2000

AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ V PRAZE

Intermediální škola Prof. Milana Knížáka Obhajoba ročníkové práce v roce 1999/2000

Pavel Klvaňa

II.ročník v Praze květen 2000

FOTOGRAFIE AKTU V letním semestru jsem vytvořil několik fotografií aktů a obrazů podle modelu, ke kterým jsem napsal texty, což navazuje na moji předcházející práci, kdy jsem vytvářel časopis blížící se svoji formou módnímu ženskému magazínu. Texty se vztahují přímo k jednotlivým dílům, jako formu jsem si vybral několik dialogů, krátkou povídku a několik básní. U básní jsem zvolil typ volného verše a básnickou formu zvanou cento: jedná se de facto o báseň složenou z úryvků a citací různých autorů, tato forma je známá již z antiky a sloužila jako lehký žánr, ale později se jí začalo užívat zcela vážně (Lope de Vega, F. Hrubín, W.S: Burroughs). Ke své práci jsem si vybral několik desítek autorů, jež jsem vyjímal z knihovny velmi systematickým způsobem. Vždy jsem vybral autora, jehož práce se vztahuje nějakým způsobem k aktu, či ženskému tělu vůbec (Shakespeare, Bukowski) a na druhou stranu jsem zase skládal knihy, které se vztahují převážně k lidské existenci, tedy akt, figura zde nejsou zastoupeny v prvním plánu (Jakub Deml, George Orwell, Daniel Defoe). Dále jsem použil úryvky z pornočasopisů, dámských magazínů a z růžové knihovny, které se také vztahují k aktu a nakonec mi vyšla tedy celkem zajímavá skupina autorů Ginsberg, Puškin, Warhol, Lenin, Joyce, Nezval, Burroughs, Salman Rushide, Kryl, Sartre, Čapek, Grass, Lem...plus všichni již výše zmínění a též všechna výše zmíněná periodika/1

Musím se přiznat, že sestavování centa (jde vlastně o metodu podobnou filmovému střihu, kdy před vámi leží patnáct naprosto rozdílných filmů, reklam, dokumentů, divadelních záznamů a vy se snažíte složit z nich jeden film s jasnou myšlenkou a kompozicí). Je docela zábavné ale hrozně pracné a neúměrné vynaložené energii a dojít lze pouze k zdařilejším či méně zdařilým pokusům, což je můj subjektivní názor, který vztahuji pouze ke své osobě. Přesto jsem narazil na mnohé skutečnosti, které moji práci, řekl bych velmi zpříjemnily, například podobnosti mezi Shakespearem a Bukowskim, třeba postava Deborah, touha po dokonalé ženě (i když na Bukowského přeci jen vypadá trochu jinak). Cento bych možná přirovnal (je-li to vůbec důležité nebo spíš potřebné) k některým konceptuálním akcím, kdy si autor-umělec nechá z depozitáře jisté galerie či musea vyjmout několik obrazů (jiných autorů) a ty nainstaluje (např. Do podoby jednoho obrazu) a prezentuje je jako vlastní dílo/2 Texty jsem umístil přímo do fotografií metodou koláže, přímo při procesu vyvolávání fotografií. Další mojí prací je objekt na téma : JAK VYPADALA INTELIGENCE V PERMU Přemýšlel jsem o lásce a sexu mezi bezobratlými. Pomohl jsem si poznatky ze studií Royal Entomological Society of London (u nás se snad lze o podobné problematice dočíst jen u J.E. Purkyněho) a kromě notoricky známých věcí se k hmyzu vztahují i termíny jako diskuse, zábavní kroužek, uznání individuality, vzory, kombinace a Směsy dráždění, představuji si hmyzí společenství s vlastním řádem a inteligencí, s vlastním jazykem a výrazy pro pravdu, orální sex, pomoc bližnímu, srdeční kolaps, rasismus, výkal... Snadno jsem si vytvořil představu společenství inteligentního hmyzu a umístili ho do období permu, nebo do jakékoliv hodně vzdálené doby, vynořily se poté otázky, zda by měla tato civilizace pojem zkušenost, umění, reklama, kapitalismus, aerodynamické paradoxon, signalizace, kapitál, úhrada za bolestné, billboard.. Vše jsem převedl do objektu v podobě města. S trajektorií, která znázorňuje pohyb informace v takovém systému, s tělesem, které navozuje pocit hudby složené z varovných či sexuálních signálů, se stavbami demonstrujících inteligenci a řád společenství. Celý objekt má působit jako možnost ukázat, že nejsme posledním slovem. Jsem přesvědčen, že dinosauři si mysleli totéž. Jak by mohl být něco lepšího než pancéřové pláty a ostnatý ocas? Kdo by mohl chtít víc? Dalším úkolem bylo namalovat klasický obraz na jedno z témat: Zamilování, Stáří, Žně. Zvolil jsem si téma Zamilování, protože nejvíce korespondovalo s mojí dosavadní prací. Vytvořil jsem 3 obrazy v podobě filmových plakátů. Klasický obraz z něj dělá již jeho formát 110 x 150 cm.

