2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Oznámení záměru „těžba cihlářské suroviny a úpravy plochy Z 23 „NAD Cihelnou“ podle přílohy č.3 k zákonu 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí .

Oznámení záměru dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Těžba cihlářské suroviny a úpravy plochy Z 23 nad cihelnou Oznamovatel: Cihelny STAMP Miskolezy, s.r.o. Velký Třebešov 59, okres Náchod, PSČ 552 02 Velký Třebešov IČ 62025201

Zpracovatel : Ing. Zdeněk Kubát Stolín č.p.1 549 41 Červený Kostelec

Září 2012 - únor 2013

Str. 1


OBSAH

strana 2

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 5 1. Obchodní firma. 2. IČ. 3. Sídlo (bydliště). 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon zástupce oznamovatele. B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 5 B. I. Základní údaje 5 1.1 Název záměru 1.2 Zařazení záměru podle přílohy č.1 k zákonu č. 100/2001 Sb. 2 Kapacita (rozsah) záměru. 6 2.1 Objemové ukazatele: 3. Umístění záměru 8 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry. 10 4.1 Charakter záměru 10 4.2 Kumulativní vlivy 11 4.2.1 Charakteristika souběhu činností 13 4.2.2 Charakteristika souběhu činností - analýza dopravní obslužnosti 13 4.2.3 Výsledky analýzy , - komentář k výsledkům a tabulkám 23 4.2.4 Závěr 25 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů výběru 26 5.1. Potřeba záměru , umístění 26 5.2 Důvody 27 5.3. Zvážení možností (variant) 32 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru. 33 6.1. Úvod 33 6.2 Přípravné práce – skrývka ložiska 33 6.3 Těžební práce 34 6.4. Konečná úprava území- rekultivace 34 6.4.1 Seznam přípustných podrekultivačních materiálů v členění podle Katalogu odpadů. 37 6.4.2 Další upřesnění podmínek 38 6.4.3 Způsob nakládání s dotačními materiály 39 6.5 Rozsah použití techniky 57 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení. 58 Str. 2


8. Výčet dotčených územně samosprávných celků. 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat.

58 58

B.II. Údaje o vstupech 58 1.1 Pozemky 58 1.2 Odběr a spotřeba vody. 62 1.3 Surovinové zdroje. 62 1.4 Energetické zdroje 62 1.5 Dotační materiály 62 B. III. Údaje o výstupech 63 1.1. Úvod 63 1.2. Používané strojní zařízení a jejich základní charakteristiky z hlediska výstupů 63 1.2.1 Charakteristika TNA 63 1.2.2. Charakteristika dobývacího stroje . 64 1.2.3 Charakteristika pomocné techniky 64 2.0 Emise 64 2.1 Emise plynů a prachu z provozu techniky a z těžby 64 2.2. Emise hluku 66 2.3 Vibrace 69 2.4 .Záření 69 2.5 Zápach 70 2.6 Množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havarií vzhledem k navrženému použití látek a technologií. 70 3 Jiné výstupy 70 C.ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 72 1. Výčet nejzávažnějších environmetálních charakteristik dotčeného území. 72 1.1 Území 72 1.2 Klimatické podmínky 74 1.3 .Půdní podmínky 75 1.4 Geologické charakteristiky území 75 1.5 Hydrogeologické charakteristiky území 78 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném 79 území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 2.1 Obecná charakteristika 79 2.2 Odtokové poměry 80 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 82

Str. 3


1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti 1.1 Úvod , charakteristika provozu

82 82

1.2 Vyhodnocení identifikovaných vlivů 83 1.2.1 Hluk 83 1.2.2 Emise a imisní limity 83 1.2.3 zábor ZPF , PUPFL 85 1.2.4 Odtokové poměry 85 1.2.5 Horninové prostředí 86 1.2.6 Vliv na podzemní vody 86 1.2.7 Vliv na rostlinstvo a živočišstvo 86 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci. 86 3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice. 87 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. 88 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů. 90 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 91 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 91 1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení. 91 2. Další podstatné informace oznamovatele. 94 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 94 H. PŘÍLOHY 97 Stanovisko orgánu ochrany přírody, OŽPaZ Kú Královéhradeckého kraje č.j. 14467/ZP /2012- Čr ze dne 10.9.2012 (kopie) 98 - 99 Datum zpracování oznámení: 100 Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení: 100 Podpis zpracovatele oznámení 100 Velký Třebešov Hydrogeologické posouzení 101

Str. 4


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma Cihelny STAMP Miskolezy, s.r.o. 2. IČ IČ 62025201 3. Sídlo (bydliště) Velký Třebešov 59, okres Náchod, PSČ 552 03 Velký Třebešov 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Přemek Jirka Velký Třebešov 59, PSČ 552 03, tel: 737 219 800 jednatel organizace Cihelny STAMP Misklezy , s.r.o. B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1.1 Název záměru Těžba cihlářské suroviny a úpravy plochy Z 23 Nad cihelnou

Str. 5


1.2. Zařazení záměru :

Příloha č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. KATEGORIE II (záměry vyžadující zjišťovací řízení) 2.5 Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 tun/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha. Sloupec B - posuzuje příslušný krajský úřad

2. Kapacita (rozsah) záměru Kapacitu záměru lze charakterizovat následovně : Těžba nerostných surovin v celkovém objemu včetně výklizů a skrývek do celkového maximálního množství 35 000 t za jeden kalendářní rok a postupná rekultivace a úprava území dotací hmot (ostatních odpadů ) v maximálním ročním množství 25 000 tun do vytěženého prostoru. Celková plocha záměru úprav území včetně stávajícího území homogenizační haldy je 54 393 m2, těžbou, úpravou území a následnou rekultivací bude v průběhu 6 – 15 let dotčena plocha 50 325 m2 Předpokládaná ročně vytěžená a upravená plocha nepřesáhne 15 000 m2. 2.1 Objemové ukazatele: plocha zájmového území: …………………………………

50 325 m2

plocha vyhledaných volných zásob v zájmovém území

26 686

m2

celkový objem sprašových hlín…………………………..

28 200 m3

hmotnost ……………………………………………….

60 630

celkový objem podložních slínů a slínovců …………………

28 200 m3

hmotnost …………………………………………………

55 840 t

Str. 6

t


celkový objem štěrkopísků …………………………………… hmotnost …………………………………………………… hloubkový rozsah těžby

20 608 m3 45 340 t

……………………………………….. 3 – 11 m

celkový objem ornice …………………………… ……………. 3 089 m3 průměrná mocnost ornice (vážený průměr)

………………….0,22 m

dotace materiálů k rekultivacím a úpravě terénu …………

25 000 t/rok

maximální roční těžba celkem 35 000 t v roční těžbě: cihlářská surovina 26 000 t štěrkopísky (přepočet 2,2 t/m3) 9 000 t redukce na technologicky vhodné období těžby v roce 175 dní maximální denní těžba ………………………….. 200 t/den -použité přepočty: 1,98 t/m3 slíny a slínovce, 2,15 t/m3 spraše, 2.2t/m3 štěrkopísky -redukce na technologicky vhodné období je dána místním klimatem, tj. počtem dnů se sněhovou pokrývkou, dobou s průměrnými teplotami nad bodem mrazu (od 1.3.do 1.12 - tj. 180pracovních dní ) a průměrným počtem dnů se srážkami 1 mm a více v roce srážkami 1 mm a více v roce . Záměr neznamená nové plošné nároky ve vztahu k deponiím skrývek a vytěžených surovin (surovina je těžena podle aktuální potřeby cihelny a ihned umístěna na homogenizační haldu jejíž celková kapacita je cca 20 000m3, bez provozování dalších mezideponíí). Je předpoklad, že část hmot z nového hliniště „nad cihelnou“ bude využita ve stávajícím prostoru vytěženého ložiska v bývalém zemníku cca 500 m jihozápadně od cihelny kde pobíhají rekultivační práce.

Str. 7


Obr. 1 pohled na homogenizační haldu, vlevo komunikace do budoucího hliniště, volná kapacita v době pořízení snímku cca 4000 m3 Objem roční těžby 35 000 t/rok je horní odhad, který nebude překročen a je značně závislý na velikosti odbytu výrobků – cihel, který se v jednotlivých letech může značně měnit. Od výše roční těžby se dále odvíjí celková doba provozu hliníku, která bude minimálně 6 let. Doba rekultivací a terénních úprav bude přinejmenším 7 let od započetí provozu. Tonáž dotačních materiálů do vytěženého zemníku bude harmonizována s výší těžby tak, aby prostor pro těžbu i rekultivace byl vždy minimální, nemůže ovšem překročit hodnoty uvedené v tomto Oznámení ( 1,5 ha je maximální plocha , která bude v každém okamžiku provozu hliníku „otevřena“ pro těžbu a zároveň rekultivace). 3 .Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj :

Královéhradecký kraj

Obec :

Velký Třebešov

Str. 8


Status:

Obec

Typ města:

Ostatní obce

ZUJ (kód obce):

574589

NUTS5:

CZ0523574589 CZ0523 - Náchod

LAU 1 (NUTS 4): NUTS3:

CZ052 - Královéhradecký kraj

NUTS2:

CZ05 - Severovýchod

Obec s pověřeným obecním úřadem:

Jaroměř

Obec s rozšířenou působností:

Jaroměř

Katastrální plocha (ha): PSČ

314

55203

Pozemky na kterých bude činnost prováděna Katastrální území : Velký Třebešov

779776

Parcela

LV

Kultura /využití

318/1 318/5 319/1

272 272 272

319/6

272

ZPF 51 410 Ostatní plocha ZPF 51 450 51 410 54 177 ZPF 51 410

Str. 9

Plocha (m2) 10 399 2 327 27 603

3 217


Obr. 2 a,b Umístění záměru 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 4.1 Charakter záměru Jedná se o těžbu na nevýhradním ložisku nevyhrazeného nerostu podle §7 zákona ČNR č.44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bez evidence v registru státních ložisek u Geofondu ČR (veškerá surovina je vlastnictví vlastníka pozemku). Povolovací orgán pro možnost provádění těžebních prací - činnosti prováděné hornickým způsobem - je Obvodní báňský úřad v Trutnově se sídlem v Hradci Králové, který schvaluje Plán využití ložiska vypracovaný dle vyhl. ČBÚ č.175/1992 Sb. a povoluje vlastní činnost prováděnou hornickým způsobem – těžbu cihlářské suroviny .

Str. 10


Vzhledem k tomu, že těžební organizaci je detailně známá situace ve stavu geologických zásob cihlářské suroviny v bezprostředním okolí cihelny , vytypovala si organizace prostor o plošném obsahu 50 325 m2 mimo státní ložisko, t.j. jako nevýhradní těžbu na pozemcích, kde veškeré zásoby cihlářské suroviny jsou ve vlastnictví vlastníků pozemků. Lokalita záměru se nachází na severním okraji katastru obce Velký Třebešov a přiléhá ke katastru obce Miskolezy nedaleko České Skalice ( viz obr. 1). Plocha úprav a těžby se nachází východně od silnice č. II/307, která spojuje obce Velký Třebešov a Miskolezy a současně severně od stávajícího areálu Cihelny Miskolezy. Komunikačně je tato plocha přístupná z areálu cihelny. Místem těžby a terénních úprav je prostor – plocha, kde v minulosti nebylo nevýhradní ložisko těženo a přiléhá k homogenizační haldě suroviny pro cihelnu. V současné době se většinou jedná o zemědělsky využívané plochy a ostatní plochu, která je v současnosti nevyužívanou polní cestou . Pozemky jsou z hlediska územního plánu součástí změnové plochy Z 23 přičemž podmínkou změny využití území je vytěžení nerostných surovin nevýhradního ložiska , které se zde nachází. Změnová plocha Z 23, byla jako plocha pro všechny plánované činnosti již podrobně projednána a schválena v rámci řízení o územním plánu obce . Záměr je souvislým pokračováním již prováděných činností – rekultivace a dotěžení hliníku výhradního ložiska a rekultivace a úprav území jižně od cihelny (Balkán), kde jsou prováděny rekultivační práce a další terénní úpravy s tím, že tyto práce budou postupně plynule přesunuty z obou lokalito lokality určené k dalšímu využití tj. do plochy označené v územním plánu jako plocha Z 23. Součástí záměru je i následná rekultivace a úprava území dotací materiálů do stavu předpokládaného územním plánem.

Str. 11


Obr.3

situace těžby v území I – lokalita původního hliníku, kde je v současné době ukončována těžební činnost a rekultivace II – místo prvotního zpracování cihlářské suroviny homogenizační halda III – oblast kde bude postupně s ukončováním provozu v lokalitě I rozvíjena těžební a rekultivační činnost. Červeně jsou označeny dopravní trasy, čárkovaně aleternativní trasa.

4.2 Kumulativní vlivy Z hlediska souběhu stejných činností v prostoru cihelny (dotěžení a rekultivace zemníku a úprava území jižně od cihelny „Balkán“ bude docházet ke kumulaci činností a vlivů na složky životního prostředí v níže uvedeném analyzovaném rozsahu .Celková situace a rozmístění jednotlivých souběžných činností jakož i dopravní trasy jsou schematicky vyznačeny na výřezu mapy níže. Z hlediska obdobných činností (zejména dopravy spojené s emisemi hluku, prachu a výfukových plynů) pak přicházejí v úvahu dále i sezónní práce na zemědělských pozemcích( orba, žně, hnojení, chemické ošetřování kultur a pod). Str. 12


Obr. 4

Str. 13

Schematická mapa dopravy – kumulativní vlivy


4.2.1 Charakteristika souběhu činností Z hlediska souběhu stejných činností v prostoru cihelny lze činnosti rozdělit do několika fází . V první fázi probíhá otvírka ložiska nad cihelnou (především skrývky a úprava provozních komunikací a současně těžba zbytkových zásob původního zemníku, kde je nadále pokračováno v rekultivaci. Současně probíhají terénní úpravy v prostoru „Balkán“ situovaném jižně od areálu cihelny . V druhé fázi je již dobývání suroviny v původním zemníku ukončeno a probíhají zde rekultivační práce. Terénní úpravy v prostoru „Balkán“ pokračují. V prostoru nového zemníku nad cihelnou je započato s těžbou, vytěžený prostor doposud není zaplňován, neprobíhají úpravy území (zaplňování vytěženého prostoru, rekultivace) . Ve třetí fázi jsou již všechny práce v původním zemníku ukončeny, pokračují terénní úpravy v prostoru „Balkán“ a v prostoru nad cihelnou je započato se zaplňováním vytěženého prostoru. Ve čtvrté fázi jsou již všechny terénní práce v prostoru „Balkán“ ukončeny a do prostoru nad cihelnou se přesouvají veškeré činnosti, probíhá zde souběžně těžba cihlářské suroviny, zaplňování vytěženého prostoru a rekultivace již zaplněného prostoru po dobývání . Současně začíná příprava (projekce, zaměření apod.) výhledového prostoru budoucího dobývání v prostoru „K letišti“. 4.2.2 Charakteristika souběhu činností - analýza dopravní obslužnosti Analysa kumulace činností, technická a kapacitní omezení činností předpoklad dle výše uvedeného modelu v jednotlivých etapách : pro technická a kapacitní omezení platí následující údaje - maximální roční těžba včetně štěrkopísků (součet obou) těžených lokalit 35 000 tun, z toho 26 000 tun cihlářské suroviny, Množství dotačních hmot pro původní zemník a současně terénní úpravy v prostoru „Balkán“ činí ročně cca do 25 000 t/rok , vydobytý prostor zemníku nad cihelnou může být dotován nejvýše množstvím 25 000 t/rok, při souběhu dotace hmot v prostoru „Balkán“ a do prostoru nad cihelnou je maximální dotace materiálů 25 000 t/rok . Značení dopravních tras a uzlového bodu : 1- hlavní vjezd do areálu cihelny, uzlový bod 2- trasa hlavní

Str. 14


vjezd- Balkán(a) budoucí nová trasa do hliniště nad cihelnou podél východní strany cihelny(b), 3)-dopravní trasy v hliništi nad cihelnou , 4)- dopravní trasa v původním hliništi, 5) trasa od vjezdu do areálu cihelny k homogenizační haldě podél západní strany cihelny , 6)- trasa po veřejných komunikacích a)ze směru Miskolezy do Velkého Třebešova po hlavní vjezd do areálu cihelny b) trasa mezi vjezdem do areálu cihelny a bližším výjezdem z původního hliniště ,c) trasa mezi bližším výjezdem z původního hliniště a branou hliniště blíže Velkému Třebešovu, d) trasa od Velkého Třebešova po bránu původního hliniště cihelny . Dotační materiály, komponenty vstupu přípravy cihlářské suroviny a odvoz hotových výrobků jsou přiváženy a odváženy ze směru od Miskolez v množství cca 1/3, ze směru od Velkého Třebešova cca 2/3. Komponenty pro vylepšení střepu cihlářského výrobku jsou vstupem výroby a jejich obsah vzhledem k základní vsázce cihlářské suroviny (slíny a slínovce, spraše) je cca 10%, z toho plyne množství na homogenizační haldu dovezených komponent max. cca 2 600 tun/rok. Navážení dotačních a technologických materiálů je realizováno po celý rok, tj, 250 pracovních dní. Dobývání bude realizováno jen v technologicky příznivém období (podrobnosti v kapitole o výstupech) které je v tomto případě 175 pracovních dní . Hmotnost hotových cihlářských výrobků expedovaných z cihelny nepřekročí v roce 28 600 tun. Homogenizační halda je udržována trvale v technicko - ekonomickém optimu které je v rozmezí 60 – 80% maximální kapacity (20 000 m3) (tj souvislý návoz nejvýše cca 4000 m3 (cca 8000 t ) materiálu ke zpracování . Je předpokládán rovnoměrný režim výroby v roce . Distribuce hotových výrobků do jednotlivých směrů je uvažována stejná jako návoz dotačních materiálů. Hmotnost materiálu přepravovaných 1 soupravou (dotační materiály a hotové výrobky), je předpokládána 20 tun, Hmotnost materiálu přepravovaných nákladními automobily (těžba, ornice, štěrkopísky, technologické materiály) je 10 tun. Níže v tabulkách je uváděn v příslušném sloupci počet průjezdů (soupravy, TNA) v závislosti od druhu přepravovaného materiálu . Tabulky samy jsou sestaveny pro každou výše uvedenou etapu zvlášť, s tím, že v první tabulce k etapě je vždy uveden maximální teoretický tok materiálu a maximální teoretický počet průjezdů souprav a TNA v ročním součtu a v další tabulce je uveden teoreticky maximální průměrný denní tok materiálu po výše definovaných trasách s uvedením průměrného počtu průjezdů souprav a TNA za den a za 1 hodinu. Za nulový (nebo 100% )stav je považována fáze I, kdy v novém hliništi probíhají přípravné práce (tj. vyhrnutí ornice na předem určené linie a příprava příjezdové komunikace) které budou Str. 15


trvat cca 15 pracovních dní z celkového období dotěžování zásob cihlářské suroviny starého zemníku které podle předpokladu a množství zbytkových zásob nepřekročí 80- 150 pracovních dní . Tabulka . fáze I Teoretická roční tonáž přepravovaných nákladů jejich distribuce na komunikacích, počty průjezdů za rok . tras

tras trasa Fáze I

Č.

