20 LET OBNOVENÉHO PIONÝRA

20 LET

OBNOVENÉHO PIONÝRA

(1990 – 2010)

Pojem „pionýr“ pochází z francouzštiny a znamená být v něčem první, snažit se poznávat nepoznané, nebát se těžkostí nebo je čestně překonávat, pomáhat druhým, hlásit se ke svým úkolům i k něčemu navíc. Ve všech formách činnosti, od oddílových schůzek až po akce celorepublikové i mezinárodní, se sdružení Pionýr snaží plně dostát významu tohoto slova.

Maskot Pionýra Panel 1 Výstava Pionýr

Nový začátek V lednu 1990 rozhodlo 417 zástupců z celé ČSSR na jednání Mimořádné celostátní konference pionýrských pracovníků obnovit samostatnou činnost Pionýra v duchu nejlepších zkušeností z dlouholeté tradice pionýrské činnosti. Následovalo naprosto svobodné a samostatné rozhodování pionýrských oddílů a skupin o jejich dalším zakotvení. Byl to nesporný projev svrchované demokracie. Volba byla trojí: • registrace v rámci obnoveného, samostatného Pionýra; • přechod do jiných podobných sdružení, například do současně obnovovaného Junáka – svazu skautů a skautek nebo i zájmových útvarů při základních školách; • vytvoření vlastní organizace. Oddíly a pionýrské skupiny, z nichž poté vyrostl obnovený Pionýr, patřily k nejlepším ve své době. Staly se pevnou základnou nově se utvářejícího demokratického občanského sdružení dětí, mládeže a dospělých. Při obnově své činnosti v roce 1990 stavěl Pionýr především na základech položených v roce 1968, kdy byl poprvé ustaven jako samostatná organizace.

Pionýr 1968

Programové teze přijaté mimořádným jednáním Ústřední rady Pionýrské organizace ČSM obsahovaly například: Odmítnutí programového i organizačního sepjetí se školou, formální politické výchovy, monopolního postavení Pionýrské organizace a také její bezbřehé masovosti. Zdůraznění potřeby různorodé zájmové činnosti neformálních kolektivů, demokratičnosti a otevřenosti spolupráci s dalšími uskupeními dětí a mládeže. Kromě snah o obnovu otevřené zájmové činnosti byl Pionýr v roce 1968 spolu s Junákem také iniciátorem aktivit takzvané Služby vlasti, která v rámci možností dětského hnutí zcela prakticky čelila dopadům okupace vojsky Varšavské smlouvy. V roce 1970 byla činnost samostatného Pionýra, stejně jako mnoha dalších organizací, ukončena. Opět započalo jejich spojování do jednotné organizace dětí a mládeže – PO ČSSR, později Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže. I po roce 1970 byla ale zachována činnost mnoha kvalitních zájmových oddílů – některé z nich pracují dodnes.

Panel 2 Výstava Pionýr

Mezníky 2010 – Pionýr poprvé slaví dvacet let ne-

přerušené činnosti! Ačkoli naše historie trvá mnohem déle, procházela změnami a přerody (v letech 1968, 1970 a 1989/90), jež jsou nedílnou součástí toho, čím je Pionýr dnes. Máme za sebou dobrá i špatná období, ale nevzdali jsme to. Ať to vydrží!

2010

2000

1990 – 20. ledna proběhla v Brně Mimořádná

celostátní konference pionýrských pracovníků, na které bylo přijato rozhodnutí obnovit činnost Pionýra coby samostatného demokratického sdružení. Začalo částečně nové vymezování činnosti, hledání domácích i zahraničních vazeb, obměny vnitřní struktury sdružení a hájení dobré „značky“ PIONÝR. Sdružení se složitě vyrovnávalo se setrvačností v záporných postojích vůči všemu minulému. Prosadilo se však vše dobré, co dříve v činnosti oddílů bylo, tradiční organizování táborů, které mělo velkou vážnost. Ovoce přinesla i otevřená snaha vyrovnat se s historií – přispěla k vypořádání s Junákem – svazem skautů a skautek.

1998 – Pionýr byl jedním

z osmi občanských sdružení, jež tohoto roku založila Českou radu dětí a mládeže – uznávanou reprezentaci zastřešující aktivity sdružení dětí a mládeže v celé České republice.

1989 – Doba, kdy „ve vzduchu“ byla již cí1990

1980

tit změna. V PO SSM docházelo také k pnutí a sílily hlasy po potřebě změn – odraz našly například v nových koncepcích výchovných přístupů či požadavcích na proměny ve vztahu k Socialistickému svazu mládeže. Konec roku přinesl množství významných změn ve společnosti i v Pionýrské organizaci.

1970 – Činnost samostatného Pionýra, stejně

jako dalších organizací, byla ukončena. Vytvářela se opět jednotná organizace dětí – Pionýrská organizace ČSSR, později Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže. Činnost však i v tomto období poznamenala snaha po úzkém provázání se školou – byť v míře významně menší než v 50. letech. Přes opakovaně vnesenou dávku formalismu, pramenící například ze snahy po masovosti (nikdy nenaplněné), zůstala zachována činnost mnoha kvalitních zájmových oddílů – některé z nich pracují dodnes. Existoval rovněž účinný a poměrně kvalitní systém přípravy vedoucích, který rozvíjel znalosti a dovednosti z mnoha oblastí (pedagogiky, psychologie, organizace práce a podobně, nikoli pouze z politiky KSČ).

