2 A. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území... 3 B. Údaje o splnění zadání... 9 C. Komplexní zdůvodnění přijatého ře

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU DOMAŠÍN ODŮVODNĚNÍ

1

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOMAŠÍN pořizovatel:

OBEC DOMAŠÍN Louchov 20 43151 Domašín

zpracovatel:

Ing. Tomáš Bernášek – Ateliér KNO Chomutovská 206 431 51 Klášterec nad Ohří

datum:

říjen 2012

ATELIÉR KNO - Ing. Tomáš Bernášek Chomutovská 206 Klášterec nad Ohří vypracoval: Ing. Tomáš Bernášek

10/2012


2

A.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ..................... 3

B.

Údaje o splnění zadání ............................................................................................................ 9

C.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k udržitelnému rozvoji území .............................................................................. 10

D.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. ................................................................................................. 29

E.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno: .......................... 30

F.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa: ................................................................................. 31


10/2012


3

A. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

Území řešené územním plánem Domašín je tvořeno pěti katastrálními územími: k.ú.: Petlery, k.ú.:Domašín, k.ú.: Louchov, k.ú.:Podmilesy a k.ú.: Nová Víska u Domašína. Širší vztahy: Postavení obce v systému osídlení: Řešené území se nachází na území Krušných hor severně od města Klášterce nad Ohří. Celé území sestává ze tří samostatných obcí, vzniklých během středověkého osídlení horských oblastí (Petlery, Domašín a Louchov). Čtvrtá část Nová Víska je pozůstatkem dnes zrušené obce a je převážně využívána k individuální rekreaci. Dále je území tvořeno katastrem Podmilesy, obec s tímto názvem byla zrušena v šedesátých letech minulého století. Celé území si zachovalo původní charakter kolonizační výstavby, kdy okolí obcí bylo odlesněno a využito pro zemědělství a pastevectví. Zbytek území je tvořen lesním porostem především na horských svazích. Vzhledem k vysídlení původního sudetoněmeckého obyvatelstva a tedy i výraznému poklesu počtu obyvatel nedošlo k výraznému rozvoji řešených obcí. Některé obce byly úplně zrušeny a v ostatních poklesla hustota osídlení. Byla odstraněna část původních stavení a obec Petlery ztratila svojí dominantu kostel sv. Josefa, který byl zbourán. Další historická památka území, kostel sv. Jakuba v Louchově je v havarijním stavu a hrozí jeho zřícení. Dopravní napojení: Řešené území je komunikačně napojeno na silniční síť spojující údolí řeky Ohře s vrcholovou partií hor na východní a západní části. Jedná se o silnici č.224 a silnici č. 224 16. Jednotlivé obce spojuje komunikace č. 224 30. Nejbližší železniční zastávka je v Klášterci nad Ohří. Železniční trať Chomutov-Vejprty se zastávkou Měděnec není využívána. Řešené území zahrnuje území obce Domašín. Technická infrastruktura: Řešeným územím prochází koridor vodovodního přivaděč z Přísečnické nádrže do úpravny vod Hradiště a vedení VN propojující údolí a hřebenové partie. Oba tyto koridory jsou situovány do východní části území. Vlastní území je zasíťováno nadzemním vedením VN ukončeným v každé obci trafostanicí. V obci Petlery je trafostanice koncová. Z úpravny vod Hradiště je území zásobováno vodovodem, zásobník o objemu 300m3 je umístěn nad obcí Louchov. Území Nové Vísky a Podmiles není napojeno na veřejný vodovod. Likvidace splaškových vod je řešeny individuálně pomocí bezodtokových jímek, septiků nebo domácích čistíren. Likvidace dešťových vod je řešena na místě spadu nebo svedena do přilehlých vodotečí. Území není zásobováno plynem. Na telekomunikační síť je napojeno nadzemním vedením. Ochrana přírody: Podél jižního okraje řešeného území prochází nadregiomnální biokoridor Studenec-Jezeří a nachází se zde národní přírodní památka Doupňák (do řešeného území zasahuje především její ochranné pásmo). V území se nachází přírodní evropsky významná lokalita NATURA 2000 Podmilesy, která částečně zasahuje také na sousední katastr Vernéřov v lokalitě Kozí hřbet. Do řešeného území zasahuje na jeho jihozápadním okraji také regionální biocentrum 1183 Široký potok.


10/2012


4

PÚR ČR 2008 Z politiky územního rozvoje ČR schválené usnesením č. 929 VČR ze dne 20.7.2009 pro území správního obvodu obce Domašín vyplývá respektování především úkolů pro územní plánování stanovených pro Specifickou oblast Krušné hory SOB6. Řešené území je v této oblasti zahrnuto celou svou plochou. V rámci PÚR jsou stanoveny především tyto úkoly:

SOB 6 Specifická oblast Krušné hory Vymezení Území obcí z ORP Chomutov (severní část), Kadaň (severní část), Litvínov (severní část), Teplice (severní část), Ústí nad Labem (severní část). Oblast se dotýká na území ORP Ústí nad Labem a Teplice OB6 Ústí nad Labem, na území ORP Litvínov SOB5 Mostecko, na území ORP Chomutov, Kadaň a Litvínov OS7 Ústí nad Labem–Chomutov–Karlovy Vary–Cheb–hranice ČR a na území ORP Ústí nad Labem OS2 Praha–Ústí nad Labem–hranice ČR.

Důvody vymezení a) Potřeba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál jediného horského území v ČR bez velkoplošné ochrany přírody a krajiny, které plní rekreační funkci nejen v rámci ČR, ale i pro Sasko. Území je významné rovněž z hlediska přírodních hodnot, zejména se jedná o ptačí oblast Novodomského rašeliniště – Kovářská a Východní Krušné hory a několik národních přírodních rezervací a evropsky významných lokalit. b) Potřeba omezení stále přetrvávající relativně zvýšené míry znečištění životního prostředí (půda, voda, ovzduší) v důsledku vlivů průmyslové a energetické výroby. Potřeba pokračování nápravy následků krizového stavu lesních porostů ve 2. polovině 20. století, zejména dokončení obnovy lesních porostů včetně předpokládané nutné obnovy velké části provizorní lesní výsadby ze 70. a 80. let 20. století. c) Potřeba omezit či odstranit sociální a ekonomické následky strukturálního postižení hospodářství řídce osídleného a málo zalidněného území, které bylo způsobeno zejména dlouhodobým pro území nepříznivým historickým vývojem. Zejména jde o nedostatek místních pracovních příležitostí, vysokou nezaměstnanost a stárnutí a fluktuaci obyvatelstva. Vzhledem k charakteru oblasti je potřeba podpořit především rozvoj zařízení a služeb pro rekreaci a cestovní ruch a lesnictví a zemědělství. d) Potřeba zlepšení špatné dopravní dostupnosti území jak z okolí – zejména přeshraničních dopravních vazeb, tak i uvnitř oblasti. Potřeba zlepšení nedostatečné vybavenosti technickou infrastrukturou. Potřeba územní regulace hrozící nekoordinované výstavby větrných elektráren.

Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) řešení stávajících i potenciálních střetů těžebních aktivit s ochranou přírody a krajiny a zemědělského a lesního půdního fondu a ochranou a rozvojem sídel b) vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti


10/2012


5

c) snižování znečištění životního prostředí d) pokračování procesu obnovy lesních porostů e) posílení sociálně ekonomického rozvoje, restrukturalizaci a větší diverzifikaci ekonomiky a podporu podnikání f) rozvoj lesnictví, ekologického zemědělství, rekreace a cestovního ruchu g) účinnou územní regulaci překotného rozvoje výstavby větrných elektráren h) zřízení institucionální ochrany přírodních a krajinných hodnot.

Úkoly pro územní plánování a) identifikovat hlavní póly ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro rozvoj rekreační funkce Krušných hor a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení: Řešené území se nachází mimo hlavní rozvíjející se oblasti Krušných hor. Východním a západním okrajem řešeného území prochází dvě silniční komunikace propojující údolí řeky Ohře s hřebenovými partiemi hor (224 a 224 16). Obě komunikace jsou přiměřeně dopravně zatížené. Zvýšená dopravní zátěž je patrná především v zimním období během lyžařské sezóny na silnici č. 224 16 procházející obcí Petlery. Ekonomicky aktivní obyvatelé řešených obcí za prací převážně dojíždějí. Nejrozvinutější je zde pastevectví dobytka. Většina původně zemědělské půdy je dnes využívána k pastvě. Jiné zemědělské využití kromě pravidelného sečení v podstatě neexistuje. Hlavní pól ekonomického rozvoje je za stávajícího stavu obtížně definovatelný. Dotační forma zemědělského hospodaření neumožňuje racionální využití místních podmínek, ekonomická motivace efektivnějšího využívání zemědělské půdy zatím neexistuje. Drobní řemeslníci a živnostníci jsou závislí na poptávce služeb v rámci celého regionu. Nabídka služeb je minimální stejně tak i poptávka místních. Oblast leží mimo hlavní místa rekreace Krušných hor a vzhledem k poptávce nelez předpokládat v blízké budoucnosti její větší rozvoj. V rámci územního plánu jsou podmínky pro rozvoj vytvářeny především zjednodušeným funkčním členěním zastavitelných ploch. Obecně je území obcí kvalifikováno jako smíšené venkovské, umožňující jak rozvoj, bydlení, rekreace, drobné řemeslné výroby, služeb nebo zemědělství. Jsou vytvořeny prostorové rezervy pro případný rozvoj rekreační funkce obce v místě zrušené obce (lokalita Na Vísce) a pro rozvoj ekologicky šetrného zemědělství (lokalita Podmilesy). Dopravní infrastruktura je stabilizovaná. Pozornost by měla být věnována především silnici č. 224 16, která je v současné době dopravně nejvytíženější a bude vyžadovat větší investice do údržby technického stavu. Základní rozvody energií jsou v území stabilizované. Území je zásobováno vodou, elektrickou energií a napojeno na telekomunikační síť. Plynofikace území není předpokládána a v rámci zpracování územního plánu je navrženo odkanalizování splaškových vod obcí Petlery, Louchov a Domašín do čistíren odpadních vod. b) vytvářet územní podmínky pro rozvoj dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů:


10/2012


6

Dopravní infrastruktura je stabilizovaná. Obě severojižní komunikace procházející územím slouží také jako přeshraniční dopravní tah do nejbližšího přechodu Bärenstein. Tento přechod má hmotnostní limit a je tedy využíván pro osobní automobily. c) vytvářet územní podmínky pro ekonomický rozvoj, zejména lesnictví, ekologického zemědělství, rekreace a cestovního ruchu: V rámci územního plánu jsou vymezeny rozvojové plochy pro ekologické zemědělství a rekreace. Větší nárůst cestovního ruchu není předpokládán, lesní hospodaření probíhá především v rámci činnosti společnosti LČR. V územním plánu nejsou plochy lesa zvětšovány ani zmenšovány. d) vytvářet územní podmínky pro pokračování procesu obnovy lesních porostů V rámci územního plánu není obnova lesních porostů specificky řešena. Obnova probíhá nezávisle na územním plánu. V řešeném území došlo v minulosti spíše k expanzi lesního porostu na ůkor zemědělské půdy. Rozšíření lesů tedy není řešeno. e) účinným způsobem regulovat a zamezit rizikům překotně se rozvíjející výstavby větrných elektráren, včetně souvisejících zařízení (přístupových komunikací, vyvedení energetického výkonu apod.), jak z hlediska minimalizace vlivů na životní prostředí, krajinu a osídlení, tak z hlediska funkčnosti větrných elektráren v systému zásobování elektrickou energií. V územním plánu jsou navržena dvě území pro rozšíření stávajících větrných parků. Nejedná se tedy o překotný rozvoj výstavby, ale o doplnění již funkčních parků bez dalších velkých nároků na související zařízení. Případný vliv větrných parků na životní prostředí, krajinu a osídlení bude nutné posoudit z hlediska jejich vlivu na krajinný ráz i hygienu prostředí.

