2001 Sb

___________________________________________________________________________

AQUATEST a. s. Geologická 4, 152 00 Praha 5

IČO 44 79 48 43

zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189 Pracoviště: divize Slezsko, Masná 10, 702 00 Ostrava

Kód zakázky:

Kopřivnice – SEA, č. zakázky 172080055000

Popis zakázky:

Posouzení vlivů ÚP na životní prostředí

Pořadové č.:

1

Zadavatel:

Urbanistické středisko Ostrava s.r.o.

KOPŘIVNICE Koncept řešení územního plánu Posouzení vlivů dle zák. č. 100/2001 Sb.

Vypracoval:

RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc. osvědčení odborné způsobilosti o posuzování vlivů dle zák. č. 100/2001 Sb. č.j. 2104/324OPV/93, prodlouženo č.j. 39125/ENV/06

Přezkoumal:

Ing. Jozef Lichvár Oblastní obchodní ředitel pro Moravu a Slezsko

Za statutární orgán:

Ing. Vladimír Kolaja člen představenstva a ředitel společnosti

Ostrava, březen 2008

Výtisk č.:

1 2 3 4 5 6

________________________________________________________________________ Kopřivnice SEA

1

___________________________________________________________________________

Obsah

Úvod ................................................................................................................................... 3 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni............................................................................ 3 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace....................................................................................................................... 4 2.1 Vymezení území.................................................................................................. 4 2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území............... 5 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. ................................................................................. 26 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. .......................................................................................................................................... 64 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. ............................................... 75 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ................................................................................. 82 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ....... 83 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení . Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. ............. 86 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí .................................................................................... 88 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ............................................................... 89 Literatura: ......................................................................................................................... 91

________________________________________________________________________ Kopřivnice SEA

2

___________________________________________________________________________

Úvod Územní plán Kopřivnice, koncept řešení, byl zpracován v r. 2008 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. Město Kopřivnice má schválený územní plán v roce 1994 (Kopřivnice), respektive 1995 (části Lubina, Mniší, Vlčovice) . V roce 2002 byl schválen Územní plán velkého územního celku Beskydy a následně v roce 2006 Změna č.1 a Změna č. 2 ÚP VÚC Beskydy. Změnila se koncepce rozvoje města, změnily se podnikatelské záměry a změnila se i legislativa. Zastupitelstvo města schválilo v souladu s § 17 platného stavebního zákona záměr pořízení nového územního plánu Kopřivnice. Úkolem územního plánu tedy bude navrhnout urbanistickou koncepci rozvoje města, stanovit přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch a jejich uspořádání, určit základní regulaci území a vymezit hranice zastavitelného území města. Hlavní cíle řešení nového územního plánu Kopřivnice je vytvoření podmínek pro rozvoj správního území: dostatečnou nabídkou ploch pro novou obytnou výstavbu za účelem udržení stabilního počtu obyvatel a zlepšování věkové struktury; - nabídkou ploch pro rozvoj veřejné infrastruktury - občanské vybavenosti; - nabídkou ploch pro rozvoj výroby a služeb za účelem podpory ekonomiky, vytváření pracovních míst a zabezpečení služeb v území; - nabídkou ploch pro rozvoj především každodenní a víkendové rekreace a relaxace; - vymezením ploch pro územní systém ekologické stability a krajinnou zeleň.

-

Nedílnou součástí Územního plánu Kopřivnice je vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. Koncept řešení územního plánu Kopřivnice je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.

Důvodem pro zpracování Územního plánu Kopřivnice je především vypracování plánovací dokumentace pro rozhodování orgánů obce a stavebního úřadu, vyhodnocení současného stavu a podmínek využívání území a zjištění jeho rozvojových záměrů, problémů a střetů zájmů v řešeném území.

________________________________________________________________________ Kopřivnice SEA

3

___________________________________________________________________________ Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán prověří platnost záměrů obsažených ve schváleném ÚPN včetně následných změn, zohlední nové skutečnosti a záměry, které ve schváleném ÚPN nejsou obsaženy a bude respektovat platné legislativní požadavky na zpracování ÚP. Součástí zpracovaného nového ÚP bude také aktualizace současného stavu využití řešeného území včetně aktualizace inženýrských sítí a uvedení ÚP do souladu se schválenou nadřazenou ÚPD (ÚPN VÚC Beskydy, ZÚR Moravskoslezského kraje) a schválenými ÚPP (např. rozvojové dokumenty Moravskoslezského kraje). Současně jsou respektovány návaznosti na zpracované a schválené územní plány sousedních měst a obcí. Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k §1 9 odst.2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. Posouzení vlivů dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (Natura 2000) nebylo požadováno.

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 2.1 Vymezení území Katastr města Kopřivnice geomorfologicky náleží systému Alpsko-himalájského, provincie Západní Karpaty. Západní část území náleží subprovincii Vnější Západní Karpaty, oblasti Západobeskydské podhůří, celku Podbeskydská pahorkatina. Severozápad až severovýchod území náleží podcelku Příborská pahorkatina a okrsku Libhošťská pahorkatina a Staříčská pahorkatina . Zbytek území se řadí k Štramberské vrchovině a okrskům Šostýnské vrchy, Měrkovická pahorkatina a Palkovické hůrky. Nachází se v relativně členité krajině zejména v jižní a západní části, kde jsou dominantní Bílá hora (557 m n.m), Červený kámen (690 m n.m), Pískovna (584 m n.m) a Holý vrch (487 m n.m). V severní části území je krajina méně členitá a má charakter pahorkatiny. Nejnižším místem je údolí podél toku Lubiny s nejnižším bodem necelých 300 m n m. Kopřivnice náleží východní části Moravskoslezského kraje, okresu Nový Jičín . Řešeným územím územního plánu jsou katastrální území Kopřivnice 669393, Vlčovice 783961, Drnholec nad Lubinou 687961, Větřkovice u Lubiny 687887 a Mniší 687664.

________________________________________________________________________ Kopřivnice SEA

4

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 1: Geomorfologické členění

http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území •

Klimatické údaje (zpracováno podle Quitt 1975)

Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 9 a jižní, vyšší polohy náleží oblasti mírně teplé MT 2 . Místní klima je charakterizováno dlouhým a teplým létem s mírnou zimou. Poměrně vysoký roční srážkový úhrn (až kolem 800 mm srážek) je ovlivněn návětrnou polohou řešeného území v Podbeskydské pahorkatině. Obrázek č.2: Klimatické oblasti (Quitt 1975)

________________________________________________________________________ Kopřivnice SEA

5

___________________________________________________________________________ Vybrané klimatické charakteristiky (převzato z QUITT 1971)

klimatická charakteristika

Počet letních dnů Počet dnů s průměr. tepl. 10 o C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu (oC) Prům. teplota v červenci (oC) Prům. teplota v dubnu (oC) Prům. teplota v říjnu (oC) Prům. poč. dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve veget. období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných •

klimatická oblast MT 9

40-50 140-160 140-160 30 - 40 -3 až -4 17 - 18 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80 120 - 150 40-50

klimatická oblast MT 2

20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až -4 16-17 6-7 6-7 120-130 450-500 250-300 80-100 150-160 40-50

Povrchové vody

Území náleží do povodí Odry. Hlavními toky jsou Lubina č. povodí 2-01-01-137 (s přítoky Svěcený potok a Lubinka č. povodí 2-01-01-135 a 2-01-01-133) , Kopřivnička č. povodí 2-01– 01-138 a z malé části Tichávka č.povodí 2-01-01-134 . Číslo hydrologického pořadí povodí Lubinky je 2-01-01-136. Malé úseky posuzovaného území spadají do povodí Sedlnice - hydrologické pořadí 2-01-01-109/0. Situace povodí 4. řádu je uvedena na obrázku č. 3.

Žádný tok (úsek toku) v správním území města Kopřivnice není dle vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti souvisejících se správou vodních toků, zařazen mezi významné vodní toky. Lubina je významným tokem až v povodí 2-01-01-131 po Lomnou. Z hlediska Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. jsou Tichávka, Kopřivnička, Lubinka a Svěcený potok vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.

________________________________________________________________________ Kopřivnice SEA

6

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 3: Povodí 4.řádu – převzato z Hydroekologického informačního systému VÚV TGM – HEIS - http://heis.vuv.cz/

2-01-01-109/0

2-01-01-1312/0

2-01-01-131

2-01-01-134

Kvalita povrchových vod v říčním systému řešeného území je pravidelně hodnocena podnikem Povodí Odry, Ostrava. Nejnovější hodnocení jakosti vody v profilu týkajícího se řešeného území Lubina - Vlčovice za roky 2003–2004 nejsou uvedeny (Povodí Odry, Ostrava 2005, podle ČSN 75 7221 – "Zpráva o jakosti vody za rok 2004"), proto jsou v následující tabulce uváděny starší hodnoty. Nejnovější hodnoty jsou uvedeny za profil Lubina Košatkaústí. Širším problémem v povodí řeky Lubiny jsou především vysoké koncentrace fosforu.

Ca

Mg

I

I

I

I

I

I

IV II

III

II

V

II II

V

III

II

I

II

I

I

I

I

Biol. uk. Fek. kol.bakt.

SO4

I

Fe

Cl

II

Mn

CHSKMn

I

Kovy

Tř. celk.

Rozp. O2

IV

Nerozp. l.

II

Rozp. l.

Pcelk.

III

Kondukt.

N-NO3

II

Obecné fyzikální a chemické ukazatele

Tř. celk.

N-NH4

Lubina II Vlčovice 19992000 Lubina III Košatkaústí 2003-

CHSKCr

Vybrané ukazatele

BSK5

Tok profil

II

III

I III

II

III

II

________________________________________________________________________ Kopřivnice SEA

7

___________________________________________________________________________

Poznámka: Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody I.

třída – neznečištěná voda

II.

třída – mírně znečištěná voda

III.

třída – znečištěná voda

IV.

třída – velmi znečištěná voda

V.

třída – velmi silně znečištěná voda

Nevyhovující kvalitu způsobují zejména splaškové odpadní vody z menších zdrojů bez ČOV, které jsou likvidovány v žumpách či septicích s přepadem do vodotečí. Dubec O., Eliáš. M., Machek P., Manová M. a kol. (2001) popisují zvýšené koncentrace Cu u Kopřivnice v okolí koupaliště. Data pochází z roku 1987 a autoři zvýšené koncentrace přisuzují aplikaci CuSO4 . 5 H2O při čištění koupaliště. Západní část území hraničí se zranitelnou oblastí - P 27 (Rada ES přijala Směrnici 91/676/EHS k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Nitrátová směrnice), která ukládá členským státům vymezit zranitelné oblasti a učinit potřebné kroky ke snížení tohoto znečištění). Toto území bylo vymezeno v roce 2003 na základě Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. a bylo ponecháno jako zranitelné i po revizi v roce 2007. Obrázek č.4 : Zranitelné oblasti (Hrabánková a kol. 2007)

________________________________________________________________________ Kopřivnice SEA

8

___________________________________________________________________________

•

Podzemní voda

Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) území náleží do hydrogeologického rajónu č. 3213 Flyš v mezipovodí Odry.

Hydrogeologické podmínky území jsou relativně jednoduché. Severní a střední část správního území města Kopřivnice je budována kvartérními sedimenty a to fluviálními sedimenty Lubiny , Kopřivničky a jejich přítoků glaciofluviálními sedimenty sálského zalednění. Na zbylém území na povrch vystupují sedimenty podslezské a slezské jednotky, ojediněle vulkanity těšínitové formace. V území převládá mělký oběh podzemních vod vázaný především na fluviální sedimenty, propustné glaciofluviální sedimenty a zónu povrchového rozpojení ve flyšoidních sedimentech. Drenážními bázemi jsou povrchové toky. Propustnost a transmisivita hornin u kvartérních sedimentů je střední až vysoká, koeficient transmisivity T u holocenních fluviálních sedimentů Lubiny je 2,2. 10-5 až 2,3 .10-4 m2.s-1. Horniny glaciofluviálních sedimentů vykazují hodnoty koeficientu transmisivity T v řádu 10-5 - 10-4 m2.s-1. Horniny karpatského flyše mají transmisivity řádově nižší a pohybují se rozpětí 10-6 - 10-5 m2.s-1, u pískovců a vápenců i 10-4 m2.s-1. Z hlediska jímání podzemních vod jsou vhodné především fluviální sedimenty.

________________________________________________________________________ Kopřivnice SEA

9

___________________________________________________________________________

Obrázek č. 5: Hydrogeologická mapa (výřez mapy + úplná legenda) http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

________________________________________________________________________ 10 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

________________________________________________________________________ 11 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

________________________________________________________________________ 12 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ • Geologické poměry Ve správním území města Kopřivnice jsou zastoupeny geologické jednotky náležející do Západních Karpat. Základními jednotkami jsou podslezská a slezská jednotka, které jsou na velké části území překryty kvartérními, převážně fluviálními sedimenty. Na většině území vystupuje na povrch slezská jednotka, pouze v severovýchodní části je zastoupena podslezská jednotka. Ve slezské jednotce jsou v jižní části území zastoupeny sedimenty bašského vývoje. Jsou tvořeny palkovickým souvrstvím, bašskými a chlebovickými vrstvami a štramberskými vápenci. Převládají slepence, pískovce, jílovce a prachovce ve flyšoidním vývoji. U štramberských vrstev (jihozápadní okraj území) jsou dominantní vápence. Ve jihovýchodní části území je slezská jednotka zastoupena těšínsko-hradišťským souvrstvím (drobně až středně rytmický černý flyš), těšínskými vápenci a vyvřelinami těšínitové asociace (pikrity, těšínity, diabázy). Podslezská jednotka je budována frýdeckým souvrstvím (převládají prachovité jílovce) a pískovci a slepenci strážského typu. Výjimečně jsou zastoupeny miocénní sedimenty karpatské předhlubně – údolí Lubinky (vápnitý jíl s polohami vápnitých jílů a štěrků). Z kvartérních sedimentů převládají fluviální sedimenty risského a würmského až holocenního stáří. Risská štěrková ostravská terasa je kryta sprašovými hlínami. Würmské a mladší štěrkové sedimenty tvoří výplně dnešních údolních niv. Dále jsou zastoupeny deluviální hlinitokamenité sedimenty a glaciofluviální a morénové sedimenty (převládají štěrky a písky, méně jíly) jako pozůstatek kontinentálního sálského zalednění. Geologická stavba území je patrná z následujícího obrázku.

