Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
20 LET ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 20 years of Czech Nonprofit Sector Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Zuzana PROUZOVÁ
Autor: Bc. Irena TANNENBERGEROVÁ
Brno, 2010
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2009/2010
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
T A N N E N B E R G E R O V Á Irena, Bc.
Obor:
Veřejná ekonomika a správa
Studijní směr:
Veřejná ekonomika a správa
Název tématu:
20 LET ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 20 years of Czech Nonprofit Sector
Zásady pro vypracování Problémová oblast: Rozmanitost neziskových organizací v ČR, vývoj neziskových organizací v ČR po roce 89, statistické údaje o neziskových organizací a sledování neziskových organizací formou výkazů ČSÚ. Cíl práce: Analyzovat vývoj neziskových organizací v letech 1989 aţ 2009 a faktory ovlivňující vývoj neziskového sektoru v ČR. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení základních metodologických aspektů, sběr dostupné literatury a dalších informačních zdrojů. 2. Studium odborné literatury, definice pojmů, sběr kvantitativních dat. 3. Popis a kvantifikace historického vývoje neziskového sektoru po roce 1989. 4. Identifikace faktorů, které ovlivnily velikost a směr neziskového sektoru za analyzované období. 5. Zhodnocení sledování neziskových organizací formou výkazů ČSÚ. 6. Zhodnocení poznatků a prezentace závěrů vyplývajících z historického vývoje a provedené analýzy. V práci budou pouţity údaje Českého statistického úřadu ze statistického zjišťování neziskových organizací a Registru ekonomických subjektů. Dále bude pouţita metoda statistické analýzy dat, historického popisu, faktorové analýzy a syntézy.
Rozsah grafických prací:
Předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: Neziskový sektor v ČR :výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University. Edited by Pavol Frič - Rochdi Goulli. Praha : Eurolex Bohemia, 2001. 203 s. ISBN 80-86432-04-1 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Druhé aktualizované vydání. Druhé, aktualizované. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 187 s. Neuvedeno. ISBN 978-80-86929-25-5 Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů :metody, problémy, řešení. Edited by Vladimír Hyánek - Simona Škarabelová - Markéta Řeţuchová. Brno : Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2005. 40 s. ISBN 8023952625 ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Účetnictví, daně, audit a financování úsc a organizací neziskového sektoru. První. Brno : MU, 2004. 136 s. ISBN 80-210-3583-8 Související webová stránka: http://www.czso.cz, http://www.e-cvns.cz Vedoucí diplomové práce:
Ing. Zuzana Prouzová
Datum zadání diplomové práce:
6. 3. 2009
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 6. 3. 2009
………………………………………… děkan
J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr ác e v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve douc í di pl omové pr áce: Rok obha j oby:
Bc. Irena Tannenbergerová 20 let českého neziskového sektoru 20 years of Czech Nonprofit Sector veřejné ekonomie Ing. Zuzana Prouzová 2010
Anotace Předmětem diplomové práce „20 let českého neziskového sektoru“ je analýza vývoje neziskových organizací v letech 1989 aţ 2009 a identifikace faktorů ovlivňujících vývoj neziskového sektoru v České republice. Údaje jsou čerpány z Registru ekonomických subjektů. Současně jsou zde pouţita data zjištěná Českým statistickým úřadem ze zpracování statistiky neziskových institucí za sledované roky 2007 a 2008.
Annotation The aim of the thesis “20 years of Czech Nonprofit Sector“ is to analyze the evolution of nonprofit organizations in the period from 1989 to 2009 and to identificate factors influencing the development of the Czech nonprofit sector. The data are gathered from the Business Register of the CR (BR). Concurrently, the data detectioned by the Czech Statistical Office from processing statistics of non-profit institutions in monitored years 2007 and 2008 are used.
Klíčová slova Neziskové instituce, právní forma, statistické zjišťování, Satelitní účet neziskových institucí, počet dobrovolníků
Keywords Non-profit institutions, legal form, statistical processing, the Satellite Account of Nonprofit Institutions, number of volunteers
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci 20 let českého neziskového sektoru vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Prouzové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 7. června 2010 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Prouzové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 8 1
POJÍMÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR............................................................................... 10 1.1 1.2 1.3 1.4
2
VÝVOJ NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ V LETECH 1989 AŽ 2009 ....................................................... 32 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7
3
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ................................................ 10 CHARAKTERISTICKÉ PRVKY NI A MOŢNOSTI JEJICH SLEDOVÁNÍ ............................................................. 16 ROLE NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ ............................................................................................................... 28 SHRNUTÍ ................................................................................................................................................. 30 HISTORICKÝ VÝVOJ NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ PŘED ROKEM 1989 ........................................................... 32 NEZISKOVÉ INSTITUCE V OBDOBÍ 1989 AŢ 1995 ..................................................................................... 37 NEZISKOVÉ INSTITUCE V OBDOBÍ 1996 AŢ 1997 ..................................................................................... 41 NEZISKOVÉ INSTITUCE V OBDOBÍ 1998 AŢ 2001 ..................................................................................... 43 NEZISKOVÉ INSTITUCE V OBDOBÍ 2002 AŢ 2004 ..................................................................................... 45 NEZISKOVÉ INSTITUCE V OBDOBÍ 2005 AŢ 2009 ..................................................................................... 48 SHRNUTÍ ................................................................................................................................................. 50
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ V ČR .......................................... 51 3.1 3.2 3.3
IDENTIFIKACE FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH NEZISKOVÉ INSTITUCE V ANALYZOVANÉM OBDOBÍ ................ 51 DALŠÍ FAKTORY NA ZÁKLADĚ ANALÝZY DAT ČSÚ O NEZISKOVÝCH INSTITUCÍCH ................................. 60 SHRNUTÍ ................................................................................................................................................. 67
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 68 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................... 70 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 73 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 74 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 76 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 77
ÚVOD Neziskové organizace vznikají v důsledku spontánního sdruţování se lidí na základě jejich dílčích zájmů jako různé spolky, zájmová sdruţení, organizace, společenství, hnutí apod., které vyvíjejí rozmanité občanské aktivity a existují nezávisle na státu. Jsou nedílnou součástí všech rozvinutých demokratických společností, jsou také institucionalizovanou formou občanské společnosti. Prostřednictvím neziskových organizací mohou občané reprezentovat, prosazovat a uspokojovat své zájmy v současné heterogenní společnosti. Neziskové organizace plní důleţité sociální, ekonomické a politické role ve společnosti formou poskytování sluţeb, ale jsou také zaměstnavateli a zastánci jednotlivých občanů. Podporují občany v jejich snaze zúčastnit se společenského dění a také prosazovat a udrţovat občanské, kulturní a náboţenské hodnoty. Zaplňují tu oblast, kde se lidé dobrovolně sdruţují mimo sféry státu, trhu a soukromého ţivota. Neziskové organizace postupně získávají i v naší společnosti stále důleţitější roli jako soubor různorodých organizací, které sdruţují občany vyznávající společné hodnoty a s ochotou podílet se na spolupráci vyjadřující shodné zájmy a poţadavky či vedoucí k dosaţení řešení společných problémů. Spolu s tím, jak se měnily během posledních dvaceti let činnosti a potřeby, které stát nepokrývá, vyvíjely se i neziskové organizace. Na vývoj jejich počtu, postavení ve společnosti a proměny forem mělo vliv několik faktorů. Cílem práce je identifikace faktorů, které ovlivnily vývoj českého neziskového sektoru v letech 1989 aţ 2009. K tomu, abych tento cíl naplnila, je potřeba zmapovat vývoj neziskového sektoru v letech 1989 aţ 2009, vytýčit moţné faktory ovlivňující organizace neziskového sektoru. V první kapitole vymezuji pojem neziskových organizací, jejich charakteristické prvky a role ve společnosti. V druhé kapitole popisuji vývoj neziskových organizací v uplynulých dvaceti letech, problémy, s kterými se potýkaly, sleduji jejich měnící se počet během těchto let a mapuji legislativní prostředí pro neziskový sektor. Náplní třetí kapitoly je identifikace faktorů, které ovlivnily vývoj a počet neziskových organizací v uplynulých dvaceti letech a ověření jejich působení. Dále analyzuji data Českého statistického úřadu získaná od neziskových organizací a na základě získaných údajů o těchto organizacích za uplynulých dvacet let stanovuji dva další faktory. V této práci je pouţita metoda statistické analýzy získaných dat a časová komparace a syntéza poznatků teoretických a praktických. Vycházím z primárních dat Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) a ze sekundárních dat z provedeného statistického 8
zjišťování neziskových organizací, údajů z Registru ekonomických subjektů (RES), webových stránek neziskových organizací a portálech zabývajících se problematikou neziskových organizací, legislativy, odborné literatury zabývajících se rolemi a podstatou neziskového sektoru.
9
1 POJÍMÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR Obsahem této kapitoly je vymezení základních metodologických východisek z hlediska různých definic neziskových organizací. Dále představuji klasifikace pouţívané ve vztahu k neziskovým organizacím, jako je Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO), Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) pouţívaná do konce roku 2007, od roku 2008 nahrazena Klasifikací ekonomických činností (CZ-NACE) a Klasifikace sluţeb neziskových institucí slouţících domácnostem podle účelu (CZ-COPNI). Závěrem této kapitoly poukazuji na některé prvky, které vytváří charakteristický obraz neziskových organizací a také role, které neziskové organizace ve společnosti plní.
1.1 Základní metodologická východiska neziskových organizací Pro neziskové organizace existuje velké mnoţství definic, které se liší úhlem pohledu. Vyplývá to z toho, ţe neziskové organizace jsou heterogenními a pokrývají různorodé části společnosti. Oblasti, v kterých se vyskytují, dobře popisuje Elizabeth T. Boris: „Neziskové organizace (NO) vytvářejí sítě a vztahy mezi lidmi navzájem a institucemi, a tímto způsobem pomáhají budovat sociální kapitál. Mnoho NO také úspěšně formuje a ovlivňuje řadu sociálních a ekonomických nebo mezinárodních politik. NO uspokojují potřeby a zájmy svých členů, např. vyvíjením politické, náboženské, kulturní nebo sportovní činnosti. NO poskytují služby nejen svým členům, ale také veřejnosti, zejména v oblasti sociálních služeb a vzdělávání. NO však jsou také součástí národního hospodářství a představují nezanedbatelnou ekonomickou sílu. NO operují na mezinárodním poli, jsou aktivní ve sféře lidských práv, ekonomického rozvoje, odstraňování škod způsobených pohromami, při ochraně životního prostředí a v mnoha jiných oblastech.“1 Neziskové
organizace
umoţňují
občanskou
participaci
a
reprezentaci
zájmů
v pluralistickém politickém systému heterogenní společnosti. Shrnují rozmanité hodnoty a zájmy a zobrazují je do politického systému skrze politické zástupce. Zastávají důleţité sociální, ekonomické a politické role ve společnosti jako poskytovatelé sluţeb, jsou také zaměstnavateli. Významná je i jejich role jako zastánce a poradce pro občany v situacích, které nejsou schopni sami řešit. Podporují spojení společnosti a občanské spoluúčasti, prosazování a udrţování občanských, kulturních a náboţenských hodnot. Také prosazují a 1
Čerpáno z: Nonprofits and government: collaboration and conflict/edited by Elizabeth T. Boris and C. Eugene Steuerle. 2nd ed. THE URBAN INSTITUTE PRESS, Washington, D.C. 2006. ISBN 0-87766-732-2. 10
obhajují hodnoty a protikladné představy o veřejném blahu a vyuţívají altruismus a veřejné a soukromé zdroje pro ty, kteří potřebují pomoc.2 Neziskový sektor tvoří všechny organizace, které nemají jako hlavní činnost podnikání a jejichţ status neumoţňuje, aby vytvořený zisk byl pouţit jinak neţ pro potřeby organizace a plnění cílů, za jejichţ účelem byly zaloţeny. Duben představuje charakteristiku neziskového sektoru po roce 1989 takto: „Specifický charakter neziskového sektoru vytváří prvky solidarity, spontaneity, dobrovolnosti, altruismu a ochoty dát něco navíc, co je prospěšné většině občanů nejen v současnosti, ale i v budoucnosti.“3 Neziskové organizace se zabývaly ve výše zmíněné době „…činností vykonávanou převážně dobrovolně členy jednotlivých zájmových skupin a různých společenských aktivit, tedy různými institucemi občanské společnosti (nadační činnost, různá humanitární činnost apod.).“4 Mezi důleţité zásady neziskových organizací patří i to, ţe majetek těchto organizací slouţí k naplňování a rozvoji jejich hlavní činnosti a účelu, pro který byly zřízeny. Můţeme je najít v těchto oblastech ţivota společnosti: kultura a umění, sport a rekreace, vzdělání a výzkum, zdraví, sociální sluţby, ekologie, rozvoj obce (komunity) a bydlení, ochrana práv a obhajoba zájmů, politika, organizování dobročinnosti, náboţenství, mezinárodní aktivity, profesní a pracovní vztahy. „Neziskové organizace jsou všude tam, kde se lidé chtějí soukromě angažovat a nahradit tak neexistující nebo nedostatečně fungující státní instituce. Neziskové organizace tak zalesňují naše hory, organizují zájmové aktivity pro děti v jejich volném čase, pořádají osvětové přednášky zaměřené proti rasismu, budují cyklistické stezky, pomáhají jako asistenční služba handicapovaným dětem ve školách, opravují historické památky, organizují humanitární pomoc v případě živelných katastrof u nás i v zahraničí apod.“5 Definici pojmu nezisková organizace v českém právním řádu nenajdeme. Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, § 18 odst. 8 uvádí tyto právní formy neziskových organizací: -
zájmová sdruţení právnických osob (pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti),
-
občanská sdruţení (včetně odborových organizací),
-
politické strany a politická hnutí,
-
registrované církve a náboţenské společnosti,
2
Čerpáno z: Nonprofits and government: collaboration and conflict/edited by Elizabeth T. Boris and C. Eugene Steuerle. 2nd ed. THE URBAN INSTITUTE PRESS, Washington, D.C. 2006. ISBN 0-87766-732-2. Str. 1-3 3 Citace z: DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. CODEX BOHEMIA 1996. 1. vydání. 376 s. ISBN 80-85963-19-1. Str. 112 4 Citace z: DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. CODEX BOHEMIA 1996. 1. vydání. 376 s. ISBN 80-85963-19-1. Str. 15 5 Co to je neziskový sektor. [online] Dostupné z WWW:
[cit. 2010-02-18] 11
-
nadace,
-
nadační fondy,
-
obecně prospěšné společnosti,
-
veřejné vysoké školy,
-
veřejné výzkumné instituce,
-
školské právnické osoby (podle zvláštního předpisu),
-
obce,
-
organizační sloţky státu,
-
kraje,
-
příspěvkové organizace,
-
státní fondy,
-
subjekty, o nichţ tak stanoví zvláštní zákon.
Podle mého názoru je však přesnější pojetí, na rozdíl od tohoto širokého, které si stanovil Český statistický úřad. Ten k vymezení neziskových institucí6 pouţívá přeformulovanou tzv. strukturálně-operacionální definici neziskových organizací podle Salamona a Anheiera7, kteří ve své studii označují soukromý neziskový sektor jako soubor organizací, existujících vně státních struktur, ale slouţících v zásadě zájmům veřejným, nikoliv zájmům soukromým. Neziskové instituce jsou tedy podle této definice ty, o nichţ můţeme říci, ţe jsou8: institucionalizované (organized) – jsou právním subjektem s určitým stupněm vnitřní organizační struktury, podmínkami vzniku, zániku, hospodaření soukromé (private) – nejsou součástí vládního aparátu ani pověřeny výkonem státní moci, jsou na státu nezávislé neziskové (non-profit) – vzniklý zisk je vyuţit na hlavní činnost, pro kterou byla organizace zaloţena, není rozdělován členům či zakladatelům samosprávné a nezávislé (self-governing) –jsou schopny řídit svou činnost a vytvářet si organizační strukturu dobrovolné (voluntary) – jejich vznik, činnost a členství v nich je zaloţeno na dobrovolné bázi
6
ČSÚ pouţívá místo pojmu neziskové organizace pojem neziskové instituce pro ty organizace, které splňují všechny podmínky strukturálně-operacionální definice. 7 Salomon, L.M., Anheier, H.K. Defining the nonprofit sector: A Cross-National Analysis. Manchester University Press 1997. Překlad čerpán z: Hyánek, V., Škarabelová, S., Řeţuchová, M. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů. CVNS, Brno, červenec 2005. str. 7 8 Čerpáno z: HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. MU Brno, 2004. 1. vydání. Str. 14-15. 12
ČSÚ rozděluje na základě výše uvedeného hlediska neziskové organizace na dva typy: na tzv. vládní instituce, které jsou na státu závislé a neziskové instituce, které splňují všechny výše uvedené podmínky. Vládní instituce jsou organizace zřizované státem nebo územními samosprávnými celky, jsou institucionalizované, samosprávné a neziskové. Zabezpečují převáţně realizaci výkonu veřejné správy. Jsou to organizace těchto právních forem: -
organizační sloţky státu
-
územní samosprávné celky
-
příspěvkové organizace9
Tyto organizace nesplňují znak nezávislosti podle strukturálně-operacionální definice neziskových institucí. Frič a Goulli10 je řadí mezi „hybridní organizace“11. Druhým typem organizací jsou neziskové instituce, jejichţ existence vychází z principu sebeřízení společnosti. ČSÚ pro potřeby statistického sledování stanovil neziskové instituce jako souhrn následujících právních forem:12 Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Vysoká škola (veřejná) Veřejná výzkumná instituce Sdruţení (svaz, spolek, společnost, klub aj. vč. odborových organizací) Organizační jednotky sdruţení Politická strana, politické hnutí Církevní organizace (církve a náboţenské společnosti včetně církevních právnických osob; předškolní a školská zařízení, základní školy, střední školy, zdravotnická zařízení zřízená církví nebo náboţenskou společností) Stavovská organizace – profesní komora Komora (kromě profesních komor) 9
Čerpáno z: REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Druhé aktualizované vydání. Druhé, aktualizované. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 187 s. Neuvedeno. ISBN 978-8086929-25-5. Str. 23 10 Čerpáno z: Neziskový sektor v ČR :výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University. Edited by Pavol Frič - Rochdi Goulli. Praha : Eurolex Bohemia, 2001. 203 s. ISBN 80-86432-04-1. Str. 21 11 Dle výše uvedeného zdroje mezi „hybridní organizace“ patří ještě zájmová sdruţení právnických osob, druţstva, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti (pokud jsou zaloţeny k jiným účelům neţ je podnikání). 12 Čerpáno z: Popis satelitního účtu neziskových institucí (Metodické poznámky k neziskovým institucím a jejich statistickému sledování). [online] Dostupné z WWW:
[cit. 2010-01-26] Bliţší informace o jednotlivých formách neziskových institucí jsou popsány v příloze č.1. 13
Zájmové sdruţení právnických osob Honební společenstvo Mezinárodní organizace a sdruţení Nejuţší pojetí neziskových organizací najdeme u Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen RNNO)13, která zahrnuje pod pojem „nestátní neziskové organizace“ pouze vybrané právní formy neziskového sektoru, a to nadace a nadační fondy, účelová zařízení církví, občanská sdruţení, organizační jednotky sdruţení a obecně prospěšné společnosti. Z teoretického hlediska je zajímavé i dělení neziskových organizací podle prospěšnosti. Podle toho, do jaké míry organizace plní kritérium veřejného prospěchu, můţeme neziskové organizace dělit na vzájemně prospěšné a veřejně prospěšné14. Vzájemně prospěšné neziskové organizace slouţí hlavně zájmům svých členů. Veřejně prospěšné neziskové organizace poskytují své sluţby veřejnosti za stejných podmínek, tyto podmínky by organizace měla stanovit předem a měly by být dostupné kaţdému zájemci. Na základě své veřejné prospěšnosti jsou takovéto organizace zvýhodňovány z hlediska daní a různých jiných podpor. Hlavním cílem veřejně prospěšné organizace je poskytování veřejně prospěšných sluţeb a další rozvíjení veřejně prospěšné činnosti. Jedna z definic označuje za neziskovou právnickou osobu takovou právnickou osobu, která je zaloţena „…k poskytování obecně prospěšných služeb, zejména v oblastech ochrany životního prostředí, vzdělání a výchovy, péče o volný čas jednotlivých skupin obyvatelstva, humanitární, charitativní a sociální péče, zdravotnictví, ochrany života a zdraví, osob, kultury, tělovýchovy a sportu, ochrany zvířat, ochrany památek a popř. dalších veřejně 13
Rada pro nadace byla usnesením vlády z 30. března 1998 transformována na Radu vlády pro nestátní neziskové organizace. Je stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem vlády ČR, který soustřeďuje, projednává a „…předkládá vládě materiály, týkající se NNO a vztahující se k vytváření vhodného prostředí pro jejich existenci a činnost.“ Mezi úkoly Rady patří: - iniciace a posuzování koncepčních a realizačních podkladů pro rozhodnutí vlády, týkající se podpory NNO, - -legislativní a politická opatření, týkající se podmínek jejich činnosti, - sledování, iniciace a vyjádření se k právním předpisům, které upravují postavení a činnost NNO, - iniciace a koordinace spolupráce mezi ministerstvy, jinými správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti podpory NNO, včetně dotační politiky z veřejných rozpočtů, - sledování, analýza a zveřejňování informací o postavení NNO v rámci Evropské unie (EU), o zapojení ČR do EU s ohledem na NNO a o finančních zdrojích z EU, - podílení se na opatřeních ministerstev a jiných správních úřadů, která mají vztah k NNO, - sledování a informování vlády o vyuţívání finančních prostředků z Nadačního investičního fondu. Tyto informace jsou dostupné z WWW: [online] [cit. 2010-05-23] 14 Čerpáno z: REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Druhé aktualizované vydání. Druhé, aktualizované. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5.
