2001 SB

ENVIROS, S.R.O. – KVĚTEN 2015

ZLÍNSKÝ KRAJ SEA - HODNOCENÍ VLIVŮ POH ZLÍNSKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE ZÁKONA 100/2001 SB.

TODAY’S BUSINESS TOMORROW’S WORLD

ZPRÁVA ENVIROS, S.R.O. – KVĚTEN 2015

ZLÍNSKÝ KRAJ SEA - HODNOCENÍ VLIVŮ POH ZLÍNSKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE ZÁKONA 100/2001 SB.

SEA - HODNOCENÍ VLIVŮ POH ZLÍNSKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE ZÁKONA 100/2001 SB.

FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Klient:

Zlínský kraj, MVDr. Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje Telefon: 577043111 Fax: 577043202 ID datové schránky: scsbwku Web: http://www.kr-zlinsky.cz [email protected]

Název zakázky:

SEA - Hodnocení vlivů POH Zlínského kraje na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb.

Referenční číslo:

ECZ15051

Číslo svazku: Svazek 1 z 1 Verze:

Konečná zpráva

Datum:

31. 05. 2015

Odkaz na soubor:

D:\ENVIROS PROJEKTY\15051_POH_Zlinsky_kraj\20150527_Oznámení_POH_Zlínský.docxECZ15051

Předkladatel ENVIROS, s.r.o. zprávy: Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 IČ: 61503240, DIČ: CZ61503240 Zpracovatel Oznámení:

Ing. Jiří Klicpera CSc, oprávněná osoba podle zákona 224/1992 Sb. a 100/2001 Sb. – osvědčení č. č.j. 16 091/4310/OEP/92. Osvědčení vydalo dne 2.3.1993 Ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví České republiky podle paragrafu 6 odstavec 3 a paragrafu 9 odstavec 2 zákona ČNR číslo 244/92 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku na dobu pěti let vydalo MŽP pod č.j. 53122/ENV/06 dne 1.8.2006 a dále dne 12.8.2011 pod č.j. 56684/ENV/11 splatností do konce roku 2016, viz příloha.

Zodpovědná osoba: Ing. Jan Pavlík Telefon: (+420) 284 007 477 E-mail: [email protected] Schválil:

Ing. Jaroslav Vích, ředitel a jednatel


OBSAH A

B

C

ÚDAJE O PŘEDKLADATELI .....................................................................................13 A.1

Název organizace ............................................................................................13

A.2

IČ .....................................................................................................................13

A.3

Sídlo ................................................................................................................13

A.4

Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele ........................................................................................................................13

ÚDAJE O KONCEPCI ................................................................................................14 B.1

Název ..............................................................................................................14

B.2

Obsahové zaměření (osnova) ..........................................................................14

B.3

Charakter koncepce .........................................................................................19

B.4

Zdůvodnění potřeby pořízení ...........................................................................19

B.5

Základní principy a postupy (etapy) řešení .......................................................20

B.6

Hlavní cíle ........................................................................................................24

B.6.1

Charakteristika normativních opatření POH ZLK a strategické cíle ................................ 24

B.6.2

Zásady pro nakládání s odpady ...................................................................................... 25

B.6.3

Cíle POH ZLK ................................................................................................................... 26

B.6.4

Další ustanovení závazné části POH ZLK......................................................................... 32

B.6.5

Záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady a systém sběru a svozu odpadů 33

B.6.6

Cíle Programu předcházení vzniku odpadů ZLK ............................................................. 50

B.7

Zařízení pro nakládání s odpady ......................................................................57

B.7.1

Zařízení s možným nadregionálním významem ............................................................. 58

B.8

Přehled uvažovaných variant řešení ................................................................59

B.9

Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry .........................................................................60

B.10

Předpokládaný termín dokončení.....................................................................63

B.11

Návrhové období .............................................................................................63

B.12

Způsob schvalování .........................................................................................63

ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ...................................................................................64 C.1

Vymezení dotčeného území.............................................................................64

C.1.1

Územní charakteristika kraje.......................................................................................... 64


D

E

C.2

Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny ..........................................................................................................67

C.3

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ..............68

C.4

Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území................................71

C.4.1

Ovzduší ........................................................................................................................... 71

C.4.2

Ochrana vod ................................................................................................................... 73

C.4.3

Odpady – produkce a nakládání s nimi .......................................................................... 73

C.4.4

Vybrané odpady (podle části IV zákona) ...................................................................... 107

C.4.5

Odpady ze zdravotnické a veterinární péče ................................................................. 115

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ......................................................118 D.1

Ochrana ovzduší ............................................................................................118

D.2

Ochrana vod ..................................................................................................118

D.3

Odpady ..........................................................................................................118

D.4

Ochrana přírody a krajiny ...............................................................................120

D.5

Ochrana před hlukem, vibracemi a radioaktivním zářením .............................121

D.6

Ochrana kulturního dědictví a sociálních vlivů ................................................121

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ...............................................................................................122 E.1

Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky ..........122

E.2

Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce .......................................................................................................122

E.3

Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví .............................................................................................122

E.4

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. ............................122

F

Závěr ........................................................................................................................123

G

Použitá literatura a zdroje .......................................................................................124

H

Přílohy ......................................................................................................................125


SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK OBRÁZEK 1: ZÁKLADNÍ ADMINISTRATIVNÍ STRUKTURA ZLÍNSKÉHO KRAJE ............................................................. 12 OBRÁZEK 2: SCHÉMA USPOŘÁDÁNÍ HLAVNÍCH DOKUMENTŮ V KRAJÍCH ............................................................... 62 OBRÁZEK 3: REGIONÁLNÍ ČLENĚNÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE ........................................................................................ 65 OBRÁZEK 4: GEOGRAFICKÁ MAPA ZLÍNSKÉHO KRAJE ........................................................................................ 69 OBRÁZEK 5: MAPA ZLÍNSKÉHO KRAJE – PŘEKROČENÍ LIMITŮ OCHRANY OVZDUŠÍ................................................... 72 OBRÁZEK 6 ZÁKLADNÍ SILNIČNÍ SÍŤ ZLK ........................................................................................................ 126 OBRÁZEK 7: MAPA STARÝCH ZÁTĚŽÍ ZLK...................................................................................................... 127 OBRÁZEK 8: MAPA OCHRANY PŘÍRODY ........................................................................................................ 128

TABULKA 1: PŘEHLED CÍLŮ POH ZLK ............................................................................................................ 26 TABULKA 2: ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY DLE VÝZNAMU ........................................................................ 58 TABULKA 3: SPRÁVNÍ OBVODY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE K 31.12.2013 ........... 67 TABULKA 4: KVALITA OVZDUŠÍ V ČR A ZLK DLE MŽP ČR 2012 ......................................................................... 70 TABULKA 5: HODNOTY TROPOSFÉRICKÉHO OZONU V ČR A ZLK DLE MŽP ČR 2012 .............................................. 71 TABULKA 6: SVOZOVÉ OBLASTI V ZK.............................................................................................................. 73 TABULKA 7 CELKOVÁ PRODUKCE VŠECH ODPADŮ, OSTATNÍCH A NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ V ZK V LETECH 2009-2013 75 TABULKA 8 CELKOVÁ PRODUKCE VŠECH ODPADŮ, OSTATNÍCH A NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ V ORP ZK V 2013 ............ 76 TABULKA 9 PRODUKCE OSTATNÍHO ODPADU V ZK PODLE SKUPIN KATALOGU ODPADŮ SEŘAZENÝCH SESTUPNĚ PODLE MNOŽSTVÍ PRODUKCE V ROCE 2013 ............................................................................................................. 77 TABULKA 10 VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ VŠECH ODPADŮ, OSTATNÍCH A NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ V ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH 2009–2013 .................................................................................................................................. 78 TABULKA 11 PRODUKCE NEBEZPEČNÝCH ODPADU PODLE SKUPIN KATALOGU ODPADŮ SEŘAZENÝCH SESTUPNĚ PODLE MNOŽSTVÍ PRODUKCE V ROCE 2013 ............................................................................................................. 80 TABULKA 12 VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ VŠECH ODPADŮ, OSTATNÍCH A NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ V ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH 2009–2013 .................................................................................................................................. 81 TABULKA 13 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S MVO V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ..................................... 83 TABULKA 14 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S PAPÍREM Z TŘÍDĚNÉHO SBĚRU V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ..... 84 TABULKA 15 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S PLASTEM Z TŘÍDĚNÉHO SBĚRU V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ..... 86 TABULKA 16 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ SE SKLEM Z TŘÍDĚNÉHO SBĚRU V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ....... 88 TABULKA 17 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S KOVY Z TŘÍDĚNÉHO SBĚRU V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 .......... 90 TABULKA 18 STANDARDY SLOŽENÍ KO A PODÍLU OBALOVÉ SLOŽKY DLE EKO-KOM............................................... 91 TABULKA 19 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S OBALOVÝMI ODPADY V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ................. 91 TABULKA 20 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S BRKO V LETECH 2009–2013 .............................................................. 93 TABULKA 21 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S BRO V OBDOBÍ 2009–2013................................................................ 96 TABULKA 22 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S OEEZ V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ..................................... 98 TABULKA 23 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI BATERIEMI A AKUMULÁTORY V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009– 2013 ..................................................................................................................................................... 100 TABULKA 24 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S AUTOVRAKY V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ........................... 101


TABULKA 25 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI PNEUMATIKAMI V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ..... 103 TABULKA 26 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ SE STAVEBNÍMI A DEMOLIČNÍMI ODPADY V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009– 2013 ..................................................................................................................................................... 105 TABULKA 27 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S SDO V ROCE 2013 PODLE ORP .......................................................... 106 TABULKA 28 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI OLEJI V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013.................... 108 TABULKA 29 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S KALY Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ............................................................................................................................................................. 110 TABULKA 30 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S KALY ZE SEPTIKŮ A ŽUMP V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 .......... 112 TABULKA 31 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY OBSAHUJÍCÍMI AZBEST ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 .... 114 TABULKA 32 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ZE ZDRAVOTNICKÉ A VETERINÁRNÍ PÉČE V ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ........................................................................................................................................... 116 TABULKA 33: SPALOVNY NEBEZPEČNÉHO ODPADU ........................................................................................ 117


SEZNAM ZKRATEK Zkratka

Význam

AOPK

Agentura ochrany přírody

BaP

benzo(a)pyren

BPS

bioplynová stanice

BR

biosférická rezervace

BRKO

biologicky rozložitelný komunální odpad

BRO

biologicky rozložitelný odpad

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ČOV

Čistírna odpadních vod

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

EVL

Ekologicky významná lokalita

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IČ

Identifikační číslo

KHS

Krajská hygienická stanice

KO

Komunální odpad

KÚ

Krajský úřad

MŠK

Ministerstvo školství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NO

Nebezpečný odpad

NP

Národní park


OO

ostatní odpad

ORP

obec s rozšířenou působností

PAH, PAU

polyaromatické uhlovodíky

PM1

prachové částice frakce 1 μm

PM10

prachové částice frakce 10 μm

PM2,5

prachové částice frakce 2,5 μm

PO

ptačí oblast

POH

Plán odpadového hospodářství

POH ČR

Plán odpadového hospodářství České republiky

POH ZLK

Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje

PPVO

Program předcházení vzniku odpadů

PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa

PVO

předcházení vzniku odpadů

REZZO1

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší velké zdroje znečišťování ovzduší *)

REZZO2

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší - střední zdroje znečišťování ovzduší

REZZO3

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší - malé zdroje znečišťování ovzduší

REZZO4

Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší - mobilní zdroje znečišťování ovzduší

SDO

stavební a demoliční odpady

SKO

spalitelný komunální odpad

TZL

tuhé znečišťující látky

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)

ÚSES

Územní systém ekologické stability (krajiny)

VPR

Vesnická památková rezervace

VPŽP

Vedlejší produkty živočišného původu


ZEVO

Zařízení pro energetické využití odpadů

ZLK, ZK

Zlínský kraj

ZCHÚ

Zvláště chráněné území

ZPF

Zemědělský půdní fond

ŽP

Životní prostředí

*) klasifikace zdrojů znečištění vycházela ze staršího zákona 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, v současně platném zákoně 201/2012 Sb. tato klasifikace není uvedena.


MANAŽERSKÝ SOUHRN

Na základě vítězství ve výběrovém řízení a objednávky vystavené Zlínským krajem je v tomto dokumentu provedeno hodnocení vlivů na životní prostředí Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje, jako součást předkládaného POH ZLK. Obsah a členění dokumentu je provedeno podle Přílohy č.9 Zákona č.100/2001Sb. o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). POH Zlínského kraje je proveden ve vazbě na vládní usnesení o zpracování nových POH krajů na základě dostupných dat poskytnutých krajem a provozovateli hlavních zařízení pro nakládání s odpady. V souladu s požadavkem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech je do Plánu odpadového hospodářství ZLK začleněn Program předcházení vzniku odpadů ZLK (dále zkráceně „Program PVO ZLK“ nebo „PPVO ZLK“). Program PVO ZLK široce zasahuje různá odvětví hospodářství ZLK, dotýká se nejen sektoru nakládání s odpady, ale rovněž těžebního a výrobního průmyslu, designu, služeb, vzdělávání a osvěty, veřejné i soukromé spotřeby. Rovněž se zde promítá snaha snižovat spotřebu primárních surovin a energií. Tento rozměr musel být zohledněn při přípravě cílů a opatření. Cíle a opatření PPVO ZLK jsou nastaveny takovým způsobem, aby jejich účinek byl efektivní. Prevence v odpadovém hospodářství bude směřovat jak ke snižování množství vznikajících odpadů, tak ke snižování jejich nebezpečných vlastností, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel. Za prevenci v této oblasti je rovněž považováno opětovné využití výrobků a příprava k němu. Cíle a opatření PPVO jsou zaměřeny obecně na prevenci vzniku odpadů se zdůrazněním prevence u vybraných toků. Hlavní přínosy Programu PVO ZLK lze očekávat v oblasti zabezpečení dostupných informací na různých úrovních, zvýšení povědomí o problematice, zvýšení pocitu vlastní zodpovědnosti, reálného prosazování opatření jak u občana, institucí, tak u zainteresované podnikatelské sféry, zvyšování konkurenceschopnosti zapojených subjektů ZLK a celé České republiky, rozvoje vědy a výzkumu v oblasti prevence vzniku odpadů. Výsledné hodnocení vlivů POH ZLK na ŽP a veřejné zdraví je ve svém výsledku pozitivní a doporučuje uvedený plán k přijetí s tím, že jsou doporučena opatření k jeho realizaci. Přijetím a realizací POH Zlínského kraje nedojde ke zhoršení parametrů životního prostředí kraje, naopak, v řadě položek se životní prostředí zlepší, což je hlavním úkolem POH ZLK.

11


Obrázek 1: Základní administrativní struktura Zlínského kraje

12


A ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1 Název organizace

Zlínský kraj

A.2 IČ 70891320

A.3 Sídlo tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín

A.4 Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele MVDr. Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje Kontaktní osoba: Ing. Jana Káčerová, vedoucí odd. technické ochrany prostředí a energetiky

[email protected] Telefon:

577043111

Fax:

577043202

ID datové schránky:

Web:

scsbwku

http://www.kr-zlinsky.cz

13


B ÚDAJE O KONCEPCI B.1 Název Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje

B.2 Obsahové zaměření (osnova) Do dokumentu „Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje na období 2016 - 2024“ (dále jen „Plán odpadového hospodářství ZLK“ nebo „POH ZLK“) je promítnuta strategie Zlínského kraje v oblasti odpadového hospodářství na následující desetileté období. POH ZLK sestává z následujících hlavních částí:

I. Úvodní část Poskytuje základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH ZLK. Rovněž uvádí jednoduchou charakteristiku ZLK z hlediska geografického, demografického a ekonomického. Tato charakteristika vymezuje základní rámec pro hospodaření s odpady v ZLK.

II. Analytická část (Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství) Popisuje stávající stav a vývoj odpadového hospodářství ZLK z hlediska produkce a způsobů nakládání s odpady. Uvádí přehled o technicko-organizačním řešení odpadového hospodářství včetně popisu sítě zařízení pro nakládání s odpady. Součástí kapitoly je vymezení problémových oblastí odpadového hospodářství ZLK a nastavení z toho vyplývajících priorit odpadového hospodářství.

III. Závazná část Je součástí právního řádu ZLK a tvoří přílohu Vyhlášky Zlínského kraje, kterou se stanoví závazná část Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje. Stanovuje základní principy pro nakládání s odpady v Zlínském kraji s důrazem na dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Stanoví cíle, zásady a opatření zejména pro vybrané skupiny odpadů, které mají zásadní význam pro odpadové hospodářství Zlínského kraje z hlediska své produkce nebo vlastností.

14


IV. Směrná část Uvádí přehled nástrojů pro plnění stanovených cílů. Dále se zabývá systémem řízení změn v odpadovém hospodářství. Její součástí je soustava indikátorů, na jejichž základě se průběžně vyhodnocuje odpadové hospodářství a plnění cílů závazné části POH ZLK. Obsahová struktura POH ZLK je následující: Úvod a Analytická část: 1 Úvod 1.1 Základní identifikační údaje Zlínského kraje 1.2 Všeobecné údaje 1.2.1 Základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH ZLK 1.2.2 Stručná územní charakteristika kraje 1.2.3 Geografické a klimatické údaje 1.2.4 Demografická a sociální charakteristika kraje 2 Analytická část 2.1 Datové zdroje 2.2 Rozdělení odpadů a způsobů nakládání 2.2.1 Rozdělení odpadů na zájmové toky 2.2.2 Rozdělení nakládání na hlavní způsoby nakládání 2.3 Základní souhrnná data o produkci a nakládání s odpady 2.3.1 Odpady celkem 2.3.2 Komunální odpady 2.3.3 Směsný komunální odpad 2.3.4 Biologicky rozložitelné komunální odpady 2.3.5 Biologicky rozložitelné odpady 2.3.6 Materiálově využitelné složky komunálního odpadu 2.3.7 Papír z tříděného sběru

15


2.3.8 Plast z tříděného sběru 2.3.9 Sklo z tříděného sběru 2.3.10 Kovy z tříděného sběru 2.3.11 Obalové odpady 2.3.12 Stavební a demoliční odpady 2.3.13 Odpadní elektrická a elektronická zařízení 2.3.14 Baterie a akumulátory 2.3.15 Autovraky 2.3.16 Pneumatiky 2.3.17 Odpadní oleje 2.3.18 Kaly z čistíren odpadních vod 2.3.19 Kaly ze septiků a žump 2.3.20 Odpady ze zdravotnické a veterinární péče 2.3.21 Odpady obsahující azbest 2.3.22 Odpady obsahující PCB 2.4 Zařízení pro nakládání s odpady 2.4.1 Zařízení s možným nadregionálním významem 2.4.2 Zařízení nutná pro zajištění funkčnosti sítě zařízení k nakládání s odpady 2.4.3 Doplňková zařízení 2.5 Vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území ZLK 2.5.1 Trendy a vyhodnocení odpadového hospodářství ZLK 2.5.2 Komunální odpady 2.5.3 Směsný komunální odpad 2.5.4 Biologicky rozložitelné komunální odpady 2.5.5 Materiálově využitelné komunální odpady a obalové odpady

16


2.5.6 Stavební a demoliční odpady 2.5.7 Výrobky s ukončenou životností 2.6 Podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů

Závazná část: 3.1 Zásady pro nakládání s odpady 3.2 Zásady pro nakládání s vybranými druhy odpadů 3.2.1 Komunální odpady 3.2.2 Směsný komunální odpad 3.2.3 Živnostenské odpady 3.2.4 Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady 3.2.5 Stavební a demoliční odpady 3.2.6 Nebezpečné odpady 3.2.7 Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru 3.2.8 Specifické skupiny nebezpečných odpadů 3.2.9 Další skupiny odpadů 3.3 Zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady 3.3.1 Komplexní síť zařízení k nakládání s odpady 3.3.2 Systém sběru odpadů 3.4 Zásady pro rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů 3.5 Opatření k omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl 3.6 Program předcházení vzniku odpadů ZLK 3.7 Přehled cílů stanovených v Plánu odpadového hospodářství ZLK

17


3.8 Odpovědnost za plnění Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje a zabezpečení kontroly plnění Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje 3.8.1 Odpovědnost za plnění Plánu odpadového hospodářství ZLK, kontrola plnění Plánu odpadového hospodářství ZLK a změny Plánu odpadového hospodářství ZLK 3.9 Soustava indikátorů odpadového hospodářství ZLK 3.9.1 Přehled základních indikátorů k hodnocení stavu odpadového hospodářství ZLK a ČR

Směrná část: 1 Nástroje na prosazování a kontrolu plnění POH ZLK 1.1 Normativní nástroje 1.2 Ekonomické nástroje 1.3 Administrativní nástroje 1.4 Informační nástroje 1.5 Dobrovolné nástroje 2. Obecná kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH ZLK zpracován 3. Kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů 4. Záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady a systém sběru a svozu odpadů a to s ohledem na plnění stanovených cílů POH ZLK vztažené na odpadové toky dle závazné části POH ZLK 4.1 Komunální odpady (zahrnuje komunální odpady, směsný komunální odpad, živnostenské odpady, BRO a BRKO) 4.1.1 Biologicky rozložitelné odpady včetně komunálních 4.1.2 Velkobjemový komunální odpad 4.1.3 Směsný komunální odpad 4.1.4 Komunální odpady výše neuvedené (zejména včetně odpadů obalů a nebezpečných odpadů 4.2 Stavební a demoliční odpady 4.3 Nebezpečné odpady

18


4.4 Výrobky s ukončenou životností a s režimem zpětného odběru (obaly a obalové odpady, odpadní elektrozařízení pocházející z domácností, odpadní baterie a akumulátory, vozidla a ukončenou životností (autovraky), odpadní pneumatiky, kaly z čistíren odpadních vod, odpadní oleje, odpady ze zdravotnické a veterinární péče) 4.5 Specifické skupiny nebezpečných odpadů (odpady a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů, odpady s obsahem perzistentních organických znečišťujících látek, odpady s obsahem azbestu, odpady s obsahem přírodních radionuklidů) 4.6 Další skupiny odpadů (vedlejší produkty živočišného původu BRO u kuchyní a stravoven, odpady železných a neželezných kovů) 4.6.1 Vedlejší produkty živočišného původu BRO u kuchyní a stravoven 4.6.2 Odpady železných a neželezných kovů

B.3 Charakter koncepce Plán odpadového hospodářství ZLK je strategickým dokumentem, který stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území kraje. POH ZLK se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v § 2 odst. 1 písmena a) až i) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“). POH ZLK je strategickým dokumentem, který je dále závazný pro fungování dotčených subjektů v oblasti odpadového hospodářství, které na území kraje působí. Závaznou část POH ZLK a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou. Závazná část POH ZLK je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství obcí ZLK a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů působících na území ZLK, kraje a obcí ZLK v oblasti odpadového hospodářství. POH ZLK je zpracován na dobu 10 let tj. období 2016 až 2025, a bude změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.

B.4 Zdůvodnění potřeby pořízení Zpracování POH ZLK vychází z požadavku § 41 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Podle § 43 odst. 2 zákona o odpadech musí být POH kraje zpracován na základě požadavků Plánu odpadového hospodářství ČR a v souladu s jeho závaznou částí, popř. jejími

19


změnami. Obsahové zaměření POH ZLK je dáno především § 43 zákona o odpadech a dalšími souvisejícími právními předpisy, včetně jejich prováděcích předpisů, zejména pak se jedná o Nařízení vlády č. 352/2014 ze dne 22. prosince 2014 o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2016-2025 a příslušné Usnesení vlády ČR č. 1080 o nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 – 2024 vycházející z platných směrnic Evropské unie a metodického návodu Evropské komise pro sestavení plánu odpadového hospodářství. Předložená koncepce je tedy zpracována na základě požadavku ze zákona.