________________________________________________________________________ 13 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 6: Geologická mapa - http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

Sjednocená legenda GeoČR 50 kenozoikum kvartér holocén navážka, halda, výsypka, odval (antropogenní) (složení proměnlivé) nivní sediment (fluviální) nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží) smíšený sediment (deluviofluviální) písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) (složení pestré) kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (deluviální) (složení pestré) hlinito-kamenitý, balvanitý až blokový sediment (deluviální) (složení oligomiktní)

pleistocén sprašová hlína (eolická) (složení křemen + přímesi) sediment deluvioeolický (složení křemen + přímesi + CaCO3)

jíl, písek (lakustrinní) (složení pestré)

neogén, kvartér kamenito-písčito-jílovitá eluvia sedimentárních hornin badenu, karpatu a flyše

KARPATY neogén miocén vápnitý jíl (šlír), s polohami vápnitých písků a štěrků (marinní (brakický)) (složení vápnitý)

paleogén oligocén jílovec, silicit, vápenec (marinní)

kenozoikum, mezozoikum křída, paleogén křída svrchní, paleocén pískovec, slepenec, jílovec (marinní)

písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) jílovec, pískovec, slepenec (marinní) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré)

křída svrchní, paleocén, oligocén nevytříděné štěrky (proluviální) (složení pestré) pelity, podřadně pískovce a slepence (marinní)

________________________________________________________________________ 14 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ nevytříděné štěrky (proluviální) jíl, varvy (glacilakustrinní) (složení pestré)

mezozoikum křída křída svrchní jílovec (marinní)

křída spodní, křída svrchní pískovec, silicit, vápenec, jílovec (marinní)

křída spodní jílovec (marinní) (složení silicifikovaný) pískovec, slepenec, jílovec, vápenec (marinní) tešinit, pikrit, tuf, tufit jílovec, pískovec, pelosiderit (marinní)

jura, křída jura svrchní-malm, křída spodní pravděpodobně vápenec, jílovec (marinní) vápenec, brekcie (marinní)

•

Nerostné bohatství

Hlavními nerostnými surovinami těženými nebo evidovanými na správním území města Kopřivnice jsou černé uhlí a zemní plyn. Přehled prostorového umístění jednotlivých lokalit je na obrázku č. 7 – 10. V posuzovaném území jsou v surovinovém informačním subsystému Geofondu následující dobývací prostory, chráněná ložisková a průzkumná území. Obrázek č. 7: Dobývací prostory - http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

________________________________________________________________________ 15 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Dobývací prostory těžené Identifikační Název Organizace číslo

Nerost

Stav využití Surovina

40038

Tichá OKD, DPB, a.s., Paskov zemní plyn

těžené

40025

Příbor OKD, DPB, a.s., Paskov karb. zemní plyn těžené

Uhlí černé,Zemní plyn Zemní plyn

Dobývací prostory netěžené

Identifikační Název číslo 40028

Organizace

Nerost

Stav využití Surovina

Štramberk II RWE Transgas, a.s., se zastavenou Zemní plyn zemní plyn (zásobník) Praha 10 těžbou

Obrázek č. 8: Ložiska a prognózní zdroje - http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

________________________________________________________________________ 16 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

________________________________________________________________________ 17 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Výhradní ložiska LOŽISKA VÝHRADNÍ PLOCHA

Identifikační číslo

Subregistr

Číslo ložiska

Název

Těžba

321690003

B - bilancovaná ložiska (výhradní)

3216900

KopřivniceTichá

5 – současná OKD, DPB, a.s., z vrtu Paskov

317190000

B – bilancovaná ložiska (výhradní)

3171900

MořkovFrenštát

6 - dosud netěženo

315457200

B – bilancovaná ložiska (výhradní)

3154572

Příbor-jih (Štramberk)-PZP

E - dřívější z vrtu

Surovina

Organizace

Nerost

Uhlí černé, zemní plyn

černé uhlí

Česká geologická služba - Geofond

Uhlí černé

černé uhlí

RWE Transgas, a.s., Praha 10

Podzemní zásobník plynu, zemní plyn

Prognózní zdroje : PROGNÓZY NESCHVÁLENÉ PLOCHA

Identifikační číslo

Subregistr

Číslo ložiska

940830000

Q– prognózy ostatní

Příbor9408300 západ-2

Název

Těžba

Organizace

Česká 6 - dosud geologická netěženo služba Geofond

Surovina Nerost Zemní plyn

uhlí

PROGNÓZY NEGAT.NEPER. BOD

Identifikační číslo

Subregistr

Číslo ložiska

185121100

V – oblasti negativního průzkumu

Větřkovice1851211 Vlčovice vrt 1

6 - dosud Neuvedena netěženo

Zemní plyn

185121200

V - oblasti negativního průzkumu

Větřkovice1851212 Vlčovice vrt 2

6 - dosud Neuvedena netěženo

Zemní plyn

Název

Těžba

Organizace Surovina

________________________________________________________________________ 18 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č. 9: Chráněná ložisková území http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

Příbor

Štramberk II

Čs.část Hornoslezské pánve

Tichá

Chráněná ložisková území

Chráněná ložisková území Identifikační číslo Název

Surovina

21690002

Tichá

Uhlí černé, Zemní plyn

14400000

Čs.část Hornoslezské pánve Uhlí černé, Zemní plyn

15457200

Štramberk II (PZP)

Zemní plyn

08367200

Příbor

Zemní plyn

________________________________________________________________________ 19 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Průzkumná území Obrázek č.10: Průzkumná území - http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

Identifikační Název číslo

010028

•

Stav

Datum zahájení účinnosti

Datum ukončení účinnosti

Datum Název Surovina ukončení žadatele prodloužení

OKD, hořlavý Příbor – východ, 1 - rozhodnutí 28-11-2001 30-11-2006 30-11-2012 DPB, a.s., zemní v část Paskov plyn

Seismicita a dynamická stabilita území

Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána hodnotou 6. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r. 1997 (ČSN 73 0036, změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN 73 0036 a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN 73 0035. č. 11 (Geofyzikální ústav AVČR Mapa na následujícím obrázku http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm) ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních ________________________________________________________________________ 20 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes 50 000. V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce je uvedena pro tato města maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek(7), Havířov(7), Karviná(7), Ostrava(7), Olomouc(6), Opava(6), Prostějov(6), Přerov(6). Obr. č. 11 : Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky

V řešeném území je evidována řada většinou drobných sesuvů.. Jejich tabelární seznam je uveden v Průzkumech a rozborech …

Pro posuzované území je charakteristická malá stabilita z pohledu svahových deformací. Snadno vznikají sesuvy, například v bocích údolí vodních toků a umělých zářezech. V území je registrováno relativně velké množství stabilizovaných i aktivních sesuvů. V evidenci Portálu státní správy České republiky (CENIA www.cenia.cz) jsou uvedeny následující:

________________________________________________________________________ 21 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č. 12: Sesuvy - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

.

V řešeném území je evidováno 11 sesuvů (seznam převzat z Konceptu ÚPN). číslo sesuvu lokalita klasifikace délka šířka plocha rok revize aktivita (m) (m) (ha) 3519 Štramberk sesuv 300 200 4,01 1975 aktivní 3671 Větřkovice sesuv 100 1000 10,86 1979 potenciální 3672 Větřkovice sesuv 100 1000 11,19 1979 potenciální 3673 Vlčovice sesuv 150 50 0,80 1979 potenciální 3674 Kopřivnice sesuv 300 200 5,43 1985 potenciální 3675 Kopřivnice sesuv 400 500 16,41 1985 potenciální 3676 Kopřivnice sesuv 450 200 7,86 1985 potenciální ________________________________________________________________________ 22 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ 3680 Větřkovice sesuv 150 100 1,70 1979 potenciální 5877 Kopřivnice sesuv 300 170 4,16 1985 potenciální 5878 Kopřivnice sesuv 280 220 6,42 1985 potenciální 6188 Štramberk sesuv 520 500 16,12 1991 potenciální

•

Pedologická charakteristika

Pro území správního území Kopřivnice je z hlediska půdních typů charakteristická převaha typických kambizemí a to variet kyselých a silně kyselých a luvizem. Gleje a fluviozemě se vyskytují podél toků. Přehledná situace je uvedena na obrázku č.13. (Převzato Syntetická půdní mapa České republiky 1: 200 000, list C6 Žilina Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha 1991). Obrázek č. 13: Syntetická půdní mapa

________________________________________________________________________ 23 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Z hlediska genetických půdních představitelů převládají v jižní části území kambizemě typické, místy ve varietě kyselé, kambizemě pseudoglejové a v jihozápadním okolí Kopřivnice rendziny. V severní části území jsou zastoupeny pseudogleje primární a luvizemní. V nivách jsou vyvinuty fluvizemě typické a fluvizemě glejové. Středně těžké až těžké půdy jsou na sprašových hlínách, jílech a koluviálních, nivních sedimentech a na sedimentech flyše a středně lehké a lehké hnědé půdy na štěrkopíscích. Z hlediska třídy ochrany jsou plochy určené k odnětí ze ZPF zatříděné do tříd ochrany I až V. Nejvyšší třídy ochrany I a II má téměř cca 240 ha plochy z celkového záboru 348,51 ha. zábor zemědělských pozemků celkem ha 348,51 •

I 6,11

z toho ve třídě ochrany ha II III 233,96 36,01

IV a V 72,43

Radonové riziko

Z mapy radonového indexu geologického podloží (mapový list 25-21 Nový Jičín, Česká geologická služba, rok vydání 2004) vyplývá, že většina území náleží do střední kategorie radonového rizika. Území podél vodních toků se nachází v území s přechodnou ________________________________________________________________________ 24 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ (nehomogenní kvartérní sedimenty) až nízkou kategorií radonového rizika z geologického podloží (viz přiloženou kopii mapy). Tento stav byl potvrzen i výsledky průzkumu radonového rizika v Kopřivnici a místních částech, který byl proveden v roce 1995. Obrázek č. 14: Mapa radonového rizika (http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver)

Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r. 1990 M. Matolínem a M. Manovou. Podle této mapy je dávkový příkon gama záření z hornin v zájmovém území nízké až střední (40 - 60 nGy/h ve výšce 1 m nad povrchem). •

Archeologická naleziště, historické památky

Osídlení Pobeskydí, včetně okolí Kopřivnice, bylo chronologicky diskontinuitní, tzn. že sídliště tam vznikala a opět zanikala podle potřeby. Je známo z pravěku (přelom neolitu a eneolitu, doba popelnicových polí, konec doby laténské, doba římská) a naopak chybí indicie pro jeho existenci v jiných obdobích (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/). Nepřetržité osídlení od 6. tisíciletí před Kr. do dnešních dnů, které známe z úrodných oblastí, zde schází. Lokalizace enkláv je do značné míry spjata s průběhem dálkové komunikace. Jedno z významných území byl i štramberský Kotouč (známý nálezy v jeskyni Šipka). Poloha štramberského Kotouče je strategická. Osídlení bylo i v jeho širším okolí a zasahovalo i do k.ú. Kopřivnice. Rozsah je patrný z následujícího obrázku. ________________________________________________________________________ 25 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.15: Pravěká sídliště (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/)

Lokalizace známých osad a hrobových nálezů je na obrázku č.16 Obrázek č. 16

________________________________________________________________________ 26 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Z dalších nálezů přebíráme přehled uvedený v Stručné historii města Kopřivnice (http://www.koprivnice.cz ). V roce 1956 byl u potůčku Koryčky nalezen bronzový poklad, sestávající se z 24 kusů předmětů, datovatelných do doby hallstadtské, tedy asi 800 - 700 let před n. l. Jiným, doposud archeologicky nezkoumaným, místem na katastru města je lokalita Váňův kámen s výskytem artefaktů naznačujících přítomnost starého sídliště. Na úpatí Bílé hory byla získána kolekce pravěkých kamenných nástrojů z pazourku a křemene. Zcela spolehlivě je prokázána existence sídliště lidu lužických popelnicových polí ze sklonku pozdní doby bronzové (asi 9. stol. před n. l.) u tzv. Šutyrovy studánky na severním svahu západní části Červeného kamene. Výzkum zde prokázal přítomnost nejen sídliště lidu popelnicových polí z rozhraní doby bronzové a železné (1 200 - 1 000 před n. l.), ale i přítomnost keltské osady laténského období z 2. století před n. l. Starší lze datovat do slezského období této kultury, mladší do období laténské kultury, zejména do 2. poloviny 2. století před n. l. Kopřivnice jako osada vzniká zřejmě brzy po založení hradu Schauensteina (lid Šostýna), v období let 1280 - 1290. Z dalších činností v Pobeskydí, které se datují od starověku a mohou být příčinou vzniku archeologických památek, je středověké a novověké železářství. Mělo předchůdce již v pravěku. To je bezpečně prokázáno místními doklady hutnictví železa od samých počátků doby železné (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/). Železná ruda byla těžena v okolních sousedních katastrech, na katastrálním území Kopřivnice nejsou o těžbě žádné údaje. Na všech těchto lokalitách nebo jejich okolí lze očekávat nové archeologické nálezy.

3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.

Cílem urbanistické koncepce byla snaha vytvořit podmínky pro dostatečnou nabídkou ploch pro novou obytnou výstavbu, pro rozvoj výroby a služeb, zejména s důrazem na rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu a také pro rozvoj rekreačních možností území. Zároveň koncepce respektovala požadavky na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou, příp. rekreační výstavbu, na nalezení ploch pro rozvoj výroby, občanské vybavenosti a sportovních zařízení, na odstranění dopravních závad na stávající komunikační síti a na doplnění komunikací v nových lokalitách. Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability. Změny si vyžádají i nezbytné rozšíření systému místních komunikací, kanalizace, vodovodní, plynové a elektrické sítě a přinesou nebo mohou přinést následující změny: •

Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu

•

Změnu dopravní zátěže území

•

Změnu emisní a hlukové zátěže území

________________________________________________________________________ 27 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ • Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod)

•

•

Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch

•

Změnu vegetace

•

Změnu vzhledu krajiny

•

Ovlivnění navrženého systému NATURA 2000

Změna zemědělského půdního fondu

Koncept územního plánu Kopřivnice předkládá nový zábor půdy v návrhovém období 371,18 ha, z toho je 348,51 ha zemědělských pozemků. Přehled záboru podle funkčního členění ploch je v následující tabulce: Zábor půdy podle funkčního členění ploch (převzato z Konceptu ÚPN)

označení plochy / funkční členění

BI Σ BV Σ SV Σ SM Σ SC Σ OV Σ OS Σ OSZ Σ OXS Σ OH Σ VP Σ VD Σ DS Σ DL Σ DXS Σ RZ Σ RN Σ ZS Σ PΣ ZV Σ ZO Σ NS Σ DΣ Celkem

celková z toho pozemky výměra půdy nezemědělské lesní zemědělské ha ha ha ha 39,92 1,33 38,59 38,61 1,10 0,24 37,27 87,09 1,53 85,56 32,44 1,97 30,47 0,31 0,31 3,35 3,20 0,15 3,57 0,40 3,17 2,02 0,34 1,68 2,54 2,54 0,42 0,42 72,40 2,46 69,94 43,94 1,20 42,74 1,17 1,17 3,97 0,12 3,85 2,31 0,08 2,23 3,13 0,37 2,76 7,84 0,71 0,58 6,55 4,27 4,27 3,52 2,35 1,17 3,62 1,47 2,15 5,11 5,11 1,07 0,22 0,85 8,56 2,37 0,32 5,87 371,18 21,53 1,14 348,51

z celkového odnětí zemědělských pozemků orná zahrady TTP ha ha ha 19,65 16,19 2,75 22,37 8,79 6,11 62,03 14,07 9,46 26,71 1,45 2,31 0,15 2,55 0,41 0,21 1,34 0,32 2,54 0,29 0,13 69,94 40,97 0,91 0,86 1,17 3,85 2,15 0,05 0,03 0,38 2,38 5,78 0,27 0,50 3,28 0,67 0,32 0,27 0,90 2,15 5,11 0,85 5,40 0,33 0,14 275,95 44,33 28,23

________________________________________________________________________ 28 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Vysvětlivky: SC - plochy smíšené – městské centrum SM - plochy smíšené obytné – městské BI - bydlení v rodinných domech – městské, příměstské BV - bydlení v rodinných domech – venkovské SV - bydlení smíšené - venkovské OV - obč. vybav.- veřejná infrastruktura OK - občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá OS - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OXS - občanské vybavení – specifická sportovní zařízení OSZ - občanské vybavení – sport a zeleň OH - občanské vybavení – hřbitovy VP - výroba – průmysl a skladování VD - výroba drobná, řemeslná a skladování TI - technická infrastruktura DS - dopravní infrastruktura – silniční DXS - dopravní infrastruktura – specifická silniční DL - dopravní infrastruktura – specifická - letiště ZV - zeleň na veřejných prostranstvích RN - občanské vybavení – specifická sportovní zařízení RZ - rekreace individuální – zahrádky ZS - zeleň soukromá – samostatné zahrady ZO - zeleň ochranná NS - plochy nezastavitelné - smíšené D - plochy dopravy ostatní Meliorace – v návrhovém období se předpokládá zábor celkem 172,68 ha odvodněných zemědělských pozemků. Z hlediska třídy ochrany jsou plochy určené k odnětí ze ZPF zatříděné do tříd ochrany I až V. Nejvyšší třídy ochrany I a II má téměř cca 240 ha plochy z celkového záboru 348,51 ha. 36,01 ha plochy spadá do třídy ochrany III a 72,43 ha do třídy ochrany IV – V. zábor zemědělských pozemků celkem ha 348,51

I 6,11

z toho ve třídě ochrany ha II III 233,96 36,01

IV a V 72,43

275,595 ha půdy určené k odnětí jsou orné půdy. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor 7,32 ha zemědělských pozemků, určených k zalesnění. Z toho je 5,39 ha odvodněno. Koncept ÚPN předkládá trvalý zábor 1,17 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa: (převzato z Konceptu ÚPN) plocha funkční využití Z159-BV Z149-RN D1 D9 celkem

- bydlení v rodinných domech - venkovské - rekreace individuální – zahrádky - doprava ostatní - doprava ostatní

zábor ha 0,24 0,58 0,03 0,32 1,17

kategorie lesních pozemků 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské -

________________________________________________________________________ 29 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Vesměs jde o konkrétní malé parcely, kde tedy nelze navrhnout jiné alternativní řešení. •

Změna dopravní zátěže území

V konceptu ÚPN je zpracována prognóza nárůstu dopravní zátěže, která vychází z celostátních profilových sčítání dopravních intenzit Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. V pětiletých cyklech je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. Přehledná situace dopravní zátěže v roce 2005 je na obrázku č. 17 Obrázek č.17: Dopravní intenzity v roce 2005 (počet vozidel za 24 hod)

________________________________________________________________________ 30 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Vývoj intenzity dopravy od roku 1995 a výhled do roku 2020 je patrný z tabulky uvedené v Konceptu ÚPN. Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území T Stan. č.

7–1716

7–3937

Sil. č.

Úsek

I/58

Lichnov – Vlčovice křiž.II/486

I/58

7–2506

I/58

7–2507

II/480

7–2501

II/480

7-2502

II/480

7-5660

II/482

7-5661

II/482

7-1719

III/486

těžká Rok motorová vozidla a přívěsy

O osobní a dodáv. vozidla

M

voz./24 hod.