14
prospěšných činností.“15 Veřejně prospěšné sluţby by měly být všem dostupné a měly by také být poskytovány všem uţivatelům za stejných podmínek, které byly stanoveny předem. Do následující tabulky jsem sestavila přehled organizací podle právních forem, které jsou podle zákona o dani z příjmu a různých institucí povaţovány za neziskové. Tabulka č. 1: Neziskové instituce podle různých pohledů Právní forma Nadace a nadační fond Obecně prospěšná společnost Vysoká škola (veřejná) Veřejná výzkumná instituce Sdruţení (svaz, spolek, společnost, klub aj. vč. odborových organizací) Organizační jednotka sdruţení Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Stavovská organizace – profesní komora
Zákon o dani Evidence NNO16 z příjmu ČSÚ RNNO (MV ČR)
Komora (kromě profesních komor) Zájmové sdruţení právnických osob Honební společenstvo Mezinárodní organizace a sdruţení Školská právnická osoba (podle zvláštního předpisu) Obec Organizační sloţka státu Kraj Příspěvková organizace Státní fond Subjekt, o němţ tak stanoví zvláštní zákon
*
Pramen: vlastní tabulka * pouze účelová zařízení církví
15
Citace z: DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. CODEX BOHEMIA 1996. 1. vydání. 76 s. ISBN 80-85963-19-1. Str. 45 16 Evidence NNO vznikla v roce 2006 pod záštitou Ministerstva informatiky jako veřejně přístupná databáze sdruţující informace o nestátních neziskových organizacích působících v ČR. V současnosti ji provozuje Ministerstvo vnitra. Databáze je přístupná [online] z WWW:
15
1.2 Charakteristické prvky NI a možnosti jejich sledování Abychom mohli lépe identifikovat neziskovou instituci, je potřeba ji začlenit podle činnosti, jíţ se zabývá, podle účelu a do institucionálního sektoru podle zapojení do typu ekonomických transakcí. Zařazení neziskových institucí s využitím klasifikací K identifikování
oborů
působení
organizací
se
pouţívala
Odvětvová
klasifikace
ekonomických činností (OKEČ), která se pomocí vytvořeného převodníku a upřesňujícího šetření dotazníkem NACE 2008 převedla na Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE). Zatřídění neziskových institucí podle ekonomické činnosti do odvětví podle hlavní nebo typické činnosti, kterou provozují, je obecnější. Neziskové instituce, které působí ve více oblastech, se do klasifikace ekonomických činností zařazují podle toho, která jejich činnost je převládající. Obě klasifikace nejsou však pro neziskové instituce dostatečně podrobné. Od roku 2006 byla zaváděna do Registru ekonomických subjektů Klasifikace sluţeb neziskových institucí slouţících domácnostem podle účelu (CZ-COPNI). Do této klasifikace se neziskové instituce zařazují na základě účelu, pro který byly zaloţeny. Toto třídění je více specifické a je vázáno na cíle, jichţ chtějí instituce pomocí spotřebních výdajů dosáhnout. V současné době jsou podle této klasifikace označeny kódem COPNI všechny neziskové instituce zařazené do Registru ekonomických subjektů. Nově vzniklým zpravodajským jednotkám je automaticky tento kód přidělován administrátorkami RES ve spolupráci s oddělením nepodnikatelské sféry ČSÚ. Z důvodu
vylepšení
metodiky
statistického
sledování
neziskových
institucí
spolupracovalo Statistické oddělení Organizace spojených národů s Center for Civil Society Studies na Johns Hopkins University a s odborníky, mezinárodními organizacemi a statistickými úřady z celého světa. Výsledkem této spolupráce bylo publikování v roce 2003 oficiální Příručky o neziskových institucích v systému národních účtů (Handbook on NonProfit Institutions in the System of National Accounts) (dále jen Příručka)17. Na základě Příručky se také vyuţívá podle potřeby i část klasifikace COFOG (Klasifikace funkcí vládních institucí) z důvodu zařazení těch neziskových institucí, které by Systém národních účtů (dále jen SNA 1993)18 zařadil do vládního sektoru. Jedná se o veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. 17
Příručka o neziskových institucích v systému národních účtů (Handbook on Non-Profit Institutions in the System of National Accounts). OSN 2003. Originální verze [online] Dostupná z WWW: [Cit. 2010-05-22] 18 Systém národních účtů, 1993 (System of National Accounts, 1993) 16
Tato Příručka také doporučuje pouţívat pro sledování neziskových institucí Mezinárodní klasifikaci neziskových organizací (ICNPO19), která je určena pro sledování činností vykonávaných neziskovými institucemi vymezenými podle strukturálně-operacionální definice. Podle této klasifikace jsou neziskové instituce zatříděny do dvanácti základních oblastí: 1. kultura, umění, sport, rekreace 2. výzkum a vzdělávání 3. zdravotní péče 4. sociální sluţby 5. ochrana ţivotního prostředí, ekologická výchova 6. rozvoj a bydlení 7. ochrana lidských práv; politika 8. organizování dobročinnosti 9. náboţenství 10. mezinárodní aktivity 11. profesní a pracovní vztahy 12. jiná oblast Pouţití této klasifikace je sice důleţité kvůli mezinárodnímu srovnávání, ale zatřídění podle klasifikací OKEČ či CZ-NACE a CZ-COPNI je daleko přesnější. V následující tabulce je zobrazeno srovnání všech čtyř výše uvedených klasifikací.
19
The International Classification of Nonprofit Organizations, čerpáno z: Frič, P., Rochdi, G. Neziskový sektor v ČR. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2001, s. 11-16, 59-66, 177-179. ISBN 80-86432-04-1
17
Tabulka č. 2: Srovnání klasifikací OKEČ, CZ-NACE, CZ-COPNI a ICNPO OKEČ1 80.42 Vzdělávání dospělých a jiné vzdělávání jinde neuvedené 91.33 Činnosti ostatních členských organizací jinde neuvedené
92.34 Ostatní zábavní činnosti jinde neuvedené
92.62 Ostatní sportovní činnosti
1
CZ-NACE 85.32 Sekundární odborné vzdělávání 85.51 Sportovní a rekreační vzdělávání 85.52 Umělecké vzdělávání 85.59 Ostatní vzdělávání jinde neuvedené 94.99 Činnosti ostatních organizací sdruţujících osoby za účelem prosazování společných zájmů jinde neuvedených
CZ-COPNI 0329 Ostatní kulturní sluţby 0422 Sekundární odborné vzdělávání 0459 Ostatní vzdělávání nedefinované podle úrovně 0479 Ostatní vzdělávací sluţby jinde neuvedené
0260 Ostatní zdravotnické sluţby 0312 Rybářství a myslivost 0313 Podpora zájmových činností 0319 Ostatní rekreační sluţby 0323 Uchování kulturních hodnot 0329 Ostatní kulturní sluţby 0471 Podpora vzdělávání 0479 Ostatní vzdělávací sluţby j. n. 0710 Sluţby politických stran 0811 Ochrana přírody a krajiny kromě fauny 0812 Ochrana fauny 0819 Ostatní sluţby ochrany ŢP 0912 Místní a regionální rozvoj 0913 Ochrana lidských práv 0914 Sluţby právní a obdobné pomoci 0918 Sluţby ochrany domácích zvířat 0919 Ostatní sluţby j. n. 79.90 Ostatní rezervační 0311 Sportovní sluţby a související činnosti 0319 Ostatní rekreační sluţby 85.52 Umělecké 0321 Umění vzdělávání 0329 Ostatní kulturní sluţby 90.01 Scénická umění 0472 Mimoškolní vzdělávání dětí a 90.02 Podpůrné činnosti mládeţe pro scénická umění 0479 Ostatní vzdělávací sluţby 93.29 Ostatní zábavní a jinde neuvedené rekreační činnosti j. n. 79.90 Ostatní rezervační 0311 Sportovní sluţby a související činnosti 0319 Ostatní rekreační sluţby 85.51 Sportovní a 0472 Mimoškolní vzdělávání dětí a rekreační vzdělávání mládeţe 93.12 Činnosti 0479 Ostatní vzdělávací sluţby sportovních klubů jinde neuvedené 93.19 Ostatní sportovní činnosti 93.29 Ostatní zábavní a rekreační činnosti j. n.
ICNPO 2 Vzdělávání a výzkum
7 Ochrana práv a obhajoba zájmů, politika 8 Filantropie a dobrovolnictví 9 Mezinárodní aktivity 11 Hospodářská a profesní sdruţení, odbory
1 Kultura, sport a volný čas
1 Kultura, sport a volný čas
Pouze vybrané položky z klasifikace OKEČ Pramen: vlastní tabulka sestavená na základě klasifikací OKEČ, CZ-NACE, CZ-COPNI a ICNPO 18
Zařazení neziskových institucí do sektorů SNA 199320 zatřiďuje institucionální jednotky, kterými jsou ekonomické subjekty „schopné samostatně vlastnit statky a majetek, vstupovat do závazků a účastnit se ekonomické činnosti a transakcí s jinými jednotkami“
21
, do institucionálních sektorů podle typu ekonomických
transakcí, do kterých se zapojují, podle toho, jakému slouţí účelu a podle typu řídících a financujících jednotek. ČSÚ do neziskového sektoru zahrnuje všechny neziskové instituce, které člení podle ESA 95 (Evropský systém účtů)22 do pěti institucionálních sektorů: S.11 – sektor nefinančních podniků S.12 – sektor finančních institucí S.13 – sektor vládních institucí S.14 – sektor domácností S.15 – sektor neziskových institucí slouţících domácnostem Do sektoru 11 – sektoru nefinančních podniků patří neziskové instituce poskytující sluţby podnikatelským subjektům (nefinančním podnikům), které je zaloţily. Neziskové instituce, jejichţ hlavní činností je výroba a poskytování nefinančních sluţeb převáţně domácnostem a jejichţ provozní náklady jsou více jak z 50 % hrazeny trţbami z prodeje výrobků a sluţeb, jsou zahrnuty také do tohoto sektoru. Můţeme zde najít tyto právní formy: obecně prospěšné společnosti (141), občanská sdruţení (701), komory (mimo profesních komor) (745), malá část veřejných výzkumných institucí (661), několik organizačních jednotek sdruţení (731) a zájmová sdruţení právnických osob (751). Do sektoru 12 – sektoru finančních institucí jsou zařazeny neziskové instituce zabývající se převáţně finančním zprostředkováním a pomocnými finančními činnostmi nebo poskytující sluţby finančním institucím. Jejich provozní náklady jsou z více neţ 50 % hrazeny trţbami z prodeje sluţeb, proto se povaţují za trţní výrobce. Můţeme zde najít například drobné úvěrové finanční organizace, bankovní asociace a fondy. Jejich právní formy jsou občanské sdruţení (701) a zájmové sdruţení právnických osob (751).
20
Čerpáno z: About the Systém of National Accounts 1993, dostupném z WWW: [online] [Cit. 2010-05-24] 21 Čerpáno z WWW: [online] [Cit. 2010-05-24] 22 Metodika Eurostatu ESA 95 (European System of Integrated Economic Accounts), dostupné z WWW: [online], metodika institucionálních sektorů dostupná z WWW: [online] [Cit. 2010-05-24]
19
Veřejné vysoké školy a větší část z počtu veřejných výzkumných institucí se začleňují do sektoru 13 – sektoru vládních institucí, protoţe jejich provozní náklady jsou z více neţ 50 % financovány a kontrolovány vládními institucemi. Veřejné vysoké školy (601) a veřejné výzkumné instituce (661) se povaţují za netrţní výrobce. Do tohoto sektoru je zařazeno i několik školských právnických osob (641) a zájmových sdruţení právnických osob (751). Převedení organizací Společenství vlastníků jednotek (právní forma 145) do sektoru 14 – sektoru domácností z původního zařazení do sektoru 15 – sektoru neziskových institucí slouţících domácnostem se uskutečnilo na základě toho, ţe jednotliví vlastníci bytů jsou vlastně domácnosti, coţ znamená, ţe společenství vlastníků jednotek (jednotlivých bytů) je v podstatě sdruţením jednotlivých domácností se společným cílem plynoucím z bydlení ve stejné lokalitě. Z tohoto důvodu byly tyto organizace vyčleněny ze Satelitního účtu neziskových institucí, protoţe sem patří jen neziskové instituce slouţící domácnostem, tedy jednotky patřící do sektoru 15. Do sektoru domácností se podle Příručky zařazují neziskové instituce, které nemají právní statut nebo se spoléhají v maximální míře pouze na práci dobrovolníků. Do sektoru 15 – sektoru neziskových institucí slouţících domácnostem (NISD) jsou zařazeny neziskové organizace, jejichţ provozní náklady jsou z více neţ 50 % financovány formou příspěvků domácnostmi a také jimi kontrolovány. Nejsou v podstatné míře financovány ani řízeny vládou. Povaţují se za netrţní výrobce. Patří sem nadace (117) a nadační fondy (118), obecně prospěšné společnosti (141), církevní společnosti (721), školské právnické osoby (641), občanská sdruţení (kluby, svazy, spolky, společnosti, odborové organizace, zájmové organizace) (701), organizační jednotky sdruţení (731), politické strany a politická hnutí (711), stavovské organizace – profesní komory (741), zájmová sdruţení právnických osob (751), honební společenstva (761). V následující tabulce uvádím z důvodu bliţšího znázornění početní a procentní zastoupení jednotlivých právních forem v pěti výše uvedených sektorech. Vycházím ze základního souboru neziskových institucí v roce 2007.
20
Tabulka č. 3: Procentní zastoupení právních forem NI v jednotlivých sektorech v roce 2007 Právní forma
Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Spol. vlastníků jednotek Vysoká škola Školská právnická osoba Veřejná výzkumná instituce Občanské sdruţení Politická strana Církevní organizace Organiz. jednotka sdruţení Stavovská organizace – profesní komora Komora Zájmové sdruţení právn. osob Honební společenst vo Celkem
S.11 S.12 S.13 Sektor Sektor Sektor nefinanční finanční vládních ch ch institucí podniků institucí počet % počet % počet %
S.14 Sektor domácností
S.15 Sektor NISD Celkem S.1
počet
počet 366
% 0,29
počet 366
% 0,29
970
0,73
970
0,73
1137
0,86
1215
0,92
35414
26,7
26
0,02
125
0,1
72
0,05
%
78 0,06 35414
26,7
26 0,02 1 3
-
-
124
69 0,05
304 0,23
2
122
58521 44,14
-
0,1
85 0,06
594 0,44
0,1
4 -
4 -
10
-
106 0,07
35414
26,7
Pramen: interní údaje ČSÚ ze základního souboru NI a OJS za rok 2007
21
58825 44,37
90
0,06
90
0,06
4093
3,1
4093
3,1
26526
20,0
26528
20,0
17
0,01
17
0,01
1
-
123
0,1
666
0,5
765
0,56
3930
2,99
3930
2,99
96441 72,78
132559
100
Mnoho informací o neziskových institucích lze najít na webových stránkách ČSÚ, kde pod záloţkou Ekonomika a dále HDP, národní účty jsou uveřejněny tabulky agregací a časových řad za neziskové instituce zařazené do Satelitního účtu neziskových institucí. Níţe je stručně uvedeno, co Satelitní účet neziskových institucí představuje. Satelitní účet neziskových institucí V 90. letech 20. století se začalo mluvit o potřebě vytvoření satelitního účtu neziskových institucí, proto statistické oddělení OSN spolu s Center for Civil Society Studies na Johns Hopkins University, s mezinárodními organizacemi, odborníky a statistickými úřady jednotlivých zemí začalo vytvářet vylepšenou metodiku statistického sledování neziskových institucí. „V prosinci roku 2003 publikovalo Statistické oddělení oficiální Příručku o neziskových institucích v systému národních účtů. Tato Příručka je metodickým návodem pro vytvoření satelitního účtu neziskových institucí v rámci existujícího systému národních účtů; zároveň je třeba ji brát jako doporučení národním statistickým úřadům pro zvýšení vypovídací schopnosti statistického sledování neziskových institucí. Před svým vydáním byla Příručka podrobena testování ve vybraných jedenácti zemích a prezentována na mnoha mezinárodních fórech a konferencích.“23 ČSÚ se do zavádění satelitního účtu neziskových institucí také zapojil. V současné době je moţné na jeho webových stránkách vidět zveřejněné časové řady výdajů, výnosů a transferů neziskových institucí, jiné běţné transfery přijaté a poskytnuté neziskovými institucemi slouţícími domácnostem za období 2002 aţ 2007 a další tabulky.24 Důleţitým prvkem neziskových institucí je vyuţívání práce dobrovolníků. Na následujících řádcích představuji podstatu dobrovolnictví, pojmy dobrovolník a dobrovolnická práce. Dobrovolnictví jako charakteristický prvek neziskových institucí Dobrovolnictví je v ČR upraveno zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů. Neřeší však situaci všech neziskových institucí. Podle § 1 odst. 1 tento zákon upravuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou sluţbu organizovanou podle tohoto zákona a vykonávanou dobrovolníky bez nároku na odměnu. Dobrovolníkem je ten, kdo dává svůj čas, energii, znalosti a schopnosti, ale za tuto činnost nedostává finanční odměnu či jiný prospěch. Získává dobrý pocit z pomoci ostatním a 23
Čerpáno z: Satelitní účet neziskových institucí ve zkrácené verzi účtu. Dostupné z WWW: [online] [Cit. 2010-06-04] 24 Bliţší informace o zavádění Satelitního účtu neziskových institucí v příloze č. 2. 22
neocenitelné zkušenosti, můţe např. uspokojovat svou touhu přispět ke zlepšování ţivotního prostředí. Členové sdruţení, klubu nebo spolku vykonávají dobrovolnou činnost vzájemně prospěšnou pro realizaci cílů a poslání své organizace. Dobrovolná práce člověka pro organizaci, které není členem a je ochoten věnovat svůj čas a síly ve prospěch této organizace či při plnění činnosti potřebné při jejím poslání, je dobrovolnou prací veřejně prospěšnou. Schopnost věnovat dobrovolně a nezištně svou práci a čas je vrozena kaţdému člověku, záleţí jen na něm, do jaké míry a v jaké formě je ochoten toto učinit. Jedním z hlavních ukazatelů rozvoje občanské společnosti je velikost odvedené dobrovolné práce, která působí na rozvoj neziskového sektoru. Je proto vhodné, aby činnost dobrovolníků byla evidována a počty hodin, které věnují organizaci, byly vykazovány, čímţ by se vyčíslil přínos jejich práce pro organizaci. Dobrovolnickou prací jsou vytvářeny hodnoty, které zvyšují celkovou produkci neziskových institucí.25 ČSÚ ve výkazech NI 1-01 a OJS 1-01 zjišťuje počet úvazků dobrovolníků a počet hodin odpracovaných dobrovolníky. Hodnota jejich práce dosud není součástí celkové produkce a hrubé přidané hodnoty v národních účtech, proto jsou tyto ukazatele niţší, neţ je tomu ve skutečnosti. Dobrovolnická práce je zahrnuta v Satelitním účtu neziskových institucí. K oceňování je vyuţíván medián hodinového výdělku uveřejněný v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV)26, které provádí pracoviště statistické sluţby Ministerstva práce a sociálních věcí za nepodnikatelskou sféru podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.27 V následující tabulce uvádím přehled počtu úvazků dobrovolných pracovníků a počtu odpracovaných hodin dobrovolnými pracovníky podle sektorů. Tabulka č. 4: Údaje o dobrovolnících dle sektorů 2005 Sektor
Počet úvazků
S.11 S.12 S.13 S.15 Celkem
1 071 0 49 838 947 840 067
Počet odpracova ných hodin 168 872 0 300 62 819 667 62 988 839
2006 Počet úvazků 901 0 0 871 020 871 921
Počet odpracova ných hodin 233 680 0 0 48 650 387 48 884 067
2007 Počet úvazků 2 778 0 84 1 212 501 1 215 363
Počet odpracova ných hodin 288 483 0 867 82 937 006 83 226 356
Pramen: ČSÚ, dostupné z WWW:< http://apl.czso.cz/nufile/SUNI_2007.htm> [online], vlastní úprava
25
Čerpáno z: Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů Informační systém o průměrném výdělku je zveřejněn zde: [online] 27 Další informace týkající se dobrovolnické práce uvádím v podkapitole 3.2. 26
23