ZÚR ÚK 2011 Územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou pro území obce Domašín Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, které nabyly účinnosti 20.10.2011 . Pro řešené území z této dokumentace vyplývá :

SOB6 - SPECIFICKÁ OBLAST KRUŠNÉ HORY

Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK zpřesňují úkoly pro územní plánování stanovené v PÚR 2008 a stanovují další úkoly takto: _ (1) Posilovat všechny tři pilíře udržitelného rozvoje - hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel, životní prostředí. V rámci územního plánu je předpokládán pouze mírný hospodářský rozvoj, v současné době nejsou známy žádné hospodářské záměry, které by výrazně ovlivnily zpracovávaný územní plán. Soudržnost obyvatel není v rámci územního plánu řešena. Soudržnost obyvatel je nutné rozvíjet na úrovni přímých kontaktů, sousedských vztahů a osídlením rozvojových ploch novými obyvateli. V řešeném území je


10/2012


7

patrná typická charakteristická vlastnost malých sídel, a sice sociální soudržnost fungující spíš na základě rodinných vazeb. Vzhledem k malému počtu obyvatel nelze předpokládat v nejbližším časovém horizontu výraznější změnu. V rámci územního plánu jsou respektovány nadregionální a územní systémy ekologické stability a navržen místní systém ÚSES. Zvláštní pozornost je třeba věnovat území NATURA 2000, Podmilesy. Zde je navržena možnost obnovy původního osídlení lokality zrušené vesnice s možností ekologického hospodaření. _ (2) Zajistit pokrytí území specifické oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů územními studiemi a regulačními plány. Územní plán je zpracováván, plochy rezerv jsou podmíněny zpracováním územních studií. _ (3) Využívat celorepublikového i mezinárodně významného potenciálu specifické oblasti pro rozvoj rekreace a cestovní ruchu při zachování klidového charakteru oblasti. Řešená oblast leží mimo hlavní rekreační plochy území Krušných hor. Větší rozvoj rekreace a cestovního nelze předpokládat, území slouží po většinu roku pouze jako tranzit do vrcholových partií hor. Rekreační potenciál je využíván spíše obyvateli přilehlých sídel (Klášterec nad Ohří, Kadaň) pro pěší turistiku nebo individuální rekreaci v rámci řešených obcí. V rámci ÚP jsou ponechány čistě rekreační plochy pouze v lokalitě Krčma a jako rozvojové plochy pro rekreaci je navrženo území bývalé lokality Na Vísce. V zastavitelného území obcí je většina řešena jako území smíšené venkovského typu, umožňující realizovat také rekreační stavby individuálního nebo hromadného charakteru. _ (4) Chránit a kultivovat přírodní, krajinářské, urbanistické a architektonické hodnoty oblasti, využít pozitivní znaky území pro zvýšení prestiže specifické oblasti. V rámci územního plánu jsou respektovány nadregionální a územní systémy ekologické stability a navržen místní systém ÚSES. Zvláštní pozornost je třeba věnovat území NATURA 2000, Podmilesy. Navržené rozšíření VTE lokality Rusová a Podmilesy je nutné posoudit z hlediska krajinného rázu a vlivu na hygienu prostředí. Charakter jednotlivých sídel není územním plánem narušen, je navrženo pouze doplnění některých rozvojových ploch obcí, které respektuje stávající charakter zástavby. Hlavní architektonické a urbanistické dominanty území byly již zničeny (kostel v Petlerech) nebo podléhají zkáze (kostel v Louchově). _ (5) Identifikovat hlavní střediska ekonomického rozvoje oblasti, vytvářet jim podmínky pro územní rozvoj, pro rozvoj rekreační funkce Krušných hor a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení s předpokladem šíření pozitivních impulsů z těchto rozvojových pólů do okolí. Největší předpoklad pro další rozvoj má obec Petlery, z důvodu jejího napojení na dnes nejsilněji využívaný tranzitní koridor (silnice 224 16). Obec má dobrou dopravní dostupnost do měst v údolí řeky Ohře (Klášterec nad Ohří, Kadaň). Její rozvojové plochy jsou omezeny konfigurací terénu a napojením na inženýrské sítě. Nejlepší předpoklad pro rozvoj zastavěného území má obec Domašín vzhledem k relativně rovinaté terénní konfiguraci. Zde je problémem horší dopravní dostupnost. Její zlepšení nelze v nejbližší době předpokládat a v rámci ÚP není řešena. _ (6) Územně plánovacími nástroji podporovat rozvoj místních ekonomických aktivit -


10/2012


8

lesnictví, ekologického zemědělství, potravinářského průmyslu, tradičních řemesel, rekreace a cestovního ruchu apod., při zohlednění požadavků ochrany hodnot přírody a krajiny. V rámci územního plánu je kladen důraz na komplexní rozvoj celého území při respektování zásad udržitelného rozvoje. Případný negativní dopad na doplnění stávajících VTE je nutno posoudit v rámci posouzení EIA, posouzení krajinného rázu a vlivu na hygienu prostředí. _ (7) V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav, rekreačních areálů, dopravní, technické i občanské infrastruktury. Řešené území není příhraničním prostorem. _ (8) Revitalizovat opuštěné nebo nedostatečně využité plochy a areály zemědělského, průmyslového, sídelního či jiného původu (typ brownfield). V řešeném území se nenachází typické území typu: brownfield. Prostor bývalého statku v Petlerech je využíván pro pastevectví dobytka. Areál statku v Louchově je v zanedbaném stavu a jeho obnova je spíše otázkou nalezení investora než územního plánování. _ (9) Vytvářet územní předpoklady pro rozvoj dopravní dostupnosti vyšších center osídlení, a vzájemnou dopravní provázanost osídlení ve specifické oblasti. Dopravní koridory jsou v současné době stabilizované, v nejbližší budoucnosti nelze předpokládat jejich výraznější úpravy. _ (10) Zajistit průchodnost nadřazených koridorů dopravní a technické infrastruktury přes území specifické oblasti. V řešeném území se nenacházejí nadřazené koridory dopravní a technické infrastruktury. _ (11) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest s návazností na republikovou a evropskou síť těchto zařízení. Přes území neprocházejí ani nenavazují cyklostezky a turistické cesty s návazností na republikovou a evropskou síť těchto komunikací. V území se nachází množství lesních a polních cest s návazností na místní komunikace, které jsou proměnlivě využívány. Nové trasy cest pro pěší nebo cyklisty nejsou navrhovány. _ (12) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území - podmínky udržitelného rozvoje, způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Limity využití území jsou řešeným územním plánem stanoveny.


10/2012


9

_ (13) Účinným způsobem regulovat a zamezit rizikům překotně se rozvíjející výstavby větrných elektráren, včetně souvisejících zařízení (přístupových komunikací, vyvedení energetického výkonu apod.), jak z hlediska minimalizace vlivů na životní prostředí, krajinu a osídlení, rekreaci a cestovní ruch tak z hlediska funkčnosti větrných elektráren v systému zásobování elektrickou energií. V územním plánu jsou navržena dvě území pro rozšíření stávajících větrných parků. Nejedná se tedy o překotný rozvoj výstavby, ale o doplnění již funkčních parků bez dalších velkých nároků na související zařízení. Případný vliv větrných parků na životní prostředí, krajinu a osídlení bude nutné posoudit z hlediska jejich vlivu na krajinný ráz i hygienu prostředí. Dle stanovení pořadí změn v území změn neplatí regulace vyplývající ze ZÚR pro stavbu VTE pro obec Domašín protože zastupitelstvo obce rozhodlo o pořízení ÚPD a umístění VTE před nabytím účinnosti ZÚR. _ (14) Nástroji územního plánování podporovat dlouhodobý proces obnovy a ozdravění lesních porostů. Lesní plochy a přístupové komunikace jsou v rámci územního plánu respektovány. Nové lesní plochy nejsou navrhovány a nedochází ani k jejich redukci. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je řešena stabilizace území na ochranu koridorů a ploch pro nadregionální územní systémy ekologické stability : Ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru - osy - K3 - Studenec(69) - Jezeří(71), dl.84 km Regionální biocentrum 1183 Široký potok evropsky významná lokalita Natura 2000 „Podmilesy“ CZ0420160

B. Údaje o splnění zadání Všechny požadavky Zadání pro zpracování územního plánu obce Doašín byly řešeny v dokumentaci a v odpovídajícím rozsahu zohledněny. a) definování nových zastavitelných ploch stávajících obcí Nové zastavitelné plochy obcí byly definovány b) vymezit plochy pro sportovní vyžití především v obcích Petlery, Domašín a Louchov. Zde budou také definovány prostory veřejných prostranství Plochy veřejných prostranství byly definovány. Byla vymezena plocha pro sport a rekreaci v obci Domašín. c) vymezit území pro případnou realizaci ČOV a definovat páteřní trasy kanalizace, vymezit plochy pro dostavbu několika VTE u stávajících parků (Podmileská výšina, Nová Víska).