Var.

1

bod

2

a

200

b 3 4

500 250 300

5

250

6

Str. 16

Délka (m)

Fáze I

Fáze I Fáze I Fáze I

Fáze I

Těžba Tun TNA

Dotace Tun soupravy

Štěrko Písky Tun TNA

Technol vstupy Tun TNA

hotové výrobky tun soupravy

26 000 2 600 -

5 000 250 5 000 250 20 000 1000 -

28 600 1 430 -

26 000 2 600 26 000 2 600

a

-

b

200

c

350

26 000 2 600 -

d

-

-

Ornice m3 TNA

-

-

2 600 260 -

-

-

-

-

-

-

8 340 417 3320 166 -

-

-

-

-

-

-

16 680 834

-

-

2 600 260 870 87 1720 172 1720 172 1720 172

28 600 1 430 9 540 477 19060 953 19060 953 19060 953


Denní tonáž přepravovaných nákladů jejich distribuce na komunikacích, počty průjezdů nákladů za den a za 1 hodinu - fáze 1 tras a

trasa Fáze I

Fáze I Fáze I Fáze I Fáze I

Délka (m)

Těžba Tun TNA /den TNA /hod

Dotace Tun Soupra v s/hod

143 14,3 1,43

20 1 0,1 20 1 0.1

143 14,3 1,43 143 14,3 1,43

60 6 0,6

Č.

Var.

1

bod

2

a

200

b 3 4

500 250 300

5

250

6

a

-

b

200

c

350

d

-

Str. 17

143 14,3 1,43

33,6 1,67 0,167 13,280 0,664 0,0664

66,4 3,32 0,332

Štěrko Písky Tun TNA/ den TNA/ hod

Ornice m3 TNA

Fáze I sumace

Technol vstupy Tun TNA/den TNA/hod

hotové výrobk y tun souprav za /den s/hod

Tuny Průjezdů /den Průjezdů //hod

10,4 1,04 0104

114,4 5,72 0572

288 22,06 2,206 20 1 0,1

10,4 1,04 0104

114,4 5,72 0572

223 18,3 0,183 267,8 21,06 2,106

3,48 0,348 0,0348 6.92 0,692 0,0692 6.92 0,692 0,0692 6.92 0,692 0,0692

38,14 1,9 0,19 73,26 7,326 0,736 73,26 7,326 0,736 73,26 7,326 0,736

75,22 3,918 0,3918 237 23 2,3 80,18 8,018 0,802 146,58 11,338 1,134


Teoretická maximální roční tonáž přepravovaných nákladů jejich distribuce na komunikacích, počty průjezdů za rok - fáze II trasa

tras a

trasa Fáze II

Fáze II

FázeI I

Fáze II

Fáze II

Fáze II

Č.

Var.

Délka (m)

Dotace Tun soupravy


Ornice m3 TNA



2 600 260

28 600 1 430

2 600 260 870 87 1720 172 1720 172 1720 172

28 600 1 430 9 540 477 19060 953 19060 953 19060 953

Těžba Tun TNA

10 000 500 10 000 500

1 2

a

200

b

500

3

250

4

300

5

250

6

Str. 18

a

-

b

200

c

350

d

-

9 000 900 9 000 900

26 000 2 600

700

15 000 750

8 340 417 1 760 88

16 660 833


Průměrná denní tonáž přepravovaných nákladů jejich distribuce na komunikacích, počty průjezdů nákladů za den a za 1 hodinu - fáze II tras a

trasa Fáze II

Fáze II

Fáze II

Fáze II

Fáze II

Fáze II

sumace

Délka (m)



Ornice m3 TNA




10,4 1,04 0104

114,4 5,72 0572

10,4 1,04 0104 3,48 0,348 0,0348 6.92 0,692 0,0692 6.92 0,692 0,0692 6.92 0,692 0,0692

114,4 5,72 0572 38,14 1,9 0,19 73,26 7,326 0,736 73,26 7,326 0,736 73,26 7,326 0,736

164,8 8,76 0,876 40 2 0,2 51,43 5,143 0,5143 200 20 0,2 60 3 0.3 124,8 6,76 0,676 74,98 3,916 0,3916 87,32 8,47 0,8647 87,32 8,47 0,8647 146,82 11,35 1,135

Č.

Var.

1

bod

2

a

200

b

500

3

250

4

300

5

250

6

a

-

b

200

c

350

d

-

Str. 19


40 2 0,2 40 2 0.2 51,43 5,143 0,5143 51,43 5,143 0,5143

149 14.9 1,49 60 3 0.3

33.36 1,668 0,167 6,664 0,362 0,0362 6,664 0,362 0,0362 66,64 3,332 0,3332


Maximální roční tonáž přepravovaných nákladů jejich distribuce na komunikacích, počty průjezdů nákladů za rok. – fáze III trasa

tras a

trasa Fáze III

Fáze III

Fáze III

Fáze III

Fáze III

Fáze III

Č.

Var.

Délka (m)

Těžba Tun TNA

Dotace Tun soupravy


Ornice m3 TNA



2 600 260

28 600 1 430

26 000 2 600

25000 1250 25000 1250 10 000 500 10 000 500

2 600 260 870 87 1720 172 1720 172 1720 172

28 600 1 430 9 540 477 19060 953 19060 953 19060 953

1 2

a

200

b

500

3

250

4 5

300 250

6

Str. 20

a

-

b

200

c

350

d

-

8 340 417 16 660 833 16 660 833 16 660 833

9 000 900 9 000 900

300


Průměrná denní tonáž přepravovaných nákladů jejich distribuce na komunikacích, počty průjezdů nákladů za den a za 1 hodinu - fáze III tras a

trasa Fáze III

Fáze III

Fáze III

Fáze III

Fáze III

Fáze III

sumace

Délka (m)



Ornice m3 TNA




10,4 1,04 0104

114,4 5,72 0572

224,8 11,76 1,176 100 5 0,5 51,43 5,143 0,5143 200 20 0,2

10,4 1,04 0104 3,48 0,348 0,0348 6.92 0,692 0,0692 6.92 0,692 0,0692 6.92 0,692 0,0692

114,4 5,72 0572 38,14 1,9 0,19 73,26 7,326 0,736 73,26 7,326 0,736 73,26 7,326 0,736

124,4 6,76 0,676 74,98 3,916 0,3916 146,82 11,35 1,135 146,82 11,35 1,135 146,82 11,35 1,135

Č.

Var.

1

bod

2

a

200

b

500

3

250

4 5

300 250

6

a

-

b

200

c

350

d

-

Str. 21


100 5 0,5 100 5 0,5 40 2 0,4 149 14.9 1,49

33.36 1,668 0,167 66,64 3,332 0,3332 66,64 3,332 0,3332 66,64 3,332 0,3332

51,43 5,143 0,5143 51,43 5,143 0,5143


Maximální roční tonáž přepravovaných nákladů jejich distribuce na komunikacích, počty průjezdů nákladů za rok - fáze IV

trasa

tras a

trasa Fáze IV

Fáze IV

Fáze IV

Fáze IV

Fáze IV

Fáze IV

Č.

Var.

Délka (m)

Těžba Tun TNA

Dotace Tun soupravy


Ornice m3 TNA



2 600 260

28 600 1 430

26 000 2 600

25000 1250 25000 1250 25000 1250 25000 1250

2 600 260 870 87 1720 172 1720 172 1720 172

28 600 1 430 9 540 477 19060 953 19060 953 19060 953

1 2

a

200

b

500

3

250

4 5

300 250

6

Str. 22

a

-

b

200

c

350

d

-

8 340 417 16 660 833 16 660 833 16 660 833

9 000 900 9 000 900

300


Průměrná denní tonáž přepravovaných nákladů jejich distribuce na komunikacích, počty průjezdů nákladů za den a za 1 hodinu - fáze IV tras a

trasa Fáze IV

Fáze IV

Fáze IV

Fáze IV

Fáze IV

Fáze IV

sumace

Délka (m)



Ornice m3 TNA




10,4 1,04 0104

114,4 5,72 0572

224,8 11,76 1,176 100 5 0,5 151,43 10,143 1,0143 200 20 0,2

10,4 1,04 0104 3,48 0,348 0,0348 6.92 0,692 0,0692 6.92 0,692 0,0692 6.92 0,692 0,0692

114,4 5,72 0572 38,14 1,9 0,19 73,26 7,326 0,736 73,26 7,326 0,736 73,26 7,326 0,736

124,4 6,76 0,676 74,98 3,916 0,3916 146,82 11,35 1,135 146,82 11,35 1,135 146,82 11,35 1,135

Č.

Var.

1

bod

2

a

200

b

500

3

250

4 5

300 250

6

a

-

b

200

c

350

d

-

Str. 23


100 5 0,5 100 5 0,5 100 5 0,5 149 14.9 1,49

33.36 1,668 0,167 66,64 3,332 0,3332 66,64 3,332 0,3332 66,64 3,332 0,3332

51,43 5,143 0,5143 51,43 5,143 0,5143


4.2. Výsledky analýzy , - komentář k výsledkům a tabulkám : V trase 5 je předpokládáno s přepravou celé produkce cihelny ,. Většina produkce je deponována po výpalu a srovnání na palety na zpevněné ploše v prostoru mezi cihelnou a homogenizační haldou, další, menší část produkce hotových výrobků je skladována na paletách vpravo od výjezdu (bod 1) z areálu cihelny (podél komunikace 5) odkud je vysokozdvižným vozíkem přímo nakládána na soupravy , zanedbatelná část produkce (výrobky sortimentu s menším odbytem, je pak deponována na zpevněných plochách východně od sušárny cihelny (tedy v trase 2a).Zatížení dopravou hotových výrobků v trase 2a) bude tedy okrajové , řádově ve stovkách tun ročně . V tabulkách jsou uvedeny kapacitní údaje pro jednotlivé lokality činnosti a jejich změny a rovněž změny zatížení dopravou v různých fázích. Zatížení dopravou na jednotlivých trasách určuje množství emisí způsobených dopravou (hluk, plynové emise motorů, prachové aerosoly) . Za současný neovlivněný stav je možno považovat fázi I, za stav konečný fázi IV. Kumulace vlivů dopravy na složky životního prostředí v důsledku otevření zemníku nad cihelnou je uvedena v procentech v následující tabulce níže . Z postupu je jasné, že v úseku od vjezdu do starého hliníku po vjezd do cihelny doprava dle tabulky níže (trasa 6b, 6c) přičemž v trasách 6a -příjezd ze směru od Miskolez a v trase 6d- příjezd ze směru od Velkého Třebešova zůstane intensita dopravy stejná. Dalším důsledkem změn bude i to, že do cihelny nebude dopravována cihlářská surovina ze starého zemníku a z toho důvodu poklesne počet průjezdů a tonáž dopravy na bráně cihelny (trasa-bod 1).

Str. 24


Procentuální zatížení jednotlivých vymezených tras v cihelně a jejím okolí v různých fázích přechodu dobývání a úprav terénu a rekultivací z původního hliníku do hliniště „nad cihelnou“.

trasa var sumI 100% SumII 288 100 164,8 1 22,06 8,76 2,206 0,876 a 134,4 100 154,4 2 6,72 7,72 0,672 0,772 b Trasa 51,43 dosud 5,143 není 0,5143 Nové 200 3 hliniště 20 0,2 223 60 4 18,3 3 0,183 0.3 267,8 100 124,4 5 21,06 6,76 2,106 0,676 A 75,22 100 75,22 6 3,918 3,918 0,3918 0,3918 B 237 100 87,32 23 8,47 2,3 0,8647 C 80,18 100 87,32 8,018 8,47 0,802 0,8647 d 146,58 100 146,82 11,338 11,35 1,134 1,135

Str. 25

% 57,3

SumIII % 224,8 78 11,76 1,176 114,9 100 5 0,5 51,43 5,143 0,5143 200 20 0,2 26 Původní hliniště 46

100

36

108

100

124,4 6,76 0,676 75,22 3,918 0,3918 146,82 11,35 1,135 146,82 11,35 1,135 146,82 11,35 1,135

46

sumIV % 224,8 78 11,76 1,176 100 5 0,5 151,43 100 10,143 1,0143 200 20 0,2

124,4 6,76 0,676 100 75,22 3,918 0,3918 61 146,82 11,35 1,135 183 146,82 11,35 1,135 100 146,82 11,35 1,135

46

100

61

183

100


4.2.4 Závěr Při postupném přesouvání jednotlivých činností (dobývání, úpravy území, rekultivace bude docházet ke kumulaci jednotlivých činností a ke kumulaci vlivů činností (emisí všech typů) na složky životního prostředí v rozsahu uvedeném výše v tabulce . Velikost změn zatížení dopravou hmot v cihelně samotné a jejím okolí se pohybuje v jednotlivých analyzovaných úsecích mezi 46% a 183 % považujeme- li současný stav za 100%. K nevětší změně oproti současnému stavu dojde v úseku komunikace 6C což je úsek komunikace II/307 mezi vjezdem do současného uzavíraného hliniště ve směru od velkého Třebešova a výjezdem z tohoto hliníku blíže cihelně v úseku kratším než 500 m . Celkový objem dopravy ze směru od velkého Třebešova (úsek 6D) však zůstává stejný. Při realizaci záměru dokonce dojde k tomu, že úroveň různých emisí (prach, hluk, výfukové plyna motorů) v prostoru výjezdu z cihelny bude v porovnání se současným 100% stavem redukována na 78 %. . Důvodem je to, že činnosti budou postupně přecházet z jedné lokality na další přičemž největší doposud přivážený objem materiálů – cihlářská surovina bude dopravována přímo z nového hliniště na homogenizační haldu . Tím dojde k výraznému odlehčení dopravy a s touto dopravou spojených emisí v prostoru manipulačních ploch mezi cihelnou a homogenizační haldou i v prostoru před cihelnou Z hlediska hluku v mimopracovním prostředí pro chráněný venkovní prostor staveb v denní i noční době , který byl s vyhovujícími výsledky měřen SZU (protokoly č. 92/2012/AONA a protokolu 43/2012/FFNA) je jistota , že hluková zátěž bude realizací projetu redukována na úroveň naznačenou tabulkou výše. Jiné možné kumulativní vlivy: Za další možný kumulativní vliv je možno považovat sezónní zemědělské práce na přiléhajících pozemcích. Zde nutno konstatovat, že je těžko hovořit o kumulaci vlivů, jestliže například emise prašných aerosolů vzniklá při sklizni obilnin kombajny řádově překračuje emise prašných aerosolů vzniklých provozem hliníku , nebo hlukové zátěži ze zemědělské techniky. Z důvodů maximální nepravidelnosti a velmi nízké možnosti souběhu činností není tato možná kumulace hodnocena. .

Informace o dalších potenciálních kumulativních vlivech v okolí navrhovaného záměru nejsou zpracovateli tohoto Oznámení známy.

Str. 26


Obr.5 Satelitní snímek s vyznačením parcel 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění 5.1. potřeba záměru , umístění Realizace záměru je potřebná z hlediska provozu cihelny Miskolezy která v současné době dotěžuje zbytkové zásoby v původním zemníku cihelny umístěném blíže obce jihozápadně od areálu cihelny a kde současně probíhají rekultivační práce směřující k ukončení činnosti .Záměrem je expolatace dosud netěžené části ověřeného ložiska nevýhradní suroviny odkud bude dodávána surovina umožňující udržení stabilní vysoké kvality cihlářských výrobků a rentability výroby. Str. 27


Umístění záměru je podmíněno v první řadě existencí ložiska, tj. nahromaděním ekonomicky využitelné složky cihlářské suroviny v množství a jakosti, které dávají předpoklad jeho hospodárného využití. Druhým významným důvodem je to, že prostor těžby je prakticky v areálu cihelny což minimalizuje přepravu oproti stávajícímu stavu (nejdelší dopravní trasa v novém hliništi nad cihelnou na místo zpracování nepřesahuje 250 m) . 5.2..Důvody: a) báňsko-technické – – –

existence ověřeného ložiska cihlářské suroviny řešitelné střety zájmů příznivé báňsko-technické podmínky těžby (mocnost, uložení, konfigurace terénu aj.) příznivé kvalitativní vlastnosti suroviny

– – b) provozní –

– –

prodloužení životnosti cihelny o cca 10 – 20 let a více využití současného technického a sociálního zázemí cihelny využití současné ověřené technologie pro těžbu cihlářské suroviny, úpravy a rekultivace ploch včetně dotace materiálů (odpadů ) do vytěžených prostor - zkušenosti získané za dobu provozování zařízení k využívání odpadů a rekultivací v původním zemníku cihelny (tj. od roku 1994)

c) územně plánovací –

v územním plánu obce Velký Třebešov je zájmová lokalita ve výše uvedeném smyslu zařazena a záměr byl zastupitelstvem obce schválen

d) sociální –

Str. 28

zachování pracovních příležitostí


Obr. 6 Vyjádření obce k záměru

Str. 29


Obr.8 Vyjádření MěÚ Česká Skalice k záměru z hlediska územního plánu

Str. 30


Obr. 8 Mapa bloků zásob v prostoru „Nad Cihelnou“ II BVV a III BVV

Str. 31


Obr.9 Charakteristické řezy v profilech sond dle mapy zásob

Str. 32


5.3. Zvážení možností (variant) Při zahájení projektu byla zvažována varianta započetí těžby cihlářské suroviny západně od komunikace II/307 . Varianta započetí těžby suroviny západně od komunikace II/307 byla odsunuta především pro delší dopravní vzdálenosti a dále z toho důvodu, že část ložiska cihlářské suroviny „nad cihelnou“ byla v podstatě již otevřena při terénních úpravách provedených v minulosti v době zprovozňování homogenizační haldy. Souběžným kladným efektem těžby v lokalitě nad cihelnou je i možnost vytvoření dalších ploch využitelných pro cihelnu . Dalším důležitým faktorem pro rozhodování o přijaté variantě je i existence technického a sociálního zázemí pro báňský provoz přímo v cihelně která disponuje potřebou infrastrukturou a není tedy potřebné budovat další, byť třeba i jen dočasné provozní objekty.