I kdyţ velká část neziskových institucí vyuţívá převáţně pouze práce dobrovolníků, protoţe nedisponuje dostatečnými finančními prostředky na to, aby byla schopna unést mzdové náklady vlastních zaměstnanců, existují neziskové instituce, které se bez práce vlastních stálých odborných zaměstnanců neobejdou. Jsou to hlavně obecně prospěšné společnosti působící v oblastech školství, zdravotnictví a sociálních sluţeb, veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Další informace o zaměstnanosti v neziskových institucích jsou uvedeny níţe. Zaměstnanost v neziskových institucích Podle Prouzové panuje všeobecná shoda v názorech, ţe „…neziskový sektor je významným činitelem zaměstnanosti, převážně díky vytváření pracovních návyků u absolventů a při zaměstnávání osob ohrožených sociální exkluzí, osob se zdravotním postižením atd.“28 Tito lidé tvoří převáţnou část zaměstnanců neziskových institucí zařazených do institucionálního sektoru 15. Podle údajů uveřejněných v tabulce z výstupů satelitního účtu za rok 2007 je rozloţení pracovníků neziskových institucí zahrnutých do SÚNI následující: Tabulka č. 5: Pracovníci NI zahrnutých do satelitního účtu za rok 2007 Ukazatel Počet NI Počet zaměstnanců Počet přepočtených zaměstnanců Počet dobrovolných pracovníků Počet osob pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Nefinanční Finanční Vládní podniky instituce instituce 1 473 52 963 4 458 62 55 078
NISD
Celkem
74 6014 56 530
75 175 116 128
3 984 2 778
62 -
45 942 84
47 081 1 212 501
97 069 1 215 363
22 009
61
67 580
132 126
221 776
Pramen: Tabulka SA000109 Agregace neziskového sektoru: pracovníci za rok 2007, dostupné z WWW: [ online] [Cit. 2010-05-23], vlastní úprava 1 Jedná se o tyto právní formy: obecně prospěšná společnost, veřejná výzkumná instituce, občanské sdružení, organizační složky sdružení, komora (kromě profesních komor), zájmové sdružení právnických osob 2 Jedná se o tyto právní formy: Občanské sdružení, zájmové sdružení právnických osob 3 Jedná se o tyto právní formy: veřejná vysoká škola, školská právnická osoba, veřejná výzkumná instituce 4 Jedná se o tyto právní formy: nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost, školská právnická osoba, občanské sdružení, organizační jednotka sdružení, politická strana, politické hnutí, církevní organizace, stavovská organizace – profesní komora, komora (kromě profesních komor), zájmové sdružení právnických osob, honební společenstvo 28
Čerpáno z: PROUZOVÁ, Z. Podíl a význam neziskových organizací na pracovním trhu s veřejnými službami a trhu poskytovatelů veřejných služeb. Dostupné z WWW: [online] [Cit. 2010-05-23] 24
Z údajů výše uvedené tabulky můţeme zjistit, ţe na jednu organizaci v sektoru nefinančních podniků připadá průměrně 9 zaměstnanců, v sektoru finančních institucí je to 12 zaměstnanců, v sektoru vládních institucí, coţ ovlivňují veřejné vysoké školy, je průměrně zaměstnáno v jedné organizaci 574 zaměstnanců a v sektoru neziskových institucí slouţících domácnostem je průměrem méně neţ 1 zaměstnanec. Toto rozloţení pracovních sil vyplývá z charakteru organizací zařazených do jednotlivých institucionálních sektorů. V organizacích sektorů 11, 12 a 13 tvoří většinu zaměstnanců odborní a vysoce kvalifikovaní pracovníci. V sektoru 15 je velká část neziskových institucí bez zaměstnanců, vyuţívá hlavně dobrovolnickou práci. Je zde mnoho neziskových institucí vznikajících „…spontánně, bez dlouhé přípravy. Jejich členové a vedení nemají vždy potřebné znalosti a zkušenosti pro takový krok.“29 To je jedním z důvodů, proč, i kdyţ neustále roste počet občanských sdruţení, určitá část těchto organizací přestává vykonávat svou činnost či zaniká. V následující tabulce je zobrazeno rozloţení zaměstnanců neziskových institucí v jednotlivých odvětvích a sektorech za rok 2007. Tabulka č. 6: Zaměstnanost NI podle odvětví a sektoru v roce 2007 Odvětví CELKEM Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov, chov ryb, přidruţené činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektř., plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spotřební zboţí Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Peněţnictví a pojišťovnictví Nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum, vývoj Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociál.čin. Ostatní veřejné, sociál. a osobní sluţby
Nefin. Finanční podniky instituce 3 984 62 2
Vládní instit. 45 942
9 15 4 257
NISD
Celkem
47 081 84 6 115 18 4
97 069 86 6 124 33 4
43 130
47 387
62 207 559 245 2 943
62 8 939
895
10 041
55 36 613
436 5 560 10 682 29 108
491 42 732 10 927 32 129
78
Pramen: Tabulka SA000141c Zaměstnanost podle odvětví, sektoru a typu instituce za rok 2007dostupné z WWW: < http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.satelit >[ online] [Cit. 2010-05-23], vlastní úprava
29
Čerpáno z: FRIČ, P. Activities and Needs of Non-Profit Organizations in the Czech Republic. The Results of Quantitative Sociological Research. Published by ICN and Agnes. 1. Vydání. Praha, leden 1999. 70 s. ISBN 80902284-3-7. Cit. str. 25 25
V tabulce je vidět, ţe nejvyšší zaměstnanost v neziskových institucích je v odvětví školství a ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby. U neziskových institucí stejně jako u jiných organizací působících ve společnosti můţeme sledovat produkci, tedy celkovou hodnotu nově vytvořených statků a sluţeb v určitém období. Tyto údaje jsou představeny v následujících odstavcích. Produkce neziskových institucí Podle toho, do kterého sektoru je nezisková instituce zařazena, můţeme určit, v kterém odvětví vytváří svou produkci. Z níţe uvedené tabulky je zřejmé, ţe neziskové instituce vytváří největší objem produkce e školství (veřejné vysoké školy) a ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţbách (činnosti členských organizací). Tabulka č. 7: Produkce NI podle odvětví a sektoru v roce 2007 (v mil. Kč) Odvětví CELKEM Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov, chov ryb, přidruţené činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spotřební zboţí Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Peněţnictví a pojišťovnictví Nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum, vývoj Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby
Nefinanční Finanční podniky instituce 4 037 1 685 2
Vládní instituce 43 711
NISD
Celkem
57 159 106 592 791 793 9 77
9 100
104
147 5
251 5
7
31 72
38 567
2
2 1 685
23
495 1 685 258
8 082
861
9 201
709
93 34 947
579 3 275
672 38 931
4 481
4 922
46 829
49 416
441 2 493
94
Pramen: Tabulka SA000141a Produkce podle odvětví, sektoru a typu instituce za rok 2007dostupné z WWW: [ online] [Cit. 2010-05-23], vlastní úprava
26
Dalším prvkem, který můţeme u neziskových institucí najít je hrubá přidaná hodnota. Je také součástí výstupů publikovaných v Satelitním účtu neziskových institucí. Hrubá přidaná hodnota Pod hrubou přidanou hodnotou je třeba si představit nově vytvořenou hodnotu v základních cenách, kterou získávají institucionální jednotky z pouţívání svých dostupných kapacit. Stanovuje se jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. V následující tabulce uvádím hrubou přidanou hodnotu neziskových institucí podle odvětví a sektoru za rok 2007. Tabulka č. 8: Hrubá přidaná hodnota NI podle odvětví a sektoru za rok 2007 Odvětví CELKEM Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov, chov ryb, přidruţené činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spotřební zboţí Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Peněţnictví a pojišťovnictví Nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum, vývoj Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby
Nefinanční Finanční podniky instituce 1 166 1 557
Vládní instituce 31 355
NISD
Celkem
29 790 563 4
63 868 563 4
4
41
45
85
57 1
142 1
1
14 44
15 380
2
2 1 557
336 1 557 -2
5 750
322
6 070
567
69 25 148
358 2 180
427 27 895
2 913
3 174
23 291
23 593
261 250
52
Pramen: Tabulka SA000141b Hrubá přidaná hodnota podle odvětví, sektoru a typu instituce za rok 2007dostupné z WWW: [ online] [ Cit. 2010-05-23], vlastní úprava
27
Největší objem hrubé přidané hodnoty najdeme v těchto odvětvích: školství a ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby.
1.3 Role neziskových institucí30 K tomu, aby bylo moţné lépe v třetí kapitole identifikovat faktory ovlivňující vývoj neziskového sektoru u nás v uplynulých dvaceti letech, je důleţité do první kapitoly o pojímání
neziskových
organizací
v ČR
kromě
podkapitol
popisujících
základní
metodologická východiska neziskových institucí, charakteristické prvky a moţnosti jejich sledování přiblíţit ještě role, které neziskové instituce plní ve společnosti. Role a činnosti neziskových institucí shrnuje soudobá odborná literatura do dvou základních funkcí. Jestliţe nezisková instituce se zabývá zájmovými činnostmi, je její funkce „expresivní“. Jestliţe se jedná o neziskové instituce poskytující sluţby, je její funkce „servisní“. Podle některých autorů, jako jsou např. James a Rose-Ackerman, je potřebné rozlišit neziskové organizace na ty, které poskytující sluţby (školy, nemocnice) a na ty, které reprezentují zájmy (politické strany, odborové organizace, profesní organizace, zájmové skupiny). Zajímavé je i pojetí Kramera, který rozlišuje čtyři základní role, a to roli poskytovatele sluţeb, roli zlepšovací a advokační, roli vizionářskou a roli průkopníka ve sluţbách. Podle Boris a Mosher-Williams lze u neziskových institucí nalézt funkce sociální, občanské a ekonomické. Další autoři, jako např. Salamon, uvádí čtyři hlavní funkce, a to servisní, expresivní, advokační a budování komunity. Pro mezinárodní srovnávání byly všechny funkce neziskových institucí sdruţeny do dvou hlavních – servisní funkce a expresivní funkce. Neziskové instituce se zařazují do hlavní funkce na základě toho, jakou činností se dominantně zabývají podle ICNPO. O těch neziskových institucích, které působí v ICNPO oblastech sociální sluţby, zdraví, vzdělávání a rozvoj, se předpokládá, ţe jejich náplní je především servisní funkce. Neziskové instituce, jejichţ působnost zahrnuje ţivotní prostředí, prosazování zájmů, profesní organizace, odbory, kultura a rekreace, se řadí pod expresivní funkci. Následující tabulka představuje nejen oblasti, kde se nejvíc různí autoři shodují, ale také názory, které zobrazují ideu jen jednoho autora. 30
Čerpáno z: POSPÍŠIL, M., NEUMAYER, M., ŠKARABELOVÁ, S., MALÝ, I., MEYER, M., SCHNEIDER, U. Neziskové organizace a jejich funkce v demokratické společnosti. 1. vyd. Brno: Společnost pro studium neziskového sektoru, 2009, 32 s. ISBN 978-80-904150-3-4.
28
Tabulka č. 9: Koncepce funkcí neziskových organizací v odborné literatuře podle autora Funkce/Autor Sluţby/Servisní funkce/Poskytování sluţeb Expresivní (a vůdcovská) role/Role stráţce hodnot/Dobrovolnictví/ Reprezentativní funkce Filantropie Charita Zlepšovací a advokační funkce Role vizionářská a role průkopníka ve sluţbách/Inovační funkce Budování komunity (a demokratizace)/Pospolitost/ Budování sociálního kapitálu Sociální podnikání Funkce/Autor Sluţby/Servisní funkce/Poskytování sluţeb Expresivní (a vůdcovská) role/Role stráţce hodnot/Dobrovolnictví/ Reprezentativní funkce Filantropie Charita Zlepšovací a advokační funkce Role vizionářská a role průkopníka ve sluţbách/Inovační funkce Budování komunity (a demokratizace)/Pospolitost/ Budování sociálního kapitálu Sociální podnikání
Salamon Sokolowski Frič X
James RoseAckerman X
X
X
Wolpert
Land
X
X
X X
X X
X Frumkin
Kramer
Kendall
X
X
X
Salamon Hems X
X
X
X
X
X
X X
X X
X X
X
X
X
Pramen: POSPÍŠIL, M., NEUMAYER, M., ŠKARABELOVÁ, S., MALÝ, I., MEYER, M., SCHNEIDER, U. Neziskové organizace a jejich funkce v demokratické společnosti. 1. vyd. Brno: Společnost pro studium neziskového sektoru, 2009, 32 s. ISBN 978-80-904150-3-4. Tabulka 1, str. 5
Servisní funkci naplňují neziskové instituce tím, ţe poskytují sluţby, které nelze na trhu i prostřednictvím státu vyuţít. Patří sem mimo jiné poskytování individuálních hmotných statků (např. jídlo pro jednotlivce v nouzi, čisté injekční stříkačky pro narkomany) a také individuálních nehmotných statků (např. poradenství v případě neschopnosti jednotlivců splácet půjčky, jazykové kurzy pro imigranty). Funkce prosazování zájmů (advokační funkce) zahrnují veškeré aktivity, jejichţ cílem je prosazení změny politiky nebo společenských podmínek. Patří sem i aktivity nátlakových skupin a profesních asociací. 29
Do expresivní funkce patří aktivity, které se zaměřují na vyjádření určitých postojů, tradic, kultur a subkultur zainteresovaných jednotlivců. Ti se zapojují do práce určitých formálních nebo neformálních skupin nebo se snaţí takovou skupinu sami vytvořit. Náplní charitativní funkce je redistribuce finančních nebo hmotných zdrojů od movitějších skupin k potřebným jedincům. Filantropickou funkci naplňují zpravidla nadace, jejichţ cílem je zřízení a rozvoj nemocnic, muzeí, univerzit apod. Inovační funkci představuje např. vývoj a zavádění nových sluţeb, které jsou odlišné od stávajících, nebo pouţití nových technologií, nové interní struktury nebo nových externích vztahů. Funkce budování komunity znamená navazování kontaktů, budování vazeb a sjednocování jak na místní (lokální, geografické) úrovni, tak zájmové, budované na základě společného zájmu.
1.4 Shrnutí Všechny neziskové instituce mají jeden společný charakteristický rys – hlavním předmětem jejich činnosti není podnikání. Běţně pouţívaný pojem „nezisková organizace“ není definován ţádným platným právním předpisem. Jednotlivé typy neziskových institucí a jejich vznik, činnost, financování, hospodaření a zánik jsou upraveny samostatnými zvláštními zákony. Rozlišujeme veřejně prospěšné a vzájemně prospěšné neziskové organizace. Neziskové instituce můţeme také rozdělit na ty, které působí ve veřejném sektoru (tzv. vládní organizace) a na ty, které působí v soukromém sektoru (tzv. nestátní neziskové organizace). Nejuţším pojetím nestátních neziskových organizací je pojetí Rady vlády pro neziskové organizace, která za nestátní neziskové organizace povaţuje pouze nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanská sdruţení, organizační jednotky sdruţení a církevní právnické osoby. Nejširším pojetím je výčet NNO podle ČSÚ, který zahrnuje i veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, politické strany, politická hnutí, stavovské organizace – profesní komory, komory (kromě profesních komor), zájmová sdruţení právnických osob, honební společenstva a mezinárodní organizace a sdruţení. K identifikaci neziskových institucí slouţí klasifikace podle činnosti a účelu a zařazení do institucionálního sektoru. Neziskové instituce můţeme charakterizovat např. podle těchto prvků: dobrovolnická práce, zaměstnanost, produkce, hrubá přidaná hodnota. Pro stanovení vhodných faktorů, majících vliv na neziskový sektor, je důleţité představit role, které neziskové instituce plní ve společnosti. Servisní funkce či poskytování sluţeb je 30
funkcí, na které se shodují všichni autoři uvedení v tabulce č. 9. Dalšími funkcemi či rolemi, s kterými souhlasí většina autorů, jsou expresivní role/role stráţce hodnot/dobrovolnictví/ reprezentativní funkce, další je filantropie a charita.
31
2 VÝVOJ NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ V LETECH 1989 AŽ 2009 Ve své práci se budu dále zabývat vývojem a faktory ovlivňujícími změny těch forem neziskových institucí, které ČSÚ povaţuje za nestátní neziskové organizace, coţ jsou nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, občanská sdruţení, organizační jednotky sdruţení, stavovské organizace – profesní komory, komory, politické strany a hnutí, zájmová sdruţení právnických osob, honební společenstva, kromě právní formy 921 - mezinárodní organizace a sdruţení.
2.1 Historický vývoj neziskových institucí před rokem 1989 Neziskový sektor před rokem 1989 neexistoval v takové podobě, jak jej známe dnes. Do období první republiky můţeme zařadit vznik dobrovolných neziskových organizací, z nichţ nejznámější je Československý červený kříţ, Skaut a tělovýchovné organizace Sokol a Orel. Po druhé světové válce do roku 1989 byl neziskový sektor tvořen v převáţné míře centrálně řízenými svazy či organizacemi, které byly sdruţeny v Národní frontě a podléhaly principům tuhého centralismu tehdejšího komunistického reţimu. Existovaly zde také dobrovolné organizace, které byly oficiálně uznávané a které se transformovaly do podoby dnešních neziskových institucí. Jsou to např. ekologické organizace – Brontosaurus, turistické kluby, zájmové sdruţení – zahrádkáři, sportovní kluby, organizace dobrovolných hasičů, divadelní a pěvecké spolky. Po roce 1989 docházelo vlastně k obnovení neziskového sektoru a jeho postupný rozvoj aţ na současnou podobu. Neziskové instituce mají v demokratické společnosti své nezastupitelné místo. Jejich široké spektrum činností umoţňuje pokrytí takových potřeb občanské společnosti, které nemohou být uspokojeny prostřednictvím podnikatelských subjektů ani samotným státem. Neziskové instituce svým působením v kulturní, sportovní, sociální, zdravotní, ekologické a jiných oblastí společenského ţivota přispívají k udrţitelnému rozvoji demokratické společnosti. I kdyţ se od roku 1989 vztah státu a neziskového sektoru zásadně změnil, protoţe neziskový sektor získal nezávislost v tom, ţe jej stát jiţ „nevlastní“, převládá stále ve velké míře ekonomická závislost neziskových institucí na státu, neboť stát poskytuje a přiděluje různé granty a dotace potřebné k jejich finančnímu zajištění. Neziskové instituce se potýkají při komunikaci se státem i s problémem konkurenčních příspěvkových organizací, jimţ většinou dává stát přednost při rozhodování v oblastech, kde působí jak vládní (příspěvkové organizace zřízené ústředními státními orgány a 32
samosprávnými územními celky), tak i nevládní neziskové organizace. Dosud se však nepodařilo změnit asymetrický vztah mezi státem a organizacemi neziskového sektoru na partnerský. Představy státních úředníků a politiků o neziskovém sektoru, jako o sektoru pouze doplňujícím nabídku sluţeb státních organizací, sniţuje roli neziskových institucí na pouhou prodlouţenou ruku státu. Toto koliduje se základním pojetím neziskové instituce jako nezávislé a samořídící se.31 Trendy ve vývoji neziskových institucí Zajímavé trendy ve vývoji jednotlivých právních forem neziskových institucí za uplynulých dvacet let jsem znázornila na následujících grafech. Graf č. 1: Vývoj počtu nadací a nadačních fondů v období 1990 až 2009
Pramen: RES ČSÚ
Na výše uvedeném grafu je vidět rychlý nárůst nadací v letech 1992 aţ 1997, kdy podle mého názoru se snaţili různí spekulanti vyuţít situace nedostatečné legislativy a čerpat různé granty a dotace přes nadace. Vidina „rychlých peněz“ stála v pozadí překotného vzniku nových nadací. Po přijetí zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech působí jasně vymezené podmínky registrace a hospodaření na vyrovnaný pozvolný růst nově vznikajících nadací a nadačních fondů. Na následujícím grafu se potvrzuje u stavovských organizací – profesních komor a komor (hospodářských a agrárních) důleţitost jednoznačné legislativy, která se projevuje vyrovnaným stavem a absencí výkyvů v počtu těchto organizací. 31
Čerpáno z: Nováková, Martina. Zastupitelská demokracie a nevládní organizace [online]. E-polis.cz, 10. leden 2008. [cit. 2010-01-24]. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-1438.