1970

1968 – V souvislosti s pohybem v celé spo-

1960

lečnosti i v PO ČSM bylo završeno úsilí o proměny – ustavením samostatného Pionýra. Chtěl se vrátit ke kořenům pionýrského hnutí – odmítl přílišné propojení se školou a snahy o masovost, která s sebou nesla formálnost v činnosti celých skupin. Respektoval samosprávnost, byl otevřený, více podporoval rozvoj zájmové činnosti. Usiloval o pluralitu v nabídce pro děti, proto spolupracoval s dalšími podobnými organizacemi – například s Junákem, s ním také v srpnu 1968 inicioval Službu vlasti – jako reakci na obsazení ČSSR. Osamostatnění bohužel trvalo pouhé dva roky, které jsou ale pro současný Pionýr dodnes velmi významným obdobím.

1949 – 24. 4. byla vyhlášena Pionýrská

organizace Junáka, jako součást Československého svazu mládeže (ČSM). Tento rok tak lze považovat za oficiální vznik pionýrského hnutí u nás, i když pionýrské oddíly, respektive „pionýrské oddíly Junáka“ byly zakládány již v předcházejících letech. V roce 1950 byla organizace přejmenována na Pionýrskou organizaci ČSM, oddíly vznikaly při základních a středních školách, mnohdy však nebyly dostatečně personálně zajištěny, hnutí se začalo formalizovat úřední snahou po masovosti. Vedoucí oddílů však byli stále dobrovolníci, přes poškolšťování i v PO ČSM probíhala například zájmová činnost, vznikl promyšlený systém dětských časopisů, díky teoretické práci postupně sílily snahy o významné změny v organizaci.

1950


Ideály Pionýra Pionýr své hodnoty formuluje vstřícně, kladně a pojmenovává je Ideály. Vycházejí z obecných hodnot současnosti – celospolečenských pravidel chování. Členové se snaží k nim co nejvíce přiblížit.

Pravda

Pionýr chrání pravdu a plní dané slovo.

Poznání

Pionýr je pracovitý, učí se.

Přátelství

Pionýr je přítelem všech dětí.

Pomoc

Pionýr je statečný a kamarádský, pomáhá ostatním.

Překonání

Pionýr je čestný a spravedlivý.

Příroda

Pionýr chrání přírodu a život na Zemi.

Paměť

Pionýr má rád svou zem. Autoři kreseb: Jaroslav Dostál, Věra Faltová, Pavel Kantorek, Vladimír Pergler, Vhrsti

Znak vyjadřuje Ideály Pionýra: Základní kruhová stylizace znázorňuje planetu Zemi a vyjadřuje demokratický princip rovnosti práv a povinností členů Pionýra. Ve tvaru znaku je vidět i stylizovaný list lípy. Vlaštovka je symbolem štěstí a jara, počátku nového života. Směr letu vzhůru znamená úsilí o naplnění Ideálů Pionýra, pokrok a poznávání. Připomíná ptačí let, hravost i lidský um a nápaditost. Zvýrazňuje, že pionýři jsou tvořiví, bystří a odvážní. Skládání papírových vlaštovek je tradiční hrou a soutěží. Bílá spolu s červenou a modrou barvou národní trikolóry zdůrazňuje i myšlenku vlastenectví a občanství. Převažující bílá symbolizuje pravdu, mír a naději.

Panel 4a Výstava Pionýr

O PIONÝRU

ANO

• Od roku 1990 procházíme supervizí rodičů, mnoha státních a kontrolních orgánů. Opakovaně jsme získali titul „Státem uznaná organizace pro práci s dětmi a mládeží“. • Nabízíme dětem možnost vyzkoušet si řadu životních situací „nanečisto“. • Využitím hry rozvíjíme osobnost dětí. Zábava je pro nás prostředkem. • Našim vedoucím zajišťujeme kvalitní přípravu včetně vzdělávání s akreditací MŠMT. • Nabízíme prostor pro činnost mládeže i po ukončení základní školy. • Vedeme děti k tradičním hodnotám evropské civilizace bez vazeb na ideologie a náboženství. • V Pionýru dnes pracují stovky oddílů a klubů, probíhají schůzky, výpravy, tábory... Přesto se k názvu Pionýr stále váže mnoho předsudků a mýtů.

NE • Nejsme malí komunisti. • Nejsme součást škol. • Nepatříme pod domy dětí a mládeže. • Nejsme výběrová organizace. • Nepracujeme pouze s dětmi ve věku 6-15 let. • Neděláme pouze letní tábory. • Nezanikli jsme v roce 1990.

O čestný titul Organizace uznaná MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeží žádají pravidelně stovky organizací, získává jej několik desítek z nich – Pionýr je mezi nimi.

Panel 4b Výstava Pionýr

Oddíly Pionýrské oddíly jsou základním prostředím pro celoroční činnost, v Pionýru jich je více než 600 a mnohé z nich mají dlouholetou tradici. Jsou tvořeny stálou skupinou členů a vedeny kvalifikovanými vedoucími. Jejich činnost je společným dílem dětí a dospělých. Pravidelné oddílové schůzky jsou příležitostí k setkávání pionýrů a jejich smysluplné činnosti. Nabídkové programy, hry a soutěže jsou zárukou, že každá schůzka může být originální. Mnohé oddíly pořádají pravidelné víkendové výpravy. Jejich smyslem není jen poznávání nejrůznějších míst, památek a pamětihodností a pobyt v přírodě, ale také pokračování v činnosti, na kterou není během schůzek dost času.