B.5 Základní principy a postupy (etapy) řešení Základním východiskem pro řešení dané problematiky jsou priority, principy a charakter postupů, dané POH ČR, zejména pak vyjádřené ve formě strategických cílů, zásad pro nakládání s příslušnými druhy odpadů, včetně zásad pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady a dalších aspektů souvisejících s nakládáním s odpady; tak, jak to bylo vyhlášeno nařízením vlády č. 352/2014 ze dne 22. prosince 2014 o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2016-2025. POH ZLK vychází ze zásady uplatňování požadavku na maximální míru respektování hierarchie způsobů nakládání s odpady tak, jak je to uvedeno v § 9a zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Při formulaci cílů a opatření, uvedených v POH ZLK, je uplatňován Program předcházení vzniku odpadů, který je součástí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Konkrétní postupy, které jsou předmětem řešení POH ZLK, vycházejí z vyhodnocení stavu odpadového hospodářství ZLK uvedeného v analytické části, a to zejména: a) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, b) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů, c) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady podle písmene b) na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti, d) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. Vyhodnocení bylo provedeno z dostupných databázových zdrojů týkajících se odpadového hospodářství na území Zlínského kraje pomocí metodiky zohledňující strukturu databáze popsanou v

20


dokumentu „Matematické vyjádření výpočtu soustavy indikátorů odpadového hospodářství“, se zohledněním specifik produkce odpadů původci, kteří nesplňují povinnost pro podání hlášení vzhledem k nedosažení prahového množství stanoveného ohlašovacím limitem produkovaného odpadu stanoveného zákonem do celkové produkce odpadů. Pro komplexní analýzu a vyhodnocení stavu odpadového hospodářství byly rovněž využity další datové zdroje (Českého statistického úřadu, RISY Ministerstva pro místní rozvoj, koncepčních dokumentů Portálu ZLK, ÚAP a dalších) včetně vlastního sběru dat a informací. Údaje o stavu odpadového hospodářství na území ZLK, jeho dosavadním vývoji a trendech se staly základem pro formulaci závazné části POH. V závazné části jsou formulovány základní principy pro nakládání s odpady v Zlínském kraji s důrazem na dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Cíle, zásady a opatření zpracované v POH ZLK jsou navrženy tak, aby podporovaly hierarchii nakládání s odpady definovanou zákonem o odpadech a stanovily dlouhodobou strategii rozvoje odpadového hospodářství ZLK. V zájmu splnění strategických cílů odpadové politiky ČR a plnění POH ČR je nutno přijmout v ZLK následující zásady pro nakládání s odpady: 1) Předcházet vzniku odpadů prostřednictvím plnění „Programu předcházení vzniku odpadů ČR“, „Programu předcházení vniku odpadů ZLK“ a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů. 2) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (například energetické využití) a na posledním místě odstranění (bezpečné odstranění), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. 3) Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. 4) Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu. 5) Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. 6) Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných materiálů. 7) U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu u tohoto odpadu a nakládání s ním. 8) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí.

21


9) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti. 10) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady. 11) Jednotlivé způsoby nakládání s odpady v rámci Zlínského kraje musí vytvářet komplexní celek zaručující co nejmenší negativní vlivy na životní prostředí a vysokou ochranu lidského zdraví. Pro prosazení a možnost realizace principů a cílů uvedených v závazné části je zpracována soustava nástrojů uvedených ve směrné části POH. Jako nástroj zpětné vazby pro možnost sledování stavu odpadového hospodářství ZLK a vyhodnocování plnění stanovených cílů zde slouží soustava indikátorů. Směrná část Plánu odpadového hospodářství ZLK obsahuje: a) Výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje: Při tvorbě nástrojů závazné části POH ZLK se vychází z POH ČR, kde je uveden podrobný přehled v současnosti používaných nástrojů uplatňovaných v oblasti pro usměrňování odpadového hospodářství ČR. Většina těchto nástrojů bude používána k řízení odpadového hospodářství i nadále. Podmínkou pro realizaci některých nástrojů je jejich definice a ukotvení v nových právních předpisech, které budou upravovat oblast nakládání s odpady v ČR. Jedná se především o nový zákon o odpadech, zákony týkající se zpětného odběru vybraných výrobků s ukončenou životností a novelu zákona o obalech. Pro řízení odpadového hospodářství ZLK jsou navrženy: • Normativní nástroje • Ekonomické nástroje • Administrativní nástroje • Informační nástroje • Dobrovolné nástroje

b) Kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován: ZLK zpracovává zprávu o stavu plnění plánu odpadového hospodářství kraje, v termínu jedenkrát za dva roky do 15. listopadu za uplynulé dvouleté období, kde bude hodnotit výše uvedená kritéria na jejichž základě byl POH ZLK zpracován. Na základě výsledků hodnocení změn těchto podmínek navrhuje další opatření pro podporu plnění POH ZLK.

22


c) Kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů: ZLK stanovuje následující kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů: • Podporovat výstavbu zařízení a systémy sběru a svozu odpadů, u kterých bude ekonomicky a technicky prokázána účelnost jejich provozování na regionální (případně i celostátní) úrovni, vzhledem k přiměřenosti stávající sítě zařízení a v souladu s POH ZLK. • Podporovat projekty, kde návrh nového zařízení bude v souladu s legislativními, technickými požadavky a nejlepšími dostupnými technikami a kde bude záruka oborného provozování dané technologie. • Podporovat technologie na zpracování odpadů, pro které nejsou v ZLK dostatečné kapacity (např. úprava a využití objemných odpadů, nové technologie na úpravu využití kalů apod.). Nová zařízení podporovat z veřejných zdrojů pouze v regionech, kde chybí zařízení pro reálné zpracování daného druhu odpadu a zařízení, musí odpovídat cílům POH ZLK (např. maximálně upřednostňovat materiálové a energetické využití). • Doporučovat zařízení odpovídající svou kapacitou regionálnímu významu, která budou platnou součástí systému nakládání s odpady ZLK. Navrhovaná kapacita zařízení musí odpovídat potenciálu uvažovaného regionu ve vazbě na reálné kapacity již schválených a provozovaných zařízení (nevyhodnocovat pouze na základě povolených kapacit, ale na základě reálných kapacit pro jednotlivé toky odpadů a komodity). • Upřednostňovat technologie a zařízení umístěná do stávajících areálů zařízení k nakládání s odpady. • V rámci procesu hodnocení vztahujícího se k podpoře z veřejných zdrojů posuzovat zařízení k nakládání s odpady z pohledu zajištění vstupů příslušných druhů odpadů, s nimiž bude nakládáno, včetně posouzení podkladů dokládajících, že v dané oblasti je dostatek odpadů pro technologii nebo systém pro nakládání s odpady, a že zařízení je adekvátní z hlediska kapacity. • V rámci procesu hodnocení vztahujícího se k podpoře z veřejných zdrojů posuzovat zařízení k nakládání s odpady z pohledu smluvního zajištění odbytu výstupů ze zařízení.

d) Záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné:

23


Je provedeno posouzení záměrů na potřebná zařízení pro nakládání s odpady a systém sběru a svozu odpadů a to s ohledem na plnění stanovených cílů POH ZLK vztažené na nejdůležitější odpadové toky dle závazné části POH ZLK a stanoveny zásady pro: • prevenci vzniku odpadu • třídění, sběr a svoz odpadu • zařízení k využití a/nebo k odstranění • prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů • relevantní záměry podpory z veřejných zdrojů

B.6 Hlavní cíle B.6.1 Charakteristika normativních opatření POH ZLK a strategické cíle Závazná část plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví zásady pro nakládání s odpady, dále cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů POH ZLK pro: a) prioritní odpadové toky (KO, SKO, BRO a BRKO, stavební a demoliční odpady, nebezpečné odpady, výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru, kaly z čistíren komunálních odpadních vod, odpadní oleje, odpady ze zdravotnické a veterinární péče), specifické skupiny nebezpečných odpadů a další skupiny odpadů (vedlejší produkty živočišného původu a biologicky rozložitelné odpady, z kuchyní a stravoven, odpady železných a neželezných kovů), b) vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady, c) rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů, d) opatření k omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl, e) Program předcházení vzniku odpadů Zlínského kraje. Závazná část POH ZLK je závazným podkladem pro zpracování POH obcí Zlínského kraje a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Závazná část reflektuje Strategii a vytyčené priority rozvoje odpadového hospodářství ČR v POH ČR, jejich cíle, zásady, opatření a příslušné indikátory na období 2016-2024.

24


Závazná část POH ZLK obsahuje krajské cíle, zásady, opatření a indikátory, které zohledňují politiku životního prostředí České republiky, evropské závazky České republiky a potřeby současného odpadového hospodářství v ZLK s přihlédnutím k významnému potenciálu průmyslové produkce. Závazná část Plánu odpadového hospodářství ZLK, je založena také na respektování principu dodržování hierarchie nakládání s odpady. Strategické cíle odpadového hospodářství České republiky na období 2015 – 2024 vytyčené v POH ČR a strategické cíle POH ZLK vytyčené na období 2016-2024 jsou: 1) Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. 2) Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. 3) Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační společnosti“. 4) Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. Uvedené strategické cíle sleduje také POH Zlínského kraje s přihlédnutím k významnému produkčnímu potenciálu kraje.

B.6.2 Zásady pro nakládání s odpady V zájmu splnění strategických cílů odpadové politiky ČR a plnění POH ČR je nutno přijmout v ZLK následující zásady pro nakládání s odpady. 1) Předcházet vzniku odpadů prostřednictvím plnění „Programu předcházení vzniku odpadů ČR“, „Programu předcházení vniku odpadů ZLK“ a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů. 2) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (například energetické využití) a na posledním místě odstranění (bezpečné odstranění), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. 3) Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. 4) Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu.

25


5) Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. 6) Nepodporovat skládkování nebo spalování v případě recyklovatelných materiálů. 7) U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu u tohoto odpadu a nakládání s ním. 8) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí. 9) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti. 10) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady. 11) Jednotlivé způsoby nakládání s odpady v rámci Zlínského kraje musí vytvářet komplexní celek zaručující co nejmenší negativní vlivy na životní prostředí a vysokou ochranu lidského zdraví.

B.6.3 Cíle POH ZLK V následující tabulce jsou přehledně uvedeny cíle POH ZLK, rozdělené na: • strategické cíle ( tučně), • hlavní cíle, • dílčí cíle. Odkazy na čísla v tabulce ve sloupci Definice cíle jsou vedeny na Závaznou část POH.

Tabulka 1: Přehled cílů POH ZLK

Cíl č.

Kapitola

Definice cíle

Typ cíle

1.

3.1

Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce Strategický odpadů.

2.

3.1

Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.

3.

3.1

Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské Strategický „recyklační společnosti“.

Strategický

26


4.

3.1

Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství.

Strategický

5.

3.2.1

Od roku 2016 podporovat zavedený tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů u všech obcí v kraji.

Hlavní cíl

6.

3.2.1

Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou Hlavní cíl úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Postupné hodnoty v určených letech: (2016 - 46 %, 2018 - 48 %, 2020 50 %)

7.

3.2.2

Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově Hlavní cíl využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou.

8.

3.2.4

Snížit maximální množství biologicky rozložitelných Hlavní cíl komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995.

9.

3.2.5

Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k Hlavní cíl opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení).

10.

3.2.6

Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů.

Hlavní cíl

11.

3.2.6

Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů.

Hlavní cíl

12.

3.2.6

Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými Hlavní cíl odpady na lidské zdraví a životní prostředí.

13.

3.2.6

Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady.

Dílčí cíl

27


14.

3.2.7.1

Zvýšit celkovou recyklaci obalů na úroveň 70 % do roku 2020. Hlavní cíl Zvýšit celkové využití odpadů z obalů na úroveň 80 % do roku 2020. Zvýšit recyklaci plastových obalů na úroveň 50 % do roku 2020. Zvýšit recyklaci kovových obalů na úroveň 55 % do roku 2020. Dosáhnout 55 % celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli do roku 2020. Dosáhnout 50 % recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli do roku 2020.

15.

3.2.7.1

V letech 2016 – 2020 dosáhnout míry recyklace a využití Dílčí cíl obalových odpadů v hodnotách uvedených v tabulce č. 3.2.2.

16.

3.2.7.2

Dosahovat vysoké úrovně tříděného elektrických a elektronických zařízení.

18.

3.2.7.2

V letech 2016 – 2021 dosáhnout minimálních úrovní sběru Dílčí cíl odpadních elektrických a elektronických zařízení uvedených v tabulce č. 3.2.3.

19.

3.2.7.2

Zajistit vysokou míru využití, recyklace a přípravy opětovnému Hlavní cíl použití elektroodpadu.

20.

3.2.7.2

V letech 2015 – 2018 dosáhnout požadovaných % využití, Dílčí cíl recyklace a přípravy k opětovnému použití z celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu na sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízeních viz tabulka č. 3.2.4.

21.

3.2.7.2

Od roku 2018 dosáhnout požadované míry ( %) využití, Dílčí cíl recyklace a přípravy k opětovnému použití na celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu (sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízení) viz tabulka č. 3.2.5.

22.

3.2.7.3

Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a Hlavní cíl akumulátorů.

23.

3.2.7.3

V letech 2015 – 2016 dosáhnout požadovaných úrovní Dílčí cíl tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů viz tabulka č. 3.2.6. (2016 - 45 %)

26.

3.2.7.4

Dosahovat vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků).

27.

3.2.7.4

Od roku 2016 a dále dosáhnout požadovaných % pro využití, Dílčí cíl recyklaci a opětovné použití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků) viz tabulka č. 3.2.7.

sběru

odpadních Hlavní cíl

Hlavní cíl

28


28.

3.2.7.5

Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik.

Hlavní cíl

29.

3.2.7.5

Dosáhnout požadované úrovně sběru pneumatik viz tabulka č.. 3.2.8 (2016 – 35 %, 2020 a dále – 80 %)

Dílčí cíl

30.

3.2.7.5

Dosahovat vysoké míry využití při zpracování odpadních Hlavní cíl pneumatik.

31.

3.2.7.5

Od roku 2018 a dále dosáhnout požadovaných % pro využití, Dílčí cíl recyklaci a opětovné použití při zpracování odpadních pneumatik viz tabulka č. 3.2.9 (2016 a dále – 100 %)

32.

3.2.7.6

Podporovat technologie využívání kalů z čistíren komunálních Hlavní cíl odpadních vod.

33.

3.2.7.7

Zvyšovat materiálové a energetické využití odpadních olejů.

34.

3.2.7.8

Minimalizovat negativní účinky při nakládání s odpady ze Hlavní cíl zdravotnické a veterinární péče na lidské zdraví a životní prostředí.

35.

3.2.8.1

Předat veškerá zařízení a odpady s obsahem polychlorovaných Dílčí cíl bifenylů do konce roku 2025 oprávněným osobám, nebo zařízení, a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů do této doby dekontaminovat.

36.

3.2.8.1

Odstranit odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů v držení Dílčí cíl oprávněných osob k nakládání s odpady do konce roku 2028.

37.

3.2.8.2

Zvýšit povědomí o perzistentních organických znečišťujících Dílčí cíl látkách a jejich účincích na lidské zdraví a životní prostředí.

38.

3.2.8.2

Kontrolovat výskyt perzistentních organických znečišťujících Dílčí cíl látek zejména u odpadů uvedených v příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách ve znění nařízení Komise (EU) č. 756/2010.

39.

3.2.8.3

Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s Hlavní cíl obsahem azbestu na lidské zdraví a životní prostředí.

40.

3.2.8.4

Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s Dílčí cíl obsahem přírodních radionuklidů na lidské zdraví a životní prostředí.

41.

3.2.9.1

Snižovat množství biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a Dílčí cíl stravoven a vedlejších produktů živočišného původu ve směsném komunálním odpadu, které jsou původem z veřejných stravovacích zařízení (restaurace, občerstvení) a centrálních kuchyní (nemocnice, školy a další obdobná zařízení).

Hlavní cíl

29


42.

3.2.9.1

Správně nakládat s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a Dílčí cíl l stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu a snižovat tak negativní účinky spojené s nakládáním s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.

43.

3.2.9.2

Zpracovávat kovové odpady a výrobky s ukončenou životností Dílčí cíl na materiály za účelem náhrady primárních surovin.

44.

3.3.1

Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřenou a efektivní síť Hlavní cíl zařízení k nakládání s odpady na území Zlínského kraje.

45

3.3.2

Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřenou a efektivní systém svozu a sběru odpadů na území Zlínského kraje.

46.

3.4

Neohrožovat v důsledku přeshraničního pohybu odpadů lidské Hlavní cíl zdraví a životní prostředí v České republice.

47.

3.5

Omezit odkládání odpadů mimo místa k tomu určená.

Dílčí cíl

48.

3.5

Zajistit správné nakládání s odpady odloženými mimo místa k tomu určená a s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl.

Dílčí cíl

49.

3.6

Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky Hlavní cíl k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů.

50.

3.6

Po celou dobu realizace Programu PVO ZK v návaznosti na Dílčí cíl Koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 2011 – 2020 ZK a ČR zajistit komplexní informační podporu o problematice, včetně zavedení problematiky předcházení vzniku odpadů do školních osnov, výzkumných programů a výchovných, osvětových a vzdělávacích aktivit související s ochranou a tvorbou životního prostředí.

51.

3.6

Zajistit účinné zapojení státní správy ZK na všech úrovních do Dílčí cíl problematiky předcházení vzniku odpadů s cílem postupného snižování množství odpadů při výkonu státní správy.

52.

3.6

Vytvořit podmínky a nastavit motivační prvky pro snižování Dílčí cíl surovinových a energetických zdrojů ve výrobních odvětvích a zvyšování využívání „druhotných surovin“ v souvislosti s dalšími strategickými dokumenty ZK.

53.

3.6

Podpořit všemi dostupnými prostředky zavádění Dílčí cíl nízkoodpadových a inovativních technologií šetřící vstupní suroviny a materiály a podpořit výrobní a průmyslovou sféru ve snaze optimalizovat procesy řízení výroby z hlediska naplnění cílů Programu PVO ZK.

30


54.

3.6

Na všech úrovních podpořit, propagovat a dostatečně Dílčí cíl informovat o dostupných dobrovolných nástrojích (dobrovolné dohody, systémy environmentálního řízení, environmentálního značení, čistší produkce) s cílem jejich postupného rozšiřování.

55.

3.6

V souvislosti s jednotlivými cíli PVO ZK, s cíli jiných programů a Dílčí cíl politik životního prostředí a s požadavky orgánů Evropské unie akceptovat zajištění vhodného legislativní prostředí pro realizaci PVO ZK.

56.

3.6

Věnovat maximální pozornost odpadům z potravin a vytvořit Dílčí cíl podmínky pro postupné snižování těchto odpadů na všech úrovních potravinového cyklu (fáze výroby potravin včetně jejich uvádění na trh a konzumace).

57.

3.6

Vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce jednotlivých složek Dílčí cíl komunálního odpadu a následnému snižování na všech úrovních veřejné správy a na úrovni občanů.

58.

3.6

V součinnosti s dalšími strategickými dokumenty ZK vytvořit Dílčí cíl podmínky ke stabilizaci produkce nebezpečných odpadů, stavebních a demoličních odpadů, textilních odpadů a odpadů z výrobkových směrnic s výhledem reálného snižování jejich produkce v následujících letech.

59.

3.6

Podporovat využívání servisních a charitativních středisek a Dílčí cíl organizací za účelem prodlužování životnosti a opětovného používání výrobků a materiálů.

60.

3.6

Zvýšit aktivní úlohu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Dílčí cíl v oblasti podpory Programu PVO ZK.

61.

3.6

Podporovat zvýšení účinnosti prosazování problematiky Dílčí cíl předcházení vzniku odpadů v aktivitách a činnostech kolektivních systémů a systémů zpětně odebíraných výrobků.

62.

3.6

Zajistit vypracování potřebných analytických podkladů a Dílčí cíl hodnotících nástrojů za účelem vyhodnocování účinnosti Programu PVO ZK a posouzení dosažených pokroků dílčích prevenčních cílů a opatření.

31


B.6.4 Další ustanovení závazné části POH ZLK Pro zajištění stanovené strategie a cílů POH ZLK jsou přijímány další normativní nástroje, mezi které patří:

• Zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady: Cílem POH ZLK je vytvořit komplexní a přiměřenou síť zařízení k nakládání s odpady v ZLK provázanou na celostátní úroveň v souladu s principy „soběstačnosti a blízkosti“ a zároveň s úmyslem vycházet z hierarchie nakládání s odpady a podporovat moderní technologie s environmentálně přidanou hodnotou, bude vyvážená a efektivně fungující síť zařízení pro nakládání s odpady zahrnovat skupiny zařízení o různých kapacitách a významu, s ohledem na začlenění jednotlivých zařízení do systému hospodaření s odpady na lokální, regionální i nadregionální úrovni. Síť zařízení k nakládání s odpady by měla zahrnovat i moderní inovativní technologie, směřující k minimalizaci zbytkových podílů ukládaných na skládky. Síť zařízení k nakládání s odpady ZLK je nutno optimálně nastavit hlavně z regionálního hlediska ZLK. Možnost získání povolení k provozu bude mít každé zařízení v ZLK, které splní zákonné požadavky pro svůj provoz a bude v souladu s POH ZLK. Bude sledována reálnou potřebnost, ekonomickou konkurenceschopnost a udržitelnost zařízení pro nakládání s odpady v ZLK. Plánem odpadového hospodářství ZLK nastavená síť zařízení k nakládání s odpady tak bude mít zásadní význam pro směřování podpory těmto zařízením z veřejných zdrojů. Optimalizace sítě zařízení v ZLK bude umožněna rovněž díky finanční podpoře z Operačního programu Životní prostředí 2014 - 2020 v rámci realizace strukturální podpory Evropské unie pro Českou republiku. Operační program Životní prostředí 2014-2020 bude nastaven za účelem plnění cílů POH ČR. U zařízení nadregionálního významu v ZLK, kterými budou například zařízení pro materiálové a energetické využití odpadů, je nutné zohlednit mezikrajovou spolupráci. ZLK si systémově stanoví primární potřeby a kapacity zařízení pro nakládání s odpady a jejich využívání na svém území ve vazbě na odpadové hospodářství a aktuální stav plnění cílů POH ČR a POH ZLK. • Zásady pro rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů: V zájmu dosažení cíle neohrožovat v důsledku přeshraničního pohybu odpadů zdraví lidí a životní prostředí, postupovat při rozhodování ve věcech přeshraniční přepravy, dovozu a vývozu odpadů podle zásad vyplývajících z evropského předpisu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů, ve znění pozdějších předpisů („nařízení o přepravě odpadů“).

32


• Opatření k omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl: V souladu plněním POH ČR v rámci opatření k omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl stanovit: Cíle: • Omezit odkládání odpadů mimo místa k tomu určená. • Zajistit správné nakládání s odpady odloženými mimo místa k tomu určená a minimalizovat jejich podíl.

B.6.5 Záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady a systém sběru a svozu odpadů Součástí POH ZLK je posouzení záměrů na potřebná zařízení pro nakládání s odpady a systém sběru a svozu odpadů a to s ohledem na plnění stanovených cílů POH ZLK vztažené na nejdůležitější odpadové toky dle závazné části POH ZLK a stanoveny zásady pro: a) prevenci vzniku odpadu b) třídění, sběr a svoz odpadu c) zařízení k využití a/nebo k odstranění d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů e) relevantní záměry podpory z veřejných zdrojů Stanovené zásady a opatření pro vybrané skupiny odpadů jsou: Biologicky rozložitelné odpady včetně komunálních:

a) prevence vzniku odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat domácí kompostování, komunitní kompostování tak, aby nemělo negativní dopady pro lidské zdraví a životní prostředí.

33


b) třídění, sběr a svoz odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat sběr „door to door“, výstavbu sběrných dvorů a optimalizaci sběrných dvorů obcí nad cca 800 obyvatel, nádobový sběr a svoz a svoz velkoobjemovými kontejnery. Podporovat optimalizaci svozových tras a logistiky sběru BRKO a BRO k využití stávajících zpracovatelských kapacit. c) zařízení k využití a/nebo k odstranění odpadů Opatření: Podporovat nízkokapacitní zařízení tzv. malá zařízení, bioplynové stanice, kompostárny, (doplnit stávající síť dle analytické části POH ZLK). Podporovat a udržovat specializovaná zařízení na spalování odpadů zejména specifického charakteru a s vyžitím tepla nebo kogenerace. d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat domácí kompostéry, „door to door“ sběr, pořízení sběrových nádob a velkoobjemových kontejnerů pro sběr, drtiče a štěpkovače. Podporovat výstavbu nových sběrných dvorů a optimalizaci vybavení sběrných dvorů obcí cca nad 800 obyvatel, optimalizaci kapacit stávajících a výstavbu nových kompostáren s kapacitou nad 2 000 tun/rok s dojezdovou vzdáleností cca do 20 km. Podporovat inovativní technologie na základě analýzy nositele projektu. e) relevantní záměry dle bodu d) Opatření: Podpořit realizaci a případné doplnění vybavenosti kompostáren s ohledem na lokální potřeby a výkony dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZLK. Další projekty zařízení na zpracování BRKO a BRO posuzovat dle lokálního rozložení žadatelů a hodnocení výsledků POH ZLK.

34


Velkoobjemový komunální odpad: a) prevence vzniku odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat opětovné použití „repase“.

b) třídění, sběr a svoz odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat výstavbu sběrných dvorů a optimalizaci vybavení sběrných dvorů obcí nad cca 800 obyvatel, mobilní sběr a svoz, svoz velkoobjemovými kontejnery, překládání stanice.

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Podporovat stacionární a mobilní demontážní, drtící a třídící linky. Podporovat energetické využití v ZEVO SAKO Brno a.s. a v dalších zatřízeních typu ZEVO specializovaných na některý typ odpadu Podporovat demontážní linky autovraků a vzdělávat jejich zaměstnance za účelem dosažení správné technologie a tím znovuzískávání recyklovatelných materiálů Podporovat výrobu „alternativních paliv“ pro spoluspalování a energetické využití. Podporovat materiálové využití odpadů na bázi dřeva pro výrobu stavebních polotovarů. Omezit skládkování do roku 2024.

d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK.

