2001 Sb

AQUATEST a. s. Geologická 4, 152 00 Praha 5

IČO 44 79 48 43

zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189 Pracoviště: divize Slezsko, Masná 10, 702 00 Ostrava

Územní plán Bohuslavice POSOUZENÍ DLE ZÁK. Č. 100/2001 Sb.

Vypracoval:

Za statutární orgán:

Září 2013

RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc. osvědčení odborné způsobilosti o posuzování vlivů dle zák. č. 100/2001 Sb. č.j. 2104/324OPV/93, prodlouženo č.j. 39125/ENV/06

Ing. Vladimír Kolaja člen představenstva a ředitel společnosti

__________________________________________________________________________ Obsah

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím 3 2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. 3 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 4 3.1 Vymezení území 4 5 3.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území 4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. ...............................................................................16 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny........... 38 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. .............................................46 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ...............................................................................48 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí .....50 9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. ............58 10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí ..................................................................................65 11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. ....................................................66 12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ...................................................................67 Literatura: ...............................................................................................................................69

_______________________________________________________________________ Bohuslavice - SEA

1

__________________________________________________________________________

_______________________________________________________________________ Bohuslavice - SEA

2

__________________________________________________________________________

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. Zadání Územního plánu Bohuslavice, bylo projednáno podle § 47 stavebního zákona a upraveno a schváleno Zastupitelstvem obce Bohuslavice dne 30. 8. 2012. Řešeným územím Územního plánu Bohuslavice je správní území obce, které je tvořeno k. ú. Bohuslavice u Hlučína o rozloze 1 536 ha. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje, tj. se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje a s Politikou územního rozvoje České republiky 2008. Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Dále jsou stanoveny plochy pro veřejně prospěšné stavby a pro veřejně prospěšná opatření. Územním plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Nedílnou součástí Územního plánu Bohuslavice je vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.

2.

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.

Důvodem pro zpracování Územního plánu Bohuslavice u Hlučína je fakt, že stávající územní plán již v řadě aspektů neodpovídá potřebám a požadavkům rozvoje obce a zároveň neodpovídá platným právním předpisům. Vypracování nové plánovací dokumentace je nezbytné pro rozhodování orgánů obce a stavebního úřadu, vyhodnocení současného stavu a podmínek využívání území a zjištění jeho rozvojových záměrů, problémů a střetů zájmů v řešeném území. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Současně jsou respektovány úkoly pro územní plánování specifikované v Politice územního rozvoje ČR 2008 schválenou vládou České republiky dne 20. 7. 2009 usnesením vlády č. 929. Dále byly respektovány Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané dne 22. 12. 2010 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje na 16. zasedání usnesením č. 16/1426 s nabytím účinnosti 4. 2. 2011. Obec Bohuslavice u Hlučína je situována mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy a nepatří ani do specifických oblastí. Dopravní koridory a systém nadregionálního a regionálního ÚSES jsou vymezeny v PÚR ČR 2008. _______________________________________________________________________ 3 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Předložený územní plán respektuje požadavky zadání i nadřazené územní dokumentace. Územní plán Bohuslavic u Hlučína může být dále upraven na základě výsledků společného jednání a veřejného projednání podle stavebního zákona. Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k §19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a hodnocení Natura 2000.

3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 3.1

Vymezení území

Katastr obce Bohuslavic z převážné části geomorfologicky náleží systému Hercynskému, provincii Středoevropské nížiny, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezské nížiny, celku Opavská pahorkatiny, podcelku Hlučinská pahorkatina, okrsku Vřesinská pahorkatina. Malá západní část území je řazena k systému Hercynskému, provincii Středoevropské nížiny, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezské nížiny, celku Opavská pahorkatiny, podcelku Hlučinská pahorkatina, okrsku Kobeřická pahorkatina Jihozápadní okraj území náleží systému Hercynskému, provincii Středoevropské nížiny, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezské nížiny, celku Opavská pahorkatiny, podcelku Poopavská nížina, okrsku Kravařská rovina.

Obrázek č. 1: Geomorfologické členění http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

Okrsky: 1

⁄ -

Vřesinská pahorkatina 2 - Kobeřická pahorkatina 3 - Kravařská rovina

_______________________________________________________________________ Bohuslavice - SEA

4

__________________________________________________________________________ Obec Bohuslavice leží v severní části Moravskoslezského kraje, v okresu Opava. Řešeným územím územního plánu je katastrální území Bohuslavice u Hlučína (606529). . Obrázek č. 2.: Vymezení katastrálního území

3.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území •

Klimatické údaje (zpracováno podle Quitt 1975)

Celé řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 10. Místní klima je charakterizováno dlouhým a teplým létem a mírnou zimou. Obrázek č. 3: Klimatické oblasti (http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs)

Vybrané klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 10 (Quitt 1975)

_______________________________________________________________________ Bohuslavice - SEA

5

__________________________________________________________________________

Oblast MT 10 Počet letních dnů Počet mrazových dnů

40 – 50 110 – 130

Průměrná teplota v lednu

-2 až – 3°C

Průměrná teplota v červenci

17 – 18°C

Srážkový úhrn ve vegetačním období

400 – 450 mm

Srážkový úhrn v zimním období

200 – 250 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

•

Povrchové vody

50 – 60

Území spadá do povodí Odry , ČHP 2-03-02 Odra od Ostravice po Olši, 2-02-03 Opava od Moravice po ústí a 2-04-01 Levostranné přítoky Odry od Olše po ústí Osoblahy. Převážná část řešeného území spadá do ČHP 2-02-03-0150 – povodí Bohuslaviského potoka. Severní část území spadá do ČHP 2-04-01-0170 – povodí Píšťského potoka a do ČHP 2-02-03-0140 – povodí Opusty. Jižní část spadá do ČHP 2-02-03-0161 – povodí Opusty, do ČHP 2-02-03-0162 – povodí Mlýnské strouhy – náhonu, do ČHP 2-02-03-0200 – povodí Juliánky a do ČHP 2-03-02-0140 – povodí Bečvy. Vody Opusty jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 ve znění NV č. 169/2006 Sb. řazeny jako kaprový typ vody Opavy dolní č. 192. Pro ostatní vodní toky typ vody není stanoven ve smyslu Nařízení vlády č. 71/2003 ve znění NV č. 169/2006 Sb. Obrázek č. 4: Povodí 4. řádu – převzato z Hydroekologického informačního systému VÚV http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=00

Území nenáleží k zranitelným oblastem ve smyslu Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. a Směrnici 91/676/EHS k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Nitrátová směrnice), která ukládá členským státům vymezit zranitelné oblasti a učinit potřebné kroky ke snížení tohoto znečištění) – (Hrabánková a kol. 2007). _______________________________________________________________________ Bohuslavice - SEA

6

__________________________________________________________________________

Do řešeného území obce Bohuslavice nezasahuje žádné záplavové území ani aktivní zóna záplavového území, pro výše uvedené vodní toky záplavové území není stanoveno. Pro zachycení přívalových vod jsou v obci vybudovány dva suché poldry. Jeden se nachází nad zástavbou ve střední části obce a druhá nad zástavbou ve východní části obce. Voda zachycena v poldrech je stávající jednotnou kanalizací odváděná do Bohuslavického potoka. Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne 9. 6. 2008 byly vymezeny pro posuzované území Bohuslavice u Hlučína následující vodní útvary povrchových vod: Pracovní čísla vodního útvaru (VÚ)

47

Identifikátor vodního útvaru 20371030

45

20361000

80

20470000

98

20556000

Název vodního útvaru

Název hlavního toku

Správa VÚ

Odra po soutok s tokem Ostravice Opusta po ústí do toku Opava Bečva po ústí do toku Odra Pišťský potok po státní hranici

Odra

CZ

Opusta

CZ

Bečva

CZ

Pišťský potok

CZ

Obrázek č.5: Oblasti povodí Odry http://www.pod.cz/planovani/cz/oblast_povodi_odry_obr3.html

•

Podzemní voda

Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) území náleží celou svou plochou do hydrogeologického rajónu č. 6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí _______________________________________________________________________ Bohuslavice - SEA

7

__________________________________________________________________________ Odry (základní vrstvou je krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum) a svrchního hydrogeologického rajónu č. 1550 Kvartér Opavské pahorkatiny. Pro základní rajón jsou charakteristickými kolektorskými horninami břidlice a droby s puklinovou propustností. Zvodnění je vázáno na zónu připovrchového rozvolnění, která dosahuje mocnosti prvních desítek m. Horniny se vyznačují nízkou transmisivitou, která odpovídá řádu <10-4 m2.s-1 (Plán oblasti povodí Odry, Čurda a kol. 1992, Kačura a kol. 1970). Propustnost a transmisivita kvartérních sedimentů je rovněž nízká, koeficient transmisivity T u písčitých hlín je 1.10-4 m2.s-1, mineralizace 0,3-1g/l, chemický typ Ca-MgHCO3 a volná hladina. Ve vysvětlivkách k hydrogeologické mapě 1:50 000 , list 1523+1541 Hlučín, se udává koeficient transmisivity T pro hrádecko-kyjovické souvrství 5,62.10-4 – 1,35 . 10-4 m2.s1, pro fluviální sedimenty Oldříšovského potoka a Opusty 10-4 - 10-3 m2.s-1 , pro glaciofluviální sedimenty v povodí Opusty 6,46. 10-5 – 2,95. 10-3 m2.s-1, pro glaciofluviální jílovité sedimenty v povodí Bohuslavického potoka 7,59 . 10-4 –2,75 . 10-3 m2.s-1 a pro tilly 5. 10-6 – 5. 10-5 m2.s-1. Obrázek č. 6: Hydrogeologická rajonizace http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver Detail – svrchní rajón 1550

Rajony základní vrstvy v terciérních a křídových pánevních sedimentech v sedimentech svrchní křídy v sedimentech permokarbonu v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika

v sedimentech paleogénu a křídy Karpatské soustavy

•

Geologické poměry

Studovaná oblast geologicky patří do českého masivu, moravsko-slezské oblasti. Je tvořena spodně karbonskými horninami devonu a karbonu (kulmu), které tvoří externí (flyšové) _______________________________________________________________________ Bohuslavice - SEA

8

__________________________________________________________________________ pásmo variského orogenu. Kulmské pásmo je zlomovým systémem Hornomoravského úvalu na část Drahanskou a Jesenickou. Jesenická oblast je tvořena dvěmi příkrovovými jednotkami: západní, která je tvořena andělskohorským a hornobenešovským souvrstvím, a východní, která je tvořena moravickým a hradecko-kyjovickým souvrstvím. Geologické podloží, v okolí obce Bohuslavice má poměrně jednoduchou stavbu. Je tvořeno horninami hradecko-kyjovického souvrstvím, které je rozšířeno v nejvýchodnějších částech jesenického kulmu. Představují jej hrubě lavicovité droby, místy přecházející až do slepenců s vložkami břidlic. Směrem do nadloží přibývá jílovitých břidlic na úkor drob. Regionální začlenění je patrné z následujícího obrázku. Obrázek č.7 :Geologická stavba moravsko – slezské oblasti -

http://geol.jex.cz/

Moravsko-slezská oblast: 1 - platformní formace a neogén karpatské předhlubně, 2 - permokarbon, 3 okraj karpatské předhlubně, 4 - moravsko-slezský devon a karbon, 5 - brněnský masív, 6 - krystalinikum silesika, 7 - středočeská oblast, 8 - kutnohorsko-svratecká oblast, 9 - lugická oblast, 10 - moldanubická oblast, 11 - granitoidy, 12 - přesmyky, nasunutí, 13 - zlomy, 14 - označení jednotek: MS1 - moravikum, MS2 - svinovsko-vranovské krystalinikum, MS3 - silesikum, MS4 - krystalinikum miroslavské hrástě a krhovické krystalinikum, MS5 - brněnský masív, MS6 - moravsko-slezský devon a spodní karbon (kulm), MS7 - moravsko-slezský svrchní karbon, MS8 - granitoidy silesika.

_______________________________________________________________________ Bohuslavice - SEA

9

__________________________________________________________________________

V nadloží jsou zastoupeny hojné kvartérní sedimenty. Významné jsou sprašové hlíny, které pokrývají větší část okolí obce a také glacigenní sedimenty, tvořené převážně nevytříděnými jíly až písky s valouny exotických hornin, uložené během předposlední doby ledové (128 – 365 tis. let) a fluviální sedimenty. Rozložení kvartérních sedimentů je patrné z následujícího obrázku. Obrázek č. 8: Geologická mapa - http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

•

Nerostné bohatství

Hlavními nerostnými surovinami evidovanými na správním území obce Bohuslavice u Hlučína jsou zejména štěrkopísky a cihlářské hlíny. Přehled chráněných ložiskových území, výhradních ložisek a dobývacích prostorů, nebilancovaných i zrušených ložisek je uveden na obrázku č. 9 a v tabulkách pod obrázkem.

