2. Zahraniční i tuzemské souvislosti pro konverzi budovy pivovaru Světovar v Plzni pro účely moderního polyfunkčního kulturního centra

2. Zahraniční i tuzemské souvislosti pro konverzi budovy pivovaru Světovar v Plzni pro účely moderního polyfunkčního kulturního centra

Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR

1

Analytická studie pro účely kandidatury Plzně na EHMK 2015 Zadavatel: ÚKEP Plzeň Zastoupený: RNDr. Milan Svoboda Zpracovatelka: PhDr. Alexandra Brabcová Datum: 17. května 2010

OBSAH 1. ÚVOD 2. HISTORICKÉ DĚDICTVÍ 2.1. Kulturní dědictví 2.1. Definice pojmu industriální dědictví 2.1.1. Vznik tématu industriálního dědictví 2.2.2. Charta industriálního dědictví 2.2.2.1. Definice industriálního dědictví dle Charty 2.2.2.2. Východiska Charty 2.3. Industriální dědictví a regionální identita 2.3.1. Industriální dědictví a současná evropská kulturní identita 2.3.2. Industriální dědictví a regionální kulturní identita 2.4. Nová využití industriálního dědictví 2.4.1. Industriální památky jako kulturní centra 2.4.2. Industriální památky a umělci 2.4.2.1. Artist-in-Residence 2.4.2.2. Site specific 2.4.2.3. Light Lab 2.4.2.4. Industriální památky jako muzea průmyslu


2

2.5. Industriální dědictví, jeho architektonická interpretace a památková ochrana 2.6. Průmyslové dědictví a industriální turismus 2.6.1. Industriální turismus 2.6.2. Firemní turistika 2.7. 2.7.1.

Evropská stezka industriálního dědictví – ERIH Heineken Experience, Amsterdam

3. PIVOVARY JAKO SOUČÁST INDUSTRIÁLNÍHO DĚDICTVÍ A JEJICH KONVERZE Analýza konkurence a spolupráce pro potenciální využití fenoménu plzeňských pivovarů v rámci kandidatury města na EHMK 2015 3.1. 3.1. 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3. 3.1.4. 3.1.5. 3.1.6.

Konverze pivovarů v zahraničí Evropská kulturní centra ve starých pivovarech Německo Švýcarsko Británie Belgie Slovensko Polsko – systémový přístup ke konverzi industriálního dědictví v postkomunistické zemi

3.2. Pivovary v České republice 3.2.1. Funkční pivovary - rekonstruované budovy sloužící původnímu účelu 3.2.2. Rekonstruované pivovary pro účely jiného využití 3.3.2.1. Kulturní a vzdělávací funkce 3.3.2.2. Jiné konverze pivovarů na území ČR 3.2.3. Principy konverze budov pivovarů v ČR 3.2.3.1. Principy konverze pro Zámecký pivovar v Litomyšli, navržené atelierem AP Josefa Pleskota 4. SOUVISLOSTI PRO PIVOVARY V PLZNI 4.1.

Současná situace pivovarnictví v České republice

4.2. Historie plzeňského piva – jedno ze zrcadel Evropy 4.2.1. Vlastní (plzeňská) receptura pivo 4.3. Plzeňské pivovary – pivovar jako součást identity města a symbol jeho proměny 4.3.1. Historie plzeňských pivovarů 4.3.2. Příležitosti pro koverzi Světovaru pro účely moderního polyfunkčního kulturního centra 4.3.3. Příležitost konverze Světovaru v programové linii přihlášky do kandidatury na EHMK 2015


3

1. ÚVOD Konverze industriálního dědictví odráží stejně jako řada jiných témat dynamickou politickou, společenskou a hospodářskou proměnu, kterou prochází sjednocená Evropa. Přibližně 80 % obyvatel Evropy žije ve městech1, která jsou místy k životu a práci. Jsou také centry ekonomických, hospodářských a administrativních aktivit, stejně jako kultury, vzdělání, zábavy a sportu. Neustále se měnící města odrážejí rozmanité a bohaté dědictví Evropy, včetně jejích kulturních tradic a hospodářských inovací. S útlumem národních států se města stávají centry regionů, ohnisky inovací s novou infrastrukturou orientovanou na rodící se nová hospodářská odvětví současnosti – služby, turistický ruch, zdraví a vzdělávání. Evropa regionů nemá jedno centrum. Důraz se naopak přesouvá k vytváření originálních a osobitých lokalit, reflektujících své tradice a schopných budoucích transferů lidských zdrojů, zboží a služeb. Průmyslová historie Evropy se stává minulostí, která je chráněna jako zdroj její společné identity a kontinuity. Úspěšná konverze průmyslového dědictví představuje konkurenční výhodu - úspěšnou komoditu, která závisí na tom, jak se podaří rozlišit a zužitkovat identitu místa v očích obyvatel i současných globálních turistů, kteří mohou být vzápětí následováni realitním trhem2. Neúspěšná konverze může vést ke ztrátě identifikace místních obyvatel s vlastním dědictvím a k nedostatečné úspěšnosti ekonomické regenerace oblasti. Důležitým faktorem, který tuto konverzi ovlivňuje, je postupná proměna Evropy v informační společnost, která hledá společnou identitu – mj. ve své průmyslové minulosti. Východiskem pro zpracování této studie se stalo téma konverze industriálního kulturního dědictví, zejména v oblasti pivovarů v České republice i v Evropě, a to zejména: -

-

revitalizace dosud funkčních provozů a jejich částečné zpřístupnění pro účely turistického ruchu, konverze již nevyužívaných objektů pro účely kulturních center.

Plzeň jako sídelní město jedné z nejznámějších světových značek disponuje možnostmi pro oba existující evropské trendy. Zpřístupnění Prazdroje a jeho aktivity pro veřejnost spadají do oblasti pokročilé evropské industriální turistiky. Na druhé straně možná konverze již opuštěného Světovaru pro účely moderního uměleckého a komunitního centra, schopného zapojení do mezinárodních kulturních sítí, představuje další příležitost pro město, jak se

http://europa.eu.int.comm/research/rtdinf21/en/key/18.html (23.11.2001) Fragner, Benjamin: Rozklad impulzem rozvoje. Industriální turistika Manchesteru. In: Vesmír 84, 300, 2005/5 viz http://www.vesmir.cz/clanekT.php3 (26.6.2007) 1 2


4

vypořádat se svou slavnou průmyslovou minulostí a učinit ji promyšleně součástí své identity a marketingu. Jakékoliv počiny v tomto směru budou zahraničními návštěvníky i poučenou českou veřejností posuzovány v současném kontextu historického dědictví, pro které se v evropském prostoru v uplynulých desetiletích ustavily systémové mechanismy a normy. 2.

HISTORICKÉ DĚDICTVÍ

Definice pojmu dědictví3 Myšlenka spojit péči o ochranu přírodních a kulturních památek lidstva, tedy jakéhosi světového dědictví, byla poprvé diskutována na konferenci OSN v roce 1972. Vychází z toho, že člověk a příroda se vzájemně ovlivňují, a proto je nezbytná jak ochrana přírody, tak ochrana nejdůležitějších výtvorů lidské činnosti ve vzájemné jednotě. Úmluva o ochraně světového kulturního dědictví Na generální konferenci UNESCO4 byla v tomtéž roce (16. 11. 1972) schválena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage)5, která vstoupila v platnost v roce 1975. Úmluva sdružuje 178 států. Jejím hlavním posláním je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Stát to zajistí při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprací. Na našem území se Úmluva stala závaznou od roku 1991. Podstata konceptu dědictví Podstatou konceptu dědictví na rozdíl od památky je nedílně jak jeho ochrana, tak jeho využití pro současné i budoucí generace. V tomto smyslu pojem odráží postupnou proměnu kritérií kulturních hodnot včetně parametrů atraktivity pro investice a turistický ruch. Hlavní parametry dědictví z hlediska jeho turistické přitažlivosti: - autenticita, jedinečnost a originalita. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD UNESCO 20 let existující odborná instituce, která chrání nejvýznamnější kulturní památky. V současné době se jedná o téměř osm set památek, které chrání 178 států světa. Odborná instituce UNESCO byla zřízena Organizací spojených národů v roce 1946, ČSSR byla jednou ze zakládajících zemí. . V roce 1972 byla na zasedání generální konference přijata konvence s Úmluvou o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Tato konvence s názvem „WORD HERITAGE“ sdružuje 178 států. Naše republika, tehdy ještě československá, se k těmto státům přidala v roce 1991, kdy se podepsaná smlouva ze dne 15.11.1990 stala závaznou.39) V seznamu bylo od té doby zapsáno 12 lokalit nacházejících se na území ČR. 5 Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví viz: http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009778.pdf (10.9.2007) 3 4


5

Hlavní parametry památkové péče o dědictví: - autenticita, celistvost, technický stav a stav právní ochrany. Z toho vyplývá, že v parametrech původnosti a jedinečnosti se zájmy cestovního ruchu se zájmy památkové péče setkávají6. Současným největším problémem revitalizace většiny kulturně historického dědictví České republiky je funkční využití objektů, aniž by došlo k nevratnému snížení jejich památkové podstaty či naopak k jejich chátrání z důvodů nepružnosti systému památkové péče ČR, který je namnoze v rozporu s realitou moderní společnosti. Mezi velká rizika nedostatečně celospolečensky řízeného a koordinovaného procesu patří mimo nedostatečné finanční zdroje i nebezpečí inscenování autenticity neodborným a historicky nehodnověrným způsobem (včetně vytváření falešného genia loci), které nejsou v souladu s důstojným kulturním využitím kulturně historického dědictví na jedné straně – komercializace památek, důsledné a neživotné zmrazování památek do určitého zakonzervovaného období, ochrana i nepodstatných detailů a vytváření plošného skanzenu kulturně historického dědictví, který neodpovídá výrazu současné společnosti. Kulturní dědictví jako fenomén městské regenerace a turistického ruchu je s otázkou kultivovaného a funkčního využití objektu neoddělitelně propojeno do sebemenších detailů. Autenticita prostředí je klíčovým indikátorem kulturního i udržitelného turismu. Místo viditelně vytvořené pro turisty nebo znehodnocené nevhodnými developerskými zásahy ztrácí část klientely, a to v zásadě tu nejkvalitnější a nejvzdělanější vrstvu evropské populace, která v zásadě hledá stejné parametry pro místo svého života i na cestách. Mimo to koncept společného evropského kulturního dědictví přinesl nový fenomén – cestování jako holistickou zkušenost poučených a samostatných cestovatelů, kteří se orientují ve standardech kulturní nabídky a hledají zážitek, jehož podstatou je neopakovatelnost. 2.1. Kulturní dědictví Definice pojmu kulturní dědictví Kulturní dědictví je hmotným nebo duchovním dokladem, přírodním nebo uměle vytvořeným, jemuž je přikládán estetický, historický, vědecký nebo duchovní význam. Za kulturní dědictví jsou podle Úmluvy považovány: • památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní

Pásková, Martina: Dědictví pro turismus nebo turismus pro dědictví. Veřejná správa, č. 31, 18, 2002. viz: http://www.mvcr.cz/casopisy/s/2002/0031/pril_2.html 6


