1 ÚVOD V dnešní době dochází k nárůstu škodlivého působení sil vyvolaných jak přírodními živly, tak činností člověka. Tyto procesy se negativně projevují v životě a činnostech lidské společnosti. Pro řešení těchto hrozeb a krizových situací je velice důležité mít k dispozici kvalitní prostorová data a informace. V současnosti je velkým problémem nedostatek standardizovaných symbolů pro mapy krizových situací, který brání přenosu informací a rychlejšímu rozhodování během krize. Předkládaná diplomová práce se zabývá návrhem systému znaků, které by umožnily zobrazení objektů a jevů z oblasti krizového řízení. Tato sada symbolů by měla sloužit jak pracovníkům krizového řízení, tak i ostatním občanům. Proto je nutné klást při návrhu velký důraz na jednoduchost a srozumitelnost jednotlivých symbolů, jež by umožnila okamžité pochopení situace všemi uživateli i ve stavu psychického a fyzického vypětí. Zároveň je nutné, aby vizualizace navržené sady vyhovovala jak tištěné formě kartografických modelů, tak i elektronické formě při vyobrazení znaků na různých typech zobrazovacích jednotek, jako jsou monitory počítačů, projekce datovými projektory, monitory PDA i monitory moderních mobilních telefonů. Pro návrh optimální znakové sady je nutná znalost základních principů a dovedností týkajících se obecných způsobů vizualizace a generalizace geografických a tématických informací, proto je jim věnována pozornost na začátku této práce. Důležité je rovněž objasnění termínu krizový management. Součástí práce je tedy i kapitola, která uvádí základní pojmy z oblasti krizového řízení, popisuje, čím vším se krizový management zabývá, a nastiňuje situaci u nás i ve světě. Nedílnou součástí práce je i přehled vlastností grafických zobrazovacích jednotek zařízení používaných v krizovém řízení, které jsou důležité, protože ovlivňují výslednou zřetelnost na nich zobrazených symbolů. Nezbytným pro tvorbu vlastních symbolů je pak rozbor znakových sad používaných v současnosti v krizovém řízení u nás i ve světě. Tyto znakové sady je nutné analyzovat nejen z hlediska vhodnosti zobrazení v elektronické podobě, ale i z hlediska poskytování co nejvěrnější informace o zájmovém geografickém prostředí.
-9-
Těžištěm této diplomové práce je vlastní návrh symbolů pro vybraný typ krizové situace, přičemž je důležité, aby návrh vycházel ze závěrů předchozí analýzy symbolů v současnosti v krizovém řízení používaných. Navržené symboly by měly respektovat omezenou schopnost uživatele přebírat modelovanou informaci danou stresem vyvolaným mimořádnou událostí. Srozumitelnost a vhodnost navržených znaků je v závěru ověřována pomocí krátkého dotazníkového šetření a pomocí praktických příkladů zobrazení vybraných znaků na různých elektronických zařízeních. V práci je popsáno i využití jejího tématu v geografickém vzdělávání ve vazbě na Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání (viz. příl. 6.).
- 10 -
2 ROZBOR OBECNÝCH ZPŮSOBŮ VIZUALIZACE A GENERALIZACE GEOGRAFICKÝCH A TÉMATICKÝCH INFORMACÍ 2.1 Kartografická vizualizace Kartografická vyjadřovacích
vizualizace
se
prostředků a jejich
zabývá
výběrem
vhodných
kartografických
zobrazením v procesu tvorby map. Systém
kartografických vyjadřovacích prostředků můžeme chápat jako jazyk mapy. Jazyk mapy je tedy specifický znakový systém, kterým znázorňujeme (vyjadřujeme) objekt a předmět poznání kartografie, a to konkrétní prostor objektů a jevů a jejich časové změny. Vyobrazení vyplněné tímto jazykem se nazývá mapa. (DRÁPELA M. V. 1983, 31). Systém kartografických vyjadřovacích prostředků zahrnuje: •
velké množství znaků vyjadřujících určité pojmy a objekty,
•
principy a metody používaní těchto znaků.
2.1.1 Mapový znak Základním stavebním kamenem jazyka mapy je kartografický znak. Mapový znak chápeme jako libovolný grafický záznam, který je schopný být nositelem významu, mapový znak má funkci obsahovou a funkci prostorovou – znamená to, že znak informuje o objektu potud, pokud současně znázorňuje jeho polohu. Podle J. Pravdy je mapový znak možné vymezit jako dvourozměrnou grafickou jednotku, která má nějakou formu (podobu), zastupuje nějaký dohodnutý význam a má konkrétní polohu v mapě. Mapové znaky jsou tedy ve své podstatě rovinné grafické struktury, které samy o sobě nemají smysl. Ten získávají až umístěním do mapy, při kterém dostávají svou informační hodnotu, stávají se nositeli významu. Mapový znak tedy reprezentuje především lokalizační, kvantitativní a kvalitativní údaje vztažené k určitému objektu, který je předmětem mapování.
- 11 -
2.1.1.1 Optické vlastnosti znaku Každý znak má své vlastnosti a to tvar, velikost, orientaci, intenzitu, barvu a texturu. velikost tvar
intenzita
y
znak
yy ?? ?? yy y ? yy ? ?? ? y poloha
x
orientace
barva
textura
Obr. 1. Optické vlastnosti kartografického znaku podle Bertina. (převzato FRIEDMANNOVÁ, L., 2000)
Poloha je nativní vlastností kartografického znaku. Bez znalosti polohy ztrácí znak kartograficko-geografický význam. Orientace vyplývá z polohy objektu v realitě. Ne vždy má smysl ji při tvorbě znaku zohledňovat. Tvar má jednoznačně kvalitativní charakter. Výrazně napomáhá „rozlišení“. Velikost vyjadřuje míru kvality jevu, či jeho prostorového rozložení. Intenzita je obvykle používána jako atribut barvy. Převážně se používá k vyjádření kvantitativních jevů. Textura nejvíce snižuje čitelnost popisů na mapách. Umožňuje vícevrstevnost plošné informace. Může zastoupit barvu. Barva je na mapě nejsilnějším vyjadřovacím prostředkem. Barevné plochy značně ovlivňují čitelnost mapy. „Barva vzniká rozkladem bílého světla. Barevné vidění spočívá
- 12 -
pak v tom, že zrakový orgán je schopen rozlišovat jednotlivé oblasti v oboru viditelných frekvencí a reaguje nejen na intenzitu záření (sytost a jasnost), ale i na frekvenční obor (tón barvy). Frekvenčnímu složení zářivé energie, která dopadne do lidského oka, odpovídá určitý barevný vjem. Barevný vjem se však liší u různých, jinak normálních jedinců.“ (cit. DÁPELA, M. V. 1983). Lidské oko rozliší cca 17 tisíc chromatických odstínů a cca 300 odstínů šedi. Na schopnosti lidského oka jsou založeny některé barevné modely (způsoby jak zorganizovat barvy a jako vymezit odstíny vnímatelné, tisknutelné a zobrazitelné) např. RGB, CMY / CMYK. 2.1.1.2 Technické a fyziologické faktory ovlivňující rozměry znaků Při návrhu znaků je nutno vycházet z fyziologických vlastností lidského zraku. Minimální velikost rozlišovacího detailu musí být nejméně 1/1000 vzdálenosti, ze které mapu pozorujeme. U atlasových map se jedná o hodnotu cca 30 cm, tj. velikost značek nesmí klesnout pod hranici 0,3 mm. Dále mezi dvěma rovnoběžnými čarami nebo sousedními plošnými útvary musíme ponechat mezeru nejméně 0,2 mm, jinak kresba působí slitým dojmem. Rovněž minimální velikost geometrických znaků nesmí klesnout pod 0,5 mm jinak oko vnímá značky jako tečky bez ohledu na jejich tvar. Při pozorování shluku značek platí, že plocha ostrého vnímání je pouhý 1 cm2, okolí této oblasti je vnímáno periferním viděním. I když uvedené hodnoty mohou u různých pozorovatelů kolísat, je třeba uvedené údaje považovat za rozlišovací práh detailů kartografické kresby. S uvedenými údaji v podstatě korespondují technické možnosti reprodukčního zpracování map, kdy nejtenčí tištěná čára mívá tloušťku 0,1 mm a nejmenší barvou vyplněná ploška nemůže být menší než 1 mm2 ( HOJOVEC, V. 1987, 83). 2.1.1.3 Třídění mapových znaků Existuje celá řada metod třídění mapových znaků. Jedna z nich vychází z geometrického předpokladu, že převážnou část obsahu mapy lze rozložit na prvky zobrazené pomocí bodových, liniových (čárových) nebo areálových (plošných) značek. O kartografických vyjadřovacích prostředcích pojednává B. Veverka (2004).
- 13 -
Metoda bodových (čárových) znaků Bodových znaků se využívá pro znázornění objektů a jevů, které mohou mít bodovou nebo plošnou povahu. Znázornění půdorysu objektu či jevu je nemožné, pokud jejich rozměry v příslušném měřítku jsou menší než 0,5 x 0,5 mm. Potom lze příslušný objekt zobrazit jen jako bod. Takovéto objekty plošné povahy se pak označují jako nepravé body. Pravých bodů, jako například výškové kóty či trigonometrické body, se v mapách vyskytuje jen málo. Nevýhodou těchto znaků je, že se z nich nedají určit skutečné rozměry objektů. Protože nelze každý jev či objekt znázornit samostatným znakem, volí se vždy jeden znak pro celou skupinu objektů a jevů, které mají příbuzné prvky. Dělení bodových znaků: Geometrické znaky jsou kombinacemi geometrických primitiv (pravoúhelník, trojúhelník, elipsa, polygon). Jsou to jednoduché obrazce čárového charakteru s různou vnitřní strukturou a orientací. Poloha objektu je dána většinou středem znaku, průsečíkem čar, středem základny, nebo je dána patou svislice. Symbolické znaky mají hlavně asociativní povahu. Jsou tvořeny geometrickými primitivy, ale na rozdíl od geometrických znaků je zde důležitý isomorfismus tvaru a obsahu. U uživatele tak znaky vyvolávají určitou představu, usnadňují čtení a tím zkvalitňují přenos informace z mapy. Každý znak vždy charakterizuje určitou třídu (skupinu) objektů. Při jeho tvorbě je tedy nutné vysledovat společné vlastnosti objektů a jevů a potlačit jedinečné. Symbolické znaky jsou v tématické kartografii nejrozšířenější. Jejich lokalizace probíhá obdobně jako umisťování znaků geometrických. Obrázkové (ikonografické) znaky se vztahují vždy ke konkrétnímu předlohovému objektu, zdůrazňují tak jedinečnost každého objektu nebo jevu. Jsou charakteristické složitostí kresby struktury, ale nemusí tomu tak být vždy. Používají se zejména na mapách určených veřejnosti. Diagramové znaky zachycují dynamiku jevu, proměnlivost jevu v prostoru i čase. Existuje celá řada typů grafů, např. spojnicové, sloupcové, kruhové, výsečové atd. Alfanumerické znaky se většinou používají jako doprovodný atribut jiných značek, protože pokud stojí samostatně, mohou být snadno zaměněny s popisem a také lokalizace - 14 -
vztažného bodu může být u textu problematická. Užívají se především u map pro výuku a na specializovaných tématických mapách. Metoda liniových znaků Liniové
prvky
slouží
k
vyjádření
předmětů
a
jevů
čárové
povahy.
Charakteristickým znakem liniových znaků je jejich šířka, struktura, barva a intenzita výplně. Podle kresby můžeme liniové znaky rozdělit na plné, čárkované, čerchované, jednořadé, dvouřadé aj. V tématické kartografii mají široké uplatnění. Slouží k znázornění rozložení zkoumaného jevu či k vykreslení hranic areálů, komunikací, vodstva aj. Rozlišujeme: a) identifikační linie – slouží k zobrazení jevů, jejichž tvar lze v mapě vyjádřit délkou, ale jejich šířka už nelze v daném měřítku být znázorněna (vodní toky, komunikace, produktovody aj.), b) izarytmické linie - spojují množinu bodů o stejné hodnotě znaku, nejsou v prostoru identifikovatelné (izočáry), c) hraniční linie – vymezují plochy se stejnou kvalitou jevu, ohraničují nějaký objekt (administrativní jednotky, rezervace aj.), d) pohybové linie – vyjadřují změnu jevů s místem a časem, jejich dynamiku (fronty, stěhování národů aj.). Metoda areálových znaků Tyto znaky slouží ke zvýraznění a vzájemnému odlišení areálů. Podávají informaci nejen o poloze, ale i o tvaru a velikosti plochy. Můžeme je rozlišit na plochy ohraničené, neohraničené a dynamické. Mohou být vyplněné nebo zůstat nevyplněné. Mezi plochami vyplněnými pak rozlišujeme areály vyplněné pouze barvou, vyplněné pouze vzorem a plochy vyplněné barvou a vzorem. Co se týká jejich polohy a prostorového uspořádání, mohou být izolované, mohou se dotýkat či prolínat.