_______________________________________________________________________ 10 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Obrázek č. 9: Ložiska nerostných surovin http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5

Legenda chráněné ložiskové území ložiska výhradní plocha dobývací prostory těžené ložiska nebilancovaná ostatní prognózní zdroje plocha ložiska nevyhrazených nerostů

CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Identifikační číslo Název 01790100

Surovina

Organizace KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov

Bohuslavice Štěrkopísky

LOŽISKA VÝHRADNÍ PLOCHA Identifikační číslo

Číslo ložiska

Název

3017901

301790100, subregistr B

BohuslaviceZávada

Těžba

Organizace

Surovina

KAMENOLOMY ČR Současná povrchová s.r.o., Ostrava - Svinov Štěrkopísky

DOBÝVACÍ PROSTOR Identifikační číslo

Název

Organizace

Surovina/ Nerost

71050

Bohuslavice

KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava

Štěrkopísky/ písky

70924

Vřesina

KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava

Štěrkopísky/ písky

LOŽISKA NEVYHRAZENÝCH NEROSTŮ Identifikační číslo

Číslo ložiska

Název

Těžba

Organizace

Surovina/nerost

3012700

301270000, subregistr D

Bohuslavice

Dosud netěženo

neuvedena

Štěrkopísky/ písky

_______________________________________________________________________ 11 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

LOŽISKA NEBILANCOVÁ PLOCHA Identifikační Číslo ložiska číslo

Název

Těžba

Organizace

Surovina/ nerost

5055000

505500000, subregistr N

Bolatice

Dřívější povrchová

neuvedena

Cihlářská surovina, štěrkopísky/ hlína,jíl,písek, štěrkopísek

5055600

505560000 subregistr N

Píšť 1

Dřívější povrchová

neuvedena

Štěrkopísky/ psamity

5199700

519970000 subregistr N

Píšť-Závada

Dosud netěženo

neuvedena

Štěrkopísky

Organizace

Surovina/nerost

Štěrkovny spol. s r. o. Dolní Benešov

Štěrkopísky/

LOŽISKA ZRUŠENÁ Identifikační číslo

Číslo ložiska

Název

3165400

316540000, subregistr U

Vřesina Dřívější povrchová

Těžba

OSTATNÍ PROGNÓZNÍ ZDROJE Identifikační číslo

Číslo ložiska

Název

Těžba

Organizace

Surovina/nerost

9365700

936570000, subregistr Q

ZávadaBohuslavice

Dřívější povrchová

neuvedena

Štěrkopísky/ písek

9085300

908530000, subregistr Q

Bohuslavice u Hlučína

Dosud netěženo

neuvedena

Štěrkopísky/Psamity

•

Seismicita a dynamická stabilita území

Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána hodnotou 6. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r. 1997 (ČSN 73 0036, změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN 73 0036 a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN 73 0035. _______________________________________________________________________ 12 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Mapa na následujícím obrázku č. 10 (Geofyzikální ústav AVČR http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm) ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes 50 000. V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce uvedena pro tato města maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek (7), Havířov (7), Karviná (7), Ostrava (7), Olomouc (6), Opava (6), Prostějov (6), Přerov (6). Obr. č. 10: Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky

Z hlediska stability terénu, je horninové prostředí relativně konsolidované. Ve správním území obce Bohuslavice jsou registrovány tři drobné sesuvná území a území je řazeno převážně ke střední třídě náchylnosti nebo v menším rozsahu k třídě nízké náchylnosti. Rozsah sesuvných území a jejich lokalizace je patrná z následujícího obrázku a následující tabulky (evidence Portálu ČGS http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/ . Vznik nových sesuvů mohou iniciovat technické práce, např. zářez komunikace, stavební jáma apod. nebo intenzivní dešťové srážky. Obrázek č. 11: Sesuvy - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

_______________________________________________________________________ 13 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

vymezení správního území obce

SESUVY OSTATNÍ PLOCHA

Lokalita

Klasifikace

Bohuslavice sesuv

Stupeň aktivity Rok pořízení záznamu Aktualizace Klíč 1962

2008

3487

Bohuslavice Sesuv plošný aktivní

1962

2008

3488

Bohuslavice Sesuv bodový aktivní

2005

2009

8312

•

potenciální

Pedologická charakteristika

Pro správní území Bohuslavic je z hlediska půdních typů charakteristická převaha hlavní půdní skupiny na většině území luvizem a pseudoglej s výskytem kambizemě a gleje. Přehledná situace je uvedena na obrázku č. 12. Obrázek č. 12: Mapa půdních typů podle TKSP (www.cenia.cz)

_______________________________________________________________________ 14 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Luvizemě Antropozemě Regozemě Kambizemě Černozemě Fluvizemě Gleje Organozemě Pararenziny Hnědozemě Černice Podzoly

Hlavní zastoupené půdní typy Na území Bohuslavic: Luvizem modální Pseudoglej luvický Kambizem arenická Glej fluvický

Smonice Pseudogleje Doly Vodní plochy

•

Radonové riziko

Z mapy radonového indexu geologického podloží (mapový list 15-41 Hlučín a 15-43, Česká geologická služba) vyplývá, že na území obce Bohuslavice se na celém území vyskytuje kategorie nízkého radonového indexu, která je doplněna jen lokálně bodově o kategorii středního radonového indexu. Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r. 1990 M. Matolínem a M. Manovou. Přehledné informace o radioaktivitě jsou shrnuty ve společné publikaci Ministerstva životního prostředí a Českého geologického ústavu Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana (Kukal – Reichmann (2000). Podle mapy dávkového příkonu gama záření a dat uvedených v publikaci je dávkový příkon gama záření z flyšových hornin kulmu relativně monotónní (75-95 nGy/h ve výšce 1 m nad povrchem). •

Archeologická naleziště, historické památky

Za území s archeologickými nálezy se považuje území, na němž lze odůvodněně předpokládat výskyt archeologických nálezů, nebo na němž se již vyskytly archeologické nálezy, popřípadě archeologická naleziště. Ústřední evidence území s archeologickými nálezy, archeologických nálezů a archeologických nalezišť je vedena ve Státním archeologickém seznamu Státním památkovým ústavem. V obci Bohuslavice se nachází dvě nemovité kulturní památky. Tyto památky jsou evidována v seznamu MonunMet (http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php). _______________________________________________________________________ 15 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Číslo rejstříku Název okresu

Sídelní útvar

Část obce

Památka

Ulice, nám./umístění

33981 / 8-1331 Opava

Bohuslavice

Bohuslavice

kostel Nejsvětější Trojice

Opavská

14188 / 8-1332 Opava

Bohuslavice

Bohuslavice

kaple

Opavská, při bočním vstupu do kostela

4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Důvodem pro zpracování nového územního plánu Bohuslavice je především nutnost uvést územní plán do souladu s platnou legislativou a zapracovat do něj nové skutečnosti a aktuální rozvojové záměry. Cílem územního plánu je navrhnout urbanistickou koncepci jejího rozvoje, stanovit přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch a jejich uspořádání, určit základní regulaci území a vymezit hranice zastavitelného území obce. Změny územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny: • Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu • Změnu dopravní zátěže území • Změnu emisní a hlukové zátěže území • Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod) • Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch • Změnu vegetace • Změnu vzhledu krajiny

•

Změna zemědělského půdního fondu

Celkový předpokládaný zábor půdy je 53,74 ha, z toho je 51,65 ha zemědělských pozemků. Zábor půdy podle funkčního členění ploch funkční členění

Zastavitelné plochy SO plochy smíšené obytné OV plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury OS plochy občanského vybavení – sportovní a rekreační zařízení

zábor půdy celkem (ha)

z toho zemědělských pozemků (ha)

27,58 2,45 2,10

27,58 2,45 2,00

_______________________________________________________________________ 16 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ OH plochy občanského vybavení – hřbitovů VL SV plochy výroby a skladování - smíšené TI plochy technické infrastruktury ZH plochy zemědělské - zahradnictví K plochy komunikací Zastavitelné plochy celkem Plochy ostatní ZV plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné návrh celkem

0.11 11,77 4,84 0,55 1,30 2,22 52,92

0,11 11,24 4,24 0,55 1,30 1,36 50,83

0,82 53,74

0,82 51,65

Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 1,04 ha odvodněných zemědělských pozemků Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 1,04 ha odvodněných zemědělských pozemků Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou převážně v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany II je 40,95 ha, ve třídě ochrany I je 4,06 ha. Ostatní pozemky jsou v průměrné až nejhorší kvalitě ve třídě ochrany III až V. •

Změna dopravní zátěže území

V ÚPN je zpracována prognóza nárůstu dopravní zátěže, která vychází z celostátních profilových sčítání dopravních intenzit Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. V pětiletých cyklech je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na silnici III/46819. Přehledná situace dopravní zátěže v roce 2010 je na obrázku č. 13.

Obrázek č. 13: Dopravní intenzity v roce 2010 (počet vozidel za 24 hod) – ŘSD ČR http://scitani2010.rsd.cz/content/img/legenda4.png

_______________________________________________________________________ 17 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území (Fusková a kol. 2013) T Stan. č.

7-5000

Sil. č.

III/46819

Rok

(těžká motorová vozidla a přívěsy)

2005

229

2010

264

2025

282

O

M

(osobní a dodávkové automobily)

(jednostopá motorová vozidla)

voz./24 hod. (součet všech motorových vozidel a přívěsů)

920

5

1154

1 062

39

1365

1 314

39

1635

Z provedené prognózy je zřejmé, že bez úprav navržených silniční sítě dojde v roce 2025 k plošnému zvýšení dopravního zatížení na komunikaci, a to o cca 20 % oproti roku 2010. •

Zvýšení emisní, imisní a hlukové zátěže území

Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je v některých částech silně antropogenně ovlivněna. Hlavními emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného zatížení jednotlivými látkami je uveden v ročních zprávách o životním prostředí (rok 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010 http://mzp.cz/cz/zprava_zivotni_prostredi_2010). Katastrální území Bohuslavice je řazena k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. V roce 2010 v ploše působnosti stavební úřadu _______________________________________________________________________ 18 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ „Městský úřad Horní Benešov “ , kam Bohuslavice náleží, překračovalo 12 % území roční imisní limit pro prachové částice PM10 a 3,7 % území cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (data z roku 2010 – http://www.mzp.cz/cz/vymezeni_oblasti , Věstník MŽP 2012/2).

Současně byl překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón pro ochranu zdraví lidí (na 27,78 % území Moravskoslezského kraje). Celé území obce Bohuslavice spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví bez zahrnutí i se zahrnutím přízemního ozónu. Obrázek č.14 : Aglomerace Moravskoslezský kraj (rok 2010) - oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozónu

Obrázek č.15 : Aglomerace Moravskoslezský kraj (rok 2010) – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozónu

Nepříznivá situace pokračovala i v roce 2011 _______________________________________________________________________ 19 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Obrázek č.16: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html

Obrázek č.17 : http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html

Obrázek č. 18: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html _______________________________________________________________________ 20 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Obrázek č.19 : http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html

Obrázek č.20 : http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html _______________________________________________________________________ 21 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Obrázek č.21: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html

Obrázek č.23: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html _______________________________________________________________________ 22 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Obrázek č.24: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html

_______________________________________________________________________ 23 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Obrázek č.25: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html

Obrázek č.26 http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html

Obrázek č.27 _______________________________________________________________________ 24 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html

Poznámka: TV – cílový imisní limit AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace. V souladu se směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold). Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a konvence CLRTAP"http://www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/vav00/eko98.jpg).

Kvalita ovzduší je posuzovaném území je vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví nevyhovující. S ohledem na blízkost ostravsko-karvinské aglomerace je zjevné, že je území při určitých klimatických podmínkách touto aglomerací výrazně ovlivněno a lze předpokládat, že i vývoj kvality ovzduší bude podobný. Nejtíživější jsou koncentrace PM10 a benzo(a)pyrenu. Z pohledu koncentrací PM10 jako nejčastější znečišťující látky se situace koncem devadesátých let zlepšovala. V období 2001 -2003 se naopak zhoršila a následně až do roku 2007 zlepšovala a nyní opět vzrůstá nebo stagnuje. U koncentrací benzo(a)pyrenu je po maximu v roce 2006 patrná stagnace nebo jen mírný nárůst. Trendy jsou uvedeny na následujícím obrázku.

Obrázek č. 28 _______________________________________________________________________ 25 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Trendy ročních charakteristik PM10, PM2,5 a B(a)P v ČR

(http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html).

_______________________________________________________________________ 26 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Obdobně byly nadlimitní i koncentrace přízemního ozónu. K překročení limitní hodnoty maximální 8hodinové průměrné koncentrace 120 µg.m-3 ozónu dochází každoročně prakticky na všech monitorovacích stanicích.

