otázka
a
b
c
Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v aktuálním znění se týká:
Mimo jiné i požadavků na ekodesign Pouze spotřeby energie v budovách. výrobků spojených se spotřebou energie.
Hospodaření s energií mimo elektrické energie, které je věnován jiný zákon.
Energetickou náročností budovy se rozumí:
Skutečné množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení.
Množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody, osvětlení a spotřebiče umístěné v budově.
Jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému se dle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů rozumí:
Jmenovitý elektrický příkon pohonu zdroje Jmenovitý elektrický výkon zdroje chladu chladu udaný výrobcem. udaný výrobcem.
Klimatizačním systémem se dle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů rozumí:
Nákladově optimální úrovní se rozumí:
Budovou s téměř nulovou spotřebou energie se rozumí:
Zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru jeho přirozeného sdílení, Takové požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, které vedou k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu a provoz budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu.
Vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení.
Zařízení provětrání vnitřního prostředí vybavené zpětným získáváním tepla.
Jmenovitý výkon zdroje chladu udaný výrobcem.
Zařízení sloužící pro úpravu parametrů vnitřního prostředí, které má funkci chlazení a je součástí budovy.
Stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu. Budova se spotřebou energie na vytápění Budova se spotřebou energie na vytápění Budova s velmi nízkou energetickou do 20 kWh/(m2.a) u rodinných domů a do náročností, jejíž spotřeba energie je ve do 20 kWh/(m2.a) a zároveň s celkovou 15 kWh/(m2.a) u ostatních domů a značném rozsahu pokryta z obnovitelných spotřebou primární energie do 90 zároveň s celkovou spotřebou primární zdrojů. kWh/(m2.a). energie do 90 kWh/(m2.a). Stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu, provoz a likvidaci budov.
Mezi alternativní systémy dodávek energie patří: Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, se vztahuje: Jak se posuzuje klimatizační systém při kontrole klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému: Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, mimo jiné zahrnuje: Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, mimo jiné zahrnuje: Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, mimo jiné zahrnuje: Zpráva o kontrole klimatizačního systému mimo jiné zahrnuje:
Fotovoltaické panely
Rekuperace tepla.
Plynový kondenzační kotel.
Na klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob.
Na klimatizační systémy pro tepelnou pohodu osob a systémy technologické.
Na všechny klimatizační systémy upravující vnitřní prostředí.
Každý klimatizační systém se posuzuje Sčítá se jmenovitý výkon všech samostatně bez ohledu na počet ostatních klimatizačních systémů, které jsou klimatizačních systémů, které jsou součástí budovy. součástí budovy.
Každý klimatizační systém se posuzuje samostatně, má-li výkon vyšší než 12 kW. Systémy s menším výkonem se sčítají.
Ověření všech výkonových parametrů jednotlivých zařízení klimatizačního systému měřením.
Hodnocení revizní zprávy kotle, který je zdrojem tepla pro klimatizaci.
Hodnocení dokumentace a dokladů klimatizačního systému.
Ověření všech výkonových parametrů Test zdroje chladu v referenční laboratoři jednotlivých zařízení klimatizačního a ověření jeho parametrů. systému měřením.
Vizuální prohlídku a kontrolu provozuschopnosti přístupných zařízení klimatizačního systému.
Doporučení k ekonomicky proveditelnému Kompletně přepracovaný projekt zlepšení stávajícího stavu klimatizačního klimatizačního systému včetně nového systému. výpočtu tepelných ztrát a zisků.
Studii zpracovanou počítačovou simulací dle ČSN EN 16548.
Pouze popis klimatizačního systému a podpis energetického specialisty. Kompletně přepracovaný projekt Zpráva o kontrole klimatizačního systému klimatizačního systému včetně nového mimo jiné zahrnuje: výpočtu tepelných ztrát a zisků.
Podrobný popis budovy a klimatizačního systému.
Studii zpracovanou počítačovou simulací dle ČSN EN 16548.
výpis z katastru nemovitostí a příslušnou katastrální mapu.
Údaje o energetickém specialistovi.
V případě, že se nejedná o první kontrolu provedenou podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., nebo o první kontrolu po uvedení klimatizačního systému do provozu:
Může v částech zprávy o kontrole klimatizačního systému uvedených v Je třeba postupovat naprosto shodně, jako odstavci 1 písm. a), b) nebo f), pokud v u první kontroly. nich nedošlo od předchozí kontroly ke změně, být uveden křížek.
Je-li shodný vlastník budovy, druhá kontrola se neprovádí.
Jaký je měrný příkon ventilátoru systému nuceného větrání referenční budovy:
17,5 W.s/m3
175 W⋅s/m3
1750 W⋅s/m3
PJ je:
1012 J
1015 J
1018 J
Teplotě lidského těla 37 °C přibližně odpovídá teplota: Která ze zplodin hoření je akutně nejjedovatější: Jaký je vztah joulů a wattů? Energetická účinnost je definována jako:
308 K
263 K
-234 K
CO
CO2
NO2
Mezi těmito jednotkami není vztah. Poměr energie do procesu vstupující ku energii z procesu vystupující.
1 J = 3600 W poměr energie z procesu vystupující ku energii do procesu vstupující
1J=1W*s Rozdíl mezi energií do procesu vstupující a z procesu vystupující. Součinitel prostupu tepla konstrukce v zimním období.