35


Podporovat systémy a technologie pro opětovné použití dle analýzy nositele projektu. Podporovat „door to door“ sběr, pořízení velkoobjemových kontejnerů pro sběr. Podporovat výstavbu nových sběrných dvorů a optimalizaci sběrných dvorů obcí nad cca 800 obyvatel, optimalizaci stávajících a výstavba nových překládacích a vykládkových stanic s celkovou kapacitou nad 5 000 tun/rok, demontážních, drtících a třídících linek s kapacitou nad 3 000 tun/rok s obsluhovaným počtem min. 30 000 obyvatel. Podporovat inovativní technologie na základě analýzy nositele projektu.

e) relevantní záměry dle bodu d) Opatření: Podpořit překladiště a drtící linky na základě analýzy nositele projektu. Další projekty na prevenci vzniku a na zpracování velkoobjemového komunálního odpadu posuzovat dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZLK.

Směsný komunální odpad: a) prevence vzniku odpadu Opatření: Podporovat osvětu třídění v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat domácí kompostování v malých obcích.

b) třídění, sběr a svoz odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK Podporovat „door to door“ sběr, výstavbu sběrných dvorů a optimalizaci sběrných dvorů obcí nad cca 800 obyvatel, nádobový sběr a svoz, třídění materiálově využitelných a využitelných složek vč. nebezpečných. Podporovat environmentálně příznivější systémy svozu odpadů (např. s využitím železniční přepravy, kontejnerové přepravy apod.).

36


Podporovat periodický mobilní sběr a svoz nebezpečných odpadů.

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Podporovat energetické využití v ZEVO SAKO Brno a.s. a případně dalších lokálních ZEVO Podporovat zařízení k úpravě před materiálovým nebo energetickým využitím. Podporovat překládací a vykládkové stanice (doplnit stávající síť dle analytické části POH ZLK). Omezit skládkování do roku 2024 a od roku 2024 přestat tento odpad skládkovat. Vyžadovat, aby skládky měly akční plán pro postupné uzavírání a přípravu na rekultivaci. d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat domácí kompostéry, „door to door“ sběr, pořízení sběrových nádob pro sběr. Podpořit optimalizaci stávajících a výstavbu nových zařízení k úpravě před materiálovým nebo energetickým využitím s kapacitou cca nad 5 000 tun/rok s obsluhovaným počtem obyvatel cca min. 30 000. Podpořit optimalizaci stávajících a výstavbu nových překládacích a vykládkových stanic s celkovou kapacitou nad 10 000 tun/rok. Podporovat environmentálně příznivější systémy svozu odpadů (např. s využitím železniční přepravy, kontejnerové přepravy apod.) na základě analýzy nositele projektu. Podporovat realizaci dotřiďovacích linek s kapacitou nad 3 000 tun/rok s obsluhovaným počtem min. 30 000 obyvatel. Podporovat inovativní technologie na základě analýzy nositele projektu.

e) relevantní záměry dle bodu d) Opatření: Podpořit navýšení kapacity ZEVO SAKO Brno a.s. a výstavbu vykládkové stanice ZEVO SAKO Brno a.s. po projednání využití ZEVO i pro Zlínský kraj,

37


Další projekty na zpracování zbytkového komunálního odpadu a SKO posuzovat dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZLK.

Komunální odpady výše neuvedené (zejména včetně odpadů obalů a nebezpečných odpadů): a) prevence vzniku odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat zpětný odběr použitých výrobků a sběr odpadů pro materiálové využití.

b) třídění, sběr a svoz odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat výstavbu sběrných dvorů a optimalizaci vybavení sběrných dvorů obcí nad cca 800 obyvatel, zejména pro zlepšení kvality třídění komunálních odpadů. Podporovat rozvoj sítě sběrných míst pro oddělený sběr odpadů umístěné na veřejně přístupných místech (papír, plast, sklo, kov, textil, odpady obalů).

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Podporovat sběr a základní třídění odpadů, prováděných ve sběrných dvorech, zejména v rámci systémů materiálového využití komunálních odpadů a využití komunálních odpadů. Podporovat optimalizaci provozu stávajících dotřiďovacích linek.


38


Podporovat výstavbu nových sběrných dvorů a optimalizaci sběrných dvorů obcí nad cca 800 obyvatel, s vybavením či dovybavením zejména sběru komunálních odpadů (papír, plasty, sklo, kovy, BRO a další), nebezpečných odpadů, zpětný odběr výrobků (elektrozařízení a další). e) relevantní záměry dle bodu d) Opatření: Dle bodu d) podporovat výstavbu nových sběrných dvorů a optimalizaci sběrných dvorů obcí nad cca 800 obyvatel na základě analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZLK. Podporovat optimalizaci provozu stávajících dotřiďovacích linek na základě analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZLK.

Stavební a demoliční odpady: a) prevence vzniku odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat přímé opětovné využití stavebních prvků (cihly, překlady apod.). Podporovat výrobu a využití recyklátů (recyklovaného kameniva zejména v oblasti asfaltových směsí).

b) třídění, sběr a svoz odpadu Opatření: Podporovat optimalizaci sběrných dvorů obcí pro sběr stavebních odpadů. Podporovat vznik skutečných recyklačních deponií obsluhovaných mobilními recyklačními linkami (bez možnosti dlouhodobého „skladování“ odpadů tak, aby nevznikaly nové zátěže).

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Podporovat projekty zařízení k recyklaci stavebních odpadů, které lze využít jako recyklované kamenivo (beton, cihly, asfalt, a jejich směsi).

39


Podporovat realizaci projektů zaměřených na podporu a rozvoj oběhového hospodářství v oblasti úpravy, zpracování a využívání stavebních a demoličních odpadů, zejména těch projektů, které budou zaměřeny na produkci výrobků ze stavebních a demoličních odpadů (např. různých směsí, stavebních tvarových a zdících prvků apod.). Upřednostnit materiálové využití neupravených stavebních odpadů, které lze využít jako recyklované kamenivo, před jejich využitím na povrchu terénu a před odstraněním na skládce.

d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat optimalizaci sběrných dvorů obcí pro sběr stavebních odpadů. Podporovat výstavbu nových a optimalizaci stávajících recyklačních deponií obsluhovaných i mobilními recyklačními linkami o kapacitě min. 1 000 t/rok v dojezdové vzdálenosti cca do 30 km. Podporovat využívání stavebních a demoličních odpadů pro výrobu stavebních výrobků. Další inovativní technologie na základě analýzy nositele projektu.

e) relevantní záměry dle bodu d) Opatření: Zařízení posuzovat dle analýzy nositele projektu, hodnocení výsledků POH ZLK a s ohledem na růst a rozvoj stavební výroby.

Nebezpečné odpady: a) prevence vzniku odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK a informace ohledně „bezpečného podniku“ a strategie udržitelné spotřeby a výroby v průmyslu. Podporovat technologie na snižování nebezpečných vlastností odpadů a jeho množství u původce odpadů.

40


b) třídění, sběr a svoz odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK k oddělenému sběru nebezpečných odpadů. Podporovat odborné nakládání a bezpečnou manipulaci s nebezpečným odpadem a tím snižovat riziko s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí.

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Podporovat nakládání s nebezpečným odpadem tak, aby byl omezen vznik nevyužitelných nebezpečných odpadů a tím snižováno riziko s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Podporovat optimalizaci stávajících zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady (např. logistická centra, zabezpečené sklady, sběrné dvory apod.) a tím snižovat riziko s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Podporovat specializované ZEVO Chropyně na likvidaci nevyužitelných nebezpečných odpadů jako prevenci před jejich skládkováním.

d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat projekty udržitelné výroby a spotřeby v průmyslových podnicích na základě analýzy nositele projektu. Podporovat projekty k bezpečnému odstranění starých zátěží na základě analýzy nositele projektu. Podporovat technologie na materiálové využití nebezpečných odpadů a technologie na snižování nebezpečných vlastností odpadů a/nebo jeho množství u původce odpadu na základě analýzy nositele projektu.

e) relevantní záměry dle bodu d)

41


Opatření: Podpořit projekty k bezpečnému odstranění starých zátěží, na základě analýzy nositele projektu. Podporovat technologie na snižování nebezpečných vlastností odpadů a jeho množství u původce odpadů na základě analýzy nositele projektu.

Obaly a obalové odpady, odpadní elektrozařízení pocházející z domácností, odpadní baterie a akumulátory, odpadní pneumatiky, odpadní oleje:

a) prevence vzniku odpadu Opatření: Podporovat osvětu a informovanost občanů v rámci Programu PVO ZLK pro tyto odpady z výrobků s ukončenou životností a s režimem zpětného odběru.

b) třídění, sběr a svoz odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK pro odpady z výrobků s ukončenou životností a s režimem zpětného odběru. Podporovat tříděný sběr, výstavbu sběrných dvorů a optimalizaci sběrných dvorů obcí nad cca 800 obyvatel a sběrných míst pro tyto výrobky a jejich další rozvoj. Podporovat spolupráci povinných osob s komunální sférou a podporovat vazbu sběrné sítě na obecní systémy nakládání s odpady. Podporovat rozvoj sítě pro oddělený sběr odpadů umístěné na veřejně přístupných místech (odpady obalů, elektrozařízení, baterie).

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Podporovat postupy a technologie s pozitivním vlivem na zvýšení úrovně materiálového a energetického využití těchto odpadů.

42


Podporovat nadregionální i regionální zařízení pro materiálové a energetické využití plastů.

d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat výzkum a vývoj nových technologických postupů a recyklačních technologií se zaměřením na využití těchto odpadů. Podporovat materiálové využití plastů (výrobky z odpadů plastů) dle analýzy nositele projektu. Podporovat tříděný sběr, výstavbu sběrných dvorů a optimalizaci sběrných dvorů obcí cca nad 800 obyvatel. Podporovat rozvoj sítě pro oddělený sběr odpadů umístěné na veřejně přístupných místech (odpady obalů, elektrozařízení, baterie).

e) relevantní záměry dle bodu d) Opatření: Projekty posuzovat dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZLK.

Vozidla s ukončenou životností (autovraky): a) prevence vzniku odpadu Opatření: Podporovat osvětu a informovanost občanů v rámci Programu PVO ZLK. b) třídění, sběr a svoz odpadu

Opatření: Podporovat osvětu a informovanost občanů v rámci Programu PVO ZLK.

43


Podporovat přijaté standardy pro sběr a zpracování vybraných autovraků, standarty pro opětovné použití dílů z nich a důsledně je vymáhat.

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Podporovat optimalizace infrastruktury sítě zařízení pro zpracování vozidel s ukončenou životností se zaměřením na materiálové využití surovin.

d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů Opatření: Podporovat osvětu a informovanost občanů v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat inovativní technologie na zvýšení úrovně materiálového a energetického využití odpadů vzniklých při zpracování vozidel s ukončenou životností se zaměřením na využití surovin na základě analýzy nositele projektu.

e) relevantní záměry dle bodu d) Opatření: Projekty zařízení na zpracování vozidel s ukončenou životností posuzovat dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZLK.

Kaly z čistíren odpadních vod:

a) prevence vzniku odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK.

b) třídění, sběr a svoz odpadu

44


Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat inovativní technologie na zvýšení úrovně sběru a svozu kalů z čistíren komunálních odpadních vod s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Podporovat optimalizaci logistických tras s využitím stávajících zpracovatelských kapacit (stávající kompostárny s relevantní technologií pro zpracování kalů z čistíren odpadních vod apod.).

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Vyhodnocovat množství kalů a jejich množství využitých k aplikaci na půdu (kompostování a přímé použití kalů na zemědělské půdě) s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Podporovat inovativní technologie výroby substrátů a dalších následně aplikovatelných využitelných produktů. Podporovat inovativní technologie na zvýšení úrovně materiálového a energetického využití kalů s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí.

d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat inovativní technologie na zvýšení úrovně materiálového a energetického využití kalů z čistíren odpadních vod s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí na základě analýzy nositele projektu.

e) relevantní záměry dle bodu d) Opatření: Projekty zařízení a inovativních technologií na nakládání s kaly posuzovat dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZLK.

45


Odpady ze zdravotnické a veterinární péče:


b) třídění, sběr a svoz odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Akceptovat legislativně stanovená pravidla pro nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče se zaměřením na sběr, třídění, shromažďování, úpravu, přepravu a odstraňování odpadů ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení.

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Podporovat technologie, které s odpady ze zdravotnické a veterinární péče s nebezpečnými vlastnostmi nakládají dle hierarchie nakládání s odpady a dle dostupných technologií s upřednostněním nejlepších dostupných technik.

d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat inovativní technologie pro nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče zahrnující současné trendy a principy dané Světovou zdravotnickou organizací a Evropskou unií.

a) relevantní záměry dle bodu d) Opatření:

46


Projekty zařízení a inovativních technologií na nakládání odpady ze zdravotnické a veterinární péče s nebezpečnými vlastnostmi posuzovat dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZLK.

Specifické skupiny nebezpečných odpadů (odpady a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů, odpady s obsahem perzistentních organických znečišťujících látek, odpady s obsahem azbestu, odpady s obsahem přírodních radionuklidů):


b) třídění, sběr a svoz odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat odborné shromažďování, optimalizaci logistiky a odborného nakládání s těmito specifickými nebezpečnými odpady.

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Zařízení pro odstranění/využití tohoto typu specificky nebezpečných odpadů se nedoporučuje budovat. Existující zpracovatelská kapacita v ČR je plně dostačující i pro potřeby ZLK.


47


e) relevantní záměry dle bodu d) Opatření: Současné kapacity pro odborné nakládání s těmito specifickými nebezpečnými odpady jsou dostačující

Vedlejší produkty živočišného původu BRO u kuchyní a stravoven:


b) třídění, sběr a svoz odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat využití logistiky stávajících systémů, sběru a svozu těchto odpadů včetně jejich optimalizace (např. překladiště) Zvýšit kontrolu původců odpadů z hlediska správného nakládání s tímto druhem odpadů.

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Podporovat a využití stávajících kapacit zařízení na energetické využití těchto odpadů zejména BPS s technologií významně snižující zápach po aplikaci surové kejdy Zvýšit kontrolu původců odpadů z hlediska správného nakládání s tímto druhem odpadů.

d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů Opatření:

48


Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat optimalizaci stávajících systémů pravidelného sběru a svozu biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu (např. nádoby, překladiště, dezinfekce nádob) do schválených zpracovatelských zařízení, zejména bioplynové stanice a kompostáren.

e) relevantní záměry dle bodu d) Opatření: Podporovat a rozvíjet existující logistické a zpracovatelské kapacity dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZLK.

Odpady železných a neželezných kovů:


b) třídění, sběr a svoz odpadu Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat rozšiřování počet míst zpětného odběru výrobků s ukončenou životností v rámci systémů zpětného odběru a rozšířené odpovědnosti výrobců, za účelem získání většího množství surovin strategických vzácných kovů.

c) zařízení k využití a/nebo k odstranění Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK.

49


d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů Opatření: Podporovat osvětu v rámci Programu PVO ZLK. Podporovat rozvoj inovativních technologií zpracování odpadů železných a neželezných kovů dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZLK.

e) relevantní záměry dle bodu d) Opatření: Současné kapacity pro zpracování odpadů železných a neželezných kovů jsou dostačující.

B.6.6 Cíle Programu předcházení vzniku odpadů ZLK V souladu s požadavkem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech je do Plánu odpadového hospodářství ZLK začleněn Program předcházení vzniku odpadů ZLK (dále zkráceně „Program PVO ZLK“ nebo „PPVO ZLK“). Program PVO ZLK široce zasahuje různá odvětví hospodářství ZLK, dotýká se nejen sektoru nakládání s odpady, ale rovněž těžebního a výrobního průmyslu, designu, služeb, vzdělávání a osvěty, veřejné i soukromé spotřeby. Rovněž se zde promítá snaha snižovat spotřebu primárních surovin a energií. Tento rozměr musel být zohledněn při přípravě cílů a opatření. Cíle a opatření PPVO ZLK jsou nastaveny takovým způsobem, aby jejich účinek byl efektivní. Prevence v odpadovém hospodářství bude směřovat jak ke snižování množství vznikajících odpadů, tak ke snižování jejich nebezpečných vlastností, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel. Za prevenci v této oblasti je rovněž považováno opětovné využití výrobků a příprava k němu. Cíle a opatření PPVO jsou zaměřeny obecně na prevenci vzniku odpadů se zdůrazněním prevence u vybraných toků. Hlavní přínosy Programu PVO ZLK lze očekávat v oblasti zabezpečení dostupných informací na různých úrovních, zvýšení povědomí o problematice, zvýšení pocitu vlastní zodpovědnosti, reálného prosazování opatření jak u občana, institucí, tak u zainteresované podnikatelské sféry, zvyšování konkurenceschopnosti zapojených subjektů ZLK a celé České republiky, rozvoje vědy a výzkumu v oblasti prevence vzniku odpadů.

50


V souvislosti s tím, že se Program předcházení vzniku odpadů České republiky hlouběji zaměřuje na vytipované toky odpadů, jsou následující uvedená opatření pouze omezeným výčtem možných kroků v oblasti prevence odpadů.

Hlavní cíl: Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů.

Dílčí cíle: a) Po celou dobu realizace Programu PVO ZLK v návaznosti na Koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 2011 – 2020 ZLK a ČR zajistit komplexní informační podporu o problematice, včetně zavedení problematiky předcházení vzniku odpadů do školních osnov, výzkumných programů a výchovných, osvětových a vzdělávacích aktivit související s ochranou a tvorbou životního prostředí. b) Zajistit účinné zapojení státní správy ZLK na všech úrovních do problematiky předcházení vzniku odpadů s cílem postupného snižování množství odpadů při výkonu státní správy ZLK. c) Vytvořit podmínky a nastavit motivační prvky pro snižování surovinových a energetických zdrojů ve výrobních odvětvích a zvyšování využívání „druhotných surovin“ v souvislosti s dalšími strategickými dokumenty ZLK (zejména Program rozvoje Zlínského kraje, Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Zlínského kraje 2020 a Regionální inovační strategie Zlínského kraje 2014–2020, Aktualizovaná Územní energetická koncepce Zlínského kraje – 2008 apod.). d) Podpořit všemi dostupnými prostředky zavádění nízkoodpadových a inovativních technologií šetřící vstupní suroviny a materiály a podpořit výrobní a průmyslovou sféru ve snaze optimalizovat procesy řízení výroby z hlediska naplnění cílů Programu PVO ZLK. e) Na všech úrovních podpořit, propagovat a dostatečně informovat o dostupných dobrovolných nástrojích (dobrovolné dohody, systémy environmentálního řízení, environmentálního značení, čistší produkce) s cílem jejich postupného rozšiřování. f) V souvislosti s jednotlivými cíli Programu PVO ZLK, s cíli jiných programů a politik životního prostředí a s požadavky orgánů Evropské unie akceptovat zajištění vhodného legislativní prostředí pro realizaci Programu PVO ZLK.

51


g) Věnovat maximální pozornost odpadům z potravin a vytvořit podmínky pro postupné snižování těchto odpadů na všech úrovních potravinového cyklu (fáze výroby potravin včetně jejich uvádění na trh a konzumace). h) Vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce jednotlivých složek komunálních odpadů a jejímu následnému snižování na všech úrovních veřejné správy a na úrovni občanů. i) V součinnosti s dalšími strategickými dokumenty ZLK vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce nebezpečných odpadů, stavebních a demoličních odpadů, textilních odpadů a odpadů z výrobkových směrnic s výhledem jejího reálného snižování v následujících letech. j) Podporovat využívání servisních a charitativních středisek a organizací za účelem prodlužování životnosti a opětovného používání výrobků a materiálů. k) Zvýšit aktivní úlohu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti podpory Programu PVO ZLK. l) Podporovat zvýšení účinnosti prosazování problematiky předcházení vzniku odpadů v aktivitách a činnostech kolektivních systémů a systémů zpětně odebíraných výrobků. m) Zajistit realizaci potřebných analytických podkladů a hodnotících nástrojů za účelem vyhodnocování účinnosti Programu PVO ZLK a posouzení dosažených pokroků dílčích prevenčních cílů a opatření.

Dále uvedená opatření vycházejí z POH ČR. Opatření jsou navrhována tak, aby byla rovněž v souladu s novým Operačním programem Životní prostředí na období 2014 - 2020. Rovněž jsou zohledněny trendy vývoje odpadového hospodářství na úrovni Evropské unie a realizovaná prevenční opatření v zahraničí.

Opatření: Blok 1 - Informační podpora, vzdělávání a osvěta: a) Vytvořit a po celou dobu realizace Programu PVO ZLK zajistit kontinuální provoz volně přístupné informační základny o problematice předcházení vzniku odpadů na všech úrovních. Vypracovat a volně propagovat příručku pro občany, jak předcházet vzniku odpadů (se zaměřením na komunální odpad a jeho jednotlivé složky). (Strategie: informační, propagační; Naplnění cílů: a, d, e, g, h, i, j, l)

52


b) Technicky zajišťovat šíření informací a osvětových programů za účelem postupného zvyšování množství zpětně odebraných oděvů, textilu, obuvi, hraček, knih, časopisů, nábytku, koberců, nářadí a dalších znovupoužitelných výrobků. Veřejně propagovat činnosti neziskových organizací zpětně odebírajících výrobky k opětovnému použití a podobných subjektů a zajistit vytvoření interaktivní veřejně přístupné sítě (mapy) těchto organizací a středisek. (Strategie: informační, propagační; Naplnění cílů: a, b, e, h, i, j)

c) Technicky zajišťovat šíření informací a osvětových programů za účelem postupného zvyšování množství zpětně odebraných elektrických a elektronických zařízení a účelem snižování produkce odpadů z těchto výrobků: Zajistit vypracování analýzy a podporovat vytvoření informační sítě servisních středisek pro opravy a další používání elektrických a elektronických zařízení k původnímu účelu, včetně přípravy pravidel pro provoz servisních středisek a systému jejich certifikace; zajistit vypracování a šíření příručky pro občany z hlediska optimalizace nákupů a používání elektrických a elektronických zařízení z pohledu potencionálního vzniku odpadů. (Strategie: informační, regulační; Naplnění cílů: a, c, f, j, l)

d) Technicky zajišťovat šíření informací a osvětových programů zaměřených na snížení produkce odpadů z potravin: Zajistit vypracování a šíření příručky pro občany z hlediska optimalizace nákupů potravin a jejich následného uskladnění z pohledu potencionálního vzniku odpadů; zajistit vypracování příručky pro majitele a provozovatele restaurací, hotelů a dalších stravovacích zařízení se zaměřením na předcházení vzniku odpadů z potravin. (Strategie: informační, propagační; Naplnění cílů: a, g)

e) Zajistit informační a vzdělávací podporu problematiky předcházení vzniku odpadů na všech úrovních státní správy se zvláštním zaměřením na územní samosprávy měst a obcí s ohledem na stabilizaci produkce a postupné snižování produkce komunálních odpadů. (Strategie: informační, propagační; Naplnění cílů: a, b, h)

f) Zajistit vypracování průvodce předcházení vzniku odpadů ze stavebnictví pro výrobce stavebních materiálů, projektanty, investory, stavební firmy a občany a zveřejnit stavební materiály s obsahem nebezpečných látek a látek mající negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí. (Strategie: informační, propagační; Naplnění cílů: a, b, i)

53


g) V rámci programu Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty zajistit vypracování studijního materiálu na téma předcházení vzniku odpadů a jeho následného praktického začlenění do školních osnov s cílem zvýšit povědomí o problematice. (Strategie: informační, propagační; Naplnění cílů: a)

h) V rámci aktivit kolektivních systémů a systémů zpětného odběru výrobků zajistit u všech dotčených subjektů rozšíření činností v rámci problematiky předcházení vzniku odpadů zejména formou informačních kampaní se zaměřením na zvyšování povědomí obyvatelstva. (Strategie: informační, propagační; Naplnění cílů: a, l)

i) Prosazovat cílenou podporu a propagaci důvěryhodných environmentálních značení a výrobků s menším dopadem na životní prostředí s cílem postupného zvyšování počtu směrnic a licencí Národního programu environmentálního značení. (Strategie: informační, propagační, regulační; Naplnění cílů: a, b, e, h, i)

Blok 2 - Regulace a plánování: j) Vypracovat odbornou analýzu možnosti stanovení nových legislativních požadavků a cílů v oblasti předcházení vzniku odpadů v ZLK s ohledem na aktuální vývoj legislativních předpisů ČR a Evropské unie, včetně stanovení legislativních požadavků na provozování zařízení pro opětovné použití výrobků na konci životnosti a optimalizace stávajících legislativní požadavků pro stravovací zařízení a využití potravin za účelem snižování množství odpadů z potravin. V průběhu realizace Programu PVO ZLK důsledně implementovat a kontrolovat plnění požadavků na předcházení vzniku odpadů vyplývajících z výrobkových směrnic a rámcové směrnice o odpadech a relevantních národních předpisů. (Strategie: regulační; Naplnění cílů: b, f, g, m)

k) Zajistit vypracování analýzy prevence vzniku odpadů u potravin včetně stravovacích zařízení a analýzy možností redukce hmotnosti potravinových obalů z pohledu případných legislativních změn. (Strategie: regulační, propagační; Naplnění cílů: b, f, g, m)