10/2012


10

Byla vymezena území pro realizaci ČOV, byly definovány páteřní trasy kanalizace a vymezeny plochy pro dostavbu stávajících parků VTE. d) zachovat krajinný ráz lokality, posílit jeho původní strukturu výsadbou liniové zeleně v některých historicky prokazatelných místech (obnova mezí). Bylo řešeno v rámci části koncepce uspořádání krajiny a krajinného rázu. e) vymezit v krajině systém ÚSES s vazbou na nadregionální systém a území NATURA 2000 Systém ÚSES byl v rámci územního plánu vymezen. f)

vymezit v krajině signifikantní VKP s vazbou na krajinné výhledy V rámci koncepce uspořádání krajiny byly respektovány VKP vyplývající ze zákona a doplněny o interakční prvky.

g) navrhnou trasy cest pro pěší a případně cyklisty s vazbou na údolí Ohře (Klášterec nad Ohří) a hřebenové partie hor Nové trasy pro pěší a cyklisty nebyly v území definovány, bude využita stávající síť polních lesních cesta a komunikací. h) definovat další prvky umožňující rozvoj rekreačního potenciálu lokality Byly navrženy rezervní plochy pro rozvoj rekreační zástavby v lokalitě Na Vísce.

C. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k udržitelnému rozvoji území Odůvodnění urbanistické koncepce: Urbanistická struktura osídlení vychází z morfologie terénu, přírodních podmínek a způsobu výstavby sídel v době kolonizace hraničních hor ve středověku. Struktuta obce Petlery je kombinací okrouhlice s roztroušenou zástavbou. Dominantou obce byl kostel sv. Josefa, dnes zbořený. Okolo centrální návsi byla soustředěna okrouhlá zástavba jednotlivých stavení. S dalším rozvojem obce pak pravděpodobně následovalo zahuštění vnitřního prostoru roztroušenou výstavbou pravděpodobně drobných řemeslníků bez přímé vazby na okolní lány. Struktura lánů vybíhajících ze středu obce je v některých partiích okolní krajiny dosud docela dobře patrná. Výrazným zásahem do struktury sídla bylo vybudování silnice č. 224 16, která výrazně zasáhla především západní okraj obce. Po vysídlení původního německého obyvatelstva došlo ke zbourání několika budov a na západním okraji u silnice byla historická výstavba nahrazena novými domy typu OKAL. Na východním okraji vyrostl areál zemědělského družstva, který je dnes využíván jako zázemí pro pastevectví dobytka. Tento areál se vzhledem ke své poloze u potoka příliš výrazněji v dálkových pohledech neuplatňuje. Přirozená dominanta obce, kostel zmizela a dnes se při dálkových pohledech uplatňuje především hmota domu na p.č. 7, původně hostinec a hmota budovy bývalé školy na návsi. Obec Domašín vznikla zástavbou stavení podél komunikace spojující obec Petlery a Louchov s rozšířením veřejného prostoru na západním okraji, kde také vznikl náznak návsi s rybníčkem a kapličkou. Původní struktura obce je dobře zachovaná není narušena vloženými novostavbami, byly pouze odstraněny ATELIÉR KNO - Ing. Tomáš Bernášek Chomutovská 206 Klášterec nad Ohří vypracoval: Ing. Tomáš Bernášek

10/2012


11

nevyužívané budovy. Pro další rozvoj má tato obec, vzhledem k relativně rovinatému terénu nejlepší předpoklady pro další rozvoj. Přirozenou dominantu tato obec nemá. Obec Louchov je dalším příkladem liniové zástavby podél komunikace vedoucí z údolí do hřebenových partií hor. Přirozeným těžištěm obce je křížení severojižní komunikace a silnice 224 30 vedoucí západním směrem. V tomto těžišti jsou také soustředěny hlavní budovy obce. Dominanta kostela sv. Jakuba, dnes v havarijním stavu, objekt hostince se společenským sálem, dnes nevyužívaný a bývalý objekt školy, dnes obecní úřad a knihovna. Ostatní stavby jsou soustředěny podél komunikace s převažující zástavbou na západní straně. Důležitým areálem je budova bývalého statku na jižním okraji obce, která je dnes v havarijním stavu a téměř nevyužívaná. Část Krčma (Nová Víska) je pozůstatkem zrušené obce a sestává ze dvou částí. Jižně od silnice č.224 je soustředěna liniová výstavba rekreačních objektů podél komunikace vedoucí do Louchova. Severně od silnice č.224 jsou dva izolované rodinné domy. Zaniklé obce Nová Víska a Podmilesy dnes nejsou v krajině téměř vůbec patrné. Na původní osídlení upozorňují pouze zbytky několika budov a technické infrastruktury (mostky, kanály apod.). Historická zástavba je tvořena venkovskými staveními krušnohorského typu. Obecně se jedná většinou o budovy zděné z kamene nebo smíšeného zdiva, vždy se dvěma nadzemními podlažími a půdním prostorem. Střechy jsou téměř vždy stanové sklonu cca 60°. Horní patra jsou u některých staveb zachována jako hrázděná. Novodobá výstavba již tyto stavební zásady nerespektuje. Naštěstí zde nedošlo k realizaci staveb s plochými střechami, téměř vždy byly realizovány střechy štítové, šikmé o různém sklonu. Větším problémem je nekontrolovaný vznik různých přístaveb a nástaveb, které v některých pohledech narušují strukturu sídel. Rekreační část obce Nová Víska je tvořena zcela novodobou výstavbou, která místní tvarosloví příliš nerespektuje a vnáší do krajiny cizí novotvary včetně druhové skladby nově vysazovaných dřevin. Původní obživou většiny místních obyvatel bylo zemědělství a k tomu přidružená řemeslná výroba. Původní struktura zemědělské krajiny a její členění na jednotlivé lány je dosud na některých místech dobře patrná a je nutno dbát na její zachování. Dnes většina místních obyvatel za prací dojíždí. Hustota osídlení nemůže vytvořit dostatečně velkou poptávku po jednotlivých službách a další rozvoj podpořený přílivem nových obyvatel nebo návštěvníků je málo pravděpodobný. Jediným intenzivním způsobem hospodaření je dnes dotované pastevectví dobytka bez produkce mléka. Větší stáda skotu jsou soustředěna do obcí Petlery (bývalé JZD) a Louchova (severní okraj obce). Návrh urbanistické koncepce: Návrh urbanistické koncepce vychází z historického vývoje, místních klimatických podmínek, požadavků na rozvoj a potřeb obyvatel obce i návštěvníků území. Pozitivní stránkou je zachovaná struktura osídlení s dochovaným původním tvaroslovím většiny staveb. V návrhu územního plánu je doporučeno na tyto hodnoty navázat a v souladu s ochranou přírody tyto hodnoty dále rozvíjet. Vzhledem k charakteru osídlení a využití území není navržená fragmentace území do jednotlivých funkčních ploch. Rozvojové plochy jsou v návaznosti na stávající sídla řešeny jako smíšené venkovské s variabilní možností využití. Je navržena územní rezerva pro rozvoj individuální rekreace v lokalitě Nová Víska a naznačena možnost obnovy původní obce Podmilesy. Jako hlavní se pravděpodobně bude rozvíjet funkce obytná. Regenerace zastavěného území je aktuální především v centrálních prostorech obcí v okolí návsi. Dalším prostorem vhodným pro regeneraci je areál bývalého statku v Louchově.


10/2012


12

Podnikatelské aktivity budou pravděpodobně zaměřeny na rozvoj drobných služeb, řemesel a zemědělské výroby. V rámci obcí lze předpokládat také rozvoj individuální rekreace. V rámci stávající struktury obcí i nově navržených rozvojových ploch lze předpokládat výstavbu individuálních rekreačních objektů. V případě zvýšeného zájmu o individuální rekreaci je ponechána územní rezerva v místě zrušené obce Nová Víska. Pro rozvoj ekologicky šetrného hospodaření s bydlením a případnou agroturistikou je navržena obnova části struktury zrušené obce Podmilesy. Zbylé plochy obce jsou ponechány jako územní rezerva. Další rozvoj obcí v území je podmíněn zachováním charakteru stávající vesnické zástavby a minimalizací výstavby na krajinný ráz. Všechny rozvojové plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území a vymezeny tak, aby plynule navazovaly na stávající urbanistickou strukturu sídel. S ohledem na krajinný ráz a zachování identity místa je třeba podrobněji specifikovat funkční rozčlenění ploch zpracováním územní studie ve dvou lokalitách. Jedná se o lokalitu bývalé vesnice Podmilesy a Nová Víska (dnes Na Vísce). Lokalita Podmilesy: Obec zaniklá v šedesátých letech 20. století. Dnes se zde nachází pouze zbytky obvodových zdí některých stavení a obrysy základů, případně zbytky technické infrastruktury (mostky, kanály apod.). Lokalita se nachází na území NATURA 2000 Podmilesy. V územním plánu je navržena možnost obnovy centrální části obce zástavbou respektující původní sídelní strukturu s využitím pro ekologicky šetrné zemědělství a bydlení. Zbytek území původní obce je ponechán jako územní rezerva R1-5. Územní studie bude řešit komplexně celé rozvojové území původní obce s maximálním možným respektováním původní struktury osídlení. Řešení lokality by mělo vycházet z tradiční zástavby regionu a respektovat případná omezení vyplývající z umístění v přírodní lokalitě NATURA 2000. Lokalita Nová Víska (Na Vísce): Obec zaniklá v šedesátých letech 20. století. Území původní obce je v územním plánu navrženo jako územní rezerva pro rozvoj ploch individuální rekreace R6-7. Územní studie bude řešit komplexně celé rozvojové území původní obce s maximálním možným respektováním původní struktury osídlení. Řešení lokality by mělo vycházet z tradiční zástavby regionu. Ochrana a využití kulturně historických hodnot: Z hlediska ochrany jednotlivých historicky významných objektů jsou v řešeném území zapsány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek tyto stavby: Kostel sv. Jakuba v Louchově, č.r. 33762/5-493 p.č. 13

kostel

zřícenina (zřícená střecha)

p.č. 41

bez staveb

zbytky márnice ?

p.č. 53

ohradní zeď, brána

Kostel je v základech raně gotický se zachovaným lomeným portálem v jižní zdi z pozdně gotické přestavby. Z vybavení se již nic nedochovalo, v zimě roku 2011/12 došlo ke zřícení střechy včetně věžičky. Kostel je v havarijním stavu a hrozí jeho zánik. Z budovy márnice (?) je zachováno pouze obvodové zdivo. Ohradní zeď včetně brány je relativně dobře zachována, ale vyžaduje také opravu.