V souladu s normou ČSN 73 0540-1 je U w Součinitel prostupu tepla zasklení. : Odpor konstrukce při prostupu tepla, V souladu s normou ČSN 73 0540-1 je R T : přičemž se vždy počítá od exteriéru. Normová hodnota součinitele tepelné V souladu s normou ČSN 73 0540-1 je λ u: vodivosti.
Součinitel prostupu tepla okna. Odpor konstrukce při prostupu tepla, přičemž se vždy počítá od interiéru. Součinitel tepelné vodivosti v suchém stavu.
Odpor konstrukce při prostupu tepla. Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti.
Šíření tepla je podle normy ČSN 73 05401:
Přenos energie vedením nebo prouděním Přenos energie vedením nebo prouděním, Ve stavebním chápání přenos energie nebo sáláním, nebo jejich vzájemnou sálání se uvažuje pouze tam, kde pro vedením konstrukcí. kombinací. výpočty používáme kvantovou fyziku.
Primární energie je podle normy ČSN 73 0540-1:
Energie dodaná do budovy od posledního dodavatele. Hranice budovy jsou shodné s definovanými hranicemi pro výpočet její energické bilance. Energie vyrobená samotnou budovou, například použitím solárního kolektoru, fotovoltaických systémů nebo kogenerace, a dodaná zpět na trh, je odečtena.
Energie ze zdrojů, které nebudou vyčerpány během celého života lidstva, jako sluneční energie (tepelná a fotovoltaická), energie větru, vody, biomasa.
Energie, která nebyla vystavena jakékoliv konverzi nebo transformačnímu procesu. Pro budovu je to energie užívaná k výrobě energie dodávané do budovy. Je to dodaná energie dělená konverzním nebo transformačním faktorem příslušné formy energie.
Vlhkostním součiniteli stavebního materiálu.
Vlhkosti stavebního materiálu v době zabudování.
Nezávisí na vlhkosti.
1,3 W/(m2⋅K)
4,5 W/(m2⋅K)
0,8 W/(m2⋅K)
Výpočtová hodnota součinitele tepelné vodivosti závisí mimo jiné na: Součinitel prostupu tepla jednoduchého okna s jedním sklem je přibližně: Tepelný odpor uzavřené vzduchové vrstvy R cav se určí: Solární tepelné zisky jsou:
Výpočtem dle vzorce R cav = d/
Dle certifikátu předloženého výrobcem.
Málo významné, protože současná okna s Významné, neboť na jižně orientované trojskly a pokovením téměř nepropouští okno dopadne během otopného období 2 tepelné záření. energie v úhrnu přes 400 kWh/m .
Z tabulky uvedené v normě nebo podrobným výpočtem. Významné, neboť na jižně orientované okno dopadne během otopného období 2
energie v úhrnu přes 400 Wh/m .
Jestliže se jedná o jednovrstvou konstrukci tvořenou pouze materiálem s tepelnou vodivostí λu = 0,04 W/(m.K) a tloušťce 160 mm, pak je součinitel prostupu tepla této konstrukce: Mezi anizotropní látky patří: Termogram (snímek z termovize) zobrazuje: Při výpočtech součinitele prostupu tepla je nutno hodnot skladbu konstrukce: Jaký je přibližně součinitel prostupu tepla zdi z plných pálených cihel kótované na starých výkresech 45 cm? Součinitel prostupu tepla dvojitých, špaletových oken se dvěma čirými skly je přibližně? Jaký rozměr ve skutečnosti představuje na výkresu 1:50 délka 9 mm? Pro termodynamické výpočty se definuje atmosférický vzduch jako: Měrná vlhkost vzduchu X je definována jako: Hustota vlhkého vzduchu je dána jako:
Relativní vlhkost vzduchu je dána jako: Entalpie vlhkého vzduchu vyjadřuje: Entalpie vlhkého vzduchu je dána: Hustota vlhkého vzduchu:
U > 0,25 W/(m2.K)
U = 0,25 W/(m2.K)
U < 0,25 W/(m2.K)
Pěnový polystyrén. Dřevo. Emitované množství elektromagnetického Povrchovou teplotu snímané konstrukce. záření.
Minerální vlákna.
Z interiéru.
Z exteriéru.
Na pořadí nezáleží.
1,3 W/(m2⋅K)
0,8 W/(m2⋅K)
0,4 W/(m2⋅K)
2
1,3 W/(m ⋅K) 900 mm
2
0,8 W/(m ⋅K) 450 mm
Směs vlhkého vzduchu a znečišťujících látek. Hmotnostní koncentrace vodních par ve Hmotnost vodních par (kg), které obsahuje vzduchu ku hmotnostní koncentraci sytých 1 kg vlhkého vzduchu. vodních par při stejné teplotě. Hmotnostní koncentrace vodních par ve Hmotnost vodních par (kg), které obsahuje vzduchu ku hmotnostní koncentraci sytých 1 kg suchého vzduchu. vodních par při stejné teplotě. hmotnostní koncentrace vodních par ve Hmotnost vodních par (kg), které obsahuje vzduchu ku hmotnostní koncentraci sytých 1 kg suchého vzduchu. vodních par při stejné teplotě. Energii ve vzduchu obsaženou. Hustotu nasyceného vzduchu. Rozdílem entalpií suchého vzduchu a Podílem entalpií suchého vzduchu a vodních par v něm obsažených. vodních par v něm obsažených. Směs kyslíku dusíku a oxidu uhličitého.
Tepelné mosty a tepelné vazby.