Stávající orientač jednostopá mot. součet ní vozidla všech mot. kategorie vozidel a *) přívěsů

1995

519

2617

40

3176

2000

650

3736

72

4458

2005

1377

6235

34

7646

2020

1681

7981

27

9689

1995

825

3163

46

4034

2000

738

3994

52

4784

2005

1455

5213

31

6699

2020

1777

6673

25

8474

1995

825

3163

46

4034

2000 křiž.II/480 a III/4824 – Příbor 2005 2020 1995 křiž. I/58 – 2000 Kopřivnice, 2005 MÚK 2020 1995 Kopřivnice, 2000 MÚK – 2005 křiž.II/482 2020 1995 křiž.II/482 – 2000 Kopřivnice, ul. 2005 Štramberská 2020 1995 Závišice – 2000 Kopřivnice, ul. 2005 K pasekám 2020 1995 Kopřivnice, ul. 2000 K pasekám – 2005 křiž. II/480 2020 1995 hr. kat – křiž. 2000 I/58 ve 2005 Vlčovicích 2020

1123 1660 2027 545 1351 1547 959 545 1334 1527 440 620 778 891 395 458 715 818 395 339 710 813 304 152 183

5379 6839 8754 6341 6470 7773 4802 6341 6775 8139 3390 2611 6624 7958 5398 3545 4594 5519 2505 5398 6740 8097 1338 1098 1390

70 46 37 64 59 47 88 64 58 47 75 89 23 18 88 51 31 25 71 88 54 43 43 39 27

6572 8545 10818 6950 7880 9367 5849 6950 8167 9713 3905 3320 7425 7425 2971 4054 5340 6363 2971 5825 7504 8953 1685 1289 1600

209

1670

22

1901

Vlčovice křiž.II/486 – křiž.II/480 a III/4824

MS2 -/8,5/50

S7,5/60 (místy S9,5/70)

S11,5/80

S9,5/70

S9,5/70

S7,5/60

S7,5/60

MS2 -/8,5/50

S6,5/50

*) dle ČSN 736101 a 736110 (bez PMK) ________________________________________________________________________ 31 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Na ostatních silničních komunikacích sčítání dopravy prováděno nebylo. Předpokládaná intenzita dopravy by však ani výhledově neměla přesahovat 1000 vozidel/24 hod. V roce 2000 bylo realizováno jednorázové sčítání na hlavních komunikacích v Kopřivnici (Hon a kol. 2004) s následujícím výsledkem Obrázek č. 18

________________________________________________________________________ 32 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ V roce 2002 proběhla aktualizace vyhodnocení dopravní intenzity v městě Kopřivnice. Vyhodnocením výsledů měření bylo zjištěno a potvrzeno, že dopravně nejzatíženějším místem v Kopřivnici je (stejně jako v r. 2000) kruhový objezd (křižovatky ul. Obránců míru x Čs. armády x Záhumenní – komunikace II/ 480 x II/482). Následují křižovatky ul. Záhumenní x Husova a Obránců míru x Francouzská x Pionýrská. Nejvyšší nárůst dopravy byl zaznamenán na ulici Obránců míru v místě u Městského úřadu a na ulici Záhumenní rovněž v místě u Městského úřadu - viz „Komplexní hodnocení vlivu dopravy na životní prostředí“ (http://www.koprivnice.cz/index.php?id=vlivdopravy ). Obr. č. 19: Srovnání 24-hod. intenzity dopravy v letech 2000 a 2002 na kruhovém objezdu (pozn.: 10-1 směr Obránců míru (KDK)

10-1 směr ul. Obránců míru (KDK) 10-2 směr ul. Čs. armády 10-3 směr ul. Obránců míru (MěÚ) 10-4 směr ul. Záhumenní (MěÚ) Obr. č. 20: Srovnání 24-hod. intenzity dopravy v letech 2000 a 2002 na křižovatce ul. Záhumenní x Husova

12-1 směr ul. Husova 12-2 směr ul. Záhumenní (KDK) 12-3 směr ul. Záhumenní (k Muzeu Fojtství)

________________________________________________________________________ 33 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ V roce 2005 byla intenzita dopravy v Kopřivnici následující: Obrázek č.21: Intenzita dopravy v roce 2005

Z dostupných informací je zřejmé, že nejvyšší intenzita provozu je na komunikaci I/58 a II/480 a II/482. V intravilánu Kopřivnice jsou to ulice Obránců míru, Čs. armády, Záhumenní a dále Husova a Štramberská.

________________________________________________________________________ 34 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ • Zvýšení emisní, imisní a hlukové zátěže území Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je silně antropogenně ovlivněna. Hlavními emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného zatížení jednotlivými látkami je uveden ve zprávách o životním prostředí (rok 2004, 2005, 2006 http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/zpravy-o-stavu-zivotniho-prostredi , http://www.chmi.cz). V Moravskoslezském kraji náleží oblast Ostravsko-Karvinská k silně emisně a nadlimitně imisně zatíženým (Černikovský a kol. 2007). Je řazena k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování imisních limitů pro suspendované částice PM10, benzo(a)pyren a benzen. Současně je překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón.

Obrázek č. 22

________________________________________________________________________ 35 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 23

Obrázek č. 24: (Černikovský a kol. 2007)

________________________________________________________________________ 36 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 25: (Černikovský a kol. 2007)

Obrázek č. 26

________________________________________________________________________ 37 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 27

Obrázek č. 28

Poznámka: AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace V souladu s směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold). Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT

________________________________________________________________________ 38 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a konvence CLRTAP"http://www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/vav00/eko98.jpg).

Z přehledných map je zřejmé, že Kopřivnice spadá do území se zvýšenými koncentracemi PM10, benzo(a)pyrenu a ozónu. V souvislosti s komplexním řešením vlivu dopravy na životní prostředí byly provedeny na území města v období 2000 – 2003 měření kvality ovzduší a zpracována rozptylová studie. Nejvyšší emisní a imisní koncentrace zjišťovaných znečišťujících látek (NOx, CO, těkavých organických látek – VOC) byly registrovány v dopravně nejvíce zatížených úsecích (křižovatka ul. Záhumenní x Husova – kruhový objezd – křižovatka ul. Obránců míru x Francouzská x Školní). Zvýšené hodnoty těkavých organických látek VOC byly však ale také na celém úseku ul. Francouzská a Čs. armády, dále pak na ul. Husova (po křižovatku s ul. Štefánikova a Štramberská) a na výpadovce z Kopřivnice - Komplexní hodnocení vlivu dopravy na životní prostředí (http://www.koprivnice.cz/index.php?id=vlivdopravy).

Nejméně zatíženou oblastí Kopřivnice, co se emisí a imisí škodlivin týká, je část města od náměstí T. G. Masaryka, resp. od ul. Erbenova a I. Šustaly směrem na Štramberk a okrajové části města, např. ul. Dělnická, Na Luhách atd. směrem na Lubinu či jiná dopravou méně zatížená místa, např. ul. Pod Bílou horou.

Zjištěné hodnoty imisního zatížení jednotlivými škodlivinami se pohybovaly v rámci zákonných limitů. Dá se konstatovat, že stav znečištění ovzduší ve městě Kopřivnice a blízkém okolí nebyl v sledovaném období kritický. Imisní situaci charakterizují následující obrázky:

________________________________________________________________________ 39 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č. 29: Znečištění ovzduší - průměrné jednodenní koncentrace ve čtvercové síti 200 x 200 m

Imise BTX (µg/m3)

Limit: benzen 5 µg/m3

Imise CO (µg/m3)

Limit : max. denní 8 hod. průměr 10 mg/m3

________________________________________________________________________ 40 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Imise NOx (µg/m3)

Limit: roční průměr 30 µg.m-3

Dále byla zde sledována klasická řada organických látek PAHs, kterou tvoří antracen, benzo[a]antracen, benzo[a]pyren, benzo[b]fluoranten, benzo[g,h,i]perylen, benzo[k]fluoranten, chrysen, dibenzo[a,h]antracen, fluoranten, indeno[1,2,3-c,d]pyren, fenantren a pyren. Vzhledem k tomu, že limit pro benzo(a)pyren, daný Nařízením vlády č. 350/2002 (platné v době měření) i č. 597/2006 Sb., je stanoven jako průměrná roční hodnota, nelze provést odpovídající srovnání se zjištěnými jednodenními koncentracemi v Kopřivnici. Lze pouze konstatovat, že zjištěné letní krátkodobé koncentrace na všech stanovištích byly menší než limitní hodnota 1 ng.m-3. V zimě byla na stanovišti Kruhový objezd zjištěna koncentrace 2,51 ng.m-3, která překračuje 2,5x cílový imisní limit pro BaP. Na ostatních třech stanovištích byly krátkodobé zimní koncentrace nižší než je limitní hodnota. Výsledky měření jsou v následující tabulce

Obdobně jako u benzo(a)pyrenu nelze porovnat s ročními limity výsledky měření NOx.

________________________________________________________________________ 41 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Další údaje o koncentracích organických látek v ovzduší byly získány v roce 2004, kdy se v druhé polovině roku realizovalo denní měření B(a)P. Měsíční a půlroční průměrné hodnoty byly následující B(a)P Měsíční průměr Celkový průměr

červenec 0,26

srpen 0,17

říjen 0,39

září 0,36

listopad 0,55

prosinec 0,42

0,36

Opět docházelo ke krátkodobému překračování hodnoty 1 ng.m-3 . Obrázek č. 30: Koncentrace B(a)P – převzato Hon a kol. 2006

(denní data jsou tabelárně uvedena v práci Hon a kol. 2006). Nejpravděpodobnějším zdrojem P(a)H je doprava.

________________________________________________________________________ 42 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Koncentrace prachových částic v ovzduší se výrazně zlepšila po roce 1997, od roku 2000 se však opět jejich koncentrace zvyšuje a roste i počet překročení denních imisních limitů. Obrázek č. 31: Časová řada průměrných měsíčních imisních koncentrací PM10 (Hon a kol. 2006)

Obrázek č. 32: Průměrné roční imisní koncentrace PM10 (Hon a kol. 2006)

Ostatní sledované látky (NOx, CO, SO2) jsou podlimitní. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č. 4 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005 – Věstník MŽP č. 3/rok 2007) byl v aglomeraci Moravskoslezský kraj překročen cílový imisní limit pro troposférický ozón na 99,4 % plochy území.

________________________________________________________________________ 43 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Do roku 2002 bylo možno údaje o znečištění ovzduší odvozovat z dat získaných ve stanici ČHMÚ AMS 1073 Lubina ( k.ú Příbor). Pozdější data jsou odvozena z rozptylového modelu, měřící stanice byla zrušena. Rozptylový model ČHMÚ konstatuje, že: •

Roční průměr imisních koncentrací PM10 překračuje imisní limit pro

ochranu zdraví lidí na většině území ORP Kopřivnice. • Není dodržován maximální počet překročení 24hodinového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro PM10. •

Roční průměr imisních koncentrací B(a)P překračuje imisní limit pro ochranu

zdraví lidí na většině území ORP Kopřivnice. • Stejně jako na většině území ČR je překračován imisní limit i pro imisní koncentrace troposférického ozónu. • Imisní limity pro ostatní látky jsou dodržovány. Moravskoslezský kraj včetně okresu Nový Jičín náleží k významným producentům emisí. Podle registru REZZO presentovaných v „Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2005“ (ČHMÚ http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/05embil/05embil.html ) Moravskoslezský kraj produkuje téměř třetinu CO celkové produkce v ČR a je na prvním místě mezi kraji. Druhé místo zaujímá v produkci TZL a SO2, třetí v produkci VOC a deváté v produkci NH3. Významný podíl na emisích má i doprava (REZZO 4), která v některých položkách (TZL) se podílí více než 25 % . Emise Moravskoslezský kraj 2005 TZL [t/rok] REZZO 1-4 REZZO 4

SO2 %

[t/rok]

NOx %

[t/rok]

CO %

8211,2 12,6 29581,0 13,5 33614,7 12,1 2498,1

143,5

8678,8

[t/rok]

VOC* %

[t/rok]

NH3* %

[t/rok]

152846,7 30,8 17670,3 9,8 4723,9 7,1 20456,6

3660,4

Vysvětlivky: • REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje znečišťování • REZZO 2 – střední zdroje znečišťování • REZZO 3 – malé zdroje znečišťování • REZZO 4 – mobilní (liniové) zdroje znečišťování % podíl na emisích v ČR Podíl okresu Nový Jičín na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres Nový Jičín stanoveno). Emise okres Nový Jičín 2005 Okres REZZO 1 REZZO 2

Nový Jičín Nový Jičín

TZL

SO2

74,8 162,8

396,4 61,1

%

NOx t/rok 402,8 67,6

CO

VOC

1359,1 76,0

________________________________________________________________________ 44 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ REZZO 3 Nový Jičín 172,9 216,6 136,5 752,1 REZZO 1-3 Nový Jičín 410,5 674,1 606,9 2187,2 565,7 Ve správním území Kopřivnice a jeho blízkém okolí ve nacházely v roce 2006 provozy zařazené do systému ohlašovatelů Integrovaného registru znečišťování a IPPC. Jejich plošné rozmístění je uvedeno na obrázku č. 33 Obrázek č.33: Provozy zařazené do systému ohlašovatelů Integrovaného registru znečišťování a IPPC v roce 2006

Kotouč Štramberk, spol. s r.o.

Energetika Kopřivnice, a.s.

Z těchto provozoven ohlašovaly v roce 2006 emise do ovzduší následující firmy: Organizace Množství hlášení za rok Provozovna Typ emise Látka (kg/rok) 2006 Energetika Energetika emise do oxidy síry 411164.0 Kopřivnice, a.s. Kopřivnice, a.s ovzduší (SOx/SO2) Energetika Energetika emise do oxidy dusíku 206174.0 Kopřivnice, a.s. Kopřivnice, a.s ovzduší (NOx/NO2) Energetika Energetika emise do oxid uhličitý 115455070 Kopřivnice, a.s. Kopřivnice, a.s ovzduší (CO2) KOTOUČ KOTOUČ emise do oxid uhelnatý ŠTRAMBERK, ŠTRAMBERK, 1997050.0 ovzduší (CO) spol. s r.o. spol. s r.o. KOTOUČ KOTOUČ emise do oxid uhličitý ŠTRAMBERK, ŠTRAMBERK, 124508000 ovzduší (CO2) spol. s r.o. spol. s r.o.

________________________________________________________________________ 45 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Další blízké zdroje jsou uvedeny v práci Hon a kol (2006). Jejich přehled je na následujícím obrázku Obrázek č. 34: Přehled zdrojů REZZO 1 v ORP Kopřivnice a poloha zrušené AMS Lubina v roce 2003 (Hon a kol. 2006)

Poznámka: Energetika Tatra a.s. se v roce 2005 přejmenovala na Energetika Kopřivnice a.s. Hodnoty emisí z těchto dalších zdrojů byly v roce 2003 nižší než u výše uvedených za rok 2006 (viz Hon a kol. 2006).

________________________________________________________________________ 46 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Mimo tyto blízké zdroje oblast Kopřivnice ovlivňují i zdroje z okolních průmyslových center (především Ostravsko – Karvinská oblast) a za určitých klimatických podmínek i další vzdálené zdroje. Zdrojem znečištění ovzduší jsou nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky ale i lokální zdroje a doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90 %) a oxidu dusičitého (10 %). Oxid dusnatý reaguje s ostatními chemickými látkami v ovzduší za vzniku oxidu dusičitého. Chemickou reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na vývoji nových technologií a stavu vozového parku. Dosavadní vývoj dopravy v ČR přináší prudký nárůst emisí, který byl následující (Ročenka dopravy 2006 (http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2006/rocenka/htm_cz/ ) Obrázek č. 35: Vývoj emisí z IAD (individuální automobilová doprava) (tis.tun) v ČR a jejích přepravních výkonů (mil. osob km) 200-2006

______ emise (tisíce tun) ◊ výkon (mil. oskm)

________________________________________________________________________ 47 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č. 36: Vývoj emisí ze silniční nákladní dopravy v ČR a jejích přepravních výkonů

______ emise (tisíce tun) ◊ výkon (tisíce tkm) Obrázek č. 37: Vývoj emisí z veřejné autobusové dopravy (včetně MHD) v ČR a jejích přepravních výkonů

______ emise (tisíce tun) ◊ výkon (mil. oskm) ________________________________________________________________________ 48 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Emise jsou úměrné spotřebě pohonných hmot, jejich kvalitě a technické dokonalosti spalovacích motorů. Spotřeba pohonných hmot v ČR se vyvíjela následovně : 7.1.2. Spotřeba benzínu a nafty v silniční dopravě ( jako energie TJ) 2000 Automobilový benzín Motorová nafta

2002

2003

2004

2005

2006

148,6

133,5

126,4

156,2

204,4

192,2

15 955,9

16 951,5

16 742,3

18 792,0

22 143,2

25 860,2

Obdobné trendy se dají předpokládat i pro správní území Kopřivnice. Situaci může ovlivnit i přechod na biopaliva. Podíl jednotlivých složek emisí z různých typů silniční dopravy v ČR za období 2000 - 2006 je následující: Obrázek č. 38 Emise - osobní automobilová doprava 10 000 000 1 000 000 2000

tuny

100 000

2002

10 000

2003

1 000

2004 2005

100

2006

10

Pb

4 SO pe 2 vn é č.

CH

tě ka v. l.