6

obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy) skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy); • lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska) V rámci kategorie kulturního dědictví se nachází industriální dědictví jako výtvor lidské činnosti. •

2.2

Definice pojmu industriální dědictví

Industriální dědictví je definováno Chartou industriálního dědictví: Industriální dědictví je tvořeno pozůstatky industriální kultury, které mají historickou, technologickou, sociální, architektonickou nebo vědeckou hodnotu. Jsou to různé stavby a strojní zařízení, dílny, továrny, mlýny, skladiště, obchody, doly, místa, kde se zpracovávají a čistí suroviny a objekty, kde se vyrábí, přenáší a využívá energie. Patří sem i dopravní stavby a veškerá infrastruktura, místa mající vztah k průmyslu, včetně objektů sloužících k bydlení, bohoslužbě a vzdělávání. Specifickou součástí evropského industriálního dědictví jsou historické doklady potravinářství, to znamená mimo jiné objekty bývalých i současných pivovarů, jejich zařízení, zachovalé technologie výroby, veškerá materiální i nemateriální kultura výroby a konzumace piva. Vzhledem k historické tradici vaření piva v Evropě se jedná o významnou součást její identity. Do současnosti jsou dochovány stovky až tisíce budov původních pivovarů, které neodmyslitelně patřily k tvářnosti evropských měst. 2.1.1. Vznik tématu industriálního dědictví Vznik tématu industriálního dědictví a pozornost, která je mu v současné době věnována, vyplývají z radikální transformace evropské společnosti z průmyslové ekonomiky do ekonomiky služeb. Zhruba od 60. let 20. století začalo docházet k útlumu jednotlivých evropských průmyslů. Další vlnu představuje nástup globalizace spolu s centralizací jednotlivých průmyslů do několika velkých nadnárodních společností. Opuštěné a nevyužívané budovy a zařízení začínají velice rychle chátrat a podléhat zkáze a zániku, což dává impuls ke vzniku nové oblasti evropské kulturní historie – industriálního dědictví. Průmyslové stavby a jejich zařízení tak následovaly své předchůdce hrady, zámky a monumentální kláštery jako důležité hmotné doklady a milníky evropské historie, společenským konsensem určené k zachování a nalezení jejich nového využití.


7

Celá tato dynamická transformace se odehrává již v etapě rozvinuté národní a nadnárodní evropské spolupráce. Záchrana a nové využití industriálního dědictví se děje na základě koordinace a mnohostranné spolupráce a jednotlivé místní památky jsou studovány a nahlíženy z mezinárodní perspektivy. 2.2.2. Charta industriálního dědictví7 Charta industriálního dědictví vznikla v roce 2003 v době trvání kongresu Mezinárodního výboru pro obnovu industriálního dědictví (TICCIH)8 v Nižním Tagilu u Moskvy. Dokument stručně definuje podstatu industriálního dědictví, upozorňuje na jeho celospolečenské hodnoty a zároveň definuje hlavní priority a způsoby, jak tuto nedílnou součást kulturního dědictví chránit a napomoci jejímu zachování. Vychází se zde z toho, že průmyslová revoluce s sebou přinesla tak rozsáhlé inovace, že hmotné doklady těchto změn mají pro lidstvo univerzální hodnotu, proto je třeba uznat důležitost jejich studia a zachování. Jedná se zejména o stavby a konstrukce postavené pro výrobní účely, technologie a nástroje, města a krajiny, v nichž se nacházejí, a jejich další hmotné i nehmotné projevy. 2.2.2.1. Definice industriálního dědictví dle Charty Industriální dědictví je tvořeno pozůstatky industriální kultury, které mají historickou, technologickou, sociální, architektonickou nebo vědeckou hodnotu. Jsou to různé stavby a strojní zařízení; dílny; továrny; výrobny a mlýny; skladiště; obchody; doly; místa, kde se zpracovávají a čistí suroviny a objekty, kde se vyrábí, přenáší a využívá energie. Patří sem i dopravní stavby a veškerá infrastruktura; místa, mající vztah k průmyslu, včetně objektů sloužících k bydlení, bohoslužbě a vzdělávání. 2.2.2.2. Východiska Charty Charta industriálního dědictví vychází především z toho, že průmyslové dědictví: -

-

7

vypovídá o činnostech, které měly a stále mají hluboké historické důsledky, má společenskou hodnotu, neboť je součástí dokumentace života obyčejných lidí a jako takové poskytuje významný pocit identity a dále hodnoty vědecké, technické i případně estetické, které se váží k dané lokalitě a dodávají jí jedinečnost v dochování technologických postupů a typologie míst a krajiny.

http://vcpd.cvut.cz/print.php?menuID=40 TICCIH je světová organizace, zabývající se industriálním dědictvím (založená 1975). j Originální text Charty industriálního dědictví v angličtině a francouzštině je zveřejněn na webových stránkách organizace viz www.mnactec.com/ticcih/ 8


8

Proto by měl být charakter těchto lokalit chráněn, měla by být zachována jejich funkční celistvost, hodnota a autenticita – prioritou je uchování objektů in situ. Charta doporučuje, aby nové využití respektovalo významné charakteristiky, udrželo originální schéma provozu a činnosti a co nejvíce se přiblížilo původnímu převládajícímu využití. Doporučuje vymezit prostor, kde by bylo původní využití vysvětleno. 2.3. Industriální dědictví a regionální identita Průmyslové dědictví je vždy zásadně zvažováno v souvislosti s otázkami identity. Klíčovou otázkou je zde to, zda místní identita byla industrializací oslabena, či posílena a zda ji konverze průmyslového dědictví může v současnosti nějak významně posílit. 2.3.1. Industriální dědictví a současná evropská kulturní identita Vytváření kulturní identity je v zásadě podporováno politikami Evropské unie. Za jeden z jejích pilířů je chápáno sdílení kulturního dědictví v nejširším měřítku9. Protože vznik samotné unie byl ovlivněn spíše ekonomickými důvody než pocity společné kulturní jednoty, nabývá nyní otázka evropské identity mimořádného významu. Této skutečnosti využila řada zemí a učinila z tématu průmyslového dědictví svůj rozvojový potenciál v rámci konceptu sdílené evropské identity. Celé oblasti Velké Británie a řady dalších evropských zemí vytvořily v posledních desetiletích strategii těsného spojení průmyslového dědictví a regionální identity. Využily silné živé místní historie a pocitu nejistoty, provázející procesy radikální transformace evropské společnosti a celosvětové globalizace - a byly v tom většinou úspěšné. Z postkomunistických zemí se modelovým způsobem chová k průmyslovému dědictví jako součásti své identity Polsko, jak je dále dokladováno na konkrétních příkladech v oddíle 3.2.6. 2.3.2. Industriální dědictví a regionální kulturní identita Dalším významným tématem, které se ke konverzi industriálního dědictví pro účely turistického ruchu a rozvoje regionů pojí, je jeho vnímání běžnou populací a místními obyvateli. Část z nich spojuje průmysl s těžkou, špinavou a námezdní prací, dále se zničením krajiny a vznikem městských slumů. Útlum nebo zánik místního průmyslu je dále spojován s jinými těžkými tématy nezaměstnanosti, úpadku lokality a ekonomickou depresí. Na druhé straně však může reflektovat i místní proměnu společnosti, jejích ekonomických a životních podmínek a technologického vývoje. Tato jemně nostalgicky podbarvená Wintle, Michael (ed.): Culture and Identity in Europe. Recenze knihy viz http://www.ejil.org/journal/Vol18/No3/br5.html 9


9

tradice se může stát základem nové, nevídané dynamické prosperity lokality pro 21. století, jako např. velkorysá rekonverze severního Porýní – Vestfálska a Porúří. Dvěma základními důsledky deindustrializace západní Evropy jsou: a) vytváření a ochrana průmyslových památek, zejména vytváření industriálních muzeí, b) proměna vnímání mizející nebo zaniklé kultury ve zdroj místní identity a hrdosti. Obě tato témata jsou obvykle včleněna do regionálních strategických rozvojových dokumentů. 2.4. Nová využití industriálního dědictví Originální využití starých průmyslových objektů může zásadním způsobem přispět ke zvýšení přidané hodnoty původně zanedbaného území, protože potenciální hodnota uvolněných území je vysoká. S étosem moderní evropské společnosti se pojí alternativní formy využití těchto lokalit ke kulturním účelům, zejména v oblasti současného divadla, hudby a výtvarného umění, pro muzea průmyslu a dále pro účely vzdělávání, rekreace a sportu. 2.4.1. Industriální památky jako kulturní centra Experimentální a multimediální scény oslovují zejména mladou generaci, a to jak již tvůrce, tak diváky. Např. Fabrik-theatre Avignon je divadlem založeným v devadesátých letech 20. stol. v bývalé tovární hale pro opravy automobilů. Tato elektronická divadelní „továrna“ nabízí experimentální prezentace v oblasti multimédií, internetu, syntézy obrazů, projekce videa a živé elektronické hudby. V německé Postupimi vzniklo v tovární strojírenské hale taneční divadlo Fabrik Potsdam, které patří mezi uznávaná divadla moderního tance a sídlí zde mezinárodní taneční společnost, která pořádá Mezinárodní postupimské dny za účasti předních světových choreografů a tanečních skupin. Rotten Fabrik Curych, která sídlí v architektonicky ceněné průmyslové budově bývalé tkalcovny hedvábí, nyní slouží jako Centrum pro volný čas, kulturu a vzdělávací aktivity. Podobným kulturním a komunikačním centrem disponuje Altona Hamburg v budově bývalé strojírenské továrny. Konkrétní příklady konverze objektů pivovarů pro účely kulturních center v ČR i v Evropě jsou dále rozpracovány v oddíle 3.2. 2.4.2. Industriální památky a umělci 2.4.2.1. Artist-in-Residence Artist-in-Residence10 programy nabízejí příležitost uměleckých pobytů – residenčního pobytu pro uměleckou tvorbu. Většinou nabízejí pobyty 10

http://en.wikipedia.org/wiki/artist-in-residence (10.9.2007)