10/2012


13

Tento kostel je jedinou stavbou v řešeném území evidovanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Je zároveň dokladem nejstaršího osídlení českého pohraničí datovaného až do druhé poloviny 13. století. Jeho zachování by tedy mělo být jednou z priorit pro uchování kontinuity místa. Vzhledem k finanční situaci majitele (Římskokatolická farnost) a neexistenci věřících, kteří by kostel užívali nelze jeho obnovu v nejbližších letech očekávat. Dle sdělení současného pana faráře je počítáno pouze s odstraněním zříceného krovu a stabilizací obvodového zdiva. Možností jeho záchrany by mohlo být společné využití kostela pro obecní a církevní účely. Archeologie: Státní archeologický seznam ČR neeviduje na řešeném území žádnou lokalitu s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických situací (území s archeologickými nálezy 1. nebo 2. kategorie, tzv. UAN I, II). Zbylé katastrální území je Státním archeologickým seznamem ČR klasifikováno jako území s archeologickými nálezy 3. kategorie (jako celá ČR), tedy, že ani zde není vyloučena přítomnost dosud neznámých archeologických nalezišť. Demografické předpoklady: Z historického vývoje je na první pohled patrné, že toto území utrpělo velkou ránu vysídlením původního německého obyvatelstva, ze které se v podstatě dodnes nevzpamatovalo. Ve všech obcích je počet obyvatel proti předválečným letům cca pětinový: 1930

2012

Petlery

280

86

Domašín

189

24

Louchov

178

42

Zatím největší přírůstek je zaznamenáván v obci Petlery, způsobený pravděpodobně lepší dopravní dostupností obce. Další vývoj je těžko předvídatelný, je zaznamenáván mírný zájem o výstavbu nových rodinných domů především v obci Petlery a Domašín. Proto jsou i zde navrženy největší rozvojové plochy. Nejedná se o velká zastavitelná území, ale spíše o doplnění stávající struktury obcí. Malá rozvojová plocha je navržena také v obci Louchov lokalitě pod hřbitovem. V případě zájmu o ekologicky šetrné hospodaření je navržena částečná obnova obce Pomilesy a ponechány zastavitelné plochy v lokalitách podmileského a louchovského mlýna (dnes zbořené). Rozvojová plocha individuální rekreace je navržena v lokalitě zaniklé obce Nová Víska. Pro rozvoj stávající sídelní struktury nejsou navrženy čistě obytné plochy. Většina nových rozvojových ploch stávajících obcí je navržena jako smíšená venkovská zástavba umožňující variabilní využití. Plochy smíšené venkovské: Vzhledem k charakteru zástavby a funkčního využití nelze jednoznačně stanovit monofunkční využití rozvojových ploch v obcích. Proto jsou nové rozvojové plochy navrženy jako smíšené venkovské. Vyjímku tvoří lokalita stávajících rodinných domů typu OKAL v Petlerech, kde je území řešeno jako čistě obytné a plocha kostela sv. Jakuba a okolí obecního úřadu v Louchově, kde je území navrženo jako občanská vybavenost.


10/2012


14

Přehled rozvojových lokalit: Petlery: Označení lokality

předpokládaný počet domů

plocha ha

Z1 U cesty

4

0,85

Z2 U hřbitova

5

0,85

Z3 U silnice

2

0,35

Z5 Pod silnicí

4

0,55

Z6 Na louce

2

1,2

Z7 Nad silnicí

4

0,3

Z8 K Louchovu

9

0,9

Z10 Pod hřbitovem

4

0,3

Celkem návrh

asi 34 domů

Domašín:

Louchov:

Žádoucí je udržet zástavbu ve vazbě na historické půdorysy obcí. Nezbytné je respektovat krajinářskoestetická kritéria, zájmy ochrany krajiny, primárních zdrojů a hygienu prostředí. Zástavba bude respektovat lokální geografické podmínky, především převažující směr zimních větrů (ze západní, severozápadní strany) a z toho vyplývající orientaci obytných částí budov na jihovýchodní, jižní a jihozápadní stranu. Stavby s obytnými prostory orientovanými k severu by neměly být v řešeném území vůbec navrhovány. Funkční využití nové zástavby je řešeno funkcí smíšené venkovské s variabilní možností využití. Je předpokládáno, že v případě situování objektu služeb, řemesel nebo drobného zemědělství bude tato funkce vždy doprovázena funkcí obytnou. V návrhu jsou uvažovány samostatně stojící domy nebo dvojdomky. Předpokládají se objekty výšky 2NP se sedlovou střechou a obytným podkrovím. Bytové domy nejsou uvažovány. Další plochy pro výstavbu jsou situovány ve stávajícím intravilánu obce v místech zbořených budov. Obecně by mělo dojít k dalšímu zahuštění stávající zástavby tak, aby byla pokud možno obnovena původní struktura obcí. Zemědělství: Zemědělství bylo historicky hlavním zdrojem obživy obyvatel tohoto regionu. Změna nastala po vysídlení původního německého obyvatelstva, kdy došlo k přerušení vazby ke krajině a tradičním způsobům hospodaření. Další ránu utrpěl region během kolektivizace. V současné době je počet obyvatel, kteří se v území živí zemědělstvím minimální a jedná se pouze o pastevectví dobytka. Pěstování plodin ustalo a ATELIÉR KNO - Ing. Tomáš Bernášek Chomutovská 206 Klášterec nad Ohří vypracoval: Ing. Tomáš Bernášek

10/2012


15

dochází pouze k dotovanému sečení travnatých ploch. Veškeré hospodaření se řídí dotační politikou a tedy i pastevectví dobytka je zaměřeno pouze na produkci masa a chov. Produkce mléka ze zemědělské výroby je v území nulová, pokud nepočítáme několik soukromých vlastníků produkujících kozí mléko pro soukromou spotřebu. Ovocnářství, které bylo v regionu ještě po druhé světové válce poměrně slušně rozvinuté také neexistuje. V současné době nelze další rozvoj zemědělské výroby odhadnout. V návrhu územního plánu jsou tedy respektovány stávající plochy zemědělské výroby v obci Petlery a Louchov (pastevectví dobytka). Ostatní plochy jsou řešeny jako smíšené venkovské umožňující drobnou zemědělskou výrobu. Objekt bývalého statku v Petlerech, který dnes slouží pro chov dobytka svým objemem a především umístěním v údolí potoka za hradbou vzrostlých stromů nenarušuje příliš siluetu obce. Areál slouží jako odchovna mladého dobytka s kapacitou cca 200 jalovic. Siluetu obce narušují především uskladněné balíky sena, které se při dálkových pohledech uplatňují nejvýrazněji. Nejedná se ale o charakter trvalé stavby. V obci Louchov se areál chovu dobytka nachází na severozápadním okraji obce a jeho kapacita je cca 100 krav. Objekt bývalého statku na jihozápadním okraji není využíván a chátrá. S dalším navýšením kapacity chovu dobytka se nepočítá. Zachování a rozvoj zemědělství je nezbytné a žádoucí, bohužel jeho další rozvoj je vázán na dotační politiku Evropské unie a České republiky a bez podpory malých soukromých farem na vhodných lokalitách s dalším rozvojem nelze počítat. Pro ekologicky šetrné zemědělství je navržena obnova jádra zrušené obce Podmilesy s dalšími rezervními plochami. Plochy rekreace: Řešené území není z hlediska jeho rekreačního potenciálu plně využité. Ve všech řešených obcích je část staveb využívána jako objekty individuální rekreace. Vyjímku tvoří část Nová Víska, která je z větší části tvořena rekreačními objekty s několika trvale hlášenými obyvateli a pozůstatek obce Venkov jejíž jižní část zasahuje do katastru Petlery. Území je navštěvované především obyvateli blízkých sídel (Klášterec nad Ohří, Kadaň). Nejvyšší návštěvnost lze sledovat především v letním období, která vrcholí v houbařské sezoně. Jinak území slouží pouze jako tranzitní pro návštěvníky sportovních areálů na vrcholových partiích hor. V zimním období je rekreační využití krajiny minimální. Stávající plochy individuální rekreace (Nová Víska - Krčma, Venkov) jsou v územním plánu ponechány a v případě zvýšeného zájmu o tento druh rekreace jdou navrženy územní rezervy R6-7 v místě zrušené obce Nová Víska. V rámci funkční plochy smíšené venkovské lze také umísťovat objekty individuální nebo hromadné rekreace (malé pensiony apod.) Rekreační využití území je také podmíněno rozvojem sportovních ploch. Vzhledem ke konfiguraci terénu je obtížné v řešeném území takovou plochu vymezit. Jako sportovně rekreační plocha bylo navrženo území na východním okraji obce Domašín o ploše 0,2 ha. Pěší turistika: Pro pěší turistiku je v území značena zelená trasa z Klášterce nad Ohří do Petler a zpět. Jiné trasy nejsou v území značeny a pro pěší turistiku je využívána stávající síť neznačených lesních a polních cest. Cykloturistika: Územím neprocházejí žádné cyklotrasy a nové nejsou navrhovány. Pro cykloturistiku je využívána stávající silniční síť a polní a lesní cesty. Plochy občanské vybavenosti:


10/2012


16

Občanská vybavenost je v řešeném území minimální. Plochy občanské vybavenosti jsou tvořeny pouze areálem obecního úřadu a přilehlých pozemků ve vlastnictví obce a areálem kostela sv. Jakuba v Louchově. Dalším objektem je kaplička na návsi v Domašíně. Jiné objekty občanské vybavenosti se v řešeném území nevyskytují a nové nejsou navrhovány. V rámci navržené funkční plochy smíšené venkovské lze stavby občanské vybavenosti umísťovat. Bývalá škola v Petlerech svému účelu již neslouží, objekt byl využíván jako hostinec, ale dnes je na prodej a postupně chátrá. Stejný osud má i bývalý hostinec se společenským sálem na návsi v Louchově. Vzhledem k počtu obyvatel nelze předpokládat, že by došlo ke zvýšené poptávce po objektech občanské vybavenosti. Jako místo setkávání slouží dnes malý soukromý sportovní klub umístěný v jednom z rodinných domů v Petlerech. Pro obecní účely slouží budova obecního úřadu v Louchově (bývalá škola), kde jsou umístěny kanceláře úřadu, zasedací místnost a knihovna. Školství a výchova:

nevyskytuje se

Tělovýchova a sport:

nevyskytuje se, částečně nahrazuje sportovní klub v Petlerech

Zdravotnictví:

nevyskytuje se

Sociální péče:

nevyskytuje se

Maloobchodní síť:

nevyskytuje se

Ubytování a veřejné stravování:

nevyskytuje se

Výrobní a nevýrobní služby: v obcích postupně vznikají a zanikají malé soukromé provozovny, jejich další rozvoj je žádoucí pokud je v souladu s funkcí smíšeného venkovského území. Administrativa:

nevyskytuje se

Dopravní infrastruktura: Silniční doprava: Řešeným územím procházejí tyto silnice: Silnice II. třídy č.224