Obr.10 prostor parkování techniky

Str. 33


Obr. 11 prostor pro údržbu a očistu techniky vybavený lapolem 6. stručný popis technického a technologického řešení záměru 6.1. úvod Vlastní činnost prováděná hornickým způsobem (po provedení projekčních prací a ostatních prací vedoucích k vydání povolení těžebních prací) započne prováděním skrývkových a přípravných prací a bude pokračovat vlastní těžební činností, postup lze rozdělit následovně: 6.2.přípravné práce – skrývka ložiska Přípravné práce spočívají v přípravě ložiska na plnohodnotnou těžbu t.j. taková příprava území z hlediska zemních prací, která by vedla k maximálně účinné vlastní těžební činnosti. Jedná se tedy o provedení kvalitních skrývkových prací. Poté se předá plocha k provádění vlastní těžby. Přípravné a skrývkové práce budou prováděny pomocí dozeru . Skrývkové práce budou prováděny vždy v ploše jednotlivých etap postupného záboru zemědělského půdního fondu, s předpokladem roční etapy maximálně 1.5 ha. Ročně skrývaná plocha nepřesáhne1,5 ha, při dodržení všech podmínek vydaného souhlasu s vynětím ze ZPF. Vzhledem k hlučnosti jsou skrývkové Str. 34


práce zanedbatelný zdroj, neboť jejich provádění nebude v každé jedné z etap skrývkových prací trvat déle než 10 pracovních dnů.

6.3. těžební práce Otvírkové a přípravné práce budou zaměřeny v první fázi na odtěžení sprašových hlín a to přímo na homogenizační haldu, v další fázi bude provedeno selektivní odtěžení vložek štěrkopísků s konečným dotěžením slínů a slínovců . Pro rozpojování partií ložiska( tj. dobývání ložiska cihlářské suroviny ) bude používán dozer nebo lopatové rypadlo. Pro přemisťování materiálu, dozer a nákladní automobily. Vytěžená surovina bude přímo dopravována na homogenizační haldu cihelny . Těžba i doprava bude probíhat v závislosti od vzdálenosti dopravy, podmínek těžby v hliništi a dostupné techniky . Trhací práce nebudou používány . V rámci těžby budou postupně založeny nejméně tři těžební etáže s maximální výškou nepřekračující 5 m . V rámci těžebních etáží budou v závislosti od použité techniky a měnícího se charakteru ložiska zakládány další těžební plošiny . Generální svah těženého hliníku nepřekročí 45 stupňů, což je již dřívějším dobýváním v obdobných podmínkách ověřený úhel zaručující stabilitu lomu. V reálné situaci lomu však s ohledem na pro manipulaci a dopravu nezbytnou šíři etáží a jejich výšku nepřekročí generelní svah lomu pravděpodobně hodnotu 25 stupňů . 6.4. konečná úprava území- rekultivace Rekultivace po těžbě spočívá v uvedení ternu do souladu s územním plánem obce v předpokládané podobě a bude probíhat s minimálním časovým a prostorovým odstupem od provádění těžebních prací . V první fázi rekultivačních prací bude urovnána a pojezdem techniky zhutněna vytěžená plocha . Na urovnanou plochu budou ve vrstvách naváženy dotační materiály (předběžný seznam a podrobnosti využití jsou uvedeny níže ) podrekultivačních vrstev v maximální mocnosti do 12 m . Tvarovaní a úhel závěrného svahu porekultivačních materiálů je z principu dán mechanickými vlastnostmi zde využívaných dotačních materiálů a způsobem jejich vrstvení daných provozním řádem .Obecně lze v daném uspořádání pokládat tímto způsobem využité zemní materiály za armované zeminy u kterých je možná udáváná stabilita svahů až 60 stupňů, Této maximální hodnoty však nebude využito a svahy rekultivované části navazující na na okolní terén nebudou projektovány v úhlu větším než 45 stupňů, což v běžné technické praxi je Str. 35


udáváno jako poměr svahu 1:1 . Po dosažení plánované výškové úrovně a tvaru bude povrch podrekultivačních vrstev urovnán a na ploše rozprostřeno podorničí v mocnosti do 50 cm a kulturní zemina do mocnosti 20 cm . Poté bude ou svahy rekultivované části osázeny stabilizující zelení pro zpevnění svahů a samotný prostor rekultivace dočasně osázen zelení - návrhem je použít energetické dřeviny s rychlým růstem nebo alternativně využít plochu k založení plantáže vánočních stromků a to až do doby dalšího plánovaného využití . Rekultivovaná plocha bude mírně upadat k jihovýchodu v rozmezí 5 – 25 promile (0.5.-.2,5 stupňů) v souladu se stávající konfigurací terénu a tak po realizaci všech plánovaných prací dojde i k obnovení původních odtokových poměrů v prostoru bývalé těžby a úprav terénu a rekultivací .K tomu účelu bude v příslušném časovém horizontu (do 6 –ti měsíců od započetí dobývání) vypracován plán úpravy území . Budoucí využití území upravených ploch v prostoru dobývání je sice určeno, není však známo, kdy toto budoucí využití bude realizováno – v současné době nejsou ani dispoziční ani jiné studie budoucího využití a není znám skutečný budoucí rozsah a způsob využití podle územního plánu , dojde- li vůbec k tomuto . Těžební a rekultivační práce jsou proto plánovány tak, aby současně probíhající těžba i rekultivace území spočívajícím v zaplnění vytěženého prostoru, dotvarování terénu a návozu rekultivačních vrstev byly prováděny v mínimálním možném plošném rozsahu .. Je samozřejmé že při realizaci rekultivací bude v dané souvislosti uplatněn a dodržen zákon č. 156/1998 Sb . V závěrečné fázi budou již části pozemků opět připraveny k opětovnému zemědělskému využití a to až do doby provedení konečné změny využití podle územního plánu obce, která však nenastane dříve, než bude zřízen regulerní přístup po komunikaci a zavedení inženýrských sítí . Organizace dobývání , zaplňování vytěženého prostoru a rekultivací bude řešena tak, aby v jednom okamžiku nebylo těžbou a terénními úpravami dotčeno území větší než 1,5 ha s tím, že další postupné zabírání ploch bude pokračovat nejvýše v plochách 0,5 ha . Údaj 1,5 h pro dotčení ploch dobýváním a rekultivací se týká v podstatě jen otvírkové fáze,(tj příprava k dobývání a započetí dobývání), při dalším postupu pak poklesne nezbytná otevřená plocha na niž probíhají těžební a rekultivační práce až pod 1 ha . Další postupné zabírání ploch pro těžbu bude odvislé od potřeb cihlářské suroviny pro produkci cihelny , což v současnosti dává oprávněný předpoklad , že nezmění – li se obecná ekonomická situace , budou tyto další postupné zábory půdy pro dobývání realizovány nejdříve po třech letech . Z toho plynou i nejistoty budoucího využití území , které ovšem musí být v rámci celého projektu a dalších návazností řádně upraveno a připraveno k dalšímu využití .

Str. 36


Obr. 12 Schematický řez hliníkem v I a IV etapě I.- skrývka ornice 1 etapa, II- Roztěžení zemníku v 1 etapě, III - 1 etapa zahájení zaplňování vytěženého prostoru, IV- 4 etapa – těžba v 1,2, a 3 etapě ukončena, 1,2,3, etapa téměř v celé ploše rekultivována a do dalšího využití ploch osazena rychlerostoucími dřevinami., 1 – depa ornice, 2 –spraše a sprašové hlíny, 3 – štěrkopísky, 4- slíny a slínovce, 5- dočasná provozní komunikace, 6 – zaplňování vytěženého prostoru ,7 – ornice, podorničí , 8 – rychlerostoucí zeleň

Str. 37


6.4.1 Předběžný seznam přípustných podrekultivačních (dotačních) materiálů určených k zaplnění vytěženého prostoru v členění podle Katalogu odpadů. 01 01 01 01 01 02 01 04 08 01 04 09 01 04 10 01 04 12 01 04 13 02 04 01 02 04 03 03 03 11 10 01 01 10 09 03 10 09 08 10 12 01 10 12 03 10 12 06 10 12 08 10 13 14 16 11 04 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 01 07 17 02 02 17 05 04 17 05 06 17 08 02 17 09 04 20 02 02

Str. 38

odpady z těžby rudných nerostů odpady z těžby nerudných nerostů odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 odpadní prach a jíl nerudný prach neuvedený pod číslem 01 04 07 hlušina a další odpady z praní a čištění nerostů neuvedené pod číslem 01 04 07 odpady z řezání a broušení kamene neuvedený pod číslem 01 04 07 zemina z čištění a praní řepy kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10 škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04) pecní struska licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 odpadní keramické hmoty před tepelným zpracovánín úlet a prach vyřazené formy odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva po tepelném zpracování odpadní beton a betonový kal jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 03 beton cihly tašky a keramické výrobky směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických materiálů neuvedené pod číslem 17 01 06 Sklo zemina a kamení neuvedená pod číslem 17 05 03 vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 03 stavební materiál na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01 směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 zemina a kameny


6.4.2..další upřesnění podmínek Obecně materiál určený k zavážení povrchových důlních děl musí splňovat podmínky, zakotvené v § 12 vyhlášky č. 294/2005 Sb., v odstavci 2 přílohy č. 11 k této vyhlášce takto: V daném případě, kdy přírodní podmínky lokality, zejména propustnost horninového materiálu, tvořícího počvu vytěženého zemníku a vrstvu minimálně 3 m mocnou pod ní tvoří velmi omezeně propustný materiál, bude využito znění písmene d) zmíněného odstavce, a to: Odpady mohou být využity k rekultivaci vytěžených povrchových důlních děl jestliže: d) překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených pod písmenem a), b), a c) se toleruje v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí, hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu se zvláštními předpisy1, využívané odpady při normálních klimatických podmínkách nepodléhají žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí a pokud budou vždy splněny požadavky stanovené v § 12 odst. 4 a pokud jsou upravené limitní hodnoty, včetně kritických ukazatelů uvedených pod písmeny a), b) a c) stanoveny v provozním řádu příslušného zařízení. Zdroj materiálů, které budou využity jako výchozí surovina k přípravě materiálů určených k vyplnění vytěženého zemníku a pro rekultivační vrstvu musí splňovat zásadní podmínku, že výsledný produkt má níže uvedené fyzikální a chemické charakteristiky. -skupenství pevné, kopné, plastické (vyloučeny jsou tekuté a mazlavé); -zrnitost (víceméně izometrická do velikosti bloku 0,5 m, plochá do max. rozměru 0,2 x 1,0 x 1,2 m, ojediněle i přiměřeně větší,);

Str. 39


-způsob ukládání (v případě plastických materiálů ukládat čočkovitě s největší mocností 0,3 m a rozměru do 100 m2, v případě plochých desek ukládat vertikálně); -pokud možno střídat hlinitý a klastický materiál pro umožnění relativního provzdušnění a udržení vhodné vlhkosti, potřebných k zachování mikrobiologického oživení a aerobních pochodů; -postupné kazetové vyplňování vždy celé výšky zemníku. 6.4.3 způsob nakládání s dotačními materiály Je uveden níže v návrhu provozního řádu zařízení . Návrh provozního řádu zařízení Cihelny STAMP Miskolzey s.r.o.

Provozní řád Zaplňování vytěženého prostoru zemníku „Nad Cihelnou „ na ložisku cihlářské suroviny v k.ú Velký Třebešov (odpad kat. O)

1. Základní údaje o zařízení: a) Název zařízení: Zaplňování vytěženého prostoru zemníku „Nad Cihelnou „ na ložisku cihlářské suroviny v k.ú Velký Třebešov (odpad kat. O) b) Identifikační údaje vlastníka: Cihelny STAMP Miskolezy s.r.o. čp. 59, 552 03 Velký Třebešov IČO: 620 25 201 c) Identifikační údaje provozovatele: Cihelny STAMP Miskolezy s.r.o. čp. 59, 552 03 Velký Třebešov Str. 40


IČO: 620 25 201 d) Statutární zástupce: Ing. Přemek Jirka jednatel společnosti tel.: 491 453 111 e) Důležitá telefonní čísla 150 Hasiči 155 Záchranná služba 158 Policie ČR 491 810 501 Městský úřad Jaroměř, odbor ŽP 491 452 836 Obecní úřad Velký Třebešov 495 773 111 Česká inspekce ŽP, oblastní. inspektorát Hradec Králové - ústředna 495 211 175 ČIŽP – fax 731 405 205 ČIŽP – trvalá dosažitelnost 495 817 111 Krajský úřad Královehradeckého kraje 491 489 611-2 Lékařská služba první pomoci, Náchod f) údaje o sídlech příslušných dohlížejících orgánů Česká inspekce ŽP, oblastní. inspektorát Hradec Králové Krajský úřad Královehradeckého kraje, Pivovarské nám. Wonkova 1142, 500 02 Hradec Králové Městský úřad Jaroměř, Slovanské nám. 165, 541 01 Trutnov Obecní úřad Velký Třebešov, čp.2, 552 02 Velký Třebešov Obvodní Báňský úřad g) adresa a údaje o pozemcích Katastrální území

parcela

Současné využití , Plocha ( m2 ) / LV kultura

Velký Třebešov

318/1

Orná půda

Velký Třebešov

318/5

Ostatní plocha (úvozová cesta)

Str. 41

10399

/ 272

2327

/272


Velký Třebešov

319/1

Orná půda

27603

/272

LV 272 --- Ing. Jan Jirka h) kolaudační souhlas ( po započetí) i) základní kapacitní údaje ostatní odpady 25 000 tun/rok j) platnost provozního řádu 31.12. 2030 2. Charakter a účel zařízení: a) charakter zařízení Předmětná plocha „Nad Cihelnou „ se nachází na ploše, kde bude těžena cihlářská surovina na katastru Velký Třebešov. Vlastní ložisko nevyhrazeného nerostu se nachází severně od stávající cihelny v její bezprostřední blízkosti . Předmětná plocha se nachází východně od silnice č. II/307, která spojuje obce Velký Třebešov a Miskolezy. Předmětná plocha dále označovaná jako „nad Cihelnou“ je v prostoru, kde se nalézá nevyhrazené ložisko cihlářské suroviny a bude postupně vytvářena vytěžením tohoto ložiska. . Předmětem využití odpadů kategorie O je prostor – místo, vytvořené vydobytím cihlářské suroviny . Předmětná plocha je přístupná na místních komunikacích sloužících jako dopravní cesty v areálu cihelny, které jsou napojeny na stávající silnici II. tř. č. 307. Plocha je rozdělena na dílčí plochy podle jednotlivých etap těžby cihlářské suroviny . Předpokládá se rozdělení čínnosti zavážení vydobytého prostoru do jednotlivých etap se započetím v jihovýchodní části komplexu pozemků . Maximální roční kapcita ukládání nepřekročí 25 000 tun, kapacitní omezení bylo stanoveno na základě technických a ekonomických parametrů projektu a dostupného množství dotačních materiálů kategorie ¨ O¨.

b) přehled druhů odpadů kategorie „O“ je uveden v kapitole 6.4.1.

Str. 42


Předběžný seznam přípustných podrekultivačních (dotačních) materiálů určených k zaplnění vytěženého prostoru v členění podle Katalogu odpadů.

4. Technologie obsluhy zařízení: a) provozní doba zařízení: po-pá

7.00 - 17.00 hod

b) přejímka odpadů - administrativní postup: Odpady mohou být do zařízení přijímány pouze na základě objednávky nebo hospodářské smlouvy, kde jsou zakotveny požadavky právních předpisů pro nakládání s odpady. Návrh objednávky nebo smlouvy zpracovává odpadový hospodář, případně závodní lomu či odpadový technik, ve spolupráci s původcem odpadu a nechává jej podepsat jednateli nebo pověřené osobě. Odpady ostatní mohou být přijaty na základě vypracovaného základního popisu odpadu vč. průvodky dle bodu 2 přílohy č.1 k vyhlášce 294/2005 Sb. při jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu. Při dalších opakovaných dodávkách odpadu pak na základě výsledků zkoušek ověření případných kritických parametrů nebo čestného prohlášení, že se jedná o tentýž odpad. Po přijetí dodávky odpadu bude vydáno písemné potvrzení o jeho přijetí. O splnění požadavku kvality a původu odpadu, jeho možném umístění v zařízení včetně množství, které lze najednou nebo průběžně do zařízení přivést, rozhoduje odpadový technik (zástupci firmy Cihelny STAMP Miskolezy s.r.o., tj. vedoucí pracovník zařízení nebo mistr nebo vedoucí výroby) či závodní lomu. Tento dává svoje stanovisko při přezkoumání objednávky nebo smlouvy před jejím podpisem jednatelem či pověřenou osobou. Maloodběr: 1x ročně bude dodavatelsky provedeno posouzení převzatých odpadů a jejich rozbor v rozsahu přílohy č. 10.1. a 10.2. vyhlášky č. 294/2005 Sb. (firma EMPLA) Při malém objemu přijímaného odpadu od původce bude tento shromažďován na vyhraženém a řádně označeném místě (přijímací místo pro odebírání vzorků), před použitím na úpravu terénu bude z odpadu odebrán

