20 let Senátu Parlamentu ČR
Kancelář Senátu 2016
Obsah 20 let Senátu: od rozpačitých počátků k sebevědomým rozhodnutím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
Ustavující schůze Senátu Parlamentu ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
Senátoři a funkcionáři Senátu Parlamentu ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
Legislativní činnost Senátu Parlamentu ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
Senát Parlamentu ČR jako ústavní pojistka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
Senát ve vztahu k dalším institucím ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
19
Ústavní žaloba Senátu a návrhy k Ústavnímu soudu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
Veřejná slyšení Senátu a diskuse s odbornou veřejností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
Senát Parlamentu ČR a evropská agenda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
27
Zahraniční politika Senátu Parlamentu ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
29
Stříbrné pamětní medaile Senátu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32
Senát Parlamentu ČR pro veřejnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
Sídlo Senátu Parlamentu ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
37
Senátorky a senátoři v regionech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
42
Funkcionáři Senátu Parlamentu ČR 1996–2016 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
44
Senátorky a senátoři ve volebních obvodech 1996–2016 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
56
3
20 let Senátu: od rozpačitých počátků k sebevědomým rozhodnutím
Nechce se mi věřit, že už je to 20 let. V roce 1996, kdy horní parlamentní komora vznikla, jsem patřil ke čtyřem věkově nejmladším senátorům. Dnes už jsem v senátních lavicích naopak posledním veteránem, který ty časy ještě pamatuje. Snad mám tedy právo se ohlédnout a bilancovat. Původně byla horní komora pokládána za jakési odkladiště politiků, kteří po rozpadu Československa přišli o křesla ve Federálním shromáždění. Já jsem se na tyto své zkušenější kolegy tehdy naopak díval s možná až přehnaným respektem. Byl jsem v politice totiž v podstatě nováček. Sice už jsem měl za sebou dva roky práce ve vedení Českomoravské konfederace odborových svazů, poznal jsem zblízka fungování tripartity i sněmovních výborů, ale přece jen jsem neměl zkušenosti, kterými dis-
ponovali oni. Trvalo mi proto nějaký čas, než jsem pochopil, že i tito matadoři jsou lidé z masa a kostí a že sice mají mnohé znalosti, ale někdy jim chybí hlubší zkušenost s reálnou ekonomikou, s podnikovou sférou atd. Tu naštěstí měli jiní a troufám si říct, že jsem k nim patřil i já.
Václav Havel měl o Senátu jasnou představu Do Senátu Parlamentu ČR jsem byl sice zvolen za sociální demokracii, ale sám jsem svou roli nevnímal úzce stranicky. Původně jsem ostatně vůbec kandidovat nechtěl, ale prezident Václav Havel mně a tehdejšímu šéfovi ČMKOS Richardu Falbrovi při jednom setkání předestřel svou vizi horní par5
lamentní komory. A musím přiznat, že mě oslovila. Říkal, že Senát by neměl být pouhou stranickou kopií Poslanecké sněmovny, ale že by naopak měl ve svých řadách mít co nejvíce zástupců občanské společnosti. Včetně odborů, dodal tehdy. S Richardem jsme o tom později přemýšleli a nakonec se rozhodli kandidovat. Dnes už si mnozí nepamatují (nebo možná nechtějí pamatovat), co to tehdy, v polovině 90. let, znamenalo. Nejen ve vrcholné politice, ale obecně ve společnosti vládla tenkrát atmosféra, ve které byli všichni, kdo se zasazovali o práva zaměstnanců, nálepkováni jako zpátečníci bránící světlým kapitalistickým zítřkům. Co říkal Václav Klaus, bylo tehdy pro média ještě pořád svaté. Dokonce i prezident Havel byl občas peskován za nedostatečné transformační nadšení. A tato atmosféra zpočátku vládla i v Senátu. K zástupcům levé části politického spektra se tehdy chovali povýšeně nejen mnozí pravicoví kolegové, ale dokonce i někteří zaměstnanci senátního aparátu, kteří měli plnit ryze servisní funkce. To všechno už je naštěstí za námi, i když celá společnost za toto období divoké privatizace a transformačního komsomolství zaplatila vysokou cenu, a to nejen ekonomicky, ale i morálně. Při svém zvolení do čela Senátu v roce 2010 jsem každopádně sám sobě slíbil, že nedopustím, aby se ještě někdy nějaký senátor cítil podobně odstrkovaný, jako jsem se v roce 1996 cítil já. Je nás tu 81, všichni jsme vyhráli volby ve svých obvodech, všichni zastupujeme své voliče, a je úplně jedno, jestli jsme levicoví nebo pravicoví.
Korektní debata i s politickými oponenty Jako předseda se snažím ke všem svým kolegům chovat stejně, ale samozřejmě sleduji, kteří senátoři jsou aktivní více a kteří méně. A nejde jen o zasedání pléna, ale i o přípravu návrhů zákonů a jejich připomínkování, práci ve výborech, komisích a klubech a v neposlední řadě o činnost v rámci volebního obvodu. Byl bych rád, kdyby si těchto věcí v budoucnu více všímala i média a samozřejmě občané.
6
Při takovém „hodnocení“ mi opravdu vůbec nezáleží na tom, jaké je kdo politické orientace. Například s některými názory senátorky Jitky Seitlové se neshoduji, ale vždy jsem si vážil její perfektní připravenosti a pracovitosti. Také s bývalou senátorkou Vlastou Svobodovou z ODS jsme spolu „válčili“ v senátním výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, ale vždy to byly střety věcné a snad i fundované. A mohl bych uvést další příklady korektní spolupráce zleva i zprava. Senát za těch dvacet let dospěl. Dnes zde vládne jiné ovzduší než při jeho vzniku. Je zde méně povrchní ideologie. Prakticky neznáme excesy politického života, které se bohužel občas objevují v Poslanecké sněmovně. K převlékání stranických „dresů“ dochází opravdu jen výjimečně, při schůzích pléna se od řečnického pultíku neozývají laciné výkřiky sloužící jen k upoutání pozornosti, neurážíme se navzájem.
„Topolánkův batoh“ senátoři nezastavili Že je politická kultura v Senátu na vyšší úrovni než dříve, to demonstruje třeba zacházení s institutem „nezabývat se“, který senátní většině umožňuje celkem pohodlné a bezpracné protlačení legislativního návrhu, aniž by se k němu mohla vyjádřit opozice. Dnes už by se, doufám, nemohlo stát, že by tak důležitý a kontroverzní balík zákonů, jakým byl tzv. Topolánkův batoh z roku 2007, prošel horní komorou bez rozpravy. Osobně pokládám právě tento moment za největší kaňku (Petr Pithart to svého času označil za vlastní gól) na dvacetileté historii Senátu. Legislativa, která měla zcela zásadně ovlivnit život deseti milionů obyvatel naší země a která vzbuzovala řadu odmítavých reakcí, byla prosazena silou většiny, bez jakékoliv diskuze. Už proto by bylo dobře, kdyby bylo používání institutu „nezabývat se“ i nadále minimální. To píšu i s vědomím, že v Senátu momentálně zastupuji vládní většinu. Celkem pohodlnou většinu, mimochodem. K méně šťastným momentům patřilo i schválení návrhu novely volebního zákona, který měl (z vůle opozičně-smluvních lídrů) z politického života prakticky vyřadit malé strany. A to v době, kdy se demokratický život v naší zemi teprve pomalu konso-
lidoval. Senát tehdy ve své roli pojistky demokracie bohužel neobstál a musel za něj „zaskočit“ Ústavní soud, který uvedenou část zrušil.
Senát prokázal dospělost při vládní krizi Naopak pozitivní bylo účinkování Senátu po pádu vlády Petra Nečase v roce 2013, kdy byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna a Senát převzal veškeré legislativní funkce. Někteří tehdy strašili, že horní komora situace zneužije a zavládne málem senátní diktatura. Místo toho se díky čtveřici zákonných opatření (o změnách daňových zákonů, o dani z prodeje nemovitosti, o veřejných zakázkách a především o navýšení plateb za státní pojištěnce) podařilo udržet život v České republice v normálu. Přitom zejména ve zdravotnictví byla tehdy tak kritická situace, že hrozila doslova výbuchem, a také nový občanský zákoník málem nemohl být uveden do praxe, nebýt zásahu Senátu. Horní komora tak tentokrát v roli pojistky ústavního pořádku obstála se ctí. K tomu, že Senát může hrát takovou stabilizační roli, přispívají nejen jeho ústavní pravomoci a princip nerozpustitelnosti, ale i volební pravidla.
Malé jednomandátové obvody, volby po třetinách a většinový systém, kdy kandidát bojuje sám za sebe a voliči mají lepší šanci ho skutečně poznat a zhodnotit – to všechno pomáhá generovat, dovolím si tvrdit, skutečné osobnosti. Senát se tak postupně mění v komoru regionálních lídrů (např. starostů, obecních a krajských zastupitelů …), zkušených, zralých a sebevědomých lidí, kteří si díky tomu, čeho už v životě dosáhli, nepotřebují nic dokazovat a zbytečně na sebe upozorňovat něčím jiným než prací (někdy možná trochu ke své škodě, protože se o nich tolik nepíše). Neříkám, že jsou takoví všichni – a o sobě si už vůbec netroufám hovořit – ale ten trend je zřejmý. Senát není nějaký výmysl polistopadové politiky. Dvoukomorový parlament existoval už za habsburské monarchie po roce 1861, za první republiky v letech 1920 – 1939 a znovu pak za časů federace v letech 1969 – 1992. Je to tedy tradiční prvek našeho politického systému a já věřím, že pokud budou výše uvedené pozitivní procesy nadále pokračovat, důvěra občanů v horní komoru (potažmo v ostatní demokratické instituce) zesílí. Až pak budeme moci pokládat naši demokracii za skutečně dlouhodobě stabilní.
