb tak především umoţňuje zjišťovat informace o konkrétních draţbách vedených jednotlivými exekutory podle exekučního řádu, zejména zjišťovat, kterých nemovitostí, movitých věcí a podniků se draţba týká, datum konání draţby, výši nejniţšího podání a další relevantní informace. Nahlíţení do systému portálu draţeb není zpoplatněno a týdně portál navštíví kolem 15 tisíc uţivatelů. Nyní Komora, mimo jiné v souvislosti s nárůstem počtu draţeb, přichází s aktualizací a renovaci serveru Portálu. Smyslem je sledovat trend elektronických draţeb a zdokonalit uţivatelské rozhraní. Stávající systém se propojí s dalšími internetovými servery, které nabízejí servis v oblasti draţeb. Dovoluji si zde ocitovat bývalou prezidentku Exekutorské komory, která zdůrazňuje další aspekt: „Avizovaná změna je dalším krokem k tomu, jak utnout veškeré spekulace o tom, že při některých dražbách dochází k nečisté domluvě části dražitelů. Díky tomuto elektronickému zveřejňování omezujeme možnost pletich při dražbách."

99

www.portaldrazeb.cz

57

11. ELEKTRONICKÁ DRAŢBA Zákonem č. 286/2009 Sb. došlo rovněţ k novelizaci o.s.ř., resp. ustanovení § 336o, elektronická draţba. Dle něj je moţné draţbu v případech exekuce prodejem nemovitosti provést i elektronicky. Právě pro nutnost vyřešení technických aspektů této draţby ustanovení § 336o odst. 2 o.s.ř. určuje specifické náleţitosti pro draţební vyhlášku (obsahuje způsob, jakým se draţitelé musí registrovat, a způsob, jakým bude elektronická draţba probíhat. Jinak pro elektronickou draţbu obdobně platí ustanovení § 336b aţ § 336n o.s.ř. (cena, doručení draţební vyhlášky, místo draţby, postup draţby, příklep, námitky atd.) K elektronické draţbě lze uvést, ţe jednoznačně reflektuje tendenci elektronizovat justici, resp. přenést občanské soudní řízení, a to dokonce včetně vykonávací fáze, do roviny elektronické. On-line draţby zaţívají v České republice boom a stále úspěšněji konkurují klasickému způsobu draţby. Rychle roste počet soudních exekutorů, kteří výhody online draţby uţ objevili a začínají draţit zabavené nemovitosti prostřednictvím internetu. Tento způsob vydraţení majetku, který umoţnila novela o.s.ř., je povaţován za mnohem jednodušší, levnější a především za maximálně transparentní.

11.1. Transparentnější způsob prodeje Díky internetu je jediným skutečným kritériem pro vítězství nabídnutá cena, kterou nelze ovlivnit, jak tomu bohuţel občas bývá u klasické draţby, pomocí zákulisních vyjednávání. Draţba probíhá v přímém přenosu, jednotliví účastníci draţby se vzájemně nevidí, rozlišují se jen přidělenými identifikačními čísly bez moţnosti zjištění skutečné totoţnosti, vidět je jen počet účastníků a jejich příhozy. Odpadají tak moţnosti společné strategie, spekulativních příhozů či vybírání odměn za neučiněné příhozy, které nejčastěji odrazují skutečné zájemce od účasti na klasické draţbě. Hlavní výhodou elektronické draţby je úspora času. Zájemce o draţenou nemovitost se můţe z pohodlí domova či kanceláře nejen seznámit s veškerými informacemi o nabízené nemovitosti, ale tuto nemovitost i přímo vydraţit. Odpadá tak často náročné cestování na konkrétní hodinu do vzdálené draţební místnosti,