Z pohledu změn koncentrací v čase, bylo pro většinu látek stanoveno docílení imisních limitů LV nebo cílových imisních limitů TV rok 2010 nebo 2012. Moravskoslezský kraj náleží k významným producentům emisí. Podle registru REZZO presentovaných v „Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2011“ (ČHMÚ http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/10embil/10embil.html ) Celkové emise jsou uvedeny v následující tabulce. Velmi významný podíl na emisích má doprava (REZZO 4). Emise Moravskoslezský kraj 2011 TZL [t/rok]

SO2 %

[t/rok]

NOx %

[t/rok]

CO %

[t/rok]

%

REZZO 1-4

6 076,6 10,7 22 339,9 13,1 27 272,6 12,1 138549,7

REZZO 4

2 347,7

48,5

VOC*

Vysvětlivky: • REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje znečišťování • REZZO 2 – střední zdroje znečišťování znečišťování % podíl na emisích v ČR

%

[t/rok]

36,3 14 791,4 10,6 3 823,4

12 684,7

8 047,7

[t/rok]

NH3*

2 970,6

190,2

REZZO 3 – malé zdroje znečišťování REZZO 4 – mobilní (liniové) zdroje

Podíl okresu Opava na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres Opava stanoveno). Emise okres Opava2011 Okres

TZL

SO2

REZZO 1

Opava

26,5

189,5

REZZO 2

Opava

34,1

33,5

REZZO 3

Opava

167,5

REZZO 1-3

Opava

228,1

NOx t/rok 148,7

CO

VOC

NH3

392,7

495,2

0,0

53,6

71,8

72,7

0,0

264,9

113,0

822,5

170,0

487,9

315,4

1 287,0

737,9

0,0

Kvalitu ovzduší ovlivňují nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky ale i doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90 %) a oxidu dusičitého (10 %). Oxid dusnatý reaguje s ostatními chemickými látkami v ovzduší za vzniku oxidu dusičitého. Chemickou reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na vývoji nových _______________________________________________________________________ 27 Bohuslavice - SEA

% 5,8

__________________________________________________________________________ technologií a stavu vozového parku. Z dlouhodobých pozorování je patrné, že poklesové trendy jsou jednoznačné u všech druhů silniční dopravy pouze u SO2 a Pb. Výrazné poklesy u dalších druhů emisí (CO, NOx, CH4, těkavé organické látky) jsou zřejmé pouze u individuální osobní automobilové dopravy. U CO2 a N2O je naopak patrný dlouhodobý nárůst. Vývoj produkce emisí v ČR od roku 2000 je patrný z podkladů převzatých z Ročenky dopravy 2012 (http://www.sydos.cz/cs/rocenka2012/rocenka/htm_cz/obsah8.html ). Obrázek č.29 : Vývoj emisí z IAD (individuální automobilová doprava) (tis.tun) v ČR a jejích přepravních výkonů (mil. osob km) 2000-2012

Poznámka: v roce 2010 změna metodiky sčítání silničního provozu

Obrázek č.30: Vývoj emisí z veřejné autobusové dopravy (včetně MHD) v ČR a jejích přepravních výkonů _______________________________________________________________________ 28 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Obrázek č.31: Vývoj emisí ze silniční nákladní dopravy v ČR a jejích přepravních výkonů

Obrázek č.32. Vývoj emisí ze železniční dopravy a jejích dopravních výkonů (hrtkm) _______________________________________________________________________ 29 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Obrázek č.33: Vývoj emisí z letecké dopravy a jejích přepravních výkonů (oskm)

Trendy vyplývající ze statistických dat jsou platné pro celorepublikové úvahy a lze je v omezené míře použít i pro hodnocení posuzované lokality. _______________________________________________________________________ 30 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Ovzduší oblasti obce Bohuslavice ovlivňují především emisní zdroje z okolních průmyslových center Ostravsko – Karvinské oblasti a za určitých klimatických podmínek i další vzdálené zdroje (např. z polských průmyslových center) a místní lokální zdroje. V databázi ČHMÚ nejsou uvedeny na správním území Bohuslavice žádné emisní zdroje. Njbližší emisní zdroje jsou evidovány v Dolním Benešově: TALPA-RPF, s.r.o. - skládka S-003, S-NO a dekontaminační plocha Dolní Benešov (VOC) tun/rok těkavé organické látky (VOC)

0,066

MSA,a.s. Dolní Benešov tun/rok tuhé emise

0,154

oxid siričitý

0,010

oxidy dusíku

1,535

oxid uhelnatý

0,074

organické látky vyjádřené jako TOC

0,097

těkavé organické látky (VOC)

10,389

Trendy vyplývající ze statistických dat jsou platné pro celorepublikové úvahy a lze je v omezené míře použít i pro hodnocení lokality Bohuslavice.

Hluková situace je závislá především na intenzitě dopravy. Do roku 2025 lze odhadnout navýšení dopravní zátěže oproti roku 2010 na jednotlivých komunikacích až o 20 % (viz odstavec Změna dopravní zátěže území). Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu, na stavu místních komunikací a realizaci přeložek komunikací, úpravy křižovatek, povolené rychlosti jízdy apod. Dalším lokálním zdrojem hluku mohou být stávající i nové výrobní provozy. Obecně při projekci a schvalování a následně při provozu výrobních objektů je třeba dbát na dodržování hygienických limitů.

•

Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod

_______________________________________________________________________ 31 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Ve správním území Bohuslavice lze očekávat s rozvojem území i změnu v produkci odpadů. Dosavadní řešení likvidace komunálních odpadů vycházela ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství, to je Plánu odpadového hospodářství ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POH MSK). Tento plán byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Tato vyhláška byla změněna Obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje č. 3/2010 ze dne 23. 6. 2010 s účinností od dne 4. srpna 2010. V návaznosti na uvedené nařízení vlády došlo ke zrušení písmene i) v bodě 3.3 Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, které obsahovalo zásadu nepodporovat výstavbu nových spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků. Plán odpadového hospodářství původce odpadů není v obci zpracován. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma OZO Ostrava s.r.o. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. Tyto odpady se ukládají na skládky mimo území obce. V obci existují záměry na lokalizaci sběrného dvora. V textové části Odůvodnění územního plánu se uvádí, že územním plánem je vymezena plocha pro rozšíření stávající skládky komunálních odpadů v jihozápadní části správního území obce. Sběrné dvory je možné provozovat v rámci ploch výroby a skladování (VS). Dále se v blízkosti stávající plochy skládky komunálního odpadu nachází plocha specifická – skládky biologického odpadu, která slouží pro shromažďování a úpravu biologicky rozložitelného odpadu rostlinného původu. Průmyslové odpady, pokud v některých provozech vznikají nebo budou vznikat, je nutno likvidovat separátně podle platné legislativy. Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech. Do budoucna lze očekávat změnu produkce komunálního odpadu úměrně k změně počtu obyvatel a zvyšování využitelnosti odpadů. Současně i s ohledem na platnou legislativu a Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se předpokládá zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace. S ohledem na tyto výhledy lze předpokládat, že celkové množství nevyužitelného tuhého komunálního odpadu oproti současnosti klesne. Množství a druh průmyslového odpadu budou závislé na rozvoji podnikání v obci a na rozvoji nových technologií. V obci Bohuslavice je v současné době vybudována nesoustavná jednotná kanalizační síť, která odvádí splaškové a dešťové odpadní vody od obyvatelstva do Bohuslavického potoka. Čištění odpadních vod v obci probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody se akumulují v žumpách či domovních ČOV. Ty mají přepady zaústěny do jednotné kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do Bohuslavického potoka. Stávající kanalizace v obci byla budována od roku 1967. Jedná se o postupné zatrubnění stávajících silničních příkopů s vyústěním jednotlivých stok do Bohuslavického potoka, který je zaústěn do dočišťovacího rybníku nacházejícího se nad _______________________________________________________________________ 32 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Lihovarským rybníkem v západní části obce. Jedná se vesměs o betonové potrubí o profilu DN 300 až DN 700. Celková délka stávající kanalizace je cca 10 km. Dle sdělení obecního úřadu je stávající kanalizace ve špatném stavu a nelze počítat s její dalším využitím pro odvádění splaškových vod. Provoz a údržbu stávající kanalizace zajišťuje obecní úřad (převzato z Odůvodnění ÚP – Fusková a kol. 2013). Územní plán navrhuje v obci Bohuslavice vybudovat novou stokovou síť zakončenou na navržené obecní ČOV v západní části řešeného území. S ohledem na předpokládané technické problémy bude typ splaškové kanalizace upřesněn v podrobnější projektové dokumentaci. Stávající jednotná kanalizace bude využívána k odvádění dešťových vod. V Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se udává : S ohledem na velikost obce a investiční náročnost na výstavbu oddílné kanalizace doporučujeme ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých nemovitosti lze využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV http://mapy.kr-moravskoslezsky.cz/tms/zpz_prvkuk/doc/vodovod/8109_002_00_00652.htm

Odvádění dešťových vod v prostorech mimo stávající kanalizaci se doporučuje vhodnými terénními úpravami v max. míře zadržet v území a dále využívat jako vodu užitkovou. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově např. zatravněnými příkopy do vhodného recipientu nebo využívat zasakovací příkopy a zasakovací plochy. Územní plán dále předpokládá zachycování přívalových vod v poldrech umístěných na severním okraji obce. •

Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch

Výstavba rodinných domů a dalších staveb navazuje na stávající zastavěná území nebo vyplňuje proluky. Současně se zástavbou se zmenší plochy území vhodného pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry a u větších zastavěných území se při neřešení zasakování srážkových vod (nebo jejich zdržení na jednotlivých pozemcích) může neúměrně zvýšit povrchový odtok a narůst nebezpečí záplav. Proto u běžných staveb je doporučeno zabezpečit zasakování dešťových vod ze střech a zpevněných ploch a u větších zastavěných území se doporučuje zvážit i vybudování záchytných nádrží, pokud nezpevněná plocha nebude schopna pojmout dešťovou vodu z celého zastavěného území a minimalizovat tak změny odtokových poměrů ve smyslu (úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Při zasakování je nezbytné postupovat podle Vyhlášky č.501/2006 Sb. Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území v platném znění. Zasakování nelze doporučit v sesuvných nebo potenciálně sesuvných územích. U ploch bez možnosti efektivního zasakování je doporučeno svést přebytečnou vodu do stávající kanalizace.

•

Změna vegetace

_______________________________________________________________________ 33 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Většina změn využití ploch, navržených v územním plánu Bohuslavice, je v současné době zařazena do ZPF. Celkem bude zábor 53,74 ha, z toho je 51,65 ha zemědělské půdy. Zábor lesa se navrhuje na 0,60 ha. Největší zábor představuje realizace bytové výstavby (obytné smíšené plochy 27,58 ha). Plochy se zčásti zastaví, zčásti budou zatravněny nebo osázeny okrasnými nebo ovocnými stromy. U dalších ploch bude situace podobná, jen s jinými poměry zástavby a zeleně. Zábor zemědělských pozemků pro potřeby ÚSES se nevyhodnocuje a lze jej dále upřesnit při zpracování komplexních pozemkových úprav, nebo při zpracování podrobnější dokumentace. Všechny plochy jsou zpravidla navrženy k zalesnění. Při zakládání prvků ÚSES na nezalesněné půdě je nutno využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby doporučujeme respektovat místní provenienci (přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. Potenciální přirozená vegetace je na následujícím obrázku. Obrázek č.34: Potenciální přirozená vegetace http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

Střemchová

jasenina

Lipová dubohabřina Podmáčená dubová bučina

Bezkolencová doubrava

Cílovými lesními porosty ÚSES podle autorů odůvodnění ÚP by měly být lesy třetího lesního vegetačního stupně, to jsou lesy s cílovou druhovu skladbou dubových bučin, jedlodubových bučin a v údolnicích javorových jasanin. •

Změna vzhledu krajiny

Posuzované území spadá do krajiny Opavska. Jedná se o otevřenou krajinnou scénu s výrazným projevem vnějšího obrazu sídel a lokálních dominant (např. kostely), pohledově exponovanou s výrazným projevem makrostruktur polí. Převládajícím typem krajin je na jihu území krajina polní, ve středu území krajina sídelní a na severu krajina lesní. Při využívání krajiny hrozí následující možná ohrožení: _______________________________________________________________________ 34 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ -

extenzivní rozvoj sídel a suburbanizace. zástavba zemědělské krajiny degradace zemědělské půdy

Zástavba se nachází podél komunikací, respektive potoků. Z hlediska krajinných typů náleží většina k. ú. Bohuslavice do typu krajin plošin a pahorkatin a menši část, na jihu spadá do krajinného typu širokých říčních niv. Podle osídlení se řadí oblasti Staré sídelní krajiny Hecynica a Polonica. Podle využití je největší střední část území řazena k zemědělské krajině, východní část k lesozemědělské krajině , na jihu k rybniční krajině a na severu k lesní krajině. Ročlenění na jednotlivé typy krajin se liší podle jednotlivých zdrojů informací ( např. v ZÚR MSK se pouze zemědělská a lesní krajina – viz obrázek č.35) Obrázek č. 35: Krajinné typy podle využití Cenia http://geoportal.gov.cz/web/guest/map#

ZÚR MSK

Zástavba obce je koncentrována podél průjezdných komunikací do střední části území. Zástavba je tvořená především rodinnými domy většinou s jedním nebo dvěma nadzemními podlažími a zahradou, které dále přechází v zemědělskou krajinu.

_______________________________________________________________________ 35 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Obrázek č.36: Letecký snímek řešeného území obce Bohuslavice (2009) http://kontaminace.cenia.cz/

Vlivem realizace ÚP nedojde ke snížení hodnoty krajinného rázu nad únosnou míru, při dodržování určitých opatření. Při posuzování nových záměru je v celém území nutno dbát na výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. •

Ostatních systémy ochrany přírody

V posuzovaném území se nevyskytuje z hlediska ochrany přírody žádné zvláště chráněné území. Z hlediska obecné ochrany přírody ostatních jsou v území významné systémy ÚSES a významné krajinné prvky (VKP).