Očihov-Podbořany-Kadaň-Klášterec nad Ohří-Rusová

Silnice III. třídy č. 224 16

Klášterec nad Ohří (224)-Petlery-Měděnec (223)

Silnice III. třídy č. 224 30

Hradiště (224)-Louchov-Domašín-Petlery (224 16)

Uvedená silniční síť je doplněna systémem místních komunikací ve správě obce a sítí účelových komunikací (polní a lesní cesty)

Výše pospaná silniční síť je v území stabilizovaná a není navrženo její rozšíření. Zvýšenou péči bude nutné věnovat údržbě a technickému stavu silnice III. třídy č. 224 16, která je nejvíce vytíženou komunikací v regionu a zvýšené dopravní zatížení na této komunikaci je patrné na zhoršujícím se technickém stavu. Zvýšenou pozornost bude také nutné věnovat obnově a údržbě místních komunikací, jejichž technický stav je z větší části špatný. V rámci veřejných prostranství by měla být vybudována odstavná parkovací stání pro osobní automobily a v rámci rozšíření zastavitelných ploch budou některé místní komunikace upraveny nebo doplněny. Při průchodu silnic a místních komunikací stabilizovaným zastavěným územím by měl být v maximální možné míře zachován stávající ráz obce. ATELIÉR KNO - Ing. Tomáš Bernášek Chomutovská 206 Klášterec nad Ohří vypracoval: Ing. Tomáš Bernášek

10/2012


17

Cestní síť je tvořena polními a lesními cestami v různém technickém stavu. Úseky nedostatečně zpevněné budou postupně dle potřeby konstrukčně upraveny pro nutnou obsluhu pozemků. Dle kategorizace silniční sítě se předpokládají výhledové úpravy silnic v nezastavěném území dle ČSN 736101 „Projektování silnic a dálnic“, v území zastavěném či zastavitelném dle ČSN 736110 „Projektování místních komunikací“. Podle možností budou místní komunikace v nesevřených profilech doplněny o parkovací pruhy, které budou v daných oblastech přebírat část nabídky dopravy v klidu. V uzavřených souborech zástavby doporučujeme realizovat komunikace funkční třídy obytné zóny. Zatížení komunikační sítě: Dle mapového podkladu ŘSD bylo provedeno sčítání a zatížení komunikací je následující: Č. 224

500-1000 automobilů za den

Č. 224 16

sčítání nebylo provedeno

Č. 224 30

sčítání nebylo provedeno

Ochranná pásma: Podél silničních komunikací budou respektována ochranná pásma v extravilánu v těchto vzdálenostech od osy komunikace: 15m

silnice II. a III: třídy

V zastavěném území je nutno respektovat především uliční čáry v případě dostaveb. U nově vznikajících celků je nutno dodržet mimo hluková pásma základní minimální hodnoty takto: 15m

od osy místní komunikace C1

10m

od osy ostatních místních komunikací

Statická doprava: Rozvoj individuální dopravy přináší v obcích kromě zvýšené frekvence vozidel, potřebu dostatečného počtu míst pro parkování a odstavování vozidel. V řešeném území se jedná zejména o realizaci parkovacích a odstavných stání, neboť výstavba garáží se realizuje při výstavbě rodinných domů (vestavěné garáže), nebo stavbou samostatných garáží na soukromých pozemcích. Na veřejných komunikacích se doporučuje budovat odstavné pruhy. Pro pokrytí dopravy v klidu u nově navrhovaných objektů pro bydlení, vybavenosti či jiných objektů se bude postupovat ve smyslu vyhlášky MMR ČR č. 501/06 v platném znění o obecných požadavcích na využívání území, kde se stanovuje vybavit stavby příslušným normovým počtem odstavných a parkovacích stání. Pro pokrytí potřeby zařízení dopravy v klidu dalších navrhovaných objektů se bude postupovat dle příslušných ustanovení kapitoly č. 14 Dopravní plochy ČSN 736110 navrhování místních komunikací dle skutečně navrhovaného druhu a funkce a navrhované kapacity. Prostor před obecním úřadem se navrhuje k regeneraci. Tento prostor umožňuje rozšíření parkoviště, které by sloužilo pro akce v centru obce. Pro odstavování nákladních automobilů či zemědělských strojů budou sloužit provozní plochy výrobních areálů.


10/2012


18

Hromadná doprava osob: Řešené území je z hlediska hromadné dopravy obsluhováno jednou autobusovou linkou Kadaň-Klášterec nad Ohří-Domašín-Měděnec-Kovářská-Vejprty a zpět č. 522600, přičemž do obcí většina spojů zastavuje v obci Petlery a jen některé zajíždějí do obcí Louchov a Domašín. Vzhledem k charakteru území, hustotě osídlení a stavu komunikací je obslužnost hromadné dopravy osob vyhovující včetně docházkových vzdáleností. Zastávky hromadné dopravy nejsou vybaveny přístřeškem pro cestující ani zastávkovým pruhem a bude vhodné je o tyto prvky v budoucnu dovybavit. Účelové komunikace: Pro pomalou zemědělskou dopravu a lesní techniku slouží stávající cestní síť účelových komunikací, vyúsťující na síť místních komunikací a na silniční síť. Účelové komunikace se nacházejí v různém technickém stavu převážně dle míry jejich využití. V řešeném území bylo v posledních letech vybudováno nebo technicky upraveno několik lesních cest sloužících pro přístup těžební techniky do lesních porostů. Nemotoristická doprava, provoz chodců a cyklistů: Jsou respektovány stávající pěší trasy, všechny komunikace v zástavbě je třeba pokládat za zklidněné komunikace se smíšeným provozem, které slouží společné motorové dopravě a pěšímu a cyklistickému provozu. Řešeným územím neprocházejí žádné značené cyklotrasy. Územím prochází jedna značená turistická trasa: Zelená

Klášterec nad Ohří ZS-Petlery-Útočiště-Průsek

Ostatní druhy dopravy se v řešeném území nevyskytují.

Technická infrastruktura: Kanalizace: Stav: V současné době není v řešeném území realizován centrální systém likvidace splaškových vod. Jednotlivé obytné domy nebo někdy i soubory domů mají splaškovou kanalizaci svedenu do bezodtokových jímek nebo septiků s přepadem do trativodu apod. Jedná se o nevyhovující a nekontrolovatelný způsob likvidace splaškových vod, kdy dochází i k nepovolenému přečerpávání jímek do přilehlých vodotečí nebo pozemků a tím znečišťování půdních vrstev a podzemních i povrchových vod. Dešťová kanalizace není v obcích realizována. Dešťové vody jsou pomocí povrchových kanálů nebo stok svedeny do drenážních systémů nebo vodotečí, nebo jsou likvidovány přímo na místě spadu. Návrh: V rámci územního plánu je navrženo odkanalizování jednotlivých obcí do samostatných ČOV umístěných vždy v blízkosti vodoteče v nejnižším místě pro zachování přirozeného gravitačního spádu. Páteřní trasy kanalizace budou vedeny podél hlavních komunikací (Louchov, Domašín) nebo bude vybudován okružní systém (Petlery). Na tyto páteřní trasy budou připojeny jednotlivé nemovitosti samostatnými nebo společnými přípojkami. Je předpokládána realizace kořenových čistíren s přilehlou dočišťovací vodní plochou. V obci Louchov a Petlery jsou ČOV navrženy v místech, kde je historicky doložena existence vodních nádrží (rybníků) u obce Domašín bylo vybráno umístění západně od obce nad potokem. Pro


10/2012


19

všechny navržené ČOV je vymezena plocha o velikosti cca 1000m2. Při předpokládaném rozvoji osídlení a zvýšení počtu obyvatel u řešených obcí vychází velikost jednotlivých kořenových čistíren cca 500-600m2. Největší nárůst obyvatel lze předpokládat v obci Petlery, kde je navržená plocha pro výstavbu ČOV 1400m2 také dostačující. Součástí každé čistírny bude vodní plocha sloužící k dočištění vod, které budou následně svedeny do vodoteče. Objekty které nebude možné napojit na veřejnou kanalizaci budou odkanalizovány do jímek nebo samostatných ČOV. Vybudování dešťové kanalizace není uvažováno, bude zachován nebo doplněn stávající systém likvidace dešťových vod. Zásobování vodou: Stav: Obyvatelé obcí jsou zásobováni vodou z veřejného vodovodu s vyjímkou části Nová Víska. Zde je zásobování vodou řešeno vodovodem bez správce z historického vodního zdroje. Většina původních budov má v suterénu nebo na pozemku realizovány kopané studny, které jsou využívány převážně pro zavlažování nebo pro technické účely. Majitelem veřejného vodovodu je společnost SčVaK a.s.. Voda je přiváděna z úpravny vody Hradiště. Zdrojem vody je vodní nádrž Přísečnice. Na řešeném území se nachází vyústění podzemní štoly dálkového přivaděče z vodní nádrže a část podzemního potrubí do úpravny vody Hradiště. Z úpravny vody je přiváděn vodovod DN 110 do vodojemu umístěného nad obcí Louchov o objemu 2x150m3 a odtud do dalších obcí. Koncovým místem odběru je obec Petlery. Hlavní řady jsou provedeny v dimenzi DN 110, v Petlerech DN 90. Vodovod je proveden z tlakového potrubí PVC. Na řadech jsou osazeny potřebné uzávěry a hydranty. Vodovod je v dobrém technickém stavu a je schopen dalšího provozu. Kapacita vodovodu je i pro případný rozvoj obcí dostatečná. Návrh: V rámci ÚP není navrženo rozšíření nebo doplnění páteřních tras vodovodu. Rozvojové lokality budou připojeny samostatnými přípojkami na již realizované vodovodní řady. Pro část obce Nová Víska doporučujeme provést legalizaci stávajícího vodovodu a jeho následnou kontrolu a zpoplatnění. Pro objekty v odloučených lokalitách (Podmilesy) nebude zřizován vodovodní řád. Zásobování bude nutné řešit individuálně formou samostatných studní. Zásobování elektrickou energií: Řešené území je zásobováno nadzemním vedením VN 22kV, které je v jednotlivých obcích ukončeno trafostanicí a následně jsou jednotlivé objekty připojeny nadzemním vedením NN. Vedení VN 22kV je ve vyhovujícím stavu a není navrženo jeho doplnění. Vzhledem k malému nárůstu rozvojových ploch předpokládáme dostatečnou kapacitu stávajících trafostanic. V rámci intravilánu obcí by bylo vhodné nahradit nadzemní vedení NN podzemním. Vzhledem k odloučenosti lokality a nákladům potřebným k provedení takové změny nelze toto v nejbližší době očekávat. Nové rozvojové plochy budou tedy pravděpodobně také připojeny novým nadzemním vedením. Vyjímku tvoří plochy v odloučených lokalitách (Podmilesy), kde není navrženo připojení na veřejnou distribuční síť. Zde předpokládáme realizaci alternativních zdrojů energie (fotovoltaika na budovách, malé vodní elektrárny- bývalé mlýny, nebo malé větrné elektrárny- Podmilesy).