33
Graf č. 2: Vývoj počtu stavovských organizací, komor a zájmových sdružení právnických osob
Pramen: RES ČSÚ
Graf č. 3: Vývoj počtu OPS a církevních organizací
Pramen: RES ČSÚ
Nevelká kolísavost v počtu církevních organizací oscilující mezi 3 600 aţ téměř 5 000 organizací je způsobena většinou slučováním farností nebo rozdělením jedné farnosti na více samostatných subjektů, případně zakládáním nových církevních právnických osob a účelových zařízení církví ve formě církevních základních škol, církevních gymnázií a středních zdravotnických škol, charit apod. V grafu č. 4 je zobrazen vývojový trend počtu občanských sdruţení a organizačních jednotek sdruţení. Je vytvořen pouze za roky 2002 aţ 2009, počty organizačních jednotek sdruţení před rokem 2002 se mi nepodařilo zjistit. Počet občanských sdruţení má za 34
znázorněné období téměř pravidelnou pozvolna stoupající tendenci, naproti tomu počet organizačních jednotek sdruţení v roce 2006 klesl oproti předchozímu roku a dále roste velmi pomalu, spíše stagnuje. Graf č. 4: Vývoj počtu občanských sdružení a organizačních jednotek sdružení
Pramen: RES ČSÚ
Graf č. 5: Vývoj počtu politických stran a politických hnutí
Pramen: RES ČSÚ
Nárůst počtu politických stran a politických hnutí v prvních letech po sametové revoluci kopíroval potřebu občanů vyjádřit svůj rozmanitý politický názor a zapojit se nějakým způsobem do dění ve společnosti. Zajímavá je i tendence nárůstu těchto organizací před volbami, ať uţ to byly volby do Poslanecké sněmovny, Senátu a zastupitelstev obcí v roce 1998, do Senátu a zastupitelstev krajů v roce 2000, do Poslanecké sněmovny, Senátu a zastupitelstev obcí v roce 2002, do Senátu, Evropského parlamentu a zastupitelstev krajů 35
v roce 2004, do Poslanecké sněmovny, Senátu a zastupitelstev obcí v roce 2006, do Evropského parlamentu a zrušené volby do Poslanecké sněmovny v roce 2009. Výjimkou je pouze rok 2008, kdy počet politických stran a hnutí klesl. Do následujících tabulek jsem zobrazila procentní zastoupení jednotlivých právních forem neziskových institucí v uplynulých dvaceti letech. Tabulka č. 10: Vývoj neziskových institucí v procentech 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 0,2 0,3 9,1 11,2 13,1 13,5 13,5 13,1 0,1 0,6 Nadace 0,2 1,6 Nadační f. 0,0 0,1 0,3 1,2 O.p.s. 0,5 0,2 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Vysoká š. 97,9 97,9 89,7 87,6 85,8 85,4 85,4 75,7 87,0 85,0 Obč. sdruž. 1,1 0,6 0,4 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 Polit. strana 9,0 10,1 9,4 Církev. org. 0,2 0,7 0,6 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 Stavov. org. 0,1 0,3 0,1 0,4 0,5 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 Komora 1,1 1,3 1,4 Z.s.p.o. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Nadace 1,5 1,4 0,9 0,9 0,9 0,9 1,0 1,0 1,0 1,0 Nadační f. 1,1 1,3 0,9 0,9 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 O.p.s. 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Vysoká š. 0,1 0,1 0,1 Veř.výzk.inst. 85,0 85,8 55,7 54,2 54,7 54,8 58,7 59,6 60,6 61,0 Obč. sdruž. 34,7 33,5 32,9 33,1 29,0 28,3 27,5 27,2 OJS 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Polit. strana 9,7 9,0 5,4 5,3 5,0 4,6 4,5 4,3 4,1 3,9 Církev.org. 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Stavov.org. 0,4 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 Komora 1,4 1,3 0,7 0,7 0,7 0,7 0,8 0,7 0,7 0,7 Z.s.p.o. 0,0 0,9 3,7 3,9 4,0 3,9 3,8 3,7 3,7 Honební spol. Pramen: RES ČSÚ
Etapy vývoje neziskových institucí Neziskové instituce ušly za uplynulých dvacet let dlouhou cestu, kterou jsem rozdělila do pěti etap: 1. etapa (1989 – 1995) 2. etapa (1996 – 1997) 3. etapa (1998 – 2001) 4. etapa (2002 – 2004) 5. etapa (2005 – 2009)
36
První etapa začíná po sametové revoluci roku 1989 a končí přijetím zákona o obecně prospěšných společnostech v roce 1995. Druhá etapa začíná 1. lednem 1996, kdy vstupuje tento zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech v platnost. Přijetí zákona o nadacích a nadačních fondech v roce 1997 tuto etapu zakončuje. Následující třetí etapa je ohraničena rokem 1998, kdy zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech vstupuje v platnost, a rokem 2001. Čtvrté období začíná rokem 2002. Důleţitým mezníkem tohoto období je vstup České republiky do Evropské unie, coţ přináší pro neziskové instituce moţnost čerpat dotace ze strukturálních fondů EU. Pátou etapou uplynulých dvaceti let je období mezi roky 2005 a 2009. Rozdělení do výše uvedených etap se v prvních třech etapách liší od pojetí etap vývoje neziskového sektoru publikované Petrou Rakušanovou a Barborou Staškovou32, které uvádějí toto rozdělení: -
1. etapa (1990 - 1992)
-
2. etapa (1993 - 1996)
-
3. etapa (1997 - 2001)
-
4. etapa (2002 - 2004)
-
5. etapa (2005 - nyní)
Podle mého názoru zákony o obecně prospěšných společnostech a o nadacích a nadačních fondech natolik ovlivnily vývoj neziskových institucí, ţe datum jejich platnosti povaţuji vţdy za začátek nového období v existenci neziskového sektoru.
2.2 Neziskové instituce v období 1989 až 1995 Počet neziskových institucí po roce 1989 stoupal pozvolna. „Lidé nebyli navyklí se sami sdružovat a hájit své ohrožené zájmy. Představitelé veřejné správy nebyli zvyklí vyjednávat s představiteli různých zájmových skupin ani s klientskou veřejností.“33 Počátek této etapy byl ovlivněn liberální politikou státu, která vytvořila podmínky k rozvoji veřejně prospěšné činnosti významně podporované zahraničními dárci. Cílem bylo vytvoření a rozvoj neziskového sektoru u nás. Druhá polovina této etapy je ovlivněna rezervovaným postojem státu k neziskovému sektoru. Toto období je charakteristické probíhajícími demokratickými změnami, obnovením trţního prostředí a pozvolným rozvojem organizací, s jejichţ pomocí mohli občané uspokojovat svou 32
Srovnej: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, 2007. 1. vydání. 117 s. ISBN 978-80-86946-22-1. Str. 39 33 Čerpáno z: ŠKARABELOVÁ, S. DSO Veřejná politika. MU Brno, 2008. 1. Vydání. 119 s. ISBN 978-80-2104745-7. Cit. str. 77 37
potřebu se sdruţovat, působit na veřejnou politiku, vyjadřovat a prosazovat své společné poţadavky a zájmy, nacházet řešení pro své společné problémy, sdílet své názory, věnovat se svým „koníčkům“ a vyměňovat si zkušenosti. Pomohlo jim v tom přijetí zákona o sdruţování občanů, který mohli pouţít jako legislativní oporu při zakládání různých klubů, spolků, zájmových sdruţení a občanských hnutí. Lidé se prostřednictvím těchto neziskových institucí učili formulovat své poţadavky, hájit své zájmy, nebát se mluvit o veřejných věcech a být schopni o nich vést diskuse. „Bouřlivý rozvoj byl zaznamenán nejen v početním růstu politických stran a nestátních podniků, ale i v překotně se vyvíjejícím nestátním neziskovém sektoru, vydělujícím se z vládního neziskového sektoru. Rostl počet spontánně vzniklých nevládních organizací, občanských sdružení, nadací, církví a spolků.“34 Postupný nárůst počtu různých forem neziskových institucí
můţeme
sledovat
v níţe
uvedené tabulce č. 6. Některé údaje o počtu určitých právních forem NI v této první etapě se mi z důvodu nedostupnosti dat nepodařilo doplnit. Tabulka č. 11: Statistika počtu NI v letech 1990 až 1995 1990 Nadace Občanské sdružení Politická strana, politické hnutí Vysoká škola (veřejná) Stavovská organizace – profesní komora Komora (bez profesních komor)
Prosinec Prosinec Prosinec Prosinec 1992 1993 1994 1995 1 551 2 768 3 800 *4 253 15 393 21 694 24 978 26 814
8 3 879
1991 29 9 366
42 19
62 21
68 21
67 21
65 9
63 22
8
64
97
112
111
111
5
20
21
103
142
149
*listopad Pramen: RES ČSÚ,
V předchozí tabulce je vidět rozloţení jednotlivých právních forem neziskových institucí v letech 1990 aţ 1995. Převaha občanských sdruţení těţí ze skutečnosti, ţe i před rokem 1989 existovala řada sdruţení občanů v různých dobře organizovaných spolcích se společnými zájmy, jako jsou zahrádkáři, včelaři, rybáři, ale také tělovýchovné jednoty. Tyto organizace mohly tedy existovat i nadále. 34
Čerpáno z: ŠKARABELOVÁ, S. DSO Veřejná politika. MU Brno, 2008. 1. Vydání. 119 s. ISBN 978-80210-4745-7. Cit. str. 78
38
Větší počet politických stran a politických hnutí v roce 1990 oproti dalším právním formám je dán potřebou lidí vyjádřit své různé politické názory, zapojit se do politického dění, být při formování nové demokratické společnosti. V roce 1991 nedochází k výraznějším změnám v rozloţení forem neziskových institucí oproti předcházejícímu roku. Ty nastávají aţ v následujícím roce 1992 nezanedbatelným nárůstem nadací. V souvislosti s potřebou dosáhnout lepší pozice při vyjednávání se státem vzniká také větší počet stavovských organizací – profesních komor. Rok 1993 v tomto duchu pokračuje, opět se mění výrazněji jen počet nadací a občanských sdruţení. Stejný vývoj následuje i v roce 1994 a 1995. Propad v počtu vysokých škol v roce 1994 je způsoben tím, ţe k 31.12.1994 většina škol ukončila svou registraci pod starým identifikačním číslem a od roku 1995 se znovu zaregistrovala pod novým identifikačním číslem. Údaje o nadacích a občanských sdruţeních z výše uvedené tabulky jsem vloţila do následujícího grafu. Zde můţeme sledovat rychlý nárůst počtu občanských sdruţení během prvních čtyř let po sametové revoluci, kde z necelých čtyř tisíc organizací stoupl jejich počet na téměř 21 700. Zřízení Nadačního investičního fondu zákonem ČNR v roce 1991 za účelem podpory nadací a Rady vlády pro nadace jako poradního orgánu vlády zaměřeného na nestátní neziskové organizace v roce 1992 mělo svůj podíl na skoku v počtu nadací z 29 v roce 1991 na 1 551 na konci roku 1992. Nadační investiční fond (NIF) měl za úkol „podpořit český nadační sektor při jeho obnově a zajištění jeho částečné nezávislosti na zahraničních zdrojích financování. Tato podpora nadací byla nastavena takovým způsobem, aby se finanční prostředky, poskytnuté nadacím, dostaly jejich prostřednictvím českým neziskovým organizacím.“35 Z druhé vlny kupónové privatizace obdrţel NIF jedno procento akcií, o jejichţ portfolio dostal příleţitost se starat Fond národního majetku ČR. Rada vlády pro nadace dostala za úkol stanovit pravidla pro rozdělení finančních prostředků z NIF a nejen vyhlásit, ale i vyhodnotit výběrové řízení neziskových organizací, které se o tyto prostředky uchází.36 „Částečným a v českých podmínkách specifickým vysvětlením, jenž se týká převážně zdůvodnění nárůstu počtu nadací, je i spekulativní přístup celé řady jejich zakladatelů. Týká se to převážně úvah o tom, jak lehce získat nové finanční zdroje …“37 35
Čerpáno z: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, 2007. 1. vydání. 117 s. ISBN 978-80-86946-22-1. Cit. str. 47. 36 Čerpáno z: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, 2007. 1. vydání. 117 s. ISBN 978-80-86946-22-1. Str. 39, 47 37 Čerpáno z: ŠKARABELOVÁ, S. DSO Veřejná politika. MU Brno, 2008. 1. Vydání. 119 s. ISBN 978-80-2104745-7. Cit. str. 78 39
Na následujícím grafu č. 6 je zobrazeno srovnání počtu nadací a občanských sdruţení v této první etapě. Graf č. 6: Nadace a občanská sdružení v období 1990 až 1995
Pramen: RES ČSÚ
Mezi významné přijaté zákony období první etapy po revoluci patří zákon č. 424/1991 Sb., o sdruţování v politických stranách a v politických hnutích, který byl reakcí na nutnost legislativní úpravy na české poměry neobvyklého vzestupu počtu zaloţených nových politických stran a hnutí během roku 1990. Zakotvuje právo občanů sdruţovat se v politických stranách a hnutích, postavení stran a hnutí jako právnických osob, vymezuje podmínky pro jejich vznik a činnost jejich oddělenost od státu, zákaz ozbrojování a zřizování ozbrojených sloţek, podmínky pro registraci politické strany a politického hnutí, poţadavky na obsah stanov, zánik, zrušení a pozastavení činnosti strany a hnutí, jejich hospodaření, zákaz podnikání vyjmenovává moţné příjmy strany a hnutí a ustanovení o darech. Dalšími zákony, které v této době ovlivnily neziskový sektor, byly zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboţenské víry a postavení církví a náboţenských společností a zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboţenských společností. Pro profesní komory bylo důleţité přijetí těchto zákonů: zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů ČR, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zákon č. 523/1992,o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů ČR. Výše zmíněný výčet zákonů období od roku 1989 do roku 1995 doplňují ještě tyto zákony: zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. a zákon č.223/1994 Sb., o sloučení Čs. obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou. 40
Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění zákona č. 121/1993 Sb., významně ovlivnil rychlejší nárůst komor (právní forma 745). Vzhledem k tomu, jak narůstal počet firem hledajících nová odbytiště svých výroků v zahraničí, bylo potřeba vytvářet a dále rozvíjet spolupráci se zahraničními podnikatelskými subjekty a také zaštítit právně (formou uzavřených smluv o spolupráci) naše podniky a zviditelnit je na zahraničních trzích. K tomu slouţil stále větší počet komor sdruţujících subjekty na obou stranách hranic. V roce 1993 po rozdělení československé federace na dvě samostatné republiky byla přijata zákonem č. 1/1993 Sb. Ústava ČR s Listinou základních práv a svobod jako svou součástí. V Listině je zakotveno pro občany ČR mimo jiné právo svobodně se sdruţovat, právo pokojně se shromaţďovat, právo na svobodu projevu, právo na informace a petiční právo. Uzákonění těchto práv měla na neziskové instituce také svůj nemalý vliv.
2.3 Neziskové instituce v období 1996 až 1997 Následující tabulka uvádí další nárůst počtu jednotlivých forem organizací neziskového sektoru. Tabulka č. 12: Statistika počtu NI v letech 1996 až 1997
Nadace Obecně prospěšná společnost Občanské sdružení Vysoká škola (veřejná) Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Stavovská organizace – profesní komora Komora (bez profesních komor) Zájmové sdružení právnických osob
Březen 1996 4 392 1 27 807 22 62 111 156
Březen 1997 *5 238 52 30 297 22 65 3 600 111 168 460
*prosinec Pozn. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech vstoupil v platnost 1.1.1996 Pramen: RES ČSÚ,
Významným mezníkem tohoto období je 1. leden 1996, kdy vstoupil v platnost nový zákon o obecně prospěšných společnostech. Stanovuje povinnost obecně prospěšné společnosti v účetnictví důsledně oddělovat náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými sluţbami a náklady a výnosy spojené se správou obecně prospěšné společnosti (OPS). Dále je zde nutnost ověření roční účetní závěrky 41
auditorem, pokud je OPS příjemcem dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce nebo jiného územního orgánu nebo od státního fondu v objemu jednoho milionu Kč za rok, za nějţ se účetní závěrka sestavuje, nebo pokud nebyla zřízena dozorčí rada, nebo OPS ve výši čistého obratu překročila deset milionů Kč38. OPS vypracovává dle tohoto zákona výroční zprávu o činnosti a hospodaření, která musí být veřejně přístupná. V § 21 je přesně určeno, co musí výroční zpráva OPS obsahovat: a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s uvedením vztahu k účelu zaloţení obecně prospěšné společnosti, b) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsaţených, c) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřována, d) přehled o peněţních příjmech a výdajích, e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů, f) vývoj a konečný stav fondů obecně prospěšné společnosti, g) stav a pohyb majetku a závazků obecně prospěšné společnosti, h) úplný objem výdajů (nákladů) v členění na výdaje (náklady) vynaloţené pro plnění obecně prospěšných sluţeb, pro plnění činností doplňkových a na vlastní činnost (správu) obecně prospěšné společnosti, i) změny zakládací listiny a sloţení řídících orgánů, k nimţ došlo v průběhu roku, j) další údaje stanovené správní radou. Podle mého názoru jsou tyto výše uvedené povinnosti důvodem, proč docházelo jen k pozvolnému nárůstu počtu OPS, coţ je dobře vidět na následujícím grafu, kde je tento vývoj zmapován od roku 1996 do roku 2009.
38
Zákon č. 248/1995 Sb., § 19 42
Graf č. 7: Vývoj počtu obecně prospěšných společností
Pramen: RES ČSÚ
2.4 Neziskové instituce v období 1998 až 2001 Tato etapa je charakterizována intenzívnějším vztahem státu k neziskovým institucím. 1.1.1998 vstupuje v platnost zákon o nadacích a nadačních fondech, který přesně stanovuje podmínky ke zřízení nadace a nadačního fondu (§ 3), jejich registraci (§ 5), minimální nadační jmění pro nadace, hospodaření s majetkem (§ 21-22), nemoţnost vlastním jménem podnikat s výjimkou pronájmu nemovitostí, pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí (§ 23), povinnost vypracovat výroční zprávu a stanovení jejího rozsahu (§ 25). Tento zákon také uloţil dosavadním nadacím povinnost poţádat o novou registraci do 31.12.1998. Smyslem tohoto zákona je zajištění transparentnosti hospodaření nadací a nadačních fondů. V důsledku této legislativní změny většina nadací zanikla, malá část zůstala a část se transformovala do nadačních fondů. Graf č. 8: Srovnání vývoje počtu nadací, nadačních fondů a OPS
Pramen: RES ČSÚ 43
Ve výše uvedeném grafu je zobrazen vývoj počtu nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností jako tří forem organizací s přesně vymezenými poţadavky na registraci, hospodaření a nutnost zveřejnění výroční zprávy. Níţe uvedená tabulka a graf ilustruje vývoj počtu neziskových institucí vybraných právních forem během let 1998 aţ 2001. Je tu vidět rychlý nárůst počtu nadačních fondů v roku 1999. Tento trend však v dalších letech nepokračuje, nově zakládané nadační fondy dále vznikají pozvolna, pomalejším tempem. Jako nesrovnatelný s jinými neziskovými institucemi se jeví počet občanských sdruţení. Pramení to z toho, ţe k zaloţení občanského sdruţení je třeba pouze vytvoření přípravného tříčlenného výboru, z nichţ alespoň jeden je starší 18 let a sepsání stanov. Tento přípravný výbor podává písemně návrh na registraci občanského sdruţení na Ministerstvo vnitra, k tomuto návrhu přikládá dva stejnopisy navrţených stanov. Občanské sdruţení však nemá ze zákona povinnost ohlásit, ţe zaniklo. Z tohoto důvodu můţeme v Registru ekonomických subjektů i v Rejstříku občanských sdruţení najít mnoho organizací, které nevyvíjí ţádnou činnost nebo se jiţ rozpadly nebo zanikly. Problematické je také to, ţe i kdyţ ČSÚ šetřením neziskových institucí zjistí, ţe určité občanské sdruţení jiţ na uvedené adrese nesídlí a získá ústní informaci, ţe toto sdruţení jiţ zaniklo např. z důvodu úmrtí členů výboru, nemůţe bez písemného dokladu samovolně toto sdruţení označit v Registru jako zaniklé. Tabulka č. 13: Statistika počtu NI v letech 1998 až 2001
Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Vysoká škola (veřejná) Veřejná výzkumná instituce Občanské sdružení Organizační jednotka sdružení Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Stavovská organizace – profesní komora Komora (bez profesních komor) Zájmové sdružení právnických osob Honební společenstvo
Listopad 1998 55 71 129 22 36 046
Prosinec 1999 272 695 560 23 *38 072
Květen Listopad 2000 2001 282 299 735 784 557 701 23 24 42 302 47 101
74 4 194
71 4 205
76 4 809
69 4 964
108 173 553 -
108 178 629 -
106 181 690 -
108 183 698 2
*léto/podzim Pozn.: Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech vstoupil v platnost 1.1.1998 Pramen: RES ČSÚ,
44
Graf č. 9: Neziskové instituce v období 1998 až 2001
Pramen: RES ČSÚ
Na předcházejícím grafu můţeme vidět rozloţení jednotlivých právních forem neziskových institucí v roce 1998. Největšími, co do počtu, jsou občanské sdruţení a církevní organizace. Velikost počtu občanských sdruţení je stále ovlivňována mírnými podmínkami potřebnými k registraci. Poněvadţ farnosti se také počítají jako samostatné církevní organizace, jsou ve výsledku druhými početně největšími. Stejný trend následuje i v roce 1999, 2000 a 2001.
