INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK âESKÉ RAFINÉRSKÉ â Í S L O
3/2000
AKTUÁLNÍ TÉMA
Ekologické centrum Most PORTRÉT
Milena Pencová SPOLUPRÁCE BEZ HRANIC
Euroregion Kru‰nohofií TRENDY
Co je to visbreaking? F O T O R E P O R TÁ Î
Kralupy – mûsto sportu
INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK âESKÉ RAFINÉRSKÉ â Í S L O
3/2000
INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK âESKÉ RAFINÉRSKÉ â Í S L O
OBSAH Table of Content
3/2000
AKTUÁLNÍ TÉMA
3 Slovo úvodem An introductory Word Zbynûk Smrãka fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti Director for General Affairs
Ekologické centrum Most PORTRÉT
Milena Pencová SPOLUPRÁCE BEZ HRANIC
Euroregion Kru‰nohofií TRENDY
Co je to visbreaking? F O T O R E P O R TÁ Î
Kralupy – mûsto sportu
EKONOMIKA 4 Ekologické centrum Most pro Kru‰nohofií Environmental Centre in Most for Kru‰nohofií 6 Zajímavá ãísla Interesting Figures
FOKUS 7 Euroregion 8 Nበportrét: Our Portrait: Milena Pencová
PETROLEUM 10 Jednotka visbreakingu v rafinérii Litvínov Visbreaker at Litvínov Rafinery 12 Kaleidoskop zajímavostí Kaleidoscope
FORUM
Impressum: MAGAZÍN • informaãní ãtvrtletník âeské rafinérské, a.s.
13 Veltrusy – klenot dolního Povltaví An invitation to Veltrusy
Vydavatel: âeská rafinérská, a.s. P.O.BOX 96, 278 01 Kralupy nad Vltavou ¤ídí redakãní rada pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc. vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností
14 Kralupy – mûsto sportu Kralupy – a Town of Sports
Redakce: agentura Press In tel. / fax: 02 - 2494 7679 Fotografie: Michaela Lieschke, Bohumír ProkÛpek, Drahomíra Srbová, Mûlnick˘ deník a archiv âeské rafinérské Grafika: Antonín Votroubek Grafické studio a tisk: Scantypa s.r.o.
16 Litvínovské koupali‰tû patfiilo zamûstnancÛm a jejich dûtem Litvínov Swimming Pool Packed with âeská rafinérská’s Employess and Their Children
Uzávûrka: 1. záfií 2000 Magazín vychází ãtyfiikrát roãnû. Je distribuován zdarma. Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí je povolen jen se svolením redakce. Reg. zn. MKâR - 8103
18 Prague Junior Note 2000 19 Co o nás napsali v novinách What Newspapers Wrote about Us
2
3/2000
ÚVODNÍK Dear Friends, Readers of our Magazine,
VáÏení pfiátelé, ãtenáfii na‰eho Magazínu,
Five years ago, when âeská rafinérská launched its activities, the company set itself the task of placing among the cream of Central European industrial plants by attaining top performances thanks to its state -of-the-art technology and its qualified and dedicated staff. This goal may seem to be immodest but if our company wants to succeed in the keen competition, we can hardly set ourselves lower or less challenging objectives. While striving to meet that goal, the identification of our employees with the company’s objectives are of utmost importance. That is why âeská rafinérská goes out of its way in an effort to assist its employees in upgrading their qualification. In anticipation of a new century, we have launched a number of programmes in the human resources sector whose aim is to raise the qualification of our key employees to the level existing in Europe’s best oil refineries. That is why „2000“ figures in all these projects, including the Operator 2000, Shift Foremen 2000 and Laboratory Assistant 2000 Schemes. The backbone of this innovative approach is âeská rafinérská’s new wage system which motivates the employees to do their utmost in implementing these and many other programmes. None of âeská rafinérská’s projects and programmes is immutable, everything is constantly developing and changing, each programme is being improved on the strength of newly gained experiences, and not only those made by our company but also its shareholders. As a result, we have had a unique opportunity to draw from experiences which foreign oil refineries had taken years to amass. It is no easy task to work in an international company combining six corporate cultures of eight different nationalities. On the other hand, thanks to that our employees can improve their English in daily contact with their foreign colleagues. In addition to language training and improvement of technical and business skills, I would like to stress another asset we have thus acquired - business and behaviour ethics, a discipline whose standards greatly deteriorated in this country in the past. In my opinion, business ethics is something a self-respecting company can hardly afford to ignore.
pfied pûti lety, krátce po zahájení svého pÛsobení, si âeská rafinérská vytkla ve své vizi za cíl „zafiadit se mezi nejlep‰í stfiedoevropské prÛmyslové podniky tím, Ïe bude dosahovat trvale ‰piãkov˘ch v˘konÛ prostfiednictvím moderní technologie, kvalifikovan˘ch a obûtav˘ch pracovníkÛ“. MoÏná, Ïe tento cíl vypadá ponûkud neskromnû, ale pokud na‰e spoleãnost chce uspût v ostré konkurenci, která v na‰í branÏi existuje, nemÛÏeme si dovolit stanovovat nízké a nenároãné mety. Pfii naplÀování tohoto úkolu jsou pak rozhodující pfiedev‰ím lidé, jejich ztotoÏnûní se se spoleãností a pfiijetí jejích cílÛ za své. Spoleãnost se proto snaÏí pro rozvoj sv˘ch zamûstnancÛ a zvy‰ování jejich kvalifikace dûlat maximum moÏného. V personální oblasti uskuteãÀujeme fiadu programÛ, jejichÏ cílem je s nástupem nového století dosáhnout u klíãov˘ch pracovníkÛ kvalifikace na úrovni nejlep‰ích rafinérií. Proto mají tyto projekty ve sv˘ch názvech ãíslici 2000. Patfií sem program Operátor 2000, Smûnov˘ vedoucí 2000 a Laborant 2000. Kostru tohoto progresivního pfiístupu tvofií nov˘ mzdov˘ systém, kter˘ zamûstnance k plnûní tûchto a celé fiady dal‰ích programÛ motivuje. Îádn˘ z tûchto projektÛ a programÛ není nemûnn˘ a strnul˘, v‰e se ustaviãnû vyvíjí a podléhá zmûnám, vylep‰uje na základû zku‰eností, a to nejen na‰í spoleãnosti, ale i jejích akcionáfiÛ. Mûli jsme a máme tak jedineãnou moÏnost ãerpat ze zku‰eností, ke kter˘m se jednotlivé zahraniãní rafinérské spoleãnosti propracovávaly léta. Není sice jednoduché pracovat v mezinárodní spoleãnosti, která spojuje ‰est podnikov˘ch kultur osmi národností, ale díky tomu si napfiíklad mÛÏete dennû v kontaktu se zahraniãními kolegy zdokonalovat angliãtinu, aniÏ byste museli utrácet za letenku. Kromû jazykové praxe, technick˘ch a obchodních znalostí bych zde rád - jako devízu, kterou jsme tak získali zdÛraznil i etiku podnikání a chování vÛbec, coÏ je disciplína, která v âeské republice za uplynulá léta doznala obzvlá‰tních trhlin a kterou, podle mého názoru, musí spoleãnost, jeÏ chce patfiit mezi nejlep‰í, bezpodmíneãnû vyznávat.
Zbynûk Smrãka fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti Director for General Affairs
3
EKONOMIKA
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
▲
▲ Dohodu o spolupráci podepisují ing. M. Kuliha, generální fieditel Chemopetrolu, ing. I. Ottis, generální fieditel âeské rafinérské, ing. J. Balej, fieditel Oblastního inspektorátu âIÎP a ing. M. Soldát ze spoleãnosti CELIO. Sídlo Ekologického centra Most pro Kru‰nohofií (1. patro)
U N I K ÁT N Í V
PROJEKT
âESKÉ
REPUBLICE
Ekologické Mgr. Martin Kabrna, vedoucí Ekologického centra Most pro Kru‰nohofií
centr um
Informaãní stfiedisko pro sbûr, zpracování a multimediální
Most
poskytování informací o Ïivotním prostfiedí v okrese Most, jehoÏ
pro Kr u‰nohofií
vznik iniciovala âeská rafinérská, je od 3. ãervence 2000
V·E,
CO
CHCETE
VùDùT otevfieno ‰iroké
O
ÎIVOTNÍM
PROST¤EDÍ
vefiejnosti. 4
„Zatím máme k dispozici údaje z celého okresu Mostecka, ale monitoring jiÏ brzy roz‰ífiíme do sousedních okresÛ,“ uvádí mgr. Martin Kabrna, vedoucí Ekologického centra Most pro Kru‰nohofií. „V˘sledky monitoringu budou pfiístupné na internetu nejen v ãe‰tinû a angliãtinû, ale i v nûmãinû pro obyvatele saského pfiíhraniãí. Budeme se také snaÏit pomáhat obãanÛm a drobn˘m podnikatelÛm, ktefií ze zákona musí napfi. evidovat produkci odpadÛ v provozovnû ãi vyplÀovat ne zrovna jednoduché formuláfie k rÛzn˘m Ïádostem úfiadÛm. Ale hlavnû jsme pfiipraveni po 24 hodiny telefonicky nebo elektronickou po‰tou reagovat na dotazy obãanÛ, a to i z jin˘ch okresÛ,“ dodává pan Kabrna. Realizace tohoto u nás ojedinûlého projektu byla odstartována
3/2000
13. bfiezna 2000 podepsáním Dohody o spolupráci pfii vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Kru‰nohofií a o v˘mûnû informací o Ïivotním prostfiedí, k níÏ se pfiipojili zástupci deseti smluvních stran: spoleãností CELIO, âeská inspekce Ïivotního prostfiedí - oblastní inspektorát Ústí nad Labem, âeská rafinérská, Chemopetrol, Mostecká uhelná spoleãnost, Okresní hygienická stanice Most, Podnikatelské a inovaãní centrum Severní âechy, Povodí Ohfie, Úfiad práce Most a V˘zkumn˘ ústav pro hnûdé uhlí. Slavnostního aktu se zúãastnili ministr Ïivotního prostfiedí âR Milo‰ KuÏvar t, senátor a pfiedseda Hospodáfiské a sociální rady Mostecka Richard Falbr a pfiednosta Okresního úfiadu v Mostû Pavel Weiss, ktefií svou podporu
EKONOMIKA
v centru také trenéfii a konzultanti. Ekologické centrum sídlí v prvním patfie budovy VÚHU na ulici BudovatelÛ ã. 2830 v Mostû, pracuje nepfietrÏitû a klíãové informace poskytuje aktuálnû na internetu. V souãasné dobû zamûstnává 6 pracovníkÛ, ktefií byli pfiipraveni v rámci osmit˘denního vzdûlávacího projektu a vybráni byli ti nejlep‰í. Není bez zajímavosti, Ïe tfii pracovnice se rekrutují z Centra pro znovuzapojení do pracovní ãinnosti âeské rafinérské.