N2 O

No x

CO

CO

2

1

________________________________________________________________________ 49 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Emise - veřejná doprava 10 000 000 1 000 000 2000

tuny

100 000

2002

10 000

2003

1 000

2004 2005

100

2006

10

č.

pe vn é

SO 2

4 CH

tě ka v. l.

N2 O

No x

CO

CO

2

1

Emise - nákladní doprava 10 000 000 1 000 000 2000

tuny

100 000

2002

10 000

2003

1 000

2004 2005

100

2006 10

vn é

č.

2 pe

SO

C H 4

v. l. ka

tě

N 2O

N ox

C O

C O

2

1

Z grafů je patrné, že poklesové trendy jsou jednoznačné u všech druhů silniční dopravy pouze u SO2. Výrazné poklesy u dalších druhů emisí (CO, NOx, těkavé látky a Pb) jsou zřejmé pouze u individuální osobní automobilové dopravy. Tato data platná pro ČR lze očekávat i pro správní území Kopřivnice. Významným zdrojem emisí jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním. Nárůst počtu objektů s lokálními zdroji vytápění může v budoucnu situaci zkomplikovat. Dá se předpokládat, že většina objektů bude používat zemní plyn nebo elektrickou energii, nelze však z ekonomických důvodů vyloučit návrat k pevným palivům. Dalším zdrojem emisí jsou odpady a to zejména biologicky rozložitelný odpad, který při skládkování produkuje metan a další uhlovodíky. Snahou Krajského úřadu Moravskoslezského kraje je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky ________________________________________________________________________ 50 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ (VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro Moravskoslezský kraj. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. Hluková situace je závislá především na intenzitě dopravy. Do roku 2020 lze odhadnout navýšení dopravní zátěže na jednotlivých komunikacích o 10 - 30 %. Nejvyšší nárůst lze očekávat na průtahu silnice I/58 a II/480. Nárůst hluku bude mí negativní vliv zejména v zastavěném území Kopřivnice a Lubiny. Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu, na stavu místních komunikací a realizaci přeložek komunikací, úpravy křižovatek, výstavbě mimoúrovňových křížení, povolené rychlosti, opatřeních pro nastolení plynulého provozu apod. Překračování hygienických limitů vůči obytným objektům lze očekávat především v okolí silnice II/480, zejména však na křížení s dalšími významnými komunikacemi (ul. Obránců míru, Husova). Při sledování intenzity dopravy a vyhodnocení hlukové situace v roce 2000 - 2002 byla nejvyšší přípustná hodnota hluku na páteřní komunikaci ve městě (křižovatka ul. Záhumenní x Husova přes kruhový objezd směrem na Nový Jičín) po úpravě základní hladiny hluku (LAeq,T=50dB) korekcemi stanovena na 60 dB. Naměřené hodnoty potvrdily překračování tohoto limitu (průměrné hodnoty hladin hluku měřených na křižovatce ul. Záhumenní x Husova na kruhovém objezdu dosahovaly 65 dB) - Komplexní hodnocení vlivu dopravy na životní prostředí (http://www.koprivnice.cz/index.php?id=vlivdopravy). Obdobné překračování přípustných hlukových hladin bylo vypočteno v konceptu ÚPN na základě hodnot předpokládané intenzity dopravy. Výsledné ekvivalentní hlukové hladiny jsou uvedeny v následující tabulce

sčítací stanoviště

výhledová intenzita silničního provozu v r.2020

LAeq (do)

LAeq (příp.)

dB (A)

dB (A)

den/noc

den/noc

T

2027

I/59

O

8754

7–1632

M

37

S

10818

T

1527

63,1/52,4*

III/4747

O

8139

7-2753

M

47

pozn.: ve vzdálenosti 12 m od od zdroje hluku

S

9713

62,8/51,9* pozn.: ve vzdálenosti cca 15 m od zdroje hluku (jízdní pruh)

60/50

60/50

* nejbližší obávaný objekt, pohltivý terén, výška posuzovaného bodu 3 – 4 m LAeq (do) = ekvivalentní hluková hladina LAeq (příp.) = přípustná ekvivalentní hluková hladina

________________________________________________________________________ 51 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Dalším novým zdrojem hluku mohou být nové výrobní provozy zejména v průmyslové zóně, sportovní letiště a v sezóně i rekreační území u vodní nádrže Větřkovice. Výše hlukové zátěže na letišti bude záviset na intenzitě provozu a na využívání prostoru leteckými modeláři. Rekreační území u vodní nádrže Větřkovice bude záviset především na způsobu využití (nepříznivé jsou provoz motorových člunů, pořádání hudební produkce a pod).

•

Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod

Ve správním území Kopřivnice lze očekávat s rozvojem území i změnu v produkci odpadů. Stav k roku 2005 a předpokládaný vývoj produkce odpadů a jejich zpracování a likvidace do roku 2010 je zpracován v „ Koncepci odpadového hospodářství pro území správního obvodu Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností“(KOH). Koncepce navazuje na zpracované programy odpadového hospodářství měst Kopřivnice a Příbor, které jsou včleněny do daného dokumentu, aby byly s KOH v souladu popřípadě se vzájemně doplňovaly. Dalším významným dokumentem z oblasti odpadového hospodářství je studie s názvem „Komplexní řešení problematiky biologicky rozložitelného odpadu ASOMPO a.s.“, která vyhodnocuje situaci s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO) u obcí – akcionářů ASOMPO a.s. a navrhuje řešení pro sběr a využívání tohoto odpadu. Řešení v rámci této studie přesahuje hranice obce s rozšířenou působností Kopřivnice, zároveň ale nezahrnuje např. město Kopřivnici. Paralelně s KOH je zpracovávána „Studie využití biologicky rozložitelných odpadů“, která řeší využívání biologicky rozložitelných komunálních odpadů v Kopřivnici a jejím širším okolí. V rámci území Kopřivnice vzniklo v roce 2005 5 631,03 t odpadů komunálního charakteru, z toho 3 962,47 t směsného komunálního odpadu.

Nakládání s komunálním odpadem v území ORP Kopřivnice zajišťuje firma SLUMEKO, s.r.o. Kopřivnice, Remondis, OZO Ostrava s.r.o. a ASA spol. s.r.o. V Kopřivnici se provádí separovaný sběr papíru, plastů , skla a kovů. Papír, plasty a sklo se separují do kontejnerů, kovy se vykupují ve sběrnách. V roce 2005 se sebralo 193,83 t papíru, 152,74 t skla , 120,16 t plastů, 16,81 t kovů , 490,71 t odpadů z údržby zeleně. ČOV Kopřivnice vyprodukuje 2500 t kalů/rok. Nebezpečných složek odpadů bylo sebráno 63,57 t. V Kopřivnici je funkční sběrný dvůr. Menší obce zajišťují sběr nebezpečných odpadů mobilním sběrem. Na území ORP Kopřivnice je v provozu autovrakoviště Ženklava sloužící ke sběru, výkupu a využívání (demontáže) vyřazených vozidel, které může sloužit jako zařízení pro celý širší mikroregion Kopřivnice a okolí. Sebraný vytříděný odpad se dále zpracovává v dotříďovacích linkách. V dopravně dostupném okolí území Kopřivnice je k dispozici několik dotřiďovacích linek, jejichž kapacita je dostatečná. Dotřiďovací linky firem SLUMEKO, s.r.o. a OZO, s.r.o. se zaměřují na dotřiďování plastových odpadů a papíru. Na dotřiďování skla se specializuje dotřiďovací linka firmy Frýdecká skládka, a.s. Biologicky rozložitelný odpad lze zpracovat v provozovnách ________________________________________________________________________ 52 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ • SITA CZ a.s. Příbor • OZO Ostrava s.r.o Ostrava • Frýdecká skládka a.s Frýdek – Místek • AGROTECH, spol. s r.o. Valašské Meziříčí • bioplynové stanici ve Velkých Albrechticích (kejda, tráva, listí, odpady ze stravování) Komunální odpad je (a bude) skládkován na kapacitně vyhovujících skládkách v okolí

Kromě obcí na území obce s rozšířenou působností Kopřivnice produkují směsný komunální odpad také firmy. V roce 2005 bylo v tomto území evidováno od firem téměř 2 600 t směsného komunálního odpadu. Mezi nejvýznamnější producenty patří Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s. Ostrava se 1 750 t a TATRA, a.s. Kopřivnice s 203 t. Průmyslové odpady se separátně zpracovávají podle plánů odpadového hospodářství jednotlivých podniků. Přehled firem, které se zabývají likvidací odpadů nebo jeho sběrem včetně sběru druhotných surovin na území správního území Kopřivnice je uveden v následujících tabulkách ( sestaveno podle přehledu vedeného na Krajském úřadu MSK - http://www.krmoravskoslezsky.cz/zp_04.html Umístění

Zařízení

KOMTERM, a.s. 26760738 Závišova 9, 140 00 Praha 4 (dříve Energetika Kopřivnice,a.s. Štefánikova 1163 65138619 742 21 Kopřivnice)

Provozovatel

IČ

Platnost do

k ú. Kopřivnice

Deemulgační stanice s následnou neutralizací

Colour – metal s.r.o. 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem 334

26828316

k. ú. Kopřivnice

sběrna

PARTR spol. s r. o. Všemina 234 763 15 Slušovice

60728515

k. ú. Kopřivnice

SEKOMAT Nový Jičín s.r.o. Dukelská 128 742 42 Šenov u Nového Jičína

64615758

k. ú. Kopřivnice

sběrna

30. 4. 2008

SLUMEKO, s. r. o. Štefánikova 58 742 21 Kopřivnice

25376021

k. ú. Kopřivnice

Sběrné místo

30. 8. 2010

THERÁPON 98, a. s. Štefánikova 1301/4 742 21 Kopřivnice

25399195

mobilní

V+V SAVEKO s.r.o. Záhumenní 1346 742 21 Kopřivnice

25818881

k. ú. Drnoholec nad Lubinou

Na dobu neurčitou – integrované povolení

31. 3. 2011

Sběrna a výkupna odpadů, 30. 6. 2008 provozovna Kopřivnice

Ocelový kontejner ASF 100031. 3. 2009 5 Zařízení k výkupu a využití stavebních odpadů

30. 6. 2009

________________________________________________________________________ 53 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Mobilní zařízení ke sběru a výkupu Provozovatel SLUMEKO, s.r.o. Štefánkova 58 742 21 Kopřivnice

IČ 25376021

Platnost do 31. 3. 2012

Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Do budoucna lze očekávat změnu produkce komunálního odpadu úměrně k změně počtu obyvatel a zvyšování využitelnosti odpadů. Současně i s ohledem na platnou legislativu a Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se předpokládá zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů o 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Současně je cílem snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. S ohledem na tyto výhledy lze předpokládat, že celkové množství nevyužitelného tuhého komunálního odpadu oproti současnosti klesne. Množství a druh průmyslového odpadu budou závislé na vývoji průmyslu a nových technologiích. Veřejná kanalizace s čistírnou odpadních vod (ČOV) ve správě SmVaK Ostrava a. s., je vybudována pouze pro Kopřivnici. Projektovaná kapacita je 8 300 m3/den. Areál Tatry Kopřivnice má vlastní mechanicko – chemickou ČOV o kapacitě 15 000 m3/den, na kterou je odváděno cca 50 % splaškových odpadních vod. Průmyslové odpadní vody jsou předčišťovány v neutralizační a emulgační stanici. Průmyslový park Kopřivnice je napojen na kanalizaci města. Drnholec nad Lubinou a Větřkovice u Lubiny (místní část Lubina) , Vlčovice a Mniší nemají ČOV, odpadní vody se po individuálním předčištění odvádí do povrchových vod. Koncepce řešení navrhuje odkanalizování maximálního množství odpadních vod na ČOV Kopřivnice. Dešťové vody budou odváděny do povrchových toků dešťovou kanalizací. U dešťové kanalizace zaústěné do povrchových toků, zejména však do Tichávky, Kopřivničky, Lubinky a Svěceného potoka, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů podle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. je třeba dbát zachování kvality povrchové vody. Výstavba kanalizace není v rozporu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje.

________________________________________________________________________ 54 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ • Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch Výstavba rodinných domů a dalších staveb navazuje na stávající zastavěná území nebo vyplňuje současné proluky. Současně se zástavbou se zmenší plochy území vhodného pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry a u větších zastavěných území se při neřešení zasakování srážkových vod (nebo jejich zdržení na jednotlivých pozemcích) může neúměrně zvýšit povrchový odtok. Opatření pro zasakování dešťových vod se doporučuje zejména na lokalitách s rodinnou zástavbou.

•

Změna vegetace

Většina změn využití ploch navržených v Konceptu územního plánu Kopřivnice je v současné době zařazena do ZPF. Celkem bude zábor 371,18 ha z toho 348,51 ha zemědělské půdy . Realizací bytové výstavby ( 198,37 ha, z toho 191,89 ha zemědělských pozemků) se tyto plochy zčásti zastaví, zčásti budou zatravněny nebo osázeny okrasnými nebo ovocnými stromy. Ostatní plochy určené pro občanskou vybavenost, výrobu a dopravu budou z větší části zastavěny. Větší podíl zeleně lze očekávat u ploch určených pro sport a zeleň, individuální rekreaci (zahrádky), zahrady, veřejnou a ochrannou zeleň. Zábor lesních pozemků je navrhován na 1,17 ha a zahrnuje převážně malé parcely, zahrnuté mezi zastavitelné plochy bez možnosti jiného řešení a plochy dopravní.. Pro potřeby ÚSES se předpokládá zábor 7,32 ha zemědělské půdy pro zalesnění. Při zakládání prvků ÚSES na nezalesněné půdě je nutno využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby respektovat místní provenienci (přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. Potenciální přirozená vegetace je na následujícím obrázku.