10/2012


20

Veřejné osvětlení: Stávající veřejné osvětlení je řešeno výbojkovými svítidly osazenými na stožárech rozvodů sítě NN. Doplňování systému veřejného osvětlení bude prováděno stejným způsobem. Zásobování plynem: Řešené území není plynofikováno a nelze v nejbližší budoucnosti předpokládat její realizaci. Spoje: Telekomunikace: Řešené území je napojeno na distribuční síť ve vlastnictví Telefónica Czech Republic a.s. Vedení je provedeno nadzemním způsobem na samostatných sloupech. Jednotlivé objekty jsou připojeny také nadzemním vedením dle možností a požadavků jednotlivých odběratelů. Hlavní páteřní kabely byly v nedávné době provedeny nově, včetně výměny poškozených sloupů. Doplnění o dalšího poskytovatel telekomunikačních služeb formou pevného připojení by bylo vhodné, ale vzhledem k odloučenosti lokality to nelze předpokládat. Pokrytí území signálem pro mobilní telefony má proměnlivou kvalitu a některé lokality jsou zcela bez signálu. I přes žádosti místních obyvatel po lepším pokrytí nelze změnu v nejbližší době očekávat. Ochranné režimy AČR: V souvislosti s pořízením ÚAP byly v řešeném území vymezeny plochy s ochrannými režimy MOČR, kde je pro funkční změny nutné dodržovat prostorové a funkční limity, které stanovuje MOČR: -území se nachází v prostoru zájmového území MOČR -území leží v ochranném pásmu leteckých radiových zabezpečovacích zařízení Nakládání s odpady: Tuhý komunální odpad: Tuhý komunální odpad tvoří zejména opad z domácností. Vyvážení separovaného odpadu zajišťuje po dohodě s městem Klášterec nad Ohří firma zajišťující svoz TKO pro toto město Marius Pedersen a.s. Hradec Králové, sídlo pobočky Ciboušov 184, Klášterec nad Ohří do třídírny, směsný odpad vyváží stejná firma na skládku v Tušimicích. V řešeném území se s vybudováním skládky TKO nepočítá. V jednotlivých obcích jsou rozmístěny nádoby na třídění odpadových surovin (papír, plasty sklo).

Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny: Obhospodařování zemědělské krajiny: Celková výměra řešeného území činí 1580 ha z toho 51 ha orné půdy a 709 ha trvalých travních porostů. 766 ha zemědělské půdy tak tvoří cca 45% celkové plochy území. Zemědělství bylo v minulosti hlavním zdrojem obživy původních obyvatel. Horský charakter území znemožnil během kolektivizace zemědělství velkoplošné úpravy zemědělské půdy a tak si i dnes krajina zachovala ráz členěné zemědělských pozemků. Ekologická stabilita krajiny se zachovala na poměrně dobré úrovni. Vyjímku tvoří vrcholové partie lesních porostů, které byly nejvíce zasaženy kyselými dešti z nedalekých tepelných elektráren.


10/2012


21

V současné době není zemědělská půda využívána pouze pro pastevectví. Nespásané plochy jsou pravidelně sečeny. Rostlinná výroba zanikla. V současné době užívá většinu zemědělské půdy firma D.H.M., s.r.o., Chomutov, zaměřená na chov dobytka. Tato firma užívá areál a pozemky bývalého JZD v Petlerech. Obnovení remízků a chybějící doprovodné zeleně v okolí polních cest by bylo žádoucí.

Ochrana krajinné a sídelní zeleně: Krajinná zeleň: Řešené území představuje krajinu projevující se vysokým podílem přírodních komponentů a prolínající se s historickým osídlením i zemědělskými kulturami. Trvalé vegetační formace jsou v řešeném katastru zastoupeny lesními porosty, ostrůvky rozptýlené zeleně, doprovodnými a břehovými porosty vodotečí, doprovodnou vegetací komunikací. Tyto vegetační formace plní v krajině řadu funkcí – ekologickou, hygienickou, půdoochrannou, vodohospodářskou a estetickou. Celkový podíl těchto ploch je v rámci katastru velmi příznivý. V rámci řešeného území jsou zastoupeny jednak kategorie zvláštní ochrany přírody, jednak kategorie obecné ochrany přírody a krajiny. Z hlediska obecné ochrany přírody jsou v řešeném území zastoupeny významné krajinné prvky (VKP) – které jsou podle zákona OPaK definovány jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, údolní nivy. V řešeném území není lokalizován žádný z registrovaných VKP. Návrh ÚP se zabývá regenerací krajiny, je navržena koncepce ÚSES. Sledované esteticky a ekologicky cenné lokality s výskytem chráněného druhu flóry nebo fauny: Evropsky významná lokalita Podmilesy Kód lokality:

CZ0420160

Biogeografická oblast:

kontinentální

Rozloha lokality:

237,5555 ha

Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: PP

Typy přírodních stanovišť: 6210*

- Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště

6430

- Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

91E0*

- Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)


10/2012


22

Sídelní zeleň, památné stromy: Zeleň v obcích svojí kvalitou a kvantitou odpovídá urbanistické podobě i historickému vývoji a velikostem obcí. Důležitým aspektem pro hodnocení zeleně je skutečnost zásadního poměru zeleně v rámci bezprostředního okolí sídla v harmonické krajině. Díky této skutečnosti se pohlíží na zeleň v rámci obce jako na zeleň pouze doplňkovou a její funkce by měla spočívat především v doprovodném, estetickém a sídlotvorném významu. Nepředpokládá se výrazná potřeba sídelní zeleně rekreační. Dominantní zelení v rámci obcí jsou soukromé zahrady. Nejčastěji patří k obytným i jiným budovám mají definovanou hranici a slouží k rozšířenému bydlení a k pobytu obyvatel a drobné zemědělské produkci. Nejčastěji mají podobu obytných dvorů, užitkových a okrasných zahrad. V rámci sídla zabírají dominantní plochy. Jejich hlavní složkou jsou travní porosty, zeleninové záhony, ovocné stromy a keře a okrasné zahradní záhony. Podobným typem zeleně a kategorií jsou staré zahrady - opuštěné dvory, kde jednu z hlavních vegetačních složek tvoří sukcesní stádia stromových porostů a ruderálních porostů, ale místy se nacházejí stopy staveb nebo starých zahrad. Tyto plochy se nacházejí v Petlerech v severním ohybu místní komunikace, v Domašíně na východním konci obce i v Louchově na jižní straně sídla. Problematika těchto ploch se odvíjí od majetkových poměrů. Z hlediska zachování krajinného rázu bude těmto plochám vrácena původní funkce, nebo jsou navrženy k zastavění. Rekreační funkce poskytují plochy veřejné, které mají charakter parkově upravených ploch. Jsou to plochy veřejné zeleně parkového charakteru navazující na centrální prostory obcí nebo významná místa. Jsou zde stromy a keře nejčastěji v travnatém povrchu a podstatné jsou funkční prvky - posezení nebo herní prvky. Největší takové plochy se nacházejí v Petlerech na ploše návsi v místech kolem zbořeného kostela, v Domašíně a v Louchově u kaple vedle drobné vodní nádrže a v Louchově před kostelem s hřbitovem. Prostor před kostelem v Louchově je výrazným a cenným příkladem venkovského veřejného prostoru sloužícího jako předpolí kostela s hodnotnými starými jedinci rodů jírovce maďalu a lípy srdčité. Další kategorií zeleně výrazně zastoupenou v rámci intravilánu obcí je doprovodná zeleň komunikací a zbytkové plochy podél cest a zbytkové plochy obecně. Navazují na komunikační trasy a jsou většinou udržované ve formě travnatého porostu. Zbytkové plochy mají buď přirozený travinobylinný porost nebo ruderální porost s podílem vytrvalých plevelů. Zbytkové plochy nemají žádnou funkci a v některých částech obcí se zde vyskytují i náletové porosty. V obci Nová Víska jsou tyto zbytkové plochy podél komunikace zřejmě součástí svévolného záboru vlastníků okolních parcel a osázeny z velké části cizokrajnými druhy jehličnanů. Podobně i v Louchově a Domašíně se ve veřejném prostoru nachází několik nevhodných výsadeb stříbrného smrku i jiných jehličnanů zřejmě s cílem vytvoření stálezeleného živého plotu. Rizikem je kromě vizuální nepatřičnosti ale to, že v případě absence pravidelné údržby mohou tyto liniové prvky dorůst rozměrů standardních jedinců daného druhu (viz. stříbrné smrky v Domašíně) a tak celkově negativně ovlivnit veřejné prostředí. V kontaktním místě s krajinou se v obcích vždy nacházely větší zemědělské objekty (seníky, stodoly atd). V posledních 50.ti letech však v rámci kolektivizace vznikaly hmotově mnohem větší zemědělská družstva a statky, dnes transformovány do převážně soukromých farem. Příkladem je statek v Petlerech. Dnešní stav zeleně u těchto objektů odpovídá pouze funkčnosti a často se jedná o dopravní, zbytkové plochy v jejíž obvodových částech je nebo by měla být zeleň zapojující objekt do krajiny. Statek v obci Petery by měl být více vizuálně izolován clonovou zelení a to mimo staveb i plochy, kde se skladují balíky siláže v igelitech, protože narušují obraz sídla v krajině. Výraznými a sídlotvornými prvky zeleně jsou lokality hřbitovů v Petlerech a Louchově. Z hlediska užívané kategorizace generelů zeleně se jedná o plochy zeleně vyhrazené. Jsou zde staré záměrně sázené stromy. Z druhů dřevin se zde nachází zejména lípa srdčitá, jírovec maďal, javor mléčný globósní,