Milan Štěch předseda Senátu Parlamentu ČR
7
Ustavující schůze Senátu Parlamentu ČR Ústava České republiky, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 1993, svěřila zákonodárnou moc Parlamentu České republiky, který má dvě komory: Senát a Poslaneckou sněmovnu. Senát je ústavní institucí trvalou, nemůže být rozpuštěn a každé dva roky se do jedné jeho třetiny konají volby. Ustavující schůze Senátu se konala 18. prosince 1996 v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Sešlo se na ní všech 81 senátorů, kteří byli zvoleni o měsíc dříve – v listopadu roku 1996. Schůzi řídil doyen senátorského sboru Jaroslav Musial a účastnil se jí tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman a předseda vlády Václav Klaus. Slib senátora, jehož znění zakotvuje Ústava ČR, přečetl za všechny nejmladší ze senátorů Mirek Topolánek. V průběhu Ustavující schůze zvolili senátorky a senátoři ve 2. kole volby většinou 41 hlasů předsedou Senátu senátora Petra Pitharta.
Ustavující schůze Senátu byla zahájena státní hymnou. V Hlavním sále Valdštejnského paláce, kde se Ustavující schůze konala, zasedali senátoři do roku 1998, kdy byla dokončena rekonstrukce Jednacího sálu. ČTK, foto Michal Doležal, FO00139559, 18. prosince 1996
V prvních volbách do Senátu zvolili občané mimořádně všech 81 senátorů. Třetina z nich měla mandát na šest let, třetina na čtyři roky a třetina na dva roky. Výjimečné zkrácení mandátu části senátorů v 1. funkčním období umožnilo, že v dalších řádných volbách, tedy v letech 1998 a 2000, mohli občané zvolit senátory s již standardně šestiletým mandátem. Archiv Kanceláře Senátu, 18. prosince 1996 8
„Vážené dámy, vážení pánové, dostalo se mi té cti zahájit historicky první zasedání Senátu Parlamentu České republiky. Nezastírám určité dojetí. Považuji ustavení horní komory za akt, který pro mě osobně představuje jednu z důležitých jistot demokracie. Té demokracie, kterou zosobňovala osobnost T. G. Masaryka, jehož myšlenky jsou tolik blízké našemu současnému prezidentovi panu Václavu Havlovi. Jsou to myšlenky velkého člověka a velkého demokrata a já pevně věřím, že jsou to myšlenky velmi blízké i těm politikům, kteří si uvědomují, že konstruktivní politiku nemohou dělat lidé v zajetí úzkého, příliš stranického myšlení,“ pronesl úvodem doyen senátorského sboru Jaroslav Musial. Záběr ze záznamu ČT, Ustavující schůze Senátu, 18. prosince 1996
„Teprve před chvílí jsme začali formovat orgány Senátu, instituce, kterou Ústava České republiky předpokládá již téměř čtyři roky. Chápu toto zpoždění jako memento: Nenaplněná Ústava, s níž se smiřujeme, není totiž Ústava. Jestliže si zvykáme na to, že něco z Ústavy platí a něco neplatí a že to závisí na naší úvaze, na poměru sil, pak tím říkáme, že Ústava není tím co stát, jeho instituce a jeho představitele zavazuje, ale jen tím, co se právě hodí. To je ale popření Ústavy. Ústava je to, co stojí, pevně stojí, a ne to, co libovolně vyměňujeme, přemísťujeme, odkládáme. Senát byl potřeba již před oněmi čtyřmi roky. To je pro nás důvod pracovat o to usilovněji. Pracovat pro to, aby v České republice bylo napříště - dovolte mně tento obraz - o cosi méně paragrafů a o cosi více spravedlnosti,“ zdůraznil předseda Senátu Parlamentu ČR Petr Pithart v projevu po svém zvolení. ČTK, foto Michal Doležal, FO00139565, 18. prosince 1996
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Ústavou předepsaný slib, který senátoři po zvolení skládají na ustavující nebo první schůzi, které se po volbách zúčastní, přednesl 18. prosince 1996 senátor Mirek Topolánek. Na fotografii skládá slib senátorka Jaroslava Moserová do rukou předsedajícího schůze Jaroslava Musiala. ČTK, foto M. Krumphanzl, M., Doležal, FO00197042, 18. prosince 1996
„Dovolte mi, abych vás upřímně pozdravil jménem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a slíbil, že budeme maximálně usilovat o dobrou a plodnou spolupráci s tímto nově vytvořeným Senátem. Chtěl bych připomenout, že navazujeme již na tradice Senátu první republiky, tradice spojené i s jeho dlouholetým předsedou Františkem Soukupem, ale před námi je především budoucnost. Budoucnost, která u obou zákonodárných sborů je spojena především s tvorbou dobrých zákonů,“ uvedl ve svém projevu předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman.
„Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vaší dnešní schůzí začíná de facto nepřetržité zasedání Senátu. Proto vám ještě jednou přeji, abyste mohli neprodleně začít s normální prací, abyste brzy ustavili všechny orgány, které ke své práci potřebujete, abyste se co nejdříve stali důstojným partnerem Poslanecké sněmovny. Občanům této země pak ještě jednou přeji, aby měli rychle možnost poznat, že je Senát skutečným obohacením našeho politického systému a celého politického života naší země,“ konstatoval předseda vlády ČR Václav Klaus. Záběr ze záznamu ČT, Ustavující schůze Senátu, 18. prosince 1996
Záběr ze záznamu ČT, Ustavující schůze Senátu, 18. prosince 1996
9
Senátoři a funkcionáři Senátu Parlamentu ČR Předsedou Senátu v 1., 3. a 4. funkčním období, tedy v letech 1996–1998 a 2000–2004, byl Petr Pithart. Předsedkyní Senátu pro 2. funkční období, konkrétně v letech 1998–2000, byla zvolena Libuše Benešová. Od konce roku 2004 do konce roku 2010, tedy v 5., 6. a 7. funkčním období zastával post předsedy Senátu Přemysl Sobotka. V 8., 9. a 10. funkčním období, tedy od listopadu roku 2010 předsedá Senátu Milan Štěch.
Senát již při svém ustavení měl nejen příznivce, ale také hlasité odpůrce. Kritika Senátu se projevila mimo jiné v ne příliš vysoké volební účasti občanů. Ta v prvním kole podzimních voleb v roce 1996 dosáhla v celostátním průměru 35,03 %, v druhém kole 30,63 %. Pro srovnání: v říjnových volbách v roce 2014 činila volební účast v třetině obvodů, kde se volby do Senátu konaly, v průměru 38,62 %, v druhém kole 16,69 %.
Občané České republiky vybírali v letech 1996 až 2015 své zástupce do Senátu v celkem 10 řádných a 9 doplňovacích volbách.
Senátorky a senátoři 1. funkčního období. 10
Archiv Kanceláře Senátu, 1996
Senátorky a senátoři jubilejního 10. funkčního období.
Archiv Kanceláře Senátu, 19. listopadu 2014
11
Legislativní činnost Senátu Parlamentu ČR Hlavním posláním Senátu je činnost zákonodárná. Návrhy zákonů posuzují senátoři nejprve ve výborech a následně o nich vedou rozpravu a rozhodují na schůzích Senátu. Během 10 funkčních období se konalo 216 schůzí. Celkem tak v senátních lavicích strávili zákonodárci 475 dnů.* Na pořadu těchto schůzí bylo 4797 bodů. Z toho konkrétně 2033 návrhů zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou.* 70 % předložených návrhů Senát podpořil, případně se jimi nezabýval nebo k nim nepřijal usnesení, k 30 % přijala komora pozměňovací návrhy nebo je zamítla, a vrátila je tak k projednání Poslanecké sněmovně.*
Předsedkyně Senátu Libuše Benešová přichází po svém zvolení do Jednacího sálu Valdštejnského paláce, kde právě probíhá 1. schůze Senátu v jeho 2. funkčním období. ČTK, foto Tomáš Železný, FO00105861, 16. prosince 1998
Senátorky a senátoři na 1. schůzi Senátu v 9. funkčním období. * Údaje ke dni 26. 8. 2016.
12
Archiv Kanceláře Senátu, 21. listopadu 2012
Legislativní aktivita Senátu v jednotlivých funkčních obdobích Celkem Senát projednal návrhů zákonů Senát podpořil návrhů zákonů (schváleno + vůle nezabývat se + nepřijato usnesení) Vráceno zpět do Poslanecké sněmovny (s pozměňovacími návrhy + zamítnuto) V Poslanecké sněmovně přijato ve znění Senátu
1
111 89 22 9
2
224 149 75 44
3
4
5
253 178 75 36 260 183 77 43 241 100 141 56
6
7
8
9
10 *
193 169 24 12 182 143 39 16 228 135 93 32 173 137 36 13 168 127 41 24
* Údaje ke dni 7. 9. 2016.
13
Senát svou činností zásadně eliminuje situace, kdy by v platnost vstoupil věcně nebo legislativně nekvalitní zákon, který by mohl poškodit občany, státní rozpočet nebo například obce. Právě především ve snaze zabránit přijetí špatných a nekvalitních zákonů vrátil Senát Poslanecké sněmovně již 483 návrhů zákonů s pozměňovacími návrhy. Ve 285 případech následně schválili poslanci návrh ve znění postoupeném Senátem, ve 175 případech schválili původní znění a ve 23 případech nebyl zákon přijat.*
ká sněmovna předložila normu s řadou kritických legislativních i věcných chyb. Původní návrh počítal s tím, že provozovatelé loterií budou odvody z hazardu přerozdělovat přes nadace. Sněmovnou schválené znění avšak ani neřešilo vymahatelnost těchto odvodů a opomenulo zakotvit povinnost provozovatelů hazardu platit obcím poplatky z kaž dého hracího automatu a videoloterijního terminálu. Hrozilo tak, že stát a obce přijdou o více než 8 miliard korun. Senát normu opravil a poslal zpět Poslanecké sněmovně.