10

k tvorbě v oblasti výtvarného umění, literatury, hudby, performing arts, divadla, architektury, designu a tance. Délka pobytu se liší od dvou týdnů do půl roku, výjimečně je to rok. Pobyt končí výstavami prací nebo uměleckými akcemi, které vznikly v období pobytu umělce. Umělci v západoevropských zemích získávají na tyto pobyty granty. Programy Artist in Residence se uskutečňují v zásadě již od 20. let 20. století. Jejich institucionální podoba vznikla v šedesátých letech a v 90. letech zaznamenaly skutečnou renesanci, protože globalizace podpořila „nomádské tendence“ umělců. Mezinárodní umělecká výměna vždy patřila k nejlepším tradicím evropské kultury a v podobě rezidenčních pobytů umělců našla svou sofistikovanou podobu. Industriální architektura a památky jsou častou destinací rezidenčních umělců, ať již jako objekt umělecké tvorby, anebo fyzicky díky vzniku rezidenčních ubytovacích kapacit. 2.4.2.2. Site specific „Site specific”11(místu na míru) je pojem, který v češtině nemá ekvivalent, ani pro něj neexistuje oficiální český překlad. Označuje převážně divadelní aktivity, které svým zaměřením na autentický prostor (veřejná místa, průmyslové objekty, opuštěné sakrální prostory nebo rurální prostředí) upoutávají pozornost všech aktérů stejně jako diváků k autentické situaci. Jsou založeny na důkladném teoretickém i fyzickém průzkumu místa, kde se projekt odehrává. Site specific pracuje s geniem loci – příběhem místa, okolní krajiny a společenství –, s oživením vědomí sounáležitosti s místem prostřednictvím společného prožití uměleckého zážitku. Při tomto typu projektu, který má interdisciplinární charakter, se mohou setkat studenti i odborníci různých disciplín – např. antropologie, divadelní antropologie, filozofie, historie a sociologie – s hudebníky, výtvarníky, tanečníky nebo light designery. Námětem site specific dílny může být dopad historických událostí na současný život komunity jako podnět pro uměleckou akci. Site specific projekty práci s místní komunitou v různé míře obsahují, snaží se do projektu zapojit důležité místní aktéry a věnovat pozornost problémům, s nimiž se místní komunita potýká. 2.4.2.3. Light Lab Light Lab (Světelná laboratoř) Mimo site specific projektů se v souvislosti s industriálním dědictvím objevují také Light Lab projekty. Light Lab je umělecká světelná laboratoř, jejímž smyslem je sloužit jako mobilní prostor pro vizuální druh komunikace, založený na originálním společném prožitku. Jedná se o 11

Brána muzea otevřená. Alexandra Brabcová (ed). Nakladatelství JUKO 2002., s. 416


11

využití světelných a osvětlovacích technik za účelem vytvoření svébytného uměleckého díla, které využívá dané prostředí a může být kombinováno s dalšími uměleckými žánry – se zvukem, obrazem a pohybem. Např. v malém městě Unna v Porúří vzniklo zatím jediné muzeum světelného designu na světě v původním objektu pivovaru Linden. Jeho aktivity jsou součástí programu Porúří jako EHMK 2010. 2.4.2.4. Industriální památky jako muzea průmyslu Konverze původního objektu pro účely muzea je jednou z nejrozšířenějších nových funkcí. Jedním z měst, které prožívalo rozmach v době průmyslové revoluce, je Barcelona. Cílem projektu mNACTEC12 je snaha vytvořit v okolí Barcelony industriální stezku – síť muzeí vědy, techniky a průmyslu, která by návštěvníkům osvětlovala vývoj průmyslových odvětví v jejich přirozeném prostředí a prostorách bývalých průmyslových objektů a areálů. Důraz je kladen i na specifika historie regionu a tradiční místní výroby. V současnosti je možno navštívit již 14 muzeí, pro 6 dalších vytipovaných lokalit je revitalizace plánována. Dalším příkladem podobného typu je např. současná konverze osmi průmyslových objektů pro účely muzeí ve Varšavě. 2.5. Industriální dědictví, jeho architektonická interpretace a památková ochrana Současné pojetí architektonické konverze průmyslového dědictví zdůrazňuje přístup využitelnosti budov se zohledněním jejich kulturní hodnoty. Od 80. let 20. století se objevuje i vzrůstající estetické ocenění průmyslových budov a jejich osobitého půvabu. Zvláště technická architektura se těší z proměny standardů architektonické krásy. V každém případě jsou tyto budovy chápány v souvislosti s kulturními hodnotami průmyslového dědictví a jako nedílná součást genia loci místa. Nové využití industriálního dědictví prochází např. ve Velké Británii nyní standardním přístupem územního plánování, který s přihlédnutím k historické hodnotě objektu nebo lokality hledá jejich vhodné využití. Nový design a efektivní využití industriálního dědictví, které by citlivě respektovaly jeho historickou hodnotu, předpokládají jistou dosaženou úroveň společenského konsensu o povaze a významu tohoto dědictví, která zatím v České republice plošně schází (viz diskuze nad rekonstrukcí památkově nepříliš významných Sovových mlýnů v Praze). Konverze historických hospodářských, technických a průmyslových budov je prestižní zakázkou pro evropské architekty, jak dokazují četné příklady ze zahraničí. Pro konverzi jakékoliv části industriálního dědictví je třeba sladit oprávněné nároky památkové péče se soudobým architektonickým a estetickým diskurzem. 12

http://vcpd.cvut.cz/index.php?aktualitaID=104 (11.9.2007)


12

2.6. Průmyslové dědictví a industriální turismus 2.6.1. Industriální turismus Industriální turismus je specificky novým fenoménem, který se objevuje v souvislosti s využitím průmyslového dědictví pro účely turistického ruchu. Jedná se jak o využití průmyslového dědictví konvertovaného k nejrůznějším účelům - industriální památkový turismus (Industrial Heritage Tourism), tak o (bezpečné a s primárním účelem sladěné) turistické zpřístupnění existujících výrobních provozů, které je v západní Evropě čím dál oblíbenější – industriální/firemní turistika (Industrial Tourism)13. Primárním účelem industriálního památkového turismu je nabídnout návštěvníkům pohled na region z hlediska jeho průmyslového vývoje. Mnohé industriální památky jsou díly špičkové průmyslové architektury známých architektů, jejichž historická, architektonická, umělecká, estetická a technická hodnota je nesporná. Fenomén industriálního turismu se nedílně pojí se zážitkovou turistikou. Industriální turismus se řadí do kategorie kulturního turismu, jehož cílem je poskytovat zábavu i vzdělání prostřednictvím autentické zkušenosti s historií a kulturními tradicemi. Principem kulturního turismu je to, že obyčejné se stává neobyčejným. Tím má současnému turistovi mnoho co nabídnout, protože kulturní dědictví není pouhou historií, ale prezentuje dějiny způsobem, který je ušit na míru současným potřebám a preferencím veřejnosti. Vyhovuje moderní vášni pro individuální zážitek a nabízí nalezení nového potěšení z objevení génia loci míst a jejich identity. Investice do infrastruktury pro kulturní turismus předpokládají na rozdíl od tradičního turismu rozvoj jiného typu zázemí pro návštěvníky. Je zde zvýšená potřeba stylového řešení, a to jak v ubytovacích, tak ve stravovacích zařízeních. Objevuje se také mnohem ultimativnější požadavek, aby tato zařízení nebyla v rozporu s citlivým přístupem k památkám a historickému dědictví. 2.6.2. Firemní turistika Další velice prosperující odnoží v rámci industriálního turismu se stala rovněž firemní turistika v činných provozech. Pionýrem v této oblasti se stala firma Peugeot, která otevřela dveře návštěvníkům již v roce 1930, následována pivovarem Kronenbourg ve Strasbourgu. Skutečný trh pro firemní turistiku se rozvinul až v uplynulém desetiletí, kdy

13 V zásadě se ale oba pojmy používají nedůsledně a pod pojmem industrial tourism se často uvádějí i aktivity a produkty, které se týkají památkového turismu. Proto je i nadále v tomto textu používán tento termín.


13

nejdynamičtější firmy začaly chápat tuto oblast jako součást firemní komunikace s veřejností. Tyto návštěvy, zpravidla bezplatné, přitahují dle výzkumů všechny vrstvy populace a všechny generace – studenty, stejně jako důchodce, turisty, rodiny s dětmi a zejména příbuzné a přátele zaměstnanců. Pro firmy představují nezanedbatelný přínos v získávání nových zákazníků a udržení loajality stávajících, podporu značky a nezanedbatelný příjem z firemních obchodů. Např. ve Francii v roce 2004 vygenerovalo 48 zpřístupněných podniků v regionu Loiry 8 milionů návštěvníků a samotné produkční centrum Peugeot Citroen dosahuje každoročně 70 000 návštěvníků14. 2.7. Evropská stezka industriálního dědictví – ERIH15 Pro mnoho oblastí severní a západní Evropy jsou období a průběh uplynulých dvou století svázány s přítomností průmyslu. Průmyslové stavby jsou svědectvím ekonomického a sociálního rozvoje oblastí, stejně jako vyjádřením regionální identity. Jejich záchrana a konverze pro současné účely napomáhá tomu, aby si evropská společnost byla vědoma důležitého aspektu své minulosti, mimoto mají potenciál pro nový ekonomický a regionální rozvoj lokalit. Nejdůležitějším nástrojem jejich regenerace napříč Evropou je ERIH - European Route of Industrial Heritage (Evropská stezka industriálního dědictví). Je považována za hlavní příspěvek k trvalému rozvoji evropské kultury, společnosti a prostředí v oblasti průmyslového dědictví. Představuje a organizačně i nabízí marketing společné historie, je stimulátorem ekonomického růstu regionů a zdrojem nové hrdosti obyvatel. ERIH je sofistikovaným evropským projektem, který vznikl již na základě vysoce rozvinuté mezinárodní spolupráce zemí G7. Jedná se o promyšlenou a funkční strukturu tvořenou několika úrovněmi, z nichž nejvyšší příčku představují tzv. národní kotviště (anchor points) - klíčové průmyslové památky, které jsou nejtypičtějšími reprezentanty celého spektra průmyslové minulosti jednotlivých zúčastněných zemí a daných lokalit. Dalšími úrovněmi jsou regionální sítě, tematické a regionální stezky. V České republice má statut kotviště právě Plzeňský Prazdroj, který je významnou destinací industriální a firemní turistiky. Z 850 industriálních památek na listině ERIH v 32 evropských zemích má statut kotviště (Anchor Point) 72 památek, které vytvářejí hlavní evropskou stezku. Mezi kotvišti je možno nalézt pivovary Heineken v Holadnsku, Zywiec v Polsku a plzeňský Prazdroj, který je jediným kotvištěm stezky v České republice. Z celkového počtu evidovaných objektů je 225 pivovarů.

14 A boom in industrial tourism viz http://www.psa-peugeot citroen.com/en/magazine/magazine_doss_c2.php?id=260 (16.8.2007) 15 http://www.erih.net/index.php


2.7.1.

14

Heineken Experience, Amsterdam16

Jedním z kotvišť ERIH je muzeum Heineken v Amsterdamu. Původní pivovar vznikl v roce 1867 a produkoval pivo světoznámé značky do roku 1988. Po přesunu výroby do nových budov byla v roce 1991 budova rekonstruována a nově otevřena jako muzeum a společenské centrum pro firmy. Pro úspěch bylo muzeum přebudováno v roce 2001 a další masivní přeměna turistické destinace se odehrála v roce 2008. Poslední transformace nabízí návštěvníkům 4 patra interaktivních výstav s využitím nejnovějších high-tech multimédií, zacílených zejména na YouTube generaci. Záměrem projektu bylo poučit publikum o procesu vaření piva, stejně jako propagovat značku a pobavit návštěvníky. V rámci Experience Heineken se návštěvníci seznámí také s historií dynastie Heineken. Součástí prohlídky jsou stáje s tradičním plemenem koní, kteří rozváželi pivo, a dva pivní bary. Do vstupného jsou započítány dvě lahve piva, návštěvníci si také mohou vytvořit vlastní design láhve Heineken. Každé prohlídky se může zúčastnit na cca 650 osob. Zájemci se mohou dopravit do muzea člunem. Muzeum je na listině Evropské stezky industriálního dědictví se statutem kotviště. V současné podobě se jedná o jeden z nejatraktivnějších a nejnavštěvovanějších turistických cílů v Amsterdamu. 3.