Činnost oddílů je často motivována dlouhodobými hrami, které vrcholí například na letních táborech.

Oddílů je v našem sdružení více druhů. Dělí se hlavně podle zaměření. Nejvíce je všeobecných, které se věnují různým druhům aktivit, druhým nejpočetnějším typem jsou oddíly turistické. V Pionýru ale pracují i oddíly sportovní, přírodovědné, indiánské a podobně. Některé kolektivy jsou zaměřené na konkrétní věkovou kategorii, většina je však věkově smíšených. V nich často starší pomáhají mladším a ti nejaktivnější postupně dorůstají i v nové vedoucí.

Oddíly jsou více než jen organizační jednotkou. Jsou prostorem pro utváření společenství, příležitostí poznat a naučit se novým věcem i zázemím pro rozvíjení zájmů. Podílejí se na výchově k samostatnosti i týmové spolupráci, vedou děti k budoucímu aktivnímu občanství.


Otevřené kluby Otevřené kluby jsou poměrně novým prvkem v činnosti Pionýra – byly zakládány od roku 1998 jako reakce na přímou výzvu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy sdružením k otevřenější nabídce činnosti. Kluby jsou vedeny stálým kvalifikovaným vedoucím, program však není zaměřen na členy, ale jednoduše na kohokoli, kdo o něj zrovna projeví zájem. Proto mohou být místem stále nových setkání a poznávání se s vrstevníky. Hlavně jsou ale prostředím pro hry, sporty a tvořivé činnosti, do nichž se může zapojit skutečně každý

bez potřeby členství či jakékoli registrace. Zaměření našich klubů je různorodé, některé dokonce nabízejí více druhů činností. Děti se v nich mohou věnovat například deskovým hrám, výtvarným činnostem, sportům

i mnoha dalším neobvyklým aktivitám. Klubová činnost v Pionýru se rozbíhala postupně. K prvním průkopníkům se přidávali další a dnes jsou otevřené nízkoprahové kluby zcela běžnou součástí života našeho sdružení.

Vývoj počtu otevřených klubů v Pionýru:


Výchovné programy S názvem Pionýr je z minulosti z hlediska náplně práce spojena řada předsudků či podcenění. Pravdou je, že někteří lidé jistě zažili formální schůzky, například v Pionýrské organizaci ČSM i SSM, občas i zařazené do školního rozvrhu jako jakýsi „povinně nepovinný“ předmět – tím jsou jejich vzpomínky vymezeny. To však neplatilo ve všech oddílech a tím méně nyní. Jak je to dnes? V Pionýru si oddíly vytvářejí svůj program především samy – na základě tradic, zkušeností vedoucích a zájmů dětí. Včetně faktu, že se na přípravě činnosti přiměřeně věku a schopnostem opravdu podílejí i děti – to je jeden z typických rysů pionýrského hnutí vůbec. Přitom ovšem čerpají i z široké nabídky námětů, které – jako léty prověřené zkušenosti, jako studna, z níž se dá pít – jsou zpracovány v tzv. výchovné programy Pionýra. Kromě mnoha nabídkových aktivit je s každým tímto programem spojena soutěž. Tradičním příkladem je Pionýrská stezka, která je profilovou soutěží výchovného programu Výpravy za poznáním. Oddíly v ní poměřují své znalosti a dovednosti v různorodých úkolech. Soutěž probíhá od roku 1991, zatím poslední ročník proběhl v roce 2009 při Republikovém setkání pionýrských oddílů v Nové Rabyni. Všechny výchovné programy Pionýra spojují jednoduché cíle, z nichž vycházejí konkrétní činnosti: POZNEJ – OBJEVUJ – OSVOJ SI – ZAHRAJ SI – VYZKOUŠEJ – UDĚLEJ – CHRAŇ

Apollónovy hry

Soubor námětů zejména pro kulturní a umělecké oddíly.

Modrá planeta

Program určený hlavně oddílům zaměřeným na ochranu přírody, ekologii a přírodovědu.


Oáza

Dlouhodobá etapová hra, jejímž cílem je vytváření příznivé atmosféry v oddílech, aby se v nich každý cítil jako přirozená součást kolektivu.

Olympijské kruhy

Cyklus programů zaměřený především na sportovně založené oddíly.

Zvířátka

Roční etapová hra pro děti z 1. – 2. tříd. Pět zvířátek v ní představuje oblasti činnosti, kterými se zabývají všestranné oddíly.

Výpravy za poznáním

Cyklus programů vytvořený hlavně pro všestranné oddíly.

Robinsonův ostrov Soubor programů určený zejména oddílům specializovaným na turistiku.

Život oddílu

Program podporující participaci – podíl dětí na tvorbě činnosti jejich oddílu. Je zaměřen především na vedoucí, kterým pomáhá pro participaci vytvářet podmínky a příležitosti.