2
2,35 W/(m ⋅K) 9000 mm
Směs suchého vzduchu a vodních par. Součet hmotnosti suchého vzduchu a hmotnosti vodních par obsažených v jednotkovém objemu. Součet hmotnosti suchého vzduchu a hmotnosti vodních par obsažených v jednotkovém objemu. Součet hmotnosti suchého vzduchu a hmotnosti vodních par obsažených v jednotkovém objemu. Potenciál nasycení vzduchu. Součtem entalpií suchého vzduchu a vodních par v něm obsažených.
Je vždy menší, než hustota suchého Je vždy větší, než hustota suchého Je vždy shodná jako hustota suchého vzduchu při stejném barometrickém tlaku. vzduchu při stejném barometrickém tlaku. vzduchu při stejném barometrickém tlaku.
Teplota mokrého teploměru je:
Při ohřevu vlhkého vzduchu:
Rovnovážná teplota, při níž teplo potřebné Stav vlhkého vzduchu na křivce sytosti, odpařování z mokrého povrchu je Teplota vody v zásobníku chlazení. kterého se dosáhne „suchým“ ochlazením. dodáváno z okolí. Při konstantní měrné vlhkosti roste Při konstantní relativní vlhkosti roste Při konstantní relativní vlhkosti klesá teplota, roste entalpie a klesá relativní teplota a klesá entalpie. teplota a entalpie. vlhkost.
Celkový výkon chladiče v klimatizační jednotce:
Je vždy dán průtokem vzduchu, jeho hustotou tepelnou kapacitou a rozdílem teplot vzduchu před a za chladičem.
Je dán průtokem vzduchu, jeho hustotou, Je dán průtokem vzduchu, jeho hustotou a tepelnou kapacitou a rozdílem měrných rozdílem entalpií vzduchu před a za vlhkostí vzduchu před a za chladičem. chladičem.
Při mokrém chlazení s kondenzací:
Je třeba nižší celkový výkon chladiče, než při suchém chlazení bez kondenzace.
Je třeba stejný celkový výkon chladiče jako Je třeba vyšší celkový výkon chladiče než při suchém chlazení bez kondenzace. při suchém chlazeni bez kondenzace.
Při vlhčení vzduchu parou:
Výrazně roste měrná vlhkost při téměř konstantní teplotě vzduchu.
Parní zvlhčovač v administrativních budovách: Při vlhčení vzduchu vodou v adiabatické pračce: Celkový chladicí výkon chladiče ve vzduchotechnické jednotce je dán:
Výrazně klesá teplota vzduchu a roste jeho vlhkost. Většinou spotřebovává elektrickou energii Většinou spotřebovává elektrickou energii v zimních měsících. Jeho spotřeba energie a v letních měsících je často v provozu. bývá značná. Klesá teplota vzduchu a roste jeho vlhkost Roste teplota vzduchu a jeho vlhkost.
Výrazně roste teplota vzduchu a mírně roste i jeho vlhkost. Nespotřebovává téměř žádnou energii, pouze upravuje vlhkost vzduchu. Roste vlhkost při téměř konstantní teplotě vzduchu. Citelným teplem odebraným z proudu vzduchu. Ve využití adsorpčního výměníku, který pohlcuje vodní páru ze vzduchu obsaženou ve vzduchu.
Součtem citelného a vázaného tepla odebraného z proudu vzduchu.
Rozdílem citelného a vázaného tepla odebraného proudu vzduchu.
Kondenzační odvlhčení vzduchu spočívá:
V jeho ochlazení s kondenzací a následném ohřevu.
Ve zkapalnění vzduchu a následného rozdělení na vodní fázi a zbývající část.
Adsorpční odvlhčení vzduchu spočívá:
V zachycení kapek vody na odlučovači aerosolu.
Ve využití adsorpčního výměníku, který pohlcuje vodní páru obsaženou ve vzduchu a je regenerován teplem.
V jeho ochlazení s kondenzací a následném ohřevu.
Zvlhčuje vzduch vodou.
Ohřívá vzduch na 60 °C.
Adiabatická pračka: Ve ventilátoru: Snížíme-li průtok vzduchu klimatizační jednotkou na jednu polovinu:
Čistí vzduch s využitím tzv. Adiabátiho jevu. Dochází k mírnému ohřátí vzduchu vlivem třecích ztrát. Sníží se teoreticky příkon ventilátoru přibližně na jednu osminu.
Dochází k odvlhčení vzduchu díky dynamickému tlaku. Sníží se teoreticky příkon ventilátoru přibližně na jednu čtvrtinu.
Dochází ke kondenzaci vodní páry. Sníží se teoreticky příkon ventilátoru přibližně na jednu polovinu.
Elektrický příkon pohonu ventilátoru se stanoví jako:
Třetí mocnina průtoku vzduchu dělená otáčkami ventilátoru a účinností.
Násobek konstanty ventilátoru a druhé mocniny průtoku vzduchu.
Násobek průtoku vzduchu a dopravního tlaku ventilátoru dělený účinností ventilátoru a motoru.
Při výrazném snížení otáček ventilátoru oproti jmenovitým:
Klesá účinnost ventilátoru.
Roste účinnost ventilátoru.
Se účinnost ventilátoru nemění.
Pracovní bod ventilátoru je:
Konstantní a nezávisí na podmínkách provozu.
Se mění při změně otáček ventilátoru.
Ventilátor s volným oběžným kolem nemá: Motor. Ventilátor s volným oběžným kolem má:
Vyšší účinnost při regulaci průtoku změnou otáček.