Územní systém ekologické stability krajiny _______________________________________________________________________ 36 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Hospodaření v ÚSES je regulováno. Ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Dle ZÚR MSK do řešeného území zasahuje na severu území nadregionální biocentrum 90. Podél severní hranice je veden regionální biokoridor K97 do biocentra 118 (viz obr. č. 37). Přehled všech prvků ÚSES lokálního významu je uveden v Odůvodnění územního plánu Bohuslavice, grafické zpracování je v hlavním výkresu. Obrázek č.37: Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability dle ZÚR MSK. http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/02_zur_vykresy/02_a2.pdf

Lokální úroveň je navržena následovně: - L1 až L9 lokální trasa převážně zemědělskou krajinou od severu z nadregionálního biocentra k jihu do území Kozmic a s dalšími napojeními na území Bolatic (L2 – LBK), Zábřehu u Hlučína (L4-LBK, L5-LBC); L1

LBC, funkční

L2/Bol

LBK, chybějící 3B3 3BC4 LBK, funkční 3BC4 3C5 LBK, část. 3B3 funkční LBC, chybějící 3B3 LBC nefunkční 3B3, 3BC4 LBK část. 3BC4 chybějící 3C5

L3 L4 L5 L6 L7

3B3

20,58 ha 1 180 m 1 750 m 1 200 m 3,8 ha 3,5 ha 980 m

les, meze v polní krajině lesní meze v polní krajině podél potoka Opusta břehové porosty

lesní, založení lesního pruhu lesní,

stromořadí podél silnice do místní části Morávka pole, travní porost stávající lesní porost, louky mezernaté břehové porosty

lesní, rozšíření stromových porostů lesní, založení biocentra lesní, rozšíření lesního porostu lesní, vodní,doplnit chybějící lesní porost v průběhu biokoridoru

_______________________________________________________________________ 37 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ L8

LBC funkční

3B3 3BC4

6,1 ha

L9/Koz

LBK část. chybějící

3BC3

2 000 m

přírodní a přírodě blízké lesní přírodě blízké porosty na břehu rybníka Rakovec pole, mělká úúdolnice lesní, doplnit chybějící část toku s přirozenými porosty

L10 až L12 od jihu z území Kozmic k severu do Závady L10/Koz

LBK funkční

L11 L12/Záv

LBC funkční LBK chybějící

3B3, 3B,AB4 3B3 3B3

(755 m)

lesy

8,5 ha lesní porosty (1100 m) pole

lesní, lesní lesní, založení porostů biokoridoru

Významné krajinné prvky Do obecné ochrany přírody spadají také významné krajinné prvky (VKP). Významný krajinný prvek - VKP - je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění – dále pouze zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. • za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. • registrovaným VKP se může stát část krajiny. VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, nemůže podle zákona být registrována jako VKP). Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Ve správním území obce Bohuslavice u Hlučína jsou zastoupeny VKP ze zákona a to lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy.

5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. •

Kvalita ovzduší, hluková zátěž

Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2010 – Věstník MŽP 2012/2) – obec Bohuslavice u Hlučína náleží do oblasti _______________________________________________________________________ 38 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ stavebního úřadu „Městský úřad Horní Benešov “. V roce 2010 v ploše působnosti stavební úřadu „Městský úřad Horní Benešov “ , překračovalo 12 % území roční imisní limit pro prachové částice PM10 a 3,7 % území cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (data z roku 2010 – http://www.mzp.cz/cz/vymezeni_oblasti ). Do budoucna lze očekávat spíše zlepšování kvality ovzduší v řešeném území, a to zejména vlivem zavádění nových technologií a zpřísňováním emisních limitů. Obdobné závěry lze učinit i o hlukové zátěži. Ke zlepšení hlukové zátěže může dojít v místech přeložek komunikací nebo obnovených povrchů komunikací, ke zhoršení naopak v místech s nárůstem intenzity dopravy. Obecně lze však očekávat, i když tomu současné trendy nenapovídají, že uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK se situace zejména v kvalitě ovzduší bude zlepšovat. •

Staré ekologické zátěže

Ve správním území obce Bohuslavice u Hlučína jsou registrovány tři lokality starých ekologických zátěží: Obrázek č. 38 : Skládky- staré zátěže http://www.hlucin.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/Uzemni_planovani/UAP/UAP% 202%20aktualizace/B1.HODNOTY.pdf

Skládky – staré zátěže (jev 64)

_______________________________________________________________________ 39 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ název katastrálního území ORP obec / měst.část Bohuslavice u Bohuslavice u Hlučína Hlučín Hlučína Bohuslavice u Hlučína Hlučín Bohuslavice Bohuslavice u Hlučína Hlučín Bohuslavice

•

název lokality Na palarni skládka Bohuslavice skládka Bohuslavice

zdroj dat databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM-skládky ČGS

Nárůst plochy umělých povrchů

Na správním území Bohuslavice převládá v severní části lesní porost a v jižní části orná půda. Ve střední části jsou umělé povrchy vázané na zástavbu. Jejich rozsah k roku 2000 je uveden na následujícím obrázku. Obrázek č. 39: Umělé povrchy – (http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=atmdep&)

Realizací územního plánu se rozsah ploch umělých povrchů zvětší. Celkový zábor půdy pro tyto aktivity se předpokládá 54,45 ha.

•

Důlní činnost

Na posuzovaném území se okrajově zasahuje jeden dobývací prostor Bohuslavice stanovený pro těžbu štěrkopísků. _______________________________________________________________________ 40 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ •

Sesuvná území

V posuzovaném území jsou evidovaná tři sesuvná území. Jsou zobrazena na obrázku č.11 a popsána v kapitole 2. Území je řazeno k plochám se střední třídou náchylnosti k sesouvání. Při úpravách terénu a stavební činnosti je nezbytné s možností vzniku sesuvu počítat. V územích náchylných k sesuvům nedoporučujeme zasakovat dešťovou vodu.

•

Eroze půdy

Pro stanovení intenzity vodní eroze se používá tzv. Univerzální rovnice USLE (Wischmeier, Smith 1978). Problematiku eroze půdy v ČR v roce 2006 zahájil VÚMOP, v.v.i., v rámci výzkumného záměru MZE0002704901, dílčí výzkumnou etapu zaměřenou na vývoj a implementaci geografického informačního systému o půdě (SOWAC GIS). Zpracoval veřejně přístupný tematický mapový projekt Vodní a větrná eroze půd ČR, který mapuje ohroženost zemědělského půdního fondu (ZPF) ČR vodní a větrnou erozí. Výstup je uveden na adrese http://geoportal.vumop.cz/mapserv/sowac/index.php?projekt=vodni&s=hledej Potenciální ohrožení katastrů vodní erozí. Pro vyhodnocení vodní eroze se vychází z následujících faktorů: o Potenciální ohroženost pomocí G o Faktor erodovatelnosti půdy K o Maximální přípustné hodnoty faktoru Cp o faktor erozní účinnosti přívalového deště R o faktor délky a sklonu svahu LS o faktor účinnosti protierozních opatření P Dále je zpracována potenciální ohroženost katastrů vodní erozí, která byla stanovena na základě faktoru erodovatelnosti půdy a sklonitosti území. Pro ilustraci uvádíme potenciální ohroženost G, faktory K a CP a potenciální ohroženost katastrů. Potenciální ohroženost posuzovaného území vodní erozí hodnotí plochu po katastrálních územích a zařazuje katastrální území Bohuslavice k středně ohroženým.

_______________________________________________________________________ 41 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Obrázek č.40: Potenciální ohrožení katastrů vodní erozí (http://geoportal.vumop.cz/mapserv/sowac/index.php?projekt=vodni&s=hledej )

Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí s využitím ochranného vlivu vegetace (faktor C) – vyjádřená dlouhodobým průměrným smyvem půdy (G) vztaženým pro jednotlivé produkční bloky LPIS je následující:

Obrázek č.41: Potenciální ohroženost ZPF (http://geoportal.vumop.cz/mapserv/sowac/index.php?projekt=vodni&s=hledej )

Potenciální ohroženost ZPF pomocí G (t. ha-1. rok-1)

_______________________________________________________________________ 42 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Náchylnost půdy k erozi vyjadřuje faktor erodovatelnosti K. Faktor K je definován jako ztráta půdy ze standardního pozemku vyjádřená v t.ha-1 na jednotku erozní účinnosti deště R. Tento faktor představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícímu účinku deště a transportu povrchového odtoku. Půdní prostředí v k.ú. Bohuslavice je silně náchylné až nenáchylná k vodní erozi podle pozice v k.ú. Obrázek č.42: Faktor erodovatelnosti půdy (K) (http://geoportal.vumop.cz/mapserv/sowac/index.php?projekt=vodni&s=hledej )

Limity přípustné ztráty půdy jsou vyjádřeny faktorem Cp a jsou nastaveny s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hodnoty CP jsou rozděleny do několika kategorií, pro které jsou definována rámcová vhodná organizační nebo agrotechnická opatření. Rozložení hodnot CP a doporučených opatření je patrný z následujícího obrázku č.59.

_______________________________________________________________________ 43 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Obrázek č.43: Maximální přípustné hodnoty faktoru Cp (http://geoportal.vumop.cz/mapserv/sowac/index.php?projekt=vodni&s=hledej ) Maximální přípustné hodnoty faktoru Cp (vhodná opatření)

TTP - trvalý travní porost

Z výše uvedených dat vyplývá, že území je řazeno k potenciálně ohroženým z hlediska vodní eroze. Její dopady jsou však rozdílné pro různé části území. Zvýšenou erozi lze očekávat na plochách určených k výstavbě a to v období realizace zemních prací. Nejvyšší hodnoty eroze jsou zpravidla v odlesněných územích. •

Ložiska nerostných surovin

Dalšími významnými prvky pro koncepci jsou ochranná pásma ložisek nerostných surovin. V části správního území Bohuslavice existují ložiska nerostných surovin (štěrkopísky, písky, cihlářské suroviny). Jejich statut je různý a je podrobně popsán v kapitole 2. Územní plán navrhuje zastavitelné plochy, která nekolidují s vymezenými ložisky nerostných surovin. Jedinou výjimkou může být severní okraj Bohuslavic, který sousedí s dosud netěženým ložiskem nevyhrazených nerostů (štěrkopísek, písek) Bohuslavice (ID 3012700 •

Chráněná území (podzemní vody)

Do území Bohuslavic zasahuje ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje skupinového vodovodu Bohuslavice – Bolatice, který je zásoben ze společného podzemního vodního zdroje a ochranné pásmo vodního zdroje HV 107 a HV 107A v severní části obce, které slouží pro potřeby obcí Bělá a Chuchelná. Ochranné pásmo zdroje Bohuslavice – Bolatice zasahuje do navržených zastavitelných ploch Z1 a Z5.

_______________________________________________________________________ 44 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Obrázek č. 44 : Ochranná pásma vodních zdrojů – HEIS VÚ TGM Praha

•

Chráněná území (ochrana přírody)

Na území Bohuslavic nezasahují mimo VKP a systém ÚSES žádné chráněné prvky ochrany přírody. Vymezením hranice zastavěného území a zastavitelných ploch dochází k mírným kolizím mezi zájmem o ekonomické využití území s možností využít stávající a navrženou dopravní a technickou infrastrukturu a ochranou přírody. Střety jsou prakticky nevyhnutelné u některých zalesněných území a systému ÚSES s průběhem liniových staveb. Týkají se především stávajících komunikací a nadzemních i podzemních vedení. Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat narůst dřeviny do maximální přípustné výšky. K dalším střetům patří křížení prvků ÚSES se silnicemi, ale ty v řešeném území nedosahují takových parametrů, aby představovali významnou bariéru. Také významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením (§ 4, odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění). Při využívání VKP nesmí být narušena jeho obnova a nesmí dojít k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. K zásahům, které mohou vést k poškození či zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, je nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy se počítá zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Dalšími střety jsou kolize vymezených ploch s ochrannými pásmy lesů. Využití těchto částí ploch musí být v souladu s platnou legislativou. Ochranné pásmo lesa je určeno vzdáleností 50m od jeho okraje dle zákona č. 289/95 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

_______________________________________________________________________ 45 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. Územní plán Bohuslavice byl řešen bez variant. Jedinou možnou další variantou je varianta nulová, to je neschválení navrženého územního plánu. V následují tabulce je uvedeno porovnání podle požadavku zadání a zhodnocení vlivů na životní prostředí navržené změny oproti původnímu využití plochy. Při hodnocení jsou zohledněny podmínky uvedené v územním plánu a jeho změnách pro původní a navržené využití.