2.5 Neziskové instituce v období 2002 až 2004 Toto období je charakterizováno působením dvou významných událostí. První bylo vytvoření čtrnácti krajů jako nových územně-samosprávných celků v rámci reformy veřejné správy, coţ začalo mít v tomto období vliv na situaci neziskových organizací v jednotlivých regionech. Byl to počátek další spolupráce státu a neziskových institucí, tentokrát na úrovni krajů, které umoţnily neziskovým institucím ucházet se o finanční podporu ze zdrojů krajských rozpočtů. Druhou událostí bylo přijetí naší republiky za člena Evropské unie, coţ umoţnilo neziskovým institucím přístup k fondům EU a snadnější navazování partnerství a spolupráce s neziskovými institucemi v rámci EU. V této etapě se také projevilo v plné míře přijetí zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který obsahuje právní úpravu nové formy neziskové instituce – honební společenstvo. I kdyţ v listopadu roku 2001 jsou evidovány pouze dvě honební společenstva, v říjnu roku 2002 je v evidenci Registru ekonomických subjektů uţ 825 těchto organizací a do prosince roku 2004 stoupl jejich počet na 3 822. Právní prostředí neziskových institucí bylo obohaceno přijetím zákona č. 198/2002 Sb., dobrovolnické sluţbě, jenţ upravuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou 45
sluţbu organizovanou podle tohoto zákona a vykonávanou dobrovolníky bez nároku na odměnu. Na přípravě tohoto zákona v roce 2001 se podílelo občanské sdruţení HESTIA, které zaloţilo organizační článek „HESTIA – Národní dobrovolnické centrum“. Tato organizace o sobě říká: „… nastartovali jsme v ČR řadu dobrovolnických projektů zaměřených na děti, mládež, pacienty, seniory i nezaměstnané. Pomohli jsme při založení dvaceti regionálních dobrovolnických center, připravili jsme řadu metodik, vyjednali pojištění dobrovolníků, pořádáme pravidelné kurzy a supervizní kluby pro koordinátory dobrovolníků. Metodicky
pomáháme
již
více
než
padesáti
organizacím
sdružených
v Koalici
dobrovolnických iniciativ.“39 Důleţitá je i jejich spolupráce s řadou mezinárodních dobrovolnických organizací, pořádání národní i mezinárodní konference věnované dárcovství a dobrovolnictví. Pro církevní organizace byl přínosem zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboţenských společnostech zaručující svobodu myšlení, svědomí a náboţenského vyznání, řešící postavení církví a náboţenských společností, vznikající jako dobrovolné sdruţování fyzických osob, definuje jejich podmínky vzniku a působení, registraci a zvláštní práva registrovaných církví a náboţenských společností, k nimţ patří např. vyučování náboţenství na státních školách, zřizování církevních škol a zachování povinnosti mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství. V roce 2003 byla jako nepodnikatelské zájmové sdruţení právnických osob zaloţena Asociace nestátních neziskových organizací. Jejím členem jsou všechna existující krajská všeoborová a některá oborová sdruţení i řada dalších nestátních neziskových organizací. „Prostřednictvím svých členů sdružuje téměř 700 NNO, prosazuje a obhajuje však společné zájmy a potřeby celého neziskového sektoru, vytváří prostor pro komunikaci a partnerství všech NNO i NNO s ostatními společenskými subjekty (veřejnou správou, parlamentem, zastupitelstvy, podnikateli, odbory, politickými stranami apod.). Asociace NNO pomáhá svým členům i dalším NNO v adaptaci na podmínky Evropské unie.“40 Asociace nestátních neziskových organizací se tak stala jednotnou zastřešující organizací, která zastupuje neziskové organizace a zároveň je rovnocenným partnerem pro jednání s ostatními subjekty společnosti. Na svých webových stránkách Asociace NNO uveřejňuje i aktuální počet členů, v současné době má 64 členů.41 39
TOŠNER, J. HESTIA, občanské sdružení. [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-05-02] 40 Asociace nestátních neziskových organizací. Základní informace o nás. [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-05-02] 41 Tento údaj se týká počtu členů k 2.5.2010. [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-05-02] 46
Statistiku počtu vybraných forem neziskových institucí uvádím v následující tabulce, kterou doplňuje graf zobrazující neziskové instituce v období 2002 aţ 2004. Tabulka č. 14: Statistika počtu NI v letech 2002 až 2004
Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Vysoká škola (veřejná) Veřejná výzkumná instituce Občanské sdružení Organizační jednotka sdružení Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Stavovská organizace – profesní komora Komora (bez profesních komor) Zájmové sdružení právnických osob Honební společenstvo
Říjen 2002 330 825 762 24 49 108 30 547 75 4 785
Listopad 2003 350 859 884 24 50 997 31 509 73 4 946
Prosinec 2004 362 898 1 038 25 53 306 32 020 82 4 927
107 187 605 825
107 188 620 3 532
107 187 676 3 822
Pramen: RES ČSÚ,
Z výše uvedené tabulky je patrný další pozvolný růst počtu nadací a nadačních fondů, občanských sdruţení a organizačních jednotek sdruţení. Nárůst politických stran je ovlivněn vţdy nadcházejícími volbami nezávisle na to, jestli se jedná o volby do Poslanecké sněmovny, krajských nebo obecních zastupitelstev. Naproti tomu stagnace počtu profesních komor a komor (hospodářských či agrárních) vypovídá o nasycenosti občanské společnosti těmito organizacemi. V roce 2003 jsou prvními třemi nejpočetnějšími neziskovými institucemi občanská sdruţení, organizační jednotky sdruţení a církevní organizace. V roce 2003 a 2004 církevní organizace početně dobíhají honební společenstva, jak je patrné z následujícího grafu.
47
Graf č. 10: Vývoj počtu církevních organizací a honebních společenstev
Pramen: RES ČSÚ
2.6 Neziskové instituce v období 2005 až 2009 Tuto etapu je moţné nazvat etapou stále narůstajícího zviditelňování neziskových institucí, uvědomění si jejich potřebnosti a dá se říci i nezbytnosti pro společnost. Zavádí se nový pojem „firemní dobrovolnictví“ jako forma dárcovství pro neziskové instituce. „V době, kdy neziskové organizace nemohou spoléhat pouze na finanční zajištění z veřejných zdrojů či nadací, je právě firemní dobrovolnictví cestou ke zvýšení jejich kapacit. Firemní dobrovolnictví představuje možnost smysluplné a oboustranně prospěšné spolupráce mezi firmami a neziskovými organizacemi.“42 Firma zapojením do firemního dobrovolnictví získá např.: -
větší identifikaci zaměstnanců s firmou podporující aktivity prospěšné pro společnost,
-
zviditelnění firmy v dané komunitě,
-
moţnou pozitivní publicitu v médiích,
-
spokojenost, motivaci a sebedůvěru zaměstnanců při konání uţitečných činností,
-
lepší vztahy firmy s prostředím, ve kterém podniká,
-
dobré jméno firmy na trhu a posílení věrnosti značce.43
42
Co je firemní dobrovolnictví. [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-05-02] 43 Přínosy pro firmu. [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-05-02]
48
Tabulka č. 15: Statistika počtu NI v letech 2005 až 2009 Nadace Nadační fond OPS Vysoká škola (veřejná) Veřejná výzkum. instituce Občanské sdružení Organizační jednotka sdružení Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Stavovská organizace – profesní komora Komora (bez profesních komor) Zájmové sdružení právnických osob Honební společenstvo
2005 368 925 1 158 25 54 963
2006 380 992 1 317 26 58 347
2007 390 1 048 1 486 26 72 61 802
2008 411 1 095 1 658 26 74 65 386
2009 429 1 168 1 813 26 73 68 631
33 178
28 868
29 378
29 752
30 640
85 4 605
87 4 464
90 4 446
89 4 399
114 4 347
107
107
107
107
107
192
194
211
216
223
738 3 988
748 3 912
765 3 930
767 3 955
767 4 109
Pozn.: Údaje jsou z prosince Pramen: RES ČSÚ,
V následujícím grafu je zobrazen vývoj jednotlivých právních forem neziskových institucí v posledních pěti letech. Graf č. 11: Vývoj počtu NI v letech 2005 až 2009
Pramen: RES ČSÚ
49
2.7 Shrnutí Období uplynulých dvaceti let ve vývoji neziskových institucí jsem rozdělila do pěti etap. První etapu ohraničují roky 1989 a 1995, kdy byl přijat zákon o obecně prospěšných společnostech. Rokem 1996, kdy tento zákon vstoupil v platnost, začíná druhá etapa. Její zakončení jsem zvolila podle přijetí zákona o nadacích a nadačních fondech v roce 1997. Třetí etapa začíná rokem 1998, kdy zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech vstupuje v platnost, a končí rokem 2001, kdy vrcholí příprava na územní rozdělení na kraje v rámci reformy veřejné správy. Čtvrté období je vymezeno rokem 2002 a 2004, toto období je charakterizováno hlavně vstupem České republiky do Evropské unie. Poslední pátou etapou uplynulých dvaceti let je období mezi roky 2005 a 2009, kdy veřejnost i stát začíná brát neziskové instituce jako potřebné pro fungování občanské společnosti a nezbytné pro zapojení široké veřejnosti do společenského dění.
50
3 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ V ČR Neziskové instituce jsou proměnlivým prvkem společenského ţivota. Reagují na vztah státu k nim, na postoj občanů, na moţnosti získání finančních i materiálních zdrojů. Jsou mezi prvními tam, kde je potřeba pomoci. Jejich dobrovolníci jsou ochotni kdykoliv poskytnout svůj volný čas, zájem, své znalosti a dovednosti. Přínosem pro jejich rozvoj je srozumitelné a pevně zakotvené legislativní prostředí.
3.1 Identifikace faktorů ovlivňujících neziskové instituce v analyzovaném období Jak jsem jiţ zmínila v podkapitole 1.3, je třeba si před tím, neţ identifikuji faktory ovlivňující neziskový sektor v ČR, nejprve uvědomit, jaké role neziskové instituce ve společnosti zastávají, co je náplní jejich funkcí. Autoři se shodují na tom, ţe hlavními funkcemi neziskových institucí, důleţitými pro mezinárodní srovnávání, jsou funkce servisní a expresivní. V odborné literatuře tak lze najít více debat o tom, jaké role neziskový sektor zastává, ale vývoj neziskových institucí spíše ovlivňují určité faktory. Tím se zabývají práce Škarabelové (2008), která faktorem teorie kolektivní identity vysvětluje dynamický rozvoj neziskového sektoru u nás a práce Rakušanové a Staškové o organizované občanské společnosti v České republice. Autorky Rakušanová a Stašková (2007) se ve své práci kromě představení teoretického rámce a shrnutí situace organizované občanské společnosti v ČR, členství v neziskových organizacích a vnímání a hodnocení NNO občany a dalšími tématy zabývají indexem ţivotaschopnosti neziskových institucí a v této souvislosti zmiňují tyto faktory: právní prostředí, organizační kapacita, poskytování sluţeb, infrastruktura, obraz neziskové instituce na veřejnosti a finanční ţivotaschopnost.44 Po studiu odborné literatury týkající se neziskových institucí mohu předloţit následující poznatek. Na rozvoj českého neziskového sektoru, který se postupem času stal po roce 1989 vedle trhu a státu další hybnou silou a koordinátorem společenského ţivota, působilo několik faktorů: Teorie kolektivní identity Právní prostředí 44
Čerpáno z: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, 2007. 1. vydání. 117 s. ISBN 978-80-86946-22-1. Str. 22 – 23. 51
Organizační kapacita Poskytování sluţeb Obraz neziskové instituce na veřejnosti Finanční ţivotaschopnost Mezinárodní vliv Politické prostředí Faktorem politického prostředí se ve své práci nezabývám, protoţe je zpracován v diplomové práci Marie Horákové Vztah státu a neziskového sektoru: teoretické přístupy a praktické příklady v ČR. Povaţuji tento faktor spíše jako dílčí součást působení právního prostředí, protoţe si myslím, ţe určité právní prostředí je přímo závislé na tom, která politická strana má většinu v Poslanecké sněmovně při přijetí nových zákonů týkajících se neziskových institucí. Větší podporu neziskového sektoru prosazují spíše koalice stran směřující ke středu aţ levici politického spektra. Je to vidět zejména v letech 1998 aţ 2001, kdy byla u moci menšinová vláda ČSSD. Naproti tomu, kdyţ v letech 1993 aţ 1997 vedla naši zemi vláda Václava Klause, bylo přijato několik zákonů zlepšujících postavení různých profesních a hospodářských komor. Nyní přiblíţím jednotlivé faktory a jejich působení na neziskové instituce. Současně připojím i svůj názor k vlivu daného faktoru na neziskový sektor v České republice. Teorie kolektivní identity Před sametovou revolucí bylo kaţdé sdruţování občanů pro komunistický reţim podezřelé. Byly tolerovány pouze organizace tělovýchovných jednot, jejichţ hromadná vystoupení formou spartakiády se vyuţívala k propagaci socialistického zřízení, zájmové organizace typu zahrádkářů, včelařů a rybářů, ekologické organizace Brontosaurus. Dětské a mládeţnické organizace plnily hlavně ideologickou funkci. „…pád bývalého režimu znamenal pro ty, kteří proti němu bojovali nebo jej v skrytu odmítali, ale i pro ty, kteří režim podporovali, ztrátu orientačního bodu. Jedni i druzí proto začali hledat náhradu – kolektivní identitu. Proto je pro posttotalitní společenské klima charakteristický hlad po kolektivních identitách, což se vztahuje i na ČR.“45 Dle mého názoru tato teorie kolektivní identity opravdu působí jako faktor zvyšující počet obzvláště občanských sdruţení v prvních letech následujících po roce 1989, jak 45
Čerpáno z: ŠKARABELOVÁ, S. DSO Veřejná politika. MU Brno, 2008. 1. Vydání. 119 s. ISBN 978-80-2104745-7. Cit. str. 79. 52
znázorňuje tabulka č. 11 v podkapitole 2.2. Lidé sdruţováním do různých zájmových spolků a občanských hnutí naplňovali svou potřebu někam patřit a realizovat se ve společenském dění. Ilustruje to i nárůst různých politických stran a hnutí v letech 1991 a 1992, jak je vidět ve výše zmíněné tabulce č. 11. Lidé chtěli vyjádřit své názory formou příslušnosti k určité politické straně, s níţ se mohli ztotoţnit a utvořit nové společenství a uspokojit svou potřebu začlenění se do nějaké organizace. Právní prostředí Zde patří legislativa určená pro neziskový sektor, zmírňující např. obtíţnost, se kterou se setkávají neziskové instituce snaţící o registraci, „…právní normy ovlivňující a regulující neziskové organizace (jejich existence a kvalita prostředí, které utvářejí), vliv vybraných právních norem na fungování neziskových organizací (např. daňové zákony, zákon o přístupu k informacím atd.), míra právního povědomí (jak v neziskovém sektoru, tak u státní správy), iniciativy směřující ke zlepšení právního prostředí.“46 Jednoznačná legislativa upravující podmínky působení a činnost např. stavovských organizací – profesních komor a hospodářských a agrárních komor se projevuje vyrovnaným počtem těchto neziskových institucí během posledních dvaceti let. V období prvních deseti let po sametové revoluci ovlivnilo významně neziskový sektor přijetí zákona o obecně prospěšných společnostech a zákona o nadacích a nadačních fondech. Tyto zákony přesně vymezují podmínky zřízení a zaloţení právních forem těchto neziskových institucí, jejich účetnictví, hospodaření s majetkem. Na průběh posledních deseti let neziskového sektoru působilo přijetí zákona o myslivosti, který upravuje honební společenstva. Důleţitým pro další vývoj neziskových institucí bylo i přijetí zákona o dobrovolnické sluţbě. Rakušanová a Stašková ve své práci o organizované občanské společnosti v ČR faktor právního prostředí jako kritéria indexu ţivotaschopnosti konkrétních neziskových institucí vynechávají.47 S jejich názorem nesouhlasím, protoţe dobře fungující právní prostředí povaţuji i pro neziskový sektor za důleţité. Bez platných, srozumitelných zákonů jasně vymezujících podmínky pro registraci, transparentní hospodaření, získávání finančních prostředků a upravujících vnitřní i vnější vztahy by se neziskové instituce neustále potýkaly s problémy, vyplývajícími z různých interpretací nejednotné legislativy. 46
Čerpáno z: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, 2007. 1. vydání. 117 s. ISBN 978-80-86946-22-1. Cit. str. 22. 47 Srovnej: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, 2007. 1. vydání. 117 s. ISBN 978-80-86946-22-1. Str. 25-26.
53
Z tohoto důvodu vítám iniciativu Asociace NNO, která v rámci „Týdnů pro neziskový sektor“ ve spolupráci s 1. místopředsedkyní Senátu Parlamentu ČR PaedDr. Alenou Gajdůškovou uspořádala dne 12.3.2010 v Jednacím sálu Senátu seminář „Legislativní prostředí neziskových organizací“. Např. PhDr. Karel Schwarz, předseda Asociace NNO, hovořil o existenci diskriminace některých právních forem NNO a hlavně vyzdvihl poznatek, ţe nejcennějším kapitálem NNO jsou lidé, kteří v nich pracují. JUDr. Lenka Deverová představila navrhované změny zákona o nadacích a nadačních fondech (moţnost realizace vlastních programů nadace a nadačního fondu, povolení změny nadačního fondu na nadaci), navrhované změny zákona o obecně prospěšných společnostech (změny ve vymezení statutárního orgánu, změna pravomoci správní rady, úprava nakládání s majetkem – ochrana majetku vloţeného státem, krajem a obcí, zrušení povinnosti převodu zisku, posílení odpovědnosti ředitele za řízení OPS jako statutárního orgánu, úpravy povinností a pravomoci správní rady). Dále hovořila o úpravě statusu veřejné prospěšnosti, kdy cílem je efektivnější a transparentnější čerpání finančních prostředků. Podmínkou bude vymezení pojmu veřejné prospěšné sluţby (činnosti) v předmětu činnosti, dále povinné zveřejnění výroční zprávy, pouţití zisku pro další rozvoj veřejně prospěšných sluţeb nebo činnosti, stanovena povinnost auditu při vyšším obratu, odpovědnost statutárního orgánu za dodrţení podmínek veřejné prospěšnosti. Nezisková instituce, která získá statut veřejné prospěšnosti bude mít dotační výhody (právo ucházet se o dotace ze státního rozpočtu), daňové výhody (první dva roky vyšší daňové úlevy, po dvou letech daňové výhody v plném rozsahu). Za nedodrţení stanovených podmínek budou následovat sankce např. ve formě vrácení příspěvků.48 V následující tabulce uvádím přehled jednotlivých zákonů, které měly nemalý vliv na rozvoj neziskového sektoru v ČR. Tabulka č. 16: Přehled legislativy o neziskových institucích Rok 1991
1992
48
Zákon zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboţenské víry a postavení církví a náboţenských společností zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů ČR zákon č. 424/1991 Sb., o sdruţování v politických stranách a v politic. hnutích zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboţenských společností zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti zákon č. 523/1992,o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů ČR
Čerpáno z: vlastní poznámky ze semináře 54
Rok 1994 1995 1997 Rok 2001 2002
Zákon zákon č.223/1994 Sb., o sloučení Čs. obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech Zákon zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti zákon č. 198/2002 Sb., dobrovolnické sluţbě zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboţenských společnostech
Pramen: vlastní tabulka s použitím údajů v kapitole 2
Organizační kapacita Organizační kapacitou jako faktorem ovlivňující neziskový sektor je myšlena potřeba takového vedení organizace, které je schopné transparentního spravování, vlastního řízení a je veřejně odpovědné, disponuje organizačními schopnostmi specifickými pro neziskovou instituci. Existuje zde jasně definované a naplňované poslání, je správně uplatňováno strategické „… plánování v rozhodovacím procesu, jasně definovaná organizační struktura, dělba pravomocí a odpovědnosti mezi jednotlivými orgány, existence placených zaměstnanců, rekrutace a inkorporování dobrovolníků do aktivit organizace, modernizace technického vybavení.“49 Z hlediska přínosného fungování neziskové instituce je důleţité, jací lidé se o její chod, hospodaření, získávání finančních prostředků a naplňování cílů starají, neboť bez nadšených, neúnavných a konstruktivních pracovníků by organizace neměla dlouhého trvání. Pro neziskovou instituci je kvalitní management vysokým přínosem, který vede k naplňování vysoce morálních a vznešených představ o organizaci. Některé právní formy neziskových institucí vyuţívají pouze práci svých odborných zaměstnanců nebo pouze práce dobrovolníků, jak je vidět v tabulce č. 5 uvedené v podkapitole 1.2. Na organizační kapacitu neziskových institucí mohou mít vliv i nenadálé události, jako jsou např. ţivelní katastrofy. Na následující tabulce můţeme sledovat nárůst úvazků dobrovolníků v roce 2007, coţ mohla ovlivnit potřeba odstraňování škod po povodních. Bohuţel nejsou k dispozici data o dobrovolnících za povodně v předchozích letech, určitě by bylo zajímavé pokusit se tuto hypotézu ověřit. 49
Čerpáno z: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, 2007. 1. vydání. 117 s. ISBN 978-80-86946-22-1. Cit. str. 22.