54


l) Podporovat technicky a osvětovými kampaněmi domácí, komunitní a obecní kompostování biologicky rozložitelných odpadů u fyzických osob. Program podpory domácího, komunitního a obecního kompostování a jeho naplňování ve spolupráci s obcemi koordinovat na úrovni ZLK v souladu s POH ZLK. (Strategie: regulační; Naplnění cílů: b, f, h, m)

Blok 3 - Metodická podpora a dobrovolné nástroje: m) Využít metodiku postupu pro komplexní vyhodnocení Programu předcházení vzniku odpadů pro ČR za účelem sledování a posouzení pokroku Programu PVO ZLK, jehož bylo dosaženo. (Strategie: regulační, informační; naplnění cílů: b, m)

n) Využít metodiku pro kvalifikované a kvantifikované hodnocení toku odpadů z potravin a odbornou studii toku těchto odpadů za účelem zjištění aktuálního stavu, získání primárních dat a sledování účinnosti prevenčních opatření v následujících letech. (Strategie: regulační, informační; naplnění cílů: b, g, m)

o) Využít metodický návod pro bilanci kompostovaných materiálů v rámci domácího a komunitního kompostování za účelem hodnocení účinnosti opatření na podporu snižování produkce biologicky rozložitelných odpadů. (Strategie: regulační, informační; naplnění cílů: b, h, m)

p) Využít metodiku pro kvalifikované a kvantifikované hodnocení produkce textilu a oděvů a toku obnošených a znovupoužitých oděvů a odpadů z textilu za účelem zjištění aktuálního stavu, získání primárních dat a sledování účinnosti prevenčních opatření v následujících letech. (Strategie: regulační, informační; naplnění cílů: b, h, m)

55


q) Využít odbornou analýzu aktuálního výskytu nebezpečných látek a materiálů ve stavebnictví s ohledem na snižování nebezpečných látek ve stavebním a demoličním odpadu a navrhnout jejich adekvátní náhrady bez omezení vlastností stavebních a konstrukčních materiálů a prvků. (Strategie: regulační, informační; naplnění cílů: b, i, k, m)

r) Využít odbornou studii o možnostech používání jednotlivých materiálových a konstrukčních celků demolovaných staveb k původnímu nebo jinému účelu při zachování funkčnosti materiálu. (Strategie: regulační, informační; naplnění cílů: b, i, k, m)

s) Vytvářet podmínky, případně realizovat dobrovolné dohody v oblastech dotčených Programem předcházení vzniku odpadů. (Strategie: propagační, informační, regulační; naplnění cílů: a, b, c, e, g, h, i, j)

t) Podporovat a zajišťovat realizaci systémů řízení v oblasti životního prostředí pro podniky. Zajistit dostatečnou informační podporu o jednotlivých systémech řízení po celou dobu účinnosti Programu předcházení vzniku odpadů. (Strategie: propagační, informační, regulační; naplnění cílů: a, b, c, e, g, h, i, j)

u) Prosazovat zohledňování environmentálních aspektů se zaměřením na předcházení vzniku odpadů při zadávání zakázek z veřejného rozpočtu, například zohledňovat požadavky na environmentální systémy řízení, environmentální značení produktů a služeb, upřednostňování znovupoužitelných obalů a další; zohledňovat a upřednostňovat nabídky dokladující použití stavebních materiálů splňujících environmentální aspekty se zaměřením na předcházení vzniku odpadů (environmentální systémy řízení, dobrovolné dohody, environmentální značení); zohledňovat a upřednostňovat nabídky firem dokladující ve své činnosti použití „druhotných surovin“ bezprostředně souvisejících s konkrétní zakázkou. (Strategie: propagační, regulační; naplnění cílů: a, b, c, d, e, i)

Blok 4 - Výzkum, experimentální vývoj a inovace:

56


v) Podpora programů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti využívání „druhotných surovin“ ve výrobních procesech, zavádění nízkoodpadových technologií a technologií šetřící vstupní primární suroviny a v oblasti předcházení vzniku odpadů včetně zohlednění ekodesignu a hodnocení životního cyklu. (Strategie: regulační, informační; naplnění cílů: a, c, d, k)

w) Podporovat zakotvení a realizaci problematiky předcházení vzniku potravinových odpadů v resortních výzkumech a výzkumných programech. Podpora programů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti předcházení vzniku odpadů z potravin. (Strategie: regulační, informační; naplnění cílů: a, d, g, k)

x) Podpora programů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti předcházení vzniku odpadů s cílem prodlužovat životnost výrobků, snižovat množství nebezpečných látek v nich obsažených v návaznosti na směrnice o výrobcích s ukončenou životností (obaly, elektrozařízení, baterie a akumulátory, automobily) a snižování spotřeby materiálů při výrobě. (Strategie: regulační, informační; naplnění cílů: a, d, h, i, k)

y) Podpora programů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti udržitelné výstavby a rekonstrukce budov, snižování nebezpečných látek ve stavebních a konstrukčních materiálech a předcházení vzniku stavebních a demoličních odpadů. (Strategie: regulační, informační; naplnění cílů: a, d, i, k)

B.7 Zařízení pro nakládání s odpady V kapitole Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. POH je uveden souhrnný přehled zařízení pro nakládání s odpady ve Zlínském kraji. V této kapitole je dále rozpracován v členění na jednotlivé skupiny technologií. Zařízení jsou v souladu s POH ČR rozdělena na 

zařízení s možným nadregionálním významem,



zařízení nutná pro zajištění funkčnosti sítě zařízení k nakládání s odpady,



doplňková zařízení.

57


Tabulka 2: Zařízení pro nakládání s odpady dle významu

Význam zařízení

Typ zařízení 

zařízení pro energetické využití



zařízení pro využití nebo odstranění nebezpečných odpadů (spalovny)



zařízení pro využití nebo odstranění ostatních odpadů (skládky)



zařízení pro využití vhodných biologicky rozložitelných odpadů z obcí (kompostárny a bioplynové stanice)



zařízení pro dotřídění a úpravu odpadů



systémy svozu a přepravy odpadů včetně překládacích stanic



systémy sběru využitelných, objemných, nebezpečných, směsných a dalších odpadů, včetně zpětného odběru výrobků



zařízení a technologie pro zpracování a materiálové využití vytříděných a upravených odpadů

Zařízení nutná pro zajištění funkčnosti sítě zařízení k nakládání s odpady



zařízení pro využití „druhotných surovin“



demontážní linky na vybrané výrobky s ukončenou životností (včetně vozidel s ukončenou životností)

Doplňková zařízení



zařízení pro sběr a výkup



dotřiďovací zařízení pro směsný komunální odpad a pro objemný odpad



zařízení pro spoluspalování odpadů

Zařízení s možným nadregionálním významem

B.7.1

Zařízení s možným nadregionálním významem

V současnosti se na území Zlínského kraje nenachází žádné zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Částečně je odpad tímto způsobem odstraňován v zařízení SAKO Brno, jedná se však o minimální množství. Současná kapacita SAKO Brno činí 248 000 tun komunálního odpadu ročně, do budoucna se uvažuje o jejím navýšení. Možnosti budování ZEVO ve Zlínském kraji jsou předmětem analýz. Jejich výstavba je vedle ekonomické výhodnosti podmíněna zejména existencí stabilního legislativního rámce a veřejné poptávky. Všeobecně je třeba posoudit možnost dodávky tepla do větších sítí CZT v bývalých okresních městech Zlínského kraje a tomu přizpůsobit případný návrh umístění ZEVO a jeho roční kapacitu. V současné době se objevují i menší technologické jednotky s kogenerace nebo trigenerací

58


a také plazmové jednotky, které umožňují nasazení do míst s menší energetickou spotřebou, jejíž využití je podmínkou ekonomické efektivnosti ZEVO.

B.8 Přehled uvažovaných variant řešení Hodnocený dokument – POH ZLK – je jednovariantní. Obsahuje však dostatečně flexibilní opatření k tomu, aby mohl být správně a účelně aplikován. V případě přijetí změny zákona o odpadech, jak je nyní připravována, může být POH dále aktualizován. Zpracování dokumentu POH ZLK jako koncepčního materiálu pro řízení oblasti nakládání s odpady na území kraje je výsledkem procesu zahrnujícího mj. takové kroky, jako jsou konzultace jednotlivých prvků POH, principů řešení, zpřesňování podkladů, tvorba a výběr optimálních cest pro stanovení závazné a směrné části POH. Výsledkem je dokument předkládaný Radě a Zastupitelstvu ZLK. Na základě rozhodnutí těchto orgánů pak vznikne finální verze dokumentu a Závazná část POH ZLK bude vyhlášena obecně závaznou vyhláškou kraje, a to ve Věstníku právních předpisů ZLK. Z uvedených důvodů je POH ZLK jako koncepce předkládán v jedné variantě. V rámci zpracovaného dokumentu pak tam, kde to připadá v úvahu, jsou zvažována variantní řešení pro příslušnou dílčí konkrétní řešenou problematiku. Z těchto variant pak je vybraná optimální varianta rozpracována formou cílů a opatření v závazné části POH.

59


B.9 Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry V rámci národních koncepcí vychází POH ZLK ze zásad Plánu odpadového hospodářství České republiky, zejména jeho závazné části jakožto základního koncepčního materiálu v této oblasti. Plán odpadového hospodářství ČR má vazby na následující koncepce a strategie: • Státní politika životního prostředí 2012-2020, • Program předcházení vzniku odpadů ČR, • Politika druhotných surovin, • Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020, • Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012-2020, • Národní inovační strategie České republiky, • Národní program reforem pro rok 2013, • Státní energetická koncepce, • Strategický rámec udržitelného rozvoje, • Politika územního rozvoje ČR, • Státní program ochrany přírody a krajiny, • Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR, • Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR, • Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, • Sdělení Evropské komise „Evropa 2020“, • Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (KOM(2011)571), • 7. Environmentální akční plán (rozhodnutí 1386/2013/EU), • Iniciativa v oblasti surovin (KOM(2008)699), • Ekoinovační akční plán EU5. V rámci koncepcí na území Zlínského kraje je vztah k jiným relevantním koncepcím následující:

60


Zlínský kraj má zpracováno více než dvacet tematických krajských koncepcí. Jde o dokumenty různé doby vzniku, délky platnosti, míry obecnosti i celkového pojetí. Jsou důležitým vstupem pro identifikaci jednotlivých aktivit naplňovaných v programu rozvoje. Dokumentem propojujícím zpracované koncepce v kontextu aktuální situace je Program rozvoje Zlínského kraje. Struktura zmiňovaných koncepcí je uvedena v obecné poloze ve schématu na následující straně.

Konkrétní koncepce, které mají nebo mohou mít alespoň v některých svých tematických částech konkrétní vazby na POH ZLK, jsou: • Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Zlínského kraje; • Regionální inovační strategie Zlínského kraje; • Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje; • Aktualizace integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje; • Aktualizovaná Územní energetická koncepce Zlínského kraje; • Program rozvoje Zlínského kraje; • Zásady územního rozvoje kraje (ZUR ZLK) • Územně analytické podklady Zlínského kraje, • Koncepce ochrany přírody Zlínského kraje

61


Obrázek 2: Schéma uspořádání hlavních dokumentů v krajích

62


Kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry se v přímé návaznosti nepředpokládá, a to zejména z toho důvodu, že zpracování POH ZLK byl koordinován s požadavky provázanosti relevantních výstupů a závěrů výše uvedených dotčených koncepcí. POH ZLK jakožto koncepce nedefinuje konkrétní záměry (např. investiční povahy) na konkrétních místech, avšak vytváří předpoklady pro správnou funkci odpadového hospodářství kraje v návaznosti na požadavky POH ČR v jeho aktuální podobě. Příslušné konkrétní záměry, které vyplynou z uplatnění závazné části POH, budou podrobeny příslušným řízením podle obecně závazných předpisů v závislosti na charakteru záměru (proces posuzování vlivů na životní prostředí, řízení podle stavebního zákona). V rámci těchto řízení bude rovněž posuzována vazba na jiné záměry a způsob využití dotčeného území.

B.10 Předpokládaný termín dokončení Termín zpracování POH ZLK je 31. května 2015. Následně bude POH ZLK připomínkován a projednán v Zastupitelstvu a Radě ZLK. Předpokládaný termín předložení MŽP je 31. srpna 2015. Začátek platnosti POH ZLK je stanoven na 1.1.2016. V případě přijetí nového zákona o odpadech nebo z jiných důležitých příčin může být provedena aktualizace.

B.11 Návrhové období POH ZLK je navržen na období 10 let, tedy na roky 2016 – 2025.

B.12 Způsob schvalování POH bude projednán v Radě ZLK a schválen Zastupitelstvem Zlínského kraje. Případné aktualizace budou zpracovány, projednány a schvalovány stejným postupem.

63


C ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1 Vymezení dotčeného území POH Zlínského kraje zahrnuje celé území kraje, jehož východní hranice je současně státní hranicí se Slovenskou republikou. S ohledem na charakter hranice a terénu se významný příhraniční vliv nepředpokládá.

C.1.1 Územní charakteristika kraje Zlínský kraj se rozprostírá ve východní části střední Moravy a východní okraj Zlínského kraje tvoří hranici se Slovenskou republikou. Na jihozápadě sousedí Zlínský kraj s krajem Jihomoravským, na severozápadě s krajem Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Pyšní se rozmanitým spektrem krajinné scenerie, folkloru, historických i technických památek. Jako turistická oblast nabízí současně hory, manýristickou zahradní architekturu, lázně nebo vinobraní. Na území Zlínského kraje žilo k 31. 12. 2013 celkem 586 299 obyvatel, což představuje 5,6 % celkového počtu obyvatel České republiky. Hustota zalidnění 148 obyvatel/km2 významně převyšuje republikový průměr (133 obyvatelé/km2). Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v poproduktivním věku, přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá. Krajské město Zlín je s necelými 75 tisíci obyvateli průmyslově-podnikatelským centrem regionu střední Moravy. Sídlí zde Universita Tomáše bati ve Zlíně (UTB), která je vrcholnou vzdělávací a vědecko-výzkumnou institucí v kraji. Lze ji charakterizovat velmi rychlým rozvojem, otevřeností světu, důrazem na vědu a výzkum a na spolupráci s praxí. Ve Zlínském kraji si již UTB stačila vybudovat významné postavení jako instituce poskytující nejvyšší stupeň vzdělávání, ale i jako subjekt, který významně přispívá k rozvoji regionu a jeho zaměstnanosti. Dopravní síť je ve Zlínském kraji výrazně ovlivněna kopcovitým charakterem některých oblastí (zejména v okrese Vsetín) a předurčuje tak převažující údolní zástavbu v území, a tím i nižší hustotu dopravních sítí. Určitým handicapem Zlínského kraje je omezená síť silnic vyšší kvality (dálnice a rychlostní silnice) s návazností na ostatní regiony a na dálniční síť ČR a Evropy. Železniční tratě na území Zlínského kraje jsou dlouhodobě stabilizované, základní kostru tvoří páteřní tratě PřerovBřeclav a Hranice na Moravě-Střelná, které jsou součástí významných dopravních koridorů. Dopravní spojení Zlínského kraje se Slovenskou republikou zprostředkovává 7 silničních a 2 železniční přechody. Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Obuv, pneumatiky, stroje a letadla, to byly produkty

64


tradičně spojované s centrem regionu. Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala zhoršovat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. Negativní roli sehrála také špatná dopravní obslužnost území, odtržení od Slovenska, s nímž do té doby fungovaly významné obchodní vztahy, a rovněž rozpad většiny zavedených vědeckovýzkumných pracovišť. Export kraje je negativně poznamenám polohou kraje v rámci ČR. Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří především podniky zpracovatelského průmyslu. Zejména jde o podniky průmyslu kovodělného, dřevozpracujícího, elektrotechnického a textilního. Region lze geograficky rozdělit do dvou základních částí. Jednu z nich tvoří nížinné oblasti převážně kolem toku Moravy, které nabízejí příhodné podmínky pro pěstování náročných zemědělských plodin, ovoce a zeleniny. Druhou oblast tvoří horská, dosud téměř nedotčená území. Horské louky a pastviny včetně CHKO Bílé Karpaty a Beskydy poskytují možnosti pro specifické formy zemědělské produkce, například pastevectví a další aktivity, jež souvisí se zachováním svébytného rázu krajiny i kultury. Z hlediska nerostného bohatství je kraj znám zejména svými ložisky stavebních materiálů, z nichž nejvýznamnější místo zaujímají štěrkopísky (tato ložiska mají celorepublikový význam). Důležitá jsou rovněž naleziště stavebního kamene, vápence, cihlářské hlíny a ve velmi omezené míře také ropy a zemního plynu. Obrázek 3: Regionální členění Zlínského kraje

65


Významnou součástí regionální spolupráce, podporovanou zejména ze strany Krajského úřadu ZLK, je vytváření mikroregionů. Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem pro společné prosazování zájmů a záměrů zejména venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích určitého území. Na území Zlínského kraje existuje 43 mikroregionů, jejichž základem je dobrovolná i nezbytná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vazbami a společně řešenými problémy. Zlínský kraj je jedním ze 14 územně samosprávných celků České republiky a tvoří jej čtyři okresy: Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž a Vsetín. Kraj je svou rozlohou 3 963 km2 čtvrtým nejmenším krajem České republiky a zaujímá 5 % její plochy. Nejvýznamnějšími městskými a průmyslovými aglomeracemi jsou aglomerace Zlín-Otrokovice-Napajedla, v níž je koncentrováno přes 100 tisíc obyvatel, dále aglomerace Uherské Hradiště-Kunovice-Staré Město s téměř 40 tisíci obyvateli a konečně města Kroměříž, Vsetín a Valašské Meziříčí, z nichž každé má 25–30 tisíc obyvatel. K 31. 12. 2013 žilo ve Zlínském kraji 586 289 obyvatel. Nejvýznamnější zastoupení co do počtu obyvatel má s počtem 99 013 okres Zlín a nejméně obyvatel pak má okres Kroměříž, 69 503 obyvatel. V rozdělení 307 obcí do velikostních skupin podle počtu obyvatel je na jedné straně Zlín jako zástupce největší velikostní skupiny a 3 okresní města, která se řadí do velikostní skupiny 20 až 50 tisíc obyvatel. Na druhém pólu je 18 obcí, v nichž žije v každé méně než 200 obyvatel. Největší počet obcí Zlínského kraje se nachází ve velikostní skupině 500 až 999 obyvatel, a to celkem 99 obcí, což tvořilo 32 % obcí z celku. V roce 2013 zde žilo pouze 12 % z počtu obyvatel kraje. Zajímavé jsou skupiny s rozpětím 200 – 499 a 500 – 999 obyvatel, které v počtu obcí výrazně převyšují ostatní velikostní skupiny. Pokud jde o velikostní skupiny obcí, byly podíly jednotlivých skupin na počtu obyvatel kraje téměř vyrovnané, s výjimkou krajní skupiny 0 – 199 obyvatel, kdy při nemalém zastoupení počtu obcí ve skupině je procentuální podíl počtu obyvatel v kraji téměř nulový. Populace je z velké části tvořena venkovským obyvatelstvem. V kraji se nenachází žádné město s více než 100 000 obyvateli. Počet mladých lidí převyšuje počet obyvatel v důchodovém věku, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech. I když statistiky naznačují určitý odliv obyvatelstva z venkova, kvalita života v něm i nadále zůstává poměrně vysoká. Je to dáno jednak obecně klidnějším prostředím, ale také soudržností místních lidí a stále relativně velmi dobrými sousedskými vztahy. V roce 2013 byla hustota obyvatel 148 obyvatel na 1 km2 v kraji a ke konci roku žilo ve 307 obcích celkem 586 299 obyvatel. Ve městech žilo koncem roku 2013 59 % lidí z celkového počtu obyvatel. Počet obyvatel kraje za poslední desetiletí má klesající trend.

66


C.2 Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny V následující tabulce jsou uvedeny správní obvody s rozšířenou působností na území Zlínského kraje. Kraj zahrnuje celkem 307 obcí, z toho 30 obcí má status města a 6 městysů. Tabulka 3: Správní obvody obcí s rozšířenou působností na území Zlínského kraje k 31.12.2013

Kód ORP

Obec s působností

rozšířenou

Počet obyvatel celkem

Rozloha v km2

Počet obcí celkem

z toho měst

1520

Bystřice pod Hostýnem

15 667

164,0

14

1

1538

Holešov

21 512

132,6

19

1

1546

Kroměříž

69 503

499,0

46

5

1422

Luhačovice

18 877

178,4

15

2

1431

Otrokovice

34 655

111,7

10

2

2038

Rožnov pod Radhoštěm

35 356

239,0

9

2

1601

Uherské Hradiště

90 307

517,8

48

5

1619

Uherský Brod

52 822

473,4

30

2

1449

Valašské Klobouky

23 535

258,8

20

2

2046

Valašské Meziříčí

41 727

229,7

18

2

1457

Vizovice

16 830

146,0

16

2

2054

Vsetín

66 485

662,2

32

2

1465

Zlín

99 013

350,4

30

2

Zlínský kraj celkem

586 299

3 963

307

30

Zdroj: ČSÚ 2015 V současné době je v kraji 25 obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně) a z nich 14 obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně). V obecné poloze mohou být hodnocenou Koncepcí ovlivněny i sousední nebo další kraje, ve kterých se nacházejí zařízení určená ke zneškodnění odpadů předávaných ze ZLK. Z hlavních je možno uvést jako příklady spalovnu nebezpečných odpadů SPOVO v Ostravě a spalovnu komunálního odpadu SAKO Brno.

67


C.3 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Rozlohou 3 963 km2 je Zlínský kraj čtvrtý nejmenší v ČR. Území Zlínského kraje má členitý charakter. Z převážné části je kopcovité, tvořené pahorkatinami a pohořími. V povodí Moravy se táhne rovinatá úrodná oblast – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou kraje Čertův mlýn (1 206 m), na východě se rozkládají Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1 071 m) a dále směrem k jihu Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m), které také tvoří hranici se Slovenskem. Směrem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá Hostýnsko-vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby. Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes okres Kroměříž až do okresu Zlín. Od západu k jihu, přes oba úvaly, protéká největší řeka kraje, Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Nejvýznamnější jsou především řeka Bečva v severní části a Olšava v jižní části. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Místo, kde řeka Morava opouští kraj, je také nejnižším bodem (173 m). Kraj byl významně zasažen povodní v roce 1997 a riziko povodní je zde trvalé. Tomu je třeba přizpůsobit také umístění zařízení pro nakládání s odpady. Velkou část rozlohy Zlínského kraje zaujímají chráněná území. Mezi velkoplošná chráněná území jsou zařazeny CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty, které zahrnují zhruba 30 % území kraje. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v ČR. Na území kraje se dále nachází 44 přírodních rezervací, z toho 6 národních, a 125 přírodních památek, z toho 2 národní.

68


Obrázek 4: Geografická mapa Zlínského kraje

Intenzita využití území je rozdílná v závislosti na přírodních podmínkách. Z celkové výměry Zlínského kraje zaujímá téměř 50 % zemědělská půda a 40 % lesní půda. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (58 % výměry okresu), zcela opačné postavení má okres Vsetín, kde naopak téměř 55 % celkové výměry okresu zabírá lesní půda. Podnebí Zlínského kraje je teplé až chladné s průměrnou teplotou vzduchu 8,8 °C a celkovým úhrnem srážek 697 mm/m². Zlínský kraj je oblíbenou turistickou oblastí, jeho atraktivita vyplývá z množství přírodních, kulturních a historických památek. Nikde jinde v České republice nelze najít oblast, která nabídne současně hory, zahradní architekturu, lázně, vinařská údolí, pozůstatky Velkomoravské říše, řadu církevních památek a historicky cenných staveb, jakož i ojedinělý příklad moderní baťovské funkcionalistické architektury. Skutečnost, že se zde setkávají tři národopisné celky – úrodná Haná, pohostinné Slovácko a svérázné Valašsko – také výraznou měrou přispívá k originalitě kraje. Zlínský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, ve velkých městech kraje a v průmyslových zónách. Podíl na znečištění má rovněž vzrůstající množství automobilů, zejména ve městech:

69


Tabulka 4: Kvalita ovzduší v ČR a ZLK dle MŽP ČR 2012

V kraji narůstá počet obyvatel využívajících napojení na kanalizaci s čistírnou odpadních vod, což je mimo jiné jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění části vodních toků Moravy a řek vlévajících se do ní.