Pionýrský Sedmikvítek Jedním z výchovných programů Pionýra jsou i Apollónovy hry zaměřené na kulturu. Z nich vychází aktivita zcela výjimečná měrou své otevřenosti i šíří zaměření. Pionýrský Sedmikvítek je otevřená postupová kulturní soutěž. Jejím smyslem není hledání těch nejlepších hudebníků, tanečníků, výtvarníků…, ale vytvoření prostoru pro všechny děti a mladé lidi (jednotlivce i kolektivy), kteří se chtějí poměřit s vrstevníky v některé z kulturních oblastí. A protože Sedmikvítek se od svého vzniku rozvíjel, těchto oblastí je z původních sedmi již devět.

Dětská Porta

soutěž jednotlivců i skupin v žánrech folk a country

Tance

klání párů i souborů v klasických i moderních tancích

ProRock

soutěž mladých rockových kapel

Folklórní tance

přehlídka lidových tanců nejen z Čech a Moravy

Divadlo

přehlídka představení divadelních her, recitace, experimentálního divadla i jiných jevištních forem

Hudba

soutěž sólových i sborových hudebních vystoupení

Clona – film, foto, video korespondenční soutěž fotografií, krátkých videí a dokumentárních i hraných filmů

Výtvarná a rukodělná činnost

částečně korespondenční soutěž ve všech druzích výtvarných a rukodělných prací

Literární soutěž

korespondenční soutěž mladých autorů poezie i prózy


Otevřené sdružení Přestože těžiště činnosti sdružení Pionýr je v bohatém vnitřním životě oddílů a skupin, její nedílnou součástí jsou i otevřené aktivity. Nejen, že to považujeme za správné a prospěšné, reagujeme tak i na sílící společenskou objednávku. Otevřené aktivity Pionýra mají více podob. Některé jsou přímo zaměřeny na veřejnost, jiné jsou určeny stejnou měrou členům i nečlenům. O několika z nich, jako jsou otevřené kluby, letní tábory či Pionýrský Sedmikvítek, se dozvíte více v jiných částech této výstavy. Pojďme si tu připomenout i některé další.

Koncert Děti dětem

se koná od roku 1998 a, jak název napovídá, v hledišti i na jevišti jsou především děti. Základním podnětem k uspořádání 1. ročníku byla snaha pomoci obnovit zázemí dětských sdružení (táborové základny, klubovny…) zničená v roce 1997 povodněmi. Tehdy byly také prvně předány Putovní poháry předsedy Vlády ČR, věnované tehdejším premiérem Ing. Josefem Tošovským. Díky spolupráci s Úřadem Vlády ČR byla založena tradice každoročního znovupředání těchto pohárů. Dlouholetou patronkou koncertu byla JUDr. Petra Buzková, bývalá ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. Koncert Děti dětem je vyvrcholením Pionýrského Sedmikvítku a zároveň zcela unikátní akcí. Nabízí dětem inspiraci, možnost seberealizace, nadstandardní prostředí pro jejich vystoupení a možnost stanout na významném pódiu a před velkým počtem diváků, ale i osobní kontakt s hudebníky a osobnostmi světa kultury a politiky, jež dosud znaly pouze z médií. Kromě druhého a třetího ročníku, které proběhly na Žofíně, se koncert každoročně koná v Kongresovém centru Praha. Samotného koncertu se účastní kolem 1 400 dětí – účinkujících a diváků.

Ledová Praha

je akce, kterou pořádá občanské sdružení Pionýr a Nadace Dětem 3. tisíciletí každoročně v období pololetních prázdnin – v roce 2010 již podesáté. Je určena pro děti z celé republiky, a to jak pro dětské kolektivy ze základních

škol, dětských domovů, domů dětí a mládeže, tak pro rodiny s dětmi. Počet účastníků průběžně narůstá a v posledních letech se pohybuje okolo 10 000. V rámci návštěvy hlavního města mají děti možnost získat ucelený přehled o pamětihodnostech a zajímavostech Prahy, které jim teoreticky jsou dostupné, ale přesto je často znají pouze z obrázků a učebnic. Pro účastníky je připravena rozsáhlá síť možných slev na vstupném.


Letní tábory Zážitky, dobrodružství, kamarádi, příroda, tradice, romantika… To vše a mnohem víc v sobě skrývají letní tábory, které jsou vyvrcholením celoroční činnosti celého sdružení Pionýr. Kromě zdravého pobytu v přírodě nabízejí účastníkům poutavý program v podobě táborových her a soutěží. Zcela cíleně i samovolně soužitím mezi vrstevníky přispívají k rozvoji samostatnosti a schopnosti prosadit své nápady v kolektivu, stejně jako k umění týmové spolupráce. Obsahují soutěže oddílů i jednotlivců, rozvíjejí schopnosti i zdravou soutěživost.

Pionýrské skupiny jich každoročně pořádají přes 400 a účastní se jich na 20 000 dětí – členů i nečlenů Pionýra. Nejvíce je každoročně klasických stanových táborů. Probíhají ale i tábory putovní – pěší, vodácké, cyklistické. Některé se konají dokonce v zahraničí (nebo hostí zahraniční hosty). I když jsou letní tábory velmi tradiční formou činnosti, jdou stále s dobou. V současnosti například znovu získávají oblibu tábory příměstské, které probíhají vždy jen v části dne, kdy rodiče dětí bývají v práci. Novinkou jsou – a v poslední době se rozvíjejí – tábory pro rodiče s dětmi.