Str. 43


vzorek na analýzu v rozsahu přílohy 10.1. vyhláška č. 294/2005 Sb. při nashromáždění každých 5000 t/rok. U odpadů dodávaných pravidelně stejnými původci odpadů je prováděna analýza 1x ročně v rozsahu přílohy č. 10.1. (případně 10.2.) vyhlášky č. 415/2005 Sb. Jednorázové velké dodávky Rozbor při první dodávce – 10.1., případně lze tyto rozbory nahradit (např. v případě demolic apod.) projektovou dokumentací k této akci, pokud bude obsahovat dostatečné údaje k posouzení vhodnosti použití odpadů na úpravu terému. Na základě zpracovaného základního popisu odpadu a průvodky (Dokladu o kvalitě a původu odpadu) původcem odpadu (příloha objednávky nebo hospodářské smlouvy) odpadový hospodář či pověřený pracovník (zástupci firmy Cihelny STAMP Miskolezy s.r.o., tj. vedoucí pracovník zařízení nebo mistr nebo vedoucí výroby) rozhodne o umístění příslušného odpadu v zařízení a specifikuje místa návozu odpadů do zařízení. Dále dohodne s původcem odpadů, případně přepravcem odpadů, způsob dopravy odpadů do zařízení a jeho přejímky, max. denní, měsíční nebo roční objemy odpadů, které je možno dovézt, způsob evidence dopravovaného objemu a množství odpadů (nákladní automobily), vydání potvrzení o přijetí odpadu do zařízení a další náležitosti. Zařízení není vybaveno váhou, proto je nutno dohodnout s původcem odpadů stanovení ložné hmotnosti odpadů na jedno vozidlo, způsob evidence přijíždějících vozidel, odsouhlasování stazek řidičům vozidel a pod a předávání potvrzení. Dle dohody je možné využít údajů z vážních lístků původce odpadů. O výše uvedených dohodách a skutečnostech mezi původcem odpadů, přepravcem odpadů a provozovatelem zařízení, které jsou rozhodné pro převzetí odpadů do zařízení a prokazování shody schváleného provozu zařízení vůči orgánům dozoru a inspekce provádí odpadový hospodář či pověřený pracovník záznam do provozního deníku zařízení, pokud tak již nebylo učiněno v hospodářské smlouvě, objednávce či průvodce. Kromě povolených odpadů se může využít na terénní úpravy i jiný materiál, tj. neodpad na základě posouzení shody či certifikace nebo na základě posouzení sedimentů ve smyslu přílohy č.9 zákona o odpadech v platném znění. přejímka odpadů – vizuální přejímka kvality a množství odpadů Kvalita dopravovaného odpadu je průběžně kontrolována odpadovým hospodářem či pověřeným pracovníkem (zástupci firmy Cihelny STAMP Miskolezy s.r.o., tj. vedoucí pracovník zařízení nebo mistr nebo vedoucí výroby) Str. 44


vizuálně při příjmu do zařízení a také namátkově na ověření shody odpadu se základním popisem odpadu předloženým dodavatelem, kdykoli pokud je zapotřebí. Součástí této kontroly je i porovnání výsledků vizuální kontroly s popisem odpadu uvedených v dokumentech, který dodává původce odpadu. Výsledek kontroly odpadového hospodáře či závodního lomu má větší váhu než čestné prohlášení dodavatele nebo neodpovídající údaje v základním popisu odpadu (Dokladu o kvalitě a původu odpadu). O dodávce odpadů do zařízení, provedené kontrole jejich kvality a množství včetně personálu zařízení a dalších skutečnostech bude odpadovým technikem učiněn zápis, pokud bude toto zařízení v provozu. Limitní hodnoty přijímaných odpadů musí být v souladu s požadavky platné legislativy a souhlasem k provozu zařízení Na požádání pracovníka sběrného dvora musí dodavatel odpadu předložit průkaz totožnosti z důvodu zajištění evidence odpadů. Odpovědný pracovník vydá původci písemné potvrzení o každé dodávce odpadu do sběrného dvora. Doklad obsahuje tyto údaje: -

název organizace/identifikace původce datum a hodina předání – převzetí hmotnost druh odpadu kategorie odpadu přepravce jméno obsluhy, která doklad vystavila v záhlaví dokladu bude vepsáno jméno – adresa původce

Obsluha zařízení k využití odpadů zajišťuje přejímku odpadů a zodpovídá za jejich správné zatřídění podle druhů (v souladu s nasmlouvaným druhem odpadů s původcem) a za umístění odpadů v zařízení. U jednotlivých dodávek provede obsluha: a) při přejímce odpadu: - kontrolu úplnosti základního popisu odpadu podle písm. b) - vizuální kontrolu obsahu nádoby, neobsahují-li jiné nežádoucí odpady (každá dodávka), její shoda se základním popisem - záznam o každé přijaté dodávce odpadu do zařízení (v souladu s požadavky na obsah průběžné evidence odpadů) - vydá doklad o převzetí odpadu (každé dodávky) - převzetí čestného prohlášení dodavatele odpadu (původce, oprávněné osoby), že všechny informace uvedené v základním popisu odpadu jsou

Str. 45


pravdivé (může být součástí popisu podle písmene b) - zajišťuje správné umístění jednotlivých druhů odpadů ve sběrném prostředku b) náležitosti základního popisu přejímaného odpadu (v případě jednorázového předání nebo první z řady opakovaných dodávek) identifikační údaje dodavatele odpadu název, adresa provozovny, kde odpad vznikl název druhu odpadu, katalogové číslo, kategorie popis vzniku odpadu fyzikální vlastnosti odpadu (konzistence, barva, zápach apod.) jméno, příjmení, bydliště, telefon, fax, e-mail a podpis osoby odpovědné za úplnost, správnost a pravdivost informací uvedených v základním popisu odpadu - protokol o výsledcích zkoušek (vlastnostech odpadu) ne starší než 3 měsíce, pokud jsou výsledky při přejímce odpadů požadovány - předpokládané množství odpadu v dodávce - předpokládaná hmotnost a četnost dodávek odpadu shodných vlastností a předpokládané množství odpadu dodaného do zařízení za rok -

(s ohledem na přejímané odpady kat. O není požadováno stanovení kritických ukazatelů, které budou sledovány v průběhu opakovaných dodávek odpadu). V případě nejasností obsluha vyrozumí majitele odpadu hodnocení vhodnosti odpadu

Str. 46


Schema hodnocení vlastností odpadů

Obr 13 Schema hodnocení vlastností odpadů Překročení přípustných hodnot, změn a limitů, pro využívání odpadů kategorie O do spodních struktur zemníku (spodní vrstvy od 1 m od plánovaného povrchu terénu do hloubky), úprava tabulky 10.2 ekotoxicita u řasy a semene (vychází z vyhodnocení vhodnosti lokality a hydrogeologického posudku zpracovaných na území – viz studie hydrogeologické společnoati , s.r.o. Velký Třebešov , hydrogeologické posouzení vlivu těžby ložiska cihlářské suroviny na množství a jakost podzemních vod . z roku 2012. 1) Neprokáže – li se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu řasy větší než 50% ve srovnání s kontrolními vzorky ve 100% výluhu připraveném z odpadu. Zdůvodnění: Mimo argumentace uvedené výše (o vhodnosti lokality a hydrogelogického posudku) uvádíme: Zákon o chemických látkách a přípravcích (chemický zákon) a jeho prováděcí předpisy uvádí, že u testovaných chemických látek může nastat stav, kdy černé zbarvení

Str. 47


výluhu přináší efekt inhibice pro řasy, jenž se nepovažuje za ekotoxický efekt, je-li prokázáno, že je způsoben zbarvením. Po umístění řas do textovacího prostoru se jim dle příslušné normy svítí externím osvětlením a stimuluje růst. Pokud intenzita dopadajícího světla je vlivem černého zbarvení nižší, je i nižší růst řas. Jelikož řada odpadů účelně využívaných k rekultivacím (zejména slévárenské písky, škváry) mohou obsahovat podíl mletého uhlí nebo nedopalu, mohou výluh často barvit. I malý podíl mletého uhlí je schopen obarvit materiál (výluh) tak, že růst je nižší o více než 30%, ale ne vyšší než 50%. Prokázání vlivu zbarvení doporučujeme ověření testu v rozsahu přílohy č.9 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění, případně vhodnou filtrací roztoku a opakováním testu po odstranění zbarvení pro řasu touto filtrací (pokud bude technicky možná) 2) neprokáže – li se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu kořene větší než 30% ve srovnání s kontrolními vzorky, stimulace růstu 50% je ještě přípustná. Zdůvodnění: Mimo argumentace uvedené výše (o vhodnosti lokality a hydrogeologického posudku) uvádíme: řada odpadů účelně využívaných k rekultivacím (zejména slévárenské písky, škváry), mohou obsahovat podíl mletého uhlí nebo nedopalu, který mimo možné zbarvení může způsobit dodávku živin a zrychlené klíčení a růst semen. Zjednodušeně řečeno se dá říci, že podíly organických složek (dřevo, uhlí, potraviny, komposty, zbytky organických částí v sedimentech atd.) způsobují vyšší efekt klíčení a růstu semen. Pro prokázání zdroje doporučujeme ověřením testu v rozsahu přílohy č.9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, nebo test obsahu TOL ve výluhu (těkavé organické látky tak, aby bylo ověřeno, že těkavé organické látky se v odpadu nevyskytují. Huminové látky, ligniny, cukry, a podobně mají tento obvyklý jev (způsobují podporu růstu). další (obecné) náležitosti základního popisu přejímaného odpadu (v případě jednorázového předání nebo první z řady opakovaných dodávek) c) opatření pro udržení pořádku Obsluha plochy zaplňování vydobytého prostoru je povinna udržovat v areálu pořádek. Případné úniky (rozsypání apod.) při dopravě odpadů jsou obsluhou uklízeny průběžně. V zimním období obsluha zajišťuje technicky nezbytné množství posypu komunikací inertním posypem.

Str. 48


d) nakládání s vodami Vody z dešťových srážek jsou řešeny přirozeným vsakem do plochy a odtokem který bude návratem k původním odtokovým poměrům v území Jiné nakládání s vodami není předpokládáno. e) požární zajištění objektu V prostoru plochy není vyžadováno požární zajištění nad rámec běžné požární ochrany. 5. Monitorování provozu zařízení: Obsluha je povinna při každém nakládání s odpady provádět jejich vizuální kontrolu. Na přístupových cestách k zařízení, pokud dojde ke znečištění naváženými odpady, budou tyto cesty neprodleně očištěny obsluhou zařízení (viz výše). Hlučnost přijíždějících a odjíždějících aut a pohyb dalších mechanizmů bude upravena v případě potřeby stanovením maximálního počtu aut denně. O výsledcích kontrol obsluha provede záznam do provozního deníku. Monitorig podzemních vod je předmětem samostatného návrhu uvedeného v dodatkovém Hg hodnocení prostoru který provedl oprávněný hydrogeolog příslušného zaměření . Monitoring ovzduší není předpokládán . 6. Organizační zajištění provozu zařízení: Při provozu zařízení odpovídají za dodržování jednotlivých povinností následující pracovníku v rozsahu popsaném tímto provozním řádem a v instrukcích (pokynech pro obsluhu a údržu) fy. Cihelny STAMP Miskolezy s.r.o. a přiměřeně požadavkům BOZP zpracovaných pro přilehlé provozy pro činnost prováděnou hornickým způsobem. Dozor nad plochou provádí obsluha zařízení (denně při provozu), odpadový nebo provozní technik minimálně 1x týdně, odpadový hospodář minimálně 1x měsíčně, závodní lomu 1x za 14 dní (pokud zařízení pracuje) záznamy o kontrolách a jejich výsledcích se provádějí do provozního deníku. Záznamy a dokumenty dokládající kvalitu přijatých odpadů se uchovávají po dobu 5 let. 7. Vedení evidence odpadů: Evidence se veden na základě údajů zjištěných podle bodu 4, evidence bude vedena pověřeným pracovníkem jako průběžná podle náležitostí stanovených § 21 Vyhl. 383/2001 (v doplňcích dle Vyhl. č. 41/2005 Sb.) (rozsah údajů viz bod 4) Str. 49


8. Opatření k omezení negativních vlivů a opatření pro případ havárie: Omezení negativních vlivů na životní prostředí je zabezpečeno umístěním odpadů a způsobem nakládání s nimi. Omezení negativních vlivů je prováděno taktéž monitoringem podle bodu 5 tohoto provozního řádu. b) opatření pro případ havárie Základní pravidla při zjištění havárie nebo požáru jsou totožná pro všechny případy a to (fakticky přichází v úvahu jen při provozu mechanizmů při manipulaci s odpady): - okamžitě zamezit další kontaminaci všemi dostupnými prostředky, odstranění příčin havárie, hašení vlastními prostředky, pokud těmito úkony nedojde k ohrožení vlastního zdraví nebo života - neprodlené hlášení havárie nebo požáru vedení firmy - zabránění škodlivým důsledkům havárie nebo alespoň jejich zmírnění Prvním opatřením je zjistit zdroj znečištění a zastavit příčiny znečištění. Pokud únik trvá, je potřeba zabránit jeho pokračování např. uzavřením ventilu, ucpáním otvoru, utěsněním trhlin, zachycením látky do jiných nádob. Dalším opatřením je likvidace drobných úniků pomocí vhodného asanačního materiálu (vapex, piliny), který bude následně shromážděn spolu s dalšími nebezpečnými odpady (kat. č. 15 02 02) v areálu firmy (dílna) a předán oprávněné osobě k likvidaci. Důležitá čísla:

Str. 50

150 Hasiči 155 Záchranná služba 158 Policie ČR 491 810 501 Městský úřad Jaroměř – odbor životního prostředí 491 452 836 Obecní úřad Velký Třebešov 495 773 111 Česká inspekce ŽP, oblastní. inspektorát Hradec Králové ústředna 495 211 175 ČIŽP – fax 731 405 205 ČIŽP – trvalá dosažitelnost 495 817 111 Krajský úřad Královehradeckého kraje 491 489 611-2 Lékařská služba první pomoci, Náchod


9. Bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí: Pracovníci zařízení musí být vedoucím před započetím práce seznámeni s možnými nebezpečnými vlastnostmi odpadů a nebezpečím pro zdraví případně životní prostředí. Pracovník musí být vybaven dostatečnými ochrannými prostředky a vedoucí organizace musí zajistit, aby bylo zařízení či související zařízení (v areálu firmy) vybaveno prostředky pro očistu, sanaci a protipožárními prostředky podle zvláštních právních předpisů. Dále jsou pracovníci povinni: - dodržovat nařízení vedoucího pracovníka nebo závodního - při práci nejíst, nepít, nekouřit a nemanipulovat s ohněm, - mít při jakékoliv manipulaci s odpady dostatečné ochranné pomůcky rukavice (pryžové, kožené), ochranný oděv - je zakázáno požívání alkoholických nápojů - je zakázána manipulace s ohněm a možnými zdroji zapálení v místech nakládání s hořlavými odpady preventivní zdravotní péče Provozovatel zařízení musí zajistit pro pracovníky závodní preventivní péči, zejména provedení vstupních preventivních prohlídek a cyklických preventivních prohlídek. základní pravidla první pomoci Pod pojem první pomoci zahrnujeme všechna opatření, která vedou k ochraně a záchraně osob postižených náhlou poruchou zdraví. Při poskytování první pomoci je třeba zachovat klid a rozvahu a postupovat přitom bez zbytečného prodlení, šetrně a cílevědomě a hlavně tak, abychom především neublížili postiženému (to znamená vyvarovat se všech výkonů, které dobře neovládáme nebo jejichž účel a dosah přesně neznáme). Hlavní zásady postupu při poskytování první pomoci 1. Přerušit působení škodliviny, 2. zastavit nebo silně omezit krvácení, 3. kontrolovat celkový stav (dýchání, srdeční činnost, křeče, bezvědomí), 4. zajistit postiženému klid v přiměřeně teplém prostředí, 5. při poškození většího rozsahu, při otravách nebo při podezření na otravu nepodceňovat nebezpečí a neprodleně zajistit lékařskou pomoc

Str. 51


Popálení a opaření Při popálení roztavenými hmotami je třeba ulpívající hmotu co nejdříve ochladit, části oděvu a hmoty stmelené s popáleninami nikdy neodstraňujeme ! Při opaření je nutno co nejrychleji stáhnout nasáklý oděv. Popáleniny menšího rozsahu je vhodné okamžitě chladit ledovou vodou nebo přikládáním igelitových sáčků s ledem. Popálené plochy kryjeme jen sterilním obvazem a definitivní ošetření přenecháme lékaři Poleptání kyselinami a louhy Poleptaná místa opláchneme co nejrychleji proudem vody. Pak postižené místo omýváme gázem smáčeným při poleptání kyselinami v 3% roztoku kyselého uhličitanu sodného, při poleptání louhy v 3-10% roztoku kyseliny citrónové nebo vodou s octem. Při poleptání většího rozsahu vyhledáme lékařskou pomoc. Při poleptání oka okamžitě vypláchneme oko proudem vody, přiložíme sterilní obvaz a ihned vyhledáme lékařskou pomoc. Nikdy neprovádíme neutralizaci. Otravy K otravám může dojít nejčastěji nadýcháním, dále požitím a konečně i vstřebáním kůží. Postup při první pomoci se musí řídit především podle toho, víme-li, o jakou látku se jedná, dále druhem a rozsahem poškození a konečně i celkovým stavem postiženého. Otrava neznámou látkou nebo látkou s neznámým účinkem 1) otrava vdechnutím škodliviny: postiženého přenést na čerstvý vzduch. Dbát na to, aby nedocházelo k dalšímu vdechování škodliviny z potřísněných šatů, vlasů apod. 2) otrava požitím škodliviny: vypláchnout opakovaně ústa vodou. Pokusit se vyvolat zvracení po vypití asi 0,5 litru vlažné vody. Zvracení se nesmí vyvolávat po požití kyselin a louhů, petroleje nebo benzínu, dále při křečích, bezvědomí nebo špatném celkovém stavu

Str. 52


3) potřísnění kůže: ihned omýt postižené místo proudem vody, případně mýdlem, svléknout potřísněný oděv 4) potřísnění oka okamžitě vypláchnout oko důkladně vodou (při křečovitém sevření víček je nutno víčka rozumnou silou rozevřít). Při současném poranění oka je nutno výplach provádět opatrně. Po výplachu přiložíme sterilní obvaz a ihned vyhledáme lékařskou pomoc Umělé dýchání Základním předpokladem umělého dýchání je dobrá průchodnost dýchacích cest. Ucpání dýchacích cest může být (kromě cizího tělesa) způsobeno i zapadáním jazyka, které snadno odstraníme tím, že hlavu postiženého udržujeme v trvalém záklonu Dýchání z plic do plic Postižený leží na zádech s podloženým hrudníkem pod lopatkami se zakloněnou hlavou. Zachránce udržuje jednou rukou postiženého v záklonu tlakem dlaně na čelo a prsty této ruky stiskne při dýchání z úst do úst nos postiženého tak, aby tudy neunikal vzduch. Druhou rukou přitlačuje dolní čelist k horní a současně palcem této ruky rozevírá ústa tahem za dolní ret. Po hlubokém nádechu obemkne zachránce svými ústy pevně ústa postiženého a vydatně vydechne. To provádí s frekvencí 12-15 umělých vdechů za minutu. Umělé dýchání musíme provádět tak dlouho, až se objeví spontánní dýchání nebo až do příchodu lékaře. Nepřímá masáž srdce K nepřímé masáži srdce přistupujeme tehdy, kdy postižený jeví bezvědomí, nedýchá a na velkých cévách není hmatný tep. Dech se obvykle zastavuje do 3045 vteřin po zástavě krevního oběhu někdy ovšem mnohem později. Proto při bezvědomí a nehmatném tepu nečekáme na zástavu srdce. Postiženého položíme na záda na tvrdou podložku podobně jako při umělém dýchání. Zachránce stlačuje hrudník postiženého horní polovinou jedné dlaně (ne prsty) tak, aby okraj dlaně byl alespoň jeden až dva prsty nad dolním okrajem hrudní kosti, druhá ruka pomáhá tlakem na hřbet spodní ruky. Lokty jsou napřímené a potřebný tlak se vyvíjí vahou celého těla. Tlak na hrudní kost Str. 53


má být takový, aby se hrudní kost přiblížila k páteři o tři až pět centimetrů. Frekvence stlačování je 50-60/min. Pokud masáž srdce i umělé dýchaní provádí zachránce sám, střídá vždy tři umělé vdechy a 15 stlačení hrudníku. Jsou-li zachránci dva, pak střídají jeden umělý dech a pět stlačení hrudníku. --------------------------------------------------------------------------------------------přííloha č.1 provozního řádu:

Obsluha byla seznámena s obsahem tohoto provozního řádu, bere na vědomí zodpovědnost za dodržování jednotlivých ustanovení a svým podpisem stvrzují prokazatelné seznámení s tímto provozním řádem:

datum

jméno

podpis

Ve Velkém Třebešově Zpracoval: Odsouhlasil: Ing. Přemek Jirka, jednatel společnosti

Poznámka : na následující straně jsou uvedeny příklady formulářů evidence

Str. 54


Obr. 14 Příklady formulářů evidence odpadů

Str. 55


Příloha č.2 návrhu provozního řádu - Návrh provozního deníku zařízení Provozní deník zařízení se vede denně a uvádějí se v něm všechny důležité skutečnosti provozu zařízení, za vedení deníku odpovídá vedoucí směny a pracovník pověřený vedením evidence (při převzetí či předání odpadů)

Vzor (návrhu) provozního deníku:

Strana č.: ................. Název zařízení: Zaplňování vytěženého prostoru zemníku „Nad Cihelnou „ na ložisku cihlářské suroviny v k.ú Velký Třebešov (odpad kat. O). Provozovatel: Cihelny STAMP Miskolezy s.r.o. Adresa: čp. 59, 552 02 Velký Třebešov Datum: .................... Jména obsluhy: ............................................... ............................................... ...............................................