Ekologickému centru vyjádfiili podepsáním Memoranda o podpofie. Projekt se stal souãástí Globálního plánu revitalizace pánevních okresÛ severozápadních âech a kromû jiného má pfiispût ke zmûnû vnímání Mostecka a k vytvofiení lep‰ího image z pohledu nejen místních obyvatel, ale i náv‰tûvníkÛ a potenciálních investorÛ, tedy v republikovém i mezinárodním mûfiítku. Dispeãefii centra nepfietrÏitû monitorují ovzdu‰í, vodu, pÛdu, odpad a hluk, zpracovávají obdrÏené informace do formy vhodné k multimediální prezentaci, registrují podnûty obyvatel, provûfiují je a vysvûtlují, sledují dlouhodobé trendy v˘voje Ïivotního prostfiedí, zab˘vají se poradenskou ãinností, pfiípravou semináfiÛ a osvûtov˘ch akcí. Kromû dispeãerÛ pÛsobí
Kontakt pro vefiejnost: tel. 035/6208706 e-mail:
[email protected] internet: www.ECMOST.CZ osobní náv‰tûvy moÏné na adrese: BudovatelÛ 2830, Most
5
A Unique Project: Environmental Centre in Most for Kru‰nohofií An Information Centre, specializing in the collection, processing and multimedia presentation of environmental information, a project initiated by âeská rafinérská, has been in service in Most since last July. This unique project is part and parcel of a global programme aimed at revitalizing the whole region. The staff of the Information Centre have been monitoring air, water, and soil pollution as well as indicators on waste and noise. The data thus obtained are presented to the general public. For its part, the Centre receives and handles suggestions from individual citizens, checks their reports, monitoring long-term trends in the development of the environment, providing consultation and organizing educational programmes and activities. The Centre operates non-stop, providing its information on the Internet.
EKONOMIKA
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
ZAJÍMAVÁ âÍSLA
INTERESTING FIGURES
âeská rafinérská dosáhla v prvním pololetí roku 2000 podle pfiedbûÏn˘ch v˘sledkÛ zaloÏen˘ch na ãesk˘ch úãetních standardech zisku pfied zdanûním 1,652 miliardy Kã. Obrat za toto období ãinil 23,5 miliardy Kã. Ve druhém ãtvrtletí leto‰ního roku ãinil zisk pfied zdanûním podle ãesk˘ch úãetních standardÛ 1,376 miliardy Kã pfii obratu 14 miliard Kã. Podle mezinárodních úãetních standardÛ ãinil zisk pfied zdanûním v prvním pololetí 2000 1,808 miliardy Kã, ve druhém ãtvrtletí tohoto roku 1,452 miliardy Kã. NárÛstu zisku v porovnání s prvním pololetím roku 1999, kdy tento ukazatel dosáhl 1,004 miliardy Kã, bylo docíleno pfiedev‰ím vy‰‰í rafinérskou marÏí. Tato rafinérská marÏe, coÏ je rozdíl mezi cenami produktÛ a náklady na nákup ropy, byla v odvûtví zpracování ropy a v˘roby paliv vy‰‰í celosvûtovû. Dal‰ím v˘znamn˘m faktorem, kter˘ mûl vliv na zv˘‰ení zisku, byly úspory v oblasti provozních, logistick˘ch a reÏijních nákladÛ spoleãnosti. V˘znamn˘m pfiíspûvkem k dosaÏen˘m v˘sledkÛm bylo plné vyuÏití konverzní kapacity a maximalizace synergick˘ch efektÛ obou rafinérií spoleãnosti. Zv˘‰ení obratu z 13 miliard na 23,5 miliardy Kã bylo zpÛsobeno zejména vy‰‰ími cenami koneãn˘ch produktÛ, jejichÏ celková úroveÀ byla ovlivnûna vysokou cenou ropy.
According to the preliminary results based on the Czech accounting standards, during the first half of 2000 âeská rafinérská generated profits before taxation 1,652 billion Kã. Its sales amounted to 23,5 billion Kã. In the second quarter of this year âeská rafinérská’s before-tax profits accounted for 1,376 billion Kã, with its sales reaching 14 billion Kã. According to the international accounting standards, âeská rafinérská’s profit before taxation in the first half of 2000 totalled 1,808 billion Kã, reaching 1,452 billion Kã in the second quarter of this year. The company’s growth in profits, as compared with the first half of 1999, when this particular indicator totalled 1,004 billion Kã, was attained primarily thanks to its higher refinery margin of profit. As a matter of fact, this refinery margin of profit tended to be higher in the oil-processing and fuel production sector world-wide. Another major factor affecting its growing profits lay in the savings âeská rafinérská made in operating, logistic and overhead costs. A sizeable contributory factor was the full use of the conversion capacity and maximization of the synergies of the company’s both oil refineries. Its sales increase, from 13 billion Kã to 23,5 billion, was attained mainly by the higher prices of final products whose overall level was affected by the high crude oil prices.
Ekonomické v˘sledky/Economics Obrat/Revenues Hrub˘ zisk/Pre-tax profit
I–VI 2000 23,5 mld/billion Kã 1,652 mld/billion Kã
SVĚTOVÉ TRHY ROPY / WORLD PETROLEUM MARKETS
I–VI 1999 13 mld/billion Kã 1,004 mld/billion Kã
ČTVRTLETNÍ PŘEHLED / 3 MONTH OVERVIEW
CENA ROPY BRENT (USD/t) BRENT CRUDE OIL PRICE (USD per tonne) 1. 4. 2000 – 30. 6. 2000 31 29 27 25 23 21
03 apr 99
13 apr
03 may
18 may
02 jun
CENA BENZINU BEZOLOVNATÉHO (USD/t) PREMIUM GASOLINE FOB ARA (USD per tonne)
17 jun
27 jun
CENA MOTOROVÉ NAFTY (USD/t) DIESEL PRICE ARA (USD per tonne)
1. 4. 2000 – 30. 6. 2000
1. 4. 2000 – 30. 6. 2000 390
270
360
262 252
330 242 300
232
270
03 apr 99
13 apr
03 may
18 may
02 jun
17 jun
27 jun
224
03 apr 99
6
13 apr
03 may
18 may
02 jun
17 jun
27 jun
3/2000
FOKUS PRIORITOU
J E D O P R AVA
Euroregion
A EKOLOGIE
Aktivnû v Euroregionu Kru‰nohofií
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
Pfiedev‰ím touha po dobr˘ch sousedsk˘ch vztazích bez nenávisti, nacionalismu a pfiedsudkÛ, stejnû jako snaha o zv˘‰ení Ïivotní úrovnû a zv˘‰ení prestiÏe území na obou stranách spoleãné hranice motivuje obyvatele ãeského a nûmeckého pohraniãí ke spolupráci a rÛzn˘m spoleãn˘m aktivitám. Proto podle pfiíkladu pfieshraniãních regionÛ v fiadû míst Evropy vznikl v roce 1992 Euroregion Kru‰nohofií/Erzgebirge sdruÏením ãesk˘ch mûst a obcí okresÛ Most, Chomutov, Louny, ãásteãnû Teplicka a Litomûfiicka s nûmeck˘mi okresy oblasti stfiedního Kru‰nohofií okr. Mittleres Erzgebirge, Annaberg, Stollberg a Freiberg.