Nelze jmenovat všechny důležité momenty, kdy Senát potvrdil svou relevanci. Za všechny proto připomeňme tři, které měly mimořádný dopad na ústavní systém země nebo státní rozpočet. Klíčovou roli v nastavení celého ústavního systému sehrál Senát bezesporu v roce 1999. Opozičně-smluvní strany, které měly ústavní většinu v obou parlamentních komorách, tehdy připravovaly změnu Ústavy s cílem omezit pravomoci prezidenta. Smrtí senátora Václava Bendy a zvolením Václava Fischera senátorem v doplňovacích volbách však o tuto většinu přišly a záměr přenastavit ústavní systém se jim již nepodařilo realizovat. Jedním z nejožehavějších bodů, které senátoři v uplynulých dvou desetiletích projednávali, byl vládní návrh financování nákupu 24 nadzvukových letadel JAS 39 Gripen pro potřeby české armády. Právě v roce 2002 senátoři vetovali nákup těchto stíhaček za 60 miliard korun a vláda nakonec dala přednost jejich dlouhodobému pronájmu, který vyšel o dvě třetiny levněji. Senát tím prakticky rozpočtu České republiky ušetřil 40 miliard korun. Další miliardy ve veřejných rozpočtech zachránil Senát, když například v roce 2011 opravil podstatné chyby v předloze, zakotvující pravidla pro provozování hazardu a jeho zdanění. Tehdy Poslanec-
* Údaje ke dni 7. 9. 2016.
14
„Jen několikrát ve své historii stál Senát před rozhodnutím tak vážným a zásadním, jako je rozhodnutí o vládním návrhu zákona o financování pořízení 24 nadzvukových letadel JAS 39 Gripen (…) má jít o největší zbrojní zakázku v dějinách České republiky. Ba, pokud si pamatuji, o největší veřejnou zakázku v dějinách České republiky vůbec. Jde také o jeden z nejrozpornějších projektů v dějinách České republiky. Jak ukázala rozprava a hlasování v Poslanecké sněmovně, kde byl návrh zákona nakonec schválen většinou pěti hlasů, o této největší zakázce v dějinách státu neexistuje politická shoda. (…) Na základě skutečností, se kterými byl Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost seznámen, se jako jediný možný závěr jeví nutnost předložený návrh zákona zamítnout,“ konstatoval předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Michael Žantovský na schůzi Senátu 31. května 2002. Po čtyřhodinové rozpravě nákup stíhaček za 60 miliard korun senátoři zamítli. Vláda později letouny dlouhodobě pronajala o 40 miliard levněji. ČTK, foto Stanislav Zbyněk, FO00403813, 29. května 2002
Tisková konference senátorského klubu ČSSD dne 7. prosince 2011 za účasti předsedy Senátu Milana Štěcha, předsedy senátorského klubu ČSSD Petra Víchy, předsedy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jana Hajdy a místopředsedy Podvýboru pro dopravu Karla Korytáře. Senátor Petr Vícha upozornil novináře na řadu legislativních a věcných chyb v části návrhu zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednotného inkasního místa, která se zabývala problematikou zdanění hazardu. Senát následně poslal předlohu zpět Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, čímž státnímu rozpočtu zachránil 8 miliard korun. Archiv Kanceláře Senátu, 7. prosince 2011
„Dámy a pánové, já lehce dojat předstupuji před mikrofon, abych vám řekl, a odkládám přitom svůj obvyklý nevhodný smysl pro humor a sarkasmus, jak velice si vážím vašeho dnešního přístupu a vaší práce. Já si dobře uvědomuji, že pro levou část politického spektra jsou parametry zákonů, které se mění v zákoně o jednotném inkasním místu obtížně představitelné a obtížně přijatelné a že za normální situace byste hlasovali pro zamítnutí. A že jste dnes to „překousli“, proto, abyste zlepšili kulturu výběru v loterijním průmyslu, abyste přispěli k něčemu, co prostě bude lepší. A vy jste to udělali a já si toho za ministerstvo financí i za vládu nesmírně vážím,“ poděkoval senátorům ministr financí Miroslav Kalousek poté, co senátoři na schůzi 8. prosince 2011podchytili a napravili chyby v části předlohy o hazardu. Archiv Kanceláře Senátu, ilustrační foto, 6. října 2011
15
Důležitou pravomocí Senátu je legislativní iniciativa. Za uplynulých 20 let využili senátoři tento institut 206krát. Celkem 37 senátních iniciativ pak zdárně prošlo zákonodárným procesem a vstoupilo v platnost.* Z hlediska naplňování občanských práv je jedním z nejzajímavějších a v praxi čím dál intenzivněji využívaným zákon o svobodném přístupu k informacím. Ten státním orgánům, orgánům územní samosprávy a veřejným institucím zakotvil povinnost aktivně nebo na vyžádání poskytovat informace, které se vztahují k jejich působnosti. Tím se naplňuje právo občanů na přístup k informacím, které jim garantuje Listina základních práv a svobod. Senátoři iniciovali přijetí zákona o svobodném přístupu k informacím již v 1. funkčním období. Po četných debatách a jednáních v obou komorách Parlamentu se ho nakonec podařilo schválit. Další senátní iniciativa, která se dočkala podpory napříč politickým spektrem, byla předloha, díky níž byly v roce 2012 oficiálně uznány zásluhy účastníků květnového protifašistického povstání v roce 1945. Předkladatelům zákona se zároveň podařilo prosadit, aby se 5. květen jakožto významný den nadále připomínal jako České národní povstání.
Happening k přijetí zákona o svobodném přístupu k informacím ve Valdštejnské zahradě v květnu roku 1999. Archiv Kanceláře Senátu, 27. května 1999
Senátoři, z nichž mnozí mají z pozic starostů obcí neblahé zkušenosti se zloději kovů, se intenzivně zasazovali o zpřísnění novely zákona o odpadech. Díky úpravě zákona již nemohou sběrny za kovy platit v hotovosti, následkem čehož kriminalita spojená s krádeží kovů klesla o 60 procent. Senátní iniciativou v roce 2014 bylo taktéž například omezení pracovní doby velkých obchodů o Vánocích, Velikonocích a některých dalších svátcích. Zákon se přitom nedotýká malých obchodů a například lékáren.
O přijetí zákona o Českém národním povstání se spolu s dalšími zákonodárci zasazoval senátor Miroslav Nenutil. Tuto senátní inciativu plénum horní komory Parlamentu v květnu roku 2012 schválilo. Archiv Kanceláře Senátu, ilustrační foto, 12. září 2013
* Údaje ke dni 26. 8. 2016.
16
Senát Parlamentu ČR jako ústavní pojistka V 9. funkčním období obstál Senát se ctí v nelehkém úkolu, který mu dramatická politická situace v zemi přinesla. Potvrdil, že funguje jako skutečná ústavní pojistka, pilíř kontinuity a stability České republiky.
S některými legislativními opatřeními nebylo možné čekat, až občané zvolí nové poslance. Po prvé v novodobé historii tak byla přijata čtyři zákonná opatření Senátu v záležitostech, které nesnesly odkladu.
Po politickém zemětřesení v polovině roku 2013, které ukončilo vládu Petra Nečase, umožnilo ustavení kabinetu Jiřího Rusnoka, kterému ovšem nebyla vyslovena důvěra, a finálně byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna, fungoval Senát jako jediná zákonodárná komora v zemi.
Konkrétně se jednalo o změny týkající se všeobecného zdravotního pojištění, přizpůsobení daňové oblasti rekodifikaci soukromého práva nebo nezbytné změny zákona o veřejných zakázkách. Dlužno dodat, že všechna zákonná opatření Senátu nově zvolená Poslanecká sněmovna na své první schůzi potvrdila.
Senátorky Božena Sekaninová a Eva Richtrová a senátoři Jaromír Jermář a Petr Vícha na schůzi Senátu při projednávání zákonných opatření 9. října 2013. Archiv Kanceláře Senátu, 9. října 2013 17
Předseda úřednické vlády Jiří Rusnok na 14. schůzi Senátu v 9. funkčním období, v rámci níž senátoři projednávali čtyři vládní návrhy zákonných opatření Senátu. Archiv Kanceláře Senátu, 9. října 2013
Místopředseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Miloš Vystrčil. Archiv Kanceláře Senátu, 9. října 2013
18
Předseda Senátu Milan Štěch a 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Archiv Kanceláře Senátu, 9. října 2013
Předseda Senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera. Archiv Kanceláře Senátu, 9. října 2013
Senát ve vztahu k dalším institucím ČR Až do změny Ústavy, kterou senátoři schválili v roce 2012, volili prezidenta republiky senátoři a poslanci na společné schůzi obou komor. Novela Ústavy, díky níž mohou občané volit prezidenta přímo, svěřila výlučné kompetence týkající se přímé volby prezidenta a jeho následné inaugurace do rukou předsedy Senátu. Termín historicky první přímé volby prezidenta vyhlásil předseda Senátu Milan Štěch v roce 2012 v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Společná schůze obou komor Parlamentu, na které nově zvolený prezident Miloš Zeman složil slib do rukou předsedy Senátu, se konala ve Vladislavském sále Pražského hradu 8. března 2013.
Tím ovšem kompetence Senátu ve vztahu k prezidentovi nekončí. Každoročně mohou předkládat občané a organizace Senátu návrhy na udělení nebo propůjčení státního vyznamenání. Ty, se kterými se senátoři ztotožní, pak předloží prezidentu republiky. Právě na základě podnětu Senátu si státní vyznamenání z rukou prezidenta převzaly osobnosti jako profesor ústavního práva Václav Pavlíček, atletka Jarmila Kratochvílová, herec Lubomír Lipský a řada dalších.