________________________________________________________________________ 55 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.39: Potenciální přirozená vegetace http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

•

Změna vzhledu krajiny

Řešené území má jednak část městskou - centrální (zástavba Kopřivnice), jednak část venkovskou (venkovská sídla a zemědělská krajina). Do venkovské části náleží Lubina, Vlčovice a Mniší. Pro centrální část je charakteristická souvislá sídlištní zástavba s doplňující občanskou vybaveností a centralizovaná průmyslová zóna. Souvislá zástavba je situována podél toku Kopřivničky a silnice II/480 ve směru sever-jih, dále je rozvinuta západním směrem podél silnice II/482 ve směru na Závišice. Zástavba rodinnými domy je situována po obvodu sídlištní zástavby a to všemi směry. V k.ú. Kopřivnice převládá návrh zastavitelných ploch pro bydlení v návaznosti na stávající zástavbu bytových domů v severní části zastavěného území podél přeložky silnice II/482 a severně od ulice Sluneční. Plochy pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské jsou vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu rodinnými domy v západní části zastavěného území, jižně od ulice

________________________________________________________________________ 56 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Sluneční, v jižní části zastavěného území západně od ulice Záhumení a v prolukách mezi stávající zástavbou. Plocha pro rozvoj občanského vybavení - veřejné infrastruktury (OV) je vymezena v jihovýchodní části k.ú. v návaznosti na stávající plochy staveb občanského vybavení podél ulice Husovy. Plocha pro rozvoj občanského vybavení pro komerční zařízení plošně rozsáhlá (OK) je navržena v severní části k.ú. mezi ulicí Čs. armády a železniční tratí. Plochy výroby drobné (VD) jsou navrženy tři. První plocha je vymezena podél ulice Obránců míru v severozápadní části k.ú., druhá plocha je vymezena v návaznosti na stávající areál drobné výroby v severní části k.ú., třetí plocha je největší a je vymezena jak na k.ú. Kopřivnice, tak na k.ú. Drnholec nad Lubinou. Plocha pro rozvoj tělovýchovných a sportovních zařízení (OXS) je vymezena za účelem rozšíření stávajícího lyžařského areálu na svazích Červeného kamene. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích - parků, jsou vymezeny dvě, a to v severní části k.ú. Jedna plocha je vymezena západně od čistírny odpadních vod, druhá plocha je vymezena jižně od přeložky silnice II/482. Dále jsou v k.ú. Kopřivnice plochy zeleně soukromé - zahrad (ZS) a rekreace individuální zahrádek (RZ). Podél ulice K Očnímu je vymezen pás ochranné zeleně (ZO). Vymezení zastavitelných ploch dopravní infrastruktury specifické (DXS) je provedeno ve vazbě na stávající plochy bydlení hromadného v severní části k.ú. za účelem výstavby garáží a odstavných ploch. Z hlediska řešení dopravy je významný návrh přeložky silnice II/482 (severní obchvat). V nezastavitelných plochách západní a jižní části k.ú. jsou vymezeny navržené prvky územního systému ekologické stability, kde se předpokládá především zalesnění. Ve venkovské části převládá bydlení v rodinných domech a smíšené venkovské. Návrh zastavitelných ploch navazuje na současnou zástavbu nebo zaujímá stávající proluky. V severozápadní části k.ú. Vlčovice, v návaznosti na areál Tatry Kopřivnice a.s., jsou navrženy rozsáhlé plochy pro rozvoj výroby drobné (VD) a výroby průmyslové a skladování (VP). Z dopravní infrastruktury patří mezi významné záměry návrh plochy dopravní infrastruktury - vzletové a přistávací dráhy (DL) v severní části k.ú., mezi plochou bývalé skládky a útulkem pro psy. V k.ú.Větřkovice u Lubiny je významná navržená plocha pro letní rekreaci u vodní nádrže (OXS). Pozitivním zásahem bude dobudování územního systému ekologické stability. Předpokládá se zábor 7,32 ha zemědělské půdy pro zalesnění. Realizace navržených změn povede ke koncentraci zástavby do kompaktních celků, pro které bude snazší dobudovat potřebnou infrastrukturu a zabezpečit základní obslužnost. I přes značný zábor zemědělských půd nedojde k rozdrobení velkých ucelených ploch zemědělských půdy. •

Systém NATURA 2000

Systém Natura 2000 ve správním území města Kopřivnice není zastoupen. Existuje však návrh na vyhlášení dvou nových lokalit evropského významu: ________________________________________________________________________ 57 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ - CZ0810001 Červený kámen o celkové rozloze 253,39 ha v kategorii přírodní památka. Lokalita je rozdělena na dvě samostatné části. Porosty jsou zastoupeny ekosystémy suťových lesů na které je vázán výskyt ohrožených a vzácných taxonů Cephalanthera longifolia, Lunária rediviva, Neottia nidus-avis, Orchis mascula, Orchis pallens, Veronica mantana. - CZ0810036 Štramberk o celkové rozloze 169,0868 ha - v kat. území Kopřivnice leží cca jedna třetina EVL. Navrhovaná kategorie ochrany je v tomto případě národní přírodní památka, res. přírodní památka. Jsou zde representativní lesní porosty svazu Tilio-Acerion a loukami nížin a podhůří v kombinaci s polopřirozenými suchými trávníky a faciemi křovin na vápnitých podložích s řadou teplomilných prvků migrujících Moravskou bránou. Na lokalitě Kocvínek roste 11 druhů z čeledi vstavačovitých, v okolí Štramberku byl doložen výskyt ještěrky zední (jediný výskyt v ČR). •

Ostatních systémy ochrany přírody

V posuzovaném území se vyskytuje jediné maloplošné chráněné území – přírodní památka Váňův kámen. Je lokalizováno na západní okraj k.ú. Kopřivnice Obrázek č. 40 : Maloplošná chráněná území http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

________________________________________________________________________ 58 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 41: Váňův kámen - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

Lokalita má základní charakteristiky (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1 664) Minimální nadmořská výška (m): Maximální nadmořská výška (m): Datum vyhlášení území: Datum zrušení území: Kód Bioregion Fytogeografické členění

450 450 1.1.1993

Název

Podbeskydský Moravská brána 76a vlastní Geomorfologická jednotka Podbeskydská IXC1 pahorkatina CHOPAV Klimatická oblast MT9 mírně teplá 9 Přírodní lesní oblast Podbeskydská 39 pahorkatina

Kód Název

3.5

Platnost LHC do

Lesní hospodářský celek Kód Cíle ochrany

N

Název není nebo neuveden nebo zatím nezaklíčován

Do jižní části řešeného území zasahuje část přírodního parku Pobeskydí. Do přírodního parku spadá většina příměstského území města Kopřivnice a místních částí Vlčovice a Mniší. Přírodní park o celkové rozloze 125 km2 byl vyhlášen v roce 1993 orgánem ochrany přírody k ochraně území vyhláškou Okresního úřadu Nový Jičín. Vznikl přehlášením oblastí klidu Červený kámen a Kojetín. Území přírodního parku je rozděleno podle stupně ochranného ________________________________________________________________________ 59 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ režimu do IV zón. Hospodářské využití území přírodního parku lze provádět s ohledem na tyto zóny odstupňované ochrany tak, aby se zachoval krajinný ráz typický pro Podbeskydskou pahorkatinu a aby se udržoval a zlepšoval přírodní stav území, byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce tohoto území. Obrázek č. 42: Přírodní park Pobeskydí - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

Chráněné jsou i systémy ÚSES a významné krajinné prvky (VKP). Hospodaření je zde regulováno, ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Rozsah nadregionálních a regionálních prvků USES v širším okolí je uveden na obr. č. 43. Na správní území Kopřivnice zasahují Nadregionální biokoridor K 144 Jezernice – Hukvaldy, mezofilní bučinný a Regionální biocentrum Pískovna 144.

________________________________________________________________________ 60 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 43: Nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability (http://map.env.cz/mapmaker/cenia/portal/)

Lokální úroveň je navržena pro zajištění parametrů ÚSES v místní úrovni a je podrobně popsána v Konceptu územního plánu. Je tvořena lokálními biokoridory , lokálními biocentry a iterakčními prvky: − trasa ze Závišic severním okrajem Kopřivnice přes Příbor, s LBC částečně na území Kopřivnice a pak pokračující po území Příbora; − trasa po toku Lubiny; − trasa z nadregionálního biokoridoru K 144 Jezernice - Hukvaldy k východu přes území Mniší a do Sklenova do nadregionálního biocentra Hukvaldy, část je vedena podél toku Lubiny jako trasa výše uvedená; − trasa z Hájova přes severovýchodní část Větřkovic, která je v části zdvojena podél břehu nádrže Větřkovice a druhá větev částečně přes k. ú. Sklenova do nadregionálního biocentra Hukvaldy. – interakční prvek z biocentra Kopřivnice 4 na jih na území Štramberka, který je již dnes využíván zvěří jako migrační koridor na Bílou horu (unikátní regionální biocentrum).

________________________________________________________________________ 61 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Lokální ochranu vyžadují i památné stromy. Na správním území města Kopřivnice je registrováno 7 památných stromů nebo skupin stromů - převzato ze stránek Agentury ochrany přírody a krajiny (http://drusop.tmapserver.cz/). so.nazev

Název Kód 309 Buk černých myslivců 310 Buk Ondrášův 314 Fojtova lípa 312 Husova lípa 313 Ořech Leopolda Víchy 315 Platan Emila Hanzelky 311 Raškův buk

Typ objektu Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom

Počet 1 1 1 1 1 1 1

Okres Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín

Dat. vyhl.

Dat. zruš.

28.4.1997 28.4.1997 28.4.1997 28.4.1997 28.4.1997 28.4.1997 28.4.1997

Konec formuláře

Legenda barevného označení: Objekt v platnosti. Objekt je zrušen. Objekt je zaniklý.

Podle podkladů odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Kopřivnice jsou registrovány tyto významné krajinné prvky (převzato z Konceptu ÚPN):

________________________________________________________________________ 62 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ katastrální území číslo VKP Název

Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Vlčovice, Kopřivnice, Drnholec Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Mniší Větřkovice Větřkovice Hájov, Větřkovice Drnholec Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice, Drnholec Větřkovice, Drnholec Drnholec Drnholec Kopřivnice Drnholec Drnholec Větřkovice Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Vlčovice Vlčovice Vlčovice Mniší Mniší, Kopřivnice Mniší Mniší Kopřivnice

34119 34120 34168

Louky a pastviny pod Červeným kamenem Potůčky pod Červeným kamenem Kříž u křižovatky dvou cest se čtyřmi kaštany

3401/1 3402 3403 3404 3405 3406 3407 3408 3409 3410 3411 3412 3413 3414 3415 3416 3417 3418 3419 3420 3421 3422 3423 3424 3425 3426 3429 3430 3431 3432 3433 3434 3435 3437 3438 3439 3440 3441 3442 3443 3445 3446 3447 3448 3449

Sýkoreček - regulovaný vodní tok Výhled do kraje - kóta 353 Zeleň u vodojemu (Hájov) Erozní rýha do údolí Lubiny v prudkém svahu se zelení Pastvina intenzivně využívaná Louky a pastviny na svahu JV Větřkovické hůrky Bukojedlový lesní porost Rozptýlená zeleň - remíz Drobné selské lesíky Selský lesík Zalesněná trasa řeky Lubiny Komplex drobných selských lesíků Lokalita s výskytem sledovaných druhů rostlin Drobné remízky a lesíky Okrasná zeleň u zemědělského areálu Zamokřená plocha Švestková alej podél místní komunikace Zahrada využívaná jako polní sad Pastvina v sousedství areálu zemědělského družstva Doprovodná zeleň podél komunikace Kulturní louka Lesík na terase Lubiny Výsadba zeleně kolem komunikace Ochranná zeleň kolem ČSAD Místní potok Alej vzrostlých stromů podél komunikace Vrchol kóty 390 s lesíkem a loukami Mez porostlá zelení Louky a pastviny pod Kazničovem Zeleň kolem sportovního areálu Erozní rýha porostlá zelení Louky a pastviny na V svazích Hůrky (418 m) Les na svazích vrchu Hůrka Louka ve svahu pod Kazničovem Polní sad ovocných dřevin Drobné selské lesíky Lesy navazující na lesní komplex Kazničova Mlýnská strouha Sportovní areál s doprovodnou zelení Vodní nádrž Erozní rýha na terase Lubina, porostlá zelení Polopřirozená louka ve svažitém podhorském terénu Polopřirozená pastvina s dosud přirozenými společenstvy Malý listnatý lesík Ochranná zeleň kolem závodu Tatra

________________________________________________________________________ 63 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Kopřivnice 3450 Remízy rozptýlené zeleně Kopřivnice, Příbor 3452 Bezejmenný levostranný přítok Kopřivničky Kopřivnice 3457 Bezejmenný potok Kopřivnice 3459 Degradovaná pastvina a les Benčák Kopřivnice 3470 Louka polopřirozená Kopřivnice 3475 Bezejmenný potok Kopřivnice 3476 Pastevní areál Kopřivnice 3477 Váňův kámen Kopřivnice 3478 Mokřad Kopřivnice 3479 Degradovaná pastvina s remízkem Kopřivnice 34126 Raškova skála Vlčovice 34127 Bezejmenný potok Vlčovice 34128 Janíkovo sedlo Vlčovice 34129 Pastviny pod Holým vrchem Vlčovice 34130 Pastvina pod Janíkovým sedlem Kopřivnice 34131 Svahová louka pod Č. kamenem (Louky na sjezdovce) Kopřivnice 34132 Vrcholová partie Brd s Janíkovým sedlem Vlčovice 34133/1 Zeleň v krajině doprovázející erozní rýhy Kopřivnice 34134 Šostýn Kopřivnice 34138 Bílá hora Kopřivnice 34139 Stanoviště zvlášť chráněných druhů rostlin

4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. •

Kvalita ovzduší, hluková zátěž

Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č.4 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005 – Věstník MŽP č.3 /rok 2007) – náleží oblast pro stavební úřad Kopřivnice k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Problematické jsou koncentrace PM10 a BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad

MěÚ Kopřivnice

PM10 (r IL) 58,3

PM10 (d IL) 100

NO2 (r IL) -

Benzen

Souhrn překročení IL

-

100

Vysvětlivky: IL – imisní limit; d IL – 24hodinový imisní limit; r IL – roční imisní limit

Překročení hodnoty cílového imisního limitu (v % území) Stavební úřad Městský úřad Kopřivnice

B(a)P 100

________________________________________________________________________ 64 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Do budoucna lze očekávat lokální zhoršování kvality ovzduší v řešeném území, a to zejména podél dopravních komunikací s intenzivní dopravní zátěží. Podrobnější údaje o kvalitě ovzduší jsou uvedeny v kapitole 2. Obdobné závěry lze učinit i o hlukové zátěži. Ke zlepšení hlukové zátěže může dojít jen v místech přeložek komunikací , ke zhoršení naopak v místech s nárůstem intenzity dopravy , zejména v úsecích, kde prochází v plochách bytové výstavby. Obecně lze však očekávat, že uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK se situace bude zlepšovat. • Staré ekologické zátěže (zpracováno podle Strategického plánu rozvoje města Kopřivnice pro období 2007-2022 z října 2007) Nejvýznamnější starou zátěží na území Kopřivnice je skládka neutralizačních kalů, jejímž hlavním původcem byla v letech 1966-1976 Tatra, n. p., Kopřivnice. Skládka zabírá plochu cca 1 ha a obsahuje přibližně 34 000 tun neutralizačních kalů, které obsahují řadu škodlivin, převážně NEL, polyaromátů a těžkých kovů. Pro tuto skládku byla provedena analýza rizika (AQ-test, 2003), z jejichž závěrů vyplývá „až dramatický obsah“ škodlivých látek, jejich vyluhovatelnost vodou je však obecně nízká. Migrace nebezpečných látek je stabilizovaná a neměla by se významně měnit. Problematický je zejména potenciální vliv skládky na plánovanou lokalitu výstavby rodinných domů. Problematiku starých zátěží dále komplikuje skutečnost, že nejsou dostatečně zmapovány. Proto je jejich identifikace jedním z důležitých kroků strategie. Dalším problémem je skládka komunálních odpadů u městské čistírny odpadních vod (MěČOV). Významnou komplikací, zejména v místních částech Lubina a Mniší, je také existence ploch, dříve využívaných zemědělskými podniky, které dnes částečně slouží jako plochy pro podnikání. Rizikem je nejen opuštění těchto ploch, ale také jejich živelné využívání bez jednotné správy (rotace firem, absence zodpovědnosti, apod.).

________________________________________________________________________ 65 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 44: Staré zátěže ( podklad MÚ Kopřivnice)

stará zátěž V Konceptu ÚPN se uvádí následující popis jednotlivých lokalit: č. 1 Lokalita U Benčáku (k.ú. Kopřivnice) Jedná se o lokalitu o výměře asi 6.300 m² na jihovýchodním okraji lesíku zvaného „Benčák“ severně od města Kopřivnice. Kdysi plytká rokle s vývěrem drenáží z polí byla zavezena v 50. a 60. letech 20. stol. stavebními a komunálními odpady, není vyloučeno, že v době nerozlišování průmyslových a komunálních odpadů se do skládky dostalo i určité procento průmyslových či zemědělských odpadů. Kubatura odpadů se dá odhadovat na 16.000 m³. Územním plánem je navrženo využívání lokality jako plochy nezastavitelné smíšené, územní systém ekologické stability a zemědělské pozemky. č. 2 Lokalita Jezdecký areál Bubla Ranch (k.ú. Kopřivnice) Tato lokalita je původní plytkou terénní depresí s vývěrem pramenů z okolních polí, do které bylo v době navážení odpadů neodborně uloženo betonové potrubí. Území se nachází severně od města Kopřivnice nedaleko lokality U Benčáku. Výměra území je asi 22.500 m² a je zde uloženo neidentifikované množství především stavebních a průmyslových odpadů, určité procento i komunálních odpadů, po náhodném provedení vrtu v této skládce v roce 2005 odbornou firmou byly potvrzeny i nebezpečné průmyslové odpady. Odpady jsou překryty vrstvou výkopové zeminy. Kubatura odpadů se dá odhadovat na 85.000 m³. Na pozemku je v současné době provozováno zařízení pro chov koní s příslušným občanským vybavením, část lokality je navržena jako územní systém ekologické stability a zbývající část jako zemědělské pozemky.