55
Tabulka č. 17: Přehled úvazků dobrovolníků za neziskové instituce sloužící domácnostem Rok 2005 2006 2007 2008
Počet úvazků dobrovolníků 838 947 871 020 1 212 501 1 236 530
Pramen: ČSÚ
V další tabulce je zobrazeno pro ilustraci rozloţení pracovních sil v jednotlivých právních formách neziskových institucí v roce 2007. Tabulka č. 18: Údaje o pracovnících NI podle právních forem v roce 2007
366 970 1 215 26
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách 304 115 8 116 43 908
Počet osob na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 1 549 1 331 15 588 60 560
72
11 712
7 915
26
58 825
18 780
84 655
951 453
26 528
2 730
12 977
72 350
90
641
227
6 841
4 093
14 145
7 072
29 803
17
169
1 027
124
123
641
794
57
765
1 346
3 205
604
3930 97 020
0 102 607
0 196 898
17 766 1 087 083
Počet jednotek Nadace Nadační fond O.p.s. Vysoká škola Veřejná výzkumná instituce Občanské sdružení Organizační jednotka sdružení* Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Stavovská org. – profesní komora Komora (bez profesních komor) Zájmové sdružení právnických osob Honební společenstvo CELKEM
*bez zpravodajských jednotek, které nemají zaměstnance Pramen: ČSÚ
56
Počet úvazků dobrovolných pracovníků 1 400 3 265 3 336 58
Poskytování služeb Poněvadţ hlavním posláním neziskového sektoru je uspokojování zájmů a potřeb občanů i různých společenských skupin, má tento faktor velký význam z hlediska ovlivňování neziskových institucí. Můţeme sem zařadit „… různorodost poskytovaných zájmů, respektování potřeb a priorit cílových skupin, poskytování služeb nad rámec členské základny (nečlenům), poměr služeb poskytovaných bezplatně/částečně hrazených, zpětná vazba na klienty jednotlivých služeb – neziskové organizace mají povědomí o tom, zda a jakou částku jsou klienti schopni vynaložit, povědomí státní správy a samosprávy o hodnotě služeb poskytovaných neziskovými organizacemi a jejich role v uspokojování základních sociálních potřeb, poskytování grantů a uzavírání kontraktů mezi státem a neziskovými organizacemi na vytváření a poskytování těchto služeb.“ 50 Hlavní náplní většiny neziskových institucí je servisní funkce. Neziskové instituce zaplňují v oblasti sluţeb mezery na trhu, poskytují sluţby buď bez nároku na odměnu nebo za cenu menší, neţ je stanovena na trhu, aby si je mohly dovolit čerpat širší skupiny občanů. Důleţitým motivem pro poskytování sluţeb neziskovými organizacemi je také poptávka po nich. Z následující tabulky lze vyvodit podle výše trţeb, které sluţby poskytované neziskovými institucemi jsou hojně poptávány a vyuţívány. Jsou to hlavně sluţby v oblastech školství a sociální. Sluţby, které poskytují občanská sdruţení, můţeme označit za sluţby poradenské, pronájmy nemovitostí, pronájmy ploch pro reklamy.
50
Čerpáno z: Čerpáno z: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, 2007. 1. vydání. 117 s. ISBN 978-80-86946-22-1. Cit. str. 23.
57
Tabulka č. 19: Údaje o poskytnutých službách neziskovými institucemi roce 2007 (v mil. Kč)
Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Vysoká škola (veřejná) Veřejná výzkumná instituce Občanské sdružení Organizační jednotka sdružení* Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Stavovská organizace – profesní komora Komora (bez profesních komor) Zájmové sdružení právnických osob Honební společenstvo CELKEM
Tržby za služby za hlavní a správní činnost 180 29 2 438 2 469 1 219 1 819 93
Tržby za služby za hospodářskou činnost 21 17 349 1 670 238 1 111 97
1 048 16 193 1 263
400 49 67 414
10 767
4 433
*bez zpravodajských jednotek, které nemají zaměstnance Pramen: ČSÚ, vlastní tabulka
Obraz neziskové instituce na veřejnosti To, jak je nezisková instituce vnímána okolím, jí otevírá nebo zavírá dveře k případným dotacím a grantům, darům od finančních institucí, nefinančních podniků, domácností, vládních institucí, domácností, jiných neziskových institucí a zahraničních subjektů. Veřejnost potřebuje být informována, aby mohla poskytnout neziskové instituci svou důvěru a podporu, své schopnosti, síly a svůj volný čas. Chce mít jistotu, ţe vloţené příspěvky a dary jsou pouţity na dobrou věc, kam patří například pomoc při přírodních katastrofách, pomoc při zlepšování ţivotní situace sociálně slabých, pomoc při zajištění provozu hospiců. Je nakloněna přispívat neziskovým institucím, jejichţ příjmy a výdaje jsou transparentní. Je potřeba neustále posilovat dobrý obraz neziskového sektoru formou prezentace v médiích, zvát občany na různé akce, kde neziskové instituce představí náplň své činnosti. Neboť pozitivní obraz neziskových institucí na veřejnosti tvoří zejména vlastnosti, týkající se dobročinnosti a sluţeb, které občanům poskytují, jak uvádí Frič51. Myslím si, ţe tento faktor je jedním z důleţitějších. Navazuje na něj další faktor finanční ţivotaschopnost. Výše darů a jejich mnoţství odráţí totiţ to, jak je nezisková instituce vnímána okolím. Člověk přemýšlí o tom, komu věnuje své peníze a pokud pro něj není dosti čitelné poslání a hospodaření například Nadace Terezy Maxové, dá svůj příspěvek raději sportovnímu klubu ve svém bydlišti.
58
Finanční životaschopnost Pod tímto faktorem si můţeme představit různorodost moţných finančních zdrojů, stav ekonomiky celé republiky, „… ukotvenost dárcovství a dobrovolnictví v kultuře dané země, míra, s níž jsou aktivně utvářeny možnosti získávání finančních prostředků ze státních i soukromých zdrojů, výskyt a kvalita fundraisingu, schopnost finančního hospodaření.“52 Patří sem i dovednost neziskových institucí ţádat a ucházet se o dárcovskou pomoc zahraničních subjektů, schopnost být dobrým konkurentem ostatním neziskovým subjektům na tomto poli. Tento faktor je z velké míry důsledkem vztahu státu a neziskového sektoru. Z veřejných rozpočtů totiţ neziskové instituce mohou získat finanční prostředky53 formou dotace ze státního rozpočtu na základě vyplněné ţádosti, formou dotace z rozpočtu krajů a pověřených obcí III. stupně, dále na základě zákona č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách, dotace poskytnuté církevním právnickým osobám, soukromým a církevním školám, dotace poskytnuté na podporu výzkumu a vývoje (zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje) apod. Neziskové instituce mohou získat také dotace z fondů Evropské unie a uspořit výdaje na základě daňových zvýhodnění. V následující tabulce uvádím přehled přijatých příspěvků (darů) podle jednotlivých právních forem neziskových institucích s 20 a více zaměstnanci. Tabulka č. 20: Údaje o přijatých příspěvcích (darech) NI v roce 2007 (v mil. Kč) Dary celkem 126 174 387 121 54 698 37 72 451
Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Vysoká škola (veřejná) Veřejná výzkumná instituce Občanské sdružení Organizační jednotka sdružení Politická strana, politické hnutí Církevní organizace Stavovská organizace – profesní komora Komora (bez profesních komor) Zájmové sdružení právnických osob CELKEM
6 72 2 198
Z toho ze zahraničí 2 6 5 95 3 53
164
Pramen: ČSÚ, vlastní tabulka 51
Čerpáno z: FRIČ, P. A KOL. Dárcovství a dobrovolnictví v České republice: Výsledky výzkumu NROS a AGNES. Praha: Agnes, 1. vyd. 2001. 115 s. ISBN 80-902633-7-2. 52 Čerpáno z: RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, 2007. 1. vydání. 117 s. ISBN 978-80-86946-22-1. Cit. str. 22.
59
Největší objem darů získala občanská sdruţení, coţ je důsledkem jejich velkého počtu. Druhý největší objem přijatých příspěvků obdrţely církevní organizace. Mezinárodní vliv Pod tento faktor bych zařadila vstup zahraničních dárců na náš neziskový sektor po roce 1989 a zároveň vliv zahraničních neziskových institucí, které v naší republice dostaly moţnost zakládat své místní pobočky. České neziskové instituce se od těch zahraničních učí, jak se prezentovat na veřejnosti, jak se zviditelnit, jak předloţit své poslání a vizi, učí se fundraisingu. Například obecně prospěšná společnost Neziskovky.cz pořádá ve spolupráci s Deborah Edward, která je členkou správní rady Npower Texas (celostátní organizace pomáhající jiným neziskovým organizacím účelně vyuţívat moderní technologie), seminář o základech fundraisingu – jak to chodí v USA. Neziskovky.cz, o.p.s. jsou také členem mezinárodní sítě International Capacity Building Alliance. Získané zkušenosti ze zahraničních neziskových institucí předávají dál českému neziskovému sektoru. Pod faktor mezinárodního vlivu lze zařadit také moţnost čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie, kterou se neziskové instituce snaţí vyuţívat.
3.2 Další faktory na základě analýzy dat ČSÚ o neziskových institucích K výše zmíněným faktorům připojuji ještě: -
postoj společnosti k dobrovolnictví a dárcovství
-
finanční zdroje a jejich struktura
Postoj společnosti k dobrovolnictví Legislativní prostředí v ČR není dle mého názoru k dobrovolníkům a dobrovolnické sluţbě příliš vstřícné. Existuje zde pouze zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě a dobrovolnictví, neupravuje však obecné podmínky práce dobrovolníků. Zaměřuje se na podmínky nutné k poskytnutí podpory od státu a současně vyţaduje povinnost uzavřít smlouvu mezi subjekty dobrovolnické sluţby, tj. neziskovou institucí a dobrovolníkem. Nevýhodou tohoto zákona je, ţe vymezuje taxativně v § 2 odst. 1, ţe dobrovolnická sluţba zahrnuje činnosti v oblasti pomoci nezaměstnaným, sociálně slabým, zdravotně postiţeným, 53
Čerpáno z: ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Účetnictví, daně, audit a financování úsc a organizací neziskového sektoru. První. Brno : MU, 2004. 136 s. ISBN 80-210-3583-8 60
seniorům, příslušníkům menšin, imigrantům, drogově závislým osobám, obětem domácího násilí, mládeţi a dětem ve volném čase, při katastrofách, v oblasti ochrany ţivotního prostředí a při uchování kulturního dědictví. V důvodové zprávě k návrhu nového zákona o dobrovolnictví a dobrovolnické sluţbě54 je stanoveno jako cíl změny zákona „…ukotvení obecně využitelného pojmu dobrovolnictví v rámci právního řádu České republiky. V současném právním řádu je řešena dosud platným zákonem o dobrovolnické službě pouze dobrovolnická služba, tj. zákon se v současné podobě vztahuje pouze na dobrovolnictví vykonávané organizacemi, které mají akreditovaný program či projekt dle požadavků kladených na ně zákonem o dobrovolnické službě a spadají tak tzv. pod kreditovaný režim.“55 Velké mnoţství dobrovolníků však pracuje pro zájmové organizace a občanská hnutí, coţ zákon neupravuje. Tímto zákonem je tak dobrovolnická sluţba oddělena od ostatních dobrovolnických prací. „Na organizace, které nejsou zmíněny v taxativním výčtu zákona, jako organizace, které mohou být vysílajícím subjektem a nemohou tak požádat o akreditaci, anebo na organizace, které o akreditaci z různých důvodů žádat nechtějí, ačkoliv jim to zákon umožňuje, se zákon o dobrovolnické službě v současné podobě nevztahuje. Jedná se o velký počet dobrovolníků a organizací, kterým není žádným způsobem v současném právním řádu výslovně deklarováno uznání jejich velmi prospěšné činnosti, neexistuje ani základní právní vymezení terminologie ani vzájemných vztahů subjektů působících v dobrovolnictví.“ 56 Nutnost provedení navrhovaných změn zákona o dobrovolnické sluţbě pramení také z těchto údajů57: -
v ČR existuje asi 100 tisíc neziskových institucí,
-
od roku 2003 do května roku 2009 podle zákona č. 198/2002 Sb. získalo akreditaci celkem 121 NNO, z toho 93 občanských sdruţení, 8 obecně prospěšných společností a 20 evidovaných církevních právnických osob,
-
336 akreditovaných projektů (činností),
-
dobrovolnictví v oblasti péče o děti, mládeţ a rodiny (190 akreditovaných projektů),
-
dobrovolnictví v oblasti pomoci zdravotně postiţeným (192 akreditovaných projektů),
-
dobrovolnictví v oblasti pomoci sociálně slabým (136 akreditovaných projektů),
54
Dostupné z WWW: [online] [cit. 2010-05-10] Důvodová zpráva, cit. str.2 56 Důvodová zpráva, cit. str. 2 55
61
-
dobrovolnictví v oblasti pomoci seniorům (109 akreditovaných projektů),
-
dobrovolnictví v oblasti pomoci příslušníkům národnostních menšin (77 akreditovaných projektů),
-
dobrovolnictví v oblasti pomoci nezaměstnaným (53 akreditovaných projektů).
ČSÚ uveřejňuje na svých webových stránkách Satelitního účtu neziskových institucí i údaje o dobrovolnictví. Mezi formy NO vyuţívajících práci dobrovolníků patří: nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, sdruţení (svaz, spolek, společnost, klub aj.), organizační jednotky sdruţení, církevní organizace, politické strany a politická hnutí, stavovské organizace - profesní komory, zájmová sdruţení právnických osob a honební společenstva. V následujících tabulkách uvádím počet aktivních58 NI slouţících domácnostem zjištěných statistickým šetřením za rok 2008, ocenění dobrovolnické práce v NI slouţících domácnostem za rok 2008 a časovou řadu ocenění dobrovolnické práce v letech 2005 aţ 2007. Tabulka č. 21: Počet aktivních NI v Sektoru 15 v roce 2008 Právní forma neziskové organizace Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Sdruţení (svaz, spole, společnost, klub aj.) Organizační jednotka sdruţení Církevní organizace Politická strana, politické hnutí Stavovská organizace – profesní komora Zájmové sdruţení právnických osob Honební společenstvo Celkem 1
Počet 379 967 1 271 59 023 26 707 4 035 89 171 651 3 955 97 094
Pouze celostátní profesní komory (bez krajských, okresních, místních organizací) Pramen: statistické šetření výkazy NI 1-01 a OJS 1-01 za rok 2008
Tabulka č. 22: Ocenění dobrovolnické práce v NI v Sektoru 15 Ukazatel
Rok 2008 Počet úvazků dobrovolníků 1 236 530 Počet hodin odpracovaných dobrovolníky 47 426 293 Průměr odpracovaných hodin na jeden úvazek dobrovolnické práce 38,35 Oceněná dobrovolnická práce (v mil. Kč) 6 326 Medián hodinové mzdy v Kč (nepodnikatelská sféra) 133,38 Pramen: statistické šetření výkazy NI 1-01 a OJS 1-01 za rok 2008
57
Čerpáno z: Důvodová zpráva, str. 13 ČSÚ povaţuje za aktivní ty organizace, o kterých nemá doklad, ţe ukončily svou činnost, pozastavily svou činnost, výkazy se vrací z adresy uvedené jako sídlo organizace s poznámkou pošty, ţe o organizaci na uvedené adrese není nic známo a jiné adresy nejsou k dispozici ani z internetových zdrojů. 58
62
Tabulka č. 23: Ocenění dobrovolnické práce v Sektoru 15 v letech 2005 až 2007 Ukazatel Počet úvazků dobrovolníků Počet hodin odpracovaných dobrovolníky Ocenění dobrovolnické práce (mil. Kč)
2005 838 947
Rok 2006 871 020
2007 1 212 501
62 819 667
48 650 387
82 937 006
7 126
5 846
10 521
Pramen: Satelitní účet neziskových institucí, [online] dostupné z WWW: [Cit. 2010-05-10]
Údaje z výše uvedených tabulek jsem zpracovala do následujících grafů. Graf č. 12: Vývoj počtu úvazků dobrovolníků
Pramen: ČSÚ
Graf č. 13: Vývoj počtu hodin odpracovaných dobrovolníky
Pramen: ČSÚ 63
Graf č. 14: Vývoj oceněné dobrovolnické práce (mil. Kč)
Pramen: ČSÚ
Dárcovství Dárcovství stejně jako dobrovolnictví neodmyslitelně patří k lidskému a společenskému ţivotu. Vypovídají o stavu naší morálky jako její významný článek. Dary mohou mít povahu peněţitou nebo nepeněţitou, určené mohou být přímo potřebným osobám nebo jsou prostřednictvím sbírek, nadací a nadačních fondů směřovány na veřejně prospěšné účely.59 ČSÚ šetří u neziskových institucí s 20 a více zaměstnanci i rozčlenění finančních darů podle dárce na dary jako příjmy hlavní a správní činnosti a příjmy hospodářské činnosti a dále na dary od nefinančních podniků, od finančních institucí, od soukromých osob, od jiných neziskových institucí a ze zahraničí. V následujících třech tabulkách je zachycen vývoj přijatých příspěvků (darů)60 a členských příspěvků u neziskových institucí slouţících domácnostem. Tabulka č. 24: Přijaté příspěvky (dary) a členské příspěvky v NI sloužících domácnostem Ukazatel Počet zpravodajských jednotek v základním souboru NI 1-01 Přijaté příspěvky (dary)2 Přijaté členské příspěvky 1
2002
2003
2004
74 799 77 489 74 920 7 250 3 821
6 655 3 468
8 132 3 293
2005
2006
85 594
97 076 85 3411
6 518 3 699
6 615 4 174
2007
6 796 3 529
2008 97 226 7 630 3 411
bez organizačních jednotek sdružení s počtem zaměstnanců 0 včetně příspěvků zúčtovaných mezi organizačními složkami a členských příspěvků Pramen: ČSÚ 2
59
Čerpáno z: FRIČ, P. A KOL. Dárcovství a dobrovolnictví v České republice: Výsledky výzkumu NROS a AGNES. Praha: Agnes, 1. vyd. 2001. 115 s. ISBN 80-902633-7-2. Str. 13. 60 Hodnotu darů lze vyčlenit pouze u zpravodajských jednotek s počtem zaměstnanců 20 a více. 64
Tabulka č. 25: Přijaté příspěvky (dary) a členské příspěvky v NI sloužících domácnostem s 20 a více zaměstnanci Ukazatel 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet zpravodajských jednotek v základním souboru NI 1-01 436 471 472 498 568 612 611 Přijaté příspěvky (dary) 1 062 979 1 150 890 1 285 1 348 1 217 Přijaté členské příspěvky 628 625 656 725 629 604 715 Přijaté příspěvky zúčtované mezi org. sloţkami 955 1 210 481 482 501 659 298 Pramen: ČSÚ
Tabulka č. 26: Přijaté příspěvky (dary) a členské příspěvky v NI sloužících domácnostem s méně než 20 zaměstnanci Ukazatel Počet zpravodajských jednotek v základním souboru NI 1-01 Přijaté příspěvky (dary)2 Přijaté členské příspěvky 1
2002
2003
2004
74 363 77 018 74 448 5 233 3 193
4 466 2 843
2005
2006
85 096
96 508 84 7291
6 501 2 637
5 146 2 974
4 829 3 545
2007
2008 96 615
4 789 2 925
6 115 2 696
bez organizačních jednotek sdružení s počtem zaměstnanců 0 včetně příspěvků zúčtovaných mezi organizačními složkami a členských příspěvků Pramen: ČSÚ 2
Finanční zdroje a jejich struktura Finanční zdroje neziskových institucí můţeme rozdělit na tři typy přímých zdrojů – veřejné, soukromé a vlastní61: 1. mezi veřejné zdroje patří: dotace ze státního rozpočtu a rozpočtů územně samosprávných celků dotace z fondů Evropské unie veřejné zakázky na základě zákona (církevní organizace) ostatní veřejné zdroje (Nadační investiční fond) příjmy z loterií a her podle zákona o veřejných sbírkách a loteriích 2. mezi soukromé zdroje patří dárcovství: individuální (z ČR i ze zahraničí) firemní 3. mezi vlastní zdroje patří: příjmy z prodeje a z pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku církví a náboţenských společností 61
Čerpáno z: HYÁNEK, V., ŠKARABELOVÁ, S., ŘEŢUCHOVÁ, M. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů (metody, problémy, řešení). 1. vyd. Brno: CVNS, 2005, 40 s. ISBN 80-239-5262-5. Str. 9 65
členské příspěvky úroky z vkladů příjmy z hospodářské činnosti výnosy nadačního jmění a ostatního majetku nadací a nadačních fondů příjmy z vlastní činnosti Nepřímými zdroji neziskových institucí jsou daňová zvýhodnění a úlevy. Zásady pro poskytování dotací ze státního rozpočtu neziskovým institucím jsou upraveny Usnesením vlády ČR č. 114 ze dne 7. února 2001, v návaznosti na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákony s problémem související. Podle § 7 výše uvedeného zákona jsou dotace poskytovány: -
občanským sdruţením,
-
obecně prospěšným společnostem,
-
církevním právnickým osobám,
-
nadacím a nadačním fondům
a dalším právnickým osobám, zaloţeným za účelem poskytování sluţeb v oblasti zdravotnictví, kultury, vzdělávání, sociální a za účelem poskytování sociálně právní ochrany dětí, pokud o tom rozhodne ústřední orgán státní správy. Z veřejných rozpočtů62 lze poskytnout finanční prostředky jako: dotace ze státního rozpočtu poskytnuté neziskové instituci na základě vyplněné ţádosti formou rozhodnutí (dle Usnesení vlády ČR č. 621/2001, podle schválených Hlavních oblastí státní dotační politiky pro příslušný rok, v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky) dotace z rozpočtu krajů a pověřených obcí III. Stupně na konkrétní projekty i na financování běţného provozních nákladů neziskové instituce (v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) finanční prostředky přidělené na základě zákona o veřejných zakázkách dotace poskytnuté tzv. ze zákona církevním právnickým osobám, soukromým a církevním školám a další výdaje poskytované mandatorně
66
dotace poskytnuté na základě zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje další dotace ze státního rozpočtu, které nebyly poskytnuty v reţimu státní dotační politiky, tzn. na základě Usnesení vlády ČR č. 642/2002
3.3 Shrnutí V odborné literatuře nelze najít mnoho publikací, které se zabývají faktory ovlivňujícími neziskový sektor. Autoři více debatují o rolích neziskových institucí. Mezi faktory ovlivňující vývoj a počet neziskových institucí můţeme zařadit podle Škarabelové teorii kolektivní identity, na jejíţ základě je vysvětlován dynamický rozvoj neziskového sektoru u nás po roce 1989. Dalšími autorkami, které se zmiňují o vlivu faktorů na neziskové instituce jsou Rakušanová a Stašková, které ve své publikaci o organizované občanské společnosti v České republice uvádí tyto faktory: právní prostředí, organizační kapacitu, poskytování sluţeb, obraz neziskové instituce na veřejnosti a finanční ţivotaschopnost. K těmto faktorům řadím ještě politický vliv jako nedílnou součást faktoru právního prostředí a mezinárodní vliv. Na základě analýzy dat ČSÚ o neziskových institucích jsem k výše zmíněným faktorům připojila ještě další dva faktory: postoj společnosti k dobrovolnictví a dárcovství a finanční zdroje a jejich strukturu. Všechny tyto faktory působí na neziskový sektor, na počet neziskových institucí, na moţnost získávání finančních prostředků, na dobré jméno neziskového sektoru a přispívají k potřebě občanů zapojit se do dění ve společnosti například členstvím v neziskových institucích, prací v nich, ať uţ placenou či dobrovolnou, či alespoň formou finančních nebo materiálních příspěvků.