70


C.4 Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území C.4.1 Ovzduší Oblast Zlínského kraje je podle sdělení Odboru ochrany ovzduší MŽP z roku 2012 zatížena především prašností a benzpyreny, což signalizuje jako zdroj především dopravu a petrochemii. Znečištění z dopravy potvrzují i hodnoty troposférického ozonu, které jsou údajně nejvyšší v republice: Tabulka 5: Hodnoty troposférického ozonu v ČR a ZLK dle MŽP ČR 2012

Zdroj:Věstník MŽP ČR č.2/2012 Je ovšem do jisté míry pravděpodobné, že exces v hodnotách ozonu je ovlivněn množstvím a lokalizací měřicích míst. Překročení stávajících limitů je znázorněno i na mapách na následující straně. Je evidentní, že se váže na dopravní cesty a průmyslové zóny, do kterých je doprava vedena,

71


Obrázek 5: Mapa Zlínského kraje – překročení limitů ochrany ovzduší

LV je imisní limit, TV je cílový imisní limit

72


C.4.2 Ochrana vod

C.4.3 Odpady – produkce a nakládání s nimi Odpadové hospodářství kraje je v současné době velmi extenzivní a významný podíl odpadů se z kraje vyváží ven, ke zpracování nebo uložení v jiných krajích. Analytická část POH obsahuje řadu tabulek a grafů, které o tom výmluvně vypovídají. To je samozřejmě spojeno jednak s vysokou dopravní náročností jak finančně, tak emisně. Krom toho přichází kraj o hodnoty, které pak musí zaplatit při nákupu surovin a energií a je tedy možno říci, že při započtení poplatků za zneškodnění odpadů v jiných krajích je celková bilance kraje v odpadovém hospodářství ekonomicky záporná. Do výhledu bude třeba tento stav změnit, protože ostatní kraje si budou šetřit své vlastní skládkové objemy pro sebe, navíc povolování nových skládek je již dnes téměř nemožné. Je tedy třeba významně zasáhnout do celého systému nakládání s odpady, aby se ekonomická i materiální stránka tohoto odvětví vyrovnaly a kraj dosáhl určité soběstačnosti či nezávislosti. Skládková bilance je pro jednotlivé oblasti kraje již dnes dost napjatá a volné kapacity rychle ubývají. Mimo kraj končí asi 20 % produkce určené pro skládky. C.4.3.1

Složka Komunální odpad

Tabulka 6: Svozové oblasti v ZK

Obce Zlín a okolní obce

Kdo sváží Technické služby Zlín

Komu / kam to vozí

Uherské Hradiště a okolí

OTR = Marius Pedersen

Moravská skládková

Kroměříž a polovina okresu Biopas (město + Rumpold) (Chropyně, Hulín a okolní malé obec)

Zdounky – DEPOZ

Bystřice a okolí Holešov (část)

Technické služby Bystřice

A.S.A.

Valašské Meziříčí Vsetín

Marius Pedersen Technické služby Vsetín

Mořkov (MSK) Hradčany (Olomoucký kraj)

Uherský Brod Otrokovice

Rumpold Technické služby Marius Pedersen

Prakšice Otrokovice, Kvítkovice

Nakládání s KO bylo v posledním období definováno mírným poklesem skládkování a kolísáním materiálového využití KO, které rostlo z 12,9% v roce 2009 až na 25% v roce 2011, kdy začal jeho pokles až na 18,3 % v roce 2013. Pozitivní je růst kompostování týkající se zejména nakládání s BRKO.

73


Zatímco trend omezení skládkování související s klesající produkcí KO v roce 2013 se podařilo udržet v období let 2011–2013, energetické využití KO zůstalo na velmi nízké úrovni kolísající kolem 0,4%. Graf 1 Vstupní toky produkce KO do zpracování v ZLK a způsoby nakládání s KO v roce 2013

Za účelem podrobné analýzy produkce a nakládání s odpady ZK byly podle POH ČR určeny zájmové toky definované jako součty jednotlivých odpadových druhů podle katalogu a to v následující struktuře: Odpady celkem Komunální odpady Směsný komunální odpad Biologicky rozložitelné komunální odpady Biologicky rozložitelné odpady Materiálově využitelné složky komunálního odpadu Papír z tříděného sběru Plast z tříděného sběru Sklo z tříděného sběru Kovy z tříděného sběru Obalové odpady Výrobky s ukončenou životností Elektrická a elektronická zařízení Baterie a akumulátory Vozidla s ukončenou životností (autovraky) Pneumatiky Stavební a demoliční odpady Vybrané odpady (podle části IV zákona) Odpady obsahující PCB Odpadní oleje Kaly z čistíren odpadních vod Kaly ze septiků a žump Odpady z azbestu Odpady ze zdravotnické a veterinární péče

74


Výběr posuzovaných odpadových toků byl dán jednak požadavkem zadavatele, strukturou POH ČR a Metodikou matematického vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH v souladu s vyhláškou č. 383/2001 sb., o podrobnostech nakládání s odpady. C.4.3.2

Vývoj celkové produkce odpadů v ZLK

Tabulka 7 Celková produkce všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů v ZK v letech 2009-2013

Produkce \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Celková produkce odpadů [t]

974 881

1 086 472

1 556 371

1 294 159

1 332 856

Produkce odpadů na obyvatele [kg]

1 649

1 840

2 642

2 202

2 273

Celková produkce ostatních odpadů [t]

903 354

1 006 166

1 483 289

1 243 897

1 249 666

Podíl ostatních odpadů na produkci [ %]

92,7

92,6

95,3

96,1

93,8

Produkce ostatních odpadů na obyvatele [kg]

1 528

1 704

2 518

2 117

2 131

Celková produkce nebezpečných odpadů [t]

71 527

80 306

73 083

50 263

83 190

Podíl nebezpečných odpadů na produkci [ %]

7,3

7,4

4,7

3,9

6,2

Produkce nebezpečných odpadů na obyvatele [kg]

121

136

124

86

142

Graf 2 Celková produkce ostatních a nebezpečných odpadů v ZK v období 2009 - 2013 (t)

Celková produkce odpadů v ZK v letech 2009-2013 [t] 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 Nebezpečné odpady

1 000 000 800 000

Ostatní odpady

600 000

Celkem

400 000 200 000 0 2009

2010

2011

2012

2013

75


V posledních pěti letech 2009-2013 srostla celková produkce odpadů v ZLK od cca 974,8 tis. tun v roce 2009 až do až na 1,556 mil. tun v roce 2011 a po poklesu v roce 2012 se ustálila na 1,249 mil. tun v roce 2013, což bylo způsobeno velkým nárůstem stavebních odpadů z cca 360 tis. tun v roce 2009 až na 705 tis. tun v roce 2013. Celková produkce odpadů na obyvatele se pohybovala od 1 649 kg v roce 2009 až na 2 273 kg v roce 2013. Kolísání produkce odpadů je zapříčiněno především výkyvy v produkci odpadů ze stavební činnosti, jež je odvětví produkující největší množství odpadů. Souběžný trend jako celková produkce odpadů má i celková produkce odpadů kategorie ostatní. Produkce ostatních odpadů v roce 2013 dosahuje 1,249 mil. tun a oproti roku 2009 vzrostla o cca 346 tis. tun, rostla v předcházejících letech 2010 až 2011 a klesla v letech 2012 a stagnovala 2013 důsledku poklesu stavební činnosti. Produkce odpadů v jednotlivých ORP v ZLK je uvedena v Tabulka 8, odkud je vidět, že mezi největší producenty odpadu náleží ORP Uherské Hradiště (323 285 t), následované ORP Zlín (196 910 t), ORP Otrokovice (168 113 t), ORP Kroměříž (160 997 t), ORP Vsetín (160 183 t). V ostatních ORP vzniká nižší množství odpadu než 100 000 tun. Tabulka 8 Celková produkce všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů v ORP ZK v 2013

Obec s rozšířenou působností Bystřice Hostýnem Holešov

Počet obyvate celkem l celkem odpadu [t]

Produkce odpadu % z ZK

OO [t]

% z ZK

NO [t]

% z ZK

pod 15 716 21 499

25 377 31 719

2,00 2,50

25 099 30 338

2,12 2,57

278 1 382

0,32 1,58

69 780 18 996 34 721

142 894 16 409 168 113

11,25 1,29 13,24

105 500 15 930 163 245

8,92 1,35 13,81

37 394 479 4 868

42,69 0,55 5,56

35 366

37 954

2,99

35 595

3,01

2 358

2,69

Uherské Hradiště Uherský Brod

90 411 53 083

323 285 66 114

25,45 5,21

307 065 63 283

25,97 5,35

16 220 2 831

18,52 3,23

Valašské Klobouky Valašské Meziříčí

23 600 41 843

24 228 93 606

1,91 7,37

23 499 83 497

1,99 7,06

730 10 109

0,83 11,54

Vizovice

16 802

26 330

2,07

23 795

2,01

2 536

2,89

Vsetín

66 665

117 094

9,22

113 923

9,63

3 171

3,62

Zlín

99 211

196 910

15,50

191 670

16,21

5 240

5,98

Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov Radhoštěm

pod

Dále je připraven přehled o dosavadní produkci odpadů seřazený podle velikosti produkce:

76


Tabulka 9 Produkce ostatního odpadu v ZK podle skupin Katalogu odpadů seřazených sestupně podle množství produkce v roce 2013

Skupina

Název vytěžené

zeminy

670 769

56,73

17

20 10

Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru Odpady z tepelných procesů

250 466 93 937

21,18 7,94

19

Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely

48 387

4,09

12

Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a plastů

44 923

3,80

15 16

Odpadní obaly; absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené Odpady v tomto katalogu jinak neurčené

30 558 17 442

2,58 1,48

02 07

Odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví, myslivosti a z výroby a zpracování potravin Odpady z organických chemických procesů

10 920 9 746

0,92 0,82

03

Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky

2 444

0,21

1 169

0,10

610

0,05

18

(včetně

% z ZK

Stavební a demoliční kontaminovaných míst)

04

odpady

Množství [t] z

Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu Odpady ze zdravotnictví a veterinární péče a / nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadu ze stravovacích zařízení, které se zdravotnictvím bezprostředně nesouvisí)

Z tabulky je evidentní, že nejvýznamnější produkci má na svědomí stavební činnost a na druhém místě s méně než poloviční produkcí jsou komunální odpady. Jejich celkové množství za kraj odpovídá zhruba kapacitě spalovny v Praze nebo v Brně. Z pohledu množství produkce ostatního odpadu podle skupin v Katalogu odpadu, nejvíce odpadu vzniklo v roce 2013 ve skupině 17 „Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)“ (57 %), následováno skupinou 20 „Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru“ (21 %) a skupinou 10 „Odpady z tepelných procesů“ (8 %), skupinou 19 „Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely“

77


(4 %), viz Tabulka 9 , kde jsou uvedeny skupiny odpadů, kde produkce odpadů byla v roce 2013 vyšší než 610 tun. Z pohledu nakládání s odpady podíl využitých resp. materiálově využitých odpadů v ZK vůči celkové produkci odpadů v celém hodnoceném období (2009–2013) kolísal a měnil se z 44,6 % v roce 2009 až na 60,7 % v roce 2011, a pak poklesl na 53,7 % v roce 2013. Od roku 2011 nadále patří mezi nejčastější způsoby využití odpadů na terénní úpravy (takto využívány jsou především stavební a demoliční odpady), recyklace a znovuzískání ostatních anorganických materiálů. Tabulka 10 Využívání a odstraňování všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů v Zlínském kraji v letech 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Celková produkce odpadů [t]

974 881 1 086 4721 556 371 1 294 159 1 332 856

Materiálové využití Celkem materiálové využití [t]

434 848 454 954 944 097 561 672 715 646

Podíl materiálového využití na produkci [ %]

44,6

41,9

60,7

43,4

53,7

Materiálové využití [kg/obyv.]

736

771

1 603

956

1 221

Materiálové využití OO [t]

431 143 448 405 938 234 555 204 707 139

Podíl materiálového využití OO na produkci [ %]44,2

41,3

60,3

42,9

53,1

Materiálové využití NO [t]

6 549

5 864

6 468

8 507

1,4

0,6

1,2

1,2

3 705

Podíl materiálového využití NO na produkci [ %] 0,9 Energetické využití Celkem energetické využití [t]

3 035

2 448

2 728

1 461

2 468

Podíl energetického využití na produkci [ %]

0,3

0,2

0,2

0,1

0,2

Energetické využití [kg/obyv.]

5

4

5

2

4

Energetické využití OO [t]

2 481

2 210

2 443

1 176

2 172

Podíl energetického využití OO na produkci [ %] 0,3

0,2

0,2

0,1

0,2

Energetické využití NO [t]

554

238

284

284

296

Podíl energetického využití NO na produkci [ %] 0,8

0,3

0,4

0,6

0,4

78


Odstranění skládkováním Celkem skládkování [t]

181 347 172 256 166 617 160 707 156 483

Podíl skládkování na produkci [ %]

18,6

15,9

10,7

12,4

11,7

Skládkování [kg/obyv.]

307

292

283

273

267

Skládkování OO [t]

181 071 171 913 166 405 160 416 156 038

Podíl skládkování OO na produkci [ %]

20,0

17,1

11,2

12,9

12,5

Skládkování NO [t]

276

343

212

291

445

Podíl skládkování NO na produkci [ %]

0,4

0,4

0,3

0,6

0,5

Odstranění spalováním Celkem spalování [t]

11 332 10 513

11 724

13 474

12 982

Podíl spalování na produkci [ %]

1,2

1,0

0,8

1,0

1,0

Spalování [kg/obyv.]

19

18

20

23

22

Spalování OO [t]

348

432

601

603

1 021

Podíl spalování OO na produkci [ %]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1

Spalování NO [t]

10 984 10 081

11 123

12 871

11 961

Podíl spalování NO na produkci [ %]

15,4

15,2

25,6

14,4

12,6

Kompostování Celkem kompostování [t]

19 148 23 493

24 141

39 335

40 719

Podíl kompostování na produkci [ %]

2,0

2,2

1,6

3,0

3,1

Kompostování [kg/obyv.]

32

40

41

67

69

C.4.3.3

Produkce nebezpečných odpadů

V letech 2009 – 2013 produkce klesala a představuje poměrně malý objem z celkové produkce všech odpadů, menší než 6,2 %.

79


Z pohledu množství produkce nebezpečného odpadu podle skupin v Katalogu odpadů, nejvíce odpadu vzniklo v roce 2013 ve skupině 17 „Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)“ (40 %) podobně jako u ostatních odpadů, následováno skupinou 16 „Odpady v tomto katalogu jinak neurčené (např. autovraky, baterie a akumulátory, odpadní vody apod.)“ (11 %) a skupinou 10 „Odpady z tepelných procesů (např. odpady z pyrometalurgie hliníku, odpady ze slévání železných odlitků pod)“ (8 %), viz Tabulka 11 Na rozdíl od ostatních odpadů činí množství nebezpečných odpadů ve skupině 20 (Komunální odpady) pouze 5,38 % z celkové produkce nebezpečných odpadů. Tabulka 11 Produkce nebezpečných odpadu podle skupin Katalogu odpadů seřazených sestupně podle množství produkce v roce 2013

Skup ina 17 16 10 19

Množství [t]

Název Stavební a demoliční odpady (včetně kontaminovaných míst) Odpady v tomto katalogu jinak neurčené

vytěžené

zeminy

z

Odpady z tepelných procesů Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely

% z ZK

34 697

39,61

9 354

10,68

6 882

7,86

6 293

7,18

13

Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05, 12 a 19)

5 723

6,53

20

Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru

4 711

5,38

12

Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a plastů

4 110

4,69

07

Odpady z organických chemických procesů

3 487

3,98

15

Odpadní obaly; absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené

3 121

3,56

05

Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí

3 010

3,44

08

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev

2 151

2,46

18

Odpady ze zdravotnictví a veterinární péče a / nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadu ze stravovacích zařízení, které se zdravotnictvím bezprostředně nesouvisí)

1 534

1,75

80


C.4.3.4

Materiálové a energetické využití odpadů

Tabulka 12 Využívání a odstraňování všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů v Zlínském kraji v letech 2009–2013

Nakládání \ rok Celkové nakládání s odpady [t] Celková produkce odpadů [t]

2009

2010

2011

2012

2013

974 881 1 086 472 1 556 371 1 294 159 1 332 856 Materiálové využití 434 848 454 954 944 097 561 672 715 646

Celkem materiálové využití [t] Podíl materiálového využití na produkci [ %]

44,6

41,9

60,7

43,4

53,7


736

771

1 603

956

1 221

Materiálové využití OO [t] Podíl materiálového využití OO na produkci [ %]

431 143 448 405 938 234 555 204 707 139 44,2

41,3

60,3

42,9

53,1

3 705 Materiálové využití NO [t] 0,9 Podíl materiálového využití NO na produkci [ %] Energetické využití 3 035 Celkem energetické využití [t]

6 549

5 864

6 468

8 507

1,4

0,6

1,2

1,2

2 448

2 728

1 461

2 468

0,3

0,2

0,2

0,1

0,2

5

4

5

2

4

2 481

2 210

2 443

1 176

2 172

0,3

0,2

0,2

0,1

0,2

Podíl energetického využití na produkci [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Energetické využití OO [t] Podíl energetického využití OO na produkci [ %]

554 238 284 284 296 Energetické využití NO [t] 0,8 0,3 0,4 0,6 0,4 Podíl energetického využití NO na produkci [ %] Odstranění skládkováním 181 347 172 256 166 617 160 707 156 483 Celkem skládkování [t] Podíl skládkování na produkci [ %]

18,6

15,9

10,7

12,4

11,7


307

292

283

273

267

Skládkování OO [t] Podíl skládkování OO na produkci [ %]

181 071 171 913 166 405 160 416 156 038 20,0

17,1

11,2

12,9

12,5

276 343 Skládkování NO [t] 0,4 0,4 Podíl skládkování NO na produkci [ %] Odstranění spalováním 11 332 10 513 Celkem spalování [t]

212

291

445

0,3

0,6

0,5

11 724

13 474

12 982

Podíl spalování na produkci [ %]

1,2

1,0

0,8

1,0

1,0


19

18

20

23

22

Spalování OO [t]

348

432

601

603

1 021

Podíl spalování OO na produkci [ %]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1

10 984

10 081

11 123

12 871

11 961

15,4 Kompostování 19 148

12,6

15,2

25,6

14,4

23 493

24 141

39 335

40 719

2,0

2,2

1,6

3,0

3,1

32

40

41

67

69

Spalování NO [t] Podíl spalování NO na produkci [ %] Celkem kompostování [t] Podíl kompostování na produkci [ %] Kompostování [kg/obyv.]

81


Z pohledu nakládání s odpady podíl využitých resp. materiálově využitých odpadů v ZK vůči celkové produkci odpadů v celém hodnoceném období (2009–2013) kolísal a měnil se z 44,6 % v roce 2009 až na 60,7 % v roce 2011, a pak poklesl na 53,7 % v roce 2013. Od roku 2011 nadále patří mezi nejčastější způsoby využití odpadů na terénní úpravy (takto využívány jsou především stavební a demoliční odpady), recyklace a znovuzískání ostatních anorganických materiálů. Z hlediska struktury způsobů využívání odpadů bylo významné materiálové využití odpadů ze stavebnictví. Energetické využití v nakládání s odpady se vůči celkové produkci odpadů v ZK v celém hodnoceném období (2009–2013) pohybovalo pouze kolem 0,2 %. Podíl všech odpadů odstraněných skládkováním vůči celkové produkci odpadů v ZK se od roku 2009 snížil z původních 18,6 % na 11,7 % v roce 2013, přesto množství skládkovaných odpadů 156 483 tun v roce 2013 zůstává vysoké. Je poněkud vyšší, než je kapacita spalovny v Liberci. Dalším způsobem odstraňování odpadů je spalování, které se týká především odstraňování nebezpečných odpadů. V dlouhodobém měřítku má trend spalování odpadů v ZLK kolísavou tendenci a byl ovlivněn m.j. provozem spalovy NO v Chropyni, která je nyní uzavřena a čeká na rekonstrukci se zvýšením výkonu a přestavbou na ZEVO. V roce 2009 činil podíl spálených odpadů přibližně 1,2 % a následujícím období se pohybuje kolem 1 % z celkové produkce odpadů v ZLK. Důležitý je postupný nárůst kompostování z 32 kg na obyvatele v roce 2009 až na 69 kg na obyvatele v roce 2013. Je třeba ale poznamenat, že přepočty produkce nebo zneškodnění odpadů na obyvatele kraje poněkud kulhají ve vypovídací hodnotě, protože jen některé druhy odpadů jsou opravdu produkovány obyvatelstvem a závislé na jeho vůli. Typicky to platí např. o odpadech ve stavebnictví, kde je jednoznačná závislost na velkých státních zakázkách, jako jsou stavby nebo rekonstrukce silnic a železnic. Lépe uchopitelná je v tomto ohledu produkce elektrošrotu a upotřebených baterií a galv. článků.

C.4.3.5

Materiálově využitelné složky komunálního odpadu

Za materiálově využitelné složky komunálních odpadů (dále jen MVO) jsou považovány ty odpady, u nichž lze v praxi zajistit oddělený způsob sběru a jejich následnou úpravu na druhotnou surovinu. Jedná se o papír, plasty, sklo, kovy a textil ze skupiny 20 Katalogu odpadů a papírové, plastové, skleněné, kovové, textilní a kompozitní obaly (tetrapack) z podskupiny 1501 Katalogu odpadů. Produkce a nakládání s materiálově využitelnými složkami komunálního odpadu

V součtu produkce tohoto odpadového proudu v ZK mírně kolísá, v průměru okolo 85 000 tun ročně. Vzhledem k tomu, že zpracovatelské kapacity pro některé druhy těchto odpadů se nacházejí mimo kraj, je dlouhodobě vlastní produkce vyšší než množství zpracovaných odpadů, neboť dochází

82


k předávání těchto odpadů do sousedních krajů. Do budoucna lze očekávat víceméně konstantní produkci těchto odpadů. Číselně shrnuje výsledky za období let 2009–2013 Tabulka 13. Tabulka 13 Produkce a nakládání s MVO v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

67 233

96 170

93 114

93 051

76 394

Produkce [ %]

100

100

100

100

100

Produkce [kg/obyv.]

115

164

159

159

130

30 746

58 855

72 549

64 672

46 979

45,7

61,2

77,9

69,5

61,5

52

100

124

110

80

9

4

11

11

192

0

0

0

0

0,3

Produkce [t]

Materiálové využití [t] Podíl materiálového využití [ %] Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t] Podíl skládkování [ %]

0

0

0

0

0

194 0,3

109 0,1

65 0,1

75 0,1

86 0,1

Skládkování [kg/obyv.] Spalování [t]

0 139

0 143

0 129

0 118

0 123

Podíl spalování [ %]

0,2

0,1

0,1

0,1

0,2

0

0

0

0

0

31

47

122

101

0

Podíl kompostování [ %]

0

0

0,1

0,1

0


0

0

0

0

0

Spalování [kg/obyv.] Kompostování [t]

Součet produkce MVO vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci ZK přitom činil v roce 2013 celkem 68 239 tun odpadů, dalších 8 155 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 76 394 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v ZLK dalších 24 349 tun od producentů mimo ZLK, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 100 743 tun. Tato skutečnost dobře odpovídá stavu, kdy je množství materiálově využitých odpadů v ZLK dlouhodobě nižší než vlastní produkce odpadů v rámci kraje. Mimo kraj bylo v roce 2013 podle evidence vyvezeno celkem 48 668 tun materiálově využitelných odpadů.

83


Největším producentem MVO je statutární město Zlín s roční produkcí v roce 2013 ve výši 8 430 tun, následováno společnostmi TROJEK, a.s., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o. (tyto tři společnosti pod kódem BN30). Pětici největších producentů uzavírá město Uherské Hradiště. Největším zpracovatelem MVO jsou „šrotařské“ společnosti TROJEK, a.s., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o. Dále se jedná o papírnu společnosti Cardboard s.r.o. a třídící linku společnosti SITA CZ a.s. Graf 3 Vstupní toky produkce MVO do zpracování v Zlínském kraji a způsoby nakládání s MVO v roce 2013

Z tohoto grafu je rovněž vidět významný podíl odpadů odcházející mimo kraj.

C.4.3.6

Papír z tříděného sběru

Hmotnostně nejvýznamnějším tokem mezi materiálově využitelnými složkami z tříděného sběru je papír a karton. Do tohoto odpadového proudu je zařazen papír ze skupiny 20 Katalogu odpadů a papírové obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (k.č. 20 01 01 a 15 01 01). Produkce papíru z tříděného sběru je kolísává, v průměru ve sledovaném období kolem 42 tis. t ročně. Majoritním způsobem nakládání s papírem z tříděného sběru je jeho zpracování v papírně společnosti Cardboard v Otrokovicích, dále se jedná o úpravu dotříděním na druhotnou surovinu. Zbývající papír je zpracováván mimo území kraje (papír upravený na druhotnou surovinu je předáván na další zpracování do papíren mimo ZLK - jiné kraje, zahraničí). Podrobně shrnuje produkci a nakládání s odpadním papírem z obalů Tabulka 14. Tabulka 14 Produkce a nakládání s papírem z tříděného sběru v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok Produkce [t] Produkce [ %] Produkce [kg/obyv.] Materiálové využití [t] Podíl materiálového využití [ %]

2009

2010

2011

2012

2013

39 541

49 068

41 559

45 497

33 973

100

100

100

100

100

67

84

71

78

58

17 654

24 307

26 437

28 698

14 206

44,6

49,5

63,6

63,1

41,8

84


Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %]

30

42

45

49

24

9

4

11

5

10

0

0

0

0

0


0

0

0

0

0

Skládkování [t] Podíl skládkování [ %]

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0


0

0

0

0

0

Spalování [t]

37

41

30

28

34

Podíl spalování [ %] Spalování [kg/obyv.]