PIVOVARY JAKO SOUČÁST INDUSTRIÁLNÍHO DĚDICTVÍ A JEJICH KONVERZE Analýza konkurence a spolupráce pro potenciální využití fenoménu plzeňských pivovarů v rámci kandidatury města na EHMK 2015 3.1. Konverze pivovarů v zahraničí

Konverze industriálního dědictví se v ekonomice služeb a znalostí západoevropských zemí stala v uplynulých desetiletích významným společenským, kulturním a historickým problémem. Obnova průmyslových budov a jejich opětovné začlenění do okolí je řešeno v souvislosti s otázkou jejich nového využití. Původní budovy pivovarů jsou v tomto kontextu chápány jako jeden z významných prvků identity měst, které udržují živou spojnici mezi jeho minulostí, přítomností a budoucností. Na evropském kontinentu je tradice pití piva udržována od keltského, slovanského a germánského období, proto je chápána jako významná součást evropské historie. Většina dochovaných pivovarů pochází, stejně jako v případě Plzně, z industriálního období a značná část z nich hledá nové využití. Spolu s kandidaturou Belgie na EHMK 2015 se zde nabízí srovnání s úspěšnou konverzí dvou belgických pivovarů - Wiels v Bruselu a Lamot v Mechelen, které jsou považovány za reprezentativní příklady http://en.wikipedia.org/wiki/Heineken_Experience, http://amsterdamtraveller.org/2009/04/28/the-heineken-brewery-in-amsterdam/, http://www.amsterdamsights.com/attractions/heineken.html 16


15

transformace a nového využití industriálního dědictví. Pivovar Wiels v Bruselu byl adaptován pro účely kulturního centra. Pivovar Lamot je využíván pro účely konferenčního a památkového centra, kde jsou komerční a nekomerční funkce smíšeny. Obě budovy se staly předmětem citlivé a kvalifikované architektonické obnovy s cílem vysoce zvýšit jejich novou využitelnost. Zkušenosti z jejich konverze mohou sloužit jako příklad pro Světovar, zejména v hledání pokojné koexistence mezi funkcí a udržitelností, které není založeno na standardních přístupech, ale originálním řešení obou projektů. 3.2. Evropská kulturní centra ve starých pivovarech17 Vytváření kulturních a uměleckých center ve starých pivovarech je současným evropským trendem, který je možno nalézt nejvíce v Německu a ve Švýcarsku. Jedná se mj. o Bavaria Bohemia Center v německém Schönsee, KulturBrauerei komplex v Berlíně, pivovar Löwenbrau v Zürichu, Warteck v Bazileji, Dortmunder Union nebo muzeum světelného designu v pivovaru Linden v Uně. 3.2.1.

NĚMECKO

Centrum Bavaria Bohemia ( CeBB ), Schönsee18 Bývalý obecní pivovar města Schönsee patří k nejvýznamnějším stavebním památkám regionu. Budova se západním křídlem (sladovna – 19. století), východním křídlem (ležácký sklep – pravděpodobně 17. - 18. stol.) a středovou stavbou (dřívější sladovnický hvozd) sloužila právovárečným obyvatelům města Schönsee do začátku 50. let minulého století jako pivovar. Po ukončení tradice pivovarnictví prodalo město budovu do soukromého vlastnictví. V roce 1988 získalo město budovu zpět a řešilo její veřejné využití. První nápad na zřízení turistického centra "Hornofalcký les/ Oberpfälzer Wald" ztroskotal. Naopak nápad bývalého starosty Hanse Eibauera z roku 1997/98 na zřízení "bavorsko-českého kulturního centra" dostal po dlouhých a složitých jednáních v roce 2004 zelenou. Podle plánů architektonické kanceláře "Brückner & Brückner", Tirschenreuth byla budova ve vlastnictví města sanována a rozšířena pro využití Centrem Bavaria Bohemia (CeBB). Projekt rekonstrukce získal vysoké ocenění Best architects Award 2008. V německých i mezinárodních časopisech o architektuře o něm vyšlo mnoho podrobných článků a fotografických příspěvků. Hlavním záměrem Centra Bavaria Bohemia je budování kulturního života českého a bavorského sousedního regionu od vztahu "vedle sebe" ke vztahu "spolu". Spolek Bavaria Bohemia se od svého založení v březnu 2006 snaží o vybudování koordinační a kulturní točny

17 Většina informací o konvertovaných pivovarech německé oblasti pochází z: http://www.artinfo.com/news/story/29775/new-cultural-centers-on-tap-in-europe/ 18 http://www.google.cz/#hl=cs&source=hp&q=bavaria+bohemia+center+sch%C3%B6nsee&b tnG=Vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD+Google&lr=&aq=f&aqi=&aql=&oq=bavaria+bohe mia+center+sch%C3%B6nsee&gs_rfai=&fp=51c0de3ee27b473d


16

mezi Bavorskem a Českem, v současné době pod hlavičkou projektu "Kultur ohne Grenzen | Kultura bez hranic". V centru se mj. konala 19. dubna 2010 přeshraniční konference českých a německých muzeí, na níž se sešli zástupci čtyřiceti muzeí z české a bavorské strany. Do projektu je zapojeno také Muzeum Chodska v Domažlicích. V roce 2009 byla v CeBB představena nejlepší kolekce z Biennale kresby v Plzni z předešlého roku. KulturBrauerei, Berlin19 Ve čtvrti Prenzlauer Berg v Berlíně se nachází centrum KulturBrauerei, které je umístěno v pivovaru Schultheiss, jenž patřil kolem roku 1920 k největším světovým pivovarům. V roce 1967 byl uzavřen a k jeho revitalizaci došlo v roce 1998. Podobně jako v případě centra Stary Browar v Poznani se jedná o symbiózu administrativního a komerčního komplexu s kulturním centrem. Jeho smyslem je poskytnout zázemí kreativnímu byznysu a vytvořit intenzivní pracovní atmosféru ve spojitosti s kulturní nabídkou. Záměrem je vytvořit místo, kde mohou být sdíleny informace, vytvářeny sítě a které pulzuje čilým životem i po pracovních hodinách. Bývalý pivovar se nachází v oblasti, jež je charakteristická množstvím restaurací, kaváren, malých obchodů s designem a módou. Místní obyvatelé docházejí do budovy za nákupy, navštěvují kurzy jógy, tance, fitness centrum, hudební kurzy či internetové kavárny. KulturBrauerei je do této atmosféry plně integrováno jako důležitá platforma mezinárodní kulturní výměny. Centrum charakterizuje samo sebe jako tavicí kotlík kulturní scény, který se nachází v unikátní historické budově. Uvádí návštěvnost milionu osob ročně, které se zúčastňují pořádaných akcí nebo jen přijdou nasát atmosféru místa. KulturBrauerei poskytuje kulturní nabídku 365 dní do roka. Je platformou pro hudební scénu všech možných směrů, místem, kde se objevují nové talenty a vznikají nové trendy. V budově se nacházejí tři divadelní scény se stálým ansámblem. Je využívána berlínskou literární scénou, stejně jako pořadateli tanečních a klubových akcí. V průběhu roku se zde uskuteční na 2 500 koncertů, výstav, čtení, divadelních představení, párty a festivalů. Každý den je v provozu 8 kin. KulturBrauerei je také hostitelem Francouzského festivalu a Berlínského festivalu poezie. Vnitřní atria slouží např. k pořádání Klasického léta pod otevřeným nebem.

19

http://kulturbrauerei-berlin.de


17

Dortmunder Union Budova pivovaru Dortmunder Union sloužila městu jako jeho symbol do roku 1927. V celé oblasti Porúří, kterému jinak dominovaly ocelárny a doly Bernda a Hilly Becherových, bylo pivovarnictví třetím nejrozšířenějším průmyslem. Všechna tato odvětví se nacházela po desetiletí v těžkém úpadku, Dortmunder U byla uzavřena v roce 1984. Od té doby nebyla památkově chráněná budova, nazývaná také U-Věž, povětšinou využívána. V současné době pro ni nalezlo město Dortmund nové využití. Stala se tak obnoveným symbolem města, které je zasvěceno umění a kreativitě, které dávají postindustriálnímu regionu nový účel. Ve své nové roli hostí Dortmunder U městskou sbírku umění 20. - 21. století, Hartware Media Art Association, Institute for Studies of the Moving Image a pobočku inovativního Ars Electronica Center z Lince. Transformace Dortmunder U byla důležitým faktorem v získání kandidatury Porúří na EHMK 2010, v tomto roce má být centrum otevřeno. V návrhu se počítalo s 15 000 m2 prostorů pro výstavní a vzdělávací účely, nacházejících se v celkem 7 poschodích a s vyhlídkovou terasou na město. Linden Brewery – Center for International Light Art, Unna Center for International Light Art je jediné muzeum světelného designu na světě. Bylo otevřeno v roce 2001. Sídlí v malém městě Unna v Porúří, které bylo jinak tradičně svázáno s těžkým průmyslem. Záměrem projektu muzea bylo se zaměřit na světelný design jako jeden z nejvíce inovativních druhů umění. Svá díla zde vystavuje 12 světově nejznámějších světelných designérů. Labyrint místností v suterénu umožňuje každému z nich mít k dispozici pro svá díla vlastní místnost. Myšlenka byla přitažlivá i pro světelné umělce typu Jamese Turrella a Josepha Kosutha. I když je muzeum vyhledávaným cílem pro ctitele světelného designu, většina návštěvníků jsou místní obyvatelé, což bylo i cílem organizátorů. Center for International Light je zařazeno do programu Porúří EHMK 2010.


3.2.2.

18

ŠVÝCARSKO

Löwenbräuareal Zurich Města Curych a Dortmund jsou v současné době realizátory patrně nejambicióznějších projektů konverze pivovarů jako budov pro „kvašení“ kultury. Rekonstruovaná budova již nefunkčního pivovaru Löwenbrau v Curychu se nyní stala módní destinací na severu města, v samotném jádru formující se umělecké čtvrti. Po více než desetiletí již zde sídlí Kunsthalle Zurich, Migros Museum, Daros Latinamericana a vlivné soukromé galerie jako Hauser&Wirth nebo Peter Kilchman. Všechny tyto instituce měly výhodné, avšak dočasné smlouvy o pronájmu, jejichž účelem bylo zabydlet budovu do té doby, než bude přeměna na administrativní a obytnou budovu. V průběhu času se však kolem samotné budovy usídlila řada dalších uměleckých organizací a původně upadající městská čtvrť nabyla - k potěšení městské správy i majitele budovy (PPS SWISS Property) – živý charakter, který se jim nechtělo zničit. Bylo nalezeno nové řešení. Město Curych koupilo část budovy od soukromého vlastníka pro umělecké instituce, zatímco architekti Gigon/Guyer a Atelier WW navrhli nový projekt, který se bude realizovat do roku 2011. Některé galerijní prostory v někdejší budově pivovaru zůstanou v přibližně stejné podobě, zatímco jiné se budou těšit z rozšíření prostoru (celkově téměř o 5 000 m2). K budově bude přistavěna nová věž pro rezidenční bydlení jako připomínka vysokých průmyslových sil. 3.2.3.