Záznam o monitorování zařízení (výsledky kontroly): ................................................................................................................................ ................................................................................................................................ .................................................................................................................................

Str. 56


Záznam o povětrnostních podmínkách, další skutečnosti důležité pro provoz zařízení: (např. teplota, množství srážek, záznamy o školení, kontrolách orgánů, poznámky k provozu zařízení, výsledky předepsaných pravidelných kontrol, zahájení a ukončení provozu zařízení, poznámky o nepřevzatých odpadech aj.) ................................................................................................................................ ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. -

Jméno a podpis pracovníka odpovědného za vedení provozního deníku: .................................................... ......................................................

Tento záznam včetně příloh je nutno uchovávat po dobu 5 let

popis nakládání s odpady (provozní řád ) průvodky..

vzory evidence předaného množství odpadu a průvodky a základního popisu odpadu jsou uvedeny na následující straně .

Str. 57


6.5.rozsah použití techniky V rámci prací výše uvedených pod body A),B),C) se budou v hliništi popřípadě v prostoru rekultivace pohybovat nejvýše dva stroje s vlastním pohonem . Ve fázi skrývek a závěrečných rekultivací to bude většinou jeden stroj. Toto je dáno ověřenými technologiemi dobývání v omezeném prostoru a v místních podmínkách ověřeným způsobem provádění úprav terénu a rekultivací.

Obr. 15 Schema etap postupu těžby v hliníku, provozní komunikace 1 – první etapa 2- druhá etapa (dobývání „do pole ¨), 3 třetí etapa, 4 čtvrtá etapa (dobývání „z pole“), 5 –shrnutí ornice , 6 – homogenizační halda, 7 – provozní komunikace , 8 – zeleň ochranná a izolační , II/307 veřejná komunikace II. třídy Str. 58


7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokádané zahájení prací je počátkem II Q roku 2013, předpoklad ukončení 2017-2027 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj :

Královéhradecký kraj

Obec :

Velký Třebešov

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. Rozhodnutí o změně využití území rozhodne věcně a místně příslušný stavební úřad Česká Skalice . Rozhodnutí o povolení činnosti prováděné báňský úřad v Hradeci Králové

hornickým způsobem Obvodní

Rozhodnutí k provozování zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu podle § 14 zákona č.185/2001 Sb. KÚ Královéhradeckého kraje OŽP Integrované povolení k provozu cihelny vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje –odbor životního prostředí a zemědělství svým rozhodnutím zn.6544/ZP/2008 – Mt – P ze dne 3.6.2008 B II. Údaje o vstupech 1.1 pozemky Pozemky přímo dotčené plánovanou činností , plocha dočasných a ve smyslu územního plánu i trvalých záborů půdy . Obec: Velký Třebešov (okres Náchod) Katastrální území: Velký Třebešov

Str. 59


Obr. 16 snímek katastrální mapy 1.2000 - prostor těžby označen žlutou barvou, prostor stávající homogenizační haldy červeně

Str. 60


Tabulka : Pozemky v prostoru záměru Katastrální území

parcela

Využití , kultura

Velký Třebešov

318/1

Orná půda

Velký Třebešov

318/5

Ostatní plocha (úvozová cesta)

2327

Velký Třebešov

319/6

Orná půda

3217

Velký Třebešov

319/1

Orná půda

27603

Pozemky

mimo

prostor

Velký Třebešov

319/2

Ostatní plocha (homogenizační halda)

1907

Velký Třebešov

318/3

Ostatní plocha (homogenizační halda)

7161

Plocha ( m2 ) 10399

těžby

Údaje z katastru nemovitostí , druh pozemku , bonita Druh číslování: Pozemková Druh pozemku: orná půda Kmenové číslo / poddělení: 319/1 Způsob využití: 2 Výměra parcely [m ]: 27603 Způsoby ochrany: zemědělský půdní fond BPEJ Výměra 51410 24970 Bonitované díly: 51450 2325 54177 308

-----------------------------------------------------------------------------------------------Druh číslování: Pozemková Druh pozemku: orná půda Kmenové číslo / poddělení: 319/6 Způsob využití: 2 Výměra parcely [m ]: 3217 Způsoby ochrany: zemědělský půdní fond

Str. 61


Bonitované díly:

BPEJ Výměra 51410 3217

Druh číslování: Pozemková Druh pozemku: ostatní plocha Kmenové číslo / poddělení: 318/5 Způsob využití: jiná plocha 2 Výměra parcely [m ]: 2327 Způsoby ochrany: Bonitované díly:

Pozemková Druh pozemku: orná půda Druh číslování: Kmenové číslo / poddělení: 318/1 Způsob využití: 2 Výměra parcely [m ]: 10399 Způsoby ochrany: zemědělský půdní fond Bonitované díly:

BPEJ Výměra 51410 10399

Pozemky p.č. 318/3 a 319/2 kde je provozována homogenizační halda suroviny nejsou zde uváděny, protože způsob jejich využití ani kapacita využití nebudou měněny a jsou pokryty potřebnými povoleními k provádění činnosti . Do lesního pozemku p.č. 319/4 a ostatních lesních pozemků v okolí nebude zasahováno, protože leží mimo oblast identifikovaných zásob cihlářské suroviny , tedy i mimo případnou těžbu. Stejná je i situace u přiléhajícího pozemku v ZPF – p.č. 319/3 - sad, který je mimo oblast s výskytem cihlářské suroviny . Bonitace půd uvedená výše je podle vyhl. 546/2002 Sb(vyhláška nemá novelu). Pozemky na kterých je záměr plánován jsou bonitovány v II a III třídě ochrany ZPF stanovené pro hodnocení tříd ochrany BPEJ vyhláškou MŽP č. 48/2011 Sb .

Str. 62


1.2.Odběr a spotřeba vody. V rámci záměru není uvažována pravidelná potřeba vody a není předpokládán žádný odběr . V případě potřeby zkrápění komunikací nebo vlažení rekultivací může být použita technologická voda(pojízdná cisterna ) ze zásobníku (nádrže ) technologické vody . Pitná voda včetně „balených vod“ a vody na očistu je k dispozici v areálu cihelny– pitná voda v rámci sociálního zázemí které je vybaveno 6x sprchou , 4x WC, 6 umyvadel, pitná voda na pracoviště je v létě vydávána balená. Voda k mytí a očistě techniky je v areálu cihelny v zajištěném prostoru (viz foto ). 1.3.Surovinové zdroje. Smyslem záměru je využití přírodního zdroje nerostné suroviny ověřené geologickým průzkumem a tím předurčené k vydobytí a využití. Realizací záměru bude ložisko cihlářské suroviny včetně v ložisku přítomných štěrkopísků v plánovaném rozsahu vydobyto. K ovlivnění horninového prostředí mimo ložisko ani k ovlivnění jiných přírodních zdrojů nedojde. 1.4. Energetické zdroje Kromě pohonných hmot není v hliništi další potřeba zdrojů energie. Pohonné hmoty jsou tankovány mimo prostor hliniště . Roční spotřeba PHM lze pouze přibližně odhadnout na základě údajů ze současného obdobného provozu na pozemcích cihelny na maximální množství 12 600 l nafty . 1.5 Dotační materiály Za surovinový zdroj je rovněž možno považovat dotační hmoty k zaplnění vytěženého prostoru , jejichž využití včetně technologie využití a kontrole je podrobně pojednáváno v předchozích kapitolách . Jedná se o dotační materiály uvedené v kap B 6) b tohoto Oznámení kde jsou uvedeny v obvyklém členění podle zákona o odpadech. Způsob jejich zpracování a využití bude podrobně řešen provozním řádem zařízení ke zneškodňování odpadu , který bude předmětem samostatného řízení , jehož návrh , který komplexně řeší využití ostatních odpadů k zaplňování vydobytého prostoru je uveden v předchozím textu .

Str. 63


B. III. Údaje o výstupech 1.1. úvod Základními výstupy z provozu zemníku budou především ty substance , pro které bylo ložisko nerostných surovin otevřeno , bude se jednat ročně o maximálně 26 000 t cihlářské suroviny – tedy sprašových hlín a a slínů a slínovců v poměru přibližně 1:1 a maximálně cca 9 000 tun zahliněmých štěrkopísků . Štěrkopísky samotné lze v této konfiguraci považovat nikoliv za výkliz nebo těžební odapd , ale za hodnotnou , dobře prodejnou surovinu – ať již přímo prodejnou k dalšímu zpracování nebo přímo použitelnou pro zemní stavby různého typu (jedná se o dobře hutnitelný materiál s širokou škálou využití ) . Z hlediska dopravy nejsou štěrkopísky konkrétně uváděny protože podle logistického modelu s ním bude vytěžována přibližně jedna třetina dopravních prostředků přivážejících v témže cyklu dotační materiály k zaplnění vytěženého prostoru a na intezitě dopravy se tedy neprojeví . 1.2. Používané strojní zařízení a jejich základní charakteristiky z hlediska výstupů V hliništi budou pracovat především následující tři druhy (typy) strojů s vlastním pohonem (dozer, lopatové rýpadlo , nákladní automobil) přičemž souběžně – v jedné době zde budou pracovat nejvýše dva stroje . V hliníku bude používána vesměs následující technika : (charakteristika z hlediska vlivů na ŽP ) 1.2.1 Charakteristika TNA

Nákladní automobily Tatra 815 různých variant základného provedení - Třínápravový sklápěč se zvýšenou průchodivostí s vypínatelným pohonem přední nápravy a třístranně sklopnou korbou určený pro přepravu různých nákladů v těžkém terénu a pro tahání přívěsu o max. přípojné hmotnosti 20 000 kg po pevných vozovkách, pričemž celková hmotnost soupravy může být max. 52 500 kg. Vozidla splňují minimálně emisní limit EURO II a limit vnějšího hluku 82 dB(A). Emisní limit Euro II je minimální se kterým je možno se u tohoto stroje setkat, stroje vyráběné od roku 2008 splňují již limit EURO V .

Str. 64


1.2.2 Charakteristika dobývacího stroje .

Pasové lopatové rýpadlo Caterpilar 312D. Hydraulické rýpadlo s pasovým pojezdem .Čistý výkon (dle ISO 9249) při 2200 ot/min 67 kW/91 ks. Rýpadlo CAT 312D splňuje emisní požadavky podle Směrnice EU Stupeň IIIA Směrnice 97/68/EC. Hladina vnějšího akustického výkonu uvedená na štítku podle Směrnice EU 2000/14/EC je 98 dB(A), 1.2.3 Charakteristika pomocné techniky

Pasový dozer Komtsu D 41E/P. Pohon - motor Komatsu SA6D102E-2A dosahuje výkonu 82 kW (110 HP). Motor splňuje všechna emisní omezení Europian Stage 2 a EPA TIER II. Hladiny hluku LwA hluk vně stroje (2000/14/EC - dynamická hodnota) je max 105 dB(A).Všechny používané stroje splňují emisní normu EURO II a vyšší

2.0 Emise 2.1 Emise plynů a prachu z provozu techniky a z těžby Z hlediska emisí je uvažováno se spotřebou 12 l nafty na motohodinu na jeden stavební stroj (rýpadlo, dozer). Jako průměrná emise při spotřebě jednoho litru nafty je uvažováno s emisí 11,23 g NOx a 0,006 g benzenu a 1,038 g PM10.(údaje z publikovaných podkladů VŠCHT). Zdroj emisí použitím stavebních strojů je pouze v areálu hliníku. Dle podkladů je uvažováno s maximálně 4. hodinami provozu rýpadla a se 2. hodinami provozu dozeru denně , nikoliv souběžně (pro oba stroje 6 hodin ). Při Str. 65


uvažovaných 175 pracovních dnech se jedná o 1050 provozních hodin, což předpokládá spotřebu 12 600 l nafty/rok. Spálením tohoto množství nafty bude vyprodukováno následující množství emisí: Tab.: Suma emisí ze stavebních (dobývacích) strojů v hliništi NOx g.s-1

PM10

Benzen

kg.den- t. rok- g.s-1 kg.den- t. rok1

1

1

g.s-1

kg.den-1 t. rok-1

1

0,037433 0,809 0,1415 0,04182 0,89683 0,1569 0,000018 0,000432 0,0000756 Pro emise z technologické dopravy pro potřebu těžby i rekultivace je předpokládáno maximálně 30 pohybů těžkých nákladních vozidel v hliništi za jeden pracovní den v rozmezí od 7:00 hod do 16:00 hod . Celková trasa ujetá všemi TNA za jeden den nepřekročí 15 km (plná i prázdná ) Pro emisní faktory dopravy byly pro toto oznámení uvedeny údaje z programu MEFA v.02 emisní faktory pro motorová vozidla. Emisní faktor pro vybrané vozidlo a podmínky provozu: Kategorie vozidla: HDV Palivo: Diesel Emisní úroveň: EURO 2 Rychlost (km/h): 20 Podélný sklon vozovky (%): 5 Oxidy dusíku (NOx) - Emisní faktor (g/km): 63,2582 Tuhé částice (PM10) - Emisní faktor (g/km): 1,5420 Benzen

-

Emisní faktor (g/km): 0,0183

Tab : emise z technologické dopravy NOx PM10 g.s-1

kg.den t. rok-1 g.s-1 kg.den- t. rok-1 -1

1

Benzen g.s-1

kg.den t. rok-1 -1

0,029286 0,1660 0,0418 0,0231 0,038115 0,000000 0,04803 2 0,949 5 2 3 5 1 0,2745 8

Str. 66


Je uvažována maximální roční těžba 35 000 t. S ohledem na charakter těženého materiálu se horní odhad emise při těžbě pohybuje v hodnotě cca 0,01 kg PM10/t těžby, lze tedy očekávat roční emisi cca 350 kg PM 10 při dosažení maximální těžby. Tab: emise PM 10 z těžby PM10 g.s-1

kg.den-1

při těžbě 4 hodiny

těžba 200 t

0,1389

2,0

t. rok-1

0,35

Tab sumace PM10 z činností v hliništi g/s Dobývání a 0,04182 úpravy terénu Doprava

0,0418

Těžená surovina 0,1389 Celkem

0,2352

kg/den

t/rok

0,89683

0,1569

0,02313

0,0381155

2,0

0,35

2,91996

0,545

2.2. Emise hluku Během přípravných prací bude vznikat hluk z provozu stavebních mechanizmů (dozery, zemní stroje a pomocné mechanizmy) a nákladních automobilů použitých pro skrývkové práce , přípravné práce a pro přísun dotačních materiálů k zaplnění vydobytého prostoru . V rámci prací výše uvedených pod body se budou v hliništi popřípadě v prostoru rekultivace pohybovat nejvýše dva stroje s vlastním pohonem . Ve fázi skrývek a závěrečných rekultivací to bude většinou jeden stroj. Toto je dáno ověřenými technologiemi dobývání v omezeném prostoru a v místních podmínkách ověřeným způsobem provádění úprav terénu a rekultivací.