10/2012


23

jasan převislý, jehličnany rodu zerav a cypřišovec. Hřbitovy se výrazně projevují jak v obrazu sídla tak poskytují kontakt s krajinou na místech vyhrazené zeleně. Okolí obcí vytváří zadní strany zahrad a navazují na ně prvky krajinné zeleně případně sady, což je důležitý prvek krajinného rázu zachovávající tradiční strukturu sídla i obydlí od zahrady přes záhumenek k poli, louce spojený s liniemi remízu a mezí. V některých těchto místech se zde nachází neautentické druhy dřevin a narušují vnější obraz sídla ( zejména vzrostlé jehličnany - smrk pichlavý, nebo stříbrný, zerav západní, cypřišek Lawsónův a místy je to i nevhodné použitá řadových přehuštěných výsadeb smrk obecného). U novodobých zahrad se objevují taktéž typizované ploty a brány, které nerespektují místní tradiční tvarosloví a použité materiály. Památné stromy: V řešeném území se památné stromy nevyskytují. Ochrana krajinného rázu: Toto horské území s dynamickým reliéfem si uchovává výjimečné krajinné hodnoty. Představuje krajinný celek, v němž se zachovala rovnováha mezi přírodními prvky a člověkem vytvořenými útvary, projevující se vyváženým podílem přírodních komponentů (lesní a rozptýlené zeleně), prolínající se s historickým osídlením a zemědělskými kulturami. Zachovalé přírodní prostředí, na které je vázána řada druhů původního genofondu, má nesmírný význam pro udržení biologické rovnováhy širšího okolí. Svými hodnotami tvoří rovněž potenciální oblast pro rozvoj rekreačního využití a tím rozšíření turistického ruchu v oblasti. Součástí řešeného území je Evropsky významná přírodní lokalita NATURA 2000 Podmilesy. Krajinné struktury a podmínky ekologické stability: Využití území je dáno zastoupením krajinných struktur, jejich prostorové uspořádání pak charakterizuje fyziognomii krajiny a základní ekologické vztahy. Hlavními krajinnými strukturami, evidovanými za jednotlivá katastrální území, jsou lesní porosty, orná půda, trvale travní porosty, vodní plochy, sady, zahrady, zastavěné a ostatní využívané plochy. V přehledu jsou uvedeny jednotlivé kategorie využití území, kde krajinné struktury zaujímají následující plochy: Druhy pozemků: Lesní půda (ha)

665

Trvalé travní porosty (ha)

709

Orná půda (ha)

51

Ostatní plochy (ha)

139

Ovocné sady (ha)

2

Vodní plochy (ha)

4

Zahrady (ha)

5

Zastavěné plochy (ha)

5

CELKOVÁ PLOCHA (ha)

1580


10/2012


24

Z ekopozitivních krajinných struktur jsou v řešeném území nejvýznamněji zastoupeny TTP, orná půda a lesní porosty celkem 1425 ha, což je 90 %. Ostatní pozitivní krajinné struktury tvoří již jen menší podíl, ať už jde o sady, zahrady, nebo vodní plochy.

Vodní plochy a toky, protipovodňová opatření: Řešeným územím prochází rozvodnice drobných toků vedená údolími směrem ke Klášterci nad Ohří a jsou odvodňovány směrem k řece Ohři. Jedná se především o tyto toky: Klášterecký potok: Prameniště Kláštereckého potoka se nachází na horních svazích Krušných hor mezi obcemi Petlery a Domašín poblíž lokality zvané Bublet. Jihozápadně od Petler se nachází soutok Kláštereckého potoka a tzv. Petlerského potoka a dále teče podél komunikace 224 16 do Klášterce nad Ohří. Potok je ve správě Lesů ČR a.s. Podmileský potok: Prameniště Podmileského potoka se nachází na hraně Podmileské výšiny severozápadně nad zrušenou obcí Podmilesy. Potok pak protéká údolím západně od Louchova směrem na Ciboušov. Nad Ciboušovem se nachází soutok Podmileského potoka s bezejmenným tokem, který pramení na loukách jihovýchodně od Domašína. Potok je ve správě Lesů ČR a.s. Pro žádný z těchto toků nebylo stanoveno záplavové území a nejsou navržena protipovodňová opatření. V rámci obnovy původní struktury krajiny je v rámci ÚP navržena obnova vodních ploch na Podmileském potoce u bývalého Louchovského mlýna. Oba potoky protékají mimo zastavěné území a případné povodně tedy nepředstavují větší riziko.

Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Pozemky určené k plnění funkce lesa (dále jen PUPFL) zaujímají v řešeném území 665 ha, což je 42% celkové plochy řešeného území a je tak zřejmé, že lesní pozemky budou plnit výraznou funkci z hlediska ochrany přírody. Z hlediska lesních oblastí ČR je řešené území součástí přírodní lesní oblasti (PLO) č.1 Krušné hory. Většina lesních ploch je v majetku LČR, pozemky spravuje lesní správa Klášterec nad Ohří. Dalším významným vlastníkem je obec Domašín a město Klášterec nad Ohří. Pro hospodaření s lesním půdním fondem platí lesní zákon, který upravuje hospodaření a povinnosti vlastníků lesa podle výměry. Nad 50 ha je závazný lesní hospodářský plán (LHP) zpracovatel Ekoleprojekt s.r.o. Jablonec nad Nisou., pro vlastníky s výměrou enší než 50 ha jsou závazné lesní hospodářské osnovy (LHO). Pro PUPFL zařízených v rámci Lesních hospodářských osnov (LHO) - vlastníci do 50 ha vykonávají funkci odborného lesního hospodáře (OLH) pověřené fyzické osoby. Do řešeného území zasahují tyto registrované honitby: 42043 10018 Přísečnice 42043 10024 Klášterec 42043 20017 Vernéřov 42043 10016 Volyně V návrhu nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa.


10/2012


25

Návrh územního systému ekologické stability ÚSES: Dle biogeografického členění náleží řešené území do regionu 1.59 Krušnohorský bioregion. Aktuální stav krajiny Díky poměrně zachovalé struktuře původního hospodaření, které mělo svojí hlavní etapu od konce 19. století do konce druhé světové války, je zde zachovalá autentická vegetační struktura harmonické krajiny. Krajina byla díky historickému vývoji v určité míře opuštěná a tak je definovaná jako krajina postharmonická. Harmonická kulturní krajina je taková, kde přírodní fenomén a jeho složky jsou dlouhodobě, nekonfliktně harmonicky využívány a udržovány pravidelnou hospodářskou činností člověka. Jedná se především o šetrné hospodaření nenarušující přírodní fenomény i krajinný ráz. Dominantním plošným vegetačním pokryvem jsou hospodářské lesy, lesní porosty v návaznosti na hluboce zaříznutá potoční údolí a hospodářsky využívané trvalé travní porosty. Hospodářské lesy se nacházejí na obvodové části obhospodařovaných území na svahu Krušných hor. Jedná se především o monokultury smrku – Picea abies, nejčastěji blízkého věkového složení. Dále modřín opadavý – Larix decidua. Na několika místech jsou paseky velkých podélných tvarů, které jsou nové nebo už osázeny novými stromy. Často jsou osázeny smrky nebo místy modřínem opadavým nebo v menší míře bukem lesním. Cenné jsou lesní porosty, které jsou jiného druhového složení než smrkové monokultury. Jedná se o javorové nálety dorostlé do dospělého stadia, nebo svahy s lipovým lesním porostem a pak porosty smíšené tvořící porostní lemy. Lesní porosty se nacházejí i na malých terénních vyvýšeninách. Zde převládají druhy smrk obecný nebo borovice lesní - Pinus silvestris či borovice černé – Pinus nigra. Lesní společenstva s výraznějším zastoupením lesních světlin, pasek nebo zarůstajících pasek převažují v severní části území a dominuje jim smrk a pak jeřabina. Místy je zde vysazen smrk pichlavý ze semenáčů. Bylinné podrosty lesních partií se v létě skládaly s běžných druhů travin Calamagrostis epigeos – třtina křovištní, kapraď samec - Dryopteris filix-mas, papratka samičí - Athyrium filix-femina, přeslička - Equisetum sp. a náprstníků – Digitalis sp. V listnatých lesích se nacházely lipnice hajní - Poa nemoralis, černýš lesní – Melampyrum sylvaticum. Vzhledem k tomu že, velká část řešeného území se nachází ve 4.bukovém, 5.jedlobukovém a 6. smrkojedlobukovém vegetačním stupni ( podle geobiocenologického klasifikačního systému prof. Zlatníka) tak je zde buk lesní zastoupen minimálně. Rozhodně by se mělo lesní hospodaření ubírat směrem ke zvyšování pestrosti druhové i věkové. Vzhledem k tomu, že lesní porosty tvoří rámec poměrně zachovalé a vizuálně čisté krajiny, tak by i formy kácení a pasek měli odpovídat mírou a měřítkem citlivějšímu přístupu. Další stromové porosty se nacházejí na strmých svazích hluboce zaříznutých údolí, a v potočních nivách. Místy jsou to kategorií hospodářské lesy. Jedná se především o přírodě blízká společenstva olšin – Alnus glutinosa a jasenin Fraxinus excelsior s podílem dubů a javorů. Zastoupeny jsou zde i druhy topolů – Popolus tremula, lísky obecné – Coryllus avellana a olše zelená – Alnus viridis. Díky jejich přírodě blízkému stavu jsou součástí chráněného území nebo i součástí ÚSES. V některých místech je v potočních nivách zastoupen i bylinný podrost jarního charakteru. V rámci mapování byl sledován fenomén lesních podrostů odpovídající letnímu období. Zastoupeny zde byly porosty kopřivy dvoudomé - Urtica dioica, netýkavka malokvětá - Impatiens parviflora. Potoční niva se místy mění ve světliny, kterým dominuje tužebník jilmový – Fillipendulina ulmaria. Většina těchto ploch by si měla udržet svůj charakter i pokud by mělo dojít k těžbě dřeva. V případě, že nebude spadat do ochranného režimu, tak by těžba měla probíhat individuálně výběrovým režimem jednotlivých stromů. Travinobylinná společenstva vytvářejí druhou dominantní složku prostředí. Svým druhovým složením odpovídají způsobu využívání, jednotlivým faktorům a vegetačním stupňům. Vyskytují se zde druhy teplomilnější i podhorské. Jedná se především o louky a pastviny, jejichž režim a hospodaření se odvíjí od sezóny, majetkových poměrů a způsobu střídání pastvy nebo seče. Pastviny se nacházejí v bližší vzdálenosti k sídlům a místům kde je ustájený dobytek přes zimu. Jejich druhové složení má větší podíl zastoupení druhů rodu lipnicovité - Poace a bobovité - Fabaceae. Společenstva na pastvinách mají větší podíl nitrofilních druhů. Pokud je zde vegetace rozptýlené zeleně, tak je zde vidět vliv pastvy a chování dobytka na dřevinné vegetační prvky. Keře i stromy bývají okusem vyholené a tvoří podhledovou hladinu. Pod stromovými skupinami se dobytek zdržuje ve stínu a to má vliv nejen na samotné dřeviny, ale i společenstva pod nimi. Místy ohrazení pastvin způsobuje poměrně malou prostupnost krajiny pro člověka. Na místech, kde pastvina zarůstá sukcesní formou porostů, nestačí stávající způsob obhospodařování eliminovat šíření náletů a z pastviny se stává zarůstající plocha bez údržby. V tomto případě doporučujeme udělat vysekání dřevinných náletů alespoň jedenkrát ročně tak, aby zvířata mohla opět celou plochu spásat a tak zamezit zarůstání nálety. Louky se nacházejí nejčastěji ve větší vzdálenosti od ATELIÉR KNO - Ing. Tomáš Bernášek Chomutovská 206 Klášterec nad Ohří vypracoval: Ing. Tomáš Bernášek