POZNÁMKY : 1/ viz literatura 2/ Knížák, Milan: Jeden z postojů jak být s uměním. Votobia, Olomouc 3/ Murphyová, Pat: Láska a sex mezi bezobratlými. Winston Smith, Praha, 1994 s. 355

LITERATURA

Rushide Salman: Satanské verše, výtisk číslo 430 Deml Jakub: Zapomenuté světlo, Jota, Brno, 1991 Shakespeare William: Sonety Mladá fronta, Praha, 1970 Ginsberg Allan: Kvílení Odeon, Praha 1970 Puškin A.S.: Jevgenij Oněgin, J. Otto, Praha 1935 Orwell George: 1984, Naše vojsko, Praha 1991 Warhol Andy: Od A k B a zase zpět, Archa, Zlín 1975 Porterová G.L.: Dcera svého otce Harpers Bazaar: Extase

Elsner Norbert: Acoustic and Vibrational communication in Insects. Proceedings from the XVII. International Congress of Entomology held at the University of Hamburg, August 1984 Lewis Trevor: Insect Communication. 12th Symposium of the Royal Entomological society of London, 1985 Murphyová Mat: Láska a sex mezi bezobratlými, Winston Smith, Praha 1994 Leakey Ricard: Původ lidstva, Archa, Bratislava 1996 Lewontin R.C. : Biologie jako ideologie, Jota, Brno 1997

ŠPIČKOVÁ ESKYMÁCKÁ MODELKA VYUŽÍVÁ PRAŽSKOU ARCHITEKTURU PRO SVÉ PORTFOLIO

Vybral jsem si toto téma, protože mi umožňovalo pohybovat se v co nejširší oblasti fotografie a využít ho téměř maximálně. Chtěl jsem (během celkem krátké doby, což v pracovním procesu, vedlo k větší pregnantnosti) obsáhnout a použít všech fotografických prostředků, a proto jsem vytvořil fiktivní časopis- podobající se (a aspirovaný) komerčním ženským časopisem. Nešlo mi o to, vytvořit přesný ženský časopis, ale dobrat se na základě stejné formy k principu fungování komerčního časopisu (nejlépe dobrat se k jeho archetypální podstatě, využít historické i filosofické hledisko), dále rozvinout téma a vytvořit přesah, tím že jsem nahrál CD a vytvořil speciální luxusní parfém. Jako názvu jsem použil eskymácké slovo UVTUKITSOQ

(Úzký klín /1) protože svým

významem koresponduje s ideou profánního feministického časopisu, úzká pochva více odolává, obtížněji přijímá mužský úd. Lze v něm tedy najít i falický symbol. Toto slovo jsem převzal z jazyka Inuitů (gronských eskymáků), mezi něž jsem také umístil původ otce své eskymácké modelky Jens Saqitait ( Ta, která přiměje člověka vybočit ze směru/2). Nešlo mi o to, získat veristickou eskymačku (technicky by to asi ani nebylo možné), ale spíše modelku, která by se blížila ve svém vzhledu špičkovým světovým modelkám. Pomocí atributů-ryby, kožešiny, led jí potom dodat veristický, ale stále zachovat aranžérský, divadelně dekorativní, haute couture styl. Při komponování časopisu jsem si na počátku zvolil vlastní langue a parole. Tedy systém jazyka a způsob jeho realizace (aktuální promluva) v lingvistickém pojetí /3. V langue jsem se pokusil vytvořit několika stupňovou strukturu, ve které by splývaly všechny historické kulturní události se současným děním a s děním budoucím. V parole jsem byl později přinucen umístit časopis do budoucnosti (do ledna 2030), abych nevytvořil naprostou fikci, připomínající spíš blábol než fundovanou práci. Časopis má dva výrazné plány: první plán tvoří články, druhý reklamy. Reklamy čerpají z tarotu: „Obrazy tarotových velkých arkán, tvořící jádro tarotu, jsou ve své podstatě obrazy archetypů v nichž, jako v instinktech, jsou zakódovány zkušenosti celého lidstva od počátku jeho vývoje.../4 Z tarotových arkán- Pán vozu, Viselec, Svět a z jejich archetypů: vyvstání hrdiny, oběť, znovunalezený ráj, jsem vytvořil reklamu, přesně proti jejich duchu: „Sada tarotových karet musím být čistě soukromá a neměla by být nikdy půjčována ani vkládána do rukou cizích osob, ani nejbližších přátel, neboť se tím narušuje okultní vztah../5 Jde o demonstraci síly reklamy, jako budoucího samostatného archetypu..Tento fakt doplňuje druhá část reklam obsahující několik otázek z Genesis, které bychom ztěžka v nějakém časopise našli. Stejné otázky se objevují i v jiné čísti Starého