V uplynul˘ch pûti letech byly v Euroregionu Kru‰nohofií/Erzgebirge finanãnû podpofieny mnohé projekty z prostfiedkÛ Evropské unie pro podporu pfieshraniãní spolupráce. Na realizaci projektÛ v oblasti hospodáfiského rozvoje, dopravy, Ïivotního prostfiedí, rekvalifikace a vzdûlávání bylo vûnováno asi 200 miliónÛ Kã z programu Phare CBC a pfies 90 miliónÛ DEM z programu Interreg II, coÏ pfiedstavuje 120 jednotliv˘ch projektÛ v hodnotû 155 miliónÛ DEM. Kromû toho sdruÏení pofiádá také mnoho men‰ích akcí, finanãnû podporovan˘ch z Fondu mal˘ch projektÛ Phare CBC a Fondu regionální spolupráce. Mnohé z nich se staly jiÏ dobrou tradicí, jako napfiíklad letní tábory s jazykov˘m kursem pro vítûze ‰kolních olympiád v nûmeckém jazyce, dále matematické olympiády v Annabergu, kde soutûÏí ãeské dûti s nûmeck˘mi. Mladí ochránci pfiírody obou národností se setkávají v ekokempu pokaÏdé na jiné stranû hranice. âistí les, sázejí stromky, krmí zvûfi a roz‰ifiují si znalosti o ekologii.
V rámci divadelního festivalu Euroretheater se ãe‰tí umûlci pfiedstavují nûmeck˘m divákÛm v Annabergu, Freibergu a Stollbergu, zatímco nûmeãtí herci, zpûváci a taneãníci obohatí program divadel v Mostû, Teplicích a Chebu. Konají se adventní koncerty, v˘stavy, firemní prezentace a sportovní akce jako napfiíklad pfieshraniãní závody na lyÏích v Reitzenhainu/Hofie sv. ·ebestiána.
Mgr. Franti‰ek Bína, jednatel Euroregionu Kru‰nohofií
Fond mal˘ch projektÛ Phare CBC a Interreg II pfiispívá rovnûÏ na vydávání dvojjazyãného ãtvrtletníku Infopress, kter˘ informuje o aktivitách a zámûrech Euroregionu Kru‰nohofií/Erzgebirge i o v˘znamn˘ch akcích na obou stranách hranic. âeská strana Euroregionu klade nejvût‰í dÛraz na prÛchodnost hranice a zlep‰ení infrastruktury. Dopravní komise proto vypracovala studii, podle níÏ by mûl na Mostecku vzniknout je‰tû minimálnû jeden pfiechod pro nákladní automobily a mûlo by dojít k propojení dálnice Praha-Chemnitz pfies Chomutov a Most. Pfiedpokládá se, Ïe lep‰í dopravní spojení pfiispûje k rozvoji podnikání a cestovního ruchu a následnû k vytváfiení nov˘ch pracovních pfiíleÏitostí.
7
Podle stanov mohou do Euroregionu vstupovat i jiné právnické subjekty neÏ obce, a proto se v únoru 1999 ke ãlenství pfiihlásila i âeská rafinérská. Za oblasti svého prioritního pÛsobení si vybrala dvû ze sedmi spoleãn˘ch ãeskonûmeck˘ch komisí: dopravu a Ïivotní prostfiedí. „âeská rafinérská, která má sama zájem exportovat asfalt, v˘znamnû pfiispûla k fie‰ení kritické dopravní situace v dobû, kdy tady byl uzavfien hraniãní pfiechod pro nákladní dopravu. V Ïivû diskutované a dfiíve kontroverzní oblasti Ïivotního prostfiedí se âeská rafinérská aktivnû úãastní. Za jednoznaãnû nejv˘znamnûj‰í pokládám já i saská strana iniciaci projektu Ekologické centrum Most pro Kru‰nohofií,“ pfiipomíná mgr. Franti‰ek Bína, jednatel Euroregionu Kru‰nohofií/Erzgebirge. „Rádi jsme nûmeck˘m partnerÛm pfiedstavili âeskou rafinérskou jako podnik se zahraniãní kapitálovou úãastí, progresivní podnik, jehoÏ prioritou je ‰etrnost k Ïivotnímu prostfiedí. Nûmce to zajímá uÏ proto, Ïe d˘cháme stejn˘ vzduch a taky Ïe z Livínova je do Nûmecka blíÏe neÏ do Prahy.“ „âeská rafinérská rozhodnû pfiinesla do Ïivota Euroregionu novou dynamiku, sv˘m pfiístupem k projednáván˘m záleÏitostem, odbornou zdatností, ale i stylem jednání na zasedáních pracovní skupin i mimo nû, mÛÏe b˘t pfiíkladem pro ostatní, nejen ãeské ãleny Euroregionu.“ dodává Franti‰ek Bína.
Euroregion Kru‰nohofií (Ore Mountains) Our Priorities Are Transportation and Environmental Protection It was primarily an aspiration to maintain good neighbourly relations that has motivated the inhabitants of the Czech and German border regions to foster mutual co-operation. Known as Kru‰nohofií / Erzgebirge, this Euroregion was established back in 1992. As legal entities other than communities are also eligible to join the Euroregion, âeská rafinérská became a member in 1999, being involved primairly in the field of transportation and environmental protection. The European Union funds significantly contribute to many cross-border cooperation projects (namely in economic development, transportation, environmental protection, education, culture, publication of a joint magazine etc.) .
FOKUS
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Zaãínala jako laborantka v Kauãuku Kralupy, kam nastoupila v roce 1962 po maturitû na chemické prÛmyslovce. Nabídka pracovat v oddûlení v˘chovy a vzdûlávání byla spojena s první rekvalifikací a pfiivedla ji na my‰lenku studovat v˘chovu a vzdûlávání dospûl˘ch (nyní andragogiku) na Filozofické fakultû UK v Praze. CtiÏádost a snaha dokázat nedÛvûfiivému sousedovi, co v‰echno moderní Ïena zvládne, motivovaly Milenu Pencovou natolik, Ïe vysokou ‰kolu absolvovala na samé jedniãky a mohla se pochlubit ãerven˘m diplomem. V té dobû jiÏ byla vdaná a mûla syna Libora.
N
á
‰
p
o
r
t
r
é
t
Milena Pencová 8
3/2000
FOKUS
N E B O J Í M
S E
N I â E H O
O kvalifikovanou sílu s vysoko‰kolsk˘m vzdûláním záhy projevilo zájem generální fieditelství VHJ Chemopetrol v Praze, pod které spadal Institut pro vzdûlávání mistrÛ a stfiedních vedoucích pracovníkÛ v Dobfiichovicích. Bûhem dvaceti let (1970-1990), kdy Milena Pencová na institutu pracovala, vyuÏila moÏnosti absolvovat rÛzné kursy a dále se vzdûlávat, coÏ zÛstalo jejím celoÏivotním koníãkem. Po zru‰ení generálního fieditelství dostala nabídku od novû jmenovaného personálního fieditele Kauãuku Ctirada Svobody a bez váhání se rekvalifikovala z oblasti vzdûlávání na personální práci. Krátce po nástupu v‰ak personální fieditel váÏnû onemocnûl a ona ze dne na den nastoupila na jeho místo. „Bylo to pro mne nelehké období a snad pod vlivem ãast˘ch stresÛ jsem asi po dvou letech dost váÏnû onemocnûla i já. Z práce mû rovnou odvezli do nemocnice a nikdo z vedení podniku se za mnou tehdy nepfii‰el podívat. Nikdo se nezajímal, jak mi je,“ vzpomíná Milena Pencová a dodává: „Teì pfieskoãím, udûlám vsuvku a pfiipomenu, Ïe zcela jinou zku‰enost mám s âeskou rafinérskou, m˘m posledním zamûstnavatelem, na kterého nedám dopustit. KdyÏ jsem byla pouhé tfii dny hospitalizována kvÛli banálnímu vy‰etfiení, pfii‰la mû nav‰tívit nejen moje ‰éfová Alenka Stejskalová, ale dokonce i sám pan generální fieditel Ottis a jeho sekretáfika.“ Po odchodu z Kauãuku Milena Pencová asi dva roky vedla personální odbor ve spoleãnosti MERO, kde získala dal‰í kvalifikaci - nauãila se mzdové úãetnictví, které pod tento útvar spadalo. Do âeské rafinérské nastoupila krátce po jejím vzniku v bfieznu 1996 jako vedoucí personálního oddûlení v Kralupech. Po dvou letech pfiijala nabídnutou práci v t˘mu BPI, kter˘
provádûl reengineering a pfiipravoval zavedení nového poãítaãového programu, jehoÏ cílem bylo zlep‰ení toku informací, úspora pracovních sil a nákladÛ. „Dostala jsem se do t˘mu mnohem mlad‰ích kolegÛ, kter˘ vedla Ameriãanka Angie Brinson. V‰ichni jsme si tykali a dobfie spolu vycházeli. Abych tûm poãítaãovû a jazykovû zdatn˘m mlaìochÛm staãila, chodila jsem do práce brzy ráno, v‰echno si pfiedem pfieloÏila z angliãtiny a dÛkladnû se pfiipravila. S v˘poãetní technikou jsem vlastnû zaãala pracovat aÏ ve sv˘ch ‰estapadesáti letech. Novû zaveden˘ program jsem potom uãila v‰echny personalistky v podniku. Angie mû nejvíce potû‰ila, kdyÏ v souvislosti s m˘m pracovním hodnocením pfiiznala, Ïe musí zmûnit názor na lidi v pfiedpenzijním vûku,“ usmívá se Milena Pencová, která letos v dubnu ode‰la do dÛchodu a teì funguje jako moderní „hlídací“ babiãka. V této roli jsme ji také zastihli. Desetiletou Terezku vozí ráno autem do ‰koly a o ãtyfiletého Mí‰u se zatím stará cel˘ den. Pfiesto má dost energie i na jiné aktivity. V zastupitelstvu mûsta Kralupy pracuje v komisi pro ‰kolství a kulturu, dvakrát t˘dnû cviãí aerobik a chystá se do pokroãilej‰ího kursu angliãtiny. V˘ãet jejích koníãkÛ je dlouh˘, ale bohuÏel jí na nû nezb˘vá mnoho ãasu. Má ráda klasickou hudbu. Koncerty nav‰tûvuje pfiedev‰ím kralupské, ale i v Nelahozevsi a Veltrusích. Operu (nejradûji má Verdiho) poslouchá spí‰e z nahrávek. Také ráda ‰ije a pfie‰ívá staré vûci na nové, i kdyÏ toho teì, kdyÏ je spousta hezké konfekce, moc nevyuÏívá. Chtûla by se znovu vûnovat grafologii - poznávání povah lidí podle písma. Ráda cestuje a poznává cizí zemû, ale také jezdí po okolí na kole. Kolegynû z personálního oddûlení
9
N O V É H O
jí na rozlouãenou vûnovaly cyklistickou soupravu: rukavice, ponoÏky a ãelenku. S podnikem je ostatnû stále v kontaktu. KdyÏ doma peãe, nosí koláãe nebo buchty b˘val˘m mlad˘m kolegÛm z poãítaãového t˘mu. Pr˘ za to, Ïe jí s nimi bylo fajn. Krédem Mileny Pencové je nebát se niãeho nového. Pracovní kariéru zaãala jako chemická laborantka a skonãila u zavádûní poãítaãového programu. Cel˘ Ïivot se uãila a teì ji dokonce láká je‰tû univerzita tfietího vûku.