Celotáborové etapové hry

Je libo vydat se do pravěku, na pirátskou výpravu, do vesmíru, nebo třeba z pohádky do pohádky? Tematické celotáborové hry můžou děti „vzít“ kamkoli, stačí dobrá příprava, chuť si hrát a trocha fantazie. Promyšlený program je nezbytnou součástí táborů, dělá z nich víc než rekreaci s kamarády. Měl by účastníky obohacovat o nové vědomosti i dovednosti. Pro české tábory jsou typické takzvané celotáborové etapové hry, které mnoho hostů ze zahraničí vnímá jako zcela unikátní výchovné projekty, přestože u nás jsou běžné. Jsou obvykle založeny na příběhu, do něhož se účastníci táborů přímo zapojují a stávají se jeho hrdiny, mohou být inspirovány i historickými obdobími (pravěk, Pionýr organizuje soutěž etapových Antika, Divoký západ…) nebo her a ty úspěšné vydává i v edici zvané třeba cestováním (objevitelské „Expedice léto“. Pomáhají začínajícím plavby, expedice na Severní vedoucím a slouží i jako inspirace pól…), záleží jen na fantazii. zkušenějším. ETAPOVÉ HRY

NÁMOŘNÍCI JEJÍHO VELIČENSTVA DANIEL JANKOVSKÝ


www.dobrytabor.cz

Opravdu dobrý tábor

Projekt Opravdu dobrý tábor i jeho název vznikl z přesvědčení, že letní tábory děláme v Pionýru dobře. To však nepramení z čiré samolibosti, ale z dlouholetých zkušeností a spokojenosti tisíců účastníků každý rok. Projekt byl zahájen v roce 2005 s dvěma hlavními cíli – poskytovat obecné rady pro výběr tábora (jaké podmínky by měl splňovat, na co si dát pozor a podobně) – a prezentovat táborovou činnost sdružení Pionýr. Informační kampaň vyvolala až nečekaný ohlas a na Pionýr se čím dál častěji obrací veřejnost i média coby na uznávanou autoritu. Hlavní součástí informační kampaně jsou internetové stránky www.dobrytabor.cz obsahující již zmíněné informace. V období od dubna do června, kdy kampaň každoročně vrcholí, je možné využívat i telefonickou a e-mailovou poradnu, která každoročně zodpoví několik stovek dotazů.

Osmero dobrého tábora: • Má kvalifikované vedení. • Má zajímavý program. • Je bezpečný. • Je ve vhodných prostorách. • Je zdravotně zabezpečen. • Má dostatek informací pro všechny. • Rozvíjí osobnost účastníka. • Má důvěryhodného pořadatele.

www.dobrytabor.cz horká linka: 222 247 529


Vzdělávání Každá činnost v Pionýru musí být zajišťována vedoucím - osobou, která se stará o organizaci schůzek, výletů a akcí, připravuje s dětmi program a zodpovídá za dění. Skutečnost, že rodiče svěřují Pionýru děti do péče, s sebou nese velkou odpovědnost. Tu si velmi dobře uvědomujeme, cítíme ji vůči dětem, rodičům i veřejnosti obecně. Proto v Pionýru platí základní pravidlo: s dětmi mají pracovat lidé způsobilí, zkušení, s praxí. Být kvalifikovaným pro práci s dětmi u nás znamená mít potřebné předpoklady, schopnosti, znalosti a dovednosti. To se snažíme zajistit výběrem i stálým vedením k práci na sobě samých. Tato tradice provází pionýrské hnutí od jeho počátků.

K VALIFIK AČNÍ PRŮK AZ PIONÝR A

POZNÁNÍ

Vedoucí se pro úspěšnou práci s oddílem, klubem či na táboře připravují v celém systému vzdělávání, z hlediska obsahu rozděleném do těchto oblastí: • bezpečnost práce • hygiena, první pomoc • metodika práce • pedagogika • právní prostředí • psychologie Základní příprava probíhá na každé pionýrské skupině tak, aby každý dospělý absolvoval alespoň úvodní „Minimum Pionýra“.

Pro samostatnou práci s dětmi a mládeží jsou však požadavky mnohem vyšší. Proto v Pionýru máme některé kvalifikace akreditovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, což mezi sdruženími dětí a mládeže není zcela běžné. Zásady naší kvalifikace jsou obsaženy ve Statutu Pionýra, podrobnosti upravují další vnitřní normy Pionýra, které jsou svými požadavky náročnější než obecně závazné předpisy.

Být vedoucím v Pionýru neznamená jen odhodlání pro dobrovolnou práci, ale i povinnost splnit předepsanou kvalifikaci, být starším 18 let, mít důvěru dětí, rodičů i kolegů.

Vzdělávání bylo součástí pionýrské činnosti i před rokem 1989 – a zdaleka nešlo jen o formální politickou výchovu. Ostatně ani podíl komunistů mezi vedoucími pionýrských oddílů nebyl tak výrazný, jak si dnes leckdo myslí. V roce 1988 bylo členy KSČ necelých 20% z nich…


Dobrovolnictví „Dobrovolníci jsou odvážní lidé a jsou ochotni se za něco postavit. Jsou ochotni zasvětit své ruce, svou mysl a především svá srdce službě ostatním. Tím přinášejí lidem naději a dodávají jim sílu k překonávání jejich slabostí. Odměnou za to jim je vědomí, že jejich činnost má skutečný význam. Jejich odvaha a odhodlání by měly být pro nás pro všechny inspirací k činům.“

Koffi Annan, 2001 generální tajemník OSN z poselství k zahájení Mezinárodního roku dobrovolníků