Str. 67


Hluk šířený do okolí hliniště lze vzhledem k jeho různorodosti po celou dobu přípravných, těžebních na rekultivačních prací přibližně kvantifikovat následným způsobem . Hluk rypadel používaných při stavebních pracích se udává mezi 80 - 95 dB(A) ve vzdálenosti 5 m, hluk nákladních vozidel 70 - 82 dB(A) ve vzdálenosti 5 m. Dalším zdrojem hluku je prostor nakládky těženého materiálu a prostor kde bude zaplňována vytěžená část zemníku materiály z jiných zdrojů. Celkem je uvažováno v denní době s 30 pohyby TNA denně. Hluk, souběh a rozsah různých činností v hliništi lze charakterizovat následně : Z praktického hlediska provádění bude v těžebně při plném maximálním provozu probíhat činnost takto : lopatové rýpadlo naloží nákladní automobil surovinou (čas do 5 minut ) a tento ji odveze na homogenizační haldu – při maximální těžbě v nejvzdálenější části hliníku jde o trasu cca 250 m opakovanou 20 x ve směně po 175 dní (cca 10 minut včetně výklopu na homogenizační haldu a návratu ) .Časově se jedná o maximálně 4 hodiny provozu (kapacita je v tomto případě určena dopravou nikoliv prováděním nakládky a dobývání ). Po ukončení dobývání a zajištění techniky přejde operátor stavebních strojů na dozer a bude nejdéle cca 2 hodiny urovnávat a hutnit terén ve vytěžené čísti zemníku , která bude zaplňována dotačním materiálem .(maximálně 100 tun navezeného materiálu za den v 250 pracovních dnech ) nebo upravovat homogenizační haldu . Toto jsou základní údaje vztahující se k vymezení doby různých činností v hliníku . Z hlediska dopravy to znamená 10 souprav dotačního materialu denné v průměru 10 t materialu /hod , 0.5.průjezdu soupravy /hod . Vysypání a manipulace včetně kontroly nax 10 minut . Z toho plyne i nerovnoměrnost hlukové zátěže v čase . Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku A Ve smyslu nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku LAeq,T v dB(A) ve venkovním prostředí stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu. Tab. 1: Korekce pro stanovení hodnot hluku ve venkovním prostoru Korekce [dB] Způsob využití území 1) 2) 3) Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Str. 68

-5

0

+5

4) +15


Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0

0

+5

+15

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

0

+5

+10

+20

Pro noční dobu se použije další korekce –10 dB s výjimkou hluku z železnice, kde se použije korekce –5 dB. Hluk bude účinně odcloněn vzhledem k nejbližší obytné zástavbě ( nehledě na příznivou konfiguraci a povrch terénu jakož i vegetaci ) způsobem uvedeným v opatřeních . Z hlediska časového bude provoz zemníku probíhat pouze v denním čase v rozmezí 7:00 -17:00 hod pouze za dobré viditelnosti .Lze předpokládat, že hluk vzhledem k nejbližší obytné zástavbě v době započetí prací nepřekročí limity hygienických norem i přes značnou vlastní hlučnost pracovních strojů . V počáteční fázi otvírky a dobývání kdy budou práce zahájeny v jihovýchodním cípu pozemků bude odstupová vzdálenost od nejbližší obytné zástavby spolehlivě větší než 300 m, vzhledem ke konfiguraci terénu , budou práce započaty v úrovni o 10 m níže a pokračovat až o 16 m níže , než je přízemí nejbližší obytné zástavby za komunikací 307/II . Dobývací řezy budou vedeny ve svahu který je v souladu se základní konfigurací terénu odvráceném od této obytné zástavby . Dobývací práce nebudou prováděny podkopem což zaručuje současně i to , že pracovní stroj stejně tak i doprava bude vždy minimálně 3 m pod úrovní rostlého terénu a současně i minimálně 6 m pod úrovní nejbližší obytné zástavby .Tato z hlediska hluku emitovaného pracovním strojem příznivá místní situace se bude postupně měnit s přibližováním prací k obytné zástavbě .Z hlediska hluku emitovaného technologickou dopravou prováděnou těžkými ná1 hodinu, což je vycházíme- li z technologie a organizace činností maximálně 12 průjezdů TNA v jedné hodině (bez rozlišení zda s nákladem nebo bez nákladu ) po trase o maximální délce 250 m z hlediska hluku by bylo je možno tuto činnost hodnotit jako pohyblivé bodové zdroje pohybující se pod úrovní rostlého terenu vždy na svahu odvráceném od nejbližší obytné zástavby v odstupové vzdálenosti 350 až 50 m od chráněných objektů nejbližší obytné zástavby. Dostupné metodiky(např metodika ŘSD) ani výpočtové programy (hluk +, hluk V) tuto situaci dostatečně neřeší . S ohledem na známé skutečnosti - konfigurace terénu,

Str. 69


překážky, časový průběh hlukové zátěže ve směně , druh a kvalita povrchu , odstupvé vzdálenosti, vegetace, druh požité techniky a její hlučnost v čase, výškové poměry v území bylo hrubým odhadem určeno , že hlukové limity venkovního prostředí ostatních staveb pro denní dobu budou dodrženy až do odstupové vzdálenosti dobývání cca 60 m od chráněných venkovních objektů Proto bude nezbytné v době , kdy se dobývání přiblíží k nejbližší obytné zástavbě na odstupovou vzdálenost cca 150 m provést kontrolní měření ke zjištění , skutečného stavu hlukové situace podle výsledků budou stanovenyi další intervaly kontroly hlukové situace v závislosti na odstupové vzdálenosti činností v hliništi .. Vibrace Vibrace produkované v průběhu přípravy i v provozu těžebny cihlářské suroviny lze charakterizovat jako lokálně omezené. Jejich intenzita v žádném případě nedosáhne (při zajištění statické a dynamické bezpečnosti objektů) hodnot, které by mohly mít jakýkoli vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel nejbližších obytných objektů. Doprava je obecně zdrojem otřesů, jejichž velikost a charakter je dán typem vozidel, a konstrukcí a stavem vozovky. Tyto otřesy působí na stavby v blízkém okolí komunikací seismickými účinky. Významnou velikostí se projevují dopravní otřesy ze silniční dopravy nejvýše do vzdálenosti několika metrů od místa vzniku. Vibrace dosahují frekvencí 30 - 150 Hz a amplitud několika desítek µm. Silniční provoz bude realizován po stávajících veřejných kapacitních komunikacích, kde je s těmito důsledky počítáno již při návrhu a realizaci těchto komunikací. Tímto postupem bude vyloučen nepříznivý vliv na zdraví obyvatel v okolí silničních komunikací. S významným působením vibrací z technologických zdrojů nebo dopravy není v dalším textu předkládaného Oznámení uvažováno. Oznamovaný záměr nebude zdrojem nadměrných vibrací. 2.4.Záření Provoz není zdrojem radioaktivního ani elektromagnetického záření. Při realizaci ani v provozu není předpokládáno provozování otevřených generátorů vysokých a velmi vysokých frekvencí ani zařízení, která by takové generátory obsahovala, tj. zařízení, která by mohla být původcem nepříznivých účinků elektromagnetického záření na zdraví ve smyslu Nařízení vlády 480/2001 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Záměr se nenachází v oblasti působení externích zdrojů vysokých a velmi vysokých frekvencí. Není Str. 70


nutné realizovat opatření, jež by vyloučila indukovaná pole překračující hodnoty stanovené uvedeným Nařízením vlády 480/2001 Sb. 2.5.Zápach Realizace záměru ani provoz nejsou zdrojem zápachu. 2.6 Množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií) Samotný provoz v hliništi nebude produkovat žádné odpady. Komunální odpad a odpady z techniky jsou pokryty cihelnou a pro cihelnu samotnou to neznamená navýšení produkce odpadů –vzhledem k tomu, že se v zásadě jedná o přechod stejných činností prováděných cihelnou z jedné lokality na jinou se stejným personálnim a technickým vybavením . Splaškové vody z činnosti v hliništi nevznikají , jsou v tomto smyslu produkovány Cihelnou kde je umístěno sociální zázemí provozu .Vzhledem k Cihelně se množství splaškových vod otevřením hliníku „nad Cihelnou“ nebude měnit protože počet pracovníků i vybavení sociálního bloku se v důsledku těžby v prostoru „nad Cihelnou „ nemění .Se splaškovými vodami cihelny je nakládáno v rámci integrovaného povolení . Důlní vody : podrobné pojednání o produkci, a využití důlních vod je v vedeno ve stati „odtokové poměry v území “. 3 Jiné výstupy Za další výstup činnosti možno považovat odpady určené k využití na místě k zaplnění vydobytého prostoru hliniště které byly v souladu s provozním řádem zařízení a příslušnou hospodářskou smlouvou odmítnuty pro jinou, než deklarovanou kvalitu . Postup je zde následující – přivážený materiál je kontrolován v kontrolním bodě na bráně cihelny kde je kontrolováno, zda přivážený matriál odpovídá deklarovanému a příslušné hospodářské smlouvě . V případě nesouladu je tento ostatní odpad určený k využití í odmítnut , není předán původcem fyzicky ani administrativně a zůstává ve vlastnictví a v odpovědnosti původce který si jej odváží zpět . Ročně se podle dosavadních zkušeností z blízké lokality jedná o cca 15 případů odmítnutí převzetí ostatních odpadů k využití . Je – li ostatní odpad , který neodpovídá podmínkám například skryt v hromadě a dojde k jeho vysypání na místo využití , je toto zjištěno neprodleně osobou zodpovědnou , která kontroluje množství a deklarovanou kvalitu na místě využití .Tato osoba rovněž potvrzuje evidenci převzatého odpadu , tento odpad není převzat a další postup je takový , že tento Str. 71


ostatní odpad je neprodleně naložen zpět na vozidlo a vrácen původci . Tento postup je zakotven v provozním řádu zařízení uvedeném výše a to včetně administrativního zpracování a evidence každého jednotlivého nákladu (Průvodka a základní popis odpadu, evidence převzatého množství odpadu ) ze zkušeností s činností využívání ostatních odpadů lze uvést , že takováto situace nastává přibližně jednou za dva roky . Z výše uvedeného je jasné , že se jedná o výstup , který není v podstatě způsoben činností cihelny , ale jen nedodržením smluvních podmínek k převzetí ostatních odpadů určených k využití . Tento odpad není převzat a proto není zahrnut v evidenci a ročních bilancích . Jiné výstupy potenciálně ovlivňující významně životní prostředí nejsou známy.

Obr. 17 Homogenizační halda v prostoru cihelny (pozemky p.č. 318/3 a 319/2) zde dochází k prvnímu mísení základní cihlářské suroviny tj sprašových hlín a slínů (slínovců) s komponenty pro vylehčení střepu (piliny, papírenské kaly a pod) s komponenty pro vytvoření Si –Al kostry střepu (škváry, popílky apod ) .

Str. 72


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažnějších environmetálních charakteristik dotčeného území 1.1. území Území v němž je záměr situován leží v nadmořské výšce od cca 320 m po cca 340 m při severozápadní í hranici území obce Velký Třebešov.

Obr.18 Místo těžby a rekultivací v I etapě – zahájení z místa nájezdu do prostoru od homogenizační haldy od p.č. 319/2

Str. 73


Obr.19 Pohled z místa, kde bude dobývání ukončeno v II etapě směrem k cihelně , vlevo výběžek lesa parcela 319/4. Předkládaný záměr je situován do území, které je ve schváleném uzemním plánu určeno po vytěžení zásob nerostných surovin a po terénních úpravách ke změně kultury . Záměr není v kontaktu s územním systémem ekologické stability krajiny a ani bezprostředně nebo nijak neovlivňuje žádné chráněné území nebo přírodní park, lokalita budoucí těžby a terénních úprav není součástí žádného zvláště chráněného území dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v lokalitě se nenachází žádný významný krajinný prvek registrovaný orgánem ochrany přírody „ze zákona“ (les, vodní tok, rybník, údolní niva – nebyly vymezeny žádným závazným dokumentem). Území je řazeno do biogeografického regionu Chrudimsko-cidlinského, podregionu Cidlinského Na území obce Velký Třebešov nejsou žádná zvláště chráněná území, lokality výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, památné stromy ani jiné prvky ve zvláštním zájmu orgánů ochrany přírody a krajiny. Dle fytogeografického členění je území obce zařazeno do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum), obvodu rybniční a pískovcové květeny hercynské

Str. 74


(Boreohercynicum), okrsku severočeských pískovců.. Podle Culka (členění použité pro Nadregionální a regionální ÚSES ČR, Společnost pro životní prostředí Brno 1995) je území řazeno do oblasti (provincie) středoevropských listnatých lesů, hercynské podprovincie. Území dotčené záměrem je v současné době využíváno jako zemědělská orná půda. Vzhledem k intenzivnímu využití agrochemických přípravků, zejména herbicidů, je lokalita určená k těžbě cihlářské suroviny z hlediska druhové rozmanitosti (diverzity) velice chudá až sterilní (monokultura). Z hlediska současné únosnosti prostředí se nejedná o významně nadlimitně ovlivněnou lokalitu. Lze dovodit normální až sníženou míru kvality přírodního prostředí, s ohledem na míru zcelení pozemků a otevřenost krajiny. 1.2. Klimatické podmínky : Lokalita se nachází v mírně teplé oblasti s indexovým označením MT9 s dlouhým teplým a suchým až mírně suchým létem, s mírně teplým jarem a podzimem a krátkou mírně teplou, suchou zimou. Doba trvání sněhové pokrývky je krátká (60 - 80 dní). Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 670 mm, jak vyplývá z hodnot, naměřených v období let 1901 - 1950 v nejbližších srážkoměrných stanicích, uvedených níže v tabulce.

Tabulka

Průměrné srážkové úhrny m

I. II. III. IV. V. VI. VII VII IX. X. XI. XII IV- X- rok . IX mm III mm. I. n. .Česká Skalice 304 m. 45 36 34 45 56 71 82 76 52 49 48 47 382 259 641 .Kuks

291 52 40 36 48 54 69 78 75 51 50 52 53 375 283 658

.Žernov– Ratibořice

290 54 44 41 48 59 75 88 84 59 54 55 56 413 304 717

průměr

Str. 75

50, 40, 37, 47, 56, 71, 82, 78, 54, 51, 51, 52, 390 282 672 3 0 0 0 3 7 7 3 0 0 7 0


Z ročního úhrnu srážek kolem 670 mm na zimní období, tj. období vegetačního klidu, resp. období, které je důležité pro tvorbu podzemních vod, připadá cca 40% ročního objemu. Charakteristické ukazatele místního klimatu : Průměrná roční teplota vzduchu 7 - 8 oC Průměrný počet mrazových dnů (minim tepl - 0,1 oC a nižší) 100 – 120 Průměrný počet letních dnů (prům. tepl. nad 25 oC) 40 – 50 Délka bezmrazového období 120 – 140 dnů Roční úhrn srážek 650 – 700 mm Úhrn srážek v zimním období 250 – 300 mm Úhrn srážek v letním období 350 - 400 mm Období s průměrnou denní teplotou vzduchu začátek konec 0 oC a nižší (zimní období) 1. 12. – 11. 12. 21.2 – 1.3. Období s průměrnou denní teplotou vzduchu začátek konec 5 oC a vyšší (širší veg. obd.) 1. 4. – 11. 4. 26.10 – 1.11. Období s průměrnou denní teplotou vzduchu začátek konec 10 oC a vyšší (užší veg. obd.) 26.4. – 1.5. 1.10. – 6.10. Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 – 120 Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 – 60 Maximum sněhové pokrývky 20 – 30 cm 1.3.Půdní podmínky V území obce Velký Třebešov jsou půdotvornými substráty převážně pokryvné útvary (sprašové hlíny, při vodotečích (hlavně při Úpě) nevápnité nivní uloženiny. Čtvrtohorní uloženiny jsou v území o mocnostech 10 až 20 m. Při Úpě se vyvinuly převážně hlinité půdy nivních oblastí ,na zbývajícím území se vyvinuly převážně hnědozemě. 1.4.Geologické charakteristiky území Geologické poměry Z hlediska regionálně geologického náleží území české křídové pánvi, její části východočeská křída. V území jsou křídové sedimenty základní jednotkou. Ze strukturního hlediska patří severnímu křídlu jaroměřské synklinály,

Str. 76


vybíhajícímu do antiklinály zvičinské. Vrstvy jsou zde mírně skloněny k jihu (5 - 10o). Vlivem tohoto sklonu, který je zpravidla větší než sklon terénu, postupně směrem k severu vystupují k povrchu starší sedimenty. V podloží křídy se zde nacházejí horniny permokarbonu. Ty jsou překryty sedimenty druhohorního stáří, náležejícími svrchní křídě, podřízeně triasu. V jejich v nadloží se vyskytují, uloženiny kvartéru, v některých místech i v nezanedbatelné míře. Z celého komplexu křídových vrstev jsou zde zachována jen nejstarší souvrství. Bazální, cenomanské (korycanské vrstvy), je reprezentováno převážně pískovci různého charakteru. Ve spodní části svahu, navazující na údolí Úpy, se na povrchu (resp. pod zvětralinovým pláštěm) vyskytují sedimenty středního turonu (jizerské vrstvy), jeho nejstarší části, dále k severu v jsou v podloží kvartéru sedimenty spodnoturonské (bělohorské vrstvy). Spodní turon je souvrstvím, jehož mocnost ve zdejším území je pravidelná, 45 – 50 m. Jeho sedimentace počala ukládáním šedých jílovců, místy vápnitých, glaukonitických, charakterizovaných úlomky bílého křemene, eventuálně hornin podložního krystalinika (v místech s absencí cenomanských sedimentů). Tato bazální vrstva zpravidla nepřesahuje mocnost 1 m. Nad ní se usadil komplex šedých slínitých prachovců až slínitých prachovitých pískovců v celkové mocnosti do 30 m. Svrchní část spodnoturonského souvrství je tvořena horninami podobnými, avšak výrazně silicifikovanými, spongilitickými až spongility v mocnosti do 20 m. Rozhraní s nadložními sedimenty středního turonu je ostré, způsobené rapidním úbytkem křemité a písčité složky. Střednoturonské souvrství je v celém svém vrstevním sledu asi 170 – 200 m mocné. Ve zdejším území je zachované jen ve své spodní části, nepřesahující mocnost asi 50 m. Je monotonním komplexem šedých prachovitých slínovců v mocnosti asi 20 na své bázi, výše pak šedých slínitých prachovců a prachovitých slínovců, v nichž se podružně vyskytují polohy a vrstvy silicifikované až spongilitické. Povrchové rozhraní mezi spodním a středním turonem je ve zdejším území překryto většími mocnostmi kvartérních uloženin, zejména eolických a eolicko fluviálních. Skutečný průběh tohoto rozhraní mezi středním turonem probíhá někde mezi vrty HV-1 – HV-11 jednoznačně dokumentujícími výskyt sedimentů středního turonu a výchozy spodního turonu, známými východně a severně od

Str. 77


Miskolez a Velkého Třebešova. V geologické mapě (Vejlupek M., 1990 : Geologická mapa ČR v měřítku 1 : 50 000. List 04-33 Náchod. ÚÚG Praha) je hranice uváděna v západním údolním svahu Válovického potoka, víceméně souběžně s ním. Z této linie se odklání k západu někde mezi Miskolezy a prostorem cihelny Z výše uvedené interpretace plyne, že podloží kvartérních uloženin v prostoru ložiska cihlářské suroviny Miskolezy je tvořeno sedimenty spodní části středního turonu. Litologicky se jedná o prachovité slínovce nejnižší části jizerského souvrství. Podle oficiální geologické mapy není území výrazněji postiženo zlomovou tektonikou. Nicméně se zde zřejmě vyskytuje více výraznějších poruch, predisponujících údolí zdejších vodních toků, s jejich prudkými, navzájem otevřeně kosými až téměř kolmými změnami směrů. Zlomovou tektonikou je, mimo výrazné údolí Úpy, nesporně predisponované údolí Válovického potoka i západně se vyskytující Bělunky. Není vyloučeno, že vytvoření terénní deprese v povrchu křídových sedimentů, překrytých pleistocénními uloženinami, dokumentované v prostoru ložiska Velký Třebešov, bylo predisponováno tektonickým porušením.