2.1.2 Kartografický znakový systém Znakový systém má dvě významné funkce. Je to funkce přenosu informace a funkce komunikační, tj. zabezpečení toho, aby uživatel porozuměl přenášené zprávě. Základní vlastnosti znakových systémů: • komunikovatelnost = schopnost přenášení a sdělování informace; - 15 -
• názornost = schopnost rychlého a účinného vyvolání podnětů pro myšlenkové pochody; • interpretovatelnost = schopnost vyvolání srozumitelnosti u interpreta; • komprimovatelnost = schopnost předání co největšího množství informace v co nejkratším čase (standardizace). Systém mapových značek je navrhován tak, aby umožňoval nejen podrobné a exaktní znázornění charakteristik zájmových jevů, ale mapa si musí současně zachovat čitelnost, přehlednost a v neposlední řadě i estetiku. Dále je nutno respektovat specifika procesu sestavování a rozmnožování mapy, založeného jak na ručních, tak i automatizovaných technologiích. ( HOJOVEC, V. 1987, 83). Značkový klíč tedy není pouhým souhrnem výrazových prostředků zvolených pro jednotlivé prvky obsahu mapy a náhodně vedle sebe sestavených. Jako celek musí vedle charakteristiky a způsobu znázornění jednotlivých objektů dávat i všeobecnou účelovou charakteristiku celého území, pro které je určen. (LAUERMANN, L. 1974). Pro tvorbu znakových systémů tedy platí podle Hojovce a Lauermanna určité zásady: -
znakový klíč musí umožňovat zobrazení zájmových jevů systémovým způsobem, tj. vystihnout nejen jednotlivé prvky a jejich vazby na bezprostřední okolí, ale i všeobecné charakteristiky a trendy platné pro zobrazované objekty a jevy jako celek, včetně jejich vzájemných vazeb a podmíněností;
-
při zpracování map z rozsáhlejšího území je nutno zobrazovat řadu vždy situačně, výškopisně nebo tématicky různorodých oblastí. Tyto oblasti by měly být grafickými prostředky zobrazeny tak, aby jejich typické vlastnosti zůstaly zřetelné i na mapě;
-
zvolit správně značky a výrazové prostředky, které by umožňovaly vyjádřit všechny rozdíly a zvláštnosti objektů, tvarů a jevů, je možné jen po dokonalém studiu zobrazovaného území;
-
značky musí být určitým způsobem standardizovány tak, aby proces generalizace nevyvolal podstatné zásahy do jejich struktury, určitá unifikace je nutná zejména v automatizované tvorbě map;
-
značky musí být názorné, lehce zapamatovatelné a jejich počet musí být pro uživatele únosný;
- 16 -
Značky a ostatní výrazové prostředky se sdružují, zevšeobecňují se jejich kvalitativní rozdíly tak, aby platily pro celou zobrazovanou oblast, vyhovovaly účelu a typu mapy. Výsledkem je tedy určité zevšeobecnění výrazových prostředků. Rozsah tohoto zjednodušení se netýká jen kresby a rozměru značek, ale i toho, zda se při stanovení definitivní podoby i počtu různých znaků podílely všechny oblasti, kde se různé varianty jevu vyskytují a zda výsledný grafický výraz znaků bude dostatečně charakterizovat i objekty v různých oblastech částečně odlišné. (LAUERMANN, L. 1974). Kartografickou vizualizací se podrobně zabývá L. Friedmannová ve svých přednáškách a své disertační práci Transformace tématických mapových děl z analogové formy do formy digitální na příkladu územně plánovací dokumentace (2000).
2.2 Kartografická generalizace Kartografickou generalizací nazýváme výběr objektů, které máme na mapě vyjádřit, a jejich geometrické zjednodušení, popř. jinou úpravu. Na generalizaci mají vliv tito činitelé: -
měřítko mapy,
-
účel mapy,
-
charakter zobrazovaného území,
-
způsob grafického vyjádření,
-
psychologické možnosti a schopnosti uživatele.
Existuje několik metod generalizace: a) zobecnění tvaru – jedná se o zjednodušení průběhu čárových prvků a obrysových linií plošných prvků, přičemž je třeba zachovat typické tvarové zvláštnosti těchto objektů, b) zobecnění kvantitativní charakteristiky – změna počtu kvantitativních skupin, kterými je velikost jevu charakterizována, c) zobecnění kvalitativní charakteristiky – zmenšení počtu výrazových prostředků, d) výběr – vybavení obsahu mapy nezbytnými objekty a vynětí nedůležitých, má dominující postavení v generalizaci, e) nahrazení obrazů jednotlivých předmětů jejich hromadným označením .
- 17 -
Při generalizaci je někdy nutno řešit problém protikladu mezi geometrickou přesností a potřebami geografického obsahu. Geometrická přesnost vyžaduje, aby každý objekt na zemském povrchu byl zobrazen na svém místě, ve svém skutečném tvaru a v příslušných rozměrech. Geometrické zásady vyžadují, aby mapa zobrazovala skutečnost v jejich hlavních, typických rysech. Generalizace umožňuje dát vyniknout plošně malým, ale geograficky důležitým objektům. Proto je řada objektů vyjádřena „nad míru“. (NOVÁK V., MURDICH Z., 1988, 169 – 170).
- 18 -
3 KRIZOVÝ MANAGEMENT
V této části práce je nutné charakterizovat termín krizový management (krizové řízení). Mělo by být uvedeno, co všechno krizový management zahrnuje, čím vším se zabývá. Tato kapitola informuje o základních definicích týkajících se oblasti krizového managementu, které navrhl Sekretariát Mezinárodní strategie pro omezování katastrof (ISDR - International Strategy for Disaster Reduction), aby pomohl prosadit jednotnou terminologii, která by byla srozumitelná jak veřejnosti, úřadům, tak i osobám profesně se zabývajícím těmito otázkami. Kapitola se dále věnuje krizovému managementu ve světě a v České republice.
3.1 Definice pojmů Krizový management (Emergency Management) Krizové řízení (krizový management) představuje souhrnný název pro organizaci a řízení zdrojů a odpovědnosti za jednání se všemi aspekty krizí, zvláště připravenosti, schopnosti reagovat a obnovy. Krizový management zahrnuje plány, struktury a opatření, jejichž cílem je zapojení vlády, dobrovolných a soukromých orgánů do všezahrnujícího a koordinovaného systému, který bude schopen reagovat na celé spektrum krizových potřeb. Krizový management plní svou funkci v přípravě a při vlastním řešení mimořádné / krizové situace vzniklé v důsledku mimořádné události, kterou může být: •
provozní havárie,
•
živelní pohroma,
•
sociální krize,
•
mimořádná událost se zvýšeným ekologickým dopadem.
Činnost krizového managementu je soustředěna zejména na: •
analyzování rizika,
•
přípravu na řešení mimořádné / krizové situace (zejména plánování činnosti, přípravu aktivních složek k řešení a informování veřejnosti),
•
organizování preventivních opatření k odvrácení mimořádné události mimořádné / krizové situace nebo snížení jejích dopadů,
- 19 -
•
řízení řešení mimořádné / krizové situace (zejména zjištění mimořádné události, vyrozumění a varování, aktivace složek k potlačení mimořádné / krizové situace a realizace ochranných opatření)
•
zabezpečení ukládání úkolů realizujícím složkám,
•
realizování řízení úkolů, prostřednictvím činnosti podřízených,
•
koordinaci činnosti všech složek ke splnění stanovených úkolů co do cílů, místa a času konání,
•
dohledávání rozdílů mezi plánovaným a skutečným stavem věci,
•
všestranné zabezpečení realizačních složek a všech subjektů zúčastněných při řešení mimořádné situace.
Charakteristika krizového managementu je uvedena na stránkách Portálu krizového řízení České republiky. Existuje celá řada definic souvisejících z krizovým managementem. V souvislosti s krizovým managementem se hovoří o termínech jako: Pohroma , Katastrofa (Disaster) Vážné poškození fungování komunity nebo společnosti, které má za následek rozsáhlé lidské, materiální, ekonomické a environmentální ztráty, které přesahují schopnost zasažené komunity nebo společnosti zvládat toto poškození pouze s použitím vlastních zdrojů. Zranitelnost (Vulnerability) Podmínky určené fyzickými, sociálními, ekonomickými a environmentálními faktory nebo procesy, které zvyšují náchylnost komunity k dopadu hrozeb. Ohrožení, riziko (Risk) Pravděpodobnost škodlivých následků nebo očekávaných ztrát (smrti, zranění, ztráty majetku, živobytí, přerušení ekonomické aktivity nebo poškození životního prostředí) vyplývajících z interakcí mezi přírodními a antropogenně vyvolanými hazardy. Hodnocení rizik/analýzy (Risk Assessment/Analysis) Metodologie pro určení povahy a rozsahu ohrožení, prováděná analýzou potenciálních hrozeb a vyhodnocováním stávajících podmínek zranitelnosti, které by mohly zapříčinit potenciální ohrožení nebo zranění lidí, poškození majetku, živobytí a přírodního prostředí, na kterém závisí.
- 20 -
Proces hodnocení rizik je založen na posuzování technických vlastností hrozeb jako lokace, intenzita, frekvence a pravděpodobnost výskytu. Zahrnuje také analýzy fyzických, sociálních, ekonomických a environmentálních rozměrů zranitelnosti. Řízení rizik katastrof (Disaster Risk Management) Systematický proces využívající administrativních rozhodnutí, organizačních, operačních dovedností a schopností k implementaci zásad, strategií a schopností společnosti
a
komunit
zmenšit
dopady
přírodních
katastrof
a
souvisejících
environmentálních a technologických pohrom. Toto zahrnuje všechny formy činností, včetně strukturálních a nestrukturálních opatření k prevenci nebo eliminaci dopadů hrozeb. Zmírnění rizika pohrom (Disaster Risk Reduction) Konceptuální rámec elementů, které se týkají se možnosti minimalizovat zranitelnost a ohrožení katastrofami celé společnosti. Také rámec pro možnosti, jak se vyvarovat nebo omezit dopady rizik v širokém kontextu udržitelného rozvoje. Hrozba (Hazard) Potenciální ničící přírodní událost, fenomén nebo lidská aktivita, která může způsobit ztrátu lidských životů, zranění, poškození majetku, sociální a ekonomické narušení nebo environmentální degradaci. Hrozby mohou zahrnovat skryté stavy, které mohou v budoucnosti znamenat ohrožení, mohou mít různý původ: přírodní (geologické, hydrometeorologické a biologické) nebo antropogenní (environmentální degradace a technologická rizika). Hrozby mohou být jednotlivé, souvislé nebo mohou být kombinovány svými původy a následky. Každá hrozba je však charakteristická svým místním určením, intenzitou, frekvencí a pravděpodobností výskytu. Připravenost (Preparedness) Předběžné aktivity a opatření, které zabezpečují efektivní schopnost reagovat v případě působení rizika. Zahrnují vydání včasného a efektivního varování a dočasnou evakuaci obyvatel a majetku z ohrožených míst.
- 21 -
Prevence (Prevention) Aktivity, které zajistí vyvarování se nepříznivým dopadům hrozeb a znamenají minimalizaci souvisejících environmentálních, technologických a biologických pohrom. Předpověď (Forecast) Jasné vyjádření nebo statistický odhad výskytu budoucí události ( předpovědí se zabývají organizace jako např. UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, WMO - World Meteorological Organization). Zmírnění následků (Mitigation) Činnosti zmírňující následky krize či katastrofy, způsobené přírodní katastrofou, environmentální degradací či technologickými hrozbami. Schopnost (Capacity) Kombinace všech sil a zdrojů, které jsou k dispozici v komunitě, společnosti, organizaci, které mohou snižovat míru nebezpečí nebo dopadů pohromy. Schopnosti mohou zahrnovat fyzické, institucionální, sociální nebo ekonomické prostředky, stejně tak jako zručnosti lidí nebo příbuzných činností, jako je vedení lidí a management. Veřejné informace (Public Information) Informace, fakta a znalosti, poskytnuté nebo učené jako důsledek výzkumu nebo studia, které jsou vhodné k rozšiřování na veřejnosti. Uvědomění veřejnosti (Public Awareness) Procesy informování všeobecné veřejnosti zvyšují úroveň povědomí o rizicích a o lidském jednání, kterým lze snížit ohrožení. Toto je důležité zejména pro veřejné úředníky při plnění své odpovědnosti za ochranu životů a majetku v případě výskytu hrozby. Včasné varování (Early Warning) Obstarání včasného a účinného informování prostřednictvím k tomu určených institucí, které umožňují jednotlivcům vystaveným nebezpečí zareagovat tak, aby se vyhnuli nebo zmenšili nebezpečí a aby se připravili efektivně zareagovat. Systém včasného varování zahrnuje řetězec opatření jako: •
porozumění nebezpečí a jejich zmapování,
•
monitorování a předpovídání hrozících událostí,
- 22 -
•
vyhodnocení a předání srozumitelných varování politickým autoritám a obyvatelstvu,
•
přijetí odpovídajících a včasných opatření, které odpovídají varování.
Geografický informační systém – GIS (Geographical Information System) Analýzy, které kombinují databáze s prostorovou interpretací a jejich výstupy, jsou často ve formě map. Podrobnější definice zní: počítačové programy pro zaznamenávání, ukládání, kontrolování, integraci, analyzování a zobrazování prostorově referencovaných dat. Geografické informační systémy jsou stále více využívány pro mapování rizik a zranitelnosti a dále pro analýzy, stejně jako pro aplikaci v řízení rizik katastrof. Pomoc (Relief) Obstarání podpory nebo zásahu během či ihned po pohromě, které zajistí ochranu lidí a základních existenčních potřeb. Více se o této problematice pojednává na internetových stránkách International Strategy for Disaster Reduction a Federal Emergency Management Agency.