Pionýr stojí na práci dobrovolníků

Činnost pionýrských oddílů a skupin zajišťují dobrovolníci. Každý z nich zcela zdarma ve svém volném čase vytvářejí podmínky a organizují činnosti jednotlivých kolektivů i pomáhají při velkých společných akcích

Dobrovolnictví je ve světě vnímáno jako významná hodnota. I proto probíhají různé aktivity s cílem o něm informovat a podporovat jeho společenské uznání. Výrazným příkladem bylo vyhlášení roku 2001 Mezinárodním rokem dobrovolníka. Podobně bude rok 2011 Evropským rokem dobrovolníka.

a v neposlední řadě přebírají zodpovědnost nejen za svěřené děti. I v padesátých letech, v době nejužšího sepjetí PO ČSM se školou, byla naprostá většina činnosti zajišťována dobrovolníky.

Přestože je obtížné přesně popsat hodnotu dobrovolné práce a jejího přínosu pro společnost, zkusili jsme ji pro představu orientačně vyčíslit. V Pionýru pracuje zhruba 2000 aktivních dobrovolníků. Uvážíme-li, že za rok proběhne přibližně 40 dvouhodinových oddílových schůzek, 10 víkendových výprav, letní tábory a jejich příprava a ještě k tomu několikery kratší prázdniny ročně, zjistíme, že každý z nich odpracuje ročně přibližně 950 hodin. Vynásobeno počtem dobrovolníků a částkou pro ohodnocení dobrovolné práce podle předpisu MPSV vychází, že roční práci dobrovolníků ve sdružení Pionýr lze ocenit částkou přibližně 140 000 000 Kč. Není to jistě vyčerpávající údaj, ale i tak může být námětem k zamyšlení.


Samostatnost není osamění Pionýr nežije v izolaci, nejen proto, že nechce, v dnešní době to ani není možné. Spolupracuje s ostatními sdruženími dětí a mládeže, s orgány státní správy i se společenskými institucemi v České republice. Často taková součinnost směřuje k naplnění obecnějších záměrů - prosazení konkrétního cíle, uspořádání akce, podpoření projektu a podobně. V některých případech ale spolupráce přerůstá v dlouhodobý podíl na činnosti či dokonce přímé zastoupení v těchto institucích.

Česká rada dětí a mládeže

V roce 1998 byl Pionýr jedním z osmi zakládajících sdružení České rady dětí a mládeže – organizace zastřešující a reprezentující na veřejnosti i vůči státním orgánům činnost sdružení dětí a mládeže v ČR.

Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů

Členy ČSRLZ sice nejsme dlouho, ale odborný seminář na téma „Dobrovolnictví jako součást společenské odpovědnosti firem“, který v listopadu 2008 spolu s Pionýrem upořádalo Business Leaders Forum a Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů, ukázal, že i s těmito institucemi má občanské sdružení našeho typu společná témata. Stal se výchozím bodem další spolupráce.

Poradní orgány

Členství v poradních orgánech vládních či parlamentních je též součástí vnějších aktivit. Například Komora mládeže MŠMT, kde je zástupce Pionýra stálým členem již od poloviny 90. let, je stálým meziresortním poradním orgánem, který projednává otázky související s dotační politikou v oblasti dětí a mládeže, státní politikou vůči mladé generaci a podobně. Někdy se zapojujeme i do orgánů čistě konzultačních či vytvářených ad hoc.

Český výbor pro UNICEF

Dětský fond OSN UNICEF je největší organizací, která se celosvětově zabývá ochranou a zlepšováním životních podmínek dětí a podporou jejich všestranného rozvoje. Pionýr je od roku 1993 členem Českého výboru pro UNICEF. Jeho prostřednictvím je zapojen do aktivit významně přesahujících i rozměr ČR.


Pionýr má mezinárodní přesah Přátelství je jedním z Ideálů Pionýra a jak známo, přátelství se na hranicích nezastaví. Mezinárodní aktivity pionýrského hnutí u nás mají dlouhou a různorodou historii. Počínají rokem 1949, založením Pionýrské organizace Junáka. V té době se soustředily hlavně na styky s organizacemi ostatních lidově demokratických zemí, spolupráce ale probíhala i s některými dětskými organizacemi na západě. Velká část zahraničních kontaktů byla vždy dílem pionýrských skupin a oddílů. Historii pionýrských zahraničních aktivit provázely například Mezinárodní tábory míru, solidární aktivity jako „Bagr pro Koreu“ (1953), družby s organizacemi ze zemí sovětského bloku, ale také přerušení spolupráce s organizacemi pěti okupačních států v roce 1968 a navazování kontaktů s evropským mezinárodním sdružením IFM-SEI, jež bylo ukončeno uzavřením státních hranic v roce 1969. Po roce 1990 (resp. po roce 1993) následovalo hledání nových směrů, kontaktů, zakotvení. Některé vazby se rozvinuly v pravidelnou spolupráci a přátelství.

Detská organizácia Fénix

Se začátkem nového tisíciletí započala užší spolupráce s organizací z naší nejpřirozenější partnerské země – Slovenska. Česko a Slovensko mají ostatně dlouhou společnou historii (včetně té pionýrské). Od rozdělení v roce 1993 si ale obě země hledaly své místo v mezinárodním společenství samostatně. Detská organizácia Fénix je svými aktivitami Pionýru velmi blízká. Od roku 2007 s ní má Pionýr podepsanou dvoustrannou mezinárodní dohodu, která výjimečnost česko-slovenských vztahů potvrzuje.