________________________________________________________________________ 66 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ č. 3 Lokalita Skládka kalů Kopřivnice (k.ú. Kopřivnice) Původně vytěžený prostor hlíny pro místní kachlovku o výměře 9.100 m² s hloubkou kolem čtyř metrů byl v 70. a 80. letech 20. stol. využit jako skládka průmyslových odpadů pastovité a tekuté konzistence. K této lokalitě byla provedena v r. 2003 analýza rizik se závěry, podle kterých je nutné řešit její zabezpečení. Kubatura odpadů je odhadnuta na 34.000 m³. Územním plánem je převážná část lokality navržena jako zeleň na veřejném prostranství - park a okrajové části jsou přiřazeny do navržených ploch smíšených městských, určených k zástavbě. č. 4 Lokalita Pod Brdy (ul. Husova, k.ú. Kopřivnice) Jedná se o lokalitu vybranou v době rozvoje výstavby v 70. a 80. letech k deponii stavebních odpadů a zemin, do které se mohly vyvážet i průmyslové odpady. Území bylo jen částečně upraveno pro výstavbu garáží, část zůstala bez úprav, lokalita je zarostlá náletovými dřevinami. Rozloha lokality je asi 2.500 m².Kubatura odpadů se dá odhadnout na 15.000 m³ odpadů. Územním plánem je převážná část lokality navržena jako plocha občanského vybavení, část lokality je součástí stávajících ploch občanského vybavení. č. 5 Lokalita u Lubiny - Hluková dráha a skládka průmyslových odpadů Vlčovice byla z evidence vypuštěna. Skládka je navržena k rekultivaci na trvalé travní porosty. č. 6 Lokalita pod Velovou (mezi Větřkovicemi a Mniší) Jedná se o dvě asi 200 m od sebe vzdálené bývalé deprese v terénu, kterými protékaly především srážkové vody z vrchu Kazničova a vytvořily rozměrné zářezy v polích. Do těchto prohlubní byly uloženy průmyslové, stavební i komunální odpady, včetně z dnešního pohledu nebezpečných odpadů. Na části těchto deponií byla provedena rekultivace a území bylo zapojeno do zemědělské půdy, zbytek ve svahu k řece Lubině byl ponechán přirozené obnově, pokud na to budou přírodní podmínky stačit. Rozloha těchto území je dohromady asi 33.000 m². Kubatura odpadů je jen odhadnutelná, lze předpokládat tak do 200.000 m³. Územním plánem je respektováno stávající, výše uvedené využívání lokality. č. 7 Lokalita nad Marákovými (k.ú. Mniší) Mělká proláklina na snadno přístupném území u cesty na Hukvaldy byla v 70. a 80. letech 20. století využita pro ukládání průmyslových a stavebních odpadů. Výměra činí asi 27.000 m². Kubatura navezených odpadů je asi 100.000 m³. Územním plánem je respektováno stávající využívání lokality - zemědělsky obhospodařované pozemky. č. 8 Lokalita nad letním koupalištěm (ul. Husova, k.ú. Kopřivnice) Vedle cesty k dolní stanici sjezdovky nad letním koupalištěm vznikla návozem průmyslových odpadů na lesní pozemek plocha o výměře asi 4.000 m². Podle nálezů sklovitých balvanů v okolí navýšeného profilu se zřejmě jedná o průmyslové odpady podobné odpadům z hutní výroby. Kubatura odpadů je asi 20.000 m³. Územním plánem je respektováno stávající využívání lokality - pozemky lesa a nezastavitelné smíšené plochy (doprovodná zeleň vodního toku). č. 9 Lokalita u PPK - Nohlice Po levé straně silnice I/58 podél Průmyslového parku Kopřivnice ve směru na Frenštát p. R. v úseku od Křížku asi 300 m vznikla návozem stavebních, průmyslových a komunálních

________________________________________________________________________ 67 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ odpadů zvýšená plocha pozemku od původního terénu o 4 – 5 m o výměře asi 116.000 m² Plocha je špatně zemědělsky využitelná pro podloží, na kterém plodiny rostou omezeně. Územním plánem je část vymezené lokality navržena jako plocha vzletové a přistávací dráhy a provozní zázemí pro tuto plochu, část lokality náleží do navržených ploch pro výrobu průmyslovou a zbývající část lokality je ponechána jako zemědělsky obhospodařované pozemky. Přes lokalitu je navržena trasa přeložky silnice I/58. č. 10 Lokalita Větřkovice – Pod břehem (Velová) Plocha po vytěžení říčních štěrků byla zavezena průmyslovými a stavebními odpady, srovnaná, byl proveden návoz výkopové zeminy, pozemky se částečně vrátily do zemědělského využívání. Odpady jsou uloženy až pod hranicí hladiny spodní vody, kterou ovlivňuje hladina vody v řece Lubině. Územním plánem je lokalita vymezena jako součást územního systému ekologické stability.

V dokumentaci portálu veřejné správy (http://sez.cenia.cz/mapmaker/sez/) jsou evidovány v správním území města Kopřivnice následující staré zátěže (viz obrázek č. 45) Obrázek č. 45: Staré zátěže (Cenia) - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

________________________________________________________________________ 68 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Staré zátěže (Cenia) Lokalita 1 Zátěže

ID

Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název

6939004 2-vysoké

3-lokální

Skládka TKO

Objekty

Název ID studna 6939001005

Zátěže

ID

Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název

6939004 2-vysoké

3-lokální

Skládka TKO

6939001 3-střední

3-lokální

Skládka kalů

Objekty

Název

ID

KHG-1

6939001007

Název

ID

KHG-2 6939001008

Objekty

Název

ID

KHG-3 6939001009 Lokalita 2 Objekty

Název ID HG-2 6939003002

________________________________________________________________________ 69 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Objekty

Název ID HG-1 6939003001

Zátěže

ID

Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název

6939003 4-nízké

Skládka Kopřivnice

Lokalita 3 Objekty

Název ID SV-1 6939002005 HV-3 6939002003 HV-1 6939002001 HV-4 6939002004 HV-2 6939002002

Zátěže

ID

Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název

6939002 4-nízké

3-lokální

Skládka Vlčovice

Lokalita 4 Zátěže

ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název 6939002 4-nízké 3-lokální Skládka Vlčovice

Objekty

Název ID SV-1 6939002005 HV-3 6939002003 HV-1 6939002001 HV-4 6939002004 ________________________________________________________________________ 70 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ HV-2 6939002002

Porovnáním obou zdrojů dat je zřejmé, že se jen část informací překrývá. Informace z MÚ Kopřivnice jsou komplexnější z pohledu skládek, informace z Portálu státní správy obsahují i objekty popisující kvalitu podzemních vod. Ekologická rizika těchto starých zátěží jsou lokální a vesměs nízká. Výjimkou je skládka neutralizačních kalů a skládka TKO u MěČOV. Využití těchto ploch v budoucnu se musí podřídit platné legislativě a s kontaminovanými materiály se musí zacházet podle platných předpisů.

•

Nárůst plochy umělých povrchů

Dosavadní využití území bylo příčinou vzniku umělých povrchů. Jejich rozsah je uveden na následujícím obrázku. Obrázek č. 46: Umělé povrchy - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

________________________________________________________________________ 71 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Realizací územního plánu se rozsah těchto ploch zvětší. Celkový zábor půdy se předpokládá 371,18 ha. •

Důlní činnost

Na posuzovaném území není evidováno žádné důlní dílo. •

Sesuvná území

V posuzovaném území je evidovaná řada drobnějších sesuvů (obr. č. 12 ). Území je náchylné k sesuvům a při úpravách terénu a stavební činnosti je nezbytné s možností vzniku sesuvu počítat. •

Eroze půdy

Území není významně ohroženo erozními procesy. Horninové prostředí ani morfologické podmínky , zejména v severní polovině území, nejsou náchylné k vzniku výrazné eroze. Nepředpokládá se ani významné odlesnění , které by mohlo vyvolat erozi půdy. Potenciální vodní eroze v posuzovaném území dosahuje velmi nízkých až středních hodnot (obrázek č. 47). Obrázek č. 47: Potenciální eroze (Mapový server ÚHÚL www.uhul.cz/carto/ ) Půdní eroze (Klasifikace dle Stehlíka) Topografický podklad sídla

silnice III. třídy ostatní komunikace železnice vodní nádrže vodní toky plochy sídel lesní plocha Půdní eroze pot. eroze 0.000.10 pot. eroze 0.110.50 pot. eroze 0.511.00 pot. eroze 1.005.00 pot. eroze 5.0010.00 pot. eroze větší než 10

Poznámka: hodnoty eroze ve vysvětlivkách jsou v mm/rok, v ploše 100x zvětšené ________________________________________________________________________ 72 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ potenciální roční vodní eroze je za předpokladu, že půda není kryta ani vegetačním, ani jiným krytem http://lesprace.silvarium.cz/content/view/208/12/ ) Přesto je třeba věnovat pozornost omezení rizika vodní eroze, především dodržováním protierozních osevních postupů a využitím dostupných organizačních agrotechnických a vegetačních opatření. Zvýšenou erozi lze očekávat na plochách určených k výstavbě, a to v období realizace zemních prací. Nejvyšší hodnoty potenciální eroze jsou zpravidla v odlesněných územích. . •

Ložiska nerostných surovin

Dalšími významnými prvky pro koncepci jsou ochranná pásma ložisek nerostných surovin. Prakticky celé správní území města Kopřivnice spadá do chráněného ložiskového území černého uhlí Čs. část Hornoslezské pánve. V současné době není pravděpodobná na většině území exploatace ložiska černého uhlí klasickými metodami a nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu. Chráněné území bylo stanoveno rozhodnutím MŽP ČR č.j. 880/667/22/A-10/97/98 ze dne 27. 3. 1998 a v tom případě nebylo nutné postupovat dle ustanovení § 19 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Se změny dané zákonem č.186/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.1.2007, podle ustanovení §18 odst. 1a §19 nového znění horního zákona vyplývá, že lze zřizovat stavby, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen na základně závazného stanoviska dotčeného orgánu a rozhodnutí o umístění stavby a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním může vydat jen příslušný orgán na základě závazného stanoviska orgánu kraje po projednání s obvodním báňským úřadem (viz Stanovisko k aplikaci horního zákona v řízeních a postupech dle stavebního zákona – Krajský úřad Moravskoslezského kraje 4.4.2007, č.j. ÚPS/4266/2007/Sni). Dne 17.9.2007 vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje Závazné stanovisko k umísťování staveb v chráněném ložiskovém území (č.j. MSK 127566/2007, sp.zn. ŽPZ/16077/2007/Svo) ve znění: Krajský úřad souhlasí s umísťováním staveb v území ploch C2, bez stanovení podmínek pro jejich provedení. •

Chráněná území (podzemní vody)

Do r. 2004 bylo město pitnou vodou částečně zásobeno z místního zdroje vody Šutyra (jímací zářez) s vydatností cca 2 l.s-1. Rozhodnutím vydaným Referátem životního prostředí Okresního úřadu Nový Jičín pod č.j. ŽP/6260/99/Pe-231/2 ze dne 10.1.2000 bylo vydáno vodoprávní povolení k odběru podzemní vody v množství: maximální povolený odběr 2,35 l.s-1, průměrný povolený odběr 1,46 l.s-1. Rozhodnutím Městského úřadu Kopřivnice odbor životního prostředí pod č.j. OŽP/50 193/04/JS – 7195/04 ze dne 15.11.2004 bylo zrušené původně vydané povolení k nakládaní s podzemními vodami - k jejich odběru z vodního zdroje Kopřivnice – Šutyra za účelem veřejného zásobování pitnou vodou z důvodu nepotřebnosti tohoto vodního zdroje. Zdroj má rozhodnutím VLHZ/3977/84/Pe-332 ONV NJ ze dne 13.2.1985 vyhlášená pásma hygienické ochrany I. a II. stupně, která do doby jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu nadále zůstávají platná.

________________________________________________________________________ 73 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č. 48: Ochranná pásma zdrojů vod (HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV T.G.M.)

ochranné pásmo odběr podzemní vody

________________________________________________________________________ 74 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Realizace předkládané koncepce ÚPN Kopřivnice neohrožuje výše popsané zdroje podzemních vod ani jejich ochranná pásma. •

Chráněná území (ochrana přírody)

Koncept ÚPN Kopřivnice popisuje stávající chráněná území a VKP a ochranářsky významné lokality a vyhodnocuje silné a slabé stránky, příležitostí i hrozby. Vymezením hranice zastavěného území a zastavitelných ploch dochází k mírným kolizím mezi zájmem o ekonomické využití území s možností využít stávající a navrženou dopravní a technickou infrastrukturu a ochranou přírody. Změny se týkají systému ekologické stability a návrhu systému Natura 2000. Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být porosty místní provenience (viz obr. č. 39 na str. 53 ). Střety jsou prakticky nevyhnutelné u některých zalesněných území a systému ÚSES s průběhem liniových staveb. Týkají se pouze stávajících staveb. Nově navržené liniové prvky tento problém nevyvolávají.

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.

Moravskoslezský kraj je z hlediska kvality životního prostředí jeden z nejzatíženějších v České republice. Nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou, kontaminace půd a podzemní vody v důsledku průmyslové činnosti, znečištění povrchových vod a znečištění ovzduší z dopravy a stacionárních zdrojů. Nárůst dopravy zvyšuje i hlukovou zátěž v okolí silně zatížených komunikací a ve velkých městech. V Moravskoslezském kraji vzniká velké množství průmyslového odpadu, zejména z energetiky, hutnictví a těžby uhlí. Ekologická problematika vyvolala potřebu tyto problémy řešit, a to i s ohledem na novou legislativu České republiky a legislativu Evropské unie. Z tohoto důvodu Moravskoslezský kraj zadal v roce 2002 zpracování následujících koncepčních materiálů v oblasti životního prostředí (http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zp_00.html): 1. Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 2. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 3. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje 4. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 5. Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Moravskoslezského kraje 6. Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) Moravskoslezského kraje 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 8. Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje 9. Územní plán velkého územního celku Beskydy Ad 1) Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod

________________________________________________________________________ 75 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Cílem dokumentu je zhodnocení současného stavu povrchových a podzemních vod v kraji se zaměřením na jejich množství a kvalitu, včetně předpokládaného vývoje do budoucna a návrh způsobu protipovodňové ochrany i odstranění negativních vlivů znečišťování vod. Dokument je určen pro přechodné období do doby schválení Plánu oblasti jednotlivých povodí podle § 25 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), který bude zpracován v návaznosti na Plán hlavních povodí, schvalovaný vládou ČR. Problém protipovodňové ochrany nebyl v Konceptu prakticky rozpracován. V aktivní zóně stanovených záplavových území na řece Lubině (v km 3,350 – 24,463) nejsou navrženy žádné plochy na výstavbu a nebudou zde povolovány nové stavby kromě nezbytných sítí technické infrastruktury a staveb dopravních. Plán povodí Odry se v současné době dokončuje a bude předložen na jaře 2008 ke schválení Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje.

Ad 2) Program snižování emisí a imisí Cílem programu je zajištění kvality ovzduší a ochrany klimatu v souladu s rámcovou směrnicí Evropské unie o ovzduší. Program bude obsahovat akční plán ochrany ŽP v oblasti ochrany ovzduší a klimatu a bude mj. zahrnovat také problematiku úspor energie, včetně možností využití obnovitelných zdrojů energie, problematiku restrukturalizace průmyslu a vlivu dopravy. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů (zejména v souvislosti s platností emisních limitů pro zdroje znečišťování ovzduší podle vyhlášky MŽP č. 117/1997 Sb. a 356/2002 Sb.) a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých ukazatelů došlo i ke zhoršení situace. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje bude aktualizován do roku 2008, krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3), stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. V rámci integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje byl sestaven časový plán implementací opatření. Zásadním opatřením (mimo průběžná ________________________________________________________________________ 76 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ technologická a kontrolní opatření, podporu ekologicky šetrných výrobků apod.) je k 30.10. 2007 vyjednat rozsah snížení emisí velkých zdrojů znečišťování. Za splnění odpovídá Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Obdobná opatření pro střední a malé zdroje k datu 1.1.2010 mají vyjednat obce. Program předpokládá, že k roku 2010 opatření povedou k určitému postupnému snížení výměry území, na kterém dochází k překračování imisních limitů nebo u některých parametrů lze očekávat, že limity budou nad územím kraje plošně dodržovány. Pro obce je doporučeno zpracování programu ke zlepšení kvality ovzduší a v rámci aktualizace krajských programů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území. Dále je nutno přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v území dotčených územních celků. Tento postup je v souladu s Programem Moravskoslezského kraje pro snižování emisí a imisí. Pro Kopřivnici byla zpracována v roce 2006 studie „Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Kopřivnici a obce v územně správním celku Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností“. Studii zpracovala Ekotoxa Opava s.r.o. Program vyhodnocuje a analyzuje dostupná data. Navrhuje vypracování Rozptylová studie pro polétavý prach a benzo(a)pyren a na základě výsledků Analytické části a Rozptylové studie zpracovat Návrhovou část programu, kde budou uvedena opatření ke zlepšení kvality ovzduší, jež bude prezentována a připomínkována Řídícím výborem. Po zapracování připomínek bude na celý Program zpracován odborný posudek. Následně bude program veřejně projednáván, případné připomínky z veřejného projednání budou zapracovány a konečná verze programu bude předána objednateli – městu Kopřivnice.