Podle teplonosné látky dělíme klimatizační Uhelné, plynové, olejové a bioplynové. systémy na: Ventilátorové konvektory (fan-coil) Ventilátor, jeden nebo dva výměníky, filtr. obsahují: Omezený chladicí výkon vzhledem k jejich Chladicí stropy mají: velké ploše.
Připevněné oběžné kolo k pohonu ventilátoru.
Je průsečíkem čáry konstantního tlaku 1000 Pa a charakteristiky potrubní sítě. Spirálovu skříň, ta je nahrazena komorou vzduchotechnické jednotky.
Vždy jednofázový motor.
Konstantní příkon při změně otáček.
Vzduchové, vodní, chladivové a kombinované. Dva ventilátory, zpětné získávání tepla a dva filtry. Omezený chladicí výkon vzhledem k průtoku vzduchu ventilátorem.
Nízkoteplotní, teplovodní a vysokoteplotní. Kompresor, kondenzátor, škrticí ventil a výparník. Omezený chladicí výkon vzhledem k nebezpečí orosování.
Chladicí stropy:
Předávají část chladicího výkonu sáláním a díky tomu může být teplota vzduchu v Předávají chladicí výkon pouze sáláním. místnosti vyšší při stejné pocitové teplotě.
Obsahují ventilátor a výměník tepla voda vzduch.
Chladicí trámce jsou:
Vzpěry v klimatizační jednotce s chladičem.
Obdobou stropního chlazení, pouze jsou ve tvaru nosných trámců stropu.
Indukční jednotky osazené pod stropem.
Vzduchový jednokanálový jednozónový systém je tvořen:
Vnitřními klimatizačními jednotkami (ventilátorovými konvektory, někdy označovanými fan-coil) a případně i vzduchovým zařízením pro přívod venkovního vzduchu dle hygienických požadavků.
Venkovní jednotkou, která obsahuje kompresorové chladicí zařízení, výměník Klimatizační jednotkou pro přívod tepla chladivo-vzduch a ventilátor vzduchu, ventilátorovou jednotkou pro venkovního vzduchu, a vnitřními odvod vzduchu a vzduchovody s vyústkami jednotkami v místnostech, obsahujícími pro přívod a odvod vzduchu. filtr , výměník chladivo-vzduch a ventilátor oběhového vzduchu.
Venkovní jednotkou, která obsahuje kompresorové chladicí zařízení, výměník Klimatizační jednotkou pro přívod tepla chladivo-vzduch a ventilátor Vodní klimatizační systém s vzduchu, ventilátorovou jednotkou pro venkovního vzduchu, a vnitřními ventilátorovými konvektory je tvořen: odvod vzduchu a vzduchovody s vyústkami jednotkami v místnostech, obsahujícími pro přívod a odvod vzduchu. filtr , výměník chladivo-vzduch a ventilátor oběhového vzduchu. Venkovní jednotkou, která obsahuje Vnitřními klimatizačními jednotkami kompresorové chladicí zařízení, výměník Klimatizační jednotkou pro přívod (ventilátorovými konvektory, někdy tepla chladivo-vzduch a ventilátor vzduchu, ventilátorovou jednotkou pro označovanými fan-coil) a případně i Chladivový klimatizační systém je tvořen: venkovního vzduchu, a vnitřními odvod vzduchu a vzduchovody s vyústkami vzduchovým zařízením pro přívod jednotkami v místnostech, obsahujícími pro přívod a odvod vzduchu. venkovního vzduchu dle hygienických filtr , výměník chladivo-vzduch a ventilátor požadavků. oběhového vzduchu. Venkovní jednotkou, která obsahuje Vnitřními klimatizačními jednotkami kompresorové chladicí zařízení, výměník Klimatizační jednotkou pro centrální (ventilátorovými konvektory, někdy tepla chladivo-vzduch a ventilátor přívod upraveného vzduchu se Kombinovaný klimatizační systém vzduch- označovanými fan-coil) a případně i venkovního vzduchu, a vnitřními vzduchovody a vnitřními klimatizačními voda s indukčními jednotkami je tvořen: vzduchovým zařízením pro přívod jednotkami v místnostech, obsahujícími jednotkami (indukční jednotky), ve kterých venkovního vzduchu dle hygienických filtr , výměník chladivo-vzduch a ventilátor probíhá konečná úprava teploty vzduch. požadavků. oběhového vzduchu. Nedocházelo k orosování povrchu, tj. Nedocházelo k orosování povrchu, tj. Se zintenzivnil přestup tepla kondenzací Teplota přívodní vody do chladicího stropu povrchová teplota panelu musí být vyšší povrchová teplota panelu musí být vyšší na povrchu jehož teplota je vždy nižší než se volí tak, aby: než teplota rosného bodu vzduchu kolem než teplota mokrého teploměru vzduchu 0 °C. panelu. proudícího kolem panelu. Regulaci výkonu rozdílnou teplotou Před každou místností (zónou) na hlavní Vzduchový jednokanálový systém s Před každou místností (zónou) na hlavní vzduchu přiváděného do jednotlivých vzduchovodu připojen regulátor průtoku proměnným průtokem vzduchu má: vzduchovodu připojen ohřívač. místností: (VAV box). Rozvody teplé a chladné vody pro Vzduchové, vodní, chladivové a Dvoutrubkové, dvoutrubkové přepínací, Jednotrubkové, dvojtrubkové nebo ventilátorové konvektory (fan-coil) mohou kombinované. čtyřtrubkové. třítrubkové. být: Ventilátorové konvektory (fan-coil) s dvoutrubkovým nepřepínacím připojením K odvlhčování nebo vlhčení. Pouze k chlazení. K chlazení a vytápění. slouží: Základní prvky kompresorového Kompresor, kondenzátor, škrticí ventil a Ventilátor, filtr a výměník tepla. Kompresor, elevátor a pojišťovací ventil. chladivového oběhu jsou: výparník. Vnitřními klimatizačními jednotkami (ventilátorovými konvektory, někdy označovanými fan-coil) a případně i vzduchovým zařízením pro přívod venkovního vzduchu dle hygienických požadavků.