IFM-SEI

Je mezinárodní sdružení vzniklé v roce 1922 ve Vídni. V současnosti je tvořeno 65 sdruženími z 53 zemí Evropy, Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Mezi jeho hlavní cíle patří propagování práv dítěte prostřednictvím kampaní a vzdělávacích aktivit. Funguje také jako rozsáhlá síť, která nabízí téměř neomezené možnosti pro mezinárodní výměny, tábory, vzdělávací projekty… Pionýr se aktivně zapojil do dění v IFM-SEI v roce 1994 jako člen-pozorovatel, v roce 2001 se stal přidruženým členem a v roce 2003 již plnoprávným členem. V současnosti se podílí na mnoha projektech a je zastoupen i v řídících orgánech této mezinárodní organizace – má delegáta v kontrolní komisi a zástupce Pionýra byl zvolen viceprezidentem IFM-SEI pro Východní a Střední Evropu. Kromě těchto dvou nejbližších partnerů má Pionýr pravidelné kontakty s mnoha dalšími organizacemi z Finska, Francie, Maďarska, Německa, Rakouska, Velké Británie…


Pomáhat nás baví Jedním z Ideálů Pionýra je Pomoc. Neustále se snažíme, aby tento Ideál nebyl jen poučkou, ale motivem konkrétních činů. Řada oddílů se zapojuje do různých dobročinných aktivit (zde jsou představeny ty nejvýznamnější). Uvážíme-li, že jejich vedoucí velkou část svého času dobrovolně věnují samotnému oddílu, můžeme tyto aktivity směle označit za dobrovolnictví na druhou.

Tiká v každé rodině

Český den proti rakovině je nejstarší a nejznámější sbírková akce probíhající v ulicích měst a obcí po celé ČR. Koná se tradičně v květnu a jejím hlavním pořadatelem je Liga proti rakovině Praha, která má i mnoho dalších aktivit namířených proti rakovině – pomáhá nemocným, podporuje prevenci i vědecký výzkum. Pionýr se do této sbírky zapojoval nejprve místně, od roku 2007 je ale partnerem sbírky a pomáhá po celé republice. Skupinky pionýrů ve žlutých tričkách prodávají – nebo spíše rozdávají jako odměnu za příspěvek – symbolické žluté květy měsíčku lékařského každému, kdo chce podpořit boj s rakovinou. A takových lidí je opravdu spousta. Za poslední tři ročníky takto Pionýr získal pro sbírku 4 947 210 korun.

Dáváme i kus sebe

Zdravá pionýrská krev j jednou z tradičních, nepochybně prospěšných akcí našeho sdružení. Vznikla před mnoha lety v Brně, kde ji pořádala Městská rada Pionýra. Od roku 2001 se tato dárcovská akce rozšířila do celého sdružení. Její hlavní náplní, jak název napovídá, je darování krve. I když se akce mohou účastnit jen pionýři starší osmnácti let, najde

se dárců celá řada. Zdravá Pionýrská krev nemá žádný termín konání, probíhá průběžně dle potřeby a možností dárců. Uvědomujeme si, že každý z nás se může dostat do situace, kdy bude potřebovat krev někoho jiného. Věříme, že darovat i kus sebe sama pro záchranu života ostatních má veliký smysl.

Nabízíme přátelství

Letních pionýrských táborů se tradičně účastní i děti z dětských domovů (a dalších zařízení institucionální výchovy). V roce 2008 proto vznikl projekt Parťáci, který jejich zapojení do táborového života dále rozvíjí. Jeho cílem je na letních táborech vytvořit prostředí pro jejich opravdové začlenění mezi ostatní děti. Vybraného tábora se proto účastní vždy jen malá skupinka „parťáků“, která přirozeněji splyne s ostatními dětmi. Nejde o jednorázovou akci, ale o pomoc se začleněním těchto dětí do běžného života, o vytvoření trvalého přátelství mezi dětmi a o případné zahájení dlouhodobější spolupráce jednotlivých pionýrských skupin a výchovných institucí.


Úmluva o právech dítěte programový pilíř Pionýra Jistě se ihned nabízí otázka – jak může mezinárodní právní dokument prakticky ovlivňovat činnost dětí v občanském sdružení? Nejde zase o projev formalismu? Odpovědi jsou však nasnadě. Dokument sice obsahuje spletité právní formulace, ale i ty lze nakonec převést do srozumitelných zásad, například: • Děti mají právo na poznání. • Děti mají právo si hrát. • Děti mají právo na informace. • Děti mají právo se (přiměřeným způsobem) podílet na správě svých věcí. To jsou jistě pravidla, která se mají dodržovat. Jejich uplatnění v činnosti občanského sdružení mu vtiskuje nezaměnitelné rysy. Praktické uplatňování Úmluvy v praxi s sebou nenese učení ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE se principům v ní Povídání a nápady pro učitele, vedoucí a vychovatele, děti i jejich rodiče. obsaženým zpaměti DOVAKERIBEN PAL LE ČHAVESKERE Č AČIPENA O Vakeriben, so šaj šegitinel le romane čh (jak si občas někdo avenge, lengere dadenge the dajenge, the savore manušenge, so len bararen u sikhaven. představuje), ale uplatňování jejich zásad. Mezi východiska Úmluvy patří i úloha co nejvíce informovat o ní samé a její realizaci, což je druhá rovina aktivit Pionýra. Tyto úkoly naplňují například: • Metodická příručka „Úmluva o právech dítěte – Povídání a nápady pro učitele, vedoucí a vychovatele, děti i jejich rodiče“, vydaná Pionýrem. Část textu je dvojjazyčná – v češtině a romštině. úmluva.indb 1