Další geologickou formací, podílející se na geologické stavbě území, zde významnou, jsou uloženiny kvartéru, v převažující míře fluviální a eolické. nejstaršími jsou relikty pleistocenních teras, které podle Krále (1949) odpovídají III. terase stáří mindel a IV. terase stáří riss. V rámci ložiskového průzkumu ložiska cihlářských hlín Velký Třebešov byly vymapovány relikty teras v mocnosti do 2 m. Pouze v šesti vrtech z 39, které zjistily přítomnost terasových štěrkopísků (celkový počet zde provedených průzkumných vrtů je 83) byly zastiženy v mocnosti větší, a to 2,2 m (vrt V-2), 2,3 m (V-12), 2,5 m (V-30 a HV-5), 3,0 m (V-38) a 3,9 m (106). vesměs spolu nesouvisející, v několika etážích. Později zde byly uloženy spraše a sprašové hlíny, v mocnosti až 10 m, které zbytky teras překrývají, pokud neleží přímo na křídovém podkladu. Mocnosti pleistocénních sedimentů, jsou dokumentovány průzkumnými vrty, vyhloubenými v rámci několika etap ložiskového a hydrogeologického průzkumu. V současné době jsou kvartérní uloženiny vytěženy v prostoru základního lomu cihelny, zajímajícího část zrušeného CHLÚ IV. Zde byly odtěženy i

Str. 78


terasové štěrkopísky, tvořící hlušinu. Zde byla vytěžena jako cihlářská surovina i svrchní část zvětralých křídových slínovců (jejich eluvium).

1.5. Hydrogeologické poměry V rámci Hydrogeologické rajonizace ČR( patří zdejší území do hydrogeologického rajonu 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje, číslo útvaru podzemních vod 42210. Hydrogeologické poměry v území těžebních zájmů v ložisku Velký Třebešov jsou relativně jednoduché. Prostor je součástí významné hydrogeologické struktury, jaroměřské synklinály, v níž jsou značné využitelné zásoby kvalitní podzemní vody. Základní zvodnění je vázáno na svrchní část spodnoturonského souvrství, v němž je vytvořena souvislá zvodeň se značnými využitelnými zásobami podzemní vody, která je využívána k vodárenskému zásobování obyvatel českoskalicka a jaroměřska. Podzemní voda je v něm obsažena v husté síti puklin, vzhledem k rigidnosti horniny otevřených. Ty tvoří systémy orientované v základních směrech zhruba severozápad - jihovýchod, severovýchod - jihozápad a sever - jih. Propustnost těchto puklinových systémů se pohybuje v řádech 10-5 -10-7 m/s. Obdobné, avšak výrazně nižší zvodnění je vázáno na souvrství cenomanu. Mimo této qvasi homogenní propustnosti zde došlo vlivem tektonické expozice k vytvoření pásem intenzivněji rozpukaných až podrcených hornin, doprovázejících zpravidla zlomové linie. Tato pásma pak fungují jako liniové cesty preferovaného odtoku podzemních vod s propustností v řádech 10-3 - 10-4 m/s, působící i na několikakilometrové vzdálenosti. Tuto zvodeň dokumentuje např. vrtaná studna HV-1 ve Svinišťanech. Střednoturonské souvrství se vzhledem ke svému převážně slínitému vývoj i i když obsahuje obdobně hustou síť puklin jako spodnoturonský komplex, avšak vesměs sepnutých, řadí mezi hydrogeologické poloizolátory až izolátory. Přesto určité zvodnění zde existuje, nicméně je zpravidla malé, místního významu. Propustnost hornin středního turonu se zde pohybuje v zpravidla v řádech 10-7 - 10-8 m/s. Hydrogeologicky významná je nejspodnější vrstva v mocnosti cca 20 m, vyvinutá jako prachovité slínovce až slínovce, tvořící stropní izolátor pro zvodeň, vázanou na svrchní část spodního turonu. Mimořádně ve středním turonu existují i případy, kdy zvodnění středního turonu se svojí velikostí vymyká této obecné pravidelnosti. Tento fenomén však

Str. 79


v širokém okolí zájmového nepředpokládáme.

prostoru

nebyl

dosud

zjištěn,

ani

ho

Z výsledků geologických a hydrogeologických průzkumů uskutečněných v minulosti v prostoru ložiska cihlářské suroviny a jeho okolí vyplynulo, že jsou zde (resp. byly) vyvinuty dvě navzájem oddělené zvodně relativně mělkého oběhu. První zvodeň je vázaná na svrchní část zvětralinového pláště křídových sedimentů. Její volná hladina se v původním stavu (v období provádění ložiskových průzkumů) pohybovala v hloubce mezi zhruba 1,5 m až 15 m pod povrchem tj. vesměs pod plánovanou bází těžební jámy. Mimo toto základní mělké zvodnění se zde vyskytovala drobnější zvodněná tělesa, vázaná na zbytky pleistocenních terasových štěrkopísků.Druhá zvodeň, jejíž úroveň se v místě ložiska pohybuje v hloubce kolem 30 - 40 m je vázaná na puklinově propustné sedimenty turonu. Její hladina může být mírně napjatá. Výškový rozdíl 10 - 20 m mezi úrovněmi hladin podzemní vody mělkého a hlubšího oběhu indikuje, že tyto dvě zvodně přímo spolu hydraulicky nesouvisí. Pro zcela jednoznačné potvrzení tohoto předpokladu zde ale chybí potřebná síť objektů, kterými by byla hladina podzemní vody hlubšího oběhu plošně dokumentována. Přestože vzájemná hydraulická spojitost mezi zvodní mělkého oběhu a zvodní oběhu hlubšího nebyla dosud objektivně vyvrácena, její existence, byť v omezené (bodové) míře, je v prostoru ložiska nepravděpodobná. O hydrogeologických a hydrologických podmínkách dále pojednává podrobná práce oprávněného hydrogeologa , která je přílohou tohoto Oznámení . 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 2.1.Obecná charakteristika Nepředpokládá se významné ovlivnění složek životního prostředí v dotčeném území . Důvodem je to, že záměr je souvislým pokračováním již prováděných činností – rekultivace a dotěžení hliníku výhradního ložiska a rekultivace a úprav území jižně od cihelny (Balkán), kde jsou prováděny těžební a rekultivační práce a další terénní úpravy s tím, že tyto práce budou postupně plynule přesunuty do lokality určené k dalšímu využití .Současně z hlediska ovlivnění složek ŽP je významné i to, že pro realizaci bude prostor těžby prakticky v areálu cihelny což minimalizuje přepravu oproti stávajícímu stavu - nejdelší dopravní trasa v novém hliništi nad cihelnou na místo zpracování nepřesahuje 250 m přičemž současná trasa dopravy dosahuje délky více než 750 m. Str. 80


2.2 Odtokové poměry Prostor nevyhrazeného ložiska východně silnice č II/307, severně od areálu cihelny, je tvořen jihovýchodně exponovaným svažitým územím s vyklenutým povrchem, se sklonem zhruba 4 - 6%. Území je zemědělsky využíváno. Povrchový odtok z daného prostoru směřuje jednak do areálu cihelny, konkrétně do prostoru přípravy cihlářské suroviny a dále k jihu, jednak do údolí Válovického potoka. Tento prostor umožňuje těžbu cihlářské suroviny od jihovýchodu stěnovým lomem, při jeho zarážce v úrovni těžební báze. V tomto případě bude většina srážkových vod odtékat k Válovickému potoku pokud nebudou učiněna žádná technická opatření . Uvážíme-li, že v tomto případě bude odtékat 90% srážkových vod (součinitel odtoku pro bilanci srážkových vod ve smyslu přílohy č. 16 vyhlášky MZe. č. 428/2001 Sb. je pro nepropustnou plochu, za kterou je nutné počvu lomu považovat, 0,9), bude odtok z plochy 1 ha cca 6 000 m3/rok, čemuž odpovídá průměrný odtok 0,2 l/s. V současné době, podle svrchu uvedené bilance, zde v průměru povrchově odtéká asi 1 300 až 4 000 m3 srážkových vod,. tj. cca 0,04 až 0,13 l/s. Vzhledem k blízkosti prostoru přípravy cihlářské suroviny, kde je potřeba technologické vody, je vhodné v lomu vyhloubit jímku na důlní vody a technologickou vodu odtud odebírat. Tímto odběrem a výparem z volné hladiny se výrazně sníží volně odtékající množství srážkové vody, které bude odváděno do Válovického potoka. Bude-li spotřeba technologické vody a výpar z volné hladiny činit asi jednu třetinu spadlé srážkové vody, pak odtok (přepad) z jímky na důlní vody bude zhruba stejný, jako je současný povrchový odtok ze stejné plochy území. Záměrem budou odtokové poměry ovlivněny maximálně ve výše uvedené míře , a to zejména v prostoru současné homogenizační haldy a v místech bezprostředně navazujících na prostory kde budou prováděny plánované činnosti .Míra ovlivnění není výrazně velká .

Str. 81


Obr. 20 Snímek vodohospodářské mapy

Str. 82


D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 1.1 Úvod , charakteristika provozu Realizace záměru je uvažována mimo souvislou obytnou zástavbu. Ve vztahu k nejbližším objektům obytné zástavby nebude realizována žádná doprava, na vnějším komunikačním systému - sinice II/307 nedoje k navýšení dopravy, neboť postupné rozvinutí těžby a rekultivačních prací v lokalitě „nad cihelnou“ bude nahrazovat postupné ukončování týchž činností prováděných v lokalitě původního DP Velký Třebešov a v lokalitě které požívají stejnou vnější komunikaci v blízkosti cihelny . Smyslem záměru je využití přírodního zdroje nerostné suroviny ověřené geologickým průzkumem a tím předurčené k vydobytí a využití. Realizací záměru bude ložisko cihlářské suroviny vydobyto a likvidováno. Následně bude území upraveno do podoby umožňující další využití v souladu s územně plánovací dokumentací obce . Podle známých podkladů je počítáno s dopravou na komunikaci ve směru na Chvalkovice a ve směru do obce Miskolezy , a to v rozdělení cca 1/3 ve směru na Chvalkovice a Mimiskolezy a 2/3 ve směru na Velký Třebešov . Do zemníku cihelny bude, dojde –li k plnému rozvinutí těžby dopravován materiál k dosypání vytěženého prostoru v maximálním množství 25 000 t/rok tj. při fondu 250 pracovních dnů maximálně 10 nákladních automobilů za pracovní den (od 7:00 hod do 17:00 hod ) tj. v průměru jeden nákladní automobil za jednu hodinu v pracovní době . Příspěvek emisí z dopravy v tomto množství je marginální . Skrývkové práce na vymezené ploše budou vždy probíhat nejdéle po dobu 2 týdnů (10 pracovních dní ) bez významnějšího přesunu skrývek v území (například odvoz do jiné lokality ).

Str. 83


Dobývání suroviny a doprava na místo zpracování (homogenizační halda) bude realizována v max. 175 pracovních dnech technologicky příznivého období, což znamená při plánované maximální kapacitě 35 000t/rok maximální denní těžbu ve výši cca 200 tun . To reprezentuje v čase maximálně 4 hodiny provozu těžby (lopatové rýpadlo ) denně v časovém rozmezí od 7:00 hod do 16:00 hod .

1.2 Vyhodnocení identifikovaných vlivů 1.2 .1 Hluk Hluková zátěž , která bude v době otvírky ložiska snížena již samotnou konfigurací terénu , bude dále minimalizována způsobem a směrem těžby, ochrannými valy a výsadbou izolačního zeleného pásu podél silnice II/307 (podle územního plánu obce ) tak , aby tento izolační pás sloužil jako ochrana nejbližších osídlených objektů v době, kdy se k těmto bude blížit linie dobývání ložiska .Totéž platí i pro emise hluku pracovních strojů. S ohledem na známé skutečnosti - konfigurace terénu, překážky, časový průběh hlukové zátěže ve směně , druh a kvalita povrchu , odstupové vzdálenosti, vegetace, druh požité techniky a její hlučnost v čase, výškové poměry v území bylo hrubým odhadem určeno , že hlukové limity venkovního prostředí ostatních staveb pro denní dobu budou dodrženy až do odstupové vzdálenosti dobývání cca 50 - 60 m od chráněných venkovních objektů 1.2.2 Emise a imisní limity Imisní limity - látky emitované do ovzduší provozem v hliništi pro které jsou stanoveny imisní limity a meze tolerance nařízením vlády č. 597/2006 Sb. budou pod těmito (vyz. výčet používané techniky v kapitole „údaje o výstupech“ ) i podle hrubého odhadu učiněného z výpočtu a stav se bude s obměnou techniky za novější podléhající přísnějším emisním limitům dále lepšit . Prašné aerosoly . Směrnice Rady 1999/30/EC z roku 1999 stanoví pro země Evropské unie limitní hodnoty PM10 50 g/m3 pro průměrnou 24-hodinovou koncentraci a 40 g/m3 pro roční průměrnou koncentraci, která se v druhé etapě od roku 2010 snižuje na 20 g/m3. Tyto limitní hodnoty nyní obsahuje i imisní vyhláška k novému zákonu o ochraně ovzduší v ČR. Pro ilustraci uvádíme Str. 84


následující údaje : Průměrné roční koncentrace frakce PM10 se dle závěrečné zprávy Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí ČR v roce 2001 pohybovaly ve 21 sídlech ČR v rozmezí 18–45 g/m3. Doporučenou roční střední hodnotu 30 g/m3 odvozenou Státním zdravotním ústavem z podkladů WHO překročilo 11 z 28 monitorovaných oblastí (systém monitorování zahrnuje 20 sídel a 8 pražských obvodů). Ve 20 oblastech byla překročena 24hodinová průměrná koncentrace 82,5 g/m3. Průměrná roční koncentrace pro město Brno je zde uvedena v hodnotě 28,8 g/m3, průměrná denní 24hodinová koncentrace 50 g/m3 byla překročena v 11 dnech. I z tohoto komentáře lze dovodit, že koncentrace PM 10 z popsaného provozu hliniště nedosáhnou hodnot, kterých je dosahováno v městské zástavbě s velmi hustou dopravou.

Obr. 21 Mapa imisní zátěže (Královéhradecký kraj – Velký Třebešov 4 – 6 % ) http://www.opzp.cz/detail/mapy-imisni-zateze/

Str. 85


Obr.22 Pohled z prostoru ukončení II etapy těžby(po otevření ) k nejbližší obytné zástavbě Není předpoklad překročení limitů pro znečišťující látky v ovzduší 1.2.3 zábor ZPF , PUPFL Zábor PUPFL ani dočasný není uvažován vzhledem k poloze lesních porostů mimo dosah vymezení těžby. V souvislosti s realizací záměru nejsou předpokládány ani žádné vyvolané investice, které by se mohly dotknout lesních pozemků. Dočasný zábor ZPF bude prováděn po etapách podle postupu prováděných prací , v prostoru vytipovaném k dobývání a úpravě území se nachází orná půda spadající do II a III třídy ochrany . 1.2.4 Odtokové poměry . Změna odtokových poměrů je popsána podrobně v příslušné kapitole a v hydrogeologické a hydrologické příloze tohoto oznámení vypracované oprávněnou osobou , Z hlediska rozsahu ovlivnění odtokových poměrů , lze vliv plánovaných činností označit jako okrajový , s tím , že bude soustředěn do prostoru homogenizační haldy a prostoru bezprostředně souvisejícím s místem Str. 86


provádění prací .Vše bude probíhat v relativně malém prostoru . vliv lze označit za nepříliš výrazný . 1.2.5 Horninové prostředí Těžba bude provedena v souladu s legislativou včetně povolení OBÚ. Vlivy na okolní horninové prostředí a přírodní zdroje budou nevýznamné, střety s jinými zájmy ochrany horninového prostředí v dosahu málo významných změn hydrogeologických poměrů nejsou známy. Podstatným momentem je i to, že po ukončení veškerých prací se odtokové poměry v území vrátí do původního stavu . 1.2.6 Vliv na podzemní vody Tento vliv je v očekáván v rozsahu uvedeném v Hg posouzení prostoru . V zásadě by nemělo dojít ke kontaminaci podzemních vod . Ke kontrole případného ovlivnění je navržen monitorovací systém . Není předpoklad ovlivnění pozemních vod . 1.2.7 Vliv na rostlinstvo a živočišstvo Prostor záměru je mimo prvky USES, na místě ani v blízkosti nejsou žádná území chráněná podle zákona o ochraně přírody a krajiny .Nebyl zde zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů . Prostor sám je v současné době intenzívně obdělávanou zemědělskou půdou s pěstováním monokultur a vysokou chemizací , Není předpoklad ovlivnění . 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Předkládaný záměr je v daném území předkládaným oznámením posouzen podstatných hledisek. Z hlediska charakteru předloženého záměru je patrné, že se jedná o aktivitu navrhovanou v zóně určené pro obdobné záměry. Z této skutečnosti se také odvíjí vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů záměru na životní prostředí. Z hlediska posuzovaných vlivů hodnocených v předešlých kapitolách. předloženého oznámení je patrné, že nejvýznamnější vlivy z hlediska velikosti a významnosti lze očekávat zejména v oblasti vlivu na obyvatelstvo, vlivů na hlukovou situaci . Uvedené vlivy jsou zejména z hlediska imisní a akustické situace vyhodnoceny jako potencionální riziko výhledového stavu, a to pro několik bezprostředně situovaných objektů obytné zástavby. Z hlediska akustické situace v území je patrné, že navržené řešení za podmínky Str. 87


splnění navrhovaných opatření nepředstavuje výraznější a hygienicky významnou změnu akustické situace u objektů nejbližší obytné zástavby. Z hlediska vyhodnocení velikosti a významnosti vlivu na ovzduší vyplývá, že u objektů nejbližší obytné zástavby nedojde k takové změně imisní zátěže v porovnání se stávajícím stavem, která by znamenala překračování hygienických limitů, respektive která by znamenala významnější změnu z hlediska hodnocení zdravotních rizik. Ostatní vlivy uvedené v předchozí kapitole lze souhrnně považovat za spíše okrajové , jejichž rozsah nepřekročí příliš samotný prostor plánované činnosti . Při respektování doporučení uvedených v předkládaném oznámení nedojde ani při provozu ke kvantitativnímu nebo kvalitativnímu ovlivnění podzemních vod. Z hlediska kvalitativního ovlivnění je největší riziko možné očekávat z hlediska potenciálního ovlivnění srážkových vod znečištěním z havárie v hliništi kdy může dojít ke kontaminaci ropnými produkty .Pro tento případ je cihelna vybavena dostatečným množstvím prostředků k likvidaci havárie a disponuje i technikou potřebnou k likvidaci. . Tímto způsobem jsou negativní vlivy z hlediska ohrožení jakosti vod významně eliminovány. Z hlediska vlivů na ostatní složky životního prostředí, lze záměr označit z hlediska velikosti vlivů za malý až nulový, z hlediska významnosti vlivů za málo významný až nevýznamný. 3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Při realizaci záměru nelze nepředpokládat vlivy přesahující státní hranice.