58

ZÁVĚR Cílem mé práce bylo získat a seznámit sebe i veřejnost s ucelenými informacemi o tom, jak se pohybovat v právním prostředí, pokud nastane ta skutečnost, ţe dluţníkovi vznikne povinnost splatit dluh nebo jak má postupovat oprávněný v případě vymáhání své pohledávky. Detailněji jsem nahlédla do zákulisí prodeje movitých věcí a nemovitostí a snaţila jsem se co nejblíţe osvětlit principy a postupy exekučního řízení, i činnost soudního exekutora. Lze shrnout, ţe situace osob postiţených exekucí není jednoduchá a nemusí vţdy být úspěšná, zejména proto, ţe i kdyţ zákon dává povinným i třetím osobám oprávnění podat námitky, odvolání či ţaloby, s ohledem na délku řízení o těchto prostředcích přichází někdy náprava příliš pozdě a někdy vůbec. Nejlepším řešením by bylo, kdyby si vypůjčitelé nejprve velmi dobře promysleli, zda mohou v budoucnu dostát svým závazkům a teprve pak si sjednali finanční pomoc např. od banky. Obecně lze tedy nejspíš doporučit velkou opatrnost ve všech finančních věcech a důslednost při úhradě pohledávek. S tím samozřejmě souvisí i (mnohdy neuskutečnitelná) opatrnost při výběru partnera, spolubydlícího či nájemce. Pokud se bohuţel člověk dostane do takto nepříjemné situace, neměl by „sloţit ruce v klín“, ale problém řešit. Myslet si, ţe pokud nevyzvednu výzvu k zaplacení pohledávky na poště, ţe se mi nemůţe nic stát je omyl. Jak jsem popisovala v mé práci, výzva k zaplacení je i tak doručena v zákonné lhůtě a my bychom poté mohli být překvapeni, aţ by za dveřmi stál exekutor připravený zabavit náš majetek. Po několika letech účinnosti EŘ (od 2001) a subsidiárně o.s.ř. lze fungování této „dvoukolejnosti“ hodnotit spíše pozitivně. Dle praxe se ukazuje, ţe exekuce vedená soudním exekutorem je ve valné většině případů efektivnějším způsobem vymáhání práva, neţ výkon vedený soudem. Úspěšné vymoţení práva závisí zejména na jednání soudního exekutora, tedy na rychlosti, efektivnosti a vhodnosti úkonů exekuční činnosti. Nemalou měrou k tomu přispívá skutečnost, ţe soudní exekutor je na vymoţení práva zainteresovaný svou odměnou, jejíţ výše se odvíjí od výsledku exekuce. Dle připravovaných změn v EŘ bude mít exekutor stále širší okruh pravomocí při provádění exekucí, bude docházet k omezení soudního výkonu rozhodnutí. Mezi připravované změny uvedu několik následujících příkladů – argumentace de lege ferenda:

59

 exekutoři budou moci vykonávat i funkci poslance, senátora, obecního nebo krajského zastupitele,  exekutorem se bude moci stát nejen ten, který vystuduje vysokou školu v oboru práv v ČR, ale nově také student magisterského studia a studia v zahraničí, které bude uznáváno a rovnocenně hodnoceno ČR dle mezinárodní smlouvy,  nově bude upraven v EŘ „rejstřík zahájených exekucí“,  novela přináší novou nelikvidační formu exekuce. Pokud vlastní dluţník bytový dům, nebude ho muset prodat, ale exekutor bude pobírat poţitky z tohoto domu, tedy nájmy. Kladně si dovolím ohodnotit zavedení centrálního registru dluţníků ČR, tzv. CEDR. Jde o evidenční systém, který shromaţďuje informace o subjektech, které včas nebo vůbec neplní své závazky. Systém slouţí k legálnímu nátlaku na dluţníky. Registr je také velmi dobře vyuţitelný pro instituce, jako banky, města a obce, leasingové společnosti i ţivnostníky. Domnívám, ţe v současné době je nedostatek pramenů či odborné literatury na toto téma, které by bylo komplexní a srozumitelné pro „obyčejné“ občany. Většinou se jedná o rozsáhlá právní díla, které se věnují povětšině jedné určité oblasti. Pro člověka laika je velmi komplikované se orientovat v právním světě, který je dynamický a velmi často se mění znění zákonů novými a novými novelami. Proto věřím, ţe zpracování mé bakalářské práce pomůţe přiblíţit tématiku exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí, a ţe přispěje k rozšíření obzoru v dané tématice.

60

Na závěr předkládám statistiku exekucí za rok 2011 a dále jsem uvedla aktuální počet exekucí nemovitostí v Litoměřickém kraji, i stav exekucí nemovitostí ve městě Lovosice, kde ţiji, ke dni 24.04.2012.