17.9.2008 12:38:40

• Mezinárodní seminář k 5. výročí přijetí Úmluvy, který Pionýr uspořádal v roce 1994. Jeho cílem bylo poznání současného podílu občanských sdružení dětí a mládeže na naplňování Úmluvy. • Výklad Úmluvy o právech dítěte s názvem „Ahoj, Úmluvo“. Je určen dětem, studentům, vedoucím oddílů, učitelům… Vydala ho Česká rada dětí mládeže a Pionýr se na něm významně podílel. Jistě stojí za to připomenout i skutečnost, že podobně jako navazuje „Úmluva o právech dítěte“ na předcházející dokument, navazuje též Pionýr, obnovený v roce 1990, na svého předchůdce z let 1968-70, který přijal tehdy platnou „Deklaraci práv dětí“ jako podstatný programový pilíř. Úmluva o právech dítěte je mezinárodní dokument Organizace spojených národů, schválený v listopadu 1989. Ratifikovala jej naprostá většina států světa, vyjma Somálska a Spojených států amerických. Navázal na dokument „Deklarace práv dětí“, přijatý OSN v roce 1959.




My nejsme pážata, my jsme pionýři. z filmu Ať žijí duchové Být opravdovým pionýrem, malým či velkým, vyžaduje více než jen členskou registraci. Je třeba ctít hodnoty zvané Ideály Pionýra, přijmout část odpovědnosti za svět kolem sebe, snažit se odvést své dílo, ať už jakékoli, co nejlépe. Pionýr svým programem a činností usiluje o spojení přirozených dětských zájmů – mít dobré kamarády, zažít hodně legrace a dobrodružství, poznat neznámé věci, hrát si a soutěžit – s potřebami společnosti a rozvíjením dětského talentu i schopností. Současně se nezanedbatelně podílí na prevenci kriminality i dalších negativních jevů. Činnost pionýrských oddílů a skupin proto nutně spojuje přání a zájmy dětí s potřebami a požadavky na pozitivní využívání volného času dětí a mládeže a rozvoj osobnosti občana demokratické společnosti, v níž každý má svá práva, ale i určité povinnosti.

Mnozí, kteří prožijí dětství v dobrém oddíle, zůstávají i dále jako instruktoři či vedoucí. I pro ně je činnost v Pionýru výchovný proces, který formuje jejich postoje a hodnoty. A pro některé je opravdu dlouhodobý, protože práci v Pionýru berou jako celoživotní poslání. A i když z jejich zkušeností čerpají nové a nové generace dětí v oddílech, oni se stále učí a sami rozvíjejí. Kdo chce být opravdu pionýrem, nemůže ustrnout na místě, nesmí se bát problémů a těžkostí a čekat, až mu všechno spadne do klína. „Pionýrství“ – to je myšlenka moderního, průkopnického, idea hledání, touhy po poznání. Pionýr je objevitel nových cest, směrů, a také hlasatel pokrokových myšlenek. Přejeme si, aby každý, kdo byl (je) pionýrem, byl člověkem čestným, svobodným, samostatným, sebevědomým, spravedlivým, aktivním a solidárním…


Na shledanou Děkujeme vám za čas, který jste věnovali této výstavě. Doufáme, že byl pro vás nejen přínosný, ale i příjemně strávený. Možná jste velkou část informací, které jsme pro tuto výstavu vybrali, již znali dříve. Přesto věříme, že jste se dozvěděli i několik nových zajímavostí.

Je možné, že vám tu některé informace i chyběly – věřte, že nám také. Žádná výstava ale nedokáže pojmout skutečný a úplný obraz činnosti stovek oddílů a klubů, vylíčit všechny schůzky,

výpravy, tábory, soutěže, setkání, zážitky, dobrodružství… To se prostě musí zažít. Přejeme vám v budoucnu vše dobré a věříme, že jestli se někdy setkáte s přetrvávajícími předsudky a dávno nepravdivými klišé o sdružení Pionýr, budete si umět udělat vlastní názor.

ramapithecus

australopithecus

homo

homo

homo

homo

homo

robustus

erectus

sapiens

rusticus

computerus

pionyrus

Výstava byla vytvořena k 20. výročí obnovení činnosti Pionýra. Na obsahu výstavy se společnou rukou podíleli: Miroslav Jalovecký, Jiří Jaskmanický, Karel Krtička, Bohumír Švec, Jiří Tomčala a Martin Bělohlávek, Jakub Kořínek Autoři kreseb: Jaroslav Dostál, Věra Faltová, Pavel Kantorek, Vladimír Pergler, Vhrsti, Dalibor Vlach Foto: archiv Pionýra Grafická úprava: Jiří Jirsa Tisk: LERI Děkujeme všem, kteří nám nejen při tvorbě výstavy, ale i po celých dvacet let od obnovení činnosti Pionýra pomáhali a drželi palce.


20 LET OBNOVENÉHO PIONÝRA

Recommend Documents