Senátoři blahopřejí právě zvolenému prezidentu republiky Václavu Havlovi, Pražský hrad dne 20. ledna 1998. Archiv Kanceláře Senátu, 20. ledna 1998
19
Mezi kompetence Senátu patří rovněž vyslovení souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu, které horní komoře Parlamentu navrhuje prezident republiky. Za dobu existence Senátu posuzovali zákonodárci celkem 43 návrhů předložených prezidentem. 31 kandidátů podpořili, 12 kandidátů podporu Senátu nezískalo. Senát nominuje dva kandidáty na funkci veřejného ochránce práv a dva kandidáty na jeho zástupce, o nichž následně rozhoduje Poslanecká sněmovna. Právě na základě návrhu Senátu se v letech 2000 a 2006 stal veřejným ochráncem práv Otakar Motejl, v roce 2010 Pavel Varvařovský a v roce 2014 Anna Šabatová. Senátorům dále náleží volba členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a nominace kandidátů na funkci předsedy a inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Společná schůze obou komor Parlamentu při volbě prezidenta republiky ve Španělském sále Pražského hradu v roce 2003. Archiv Kanceláře Senátu, 15. ledna 2003
Otakara Motejla navrhl Senát do funkce ombudsmana v roce 2000 a znovu v roce 2006. Archiv Kanceláře Senátu, 18. května 2000
„Na základě pravomoci dané mi Ústavou jsem rozhodl o vyhlášení historicky první přímé volby prezidenta České republiky. Dny jejího konání stanovím na pátek a sobotu 11. a 12. ledna 2013,“ sdělil občanům prostřednictvím televizních kamer předseda Senátu Milan Štěch dne 1. října 2012. Archiv Kanceláře Senátu, 1. října 2012
20
Zprava předseda Senátu Milan Štěch, místopředsedové Senátu Alena Gajdůšková, Zdeněk Škromach a Miluše Horská a vedoucí Kanceláře Senátu Jiří Uklein na společné schůzi obou komor Parlamentu, na níž nově zvolený prezident Miloš Zeman složil slib do rukou předsedy Senátu. Archiv Kanceláře Senátu, 8. března 2013
První přímo zvolený prezident Miloš Zeman složil slib do rukou předsedy Senátu Milana Štěcha. Archiv Kanceláře prezidenta republiky, 8. března 2013
21
Ústavní žaloba Senátu a návrhy k Ústavnímu soudu Samostatnou kapitolou jsou ústavní žaloba Senátu a návrhy senátorů k Ústavnímu soudu, které stejně jako zásahy do schvalované legislativy mají praktický dopad v celé řadě oblastí. Právě prostřednictvím návrhu k Ústavnímu soudu se skupině senátorů podařilo například omezit zneužívání takzvaných přílepků, které Poslanecká sněmovna poměrně hojně používala k tomu, aby do projed-
návaných zákonů vkládala právní úpravu, která se samotným zákonem nijak nesouvisela a samostatně by byla jen obtížně přijata. Zřejmě nejabsurdnějším příkladem byl pokus schválit tímto způsobem celý správní řád. Využívání přílepků, které s danou předlohou vůbec nesouvisejí, označil Ústavní soud na základě podnětu skupiny senátorů v roce 2007 za neústavní.
Předkladatelé ústavní žaloby na prezidenta Václava Klause – předseda Ústavně-právního výboru Miroslav Antl, předsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Eliška Wagnerová a senátor Jiří Dienstbier na tiskové konferenci po skončení mimořádné schůze Senátu, na níž se většina zákonodárců vyslovila pro podání ústavní žaloby na prezidenta Klause. Archiv Kanceláře Senátu, 4. března 2013 22
V roce 2014 dal Ústavní soud senátorům za pravdu zase v tom, že zrušení daňové slevy pro pracující důchodce je diskriminační. Příslušnou část zákona o daních z příjmu, kterou prosadila vláda Petra Nečase, právě na základě stížnosti tehdy opozičních senátorů zrušil. Na Ústavní soud se přitom senátoři neobraceli jen ve věcech legislativy. V březnu roku 2013 podal Senát historicky první ústavní žalobu na českého prezidenta. Učinil tak zejména kvůli tomu, že Václav Klaus dlouhodobě otálel s podpisem Lisabonské smlouvy i přesto, že ho k němu Parlament vyzýval, a následně ještě vyhlásil amnestii, která vedla k ukončení celé řady kauz závažné hospodářské
kriminality a korupce a prominutí více než 111 tisíc trestů. S podáním žaloby na Václava Klause pro spáchání velezrady na neveřejné schůzi Senátu souhlasilo 38 senátorů z 68 přítomných. Této mimořádné schůzi a samotnému podání ústavní žaloby předcházelo doručení petice, ke které se připojilo 73 tisíc občanů vyzývajících Senát k podání žaloby, a veřejné slyšení Senátu, které svolali předseda Ústavně-právního výboru Miroslav Antl a předsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Eliška Wagnerová. Ústavní soud nakonec řízení pro uplynutí Klausova funkčního období zastavil.
Zájem novinářů o výsledky – výjimečně neveřejné – schůze Senátu, na níž senátoři rozhodovali o podání ústavní žaloby na prezidenta Václava Klause pro velezradu, byl mimořádný. Archiv Kanceláře Senátu, 4. března 2013
23
Veřejná slyšení Senátu a diskuse s odbornou veřejností Senát od počátku svého vzniku velmi intenzivně podporuje občanskou společnost a sociální dialog. Činí tak projednáváním petic a pořádáním veřejných slyšení k celostátním či významným regio nálním tématům a taktéž diskusí s odbornou veřejností v rámci konferencí, seminářů a odborných kulatých stolů v sídle Senátu. Od roku 1996 přijal Senát celkem 798 petic. Rekordními byly z tohoto pohledu roky 2001, kdy občané Senátu adresovali 102 petic, a 2002, kdy bylo předáno senátorům dokonce 132 petic. Z cel-
kového počtu podpořilo 59 petic více než 10 tisíc občanů. Podle usnesení z roku 2005 se přitom senátoři peticemi, které mají alespoň 10 tisíc signatářů, zabývají nejen v rámci příslušného výboru, ale taktéž na plénu Senátu.* Mezi petice, které se setkaly s velkou odezvou veřejnosti, patřila například ta z roku 2005 za zákaz propagace komunismu, kterou podpořilo 50 tisíc občanů. Mimořádnou podporu veřejnosti měla petice za zachování kvalitního zdravotnictví z roku 2013, kterou podepsalo 120 tisíc občanů.
Senátor Jaromír Štětina (vpravo) a režisér Ladislav Smoljak předávají předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi petici za zákaz propagace komunismu, kterou podpořilo 50 tisíc občanů. ČTK, foto Marta Myšková, FO01303583, 11. října 2005
24
Témata, která občané prostřednictvím petic hájili nebo prosazovali, byla zároveň předmětem nespočtu veřejných slyšení, která uspořádaly senátní výbory a na kterých petenti a další zainteresované strany objasňovali svoje stanoviska. Na úrovni Senátu se pak konalo celkem 16 veřejných slyšení.* K posílení spolupráce mezi Senátem a odbornou veřejností rozhodně přispěl podpis Memoranda mezi Senátem a Akademií věd ČR v roce 2011. Od té doby spolu uspořádaly obě instituce desítky odborných konferencí, seminářů a akcí pro veřejnost. Smyslem konferencí, které se konají na půdě Senátu, přitom není jen hledání praktických řešení problémů a diskuse odborných témat, ale také připomenutí zásadních událostí, které jsou klíčové pro uchování historické paměti národa. Senát tak již tradičně podporuje například mezinárodní festival proti totalitě, zlu a násilí Mene Tekel. V rámci každ ého ročníku se v Hlavním sále Valdštejnského paláce pořádá pod patronací 1. místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky tematicky zaměřená konference. Senát přitom připomíná nejen nebezpečí komunismu, ale rovněž zvěrstva, kterých se dopouštěl nacismus. Již tradičně se tak ve Valdštejnském paláci konají vzpomínková setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Zapomínat ovšem nelze ani na novodobé dějiny České republiky. Na zásadní momenty nedávné historie se kromě jiných zaměřila mezinárodní konference, která v roce 2009 připomněla 10. výročí vstupu České republiky do NATO. V roce 2012 se zase konala konference k 20. výročí přijetí Ústavy České republiky.
Mezinárodní konferenci „Deset let od rozšíření NATO: Úspěchy, výzvy a vyhlídky“ uspořádali v roce 2009 ve Valdštejnském paláci předseda Senátu Přemysl Sobotka, místopředsedkyně vlády a ministryně obrany Vlasta Parkanová a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Archiv Kanceláře Senátu, 12. března 2009
V roce 2011 přispěl předseda Senátu Milan Štěch významně k nalezení řešení eskalujících problémů v českém zdravotnictví, kdy kvůli systémovým problémům hrozily pod heslem „Náš exodus, váš exitus“ odchodem do zahraničí stovky lékařů, což by znamenalo kolaps českého zdravotnictví. Mimo jiné se proto v Jednacím sále Valdštejnského paláce pod jeho záštitou uskutečnila konference „Aktuální situace v českém zdravotnictví“, jejímž cílem bylo umožnit na půdě Senátu výměnu názorů reprezentantů vlády, odborné i laické veřejnosti a zástupců zákonodárného sboru. Archiv Kanceláře Senátu, 18. ledna 2011
* Údaje ke dni 26. 8. 2016.
25
Pořadatelé a hlavní hosté slavnostního shromáždění a dvoudenní konference „20 let Ústavy České republiky“: Milan Uhde, někdejší předseda České národní rady, Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu ČR, Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny, Milan Štěch, předseda Senátu, Aleš Gerloch, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy, a Jiří Drahoš, předseda Akademie věd. Archiv Kanceláře Senátu, 10. prosince 2012
Valdštejnský palác každoročně hostí také slavnostní shromáždění u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Na fotografii z roku 2013 je 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková a předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek.
Pod záštitou místopředsedy Senátu Ivo Bárka a předsedy Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Jana Žaloudíka (u mikrofonu) se v sídle Senátu uskutečnila v roce 2016 při příležitosti Mezinárodního dne klinických studií odborná konference, věnovaná představení evropské výzkumné infrastruktury ECRIN.
Seminář „Ochrana půdy, pozemkové úpravy, finanční nástroje“ uspořádala v dubnu roku 2016 Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Záštitu poskytl 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, moderování akce se ujala senátorka Veronika Vrecionová.
Archiv Kanceláře Senátu, 20. května 2016
Archiv Kanceláře Senátu, 5. dubna 2016
26
Archiv Kanceláře Senátu, 25. ledna 2013
Senát Parlamentu ČR a evropská agenda Na poli unijní agendy patří Senát jednoznačně k nejaktivnějším parlamentním komorám členských zemí EU. Od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 projednalo plénum Senátu celkem 553 evropských tisků. Pověřené výbory, kterými jsou Výbor pro záležitosti Evropské unie a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pak 861 tisků. Funkcionáři Senátu se také pravidelně setkávali s nejvyššími představiteli Evropské unie.* V rámci unijní spolupráce musíme vyzdvihnout zvláště kooperaci v rámci Visegrádské skupiny, která se pravidelně schází na úrovni vládní i parlamentní. Možnosti intenzivnější spolupráce a aktuální problémy EU byla témata, kterými se parlamenty visegrádských zemí při setkání jejich předsedů nebo výborů zabývaly rovněž při nedávno uskutečněných jednáních v České republice v roce 2016.