0,1 0

0,1 0

0,1 0

0,1 0

0,1 0

Kompostování [t] Podíl kompostování [ %]

31 0,1

47 0,1

122 0,3

101 0,2

0 0

0

0

0

0

0


Součet produkce vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 28 110 tun odpadového papíru z tříděného sběru, dalších 5 864 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 33 973 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 15 330 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady ve výši 49 303 tun. Přes hranice ZK bylo v roce 2013 vyvezeno celkem 31 972 tun papíru z tříděného sběru odpadů. V roce 2013 byli největší producenti odpadu papíru z tříděného sběru město Zlín, město Uherské Hradiště a společnosti POKART spol. s r.o., Kaufland Česká republika v.o.s. a PARTR spol. s r.o. Dohromady těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 18 % z celého odpadového toku odpadního papíru. Graf 4 Vstupní toky produkce papíru z tříděného sběru do zpracování v Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

85


Významným způsobem nakládání s odpadovým papírem z tříděného sběru je jeho materiálové využití v papírně společnosti Cardboard s.r.o. Dále se jedná o úpravu dotříděním na druhotnou surovinu (zejména pod kódem R12) společnostmi SITA CZ a.s., Marius Pedersen a.s., RUMPOLD UHB, s.r.o. Dohromady tyto společnosti zpracovaly 33,5 % odpadního papíru. Zatím ovšem stále převažuje zpracování mimo kraj, zcela nepochybně na nějakou z forem TAP.

C.4.3.7

Plast z tříděného sběru

Dalším významným tokem mezi materiálově využitelnými složkami z tříděného sběru jsou plasty. Do tohoto odpadového proudu je zařazen plast ze skupiny 20 Katalogu odpadů a plastové obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (k.č. 20 01 39 a 15 01 02). Produkce plastů je v posledních letech ustálená na hodnotě kolem 10 000 t/rok. Jediným významným způsobem nakládání s plastem z tříděného sběru je jeho úprava na druhotnou surovinu, která v Zlínském kraji představuje cca 86 % vlastní produkce v roce 2013. Tabulka 15 Produkce a nakládání s plastem z tříděného sběru v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

9 966 100,0 %

10 841 100,0 %

11 481 100,0 %

10 747 100,0 %

9 976 100,0 %

17 7 072

19 9 795

20 8 097

18 7 643

17 8 639

71,0 %

90,4 %

70,5 %

71,1 %

86,6 %

12

17

14

13

15

0

0

0

6

170

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,1 %

1,7 %

0

0

0

0

0

128

47

14

8

20

1,3 %

0,4 %

0,1 %

0,1 %

0,2 %

0

0

0

0

0

35

49

60

57

63

0,3 %

0,5 %

0,5 %

0,5 %

0,6 %


0

0

0

0

0

Kompostování [t]

0

0

0

0

0

0,0 % 0

0,0 % 0

0,0 % 0

0,0 % 0

0,0 % 0

Produkce [t] Produkce [ %] Produkce [kg/obyv.] Materiálové využití [t] Podíl materiálového využití [ %] Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t] Podíl skládkování [ %] Skládkování [kg/obyv.] Spalování [t] Podíl spalování [ %]

Podíl kompostování [ %] Kompostování [kg/obyv.]

86


Plast upraven na druhotnou surovinu – slisované balíky jednodruhových nebo i směsných plastů – je předáván na další zpracování v rámci kraje, do jiných krajů a do zahraničí (Čína). Dále v kraji působí několik recyklačních společností, které zpracovávají tuto druhotnou surovinu např. na regranulát nebo výrobky z plastů. Součet produkce plastů z tříděného sběru vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci ZK přitom činil v roce 2013 celkem 8 998 tun odpadních plastů z tříděného sběru od občanů, dalších 978 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 9 976 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 5 972 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady ve výši 15 948 tun. Mimo kraj bylo v roce 2013 bez zpracování předáno celkem 7 134 tun odpadových plastů z tříděného sběru. V roce 2013 byli největší producenti plastového odpadu: JAMI, s.r.o., Barum Continental spol. s r.o., města Zlín, Uherské Hradiště a Kroměříž. Dohromady těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 17 % z celého odpadového toku plastů z tříděného sběru. Materiálové využití plastu z tříděného sběru je majoritním způsobem nakládání s těmito odpady v ZK. Jedná se zejména o jeho úpravu na dotřiďovacích linkách na druhotnou surovinu. Největším zpracovatelem jsou společnosti SITA CZ a.s. a RUMPOLD UHB, s.r.o. Dále jsou to recyklační společnosti REMAQ, s.r.o. (regranulát), NEOMA s.r.o. (drtě) a Puruplast, a.s. (výrobky z odpadních plastů). Dohromady těchto pět nejvýznamnějších zpracovatelů upravilo cca 43 % odpadního plastu. Graf 5 Vstupní toky produkce plastu z tříděného sběru do zpracování v Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

Významný podíl je opět předáván mimo kraj, přičemž by mohlo být evidentně zpracováno více plastů alespoň na regranulát.

C.4.3.8

Sklo z tříděného sběru

Do odpadového proudu je zařazeno sklo ze skupiny 20 Katalogu odpadů a skleněné obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (k.č. 20 01 02 a 15 01 07). Produkce odpadního skla je v posledních letech ustálená na hodnotě kolem 8 800 tun ročně. Vzhledem k tomu, že v kraji nejsou koncové

87


zpracovatelské kapacity – sklárny vyrábějící obalové sklo, je jediným významným způsobem nakládání se sklem jeho dotřídění a předání jako druhotné suroviny ke zpracování mimo kraj. Tabulka 16 Produkce a nakládání se sklem z tříděného sběru v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

7 555

11 312

9 261

7 807

8 237

100,0 % 13

100,0 % 19

100,0 % 16

100,0 % 13

100,0 % 14

1 210

2 087

2 832

2 078

3 025

16,0 %

18,5 %

30,6 %

26,6 %

36,7 %

2

4

5

4

5

0

0

0

0

12

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,1 %

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Podíl skládkování [ %] Skládkování [kg/obyv.]

0,0 % 0

0,0 % 0

0,0 % 0

0,0 % 0

0,0 % 0

Spalování [t] Podíl spalování [ %]

28 0,4 %

28 0,2 %

15 0,2 %

14 0,2 %

13 0,2 %


0

0

0

0

0

Kompostování [t]

0

0

0

0

0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0

0

0

0

0

Produkce [ %] Produkce [kg/obyv.] Materiálové využití [t] Podíl materiálového využití [ %] Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t]


Součet produkce skla z tříděného sběru vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci ZK přitom činil v roce 2013 celkem 7 269 tun odpadního skla z tříděného sběru, dalších 968 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 8 237 tun. Z jiných krajů převzaly oprávněné osoby 2 037 tun, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady ve výši 10 271 tun. Mimo kraj bylo v roce 2013 vyvezeno celkem 7 229 tun odpadového skla z tříděného sběru. Největšími producenty odpadového skla z tříděného sběru v roce 2013 jsou Sběrné suroviny UH, s.r.o. a města Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Rožnov pod Radhoštěm. Dohromady těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 30 % z celého odpadového toku skla.

88


Majoritním zpracovatelem odpadového skla jsou společnosti, které sklo dotřídí a dále předávají ke zpracování jako druhotnou surovinu do skláren mimo kraj, Jmenovitě se jedná o společnosti: Technické služby Zlín, s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o., Technické služby Vsetín, s.r.o., TS Valašské Meziříčí s.r.o. a Technické služby Otrokovice s.r.o. Dohromady tak těchto pět firem zpracovalo 33 % odpadního skla v ZK. V současné době je zaznamenán jeden projekt na využití odpadního skla k výrobě skleněné pěny, který je v době zpracování POH již 2 roky ve stadiu projednávání EIA. Předkladatelem je společnost OTR Recycling Staré Město a projekt má mít kapacitu 21 400 t odpadního skla ročně. Znamená to, že by plně pokryl veškerou produkci ZLK. Graf 6 Vstupní toky produkce skla z tříděného sběru do zpracování v Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

C.4.3.9

Kovy z tříděného sběru

Dalším samostatně posuzovaným tokem materiálově využitelných odpadů z tříděného sběru jsou kovy. Do odpadového proudu jsou zařazeny kovy ze skupiny 20 Katalogu odpadů a kovové obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (k.č. 20 01 40 a 15 01 04). Produkce tohoto toku je od roku 2010 ustálená na průměrné hodnotě cca 26 800 t/rok. Hodnota se může mírně změnit po roce 2015 v důsledku legalizačních opatření proti krádežím kovů fyzickými osobami. Součet produkce odpadních kovů vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci ZK přitom činil v roce 2013 celkem 23 379 tun odpadních kovů z tříděného sběru, dalších 290 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 23 397 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 786 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady ve výši 24 473 tun. Z tohoto množství bylo celkem 1 892 tun kovových odpadů v roce 2013 vyvezeno mimo Zlínský kraj.

89


Tabulka 17 Produkce a nakládání s kovy z tříděného sběru v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok Produkce [t] Produkce [ %] Produkce [kg/obyv.] Materiálové využití [t] Podíl materiálového využití [ %] Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t] Podíl skládkování [ %] Skládkování [kg/obyv.] Spalování [t] Podíl spalování [ %] Spalování [kg/obyv.] Kompostování [t] Podíl kompostování [ %] Kompostování [kg/obyv.]

2009 9 894

2010 24 608

2011 30 500

2012 28 701

2013 23 687

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

17

42

52

49

40

4 715

22 599

35 097

26 048

20 919

47,7 %

91,8 %

115,1 %

90,8 %

88,3 %

8

39

60

44

36

0

0

0

0

0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0

0

0

0

0

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0

0

0

0

0

19 0,2 %

17 0,1 %

24 0,1 %

18 0,1 %

11 0,0 %

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0

0

0

0

0

V roce 2013 byli největší producenti kovového odpadu: společnost TROJEK, a.s., město Zlín, KOVOSTEEL Recycling s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o. a Delkos , s.r.o. U všech těchto společností (vyjma města Zlína) se jedná o kovové odpady převzaté. Dohromady těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 79 % z celého odpadového toku kovů z tříděného sběru. Hlavním způsobem nakládání s odpadními kovy z tříděného sběru je jejich materiálové využití – předúprava (třídění, objemová úprava) pro další zpracování v hutích. V kraji se takto v jednotlivých letech upraví většina vyprodukovaných kovových odpadů z tříděného sběru. Největšími zpracovateli kovů jsou společnosti uvedené v předchozím odstavci. C.4.3.10 Obalové odpady Jako obalové odpady jsou uvažovány papírové, plastové, skleněné, kovové, textilní, kompozitní, dřevěné a směsné obaly z podskupiny 1501 Katalogu odpadů. Dále jsou do tohoto proudu počítány papír, plasty, sklo a kovy ze skupiny 20 Katalogu odpadů, ale přepočteny dle obsahu obalových složek

90


v těchto odpadech. Pro přepočet obsahu obalové složky byly použity Standardy složení KO a obalové složky, které každý rok vydává společnost EKO-KOM jako podklad pro výpočet odměn pro obce. Tabulka 18 Standardy složení KO a podílu obalové složky dle EKO-KOM

Název komodity

Podíl obalové složky

Papír

34 %

Plasty Sklo

77 % 99 %

Kovy

6%

V součtu je produkce obalových odpadů v ZK dlouhodobě stabilní a činí v průměru okolo 38 400 tun ročně. Vzhledem k nízkým zpracovatelským kapacitám pro některé druhy obalových materiálů (zejména sklo) v ZLK, je dlouhodobě množství zpracovaných odpadů nižší než vlastní produkce kraje, neboť dochází k vývozu obalových odpadů na zpracování do sousedních krajů. Do budoucna lze očekávat víceméně konstantní nebo spíše klesající produkci obalových odpadů. Tabulka 19 Produkce a nakládání s obalovými odpady v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

38 022

43 033

39 489

38 204

33 304

100,0 % 65

100,0 % 73

100,0 % 67

100,0 % 65

100,0 % 57

13 298

19 825

21 115

19 790

16 216

35,0 %

46,1 %

53,5 %

51,8 %

48,7 %

23

34

36

34

28

6

32

4

15

204

0,0 %

0,1 %

0,0 %

0,0 %

0,6 %

0

0

0

0

0

Skládkování [t]

2 805

2 644

2 712

2 340

2 454

Podíl skládkování [ %]

7,4 %

6,1 %

6,9 %

6,1 %

7,4 %

5

5

5

4

4

85 0,2 %

81 0,2 %

73 0,2 %

69 0,2 %

75 0,2 %

0

0

0

0

0

77

182

147

86

0

0,2 % 0

0,4 % 0

0,4 % 0

0,2 % 0

0,0 % 0

Produkce [t] Produkce [ %] Produkce [kg/obyv.] Materiálové využití [t] Podíl materiálového využití [ %] Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.]

Skládkování [kg/obyv.] Spalování [t] Podíl spalování [ %] Spalování [kg/obyv.] Kompostování [t] Podíl kompostování [ %] Kompostování [kg/obyv.]

91


Součet produkce obalových odpadů vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci ZLK přitom činil v roce 2013 celkem 29 066 tun obalových odpadů, dalších 4 237 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 33 303 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v ZLK dalších 13 148 tun (zejména papíru a skla) od producentů mimo ZLK, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého obalového odpadu dohromady 46 451 tun. Mimo kraj bylo v roce 2013 podle evidence vyvezeno celkem 26 053 tun obalových odpadů. Největším producentem obalových odpadů je statutární město Zlín (odpady od občanů), dále společnosti zabývající se výkupem druhotných surovin, zejména kovů (TROJEK, a.s., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o.) a město Uherské Hradiště. Největším zpracovatelem obalových odpadů jsou společnosti TROJEK, a.s., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o., SITA CZ a.s. a Technické služby Zlín, s.r.o. Graf 7 Vstupní toky produkce obalových odpadů do zpracování v Zlínském kraji a způsoby nakládání s obalovými odpady v roce 2013

C.4.3.11 Biologicky rozložitelné komunální odpady Vzhledem k tomu, že nejvýznamnější složkou BRKO (pozor na definici BRO!) je SKO, který tvoří 52 % až 58 % tohoto toku (pro výpočet produkce BRKO je do váženého součtu tohoto toku započteno 48 % produkovaného SKO (což odpovídá obsahu jeho biologicky rozložitelné složky v SKO), je trend produkce a nakládání s BRKO v období 2009-2013 částečně podobný trendu u SKO. Dále významně přispívají k produkci BRKO objemný odpad (k.č. 20 03 07) a biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků (k.č. 20 02 01). Produkce BRKO v ZLK v letech 2009–2012 byla poměrně stabilní, v roce 2013 došlo k mírnému poklesu. Ve sledovaném období se produkce BRKO pohybuje v průměru okolo 140 tis. t za rok. Součet produkce vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 118 572 tun BRKO, dalších 13 974 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 132 546 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 32 005 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a

92


převzatého odpadu dohromady ve výši 164 551 tun. Do jiných krajů bylo v roce 2013 vyvezeno celkem 59 702 tun BRKO. Tabulka 20 Produkce a nakládání s BRKO v letech 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

139 674

148 253

141 783

152 580

132 546

100 238

100 252

100 241

100 260

100 226

20 017

26 396

27 602

30 559

16 695

14,3

17,8

19,5

20,0

12,6

34

45

47

52

29

Energetické využití [t]

895

1 021

1 347

760

431

Podíl energetického využití [ %]

0,6

0,7

1,0

0,5

0,3

2

2

2

1

1

67 293

63 668

62 394

60 253

58 477


48,2

42,9

44,0

39,5

44,1


115

109

106

103

100

Spalování [t]

151

152

33

29

36

Podíl spalování [ %] Spalování [kg/obyv.]

0,1 0

0,1 0

0,0 0

0,0 0

0,0 0

7 924 5,7 14

10 348 7,0 18

11 090 7,8 19

12 216 8,0 21

16 237 12,3 28

Produkce [t] Produkce [ %] Produkce [kg/obyv.] Materiálové využití [t] Podíl materiálového využití [ %] Materiálové využití [kg/obyv.]

Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t]

Kompostování [t] Podíl kompostování [ %] Kompostování [kg/obyv.]

V roce 2013 bylo složení BRKO z jednotlivých odpadových druhů následující: 52,6 % BRKO tvořila biologicky rozložitelná složka SKO; dalších 29,4 % BRKO papír uvedený pod katalogovými čísly 15 01 01 a 20 01 01; 10,2 % biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků (k.č. 20 02 01); 6 % objemný odpad a ostatní složky BRKO činily pouze 1,8 % dohromady (z toho textil k.č. 20 01 10 a 20 01 11 pouze 0,2 %). Přestože dlouhodobě přetrvává snaha o omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů včetně BRKO, bylo v hodnoceném období 2009-2013 nejobvyklejší metodou jeho ukládání na skládky, zejména ve formě biologicky rozložitelné složky SKO a objemného odpadu (48,2 % v 2009 a 44,1 % v 2013). Tento trend je dán především tím, že ve Zlínském kraji není spalovna komunálních odpadů a SKO tak není energeticky využíváno. Nově postavené kompostárny dokázaly odklonit jen menší část BRKO (5,7 % v roce 2009 a 12,3 % v roce 2013), ale je potěšitelné, že množství BRKO využitého na kompostárnách roste.

93


K největším producentům BRKO patří města Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí a Otrokovice. Těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 23 % BRKO. Mezi největší zpracovatele BRKO kapacitně patří Technické služby Zlín, s.r.o. (2500 t/r), ., RUMPOLD UHB (6000 t/r), s.r.o., OTR Recycling s.r.o. Buchlovice (18000 t/r)). TS Holešov využívají téměř plnou kapacitu 1860 t/r. V tabulce využití kompostárenských kapacit v Přehledu zařízení je uvedena řada kompostáren s velmi nízkým kapacitním využitím. Joga Luhačovice s kapacitou 24 720 t/r ve Slavičíně vykazuje např. 4200 t/r, INPOST Mistřice není v provozu vůbec. Graf 8 Vstupní toky produkce BRKO do zpracování v ZK a způsoby nakládání s BRKO v roce 2013

I u této komodity je evidentní vysoký podíl předávaných odpadů mimo kraj. Prognóza produkce biologicky rozložitelných komunálních odpadů vychází z prognózy vývoje odpadového hospodářství obsažené v POH ČR pro období 2015–2024. Lze předpokládat, že dosavadní stagnační a nestabilní trend produkce BRKO se ustálí přibližně na hladině 130 000 tun BRKO ročně. Ze zdrojových tabulek v POH je vidět, že jde o mírně navýšenou extrapolaci dosavadního spíše klesajícího trendu, s potenciálem dalšího růstu. Graf 9 Dosavadní produkce BRKO a předpoklad jejího vývoje do roku 2024

Biologicky rozložitelný komunální odpad 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000

BRKO ZLK

60 000 40 000 20 000 0

94


Budoucí vývoj produkce a nakládání s BRKO ovlivní od roku 2015 zákonná povinnost obcí zavést systém separovaného sběru BRO, který může vést k nárůstu produkce BRKO, ale množství komunitních kompostáren vybudovaných v minulém období mohou v rámci prevence tento nárůst eliminovat (v případě komunitních kompostáren se totiž jedná o tzv. „prevenci vzniku odpadů“, v evidenci se toto BRO neuvádí).

C.4.3.12 Biologicky rozložitelné odpady Definice biologicky rozložitelných odpadů pro tok BRO byla převzata z přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a je proto nekompatibilní s definicí BRKO v předchozí podkapitole. Mezi hlavní rozdíly ve skupině č. 20 katalogu odpadů (komunální odpady) je nutné uvést zahrnutí odpadů ze septiků a žump (k.č. 20 03 04) do BRO oproti BRKO a naopak nezahrnutí SKO do BRO. Vzhledem k tomu, že oba zmíněné odpady SKO a BRKO jsou analyzovány jako samostatné odpadové toky, neměly by uvedené rozdíly vést k přílišné dezorientaci. Produkce BRO je ve Zlínském kraji dlouhodobě stabilní, ve sledovaném období vykazovala mírně klesající trend a pohybuje se v průměru okolo 139 tis. t za rok. Ani do budoucna nelze předpokládat výraznou změnu v produkci BRO, která by tak měla dlouhodobě zůstat ve stejném rozmezí hodnot. Součet produkce BRO vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 120 987 tun BRO, dalších 12 154 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci ZK, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 133 142 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 27 463 tun od producentů mimo ZK, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady ve výši 160 605 tun BRO. Mimo Zlínský kraj bylo v roce 2013 podle evidence předáno celkem 93 243 tun BRO. Vysvětlení stavu, kdy je majoritním způsobem nakládání s BRO materiálové využití je možné díky zahrnutí papíru a dřeva do toku BRO, stejně jako faktu, že stále ještě u některých zpracovatelů přetrvává nesprávná praxe vykazování kompostování pod kódem R3 namísto kódu N13. Kompostování zaujímá druhou pozici v nakládání za materiálovým využitím. Větší část BRO se zpracovává mimo ZLK. Podrobné celkové výsledky produkce a nakládání s BRO uvádí Tabulka 21.

95


Tabulka 21 Produkce a nakládání s BRO v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

140 759

146 993

138 982

134 582

133 142

100

100

100

100

100

240 50 454

251 44 865

237 47 505

230 40 661

227 33 796

35,8

30,5

34,2

30,2

25,4

86

77

81

69

58

2 458

2 168

2 397

1 070

966

1,7

1,5

1,7

0,8

0,7

4 12 393

4 11 588

4 10 080

2 9 512

2 8 315


8,8 21

7,9 20

7,3 17

7,1 16

6,2 14

Spalování [t]

252

364

569

523

989


0,2

0,2

0,4

0,4

0,7

0 17 733

1 19 046

1 22 647

1 25 613

2 29 173

12,6

13

16,3

19

21,9

30

33

39

44

50

Produkce [t] Produkce [ %] Produkce [kg/obyv.] Materiálové využití [t] Podíl materiálového využití [ %] Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t]

Spalování [kg/obyv.] Kompostování [t] Podíl kompostování [ %] Kompostování [kg/obyv.]

Graf 10 Vstupní toky produkce BRO do zpracování v ZK a způsoby nakládání s BRO v roce 2013

Budoucí vývoj produkce a nakládání s BRO ovlivní od roku 2015 zákonná povinnost obcí zavést systém separovaného sběru BRO, který může vést k nárůstu produkce BRO, ale množství komunitních kompostáren vybudovaných v minulém období mohou v rámci prevence tento nárůst eliminovat. Bylo by ovšem vhodné do budoucna sjednotit definice posledně uváděných dvou skupin, aby nedocházelo k matení úředníků ani původců těchto odpadů při jejich vykazování.

96


C.4.3.13 Výrobky s ukončenou životností V rámci kategorie výrobků s ukončenou životností jsou uvažovány 

odpadní elektrická a elektronická zařízení,



odpadní baterie a akumulátory,



vozidla s ukončenou životností (autovraky),



odpadní pneumatiky.

Elektrická a elektronická zařízení

Mezi odpady z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ, elektroodpady) patří zejména odpady ze zařízení, jejichž funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření proudu které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud. Jde tedy o příslušné odpady skupin 16 a 20 vyjma baterií a akumulátorů. OEEZ pocházející z domácností podléhají zpětnému odběru, který různou formou (odevzdáním použitých spotřebičů na sběrných dvorech obcí, v místě prodeje nebo do speciálních kontejnerů) organizují a spolufinancují kolektivní systémy. V současné době provozuje kolektivní systém OEEZ několik společností (např. ELEKTROWIN, ASEKOL, EKOLAMP, REMA, RETELA, OFO recycling a další). OEEZ předané do systémů zpětného odběru se v evidenci nevykazují. Následující tabulky a grafy tak znázorňují pouze OEEZ, které nebyly předány v rámci zpětného odběru. Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem až ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění. Produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení v Zlínském kraji roste až na hodnotu 6 165 t v roce 2013. Součet produkce OEEZ vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 6 040 tun odpadů z elektrických a elektronických zařízení, dalších 125 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 6 165 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 1 341 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého OEEZ dohromady 7 506 tun. Do jiných krajů bylo vyvezeno ke zpracování dalších 1 787 t OEEZ. Množství OEEZ předaných v rámci zpětného odběru není v databázi ISOH uvedeno. Analýza produkce a nakládání tak záleží na poskytnutí dat od provozovatelů kolektivních systémů. Podrobné získané informace o produkci a nakládání s OEEZ shrnuje následující tabulka.