3.2 Jednotlivé krizové situace Krizový management plní svou funkci v přípravě a při vlastním řešení mimořádné či krizové situace vzniklé v důsledku mimořádné události, na základě které můžeme krizové situace rozdělit na (Rybanský): 3.2.1 Krizové situace přírodního původu Meteorologická krize –
extrémní teploty (požáry) Vlna veder je extrémní stav počasí, během kterého teploty dosahují hluboko nad
průměr a mají za následek zdravotní komplikace u lidí a zvířat, zvětšení výparu v postižené oblasti a vznik sucha. Vlivem výparu dochází k vysoušení rostlin, které pak snadněji podléhají vzniku požárů, jež jsou častým doprovodným jevem sucha. Extrémní teploty mají velký dopad na zemědělskou činnost v postižené oblasti a mohou způsobovat i hladomor.
- 23 -
Lesní požáry jsou jednou z nejčastějších přírodních katastrof, která každoročně poničí velké oblasti. Mohou být zapříčiněny blesky, ale většinou se jedná o důsledek lidské lehkovážnosti nebo záměru. Jestliže je oheň dostatečně rozsáhlý a silný, působí na počasí a mění vzdušné proudy v oblasti. Na druhou stranu existují oblasti, které jsou přímo závislé na vzniku požáru, aby se mohly dále obnovovat. –
Bouřky (srážky, vítr) Bouřka je souborem elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi
oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí, během kterých dochází k silným srážkám, jež mohou způsobit lokální záplavy. Další nebezpečí je spojeno s blesky, které mohou při kontaktu se zemí zapálit okolí a zapříčinit tak vznik požárů. Silná bouře se nazývá vichřice a je doprovázená silným větrem, který vyvrací stromy i s kořeny, přetrhává elektrické vedení vlivem pádů stromů a odnáší střechy. Hydrologická krize – záplavy Příčinou povodní je nadbytek vody v určitém prostředí, způsobený nejčastěji deštěm, ale povodně mohou nastat také například proražením hráze a vylitím řeky z koryta. Dochází tak k zaplavení rozsáhlých oblastí. Během povodně umírají živočichové, kteří nemají možnost uniknout ze zasažené oblasti a při dlouhodobějším zaplavení oblastí umírají i rostliny, které nemohou přijímat kyslík, či dochází k uhnívání jejich kořenů. Záplavy jsou v poslední době jedny z nejběžnějších rizik. Povodně mohou být místní, zasahující do sousedních oblastí, nebo rozsáhlé, ovlivňující celá říční koryta i řadu států. Některé záplavy se vyvíjí pomalu, někdy po dobu mnoha dnů. Ale povodně mohou vzniknout rychle, někdy jen v rozmezí několika minut a bez jakýchkoliv viditelných známek deště. Lidé by si měli být vědomi, že záplavy se mohou vyskytnout kdekoliv, nejvíce se ale vyskytují v oblastech nízko položených či v oblastech blízko vodních toků. tektonické jevy – zemětřesení, vulkanismus -
zemětřesení Z hlediska celé lidské civilizace je zemětřesení nejhrozivější přírodní katastrofou, a
to podle počtu obětí, podle velikosti zasaženého území, podle škod i podle problémů předpovědi či podle obtížnosti ochrany. Celá polovina lidstva žije v seizmicky aktivních oblastech, tedy tam, kde ničivá zemětřesení ohrožují životy a majetek. Epicentra zemětřesení jsou rozložena na zemském povrchu velmi nerovnoměrně, převážně tvoří pásy a linie. Tyto úzké zóny jsou protaženy podél hranic mezi litosférickými deskami. Desky se - 24 -
buď rozestupují, srážejí nebo se pohybují podél sebe. Pohyb není souvislý, ale trhavý, episodický a každý náhlý pohyb může znamenat zemětřesení. Zemětřesení nevznikají ovšem jen podél hranic mezi deskami, jsou i zemětřesení „vnitrodesková“, vázaná na poruchy v zemské kůže uvnitř desek. Jsou i zemětřesení vulkanického původu, doprovázející sopečné výbuchy. Společným jmenovatelem vzniku zemětřesení je tedy hromadění napětí, které se rychle uvolňuje. Ohnisko neboli hypocentrum zemětřesení je místo, kde zemětřesení vzniká a odkud se šíří zemětřesné vlny. Epicentrum je místo na zemském povrchu nejblíže k ohnisku. Síla zemětřesení v ohnisku se klasifikuje veličinou magnitudo. -
vulkanismus Jedná se o odplyňování především zemského pláště. Výstup magmatu (žhavotekutá
hmota obvykle silikátového složení) způsobují uzavřené plyny a voda, které se rozpínají při dekompresi. Magma, které dosáhne zemský povrch, se nazývá láva. Má nejčastěji bazaltové složení a teploty 1100 – 1250 °C. Obrovské riziko pro obyvatelstvo spočívá v erupcích lávových proudů, spadu tefry (prachu a popela), aerosolech v erupcích nebo hromadění CO2 a jeho náhlém uvolnění. Může také dojít k tání ledovců na vrcholech, vzniku bahnotoků, postvulkanické termální aktivitě, narušení svahů, vzniku smyvů. působení zemské tíže –laviny, svahové pohyby -
svahové pohyby Sesuv je geologický proces, během kterého se vlivem gravitačního působení
dostává do pohybu horninový materiál, který klouže po spádnici do míst s nižší nadmořskou výškou. Během cesty strhává proud všechno, co mu stojí v cestě. Nejčastěji vznikají sesuvy v místech, kde je nestabilní podloží, které vlivem deště či mrazu dostává impuls k pohybu. Následky sesuvu jsou lokální, ale o to více zničující, jelikož naprosto devastují oblasti, kudy proud postupoval. -
laviny Sněhové laviny patří svým mechanismem též do svahových pohybů. Soudržnost
sněhu překročí určitou mez a gravitace způsobí pohyb ze svahu. Z hlediska počtu obětí a tím rizik by u nás měly sněhové laviny zaujmout mezi přírodními katastrofami jedno z prvních míst. Lavinu definujeme nejčastěji jako náhlý a rychlý pohyb sněhu ze svahu na dráze delší než 50 m. Podobně jako u všech svahových pohybů je nejdůležitější ochranou
- 25 -
prevence. Pro předpovědi lavinového nebezpečí je důležitý i směr větru a množství srážek. Pravděpodobnost lavin se zvyšuje i podle rychlosti odtávání sněhového pole. Ochrana proti lavinám může být aktivní i pasivní. Při pasivní ochraně se vyhýbáme lavinovým svahům nebo stavíme zátarasy. Aktivní ochrana spočívá v ostřelování lavinových svahů, čímž se uvolní malé neškodné laviny a zabrání se kritickému hromadění sněhu. biologická nebezpečí Biologické nebezpečí představují organismy či látky, které ohrožují lidský organismus, tedy lékařský odpad, vzorky mikroorganismů, viry, nebo toxiny, které můžou napadnout lidské zdraví. Jsou sem zahrnovány i substance škodlivé pro zvířectvo. Proto ti, kdo jsou vystaveni těmto vlivům, by měli podniknout různá opatření proti tomuto biologickému nebezpečí. změna zemského magnetizmu Zemské magnetické pole se mění, nejen že slábne a zesiluje, ale dokonce mění svou orientaci. Během geologické historie se severní pól přesunoval na jih a naopak. Riziko pro lidstvo spočívá v tom, že při inverzi magnetického pole dochází k zeslabení, ne – li k úplnému zániku magnetického pole Země. Kryt magnetického pole brání průniku kosmického záření, které má údajně smrtící účinek. globální ohrožení lidstva Globální ohrožení lidstva může nastat díky různým typům katastrof přírodních i socioekonomických, jako například při vypuknutí pandemie, dopadu meteoritů atd. Globální hrozbou pro lidstvo je i oteplování planety, degradace půd, znečištění či globální odlesňování.
3.2.2 Krizové situace socioekonomického typu Havárie Havárie je nežádoucí provozní příhoda (nehoda), která vyžaduje zvláštní opatření v provozu, popřípadě může přímo způsobit selhání provozu, ohrozit okolní zařízení nebo zdraví a životy lidí. Může být zaviněna přírodním zásahem, opotřebováním, únavou nebo špatnou údržbou zařízení, nedodržením provozních a bezpečnostních předpisů a opatření, selháním řídicího systému nebo ochranného zařízení nebo selháním lidského činitele.
- 26 -
Epidemie a pandemie Epidemie (resp. epidemický výskyt choroby) představuje větší nahromadění výskytů onemocnění v časových a místních souvislostech. Epidemie extrémně velkého rozsahu zahrnující většinu světa se nazývá pandemie. Pandemie postihuje mnohonásobně více lidí, je více zhoubná a nebezpečná. V nedávné době média zpopularizovaly hrozbu pandemie ptačí chřipky, která měla hrozit z Asie. Ilegální imigrace Ilegální imigrace popisuje dlouhodobý přesun populací přes národní hranice, který není v souladu s právními požadavky. Tato situace může způsobit řadu sociálních problémů v oblastech jako ekonomie, vzdělání, zdravotnictví, prostituce, zločinnost, právní ochrana, veřejné služby a v oblasti lidských práv. Hospodářské krizové situace Projevují se absolutním poklesem výroby, nevyužíváním ekonomických možností, růstem nezaměstnanosti, narušením úvěrových a měnových vztahů. Hospodářská krize se netýká jen průmyslu, ale vystupuje také jako krize agrární, finanční apod. Teroristické útoky Jsou to formy antihumánních metod, kterými se určitá skupina snaží prosadit své názory silou, zastrašováním a násilím. Projevuje se nejčastěji útoky na civilní cíle se záměrem, co nejvíce vyděsit obyvatelstvo a způsobit co největší škody. Občanské nepokoje Je to stav, kdy se občané určitého území bouří až revoltují proti určitému jevu (například státní správě, organizaci, firmě atd.). Během nepokojů dochází často k ničení cizího majetku, k tvrdým střetům s pořádkovými silami, či k útokům na symboly moci. Stav občanské neposlušnosti je živelná událost, která není z pravidla nikým přímo řízena. Spadají sem bojkoty, demonstrace a v širším pojetí i ozbrojená povstání a revoluce. Vojenské napadení; válka Je to konflikt mezi relativně velkými skupinami lidí, kteří v boji používají fyzické násilí a zbraně. Během ozbrojeného konfliktu dochází k narušení normálního života, v bojové zóně je zničena infrastruktura, dochází k zabíjení lidí a v rozboření tradičního způsobu získávání obživy. Vzniká prostor pro chudobu, hlad a případný hladomor, souhrnně označovaných jako humanitární katastrofa.
- 27 -
3.3 Krizový management ve světě 3.3.1 Organizace spojených národů Významnou pomoc v oblasti krizového řízení na mezinárodní úrovni představuje Organizace spojených národů (OSN). OSN pomáhá ve všech případech, kdy následky přírodních nebo člověkem zaviněných neštěstí přesahují schopnost zasažených států účinně reagovat. V současné době je tak OSN hlavním poskytovatelem nouzové i dlouhodobé pomoci, je katalyzátorem činnosti vlád a humanitárních organizací a hájí zájmy postižených lidí. OSN rozvíjí dva základní přístupy. Na jedné straně se snaží poskytnout obětem okamžitou pomoc, a to především prostřednictvím operačních orgánů, na straně druhé usiluje o zlepšení preventivních strategií, které by umožnily těmto krizím předcházet. Cílem prevence katastrof je minimalizace zranitelnosti jednotlivých společenství a řešení příčin katastrof souvisejících s lidskou činností. Agentury OSN kladou velký důraz na zavedení systémů včasného varování, jakožto prostředku krátkodobé prevence. Organizace OSN pro výživu a zemědělství monitoruje hrozící hladomory, Světová meteorologická organizace vypracovává předpovědi výskytu tropických cyklonů a monitoruje nebezpečí sucha, Rozvojový program OSN pomáhá ohroženým zemím vypracovat krizové plány a další opatření zvyšující míru jejich připravenosti. Prevence konfliktů zahrnuje strategie jako preventivní diplomacie, preventivní odzbrojení a prosazování lidských práv. Dlouhodobé preventivní strategie řeší hlubší příčiny konfliktů. Zaměřují se na posílení bezpečnosti, hospodářského růstu, dobrého vládnutí a respektování lidských práv. Tyto metody jsou i nadále nejefektivnější ochranou před různými katastrofami, jak přírodními, tak zaviněnými lidmi. Více o tomto tématu pojednávají internetové stránky Informačního centra OSN v Praze. 3.3.2 Evropa Evropa zaznamenala pokrok hlavně v oblasti identifikace, monitoringu, modelování a předpovídání v systémech včasného varování. Došlo k lepšímu porozumění fyzikálních příčin katastrof a ke zlepšení v oblasti modelování. Větší přesnost varování umožnila lepší predikci pohrom v regionu Evropy. Nastal výrazný pokrok hlavně v předpovídání povodní, a to v oblastech jako je sdílení dat a zlepšení trans-hraniční koordinace v rámci kontextu systému říčního koryta. - 28 -
Další pokroky v oblasti krizového managementu v Evropě zahrnují dostupnost střednědobých předpovědí, rozvoj technik a postupů v oblasti meteorologie, rozšířené používání internetu pro komunikaci a popřípadě i varování a používání GSM technologií pro komunikaci a přenos dat. Asi nejvýznamnější pokrok, co se týká včasného varování, zaznamenala Evropa v oblasti povodní. Po velkých povodních, které se udály během devadesátých let, se změnila kultura a postoj k povodním a díky praktickým zkušenostem proběhly významné změny způsobů včasného varování před povodněmi. Tato zlepšení zahrnovala změny v metodách předpovědí, změny institučních zařízení, začal se brát větší ohled na koncové uživatele v systémech včasného varování a jejich potřeby. Pokroku bylo dosaženo také v oblasti přeshraniční kooperace.