Zákona a to je kniha Job, kde vede Bůh S Jobem dialog, končící Jobovým procitnutím. Tento transcendentní rozhovor jsem umístil do reklamy pro mobilní síť../6

Ve druhém plánu. Kde jsou příspěvky, články a rozhovor s Jens Saquitait, dále ukázky z jejího portfolia a dva cykly fotografií- černobílý cyklus s architekturou a cyklus still life, jenž se zabývá zátiším. Pro vyhotovení fotografií jsem po dlouhé době vybral Bílou labuť, pasáž Černá růže, Lindtův obchodní dům a dům U černé matky boží, ale nakonec jsem vytvořil cyklus koláží s použitím obchodního domu Baˇa (stavba 1928-29), architekt Svoboda, spolupráce Kysela, bechyně. Baťovi šlo převážně o dokonalý obchodní dům, kde nabídka a komerce je představována dnes až s neuvěřitelně romantickým gestem. Skelet vytvářený jednoduchou technikou snímatelných plechových forem působí velmi suverénním dojmem. Můj subjektivní pocit z této stavby je, nemohu se tomu ubránit, velmi křehký a romantický. Článek jak žije a na co myslí Marcel Proust, je skutečnou Proustovou prací, kterou jsem jen trochu upravil a zakomponoval do svého celkového konceptu. Fiktivní román na pokračování: Láska ve vyhlazovacím táboře, s hlavní postavou nacistického důstojníka, který se zaplete do sadistického vztahu s patnáctiletou dívkou, by mohl být klidně skutečným románem, ale myslím si, že právě kvůli té ichformě, v které jsem zvolil ten krátký článek napsat, by takový román zapůsobil při větším nákladu jistě nepříjemný skandál.

Při fotografování jsem používal kompaktní fotoaparát Olympus zoom, na vytvoření informativních fotografií a profesionální Nikon F60 na složité fotografie architektury, dále barevné filtry Nikorr – ve třech barvách a využil jsem i jejich vzájemné kombinace, dále počítačových programů Corel 9 a Photo Paint, barevné laserové a inkoustové tiskárny. Koláže na černobílý materiál jsem dělal několikanásobnou krátkou expozicí více snímků v kombinaci s osvitem přes zdvojený negativ. Dále jsem pro finální podobu snímku použil lázně s Bromidem draselným a železem, čímž se ještě zvýšil konečný kontrast. Několik fotografií jsem získal přes internet a ve svém počítači je upravil Abych dosáhl žádaného efektu, musel bych na takovém časopise pracovat mnohem déle. Vytvořit si většinu aranžovaných fotografií sám a vlastními prostředky, modelkami a modely. Mohl bych také využít sponzora a vtvořit jej ve větším rozsahu a v několika vydáních.

POZNÁMKY: 1/ Rasmussen Knut: Cesta bílým tichem. Orbis, Praha 1965 2/(tamtéž), s. 110 3/ de Saussure Ferdinand: Kurs obecné lingvistiky, Praha 1989

4/ Nekonečný Milan: Lexikon Magie, Ivo Železný, Praha 1995, vydání druhé s. 286 5/ (tamtéž) s. 287 6/ Výklady ke starému zákonu, Kalich , Praha 1991 první samostatné vydání s. 189

LITERATURA

JAK ŽIJE A NA CO MYSLÍ MARCEL PROUST Proust Marcel: Eseje, Votobia Olomouc 1996 ESKYMÁCKÁ MODELKA JENS SAQITAT VYUŽÍVÁ PRAŽSKOU ARCHITEKTURU Rasmussen Knud: Cesta bílým tichem, Orbis Praha 1965 Baťková Růžena akol.: Umělecké památky Prahy (Nové město, Vinohrady, Vyšehrad), Acedemia Praha 1998 Švácha Rostislav: Od moderny k funkcionalismu, Praha 1995 Raeburn Michael a kol.: Dějiny architektury, Odeon Praha 1993 Syrový Bohuslav a kol.: Architektura svědectví dob, SNTL, Praha 1987 Nielsen Bent: Eskymák Jens, PANORAMA, Praha 1979 Architekt, rok 1999, únor s. 27-44 Architekt, rok 1999, s ř. Květen

REKLAMY Nekonečný Milan: Lexikon magie. Ivo Železný. Praha 1995 JAK VYCHOVÁVAT V HOSPODÁŘSKÉ KRIZI Náš rozvoj, družstevní list rodinný s románovou přílohou, číslo 7. Roč. 28, Praha 1937