97


Tabulka 22 Produkce a nakládání s OEEZ v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok Produkce [t]

2009 1 998

2010 2 949

2011 3 238

2012 3 573

2013 6 165

Produkce [ %]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

3

5

6

6

11

4 022

2 363

2 025

1 797

468

201,3 %

80,1 %

62,5 %

50,3 %

7,6 %

7

4

4

3

1

0

0

0

0

0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0

0

0

0

0

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0

0

0

0

0

52 2,6 %

81 2,8 %

81 2,5 %

35 1,0 %

20 0,3 %

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0

0

0

0

0

Produkce [kg/obyv.] Materiálové využití [t] Podíl materiálového využití [ %] Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t] Podíl skládkování [ %] Skládkování [kg/obyv.] Spalování [t] Podíl spalování [ %] Spalování [kg/obyv.] Kompostování [t] Podíl kompostování [ %] Kompostování [kg/obyv.]

Nejvýznamnějším způsobem nakládání s OEEZ v režimu odpadů je jejich materiálové využití. Množství materiálově využitých OEEZ v Zlínském kraji se mezi jednotlivými roky liší (postupně klesá), což je způsobeno postupným přesunutím kapacit do jiných krajů. Největší množství OEEZ zpracovaly společnosti STEELMET, s.r.o., RUMPOLD s.r.o., WEEE, a.s., AGM recykling s.r.o. a Českomoravská recyklační společnost s.r.o. Graf 11 Vstupní toky produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení do zpracování

98


Baterie a akumulátory

Baterie a akumulátory patří mezi hmotnostně nejméně významné toky mezi posuzovanými odpadovými toky. Svojí povahou (možnost způsobení požáru či exploze) a množstvím obsažených látek s nebezpečnými vlastnostmi (především těžké kovy, ale také žíravé látky) jsou ovšem z hlediska vlivů na ŽP významné a vhodné k podrobnějšímu sledování. Produkce odpadních baterií a akumulátorů je v dlouhodobém průměru ve Zlínském kraji poměrně stálá, mírně roste. Většina vyprodukovaného odpadu z baterií a akumulátorů směřuje ke zpracování mimo Zlínský kraj. Dlouhodobě je produkce odpadních baterií a akumulátorů v ZK zhruba stabilní, s růstovým trendem na uvedené pětileté časové řadě. Nejvýznamnější je z hlediska produkce odpad olověné akumulátory (k.č. 16 06 01). Výjimečně se vyskytuje odpad nikl-kadmiové baterie a akumulátory (k.č. 16 01 02) a odpady k.č. 20 01 33 a 20 01 34 (baterie a akumulátory, zařazené pod k.č. 16 06 01, 16 06 02 nebo 16 06 03) a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie a vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod k.č. 20 01 21 a 20 01 36). Vyhodnocení produkce odpadních baterií a akumulátorů je velmi silně ovlivněno zařazením baterií a akumulátorů do výrobků s ukončenou spotřebou, které podléhají zpětnému odběru – velká část produkce od občanů (vyjma olověných akumulátorů z automobilů, které je možné zpeněžit ve výkupnách kovů) je předávána v režimu zpětného odběru. Baterie a akumulátory předané do systémů zpětného odběru se v evidenci nevykazují. Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem až ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění. Ta jej pak vykazuje. Součet produkce vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 715 tun odpadu, dalších 30 t bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 745 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 114 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu, dohromady ve výši 1 023 tun. Na některé skupiny baterií se vztahuje zpětný odběr. Následující tabulky a grafy tak znázorňují pouze baterie a akumulátory, které nebyly předány v rámci zpětného odběru. Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem až ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění. V segmentu přenosných baterií, jejichž zpětný odběr zajišťuje především společnost ECOBAT, se v Zlínském kraji podařilo v roce 2014 sebrat 47,9 t použitých baterií. Na celorepublikovém výsledku se kraj podílel téměř 4,4 %.

99


Tabulka 23 Produkce a nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory v Zlínském kraji v období 2009–2013


2009 519

2010 553

2011 629

2012 689

2013 745

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

Produkce [kg/obyv.]

0,9

0,9

1,1

1,2

1,3

Materiálové využití [t] Podíl materiálového využití [ %]

8,8

2,7

0,3

0

1,6

1,7 %

0,5 %

0,0 %

0,0 %

0,2 %

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0

0

0

0

0

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0

0

0

0

0

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0,0 %

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0

0

0

0

0

Produkce [ %]

Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t] Podíl skládkování [ %] Skládkování [kg/obyv.] Spalování [t] Podíl spalování [ %] Spalování [kg/obyv.] Kompostování [t] Podíl kompostování [ %] Kompostování [kg/obyv.]

V roce 2013 byly největší producenti baterií a akumulátorů společnosti KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., QUINTAL DOG s.r.o., PARTR spol. s r.o., ŠROT GEBESHUBER s.r.o. a Sběrné suroviny UH, s.r.o. (všichni pod kódem nakládání BN30). Celkem těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 51 % baterií a akumulátorů v kraji. Baterie a akumulátory jsou na zpracování předávány mimo kraj. Mezi zpracovateli je významná pouze společnost Metalšrot Tlumačov a.s., která zpracovala baterie a akumulátory metodou R12 (předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11). Množství přenosných baterií a akumulátorů předaných v rámci zpětného odběru není v databázi ISOH uvedeno. Analýza produkce a nakládání tak záleží na poskytnutí dat od provozovatelů kolektivních systémů. Sběr v přepočtu na hlavu se pohybuje kolem 1-2 kg/os ročně.

100


Vozidla s ukončenou životností (autovraky)

Odpadový tok autovraků (k.č. 16 01 04) patří mezi hmotnostně málo významné, přesto zvláště sledované toky. V Zlínském kraji existuje síť autovrakovišť, které mají povolení ke sběru i demontáži autovraků. Nejčastějším způsobem nakládání je „zpracování autovraku“ (kód nakládání N9), který však dle metodiky MŽP není zohledněn do žádné ze skupin pro nakládání, je proto uveden samostatně v následujících tabulkách a grafech týkající se autovraků. Produkce odpadů autovraků se v Zlínském kraji týká především převzetím autovraků v rámci zpětného odběru vyřazených vozidel z různých druhů dopravy, a to včetně stavebních strojů nebo autobusů. Vykázaná produkce autovraků se v posledních letech pohybuje v průměru kolem 6 800 t/rok. Tabulka 24 Produkce a nakládání s autovraky v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

7 084 100 %

7 325 100 %

6 631 100 %

6 502 100 %

6 657 100 %

Produkce [kg/obyv.]

12,1

12,5

11,3

11,1

11,4

Materiálové využití [t]

0,0

0,0

207,0

0,0

0,0

Podíl materiálového využití [ %] Materiálové využití [kg/obyv.]

0,0 %

0,0 %

3,1 %

0,0 %

0,0 %

0,0

0,0

0,4

0,0

0,0

Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t]

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 0,0


0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 0,0


0,0 % 0,0

0,0 % 0,0

0,0 % 0,0

0,0 % 0,0

0,0 % 0,0

Zpracování autovraků [t]

11 100

10 371

8 626

15 336

13 572

156,7

141,6

130,1

235,8

203,9

19

18

15

26

23

Produkce [t] Produkce [ %]

Skládkování [kg/obyv.] Spalování [t] Podíl spalování [ %] Spalování [kg/obyv.] Kompostování [t]

Podíl zpracování autovraků [ %] Zpracování autovraků [kg/obyv.]

101


Součet produkce odpadů autovraků vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 6 568 tun odpadu, dalších 90 t bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 6 658 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 440 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 7 097 tun. Naproti tomu bylo vykázáno pouze 133 tun autovraků předaných do jiných krajů. V roce 2013 byly největší producenti autovraků (převzatých v režimu zpětného odběru kódem BN30) společnosti PARTR spol. s r.o., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., Metalšrot Tlumačov a.s., Roman Kamenec a Zdeněk Kubík. Celkem těchto pět největších producentů sebralo cca 55 % autovraků v kraji. Tito producenti v čele s Metalšrotem Tlumačov jsou zároveň největší zpracovatelé autovraků (kód nakládání N9). Největšími zpracovateli autovraků (kód nakládání N9) jsou Metalšrot Tlumačov a.s., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o. a PARTR spol. s r.o. V případě zpracování autovraků je třeba sledovat také toky jednotlivých výstupních komodit, kterými jsou například katalyzátory, elektronika, oleje a provozní kapaliny, odpadní plasty (polyuretan, polykarbonáty…) a textil z vnitřního vybavení, vícevrstvé sklo a také airbagy. Tyto komodity by se měly objevovat v dílčích tocích zmíněných odpadů včetně nebezpečných složek. Graf 12 Vstupní toky produkce autovraků do zpracování v Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

Proti předchozí většině grafů je zde viditelný odklon od předávání mimo kraj, mj. také proto, že se autovraky začínají stávat výnosnou komoditou.

Pneumatiky

Produkce odpadních pneumatik (k.č. 16 01 03) zaznamenala velký nárůst v roce 2011, v ostatních letech se produkce pohybovala v průměru na úrovni cca 5 700 t/rok.

102


Vzhledem k umístění zařízení na materiálové využití odpadních pneumatik v kraji je celkové nakládání např. v roce 2013 cca 4 x větší než je produkce kraje. Pneumatiky se do kraje ke zpracování dováží. Tabulka 25 Produkce a nakládání s odpadními pneumatikami v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

4 687,0

6 010,6

26 306,9

5 238,5

6 940,6

Produkce [ %] Produkce [kg/obyv.]

100 % 8,0

100 % 10,3

100 % 44,9

100 % 8,9

100 % 11,8


9 598,8

14 631,6

30 276,9

16 936,9

27 165,8

Podíl materiálového využití [ %]

204,8 %

243,4 %

115,1 %

323,3 %

391,4 %

16,4

25,0

51,6

28,9

46,3

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


0,0 % 0,0

0,0 % 0,0

0,0 % 0,0

0,0 % 0,0

0,0 % 0,0

Spalování [t] Podíl spalování [ %]

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %

0,0 0,0 %


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Kompostování [t]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Produkce [t]

Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t]


Součet produkce odpadních pneumatik vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 6 717 tun odpadních pneumatik, dalších 224 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 6 941 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 14 251 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 22 191 tun. Mimo kraj bylo v roce 2013 předáno celkem 3 541 tun odpadních pneumatik. V roce 2013 byly největší producenti pneumatik společnosti Barum Continental spol. s r.o., Vraník s.r.o., MITAS a.s., Continental HT Tyres, s.r.o. a Jiří Zedek. Celkem těchto pět největších producentů vyprodukovalo téměř 77 % odpadních pneumatik v kraji.

103


Majoritním způsobem nakládání je materiálové využití pneumatik (pod kódem nakládání R3) prováděné společností RPG Recycling, s.r.o. z Uherského Brodu, které odpovídá dlouhodobě několikanásobku vlastní produkce v kraji (v roce 2013 šlo např. o 373 % produkce). Jedná se o zpracování pneumatik na pryžový granulát, textil a ocelový kord. Graf 13 Vstupní toky produkce odpadních pneumatik do zpracování v Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

C.4.3.14 Stavební a demoliční odpady Hmotnostně nejvýznamnější složkou odpadů v ZK jsou stavební a demoliční odpady (skupina 17 v katalogu odpadů). Množství recyklačních kapacit v Zlínském kraji dlouhodobě pokrývá významnou část (někdy celou i více než celou) produkci tohoto odpadového toku v rámci kraje. Produkce stavebních a demoličních odpadů (SDO) od roku 2009 rostla z 366,7 tis. tun až na maximum 865,2 tis, tun v roce 2011. V roce 2012 došlo k jejímu poklesu na 527,7 tis. tun v souvislosti se zpomalením ekonomiky v důsledku finanční krize a omezení investičních aktivit. Objem stavební výroby rostl v roce 2013, je od tohoto roku patrný nárůst produkce stavebních odpadů, která zjevně poroste i v následujících letech. Lze proto očekávat další růst množství SDO nad hranici 800 000 tun ročně. Vysvětlením nárůstu produkce v roce 2011 může být problém v evidenci odpadů, kde nejsou podchyceny správně způsoby nakládání, nebo může jít o nedovolené praktiky. Dalším vysvětlením může být zvýšená produkce odpadů v souvislosti s realizací specifických zakázek v ZLK (rekultivace, sanace, dopravní stavby), v roce 2013. Součet produkce SDO vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 670 908 tun odpadu, dalších 60 767 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 731 676 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 267 578 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého SDO 999 253 t. Mimo Zlínský kraj bylo v roce 2013 vyvezeno celkem 348 736 tun SDO.

104


Tabulka 26 Produkce a nakládání se stavebními a demoličními odpady v Zlínském kraji v období 2009–2013


2009 366 724

2010 433 774

2011 865 272

2012 527 704

2013 731 676

Produkce [ %]

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

625

740

1 476

900

1 248

223 634

227 621

662 390

340 500

486 799

61,0 %

52,5 %

76,6 %

64,5 %

66,5 %

381

388

1 130

581

830

37

90

209

9

336

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0

0

0

0

1

8 526 2,3 %

10 128 2,3 %

8 940 1,0 %

8 975 1,7 %

8 490 1,2 %

15

17

15

15

14

379 0,1 %

343 0,1 %

1 229 0,1 %

2 455 0,5 %

1 946 0,3 %

1 410

1 4 233

2 758

4 12 103

3 9 775

0,1 %

1,0 %

0,1 %

2,3 %

1,3 %

1

7

1

21

17

Produkce [kg/obyv.] Materiálové využití [t] Podíl materiálového využití [ %] Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t] Podíl skládkování [ %] Skládkování [kg/obyv.] Spalování [t] Podíl spalování [ %] Spalování [kg/obyv.] Kompostování [t] Podíl kompostování [ %] Kompostování [kg/obyv.]

V roce 2013 byly největší producenti stavebních a demoličních odpadů společnosti Biosolid, s.r.o, Michlovský - stavební s.r.o., Purum s.r.o., PROMONT Uherské Hradiště s.r.o., PB SCOM s.r.o., IMOS Brno, a.s., PKS stavby a.s., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., REMEX CZ a.s. a PARTR spol. s r.o. Celkem těchto deset největších producentů vyprodukovalo cca 36 % stavebních a demoličních odpadů v kraji. Nejvýznamnějším způsobem nakládání se stavebními a demoličními odpady je jejich materiálové využití, které je však zkresleno tím, že se do materiálového využití započítává uložení odpadu v rámci terénních úprav a rekultivací. Největší množství stavebních odpadů takto využily společnosti OTR Recycling s.r.o., Kamenolom Žlutava s.r.o. a LAVASTA s.r.o. (119 966 t). Nejvýznamnějšími společnostmi, které provádějí recyklaci a znovuzískávání anorganických materiálů (kód nakládání BR5) jsou REMEX CZ a.s., EKOREMA recycling s.r.o., Zlínské cihelny s.r.o., OTR Recycling s.r.o., OPEN RE-ECO. s.r.o., DEPOZ, spol.s r.o., SLOVÁCKÁ TĚŽEBNÍ, s.r.o., RESTA DAKON s.r.o. a Mézl a Janíček s.r.o.. V roce 2013 zrecyklovaly 186 707 tun SDO. Celkem tito výše uvedení nejvýznamnější zpracovatelé SDO zpracovali cca 43,6 % SDO v ZLK.

105


Graf 14 Vstupní toky produkce stavebních a demoličních odpadů do zpracování v Zlínském kraji

V následující tabulce je uvedeno množství produkce a nakládání stavebními a demoličními odpady v jednotlivých ORP ZLK. Odtud je vidět, že největší produkce SDO na obyvatele v roce 2013 byla v ORP Uherské Hradiště (2 468 kg/obyv./rok) a nejmenší v ORP Luhačovice (232 kg/obyv./rok), přičemž krajský průměr činil 1 248 kg/obyv./rok v roce 2013. Množství jednotlivých způsobů nakládání s SDO v ORP je dáno množstvím na nakládání v zařízeních, která jsou v jednotlivých ORP provozována a nelze je vztahovat na skutečné nakládání s SDO v daném ORP, neboť to neumožňuje současná evidence odpadů. Tabulka 27 Produkce a nakládání s SDO v roce 2013 podle ORP

Energ. Obec s rozšířenou produkce produkce materiálové využití působností [t] [kg/obyv.] využití [t] [t] Bystřice Hostýnem

skládkov ání [t]

spalová komposto ní [t] vání [t]

pod 14 057

894

2 777

0

39

0

0

Holešov

17 919

833

11 988

0

0

0

0

Kroměříž

91 146

1 306

63 485

0

478

0

0

Luhačovice

4 403

232

8 885

0

229

0

0

Otrokovice

55 612

1 602

73 595

0

2 491

0

0

17 699

500

9 524

0

0

0

0

Uherské Hradiště

223 167

2 468

129 955

334

0

0

9 775

Uherský Brod

30 543

575

10 032

0

333

0

0

Valašské Klobouky 15 302

648

3 588

0

525

0

0

Rožnov Radhoštěm

pod

106



58 179

1 390

51 833

2

0

1 862

0

Vizovice

13 256

789

23 284

0

759

0

0

Vsetín

81 396

1 221

49 184

0

0

0

0

Zlín

108 998

1 099

48 668

0

3 636

84

0

Celkem

731 676

1 248

486 799

336

8 490

1 946

9 775

C.4.4

Vybrané odpady (podle části IV zákona)

V rámci vybraných kategorií odpadů, uvedených v části IV zákona o odpadech, jsou uvažovány 

odpady obsahující PCB,



odpadní oleje,



kaly z čistíren odpadních vod,



kaly ze septiků a žump,



odpady z azbestu.

C.4.4.1

Odpady obsahující PCB

Z hlediska nebezpečných vlastností jsou důležitým odpadovým tokem odpady polychlorovaných bifenylů a zařízení obsahující polychlorované bifenyly. Jedná se o nebezpečné odpady a jedná se následující katalogová čísla (k.č. 130101, 130301, 160109, 160209, 160210, 170902). Produkce odpadů s obsahem PCB v Zlínském kraji dlouhodobě pozvolna klesá, a to v závislosti na tom jak jsou postupně vyřazována zařízení obsahující PCB, viz následující tabulka. Produkce ještě v roce 2010 byla 4,5 t, v roce 2013 už jenom 1,3 t. Zde je ovšem třeba uvést, že do evidence jsou zadávány hmotnosti celých odpadních zařízení obsahujících PCB, kde skutečný obsah PCB je velmi nízkým podílem. Uváděná čísla nejsou tedy množstvím PCB! Součet produkce odpadů obsahující PCB vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 1,19 tun. Dalších 0,14 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 1,33 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 0,15 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 1,48 tun. Do jiných krajů bylo v roce 2013 předáno celkem 2,24 tun odpadů obsahujících PCB. Veškerý odpad s obsahem PCB je předáván do spaloven nebezpečných odpadů mimo kraj (SPOVO Ostrava).

107


C.4.4.2

Odpadní oleje

Odpadní oleje patří mezi odpadové toky, které mohou duplicitně procházet režimem zpětného odběru a režimem evidovaných odpadů. Jako u jediného toku se u odpadních olejů vyskytuje kód nakládání R9, který je zařazen do způsobu nakládání jiné odstranění odpadu. Produkce olejů je v posledních letech ustálená kolem 1 280 t/rok. Vzhledem ke zpracovatelským kapacitám na území kraje se odpadní olej do kraje dováží. Produkce odpadních olejů je v Zlínském kraji v režimu odpadů dlouhodobě stabilní, přičemž vykazuje mírný nárůst, který bude pravděpodobně pokračovat i v příštích letech. Tabulka 28 Produkce a nakládání s odpadními oleji v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

1 321,2

1 101,4

1 135,3

1 334,6

1 517,8

Produkce [ %]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Produkce [kg/obyv.]

2,3

1,9

1,9

2,3

2,6


1 970,5

4 862,9

3 702,5

3 103,7

5 382,1


149,1 %

441,5 %

326,1 %

232,6 %

354,6 %


3,4

8,3

6,3

5,3

9,2


0,4

0,0

0,0

0,0

0,0

Podíl energetického využití [ %]

0%

0%

0%

0%

0%


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Skládkování [t]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Spalování [t]

94,4

70,9

56,2

24,4

110,1


7,1 %

6,4 %

4,9 %

1,8 %

7,3 %

108



0,2

0,1

0,1

0,0

0,2

Kompostování [t]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Součet produkce vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 1 479 tun odpadu, dalších 39 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 1 518 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 4 511 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 6 029 tun. Mimo Zlínský kraj bylo v roce 2013 předáno celkem 2 061 tun odpadních olejů. V roce 2013 byly největší producenti odpadních olejů společnosti ČEPRAMO, s.r.o., DEZA, a.s., ENERGOINVESTMENT s.r.o. (kód nakládání BN30), Mitas, a.s. a Barum Continental spol. s r.o. Celkem těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 51 % odpadních olejů v kraji. Rozhodujícím způsobem nakládání s odpadními oleji je jejich materiálové využití (předúprava – kód R12 a Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů – kód R9). Největšími zpracovateli jsou společnosti ČEPRAMO, s.r.o., ENERGOINVESTMENT s.r.o. a FILTRATION TECHNOLOGY s.r.o. Graf 15 Vstupní toky produkce odpadních olejů do zpracování v Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

C.4.4.3

Kaly z čistíren odpadních vod

Dalším sledovaným tokem jsou kaly z čistíren komunálních odpadních vod (k.č. 19 08 05), jejichž produkce se pohybuje řádově v desítkách tisíc tun ročně a které jsou zpracovávány kompostováním nebo použity na zemědělské půdě. Stejně jako kaly ze septiků a žump (k.č. 20 03 04) jsou kaly z čistíren odpadních vod (ČOV) špatně uchopitelné z pohledu evidence, neboť obsahují různý podíl vody ( % sušiny), kdy v průběhu nakládání dochází k zahuštění sušiny a někdy až několikanásobnému

109


snížení hmotnosti kalu. Tento fakt dobře vysvětluje disproporci pozorovatelnou mezi vyprodukovaným a zpracovaným množstvím kalů. Současně je třeba vzít v úvahu, že na čov se zpracovává obvykle řada kalů ze septiků a žump, které se tak stávají naprosto nebilancovatelnými, jestliže projdou například metanizací v ČOV nebo BPS. Produkce kalů z čistíren komunálních odpadních vod je dlouhodobě poměrně stabilní, ve sledovaném období v průměru kolem 39 000 t/rok. Tabulka 29 Produkce a nakládání s kaly z čistíren odpadních vod v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

37 177,5

35 250,5

42 010,8

39 756,0

42 366,0

Produkce [ %]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Produkce [kg/obyv.]

63,4

60,1

71,7

67,8

72,3


14 503,8

4 335,5

6 373,0

1 338,5

10 989,5

Podíl materiálového využití 39,0 % [ %]

12,3 %

15,2 %

3,4 %

25,9 %

Materiálové [kg/obyv.]

7,4

10,9

2,3

18,7

0

0

0

0

Podíl energetického využití 0,0 % [ %]

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

Energetické [kg/obyv.]

využití 0

0

0

0

0

Skládkování [t]

0

0

3,9

0

0


0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %


0

0

0

0

0

Spalování [t]

0

0

315,0

244,7

742,9


0,0 %

0,0 %

0,7 %

0,6 %

1,8 %


0

0

0,5

0,4

1,3

Kompostování [t]

2 293,7

2 991,5

5 073,1

8 077,4

7 544,7

využití 24,7


0

110



6,2 %

8,5 %

12,1 %

20,3 %

17,8 %


3,9

5,1

8,7

13,8

12,9

Součet produkce s kalů z čistíren odpadních vod vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 42 278 tun odpadu, dalších 89 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 42 366 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 1 808 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 44 174 tun. V roce 2013 bylo rovněž celkem 45 454 tun kalů z čistíren odpadních vod předáno mimo Zlínský kraj. V roce 2013 byly největší producenti kalů z ČOV společnosti TOMA, a.s., Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s., MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. a Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s.. Celkem těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 95 % kalů z ČOV v kraji. Dalšími producenty jsou především města a obce, které si ČOV provozují samy. Největšími zpracovateli kalů z ČOV jsou ve Zlínském kraji společnosti RUMPOLD UHB, s.r.o. (použití na zemědělské půdě), OTR Recycling s.r.o. (kompostování), BioWaste s.r.o. (použití na zemědělské půdě), JOGA LUHAČOVICE, s.r.o. (kompostování) a AGRODRUŽSTVO MORKOVICE (použití na zemědělské půdě). Z větší části jsou však kaly předány mimo kraj, což je poměrně velká rarita. Graf 16 Vstupní toky produkce kalů z čistíren odpadních vod do zpracování v Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

C.4.4.4

Kaly ze septiků a žump

Kaly ze septiků a žump (k.č. 20 03 04) se svojí strukturou podobají kalům z čistíren komunálních odpadních vod. Na základě analýzy největších producentů a vzhledem k obrovské disproporci mezi vykázanou produkcí a nakládáním, lze konstatovat, že se u většiny producentů jedná o odpadní splaškovou vodu. Odpadní voda však není odpadem. Producenti ji předávají společnostem, které ji jako odpadní vodu odvezou na ČOV. Většina ČOV není zařízením pro nakládání s odpady. Producenti tohoto odpadů tak zaměňují kal za odpadní vodu a do evidence odpadů tak tento odpad zařazují

111


chybně. Evidovaná produkce kalů ze septiků a žump je od roku 2011 prováděna dle zvyklostí a je proto víceméně stabilní ve výši průměrně 2 300 tun ročně. Podrobný formální přehled o produkci a nakládání s kaly ze septiků a žump v Zlínském kraji v období 2009–2013 je uveden v následující tabulceTabulka 30: Tabulka 30 Produkce a nakládání s kaly ze septiků a žump v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

4 053,5

4 624,5

2 492,2

2 162,9

2 168,1

Produkce [ %]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Produkce [kg/obyv.]