62
Čerpáno z: HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K.: Veřejné finance. 2. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s.r.o. 2004. 355 s. ISBN 80-86432-88-2. Str. 309-311.
67
ZÁVĚR Hlavním cílem této diplomové práce byla identifikace faktorů, které ovlivnily vývoj českého neziskového sektoru v letech 1989 aţ 2009. Proto, aby tohoto cíle bylo dosaţeno, rozdělila jsem si práci do tří částí. První část obsahuje mapování neziskového sektoru a jeho pojetí na základě různých definic a přístupů. Neziskový sektor přibliţuji na základě jeho charakteristik jako je dobrovolnictví, zaměstnanost, produkce a hrubá přidaná hodnota. Vyzdvihuji důleţitost zařazení neziskových institucí z důvodu mezinárodního srovnávání s vyuţitím klasifikací podle činnosti, účelu a podle typu ekonomických transakcí. Náplní první kapitoly je také představení Satelitního účtu neziskových institucí. Na závěr této kapitoly uvádím jednotlivé role neziskové sektoru podle různých autorů, kteří se shodují, ţe mezi hlavní role neziskových institucí patří role expresivní a servisní. V druhé části diplomové práce jsem popsala trendy vývoje neziskových institucí v uplynulých dvaceti letech. Stanovila jsem pět etap jejich vývoje, a to tyto: 1989 – 1995, 1996 – 1997, 1998 – 2001, 2002 – 2004, 2005 – 2009. Popsala jsem problémy, s kterými se v těchto obdobích neziskové instituce potýkaly. Představila jsem jejich měnící se počet během těchto let a zmapovala legislativní prostředí pro neziskový sektor. Hlavní cíl mé diplomové práce jsem naplnila v třetí kapitole, kde jsem představila faktory, které ovlivnily vývoj a počet neziskových institucí v uplynulých dvaceti letech, a ověřila jsem jejich působení. Faktor „teorie kolektivní identity“ ovlivnil dynamický rozvoj neziskového sektoru po roce 1989, kdy lidé na základě přijatého zákona o sdruţování občanů mohli zakládat různá zájmová sdruţení, kluby a spolky a kde mohli vyjádřit své názory a postoje. Faktor „právní prostředí“ je podle mého názoru spjat s politickým vlivem. Jeho působení jsem ověřila na základě reakce neziskových institucí na pevně zakotvenou legislativu. Faktor „organizační kapacita“ představuje různorodost poţadavku jednotlivých právních forem neziskových institucí na lidské zdroje, neboť ne všechny disponují takovými finančními prostředky, aby si mohly dovolit hradit mzdové náklady. Většina neziskových institucí tedy vyuţívá práci dobrovolníků, pouze určité právní formy jako například veřejná vysoká škola či veřejná výzkumná instituce nemůţe existovat bez vlastních odborných zaměstnanců. Faktor „poskytování sluţeb“ ovlivňuje neziskový sektor na základě tzv. mezer ve sluţbách na trhu a rostoucí poptávce po kvalitních, ale finančně dostupných sluţbách pro širší skupinu občanů. Faktor „obraz neziskové instituce na veřejnosti“ souvisí s faktorem
„finanční
ţivotaschopnosti“, neboť na tom, jak je nezisková instituce čitelná pro případné dárce zavisí to, jaké další prostředky od nich získá. Faktor „mezinárodní vliv“ ovlivňuje neziskový sektor 68
jak moţností získání prostředků od zahraničních dárců či čerpání z fondů Evropské unie, tak i přebírání zkušeností zahraničních neziskových institucí ohledně prezentace na veřejnosti a v médiích. Po analýze dat ČSÚ o neziskových institucích se mi podařilo identifikovat další dva faktory - postoj společnosti k dobrovolnictví a dárcovství a finanční zdroje a jejich strukturu. Faktor „postoj společnosti k dobrovolnictví a dárcovství“ ovlivňuje objem finančních i materiálních prostředků získaných od dárců. Faktor „finanční zdroje a jejich struktura“ má vliv na ţivotnost a naplňování poslání neziskové instituce. Přínosem mé práce je ověření faktorů působících na neziskový sektor na základě údajů ČSÚ získaných statistickým zjišťováním a z Registru ekonomických subjektů a rozšíření těchto faktorů o další dva, doloţené a potvrzené pomocí dat ze statistického zpracování neziskových institucí.
69
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. CODEX BOHEMIA 1996. 1. vydání. 376 s. ISBN 80-85963-19-1. [2] FRIČ, P. Activities and Needs of Non-Profit Organizations in the Czech Republic. The Results of Quantitative Sociological Research. Published by ICN and Agnes. 1. Vydání. Praha, leden 1999. 70 s. ISBN 80-902284-3-7. [3] FRIČ, P. A KOL. Dárcovství a dobrovolnictví v České republice: Výsledky výzkumu NROS a AGNES. Praha: Agnes, 1. vyd. 2001. 115 s. ISBN 80-902633-7-2. [4] HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K.: Veřejné finance. 2. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s.r.o. 2004. 355 s. ISBN 80-86432-88-2. [5] HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. MU Brno, 2004. 1. vydání. [6] HYÁNEK, V., ŠKARABELOVÁ, S., ŘEŢUCHOVÁ, M. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů (metody, problémy, řešení). 1. vyd. Brno: CVNS, 2005, 40 s. ISBN 80-239-5262-5 [7] Neziskový sektor v ČR :výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University. Edited by Pavol Frič - Rochdi Goulli. Praha : Eurolex Bohemia, 2001. 203 s. ISBN 80-86432-04-1. [8] Nonprofits and government: collaboration and conflict/edited by Elizabeth T. Boris and C. Eugene Steuerle. 2nd ed. THE URBAN INSTITUTE PRESS, Washington, D.C. 2006. ISBN 0-87766-732-2. [9] POSPÍŠIL, M., NEUMAYER, M., ŠKARABELOVÁ, S., MALÝ, I., MEYER, M., SCHNEIDER, U. Neziskové organizace a jejich funkce v demokratické společnosti. 1. vyd. Brno: Společnost pro studium neziskového sektoru, 2009, 32 s. ISBN 978-80-904150-3-4. [10] RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. Professional Publishing Praha, 2007. 1. vydání. 117 s. ISBN 978-80-86946-22-1. [11] REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Druhé aktualizované vydání. Druhé, aktualizované. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 187 s. Neuvedeno. ISBN 978-80-86929-25-5. [12] Salomon, L.M., Anheier, H.K. Defining the nonprofit sector: A Cross-National Analysis. Manchester University Press 1997. Překlad čerpán z: Hyánek, V., Škarabelová, S., Řeţuchová, M. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů. CVNS, Brno, červenec 2005. [13] ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Účetnictví, daně, audit a financování úsc a organizací neziskového sektoru. První. Brno : MU, 2004. 136 s. ISBN 80-210-3583-8 [14] ŠKARABELOVÁ, S. DSO Veřejná politika. MU Brno, 2008. 1. Vydání. 119 s. ISBN 978-80-210-4745-7. 70
[15] The International Classification of Nonprofit Organizations, čerpáno z: Frič, P., Rochdi, G. Neziskový sektor v ČR. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2001, s. 11-16, 59-66, 177-179. ISBN 80-86432-04-1 [16] Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů [17] Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech [18] Co to je neziskový sektor. [online] Dostupné z WWW: [19] Popis satelitního účtu neziskových institucí (Metodické poznámky k neziskovým institucím a jejich statistickému sledování). [online] Dostupné z WWW: [20] Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. [online] Dostupné z WWW: [21] Evidence NNO. [online] Dostupné z WWW: [22] Příručka o neziskových institucích v systému národních účtů (Handbook on Non-Profit Institutions in the System of National Accounts). OSN 2003. Originální verze [online] Dostupná z WWW: [23] About the Systém of National Accounts 1993, dostupné z WWW: [on line] [24] SNA. Dostupné z: [online] [25] Metodika Eurostatu ESA 95 (European System of Integrated Economic Accounts), dostupné z WWW: [online], metodika institucionálních sektorů dostupná z WWW: [online] [26] Satelitní účet neziskových institucí ve zkrácené verzi účtu. Dostupné z WWW: [online] [27] Informační systém o průměrném výdělku. [online] Dostupné z WWW: [28] Tabulka SA000109 Agregace neziskového sektoru: pracovníci za rok 2007, dostupné z WWW: [online] [29] PROUZOVÁ, Z. Podíl a význam neziskových organizací na pracovním trhu s veřejnými službami a trhu poskytovatelů veřejných služeb. Dostupné z WWW: [online]
71
[30] Tabulka SA000109 Agregace neziskového sektoru: pracovníci za rok 2007, dostupné z WWW: [online] [31] Tabulka SA000141c Zaměstnanost podle odvětví, sektoru a typu instituce za rok 2007, dostupné z WWW: < http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.satelit> [online] [32] Tabulka SA000141a Produkce podle odvětví, sektoru a typu instituce za rok 2007, dostupné z WWW: [online] [33] Tabulka SA000141b Hrubá přidaná hodnota podle odvětví, sektoru a typu instituce za rok 2007, dostupné z WWW: [online] [34] Nováková, Martina. Zastupitelská demokracie a nevládní organizace [online]. E-polis.cz, 10. leden 2008. [cit. 2010-01-24]. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-1438. [35] Tabulka počtu neziskových organizací. Dostupné z WWW: [online] [36] TOŠNER, J. HESTIA, občanské sdružení. [online] Dostupné z WWW: [37] Asociace nestátních neziskových organizací. Základní informace o nás. [online] Dostupné z WWW: [38] Seznam členů Asociace NNO. Dostupné z WWW: [online] [39] Co je firemní dobrovolnictví. [online] Dostupné z WWW: [40] Přínosy pro firmu. [online] Dostupné z WWW: [41] Dostupné z WWW: [online]
72
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj počtu nadací a nadačních fondů v období 1990 aţ 2009
str.33
Graf č. 2: Vývoj počtu stavovských organizací, komor a zájmových sdruţení právnických osob
str.34
Graf č. 3: Vývoj počtu OPS a církevních organizací
str.34
Graf č. 4: Vývoj počtu občanských sdruţení a organizačních jednotek sdruţení
str.35
Graf č. 5: Vývoj počtu politických stran a politických hnutí
str.35
Graf č. 6: Nadace a občanská sdruţení v období 1990 aţ 1995
str.40
Graf č. 7: Vývoj počtu obecně prospěšných společností
str.43
Graf č. 8: Srovnání vývoje počtu nadací, nadačních fondů a OPS
str.43
Graf č. 9: Neziskové instituce v období 1998 aţ 2001
str.45
Graf č. 10: Vývoj počtu církevních organizací a honebních společenstev
str.48
Graf č. 11: Vývoj počtu NI v letech 2005 aţ 2009
str.49
Graf č. 12: Vývoj počtu úvazků dobrovolníků
str.63
Graf č. 13: Vývoj počtu hodin odpracovaných dobrovolníky
str.63
Graf č. 14: Vývoj oceněné dobrovolnické práce (mil. Kč)
str.64
73
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Neziskové instituce podle různých pohledů
str.15
Tabulka č. 2: Srovnání klasifikací OKEČ, CZ-NACE, CZ-COPNI a ICNPO
str.18
Tabulka č. 3: Procentní zastoupení právních forem NI v jednotlivých sektorech v roce 2007
str.21
Tabulka č. 4: Údaje o dobrovolnících dle sektorů
str.23
Tabulka č. 5: Pracovníci NI zahrnutých do satelitního účtu za rok 2007
str.24
Tabulka č. 6: Zaměstnanost NI podle odvětví a sektoru v roce 2007
str.25
Tabulka č. 7: Produkce NI podle odvětví a sektoru v roce 2007 (v mil. Kč)
str.26
Tabulka č. 8: Hrubá přidaná hodnota NI podle odvětví a sektoru za rok 2007
str.27
Tabulka č. 9: Koncepce funkcí neziskových organizací v odborné literatuře podle autora
str.29
Tabulka č. 10: Vývoj neziskových institucí v procentech
str.36
Tabulka č. 11: Statistika počtu NI v letech 1990 aţ 1995
str.38
Tabulka č. 12: Statistika počtu NI v letech 1996 aţ 1997
str.41
Tabulka č. 13: Statistika počtu NI v letech 1998 aţ 2001
str.44
Tabulka č. 14: Statistika počtu NI v letech 2002 aţ 2004
str.47
Tabulka č. 15: Statistika počtu NI v letech 2005 aţ 2009
str.49
Tabulka č. 16: Přehled legislativy o neziskových institucích
str.54
Tabulka č. 17: Přehled úvazků dobrovolníků za neziskové instituce slouţící domácnostem
str.56
Tabulka č. 18: Údaje o pracovnících NI podle právních forem v roce 2007
str.56
Tabulka č. 19: Údaje o poskytnutých sluţbách neziskovými institucemi v roce 2007 (v mil. Kč)
str.58
Tabulka č. 20: Údaje o přijatých příspěvcích (darech) NI v roce 2007 (v mil. Kč)
str.59
Tabulka č. 21: Počet aktivních NI v Sektoru 15 v roce 2008
str.62
Tabulka č. 22: Ocenění dobrovolnické práce v NI v Sektoru 15
str.62
Tabulka č. 23: Ocenění dobrovolnické práce v Sektoru 15 v letech 2005 aţ 2007
str.63
Tabulka č. 24: Přijaté příspěvky (dary) a členské příspěvky v NI slouţících domácnostem
str.64
Tabulka č. 25: Přijaté příspěvky (dary) a členské příspěvky v NI slouţících domácnostem s 20 a více zaměstnanci
str.65
Tabulka č. 26: Přijaté příspěvky (dary) a členské příspěvky v NI slouţících domácnostem s méně neţ 20 zaměstnanci 74
str.65
Tabulka č. 27: Nadace
str.71
Tabulka č. 28: Nadační fond
str.71
Tabulka č. 29: Obecně prospěšná společnost
str.73
Tabulka č. 30: Veřejná vysoká škola
str.73
Tabulka č. 31: Veřejná výzkumná instituce
str.74
Tabulka č. 32: Sdruţení (svaz, spolek, společnost, klub aj. včetně odborových organizací)
str.75
Tabulka č. 33: Organizační jednotka sdruţení
str.75
Tabulka č. 34: Politická strana, politické hnutí
str.75
Tabulka č. 35: Církevní organizace
str.77
Tabulka č. 36: Stavovská organizace – profesní komora
str.77
Tabulka č. 37: Komora (kromě profesních)
str.78
Tabulka č. 38: Zájmové sdruţení právnických osob
str.78
Tabulka č. 39: Honební společenstvo
str.78
75
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK COFOG – Klasifikace funkcí vládních institucí CZ-COPNI – Klasifikace sluţeb neziskových institucí slouţících domácnostem podle účelu CZ-NACE – Klasifikace ekonomických činností ČNR – Česká národní rada ČSÚ – Český statistický úřad ESA 95 – Evropský systém účtů ICNPO – Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ISPV – Informační systém o průměrném výdělku NI – neziskové instituce NIF – Nadační investiční fond NISD – neziskové organizace slouţící domácnostem NNO – nestátní neziskové organizace NO – neziskové organizace OJS – organizační jednotka sdruţení OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností OPS – obecně prospěšná společnost OSN – Organizace spojených národů RES – Registr ekonomických subjektů RNNO – Rada vlády pro nestátní neziskové organizace SNA – Systém of National Accounts (Systém národních účtů) SÚNI – Satelitní účet neziskových institucí Z.s.p.o. – zájmové sdruţení právnických osob
76
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – některé formy neziskových institucí Příloha č. 2 – Satelitní účet neziskových institucí
Příloha č. 1 Některé formy neziskových institucí V této příloze uvádím přehled jednotlivých základních charakteristik vybraných organizací, jako jsou právní úprava, registrace, zakládací dokument, orgány organizace, zánik a u nadace a nadačního fondu i minimální vklad. Tabulka č. 27: Nadace Právní úprava Registrace Zakládací dokument Orgány Zánik Minimální vklad
Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech Rejstřík nadací a nadačních fondů u Krajského soudu Nadační nebo zřizovací listina (smlouva, závěť) Správní rada, dozorčí rada, ředitel Dosaţením účelu, pro který byla zaloţena nebo rozhodnutím správní rady o sloučení nebo rozhodnutím soudu o zrušení nebo prohlášením konkurzu 500 000 Kč
Pramen: Zákon č. 227/1997 Sb.
