2. HISTORICKÉ MÍSTO CÍRKVÍ V ČESKÉ SPOLEČNOSTI 2

KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek ETF UK 2014

2. HISTORICKÉ MÍSTO CÍRKVÍ V ČESKÉ SPOLEČNOSTI

2

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

2

Slovenské referendum o rodině je neplatné, téměř 80 % Slováků zůstalo doma 





2

Anton Chromík Chromík,, jeden z hlavních mluvčí Aliancie za rodinu, která referendum iniciovala, jiţ včera večer okomentoval průběţné výsledky: “Je to velký počet lidí, který se bude blíţit k miliónu a je to něco úţasného. Nedali se zastrašit ani médii (…) Toto téma je bytostně důleţité pro ty, kteří přišli. Ti, kteří nepřišli, na jejich názor se nepřihlíţí.” „Lidé vyuţili svoje ústavní právo a zorganizovali toto referendum. Já cítím smutek a rozčarování z toho, co toto referendum pro naši zemi všechno přineslo,“ řekl slovenský prezident Andrej Kiska krátce po hlasování. Referendum se ptalo na tři otázky: Souhlasíte s tím, aby se manţelstvím označovalo jen spoluţití jednoho muţe a jedné ţeny? Souhlasíte s tím, aby páry stejného pohlaví nemohly adoptovat děti? Souhlasíte s tím, aby děti nemusely na vyučování o sexu nebo eutanázii eutanázii,, kdyţ ony nebo jejich rodiče nesouhlasí s obsahem vyučování? Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

3

Křesťanské komunity v muslimských zemích zanikají 













2

Osud křesťanů v muslimských zemích se v uplynulém roce změnil z pronásledování v existenční boj. Radikální islamisté aktivně usilují o to, aby křesťané z jejich regionu zcela zmizeli, napsal izraelský deník Jerusalem Post. Děje se to v Iráku a Sýrii i v částech Nigérie, Egypta, Súdánu, Somálska a Pákistánu. Cílem extremistů je totální islamizace; téměř zcela jí uţ dosáhli v Iráku, který byl ještě před 10 lety domovem jedné z největších křesťanských komunit v arabském světě. Z tehdejšího skoro půldruhého milionu věřících zbyla jen hrstka uprchlíků a emigrantů na Západě. Podle organizace Open Doors Doors,, která útlak křesťanů ve světě sleduje, je situace nejhorší právě v Íránu, Sýrii, Iráku, Saúdské Arábii a Jemenu. Kaţdý měsíc je na světě zabito 322 křesťanů jen kvůli víře, 772 křesťanů zaţije nějakou formu násilí a zničeno je 214 křesťanských objektů, zdůrazňuje Open Doors.. Doors Největší nebezpečí představuje pro křesťany Islámský stát. Analytikové přirovnávají jeho snahu o vymýcení křesťanství k odhodlání nacistů vyhladit Ţidy. Stejně šokující je však i postoj Západu, který pronásledovaným křesťanům vůbec nepomáhá, připomíná izraelský deník. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

4

Role církví v historii české společnosti 





Nutné pro pochopení jejich současné reality, zvláště pro vysvětlení některých jejich těţko pochopitelných projevů. Nutné pro pochopení jejich významu a smyslu pro věřící lidi i pro společnost obecně (zatemněno v době komunismu, který ukázal církve pouze z negativní stránky). Nejde o opakování církevních dějin, ale o schematické sledování některých aspektů: • Vztah mezi křesťanstvím a společností (religiozita, příp. konfesní rozdělení populace) • Vztah mezi církví (církvemi) a státem (legislativní a reálné vymezení) • Vliv církví v oblasti kultury, vzdělání a sociální práce

2


5

Rozdělení na epochy 

2

Symbolická přelomová data (vycházející ze vztahu mezi církví a státem): • 845: křest čtyřiceti českých pánů v Řezně – ztotoţnění vládnoucích vrstev s křesťanstvím • 1039: Hnězdenská statuta – formální dovršení české státnosti, dodrţování základních křesťanských morálních zásad stanoveno zákonem • 1415: Jan Hus – začátek konfesního pluralismu • 1620: bitva na Bílé Hoře – násilná rekatolizace, rakouský konfesní stát • 1918: vznik Československa – svoboda a vzájemná rovnocennost církví • 1948: komunismus – ateistický stát, perzekuce náboţenství • 1989: sametová revoluce – svoboda církví a pluralita náboţenství


6

845 • křest v Řezně

1620 • bitva na Bílé Hoře

1039

1415

• Hnězdenská statuta

• Jan Hus

1918

1948

• vznik Československa

• komunismus

1989 • sametová revoluce 2


7

Předkřesťanská religiozita 

Prolínání kultů starých Germánů, Keltů a původních Slovanů • Přinášení obětí na posvátná místa (stromy, háje, louky, vody, hory), na nichţ sídlili bohové. • Nebylo centrálně organizováno, nemělo vlastní teologii ani církevní instituci; představitelé – vesničtí šamani.



Vliv cizích kultů: kult íránského boha Mithry (příp. „Mihr“), někdy chápán jako slunce, jindy jako pakt či smlouva. • „Mir“ ve slovanských jazycích: smlouva, harmonie, shoda, soulad, mír • Vzdálené kulty neměly ve Střední Evropě dostatečnou organizační základnu, takţe postupně podlehly expanzi křesťanství.

2


8

Radegast 



 2

Radhošť bývá tradičně spojován s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Podle legendy nechali jeho modlu na vrcholu hory zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu v šedesátých letech 9. století údajně na Radhošť zavítali. Po tomto bohovi je také pojmenovaná tradiční značka českého piva. Na Radhošti se nachází jeho velmi známá socha. Neplést s čarodějem Radagastem z Pána prstenů.


9

Křesťanské misie 

Pojetí: • křesťanství nadřazené původním kultům • křesťanská morálka jako uskutečňování dobra oproti původnímu zlu • křesťanský způsob ţivota jako kultura oproti původnímu barbarství



Západní misie – francké: • Křest čtrnácti českých kmenových kníţat v Řezně 845 • Fyzické násilí a hrozby



Východní misie – byzantské: • Příchod Konstantina a Metoděje na Moravu 863 • Snaha přiblíţit se k lidem, naučit se jejich jazyk a přivést je ke křesťanství vysvětlováním jednoduchých základů víry (inkulturace)

2


10

Konstantin a Metoděj 





Rodní bratři, přišli z Byzance r. 863. Konstantin zemřel jako mnich (Cyril) v Římě 869, Metoděj se stal prvním moravským biskupem, zemřel 885. Vytvořili písmo pro slovanský jazyk, přeloţili do něj Bibli, zavedli slovanskou liturgii. Společně se sv. Benediktem byli papeţem Janem Pavlem II. dne 31.12.1980 prohlášeni za spolupatrony Evropy. 2



Počátek slovanské kultury je spjat s počátkem křesťanství.


11

Významné výročí UNESCO: 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu 





K 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu (863), které mezi významnými kulturními výročími UNESCO schválila poslední 36. Generální konference UNESCO (Paříţ, 25.10. aţ 10.11.2011) pro období 2012– 2012–2013, se připravuje několik kulturních akcí. Jejich cílem je připomínat odkaz cyrilometodějského dědictví. Na toto výročí pamatují ve svém kalendáři akcí příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR a připomenutí této události budou věnovány následující projekty (celkem 11): 1) Projekt „Cyril a Metoděj na Velké Moravě. 1150. výročí příchodu věrozvěstů“. Realizátoři: Moravské zemské muzeum v Brně a Muzeum umění Olomouc. Projekt sestává z těchto akcí: • • • •

2

- Výstava Sv. Cyril a Metoděj. Doba, ţivot, dílo (Brno, leden – červen 2013) - Výstava Cyrilometodějské stopy v hudbě, divadle a literatuře (Brno, leden – červen 2013) - Výstava Cyrilometodějská mise (Velehrad (Velehrad/Modrá, /Modrá, červenec – srpen 2013) - Výstava 863: Cyril a Metoděj. Historie a umělecké reflexe (Parlament české republiky, říjen – prosinec 2013). Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

12

2


13

Upevňování křesťanství 

2

Procesy, které probíhaly souběţně a navzájem se prolínaly a podporovaly. Vytvořily tak ideový základ nového českého státu, z nějţ čerpal kulturní i náboţenský ţivot našeho národa po všechna další staletí a k němuţ se jistým způsobem vztahuje dodnes. • vytváření vlastní církevní organizace (síť farností, praţské biskupství 973); • zakládání a rozvoj klášterů (prvním z nich byl klášter zaloţený v obvodu praţského hradu kněţnou Mladou v roce 967); • rozvoj slovanské liturgie jako dědictví moravských věrozvěstů Konstantina a Metoděje (863), Sázavský klášter; • kult světců – zejména svatého Václava, Ludmily, Vojtěcha a Aneţky České. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

14

2


15

Svatá Anežka česká 

  





1211 – 1282, dcera českého krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie 1233 Vstoupila do řádu klarisek (zaloţen sv. Františkem z Assisi) Vybudovala hospic pro chudé a zaloţila špitální bratrstvo. Vystavěla tři chrámy, s nimiţ byly spojeny muţský františkánský klášter, klášter klarisek a rozsáhlý špitál. Komplex těchto staveb vytvořil první gotickou dominantu Prahy, která na Vltavském břehu soupeřila s protilehlým sídelním palácem na Hradčanech. 1874 prohlášena za blahoslavenou, 12. 11. 1989 za svatou. 2


16

Křesťanství a český stát   



Vznik české státnosti: 9. – 13. století Politický důvod identifikace českého státu s křesťanstvím: začlenění do evropského civilizačního okruhu. Příčina rychlého rozšíření křesťanství: silný sociální étos

Hnězdenská statuta 1039: • první český zákoník, vyhlášen nad hrobem svatého Vojtěcha, slavnostně se zavázali jej dodrţovat čeští šlechtici a vojáci. • zaváděl do tehdejší společnosti základní zásady křesťanské morálky:

2

 

 





opatření proti pohanským obřadům, proti souţití jednoho muţe s více ţenami, ve prospěch stálého manţelství, ve prospěch úcty k ţivotu (tresty za hrdelní zločiny), proti alkoholismu (zákaz otvírání nových krčem) na podporu a rozvoj křesťanského kultu (zákaz konání trhů a fyzických prací v neděli a o svátcích)


17

Církev ve středověku Papeţ Inocenc III. - IV. Lateránský koncil (1215): základ právního systému, v němţ veškerou moc mají v rukou kněţí a biskupové, upevnění dvou nerovnoprávných stavů v církvi – kněţského a laického.



dogma o transsubstanciaci (tedy změny podstaty chleba a vína v tělo a krev Jeţíše Krista při slavení mše) ustanovení, ţe moc takto proměňovat má výhradně kněz, který byl řádně vysvěcen biskupem s apoštolskou posloupností. povinná osobní zpověď pro všechny věřící alespoň jednou za rok – jejím posluchačem a udělovatelem rozhřešení mohl být opět pouze vysvěcený kněz. definitivně potvrzen povinný celibát pro kněze. svatá večeře Páně se má povinně přijímat jen pod jednou způsobou (oplatka – hostie), přijímání vína z kalicha pro všechny věřící se zakazuje Tato rozhodnutí soustřeďují vysokou míru moci v rukou úzké vrstvy celibátně ţijících kněţí. V důsledku toho se rozšiřuje zneuţívání moci církve (kříţové výpravy), svévolné zvyšování jejího majetku (prodávání odpustků) a pohoršující ţivot příslušníků hierarchie.

  

 



2


18

Reformní hnutí a inkvizice 



2

Proti tomuto vývoji vznikají reformní hnutí, z nichţ některá zůstávají věrná církvi (františkáni a další ţebravé řády), jiná se staví do opozice (valdenští, kataři, lollardi, husité…). 1253 zaloţení „Svaté inkvizice“, tj. organizace pro vyhledávání a usvědčování "kacířů" – křesťanů, jejichţ pojetí víry bylo odlišně od pojetí oficiální církve. Její působení v celé Evropě zasahuje dobu asi pěti staletí a počet obětí jde do tisíců.



Svatá inkvizice:

• Hlavní metoda výslechu: tortura (různé druhy mučení) – vycházela z přesvědčení, ţe člověka, který má čisté svědomí, Bůh zázračně ochrání od bolesti. • Nejčastější trest: upálení (nevykonávala ho církev, ale světská moc na základě rozsudku církve) • Největší zločiny proti lidskosti v dějinách církve, v roce 2000 se za ně veřejně omluvil papeţ Jan Pavel II.


19

Doba Karla IV.



  



2

14. století: dovršení procesu vytváření církevní organizační struktury – dvě velká biskupství (praţské a olomoucké), hustá síť farností. Biskupové dohlíţeli na činnost svých farářů a dbali na to, aby odpovědně plnili všechny své povinnosti. Vláda Karla IV.: dobrá spolupráce a vzájemný respekt mezi představiteli státní a církevní moci. Zaloţení praţské univerzity: kvalitní teologické vzdělání a rozvoj intelektuálního ţivota. Rozvoj nových hnutí uvnitř církve, která směřovala k prohloubení duchovního ţivota kněţí, řeholníků i laiků –devotio moderna (moderní zboţnost). Pravidelné konání diecézních synod – shromáţdění diecézního kléru s účastí laiků pod vedením biskupa, které projednávalo otázky související s rozvojem církve a křesťanského ţivota. Jedinečný historický pokus o demokratizaci církve, v pozdější době uţ nebyl obnoven. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

20

Husitství a reformace 



Mistr Jan Hus (1415): Vyvrcholení předreformačních kacířských hnutí v Evropě Hlavní myšlenky: • Svobodné kázání Boţího slova • Udělovat svátosti smí pouze kněz bez těţkého hříchu • Příjímání pod obojí

2



Martin Luther (1517) • Rychlé rozšíření v českých zemích, na přelomu 16. a 17. století téměř 90 % obyvatelstva • „Cuius regio, eius et religio“, postupně vytváření prostředí náboţenské tolerance • Jednota bratrská 1547 • Česká konfese 1575 • Bible kralická 1592


21

Rekatolizace 





 

2

1621: zrušení kalicha, vypovězení reformačních duchovních, nátlak na laiky (reformační komise, pobyt vojska) Asi čtvrtina z celkem 2 milionů obyvatel Čech a Moravy emigrovala Obnova katolické církve: kázání, školství, barokní umění (jezuitský řád) Od r. 1761: zpovědní seznamy Ilegální působení evangelíků: církevní sbory, překládání a četba Bible Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

22

2


23

Rakousko - Uhersko  

 

1620 – 1781: násilná rekatolizace Jurisdikcionalismus:: světský panovník má iura maiestatica circa Jurisdikcionalismus sacra – vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích). • Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) • Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění – sekularizace) • Právo dozoru nad vnějšími projevy náboţenského ţivota – publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací • Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům • Právo předběţné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papeţských a biskupských nařízení aţ po jejich schválení panovníkem) • Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou). 1781: toleranční patent 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu 2


24

Josef II. Řada reforem byla namířena proti církvi (například zrušení klášterů, které se nezabývaly vzděláváním, zdravotnictvím nebo vědou – téměř poloviny). Některé však katolické církvi mohly dlouhodobě i prospět (moţnost odchodu do důchodu pro staré kněze). Stát rovněţ převzal výuku kněţí (později zrušeno). Mnoho reforem se v praxi ukázalo jako nepřínosných nebo nepřijatelných, byly zrušeny uţ za Josefova ţivota (například zákaz pohřbívání v rakvích, aby se ušetřilo dřevo a stromy, mělo být nahrazeno pohřbíváním v plátěných pytlích do hrobů vysypaných vápnem),





2


25

Katolická charita v 19. stol.       

    2

Dětské opatrovny (63) Sirotčince, útulky a jesle (62) Útulky, chorobince, chudobince (20) Ústavy pro tělesně nebo duševně vadné (32) Ústavy pro mládež mravně vadnou (2) Nemocnice (16) Ozdravovny (9) Vysokoškolské koleje (7) Pensionáty (22) Stanice pro domácí ošetřování chudých nemocných (20) Charitní spolky Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

26

Československá republika 

„pryč od Vídně – pryč od Říma“: • Odpor vůči katolické církvi – strţení Mariánského sloupu • Reformní hnutí kněţí – poţadavky:    

Větší nezávislost české katolické církve na Římu Liturgie v češtině Úprava kněţského studia a výchovy Zdobrovolnění celibátu

• Bez odezvy z Říma: 1920 vznik Československé církve, k níţ přešlo asi 800.000 katolíků. • 1918: Českobratrská církev evangelická - spojení dosavadních několika evangelických církví. • Napětí mezi státem a církví se později uklidňuje a přetváří v prostředí náboţenské svobody a plurality • Počátek tzv. českého ateismu: 700.000 lidí bez vyznání 2


27

Stržení Mariánského sloupu 





2

Původní sloup vytvořil v roce 1650 praţský sochař Jan Jiří Bendl (1620 1680) z příkazu císaře Ferdinanda III. na poděkování za záchranu Prahy při švédském obléhání v roce 1648, na konci Třicetileté války. Slavnostní vysvěcení následovalo o dva roky později u příleţitosti císařových narozenin. Předlohou byl mariánský sloup z roku 1638 postavený Maxmiliánem Bavorským v Mnichově. Socha je pojata jako Neposkvrněné početí Panny Marie (Immaculata (Immaculata)) potírající hlavu ďábla, na soklu stály postavy čtyř andělů. Sloup byl strţen 3. listopadu 1918 zfanatizovaným davem lidí, kteří se vraceli z manifestace na Bílé hoře. Torzo sloupu bylo převezeno do Lapidária. Hlava Panny Marie byla objevena v roce 1957 a zakoupena pro Národní muzeum. Jiţ v roce 1923 byl při tehdejší Lidové straně zaloţen odbor pro rekonstrukci mariánského sloupu. V roce 1991 vznikla Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, která restaurovala dochované torzo a poloţila nové základní kameny pro sloup na Staroměstském náměstí. Tři roky pracoval akademický sochař Petr Váňa na kopii mariánské sochy, která byla provizorně umístěna na prostém ocelovém sloupu po jiţní straně presbytáře kostela Matky Boţí před Týnem při ústí Celetné ulice. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

28

2


29

Komunismus 1948 - 1989    



 

2

Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákonem 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboţenských společností státem Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

30

Zákon 231/1948 Sb 

§ 1 Velezrada: • Kdo se pokusí c) zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení nebo společenskou nebo hospodářskou soustavu republiky, republiky, zaručené ústavou, bude potrestán pro zločin těţkým ţalářem od deseti do pětadvaceti let, nebo na doţivotí.



§ 3 Pobuřování proti republice: • (1) Kdo veřejně nebo před více lidmi nebo více lidí pobuřuje proti republice, proti její samostatnosti, ústavní jednotnosti, její územní celistvosti nebo proti jejímu lidově demokratickému zřízení, její společenské nebo hospodářské soustavě nebo její národní povaze, zaručeným ústavou, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let.



§ 28 Zneuţití úřadu duchovního nebo jiné podobné funkce: • Kdo zneuţije výkonu svého úřadu duchovního nebo podobné své náboţenské funkce k vykonávání vlivu na věci politického života ve směru nepříznivém lidově demokratickému řádu republiky, republiky, bude potrestán, nejdenejde-li o čin přísněji trestný, pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.

3


31

Aktivity církví v době komunismu Maximální vyuţívání zákonných moţností: bohosluţby, pastorace ve farnostech, výuka náboţenství Ilegální existence církevních hnutí a řeholních společenství Vytváření paralelních hierarchických struktur (nejvýraznější tzv. skrytá církev kolem biskupa Felixe Davídka) Tajné evangelizační, výchovné a vzdělávací aktivity (bytové semináře, chaloupky atd.) Aktivní podpora disidentského hnutí směřujícího k destrukci komunistického reţimu před r. 1989











2


32

Křesťanství v českých dějinách náboženství a společnost

stát a církev

kultura, vzdělání, sociální práce

845 křest českých pánů 863 Konst. a Metoděj, 973 pražské biskupství

pronikání křesťanství z východu i ze západu, cílevědomá evangelizace, formální přijímání víry, pomalá interiotizace morálních zásad

vládnoucí vrstva prosazuje křesťasntví, vytváření paralelních struktur státních a církevních

staroslověnské písmo, překlad Bible a liturgie, básnický úvod Proglas, vzdělání doménou církve, princip lásky k bližnímu

1039 hnězdenská statuta, 1253 založení inkvizice 1346 - 1378 Karel IV.

rozvoj křesťanské morálky, spirituality, kultury, řeholních řádů, kult světců, postupný vliv heretických hnutí

křesťanské morální principy uzákoněny, vzájemná spolupráce a provázanost státu a církve

Anežka česká, rozvoj hospiců, sirotčinců a dalších sociálních zařízení, gotické umění katedrály, 1376 pražská univerzita

1415 upálení J. Husa 1517 reformace 1594 Bible kralická

vzrůstající nedůvěra k institucionální církvi, vliv herezí, Hus a husitské hnutí, jednota bratrská, většinový příklon k reformaci

konfesní příslušnost podle místní vrchnosti: cuius regio, eius et religio

husitství: ničení klášterů a sociálních zařízení katolické církve, bratrská vzdělanost (Komenský), Bible kralická - základ jazyka

2


33

1620 bitva na Bílé hoře rekatolizace katolický konfesní stát postupná tolerance

systematické potírání reformace a vzrůst antikatolického afektu, rozvoj evangelického písmáctví a barokní lidové zbožnosti

spojení habsburského státu s katolickou církví, násilná protireformace, postupné zvyšování tolerance

barokní umění, jezuitské vzdělání, nové řeholní kongregace odpovídající na nové potřeby v sociání oblasti

1918 Československá republika náboženská svoboda

náboženská svoboda, rozvoj a vznik nových nekatolických církví, zvýšování podílu lidí bez vyznání

svoboda a rovnost všech církví před zákonem

sekularizace - péči o vzdělání i sociální práci přebírá stát, rovzoj charitativních církevních organizací

1948 ateistický stát proticírkevní zákony, 1968 pražské jaro 1970-1980 normalizace

násilná ateizace českého národa, vytváření marxistické sekulární religiozity, hrdinsky prožívané menšinové křesťanství

zestátnění církevního majetku, zrušení řehlních řádů, zákaz publikační, vzdělávací a sociální činnosti církví, perzekuce věřících

křesťanské kulturní projevy v podzemí hlavně hudba, církve bez možnosti veřejného uplatnění v sociální oblasti

1989 sametová revoluce náboženská svoboda

velký zájem o náboženské a duchovní otázky, prvky mystické, esoterické a z jiných náboženství, boom náboženské kreativitiy

svoboda a rovnost všech církví před zákonem, postupná registrace mnoha náboženskcýh společností, zvláštní práva CNS

rozvoj vzdělávací a sociální činnosti církví, katolická Charita největším nestátním poskytovatelem sociálních služeb v ČR

2


34

Shrnutí 

Zhruba po 700 let (9.(9.-16. stol.) byla katolická církev hlavním (často jediným) kulturotvorným prvkem v Evropě i v českém státě: • • • • • • •







2

Etické základy (evropský étos vychází z étosu biblického) Zákonodárství (státní se odvíjelo od církevního) Školství, vzdělání, věda (včetně univerzit) Zdravotnictví a sociální práce (špitály) Umění (hudba, literatura, architektura, výtvarné umění) Politika (těsné propojení „trůnu a oltáře“) Ekonomika (kláštery)

Od reformace se na těchto funkcích začaly podílet i nově vznikající protestantské církve, hlavním kulturotvorným prvkem po dalších 300 let bylo křesťanství jako celek. V českém národě se postupně vyvinul tzv. „antikatolický afekt“, který vychází z historických okolností: sympatie k Husovi a husitství, násilná rekatolizace, austrokatolicismus. Dnes je přímý vliv křesťanství na politiku a kulturu minimální (s výjimkou sociální práce, kde je angaţovanost církví mimořádná a veřejností respektovaná). Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

35

2. HISTORICKÉ MÍSTO CÍRKVÍ V ČESKÉ SPOLEČNOSTI 2

Recommend Documents