V kompresoru chladivového oběhu dochází:
Ke stlačení par chladiva na výparný tlak, čímž dochází i ke snížení teploty par.
Ve výparníku kompresorového chladivového oběhu ve zdrojích chladu dochází: V kondenzátoru kompresorového chladivového oběhu ve zdrojích chladu dochází: V expanzním ventilu kompresorového chladivového oběhu ve zdrojích chladu dochází: Ve zdrojích chladu se používají většinou kompresory:
Ke kondenzaci par chladiva při Ke stlačení par chladiva na kondenzační konstantním tlaku a teplotě, chladicí tlak, čímž dochází i ke zvýšení teploty par. tekutina jim teplo odebere. K vypařování chladiva při nízké teplotě a Ke kondenzaci par chladiva při tlaku, chladivo odebírá teplo chlazené konstantním tlaku a teplotě, chladicí tekutině. tekutina jim teplo odebere.
Ke stlačení vzduchu a jeho expanzi.
Ke stlačení par chladiva na kondenzační Ke snížení tlaku (expanzi) a tím i snížení tlak, čímž dochází i ke zvýšení teploty par. teploty.
Ke stlačení par chladiva na kondenzační tlak, čímž dochází i ke zvýšení teploty par. K vypařování chladiva při nízké teplotě a tlaku, chladivo odebírá teplo chlazené tekutině. Ke snížení tlaku (expanzi) a tím i snížení teploty. K vypařování chladiva při nízké teplotě a tlaku, chladivo odebírá teplo chlazené tekutině. Deskové, rotační nebo s pomocnou kapalinou.
Spirálové, šroubové, pístové nebo turbokompresory.
Radiální, axiální nebo diagonální.
Chladivo R22 se ve zdrojích chladu:
Nesmí používat v nových zařízeních pro riziko narušení ozónové sféry.
Se nikdy nepoužívalo, ale jedná se o chladivo, které lze doporučit pro budoucnost.
Spirálové kompresory (Scroll):
Se v klimatizaci nepoužívají. Slouží pouze pro výrobu stlačeného vzduchu.
Jsou v současnosti pro zdroje chladu Nacházejí uplatnění především u menších velkých výkonů alternativou šroubových zdrojů chladu s regulací průtoku chladiva. kompresorů.
Šroubové kompresory se:
Turbokompresory:
Se nesmí používat pro svou vysokou toxicitu a hořlavost.
Používají ve zdrojích chladu s větším výkonem. Díky vysoké obvodové rychlosti V klimatizaci vůbec nepoužívají. Slouží jen Používají především u menších výkonů s rotorů jsou šroubové kompresory výrazně k výrobě stlačeného vzduchu. regulací průtoku chladiva. menší. Jsou ve zdrojích chladu alternativou Se v klimatizaci vůbec nepoužívají. Slouží Nacházejí uplatnění především u menších šroubových kompresorů, mají vyšší jen k výrobě stlačeného vzduchu. zdrojů chladu s konstantním výkonem. pořizovací náklady, ale výrazný nárůst chladicího faktoru při dílčích zatíženích.
Chladicí faktor zdroje chladu se označuje: COP
EER
EPBD
Chladicí faktor kompresorového zdroje chladu u vzduchem chlazených kondenzátorů bývá obvykle:
Kolem 90 %
Kolem 3
Ne, jedná se o zcela jiná zřízení.
Ano, musí se otočit chod motoru.
Kolem 20
Může existovat kompresorový zdroj Ano některé zdroje chladu mohou mít i chladu, který slouží jako tepelné čerpadlo? reverzní provoz.
Ve zdrojích chladu s kompresorovým oběhem vzniká:
Elektrická energie (jedná se o tzv. kogeneraci). Sezonní chladicí faktor stanovený výrobcem dle metodiky EUROVENT. Poměr chladicího výkonu ku elektrickému příkonu zdroje.
Odpadní teplo, které lze v některých případech využít.
Volné chlazení (free-cooling) je:
Využití kompresoru s volným oběžným kolem.
Využití adiabatického chlazení k odvodu kondenzačního tepla.
Chladicí věže využívají:
Efektu vyššího hydrostatického tlaku k pohonu kompresoru.
Tepla k výrobě chladu a nahrazují kompresorový oběh.
Pro zajištění požadovaného průtoku vzduchu se používají:
Ventilátory
Kompresory
Využití oběhového vzduchu místo čerstvého:
Nemá vliv na spotřebu energie klimatizačního systému.
Snižuje nároky na ohřev případně chlazení, Zvyšuje potřebné topné výkony i příkon ale příkon ventilátoru se výrazně nemění. ventilátorů.