Oslava vstupu České republiky do EU dne 1. května 2004 ve Valdštejnské zahradě za účasti předsedy Senátu Petra Pitharta a bývalého prezidenta Václava Havla. Archiv Kanceláře Senátu, 1. května 2004
Předseda Výboru pro záležitosti EU Luděk Sefzig uvítal v roce 2011 v sídle Senátu místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. * Údaje ke dni 26. 8. 2016.
Archiv Kanceláře Senátu, 3. února 2011
27
Summit předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny, který se uskutečnil v roce 2008 ve Valdštejnském paláci, navštívil rovněž francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Na fotografii premiér Mirek Topolánek, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, předseda Senátu Milan Štěch a místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková na tiskové konferenci v sale terreně Valdštejnské zahrady. Archiv Kanceláře Senátu, 20. června 2011
Archiv Kanceláře Senátu, 16. června 2008
Zasedání předsedů výborů členských a kandidátských zemí EU na téma „Bezpečná a udržitelná energetika pro Evropu“ v rámci českého předsednictví v Evropské unii v roce 2009. Na fotografii předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Ivo Bárek (u řečniště) a předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jan Hajda. Archiv Kanceláře Senátu, 26. ledna 2009
28
Senátní Výbor pro záležitosti EU v čele s předsedou Václavem Hamplem uspořádal v roce 2015 ve Valdštejnském paláci dvoudenní zasedání výborů pro evropské záležitosti parlamentů zemí visegrádské čtyřky. Archiv Kanceláře Senátu, 14. dubna 2015
Zahraniční politika Senátu Parlamentu ČR Valdštejnský a Kolovratský palác se v uplynulých letech staly dějištěm řady klíčových mezinárodních setkání. Projednávání aktuálních a důležitých témat při těchto příležitostech přispívá k prohlubování spolupráce mezi zeměmi, nalézání řešení problematických bodů ve vzájemných vztazích a k prosazování českých národních zájmů v zahraničí. Ze stovek významných zahraničních delegací, které navštívily sídlo Senátu, připomeňme například generálního tajemníka OSN
Kofi Annana, prince Charlese z Walesu, kancléře Spolkové republiky Německo Gerharda Schrödera, prezidenta Slovenské republiky Ivana Gašparoviče, kambodžského krále Norodoma Sihamoniho, britskou princeznu Annu, izraelského prezidenta Šimona Perese nebo generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona. Z nedávno proběhlých zahraničněpolitických událostí můžeme připomenout setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a předsedy Senátu Milana Štěcha v březnu roku 2016.
Přijetí prince Charlese z Walesu předsedkyní Senátu Libuší Benešovou v roce 2000. Princ Charles se ve Valdštejnském paláci zúčastnil semináře „Mezisektorová spolupráce při rozvoji malých a středních podniků“. Archiv Kanceláře Senátu, 30. října 2000
29
Předseda Senátu Petr Pithart a kancléř Spolkové republiky Německo Gerhard Schröder v roce 2003. Archiv Kanceláře Senátu, 5. září 2003
Předseda Senátu Petr Pithart s prezidentem Slovenské republiky Ivanem Gašparovičem v sídle Senátu v roce 2004. Archiv Kanceláře Senátu, 12. července 2004
Prezident Státu Izrael Šimon Peres se v rámci své návštěvy Prahy v roce 2009 setkal také s představiteli Senátu. Na fotografii se vítá s předsedou senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jiřím Dienstbierem.
Britská princezna Anna za přítomnosti předsedy Senátu Přemysla Sobotky předala v roce 2007 ve Valdštejnském paláci v rámci programu EDIE ceny vévody z Edinburghu. Archiv Kancelář Senátu, 16. října 2007
Archiv Kanceláře Senátu, 30. března 2009
30
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ocenil při setkání s předsedou Senátu Milanem Štěchem v roce 2011 angažovanost České republiky v mírových misích OSN. Archiv Kanceláře Senátu, 15. dubna 2011
Senátní delegace vedená předsedou Senátu Milanem Štěchem při jednání s čínskou delegací v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem v roce 2016. Archiv Kanceláře Senátu, 29. března 2016
Na zahraničních cestách senátoři hájí zájmy České republiky a pomáhají rozvoji vztahů a spolupráce v oblastech, jako jsou vzdělávání, kultura, cestovní ruch, obchod, infrastruktura a průmysl, včetně zlepšování podmínek pro české exportéry na zahraničních trzích. Českou republiku zastupují senátoři v mezi národních organizacích, které zasedají taktéž v Praze. V této souvislosti nelze opomenout na příklad zasedání Parlamentního shromáždění NATO v Praze, které se konalo v listopadu roku 2012.
58. výroční zasedání Parlamentního shromáždění NATO v Praze a projev předsedy Senátu Milana Štěcha. Archiv Kanceláře Senátu, 12. prosince 2012
31
Stříbrné pamětní medaile Senátu Stříbrné pamětní medaile Senátu se udělují od roku 2007 výjimečným osobnostem ze světa vědy, kultury, umění, sportu a společenského života, které se mimořádným způsobem zasloužily o svůj obor či přispěly k dobré pověsti České republiky v zahraničí. Oceněni jsou také ti, kdo se svou odvahou
vyznamenali při záchraně lidského života. Od roku 2012 pořádá předseda Senátu v předvečer Dne české státnosti slavnostní společenské setkání, v rámci něhož stříbrné pamětní medaile Senátu předává oceněným za přítomnosti významných hostů a televizních kamer.
Stříbrná pamětní medaile Senátu
32
Za mimořádné zásluhy ve výzkumu a vývoji virostatik převzal v roce 2011 z rukou předsedy Senátu Milana Štěcha stříbrnou pamětní medaili prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc., dr. h. c. mult.
Ředitelce České asociace paraplegiků Aleně Jančíkové byla stříbrná pamětní medaile Senátu udělena v roce 2015.
Archiv Kanceláře Senátu, 4. listopadu 2011
Archiv Kanceláře Senátu, 25. září 2015
Mezi oceněnými v rámci prvního slavnostního shromáždění v předvečer Dne české státnosti v sídle Senátu v roce 2012 byla sportovkyně Jarmila Kratochvílová a herec Lubomír Lipský. „Chceme vyjádřit úctu horní komory Parlamentu lidem, kteří svými individuálními výkony v nejrůznějších oblastech života opravdu udělali pro tuto zemi mnoho, a věřím, že ještě mnoho udělají. Stříbrná pamětní medaile Senátu nemá být tím druhem ocenění, který se dává na závěr kariéry. Naopak. Chceme oceňovat lidi bez rozdílu věku, kteří jsou ve svém oboru stále činní a jejichž práce i nadále budí pozornost a respekt,“ řekl při ceremoniálu předseda Senátu Milan Štěch. Archiv Kanceláře Senátu, 27. září 2012
V roce 2015 obdrželi medaili vedle dalších osobností také herec Jiří Bartoška a vědec Armin Delong. Archiv Kanceláře Senátu, 25. září 2015
33
Senát Parlamentu ČR pro veřejnost Od samého počátku působení ve Valdštejnském komplexu otevřel Senát své sídlo veřejnosti. První den otevřených dveří Valdštejnského paláce a Valdštejnské zahrady se ostatně konal již čtyři dny po Ustavující schůzi Senátu, tedy 22. prosince 1996. Od roku 1997 pořádá Senát dny otevřených dveří svého sídla tradičně u příležitosti státních svátků 8. května a 28. října. Veřejnost má nicméně možnost sídlo Senátu navštěvovat nejen při příležitosti pravidelných dnů otevřených dveří a organizovaných prohlídek, ale rovněž při příležitosti nespočtu kulturních akcí, jako jsou výstavy nebo koncerty. Návštěvnost akcí pro veřejnost v posledních letech dosáhla již 200 tisíc občanů ročně.
Stovky stálých posluchačů se těší rovněž na koncerty ve Valdštejnské zahradě v rámci cyklu Kulturní léto, který se pro veřejnost v letních měsících pořádá pravidelně od roku 2005. S čím dál větší oblibou přicházejí lidé do Valdštejnské zahrady při příležitosti Tradičního setkání s občany, které se koná pod záštitou předsedy Senátu. V roce 2015 byla v rámci této akce zaznamenána zatím rekordní účast 3 tisíc občanů, kteří si přisli pohovořit se senátory a poslechnout si koncert skupiny Mňága a Žďorp a Vladimíra Mišíka s ČDG.
Mezi návštěvnicky nejúspěšnější projekty se řadí výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba, kterou v roce 2007 připravily pod patronací předsedy Senátu Přemysla Sobotky ve Valdštejnské jízdárně Senát, Vojenský historický ústav a Národní muzeum. Neméně významnou výstavou pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha se stala česko-bavorská zemská výstava Císař Karel IV. 1316 –2016, která byla u příležitosti 700. výročí narození císaře a krále Karla IV. zahájena ve Valdštejnské jízdárně v květnu roku 2016.