Tabulka č. 1 – zdroj http://www.ekcr.cz/admin/priloha/Statisticke_udaje_exekuce_2011.xls STATISTIKA EXEKUCÍ ZA ROK 2011 Počet Počet

Počet

nařízených

ukončených

exekucí

exekucí

936 219

287 984

Počet draţeb

Počet

odvolání

Počet draţeb

zastavených

proti

nemovitostí

exekucí

nařízení exekucí

16 052

11 686

97 000

10 700

Tabulka č. 2 – zdroj http://www.ex24.cz/DetailMesta.aspx?id=8b70dec6-7def-4560-ac18-3f622698ec18 PŘEHLED POČTU EXEKUCÍ NEMOVITOSTÍ V LITOMĚŘICKÉM OKRESE Celkem

Nařízení exekuce

Draţební vyhláška

Budovy

33 631

906

117

Bytové jednotky

18 667

258

17

Parcely

102 394

2 268

272

Tabulka č. 3 – zdroj http://www.registrexekuci.cz/ustecky-kraj/exekuce-lovosice/565229/ PŘEHLED POČTU EXEKUCÍ NEMOVITOSTÍ V LOVOSICÍCH Celkem Budovy

12

Bytové jednotky

86

Parcely

61

61

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 aţ 376. Komentář, 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-107-9 2. KASÍKOVÁ, M., KUČERA, Z., PLÁŠIL, V., a kol., Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) : komentář. 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2010, ISBN 97880-7400-179-6 3. MACUR, Josef., Kurs občanského práva procesního , exekuční právo, Praha C.H. Beck, 1998, ISBN 80-7179-190-3. s. 95 4. RADKOVÁ, M., Exekuce a jiné pohledávky, vydavatelství Linde Praha, 2009, ISBN 97880-7201-767-6 5. SCHELLEOVÁ, I. a kolektiv, Exekuce, vydavatelství Key publishing, 2008, Edice: Právo, ISBN 978-80-87071-91-5 6. SCHELLEOVÁ, I., Exekuce v zrcadle právních předpisů II. Jednotlivé způsoby exekuce. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2007. ISBN 978-80-87071-37-3.

JUDIKATURA 7. Draţební řád pro draţbu nemovitostí 8. Pravidla draţby a některá smluvní ujednání mezi exekutorem a draţiteli 9. Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 1. května 2001, kterým se stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení na obsazení exekutorského úřadu, Změna: 15. dubna 2005 10. Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 18.dubna 2008, zkušební řád – kvalifikační zkoušky vykonavatele exekutora, Ministerstvo spravedlnosti odsouhlasilo pod č.j. 430/2008/OD-DOH/5 11. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1448/2008, datum rozhodnutí 20. ledna 2010 12. Usnesení na provedení exekuce č.j. 7 Nc 10025/20009-7, draţební vyhláška ze dne 24.11.2009 13. Usnesení o nařízení dalšího draţebního jednání – Draţební vyhláška, č.j. 122 Ex 718/0966 14. Usnesení o nařízení odročeného draţebního jednání Sp. zn. 118 Ex 462/04-43, ze dne 15.11.2011

62

SEZNAM WEBOVÝCH STRÁNEK 15. www.justice.cz 16. www.ipravnik.cz 17. www.portaldrazeb.cz 18. www.exekutorskakomora.cz 19. http://www.czso.cz/ 20. http://www.exekuce-ltm.cz/ 21. www.exekucni-pomoc.cz 22. www.bezplatnapravniporadna.cz 23. http://www.ex24.cz/ 24. http://www.registrexekuci.cz 25. https://live.ceecr.cz/main.php

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK „EŘ“ – exekuční řád „o.s.ř.“ – občanský soudní řád „OSSZ“ – Okresní správa sociálního zabezpečení

TABULKY Tabulka č. 1 – Statistika exekucí za tok 2011 Tabulka č. 2 – Přehled počtu exekucí nemovitostí v Litoměřickém okrese Tabulka č. 3 - Přehled počtu exekucí nemovitostí v Lovosicích

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Návrh na nařízení exekuce Příloha č. 2 Výzva povinnému k dobrovolnému plnění Příloha č. 3 Oznámení o konání draţebního roku Příloha č. 4 Protokol o draţbě movitých věcí Příloha č. 5 Draţební vyhláška Příloha č. 6 Exekuční příkaz prodejem movitých věcí Příloha č. 7 Ţádosti o odklad exekuce Příloha č. 8 Draţební vyhláška k prodeji movitých věcí 63

Příloha č. 9 Protokol o draţbě movitých věcí Příloha č. 10 Usnesení o příklepu Příloha č. 11 Oznámení o skončení exekuce

64

Příloha č. 1

Návrh na nařízení exekuce Soudní exekutor JUDr. AS. Exekutorský úřad C Oprávněný: E. F. nar.: ……………. trvale bytem :………………….. (dále také „oprávněný“)

Povinný: G. H. nar.: …………………………… trvale bytem: ……………..….. (dále také „povinný“)

Návrh na nařízení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) Trojmo I. Platebním rozkazem č.j. Ro …/…-… ...-.. vydaným Okresním soudem v ………. dne ………. ,‚ který nabyl právní moci dne ………………… a je vykonatelný (dále jen „exekuční titul“), byla povinnému uloţena povinnost zaplatit oprávněnému: a) pohledávku ve výši ……….- Kč s úrokem z prodlení ve výši ………….. % ročně z této částky b) náhradu nákladů řízení ve výši ………… Kč

Důkaz:

Platební rozkaz ze dne……………… ‚ č.j. Ro …/…-.. vyznačenou doložkou právní moci a doložkou vykonatelnosti. .