SEER je zkratka pro: Chladicí faktor zdroje chladu se stanoví jako:
Znakem špatné distribuce vzduchu v klimatizovaném prostoru je:
Průvan (stížnosti), nerovnoměrné rozložení teplot. By měly být provedeny v rámci předávání Zkouška chodu a zaregulování výkonových a protokol by měl být součástí parametrů (průtoku vzduchu): dokumentace o uvedení klimatizačního systému do provozu. Je povinná u veškerého Tepelná izolace vzduchovodů: vzduchotechnického potrubí tloušťky min. 50 mm. Ke snížení průtoku vzduchu a snížení Snížením otáček ventilátoru dojde: příkonu ventilátoru. Při kancelářské administrativní práci (třída práce I) může být rychlost proudění 0,01 až 0,2 m/s vzduchu: Ve vzduchovodech pro rozvod vzduchu 0,01 až 0,2 m/s jsou obvykle rychlosti: Ve volném průřezu klimatizační jednotky 0,01 až 0,2 m/s jsou obvyklé rychlosti:
Střední elektrický příkon zdroje chladu. Poměr topného výkonu ku chladicímu výkonu.
Velké množství spalin, které musí být odvedeny. Systém zpětného využití energie v chlazení. Poměr chladicího výkonu ku topnému výkonu. Využití nižších teplot venkovního vzduchu pro chlazení vody bez kompresorového okruhu. Adiabatického chlazení rozprašováním vody do vzduchu pro odvod kondenzačního tepla. Čerpadla
Vysoká rychlost vzduchu v klimatizační jednotce.
Hluk od ventilátorů (stížnosti).
Se u klimatizací nikdy neprovádí.
Je povinná součást dokumentace ke stavebnímu povolení.
Slouží ke snížení tlakových ztrát a úniků netěsnostmi.
Slouží ke snížení tepelných ztrát a zamezení kondenzace.
Ke zvýšení tlakových ztrát rozvodů.
K nárůstu příkonu ventilátoru.
1 až 3,5 m/s
1 až 10 m/s
1 až 3,5 m/s
1 až 10 m/s
1 až 3,5 m/s.
10 až 20 m/s
Vnitřní tepelné zisky v klimatizovaném prostoru pro stanovení tepelné zátěže Osob, osvětlení a technologie. jsou od: Nejúčinnějším opatřením pro snížení vnějších tepelných zisků je ve většině Stínění oken vnitřními žaluziemi. případů: V době, kdy je potřeba v objektu chladit a venkovní teplota vzduchu je nižší než Minimální větrání venkovním vzduchem. vnitřní, vede k snížení spotřeby energie na chlazení:
Slunce a čerstvého vzduchu.
Otopných ploch a ventilátorových konvektorů.
Zvýšení tepelné izolace stěn na normou doporučované hodnoty.
Vnější stínění oken žaluziemi či slunolamy.
Použití zpětného získávání tepla.
Maximální větrání venkovním vzduchem.
Minimalizace ztrát v rozvodech zahrnuje:
Používání takových prvků klimatizačních zařízení, které mají vysokou účinnost. Hlavní důraz je kladen na ventilátory, čerpadla, zdroje chladu a uplatňování zpětného získávání tepla, chladu i vlhkosti.
Zajištění průtoku vzduchu podle požadavků, využití celé oblasti tepelné pohody, minimalizaci tepelných zisků v létě a tepelných ztrát v zimě.
Snížení tlakových ztrát v klimatizační jednotce a rozvodech vzduchu, snížení tepelných ztrát tepelnou izolací potrubí, snížení ztrát vzduchu netěsnostmi rozvodů.
Optimalizace zařízení systému větrání a klimatizace zahrnuje:
Snížení tlakových ztrát v klimatizační jednotce a rozvodech vzduchu, snížení tepelných ztrát tepelnou izolací potrubí, snížení ztrát vzduchu netěsnostmi rozvodů.
Používání takových prvků klimatizačních zařízení, které mají vysokou účinnost. Hlavní důraz je kladen na ventilátory, čerpadla, zdroje chladu a uplatňování zpětného získávání tepla, chladu i vlhkosti.
Zajištění průtoku vzduchu podle požadavků, využití celé oblasti tepelné pohody, minimalizaci tepelných zisků v létě a tepelných ztrát v zimě.
Malá vzduchotechnická jednotka s vysokou rychlostí v průřezu má proti větší Nižší spotřebu elektrické energie jednotce s nižší rychlostí dopravovaného ventilátoru. vzduchu: Zpětné získávání tepla slouží: Ke zpětnému získávání tepla s přenosem vlhkosti slouží: Osazení vysoce účinného zpětného získávání teple vede ke: V době, kdy je potřeba objekt chladit a venkovní teplota vzduchu je nižší než vnitřní:
Vyšší spotřebu elektrické energie ventilátoru.
Velikost jednotky nemá vliv na spotřebu elektrické energie ventilátoru. Rozhodující je dopravované množství vzduchu.
K předání tepla z odváděného vzduchu do K odvodu kondenzačního tepla od zdrojů čerstvého přiváděného vzduchu. chladu.
K využití tepla z vnitřních zdrojů pro regeneraci vrtů u tepelných čerpadel země - voda.
Rotační regenerační výměníky s upraveným povrchem.
Deskové výměníky.
Adiabatické sprchové pračky vzduchu.
Snížení množství větracího vzduchu.
Snížení potřebné teploty přiváděného vzduchu.
Snížení spotřeby tepla na ohřev větracího vzduchu v zimních měsících.
Je potřeba omezit větrání na minimum.
Je vhodné vypnout zpětné získávání tepla.
Je vhodné mít zapnuté zpětné získávání tepla a využít je pro chlazení.