Our Portrait - Milena Pencová: No Fears of New Challenges After her GCE exam at a chemical school, she found a job at Kauãuk Kralupy as a laboratory assistant. An offer to work in the plant’s Educational and Training Department made it imperative for her to undergo the first retraining in her career and to study at Prague Charles University. After her graduation, Chemopetrol expressed its interest in employing such a highly qualified university-trained specialist. For twenty years Mrs Pencová worked in its Institute for the Education of Shift Foreman and Intermediary Managerial Staff, upgrading her own qualification at the same time. Back in 1990, she returned to Kauãuk, after being requalified from an expert on employee training to a human resources specialist. Then Mrs Pencová worked in the MERO company, acquiring yet another qualification - that of an accountant. She joined âeská rafinérská in 1996 as head of its Personnel Department at Kralupy, working in a team in charge of re-engineering and preparing the introduction of a new computer programme in the company. „In actual fact, my first experiences in working with computer technology came when I was 56. Later on, I myself taught all the staff of the Personnel Department how to use the newly introduced computer programme,“ says Mrs Pencová who retired last April. She is now a „baby-sitting“granny. Still, she has enough energy for other activities, working in the Kralupy Town Council, going in for sports and travelling. Her lifelong credo is - Never fear anything new. Throughout her life Mrs Pencová learnt many new things, now she has her sights set on studies at a Third Age University.
PETROLEUM
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
Jednotka visbreakingu v rafinérii Litvínov
Ing. Ale‰ Ponert vedoucí sekce uhlovodíkové logistiky
V
I
S
B
Rozvojov˘ program âeské rafinérské byl zaloÏen na dal‰ím prohloubení zpracování ropy a získání vysok˘ch v˘tûÏkÛ svûtl˘ch v˘robkÛ. V rafinérii v Litvínovû byla uvedena do provozu jednotka visbreaking, která vysoce zefektivní v˘robu a pfienese tak tuto rafinérii mezi pfiední ropné komplexy se Ïádnou nebo velice minimální v˘robou topn˘ch olejÛ. Tento proces je první svého druhu v âeské republice, kde rozvoj konverzních jednotek byl ponûkud netypicky zamûfien od svého poãátku na hydrokrakovací procesy. Hydrokrakování vycházelo z tradice, zahájené v˘stavbou záluÏského komplexu na v˘robu pohonn˘ch hmot z uhlí hydrokrakováním dehtÛ pfied druhou svûtovou válkou. Hydrokrakování tûÏk˘ch dehtov˘ch frakcí bylo nadãasové. Konverzní procesy, pokud se v rafinériích v té dobû vyskytovaly, byly v˘hradnû termokrakové. Proto visbreakingy, termální kraky a koneãnû i koksovací jednotky mají v západních rafinériích dlouhou tradici a zpravidla doplÀují spektrum dal‰ích konverzních postupÛ. Jsou oceÀovány zejména nízké pofiizovací i provozní náklady, které b˘vají velkou pfiedností zvlá‰tû v nynûj‰ím relativnû stísnûném podnikatelském prostoru západních rafinérií.
R
E
A
Historie Visbreaking patfií mezi termální krakování, nejstar‰í konverzní proces, objeven˘ víceménû náhodou r. 1864 v americké Pensylvánii. První termálnû krakovací komerãní jednotky vznikly mezi lety 1910-1920, kdy prudk˘ v˘voj automobilismu zpÛsobil rostoucí poptávku po autobenzínu, kterou nebylo moÏno pokr˘t klasickou cestou v˘stavby dal‰ích tûÏních kapacit a nov˘ch rafinérií pro zpracování ropy. Navíc benzín z termálního krakování byl kvalitnûj‰í z hlediska oxidaãní charakteristiky a hrál tak dÛleÏitou roli pfii v˘voji motorÛ s vût‰ím kompresním pomûrem. Uvádí se, Ïe na poãátku ãtyfiicát˘ch let více neÏ 40 % autobenzínu pocházelo z termálních krakÛ, av‰ak ve v˘robû autobenzínÛ zaãaly b˘t v krátké dobû vytlaãovány efektivnûj‰ími fluidními kraky. Termální kraky v‰ak pfiesto zÛstaly dÛleÏit˘mi technologiemi právû jako konverzní jednotky, prohlubující zpracování ropy. Dnes nejuÏívanûj‰ím termokrakov˘m postupem je visbreaking, kter˘ pfiedstavuje mírnou formu ‰tûpení atmosférického nebo vakuového zbytku tak, aby jeho viskosita vyhovûla poÏadavkÛm na topn˘ olej, pfii vzniku urãitého mnoÏství lehk˘ch produktÛ. Koksování je naproti tomu uskuteãÀováno za tvrd˘ch reakãních podmínek s cílem roz‰tûpit zbytek na destiláty a petrochemick˘ koks. Visbreaking je ãasto uÏíván v evropsk˘ch rafinériích, zatímco pro americké je charakteristické koksování, neboÈ trh topn˘ch olejÛ se v USA zcela zhroutil.