Ad 3) Územní energetická koncepce Cílem územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje je vytvoření vhodných podmínek pro hospodárnou výrobu, distribuci a spotřebu energie s minimálním dopadem na životní prostředí a definování investičních potřeb v oblasti energetiky v kraji. Koncepce vychází z analýzy stávajícího stavu energetického systému, stanovení trendů vývoje poptávky a z již zpracovaných energetických dokumentů. Nadřazená soustava VVN - stávající napájecí body 110/22 kV Příbor a Tatra Kopřivnice budou pro zásobování elektrickou energií využity během celého návrhového období. Provoz vedení VVN bude zachován ve stávajících trase. S výstavbou nových zařízení VVN se během návrhového období neuvažuje. Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro území města Kopřivnice a jeho místních částí bude zajištěn z venkovní a kabelové rozvodné soustavy 22 kV.

Způsob napojení distribuční soustavy VN 22 kV ze stávající TS 110/22 kV Příbor zůstane během návrhového období zachován. Vzhledem k tomu, že zatížení města se k roku 2020 blíží přenosové kapacitě linek VN 245 a VN 253 (linka VN 253 zásobuje kromě Kopřivnice

________________________________________________________________________ 77 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ také Štramberk a Ženklavu), je nutné výhledově uvažovat se zvýšením přenosové kapacity pro město Kopřivnici zdvojením potahu u jednoho z uvedených vedení. Pro navrženou novou výstavbu se navrhuje rozšíření kabelové sítě a výstavba nových transformačních stanic. Pro lepší využití zastavitelných ploch se v Lubině navrhuje přeložka vedení 22 kV . Podrobný popis je uveden v Konceptu ÚPN. . Ad 4) Plán odpadového hospodářství

Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Jeho zpracování vychází ze zákona o odpadech (zákon. č. 383/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění) a příslušné vyhlášky MŽP. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Nakládání s odpadem v Kopřivnici se řídí Plánem odpadového hospodářství pro území správního obvodu Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností, který byl zpracován v roce 2006. Koncepce odpadového hospodářství navazuje na zpracované programy odpadového hospodářství měst Kopřivnice a Příbor, které jsou včleněny do daného dokumentu, aby byly s koncepcí v souladu popřípadě se vzájemně doplňovaly. Dalším významným dokumentem z oblasti odpadového hospodářství je studie s názvem „Komplexní řešení problematiky biologicky rozložitelného odpadu ASOMPO a.s.“, která vyhodnocuje situaci s biologicky rozložitelným komunálním odpadem obcí – akcionářů ASOMPO a.s. a navrhuje řešení pro sběr a využívání tohoto odpadu. Řešení v rámci této studie přesahuje hranice obce s rozšířenou působností Kopřivnice, zároveň ale nezahrnuje např. město Kopřivnici. Paralelně s koncepcí odpadového hospodářství byla zpracována „Studie využití biologicky rozložitelných odpadů“, která řeší využívání biologicky rozložitelného komunálního odpadu v Kopřivnici a jejím širším okolí. Sběr a odvoz tuhého komunálního odpadu z Kopřivnice zabezpečuje firma SLUMEKO, s.r.o. Kopřivnice. V Kopřivnici se provádí separovaný sběr papíru, plastů , skla a kovů. Odpad se částečně třídí při jeho shromažďování, v městě jsou k dispozici kontejnery na plasty, papír a sklo a sběrný dvůr. Podrobnější popis je uveden v kapitole č. 3.

Z hlediska ochrany životního prostředí je důležité rozšiřovat systém třídění odpadu a jeho recyklaci.

Ad 5) Koncepce strategie ochrany přírody krajiny

________________________________________________________________________ 78 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Cílem Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny je vytvořit ucelený přehled o stavu přírody a krajiny na území Moravskoslezského kraje, včetně přehledu všech používaných nástrojů ochrany přírody. Koncepce vychází z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny a z podrobné analýzy současného stavu. Srozumitelným způsobem navrhuje další nezbytné kroky k vytvoření uceleného systému ochrany přírody a krajiny v kraji. Koncepce reaguje na předpokládané změny veřejné správy v oblasti ochrany přírody a krajiny, vyvolané nezbytností implementace soustavy Natura 2000 dle směrnic Evropských společenství o ptácích a stanovištích. Dokument odpovídajícím způsobem popisuje příslušnost jednotlivých orgánů ochrany přírody k jednotlivým navrhovaným opatřením, příslušnou zodpovědnost za jejich provedení, včetně vyhodnocení ekonomických dopadů. Koncept ÚPN Kopřivnice respektuje vymezení chráněných území i podmínky jejich využívání a respektuje i nově navrhované a zatím nevyhlášené systémy Natura 2000.

Ad 6) Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Cílem Koncepce EVVO Moravskoslezského kraje je návrh uceleného systému EVVO v kraji, který bude na základě rovného přístupu ke všem cílovým skupinám EVVO naplňovat příslušná opatření Programu rozvoje kraje. Zpracování koncepce vychází především ze zákona o právu na informace (zákon č. 123/1998 Sb., v platném znění), který kraji ukládá povinnost podporovat v rámci samostatné působnosti vytvoření systému EVVO i z některých dalších předpisů (mj. usnesení vlády ke Státnímu programu EVVO v České republice). Kopřivnice má zpracovánu Koncepci enviromentálního vzdělávání a osvěty, která je v současné době ve stadiu projednávání. Ad 7) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Cílem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (zpracovala společnost Koneko spol. s r.o. 2004 pro Ministerstvo zemědělství Moravskoslezský kraj) je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Moravskoslezského kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje optimální rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je koordinován s příslušnými částmi Koncepčního rozvojového dokumentu pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje. Současný stav a konkrétní plánovaný rozvoj vodovodů a kanalizací území města Kopřivnice je popsán v kapitole 4 (vodovody) a 3, 6 (odpadní vody). Zásobováno je pitnou vodou především z povrchových vodních zdrojů (přehrady Kružberk a Šance) prostřednictvím ostravského oblastního vodovodu. Pouze místní části Vlčovice a Mniší jsou zásobovány z lokálních zdrojů podzemní vody Kazničov, Spružinky a Tichá I+II. Nakládání s odpadními vodami je pro obyvatele převážné části zastavěného území města Kopřivnice vyřešeno napojením na čistírnu odpadních vod. ČOV splňuje současné

________________________________________________________________________ 79 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ požadavky na čištění odpadních vod, avšak nevyhovuje požadavkům na odstraňování fosforu, které musí být splněny do roku 2010. Likvidace odpadních vod v místních částech Lubina, Vlčovice a Mniší je nevyhovujícím způsobem v bezodtokových jímkách a septicích, prostřednictvím „trativodů“ do vod podzemních nebo povrchových. V Lubině však – na rozdíl od ostatních místních částí – probíhají přípravné práce a řeší se otázka financování výstavby kanalizace. Vlčovice i Mniší podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací MSK mají být řešeny po roce 2015.

Ad 8) Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Cílem této koncepce je: •

zabezpečení rozvoje zemědělských aktivit v oblastech s příhodnými podmínkami pro agrární produkci, • zabezpečení jiných podnikatelských aktivit navazujících na rozvoj zemědělství i dalších vhodných odvětví, • zachování tradičních hodnot v území, a to i v návaznosti na trvale udržitelný rozvoj krajiny, • posílení ekonomické a sociální stability venkovských sídelních celků. Koncepce má část popisnou, analytickou a strategickou – návrhovou. Koncepčními materiály se řídí orgány kraje, např. při rozhodování o použití rozpočtu kraje apod., v některých případech jsou tyto dokumenty také závazné pro rozhodování dalších orgánů veřejné správy, včetně obcí. Výše uvedené koncepce byly zpracovány v souladu s Národním rozvojovým plánem 2000 – 2006. V roce 2006 byl zpracován dokument Program rozvoje Moravskoslezského kraje (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., G-Consult spol. s r.o., Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum s. r. o., RPIC-ViP s.r.o. 2006) na období 2006 - 2008. Program obsahuje zejména: a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti. Program je strukturován do pěti prioritních oblastí: 1. Konkurenceschopné podnikání 2. Úspěšní lidé 3. Dynamická společnost 4. Efektivní infrastruktura 5. Vzkvétající území Pro další období byly koncepce rozpracovány v Národním rozvojovém plánu ČR 2007 – 2013. ________________________________________________________________________ 80 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 – 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Byly vymezeny strategické cíle: ⇒ Otevřená, flexibilní a soudržná společnost ⇒ Atraktivní prostředí ⇒ Vyvážený rozvoj území Na základě definovaných cílů a priorit byly vymezeny následující operační programy: OP Podnikání a inovace, OP Výzkum, vývoj, inovace, OP Zaměstnanost, OP Vzdělávání, OP Životní prostředí, OP Doprava, Integrovaný operační program, Regionální operační programy regionů soudržnosti, OP Konkurenceschopnost a OP Adaptabilita pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - region soudržnosti Praha, OP Přeshraniční spolupráce pro cíl Evropská územní spolupráce, OP Technická pomoc. Z hlediska vlivu na prostředí je velmi významný OP Životní prostředí. Globálním cílem OP Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí. Specifické cíle tohoto operačního programu se vztahují na zlepšení situace v následujících oblastech: 1. vodní hospodářství a protipovodňová ochrana 2. ovzduší a hluk 3. využití obnovitelných zdrojů energie, 4. odpady, obaly a staré zátěže, 5. environmentální rizika, omezování průmyslového znečištění a zlepšení životního prostředí urbanizované krajiny 6. příroda a krajina 7. environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta S výše uvedenými koncepcemi souvisí i Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Ad.9) Územní plán velkého územního celku Beskydy (převzato z ÚPN Koncept – Fusková a kol. 2007 ) V ÚPN VÚC jsou obsaženy následující záměry, týkající se města Kopřivnice: Územní plán Kopřivnice je v souladu s Územním plánem velkého územního celku Beskydy, který byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 25. 3 2002, č. 298/02 a jeho Změnou č. 1, schválenou dne 21. 12. 2006 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č. 15/1321/1 a jeho Změnou č. 2, schválenou dne 21. 9. 2006 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č. 13/1144/1. Územním plánem Kopřivnice jsou respektovány: - vymezené prvky nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (regionální biocentrum Pískovna 144, osa nadregionálního biokoridoru K 144); ________________________________________________________________________ 81 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ - plochy územních rezerv pro trasy přeložek silnic I/58 a II/482.

V oblasti zdraví obyvatelstva se Česká republika připojila k deklaraci ZDRAVÍ 21. Na této deklaraci se usnesly členské státy Světové zdravotnické organizace na 51. světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 1998. Deklarace formuluje základní politické principy péče o zdraví v jeho nejširších společenských souvislostech. Zdraví je v deklaraci stanoveno jedním ze základních lidských práv a jeho zlepšování hlavním cílem sociálního a hospodářského vývoje. Deklarace definuje 21 cílů. Popisuje dílčí úkoly i aktivity pro jejich dosažení. Realizací cílů ZDRAVÍ 21 by členské státy měly dosáhnout výrazného snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, na nádory, úrazy a snížit výskyt závažných nemocí a faktorů, které je ovlivňují. Prostředkem je k tomu pokrok v prevenci příčin a rizik nemocí. Na plnění programu se budou podílet všechny složky společnosti. Pro řešení územního plánu a zejména výstavbu průmyslových objektů a zón je významný cíl 13 – Zdravé místní životní podmínky. Zdravotní stav obyvatel a stav životního prostředí v ostravsko-karvinské oblasti je dlouhodobě sledován od roku 1994 Krajskou hygienickou stanicí Ostrava, od roku 2004 Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě. Šrám (2007) porovnává tyto výsledky s údaji v Praze, Teplicích a Prachaticích (lokality, kde byl sledován vývoj znečištění ovzduší a zdravotní stav populace). Konstatuje, že průměrné koncentrace PM10 v roce 2005 překračovaly hodnotu 40 µg/m3 (lokalita Bartovice) v měsících leden až březen a říjnu až prosinci. V obdobných termínech byly na Ostravsku pozorovány i zvýšené koncentrace PAU. V roce 2006 se situace příliš nezměnila. Ostravsko patří k nejvíce zatíženým územím. Koncentrace karcinogenních PAU jsou na Ostravsku nejvyšší v celé ČR. Výsledkem je nepříznivý vliv na počátky těhotenství, schopnost oplodnění spermií, na dýchací onemocnění u dětí a na astma. V Kopřivnici byly v průběhu let 2000 – 2006 zpracovány studie, které se zabývaly sledováním kvality ovzduší ve vztahu především k dopravě a vyvrcholily zpracováním studie Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Kopřivnici a obce v územně správním celku Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností.

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení

Při hodnocení této kapitoly se neuvažuje s nulovou variantou, která by znamenala zachování stávajícího stavu území, to je existenci stávajícího územního plánu Kopřivnice a byla by výraznou překážku dalšího rozvoje města.. V průběhu zpracování konceptu řešení, na základě konzultací navrhovaného řešení ÚP Kopřivnice s pořizovatelem ÚP Kopřivnice, bylo postupně upuštěno od variantních řešení zastavitelných ploch a způsobu jejich využití, kromě:

________________________________________________________________________ 82 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ • plochy označené DXS - plocha dopravy specifické silniční, vymezené v severní části k.ú. Kopřivnice. Jedná se o dvě plochy. Tyto plochy jsou variantně navrženy jako plocha BI - bydlení v rodinných domech - městské, příměstské. Rozhodnutí o využití ploch doporučuji uzpůsobit konkrétním požadavkům v době, kdy vyvstane požadavek na její využití. Z hlediska kvality životního prostředí (hluk, emise) je vhodnější bytová výstavby, z hlediska uspokojení dopravních požadavků a služeb je výhodnější varianta jako plocha dopravy. •

Dalším variantním řešením je dobudování obchvatu Vlčovic. Trasa je převzata ze schváleného ÚP s drobnými směrovými korekcemi navrženými především podél hranice s areálem průmyslového parku. Samotný průchod Vlčovicemi je řešen variantně – v rámci vymezeného koridoru je ponechána jak možnost mimoúrovňového křížení, tak i realizace úrovňové křižovatky se stávající trasou silnice I/58. U tohoto záměru se jednoznačně přikláním k mimoúrovňové variantě a to z důvodu bezpečnostních. Z průmyslového parku budou vyjíždět nákladní automobily a nelze vyloučit, že budou převážet nebezpečný náklad. Kolize na úrovňové křižovatce by pak znamenala ekologickou havárii.

7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Za negativní vlivy vyplývající z realizace ÚPN Kopřivnice považujeme zejména: • •

Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu Změna dopravní zátěže území

•

Zvýšení emisní a hlukové zátěže území

•

Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod)

•

Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch

•

Změna vegetace

•

Změna vzhledu krajiny

•

Ovlivnění systému ÚSES

Tyto negativní změny jsou zčásti eliminovány již podmínkami v definování zadání ÚPN Kopřivnice a následně jsou rozpracovány v Konceptu územního plánu Kopřivnice. •

Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu

Snahou autorů konceptu bylo minimalizovat dopady záboru půdy, zejména ploch určených pro výstavbu. Proto byly pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj města využity ________________________________________________________________________ 83 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ všechny volné proluky uvnitř hranic současně zastavěných území. Další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Rozptýlená zástavba není podporována. Celkově je navržen zábor půdy 371,18 ha, z toho je 348,51 ha zemědělských pozemků. Cca 240 ha zemědělské půdy určené pro výstavbu je na úkor půd nejlepší kvality ve třídě ochrany I a II. zábor zemědělských pozemků celkem ha 348,51

I 6,11

z toho ve třídě ochrany ha II III 233,96 36,01

IV a V 72,43

Největší rozsah záboru půdy se předpokládá pro bydlení 191,89 ha a pro plochy výroby 116,34 ha. Podrobnější rozpis ploch je uveden v kapitole 3. Mimo to je k zalesnění navrženo v rámci územního systému ekologické stability 7,32 ha zemědělských pozemků. Zalesnění, budování systému ekologické stability a veřejné, ochranné a krajinné zeleně a plochy rekreace lze považovat za pozitivní a do jisté míry jako kompenzaci k nové výstavbě. •

Změna dopravní zátěže území. Zvýšení emisní a hlukové zátěže území

V budoucnu lze očekávat další nárůst především automobilové dopravy. Vliv automobilové dopravy je již v současné době negativní a projevuje se mimo nárůstu intenzity dopravní zátěže i zvýšeným hlukem, vibracemi a emisemi a v neposlední řadě i problémy s parkováním. Nepříznivá situace je v okolí komunikace I/58 a II/480. Nárůst hluku a emisí bude mít negativní vliv zejména v zastavěném území Kopřivnice a Lubiny, zejména však na křížení s dalšími významnými komunikacemi (ul. Obránců míru, Husova). Pro stavby umístěné v okolí komunikací je nutno dodržovat: • u silnic ochranná pásma podle zákona č. 13/1997 Sb. • u železnic ochranná pásma podle zákona č. 266/1994 Sb. • v místech, kde je překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na budovách (úprava fasád, protihluková okna, výstavba protihlukových bariér, výsadba keřů nebo stromů) • v místech, kde je překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na komunikaci (šířková homogenizace komunikace, volba vhodného povrchu, omezení maximální povolené rychlosti, zabezpečení plynulého provozu) • udržovat komunikaci v dobrém technickém stavu • realizovat úpravy, obchvaty, propojení a přeložky komunikací podle návrhu v Konceptu ÚPN Pro výstavbu a provoz letiště : • záměr posoudit procesem EIA (zákon 100/2001 Sb.) • povolit a následně regulovat provoz tak, aby nebyly překračovány přípustné hlukové hladiny Pro výstavbu rekreačního areálu u vodní nádrže Větřkovice ________________________________________________________________________ 84 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ • povolit a následně regulovat provoz tak, aby nebyly překračovány přípustné hlukové hladiny

Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu (nová paliva, nové typy motorů, tiché pneumatiky apod.). Jistou nadějí může být i evropské opatření, které bude muset ČR aplikovat a to zpracování strategické hlukové mapy a následně akčních plánů na snižování hluku (Doucha 2008). Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem (u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory).

Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozem některých průmyslových závodů a provozoven. V současné době je většina otopu v Kopřivnici zabezpečena systémem centrálního zásobování horkovodní soustavou z KOMTERM a.s. (dříve Energetiky Kopřivnice). Pro budoucnost se navrhuje: •

zachovat systém CZT a výstavba nového tepelného zdroje (podle PD Modernizace tepelných sítí Města Kopřivnice);

•

rekonstrukce teplovodních rozvodů a jejich protažení do ploch nové výstavby - plochy smíšené výstavby Z 11, 12, 14, 24 a 26; decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu mimo ekonomický dosah CZT zůstane během návrhového období zachován; v energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu, el. energie a biomasa (dřevní hmota); bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění cca 2 040 bytů v BD a RD, tj. cca 22 % z celkového počtu bytů.

• • •

•

Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch

Výstavba na nových plochách, zejména původně zařazených jako orná půda, bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Část ploch bude pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami, které zamezí vsakování dešťových vod a sníží dotaci podzemních vod a současně urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě. Voda z komunikací a parkovišť může být kontaminována a vhodnější je jí odvádět do kanalizace. Na plochách s drenážními systémy (172,68 ha ) hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně mohou podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí. •

Ovlivnění systému ÚSES a zalesněných území

Otázka střetu zájmů mezi ochranou přírody a ostatními aktivitami je významná zejména u dopravních systémů, elektrických vedení, výstavby a způsobu hospodaření na pozemcích. ________________________________________________________________________ 85 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ U dopravních systémů je významná zejména při křížení komunikací se systémem ÚSES a chráněnými územími. Prakticky každé křížení lze považovat za negativní. Na území katastru města Kopřivnice k těmto střetům dochází především u nadzemních vedení. Minimalizovat negativní vliv lze co nejmenším (nejkratším) kontaktem mezi chráněným územím a komunikací. •

Změna vzhledu krajiny

Nová zástavba změní vzhled krajiny. Příliš nahuštěné stavby, zejména mimo dnes již urbanizovanou krajinu, nejsou přijímány pozitivně. Negativně působí i přílišná uniformita. Ve venkovské krajině doporučujeme zachovávat charakter staveb, který koresponduje se současným charakterem. U staveb podléhajících posuzování podle zákona 100/2001 Sb. klást důraz na posouzení krajinného rázu. •

Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod)

Produkce odpadů bude zákonitě stoupat s růstem počtu obyvatel. Současně lze však očekávat zvyšování podílu tříděného odpadu a následné recyklace. Tento předpoklad je v souladu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. Obdobná je situace i v produkci odpadních vod. K jejich likvidaci Koncept ÚPN navrhuje rozšíření kanalizačního systému do nové zástavby a napojení na centrální ČOV.

8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Pro řešení územních plánů je důležité základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů. V Konceptu ÚPN Kopřivnice je situace popsána následovně: Základní vymezení a definice rozvojových oblastí je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Dosud však nebylo provedeno jejich upřesnění v rámci územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje a ani analytických podkladů spádového obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP), tj. města Kopřivnice. Z PÚR ČR je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území je součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava, s vymezením za SO ORP: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Orlová, Ostrava, Třinec. Pro tuto rozvojovou oblast jsou tímto dokumentem stanoveny následující podmínky: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) zlepšovat podmínky pro příznivé životní prostředí ________________________________________________________________________ 86 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ b) podporovat využívání „brownfields“. Úkoly pro územní plánování: a) řešit územní souvislosti spojené s výstavbou dálnice D47 Lipník nad Bečvou–Ostrava– hranice ČR, b) řešit územní souvislosti přestavby rychlostní silnice R48 Lipník nad Bečvou–Český Těšín na standardní parametry R, c) řešit územní souvislosti přestavby silnice I/11 Havířov–Český Těšín (v alternativě silnice I/11 a II/474 Havířov–Dolní Třanovice) na standardní parametry R, d) řešit územní souvislosti modernizace a rekonstrukce silnice I/11 v úseku MÚK R48– státní hranice SR na kapacitní dopravní cestu v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti. V PÚR ČR jsou dále (mimo rozvojová území) vymezeny rozvojové osy mezinárodního významu, OS5 - rozvojová osa (Katowice-) hranice ČR–Ostrava– Břeclav–hranice ČR (–Wien) na řešené území (jako součást rozvojové oblasti) nepřímo navazuje. Na vymezení těchto hlavních rozvojových os by mělo dále navázat vymezení rozvojových os nižšího řádu – nadregionálních a regionálních rozvojových os. V rámci PÚR ČR byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – řešené území je nezahrnuje. S tímto územím však sousedí specifická oblast Beskydy – SOB 2, proto je potřebné přiměřeně vnímat i úkoly pro územní plánování této specifické oblasti (Fusková a kol. 2007). Z tohoto důvodu uvádíme stručné důvody vymezení SOB 2 a úkoly pro územní plánování. SOB 2 - specifická oblast Beskydy, s vymezením SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Rožnov pod Radhoštěm, Třinec, Vsetín.

Důvody vymezení specifické oblasti podle PÚR ČR: a) Z hlediska udržitelného rozvoje území jde o strukturálně postiženou oblast, kde došlo ke stagnaci pro oblast důležitých ekonomických odvětví. b) Rekreační potenciál je využíván nerovnoměrně, oblastí prochází jeden z hlavních dopravních tahů na Slovensko. Oblast se vyznačuje vysokou estetickou hodnotou krajiny a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo (Radhošť). Přírodně cenná a společensky atraktivní oblast Beskyd má vysoký rekreační potenciál krajiny, který je potřebné rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území. c) V přírodně vysoce hodnotném území se nacházejí významné zdroje energetických nerostných surovin (ložiska kvalitního černého uhlí) s nadnárodním významem. Je zde nutno sladit zájmy ochrany přírody se zájmy těžby uhlí i drobného a středního podnikání v oblasti tradiční výroby a cestovního ruchu. Úkoly pro územní plánování: a) v hlavních ekonomických střediscích oblasti vytvářet územní podmínky pro restrukturalizaci ekonomiky, b) vytvořit územní předpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se Slovenskem, c) řešit územní souvislosti spojené s koridorem pro rychlostní silnici R49 Fryšták/Zlín– Horní Lideč–hranice ČR, d) vytvářet územní předpoklady pro rozvíjení systému přeshraničních pěších a cyklistických tras, e) regulovat rekreační aktivity v nejvíce vytížených střediscích a vytvářet územní předpoklady pro rozvoj rekreace na ostatním území, ________________________________________________________________________ 87 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ f) vytvářet územní podmínky pro rozvoj zimní rekreace i mimo hlavní střediska, g) v případě rozšíření těžby zásob černého uhlí nebo plynu v Beskydách stanovit regulativy pro ochranu přírody a krajiny i zástavby, h) koordinovat územně plánovací činnost a územní rozvoj oblasti se slovenskou stranou a spolupracovat s nimi při tvorbě územně plánovací dokumentace krajů, i) stanovit opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udržitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři, j) řešit územní souvislosti modernizace a rekonstrukce silnice I/11 v úseku MÚK R48– státní hranice na kapacitní dopravní cestu v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti, k) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru (zatravňování, pastvinářství). Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území a zčásti i problémy v oblasti životního prostředí. Soudržnost obyvatel území je ohrožena zejména na velkých sídlištích města. Problémy specifických oblastí by měly být řešeny řadou rozvojových a podpůrných opatření v rámci regionální politiky, zejména na úrovni kraje (program územního obvodu kraje, regionální operační programy) a ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením specifických oblastí (např. hospodářsky slabými strukturálně postiženými) a vymezením plynoucím z územně plánovacích podkladů se v současnosti hledají. Pro zapracování dalších aspektů se vycházelo z koncepcí platných pro Moravskoslezský kraj. Popis jejich základních charakteristik a aplikací je uveden v kapitole 5. Koncepce obsahují i výhledy a cíle pro životní prostředí a z tohoto pohledu byly zapracovány i do konceptu územního plánu Kopřivnice. Týká se to zhodnocení a vývoje rozvoje využívání podzemních vod, budování vodovodů a kanalizací, zlepšování kvality vod, zlepšování kvality ovzduší, hospodaření s odpady, energetické koncepce, rozvoje dopravy, programu Zdraví 21 a ochrany přírody. V rámci samotného řešeného území se problémy projevují zejména v hospodářských podmínkách území, ale do značné míry i v oblasti životního prostředí.

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Koncept územního plánu Kopřivnice navrhl změny, které umožní další rozvoj oblasti a současně doplnil řadu nových úprav, které mají za cíl zachoval ekologickou stabilitu krajiny. Při realizaci změn a sledování jejích vlivů na životní prostředí je nezbytné dodržovat určité postupy a ukazatele specifické pro posuzované území: • Řada doporučení je v obecné úrovni zapracována v konceptu územního plánu. Tato doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady těchto změn byly minimální nebo byly zcela odstraněny. • U rozsáhlejších záměrů je nutno počítat s dalším projednáním ve smyslu posouzení vlivů tohoto záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. • U konkrétních území s již definovanou ochranou (chráněná území) je třeba dodržovat zákony a vyhlášky platné pro tato území a jejich naplňování ________________________________________________________________________ 88 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ kontrolovat. Nestandardní zásahy předem projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. • Schvalovat záměry, které odpovídají platnému územního plánu a při jejich realizaci zachovávat postupy, které neohrozí okolní prostředí a umožní naplnění cílů koncepcí Moravskoslezského kraje • U rámcových záměrů (například výrobní zóny), kde není dosud definitivně rozhodnuto o konečném využití, postupovat při výběru konkrétního projektu podle následujících kritérií: − Zacházení s nebezpečnými látkami − Zabezpečení ochrany půd a horninového prostředí − Zabezpečení ochrany vod, výstavba odpovídající ČOV − Zachování odtokových poměrů (zasakování dešťových vod, záchytná nádrž) − Řešení dopravy s ohledem na intenzitu dopravy v místě projektu − Produkce emisí − Produkce odpadů a jejich likvidace − Řešení problémů starých zátěží − Estetika stavby a její soulad s okolím − Využití prostoru k výsadbě zeleně − Počet nově vytvořených pracovních míst

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Zpracování konceptu řešení územního plánu Kopřivnice stanoví základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Koncept řešení územního plánu Kopřivnice předkládá zábor půdy 371,18 ha, z toho je 348,51 ha zemědělských pozemků. Největší rozsah záboru půdy se předpokládá pro bydlení – 191,89 ha a pro plochy výroby 116,34 ha. Mimo to je k zalesnění navrženo v rámci územního systému ekologické stability navrženo 7,32 ha zemědělských pozemků. Novou soustředěnou obytnou výstavbu se předpokládá realizovat především na severním a západním okraji města Kopřivnice a v okrajových částech místních částí, zejména u venkovské zástavby a v prolukách. V lokalitách s bytovými domy je navržena dostavba odstavných ploch (parkoviště) na terénu o kapacitě cca 734 míst. Tato kapacita je navržena především v rámci přestaveb místních komunikací uvnitř jednotlivých sídlišť na dvoupruhové event. jednopruhové komunikace s parkovacími pásy umožňující podélné, šikmé i kolmé stání. Další nová parkovacích stání jsou navržena především u významných objektů občanské vybavenosti, příp. sportovišť. Jedná se především o návrh kapacitního parkoviště u spojky

________________________________________________________________________ 89 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ silnice II/480 a ul. Nádražní, parkoviště navržené v rámci úprav náměstí T.G.Masaryka a dvě parkoviště pro lyžařský a sportovní areál v jižní části Kopřivnice. Pro rekreaci je nově vymezena plocha u vodní nádržně Větřkovice a je navrženo rozšíření lyžařského areálu na Červeném kameni. Na východ v blízkosti průmyslové zóny v prostoru mezi Vlčovicemi a Větřkovice je navržena plocha pro výstavbu letiště. Zásahem do organizace dopravy a vzhledu krajiny je úprava trasy silnice I/58 do obchvatové polohy vůči Příboru a Vlčovicím. Dále je navrženo přeložit úsek silnice II/482 mezi křižovatkou se silnicí II/480 a křižovatkou s ul. K Pasekám do severovýchodní obchvatové polohy vůči Kopřivnici. Tyto přeložky budou a spolu s dalšími úpravami stávajících komunikací částečně řešit problém dopravního systému města. Jako samostatné plochy zeleně na veřejných prostranstvích - parků byly vymezeny stávající plochy: Masarykovo náměstí, sad Dr. Ed. Beneše, zeleň mezi ulicemi Pionýrská a Sadová, zeleň u křížení ul. Pionýrská a Školní. Územním plánem jsou navrženy plochy zeleně na veřejných prostranstvích v severní a severozápadní části k.ú. Kopřivnice. Koncept územního plánu dále řeší zásobování nové výstavby vodou, plynem a elektrickou energií a zabývá se i likvidací odpadních vod. Uvažuje se s rozšířením systému centrálního vytápění v Kopřivnici a využití zemního plynu, elektřiny a biomasy pro vytápění v ostatních částech území. Na správním území Kopřivnice jsou navrženy dvě lokality soustavy Natura 2000 – Červený kámen a Štramberk. Z hlediska životního prostředí budou v budoucnu nejsložitější dopravní problémy a s nimi související hluk a emise. Předložený koncept územního plánu Kopřivnice je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný při dodržení doporučení uvedených v tomto posouzení a při dodržení předložené specifikace v Konceptu ÚPN Kopřivnice. V Ostravě dne 25.3.2008

________________________________________________________________________ 90 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________

Literatura:

Hrabánková A. a kol. (2007): Revize zranitelných oblastí pro nitrátovou směrnici. VÚV T.G.M. Praha. Černikovský L., Krejčí B., Ptašek P., Machač M., Kruštík M. (2007): Kvalita ovzduší v oblasti Ostravsko-Karvinska Doucha P. (2008): Dopravní hluk a lidské zdraví. EKO, r. XIX, 1, s. 13-14. Dubec O., Eliáš. M., Machek P., Manová M. a kol. (2001): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000. List 25-21 Nový Jičín . Český geologický ústav. Praha. Hon J. a kol. (2006): Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Kopřivnici a obce v územně správním celku Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností. EKOTOXA OPAVA S.R.O FITE a.s. (2005): Plán odpadového hospodářství města Kopřivnice na období 2006 – 2010 FITE a.s. (2006): Studie využití biologicky rozložitelných odpadů FITE a.s. (2006): Koncepce odpadového hospodářství pro území správního obvodu Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností. Olmer M. – Herrmann Z. – Kadlecová R. – Prchalová H et al. (2006): Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sborník geologických věd. hydrogeologie, inženýrská geologie 23, str. 5-31. Quitt E. (1975) : Klimatické oblasti ČSR, Mapa 1: 500 000. Geografický ústav ČSAV Brno

________________________________________________________________________ 91 Kopřivnice SEA

___________________________________________________________________________ Fusková V. a kol. (2007): Územní plán města Kopřivnice – koncept řešení. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Šrám Radim J. (2007): Nové poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace. Ochrana ovzduší, 5-6/2007, p. 5-9. Kolektiv autorů (2006): Návrh národního rozvojového plánu České republiky 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj. - Územní plán velkého územního celku Beskydy – návrh; Atelier T-plan, s.r.o., Praha, listopad 2001; schválený usnesením vlády ČR ze dne 25. 3. 2002 č. 298; - Změna č. 1 územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, červenec 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006; - Změna č. 2 územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/2 ze dne 12. 9. 2006 - (2006): Projekt Zdravé město a místní Agenda 21 Kopřivnice - (2007): Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007 - 2022

________________________________________________________________________ 92 Kopřivnice SEA