Mezi negativní důsledky zpětného získávání tepla patří: Snížíme-li průtok venkovního větracího vzduchu v zimě na polovinu: Vodní pára má při stejné teplotě a tlaku jako vzduch oproti němu: Účinnost zpětného získávání tepla v případě shodného průtoku odváděného a přiváděného vzduchu:
Zvýšení tlakových ztrát a tím příkonu ventilátoru. Sníží se potřebný výkon na jeho ohřev na jednu osminu.
Sníží se potřebný výkon na jeho ohřev na jednu čtvrtinu.
Zvýšená potřeba vlhčení díky vyšším teplotám vzduchu. Sníží se potřebný výkon na jeho ohřev na jednu polovinu.
Vyšší hustotu.
Nižší hustotu.
Stejnou hustotu.
Výrazně roste s klesajícím průtokem vzduchu.
Výrazně roste s rostoucím průtokem vzduchu.
Se nemění, na průtoku vzduchu nezávisí.
Dochází ke kondenzaci chladiva a to ochlazuje vzduch.
Dochází ke kondenzaci vodní páry ve vzduchu obsažené a kondenzát je odváděn do kanalizace.
Můžeme stanovit teplotu vzduchu a střední radiační teplotu.
Můžeme stanovit vlhkost vzduchu.
Přibližně 1 kWh.
Přibližně 100 MJ.
Se sníží teplota vzduchu za ohřívačem.
Zůstane teplota vzduchu za ohřívačem stejná.
o odstranění námrazy z výparníku
o odstranění námrazy z kompresoru
Při mokrém chlazení vzduchu na chladiči v Dochází ke kondenzaci vzduchu a ten se klimatizační jednotce: zkapalňuje. Z teploty suchého a mokrého teploměru:
Můžeme stanovit průtok vzduchu potrubím.
Pro ohřev vzduchu o průtoku 1 kg/s z 10 Přibližně 10 kW. °C na 20°C potřebujeme: Při snížení průtoku vzduchu neregulovaným ohřívačem (výměníkem voda-vzduch) a zachování všech ostatních Se zvýší teplota vzduchu za ohřívačem. parametrů (vstupní teplota vzduchu, teplota vody, průtok vody): Jeden z důležitých ukazatelů stavu klimatizačního systému je průběh o odstranění námrazy z kondenzátoru odmrazení. Jedná se
Riziko šíření bakterií.
Zlepšení účinnosti klimatizačního systému zvýšením teploty oleje v kompresoru ve tepelnou izolací kondenzátoru ve venkovní (chladicího faktoru zdroje chladu) při venkovní jednotce, např. umístěním topné jednotce a tím zamezení tepelných ztrát, provozu v letních extrémech, při vysoké spirály či pásku nebo zisků teplotě okolního vzduchu, lze docílit: Zlepšení účinnosti klimatizačního systému snižováním otáček ventilátorů na při potřebě chladu při klesající okolní kondenzátoru ve venkovní jednotce teplotě vzduchu lze docílit: Zjišťuje se při kontrole klimatizačního systému počet osob a intenzita větrání v Ano zóně?
snížením teploty na kondenzátoru ve venkovní jednotce, např. adiabatickým chlazením, či přívodem chladnějšího vzduchu
zvyšováním otáček ventilátorů na kondenzátoru ve venkovní jednotce
zvyšováním otáček ventilátorů na výparníku ve vnitřní jednotce
zjišťuje se pouze intenzita větrání
zjišťuje se pouze počet osob
Výsledkem kontroly klimatizačního systému je Roční celková spotřeba energie pro ohřev přiváděného vzduchu se uvádí v jednotkách: Roční celková spotřeba elektřiny klimatizačního systému se uvádí v jednotkách Jako jeden z parametrů klimatizační zóny se uvádí Pro popis jednotlivých klimatizačních zón v budově se uvádí: Hodnocení dimenzování klimatizačního systému se provádí takto: Kontrola klimatizačního systému se vztahuje na:
Doporučení ke zlepšení stávajícího stavu klimatizačního systému se zpracuje:
závěrečný pohovor s provozovatelem, při písemná zpráva o kontrole klimatizačního protokol o měření účinnosti klimatizačního kterém je provozovatel seznámen s systému systému výsledky měření účinnosti kW/rok
GJ/rok
kWh/rok
kW/rok
GJ/rok
kWh/rok
absolutní vlhkost vzduchu
relativní vlhkost vzduchu
vlhkost vzduchu se neuvádí
projektové parametry klimatizovaného prostoru
skutečné změřené parametry klimatizovaného prostoru provádí se v porovnání s požadavky na chlazení budovy
experimentálně stanovené parametry klimatizovaného prostoru provádí ve vztahu s požadavky na příkon neprovádí se instalovaného klimatizačního systému klimatizační systém, který upravuje vnitřní klimatizační systém, který upravuje vnitřní klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob a technologie prostředí pro použití technologie prostředí pro užívání osob vyžadující pro provoz odvod vzniklého tepla pro snížení potřeby chlazení budovy, pro zlepšení účinnosti systému, pro úpravu nezpracovává se, jen se předají zjištěné jen pro úpravu užívání budovy užívání budovy a pro úpravu výsledky provozovateli. klimatizačního systému v provozním deníku klimatizačního v projektové dokumentaci vytápěcího a v projektové dokumentaci budovy systému klimatizačního systému
Informace o množství chladiva v systému lze nalézt v této dokumentaci: V případě, že se při kontrole klimatizačního systému zjistí, že venkovní vodní chlazení, kde je teplonosnou látkou klimatizační jednotka obsahuje výparník sorpční chlazení voda nebo kondenzátor bez dalších výměníků tepla, jedná se o:
Účinnost kontrolovaného zdroje chladu se výhradně jako parametr stanovený měřením potřebných údajů zdroje chladu stanovuje: výrobcem z instalovaného zdroje chladu