K
I
Ing. Milan Vitvar vedoucí technologické sekce
N
G
Technologie Visbreaking je nekatalytick˘m procesem, kde se konverze uskuteãÀuje zahfiíváním materiálu na vysokou teplotu v peci. Patfií mezi tzv. „carbon rejection“ procesy, charakteristické endotermním chováním. Reakãní podmínky (tlak 7-70 bar, teplota 455-540 °C) a doba zdrÏení musí b˘t peãlivû voleny podle dan˘ch technologick˘ch cílÛ. V praxi existují 2 technologické typy visbreakingÛ. Typ bez soakeru („coil“) je zpravidla popisován jako vysokoteplotní s krátkou dobou zdrÏení a reakãním prostorem je pouze pec. Druh˘m typem je zafiízení se soakerem, coÏ je nádoba, umístûná za pecí a urãená k prodlouÏení doby zdrÏení. Tento typ b˘vá uvádûn jako nízkoteplotní s dlouhou dobou zdrÏení. V souãasné dobû je dávána pfiednost druhému typu pro v˘razné úspory energií (v˘stupní teplota z pece je niωí aÏ o cca 80 °C) a del‰í interval mezi odkoksováním. Soaker byl vyvinut firmou Shell. První soakery byly prázdné nádoby, nyní b˘vají do soakerÛ umísÈovány speciální vestavby pro zabránûní zpûtného mísení a tím nekontrolovatelného pfiekrakování ãásti reakãních produktÛ. Termálnû krakovací reakce jsou reakcemi prvního fiádu. StupeÀ konverze a destrukce uhlovodíkÛ se rychle zvût‰ují s teplotou a dobou zdrÏení. Krakovací reakce se zaãínají vyskytovat pfii 390-400 °C. Novotvorba se pfiibliÏnû zdvojnásobuje s cca 15 °C do úrovnû 440 °C a se 40 °C do 600 °C. Také tlak hraje dÛleÏitou roli a urãuje, v jaké fázi se reakce
VISBRE 10
3/2000 uskuteãÀují. Pfii nízk˘ch tlacích (6 bar) a vysok˘ch teplotách (nad 540 °C) reakce probíhají v plynné fázi a jsou preferovány tvorby lehãích uhlovodíkÛ. Pfii vy‰‰ích tlacích (15-70 bar) a niωích teplotách (400-519 °C) je fáze kapalná nebo smûsná a je preferována tvorba uhlovodíkÛ vroucí v oblasti benzínu ãi plynového oleje. Pokud se vezme ‰iroká ‰kála moÏn˘ch surovin (atmosférick˘ zbytek, vakuov˘ zbytek) a zvlá‰tû jejich kvalita, kde hraje nejvût‰í roli obsah asfaltenÛ, sodíku a ConradsonÛv zbytek, lze konstatovat, Ïe v˘tûÏky svûtl˘ch produktÛ z visbreakingÛ se pohybují v rozmezí 10-50 %. Pfii termálním krakování dochází k pfiednostnímu ‰tûpení uhlovodíkÛ v pofiadí: n-parafiny, iso-parafiny, cyklo-parafiny, aromáty, polynaftenické aromáty, polyaromáty. Pfii technologick˘ch podmínkách visbreakingÛ zÛstávají proto asfalteny prakticky nedotãeny, zatímco peptizaãní sloÏky, které asfalteny za normálních okolností udrÏují v koloidnû-suspenzním stavu, jsou rozru‰ovány. Proto konverzi ze strany produktÛ limituje stabilita visbreakového zbytku, kdy pfii vy‰‰í konverzi mÛÏe docházet k vyluãování asfaltenÛ. Pro stabilitu existuje fiada testovacích metod, zpravidla se vyjadfiuje ve dnech. Visbreaking v Litvínovû Visbreaking postaven˘ v Litvínovû je jednotkou s atmosférickou destilací, vakuovou fle‰ovou kolonou a soakerem v licenci firmy Shell. Kromû speciálního uspofiádání soakeru jsou inÏen˘rsky zajímav˘m prvkem transfery. Tyto jsou dlouhé a jejich úlohou je udrÏovat stejnou rychlost pfii postupu produktu smûrem ke kolonû a zabraÀovat tvorbû kapek, ve kter˘ch dochází k polymeracím a koksování. Chlazen je aÏ zbytek atmosférické kolony v˘mûnou tepla s nástfiikem. Zafiazení visbreakingu do litvínovské rafinérie pfiiná‰í fiadu v˘hod. Atmosférické destiláty jsou zpracovány v existujících hydrogenaãních rafinacích, které mají dostateãnou kapacitu. Vakuov˘ fle‰ov˘ destilát je zaveden do stávajícího hydrokraku spolu s vakuov˘mi destiláty, nyní pouÏívan˘mi jako fiedicí sloÏka pfii v˘robû topn˘ch olejÛ. K jejich uvolnûní do‰lo po najetí visbreakingu. Specifická je vazba na POX Chemopetrolu, která je ve svûtovém mûfiítku vzácná. UmoÏÀuje vysokou konverzi jednotky, neboÈ není nutno udrÏovat rezervu ve stabilitû visbreakového zbytku, která by jinak musela b˘t zaji‰Èována, pokud by byl zbytek distribuován jako topn˘ olej. Dal‰ími v˘hodami je niωí citlivost k odbytu asfaltÛ, niωí citlivost ke kvalitû ropy a zejména stav, kdy po vût‰inu roku bude rafinérie bez produkce topn˘ch olejÛ. Takto mÛÏe pokraãovat ve zpracování ruské
PETROLEUM ropovodní ropy i v dobû, kdy bude platit sirn˘ limit pro topné oleje ve v˘‰i 1 %. V˘jimkou bude pouze krátké zimní období, kdy se pfiedpokládá minimální v˘roba topného oleje s vy‰‰ím obsahem síry a jeho umístûní pfieváÏnû na export, pokud nebude adekvátnû sníÏeno zpracování ropy. V˘hodou situování v Litvínovû je i zdroj vodíku z POX, dostupn˘ pro rafinaci nebo hydrogenaci visbreakov˘ch frakcí. Zafiízení splÀuje ve‰keré ekologické limity. Pec je otápûna zemním plynem, technologicky je fie‰ena likvidace zplodin odkoksování. Odpadní teplo je vyuÏito pro v˘robu páry. Nejvût‰í vliv na ekologii je v‰ak nepfiím˘, kdy dochází k likvidaci síry z topn˘ch olejÛ vlivem celkového efektu technologie v kontextu litvínovské rafinérie a Chemopetrolu. Zafiazení visbreakingu je zároveÀ v˘zvou vybízející k vyuÏití dal‰ích synergick˘ch efektÛ v rámci celého litvínovského komplexu. V tabulce v pfiíloze je uveden pfiehled v˘tûÏkÛ pfii 2 základních
reÏimech visbreakingu, reÏimu v˘roby topného oleje a suroviny pro POX vãetnû pfiíslu‰n˘ch kapacit a technologického reÏimu. Jednotka visbreaking byla uvedena do provozu v fiíjnu 1999. 28. 10. 1999 bylo dosaÏeno krakovacích teplot, 1. – 2. 12. 1999 byl proveden garanãní test a 16. aÏ 29. 2. 2000 do‰lo k odkoksování jednotky. Byly poãáteãní problémy s ãerpadly (mechanické ucpávky) a byla zji‰tûna malá prÛchodnost lapaãe koksu ve frakcionátoru, ale v souãasné dobû jsou uvedené závady jiÏ vyfie‰eny.
Pfiedná‰ka byla pfiednesena na semináfii âeské asociace petrolejáfiského prÛmyslu a obchodu (âAPPO) „Moderní paliva a maziva“ dne 7. ãervna 1999 na veletrhu AUTOTEC-AUTOSALON v Brnû.
Tabulka - V˘tûÏky podle projektové dokumentace (BDEP)
V˘kon jednotky 2500 t/den
mírn˘ reÏim
tvrd˘ reÏim
V˘tûÏky % hm.: plyn benzín plynov˘ olej vakuov˘ plynov˘ olej vakuov˘ destilát VB zbytek Odplyny + ztráty
2,4 4,6 12,3 1,5 13,8 65,2 0,2
3,0 5,9 15,0 1,5 14,0 60,4 0,2
Technologické podmínky Pec: teplota (°C)
mírn˘ reÏim
tvrd˘ reÏim
– vstup – v˘stup tlak (MPa) – vstup – v˘stup Soaker: teplota (°C) – vstup Atm. kolona: teplota (°C) vstup Vak. kolona: teplota (°C) – vstup
267 446
267 454
1,4 1,0
1,5 1,0
428
433
424
428
360
362
EAKING Visbreaking Unit at Litvínov Refinery
âeská rafinérská’s development programme proceeds from the task of further promoting oil processing in a bid to raise yields of its light products. That is why the company, the first in the Czech Republic to do so, has introduced visbreaking, a thermal cracking process which is used in Western refineries. The visbreaking unit and its facilities have brought a number of advantages to the Litvínov refinery. Atmospheric distillates are processed during the existing hydrogenation refining procedures that have sufficient capacities. Vacuum flash distillate is introduced into the existing hydrocracking process together with vacuum distillates currently used in the production of heating oils. Of specific importance is the refinery’s link with POX Chemopetrol, an arrangement that is quite rare on a world-wide scale. It facilitates
11
a high level of conversion of the unit since no reserves have to be maintained in the stability of visbreaking residue. Another advantage is lower sensitivity to asphalt outlet, lower sensitivity in terms of the quality of crude oil, and especially the absence of the production of heating oils for most part of the year. In this way, the processing of Russian crude oil may continue unabated even at a time when the 1% sulphur limit for heating oils is imposed (with the exception of a very short winter period). The visbreaking unit is known to meet all the environmental limits. Its furnace is fuelled by natural gas, the liquidation of decoking products has been solved technologically. Waste heat is used for steam generation. But the biggest environmental advantage is indirect: due to the overall impact of the technology used, sulphur is removed from heating oils. At the same time, the visbreaking unit poses a major challenge, making it imperative to make use of further synergies throughout the entire Litvínov complex.
PETROLEUM
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
KALEIDOSKOP Z A J Í M A V O S T Í
Poptávka po ropû by se podle analytikÛ spoleãnosti Merrill Lynch mohla v následujících letech zvy‰ovat o 1,6 mil. barelÛ za den. Cena ropy se ustálí uprostfied rozpûtí 20 aÏ 30 dolarÛ za barel, aÏ bude vyrovnanûj‰í vztah mezi nabídkou a poptávkou a obnoví se zásoby ropy v zemích OECD. Oãekávaná doba návratu cen do uvedeného rozpûtí v‰ak nebyla specifikována. Ve druhém leto‰ním ãtvrtletí zásoby ropy v zemích OECD stouply pouze o 82 mil. barelÛ proti bûÏn˘m 100 mil., pfiiãemÏ sektor oãekával nárÛst o 200 mil. barelÛ. Odhadovan˘ rÛst poptávky o 1,6 mil. barelÛ vychází z pfiedpokladu, Ïe míra rÛstu poptávky po ropû bude poloviãní ve srovnání s rÛstem svûtového HDP. V posledních pûti letech byl pomûr rÛstu poptávky po ropû k mífie rÛstu HDP 0,66. Dal‰ím pfiedpokladem je, Ïe se svûtov˘ hospodáfisk˘ rÛst v následujících letech udrÏí nad tfiemi procenty.