Historicky první den otevřených dveří sídla Senátu v prosinci roku 1996 za účasti předsedy Senátu Petra Pitharta. Archiv Kanceláře Senátu, 22. prosince 1996 34
Výstavu Albrecht z Valdštejna a jeho doba zahájili slavnostní vernisáží ve Valdštejnské zahradě v listopadu roku 2007 předseda Senátu Přemysl Sobotka a vévoda Albrecht z Valdštejna. Archiv Kanceláře Senátu, 15. listopadu 2007
Hradozámecká noc 2015 v sídle Senátu. Archiv Kanceláře Senátu, 29. srpna 2015
Koncert folklorního souboru Haná Přerov a Hanácká mozeka v rámci Kulturního léta v Senátu a senátoři Martin Tesařík a Jiří Lajtoch v krojích. Archiv Kanceláře Senátu, 9. srpna 2012
Kapela Mňága a Ždorp a roztančení návštěvníci Tradičního setkání s občany pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha. Archiv Kanceláře Senátu, 12. září 2015
35
Tradiční setkání s občany a senátorka Zuzana Baudyšová. Archiv Kanceláře Senátu, 12. září 2015
V rámci oslav 700. výročí narození císaře a krále Karla IV. připravily Senát a Akademie věd pro veřejnost také výstavu v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce „Dílo Karla IV. v běhu staletí“. Na fotografii předseda Senátu Milan Štěch, vedoucí oddělení dějin středověku Historického ústavu Akademie věd Eva Doležalová a předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Archiv Kanceláře Senátu, 21. ledna 2016
Vernisáž výstavy Tramping a skauting v Senátu doprovodil zpěvem a hrou na kytaru senátor Petr Bratský, pod jehož záštitou se výstava konala. Archiv Kanceláře Senátu, 3. března 2016
Koncert skupiny Brassband pod záštitou senátorky Zdeňky Hamousové v rámci Kulturního léta v Senátu 2016. Archiv Kanceláře Senátu, 11. srpna 2016
36
Sídlo Senátu Parlamentu ČR Bezprostředně poté, co se Valdštejnský palác se zahradou a Kolovratský a Malý Fürstenberský palác staly sídlem Senátu, započala velmi intenzivní rekonstrukce všech svěřených prostor. Mnohé z nich převzal Senát v kritickém stavu, potýkaly se s narušenou statikou a trpěly nešetrnými architektonickými zásahy a zanedbáním nezbytných oprav v minulých letech. Za rozsáhlou obnovu Valdštejnského areálu, která probíhala v letech 1996 až 2000, obdržel Senát prestižní evropské ocenění organizace Europa Nostra v oblasti péče o kulturní dědictví. Stejně jako se Senát vypořádal s dezolátním stavem budov, vypořádal se rovněž se záplavami v roce 2002, které zasáhly nejen Valdštejnskou zahradu, ale i interiéry Valdštejnského paláce. Dnes se paláce Senátu díky citlivé péči a systematické údržbě mohou pyšnit nejen označením národní kulturní památka, ale také tím, že jsou skutečnou chloubou české metropole.
Rekonstrukci jednotlivých prostor sídla Senátu bylo nutné provést takřka od základů. Archiv Kanceláře Senátu 37
38
Ničivé povodně v roce 2002 zasáhly také Valdštejnskou zahradu a interiéry Valdštejnského paláce.
Archiv Kanceláře Senátu, 2002
39
Předseda Senátu Petr Pithart převzal v roce 2003 prestižní ocenění Europa Nostra za rekonstrukci komplexu Valdštejnského paláce. Archiv Kanceláře Senátu, 12. června 2003
Plaketa a diplom Europa Nostra za rekonstrukci Valdštejnského paláce. Archiv Kanceláře Senátu, 12. června 2003
Kancelář Senátu se údržbě svěřených prostor věnuje intenzivně a systematicky tak, aby byly zachovány v co nejlepším stavu i pro další generace. Archiv Kanceláře Senátu, 2015
40
Senátorky a senátoři v regionech Senátoři se kromě legislativní činnosti při schůzích Senátu, výborů a komisí intenzivně věnují podpoře rozvoje regionů a komunikaci s občany, které zastupují. Šíře aktivit senátorů v jejich regionech pokrývá oblast hospodářskou, environmentální, sociální i kulturní. Velmi často zaměřují senátoři svou po-
zornost na infrastrukturní projekty, podporu malých a středních podniků či zlepšení podmínek pro seniory a mládež. Občané se se zákonodárci mohou setkat nejen v sídle Senátu a při veřejných akcích, ale navštívit je mohou rovněž v senátorských regionálních kancelářích.
Senátorky a senátoři v tradičních lidových krojích osobně prezentovali a propagovali v rámci II. ročníku Krojovaných slavností ve Valdštejnské zahradě regionální folklor. Na fotografii senátorky Dagmar Terelmešová, Miluše Horská a Milada Emmerová a senátoři Zdeněk Besta, Jiří Vosecký a Petr Gawlas. Archiv Kanceláře Senátu, 7. května 2016
42
Senátor Jan Látka se spolu s dalšími hasiči družstva SDH Domažlice zúčastnil v roce 2013 soutěže Veterán ligy okresu Domažlice v požárním útoku. Archiv senátora Jana Látky, 2013
Senátor Jiří Oberfalzer a vítězka soutěže Žena regionu pro Středočeský kraj 2014 Hana Potměšilová, která působí v Nadačním fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Mníšku pod Brdy. Archiv senátora Jiřího Oberfalzera, 2015
Senátor František Bradáč se v roce 2015 setkal se starosty a občany okolních obcí v Sulkovci. V rámci vyhodnocení celoroční soutěže předal senátor Bradáč zdejším dětem zasloužené odměny a následně s nimi podebatoval. Archiv senátora Františka Bradáče, 2015
Skautský oddíl v Lipníku nad Bečvou uspořádal u příležitosti 95. výročí svého založení výstavu. Událost si nenechala ujít ani senátorka Jitka Seitlová, která se skauty diskutovala o jejich zájmech i budoucnosti oddílu. Archiv senátorky Jitky Seitlové, 2016
43
Funkcionáři Senátu Parlamentu ČR 1996–2016
44
PRVNÍ FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTU 1996–1998
Petr Pithart předseda
Vladimír Zeman
Ivan Havlíček
Jaroslava Moserová
Přemysl Sobotka
Bohumil Kulhánek
místopředseda (do 19. 3. 1998)
místopředseda
místopředsedkyně
místopředseda
místopředseda (od 20. 3. 1998)
Výbory a komise Senátu
OV
MIV
MIV
VHZD
VVVK
VZOB
VZSP
VUZP
UPV
UPV
SKKS
Petr Pithart
Luděk Zahradníček
Jarmila Filipová
Jaroslav Jurečka
František Vízek
Michael Žantovský
František Bartoš
Libuše Benešová
Pavel Rychetský
Jiří Vyvadil
Jan Krámek
předseda
předseda (do září 1998)
předsedkyně (od září 1998)
předseda
předseda
předseda
předseda
předsedkyně
VK
KPZJR
Bohumil Kulhánek
Vladimír Zeman
předseda
předseda
předseda předseda (do července 1998) (od září 1998)
předseda
45
DRUHÉ FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTU 1998–2000
Libuše Benešová předsedkyně
Ivan Havlíček
Jaroslav Musial
Petr Pithart
Přemysl Sobotka
1. místopředseda
místopředseda
místopředseda
místopředseda
Výbory a komise Senátu
OV
MIV
VHZD
VVVK
VZOB
VZSP
VEI
VUZP
UPV
VK
SKKS
Libuše Benešová
Ladislav Svoboda
Karel Burda
Irena Ondrová
Michael Žantovský
František Bartoš
Jarmila Filipová
Petr Smutný
Jiří Vyvadil
Bohumil Kulhánek
Karel Korytář
předsedkyně
předseda
předseda
předsedkyně
předseda
předseda
předsedkyně
předseda
předseda
předseda
předseda
SKKZ
SKUCR
Milan Špaček
Jiří Stodůlka
předseda
předseda
46
TŘETÍ FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTU 2000–2002
Petr Pithart předseda
Přemysl Sobotka
Jan Ruml
Zdeněk Vojíř
1. místopředseda
místopředseda
místopředseda
Výbory a komise Senátu
OV
MIV
VHZD
VVVK
VZOB
VZSP
VEI
VUZP
UPV
VK
SKKS
Petr Pithart
Tomáš Julínek
Milan Balabán
František Mezihorák
Michael Žantovský
Zuzana Roithová
Jiří Skalický
Jiří Brýdl
Dagmar Lastovecká
Jitka Seitlová
Karel Korytář
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předsedkyně
předseda
předseda
předsedkyně
předsedkyně
předseda
SKKZ
SKUCR
Milan Špaček
Jiří Stodůlka
předseda
předseda
47
ČTVRTÉ FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTU 2002–2004
Petr Pithart předseda
Přemysl Sobotka
Jan Ruml
Ladislav Svoboda
Mirek Topolánek
1. místopředseda
místopředseda
místopředseda
místopředseda
Výbory a komise Senátu
OV
MIV
VHZD
VVVK
VZOB
VZSP
VEI
VUZP
UPV
UPV
SKKS
Petr Pithart
Jan Hadrava
Milan Balabán
František Mezihorák
Josef Jařab
Tomáš Julínek
Jiří Skalický
Jiří Brýdl
Dagmar Lastovecká
Jaroslav Kubera
Adolf Jílek
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předsedkyně (do srpna 2003)
předseda (od září 2003)
VK
SKRV
SKKZ
SKUCR