3.3.3 Amerika Amerika se v oblasti krizového managementu věnuje nejvíce problematice povodní a hurikánů. Je to v důsledku pohrom, které se každoročně odehrávají hlavně v oblasti Střední Ameriky a Karibiku. Jejich systémy jsou založeny na rozmanitých metodologiích a pomoci různých činitelů a investorů, používání moderních přístrojů a vybavení, zaměstnávají národní civilní obrany. Existují i varovné systémy pro tsunami, lesní požáry a vulkanismus. Nejméně jsou státy Ameriky připraveny na typy pohrom jako půdní sesuvy, zemětřesení, klimatické změny a El Ňiňo. Důvodem je nedostatečná znalost charakteristik a povahy nebezpečí těchto hazardů. 3.3.4 Afrika V Africe se krizový management zabývá hlavně potravinovým zabezpečením obyvatel. Na většině území Afriky funguje systém včasného varování pro potravinové zabezpečení a pro klima. V jižní Africe se klade důraz i na problematiku povodní a v západní a jižní Africe jsou vyvinuty i varovné systémy pro sucho a dezertifikaci, v ostatních subregionech a na národních úrovních je pokrok menší. Systémy včasného varování pro ostatní významné hrozby, jako jsou epidemie, nejsou stále ještě vyvinuty.
- 29 -
3.3.5 Asie V Asii nastal pokrok díky zdokonalené schopnosti předvídat události, lepšímu přístupu k informacím včasného varování skrz expandující komunikační systémy, díky schopnosti a ochotě šířit předpověď počasí a díky rozvoji mapování rizik. V některých oblastech Asie jako například Čína a Japonsko byla vyvinuta nová generace povodňových systémů včasného varování, které jsou obecné, všezahrnující a snadno ovladatelné. Tyto systémy kombinují srážkovou předpověď s předpovědí povodně, eroze a přílivových vln v pobřežních oblastech. O situaci v Evropě, Americe, Asii i Africe se můžeme podrobně dočíst v článku od Vordzorgbe, S. D.:Synthesis of the findings of the early warning regional consultations in Africa, Asia, the American hemisphere and Europe.
3.4 Krizový management v ČR Krizový management České republiky podle Portálu krizového řízení České republiky zahrnuje systém a metody řešení řízení mimořádných událostí - mimořádných / krizových situací specializovanými odborníky, kteří tvoří skupinu souhrnně nazývanou krizový management. Krizový management vytváří podmínky (případně zabezpečuje stěžejní činnost) pro obnovu subjektů postižených negativními následky mimořádné / krizové situace. Struktura krizového managementu na úrovni územních orgánů: •
Bezpečnostní rada státu (BRS)
•
Ústřední krizový štáb (ÚKS)
•
Bezpečnostní rada kraje (BRK)
•
Bezpečnostní rada určené obce (BRUOb)
•
Krizový štáb kraje (KŠK) / určené obce (KŠUOb)
Krizový management České republiky se řídí celou řadou zákonných norem, nosnou legislativou krizového managementu jsou však zákonné normy o IZS (č.239/2000 Sb.), krizovém řízení (č.240/2000 Sb.) a hospodářských opatřeních pro krizové stavy (č.241/2000 Sb.), tyto normy vznikly na základě operativní potřeby krizového managementu.
- 30 -
Součástí krizového managementu je i Integrovaný záchranný systém. Pojmem Integrovaný záchranný systém (IZS) se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných prací a likvidačních prací. Základními složkami IZS jsou: •
Hasičský záchranný sbor České republiky,
•
zdravotnická záchranná služba,
•
Policie ČR.
Ostatními složkami IZS jsou: •
vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil,
•
ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory,
•
orgány ochrany veřejného zdraví,
•
havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby,
•
zařízení civilní ochrany,
•
neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
3.4.1 Nejčastější krizové jevy velkého rozsahu v ČR 3.4.1.1 Povodně Nejčastějšími katastrofami velkého rozsahu, se kterými se naše republika musela v posledních letech potýkat, jsou povodně. Česká republika má hustou říční síť. Nachází se v oblasti mírného klimatického pásu s pravidelným sezónním cyklem teplot a srážek. Krátkodobé změny počasí jsou pak způsobeny častými přechody atmosférických front, které mají za následek srážky. Největší měsíční úhrny srážek připadají na období od května do srpna. A v letních měsících se také často vyskytují krátkodobé extrémní srážky bouřkového charakteru na poměrně malých územích. V ČR tedy mohou vznikat: Letní povodně – mohou se vyskytovat na všech tocích v zasaženém území, nejvýraznější projev mají však na středních a větších tocích. Bouřkové povodně – vyskytují se většinou na malých tocích a zasahují poměrně malá území. Zimní a jarní povodně – jsou způsobeny táním sněhové pokrývky, proto se vyskytují nejčastěji na podhorských tocích a dále i v nížinných úsecích velkých toků. - 31 -
Povodně způsobené ledovými jevy - i při relativně menších průtocích se vyskytují v úsecích toku náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp. V nedávné minulosti se vyskytly povodně na Moravě a ve Slezsku v červenci 1997 (52 obětí, škody za 62 miliard Kč), ve východních Čechách v červenci 1998 (6 obětí, škody za 2 miliardy Kč) nebo v Čechách v srpnu 2002 (17 obětí, škody přes 100 miliard Kč). 3.4.1.2 Silné větry Výskyt silných větrů je v České republice dáván do souvislosti s konvektivními bouřemi a také s vichřicemi způsobenými horizontálním tlakovým gradientem. Často způsobují velké škody na majetku, lesních porostech, občas si vyžádají i lidské oběti. Ničím neobvyklým není v České republice ani výskyt tornád, i když ničivé účinky jsou zde podstatně menší něž např. na americkém středozápadě a jihu, kde se vyskytuje tzv. tornádový pás. Tornádo je silně rotující vír, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Přehled tornád, které se na území naší republiky vyskytly, udává tab. 1. Tab. 1. Výskyt tornád v ČR. (převzato: http://www.astrolexikon.ic.cz/POMUCKY/data/tornada.htm) datum výskytu tornáda
místo výskytu tornáda
30.7.1119 8.4.1255 9.8.1987 26.5.1994 8.7.1996 19.4.2000 11.6.2000 4.7.2000 8.7.2000 31.5.2001 31.5.2001 31.5.2001 31.5.2001 31.5.2001
Vyšehrad, Praha Pražský hrad Plzeňsko Lanžhot Hostýnské Vrchy Studnice Málkov Dražovice Přestavlky Kochánov, Střížkov Milošovice, Vel.Paseka Vilémovice, Mrzkovice Dušníky n. V. Vyšehořovice
- 32 -
7.7.2001 20.7.2001 20.7.2001 20.7.2001
Lipno jižně od Brna Stařechovice Velká Bystřice
O povodních a silných větrech píše podrobně Brázdil, R. v textu dostupném na internetových stránkách http://www.kar.zcu.cz/texty/Brazdil2002.htm. 3.4.1.3 Požáry „Požár je každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy. Vzniká obvykle buď v důsledku technické chyby, přírodního neštěstí nebo úmyslným zapálením.“ (cit. Internetová encyklopedie)
Tab. 2. Přehled požárů na území ČR letech 1997 – 2006. (Převzato:http://www.mvcr.cz/statistiky/2007/hzsrok06.pdf)
- 33 -
Tab. 3. Přehled požárů a škod podle místa vzniku na území ČR v roce 2006. (Převzato: http://www.mvcr.cz/statistiky/2007/hzsrok06.pdf)
- 34 -
4 PŘEHLED VLASTNOSTÍ GRAFICKÝCH ZOBRAZOVACÍCH JEDNOTEK ZAŘÍZENÍ POUŽÍVANÝCH V KRIZOVÉM MANAGEMENTU 4.1 Monitory PC Nejčastějším elektronickým zařízením, které se používá v krizovém managementu pro zobrazování map zachycujících krizové jevy a události, jsou osobní počítače. Pro krizové řízení je velice důležitá kvalita monitoru počítače, protože může výrazným způsobem ovlivnit vzhled zobrazovaných jevů, či výsledky práce. Kvalita monitoru závisí na celé řadě vlastností 4.1.1 Dělení monitorů PC „Monitor je výstupní elektronické zařízení sloužící k zobrazování textových a grafických informací. Signál je do něj přenášen buď analogově nebo digitálně.“ (cit. Internetová encyklopedie) Monitory PC můžeme dělit do skupin na základě různých vlastností. Rozdělení podle používaných technologií •
CRT (klasická lampová obrazovka),
•
LCD (tekuté krystaly),
•
plazmová obrazovka,
•
a další, méně obvyklé typy (LED, projektory).
Rozdělení podle barvy: •
monochromatický - informace zobrazovány v jedné barvě; v dnešní době se většinou nepoužívají,
•
barevný - zobrazování zpravidla v 16 barvách z 16 mil.možných (omezeno grafickou kartou).
Rozdělení podle režimu zobrazování: •
režim textový - zobrazování abecedních, číslicových, případně dalších znaků zpravidla po 80 znacích v 25 řádcích,
•
režim grafický - obrazovka tvořena hustou sítí zobrazovacích prvků (rozsvícením sousedních prvků lze vytvořit opticky souvislou čáru).
- 35 -
4.1.2 Zobrazovací vlastnosti CRT monitorů CRT monitory sou postaveny na technologii televizní obrazovky. Pracují na bázi katodové trubice. Použití této technologie nabízí kontrastní a přitom dost jasný obraz, nevýhodou pak je velká hmotnost, nestabilní obraz, vyšší spotřeba elektrické energie a zejména vyzařování elektromagnetického záření (které lze částečně potlačit použitím filtrů). Monitor je rastrovací zařízení, které vytváří obraz ze skupin velmi malých bodů, které lidské oko vnímá jakoby slité do jednoho celku. Zobrazovací zařízení je vzduchoprázdná skleněná baňka, na jejímž užším konci je umístěna katoda (neboli emitor paprsků, často nazývaná elektronové dělo) na širším konci anoda, která je tvořena stínítkem obrazovky potaženým fosforem. Obraz je na stínítku vykreslován zaostřeným elektronovým paprskem. U barevných monitorů se nejedná pouze o jeden paprsek, ale o tři rozdílné paprsky nesoucí různou barevnou informaci. Kombinací těchto tří paprsků můžeme vytvořit jakoukoliv člověkem vnímatelnou barvu. Elektronový paprsek dopadá na vnitřní plochu čelní strany obrazovky (anodu). Na této ploše jsou umístěny elektroluminiscenční body (z tzv. zářivého fosforu), které se při dopadu paprsku rozsvítí. Důležitou vlastností bodů je tzv. doba dosvitu; body nezhasnou okamžitě, jakmile na ně přestanou dopadat elektrony, ale ještě určitou dobu září. Jestliže je doba dosvitu příliš krátká, pak obraz problikává; je-li příliš dlouhá, pak můžeme na obrazovce pozorovat duchy. Elektrony jsou na své cestě od katody k anodě vychylovány horizontálním a vertikálním elektrickým polem (které vytváří tzv. vychylovací cívky) tak, aby dopadly na požadované místo. Paprsek je vychylován zleva doprava (po linkách) a shora dolů. Prvním bodem pro překreslení je tedy levý horní roh obrazovky. Linek na obrazovce může být umístěno několik set až několik tisíc podle kvality monitoru. Ještě před dopadem na luminiscenční vrstvu prochází paprsek mřížkou s otvory, která zabezpečuje přesné umístění paprsku na fosforové vrstvě. Otvory jsou většinou kruhové, monitory typu Trinitron (firma Sony) používají mřížku s otvory ve tvaru protáhlého trojúhelníku. Mřížka musí být vyrobena z tepelně odolného materiálu (většinou slitina Invar). Vykreslením všech linek obrazovky vznikne celkový obraz. - 36 -
Obraz musí být obnovován minimálně čtyřicetkrát za sekundu, aby lidské oko nepozorovalo blikání obrazu. Počtu vykreslených obrazovek za sekundu říkáme obnovovací frekvence a udáváme ji v hertzech (Hz). Obnovovací frekvence je jednou ze základních charakteristik hodnocení kvality monitoru. Obecně platí, že čím vyšší je obnovovací frekvence obrazu, tím stabilnější obraz vnímáme. Proto špičkové monitory mají obnovovací frekvenci až 50 -160 Hz. Pro běžnou práci postačí obnovovací frekvence 70 až 80 Hz. Někteří výrobci udávají hodnoty tzv. prokládaného zobrazení. Prokládání je technologie známá z televizní obrazovky, u které je obraz vždy prokládán, což snižuje jeho kvalitu. Jde o to, že na obrazovce jsou vykresleny nejdříve sudé a pak liché řádky. Lidské oko toto prokládání sice nevnímá, ale může způsobit jeho rychlejší únavu. V ještě horším případě se nám může zdát, že obrazovka problikává. Další důležitou charakteristikou monitoru je frekvence řádkového rozkladu, kterou obvykle udáváme v 30-130 kHz. Nejde o nic jiného, než o množství řádek, které je monitor schopen vykreslit za sekundu. Neméně důležitou charakteristikou, která ovlivňuje výslednou kvalitu zobrazení je tzv. šířka přenášeného pásma (100-200 MHz ). Tato veličina udává, kolik obrazových bodů je monitor schopen vykreslit za sekundu. Rozlišení monitoru nebo displeje je počet pixelů které mohou být zobrazeny na obrazovce. Často se udává jako počet sloupců (horizontálně, „X“), které se uvádí vždy jako první, a počet řádků (vertikálně, „Y“). Nejmenší zobrazitelný bod má obvykle velikost 0,21-0,28 mm. Monitory jsou na trh dodávány s několika velikostmi obrazovky: 14” a 15” monitory - v současnosti používané již jen minimálně. Komfortní uživatelské rozlišení je 640 x 480 bodů a 800 x 600 bodů. Vyšší rozlišení tento druh monitorů zobrazuje ve velmi špatné kvalitě. 17” monitory –v současnosti pravděpodobně nejrozšířenější skupina. Komfortně zvládnou rozlišení 800 x 600 až 1024 x 768 bodů, lze pracovat i s rozlišením 1200 x 1024 bodů. Poskytují kvalitní rozlišení v graficky orientovaných prostředích. 19”, 20” a 22” monitory - jsou používány pro profesionální grafické aplikace (CAD, DTP). Podporují všechny rozlišení až po hranici 1600 x 1200 (2048-1536) bodů. Každý monitor přijímá signál z grafického adaptéru (grafické karty) počítače. Pokud karta nepodporuje dané rozlišení, pak nepomůže ani sebelepší monitor a naopak. Při - 37 -
nákupu monitoru se vyplácí zjistit si, jaké rozlišení daný hardware podporuje a podle toho se na trhu orientovat. 4.1.3 Zobrazovací vlastnosti LCD monitorů Displej z tekutých krystalů (anglicky Liquid crystal display, zkratkou LCD) je tenké a ploché zobrazovací zařízení skládající se z neomezeného počtu barevných nebo monochromatických pixelů seřazených před zdrojem světla nebo reflektorem. Každý pixel LCD displeje se skládá z molekul tekutých krystalů uložených mezi dvěmi průhlednými elektrodami a mezi dvěmi polarizačními filtry, přičemž osy polarizace jsou na sebe kolmé. Bez krystalů mezi filtry by bylo světlo procházející jedním filtrem blokováno filtrem druhým. Molekuly tekutých krystalů jsou bez elektrického proudu v chaotickém stavu. Elektrický proud způsobí, že se molekuly srovnají s mikroskopickými drážkami na elektrodách. Drážky na elektrodách jsou vzájemně kolmé, takže molekuly se srovnají do spirálové struktury (onen „krystal“). Světlo procházející filtrem je při průchodu tekutým krystalem rotováno, což mu umožňuje projít i druhým filtrem. Polovina světla je absorbována prvním polarizačním filtrem, kromě toho je ale celá sestava průhledná. V okamžiku vpuštění elektrického proudu do elektrod jsou molekuly tekutých krystalů taženy rovnoběžně s elektrickým polem, což snižuje rotaci vstupujícího světla. Pokud nejsou tekuté krystaly vůbec stočené, procházející světlo bude polarizováno kolmě k druhému filtru a tudíž bude úplně blokováno a pixel se bude jevit jako nerozsvícený. Pomocí kontroly stočení krystalů v pixelu lze kontrolovat množství procházejícího světla a tudíž i celkovou svítivost pixelu. Je obvyklé srovnat polarizační filtry tak, že bez přívodu elektrické energie jsou pixely průhledné a až při průchodu elektrického proudu se stanou neprůhlednými. Někdy je ovšem pro dosažení speciálních efektů uspořádání opačné. Nejběžnější velikosti LCD monitorů jsou podobné jako u monitorů CRT – 15”, 17”, 18”, 20”, 42”, 50”. Obnovovací kmitočet mají většinou 50 – 80 Hz. Nejčastější rozlišení je 1600x1200 pixelů. Více o monitorech PC se píše v článku Výstupní periferie počítače dostupném na internetových stránkách Obchodní akademie v Žatci.