Funkční využití

původní ZPF

nově navržené SO – plochy smíšené obytné

OV - plochy obč.vybavení – veř. infrastruktury OH - občanské vybavení – veřejná pohřebiště a související služby OSpl.obč.vybavení – sport. a rekr. zařízení VL – výroba a skladování – lehký průmysl

SV - plochy

smíšené výrobní

ZH– plochy zemědělské zahradnictví

Hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí Původní využití/rizika, vlivy

Navržené využití- pozitiva/rizika, vlivy Celkové zlepšení kultury bydlení, rekreace Zemědělská výroba/ a služeb obyvatelstvu /zábor ZPF, místní rizika kontaminace komunikace (doprava -emise, únik přírodního ropných produktů, solení apod.), lokální prostředí ze vytápění - emise, podzemní vedení a zemědělské činnosti kanalizace - rizika porušení stávajících (aplikace hnojiv a podzemních vedení a drenážních ochranných látek) , systémů při výstavbě, rizika porušení zvýšená eroze u těsnosti kanalizace orné půdy Zlepší služby obyvatelstvu / rizika dtto jako u SV Zlepší služby obyvatelstvu

Zlepší služby obyvatelstvu, zůstane zachováno nebo bude vytvořeno velké procento zeleně / rizika dtto jako u SV Budou vytvořeny nové pracovní příležitosti/ rizika dtto jako u SO zvýrazněná o rizika emisí a hluku z výroby a zvýšené dopravní zátěže Budou vytvořeny nové pracovní příležitosti a bytové prostory/ rizika dtto jako u SO zvýrazněná o rizika emisí a hluku z výroby a zvýšené dopravní zátěže Budou vytvořeny nové pracovní příležitosti/ rizika emisí z vytápění skleníků, aplikace hnojiv a ochranných látek

Jsou podmínkou funkčnosti celého území/ TI- plochy _______________________________________________________________________ 46 technické rizika spočívají především v poruchách Bohuslavice SEA infrastruktury zařízení (úniky kapalných a plynných

__________________________________________________________________________

DS- plochy dopravní infrastruktury silniční K – plochy komunikací ZV - plochy veřejných prostranství – zeleň

Plochy ostatní

VL - výroba a skladování

látek při poruchách a haváriích apod.), zábor ZPF Zlepší se podmínky tranzitní dopravy a služeb motoristům/ rizika úniky kapalin z vozidel, solení komunikací, emise a hluk z dopravy, zábor ZPF Zajištění místní dopravy, veřejná a ochranná zeleň, drobné služby (např.prodej novin) /zábor ZPF Zlepší se podmínky pro relaxaci obyvatel, sníží se negativní vliv emisí/ zábor ZPF

Budou vytvořeny nové pracovní příležitosti/ rizika dtto jako u SV zvýrazněná o rizika emisí a hluku z výroby a zvýšené dopravní zátěže

Z přehledu je patrné, že trvalými vlivy jsou jednoznačně zábory půdy. Rizika jsou zejména u ploch výrobních a dopravních, kde lze při nevhodné volbě výroby nebo nárůstu intenzity dopravy očekávat nárůst emisí do ovzduší, hluku a v neposlední řadě i produkci odpadů a odpadních vod. Mohou být i zdrojem vibrací. Obdobné problémy mohou vznikat i u ploch smíšených obytných a ploch občanského vybavení. Pozitivním prvkem je výstavba obchvatu obce a převedení tranzitní dopravy mimo zástavbu. Z pohledu zdravotního rizika jsou důsledky realizace územního plánu svázány především s kvalitou ovzduší a hlukovou zátěží. Jejich míra bude záviset mimo regionální vlivy na volbě jednotlivých místních výrobních provozů a na způsobu otopu bytů a provozoven. Kvalita pitné vody je zaručena provozem hromadného zdroje, likvidace odpadních vod předpokládá výstavbu kanalizace a centrální ČOV. Výstavba kanalizace a ČOV zlepší kvalitu povrchových vod (především v Bohuslavickém potoce) a významně pozitivně ovlivní i kvalitu podzemních vod (eliminace úniků odpadních vod do vod podzemních). Navržený územní plán výrazně negativně neovlivní biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu (mimo zábor) ani horninové prostředí. Navržené zastavitelné plochy nejsou vedeny jako chráněná území ani jako plochy s ekologickým hospodařením. Naopak doplnění systému ÚSES přispěje k celkové biodiverzitě v krajině a zlepší migrační možnosti. Ložiska nerostných surovin nebudou omezena. Při realizaci staveb může dojít k ovlivnění kulturní dědictví , zejména architektonického. Na katastrálním území Bohuslavic existuje několik lokalit, kde lze předpokládat archeologické nálezy. Toto ovlivnění může být pozitivní (nové nálezy) nebo negativní (zničení památky). Na těchto lokalitách doporučujeme archeologický dohled. Popis jednotlivých možných vlivů je uveden i v předešlé kapitole a jejich hodnocení významnosti je uvedeno v kapitole 6.

_______________________________________________________________________ 47 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení

Územního plán obce Bohuslavice neobsahuje variantních řešení zastavitelných ploch. Srovnat lze pouze nulovou a aktivní variantu. Nulová varianta znamená zamítnutí předloženého územního plánu a zachování současného stavu s jeho klady i zápory. Nulová varianta z pohledu vlivu na životní prostředí by znamenala nevyřešení problematiky zejména získání nových zastavitelných ploch pro bydlení, služby a výrobu, nevyřešení dopravní a technické infrastruktury, ochranné zeleně apod. a v konečném důsledku i nezlepšení faktoru pohody. Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno vyhodnocení všech potenciálně relevantních vlivů koncepce. Významnost vlivů byla hodnocena podle následující stupnice, jež je analogická k metodickým doporučením MŽP ČR (METODIKA hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – viz Věstník MŽP č. 11/2007). Posouzení vlivů koncepce (rizik dovolených využití ploch) na jednotlivé složky životního prostředí je provedeno tabulkovým vyhodnocením, kdy každé složce životního prostředí byla přiřazena hodnota významnosti vlivů koncepce podle následující tabulky. Hodnota -2

Termín Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0 +1

Bez vlivu Mírně pozitivní vliv Významný pozitivní vliv Vliv nelze vyhodnotit

+2 -

Popis Významný negativní vliv, prakticky vylučuje realizaci koncepce Vyplývá ze zadání koncepce, jehož negativní vlivy nelze eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího záměru). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí záměry nemají žádný vliv. Mírný příznivý vliv; mírné zlepšení charakteristik životního prostředí Významný příznivý vliv na charakteristiky životního prostředí. Z obecného zadání koncepce není možné vyhodnotit vliv (jedná se o nedostatečnost dat na straně koncepce, resp. jí plánovaných záměrů, která je způsobena obecnou povahou dílčího záměru či jeho nejasnou lokalizací).

Při hodnocení byl kladen důraz zejména možnou variabilitu vlivů. Např. u ploch VL je zachování původního využití hodnoceno jako pozitivní hodnotou 1 v hodnocení faktoru pohody obyvatelstva. U těchto ploch může dojít při realizaci záměru k negativnímu vlivu na obyvatelstvo ale při šetrném provozu a zvýšení zaměstnanosti může být vliv na obyvatelstvo naopak pozitivní ( hodnota - 1 až +1). Obdobný přístup k hodnocení jednotlivých vlivů lze použít pro některý typ ploch i při posuzování vůči ovzduší, vodě, půdě a přírodě. To znamená, že konečný vliv záměru je ovlivněn volbou konkrétního záměru a jeho způsobu realizace. V tabulce je méně reálná verze uvedena v závorce. Celkový vliv vymezuje krajní hodnoty a v žádném případě neznamená i při dosažení vysokého negativního hodnocení vyloučení plochy z územního plánu. Vylučující je pouze hodnota -2 u jednotlivého vlivu ve smyslu prvé tabulky dle Metodiky hodnocení významnosti. Rovněž nelze, jako vylučující _______________________________________________________________________ 48 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ chápat hodnotu -2 celkového vlivu. Doporučuji jako maximální negativní celkovou hodnotu pro ÚP Bohuslavice považovat hodnotu -4. U ploch s vyšším negativním vlivem lze zvolit z podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití specifikovaných územním plánem takové, které splní toto kritérium nebo upravit postupy jejich realizace a provozu tak aby se snížil jejich negativní vliv (např u plochy smíšené výrobní u stávající komunikace s nadlimitním hlukovou zátěží lze volit jen výrobní provozy s minimálním nárokem na dopravu). Cílem by mělo být minimalizovat celkový negativní vliv záměru. Pokud záměr na posuzované ploše nenaplní tato kritéria, měla by být plocha změněna pro jiné využití nebo v krajním případě vyřazena. Pokud existuje možnost volby vhodných záměrů, měla by plocha být v územním plánu ponechána a měly by se povolit jen takové činnosti (záměry), které kritéria naplní. Konečné rozhodnutí o konkrétním využití plochy ve sporných případech by mělo řešit posouzení EIA podle konkrétních navržených záměrů. Hodnocení významnosti jednotlivých vlivů rizik záměru na složky životního prostředí Záměr – požadavek zadání

SO – plochy smíšené obytné OV - plochy občanského vybavení OS- plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OH – plochy občanského vybavení - hřbitovů VL – plochy výroby a

Posouzení vlivu na složky životního prostředí na příroda, varianta horninové památky, obyvatelstvo ovzduší vodu půdu krajina, archeologie prostředí ekosystémy 0 0 0 0 0 0 0 0 0 (- -1 A 2 -1 0 -1 0 (-1) 1) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 (A 2 -1 0 (-1) 0 -1 0 (-1) 1) 0 0 0 0 0 0 0 0 A

2

0 (-1)

0

0

0

A

1

0

0

1

0

-1 (1)

-1

0

1

0

A

1 (-1)

-1

TI- plochy technické infrastruktury

0

0

0

A

-1

-1

ZH– plochy zemědělské zahradnictví

0

0

A

DS - plochy dopravní infrastruktury silniční K - komunikace

ZV - plochy veřejných prostranství – zeleň Cyklostezky

0 -1 (-3) 0 0 (-2) 0

0

0 (-1)

0 (-1)

0

0

0

0 (-1) 0

0

0

0

0

0

0

1

-1

0

-1

0

-4 (-3)

0

0

0

0

1

-1

0

-1

0 (-1)

0

0

0

0

0

0 (-1 1)

0

-1

0

-4 (-5)

0

0

0

0

0

0

0

2

1

1

0 (-1) 0

1

0

5 (4)

0

0

0

0

0

0

0

A

-1

-1

-1(0) 0

-1

0

-4 (-4)

0

0

0

0

0

0

0

A

-1(1)

-1

-1(0) 0

-1

0 (-1)

0

0

0

0 0 (1) 0 0 (1) 0

0

0

0

0

0

A

2

1

1

0

0

1

0

5

0

0

0

0

0

0

0

A

1

0

0

0 0 0 (0 1)

-1(-2)

0

0 (-2)

skladování – lehkého průmyslu A SV - plochy smíšené výrobní

0 (-1 1)

celkový vliv

0 0 (1) 0 0 (1) 0 0 (1) 0

0

0

0

1 (-3) 0 1 (-1)

-2 (-6)

-4 (-3)

_______________________________________________________________________ 49 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Hodnocení vlivů Vliv na obyvatelstvo – hluková zátěž, narušení nebo zlepšení faktoru pohody, zdravotní problémy, bezpečnost, zaměstnanost. Vliv na ovzduší – změna imisní a emisní zátěže. Vlivy na vodu – režim a jakost povrchových a podzemních vod. Vlivy na půdu – zábor ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa. Vlivy na horninové prostředí – výhradní ložiska nerostných surovin, poddolovaná území, svahové deformace. Vlivy na přírodu, krajinu, ekosystémy – NP, CHKO, maloplošná ZCHÚ přírody, ÚSES, krajinný ráz, NATURA 2000. Vlivy na památky, archeologie – městské a vesnické památkové zóny a rezervace, významné památkové soubory v krajině, archeologická naleziště.

Z hodnocení vyplývá, že pozitivními plochami jsou při realizaci územního plánu varianty veřejná zeleň včetně plochy ZH a vodní plochy. Negativní mohou být naopak plochy dopravy, výroby a skladování a plochy technické infrastruktury. Plochy smíšené obytné a plochy občanského vybavení mají mírně negativní vliv na životní prostředí.

8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí

Za negativní vlivy vyplývající z realizace ÚP Bohuslavice považujeme zejména: •

Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu

•

Změna dopravní zátěže území

•

Zvýšení emisní a hlukové zátěže území

•

Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod)

•

Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch

•

Porušení stability území

•

Změna vegetace , narušení klidových zón

•

Změna vzhledu krajiny

•

Ovlivnění systému ÚSES a migračních koridorů

_______________________________________________________________________ 50 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Tyto negativní změny jsou zčásti eliminovány již podmínkami v definování zadání ÚPN Bohuslavice a následně jsou rozpracovány v územním plánu Bohuslavice. V návrhu ÚP Bohuslavice, kap. F. je uveden přehled typů ploch a podmínek jejich využití (hlavní, přípustné a nepřípustné využití). Pro ochranu životního prostředí jsou tyto podmínky zásadní. Ovlivňují životní prostředí přímo nebo nepřímo. •

Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu

Snahou autorů územního plánu bylo minimalizovat dopady záboru půdy, zejména ploch určených pro výstavbu. Proto byly pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj obce využity volné proluky uvnitř hranic současně zastavěných území. Další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Celkový předpokládaný zábor půdy činí půdy je 53,74 ha, z toho je 51,65 ha zemědělských pozemků. Trvalý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa se v návrhu územního plánu předpokládá na ploše 0,60 ha. Budování systému ekologické stability a veřejné, ochranné a krajinné zeleně lze považovat za pozitivní a do jisté míry jako kompenzaci k nové výstavbě. U ostatních jednotlivých ploch doporučujeme zbylou nezastavěnou plochu v co největší míře využít pro zeleň.