Agip, ropná spoleãnost patfiící k italské skupinû Eni, prodala firmû Shell svÛj fietûzec 320 ãerpacích stanic v Keni, Ugandû, Etiopii, Eritreji a PobfieÏí slonoviny. Shell povaÏuje tuto transakci za „klíãovou investici“ do „klíãov˘ch trhÛ“, Agip zase uvádí, Ïe prodej neznamená, Ïe by se tato italská spoleãnost z afrického trhu stáhla. Shell jiÏ má 500 ãerpacích stanic v pûti africk˘ch zemích. Agip se také snaÏí omezit svÛj podíl na italském trhu pohonn˘ch hmot, ale v˘mûnou za expanzi v zahraniãí, vãetnû Evropy a JiÏní Ameriky.
âtrnáct pfiedních energetick˘ch a petrochemick˘ch spoleãností otevfie prÛmyslovou zásobovací
burzu. Zakládajícími par tner y jsou Shell, BP Amoco, Conoco, Dow Chemicals, Equilon, Mitsubishi, Motiva, Occidental, Phillips, Repsol YPF, Statoil, Tosco, TotalFinaElf a Unocal. Zakládající par tnefii budou spolupracovat, aby burza byla atraktivní pro v‰echny spoleãnosti v tomto sektoru. Burza bude zpoãátku zahrnovat v‰echny zásobovací aktivity t˘kající produktÛ a sluÏeb pouÏívan˘ch v prÛzkumu ropy a plynu, petrochemii, rafinaci, marketingu a maloobchodu. Celkové roãní v˘daje zakládajících ãlenÛ na zásobování pfiesahují 125 mld USD. Z toho 40 % pfiipadá na Severní a JiÏní Ameriku, 40 % na Evropu a Afriku a 20 % na Asii-Tichomofií a Blízk˘ v˘chod.
poskytne poãáteãní likviditu. V loÀském roce hodnota komoditních kontraktÛ OTC pfiesáhla 1,8 bilionu dolarÛ a nadále rychle roste.
této hodnoty bude postoupeno zahraniãním spoleãnostem. Norsko je v souãasné dobû druh˘m nejvût‰ím v˘vozcem ropy za Saúdskou Arábií.
Nûmecká
Shell, britsko-nizozemsk˘ ropn˘
ropná spoleãnost Veba Öl a její venezuelsk˘ partner PVDSA se dohodli na investicích ve v˘‰i 52 mil. EUR do rafinérie v nûmeckém Gelsenkirchenu, kterou spoleãnû vlastní. Vût‰ina investic bude pouÏita na financování prací na hydrokraku. Obû spoleãnosti hodlají zv˘‰it produkci nafty a sníÏit produkci topného oleje. Rafinérie Ruhr Öl má roãní kapacitu 12,3 mil. tun, coÏ je zhruba 11 % z celkové kapacity atmosférické destilace v Nûmecku v roce 1999.
A
Spoleãnost ABB Lummus Global
merická ropná spoleãnost Conoco oznámila své zámûry na znovuobnovení aktivity na ázerbajdÏánsk˘ch ropn˘ch polích, která vloni opustila kvÛli nízk˘m svûtov˘m cenám ropy.
zahájí projekt modernizace pro Èjumenskou ropnou spoleãnost v Rusku vzhledem k tomu, Ïe jí US Export-Import Bank schválila záruku za pÛjãku ve v˘‰i 550 mil. USD. Lummus pouÏije 198 mil. USD z pÛjãky na modernizaci rafinérie v Rjazani s cílem zv˘‰it její objem jejích kvalitních produktÛ - vysoce ãist˘ch pohonn˘ch hmot.
Skupina pfiedních evropsk˘ch finanãních institucí se spojila s nûkter˘mi v˘znamn˘mi spoleãnostmi v oblasti energie a pfiírodních zdrojÛ s cílem otevfiít Intercontinental Exchange, novou internetovou burzu, která by mûla zmûnit obchodování s energií, kovy a dal‰ími komoditami formou OTC. Burza se sídlem v americké Atlantû nebude mít Ïádné „ãlenství“ a nebude vyÏadovat Ïádné jiné poplatky neÏ ty, které souvisejí s obchodem. Bude otevfiená v‰em komerãním úãastníkÛm trhu. Sedm zakládajících spoleãností, k nimÏ patfií BP Amoco, Deutsche Bank, Goldman Sachs, Morgan Stanley Dean Witter, Royal Dutch/Shell, Société Générale a TotalFinaElf,
P
etrol Ofisi, nejvût‰í tureck˘ prodejce benzínu, zaznamenal ve druhém leto‰ním ãtvrtletí ãist˘ zisk ve v˘‰i 23 mil. USD, coÏ znamená meziroãní zhor‰ení o 59 %.
N
orská vláda se chystá zmûnit fiízení svého ropného prÛmyslu a v nejbliωí dobû pfievede zfiejmû velkou ãást nalezi‰È ropy a plynu na spoleãnosti Statoil a Norsk Hydro. Hodnota této transakce se odhaduje na 200 mld NOK (pfiibliÏnû 2 mld USD). Deset procent
12
koncern, investuje 10 mil. USD do roz‰ífiení ãásti sítû ãerpacích stanic v Rumunsku v rámci snah upevnit své postavení na trhu ve v˘chodní Evropû. Finanãní prostfiedky budou vyuÏity na v˘stavbu ‰esti nov˘ch stanic vãetnû servisních center.
Slovensk˘ protimonopolní úfiad se dvûma podmínkami schválil vstup maìarské ropné a plynárenské spoleãnosti MOL do bratislavské rafinérie Slovnaft. Úfiad, kter˘ zkoumal celospoleãenské v˘hody spojení obou spoleãností, souhlasil se vstupem MOL do Slovnaftu s podmínkou, Ïe úãastníci správního fiízení nesmûjí do konce roku 2004 zvy‰ovat poãet ãerpacích stanic ve srovnání se stavem, kdy byla podepsána smlouva o koupi a upsání akcií (smlouva mezi MOL a Slovnaftem byla uzavfiena letos v dubnu). Slovnaft rovnûÏ nemÛÏe zvy‰ovat svÛj trÏní podíl v˘stavbou nov˘ch ãerpacích stanic. Pokud spoleãnost otevfie novou ãerpací stanici, musí do 180 dnÛ od jejího otevfiení zru‰it nebo prodat jinou benzínovou pumpu se stejn˘m objemem prodeje pohonn˘ch hmot. MOL by mûl podle smlouvy ve Slovnaftu nejpr ve získat podíl 36,2 procenta za ãástku nepfievy‰ující 262 mil. USD. Po dvou letech od upsání nov˘ch akcií bude mít MOL opci na odkoupení nejménû 50 % dal‰ích akcií plus jeden hlas akciového kapitálu Slovnaftu.
3/2000
FORUM
Veltrusy klenot dolního Povltaví P
O
Z
V
Á
N
Náv‰tûvník kralupské rafinérie ani netu‰í, Ïe v blízkosti prÛmyslového areálu (a to smûrem severozápadním pfies zásobníky ropy a poloproduktÛ) se nachází jedna z nejatraktivnûj‰ích pamûtihodností dolního Povltaví – státní zámek Veltrusy.
PÛvodnû barokní loveck˘ zámek z 18. století, pozdûji pfiestavûn˘ v rokokovém stylu, stojí uprostfied francouzské zahrady,
K
A
K
N
Á
V
·
T
ù
V
ù
slouÏí RudolfÛv sál také jako svatební síÀ,“ uvedla PhDr. Eva Hájková, vedoucí správy zámku. Letos v ãervnu se ve Veltrusích konal Velk˘ trh tovarÛ Království ãeského, jako pfiipomenutí 225. v˘roãí konání prvního vzorkového veletrhu na svûtû. V ãervenci pak VII. roãník V˘stavy rÛÏí a kvûtin s promenádním koncertem a vyhodnocením soutûÏí RÛÏe Miss 2000 a RÛÏe zámku Veltrusy. Jak nám prozradila Eva Hájková, z pfiipravovan˘ch akcí se náv‰tûvníci mohou tû‰it na vystoupení známého kytaristy ·tûpána Raka a recitátora Alfréda Strejãka, ktefií jiÏ potvrdili úãast na leto‰ním závûreãném adventním koncertu (17. prosince 2000). Na pfiípravû tûchto tradiãních adventních koncertÛ se âeská rafinérská pravidelnû podílí jiÏ od roku 1997 a pfiispívá tak k neopakovatelnému
v níÏ se procházejí pestrobarevní pávi. Za pûkného poãasí láká k procházkám pfiilehl˘ anglick˘ park. Od prosince 1998 mají Veltrusy pro náv‰tûvníky dal‰í magnet, nezávisl˘ na poãasí: kulturní a spoleãensk˘ RudolfÛv sál, zrekonstruovan˘ z b˘val˘ch skladov˘ch prostor ve v˘chodním kfiídle zámku. Dominantou sálu je kfii‰Èálov˘ lustr, jehoÏ v˘robu v Kamenickém ·enovû financovala âeská rafinérská. Tradiãní adventní koncerty, které se dfiíve se konaly v kapacitnû nedostaãujícím zámeckém divadélku, letos v prosinci se jiÏ uskuteãní v novém sále. „Díky finanãní podpofie âeské rafinérské jsme mohli vyjít vstfiíc i obecnímu úfiadu. Pozval napfiíklad do Rudolfova sálu na slavnostní akci Ïáky vystupující ze základní ‰koly. Od leto‰ního srpna
13
Z
Á
M
K
U
kouzlu pfiedveãera vánoãních svátkÛ v tak malebném místû, jak˘m zdej‰í zámecké prostfiedí bezesporu je. Závûrem proto paní kastelánka pozvala ãtenáfie Magazínu nejen k prohlídce zámku, ale právû na jeden z leto‰ních adventních koncertÛ.