systém tzv. přímého chlazení, kde je teplonosnou látkou chladivo
porovnáním příkonu zdroje s průměrnou roční venkovní a vnitřní teplotou v budově
Pro určení četnosti provádění kontrol klimatizačního systému je určující znát je-li systém trvale monitorován tyto údaje: Pro určení povinnosti provádění kontrol klimatizačního systému je nutné znát tyto faktor EER údaje
je-li systém podrobován pravidelnému servisu
je-li systém pravidelně podroben měření aktuálního chladicího výkonu
jmenovitý elektrický příkon
jmenovitý chladicí výkon uvede se průtok vzduchu pouze jedná-li se o intenzitu vypočtené přirozené výměny vzduchu z předložené projektové dokumentace klimatizačního systému
V případě vzduchového klimatizačního systému je nutné uvésttyto údaje:
průtok přiváděného vzduchu (m3/h);
pouze jeho celkový elektrický příkon
Projektové parametry klimatizovaného prostoru lze získat z těchto zdrojů:
ústních informací správce budovy
z revizní zprávy elektrického zařízení
Hodnocení účinnosti klimatizačního systému je součástí zprávy o kontrole:
není, zpráva hodnocení účinnosti neobsahuje
ano, hodnocení účinnosti je uvedeno ve vzoru zprávy v legislativě
rozhodnutí je závislé na posouzení energetického specialisty v závislosti na skutečném stavu klimatizačního systému
ano
jen v případě, že je zjištěno nesprávné dimenzování klimatizačního systému
Zpráva o kontrole klimatizačního systému obsahuje identifikaci jednotlivých zařízení není součástí zprávy klimatizačního systému: Maximální hodnotu přetlakové ochrany rozvodu chladu lze nastavit na: Při snižování potřebného příkonu klimatizačního systému je nutné: Tepelná vodivost izolací, které se používají na rozvodech chladu: Kontrola těsnosti prováděná elektronickým detektorem chladiva spadá do: Který příznak může souviset s únikem chladiva ze systému: Uvádění nových chladiv obsahující tzv. regulované látky (např. R22) na trh je: Přirozeným větráním se nazývá větrání založené na principu:
konstantní hodnotu 30Bar zvýšit množství vnitřních klimatizačních jednotek není stanovena, lze použít libovolnou
maximální pracovní tlak zařízení zvýšený o 5% snížit množství venkovních klimatizačních optimalizovat distribuci chlazeného jednotek vzduchu v klimatizovaných prostorách musí být menší nebo rovna 0,038 je dána konkrétním typem rozvodu chladu W/(m*K), maximální pracovní tlak zařízení
přímých metod
nepřímých metod
vizuální detekce
nadměrně vysoký kondenzační tlak
snížený chladicí výkon
nadměrné vibrace kompresoru.
povoleno
zakázáno
povoleno do roku 2014
teplotního rozdílu venkovního a vnitřního tlakového rozdílu venkovního a vnitřního tlakového a teplotního rozdílu venkovního vzduchu při konstantním tlaku venkovního vzduchu při konstantní teplotě venkovního a vnitřního vzduchu vzduchu vzduch
Referenční hodnota účinnosti zpětného získávání tepla 60% se vztahuje na: Referenční hodnota chladicího faktoru ostatních zdrojů chladu je: Referenční hodnota chladicího faktoru kompresorového zdroje chladu je: Klimatizačním systémem, pro účely zákona č. 406/2000 Sb. v platném znění, je:
přetlakový systém nuceného větrání
rovnotlaký systém nuceného větrání
jakýkoliv systém přirozeného větrání
8,0
0,5
3,0
5,0
0,5
2,7
zařízení pro úpravu teploty, vlhkosti a čistoty vzduchu ve vnitřním prostředí budovy, jejíž je součástí
zařízení pro úpravu teploty, vlhkosti, čistoty a proudění vzduchu ve vnitřním prostředí včetně zařízení pro distribuci tepla, chladu a vzduchu, která jsou součástí budovy
zařízení pro chlazení a úpravu vlhkosti a čistoty vzduchu v budově
průměrná spotřeba energie za vypočtené množství energie nutné pro předcházející 3 roky nutná pro pokrytí Energetickou náročností budovy, pro účely pokrytí potřeby energie spojené s průměrná spotřeba energie za potřeby energie spojené s užíváním zákona č. 406/2000 Sb. v platném znění, užíváním budovy, zejména na vytápění, předcházející 3 roky na vytápění, chlazení, budovy, zejména na vytápění, chlazení, je: chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu přípravu teplé vody a osvětlení teplé vody a osvětlení pokud bylo její vydání oznámeno ve pokud byla vydána ve věstníku Úřadu pro na základě smluvního vztahu mezi Česká technická norma se stává závazným věstníku Úřadu pro technickou technickou normalizaci, metrologii a státní partnery nebo na základě legislativního dokumentem: normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví dokumentu zkušebnictví Jaký je rozdíl mezi ukazatelem prosté doby návratnosti a reálné doby návratnosti?
jedná se pouze o různé názvy stejného ukazatele
ukazatel prosté doby návratnosti nerespektuje časovou hodnotu peněz
prostá doba návratnosti zahrnuje a respektuje časovou hodnotu peněz
Podnikat v energetických odvětvích na území ČR lze na základě:
zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů
zákona č. 455/1991 Sb. (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů
zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů
