2. Pohybová soustava člověka Tvar kostí je rozmanitý a odpovídá vcelku funkci, které kost slouží. Podle převládajících rozměrů rozeznáváme kosti dlouhé, ploché a krátké. krátké - Dlouhé kosti tvoří kostru nejpohyblivějších částí těla. - Kosti ploché jsou poměrně tenké kosti, patří k nim např. kosti klenby lebeční, lopatka. - Ke kostem krátkým počítáme např. kosti zápěstní. Krátké kosti zpravidla tvoří větší kostěné celky, navzájem pohyblivě spojené. Stehenní kost – podélný řez Dlouhé kosti mají tělo štíhlé, na koncích rozšířené. Většina kostí na končetinách, dokonce i články prstů, jsou typem dlouhé kosti a jako takové mají mnoho společných rysů s humerem. Svou stavbou je humerus typická dlouhá kost. Humerus se skládá z diafýzy (těla), které se na obou koncích rozšiřuje do epifýz. epifýz Diafýza je dutá, na povrchu tvořena kompaktní (hutnou) kostí, kostí dutina uvnitř obsahuje dřeň s tukovými buňkami. Epifýzi tvoří na horním konci humeru hlavici a dolním konci kondylus. Na povrchu epifýz je tenká vrstva kompakty, uvnitř jsou vyplněny spongiózní kostí (kostní trámčinou) Stavba kosti
Okostice (periost) tvoří svrchní vrstvu kosti, ochranná vazivová vrstva obsahuje spousty nervů a cév, které vedou dovnitř kosti. Dále je kompaktní kompaktní kost, kost tvoří střed celé kosti. Tato hutná kost je tvořena ze soustředěných lamel (vrstev) s malými rourovitými otvory – Haversovy kanálky, kanálky kterými vedou cévy. Celkově těmto „rourkám“ říkáme osteony, které jsou tvořeny buňkami – osteocyty, mezi nimiž se ukládá fosfor, vápník a hořčík (výživa kosti). Dále je kost houbovitá (spongióza). Je tvořena nepravidelnou plástvitou strukturou – trámčina (lehkost kosti). Mezi trámci houbovité kosti je kostní dřeň, což je krvetvorná (hematogenní), rosolovitá, měkká tkáň.
1
Vývoj a růst kosti kosti vznikají ze základů vazivových nebo chrupavčitých. Ten je ve zcela v určité době nahrazován tkání kostí. Tento proces se nazývá kostnatění (osifikace). Nejprve se vytvoří malé ložisko kostní tkáně (osifikační jádro), osifikační centrum, které se šíří do okolí. Konečně celý model kosti, krom úzkého proužku chrupavky kryjící kloubní plochy, se přemění v kost. Pokud kost vzniká kost na podkladě vazivovém jde o osifikaci dezmogenní, jestliže osofikuje na podkladě chrupavčitém, jedná se o osifikaci chondrogenní. Na podkladě vazivovém vzniká velmi málo kostí např. kosti klenby lebeční, většina kostí obličejových atd. Ostatní kosti osifikují na podkladě chrupavčitém. Vytvoření osifikačních jader i postup osifikace je pro každou kost charakteristický. U krátkých a plochých kostí se osifikační jádro tvoří uvnitř, přibližně v jejich středu se šíří osifikace směre k periferii. Chrupavčitý základ dlouhých kostí osifikuje tak, že do těla kosti vrůstají cévy a podél nich buňky (osteoblasty), ty kolem sebe vytváří kostní tkáň. Osifikace tak vzniká uprostřed těla dlouhé kosti a to i na povrchu. Ještě před tím než jich dosáhne, objeví se osifikační jádra v obou koncích. Mezi tělem a oběma konci se určitou dobu udrží uzounký proužek chrupavky (chrupavka růstová) z ní kost narůstá do délky. V určité době dojde k vymizení růstové chrupavky a ke srůstu těla s epifýzami (u žen v 18. letech, u mužů o několik let později). Při vytváření kostí dochází také k odbourávání již vybudovaných kostí (činností buněk – osteoklasty) tak se vytváří dutina dřeňová.
Funkce kostry: - je oporou těla, umožňuje nám pohyb (+svaly) - ochraňuje vnitřní orgány (hrudní koš – srdce, plíce atd.) - v kostech je aktivní krvetvorba (v kostní dřeni) – kosti jsou zásobou minerálů (Ca, P). Když je tělo nezbytně potřebuje (např. při těhotenství), bere je z těchto „zásobáren“. Poté často následuje řídnutí kostí a jejich křehkost (osteroporóza).
Spojení kostí: pevné – růst kostí (pánev) švy (u lebky, sroste fontanela) kosti se od sebe nehnou pružné – chrupavka (žebra na hrudní kosti – strenu, spona stydká... - téměř se nehnou, např. ale při porodu se spona stydká otevře
pohyblivé – klouby
2
3
Horní a dolní končetiny Když se podíváme na končetiny horní či dolní, tak obě jsou k tělu připojeny končetinovými pletenci. Horní končetiny připojeny pletencem lopatkovým (lopatka + klíční kost) a dolní pletencem pánevním (kost kyčelní, k. sedací, k. stydká). Stavba dolní končetiny Stehenní kost (největší kost v těle), na kterou se pojí čéška, k ní zas kost holení (tvoří vnitřní kotník) a kost lítková (tvoří vnější kotník). Chodidlo se skládá ze skupin 7 kostí zánártních, dále 5 kostmi nártními (tvoří nárt) a články prstů. Stejně jako u rukou má každý prst 3 články (blízký, střední a vzdálený). Vyjímkou je palec, ten má jen dva články.