BRITÁNIE

Beaufort Brewery – Arts Centre Project Oblast North Wiltshire postrádá podle mínění všech zainteresovaných dostatek kulturních a uměleckých zařízení. Rada oblasti identifikovala devět klíčových uměleckých sdružení, kterým schází zázemí pro jejich činnost. Developerská společnost Kings Oak věnovala městu budovu bývalého pivovaru za účelem vybudování uměleckého centra. Záměrem je, aby centrum v pivovaru sloužilo především místní komunitě. Jeho idea byla prezentována místním školám, lokálním politikům i podnikatelům, umělecké komunitě i veřejnosti.


19

Všichni byli vyzváni k připomínkám a doporučením. Projekt byl také publikován v místních novinách. Sami místní obyvatelé projekt velmi podporovali a požadovali po veřejné správě jeho realizaci. V rámci centra by měly vzniknout divadlo/kino spolu s přilehlým venkovním amfiteátrem pro 240 osob, malé zkušebny a sálky pro hudbu a tanec, výstavní sály, zvukové studio v souvislosti s divadlem, vzdělávací prostory, umělecká studia a dílny, keramická pec a kavárna. 3.2.4.

BELGIE

Wiels Center for Contemporary Arts, Brusel20

Centrum bylo otevřeno v roce 2007 v budově původního WielemansCeuppens pivovaru se záměrem vytvořit platformu pro současné umění v Bruselu. Pivovar, který je významnou belgickou industriální památkou, se nachází na okraji Bruselu. Na konci 20. století pozbyl své původní funkce a diskuze o jeho opětovném využití byla motivována tím, že pivovarnictví je významnou belgickou tradicí. Wiels v současném pojetí není ani muzeem či uměleckou galerií. Je novým typem instituce, která integruje funkce jako prezentace, dílny a umělecké vzdělávání v rámci jedné organizační struktury. Centrum chce vytvořit otevřený a dynamický prostor, v němž je možné objevovat moderní umění a porozumět mu. Tři podlaží o celkové ploše 1 800 m2 mohou ročně hostit 6 velkých výstavních projektů. V zadním křídle jsou umístěny prostory pro 9 uměleckých rezidencí pro belgické i zahraniční tvůrce, dále pro vzdělávání a komunitní programy. Společenský závazek sdílet současné umění s nejširším publikem je naplňován v inovativních programech mediace, tréninků a profesionálního rozvoje. Spojení s místní komunitou je zajišťováno sociálně kulturními programy a poskytnutím možnosti pracovních míst. Mezi další doplňkové aktivity ve Wielsu patří filmové projekce, konference, festivaly a koncerty. Přízemí slouží jako místo pro setkávání, dílny a umělecké vzdělávání. Jsou zde umístěny kavárna, čítárna, dětská dílna, konferenční prostor, auditorium a knihkupectví, které

http://www.wiels.org/wiels03_batiment_historique.php, http://www.ilovebelgium.be/blog/save-wiels/ 20


20

jsou přístupné jako veřejný prostor. Ze střešní terasy je panoramatický pohled na Brusel. Cíle Wiels Center jsou následující: − šířit, informovat, analyzovat a sdílet, a to účastí v probíhající debatě o současném umění spolu s programem dynamických průběžných výstav, − inovovat, zkoumat, rozvíjet a tvořit spolu s programem uměleckých rezidencí, − větvit a revitalizovat spolu se skupinou doprovodných aktivit: projekcemi, koncerty, přednáškami, semináři a dílnami, − školit a připravovat pro budoucnost rozvíjením dílen pro mladé lidi, vzdělávacích projektů, školení, mediací a seminářů, − rozvíjet a chránit architektonické dědictví zpřístupněním památkově chráněné budovy veřejnosti. Wiels je svého druhu jedinečnou institucí, soustředěnou na současné mezinárodní umění. V tomto smyslu je laboratoří pro tvorbu a šíření současného umění. Jeho ohniskem je výtvarné umění, ale zvláštní pozornost je věnována i jeho průsečíkům a interakcím s ostatními uměleckými disciplínami. Snahou centra je prezentovat současné umění v jeho rozmanitosti a nabízet trvalý dialog v souvislosti s aktuálně probíhajícími debatami v uměleckém světě, a to v místním, regionálním, národním i mezinárodním měřítku. V tomto smyslu centrum usiluje o to být křižovatkou umělecké praxe, estetické reflexe a publika. Určitá pozornost centra je věnována i rozvíjení partnerství s různými organizacemi v oblasti výtvarného umění v Bruselu. Pivovar Lamot, Mechelen Pivovar Lamot se stal součástí projektu revitalizace belgického města Mechelen. Je jednou z největších průmyslových památek města a hrál významnou roli v jeho ekonomickém a společenském životě. Pivovar je pro místní lidi důležitou součástí jejich identity. Budova neměla památkovou ochranu, proto byly některé starší části zničeny a nahrazeny novějšími budovami. Nové smíšené komerční a nekomerční využití zdůraznilo původní průmyslovou funkci pivovaru a přidalo novou hodnotu kulturního centra. 3.2.5.

SLOVENSKO

Nová městská zóna v Nitře


21

Vítězem soutěže na přestavbu historického pivovaru Corgoň v Nitře se stalo slovenskorakouské konsorcium architektů. Řešené území se nachází na okraji historického centra města na ploše 50 000 m2 původního historického areálu pivovaru. Návrh komplexu Multi Development Nová Nitra počítá s výstavbou 400 bytů, 18 000 m2 kancelářských ploch, 13 000 m2 nákupních prostor, hotelem, fitness centrem, kulturním centrem a letním kinem. Východiskem návrhu je maximální zachování historické podoby pivovaru (včetně detailů), který je považován za jeden z nejdůležitějších identifikačních znaků města. Součástí komplexu budou dvě nová náměstí pro obyvatele. Pro zónu kulturních aktivit navrhují architekti konverzi bývalé kotelny pivovaru, ve které by měla vzniknout tři podlaží pro pořádání kulturních akcí (výstavy, koncerty). 3.2.6.

POLSKO – systémový přístup ke konverzi industriálního dědictví v postkomunistické zemi

Stary Browar Poznan Stary Browar v Poznani je nejznámějším polyfunkčním střediskem v Poznani. Je jedním z polských nákupních středisek, které nalezly svoje umístění v původních industriálních budovách, na místě původního Huggerova pivovaru. V původním projektu zde měl stát pouze výstavní a kancelářský objekt s nevelkou obchodní částí. Objekty pivovaru měly být rekonstruovány a doplněny novými stavbami estetiky kontrastující s historickou podobou. Nakonec zvítězil z ekonomických důvodů komerční projekt. V realizované podobě se jedná o kombinaci komerčního a kulturního využití ve dvou budovách. Samotné kulturní centrum v komplexu se nazývá Dziedziniec Sztuki.


22

Jeho cílem je poskytovat široké spektrum kulturních programů v oblasti hudby, filmu, divadla, výtvarného umění, tance a literatury. Je zde na výběr z mnoha možností avantgardních a experimentálních filmových přehlídek, improvizovaných hudebních experimentů, mladých mezinárodních divadelních přehlídek a výstav moderního umění. Nákupní centrum denně navštíví 30 000 lidí. Od svého otevření v roce 2003 je Stary Browar jedním z hlavních kulturních a uměleckých center Polska. Centrum bylo dokončeno ve 2. fázi v roce 2007. Za architektonické řešení získala budova řadu cen, mj. Jan Baptysta Quadro Municicipal Award za nejlepší architektonický design. Přesto nelze ve výsledném tvaru hovořit o rekonstrukci budovy. V její celkové hmotě zbylo z původní zástavby jen malé torzo. Mimoto se Polsko systematicky stará o začleňování industriálních památek do života a jejich konverzi pro účely místního rozvoje a turistického ruchu. V tomto smyslu může být pro město Plzeň inspirativní vzhledem k podobným prvkům (revitalizace Prazdroje, umístnění Techmanie v areálu Škodových závodů, činnost centra pro kulturní a sociální projekty JOHAN na starém nádraží Plzeň – Jižní Předměstí apod.). Krakov21 Město Krakow se rozhodlo vytvořit městskou stezku průmyslového dědictví, jejímiž hlavními zastávkami jsou nejdůležitější industriální objekty v centru města a jeho blízkém okolí. Zahrnuje 16 objektů, které byly postaveny na základě návrhů významných dobových architektů. Mimo nádraží, některé mosty, požární stanici, elektrárnu a Schindlerovu továrnu mezi ně patří i objekt pivovaru rodiny Götz, původně postavený v roce 1840. Varšava22 Kvalitu industriálního dědictví v Polsku a jeho význam pro místní rozvoj je možno dokladovat na přístupu Varšavy. Projekt revitalizace průmyslových objektů, které nyní slouží jako turistické, rekreační a kulturní cíle, zahrnuje 9 konvertovaných budov.

Názevz Stará elektrárna městskou dopravu (tramvaje)

21

Datum vzniku 1904-8 pro

Nová funkce Muzeum varšavského povstání (2005)

Doplňkové funkce Koncerty, kurzy pro školy, konference, suvenýrový obchod, kavárna

http://www.krakow.pl/en/turystyka/kst.php

Pawlikowska-Piechotka, Anna: Industrial Heritage Tourism: A Regional Perspectvie (Warsaw. Physical Culture and Sport Studies and Research. 2008/2009. Volume XLVI., s. 276- 287. 22


Stará papírna

Kolem 1879

Původní Jungův pivovar

1854

Městská vodárna

1864

Starý městský plynojem

1870

Metalurgický závod Norblin

1851

Staré nádraží

1931

hlavní

Nákupní centrum (2004) Numismatická galerie (2002) Muzeum městské infrastruktury (2000) Muzeum plynárenství (2000) Muzeum vědy a technologie (1980) Muzeum železnic (1970)

23

Umělecká galerie, kulturní centrum Mincovna, umělecká galerie, restaurace Vodárna

Konference semináře, koncerty Divadlo, koncerty, umělecká galerie, kavárna Muzeum, konference, kurzy pro školy, dílny