II. Povinný dobrovolně nesplnil do dne podání tohoto návrhu ani část výše uvedené povinnosti dle předmětného vykonatelného exekučního titulu.

III. Oprávněný navrhuje, aby soud pověřil provedením exekuce k vymoţení pohledávky a jejího příslušenství podle exekučních titulů soudního exekutora JUDr. A.B. se sídlem C.

1

IV. Oprávněný prohlašuje, ţe pro vymáhanou povinnost nebylo zahájeno jiné exekuční řízení podle zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

V. Na základě shora uvedených skutečností oprávněný navrhuje, aby soud vydal toto

Usnesení: 1. Exekuční soud nařizuje podle vykonatelného platebního rozkazu č.j. Ro .../....-.. vydaným Krajským soudem v ……….. dne ………..‚ který nabyl právní moci dne …….‚ exekuci proti povinnému: G.H., nar.: ……………..‚ trvale bytem: ………………..‚ k vymoţení povinnosti zaplatit oprávněnému: D.E., nar.: ……………. ‚ trvale bytem‚ pohledávku ve výši ………………..‚- Kč s úrokem z prodlení ve výši …………. % ročně z této částky, náhradu nákladů řízení ve výši …………………… Kč a k vymoţení povinnosti uhradit soudnímu exekutorovi pověřenému provedením exekuce náklady exekuce. 2. Provedením exekuce se pověřuje soudní exekutor JUDr1 A.B., se sídlem C. Přílohy:

-platební rozkaz vydaný Okresním soudem v ……………. č..j.: č.j. Ro… /… -.. ze dne………….. V Praze dne: ………….

E. F. oprávněný

2

Příloha č. 2

Výzva povinnému k dobrovolnému splnění Soudní exekutor JUDr. A.B. Exekutorský úřad C Kontakt: Tel/Far ……… Email ……….. G.H…….……………….. nar.:……………….……. trvale bytem:……………. Číslo jednací: .. Ex ……/…… Věc: Výzva ke splnění vymáhané povinnosti Přílohou Vám zasílám usnesení, jejţ vydal: Okresní soud v …… dne čj. Nc . .../. . ..-..‚ kterým soud nařídil exekuci na Váš majetek k vymoţení pohledávky oprávněného D.E., nar.:……….‚ trvale bytem a pověřil soudního exekutora JUDr. A.B., se sídlem C provedením exekuce. Vyzývám Vás, abyste v zájmu udrţení minimálních nákladu exekuce, uhradil dluţnou částku, která k dnešnímu dni celkem činí ………….. Kč. Rozpis: nařízené plnění dle usnesení o nařízení exekuce …………….,- Kč, náklady exekuce a oprávněného v ex. řízení vč. DPH: ……….. Kč. Pohledávku uhraďte na účet exekutora č. ……../……… s uvedením variabilního symbolu‘ a to nejpozději do 15 dnů od přijetí této výzvy. POUČENÍ: V případě, ţe uhradíte ve stanovené 156 denní lhůtě celou dluţnou částku, soudní exekutor neprodleně vydá příkaz k úhradě nákladu exekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladu exekuce bude exekuce provedena. Splněním vymáhaného nároku zaniká zákaz podle 44a odst. 4. Jinak exekutor provede exekuci. V případě podání odvolání proti usnesení o nařízeni exekuce muţe dojít k navýšeni nákladu exekuce. DŮJLEŢITÉ UPOZORNĚNÍ: Pokud výše uvedenou částku neuhradíte, bude exekutor postupovat v souladu s exekučním řádem a Váš majetek bude bez dalšího zajištěn a následně zpeněţen v exekučním řízeni za účelem uspokojení vymáhané pohledávky. V takovém případě výrazně vzrostou hotové výdaje exekuce, které jdou k Vaši tíţi. Podle vyhlášky č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekuci budou po právní moci usnesení soudu Vaše osobní údaje a údaje o tomto exekučním řízení zveřejněny v Centrální evidenci exekucí. Pokud se chcete vyvarovat nepříznivých následků, zejména pak znemoţnění schválení ţádosti o úvěr, půjčku, kreditní.