- 38 -
Tab. 4. Rozbor parametrů monitorů běžně používaných v krizovém managementu. typ zobrazovacího
velikost
optimální
rozměry
Velikost
zařízení
obrazovky
rozlišení
obrazovky (mm)
pixelu (mm)
15"
800 x 600
284,5 x 213,4
0,355
17"
1024 x 768
325,1 x 243,8
0,318
19"
1280 x 1024
357,0 x 285,6
0,279
15"
1024 x 768
304,8 x 228,6
0,298
17"
1280 x 1024
337,2 x 269,7
0,264
19"
1280 x 1024
376,8 x 301,1
0,294
20"
1600 x 1200
406,4 x 304,8
0,255
21"
1600 x 1200
426,7 x 320,0
0,270
22"
1680 x 1050
473,9 x 296,2
0,282
23"
1920 x 1200
495,2 x 309,5
0,258
CRT
LCD
4.2 PDA PDA (zkratka za personal digital assistant, což znamená osobní digitální pomocník) či palmtop je malý kapesní počítač, ovládaný obvykle dotykovou obrazovkou a perem (které se nazývá stylus). Původně měly PDA za cíl především pomoci s organizováním času a kontaktů. Současné PDA jsou velmi výkonné a zvládají i přehrávání videa a spoustu dalších aplikací. Moderní PDA obsahuje barevný LCD displej o rozlišení 320x240, popřípadě 640x480, ale může se vyskytnout i jiné rozlišení. Více informací o přístrojích PDA podává Internetová encyklopedie. Tab. 5. Rozbor parametrů PDA běžně používaných v krizovém managementu. typ zobrazovacího
velikost
optimální
rozměry
velikost
zařízení
obrazovky
rozlišení
obrazovky (mm)
pixelu (mm)
3,7"
480x640
56,4 x 75,2
0,117
3,6"
480x640
54,9 x 73,2
0,114
240 x 320
53,3 x 71,1
0,222
3.5"
480 x 640
53,3 x 71,1
0,111
3"
240 x 240
53,9 x 53,9
0,225
2,8"
240 x 320
42,7 x 56,9
0,178
2.7"
240 x 320
41,1 x 54,9
0,171
2.4"
240 x 240
43,1x 43,1
0,180
PDA
- 39 -
4.3 Mobilní telefony I barevné displeje moderních mobilních telefonů umožňují v současnosti práci s obrázky, videem, grafikou a podobně, proto je můžeme použít i v krizové situaci při vizualizaci objektů a jevů z oblasti krizového řízení. 4.3.1 Barevnost displeje mobilního telefonu Pro mnoho uživatelů je v současnosti nejdůležitějším parametrem displeje jeho barevnost. Nejjednodušší displeje umí zobrazit jen odstíny jedné barvy. Tyto druhy displejů obecně označujeme jako černobílé, tu a tam se setkáme také s termínem monochromatické. V současnosti se již takovéto typy mobilních telefonů na trhu nevyskytují. Pokud displej zvládne zobrazit více barev, mluvíme o něm jako o barevném. Většinou se používají tři barvy: červená (Red), zelená (Green) a modrá (Blue), takzvané schéma RGB. Barevné body mohou být uspořádány do řad, případně do trojúhelníků a vhodným nastavováním odstínů jednotlivých bodů získáme prakticky jakoukoli barvu. Počet barev se u displejů různých telefonů liší a sahá od 256, kterými se chlubily první barevné displeje, přes 4096, což je dnes rozumný standard, až po 262 tisíc, popř. 16 milionů barevných odstínů u současných nejlepších telefonů. 4.3.2 Rozměr a rozlišení displeje mobilního telefonu Řada dalších parametrů displeje je spojena s rozměry, které se udávají vždy u takzvané aktivní plochy. Pokud má displej neaktivní okraje, na kterých se nikdy nezobrazí žádný text, do rozměrů se nezapočítají. Neméně důležitým parametrem je rozlišení displeje. Jeho jednotkou jsou obrazové body (pixely). Rozlišení udává, kolik bodů je možno na displeji zobrazit a to hned v obou směrech. V současné době se v mobilních telefonech používají displeje založené na tekutých krystalech (LCD, Liquid Crystals Display) a chystá se nástup displejů technologie OLED (Organic LED). Někdy se u některých výrobců setkáte i s dalšími typy displejů, jde však většinou jen o modifikace základního a nejrozšířenějšího typu LCD. Více o mobilních telefonech pojednávají internetové stránky www.mobilmania.cz. - 40 -
Tab. 6. Rozbor parametrů mobilních telefonů běžně dostupných na trhu. rozměry
rozlišení
displeje
displeje
typ mobilního telefonu
(mm)
(pixely)
HTC P3300
43 × 56
240 × 320
65 000
0,179
LG KG110
27 × 27
128 × 128
65 000
0,211
Motorola V220
27 × 27
128 × 128
65 000
0,211
Motorola Razr V3i
35 × 44
176 × 220
262 000
0,200
Motorola Krzr K1
38 × 30
176 × 220
262 000
0,136
Nokia 1600
28 × 22
96 × 68
65 000
0,323
Nokia 2600
27 × 27
128 × 128
4 000
0,211
Nokia 6070
28 × 35
128 × 160
65 000
0,219
Nokia 6103
28 × 35
128 × 160
65 000
0,219
Nokia 6230i
30 × 30
208 × 208
65 000
0,144
Nokia 6131
34 × 44
240 × 320
16 000 000
0,138
Nokia 6234
31 × 41
240 × 320
262 000
0,128
Nokia N70
35 × 41
176 × 208
262 000
0,197
Nokia 5500 Sport
30 × 30
208 × 208
262 000
0,144
Nokia 6280
34 × 44
240 × 320
262 000
0,138
Nokia E61
57 × 48
320 × 240
16 000 000
0,200
Nokia 5300
31 × 41
240 × 320
262 000
0,128
Nokia 6125
28 × 35
128 × 160
262 000
0,218
Nokia E50
31 × 41
240 × 320
262 000
0,128
Nokia N73
37 × 49
240 × 320
262 000
0,153
Nokia 9300i
98 × 30
640 × 200
65 000
0,150
Nokia 8800 Sirocco
30 × 30
208 × 208
262 000
0,144
Nokia 7373
31 × 41
240 × 320
262 000
0,128
Sagem my400V
27 × 33
128 × 160
65 000
0,206
Samsung D900
33 × 43
240 × 320
262 000
0,134
Samsung X660
28 × 35
128 × 160
65 000
0,219
Samsung X820
38 × 30
220 × 176
262 000
0,170
Samsung C130
26 × 28
128 × 128
65 000
0,219
Sharp GX29
29 × 39
240 × 320
262 000
0,122
Sony Ericsson K320i
28 × 35
128 × 160
65 000
0,219
Sony Ericsson K750i
29 × 36
176 × 220
262 000
0,164
Sony Ericsson V630i
29 × 36
176 × 220
262 000
0,164
Sony Ericsson K800i
31 × 42
240 × 320
262 000
0,131
Sony Ericsson K610i
30 × 38
176 × 220
262 000
0,173
počet barev
- 41 -
velikost pixelu (mm)
Sony Ericsson W710i
29 × 36
176 × 220
262 000
0,164
Sony Ericsson P990i
42 × 56
240 × 320
262 000
0,175
Sony Ericsson K510i
28 × 35
128 × 160
262 000
0,219
Sony Ericsson W810i
29 × 36
176 × 220
262 000
0,164
4.4 Dataprojektory Dataprojektor je zařízení, které se používá pro projekci (promítání) počítačového výstupu (toho, co by normálně bylo vidět na monitoru) na nějakou plochu, většinou plátno. Slouží tedy k prezentaci informací většímu množství lidí třeba při přednáškách a pod. V současné době, kdy je stále větší množství informací v digitální podobě, využití dataprojektorů velmi stoupá a mohou být dobrou technickou pomůckou v oblasti krizového managementu. O přístrojích dataprojektorech píše podrobně Brych, P. na svých internetových stránkách. Tab. 7. Rozbor parametrů dataprojektorů běžně dostupných na trhu. rozlišení typ dataprojektoru
úhlopříčka
velikost
obrazu
promítané promítaného
(pixely)
plochy (m)
pixelu (mm)
Acer PD726W
1024 x 768
0,6 – 7,6
0,469 - 5,938
Acer PH530
1280 x 720
0,73 – 7,62
0,497 - 5,189
Acer XD1150
800 x 600
0,9 – 7,75
0,900 - 7,750
Acer XD1170
800 x 600
0,59 – 7,68
0,590 - 7,680
Acer XD1280D
1024 x 768
0,88 – 7,75
0,688 - 6,055
Benq CP220
1024 x 768
0,79 – 7,62
0,617 - 5,953
Benq MP510
800 x 600
1-8
1,000 - 8,000
Benq MP620p
1024 x 768
0,8 – 7,6
0,625 - 5,938
Benq MP770
1024 x 768
0,79 – 7,6
0,617 - 5,938
Benq PB8253
1024 x 768
0,76 – 7,6
0,594 - 5,938
Benq PE7700
1280 x 720
0,94 – 7,6
0,640 - 5,175
Benq W9000
1920 x 1080
0,6 – 7,6
0,272 - 3,450
NEC LT30
1024 x 768
0,76 – 7,62
0,594 - 5,953
NEC NP1000
1024 x 768
0,6 – 12,7
0,469 - 9,922
NEC NP60
1024 x 768
0,84 – 7,62
0,656 - 5,953
NEC VT48
800 x 600
0,64 – 7,6
0,653 - 7,600
- 42 -
NEC VT49
800 x 600
0,6 – 7,6
0,600 - 7,600
NEC VT490
800 x 600
0,5 – 7,6
0,500 - 7,600
NEC VT695
1024 x 768
0,5 – 7,6
0,390 - 5,938
Panasonic PT-P1SDE
800 x 600
1,0 – 7,62
1,000 - 7,620
Sony VPL-CS21
800 x 600
1,0 – 7,62
1,000 - 7,620
Sony VPL-CX86
1024 x 768
1,0 – 7,62
0,781 - 5,953
Sony VPL-EX3
1024 x 768
1,0 – 7,6
0,781 - 5,938
Toshiba FF1
800 x 600
1-8
1,000 - 8,000
Toshiba P75
1024 x 768
0,76 – 7,62
0,625 - 5,953
Toshiba P8
1024 x 768
0,81 – 7,62
0,633 - 5,953
Toshiba S35
800 x 600
1,0 – 6,35
1,000 - 6,350
Toshiba TW100
1024 x 768
0,76 – 7,62
0,594 - 5,953
Toshiba TW350
1024 x 768
1,0 – 7,62
0,781 - 5,953
Toshiba T100
1024 x 768
0,76 – 7,62
0,594 - 5,953
Toshiba T35
1024 x 768
0,85 – 7,62
0,664 - 5,953
Toshiba T45
1024 x 768
0,76 – 7,62
0,594 - 5,953
Toshiba T9
1024 x 768
0,9 – 6,45
0,703 - 5,039
Toshiba T95
1024 x 768
0,76 – 7,62
0,594 - 5,953
Toshiba X3000
1024 x 768
0,84 – 7,62
0,656 - 5,953
- 43 -
5 ROZBOR ZNAKOVÝCH SAD POUŽÍVANÝCH V KRIZOVÉM MANAGEMENTU Lidé zaujímají čím dál větší prostor na světě. S rozvojem lidské společnosti, s rostoucí technizací a modernizací výroby se zvyšuje hrozba úmrtí a majetkových ztrát způsobených technologickými hazardy. Čím dál větším rizikem pro lidstvo se stávají i katastrofy, které mají přírodní a ekologický charakter. Touto tématikou se zabývá právě krizový management. Jeho cílem je minimalizovat možnosti vzniku krize, popřípadě redukovat rozsah škod a minimalizovat dobu trvání krize. Nedílnou součástí krizového managementu je i obnova a odstraňování případných škod způsobených různými druhy pohrom. Pro řešení těchto situací jsou v krizovém managementu při různých řídících a rozhodovacích operacích důležitá prostorová data a informace, které by měly být aktuální, přesné a co nejvíce podrobné. V krizovém managementu se tedy zvyšuje potřeba používat různé obecně geografické i tématické mapy, především je kladen důraz na mapy krizových situací. Tyto mapy jsou v současnosti produkovány a publikovány řadou různých státních i soukromých institucí a firem. Největším problémem je nedostatek standardizovaných symbolů pro mapy krizových situací, který brání sdílení informací během trvání krizové situace. Standardizace znakových sad pro krizový management by zlepšila rozhodování, přenos a chápání informací během kritické situace. Součástí práce je tedy i rozbor a analýza současně používaných znakových sad v krizovém managementu jak v celém světě, tak i v ČR, kterým se věnuje tato kapitola.