Ve zbývajících dvou památkách (textilní továrny) se nacházejí kulturní klub CDQ a galerie umění a také nákupní centrum. Varšava vychází z toho, že revitalizované průmyslové dědictví přispívá k atraktivitě a autenticitě městského prostředí ve všech oblastech – sociální, historické, estetické i ekonomické – a získává tím novou identitu. Slezsko23 Slezsko je polským regionem s největší koncentrací průmyslových památek, které se vztahují ke slavné minulosti oblasti a daly jí její kulturní identitu. Jejich unikátnost a autenticita je zařazuje jako integrální součást evropského kulturního dědictví. Jedná se zejména o hornictví a metalurgii, ale ochrana se vztahuje i na celou řadu pivovarů, z nichž některé jsou stále činné. Nejstarší je zámecký pivovar v Raciborzi, zmiňovaný od 16. století, největším je funkční pivovar s muzeem v Tychách. Další součástí industriálního dědictví jsou např. pivovary ve městech Cieszyn, Zywiec a Mokrski pivovar v Katovicích. Pivovar Tychy Pivovar v Tychách na jihu Polska funguje nepřetržitě od 17. století. Celý areál se stal v průběhu vývoje městem ve městě. V současné době patří do skupiny druhých největších výrobců piva na světě Sabmiler, stejně jako pivovar v Plzni, Radegast nebo Velké Popovice. V Tychách se rovněž vaří „plzeňské“. Prosperující pivovar investuje značné částky do modernizace a výstavby, stejně jako do uchování historicky cenných objektů nebo jejich částí. V bývalé sušárně mláta je vybudováno Regionální muzeum, je 23

http://www.silesia-region.pl/szt/en/historia.html


24

zrekonstruována stará varna s původními keramickými obklady a nejzajímavější rekonstrukcí je přestavba bývalé tovární evangelické kaple na Muzeum pivovarnictví, která má se sousedním Reginálním muzeem společnou prosklenou vstupní halu. Muzeum slouží k podpoře značky Tyskie. Rekonstrukce obou muzeí je považována za zdařilou, je velmi puristická a založena na myšlence napětí mezi dvěma epochami – industriální (průmyslová architektura z počátku minulého století) a postprůmyslovou (současné digitální možnosti prezentace). Záměrem investora bylo přiblížit bohaté dějiny vaření piva ve Slezsku v kontextu bohaté historie této země. Architekti Muzea pivovarnictví v Tychách získali za tento projekt cenu slezského vojvody za nejlepší interiér v rámci soutěže Architektura roku 2004 a dále ocenění za Nejlepší veřejný prostor regionu. Pivovar Zywiec Pivovarské muzeum ve městě Zywiec v jižním Polsku má, stejně jako plzeňský Prazdroj, statut kotviště ERIH jako jedna z nejdůležitějších průmyslových památek v Evropě. Pivovar byl založen jedním z Habsburků v polovině 19. století a nyní patří společnosti Heineken. Muzeum bylo otevřeno na rozloze 1 600 m2 a jeho expozice představují minulost i současnost výroby nejznámějšího polského piva. 3.3.

Pivovary v České republice24

Historicky se odhaduje, že v 16. století bylo v Čechách na 3 000 městských, klášterních a šlechtických pivovárků. V polovině 19. století vzniklo s rozvojem průmyslového podnikání 1 052 větších pivovarů. Koncentrace výroby postupně snižovala počty pivovarů na 666 (rok 1912), 526 (po první světové válce), 260 (rok 1946) a 71 (rok 1989). Z množství starých pivovarů a sladoven na území České republiky zůstává funkčních již pouze malá část. V současné době vaří pivo v ČR třicet osm společností ve 48 průmyslových pivovarech. Mimoto existuje 70 restauračních minipivovarů podobného typu jako pražský pivovar U Fleků (1499). V Plzni je to restaurace a minipivovar U rytíře Lochoty. Značná část původních pivovarů, které již neslouží původnímu účelu, je prázdná, v různém stádiu chátrání. Některé pivovary mají velkou historickou hodnotu a jsou součástí historického jádra měst nebo leží na jeho okraji. Nejstarší stavby pocházejí z období renesance a baroka. Pro řadu českých měst je také typická silueta budovy pivovaru jedním ze symbolů města a jeho vývoje. Z hlediska analýzy příležitosti pro Plzeň je důležité srovnání dvou významných pivovarů ve městě – funkčního Prazdroje a opuštěného Světovaru s celkovou situací v této oblasti v České republice.

24 Industriální stavby – Pivovary. I. Rekonstrukce a konverze pivovarů. Speciální příloha ke stavebním titulům Střechy, Fasády, Izolace, revue Fasády, Interiér veřejných budov. Nakladatelství Mise.


3.3.1.

25

Funkční pivovary (rekonstruované budovy sloužící původnímu účelu)

Plzeňský Prazdroj, a. s. Plzeňský Prazdroj je předním výrobcem piva v České republice a největším exportérem českého piva, s renomé mezinárodní značky, do zahraničí. Jeho produkce představuje 10,7 milionu hektolitrů (2006), vyvážených do 50 zemí světa. Celý areál spolu s muzeem představuje kvalitní evropskou úroveň spojení funkce moderního průmyslového podniku s jeho částečným zpřístupněním pro návštěvníky a turisty. Současný areál pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarské muzeum mají úctyhodnou roční návštěvnost v průměru cca 180 000 turistů, z čehož 1/3 jsou domácí návštěvníci. Nejzajímavějším místem v Plzni je pivovar pro 46 % obyvatel Plzně a 43 % obyvatel České republiky. Návštěvnická trasa v Plzeňském pivovaru splňuje charakteristiky pro evropskou industriální a firemní turistiku. Její součástí je Hala slávy, kde se návštěvníci mohou seznámit s historií Plzeňského Prazdroje, nově otevřená nejmodernější stáčírna ve střední Evropě, kam návštěvníky vozí speciální pivovarský autobus, a návštěvnické centrum. Pivovarské muzeum je umístěno do jednoho z nejstarších plzeňských domů s unikátně zachovaným podzemím. Velká část nabídky zahrnuje možnost zpřístupnění pro handicapované návštěvníky. Součástí komplexu muzea je i stylová restaurace - šenk Na Parkáně. Součástí komplexu Prazdroje je i konferenční a společenské centrum Secese, restaurace Na Spilce a dárkové prodejny. Plzeňský Prazdroj je jedinou industriální památkou v České republice, která má statut tzv. národního kotviště (anchor point) Stezky evropského industriálního dědictví (ERIH). Kotviště představují památky, které jsou nejtypičtějšími reprezentanty průmyslové minulosti jednotlivých zemí, které mají vrcholný turistický potenciál a jsou dobře zakotveny v celkové turistické infrastruktuře lokality. Stejný statut mají pivovary Heineken v Holandsku a Zywiec v Polsku. Pivovar Velké Popovice Původní budova panského pivovaru Velké Popovice se nachází v chráněné přírodní oblasti na jihovýchod od Prahy. Prostor Varny III. a jeho původní vybavení inspirovalo nové vedení pivovaru k realizaci myšlenky ukázky historie velkopopovického pivovaru s původními prvky a přiblížení osobnosti jeho zakladatele barona Františka Rinfhoffera. V letech 20022006 byly postupně obnoveny historické fasády původní stavby. Varna III. je po rekonstrukci prvním bodem návštěvnické trasy pivovaru a slouží rovněž jako degustační místnost pro návštěvníky. Při architektonických úpravách varny byl kladen důraz na zachování autentických prvků. Na hlavní nádvoří byly umístěny přesné napodobeniny původního osvětlení z roku 1938, zaznamenaného na dobových fotografiích.


26

Starobrno, a. s., Brno Pivovar Starobrno, a. s. zahájil v roce 2007 radikální a nákladnou rekonstrukci varny jako nejstarší části rozlehlého historického areálu pivovaru. Z hlediska architektonického řešení bylo podmínkou zachovat exteriér v původní podobě, protože budova varny se nachází v těsném sousedství památkově chráněného historického centra Brna. Rekonstrukce nabídla prostorovou hru scénicky nasvětleného technologického zařízení a do nového interiéru byla umístěna socha nestora českých sládků Ondřeje Poupěte. V nové varně je umístěna špičková technologie, která umožnila modernizaci pivovaru na jedno z nejprogresivnějších evropských zařízení. Širší veřejnost má možnost se s provozem seznámit o dnech otevřených dveří, konaných tradičně v září. Pivovar Nová Paka, a. s. Pivovar Nová Paka patří spolu s velkopopovickým pivovarem k průmyslovým stavbám z poslední čtvrtiny 19. století. Novogotická budova, která se dochovala v původním vzhledu, je architektonickou chloubou města. V posledních letech prochází náročnou rekonstrukcí a modernizací v duchu původní architektury. V rámci úprav se - mimo celkových funkčních úprav provozů - proměnil nevyužívaný vestibul v útulnou restauraci, byl přistavěn prodejní stánek a rozšířeno parkoviště pro návštěvníky. Pivovar Třeboň Třeboň patří k městům s dlouhou pivovarnickou tradicí, která se zde datuje již od 14. století. Současný majitel odstranil řadu necitlivých přístaveb z 20. století a otevřel některé prostory návštěvníkům a společenským aktivitám města. Principem obnovy bylo navrátit objektu původní vzhled. V rámci rekonstrukce vznikl především sál z bývalé sladovny, kde je možno pořádat koncerty, různé oslavy a slavnosti. Má kapacitu 250 osob, takže v případě nepříznivého počasí se sem mohou přemístit např. účastníci pivních slavností. Vedle Schwarzenberské pivnice a terasy bylo otevřeno i posezení v pivovarském sklepě. Pivovarské muzeum ve staré varně pivovaru Ostravar Pivovar Ostravar patří v současné době do skupiny Pivovarů Staropramen. Stará varna původně Českého akciového pivovaru v Moravské Ostravě sloužila svému účelu od založení až do roku 1987. V roce 2000 se vedení společnosti rozhodlo nechat část starého objektu zrekonstruovat na zasedací a degustační místnosti a pivovarské muzeum. Obnovené prostory mají za cíl sloužit ke zvýšení propagace pivovaru, k posezení se zákazníky, jako prostory pro tiskové konference, školení a firemní večírky. Mimoto zde bylo vybudováno pivovarské muzeum.


27

Mimo uvedené jsou stále v provozu např. pivovary Broumov - Olivětín, Černá Hora, Český Krumlov, Hanušovice, Jablonec - Vrkoslavice, Liberec – Vratislavice nad Nisou, Náchod, Nová Paka, Pelhřimov25. 3.3.2.

Rekonstruované pivovary pro účely jiného využití

3.3.2.1.

Kulturní a vzdělávací funkce

Centrum ilustrace v písecké sladovně Sladovna v Písku je další budovou, která je zapsána v ústředním seznamu kulturních památek. Objekt přestal sloužit svému účelu v roce 1973, od této doby nebyl systematicky udržován ani využíván. V roce 1995 se budova vrátila zpět do majetku města, které vypsalo výběrové řízení na zhotovení návrhu rekonstrukce pro účely využití okresním archívem. Zpracovaná studie prokázala, že pro účely využití archívem postačuje cca 40-50 % ploch, které jsou k dispozici. Pro město bylo prioritou celkové využívání objektu, proto bylo rozhodnuto řešit v budově další samostatné funkční celky (divadelní sál, galerii – lapidárium, rozšíření prostoru Prácheňského muzea, archív města a expozici sladovnictví, která by na dochovaném technologickém zařízení dokumentovala tehdejší úroveň výroby sladu a pivovarnictví). V roce 2001 schválilo zastupitelstvo města změnu využití funkčního celku na okresní archív a Centrum dětské ilustrace Písek. Rekonstrukce zahrnovala několik etap. Pro třetí etapu zažádalo město o prostředky ze strukturálních fondů EU na projekt Regenerace historického jádra města Písek na břehu řeky Otavy mezi Kamenným mostem a Putimskou branou, v jehož rámci byla rekonstruována další část sladovny. V páté etapě byly provedeny úpravy prostor pro část expozic Prácheňského muzea. Investorem celé stavby bylo město Písek. Evropské školící centrum YMCA v pivovaru v Litomyšli

Pivovar v Litomyšli je původní renesanční budovou, která má jako součást zámeckého areálu, v jehož sousedství se nachází, od roku 1999 statut památky UNESCO. Město Litomyšl založilo spolu s EAY, která je České a moravské pivovary. Stavební dědictví tradičního výrobního odvětví. Kolektiv autorů. Brno 2007. 25


28

mezinárodní střešní organizací pro křesťanské hnutí YMCA, obecně prospěšnou společnost. Jejím účelem je provozování evropského školicího centra s cílem prohlubování mezinárodní i místní spolupráce. Pro činnost YMCA byly vytvořeny multifunkční sály (seminární sál, výstavní sál, ekumenická kaple, knihovna, počítačová místnost, ubytovací prostory a malá administrativa). Evropské školicí centrum bylo budováno postupně. V roce 2001 proběhla první část rekonstrukce (knihovna, počítačová učebna, kancelář se zázemím). Další etapa proběhla v letech 2003-4 (vstupní hala s průhledem do dvorku, ekumenická kaple, seminární místnost a sociální zařízení). Nejnákladnější a stavebně nejnáročnější etapa začala v roce 2005. V jejím průběhu byly realizovány zbývající prostory (víceúčelový sál, pobytová chodba, fitness se zázemím a saunou a ubytovací zařízení). Součástí objektu je informační kancelář pro návštěvníky Litomyšle. Společenské centrum a menza pro studenty, Brno Objekty bývalého královopolského pivovaru jsou nyní součástí nového areálu Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně, který vznikl rekonstrukcí budov bývalého kartuziánského kláštera, dostavbou dalších budov na pozemcích bývalého klášterního velkostatku a konverzí objektů starého pivovaru. Budovy pivovaru byly značně zchátralé a investor uvažoval o jejich demolici. Později však převážil názor, že by bylo možné objekty zachránit a situovat sem společensko-kulturní zázemí nové fakulty. V nižším severním křídle jsou nyní stravovací provozy – restaurace v přízemí, menza v patře a v podkroví se nachází ubytování. Ve střední části jsou mimo dalšího ubytování i výstavní prostory, studentský klub a malý divadelní sál s vestavěnou galerií. Část vybavení byla realizována ze strukturálních fondů, zejména řešení prostorní optimalizace a energetické úspornosti objektu. Investor, kterým je Vysoké učení technické, věří, že se starý pivovar stane významným kulturním centrem Králova Pole. Příslibem je skutečnost, že studentský klub Starý pivovar vstoupil jen několik týdnů po zahájení provozu do brněnského povědomí pořádáním koncertů a divadelních představení klubové scény. Regiocentrum v Novém pivovaru v Hradci Králové

Regiocentrum Nový pivovar je nový veřejný prostor s multifunkčními budovami, vzniklý modernizací a dostavbou bývalého městského pivovaru v centru Hradce Králové. Vlastní komplex budov pivovaru se rozprostírá na ploše jednoho hektaru, provoz zde byl zastaven na konci 20. století.


29

Přestavba pivovaru na sídlo krajského úřadu se odehrávala v letech 20052007. Všechny zajímavé části areálu byly zachovány a s ohledem na nové využití renovovány. Některé z budov byly zařazeny na listinu státem chráněných památek, jiné bezcenné přístavby byly zbourány. Mimo krajského úřadu zde získala prostory i univerzita. Součástí areálu je výstavní galerie, malý pivovar s restaurací, komerční prostory, pošta a banka. Do stavby byly včleněny archeologické nálezy. Panský pivovar v Jilemnici Současná podoba objektu pochází z první poloviny 19. století. Prováděné rekonstrukce se zatím soustředily na vnější fasády. Dispoziční rozvržení objektu je zachováno v historicky původní podobě, bez výraznějších modernizačních zásahů. Investor, kterým je město Jilemnice, počítá s tím, že po rekonstrukci budou některé sály vyčleněny pro pořádání kulturních a společenských akcí nebo se stanou výstavními síněmi a tržnicí lidových řemesel. Zámecký pivovar v Toužimi Toužimský zámecký pivovar vznikl na počátku 16. století přestavbou dvou měšťanských domů. Městu se podařilo získat prostředky na opravu chátrající památky až v roce 2004. Komplexní rekonstrukce, jejímž záměrem bylo zachovat historický charakter objektu, byla provedena v roce 2006. V revitalizovaném objektu vzniká kulturní a společenské centrum města s obřadní místností, zasedacími místnostmi, víceúčelovým sálem, expozicí pivovarnictví a knihovnou s čítárnou. Výstavní prostory mají sloužit zároveň jako společenské prostory k pořádání různých akcí. V areálu se bude nacházet i nová restaurace a ubytovna. 3.3.2.2.

Jiné konverze pivovarů na území ČR

Ubytování a stravování V posledních letech bylo v České republice také rekonstruováno několik pivovarů pro účely ubytování a stravování. Patří mezi ně např. budovy táborského pivovaru, Městského pivovaru s restaurací ve Štramberku, zámek v Ostravě – Starém Zábřehu. Táborský pivovar patří k rozsáhlému historickému komplexu, který je postupně revitalizován soukromou firmou. Z tzv. nové varny pivovaru byl vybudován čtyřhvězdičkový kongresový hotel. Nové funkci byly přizpůsobeny všechny prostory budovy. Městský pivovar ve Štramberku je součástí historické zástavby na náměstí. Objekt byl v minulém režimu nevhodnými zásahy značně poškozen a již nesloužil původnímu účelu. Současný majitel se rozhodl původní měšťanský dům opravit a nalézt pro něj nová využití. Po rekonstrukci se v přízemí nachází stylová Pivovarská restaurace a výčep s měděnými varnami, v gotických sklepeních je Kamenný šenk a v patře sport&dance bar Apollo Burn Club.


30

Zchátralý zámek v Ostravě – Starém Zábřehu byl zrekonstruován před demoličním výměrem do své podoby ze 17. – 18. století. Byl v něm vybudován hotel a pivovar, který v něm původně sídlil. Další funkční využití pivovarů, smíšené funkce Mezi nová sportovní zařízení, která vznikla díky revitalizačním projektům v pivovarech, patří např. rozsáhlá rekonstrukce bývalého panského pivovaru na Bělidle na Českokrumlovsku. Je rozdělena do několika etap, v nichž postupně vznikne šatna místního sportovního klubu, zázemí pro turisty a konferenční prostory. Nová městská čtvrť v Lanškrouně Jiným příkladem je Knížecí pivovar v Lanškrouně, který původně pocházel ze začátku 18. století. Budovu zakoupilo po ukončení výroby v roce 1999 město a po neúspěšných snahách o obnovu výroby zadalo studii k architektonickému řešení celé lokality. Pivovar se nachází v těsném sousedství historického centra města. Architektonicko-urbanistická studie vychází z představ autorů o přirozené tvorbě klasických městských struktur, které by byly ovlivněny ponechanými budovami, dopravními vazbami a požadavky, ale především ideou města, které je utvářeno ulicemi, náměstími, bloky, zahradami a nábřežími. Město by tak mělo být obohaceno o třetí náměstí, trojici nových ulic, nábřeží, novou městskou zahradu, pasáž, schody a další prvky s jasně definovanými charaktery v lidském měřítku. Celý koncept byl založen na myšlence negenerovat jeden veliký projekt, ale rozdělit lokalitu na parcely a části budov, které budou moci získat jednotliví investoři, kteří postupně různým charakterem zástavby vytvoří nově vznikající městskou čtvrť. Postupně tak vznikla administrativní budova společnosti Spektrum CZ, bytový dům s 27 městskými byty, sportovní a zábavní komplex bowlingu, squashe a fitness. Vedle těchto budov vznikla řada dalších, architektonicky méně zdařilých, které dotvořily vznikající náměstí. Dále se připravuje výstavba prodejny Omega Tech, Spolkového domu města Lanškroun, rekonstrukce původní budovy sladovny na minipivovar a dalších. Připravuje se výstavba hotelu. Nedílnou součástí projektu je vytvoření Pivovarské zahrady. Z architektonického hlediska jsou zdařilé budovy, které vznikly na ploše bývalého pivovaru: budova společnosti Spektrum CZ, nástavba bytového domu na klenutých prostorách původní sladovny, vytvoření přístupových komunikací, parkoviště, shromažďovací plochy a chodníků Pivovarského náměstí a přilehlých ulic. Tento projekt půdorysně respektuje prostorové uspořádání původního pivovaru, včetně zapojení původního vjezdu do areálu pivovaru. V projektu se počítá i s přestavbou varny na sportovní a zábavní komplex. Jedná se o nejstarší a nejhodnotnější část areálu, proto byla podél původní budovy navržena obchodní pasáž, která bude částečně procházet původními prostorami.


31

Developerské projekty − areál Korunní dvůr Praha, který je tvořen historickými budovami bývalého Měšťanského pivovaru v Praze na Vinohradech a novými budovami pro rezidenční bydlení; − projekt A7 Aréna Holešovický pivovar - Multifunkční městské centrum, jehož součástí je rekonverze bývalého prvního měšťanského pivovaru na moderní administrativně obytný komplex se spoluautorstvím architektů Franka O. Gehryho (Tančící dům) a Jeana Nouvela (komplex Zlatý Anděl na Smíchově); − výstavba bytového souboru u řeky Berounky s částečnou konverzí bývalého berounského pivovaru; − přestavba Colloredo-Mannsfeldského pivovaru v Dobříši, v jejímž rámci vznikne 122 bytových jednotek v původních prostorách a novostavbách. Mimo uvedené projekty jsou dále nová využití např. v pivovarech Dalšice, Děčín – Podmokly, Chýše, Kostelec nad Černými lesy, Kout na Šumavě, Mladá Boleslav, Nové Hrady – Údolí, Polná, Postoloprty26. Iniciátory rekonstrukcí funkčních pivovarů, případně zachování nebo obnovení jejich funkce, jsou většinou podnikatelé nebo noví majitelé (Nová Paka, Třeboň, Štramberk). 3.3.3. -

-

-

Principy konverze budov pivovarů v ČR

odstranění necitlivých přístaveb, spolupráce s památkovou péčí na obnově areálu; zachování celé památky nebo její části jako charakteristické dominanty města a významné součásti jeho průmyslového vývoje; zpřístupnění části budovy pro obyvatele města nebo jeho návštěvníky, hledání nových funkcí již nevyužívaných objektů, zejména v oblasti kultury a trávení volného času. 3.3.3.1.

-

-

-

-

-

26

Principy konverze pro Zámecký pivovar v Litomyšli, navržené atelierem AP Josefa Pleskota

nezničit intaktnost působení památkového objektu (památky průmyslové architektury), k tomu využít všechny dochované konstrukce a jejich zbytky; novými architektonickými prvky nenásilně deklarovat novou funkci a nové využití objektu; zabránit homogenizaci historických odkazů a nových zásahů – udržet správnou proporci mezi starým a novým; na úkor architektonicko-výtvarných a památkářských předsudků neoslabovat možnosti nového smysluplného funkčního využívání; kvalitativní proměnou objektu posílit a ovlivnit kvalitu přiléhajícího městského prostředí.

České a moravské pivovary. Stavební dědictví tradičního výrobního odvětví. Kolektiv autorů. Brno 2007.


4.