1

Příloha č. 3

Oznámení o konání dražebního roku Číslo jednací: .. Ex .../ Soudní exekutor JUDr. A. B. exekutorského úřadu C, ve věci výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného D. E., nar.:..…………….. ‚ trvale bytem:……………… k uspokojení pohledávky oprávněného F. G., nar.:………………. ‚ trvale bytem:………………. oznamuje ţe se draţební rok koná dne v . ………………….... hod. na adrese exekučního skladu Prohlídka předmětu draţby je moţná dne od ..:.. do . ‚:.. hod. v místě konání draţby na výše uvedeném místě. V Praze dne JUDr. A.B. soudní exekutor

1

Příloha č. 4

Protokol o draţbě movitých věcí Číslo jednací: .. Ex .../ Protokol o draţbě movitých věcí Soudní exekutor JUDr. A. B. exekutorského úřadu C, ve věci výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného D. E., nar.: ………………. trvale bytem: ……………………… k uspokojení poh1edávky oprávněného F. G., nar.:………………….. trvale bytem: ……………………… sepsal tento protokol o draţbě movitých věcí. Draţba byla zahájena v ..:.. hod a skončena v ..:.. hod. Prohlídka předmětu draţby byla umoţněna dne od ..:.. do ..:.. hod. v místě konání draţby. Soudní exekutor po zahájení draţby poučil přítomné o jejím průběhu a o tom, ţe se podání budou zvyšovat o …….. Kč. Při draţbě byly vyvolány tyto věci: ……….. Podmínky účasti v draţbě splnili dva účastníci: 1.) H. I. nar.: …………………..trvale bytem ……………. 2.) J. K., nar.: ………………… trvale bytem ……………. Účastník draţby č. 1 podal nejniţší podání ……., Kč. Toto podáni bylo posledním učiněným. Vyvolané věc byla vydraţena za nejvyšší podání .... ‚-Kč, které učinil účastník č. 1.

Vydraţitel: H. I., nar.: …………….‚ trvale bytem …………… V Praze dne JUDr. A. B. soudní exekutor

1

Příloha č. 5

Dražební vyhláška Číslo jednací: .. Ex .../....-.. Usneseni Soudní exekutor JUDr. A. B. exekutorského úřadu C, ve věci výkonu rozhodnuti prodejem movitých věcí povinného D. E., nar.:…………….. trvale bytem ………………………. k uspokojeni pohledávky oprávněného F. G., nar.: ………………….. trvale bytem: o provedeni exekuce pro …………..Kč, náklady exekuce a oprávněného rozhodl takto: Soudní exekutor vydává tuto Draţební vyhlášku I. Draţební rok se nařizuje na den …………..od ..:.. hod. na adrese………………. II. Draţit se budou tyto věci: Poř.č. Věc 1. …………………. 2. …………………. Odhadni cena ……….. . Kč Vyvolávací cena ……… Kč Prohlídka předmětu draţby je moţná dne od ..:.. do ..:.. hod. v místě konáni draţby na výše uvedeném místě. III. Cena draţených věcí je shora uvedena. Nejniţší podání se stanoví ve výši jedné třetiny ceny movitých věcí. IV. Soudní exekutor udělí příklep vydraţiteli, který učiní nejvyšší podání. Vydraţitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit a věc převzít. Přechodem vlastnictví na vydraţitele zanikají závady váznoucí na věci.

Poučení: Proti tomuto usneseni není přípustný opravný prostředek.