5.1 Situace ve světě Ve snaze zjistit, zda existují konzistentní znakové sady, které by byly vytvořeny přímo pro potřeby krizového managementu na národní či mezinárodní úrovni, byl proveden obecný průzkum webových stránek. Tento průzkum odhalil, že je v současnosti k dispozici velice málo informací a dat, které by se týkaly mapování krizových jevů. Významnou úlohu v procesu tvorby znakových sad pro krizový management hraje Americký federální výbor pro geografická data.
- 44 -
Americký federální výbor pro geografická data je komise, která podporuje koordinovaný vývoj, užívání, sdílení a šíření prostorových dat na národní úrovni. V rámci této komise působí pracovní skupina Homeland Security Working Group, která se podrobně zabývá tématikou standardizace znakových sad pro krizový management ve světě. Úkolem této pracovní skupiny skládající se z federálních, státních i lokálních organizací bylo vyvinout standardizovanou znakovou sadu mapových znaků pro krizový management na všech úrovních (lokální, státní i mezinárodní). Federální, státní i lokální agentury pracují společně pod záštitou Homeland Security Working Group, aby vytvořily navrhovanou symboliku. Symboly a jejich definice jsou navrhovány pro nehody, přírodní jevy, provozní činnost a infrastrukturu na úrovni, která poskytuje okamžité a obecné porozumění situace. Přestože tyto symboly nezahrnují všechny krizové jevy, poskytují počáteční rámec pro krizový management, detailnější informace pak mohou být doplněny uživatelem. Symbolika jsou navržena pro použití v digitálních i papírových mapových produktech, jsou určena pro aplikaci ve velkých a středních měřítkách mapách typicky používaných záchranáři (Příl. 1.). Více informací je umístěno na internetových stránkách Amerického federálního výboru pro geografická data.
5.2 Situace v ČR V rámci diplomové práce byl proveden průzkum situace v České republice, který měl ukázat, jakou symbologii používají různé státní či soukromé instituce a agentury, popřípadě odkud při tvorbě map krizových situací čerpají. Byly kontaktovány instituce, které se různým způsobem zúčastňují či zapojují do krizového řízení či plánování v České republice, jako například krajské úřady, hasičské záchranné sbory, policie, povodí a byly požádány o pomoc při průzkumu současného stavu studované problematiky. Průzkum byl prováděn především elektronickou cestou, a to formou emailů, v některých případech bylo využito i osobní konzultace. Oslovení byli tázáni na používání map při řešení krizových situací, na existenci či tvorbu vlastních map, mapových značek a znakových klíčů, které by využívali pro zobrazení krizových jevů a situací.
- 45 -
Průzkum především ukázal, že v České republice neexistují žádné standardizované znakové sady využitelné pro potřeby krizového a havarijního plánování. Řada institucí řeší tuto situaci využíváním znakových sad, které jsou součástí různých programů (dotazovaní nejčastěji uváděli ESRI ArcGIS), jež využívají pro tvorbu map. Jako podkladové mapy pro tvorbu map krizových situací a havarijního plánování používají mapy velkých, popřípadě středních měřítek, tedy katastrální mapy, DMÚ, či ZABAGED. 5.2.1 s. p. Povodí ČR Státní podniky, které spravují jednotlivá povodí České republiky, se zabývají nejen činnostmi spojenými se zajišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod, ale v posledních letech se soustředí i na odstraňování následků ničivých povodní, které se na našem území vyskytly. Současně se povodí také věnuje přípravě nových preventivních protipovodňových opatření, pro něž je typická snaha zpozdit povodňovou vlnu a ochránit sídla v záplavových oblastech. Povodí ČR také zpracovává záplavová území a studie odtokových poměrů s cílem předcházet a snižovat škody způsobené povodněmi. Proto jsou pro Povodí velmi důležitá prostorová data a informace, které by se daly využít při mimořádné situaci. Šetření ukázalo, že jednotlivá Povodí mají vytvořený značkový klíč pouze pro povodňové situace (viz. obr. 2.).
Obr. 2. Stavy a průtoky na jednotlivých vodních tocích povodí Moravy z 21. 4. 2007. (Zdroj: http://www.pmo.cz/portal/sap/cz/index1.htm?id=1)
- 46 -
V mapě jednotlivých povodí jsou zakresleny jednotlivé vodní stavy a průtoky monitorovacích stanicí. Jednotlivé značky jsou interaktivní a hodnoty jsou pravidelně aktualizovány, proto je zde možné zjistit stav povodňové aktivity při hrozících povodních, popřípadě jiných mimořádných situacích.
5.2.2 Hasičský záchranný sbor Pro zjištění stavu využívání znakových sad a map v oblasti krizového plánování a řízení byla navázána spolupráce s Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje. „Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje je součástí Hasičského záchranného sboru České republiky a jeho základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. Hasičský záchranný sbor je základní složkou Integrovaného záchranného systému a při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními složkami IZS i se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami a dalšími organizacemi.“ (cit. internetové stránky Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje).
Obr. 3. Požár skladovacích prostor areálu Aeroklubu Brno – Mediánky. (zdroj: http://www.firebrno.cz/)
- 47 -
Osobní konzultace ukázala, že HZS nemá k dispozici žádný jednotný znakový systém, který by mohl použít při řešení krizových situací a havárií. V současnosti je zde ale snaha tuto situaci řešit, proto na základě požadavku Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru byl Hasičským záchranným sborem vytvořen návrh situačních značek využitelných pro potřeby krizového a havarijního plánování (viz. Příl. 2.). Při zpracování návrhu byly využity zejména předpisy ŠCOS-Oper 1-3 “Předpis značek a zkratek zavedených v CO“ a CO-2-14 „Zkratky a značky v civilní obraně“. Návrh obsahuje nejen značky v současné době využívané, ale i značky, které by mohly být v dalším využitelné. Tyto značky jsou však vhodné spíše pro použití odporníky, jejich složitost a hojné používání zkratek by prakticky znemožnilo uživateli orientaci v mapě. Další snahy vznikly pouze pro vlastní potřebu jednotlivých příslušníků HZS JMK. Příklad je uveden na obr. 4. a 5. Vytvořená sada mapových značek je však pro používání v mapách poměrně nevhodná z důvodu špatné čitelnosti.
Obr. 4. Výřez z mapy rizik, kterou pro své potřeby zpracoval pracovník HZS JMK.
- 48 -
Obr. 5. Legenda mapy rizik, kterou pro své potřeby zpracoval pracovník HZS JMK.
- 49 -
5.2.3 Krajské úřady Krajské úřady tvoří nedílnou součást krizového a havarijního řízení a plánování. Na každém krajském úřadě je založeno oddělení krizového řízení a obrany, které zajišťuje celou řadu aktivit spojených s krizovým managementem. Připravuje koncepci a zajišťuje připravenost kraje na řešení vojenských i nevojenských ohrožení a krizových situací, včetně provádění kontrolní činnosti v této oblasti, posuzuje možná rizika vzniku krizové situace na území kraje, zpracovává krizový plán kraje, podílí se na koordinaci záchranných a likvidačních prací při řešení mimořádných událostí vzniklých na území kraje. Pro podporu včasného a dobrého rozhodování v krizových situacích je zapotřebí kvalitních a jednotných dat a mapových podkladů a jednotných znakových sad, které by umožnily lepší přehled a informovanost a rychlejší řešení nenadálých situací. 5.2.3.1 Krajský úřad Pardubického kraje Oddělení krizového řízení Krajského úřadu Pardubického kraje se tímto problémem zabývá již nějakou dobu a pro své potřeby má některé značky vytvořené a používá je. Není tím ale pokryta celá oblast krizového plánování (tj. obranné plánování, havarijní plánování a civilní nouzové plánování) a krizového řízení. Při tvorbě značek pro krizové řízení používají tyto zdroje: - mapové sady některých GIS programů, - standardy NATO, - mapové značky vojenských topografických map a základních map ČR, - Předpis značek a zkratek zavedených v civilní obraně. Tyto značky pak doplňují vlastní tvorbou, při které vytváří mapové značky typu True Type font v programu Font Creator. 5.2.3.2 Krajský úřad Královéhradeckého kraje Krajský úřad Královéhradeckého kraje ve snaze chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro přežití vytvořil projekt Krizové řízení. Projekt plní funkci doplňující mapové informace k internetovému dokumentu pod názvem Mimořádné události a krizové situace, který je součástí webových stránek města Hradec Králové.
- 50 -
Projekt má povahu veřejného dokumentu a neobsahuje žádné informace. Jeho účelem je poskytnout širší veřejnosti ucelenou základní informaci o předmětné problematice. Uveřejněná data podléhají pravidelné aktualizaci, která zajišťuje, aby jejich nepřesnosti byly omezeny na maximálně možnou míru. Obyvatelstvo na těchto stránkách nalezne jednak základní informace z této oblasti, jako jsou důležitá telefonní čísla a odkazy na další stránky, definice základních pojmů, informace o integrovaném záchranném systému, o činnosti odboru krizového řízení atp. Především však obsahují podrobné informace a pokyny, jak se chovat a jak postupovat v případě vzniku mimořádné události. Aby tento účel mohly plnit, mají potřebný nezbytný rozsah, přitom jsou však strukturovány tak, aby se občané k potřebné informaci dostali velice rychle. Více o projektu informují oficiální stránky města Hradec Králové.
Obr. 6. Mapa krizového řízení města Hradec Králové. (Zdroj:http://mapserver.mmhk.cz/tms/hkkrizov/index.php?client_type=mmhk&stra nge_opener=1).
- 51 -
Na obr. 6. je zobrazena mapa krizových jevů. Příl. 3. obsahuje legendu. Pro zobrazení objektů a jevů důležitých v krizové situaci byly zvoleny značky, které mají jednoduchý geometrický tvar a jednotlivé jevy jsou odlišeny pouze použitím různých barev. Jsou tedy lehce zobrazitelné, problém však může nastat pokud bude mapa tištěna či zobrazena pouze v odstínech šedi. Dalším nedostatkem těchto symbolů je nedostatečná asociativní povaha. V kritické situaci, kdy je uživatel mapy pod psychickým tlakem a je nutné rychlé jednání a rozhodování, čtení mapy s těmito symboly vyžaduje současné podrobné studium legendy, protože znaky nevyvolávají u uživatele žádnou konkrétní představu.