6,9

7,9

4,3

3,7

3,7


162,0

350,5

180,0

28,0

12,0

Podíl materiálového využití 4,0 % [ %]

7,6 %

7,2 %

1,3 %

0,6 %

Materiálové [kg/obyv.]

využití 0,3

0,6

0,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Podíl energetického využití 0,0 % [ %]

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

Energetické [kg/obyv.]

využití 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Skládkování [t]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Spalování [t]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Kompostování [t]

0,0

499,1

395,5

242,1

252,0


0,0 %

10,8 %

15,9 %

11,2 %

11,6 %


0,0

0,9

0,7

0,4

0,4


112


Součet produkce vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje činil v roce 2013 celkem 1875 tun odpadu, dalších 293 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 2 168 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 805 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 2 973 tun. Přestože bylo do jiných krajů v roce 2013 vyvezeno celkem 69 tun kalů ze septiků a žump, je v datech dobře patrná disproporce na straně dovozu a produkce a na straně nakládání a vývozu. Jak je výše uvedeno, tento rozdíl je způsoben nakládáním s odpadní vodou (chybně vykázanou jako kaly), která je navážena do vstupních jímek čistíren odpadních vod, kde jsou smíseny se splaškovými vodami a dále je s nimi nakládáno jako s odpadní vodou mimo režim odpadů. Největší producenti kalů ze septiků a jímek jsou v roce 2013 Ministerstvo vnitra, společnosti Porr a.s., A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o., RUSAVAK s.r.o. a Českomoravský štěrk, a.s.. Celkem těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 55 % kalů ze septiků a jímek v kraji. Z hlediska nakládání jsou největšími zpracovateli kalů ze septiků a žump společnosti TOMA, a.s. (biologická úprava), .A.S.A. skládka Bystřice (kompostování) a RUSAVAK s.r.o. (fyzikálně-chemická úprava). Vzhledem k tomu, že se v mnoha případech jedná při nakládání o odpadní vodu, je běžnou praxí předávání kalů na příjem čistíren odpadních vod (které nejsou zařízením pro nakládání s odpady). Zde jsou čištěny mimo režim odpadů, resp. stávají se po přečištění součástí odpadového toku kalů z čistíren odpadních vod (k.č. 19 08 05). Krom toho je třeba uvést, že řada producentů zejména na venkově se zbavuje odpadů ze septiků a žump zcela nelegální cestou, takže celá evidence této komodity je (nejen ve ZLK) jen velmi přibližná.

C.4.4.5

Odpady s obsahem azbestu

Dalším z hlediska nebezpečných vlastností důležitým odpadovým tokem jsou odpady s obsahem azbestu, které mohou vykazovat nebezpečné vlastnosti, především karcinogenitu. Azbest je prokázaný lidský karcinogen, azbestová vlákna působí azbestózu a rakovinu dýchacího a trávicího traktu. Odpady obsahující azbest jsou tedy dle katalogu zařazeny mezi nebezpečné odpady (k.č. 06 07 01, 06 13 04, 10 13 09, 16 01 11, 16 02 12, 17 06 01 a 17 06 05). Hlavním zdrojem jsou odpady ze stavebnictví, demoliční odpady, těsnění, tepelná a elektrická izolace. Skutečností ovšem je, že toto působení asbestu je specifické jen v případě, že se jedná o některý z druhů asbestu, že je s ním nakládáno tak, že se uvolňuje prach a že toto působení je po delší dobu, například v kategorii zaměstnanců. Běžně produkovaný odpad typu „Eternit“ za běžného zacházení žádnou toxicitu nevykazuje, což bylo prokázáno na řadě studií v posledních letech a také se neprojevilo žádné působení například tam, kde bylo položeno vodovodní asbestocementové potrubí

113


používané řadu desetiletí. nevhodné vlastnosti mohou ovšem vykazovat některé specifické výrobky, jako je těsnicí nebo izolační vlna. Produkce odpadů s obsahem azbestu v Zlínském kraji se pohybuje průměrně okolo 1000 t ročně, viz následující tabulka, a kolísá podle množství probíhajících demoličních prací v objektech obsahujících azbest. Jedná se obvykle o střešní eternit nebo o eternitové šablony užívané ke krytí svislých štítových zdí v horských objektech, kde jinak vykazují až do jejich demolic nebo přestaveb neocenitelné služby. Asbestová vlna se užívala jako výborná izolace v prvních letech výstavby objektů typu „KORD“ sloužících někdy jako školy a školky či administrativní budovy. Odsud může pocházet hlavní podíl asbestu v odpadech. Tabulka 31 Produkce a nakládání s odpady obsahujícími azbest Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

927,3

937,0

1 146,5

1 240,0

1 043,8

Produkce [ %]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Produkce [kg/obyv.]

1,6

1,6

2,0

2,1

1,8


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

231,6

328,3

206,9

281,3

441,3

25,0 %

35,0 %

18,0 %

22,7 %

42,3 %


0,4

0,6

0,4

0,5

0,8

Spalování [t]

1,6

0,7

1,1

3,0

0,1

0,2 %

0,1 %

0,1 %

0,2 %

0,0 %


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Kompostování [t]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


Podíl energetického využití [ %] Energetické využití [kg/obyv.] Skládkování [t] Podíl skládkování [ %]



114


Součet produkce odpadů obsahující azbest vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 904 tun odpadů s obsahem azbestu, dalších 140 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 1 044 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 248 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 1 292 tun. Do jiných krajů bylo v roce 2013 předáno celkem 822 tun odpadů obsahujících azbest. V roce 2013 byli největšími producenty odpadů s obsahem azbestu město Rožnov pod Radhoštěm, společnosti Technické služby Zlín, s.r.o., SV - Stav, s.r.o., TUFÍR, spol. s r.o. a SITA CZ a.s. Celkem těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 26 % odpadů s obsahem azbestu v kraji. Jediným způsobem nakládání s odpady s obsahem azbestu, vyjma zcela marginálního energetického využití (pravděpodobně omylem ve výši jednotek tun ročně, asbest je zcela nehořlavý), je v Zlínském kraji skládkování na příslušně zabezpečených skládkách podle hygienických směrnic. Větší část odpadů byla předána na skládkování mimo kraj.

C.4.5

Odpady ze zdravotnické a veterinární péče

Odpady ze zdravotnické a veterinární péče zahrnují celou skupinu 18 Katalogu odpadů. Jedná se o širokou škálu odpadů od chemikálií, léčiv, přes kontaminované materiály až po části těl. Hlavním zdrojem odpadu jsou nemocnice, léčebny a další lékařská zařízení, sociální zařízení, výzkumné ústavy a vysoké školy. Většinou se jedná o nebezpečné odpady v souvislosti s jejich infekčností a toxicitou. Produkce odpadů ze zdravotnické a veterinární péče je v Zlínském kraji stabilní nad kolem 1100 t ročně, tento trend předpokládáme, že bude s největší pravděpodobností pokračovat i v příštích letech. Pro nakládání s odpady ze zdravotní péče a veterány jsou vypracovány speciální předpisy pro jejich sběr a transport a také pro jejich zneškodnění. Za nejbezpečnější se pokládají především speciální spalovny, které jsou prakticky v každém kraji a měly by zvládat veškerou produkci tohoto typu odpadu. Běžným typem je Hoval-Schiestl z poloviny devadesátých let, ten ovšem již dnes vyžaduje modernizace a rekonstrukce. Ve Zlínském kraji by měla zvládat odpady tohoto typu krom spalovny v nemocnici Uherské Hradiště kapacitně i technologicky také připravovaná spalovna ZEVO Chropyně. Součet produkce vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 2 036 tun odpadu, dalších 135 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 2 172 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 445 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého

115


odpadu dohromady 2 617 tun. Do jiných krajů bylo v roce 2013 z tohoto množství předáno celkem 1 018 tun odpadů ze zdravotnické a veterinární péče. Tabulka 32 Produkce a nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče v Zlínském kraji v období 2009–2013

Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

1 911,8

2 079,6

2 081,3

2 264,6

2 171,5

Produkce [ %]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Produkce [kg/obyv.]

3,3

3,5

3,5

3,9

3,7


0,0

0,3

0,0

0,0

0,7

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

280,3

278,7

328,7

326,9

338,1

14,7 %

13,4 %

15,8 %

14,4 %

15,6 %


0,5

0,5

0,6

0,6

0,6

Skládkování [t]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Spalování [t]

1 544,4

1 623,7

1 541,0

2 347,0

2 186,8


80,8 %

78,1 %

74,0 %

103,6 %

100,7 %


2,6

2,8

2,6

4,0

3,7

Kompostování [t]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Podíl materiálového využití [ %] Materiálové využití [kg/obyv.] Energetické využití [t] Podíl energetického využití [ %]



Největší producenti odpadů ze zdravotnictví jsou Krajská nemocnice T. Bati, Uherskohradišťská nemocnice, Sociální služby Uherské Hradiště, Sociální služby Vsetín a Sociální služby města Kroměříže. Celkem těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 56 % odpadů ze zdravotnictví v kraji. Rozhodujícím způsobem nakládání je zneškodnění těchto odpadů spalováním ve spalovnách nebezpečných odpadů. Největším zpracovatelem těchto odpadů je SITA CZ a.s. a Uherskohradišťská nemocnice a.s., která tyto odpady energeticky využívá ve své spalovně. Část zdravotnických odpadů je rovněž zpracovávána mimo kraj.

116


Spalovna společnosti DESTRA Co., spol. s r.o. je od roku 2009 mimo provoz, v procesu schvalování EIA, záměrem je navýšení spalované kapacity na 6000 t/ rok. Znamená to, že kapacita ZEVO DESTRA Chropyně by měla pokrýt celou potřebu produkce ZLK. Pokud bude zapotřebí provést opravu nebo rekonstrukci spalovny v UH nemocnici, je schopna plně převzít její kapacitu za podmínky, že bude vydáno kladné stanovisko v procesu EIA, ten probíhá již od roku 2010 a 9.4.2015 proběhlo již i opakované veřejné projednání s dobrým výsledkem, Stanovisko MŽP zatím nebylo vydáno. Tabulka 33: Spalovny nebezpečného odpadu

Identifikační kód

IČ

CZ00319

60709286

DESTRA Co., spol. s r.o. Spalovna průmyslového odpadu Chropyně

Komenského 75

768 11

Chropyně

2 250 změna na 6000

CZZ00678

00011835

DEZA, a.s., spalovna průmyslových odpadů

Masarykova 753

757 28


10 000 pouze vlastní pastovité

CZZ00528

25638955

SITA CZ a.s.

areál ZPS a.s., Malenovice, Třída 3. května

765 02

Zlín

CZZ00642

27660915

Uherskohradišťská nemocnice a.s.

J.E. Purkyně 365

686 68

Uherské Hradiště

Provozovatel

Ulice

PSČ

Obec

Kapacita (t/rok)

4 700

350

117


D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ D.1 Ochrana ovzduší Existující zařízení v naprosté většině vyhovují požadavkům legislativy, problém může nastat jen v případě požáru (Remiva Chropyně, produkce toxických zplodin při požáru skladu zpracování plastů) nebo v případě špatného krytí povrchu skládky při nedodržení technologie skládkování. Sekundárně negativní vliv může mít nadměrná přeprava odpadů, pokud nebudou zpracovávány v místě co nejblíže původci. V případě doporučeného svozu odpadů ze sběrných center po železnici je možno konstatovat významně pozitivní vliv a snížení prašnosti silnic. Aplikací bioplynových stanic na zpracování především prasečí kejdy dochází při termofilní metanizaci k významnému snížení zápachu a především jeho kvalitativní změně, což jistě ocení občané z míst dotčených aplikací surové kejdy. Stížnosti na aplikaci surové zapáchající kejdy se objevují pravidelně, naposledy byly zaznamenány i ne serveru Starého Města u UH. . Předložená Koncepce respektuje požadavky zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a nevykazuje žádné negativní vlivy na problematiku ochrany ovzduší ani na veřejné zdraví.

D.2 Ochrana vod Veškerá zařízení pro nakládání s odpady jsou a budou vždy posuzována z hlediska ochrany vod včetně ochrany před povodněmi. Zařízení pro nakládání s N odpady jsou a budou vždy umístěna tak, aby byly splněny zájmy ochrany podzemních i povrchových vod i zajištění před povodněmi. Odpadní vody jsou čištěny vyhovujícím způsobem. Předložená Koncepce respektuje požadavky zákona 254/2001 Sb. o vodách a nevykazuje žádné negativní vlivy na problematiku ochrany vod.

D.3 Odpady Existující i uvažovaná zařízení musí zcela jednoznačně vyhovovat požadavkům zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Pro některé komodity je možno navrhnout doporučení k realizaci ve schvalovaném POH:

118


Odpady celkem Z hlediska dalšího směřování je nutné některé oblasti odpadového hospodářství v ZLK upravit a dobudovat v souladu s posílením principu posunu k vyšším stupňům hierarchie nakládání s odpady (zejména oblast prevence vzniku odpadů, recyklace a využívání odpadů, včetně posílení energetického využívání odpadů). Nejvíce odpadu vzniklo v roce 2013 ve skupině 17 „Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)“ (57 %), následovanou skupinou 20 „Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru“ (21 %) Komunální odpady Současný trend nakládání s odpady v ZLK celkově odpovídá hierarchii nakládání s odpady, nicméně v oblasti nakládání s komunálními odpady je třeba právě prostřednictvím POH zlepšit stav odpovídajícímu této hierarchii. Při současné produkci KO okolo 286 tisíc tun ročně je stále velký prostor pro navýšení kapacit zařízení pro materiálové a energetické využívání KO. Ukládání velkého podílu KO (47,4 % v roce 2013) na skládky je dlouhodobě nežádoucí a proto jeho odklon z odstraňování na skládkách směrem k jeho využití (materiálovému i energetickému) je velmi důležitý, neboť z prognózy vývoje produkce KO vyplývá pouze její mírný pokles o necelých 7 tisíc tun. Je potřeba pokračovat v zahušťování a optimalizaci sítě sběrných dvorů a jejich dovybavení prostředky na úpravu především objemných odpadů. Směsný komunální odpad Je nutno přijmout zásadní opatření, aby do roku 2024 bylo veškeré množství SKO odkloněno z jeho odstranění na skládkách. Jako environmentálně přijatelný způsob pro využití zbytkového SKO (po vytřídění materiálově využitelných složek) se v ZLK jeví energetické využití SKO v zařízeních k tomu určených. Je možno doporučit koncepci dvou nebo více menších zařízení typu ZEVO s kogeneračními nebo trigeneračními jednotkami, která by dodávala do sítě adsorbovatelné množství tepla k využití v domácnostech nebo průmyslu do svého okolí. Pro dislokaci těchto zařízení by měla být v co nejkratší době zpracována studie. Z dalších zařízení, která bude v souvislosti s energetickým využitím SKO nutné dobudovat a modernizovat je síť překladišť a vytvoření environmentálně přijatelnějšího systému logistiky přepravy SKO na tato zařízení (např. s využitím železnice, kontejnerové přepravy apod.). Materiálově využitelné KO

119


Pro rozvoj systému sběru a svozu platí u MVO a obalových materiálů stejné závěry, které jsou uvedené v kapitole ke komunálním odpadům. Je potřeba pokračovat v zahušťování a optimalizaci sítě sběrných dvorů a jejich dovybavení... Stavební a demoliční odpad Existuje značný prostor pro rozšíření recyklace, a to jak důsledným dodržováním platné legislativy, tak i další podporou vědy a výzkumu ve výrobě a využití recyklovaného kameniva. Z recyklovatelných stavebních odpadů (beton, cihly, asfalt, a jejich směsi) by měly být v maximální míře vyráběny recykláty případně jiné výrobky. Za nezbytné je třeba věnovat při výběru technologie a stanovení provozních podmínek pozornost ochraně před zvyšováním prašnosti a rovněž produkci hluku a vibrací, zařízení nelze umisťovat do blízkosti obytných oblastí. Mobilní drticí a třídicí linky musí být rovněž za provozu umístěny mimo obytné území a v dostatečné vzdálenosti od nejbližších budov. Třídění, zpětný odběr K dosažení tohoto cíle bude nutné se zaměřit na informační kampaně a motivaci konečných uživatelů ke správnému nakládání s odpady. Informační kampaň na třídění je třeba zaměřit již na základní a mateřské školy a využít zpětné vazby dětí vůči rodičům. Ostatní nakládání s odpady včetně nebezpečných V případě dodržení běžných zásad uvedených v příslušných prováděcích předpisech nehrozí nebezpečí negativních vlivů zařízení nebo technologií na životní prostředí nebo zdraví lidí. V případě novelizace zákona nebo jeho nahrazení novými aktuálními předpisy bude Koncepce aktualizována. Předložená Koncepce respektuje požadavky zákona 185/2001 Sb. o odpadech a nevykazuje žádné negativní vlivy na problematiku ochrany životního prostředí ani na veřejné zdraví.

D.4 Ochrana přírody a krajiny Předložená koncepce respektuje platné předpisy na úseku ochrany přírody. Nevykazuje žádné negativní vlivy na konkrétní chráněné lokality ani na velkoplošná chráněná území. Nevyžaduje se zábor zemědělské půdy ani pozemků určených k funkci lesa, ani není předložen žádný kolizní záměr z tohoto pohledu. Koncepce nepřináší žádný záměr ovlivňující negativně krajinný ráz. Předložená Koncepce respektuje požadavky zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a nevykazuje žádné negativní vlivy na problematiku ochrany přírody a krajiny.

120


D.5 Ochrana před hlukem, vibracemi a radioaktivním zářením Předložená koncepce neuvádí žádný nový zdroj hluku nebo vibrací a nepočítá s aplikací zdrojů ionizujícího i neionizujícího záření. Dosavadní vyhovující stav zůstane zachován. Ochrana obyvatelstva před nadměrným působením hluku a vibrací z dopravy není zvláště řešena, avšak vycházejíce ze zásad na účelnou a efektivní dopravu odpadů na co nejkratší vzdálenosti nedojde ke zhoršení dosavadního stavu, i když působení vozidel převážejících odpady nelze vyloučit. V případě nových záměrů posuzovaných v procesu EIA budou zohledněny i hlukové parametry. Doporučená koncepce svozu odpadů po železnici do ZEVO by měla být progresivním řešením. Realizovaná opatření budou respektovat požadavky vládního nařízení o ochraně před hlukem a vibracemi. Nedojde k ohrožení nebo poškození zájmů veřejného zdraví chráněných podle zákona. č. 258/2000 Sb. o veřejném zdraví.

D.6 Ochrana kulturního dědictví a sociálních vlivů Aplikací POH nedojde k narušení sdílených hodnot kulturního a společenského dědictví. Nejsou plánována žádná stavební díla v archeologicky exponovaných oblastech. Předložená Koncepce respektuje požadavky zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a nevykazuje žádné negativní vlivy na problematiku ochrany přírody a krajiny.

121


E DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1 Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky Do vlivů Koncepce přesahujcí hranice by bylo možno zahrnout pouze vlivy přeshraniční přepravy odpadů na/ze Slovenska, které ovšem podléhají regulaci MŽP a v dopadech na ŽP ZLK se mohou projevit jen neměřitelným příspěvkem v imisích. Podíl v samotné dopravě z hlediska roční tonáže je zanedbatelný. Kraj své odpady na Slovensko nevyváží ani je ze Slovenska nepřijímá. Se změnou stávajícího stavu v působení přeshraničních vlivů se v Koncepci nepočítá. Vlivy mimo území ČR se nepředpokládají. Koncepci není nutno projednávat v režimu přeshraničních dopadů.

E.2 Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Pro toto hodnocení byly použity oficiální dokumenty Zlínského kraje, včetně předaných mapových a tabulkových podkladů.

E.3 Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví V Koncepci nejsou samostatně hodnoceny staré zátěže životního prostředí. je třeba vzít v úvahu, že tyto zátěže existují, jsou zmapována budou postupně likvidovány způsobem, který je v souladu s platnými předpisy na ochranu životního prostředí. Je třeba zmínit informaci o existenci staré radioaktivní zátěže na zkušební střelnici ve Slavičíně, kde se zkoušely počátkem 70.let min.století také střely s uranovým pláště (tzv. DU munice), které pak byly ale zastaveny. O současném stavu této zátěže se nepodařilo získat podrobnější informace. Kromě toho vznikla další „nová“ zátěž produkující nebezpečný odpad po požáru a výbuchu muničních skladů ve Vrběticích na přelomu roku 2014/2015. Tato záležitost je dosud předmětem krizového řízení a je třeba počítat se zvláštním režimem specifických odpadů a činností v místě. Existující zbytky charakteru demoličního odpadu budou řešeny jako zvláštní případ.

E.4 Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Stanovisko bude vydáno dle potřeby v průběhu projednání konceptu Oznámení.

122


F ZÁVĚR Z hlediska oznamované koncepce jako dokumentu nelze očekávat vznik přímých bezprostředních vlivů na životní prostředí a veřejné kraje včetně jeho chráněných oblastí. POH ZLK vytváří na základě POH ČR a analýzy současného stavu a dosavadního vývoje odpadového hospodářství kraje koncepční a organizační předpoklady pro správnou funkci odpadového hospodářství v rámci kraje a vytváří tak předpoklady pro ovlivňování způsobu nakládání s odpady směrem, který je v souladu s požadavky kraje i celé České republiky. Z toho lze vyvodit, že vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, které lze očekávat z realizace konkrétních činností a projektů koncepčně stanovených POH, budou směřovat ke zlepšení životního prostředí přinejmenším v oblasti odpadů. Předmětem POH jako koncepce není formulace konkrétní přípravy záměru konkrétních investičních akcí, jejichž realizace by měla přímý bezprostřední vliv na jakoukoli dotčenou lokalitu POH ZLK vytváří pro tuto činnost koncepční a organizační předpoklady. Hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví pak bude pro jednotlivé příslušné záměry předkládané konkrétním oznamovatelem předmětem řízení podle příslušných zákonů (zákon o posuzování vlivů, stavební zákon atd.). Tam potom bude možno hodnotit konkrétní možné vlivy oznamovaných záměrů na životní prostředí. Výsledné hodnocení vlivů POH ZLK na ŽP a veřejné zdraví je ve svém výsledku pozitivní a doporučuje uvedený plán k přijetí s tím, že jsou doporučena opatření k jeho realizaci. Přijetím a realizací POH Zlínského kraje nedojde ke zhoršení parametrů životního prostředí kraje, naopak, v řadě položek se životní prostředí zlepší, což je hlavním úkolem POH ZLK. Datum zpracování oznámení koncepce 31.5.2015 Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce Ing. Jiří Klicpera CSc., Gočárova 615, 533 41 Lázně Bohdaneč, tel 466 921 106 a 602 649 164 , E-mail [email protected]

Podpis oprávněného zástupce předkladatele

Ing. Jiří Klicpera PhD oprávněná osoba

Jiří Klicpera

Digitálně podepsal Jiří Klicpera DN: c=CZ, cn=Jiří Klicpera Datum: 2015.05.31 23:26:36 +02'00'

123


G POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE [1] Sbírka zákonů a nařízení ČR. [2] Podklady předané Krajským úřadem ve Zlíně v květnu 2015 [3] Archivní dokumentace uložená v sídle firmy v Praze, [4] http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr [5] https://www.ispop.cz/magnoliaPublic/cenia-project/uvod.html [6] www.seznam/mapy.cz [7] Osobní konzultace s referenty na úřadech a společnostech [8] Údaje převzaté z Českého statistického úřadu [9] Plán odpadového hospodářství České republiky na období 2015 – 2024; [10] Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje na období 2004 – 2014; [11] Vyhodnocení Plnění plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje za roky 2009 – 2013; [12] Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020; [13] Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016; [14] Regionální inovační strategie Zlínského kraje 2013–2020; [15] Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji; [16] Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji; [17] Aktualizovaná Územní energetická koncepce Zlínského kraje.

124


H PŘÍLOHY Příloha A : - Stanovisko orgánu ochrany přírody ..........................................................125 Příloha B : – Mapové přílohy ...........................................................................................126

Příloha A: - Stanovisko orgánu ochrany přírody Bude doplněno stanovisko příslušných orgánů ochrany přírody Odbor ochrany přírody a krajiny ZLK Správa CHKO Beskydy

125


Příloha B: – Mapové přílohy Obrázek 6 Základní silniční síť ZLK

126


Obrázek 7: Mapa starých zátěží ZLK

127


Obrázek 8: Mapa ochrany přírody

Rozložení CHKO Beskydy, Javorníky a Ptačí oblasti a EVL

128

ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3 Česká republika IČ: 61503240, DIČ: CZ61503240 Společnost vedená u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 31001 Tel.: +420 284 007 498 Fax: +420 284 861 245 E-mail: [email protected] www.enviros.cz

2001 SB

Recommend Documents