Tabulka č. 28: Nadační fond Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech Právní úprava Rejstřík nadací a nadačních fondů u Krajského soudu Registrace Zřizovací smlouva nebo listina (smlouva, závěť) Zakládací dokument Orgány Zánik Minimální vklad
Správní rada, dozorčí rada, ředitel Dosaţením účelu, pro který byla zaloţena nebo rozhodnutím správní rady o sloučení nebo rozhodnutím soudu o zrušení nebo prohlášením konkurzu Minimální výše není stanovena, ale vklad musí být sloţen
Pramen: Zákon č. 227/1997 Sb.
Tyto dvě výše uvedené formy neziskových organizací jsou právně upraveny Zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Nadace a nadační fond jsou účelová sdruţení majetku, která vznikají pro dosahování obecně prospěšných cílů. „Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana
77
lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu.“63 Nadace a nadační fond jsou právnickými osobami, které musí mít v názvu uvedeno označení „nadace“ nebo „nadační fond“. Za majetek nadace je povaţováno nadační jmění, coţ je peněţní vyjádření souhrnu peněţitých i nepeněţitých vkladů a nadačních darů zapsaných v nadačním rejstříku a ostatní majetek nadace. K dosahování účelu, pro který byla zřízena, pouţívá nadace výnosy z nadačního jmění a ostatní majetek nadace. To je jednou z odlišností od nadačního fondu, který pouţívá k dosahování účelu, pro který byl zřízen, svůj veškerý majetek. Nadace i nadační fond se zřizují písemnou smlouvou, která byla uzavřena mezi zřizovateli, nebo zakládací listinou, pokud je zřizovatel jediný. Obsah smlouvy či zakládací listiny upravuje § 3 odst. 2 výše uvedeného zákona. S dnem zápisu do nadačního rejstříku, který vede rejstříkový soud, se váţe vznik nadace nebo nadačního fondu. Do třiceti dnů od dne zápisu je správní rada nadace či nadačního fondu povinna vydat statut nadace nebo nadačního fondu, který upravuje postup pro jednání svých orgánů, podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, způsob poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, kterým je moţné příspěvek poskytnout a další náleţitosti podle zákona. Významným rozdílem mezi nadací a nadačním fondem je poţadavek u nadace na výši hodnoty nadačního jmění. „Celková hodnota nadačního jmění nesmí být nižší než 500 000 Kč a po dobu trvání nadace se nesmí snížit pod tuto hodnotu.“64 Nadační fond hospodaří s veškerým svým majetkem, který můţe celý rozdělovat k plnění svého poslání. Tento majetek můţe být sestaven, stejně jako ostatní majetek nadace, z peněţních prostředků, cenných papírů, nemovitých a movitých věcí, jiných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, na který nejsou vázána zástavní práva. Za den zániku nadace nebo nadačního fondu se povaţuje den výmazu z rejstříku, kterému předchází zrušení nadace či nadačního fondu s likvidací nebo zrušení bez likvidace. Nadace a nadační fond se zrušují dosaţením účelu, pro který byly zřízeny, rozhodnutím soudu o zrušení, rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolvenčního návrhu. Orgánem nadace nebo nadačního fondu je správní rada, která řídí činnost organizace a rozhoduje o všech jejích záleţitostech, je statutárním orgánem nadace nebo nadačního fondu. Kontrolním orgánem je dozorčí rada, která musí být zřízena vţdy, pokud je nadační jmění nebo majetek nadačního fondu vyšší neţ 5 000 000 Kč. Pokud není dozorčí rada zřízena, vykonává její působnost revizor podle § 20 zákona o nadacích a nadačních fondech. 63
Citace z § 1, odst. 1 Zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech 78
Hospodaření s majetkem nadace či nadačního fondu by mělo být v souladu se zákony, zřizovací listinou a statutem nadace nebo nadačního fondu. Podle § 21 odst. 2 zákona o nadacích a nadačních fondech musí být náklady, které se týkají správy organizace, vedeny odděleně od nadačních příspěvků. Zakázáno je podílení se na financování politických stran nebo politických hnutí. „Nadace nebo nadační fond nesmí vlastním jménem podnikat, s výjimkou pronájmu nemovitostí, pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí.“65 Zákon zakazuje i pouţití majetku jako zástavy, půjčování peněţních prostředků nadace a nadačního fondu. Nadace můţe být zakladatelem obecně prospěšné společnosti, ale nesmí být společníkem veřejné obchodní společnosti, komplementářem komanditní společnosti. Nadace a nadační fond mají povinnost vést účetnictví podle zákona o účetnictví. Povinností nadací je ověření účetní závěrky auditorem, nadační fondy mají tuto povinnost pouze v případě, ţe jejich celkové výnosy nebo náklady nebo majetek překročí 3 000 000 Kč. Nejpozději do šesti měsíců po skončení hodnoceného období nadace i nadační fond vypracovávají výroční zprávu, jejíţ rozsah a náplň stanoví zákon o nadacích a nadačních fondech a kterou do 30 dnů po schválení správní radou ukládá u rejstříkového soudu.66 Tabulka č. 29: Obecně prospěšná společnost Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech Právní úprava Rejstřík OPS u Krajského soudu Registrace Zakládací listina Zakládací dokument Správní rada, dozorčí rada, ředitel Orgány Uplynutím doby, na kterou byla zaloţena nebo dosaţením účelu, Zánik pro který byla zaloţena nebo rozhodnutím správní rady o zrušení nebo sloučením, splynutím, rozdělením nebo rozhodnutím soudu o zrušení nebo prohlášením konkurzu Pramen: Zákon č. 248/1995 Sb.
Tabulka č. 30: Veřejná vysoká škola Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách Právní úprava Seznam vysokých škol u Ministerstva školství, mládeţe a Registrace tělovýchovy (dále MŠMT) Zákon o zřízení vysoké školy Zakládací dokument Akademický senát, rektor, vědecká nebo umělecká rada, Orgány disciplinární komise, správní rada, kvestor Ze zákona zrušením, sloučením, splynutím, rozdělením Zánik Pramen: Zákon č. 111/1998 Sb.
64 65
Citace § 3, odst. 4 Zák. č. 227/1997 Sb. Citace z § 23 odst. 1 zákona o nadacích a nadačních fondech 79
Tabulka č. 31: Veřejná výzkumná instituce Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích Právní úprava Rejstřík veřejných výzkumných institucí u MŠMT Registrace Zřizovací listina Zakládací dokument Ředitel, rada instituce, dozorčí rada Orgány Dnem výmazu z rejstříku, předchází mu zrušení s likvidací nebo Zánik bez likvidace, zrušuje se rozhodnutím zřizovatele o zrušení, sloučení, splynutí nebo uplynutím doby, na kterou byla zřízena, nebo dosaţením účelu, pro který byla zřízena, nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu nebo zrušením konkurzu nebo rozhodnutím soudu Pramen: Zákon č. 341/2005 Sb.
Právní úpravy veřejné výzkumné instituce jsou obsaţeny v Zákoně č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. Veřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejímţ hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu.67 Zřizovatelem můţe být Česká republika (ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd ČR) nebo územním samosprávným celkem. V názvu organizace musí být obsaţeno „veřejná výzkumná instituce“ nebo zkratka „v.v.i.“. Je zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatelem, jejíţ nutný obsah je uveden v zákoně. Vzniká toho dne, ke kterému je zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucí, který vede Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Zaniká zrušením s likvidací nebo bez likvidace. Zrušuje se rozhodnutím zřizovatele o zrušení instituce nebo jejím sloučení, splynutí nebo rozdělení nebo uplynutím doby, na kterou byla zřízena či dosaţením účelu, pro který byla zřízena.68 Řízením veřejné výzkumné instituce je pověřen ředitel, který je jmenován zřizovatelem. Kromě ředitele jsou dalšími orgány instituce rada instituce a dozorčí rada. Ředitel je statutárním orgánem výzkumné instituce. Rada instituce stanovuje směry činnosti, stanovuje rozpočet, jeho změny a střednědobý výhled financování, schvaluje vnitřní předpisy, výroční zprávu a roční závěrku, rozhoduje o rozdělení zisku a úhradě ztráty, projednává návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací veřejné výzkumné instituce. Dozorčí rada dohlíţí na činnost a hospodaření výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce sestavuje kaţdoročně vyrovnaný rozpočet. Majetek potřebný k zajištění účelu, ke kterému je instituce zřizována, vkládá do instituce její zřizovatel. Veřejné výzkumné instituci je umoţněno zaloţit jinou právnickou osobu nebo s jinými právnickými či fyzickými osobami zaloţit sdruţení. Nesmí se však stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Vede účetnictví pro 66
Čerpáno z: § 26 zákona o nadacích a nadačních fondech § 2 odst. 1 zákona o veřejných výzkumných institucích 68 § 10 odst. 2 zákona o veřejných výzkumných institucích 67
80
právnické osoby, jejichţ hlavní činností není podnikání a má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Vypracovává výroční zprávu, kterou po schválení radou instituce zveřejňuje. Majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, vkládá do instituce zřizovatel na základě zřizovací listiny. Veřejné výzkumné instituce vznikly transformací ze státních příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem dnem 1.1.2007. Tabulka č. 32: Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj. včetně odborových organizací) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů ve znění pozdějších Právní úprava předpisů Evidence sdruţení a jejich organizačních sloţek vede MV na Registrace základě předloţení stanov a návrhu na registraci Stanovy Zakládací dokument Členská schůze, výbor (rada, předsednictvo) Orgány Dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdruţením Zánik nebo pravomocným rozhodnutím MV o jeho rozpuštění Pramen: Zákon č. 83/1990 Sb.
Tabulka č. 33: Organizační jednotka sdružení Zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů ve znění pozdějších Právní úprava předpisů Evidence sdruţení a jejich organizačních sloţek vede Registrace Ministerstvo vnitra na základě předloţení stanov a návrhu na registraci Ustanovení o zřízení organizační jednotky sdruţení Zakládací dokument Členská schůze, výbor (rada, předsednictvo) Orgány Dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jinou organizační Zánik jednotkou sdruţení Pramen: Zákon č. 83/1990 Sb.
Tabulka č. 34: Politická strana, politické hnutí Zákon č. 424/1991 Sb., o sdruţování v politických stranách a Právní úprava politických hnutích Rejstřík stran a hnutí, k návrhu kromě stanov musí být připojena Registrace ještě petice s nejméně 1 000 podpisy občanů Stanovy Zakládací dokument Dle stanov kaţdé strany či hnutí (sjezd, sněm, kongres, Orgány grémium, výkonný výbor, výkonná rada, předsednictvo strany, smírčí výbor, revizní komise, kontrolní komise, dozorčí rada, rozhodčí výbor) Vlastním rozhodnutím, z důvodu nepředloţení výroční finanční Zánik zprávy PS, rozhodnutím soudu, zánik dnem výmazu z rejstříku stran a hnutí Pramen: Zákon č. 424/1991 Sb.
81
Politické strany a politická hnutí upravuje Zákon č. 424/1991 Sb., o sdruţování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona mají občané právo se sdruţovat v registrovaných politických stranách a hnutích, aby se mohli zúčastnit politického ţivota společnosti. Tyto organizace jsou právnickými osobami. Nucení k členství ve stranách a hnutích nebo omezování práv členů stran či hnutí vymezuje § 3 odst. 2 a 3 zákona. V § 5 je upraveno oddělení stran a hnutí od státu, nemoţnost jejich ozbrojování a zřizování ozbrojených sloţek, jejich organizace na územním principu. Vznikají registrací, návrh na registraci podává nejméně tříčlenný přípravný výbor na Ministerstvo vnitra. K návrhu musí být připojena petice s podpisy alespoň 1 000 občanů, kteří poţadují, aby strana a hnutí vznikly. Dále se k návrhu přikládají stanovy, jejichţ náleţitosti jsou uvedeny v zákoně. „Registraci provede ministerstvo zápisem strany a hnutí do rejstříku stran a hnutí.“69 Dnem, kdy ministerstvo vymaţe stranu a hnutí ze seznamu stran a hnutí, strana a hnutí zanikají. Strana a hnutí můţe být zrušena vlastním rozhodnutím, a to pokud se dobrovolně rozpustí, sloučí s jinou stranou a hnutím nebo se přemění na občanské sdruţení. Dále můţe bát zrušena, pokud nepředloţí Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu ve lhůtě podle zákona, případně rozhodnutím soudu o jejím rozpuštění.70 Podle § 17 zákona o politických stranách a hnutích ručí tyto organizace za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí však za závazky své organizace neodpovídají ani neručí. Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat, ale mohou zaloţit obchodní společnost nebo druţstvo nebo se stát členem nebo společníkem jiţ zaloţené obchodní společnosti nebo druţstva, ale pouze tehdy, jestliţe je výlučným předmětem činnosti těchto společností provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, rozhlasového nebo televizního vysílání, publikační a propagační činnost, pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, nebo výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí.71 Strana a hnutí můţe obdrţet příspěvek ze státního rozpočtu ČR na úhradu volebních nákladů, na činnost strany a hnutí (stálý příspěvek a příspěvek na mandát), jejím dalším příjmem jsou členské příspěvky, dary a dědictví, příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku, úroky z vkladů, půjčky a úvěry atd. Podle § 18 má strana a hnutí povinnost předloţit kaţdý rok do 1. dubna Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu s ročními účetními výkazy, zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez 69
Citace § 8 odst. 7 zákona o politických stranách a hnutích § 13 zákona o politických stranách a hnutích 71 § 17 odst. 3 zákona o politických stranách a hnutích 70
82
výhrad, přehled o celkových příjmech, o darech a dárcích, o členech s celkovým ročním příspěvkem vyšším neţ 50 000 Kč. Tabulka č. 35: Církevní organizace Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboţenské víry a postavení Právní úprava církví a náboţenských společností Zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboţenských společností Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboţenských společnostech Rejstřík registrovaných církví a náboţenských společností na Registrace Ministerstvu kultury, doloţení 300 podpisů občanů, hlásících se k církvi Rejstřík církevních právnických osob vedený Ministerstvem kultury Zakládací dokument musí obsahovat název, poslání, sídlo, Zakládací dokument označení orgánu, osobní údaje členů orgánu, organizační strukturu apod. Vychází z historických kořenů dané církevní organizace Orgány Na základě ţádosti organizace nebo dojde-li ke zrušení konkurzu Zánik nebo vyvíjí-li organizace činnost v rozporu s právním řádem nebo pokud nebyl po dobu 2 let ustanoven orgán organizace, zánik dnem výmazu z rejstříku na základě rozhodnutí ministerstva Pramen: Zákon č. 308/1991 Sb., Zákon č. 161/1992 Sb., Zákon č. 3/2002 Sb
Tabulka č. 36: Stavovská organizace – profesní komora Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii Právní úprava Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích Zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů ČR Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti Zákon č. 523/1992 Sb.,o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR Zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů ČR Obchodní rejstřík Registrace Zákony o jednotlivých profesních komorách, stanovy Zakládací dokument Sjezd delegátů (sněm), valná hromada, představenstvo komory, Orgány čestná rada komory, revizní komise komory O zániku rozhoduje nejvyšší orgán komory Zánik Pramen: Zákony č. 85/1996 Sb., č. 220/1991 Sb., č. 237/1991 Sb., č. 381/1991 Sb., č. 358/1992 Sb., č. 523/1992 Sb., č. 524/1992 Sb.
83
Tabulka č. 37: Komora (kromě profesních) Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární Právní úprava komoře ČR, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. Zákon č.223/1994 Sb., o sloučení Čs. obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím ve znění pozdějších předpisů Obchodní rejstřík Registrace Zákon, stanovy Zakládací dokument Sněm (valná hromada), prezident, viceprezidenti, Orgány představenstvo, dozorčí rada, smírčí komise, úřad komory Dnem výmazu z obchodního rejstříku Zánik Pramen: Zákon č. 301/1992 Sb.
Tabulka č. 38: Zájmové sdružení právnických osob Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozd. předpisů Právní úprava Registr sdruţení (vede jej krajský úřad dle sídla sdruţení) Registrace Zakladatelská smlouva nebo schválením účelu zaloţení na Zakládací dokument ustanovující členské schůzi (notářský zápis) Valná hromada, představenstvo (správní rada), dozorčí rada, Orgány ředitel sekretariátu Výmazem z registru, předchází mu likvidace, pokud sdruţení Zánik nepřechází na právního nástupce Pramen: Zákon č. 40/1964 Sb.
Tabulka č. 39: Honební společenstvo Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Právní úprava Dnem zapsání do rejstříku honebních společenstev orgánem Registrace státní správy myslivosti Stanovy Zakládací dokument Valná hromada, honební starosta, honební výbor Orgány Dnem výmazu z rejstříku honebních společenstev, zániku Zánik předchází zrušení s likvidací nebo bez likvidace Pramen: Zákon č. 449/2001 Sb.
Honební společenstvo je právnickou osobou, jejíţ právní úprava je obsaţena v Zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Tato organizace vzniká pouze za účelem vytvoření honitby. Členy honebního společenstva mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých honebních pozemků, jejichţ výměra v součtu přesahuje 500 ha. Toto společenstvo zajišťuje sama výkon práva myslivosti anebo společenstevní honitbu pronajímá podle zákona o myslivosti k výkonu práva myslivosti jinému subjektu. Název této organizace se skládá z označení „honební společenstvo“ a jména obce, popřípadě městského obvodu nebo městské části, v jejímţ území se nachází většina pozemků tohoto společenství. 84
Vzniká dnem registrace, který je zároveň dnem zapsání do rejstříku honebních společenstev orgánem státní správy myslivosti. Nejvyšším orgánem honebního společenstva je valná hromada. Statutárním orgánem je honební starosta, který také zastupuje honební společenstvo navenek. Je volen spolu s místostarostou z členů honebního společenstva valnou hromadou na 10 let. Starosta, místostarosta a další člen tvoří honební výbor, který na základě pověření valné hromady rozhoduje o způsobu vyuţití společenstevní honitby, včetně jejího uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby. Majetek honebního společenstva tvoří příjmy z pronájmu společenstevní honitby, dary a dědictví, půjčky a úvěry a úroky z vkladů, jiné příjmy. Honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Je povinno vést účetnictví podle zákona o účetnictví. Dnem výmazu z rejstříku honebních společenstev zaniká. Jeho zániku předchází zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Honební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat a účastnit se na podnikání jiných osob. Také nesmí zřizovat organizační sloţky.
85
Příloha č. 2 Satelitní účet neziskových institucí ČSÚ se připojil k ostatním národním statistickým úřadům členských zemí OSN s rozhodnutím sestavovat satelitní účty neziskových institucí podle Příručky o neziskových institucích v systému národních účtů. „Satelitní účet překonává hlavní nedostatek dosavadního způsobu sestavování národních účtů, při němž jsou údaje o neziskových organizacích zařazovány do ekonomických statistik ostatních institucionálních sektorů, v nichž se pak celkový obraz neziskového sektoru ztrácí. Satelitní účet všechny údaje za všechny neziskové instituce sjednocuje v jednom účtu. Druhou podstatnou změnou, kterou nová metodika přináší, je vylepšení a rozšíření statistického sledování o ukazatele, které jsou pro neziskové organizace charakteristické, avšak dosavadní struktura národních účtů je nezachycovala.“72 Přínosem satelitního účtu je i rozšíření sledování ukazatelů o další dvě kategorie, které prohlubují a zkvalitňují propočet podílu neziskových institucí na hrubém domácím produktu. Jsou to imputovaná hodnota práce dobrovolníků a netržní produkce tržních neziskových institucí. Příručka definuje dobrovolnou práci jako „práci bez peněžní odměny nebo právních závazků, poskytnutou osobám žijícím mimo dobrovolníkovu vlastní domácnost“. Trţní neziskové instituce také obvykle mívají podstatnou netrţní produkci, která není v jejich trţních příjmech podchycena. V Příručce nalezneme doporučení „...provést ocenění netržní produkce tržních neziskových institucí na základě provozních nákladů a zařadit dodatečnou hodnotu této produkce do účtů“.73 Na projektu vytvoření satelitního účtu ČSÚ spolupracuje s Centrem pro výzkum neziskového sektoru. Koncem roku 2004 byla zveřejněna pilotní verze, opírající se o údaje zjištěné statistickými výkazy pro sledovaný rok 2002. V současné době je na stránkách ČSÚ uţivatelům k dispozici časová řada sestavená z údajů roku 2002 aţ 2007. Údaje roku 2008 budou zveřejněny k 31.8.2010. Tématem poslední schůzky pracovní skupiny SÚNI bylo přiblíţení tabulek satelitního účtu široké veřejnosti, nejen odborníkům z veřejné správy a z akademického prostředí.
72
Citace z informační broţury Satelitní účet neziskových institucí vydané Centrum pro výzkum neziskového sektoru. 73 Čerpáno z: Satelitní účet neziskových institucí ve zkrácené verzi účtu. Dostupné na WWW: [online] [Cit. 2010-06-05]