5.3 Analýza a zhodnocení vybraných znakových sad Byla provedena analýza a zhodnocení dvou znakových sad, které byly k dispozici a jsou v současné době pro potřeby krizového řízení používány. Byly hodnoceny vlastnosti jako je formát znaku, velikost v obrazových bodech, kvalita, možnost zobrazit znak v odstínech šedi. Analýza spočívala v tom, že vybrané znaky byly umístěny na přehledovou mapu a postupně zobrazovány na různých typech zobrazovacího zařízení. Jako zobrazovacích jednotek bylo použito: -
mobilní telefon Motorola Razr V3 – moderní mobilní telefon s aktivním barevným displejem o možnosti zobrazení až 262 tisíc barev s rozměry displeje 35 x 44 mm a rozlišením 176 x 220 pixelů,
-
MDA Qtek 9100 - kapesní počítač s aktivním displejem o rozlišení 240 x 320 pixelů,
-
monitor AOC – CRT monitor o velikosti devatenáct palců s použitým rozlišením 1024 x 768 pixelů,
-
datový projektor – součást vybavení Geografického ústavu Přf MU.
- 52 -
Pro přehledovou mapu byla použita Základní mapa v měřítku 1 : 10 000, která byla převedena do odstínů šedi pro lepší přehlednost.
5.3.1 Znaková sada pro krizové řízení používaná Hasičským záchranným sborem Jako první sada pro analyzování vhodnosti používání byla vybrána znaková sada, kterou pro své potřeby nashromáždil HZS. Znaky jsou uloženy ve formátu bmp. Pokus, který měl ukázat vhodnost sady pro zobrazování v různých typech zobrazovacích zařízení, je vyobrazen na fotografiích. 1. - 4.
Foto 1. Zobrazení znaků používaných HZS na displeji mobilního telefonu Motorola Razr V3.
- 53 -
Foto 2. Zobrazení znaků používaných HZS na displeji MDA Qtek 9100.
- 54 -
Foto 3. Zobrazení znaků používaných HZS na monitoru 19” CRT monitoru .
- 55 -
Foto 4. Zobrazení znaků používaných HZS na datovém projektoru. Jak je zřejmé z jednotlivých obrázků, znaky nemají jednotnou velikost, každý znak je tedy definován jiným počtem obrazových bodů a také kvalita těchto znaků je podprůměrná. Symboly jsou po zobrazení na všech typech obrazovek příliš malé, na jednotlivých obrazovkách nejsou obrázky dostatečně zřetelné a problém je hlavně u symbolů obsahujících text, jehož čitelnost je díky špatné kvalitě snížena. Díky jejich velké složitosti a barevnosti by mohl další problém nastat při vizualizaci těchto symbolů zařízením, které dokáže danou informaci zobrazit pouze v jedné barvě, popřípadě v odstínech šedi. 5.3.2 Znaková sada pro krizové řízení navržená pracovní skupinou HSWG Jako další znaková sada byla pro analýzu zvolena znaková sada pro krizový management, jež navrhla pracovní skupina HSWG pracující pod záštitou Amerického federálního výboru pro geografická data. Značky byly opět vizualizovány prostřednictvím
- 56 -
různých typů zobrazovacích zařízení a posléze byla zkoumána vhodnost jejich použití v krizovém managementu (viz. foto 5. – 8.).
Foto 5. Zobrazení znaků HSWG na displeji mobilního telefonu Motorola Razr V3.
Foto 6. Zobrazení znaků HSWG na displeji MDA Qtek 9100.
- 57 -
Foto 7. Zobrazení znaků HSWG na 19” CRT monitoru.
- 58 -
Foto 8. Zobrazení znaků HSWG na datovém projektoru. Sada znaků je rozdělena do jednotlivých skupin krizových událostí (viz. obr. 7.). Každá skupina je prezentována určitým tvarem (kruh, obdélník, kosočtverec), což umožňuje snadnější rozlišení jednotlivých jevů a objektů. Znaky jsou vytvářeny jako symbolické, podporují představivost a asociace uživatele, proto umožňují rychlejší a snadnější porozumění a zhodnocení krizové situace. Znaky jsou navrženy tak, aby bylo možné je zobrazit i v černobílé podobě. Jediným nedostatkem může být omezení na bodové znaky. Jejich zobrazení na obrazovkách různých typů zobrazovacích zařízení používaných v krizovém managementu ukázalo, že znaky jsou vhodné pro zobrazování v elektronických médiích.
- 59 -
Obr. 7. Tvar symbolů pro jednotlivé kategorie krizových událostí.
- 60 -
6 NÁVRH ZNAKOVÉ SADY PRO KRIZOVÝ MANAGEMENT Úkolem práce bylo navrhnout systém znaků pro vizualizaci objektů a jevů z oblasti krizového managementu vyhovující jak analogové (tištěné) formě kartografických modelů, tak i elektronické virtuální formě na různých typech zobrazovacích jednotek (monitory PC, monitory počítačů typu PDA, monitory mobilních telefonů, datové projektory ). Při návrhu bylo nutné vyjít ze stávajících sad znaků používaných v krizovém řízení v ČR i ve světě, které bylo nutné analyzovat z hlediska jejich vhodnosti pro zobrazování na výše zmíněných elektronických zařízeních. Tento návrh by měl vycházet nejen z výsledků a závěrů analýzy stávajících znakových sad provedené v předchozí kapitole této práce, mělo by být také přihlédnuto ke koncovému uživateli a čtenáři map krizového řízení.
6.1 Shrnutí závěrů analýzy stávajících znakových sad používaných v krizovém managementu. Z analýzy znakových sad vyplývá, jak by měly vypadat navrhnuté znaky pro krizové řízení. Je nutná: -
dostatečná a jednotná velikost symbolů,
-
jednoduché tvary,
-
asociativní povaha symbolů,
-
minimalizace používání barev.
6.2 Uživatelé informací předávaných prostřednictvím znakové sady Vlastní znaková sada by měla být navržena tak, aby ji mohli používat nejen pracovníci krizového managementu při své práci, ale aby mohla být eventuelně užitečná i pro ostatní občany. Při návrhu znaků je nutné předpokládat pouze omezenou schopnost uživatele přebírat modelovanou informaci danou případně i jeho psychickým a fyzickým vypětím. Při krizi, kdy v ději dochází k zásadnímu obratu, se lidé dostávají do těžké svízelné situace doprovázené tísní a zmatkem, stresem. Stres pak nadměrně nepříznivě zatěžuje organismus
- 61 -
v oblasti duševní i tělesné. Organismus, který je vystaven stresové události mobilizuje své síly tak, aby mohl podat vysoký fyzický výkon ke své obraně ve smyslu boje nebo útěku. Každý jedinec reaguje na krizovou situaci jinak. Schopnost reakce na stresové faktory je dána mimo jiné vrozenou vlohou, stupněm osobního vývoje, výchovou, vzděláním, zkušeností a v neposlední řadě nácvikem jednání v předpokládaných stresových situacích. Krizoví manageři by měli být na krizové situace a stavy trénováni, měli by reagovat stresovou reakcí zcela výjimečně a krátkodobě, měli by být schopni udržet si své rozhodovací schopnosti a vlastnosti v jakémkoliv případě. Existuje však řada lidí, jejichž osobnostní struktura je méně odolná k zátěži psychického charakteru a mají tendenci k stresovým reakcím. Znaky by proto měly být vytvořeny na úrovni, která poskytuje okamžité a obecné porozumění situace, aby co možná nejvěrněji informovaly o situaci v zájmovém geografickém území.
6.3 Návrh vlastní znakové sady pro potřeby krizového managementu Po předchozí analýze a zhodnocení znakových sad používaných nebo navržených pro krizový management bylo přistoupeno k návrhu vlastní znakové sady, která by umožnila vizualizaci objektů a jevů z oblasti krizového řízení a plánování. 6.3.1 Výběr krizové situace; tvorba symbolů Existuje několik typů krizové situace (druhu ohrožení). Jejich výčet podává následující tabulka. Tab. 8. Výčet krizových situací. Typ krizové situace 1.
Dlouhodobá inverzní situace
2.
Povodně velkého rozsahu
3.
Jiné živelní pohromy velkého rozsahu, mimo typu krizové situace č. 1 a 2, jako například rozsáhlé lesní požáry, sněhové kalamity, vichřice, sesuvy půdy, zemětřesení
4.
Epidemie - hromadné nákazy osob (včetně hygienických a dalších režimů)
5.
Epifytie - hromadné nákazy polních kultur (včetně hygienických a dalších režimů)
- 62 -
6.
Epizootie - hromadné nákazy zvířat (včetně hygienických a dalších režimů)
7.
Radiační havárie
8.
Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
9.
Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu - požáry, exploze, destrukce nadzemních a podzemních částí staveb
10. Narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně 11. Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi velkého rozsahu 12. Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu 13. Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu 14. Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu 15. Narušení dodávek potravin velkého rozsahu 16. Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu 17. Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu 18. Narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu 19. Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb velkého rozsahu 20. Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb velkého rozsahu 21. Migrační vlny velkého rozsahu 22. Hromadné postižení osob mimo epidemií - řešení následků včetně hygienických a dalších režimů 23. Narušení zákonnosti velkého rozsahu Z výčtu těchto typů krizových situací, byl vybrán typ krizové situace č. 9 Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu - požáry, exploze, destrukce nadzemních a podzemních částí staveb a k tomuto typu krizové situace byla navržena sada znaků. Výběr událostí, objektů a jevů, které tato krizová situace zahrnuje, byl inspirován návrhem znakové sady od pracovní skupiny Homeland Security Working Group a také návrhem situačních značek pro potřeby krizového a havarijního plánování vytvořeným - 63 -
Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje, které byly popsány v jedné z předchozích kapitol. K jednotlivým jevům a objektům důležitým pro tento typ krizové situace byly následně tvořeny symboly (viz. příl. 4.). K vytváření značek byly použity předešlé znalosti z rozboru stávajících znakových sad a byla zde i snaha brát zřetel na uživatele. Aby byly značky co nejvíce zřetelné a srozumitelné pro všechny uživatele a čtenáře a mohly tak poskytnout rychlejší orientaci v mapě, popřípadě přímo za mimořádné události, výběr jejich geometrického tvaru byl inspirován tvarem jednotlivých dopravních značek, jejichž význam je obecně známý celé naší společnosti. Znaky byly také tvořeny tak, aby jejich význam byl pokud možno vyjádřen symbolicky pomocí obecně známých tvarů, či symbolů používaných v mapách, na bezpečnostních tabulkách atd. Jednotlivé navržené symboly byly rozděleny do několika částí: požáry exploze destrukce ohrožující objekty místa pro hašení požárů důležité objekty Požáry, exploze, destrukce Pro tyto symboly byl zvolen tvar trojúhelníku vykreslený červenou barvou, který je charakteristický také pro výstražné dopravní značky. Tvar tak má všechny uživatele mapy podvědomě upozornit na existenci krizového jevu, na hrozící nebezpečí a místa, kde musí uživatel dbát zvýšené opatrnosti. Symbol uvnitř trojúhelníku je pak vykreslen černou barvou, aby bylo značku možno vyobrazit i na monochromatickém zobrazovacím zařízení či v černobílé analogové podobě. Ohrožující objekty Tyto navržené symboly jsou ohraničeny červeným kruhem, jehož se používá u zákazových dopravních značek. Symboly mají upozornit na různé typy objektů, kde je zvýšené nebezpečí rychlejšího rozšíření požáru či náhlého výbuchu různých látek v nich vyráběných či skladovaných. Mají upozornit, že šíření nebezpečného jevu nesmí v žádném případě pokračovat na dané místo, aby nedošlo k výraznému zhoršení dané situace.