•

Změna dopravní zátěže území. Zvýšení emisní a hlukové zátěže území

V budoucnu lze očekávat další nárůst především místní automobilové dopravy. Vliv automobilové dopravy je již v současné době negativní a projevuje se mimo nárůstu intenzity dopravní zátěže i zvýšeným hlukem, vibracemi a emisemi a v neposlední řadě i problémy s parkováním. Pro převedení tranzitní těžké nákladní dopravy (zejména přeprava suroviny z těžebního prostoru Pískovny Závada) ze stávajícího průtahu silnice III/46819 zastavěným územím Bohuslavic je navržena nová silnice – obchvat Bohuslavic (Závada – Bohuslavice – Kozmice). Pro její trasu je v územním plánu vymezena územní rezerva (plocha č. R6) v šířce 100 m od předpokládané osy komunikace na obě strany. Územní rezerva je vymezena v souladu s ÚAP pro SO ORP Hlučína. Realizací přeložky se zlepší životní prostředí v obci (snížení emisí, hluku a vibrací) a zvýší se bezpečnost silničního provozu. Dopravní řešení Územního plánu obce Bohuslavice respektuje i koridor pro vedení přeložky silnice I/56 - rychlostní silnice R56. Tento koridor zasahuje ve velmi krátkém úseku (cca 280 m) do jižní části řešeného území (zastavitelná plocha č Z55). Těleso rychlostní silnice bude pravděpodobně mimo k.ú. Bohuslavice u Hlučína a životní prostředí v obci příliš neovlivní. Nové úseky komunikací jsou navrženy pouze ve vztahu k novým plošným záměrům, jejichž dopravní obsluha je obtížně řešitelná ze stávajících úseků komunikací. Navržené trasy místních komunikací zahrnují úseky nezbytně nutné z hlediska koncepce dopravní _______________________________________________________________________ 51 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ obsluhy jednotlivých zastavitelných ploch a rovněž úseky, které umožní zlepšení dopravní dostupnosti území. U nových výrobních provozů, pokud budou výrazným potenciálním zdrojem hluku nebo emisí, lze předpokládat, že budou podléhat procesu EIA, případně integrovanému povolení IPPC. Účelem procesu EIA je zjistit, zda jsou negativní vlivy zamýšleného záměru společensky přijatelné. Integrovaná prevence a omezování znečištění je pokročilým způsobem regulace vybraných průmyslových činností při dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Cílem opatření je předcházet znečištění a pokud to není možné, tak omezovat vznik emisí. U komunikací a křižovatek doporučujeme pro stavby umístěné v okolí komunikací dodržovat: • u silnic ochranná pásma podle zákona č. 13/1997 Sb. • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na budovách (úprava fasád, protihluková okna, výstavba protihlukových bariér, výsadba keřů nebo stromů); • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na komunikaci (šířková homogenizace komunikace, volba vhodného povrchu, omezení maximální povolené rychlosti, zabezpečení plynulého provozu); • udržovat komunikaci v dobrém technickém stavu; • realizovat úpravy komunikací podle návrhu v ÚP Bohuslavice; Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu (nová paliva, nové typy motorů, rozvoj elektromobilů, tiché pneumatiky apod.). Jistou nadějí může být i evropské opatření, které bude muset ČR aplikovat a to zpracování strategické hlukové mapy a následně akčních plánů na snižování hluku (Doucha 2008). Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem (u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory). Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozoven. V současné době je většina otopu v Bohuslavicích realizována v následujícím poměru: zemním plynem – cca 50 % bytů, elektřinou - cca 5 % bytů, ostatní dřevem a uhlím. Pro budoucnost se navrhuje:

• •

zachovat a rozvíjet systém individuálního vytápění na zemní plyn nebo elektřinu; u objektů bez možnosti využití zemního plynu preferovat biomasu (dřevní hmota) a její ekologické spalování v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací; • při povolování nových provozoven se zaměřit na výroby a technologie s minimálními emisemi a malou dopravní zátěží. Předpokládá se, že v roce 2080 bude plynem vytápět cca 80 % bytů.

_______________________________________________________________________ 52 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ •

Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch

Výstavba na nových plochách, zejména původně zařazených jako orná půda, bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Část ploch bude pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami, které zamezí vsakování dešťových vod a sníží dotaci podzemních vod a současně urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě. Pro zasakování jsou však vhodné pouze propustné horniny. Pokud se na lokalitě nevyskytují, doporučujeme zvážit svedení dešťové vody do kanalizace nebo povrchovým zářezem do vodoteče. Na lokalitách náchylných k sesuvům zasakování nedoporučujeme. U větších zastavěných ploch bez možnosti zasakování doporučujeme vybudovat záchytnou nádrž vhodné kapacity. Voda z komunikací a parkovišť může být kontaminována a je vhodnější jí odvádět do kanalizace, případně do lapolu a teprve následně po oddělení nečistot do povrchových vodotečí. Na plochách s drenážními systémy hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně může porušení podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí. •

Porušení stability území

I přes relativně malý nebo střední stupeň rizika porušení území sesuvy je nezbytné pečlivě zvažovat umístění stavby a navážek (to je přitížení nestabilního území) a místa výkopových prací (odlehčení nestabilního území) Kombinace podmáčením terénu a výkopových prací při stavební činnosti mohou být dalším důvodem ke vzniku sesuvu. Rizikové jsou zejména svažité terény. Ke vzniku sesuvu může přispět i porušení drenážního systému nebo zasakování dešťové vody. V rizikových plochách je nezbytné zabezpečit zejména drenáž podzemní vody a její odvádění do bezpečných míst.

•

Změna vegetace, narušení klidových zón

Realizací územního plánu se zmenší plochy využívané pro zemědělskou činnost. Naopak u zastavěných ploch bude část plochy využita pro výsadbu stromů, keřů a pro trávníky. Podíl možných zelených ploch je specifikován pro jednotlivé typy ploch územním plánem (koeficient zastavěnosti). Pokud se týká pozemků určených k plnění funkcí lesa, předpokládá se jejich zábor na 0,60 ha. Bude posílena funkce územního systému ekologické stability, kde při jeho tvorbě nebo obměně bude zdůrazněna výsadba porostů místní původní provenience a potenciální přirozené vegetace. Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být lesy třetího lesního vegetačního stupně, to jsou lesy s cílovou druhovu skladbou dubových bučin, jedlodubových bučin a v údolnicích javorových jasanin. Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP).

_______________________________________________________________________ 53 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ •

Ovlivnění systému ÚSES

Otázka střetu zájmů mezi ochranou přírody a ostatními aktivitami je významná zejména u dopravních systémů, elektrických vedení, výstavby a způsobu hospodaření na pozemcích. U dopravních systémů je významná zejména při křížení komunikací se systémem ÚSES a chráněnými územími. Prakticky každé křížení lze považovat za negativní. U křížení s komunikacemi je třeba preferovat kolmé křížení s prvky ÚSES, u křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky. V plochách systému ÚSES nelze povolovat jakékoliv stavby, včetně oplocení s výjimkou staveb uvedených v územním plánu ve využití hlavním a přípustném, to jsou : – stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, – stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací s povrchovou úpravou blízkou přírodě, mosty, lávky, – stavby na vodních tocích, stavby malých vodních nádrží, – související obslužná a veřejná dopravní a technická infrastruktura, nezbytné liniové stavby technické vybavenosti, stavby silnic a dalších komunikací pro vozidlovou dopravu - křížení ve směru kolmém na biokoridor (tyto stavby budou povoleny pouze tehdy, bude-li prokázán jejich nezbytný společenský význam a nemožnost vedení mimo plochy ÚSES), – nezbytné stavby pro lesní a vodní hospodářství, – odvodňování pozemků (bude-li prokázán jejich nezbytný společenský význam) Pozitivním ovlivněním je vymezení nových ploch ÚSES a návrat k původním druhům vegetace. Nové plochy doporučujeme zařadit mezi veřejně prospěšná opatření (s možností odejmutí nebo omezení práva k pozemkům podle ustanovení § 170 a s možností předkupního práva k pozemkům).

•

Změna vzhledu krajiny

Posuzovaném území náleží z hlediska místa krajinného rázu do krajinné oblasti Opavsko jejíž výraznými vjemovými charakteristikami jsou otevřená krajinná scéna s výrazným projevem vnějšího obrazu sídel a lokálních kulturních dominant (zámky, kostely), pohledově exponovaná, výrazný projev makrostruktur polí, převládá působení horizontály. Z hlediska typu krajiny jsou na k, ú Bohuslavice zastoupeny typy polní, sídelní a lesní. Pro krajinu jsou charakteristická následující možná ohrožení: - extenzivní rozvoj sídel a suburbanizace. - zástavba zemědělské krajiny. - degradace zemědělské půdy. Pro ochranu krajiny byly stanoveny zásady pro rozhodování o změnách v území (mimo zásad platných pro typy krajin) - http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/nf.pdf - zvýšená ochrana nelesní zeleně a hodnotných segmentů krajiny. - podpora vymezování a realizace prvků ÚSES. - ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních historických staveb. _______________________________________________________________________ 54 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Při posuzování nových záměru je ale v celém území nutno dbát na výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty a také zachování stávajícího typu zástavby. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny.

Výčet zásadních podmínek vztahujících se k životnímu prostředí doplněný o další podmínky, které vyplynuly z předkládaného hodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, pro jednotlivé plochy jsou uvedené v následující tabulce: Označení plochy

Popis omezení a opatření

Plochy smíšené obytné (SO) Z1 – Z5, Z11, Z13, Z16, Z18 – Z22, Z25, Z26, Z28, Z31, Z33, Z35, Z38 – Z45, Z47, Z48, Z50, Z51, Z54

-

Plochy obč.vybavení – veř. infrastruktury (OV) Z17

Plochy občanské vybavení – veřejná pohřebiště a související služby (OH) Z52

stavbu doplnit vhodnou zelení zasakování dešťových vod na pozemku (pokud neovlivní stabilitu území) - ochranné pásmo lesa: Z11, Z18, Z19, Z20, ochranné pásmo el.vedení VN: Z13, Z16, Z41, Z42, Z43, Z47, Z48, - archeologické naleziště: Z16, Z25, Z26, Z28, Z33, Z35, Z39, Z40 - odvodněné území: Z51 - ochranné pásmo vodního zdroje: Z1, Z5 - ochranné pásmo hřbitova: Z20 - stará ekologická zátěž (skládka) : Z33 - zasakování dešťových vod na pozemku - stavbu doplnit vhodnou zelení - odvodněné území: Z17 - archeologické naleziště: Z17 - stavbu doplnit vhodnou zelení

-

zasakování dešťových vod na pozemku (alespoň částečné) - stavbu doplnit vhodnou zelení - ochranné pásmo plynu: Z14

Plochy výroby a skladování – lehký průmysl

(VL) Z14

-

Plochy smíšené výrobní (SV) Z8, Z15, Z27, Z29, Z30

Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Z9, Z23, Z37, Z46 Plochy zemědělské - zahradnictví (ZH) Z10 Technická infrastruktura (TI) Z7

-

zasakování dešťových vod na pozemku (alespoň částečné) - stavbu doplnit vhodnou zelení (stromy, keře) - ochranné pásmo lesa: Z8 - stará ekologická zátěž: Z8 - ochranné pásmo plynu: Z15 - archeologické naleziště: Z27, Z29, Z30 stavbu doplnit vhodnou zelení ochranné pásmo lesa: Z9 ochranné pásmo el.vedení VN: Z37, Z46 archeologické naleziště: Z37 ochranné pásmo lesa: Z10 stavbu doplnit vhodnou zelení ochranné pásmo lesa: Z7

_______________________________________________________________________ 55 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Označení plochy Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Z55 Plochy komunikací (K) Z6, Z12, Z24, Z32, Z34, Z36, Z49, Z53

Plochy veřejných prostranství – zeleň (ZV) ZV1, ZV2, ZV3

Popis omezení a opatření -

odvodněné území: Z7 lokální biokoridor

-

ochranné pásmo lesa : Z6 ochranné pásmo elektrického vedení VN: Z36 odvodněné území : Z6

-

archeologické naleziště: Z34

-

bez podmínek

Obecná opatření Dopravní zátěže území a zvýšení emisní a hlukové zátěže území Pro stavby umístěné v okolí komunikací je nutno dodržovat: • u silnic ochranná pásma podle zákona č. 13/1997 Sb. • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na budovách (úprava fasád, protihluková okna, výstavba protihlukových bariér, výsadba keřů nebo stromů); • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na komunikaci (šířková homogenizace komunikace, volba vhodného povrchu, omezení maximální povolené rychlosti, zabezpečení plynulého provozu); • udržovat komunikaci v dobrém technickém stavu; • realizovat úpravy komunikací podle návrhu v ÚPN Bohuslavice. Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem (u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory). Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozoven. V současné době je obec plošně plynofikována. Pro budoucnost se navrhuje: • • •

zachovat a rozvíjet systém individuálního vytápění na zemní plyn nebo elektřinu; u objektů bez možnosti využití zemního plynu preferovat biomasu (dřevní hmota) a její ekologické spalování v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací; při povolování nových provozoven se zaměřit na výroby a technologie s minimálními emisemi a malou dopravní zátěží.

Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě. Pro zasakování jsou však vhodné pouze propustné horniny. Pokud se na konkrétní lokalitě nevyskytují, doporučujeme zvážit jejich svedení do kanalizace nebo povrchovým zářezem do vodoteče. Na lokalitách náchylných k sesuvům zasakování nedoporučujeme. Voda z komunikací a parkovišť může být kontaminována a je vhodnější jí odvádět do kanalizace. Zasakování se řídí Vyhláškou č.501/2006 Sb. o obecných _______________________________________________________________________ 56 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ požadavcích na využívání území ve znění Vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. Na plochách s drenážními systémy hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně může porušení podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí. Porušení stability území V rizikových plochách je nezbytné zabezpečit zejména drenáž podzemní vody a její odvádění do bezpečných míst. Na zemědělských pozemcích se svažitým terénem dbát na dodržování osevních postupů a nevysazovat širokořádkové kultury. Ovlivnění systému ÚSES Na území obce Bohuslavice nedochází ke střetům s trasami jiných liniových prvků – elektrovody, frekventované silnice, apod. Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat narůst dřeviny do maximální přípustné výšky. Nejvýraznější bariérou, ale mimo řešené území je křížení s údolnicí potoka a také hlavní osou zástavby Ludgeřovic. Změna vzhledu krajiny Při posuzování nových záměru je ale v celém území nutno dbát na výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty a také zachování rozvolněné zástavby. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Základní podmínky ochrany krajinného rázu - U staveb, u nichž je možné porušení krajinného rázu, je podmínkou posouzení vlivu stavby na krajinný ráz. - U nových staveb (včetně změn staveb stávajících) dodržet stávající výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. - Umísťování nadzemních elektrických vedení do pohledově exponovaných prostorů a prostorů se zvýšenou estetickou a přírodní hodnotou krajinného rázu není přípustné. - Při navrhování nových stavebních celků podporovat jejich přirozené začlenění do krajiny (např. výsadbami zeleně). - Platí ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél komunikací, vodních toků a vodních ploch, které jsou významnými přírodními hodnotami.

_______________________________________________________________________ 57 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Pro řešení územních plánů je důležité základní vymezení území a jeho vazba na vyšší prvky územního plánování a na celostátní a regionální koncepce. Ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje pro územní plánování obce Bohuslavice vyplynuly následující úkoly: •

Plochy a koridory dopravní infrastruktury

Mezi ostatní plochy a koridory, které vymezují ZÚR MSK patří záměr D 55 – přeložka a homogenizace šířkového uspořádání silnice I/56 Opava – Ludgeřovice jako čtyřpruhové směrově dělené silnice I.třídy. Koridor byl do územního plánu zařazen. •

Plochy a koridory pro ÚSES

ZÚR MSK vymezují níže uvedené biocentra a biokoridory pro ÚSES nadregionální a regionální úrovně. Jsou vymezené osou, která určuje směr propojení a definovány jsou jako pás území o šířce 200 m (tj. 100 m na každou stranu od osy), v jehož rámci je možné provádět zpřesnění vymezení biokoridoru v rámci ÚP obce. Na nadregionální úrovni respektovat nadregionální biocentrum 90 Dařanec, který je reprezentativní pro bioregion 2.2. Opavský. Cílový ekosystém mezofilní hájový. Dále je nutno respektovat nadregionální biokoridor K 97 MH, který spojuje NRBC 90 Dařanec a NRBC 91 Černý les. Cílový ekosystém mezofilní hájový. Nadregionální i regionální systém ÚSES byl do územního plánu Bohuslavice převzat a byl doplněn systémem lokálního ÚSES. Dále bylo nutno respektovat požadavky vyplývající ze zařazení do rozvojové oblasti, krajinného typu, krajinných oblastí a také zásady pro upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území - chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky) (čl. 76). Obec Bohuslavice je ZÚR MSK zařazena do krajinného typu lesní krajina (čl. 95) a polní krajina (čl. 95), a také do krajinné oblasti Opavsko (čl. 88), pro které jsou v uvedených článcích stanoveny zásady pro rozhodování o změnách v území. Tyto zásady byly v návrhu územního plánu respektovány. Dále byl do územního plánu zahrnut i záměr realizace cyklotrasy „Prajzská cesta“ (státní hranice Polsko/ČR – Oldřišov – Vřesina – Šilheřovice – Koblov). Ochrana životního prostředí je do územního plánu zapracována zejména při návrhu ploch veřejné zeleně, návrhu kanalizace, návrhu systému vytápění a plynofikace a v doporučeních k jednotlivým částem územního plánu (např. zachování krajinného rázu, vymezení ochranných pásem, vyhodnocení a návrh dopravních změn).

_______________________________________________________________________ 58 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Při řešení územního plánu se využívaly i koncepční materiály. Moravskoslezský kraj je z hlediska kvality životního prostředí jeden z nejzatíženějších v České republice. Nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou, kontaminace půd a podzemní vody v důsledku průmyslové činnosti, znečištění povrchových vod a znečištění ovzduší z dopravy a stacionárních zdrojů. Nárůst dopravy zvyšuje i hlukovou zátěž v okolí silně zatížených komunikací a ve velkých městech. V Moravskoslezském kraji vzniká velké množství průmyslového odpadu, zejména z energetiky, hutnictví a těžby uhlí. Ekologická problematika vyvolala potřebu tyto problémy řešit, a to i s ohledem na novou legislativu České republiky a legislativu Evropské unie. Z tohoto důvodu Moravskoslezský kraj připravil koncepční materiály v oblasti životního prostředí (http://www.krmoravskoslezsky.cz/zp_00.html), z kterých jsou pro územní plán obec Bohuslavice důležité: 1. Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje 2. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 3. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje 4. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 5. Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Moravskoslezského kraje 6. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 7. Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Ad 1) Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod Plánováním v oblasti podzemních a povrchových vod se zabývá Plán povodí Odry (http://www.pod.cz/plan-oblasti-povodi-Odry/0-uvod/0-1.html), který byl schválen v roce 2009. Cílem dokumentu je zhodnocení současného stavu povrchových a podzemních vod v kraji se zaměřením na jejich množství a kvalitu, včetně předpokládaného vývoje do budoucna a návrh způsobu protipovodňové ochrany i odstranění negativních vlivů znečišťování vod. V k.ú. Bohuslavice nejsou stanovena záplavové území a aktivní zóny. Přesto jsou zde realizována protipovodňová opatření – poldry. Jsou umístěny na severním okraji obce. Jejich situace je uvedena v Koordinačním výkresu. Z budoucích aktivit je dle plánu oblasti povodí Odry je navržena úprava vodního toku Opusta v ř. km 5,7 – 8,8. Jedná se o liniovou revitalizaci ve volné krajině, revitalizace nivy, obnova tůní, zakládání břehových a doprovodných porostů. Pokud se týká kvality vod, lze za nápravné opatření považovat navrženou výstavbu gravitační splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy a ČOV (Plán rozvoje vodovodů a kanalizací MSK http://mapy.krmoravskoslezsky.cz/tms/zpz_prvkuk/doc/vodovod/8110_012_00_12094.htm ) Ad 2) Program snižování emisí a imisí Cílem programu je zajištění kvality ovzduší a ochrany klimatu v souladu s rámcovou směrnicí Evropské unie o ovzduší. Program bude obsahovat akční plán ochrany ŽP v oblasti _______________________________________________________________________ 59 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ ochrany ovzduší a klimatu a bude mj. zahrnovat také problematiku úspor energie, včetně možností využití obnovitelných zdrojů energie, problematiku restrukturalizace průmyslu a vlivu dopravy. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů (zejména v souvislosti s platností emisních limitů pro zdroje znečišťování ovzduší podle vyhlášky MŽP č. 117/1997 Sb. a 356/2002 Sb.) a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých ukazatelů došlo i ke zhoršení situace. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje je každoročně aktualizován. V poslední aktualizaci v roce 2012 byly shrnuty výsledky dopadů dřívějších aktualizací a navržena konkrétní opatření pro největší zdroje emisí. Na k.ú. Bohuslavice se žádný velký zdroj emisí nevyskytuje. Územní plán Bohuslavice je v souladu s programem snižování emisí podporou plynofikace území, elektrifikací a nepřímo i podporou ÚSES. Nově navrhované průmyslové aktivity mají charakter drobné výroby a skladování a je velmi pravděpodobné, že nebudou významnými zdroji emisí.

Ad 3) Územní energetická koncepce Cílem územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje je vytvoření vhodných podmínek pro hospodárnou výrobu, distribuci a spotřebu energie s minimálním dopadem na životní prostředí a definování investičních potřeb v oblasti energetiky v kraji. Koncepce vychází z analýzy stávajícího stavu energetického systému, stanovení trendů vývoje poptávky a z již zpracovaných energetických dokumentů. Navržené změny v územním plánu Bohuslavice respektují potřeby území i širšího okolí, požadavky PÚR a ZÚR Moravskoslezského kraje i změny v zastavěnosti a požadavky na zásobování zemním plynem, elektrickou energií a teplem.

Zásobování elektrickou energií Obec Bohuslavice je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z hlavní linky VN 39 propojující TS 110/22 kV Dolní Benešov a Bohumín. Distribuční soustavu VN na území obce dále tvoří 9 distribučních trafostanic. Technický stav sítě VN včetně trafostanic je vyhovující. Potřebný příkon pro řešené území bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, stávající linky VN 39, která je pro přenos potřebného výkonu vyhovující. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení, a drobné podnikatelské aktivity bude během návrhovém období zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, s případným zvýšením jejich výkonu a výstavbou 6 nových trafostanic. _______________________________________________________________________ 60 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Ve správním území obce Bohuslavice soukromými osobami provozovány 3 sluneční zdroje elektrické energie a předpokládá se další rozšíření malých fotovoltaických elektráren s výkonem 3 – 5 kW, instalovaných na objektech RD. Pro eliminaci negativních vlivů energetických zařízení na životní prostředí je nutno respektovat ochranné pásmo (OP) nadzemního vedení VN a distribučních trafostanic. Zásobování zemním plynem Obec Bohuslavice je plynofikována. Jižní částí území Bohuslavic prochází trasa vysokotlakého plynovodu DN 500, PN 40 Hlučín – Opava s propojením do předávací stanice Děhylov na který je obec Bohuslavice napojena odbočkou DN 100 (V 35 108přes regulační stanici plynu (RS) VTL/STL Bohuslavice. Místní plynovodní síť je provozována jako středotlaká, s pracovním přetlakem do 0,3 MPa. Plynofikováno je cca 75 % bytového fondu (cca 410 bytů) a převážná část vybavenosti. Zemní plyn se využívá se pro vaření, přípravu teplé užitkové vody (TUV), u převážné části odběratelů také pro vytápění. Předpokládá se, že k r. 2028 bude plynofikováno 80 % bytů. Nová vysokotlaká plynárenská zařízení se ve správním území obce Bohuslavice nenavrhují. Dodávka plynu pro bude zajištěna ze stávající RS VTL/STL Bohuslavice s dostatečnou výkonovou rezervou. Návrh rozšiřuje středotlakou plynovodní síť pro stávající a navrhovanou zástavbu na celém zastavěném území Bohuslavic.

Zásobování teplem Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti, bytových domů a podnikatelských aktivit. Výroba tepelné energie je zajišťována především spalováním zemního plynu (410 bytů) a pevných paliv (110 bytů). Podíl využití elektrické energie pro vytápění je velmi nízký (3 byty). Decentralizovaný způsob vytápěn zůstane do roku cca 2028 zachován pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD a samostatnými kotelnami pro objekty bytových domů a vybavenosti. Jako palivo je preferováno využití biomasy a zemního plynu, elektrická energie bude plnit funkci doplňkového topného media. Bilančně se na území Bohuslavic uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění u 80 % bytů tj. 500 bytů, dále pro většinu objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit. Navržený systém zásobování energiemi je v souladu s energetickou koncepcí MSK. Ad 4) Plán odpadového hospodářství Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Jeho zpracování vychází ze zákona o odpadech (zákon č. 383/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění) a příslušné vyhlášky MŽP. _______________________________________________________________________ 61 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13.11.2004. V návaznosti na nařízení vlády č. 473/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky Moravskoslezský kraj přistoupil k provedení změny Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. V návaznosti na uvedené nařízení vlády došlo ke zrušení písmene i) v bodě 3.3 Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, které obsahovalo zásadu nepodporovat výstavbu nových spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků. Plán odpadového hospodářství původce odpadů není v obci zpracován. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma OZO Ostrava s.r.o. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. Tyto odpady se ukládají na skládky mimo území obce. V obci existují záměry na lokalizaci sběrného dvora. Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech. Z hlediska ochrany životního prostředí je důležité dále rozšiřovat systém třídění odpadu a jeho recyklaci.