An Invitation to Veltrusy Veltrusy Chateau ranks among the most attractive sights and tourist destinations around the town of Kralupy nad Vltavou. Since 1998 the Chateau has been offering its visitors another attractive programme - cultural and social events prepared in its Rudolf Hall, reconstructed in a former warehouse in the eastern wing of the Chateau. The dominating feature of the Rudolf Hall is its crystal-glass chandelier whose production in Kamenick˘ ·enov was financed by âeská rafinérská. The company is also known to participate in preparing traditional preChristmas concerts as well as other events at Veltrusy Chateau.
FORUM
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
m û s t o
s p o r t u O posledním ãervnovém víkendu Kralupy zaÏily skuteãnou explozi sportovních událostí na republikové, ale i svûtové úrovni. Mistrovství svûta v hokejbale Jedineãnou událostí pro Kralupy bylo uspofiádání mistrovství svûta juniorÛ v hokejbale za úãasti 12 t˘mÛ z celého svûta. Turnaj se hrál nejprve na zimním stadionu ve skupinách, které rozdûlily t˘my do finálové skupiny a skupin o 5. – 8. a 9. – 12. místo. âeská juniorská reprezentace jako domácí nastupovala do turnaje s velk˘mi ambicemi, vÏdyÈ i kralup‰tí patfií v hokejbalové lize k nejlep‰ím. V utkáních v základní skupinû na‰i ho‰i zvítûzili s v˘razn˘mi rozdíly, rekordnû 13:1 proti Estonsku. I ve finálové skupinû postupnû porazili USA, Kanadu i Slovensko. Finálové utkání proti sobû svedlo domácí âechy a zámofiskou hokejbalovou velmoc Kanadu. Favorizovaní domácí po tfiech vítûzstvích ve finálové skupinû zahájili utkání sebevûdomû, mûli více ze hry, ale nevyuÏili fiady ‰ancí ani pfiesilovku a v závûru tfietí tfietiny inkasovali 2 branky. Domácí podporovaní diváky poprvé skórovali aÏ poté, co na poãátku 2. tfietiny inkasovali tfietí gól, a do konce tfietiny sníÏili náskok soupefie na rozdíl jedné branky. V závûreãném náporu i díky vypjaté psychice neotoãili reprezentanti âR v˘voj zápasu, ale naopak inkasovali. V˘sledkem 5:2 se stali kanad‰tí juniofii v Kralupech nad Vltavou mistry svûta v hokejbale.
14
3/2000
FORUM
Mistrovství âR turistÛ Oddíl Klubu ãesk˘ch turistÛ má v Kralupech dlouholetou tradici, a to zejména v práci s mládeÏí. JiÏ nûkolik let se kralupsk˘ oddíl ucházel o pofiádání vrcholného sportovního podniku - mistrovství republiky. Pofiadatelství bylo udûleno právû na rok 2000. Krásného sluneãného rána v sobotu 24. 6. vybûhl první závodník a ãekala ho nároãná traÈ v okolí mûsta. Mistrovství republiky probûhlo v 9 kategoriích a celkem se jej zúãastnilo na tfii stovky závodníkÛ od nejmlad‰ích aÏ po dospûlé. Do cíle závodu pak dobíhali postupnû závodníci v‰ech kategorií unaveni, ale vût‰inou spokojeni se sv˘m v˘konem. Jak prohlásil pfii vyhla‰ování v˘sledkÛ Zbynûk Smrãka, fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti âeské rafinérské: „Blahopfieji vítûzÛm jednotliv˘ch kategorií, ale i v‰em, ktefií dobûhli. Mé uznání si zaslouÏí i pofiadatelé za perfektní pfiípravu závodÛ, i za poãasí. Takovéto akce bude v Kralupech âeská rafinérská vÏdy ráda podporovat.“ Kralupy - a Town of Sports In June, Kralupy witnessed a true explosion of top sporting events, both at the nation-wide and international level. Quite indisputably, the No. 1 event was the Junior Hockeyball World Championships, which brought together 12 teams from all over the world. The Czech national team, one of the hot favourites, eventually lost in the finals to Canada. The Kralupy-based section of the Czech Hikers Union was charged to organize this year’s National Championships. As many as 300 competitors, from the smallest kids to adults, competed on a demanding route prepared near the town. No wonder then that most of the winners came from Kralupy. âeská rafinérská is always keen and proud to support such sporting events.
15
FORUM
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
ODPOLEDNE
L I T V Í N O V S K É K O U P A L I · T ù P A T ¤ I L O
Z A M ù S T N A N C Ò M
A
Z
A
M
ù
S
T
N
A
N
J E J I C H
E
C
D ù T E M
K
É
ODPOLEDNE Za krásného, sluneãného poãasí se 3. ãervna jiÏ po ãtvrté uskuteãnilo „Zamûstnanecké odpoledne âeské rafinérské“. Tentokrát se spojilo s oslavou Dne dûtí. V prostorách litvínovského areálu u Koldomu byly vedle bazénÛ pfiipraveny soutûÏe pro dûti v rÛzn˘ch dovednostech, v prÛbûhu celého odpoledne hrála dechovka „Pichlovanka“ a také univerzální kapela „Renesance“, sportovalo se na hfii‰tích. Pro v‰echny bylo pfiipraveno obãerstvení a dostatek nápojÛ. KaÏdé dítû obdrÏelo u vstupu praktick˘ dárek na blíÏící se prázdniny. Vrcholem setkání pracovníkÛ z obou ãástí spoleãnosti bylo vystoupení Ivana Mládka a legendárního Banjo Bandu. Sv˘m nestárnoucím humorem pobavil nejen pamûtníky, ale i mladou i nejmen‰í generaci. Dlouho do veãera obsazená místa u stolÛ pod velkokapacitními stany svûdãila o tom, Ïe zamûstnanci âeské rafinérské nejen umí vzít za práci, ale dokáÏí se i bavit a rádi poskytnou sv˘m dûtem moÏnosti k vyskotaãení, které s nástupem léta uÏ potfiebovaly. Dûti také malovaly. U kresliãsk˘ch stolÛ tvofiily variace na téma: „Svût, ve kterém Ïiji“. Nejzdafiilej‰í kresby budou vyuÏity pro zkrá‰lení exteriéru nové administrativní budovy spoleãnosti v Kralupech nad Vltavou. âeská rafinérská uÏ nyní pfiipravuje zamûstnanecké odpoledne roku 2001. Podle nepsaného pravidla cirkulace by se mûlo uskuteãnit v Kralupech nad Vltavou nebo jeho okolí.
16
3/2000
Litvínov Swimming Pool Packed with âeská rafinérská’s Employees and Their Children For the fourth time running, âeská rafinérská organized for its workers An Employees Afternoon, this time coupled with celebrations of Children’s Day. Held in Litvínov’s Swimming Pool, the event included various children’s contests as well as music performances and lots of
FORUM
sports. The genuine highlight of the whole afternoon turned out to be a concert by the popular Czech entertainer Ivan Mládek and his Banjo Band. The children were also invited to paint to their hearts content, while the best of their paintings will grace the walls of the company’s new office building at Kralupy. The successful party lasted until late in the evening, showing that âeská rafinérská’s employees are not only hard-working but also fond of good fun and entertainment.