Josef Pavlata
Jan Fencl
Jitka Seitlová
Jiří Stodůlka
předseda
předseda
předsedkyně
předseda
48
předseda
PÁTÉ FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTU 2004–2006
Přemysl Sobotka předseda
Petr Pithart
Jiří Liška
Edvard Outrata
Petr Smutný
1. místopředseda
místopředseda
místopředseda
místopředseda
Výbory a komise Senátu
OV
MIV
VHZD
VVVK
VZOB
VZSP
VEU
VUZP
UPV
SKKS
VK
Přemysl Sobotka
Helena Rögnerová
Milan Balabán
Václav Jehlička
Josef Jařab
Alena Palečková
Luděk Sefzig
Jiří Brýdl
Jaroslav Kubera
Daniela Filipiová
Josef Pavlata
předseda
předsedkyně
předseda
předseda
předseda
předsedkyně
předseda
předseda
předseda
předsedkyně
předseda
SKRV
SKSP
SKKZ
SKUCR
Václava Domšová
Jiří Oberfalzer
Jan Hadrava
Jiří Stodůlka
předsedkyně
předseda
předseda
předseda
49
ŠESTÉ FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTU 2006–2008
Přemysl Sobotka předseda
Petr Pithart
Jiří Liška
Jan Rakušan
Jiří Šneberger
1. místopředseda
místopředseda
místopředseda
místopředseda
Výbory a komise Senátu
OV
MIV
VHZD
UPV
VVVK
VVVK
Přemysl Sobotka
Jiří Pospíšil
Ivan Adamec
Jaroslav Kubera
Václav Jehlička
Karel Barták
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda (do ledna 2007)
předseda (od února 2007)
VZOB
VZOB
Karel Richard Schwarzenberg Sequens předseda (do ledna 2007)
předseda (od února 2007)
VZSP
VEU
VUZP
Alena Palečková
Luděk Sefzig
Ivo Bárek
předsedkyně
předseda
předseda
SKSP
SKKS
VK
SKOS
SKRV
SKUCR
SKKZ
SKKZ
SKKZ
DKKS
DKBR
Jiří Oberfalzer
Daniela Filipiová
Josef Pavlata
Josef Kalbáč
Václava Domšová
Jiřina Rippelová
Jitka Seitlová
Jana Juřenčáková
Josef Zoser
Jaromír Štětina
Vlastimil Sehnal
předseda
předsedkyně
předseda
předseda
předsedkyně
předsedkyně
předsedkyně (do února 2007)
předsedkyně (od března 2007 do srpna 2007)
předseda (od září 2007)
předseda
předseda
50
SEDMÉ FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTU 2008–2010
Přemysl Sobotka předseda
Alena Gajdůšková
Jiří Liška
Petr Pithart
Jiří Šneberger
Milan Štěch
1. místopředsedkyně
místopředseda
místopředseda
místopředseda
místopředseda
Výbory a komise Senátu
OV
MIV
VHZD
UPV
VVVK
VZOB
VZSP
VEU
VUZP
SKSP
SKKS
Přemysl Sobotka
Jiří Pospíšil
Jan Hajda
Jaroslav Kubera
Jaromír Jermář
Jiří Dienstbier
Alena Palečková
Luděk Sefzig
Ivo Bárek
Jiří Oberfalzer
Tomáš Julínek
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předsedkyně
předseda
předseda
předseda
předseda
VK
SKOS
SKDS
SKUCR
SKKZ
SKRV
DKKS
Tomáš Grulich
Jana Juřenčáková
Vlastimil Sehnal
Jiřina Rippelová
Marcel Chládek
Ludmila Müllerová
Jaromír Štětina
předseda
předsedkyně
předseda
předsedkyně
předseda
předsedkyně
předseda
51
OSMÉ FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTU 2010–2012
Milan Štěch předseda
Přemysl Sobotka
Alena Gajdůšková
Alena Palečková
Petr Pithart
Zdeněk Škromach
1. místopředseda
místopředsedkyně
místopředsedkyně
místopředseda
místopředseda
Výbory a komise Senátu
OV
MIV
VHZD
UPV
VVVK
VZOB
VZOB
VZSP
VEU
VUZP
SKSP
Milan Štěch
Jaroslav Kubera
Jan Hajda
Miroslav Antl
Jaromír Jermář
Jiří Dienstbier
Jozef Regec
Daniela Filipiová
Luděk Sefzig
Ivo Bárek
Jiří Oberfalzer
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda (do ledna 2011)
předseda (od března 2011)
předsedkyně
předseda
předseda
předseda
SKKS
VK
SKOS
SKUCR
SKKZ
SKRV
Karel Korytář
Jiří Pospíšil
Jana Juřenčáková
Jiřina Rippelová
Tomáš Grulich
Petr Šilar
předseda
předseda
předsedkyně
předsedkyně
předseda
předseda
52
DEVÁTÉ FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTU 2012–2014
Milan Štěch předseda
Alena Gajdůšková
Miluše Horská
Přemysl Sobotka
Zdeněk Škromach
1. místopředsedkyně
místopředsedkyně
místopředseda
místopředseda
Výbory a komise Senátu
OV
MIV
UPV
VHZD
VUZP
VVVK
VVVK
VZOB
VZOB
VEU
VZSP
Milan Štěch
Jiří Oberfalzer
Miroslav Antl
Jan Hajda
Ivo Bárek
Marcel Chládek
Jaromír Jermář
Jozef Regec
František Bublan
Miroslav Krejča
Miloš Janeček
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda (do 28. 1. 2014)
předseda (od 19. 3. 2014)
předseda (do 18. 3. 2014)
předseda (od 19. 3. 2014)
předseda
předseda
SKKZ
SKKS
SKRV
SKSP
SKUCR
VK
Tomáš Grulich
Karel Korytář
Dagmar Zvěřinová
Daniela Filipiová
Eliška Wagnerová
Tomáš Kladívko
předseda
předseda
předsedkyně
předsedkyně
předsedkyně
předseda
53
DESÁTÉ FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTU 2014–2016
Milan Štěch předseda
Přemysl Sobotka
Ivo Bárek
Miluše Horská
Zdeněk Škromach
1. místopředseda
místopředseda
místopředsedkyně
místopředseda
Výbory a komise Senátu
OV
MIV
UPV
VHZD
VUZP
VVVK
VZOB
VEU
VZSP
SKKZ
SKKS
Milan Štěch
Jiří Oberfalzer
Miroslav Antl
Jan Hajda
Miloš Vystrčil
Jaromír Jermář
František Bublan
Václav Hampl
Jan Žaloudík
Tomáš Grulich
Božena Sekaninová
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předseda
předsedkyně
SKRV
SKSP
SKUCR
VK
Miroslav Nenutil
Daniela Filipiová
Eliška Wagnerová
Luděk Jeništa
předseda
předsedkyně
předsedkyně
předseda
54
Zkratky OV
Organizační výbor
MIV
Mandátový a imunitní výbor
UPV
Ústavně-právní výbor
VZOB
Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
VVVK
Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
VUZP
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
VHZD
Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu
VZSP
Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku
VEI
Výbor pro evropskou integraci
VEU
Výbor pro záležitosti Evropské unie
SKKS
Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu
SKKZ
Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí
SKUCR
Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury
SKRV
Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova
SKSP
Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky
SKOS
Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí
SKDS
Stálá komise Senátu pro podporu demokracie ve světě
VK
Volební komise
KPZJR
Komise Senátu pro přípravu zákona o jednacím řádu Senátu
DKKS
Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti KSČM
DKBR
Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekuovaných běloruským režimem
55
Senátorky a senátoři ve volebních obvodech 1996–2016
56
1 Karlovy Vary
2 Sokolov
3 Cheb
4 Most
5 Chomutov
6 Louny
7 Plzeň-město
8 Rokycany
Vladimír Kulhánek (1996–1998), (1998–2004)
Jan Horník (2004–2010), (2010–2016)
Jiří Vyvadil (1996–2000)
Jan Hadrava (2000–2006)
Pavel Čáslava (2006–2012)
Peter Morávek (1996–2002)
Ladislav Macák (2002–2008)
Miroslav Nenutil (2008–2014), (2014–2020)
Richard Falbr (1996–1998), (1998–2004)
Vlastimil Balín (2004–2010)
Alena Dernerová (2010–2016)
Ladislav Drlý (1996–2000)
Alexandr Novák (2000–2006)
Petr Skála (2006–2007)
Václav Homolka (2007–2012), (2012–2018)
Ivan Havlíček (1996–2002)
Miloslav Pelc (2002–2008)
Marcel Chládek (2008–2014)
Zdeňka Hamousová (2014–2020)
Jaroslav Jurečka (1996–1998)
Jiří Skalický (1998–2004)
Jiří Šneberger (2004–2010)
Dagmar Terelmešová (2010–2016)
František Jirava (1996–2000)
Luděk Sefzig (2000–2006), (2006–2012)
Milada Emmerová (2012–2018)
Zdeněk Berka (2012–2018)
57
9 Plzeň-město
10 Český Krumlov
11 Domažlice
12 Strakonice
13 Tábor
14 České Budějovice
15 Pelhřimov
16 Beroun
58
Bohumil Kulhánek (1996–2002)
Richard Sequens (2002–2008)
Jiří Bis (2008–2014)
Karel Vachta (1996–1998)
Martin Dvořák (1998–2004)
Tomáš Jirsa (2004–2010), (2010–2016)
Petr Smutný (1996–2000), (2000–2006)
Jiřina Rippelová (2006–2012)
Pavel Rychetský (1996–2002), (2002–2003)
Josef Kalabáč (2003–2008)
Pavel Eybert (1996–1998), (1998–2004), (2004–2010), (2010–2016)
Jiří Pospíšil (1996–2000), (2000–2006), (2006–2012)
Jiří Šesták (2012–2018)
Milan Štěch (1996–2002), (2002–2008), (2008–2014), (2014–2020)
Jiří Rückl (1996–1998), (1998–2004)
Jiří Oberfalzer (2004–2010), (2010–2016)
Lumír Aschenbrenner (2014–2020)
Jan Látka (2012–2018)
Miroslav Krejča (2008–2014)
Karel Kratochvíle (2014–2020)
17 Praha 12
18 Příbram
19 Praha 11
20 Praha 4
21 Praha 5
22 Praha 10