V Praze dne ………. JUDr. A. B. soudní exekutor 1

Příloha č. 6

Exekuční příkaz prodejem movitých věcí Číslo jednací: .. Ex .../……. Exekuční příkaz Soudní exekutor JUDr. A. B. exekutorského úřadu C, Soudní exekutor JUDr. A. B., se sídlem C, pověřený provedením exekuce na_základě usnesení, které vydal: Okresní soud v …………. č.j. Nc .../…… ‚ ze dne ……‚ kterým byla nařízena exekuce dle exekučního titulu: Rozsudek ze_dne ‚ č.j. C ...j.....jej vydal Okresní soud v ……….. ‚ ve věci: oprávněného D. E., nar.:…………….. trvale bytem: ………………… proti povinnému K. G., nar.:…………….. trvale bytem:…………………. o provedení exekuce pro Kč, náklady exekuce a oprávněného rozhodl takto: K uspokojení pohledávek oprávněného podle výše uvedeného usneseni se přikazuje provedení exekuce prodejem všech podle zákona postiţitelných movitých věcí povinného. Povinnému se zakazuje, aby jakkoli nakládal s věcmi, které budou sepsány na základě tohoto exekučního příkazu. Soudní exekutor je oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu, sídla, místa podnikáni a jiných místností povinného, jakoţ jeho skříní, nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek. Za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo jiné místnosti přistup, popřípadě uzavřeně skříně, nebo jiné schránky otevřít. Povinný umoţní soudnímu exekutorovi přistup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny. Kaţdý, v jehoţ objektu má povinný svůj byt, sídlo, místo podnikání, nebo své jiné místnosti, je povinen strpět, aby soudní exekutor nebo ten, kdo provádí exekuci, provedl prohlídku bytu a jiných místností povinného. Nesplní-U tuto povinnost, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného přistup.

Poučeni: Proti tomuto exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek. Exekuce postihuje téţ majetek povinného, který patří do společného jmění manţelů, jde-H o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manţelství jen jednomu z manţelů. Ke smlouvě, jiţ byl zúţen zákonem stanovený rozsah společného jmění o majetek, který patřil do společného jmění manţelů v době vzniku vymáhané pohledávky, se nepřihlíţí. Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě exekutora.

V Praze dne: ……….. JUDr. A. B. soudní exekutor Doručuje se: oprávněný, povinný, manţelka povinného

1

Příloha č. 7 Ţádost o odklad exekuce Exekutorský úřad v ……….. Adresa………….……………. Exekutor ………..…………… Ţadatel: jméno X. Y adresa ……………. r.č. 1111111111 Věc: Ţádost na odklad exekuce Čl. 1 1.1. Usnesením Okresního soudu v ……… ze dne 15. března 2010 bylo nařízeno provedení exekuce a jejím provedením byl pověřen pan XY. 1.2. Exekuce mi byla nařízena z důvodu neplacení mého dluhu vůči VZP ve městě……….‚ dluh do dnes činí i s penálem 65 000,- Kč. Čl. 2 2.1. Dne 1. května 2010 jsem přišel o práci ve firmě AAA, se sídlem - adresa, kde jsem pracoval jako dělník s měsíčním příjmem 18 000,- Kč hrubého. Nyní jsem přihlášený na úřadu práce ve městě …………… 2.2. Jsem ţenatý a mám dva nezletilé chlapce, manţelka je na mateřské dovolené, takţe nemá ţádný příjem z kterého bychom mohli platit dluh exekuci. Čl. 3 3.1. Jelikoţ jsem se dostal do velké finanční tísně ţádám Vás o odklad exekuce, do doby neţ si najdu novou práci. 3.2. Hned jak budu zaměstnaný ses Vámi spojím a oznámím Vám své nové zaměstnání. V …………… dne 23. května 2010 Podpis ţadatele

1

Příloha č. 8 Exekutorský úřad Liberec - sodnít exekutor JUDr. Saňa Karasová Truhlářská 515, 460 01 Liberec 2 (úřední hodiny: Po, St 8:30-11, 12:30-1 6) tet: 482 712 588 fax: 482 713 382 (úřední hodiny pro telefonický styk: Po, St, 8-12h) e-mail: [email protected] www exekuce-liberec.cz bankovní spojeni: 4200049819/6800 Var. symbol: 562002 __________________________________________________________________________________________ 1) oprávněný Či jeho právní zástupce 2) povinný/á 3) manţel povinného 4) orgán obce, V jejímţ obvodu se koná draţba a v jejímţ obvodu má povinný bydliště

5) úřední deska

č.j. 36 Ex 56/2002-75

‚

Draţební vyhláška k prodeji movitých věcí Soudní exekutor, JUDr. Soňa Karasová, Exekutorský úřad Liberec, se sídlem Truhlářská 515, Liberec pověřený provedením exekuce usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 20.02.2002 č.j. E Ne 4130/2002, kterým byla nařízena exekuce vykonatelného rozhodnuti Krajského soudu Ústí nad Labem ze dne 27.09.2001 č.j. 22 Sm 68/2001-13, ve Věci uspokojení pohledávky oprávněné(ho): M.S., bytem …………., práv. zást. advokátem JUDr. X.Y., se sídlem ………….., proti povinné(mu): R.K., bytem ………………., ve výši 352.000,-Kč s příslušenstvím a náklady exekučního řízení, které budou v průběhu řízení stanoveny

oznamuje draţební rok a)