17
FORUM
âESKÁ RAFINÉRSKÁ
klavírních sekcí v âeské republice). Za 35 let pedagogické ãinnosti získala mnoho zku‰eností v práci s dûtmi a samozfiejmû i s pfiípravou hudebních soutûÏí. Interpreti jsou podle vûku rozdûleni do pûti kategorií. Pro svÛj program mají k dispozici ãasov˘ limit (nejmlad‰í 4 – 8 minut, nejstar‰í 15 – 20 minut) bez omezení poãtu skladeb, ale musí pfiedvést minimálnû dva rozdílné hudební styly – klasiku a modernu. KaÏd˘ rok se hraje na klavír a je‰tû na jeden jin˘ nástroj. Letos to byly housle, loni violoncello, jindy tfieba kytara nebo zobcová flétna. Porota, vÏdy v mezinárodním sloÏení, mÛÏe udûlit maximálnû 25 bodÛ. „DÛleÏité je, aby soutûÏící mûli pocit úspû‰nosti. Na závûr v‰ichni dostanou diplom za úãast a plnou ta‰ku dárkÛ od sponzorÛ, bez kter˘ch by soutûÏ vÛbec nebyla uskuteãnitelná,“ dodává Vlastimila Pospí‰ilová. „BohuÏel je rok od roku obtíÏnûj‰í získat sponzory pro aktivity zdrav˘ch a talentovan˘ch dûtí, zejména hudba zÛstává trochu popelkou. Proto mû mile pfiekvapil vstfiícn˘ pfiístup âeské rafinérské jako hlavního finanãního sponzora. SoutûÏ mlad˘ch interpretÛ nejen podchycuje
Prague Junior Note 2000
Celostátní klavírní a houslová soutûÏ Prague Junior Note 2000, vypsaná pro sólisty do patnácti let, probíhala ve dnech 8. – 12. ãervna 2000 v praÏském Lichten‰tejnském paláci. Leto‰ního devátého roãníku se zúãastnilo 187 dûtí z 58 mûst âeské republiky.
talenty, ale také dává pfiíklad, jak lze dûti motivovat k pozitivním zájmov˘m aktivitám ve volném ãase. Pofiadatelé spoleãnû se SdruÏením pro protidrogovou prevenci u dûtí a mládeÏe zdÛrazÀují tento aspekt na Koncertû laureátÛ Prague Junior Note, kter˘ je vÏdy pfiehlídkou nejúspû‰nûj‰ích úãastníkÛ pfiedchozích roãníkÛ. Zásluhy Vlastimily Pospí‰ilové ocenil na leto‰ním Koncertû vítûzÛ profesor Ivan ·traus, místopfiedseda Nadace Bohuslava MartinÛ. Pfiedal jí parfém s pfiáním, aby se jeho vÛnû kolem ní linula stejnû vábivû jako krásná hudba, interpretovaná talentovan˘mi dûtmi.
„Tû‰í mû, Ïe o Prague Junior Note je stále vût‰í zájem a Ïe se vûk úãastníkÛ sniÏuje. âtyfii z letos pfiihlá‰en˘ch dûtí se narodily v roce
Prague Junior Note 2000
1994. Mnozí soutûÏící se uÏ znají z pfiedchozích roãníkÛ, je to pro nû takov˘ hudební semináfi a motivace k dal‰ímu rozvoji osobnosti,“ fiíká Vlastimila Pospí‰ilová, fieditelka soutûÏe a majitelka umûlecké agentury V. P. Art, která je pofiadatelkou, organizátorkou a du‰í celé akVlasta Pospí‰ilová, fieditelka soutûÏe Prague Junior Note 2000 na Koncertû laureátÛ
ce (jinak vedoucí v‰ech klavírních oddûlení praÏsk˘ch základních umûleck˘ch ‰kol a v‰ech
18
This year’s „Ninth Nation-wide Piano and Violin Competition for Soloists Under 15“ was attended by as many as 187 children from 58 towns in the Czech Republic. Even though the contest has lately been attracting a growing number of competitors, it is, unfortunately, increasingly difficult to get sponsors for the event. That is why Mrs Vlastimila Pospí‰ilová, the main organiser and driving force behind the event, appreciates the assistance and sponsorship provided by âeská rafinérská. The contest of young performing artists is not only a major talent-spotting opportunity, it is also an excellent offer of childrens worthwhile hobby for their leisure time.
3/2000
C O
FORUM
O
Napsali o nás
N Á S
Bene‰ovsk˘ deník Pfiíbramsk˘ deník Berounsk˘ deník Kladensk˘ deník Rakovnick˘ deník Mûlnick˘ deník Boleslavsk˘ deník Kolínsk˘ deník Kutnohorsk˘ deník
N A P S A L I
V
N O V I N Á C H
DENÍKY BOHEMIA
Mûlnick˘ deník 26. 6. 2000
Podle loÀského zisku byla âeská rafinérská devátá Ocenûní/V Ïebfiíãku Czech Top 100 je spoleãnost mezi desítkou nejlep‰ích. âeská rafinérská se v Ïebfiíãku Czech Top 100, kter˘ byl vyhlá‰en minul˘ t˘den v praÏském Trojském zámku, zafiadila opût mezi deset nejv˘znamnûj‰ích spoleãností v ãesk˘ch zemích. „V˘‰í zisku se âeská rafinérská umístila na deváté pfiíãce, podle obratu na ‰estém
místû,“ konstatoval Jaroslav RÛÏek z tiskového oddûlení spoleãnosti. V roce 1999, za kter˘ byl poslední Ïebfiíãek Czech Top 100 sestavován, dosáhla âeská rafinérská obratu jedenatfiicet miliard korun a zisku pfied zdanûním ve v˘‰i dvou miliard korun.V loÀském roce spo-
leãnost v pofiadí sestavovaném sdruÏením Czech Top 100 získala v obratu osmé místo a v zisku sedmé. „V poslední dobû získala spoleãnost i ocenûní za v˘sledky v bezpeãnosti práce a ochranû Ïivotního prostfiedí,“ doplnil RÛÏek.
28. 7. 2000
Velké firmy se snaÏí nastavit propou‰tûn˘m pol‰táfi Nezamûstnanost na Mostecku dosáhla v ãervnu 21,5 procenta a podle posledních prognóz není nadûje, Ïe by se její rÛst v leto‰ním roce zastavil, spí‰e naopak. Zatímco men‰í zamûstnavatelé si s ohledem na situaci na trhu pracovních sil vût‰inou hlavu s osudem lidí, kter˘m dávají v˘povûì, pfiíli‰ nelámou, ti velcí se propou‰tûn˘m snaÏí nastavit zmûkãující pol‰táfi finanãní i jiné pomoci. âeská rafinérská zfiídila centrum pomoci „Centrum pro znovuzapo-
kvalifikaci,“ uvedl generální fieditel spoleãnosti Ivan Ottis, kter˘ v‰ak zároveÀ upozornil na to, Ïe centrum je urãeno pouze tûm zamûstnancÛm kralupského a litvínovského provozu, ktefií v nich pracovali pfied 1. lednem 1996, kdy spoleãnost vznikla. Jak upfiesnil tiskov˘ mluvãí âeské rafinérské Jaroslav RÛÏek, nabízejí se zamûstnancÛm propou‰tûn˘m z dÛvodu nadbyteãnosti dvû moÏnosti. „Buì mohou odejít za obvykl˘ch podmínek, nebo souhlasit
jení do pracovní ãinnosti“, takov˘to ponûkud krkolomn˘ název dostala praktická realizace v âeské republice nezvyklé pomoci lidem, ktefií musejí pro nadbyteãnost odejít ze svého dosavadního zamûstnání v âeské rafinérské. „Centrum jsme zfiídili 1. dubna 1998. DokáÏeme pochopit pocity lidí, ktefií se dozvûdí, Ïe budou bez práce, snaÏíme se zmírnit tvrd˘ náraz. Dáváme jim tak vlastnû ãas na to, aby se poohlédli po nûãem jiném, zmûnili pfiípadnû svou
WHAT THEY WROTE ABOUT US Mûlnick˘ deník, June 26, 2000
Právo, July 28, 2000
âeská rafinérská Ninth in Last Year’s Corporate Profits Rankings
Large Companies Trying to Offer a Cushion to Their Laid-off Staff
19
se zmûnou pracovního zafiazení, stát se zamûstnanci centra a podepsat novou pracovní smlouvu na dobu urãitou, konkrétnû na dva roky,“ uvedl. První rok pobírají zamûstnanci centra prÛmûrn˘ plat, ve druhém roce se pak jejich pfiíjem sniÏuje kaÏdé dva mûsíce o deset procent. Doposud jím pro‰lo nebo je v nûm zapojeno 232 lidí.
Libûna Novotná
1. LEDNA 2001 KONâÍ UÎÍVÁNÍ OLOVNAT¯CH BENZÍNÒ!
Chcete vûdût víc o na‰í spoleãnosti?
¤IDIâI, CO BYSTE MùLI VùDùT? ano
Rafinérie Kralupy P. O. Box 96 278 01 Kralupy nad Vltavou tel.: 0205 / 70 21 11 fax: 0205 / 70 26 32 e-mail:
[email protected] internet: http://www.crc.cz
ne
PouÏívejte bezolovnaté benziny bez pfiísady
Rafinérie Litvínov P. O. Box 47 436 01 Litvínov tel.: 035 / 616 11 11 fax: 035 / 616 50 86
ne
katalyzátor?
Prohlédnûte si technick˘ prÛkaz, zda musíte pouÏívat olovnaté palivo
Jak˘ je oktanov˘ nárok?
91 oktanÛ
96 oktanÛ
DNES POUÎÍVÁTE SPECIÁL
DNES POUÎÍVÁTE SUPER
ano
Pro uÏivatele dosavadního benzinu Super 96 je nutné provádût BA 91 Normal
BA 95 BA 98 Natural Superplus
BA 91 Normal + aditiv od v˘robce
BA 95 bezolovnat˘ Natural aditiv
INDIVIDUÁLNÍ ADITIVACI.
PODROBNùJ·Í INFORMACE NAJDETE NA INTERNETOV¯CH STRÁNKÁCH âESKÉ RAFINÉRSKÉ www.crc.cz NEBO U PROVOZOVATELE VA·Í âERPACÍ STANICE
KAFKA DESIGN
âeská rafinérská, a.s.
Má Va‰e