23 Praha 8
24 Praha 9
Jan Krámek (1996–2000)
Edvard Outrata (2000–2006)
Tomáš Grulich (2006–2012), (2012–2018)
Zdeněk Vojíř (1996–2002)
Jaromír Volný (2002–2008)
Josef Řihák (2008–2014)
Jiří Burian (2014–2020)
Václav Mencl (1996–1998)
Daniel Kroupa (1998–2004)
Jan Nádvorník (2004–2010)
Milan Pešák (2010–2016)
Zdeněk Klausner (1996–2000)
Josef Zieleniec (2000–2004)
František Příhoda (2004–2006)
Tomáš Töpfer (2006–2012)
Michael Žantovský (1996–2002)
Miroslav Škaloud (2002–2008), (2008–2014)
Václav Láska (2014–2020)
Milan Kondr (1996–1998)
Zuzana Roithová (1998–2004)
Jaromír Štětina (2004–2010), (2010–2014)
Alena Palečková (1996–2000), (2000–2006), (2006–2012)
Daniela Filipiová (2012–2018)
Josef Pavlata (1996–2002), (2002–2008)
Tomáš Kladívko (2008–2014)
Eva Syková (2012–2018)
Ivana Cabrnochová (2014–2016)
Zuzana Baudyšová (2014–2020)
59
25 Praha 6
26 Praha 2
27 Praha 1
28 Mělník
29 Litoměřice
30 Kladno
31 Ústí nad Labem
32 Teplice
60
Jan Koukal (1996–1998)
Jan Ruml (1998–2004)
Karel Schwarzenberg (2004–2010)
Vladimír Zeman (1996–2000)
Daniela Filipiová (2000–2006), (2006–2012)
Libor Michálek (2012–2018)
Václav Benda (1996–1999)
Václav Fischer (1999–2002)
Martin Mejstřík (2002–2008)
Jaroslav Horák (1996–1998), (1998–2004)
Jiří Nedoma (2004–2010)
Veronika Vrecionová (2010–2016)
Karel Burda (1996–2000)
Zdeněk Bárta (2000–2006)
Alexandr Vondra (2006–2012)
Ladislav Svoboda (1996–2002), (2002–2008)
Jiří Dienstbier (2008–2011)
Jiří Dienstbier (2011–2014), (2014–2020)
Oto Neubauer (1996–1998)
Jaroslav Doubrava (1998–2004)
Pavel Sušický (2004–2010)
Jaroslav Musial (1996–2000)
Jaroslav Kubera (2000–2006), (2006–2012), (2012–2018)
Petr Bratský (2010–2016)
Zdeněk Schwarz (2008–2014)
Hassan Mezian (2012–2018)
Jaroslav Doubrava (2010–2016)
Václav Hampl (2014–2020)
33 Děčín
34 Liberec
35 Jablonec nad Nisou
36 Česká Lípa
37 Jičín
38 Mladá Boleslav
39 Trutnov
Egon Lánský (1996–2002)
Josef Zoser (2002–2008)
Jaroslav Sykáček (2008–2014)
František Vízek (1996–2000)
Soňa Paukrtová (2000–2006), (2006–2012)
Jaroslav Zeman (2012–2018)
Miroslav Coufal (1996–2002)
Karel Tejnora (2002–2008)
Karel Kapoun (2008–2014)
Jiří Liška (1996–1998), (1998–2004), (2004–2010)
Josef Táborský (2010–2016)
Jarmila Filipová (1996–2000)
Jaroslav Mitlener (2000–2006)
Jaromír Jermář (2006–2012), (2012–2018)
Vlastimil Šubrt (1996–2002)
Ivan Adamec (2002–2008)
Pavel Trpák (2008–2014)
Zbyněk Linhart (2014–2020)
Přemysl Sobotka (1996–1998), (1998–2004), (2004–2010), (2010–2016)
Jiří Vosecký (2014–2020)
Jiří Hlavatý (2014–2020)
61
40 Kutná Hora
41 Benešov
42 Kolín
43 Pardubice
44 Chrudim
45 Hradec Králové
46 Ústí nad Orlicí
62
Karel Floss (1996–1998)
Jan Fencl (1998–2004)
Bedřich Moldan (2004–2010)
Jaromír Strnad (2010–2016)
Libuše Benešová (1996–2000)
Helena Rögnerová (2000–2006)
Karel Šebek (2006–2012)
Luděk Jeništa (2012–2018)
Vladislav Malát (1996–2002)
Jan Rakušan (2002–2008)
Pavel Lebeda (2008–2014)
Emilie Třísková (2014–2020)
Jaroslava Moserová (1996–1998), (1998–2004)
Jiří Stříteský (2004–2010)
Miluše Horská (2010–2016)
Petr Pithart (1996–2000), (2000–2006), (2006–2012)
Jan Veleba (2012–2018)
Karel Barták (1996–2002), (2002–2008)
Vladimír Dryml (2008–2014)
Jaroslav Malý (2014–2020)
Bohumil Čada (1996–1998), (1998–2004)
Ludmila Müllerová (2004–2010)
Petr Šilar (2010–2016)
47 Náchod
48 Rychnov nad Kněžnou
49 Blansko
50 Svitavy
51 Žďár nad Sázavou
52 Jihlava
53 Třebíč
Miloslav Müller (1996–2000)
Petr Fejfar (2000–2006)
Petr Pakosta (2006–2012)
Lubomír Franc (2012–2018)
František Bartoš (1996–2002)
Václava Domšová (2002–2008)
Miroslav Antl (2008–2014), (2014–2020)
Libor Pavlů (1996–1998)
Stanislav Bělehrádek (1998–2004)
Vlastimil Sehnal (2004–2010)
Jiří Brýdl (1996–2000), (2000–2006)
Václav Koukal (2006–2012)
Radko Martínek (2012–2018)
Jiří Šenkýř (1996–2002)
Josef Novotný (2002–2008)
Dagmar Zvěřinová (2008–2014)
František Bradáč (2014–2020)
Václav Jehlička (1996–1998), (1998–2004), (2004–2010)
Miloš Vystrčil (2010–2016)
Pavel Heřman (1996–2000)
Pavel Janata (2000–2006)
Vítězslav Jonáš (2006–2012)
František Bublan (2012–2018)
Jozef Regec (2010–2016)
63
54 Znojmo
55 Brno-město
56 Břeclav
57 Vyškov
58 Brno-město
59 Brno-město
60 Brno-město
64
Milan Špaček (1996–2002)
Vladimír Železný (2002–2004)
Milan Špaček (2004–2008)
Marta Bayerová (2008–2014)
Pavel Štohl (2014–2020)
Vlasta Svobodová (1996–1998)
Tomáš Julínek (1998–2004), (2004–2010)
Jan Žaloudík (2010–2016)
Jiří Pavlov (1996–2000)
Vladimír Schovánek 2000–2006
Jan Hajda (2006–2012), (2012–2018)
Oldřich Dočekal (1996–2002)
Ivo Bárek (2002–2008), (2008–2014), (2014–2020)
Luděk Zahradníček (1996–1998)
Dagmar Lastovecká (1998–2003)
Karel Jarůšek (2003–2004)
Rostislav Slavotínek (2004–2010)
Stanislav Juránek (2010–2016)
Richard Salzmann (1996–2000)
Milan Šimonovský (2000–2006)
Richard Svoboda (2006–2012)
Eliška Wagnerová (2012–2018)
Jan Zahradníček (1996–2002)
Jiří Zlatuška (2002–2008)
Miloš Janeček (2008–2014)
Zdeněk Papoušek (2014–2020)
61 Olomouc
62 Prostějov
63 Přerov
64 Bruntál
65 Šumperk
66 Olomouc
67 Nový Jičín
Josef Jařab (1996–1998)
František Mezihorák (1998–2004)
Jan Hálek (2004–2010)
Martin Tesařík (2010–2016)
Jan Kavan (1996–2000)
Robert Kolář (2000–2006)
Božena Sekaninová (2006–2012), (2012–2018)
Jitka Seitlová (1996–2002), (2002–2007)
Jiří Lajtoch (2007–2008), (2008–2014)
Jitka Seitlová (2014–2020)
Zdeněk Babka (1996–1998)
Rostislav Harazin (1998–2004)
Jiří Žák (2004–2010)
Václav Reitinger (1996–2000)
Adolf Jílek (2000–2006), (2006–2012)
Zdeněk Brož (2012–2018)
Karel Korytář (1996–2002)
Vítězslav Vavroušek (2002–2008)
Karel Korytář (2008–2014)
Alena Šromová (2014–2020)
František Konečný (1996–1998)
Jaroslav Šula (1998–2004)
Milan Bureš (2004–2010)
Zdeněk Besta (2010–2016)
Jaroslav Palas (2010–2016)
65
68 Opava
69 Frýdek-Místek
70 Ostrava-město
71 Ostrava-město
72 Ostrava-město
73 Frýdek-Místek
74 Karviná
66
Jan Voráček (1996–2000)
Josef Jařab (2000–2006)
Václav Vlček (2006–2012)
Vladimír Plaček (2012–2018)
Věra Vašínková (1996–2002)
František Kopecký (2002–2008)
Eva Richtrová (2008–2014)
Jiří Carbol (2014–2020)
Mirek Topolánek (1996–1998), (1998–2004)
Liana Janáčková (2004–2010)
Antonín Maštalíř (2010–2016)
Jan Zapletal (1996–2000)
Milan Balabán (2000–2006)
Otakar Veřovský (2006–2012)
Leopold Sulovský (2012–2018)
Vítězslav Matuška (1996–2002)
Václav Roubíček (2002–2008)
Petr Guziana (2008–2014)
Peter Koliba (2014–2020)
Emil Škrabiš (1996–1998), (1998–2004)
Igor Petrov (2004–2010)
Petr Gawlas (2010–2016)
Alfréd Michalík (1996–2000)
Ondřej Feber (2000–2006)
Petr Vícha (2006–2012), (2012–2018)
75 Karviná
76 Kroměříž
77 Vsetín
78 Zlín
79 Hodonín
80 Zlín
81 Uherské Hradiště
Antonín Petráš (1996–2002)
Eduard Matykiewicz (2002–2008)
Radek Sušil (2008–2014), (2014–2020)
Eva Nováková (1996–1998)
František Kroupa (1998–2004)
Zdeněk Janalík (2004–2010)
Vladimír Oplt (1996–2000)
Jaroslav Kubín (2000–2006)
Jiří Čunek (2006–2012), (2012–2018)
Irena Ondrová (1996–2002)
Alena Gajdůšková (2002–2008), (2008–2014)
František Čuba (2014–2020)
Jan Benda (1996–1998)
Josef Kaňa (1998–2004)
Alena Venhodová (2004–2010)
Zdeněk Škromach (2010–2016)
Jiří Stodůlka (1996–2000), (2000–2006)
Jana Juřenčáková (2006–2012)
Tomio Okamura (2012–2013)
Patrik Kunčar (2014–2018)
Jaroslav Petřík (1996–2002)
Josek Vaculík (2002–2008)
Hana Doupovcová (2008–2014)
Ivo Valenta (2014–2020)
Miloš Malý (2010–2016)
67
Foto: Archiv senátora Františka Bradáče | Archiv senátora Jana Látky | Archiv senátora Jiřího Oberfalzera | Archiv senátorky Jitky Seitlové Česká televize | Česká tisková kancelář | Kancelář prezidenta republiky | Kancelář Senátu
Pro potřeby Kanceláře Senátu. Neprodejné. Vydala Kancelář Senátu. Graficky upravilo Flashstudio, s.r.o., vytisklo Printo, spol. s r.o.
www.senat.cz Valdštejnské náměstí 17/4 118 01 Praha 1
[email protected] +420 257 075 707
2016