Draţební jednání se koná dne 27.7.2011 ve 14:15 hodin v sídle Exekutorského úřadu v Liberci, Truhlářská 515, Liberec.

b)

Předmětem draţby jsou tyto věci ve vlastnictví povinného:

poř.

věc draţená samostatně:

rozhodná cena (Kč)

1

NA Citroen Jumper, L2H2, 288.000,VIN: VF7YBBMFBIIO31O78, r.v. 2007, motor 2.2 HDI 16 V / 88 kW, nafta, stav tachometru 157.000 km, TK 01/13, ME 01/13.

nejniţší podání (Kč)

96000,-

c) Zaplacení jistoty k účasti na draţbu se nepoţaduje d) Při rozvrhu podstaty (rozdělení výtěţku draţby) se oprávněný, ti, kdo do řízeni přistoupili jako další oprávněni, a další věřitelé mohou domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, neţ pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliţe je přihlásí nejpozději do zahájení draţby, jestliţe v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáţí-li je příslušnými listinami. e) Movité věcí, vypočtené v předchozím výroku usnesení, je moţno prohlédnout ve skladu soudního exekutora na adrese: …………………………. od 10:30 hodin do 12:00 hodin dne 27.7.2011. f) O Podání se budou zvyšovat o 1000,- Kč. g) Soudní exekutor udělí příklep draţiteli, který učiní nejvyšší podání; dorovnáni podání není přípustné. h) Nepřevyšuje-li nejvyšší podání limit € 15.000 pro hotovostní platby, vydraţitel musí nejvyšší podáni či jeho doplatek ihned zaplatit a věc převzít; neučiní-li tak, draţí se věc znovu, bez jeho účasti a vydraţitel odpovídá za škodu tím vzniklou. O platbě bezhotovostní při nejvyšším podáním či doplatku na něj přesahující limit pro platby v hotovosti bude vydraţitel poučen při draţební jednáni, bezhotovostní platba na nejvyšší podáni musí být provedena do sedmi dni. Draţby se jako draţitelé nesmějí účastnit soudní exekutor a jeho zaměstnanci, povinný a manţel povinného (* 329 odst. I o.s.ř.) i) Draţby se jako draţitelé nesměji účastnit soudní exekutor a jeho zaměstnanci, povinný a manţet povinného ( 329 odst. 1 o.s.ř.)

1

j) Přechodem vlastnictví na vydraţitele zanikají zástavní a zadrţovací práva a další závady váznoucí na věci (* 329 odst. 7 o.s.ř.)

Poučeni: Draţební vyhláška nemá povahu soudního rozhodnuti, nelze proti ni vyuţit opravných prostředků. K přihláškám, v nichţ výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíţí. K doplnění přihlášek soudní exekutor nevyzývá. Přihlásit pohledávky lze nejpozději do zahájeni draţebního jednání. Nebude-li uhrazeno nejvyšší podáni, vlastnické právo na vydraţitele nepřechází. Vydraţitel je v takovém případě povinen nahradit náklady, které soudnímu exekutorovi a účastníkům v souvislosti s další draţbou anebo draţebním jednáním vznikly, škodu, která vznikla tím, ţe nezaplatil nejvyšší podání, a ‚ bylo-li při další draţbě dosaţeno niţší nejvyšší podáni, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto závazky se započítá sloţená jistota, bylo-li takové.

V Liberci dne 22.06.2011

JUDr. Soňa Karasová, v.r. soudní exekutor za správnost vyhotoveni: Bc. Petr Zemenčík

2

Příloha č. 9

Protokol o dražbě movitých věcí Číslo jednací: .. Ex .../ Protokol o draţbě movitých věcí Soudní exekutor JUDr. A. B. exekutorského úřadu C, ve věci výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného D. E., nar.: ………………. trvale bytem: ……………………… k uspokojení poh1edávky oprávněného F. G., nar.:………………….. trvale bytem: ……………………… sepsal tento protokol o draţbě movitých věcí. Draţba byla zahájena v ..:.. hod a skončena v ..:.. hod. Prohlídka předmětu draţby byla umoţněna dne od ..:.. do ..:.. hod. v místě konání draţby. Soudní exekutor po zahájení draţby poučil přítomné o jejím průběhu a o tom, ţe se podání budou zvyšovat o …….. Kč. Při draţbě byly vyvolány tyto věci: ……….. Podmínky účasti v draţbě splnili dva účastníci: 1.) H.I. nar.: …………………..trvale bytem ……………. 2.) J.K., nar.: ………………… trvale bytem ……………. Účastník draţby č. 1 podal nejniţší podání ……. Kč. Toto podáni bylo posledním učiněným. Vyvolané věc byla vydraţena za nejvyšší podání .... Kč, které učinil účastník č. 1.