Str. 88


4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů V dalším textu je uveden návrh opatření dle zpracovatele oznámení, které budou zohledněny v další fázi přípravných prací záměru, a při jeho realizaci : provádění skrývek omezit pouze na denní dobu a mimo dny pracovního volna a pracovního klidu dobu těžby suroviny stanovit mezi 7.00 – 16.00 hod., tuto okolnost zapracovat do dopravního řádu provozovny pro těžebnu vypracovat samostatné materiály charakteru dopravního a havarijního řádu, se zapracováním podmínek pro mimořádné situace v případě vzniku úkapů ropných látek na terén realizovat zneškodnění zasažené zeminy podle zásad nakládání s nebezpečnými odpady při těžbě nebudou používána zařízení, u nichž by mohly pohonné hmoty nebo mazací hmoty na bázi ropných uhlovodíků přijít do kontaktu s povrchovými vodami na lokalitě bude doprava usměrňována tak, aby se zde pohyboval nejvýše jeden nákladní automobil vypracován havarijní plán pro případ úniku ropných látek do horninového prostředí bude prováděn monitoring jakosti vod v těžebně a tento bude pravidelně vyhodnocován doprava musí být směrována a regulována tak, aby nedocházelo k delšímu setrvání vozidel v prostoru těžebny a vyloučeno bylo nebezpeční pádu vozidla z těžebního řezu a podobně pro těžebnu bude vypracován dopravní a havarijního plán v rámci sledování jakosti vod se zaměřit na monitoring ropných látek v těžebně a v jeho bezprostředním okolí ve vybraných hydrogeologických objektech v intervalu 1x ročně udržovat těžební a dopravní mechanismy a technická zařízení v takovém stavu, aby nehrozilo nadměrné zatěžování ovzduší emisemi ani havárie spojené s únikem vodě nebezpečných látek

Str. 89


pokud dojde přes všechna preventivní opatření k úniku znečišťujících látek do horninového prostředí a povrchové vody, neprodleně zajistit zabránění dalšímu šíření kontaminantů do přírodního prostředí, řešit odtěžení kontaminované zeminy a zabezpečit její asanaci nebo uložení na povolenou skládku, dále odstranit nebezpečné látky z vody na základě postupů dle vypracovaného havarijního plánu s postupující těžbou průběžně provádět zaplňování vytěženého prostoru a následné rekultivace projektu. zajistit důkladnou skrývku orniční vrstvy a podorničí a její uložení podle projektu , při započetí těžby vytvořit pás ochranné a izolační zeleně podél komunikace II/307 podle schváleného územního plánu obce, tak aby tato zeleň byla funkční a poskytovala ochranu vůči emisím hluku v době, kdy se k tomuto pásu ( a přilehlé zástavbě ) bude přibližovat linie těžby . podél západní hranice těžby ve vymezeném území budovat ochranné valy k odvedení srážkových vod a odclonění vlivů těžby vzhledem k nejbližší zástavbě. provést započetí těžby v hliníku z jihovýchodního okraje prostoru s tím, že skrývaná plocha jednotlivých částí prostoru nepřekročí 15 000 m2 ročně. Zdroj materiálů, které budou využity jako výchozí surovina k přípravě materiálů určených k vyplnění vytěženého zemníku a pro rekultivační vrstvu není limitován Zásadní podmínkou však zůstává, že výsledný produkt musí splňovat níže uvedené fyzikální a chemické podmínky. -skupenství pevné, kopné, plastické (vyloučeny jsou tekuté a mazlavé); -zrnitost (víceméně izometrická do velikosti bloku 0,5 m, plochá do max. rozměru 0,2 x 1,0 x 1,2 m, ojediněle i přiměřeně větší,); -způsob ukládání (v případě plastických materiálů ukládat čočkovitě s největší mocností 0,3 m a rozměru do 100 m2, v případě plochých desek ukládat vertikálně); -pokud možno střídat hlinitý a klastický materiál pro umožnění relativního provzdušnění a udržení vhodné vlhkosti, potřebných k zachování mikrobiologického oživení a aerobních pochodů;

Str. 90


Obr. 23 Mapa širšího území kde organizace Cihelny STAMP provádí činnost 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Odhady použité v oblasti emisí a hluku jsou postaveny na základě současných znalostí a nejsou a ani nemohou být absolutně přesnou prognózou, ale pouze maximální možnou syntézou na základě stávajících znalostí. Podle toho je k nim třeba také přistupovat.

Str. 91


Oznámení bylo připravováno na základě přípravné dokumentace záměru těžby chilářské suroviny . Určitou nejasností je zatím kapacita těžby která byla určena z hlediska produkčních a nikoliv současných odbytových možností cihelny Za nezbytné je však požadovat realizování doporučení, která vzešla ze zpracování oznámení pro etapu přípravy i provozu , jejichž respektováním lze negativní vlivy na životní prostředí minimalizovat.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Další varianta nebyla předložena F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Mapová a jiná dokumentace (kopie vyjádření úřadů a obce apod. ) týkající se údajů v oznámení byla vložena do textu

Číslo obr. 1

legenda

strana

pohled na homogenizační haldu, vlevo komunikace do budoucího hliniště, volná kapacita v době pořízení snímku cca 4000 m3

7

2 a, b 3

umístění záměru pohled na homogenizační haldu, vlevo komunikace do budoucího hliniště, volná kapacita v době pořízení snímku cca 4000 m3

9 11

4

schematická mapa dopravy – kumulativní vlivy

12

Satelitní satelitní snímek s vyznačením parcel 5 Vyjádření obce k záměru 6 Vyjádření MěÚ Česká Skalice k záměru z hlediska 7 územního plánu Mapa bloků zásob v prostoru „Nad Cihelnou“ II BVV 8 a III BVV Charakteristické řezy v profilech sond – prostor těžby 9 prostor parkování techniky 10 prostor pro údržbu a očistu techniky vybavený 11 lapolem Schematický řez hliníkem v I a IV etapě I.12 Str. 92

26 28 29 30 31 32 33 36


skrývka ornice 1 etapa, II- Roztěžení zemníku v 1 etapě, III - 1 etapa zahájení zaplňování vytěženého prostoru, IV- 4 etapa – těžba v 1,2, a 3 etapě ukončena, 1,2,3, etapa téměř v celé ploše rekultivována a do dalšího využití ploch osazena rychlerostoucími dřevinami., 1 – depa ornice, 2 – spraše a sprašové hlíny, 3 – štěrkopísky, 4- slíny a slínovce, 5- dočasná provozní komunikace, 6 – zaplňování vytěženého prostoru ,7 – ornice, podorničí , 8 – rychlerostoucí zeleň 13 14 15

Schema hodnocení vlastností odpadů Příklady formulářů evidence odpadů Schema etap postupu těžby v hliníku, provozní komunikace 1 – první etapa 2- druhá etapa (dobývání „do pole ¨), 3 třetí etapa, 4 čtvrtá etapa (dobývání „z pole“), 5 –shrnutí ornice , 6 – homogenizační halda, 7 – provozní komunikace , 8 – zeleň ochranná a izolační , II/307 veřejná komunikace II. třídy

46 54 57

16

snímek katastrální mapy 1.2000 - prostor těžby označen žlutou barvou, prostor stávající homogenizační haldy červeně Homogenizační halda v prostoru cihelny (pozemky p.č. 318/3 a 319/2) zde dochází k prvnímu mísení základní cihlářské suroviny tj sprašových hlín a slínů (slínovců) s komponenty pro vylehčení střepu (piliny, papírenské kaly a pod) s komponenty pro vytvoření Si –Al kostry střepu (škváry, popílky apod ) . Místo těžby a rekultivací v I etapě – zahájení z místa nájezdu do prostoru od homogenizační haldy od p.č. 319/2 Pohled z místa, kde bude dobývání ukončeno v II etapě směrem k cihelně , vlevo výběžek lesa parcela 319/4. Snímek vodohospodářské mapy Mapa imisní zátěže (Královéhradecký kraj Pohled z prostoru ukončení II etapy těžby (po otevření ) k nejbližší obytné zástavbě Mapa širšího území kde organizace Cihelny STAMP provádí činnos

59

17

18

19

20 21 22 23

Str. 93

71

72

73

81 84 85 90


24

Hlavní výkres UP Velký Třebešov , mapa širších 97 vztahů

25

Stanovisko orgánu ochrany přírody, OŽPaZ Kú 98 Královéhradeckého kraje č.j. 14467/ZP /2012- Čr ze 99 dne 10.9.2012 (kopie)

Použité podklady: Kněžek V., 1995

: Velký Třebešov - Miskolezy. Znalecké hydrogeologické posouzení těžby cihlářské suroviny a záměru využití vytěženého prostoru..

Daniel Holéczy 2012

: Integrované hodnocení ukládání odpadů při provádění terénních úprav na lokalitě Velký Třebešov

Morýsek J., 2010

: Výpočet zásob. Miskolezy cihelna.. Surovina: cihlářská (nevyhrazený nerost). Ložisko: nevýhradní..

Dalík, 1998

Kněžek V. 2012

: Rekultivace zemníku Miskolezy. Projekt pro stavební povolení. MS Projektová a inženýrská kancelář VÍTEK, Mníšek pod Brdy.

: :Hydrogeologické posouzení Velký Třebešov -

Miskolezy. Znalecké vlivu těžby ložiska cihlářské hydrogeologické posouzenísuroviny těžby cihlářské suroviny naa množství a jakost podzemních vod MS autor. záměru využití vytěženého prostoru. Velký Třebešov - Miskolezy. Znalecké hydrogeologické posouzení těžby cihlářské suroviny a záměru využití vytěženého prostoru. MS autor.

územní plán obce Velký Třebešov

Str. 94


2. Další podstatné informace oznamovatele V rámci předkládaného oznámení byl posuzovaný záměr posouzen z podstatných hledisek. Pro případ realizace navrhovaného záměru jsou v příslušné kapitole formulována příslušná doporučení pro eliminaci nebo lépe snížení negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Záměr lze považovat z hlediska vlivů na životní prostředí za akceptovatelný.

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Předmětem předkládaného oznámení je záměr „Velký Třebešov těžba cihlářské suroviny a úpravy plochy Z 23 nad cihelnou podle územního plánu Velký Třebešov“ . Umístění záměru je patrné ze situační mapy. Podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zák. č. 93/2004 Sb. , přílohy č. 1 patří záměr do kategorie II, bodu 2.5. Těžba nerostných surovin 10 000 – 1000000 t/rok, kde státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonává orgán kraje, v tomto případě Krajský úřad Královehradeckého kraje. Jedná se o těžbu na nevýhradním ložisku nevyhrazeného nerostu podle §7 zákona ČNR č.44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bez evidence v registru státních ložisek u Geofondu ČR, veškerá surovina je vlastnictví vlastníka pozemku. Charakter záměru vyplývá již z historicky dané situace. V rámci uvažované plochy záměru bylo na základě provedeného průzkumu určeno ložisko, které v době provádění státních ložiskových průzkumů nebylo, zařazeno do státní bilance. To znamená, že zde není státní ložisko, je zde tzv. ložisko nevýhradní, které je ve vlastnictví vlastníků pozemků. S ohledem na Horní zákon, který je koncipován pro těžbu na výhradních ložiscích, ale jeho závěry jsou využívány i při těžbě na nevýhradních ložiscích dle zvláštních předpisů a s využitím ustanovení §10 Horního zákona (zákon ČNR č.44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je nutné řešit včas střety zájmů při stanovování popř. změnách dobývacího prostoru a při plánované otvírce, přípravě a dobývání výhradního ložiska, především z cílem omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí. Z toho analogicky vyplývá, že chce-li organizace provádět těžební činnost na ložisku nevýhradním, pak musí splnit

Str. 95


také veškeré střety zájmů vyplývající z plánované činnosti, zejména pak střety zájmů s ohledem na životní prostředí. Činnost, která se plánuje v rámci tohoto záměru je činnost prováděná hornickým způsobem, t.j. činnost podle §3 zákona ČNR č.61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato činnost spočívá v těžbě nevýhradního ložiska nezařazeného v seznamu státních ložisek. S těžbou probíhající v nejbližším okolí která bude s realizací posuzovaného záměru ukončena nedojde ke kumulaci s jinými záměry v daném území. Záměr nepředstavuje navýšení přepravních nároků na komunikačním systému, protože těžba tohoto nevýhradního ložiska v dané lokalitě bude navazovat na postupně dokončovanou těžbu . která je v současné době již téměř ukončena vytěžením zásob a kde probíhá rekultivace prostoru . Napojení težebního prostoru na státní silnici bude pomocí stávající zpevněné komunikace cihelny , která je vyústěna výjezdem na komunikaci II/307.. Technické a technologické řešení je obecně používáno u ložisek cihlářských surovin o dané kapacitě těžby . Realizace záměru je uvažována v relativně nevelké vzdálenosti od nejbližší izolované obytné zástavby. Ve vztahu k nejbližšímu objektu obytné zástavby nebude realizována žádná doprava po veřejných komunikacích , na vnějším komunikačním systému nedoje k navýšení dopravy, protože jde pouze o nahrazení jedné těžené a rekultivované oblasti za jinou při zachování výkonových (kapacitních ) parametrů . Ve vztahu k hlukové zátěži s ohledem na nejbližší obytnou zástavbu byla stanovena opatření aby tato byla minimalizována K výpočtu emisí znečišťujících látek ovzduší byl použit program MEFA v.02 - emisní faktory pro motorová vozidla publikovaný na portálu MŽP, který zohledňuje platné imisní limity dané stávající legislativou v oblasti ochrany ovzduší. Sumarizační výsledky zjištěných výpočtů jsou uvedeny v příslušné pasáži oznámení a vyplývá z nich, že provozem těžebny nebude mimo vyznačený areál docházet k významnějším negativním vlivům ve vztahu k ovzduší a trvale bydlícímu obyvatelstvu. Ve vztahu k zájmovému území bylo vypracováno i hydrogeologické hodnocení uvedené v příloze( za textem oznámení ) . Zkušenosti z dlouhodobé těžby cihlářské suroviny a rekultivace prostoru spojená se zaplněním vytěženého prostoru dotačními materiály v dané lokalitě, podporované výsledky monitoringu kvality vody ukazují, že lze minimalizovat

Str. 96


riziko negativního ovlivnění kvality podzemní vody při důsledném dodržování stanovených opatření . Celkový zábor ZPF činí je cca 50 000 m2 , veškeré zabírané půdy náleží do II a III. třídy ochrany ZPF. Maximální roční zábor půdy v jedné těžební etapě se bude pohybovat v ploše do 1,5 ha. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ve vlastním prostoru záměru lze označit za nevratné, jak vyplývá ze samotného charakteru záměru – těžba cihlářské suroviny . Na lokalitě dojde k postupnému vytěžení zásob ložiska. Záměr je navrhován na pozemcích méně hodnotných půd, jde rovněž o doposud nezastavěné území v přímé návaznosti na území které je již využíváno. Jsou dotčeny pouze plochy, které se nenacházejí s ohledem na současný stav využívání v přírodě blízkém stavu . Záměr neznamená ohrožení reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin; v zájmovém území ani v jeho nejbližším okolí se plochy s výskyty takových druhů (ani jednotlivě) nenacházejí. Ve vztahu k dotčení druhové rozmanitosti flory a fauny je možno konstatovat, že záměr je realizován na půdách kde jsou pěstovány monokultury z čehož vyplývá i užití herbicidů a dalších látek majících negativní vliv na druhovou rozmanitost flory i fauny . Vliv na populace zvláště chráněných druhů rostlin lze dle dosud dostupných podkladů označit za nulový. Záměr podle návrhu umístění nevyžaduje kácení mimolesních porostů dřevin. Záměr v navrhované podobě nepředpokládá žádný zásah do lesních porostů. Vliv na PUPFL lze označit za nulový. S ohledem na polohu posuzovaného záměru tento typ interakce nenastane. Záměr není v přímém kontaktu s žádným VKP „ze zákona“ ani VKP registrovaným, nepředpokládá se řešení odpadních vod do vodotečí či jiná míra zásahu do VKP v okolí. Pro posouzení vlivu navrhovaného těžby a rekultivace území na krajinný ráz a estetické parametry území je podstatné hodnotit posuzovaný záměr v kontextu podmínek územního plánu obce které budou bezesporu dodrženy . Předkládaný záměr nepředpokládá vlivy na hmotný majetek a kulturní památky. Záměr neznamená ovlivnění zájmů památkové péče, rovněž neznamená žádný dopad na kulturní tradice v místě nebo v regionu, ani neovlivňuje jiné kulturní

Str. 97


hodnoty nemateriální povahy, nelze však s ohledem na dlouhodobé historické osídlení území (od 12 stol.) vyloučit archeologické nálezy. H. PŘÍLOHY Mapová a jiná dokumentace (kopie vyjádření úřadů a obce apod. ) týkající se údajů v oznámení byla vložena do textu, uvedeno v tabulce na straně 91 -93 Samostatnou přílohou je přiložené hydrogeologické posouzení prostoru a záměru zpracované oprávněným hydrogeologem příslušné odbornosti .

Obr.24 Hlavní výkres UP Velký Třebešov , mapa širších vztahů

Str. 98


Str. 99


Str. 100


Zpracování oznámení 3.2.2013 Zpracovatel, koordinátor projektu : Ing Zdeněk Kubát Osvědčení ČBÚ Čj. SBS 24154/2010/43 Závodní lomu s roční těžbou vyšší než 500 000 tun užitkového nerostu Báňský projektant Bezpečnostní technik

Ing. Zdeněk Kubát Stolín č.p.1

Zdeněk Kubát

549 41 Červený Kostelec telefon:

739 040 457

e-mail :

[email protected]

Spolupráce : Ing Jan Jirka Nemastova 889

547 01 Náchod

Ing. Luboš Harápád Vítězná 338 541 01 Trutnov RNDr. Vojtěch Kněžek U Národní galerie 478, 156 00 Praha 5 - Zbraslav

Str. 101


Str. 102


Str. 103


Str. 104


Str. 105


Str. 106


Str. 107


Str. 108


Str. 109


Str. 110


Str. 111


Str. 112


Str. 113


Str. 114

2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Recommend Documents