- 64 -
Místa pro hašení požárů, důležité objekty Návrh symbolů pro místa pro hašení požárů a důležité objekty byl inspirován informativními dopravními značkami, které bývají znázorněny modrým čtyřúhelníkem. Mají informovat, kde uživatel najde nejbližší místo, které by mu třeba mohlo napomoci v jeho svízelné situaci. Znaky byly vytvářeny v programu Inkscape (program pro tvorbu vektorové grafiky) a jsou uloženy ve formátu SVG (Scalable Vector Graphics - formát pro vektorovou grafiku), jež umožňuje export do většiny rastrových formátů. Velikost znaku byla stanovena na 30x30 pixelů, kromě symbolů ve tvaru trojúhelníku (30x35 pixelů). 6.3.2 Praktické ověření srozumitelnosti jednotlivých symbolů navržené znakové sady Vhodnost navržených značek byly ověřena pomocí komentářů získaných z hodnocení dotázaných respondentů. Výběr respondentů byl uskutečněn tak, aby hodnocení bylo co nejvíce objektivní, proto se hodnocení zúčastnilo sedm občanů ČR s odlišným osobním profilem. (viz. tab. 5.) Tab. 9. Tabulka popisující osobní profily dotázaných respondentů. Osobní profily dotazovaných respondentů pořadí jméno pohlaví věk dosažené vzdělání
současné zaměstnání
1
Petra Veselá
žena
24
vysokoškolské
studenka Slezské univerzity v Opavě - Obchodně podnikatelská fakulta; asistentka ředitele
2
Monika Veselá
žena
16
základní
student Obchodní akademie
3
Břetislav Hepnar
muž
47
střední odborné vzdělání s výučním listem
technik; elektromontér
4
Pavel Navrátil Lenka Šebestíková Zdeněk Kavický Zdenka Hepnarová
muž
26
vysokoškolské
obchodní zástupce
žena
23
střední odborné vzdělání s výučním listem
nezaměstnaná
muž
59
středoškolské vzdělání s maturitou
skladník
žena
45
středoškolské vzdělání s maturitou
účetní
5 6 7
Dotazovaní byli požádáni, aby ohodnotili každý symbol sady z hlediska srozumitelnosti jeho významu bez toho, aniž by předem viděli jeho textové označení a posléze svůj názor na znak porovnali s významem uvedeným v popisu znaku. Respondenti měli k dispozici stupnici od 1 do 4, přičemž číslo 1 znamenalo, že znak je zcela srozumitelný a pochopitelný i bez textového popisu, číslo 4 znamenalo opačné stanovisko. Hodnotili každý znak sady. Výsledkem průzkumu byla známka pro - 65 -
každý znak sady, která vznikla z průměru jednotlivých hodnocení (viz. tabulka ukazující výsledky šetření). U symbolů s hodnocením horším jak dva, byla posléze navrhnuta změna designu (příl. 5.). Tab. 10. Výsledky hodnocení jednotlivých značek navrhované sady. druh krizového jevu
hodnocení
Požáry
druh krizového jevu
hodnocení
Ohrožující objekty
požár
1
průmyslový objekt
požár obytných objektů
1
výroba, prodej, sklad střelných zbraní
1 1,5
produkce, sklad nebezpečného požár neobytných objektů
1,25
materiálu
1,75
požár vzdělávacích a výchovných zařízení
1,75
elektrárna; rozvod elektrické energie
1,75
požár speciálních zdravotnických zařízení
1,25
plynárna; zásoby zemního plynu
1,75
lesní požár
1,5
čerpací stanice pohonných hmot
1
kouř, smog
1,75
Místa pro hašení požárů
ohnisko požáru
2
Exploze
hasičská stanice, zbrojnice (HZS)
1
požární hydrant
1 1
exploze
2,25
ostatní zdroje vody
exploze – výbušnina, trhavina
1,5
Důležité objekty
nebezpečí exploze – výbušnina, trhavina
1,5
nemocnice; zdravotnické zařízení
1
exploze – hořlavé plyny
1,5
první pomoc
1
exploze – hořlavé kapaliny
1,25
lékárna
1
exploze – hořlavé pevné látky
2,25
místo nouzového ubytování
exploze – samozápalná látka
3,25
zdroj potravin
1
exploze – jiný nebezpečný materiál
1,5
telefon
1
policie
1
Destrukce destrukce nadzemní části budovy
1,5
destrukce podzemní části budovy
1,5
1,75
6.3.3 Praktické příklady zobrazení vybraných znaků na různých typech zobrazovacích zařízení Sadu navržených znaků bylo třeba ještě analyzovat z hlediska její vhodnosti vizualizace v elektronické podobě na různých typech zobrazovacích jednotek. Ze souboru znaků byly zvoleni zástupci jednotlivých tvarů značek a přehledné mapky obsahující vybrané znaky navržené sady pro krizové řízení byly posledně vkládány do jednotlivých zobrazovacích
- 66 -
zařízení a vizualizovány. Výsledek byl zachycen pro ukázku, která je ale z části ovlivněna vlastnostmi a kvalitou použitého digitálního fotoaparátu (viz. foto 9. – 12.).
Foto 9. Zobrazení navržených znaků na displeji mobilního telefonu Motorola Razr V3.
Foto 10. Zobrazení navržených znaků na displeji MDA Qtek 9100. - 67 -
Foto 11. Zobrazení navržených znaků na 19” CRT monitoru.
- 68 -
Foto 12. Zobrazení navržených znaků na datovém projektoru. Z pokusu vyplynulo, že znaky zobrazené na všech používaných obrazovkách a displejích jednotlivých elektronických zařízení použitých při ověřování jsou zcela čitelné a mají optimální velikost, která zaručuje schopnost orientace u veškeré veřejnosti. Následný obrázek také ukazuje možnost použití znaků pouze v odstínech šedi.
Obr. 8. Zobrazení navržených znaků v odstínech šedi. - 69 -
7 ZÁVĚR Záměrem této práce bylo pokusit se navrhnout znakovou sadu, která by umožnila zobrazit zájmové informace z oblasti krizového řízení na takové úrovni, která by umožnila rychlejší a kvalitnější přenos dat a informací důležitých při mimořádné události. Na začátku práce byly zpracovány obecné a teoretické informace týkající se kartografické vizualizace a generalizace geografických objektů a jevů, krizového řízení a parametrů zobrazovacích jednotek elektronických systémů používaných v krizovém řízení. Pro tuto část práce bylo využito různých kartograficky zaměřených publikací i internetových zdrojů. Cílem bylo rozšířit si znalosti, které pak byly využity pro zvýšení kvality návrhu znakové sady provedeného v závěru vlastního textu práce. Další část práce byla věnována rozboru znakových sad používaných u nás i ve světě. I tato část napomohla při vytváření jednotlivých symbolů vlastního návrhu, ale bohužel jen částečně. Důvodem byl nedostatek kvalitní symbologie pro krizové řízení, kterou by používaly instituce v České republice. Byly kontaktovány instituce, které se různým způsobem zapojují do krizového řízení a plánování České republiky a byly žádány o spolupráci a pomoc při výzkumu. Oslovení byli tázáni na používání symboliky a map při řešení krizové situace, na vlastní znakové sady apod. I přes to byla snaha najít jakoukoliv kvalitní znakovou sadu marná. Jako jediná vhodná byla shledána sada navržená pracovní skupinou HSWG. Její kvality a přednosti spočívají v praktickém rozdělení do jednotlivých skupin po typech krizových událostí, obsažené symbolice jevů a objektů, která podporuje představivost a snadnější pochopení situace, ale také v možnosti zobrazit znaky v různých typech zobrazovacích zařízení a to i v černobílé podobě, což bylo ověřeno na praktických případech. Tato sada tedy posloužila jako hlavní zdroj inspirace pro vlastní tvorbu symbolů. Ve výsledku byly tedy nashromážděny podklady pro návrh vlastní znakové sady. Bylo navrženo 34 symbolů pro krizovou situaci Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu – požáry, exploze destrukce nadzemních a podzemních částí staveb a tyto symboly byly posléze rozděleny do šesti částí. Prioritou při tvorbě znaků bylo vytvořit symbol, který by byl co nejvíce pochopitelný širokou veřejností i bez doprovodného textu.
- 70 -
Proto bylo důležité nalézt tvary, které by měly asociativní povahu a byly obecně známé v celé naší společnosti. Zda se to podařilo, odhalilo krátké šetření provedené pomocí hodnocení malé skupiny dotázaných. Komentáře respondentů byly u většiny znaků spíše kladné, návrh byl tedy pokládán za poměrně úspěšný a změna byla navrhnuta pouze u tří symbolů, které respondenti označili jako nejméně srozumitelné a pochopitelné. Znaky byly ověřeny také z hlediska jejich vhodnosti zobrazení na různých zobrazovacích jednotkách zařízení používaných v krizovém řízení. K tomuto výzkumu byla použitá dostupná technika, jejíž parametry se shodují s parametry současně používaných elektronických zařízení. Výsledky byly opět uspokojivé, zobrazení vybraných znaků bylo na monitorech a displejích z různou rozlišovací schopností a velikostí zřetelné. Praktické ověřování bylo nafoceno pro ukázku, která je ale z části ovlivněna vlastnostmi a kvalitou použitého digitálního fotoaparátu. Z výsledků práce plyne následující doporučení. Jelikož v České republice je nedostatek znakových sad využívaných pro krizový management, je nutné navrhnout systém znakových sad pro všechny typy krizových situací, které by byly standardizované a využitelné kteroukoliv institucí či firmou působící v krizovém řízení České republiky a umožnily i vzájemné sdílení a přenos důležitých informací a dat. Při návrhu by pak měl být kladen důraz na jejich jednoduchost, obraznost a přiměřenou velikost, aby mohly být popřípadě použity i širokou veřejností, které by usnadnily orientaci při nenadálé mimořádné události.
- 71 -
8 SEZNAM ZKRATEK BMP - device-independent bitmap (formát rastrové grafiky) CAD - Computer-aided design (počítačem podporované projektování) CO – civilní obrana CRT - Cathode ray tube (katodová trubice) DMÚ – digitální model území DTP - Desktop Publishing GSM - Global System for Mobile communications (globální systém pro mobilní komunikaci) HSWG - Homeland Security Working Group HZS – Hasičský záchranný sbor ISDR - International Strategy for Disaster Reduction IZS – Integrovaný záchranný systém JMK - Jihomoravský kraj LCD - Liquid crystal display NATO – North Atlantic Treaty Organisation (Severoatlantická Aliance) OLED - Organic light-emitting diode OSN - United Nations Organization (Organizace spojených národů) PDA - personal digital assistant SVG - Scalable Vector Graphics ZABAGED - Základní báze geografických dat
- 72 -
9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY citace publikací, závěrečných prací: DRÁPELA, M. V.: Vybrané kapitoly z kartografie. 1. vyd., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1983, 128 s.
HOJOVEC, V. a kol.: Kartografie. 1. vyd., Geodetický a kartografický podnik v Praze, n. p., Praha, 1987, 660 s. LAUERMANN, L.: Technická kartografie I. 1. vyd., Vojenská akademie Antonína Zápotockého, Brno, 1974, 346 s. LAUERMANN, L.: Technická kartografie II. 1. vyd., Vojenská akademie Antonína Zápotockého, Brno, 1978, 319 s. NOVÁK, V. a MURDYCH, Z.: Kartografie a topografie. SPN Praha, Praha, 1988, 318s. PRAVDA, J.:Základy koncepcie mapového jazyka. Závěrečná zpráva DÚ SPZV č.II.-7-1/06 GÚ SAV, Bratislava, 1990, 168s. HALIŠKOVÁ, I.: Geografické informace pro včasné varování: analýza, klasifikace, interpretace. Brno, 2005, 69 s. Diplomová práce na Geografickém ústavu PřF Masarykovy univerzity. KELLNEROVÁ, M.: Krizový management - ohrožení místního regionu přírodními katastrofami. Brno, 2007, 61 s. Bakalářská práce na Geografickém ústavu PřF Masarykovy univerzity citace www stránek: Astrolexikon [on-line]. Dostupný na WWW:
. BAŠNÝ, Z.: Vliv stresu na rozhodování v krizových situacích [on-line]. Dostupný na WWW: < http://www.trivis.info/view.php?cisloclanku=2005070701>. BRÁZDIL, R.: Meteorologické extrémy a povodně v České republice – Přirozený trend nebo následek globálního oteplování? [on-line]. Dostupný na WWW: < http://www.kar.zcu.cz/texty/Brazdil2002.htm>. BRYCH, P.: Dataprojektory. [on-line]. Dostupný na WWW: < http://hardware.brych.cz/dataprojektor.php>. Definice Integrovaného záchranného systému [on-line]. Dostupná na WWW: . - 73 -
Federal Emergency Management Agency. [on-line]. Dostupná na WWW: . FRIEDMANNOVÁ, L.: Transformace tématických mapových děl z analogové formy do formy digitální na příkladu územně plánovací dokumentace. 2000. [on-line]. Dostupné na WWW: . FRIEDMANNOVÁ, L.: Přednášky k předmětu Z8112 Kartografická vizualizace. 2005. [online]. Dostupné na WWW : .
HERBER, V.:Přednášky k předmětu Z1313 Přírodní hrozby a rizika.2006. [on-line]. Dostupný na WWW: . Homeland Security Working Group: Symbology Reference. [on-line]. Dostupný na WWW: . Hradec Králové: Projekt Krizové řízení [on-line]. Dostupný na WWW: < http://www.hradeckralove.org/cz/Mapy/krizov_riz.html>. Informace o Povodí Moravy [on-line]. Dostupné na WWW: < http://www.pmo.cz/zp/2004/O_povodi.pdf>. Informační centrum OSN v Praze [on-line]. Dostupné na WWW: < http://www.osn.cz >. International Strategy for Disaster Reduction [on-line]. Dostupné na WWW: < http://www.unisdr.org/ >. Internetová encyklopedie[on-line]. Dostupná na WWW: . Internetová encyklopedie[on-line]. Dostupná na WWW: . Internetová encyklopedie[on-line]. Dostupná na WWW: . Internetová encyklopedie[on-line]. Dostupná na WWW: < http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/142361-pda>. Internetové stránky Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Dostupné na WWW: < http://www.firebrno.cz/>.
- 74 -
Jak fungují a čím se liší displeje mobilů. [on-line]. Dostupná na WWW: < http://www.mobilmania.cz/default.aspx?textart=1&article=1105120>. Krizový management [on-line]. Portál krizového řízení České republiky, 2005. Dostupný na WWW: . Obchodní akademie v Žatci: Výstupní periferie počítače[on-line]. Dostupná na WWW: . Statistická ročenka 2006 Česká republika [on-line]. Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Dostupný na WWW: . Terminology: Basic terms of disaster risk reduction [on-line]. United Nations/International Strategy for Disaster Reduction, 2005. Dostupné na WWW: . VORDZORGBE S. D.: Synthesis of the findings of the early warning regional consultations in Africa, Asia, the American hemisphere and Europe. Second International Early Warning Conference [on-line]. 2003. Dostupný na WWW: . mapové podklady: Český úřad zeměměřičský a katastrální: Rastrová základní mapa České republiky 1:10000. [on-line]. Dostupné na WWW:
- 75 -
10 PŘÍLOHY Příl. 1. Znaková sada pro krizový management navržená pracovní skupinou Homeland Security Working Group. Příl. 2. Návrh situačních značek pro potřeby krizového řízení vytvořený Hasičským záchranným sborem. Příl. 3. Legenda mapy krizového řízení města Hradec Králové. Příl. 4. Vlastní návrh znakové sady vytvořené pro potřeby krizového managementu. Příl. 5. Návrh změn symbolů se špatným hodnocením. Příl. 6. Využití tématu diplomové práce v geografickém vzdělávání na střední škole.
- 76 -