Ad 5) Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Cílem Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny je vytvořit ucelený přehled o stavu přírody a krajiny na území Moravskoslezského kraje, včetně přehledu všech používaných nástrojů ochrany přírody. Koncepce vychází z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny a z podrobné analýzy současného stavu. Srozumitelným způsobem navrhuje další nezbytné kroky k vytvoření uceleného systému ochrany přírody a krajiny v kraji. Koncepce reaguje na předpokládané změny veřejné správy v oblasti ochrany přírody a krajiny, vyvolané nezbytností implementace soustavy Natura 2000 dle směrnic Evropských společenství o ptácích a stanovištích. Dokument odpovídajícím způsobem popisuje příslušnost jednotlivých orgánů ochrany přírody k jednotlivým navrhovaným opatřením, příslušnou zodpovědnost za jejich provedení, včetně vyhodnocení ekonomických dopadů. Na katastrálním území Bohuslavic nejsou vymezena z hlediska ochrany přírody a krajiny chráněná území. Ochranu mají specifikovanou územní systém ekologické stability a významné krajinné prvky. _______________________________________________________________________ 62 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ Ad 6) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Cílem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (zpracovala společnost Koneko spol. s r.o. 2004 pro Ministerstvo zemědělství Moravskoslezský kraj) je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Moravskoslezského kraje. Tento plán byl průběžně aktualizován. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje optimální rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je koordinován s příslušnými částmi Koncepčního rozvojového dokumentu pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje. Každoročně je Plán rozvoje vodovodů a kanalizací aktualizován. Obec Bohuslavice má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Bohuslavice – Bolatice. Zdrojem pitné vody jsou vrty HV 28, HV 101 a HVB 1. Je na něj napojeno 100 % trvale bydlících obyvatel. V severní části obce se dále nachází vodní zdroje HV 107 a HV 107A, úpravna vody, vodojem a čerpací stanice, které slouží pro potřeby obcí Bělá a Chuchelná. Územní plán navrhuje rozšířit vodovodní síť, která je zásobena pitnou vodou z místního zdroje o další vodovodní řady pro zásobování zastavitelných ploch. Do doby než bude navržený vodovod vybudován, je navrženo individuální zásobení pitnou vodou (ze studní). Pro plochy, které jsou mimo dosah vodovodních řadů pitné vody, je navrženo individuální zásobení pitnou vodou. Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu v Bohuslavicích je v souladu s PRVKÚK MSK a platnými ZÚR MSK. V obci Bohuslavice je vybudována nesoustavná jednotná kanalizační síť, která odvádí splaškové a dešťové odpadní vody od obyvatelstva do Bohuslavického potoka. Čištění odpadních vod v obci probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody se akumulují v žumpách či domovních ČOV s přepady zaústěnými do jednotné kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů. Stávající kanalizace v obci je s vyústěním jednotlivých stok do Bohuslavického potoka, který je zaústěn do dočišťovacího rybníku. Celková délka stávající kanalizace je cca 10 km. Stávající kanalizace ve špatném stavu a nelze počítat s její dalším využitím pro odvádění splaškových vod. Územní plán navrhuje v obci Bohuslavice vybudovat novou stokovou síť zakončenou na navržené obecní ČOV. Stávající jednotná kanalizace bude využívána k odvádění dešťových vod. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací MSK s ohledem na velikost obce a investiční náročnost na výstavbu oddílné kanalizace doporučuje ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých nemovitosti lze využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV. http://mapy.krmoravskoslezsky.cz/tms/zpz_prvkuk/doc/kanalizace/8109_002_00_00652.htm . _______________________________________________________________________ 63 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Ad 7) Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Cílem této koncepce je: • • • •

zabezpečení rozvoje zemědělských aktivit v oblastech s příhodnými podmínkami pro agrární produkci, zabezpečení jiných podnikatelských aktivit navazujících na rozvoj zemědělství i dalších vhodných odvětví, zachování tradičních hodnot v území, a to i v návaznosti na trvale udržitelný rozvoj krajiny, posílení ekonomické a sociální stability venkovských sídelních celků.

Koncepčními materiály se řídí orgány kraje, např. při rozhodování o použití rozpočtu kraje apod., v některých případech jsou tyto dokumenty také závazné pro rozhodování dalších orgánů veřejné správy, včetně obcí. Výše uvedené koncepce byly zpracovány v souladu s Národním rozvojovým plánem 2000 – 2006. V roce 2006 byl zpracován dokument Program rozvoje Moravskoslezského kraje (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., G-Consult spol. s r.o., Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum s. r. o., RPIC-ViP s.r.o. 2006) na období 2006 2008. Program obsahoval zejména: a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.

Pro další období byly koncepce rozpracovány v Národním rozvojovém plánu ČR 2007 – 2013. Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 – 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Byly vymezeny strategické cíle: ⇒ Otevřená, flexibilní a soudržná společnost ⇒ Atraktivní prostředí ⇒ Vyvážený rozvoj území Na základě definovaných cílů a priorit byly vymezeny specifické operační programy. Z hlediska vlivu na prostředí je velmi významný OP Životní prostředí. Globálním cílem OP Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního _______________________________________________________________________ 64 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ principu udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí. Specifické cíle tohoto operačního programu se vztahují na zlepšení situace v následujících oblastech: 1. vodní hospodářství a protipovodňová ochrana 2. ovzduší a hluk 3. využití obnovitelných zdrojů energie, 4. odpady, obaly a staré zátěže, 5. environmentální rizika, omezování průmyslového znečištění a zlepšení životního prostředí urbanizované krajiny 6. příroda a krajina 7. environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta Do koncepce náleží i podpora pro hospodaření pro ekologické zemědělství. Ekologické hospodářství je na území k. ú. Bohuslavice praktikováno jen v omezené míře. Navržený územní plán respektuje výše uvedené cíle a zapracovává je do návrhů využití jednotlivých ploch a limitů využití území.

10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Územní plán Bohuslavice navrhl změny, které umožní další rozvoj oblasti a současně doplnil řadu nových úprav, které mají za cíl mimo jiné zachovat ekologickou stabilitu krajiny. Při realizaci změn a sledování jejích vlivů na životní prostředí je nezbytné dodržovat určité postupy a ukazatele specifické pro posuzované území: • Řada doporučení je v obecné úrovni zapracována v územním plánu. Tato doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady těchto změn byly minimální nebo byly zcela odstraněny. • U rozsáhlejších nebo specifických záměrů je nutno počítat s dalším projednáním ve smyslu posouzení vlivů tohoto záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. • U konkrétních území s již definovanou ochranou (chráněná území, významné krajinné prvky aj.) je třeba dodržovat zákony a vyhlášky platné pro tato území a jejich naplňování kontrolovat. Nestandardní zásahy předem projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. • Schvalovat záměry, které odpovídají platnému územního plánu a při jejich realizaci zachovávat postupy, které neohrozí okolní prostředí a umožní naplnění cílů koncepcí Moravskoslezského kraje. • U rámcových záměrů (například výrobní provozovna), kde není dosud definitivně rozhodnuto o konečném využití, postupovat při výběru konkrétního projektu podle následujících kritérií: − Zacházení s nebezpečnými látkami − Zabezpečení ochrany půd a horninového prostředí _______________________________________________________________________ 65 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ − Zabezpečení ochrany vod, výstavba odpovídající ČOV − Zachování odtokových poměrů (zasakování dešťových vod, záchytná nádrž) − Řešení dopravy s ohledem na intenzitu dopravy v místě projektu − Produkce emisí − Produkce odpadů a jejich likvidace − Řešení problémů starých zátěží − Estetika stavby a její soulad s okolím, ovlivnění krajinného rázu − Využití prostoru k výsadbě zeleně − Počet nově vytvořených pracovních míst • U výstavby rodinných domů doporučujeme zvažovat vnější siluety zastavěného území s ohledem na charakteru a rozmístění povolovaných staveb a doprovodné zeleně. Doporučujeme zachovávat charakter staveb, který koresponduje se současným charakterem staveb. Pohledové horizonty a území pohledově významná by neměla být zastavována, aby nedocházelo ke snížení především pohledové a estetické charakteristiky krajiny. • V územích náchylných ke vzniku sesuvů neprovádět zasakování dešťových vod.

11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. Při rozhodování na vymezených plochách a koridorech je nutné vycházet z návrhu ukazatelů uvedených v kapitole 10 a podmínek a opatření uvedených v kapitole 8. Příslušný správní orgán musí zohlednit konkrétní záměr a konkrétní situaci na posuzované ploše a posoudit zvážit dopady realizace a provozu záměru na okolní životní prostředí a to zejména z pohledu emisí do ovzduší, hlukové zátěže, dopravní situace a pohody obyvatel a splnění podmínek uvedených v územním plánu pro daný typ plochy. U složitých a sporných případů doporučujeme problém řešit podle zákona 100/2001 Sb. „Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů“ v platném znění (EIA) nebo ve specifických případech studií daného problému (např. krajinná studie, dopravní studie apod. ). Při povolování systému otopu preferovat zemní plyn nebo elektrickou energii, případně příp. biomasu a další obnovitelné zdroje energie. S výstavbou nových staveb dbát na zabezpečení potřebné infrastruktury (obslužná komunikace, energetické přípojky,) a stavby nepovolovat pokud nebude infrastruktura zabezpečena. Vodovod lze dočasně řešit na základě hydrogeologického posudku jako vlastní zdroj, rovněž kanalizaci a ČOV lze dočasně řešit nepropustnou vyvážecí jímkou. U dopravních koridorů doporučujeme vycházet z hlukových studií a záměr směřovat k výstavbě vhodných protihlukových zábran v nevyhovujících úsecích. Rovněž doporučujeme zabezpečit stavbu prvky umožňující migraci zvířat. Na plochách s drenážními systémy dbát na jejich neporušování nebo jejich přeložení, tak aby byla zajištěna jejich funkčnost. _______________________________________________________________________ 66 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ U budování systému ekologické stability doporučujeme vycházet z komplexních pozemkových úprav, nebo zadávat zpracování podrobnější dokumentace. Podkladem pro volbu druhové skladby doporučujeme respektovat potenciální přirozenou vegetaci a sazenice místní provenience. U záměrů, které by narušily významné krajinné prvky (VKP) , dbát na zachování VKP nebo jeho adekvátní náhradu.

12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Cílem územního plánu Bohuslavice bylo navrhnout urbanistickou koncepci jejího rozvoje, stanovit přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch a jejich uspořádání, určit základní regulaci území a vymezit hranice zastavitelného území obce a to za současného vytváření předpokladů udržitelného rozvoje území, spočívajícího ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území které uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Řešení územního plánu Bohuslavice u Hlučína předkládá zábor půdy 53,74 ha, z toho je 51,65 ha zemědělské půdy a 0,60 ha lesa. Největší zábor představuje realizace bytové výstavby (obytné smíšené plochy 27,58 ha). Na plochy obč. vybavení – veřejné infrastruktury je předpokládaný zábor 2,45 ha a sportovní a rekreační zařízení 2,10 ha. Na plochy výroby a skladování – lehký průmysl je počítáno se záborem půdy 11,77 ha a pro plochy výroba a skladování – smíšené 4,84 ha. Pro plochy komunikací je navrženo 2,22 ha. V ÚP je navržena splašková kanalizace s vyústěním na Ústřední čistírně odpadních vod v západní části území. Definitivní verze kanalizace a ČOV bude vyžadovat zpracování technické dokumentace. Do doby výstavby bude likvidace odpadních vod zajištěna individuálně pomocí žump s vyvážením odpadu nebo domovních ČOV. Odvádění dešťových vod se doporučuje vhodnými terénními úpravami v max. míře zadržet v území a dále využívat jako vodu užitkovou. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově např. zatravněnými příkopy do vhodného recipientu. Pro plochy, které jsou mimo dosah splaškové kanalizace, bude likvidace odpadních vod řešena nadále individuálně u rodinných domů. Z hlediska dopravy se navrhuje obchvat Bohuslavic (Závada – Bohuslavice – Kozmice) pro převedení tranzitní těžké nákladní dopravy ze stávajícího průtahu silnice III/46819 zastavěným územím Bohuslavic. Pro její trasu je v územním plánu vymezena územní rezerva. Dále územní plán navrhuje nové místní komunikace pro novou zástavbu. Územní plánu řeší zásobování nové výstavby vodou, plynem a elektrickou energií a zabývá se i likvidací odpadních vod. Z hlediska životního prostředí v budoucnu budou klíčové kvalita ovzduší a také v menší míře dopravní problémy. Vlivem realizace ÚP nedojde ke snížení hodnoty krajinného rázu nad únosnou míru. Při posuzování nových záměru je ale v celém území nutno dbát na výškovou hladinu, plošné _______________________________________________________________________ 67 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________ uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Předložený územní plán Bohuslavice je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný při dodržení doporučení uvedených v tomto posouzení (viz. kap. 8) a při dodržení předložené specifikace v Územním plánu Bohuslavice. V Ostravě, září 2013

_______________________________________________________________________ 68 Bohuslavice - SEA

__________________________________________________________________________

Literatura: Culek. M. a kol. (2003) Biogeografické členění České republiky (Enigma, Praha). Demek J. a Mackovič P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny Doucha P. (2008): Dopravní hluk a lidské zdraví. EKO, r. XIX, 1, s. 13-14. Dostál T, Vrána K, Krása J, Jakubíková A, Schwarzová P, David V, Nováková H, Bečvář M, Veselá J, Kavka P. (2007): Metody a způsoby predikce povrchového odtoku, eroze a transportu sedimentu v krajině, výzkumná zpráva projektu COST1P04OC634.001, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Praha. Čurda J. a kol. (1992): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000. List 15-43 Ostrava. Český geologický ústav. Praha. Kačura G., Kněžek M., Krásný J., Skořepa J. (1970): Vysvětlivky k hydrogeologické mapě ČSSR 1:200 000. MS Archiv - Ústřední ústav geologický Praha. Krajíček L. a kol. (2008): Návrh Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Atelier T- plan, s.r.o Kukal Z. a Reichmann F. (2000): Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana. MŽP a ČGÚ. Olmer M. – Herrmann Z. – Kadlecová R. – Prchalová H et al. (2006): Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sborník geologických věd. hydrogeologie, inženýrská geologie 23, str. 5-31. Quitt E. (1975) : Klimatické oblasti ČSR, Mapa 1: 500 000. Geografický ústav ČSAV Brno Fusková V. a kol. (2013): Územní plán Bohuslavice . Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Kolektiv autorů (2006): Návrh národního rozvojového plánu České republiky 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj. Územní plán velkého územního celku okresu Opava, návrh (Ing. arch. J. Haluza, listopad 2002); schválený usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje dne 6. 2. 2003.

_______________________________________________________________________ 69 Bohuslavice - SEA