Stavba horní končetiny 4
Horní končetiny začíná kostí pažní, na ní se napojuje kost vřetenní (palcová strana) a kost loketní – loket (malíková strana). Na ně se napojuje ruka, kterou tvoří 8 kostí zápěstních, 5 záprstních a články prstů.
Osová kostra - obratle jsou k sobě připojeny kloubním výběžkem také - ploténkami – mezi obratli – díky nim je naše páteř pružná, snižuje tření mezi kostmi - určují tvar páteře
Páteř- obratle Páteř má celkem 32 - 34 obratlů. Skládá se ze 7 krčních ( C1 – C7) , 12 hrudních (Th1 – Th12) a 5 bederních (L1 – L5). Všemi obratli probíhá páteřní kanál, v němž je uložena mícha. Obratle jsou spojeny klouby, vazy a hlavně meziobratlovými ploténkami, díky nímž je páteř jak pevná tak i ohebná. 1. krční obratel – Atlas (nosič) = kývání, 2. krční Axis (čepovec) = otáčení Náš hrudník je tvořen hrudní kostí (sternum) a 12 párů žeber. Jsou kloubně připojena na obratle. Ve předu jsou připojené připojeny chrupavkou k hrudní kosti. 7 párů žeber připojené k hrudní kosti – tzv. pravá žebra 3 páry jsou připojeny na jinou chrupavku, do jednoho obloučku (jamky) sterna – tzv. žebra nepravá 5
2 páry – menší žebra, napojená a zakončena do svalu, volná Tvar páteře se nám vyvíjí postupem věku. Novo rozeně má páteř v mírné kyfóze. Když začíná lézt, vytváří si tvar plotének a prohýbá si páteř do lordózy. Stavěním na nohy se váha těla přesouvá a páteř se dále formuje. Vybočení páteře, nemoc (buď vrozená nebo způsobena nošením tašky na jedno rameno) je skolióza páteř jako S.
Stavba Kloubu (obrázek) Kost je obalena kloubní chrupavkou, díky níž se kosti o sebe netřou. Kloubní pouzdra jsou tvořena z kloubních vazů a drží celý kloub pohromadě. V kloubní výstelce se tvoří kloubní tekutina, která vyživuje kloubní chrupavky, pokrývají konec kostí.
Svaly 6
• Kosterní svaly (příčné pruhované) – ovládáme ho vůlí, obvyklý normální pohyb • Hladké svaly – neovládáme je vůlí, např. duhovka, vzpřimovač chlupu, svaly trávicí soustavy • Srdeční sval – je na pomezí příčně pruhovaných a hladkých svalů • Antagonisté – pracují proti sobě – vykonávají opačný pohyb, např. byceps a triceps (jeden zvedá ruku nahoru, druhý pohybuje jí dolů) • Synergisté (spolupracující svaly) – vykonávají spolu stejný pohyb, např. žvýkací, svaly na zadní straně stehna Svaly vytvářejí masu těla a jejich hmotnost je asi polovinu celé jeho váhy (30 – 50 %). Jsou rozděleny do tří skupin: PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ SVALY, HLADKÉ SVALY, SRDEČNÍ SVAL
– Příčně pruhované (kosterní) svalstvo se upíná šlachami na kostru; funguje na nervové podněty (můžeme je ovlivnit). Svalové buňky kosterního svalu mají válcovitý tvar, a proto se nazývají svalová vlákna. Kosterní svalstvo zajišťuje pohyb jednotlivých částí těla (hlavy, končetin, trupu), ale i lokomoci – pohyb (přemisťování) celého těla. – Hladké svalstvo zajišťuje pohyb související s činností vnitřních orgánů, jsou součástí stěn vnitřních orgánů (určují jejich tvar); jejich pohyb nelze vůlí ovlivnit, protože jsou inervovány vegetativními (autonomními) nervy. Buňky hladké svaloviny mají vřetenovitý tvar. Hladké svalstvo má zcela jinou funkci než kosterní: jeho kontrakce (stahy) probíhají velice pomalu, ale zato vydrží déle stažené (mají spíš permanentní funkci). Hladké svalstvo zajišťuje např. pohyb potravy v tlustém střevě, stahování močového měchýře, vztyčování chloupků atd. – Srdeční sval se také skládá z myofibrilů a tudíž je podobně příčně pruhovaný jako kosterní svalstvo. Pohybuje pouze srdcem. Stejně jako hladké svalstvo není řízen pomocí prostřednictvím nervů, ale dvěma vlastními centry automacie, která dávají povely k srdečním stahům. Jednotlivé srdeční svalové buňky jsou propojené vodivými spoji, které přenáší podnět podráždění vyslané z centra automacie.
7
Kosterní svaly Kosterní svaly tvoří skoro polovinu celkové tělesné hmostnosti. Svalové buňky kosterního svalu mají válcovitý tvar, a proto se nazývají svalová vlákna. Stažlivost svalových buněk zajišťují myofibrily. Myofibrily se skládají ze dvou druhů filamentů (bílkovinná vlákénka): silné filamenty (tlusté) tvořené bílkovinou myozinem a slabé filamenty tvořené bílkovinou aktinem. Filamenty jsou zakotveny v destičkách (discích) Z. Pohyb svalu je založen na
zasouvání slabých filamnetů mezi silné. Svalová vlákna jsou spojena řídkým vazivem (zde jsou nervy a cévy) do svalových svazků, které tvoří svaly. Svaly jsou kryty vazivovým obalem (fascie neboli povázka). Nejtlustší (prostřední) část svalu se nazývá svalové bříško. bříško Na koncích vybíhají svaly ve šlachy (vazivo), které se upínají na kosti. Připojení šlachy ke kosti je velmi pevné - svalový úpon.
8