32

SOUVISLOSTI PRO PIVOVARY V PLZNI 4.1. Současná situace pivovarnictví v České republice

České pivovary vyprodukovaly v roce 2008 celkem necelých 20 milionů hektolitrů piva, z čehož se 16 milionů spotřebovalo v České republice. Pivovarnictví je rovněž ekonomicky velmi stabilním segmentem trhu – ekonomické problémy světové a domácí ekonomiky na něj nemají výraznější vliv. Na exportu piva z ČR má nejvýznamnější podíl Plzeňský Prazdroj (23,8 % - údaj z roku 2008), dále Heineken Czech, Pivovary Staropramen, Budějovický Budvar, zbytek se podílí 17,9 %. České pivo se konzumuje ve více než 60 zemích všech světadílů, největší objem vývozu je do SRN a na Slovensko (dále Rusko, Anglie, USA, Švédsko). Celkově se v ČR vyrábí přes 400 druhů piv, jejich počet roste a nejvýrazněji se zvyšuje obliba nealkoholických a speciálních piv. Nejpopulárnější druh obalu v ČR je plechovka. V roce 2008 získalo po šestiletém jednání s orgány EU „české pivo“ ochranu evropského zeměpisného označení. To umožňuje chránit české pivo, technologii jeho výroby i kvalitu a zamezit existenci napodobenin, které by se za něj vydávaly. Tuto ochranu umožnily závěry výzkumů Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, které dokázaly, že se české pivo liší od všech zahraničních piv, a to především proto, že je stále vyráběno převážně tradičními technologiemi. 4.2.

Historie plzeňského piva – jedno ze zrcadel Evropy

Historie plzeňského piva odráží měnivou industriální historii Evropy a je jejím zrcadlem. Industrializace a s ní související rozvoj dopravy v 19. století napomohl rozšíření piva. V roce 1853 se točilo v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se dostalo do Vídně a v roce 1862 jej bylo možné pít v Paříži. První ochranná známka byla registrována v roce 1859. Od 70. let 19. století začala do výroby piva zasahovat technologie a vaření piva se stalo přísně sledovaným chemickým procesem. Z konce 19. století je známa řada pokusů o plagiáty plzeňského piva (ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell, 1898), které vyvrcholily soudními spory. V roce 1913 měl pivovar zastoupení v 34 zemích, přestože 1. světová válka pivovarnictví těžce poznamenala tím, že sládci odešli do zákopů a pivovarští koně na frontu. Během 2. světové války naopak došlo ke zvýšení produkce piva, v posledních dnech války byl však americkým náletem téměř zničen pivovar Gambrinus. V roce 1946 byly po komunistickém převratu všechny plzeňské pivovary znárodněny. V roce 2002 vznikla, pro změnu pod tlakem globalizace, akciová společnost Plzeňský Prazdroj (na základě fúze se společnostmi Pivovar RADEGAST, a. s. a Pivovar Velké Popovice). Od roku 1999 je Plzeňský Prazdroj součástí South African Breweries plc – třetí největší pivovarské společnosti na světě.


33

4.2.1. Vlastní (plzeňská) receptura pivo Pivo „plzeňského typu“27 Pivo plzeňského typu (Pilsener) je vařeno dle plzeňské receptury. Když v roce 1839 rozhodla plzeňská městská rada o založení pivovaru, počítalo se s tím, že se v něm bude vařit pivo bavorského typu. Specifika místních surovin (měkká plzeňská voda, žatecký chmel a světlejší slad) však vytvořila pivo zcela originální, které sklidilo velký úspěch, a receptura se rychle ujala. Má dodnes vysokou popularitu a vaří se prakticky po celém světě. Pivovarnická asociace nyní rozlišuje 3 typy plzeňského piva (Plzeňské německého stylu – velmi hořké, Plzeňské českého stylu – středně hořké, Plzeňské evropského stylu - sladké). V současné době je Plzeň hlavním městem dvou pivních velkoznaček Pilsner Urquell a Gambrinus. 4.3.

Plzeňské pivovary – pivovar jako součást identity města a symbol jeho proměny

4.3.1. Historie plzeňských pivovarů Ve městě se začalo vařit pivo okamžitě spolu s jeho založením. V roce 1295 udělil král Václav II. právo várečné 260 plzeňským měšťanům. Toto privilegium dovolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné – později se vztahovalo i na domy a jejich pozemky. Již od počátku 14. století se začaly ve městě stavět pivovary. Za zlom ve stavbě pivovarů je považován rok 1842, kdy byl uveden do provozu první průmyslový pivovar – Měšťanský pivovar v Plzni (Prazdroj). Podnětem k jeho postavení byl apel na zlepšení kvality plzeňského piva. Další pivovary byly postaveny posléze: První akciový pivovar (1869, dnes známý jako Gambrinus), Plzeňský společenský pivovar Prior (1893), Světovar - Český plzeňský pivovar akciové společnosti v Plzni vznikl v roce 1910 a produkoval stejnojmennou značku (Pilsner Weltbräu) až do roku 1932, kdy splynul s pivovarem Gambrinus. Všechny pivovary se posléze v různých etapách sloučily do Plzeňských akciových pivovarů. Po znárodnění vznikl podnik Západočeské pivovary, který fungoval až do roku 1992. 4.3.2. Příležitosti pro konverzi Světovaru pro moderního polyfunkčního kulturního centra

účely

Konverze budovy nevyužívaného Světovaru do moderního polyfunkčního kulturního centra a společný marketing projektu s Plzeňským Prazdrojem mohou sloužit jako příklad spojnice mezi dvěma dominantami města Plzně – úspěšná modernizace funkčního pivovaru a úspěšná konverze památky 27

zdroj: Wikipedie


34

industriálního dědictví pro účely kulturního centra jako symbolu nových evropských kulturních průmyslů. Na tři desítky konvertovaných pivovarů v České republice a velké množství v dalších evropských zemích nastavuje pro diskuzi o konverzi Světovaru velmi profesionální mantinely. Pro účely konverze Světovaru z architektonického hlediska je žádoucí přijmout principy navržené ateliérem arch. Pleskota pro účely přestavby Zámeckého pivovaru v Litomyšli, které odrážejí nejvíce profesionální současné evropské trendy v oblasti revitalizace industriálního dědictví. V mnoha případech se ukazuje jako nutné souběžné využití širšího území pro developerské a kulturní účely. V tom případě je však nezbytné, aby okolní nová zástavba citlivě respektovala původní stavby a byla s nimi v souladu. V případě úspěšné konverze tohoto svědka slavné etapy minulosti města se Plzeň může zařadit k těm evropským i českým příkladům, kde se i v současné době pivovarnictví stalo významnou součástí identity města. 4.3.3. Příležitost konverze Světovaru v programové přihlášky do kandidatury na EHMK 2015

linii

V rámci kandidatury města Plzně na Evropské hlavní město kultury nelze opominout skutečnost, že Plzeň už jedním hlavním městem je, a to jednou z hlavních světových metropolí piva – mekkou pro jeho milovníky. V kandidatuře města by proto byla škoda se tomuto tématu vyhnout, naopak je žádoucí postavit se k němu čelem a jeho prizmatem zkoumat naše češství i evropanství, postoj k věcem veřejným i životní styl. „Pivo plzeňského typu“ a historie jeho vzniku tvoří skvělou paralelu k tématu kandidatury Plzně pro Evropu – „kultura plzeňského typu“ jako specifický způsob pojímání kultury, jako reflexe společenskopolitických témat, participace na věcech veřejných a vytváření místní komunity. „Plzeňské“ je rodinným stříbrem města, kde se pivovarnictví traduje již od konce 13. století. Je však třeba se podívat na to, kde je už trochu zašlé a nabízí šanci jej kandidaturou města poněkud vycídit… Také historicky kolísavá kvalita tohoto originálního českého piva je inspirací pro reflexi kolísající kvality kultury v Čechách. Např. v roce 1838 bylo na náměstí před radnicí vylito 36 sudů, které nebyly uznány k pití…). Oproti tomu na změnu technologie staletého procesu kvašení a dokvašování, který se v roce 1993 přestěhoval ze sklepů a dřevěných kádí a sudů do moderních velkokapacitních tanků, dohlížel po celý rok tým penzistů – bývalých sládků, kteří po celý rok degustovali pivo ze sklepů i nových tanků za účelem udržení jeho kvality a specifické chuti… A to otevírá témata: jak jsme na tom v kultuře? Co jsme vylili a nač jsme dohlídli…? Nad linií pivovarnictví by mohl mít patronaci Plzeňský Prazdroj, a to zejména pro mladé lidi, kteří nejsou kmenovou konzumentskou skupinou. V souvislosti s pivem je možno v celé programové linii zařadit debaty o politické kultuře a veřejném prostoru (Plzeň jako jedna velká hospoda) s otázkou – je českým veřejným politickým prostorem hospoda? Dále je možno uspořádat mezinárodní konferenci o architektonické konverzi


industriálního dědictví/budov pivovarů ve spolupráci evropskou zemí s významnou pivovarnickou tradicí.

s Belgií

–

35

další

Použité zdroje: Mimo pod čarou uvedených citací byly v texty použity tyto další zdroje: Kosař, Karel: České pivo – historie a současnost. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Pivní kultura v České republice podle hodnocení veřejnosti v roce 2009. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Tisková zpráva OR91216c Leus, Maria: Unloved Industrial Heritage as a MotorUrban Regeneration. Dpt. Of Design Sciences, Artesis Hogeschool and University Antwerp, Belgium Wikipedie Webové stránky Plzeňského Prazdroje, a. s. a statutárního města Plzeň www.breweryage.com http://en.wikipedia.org/wiki/Heineken_Experience http://amsterdamtraveller.org/2009/04/28/the-heineken-brewery-inamsterdam/ http://www.amsterdamsights.com/attractions/heineken.html http://www.krakow.pl/en/turystyka/kst.php http://www.silesia-region.pl/szt/en/historia.html http://versita.metapress.com/content/n03543135r766825/ http://www.zg-ib.org/docs/PROJECT_INFO.pdf http://www.thenews.pl/business/artykul123875_zywiec-breweryeuropean-heritage-site.html http://www.prazdroj.cz/en/for-media/news/630 http://books.google.cz/books?id=YT_uqD4G94sC&pg=PA96&lpg=PA96&dq =industrial+heritage+breweries&source=bl&ots=FzG2VHbnPo&sig=sCX9F meXinu5iUb7cRS-meMAcQ0&hl=cs&ei=Q3bNS4bkJ8LOIeyrdMP&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=6&ved=0CCQQ6AEw BTgo#v=onepage&q=industrial%20heritage%20breweries&f=false http://www.e-faith.org/WE200701/WE0701PAPERS.htm http://www.wiels.org/wiels03_batiment_historique.php http://www.ilovebelgium.be/blog/save-wiels/ http://www.poznan-online.net/69,Old_Brewery_Business_and_Art_Ce.htm http://www.artinfo.com/news/story/29775/new-cultural-centers-on-tap-ineurope/ http://www.nonconform.at/d/d/media/daten_neu/Service/presse/nitra_pre ss_release.pdf http://www.freewebs.com/beaufortvision/ http://www.werkraumwarteckpp.ch/ http://www.waymarking.com/waymarks/WM6PE4_Warteck_Basel_Switzerl and http://www.dw-world.de/dw/article/0,,4827267,00.html

2. Zahraniční i tuzemské souvislosti pro konverzi budovy pivovaru Světovar v Plzni pro účely moderního polyfunkčního kulturního centra

Recommend Documents