Vydraţitel: H.I., nar.: …………….‚ trvale bytem …………… V Praze dne JUDr. A.B. soudní exekutor

1

Příloha č. 10

Usnesení o příklepu Číslo jednací: .. Ex ...J

Usnesení o příklepu Soudní exekutor JUDr. A.B., se sídlem C, pověřený provedením exekuce na základě usneseni, které vydal: Okresní soud v ………… č.j. Nc …./…… ‚ ze dne……….‚ kterým byla nařízena exekuce dle exekučního titulu: Rozsudek ze dne …………. ‚ č.j. C ……./…….. jejţ vydal Okresní soud v ……… ‚ ve věci:

oprávněného D. E., nar:……………………… trvale bytem……………………………… proti povinnému F. G.,nar………………………… trvale bytem……………………………. o provedeni exekuce pro ………… Kč, náklady exekuce a oprávněného rozhodl takto: soudní exekutor uděluje vydraţiteli č…… H. L, nar.………………………….. trvale bytem:…………………………………. příklep na vydraţené movité věci, a to: za nejvyšší podáni……….. Kč (slovy ………….korunčeských). Odůvodněni: Při draţbě uvedené Věci dne učinil draţitel č Hl., nar.: …………… trvale bytem: …………. nejvyšší podáni. Při draţebním jednání nebyly vzneseny ţádné námitky proti udělení příklepu uvedenému vydraţiteli. Proto soudní exekutor vydraţiteli udělil příklep. Po uděleni příklepu se vydraţitel můţe ujmout drţby vydraţené věci; o tom je povinen uvědomit soudního exekutora. Vlastníkem vydraţené movitosti či nemovitosti se vydraţitel stane ke dni uděleni příklepu za předpokladu, ţe usnesení o udělení příklepu nabylo právní moci a zaplatil nejvyšší podáni ve lhůtě do 2 měsíců od nabyti právní moci příklepu, a to v hotovosti nebo na účet soudního exekutora č.ú ………/ VS ………….. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvoláni do 15 dnů ode dne jeho doručení u podepsaného soudního exekutora. Odvolání mohou podat jen ti, kteří byli přítomní při draţbě a vznesli námitky. Jinak můţe do 15 dnů ode dne draţby podat odvolání ten, komu nebyla doručena draţební vyhláška podle ustanovením 336c odst. 1 písm. a) o.s.ř., a nebyl proto draţbě přítomen.

V Praze dne …………………. JUDr. A. B. soudní exekutor

1

Příloha č. 11

Oznámení o skončení exekuce Číslo jednací: .. Ex .../....-..

Oznámení o skončení exekuce Soudní exekutor JUDr. A. B., se sídlem C, pověřený provedením exekuce na_základě usnesení, které vydal: Okresní soud v ……….. č.j. Nc .../....-.., ze dne……….‚ kterým byla nařízena exekuce dle exekučního titulu: Rozsudek ze_dne…………‚ č.j. C .../......, jenţ vydal Okresní soud v ……………..‚ ve věcí: oprávněného D. E., nar.:……………………. trvale bytem:………………….. proti povinnému F. G., nar.:……………………. trvale bytem………………….. o provedeni exekuce pro …… Kč, náklady exekuce a oprávněného oznamuje: ţe na základě usnesení, které vydal Okresní soud v …… č.j. Nc .../......, ze dne_............... (právní moc usnesení: …………….. ) ve věcí výše uvedeného řízení bylo exekuční řízení skončeno. V souladu se zákonem č. 120/2001 Sb., exekučním řádem tím zaniklo pověřeni nadepsaného soudního exekutora k provedeni exekuce. Na základě tohoto oznámení provede příslušný katastrální úřad a příslušný soud, který vede obchodní rejstřík, výmaz poznámky. Středisku cenných papírů se tímto přikazuje zrušit registraci PPN. Zaniká rovněţ povinnost všech poddluţníků povinného k úhradě na účet soudního exekutora. Jakékoli plnění poddluţníka nad hodnotu dluhu, nákladů exekuce a oprávněného, stanovených k dnešnímu dni, bude exekutorem vráceno na účet poddluţníka. V Praze dne ………. JUDr. A. S. soudní exekutor

1