10/2012


26

sídla než pastviny a je to především v severnějších částech území. Jejich druhové složení se různí od bohatých starých luk až k nově založeným více travinným společenstvům s velkým podílem jílku vytrvalého – Lolium perrene. Odpovídající expozice a podloží znamenají výskyt travinobylinných společenstev, která se blíží výrazně pestrým, přírodním loukám suššího a teplomilnějšího charakteru. Louky s rozptýlenou zelení nebo zarůstající nálety mají větší míru přírodě blízkých společenstev než pastviny. Místy mechanizační obhospodařování luk probíhá nevhodným trasování vůči terénu. Na prudších svazích by mělo probíhat po vrstevnicích a ne po spádnici (např. louky nad místní částí Domašín). Zarůstající louky, kde plošně převyšuje nálet a nárost stromů nad bylinnými porosty a výhledově se nepředpokládá jejich obnova, by měly být změněny na jiný typ kultury v evidenci katastru nemovitostí. Místa kde zarůstají louky maximálně do 50 – 60 % plochy doporučujeme obnovovat opět jako luční porosty. Návrh ÚSES: ÚSES představuje vzájemně propojený soubor přirozených a pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, jehož cílem je udržení přírodní rovnováhy a ekologické stability krajiny. Jsou dodrženy obecné zásady funkčního vymezování průběhu ÚSES a prostorové parametry. Jednotlivé prvky ÚSES jsou upřesněny, je využita kostra ekologické stability. Kromě základních prvků ÚSES (biocentra a biokoridory) jsou vymezeny také plošné i liniové interakční prvky. V území se uplatňuje regionální a lokální územní systém ekologické stability.

Nadřazená biocentra a biokoridory: Dle nadřazené územně plánovací dokumentace: ZUR 2011 do řešeného území vstupují nadregionální i regionální prvky ÚSES: NRBK K3 vstupuje do řešeného území okrajově při jeho jižní hranici OP NRBK K3 „Studenec-Jezeří“, (ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K3), pokrývá jižní až jihovýchodní část řešeného území OP NRBK K2 „Božídarská rašeliniště –Hřenská skalní města“, (ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K2), svým okrajem vstupuje se severní až severozápadní části území RBC 1183 „Široký potok“ do řešeného území zasahuje v jihozápadní části

PRVKY ÚSES MÍSTNÍHO VÝZNAMU Prvky ÚSES místního významu byly z převážné části převzaty z připravovaného Plánu ÚSES ÚK, Friedrich 2010 – v rozpracovanosti. Z tohoto důvodu jsou prvky ÚSES místního významu uváděny dle jejich budoucího čísla v celokrajné evidenci. Do území byla doplněna chybějící trasa pro společenstva luční relativně teplejších stanovišť. V území se po doplnění nalézají následující prvky ÚSES místního významu: Biocentra místního významu vložená do nadregionálního biokoridoru, která jsou součástí nadregionální trasy: • LBC 552 Nad Útočištěm (částečně vstupuje do území) • LBC 551 Holubí vrch (s územím pouze těsně sousedí) • LBC 543 Pod Liščím doupětem ((okrajově vstupuje do území) Biocentra místního významu vložená do biokoridorů místního významu: • LBC 500 V rokli (částečně vně území) • LBC 737 Pod Podmileskou výšinou 1 ATELIÉR KNO - Ing. Tomáš Bernášek Chomutovská 206 Klášterec nad Ohří vypracoval: Ing. Tomáš Bernášek

10/2012

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU DOMAŠÍN ODŮVODNĚNÍ • • • • • • •

LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC

738 739 741 742 742a 742b 742c

27

Pod Podmileskou výšinou 2 U Nové Vísky Pod Venkovem (částečně vně území) Podmilesy Na Podmileském potoce u mlýna (doplněno při zpracování ÚP) V pastvinách u Domašína (doplněno při zpracování ÚP) V pastvinách u Louchova (doplněno při zpracování ÚP)

Biokoridory místního významu: • • • • • • • • •

LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK

973 1400 1416 1417 1418 1419 1420 1421 1592

Interakční prvky: • IP1 • IP2 • IP3

Hradišťský potok (převážně vně území) Rusová (částečně vně území) Měděnec (částečně vně území) Podmileská výšina U Podmileské výšiny Pastviny V rokli Podmileský potok Široký potok (částečně vně území)

U Louchova Úvoz u Petler Pastviny u Petler

Systém je plně provázán s prvky ÚSES v sousedících katastrálních územích. Umístění prvků ÚSES zobrazuje grafická část. Bližší popis je uveden v tabulkové části, která je spolu se zákresem závaznou částí ÚP.

Další přírodní systémy Vymezení cílových charakteristik krajiny dle ZÚR ÚK

Místa krajinného rázu: Břvanský vrch s chráněnými xerotermními bylinami a pohledově exponovaná vyvýšenina NATURA 2000 – evropsky významná lokalita CZ0420005 Louky pod Louchovem CZ0420160 Podmilesy

Maloplošná chráněná území, památný strom NPP Doupňák – do řešeného území zasahuje ochranné pásmo NPP Doupňák Významný krajinný prvek ze zákona (pokud není vyjádřen jinou položkou) Dle znění § 3 zák. 114/1992 SB. jsou významnými krajinnými prvky veškeré lesy, vodní plochy a toky a nivy vodních toků nacházející se v území. Tyto VKP jsou v grafické části vyznačeny svou kulturou.


10/2012


28

Vytvořený územní systém ekologické stability je třeba chránit před trvalými nepříznivými vlivy okolí tím, že v maximální míře zabráníme vstupu cizorodých a nepříznivých elementů jako jsou hluk, splachy, spady, přítok znečištěných vod a odpadů. Minimalizujeme a v případě nezbytnosti technicky co nejlépe vyřešíme nutné střety křížení prvků systému s technickou infrastrukturou a dalšími územními záměry (průchody tras VVN, VN, VVTL, VTL, křížení s významnými komunikacemi). Podrobné úpravy budou náplní následných projektů územního systému ekologické stability. Všechny prvky ÚSES budou dále upřesněny v projektech komplexních pozemkových úprav. V rámci návrhu komplexní pozemkové úpravy řešeného území (práce zatím nebyly zahájeny) může dojít k lokálním úpravám ve výměře a umístění prvků ÚSES, a to zejména s ohledem na stanovištní a majetkoprávní poměry.

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek a ploch pro jeho technické zajištění: V řešeném území se nachází chráněná ložisková území dobývací prostory a poddolovaná území.

Číslo a název ložiska

plocha (ha)

způsob těžby

suroviny

B 3167500

21

dřívější povrchová

stavební kámen

DP 70958

20

dřívější povrchová

rula

V území se nachází tyto poddolovaná území: označení:

61

bodové

Petlery-Podmilesy

rudy

63

bodové

Domašín2

radioaktivní surovina

73

bodové

Domašín 3

radioaktivní surovina

27

plošné

Podmileská výšina - Rusová, pouze S okraj

57

plošné

V okraj Louchova

58

plošné

dtto, na Hradišťském potoce

88

plošné

severně od lokality Doupňák

87

plošné

jižně od Petler, západní svahy nad silnicí

86

plošné

jižně od Petler, kóta 584

55

plošné

severně od Petler, jižní okraj lokality Venkov

Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití než stanovuje vyhláška č. 501/2006 Sb. V souladu s §3 odst.4 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území je v územním plánu použito jiného druhu plochy s rozdílným způsobem využití než stanovuje vyhláška. Jedná se o plochy zeleně (nezastavitelných soukromých zahrad), které umožňují v územním plánu vymezit systém sídelní zeleně


10/2012

29


(viz požadavek přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb.). Podmínky pro tyto plochy zaručují jejich ochranu zejména před zastavěním. Dále v souladu s §3 odst. 4 vyhlášky byly základní druhy ploch dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území.

D. Vyhodnocení

předpokládaných

důsledků

navrženého

řešení

ve

vztahu

k rozboru udržitelného rozvoje území.

Je možné konstatovat, že všechny změny v území, zakotvené v tomto územním plánu, jsou navrženy s cílem nalezení optimálního způsobu využití území k zajištění udržitelného rozvoje území. Koncepce rozvoje řešeného území je nejlépe patrná z grafické části — hlavní výkres, resp. koordinačního výkresu, kde je návrh rozvoje území konfrontován s limitami využití území, které znázorňují jednotlivá správní rozhodnutí, týkající se ochrany území a jeho hodnot. Ta jako jedna z priorit návrhu ÚP Domašín je zajišťována zejména jinými právními předpisy či správními opatřeními, jejíchž graficky vyjádřitelný průmět do území je zakreslen v koordinačním výkrese č.4. Záměr rozšíření větrných parků Podmilesy a Rusová je nutné v dalších stupních projektové přípravy posoudit z hlediska vlivu na krajinný ráz, hygienu prostředí a životní prostředí (EIA). Životní prostředí: Životní prostředí řešeného území je na dobré úrovni, i když nelze vyloučit některé regionální negativní vlivy, jakými jsou např. dálkové přenosy imisí a kyselé deště, které mohou nepříznivě ovlivňovat lesní porosty a další vegetaci, půdu, vodní toky. Vlivem návrhu nedojde k narušení žádné složky životního prostředí. Ochrana čistoty podzemních a povrchových vod: Na znečišťování vod se podílejí splašky ze zemědělských ploch a splaškové vody ze zastavěného území. V zájmu zajištění čistoty podzemních a povrchových vod je nutné zabezpečit likvidaci odpadních vod účinným čištěním v ČOV - je navržena koncepce splaškové kanalizace, na kterou bude napojena i nově navržená zástavba. Nepřipustit zakládání nezpevněných polních hnojišť. Celá obec je zásobena pitnou vodou a navrhované plochy budou do tohoto systému rovněž připojeny. Nepřipustit technicistní regulace vodních toků, dbát zachování a případné výsadby ochranných pásů křovinné nebo stromové vegetace kolem vodotečí. Ochrana ovzduší: Řešené území se nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ovlivněnou především nedalekými tepelnými elektrárnami Tušimice a Prunéřov. Zhoršená kvalita ovzduší se projevuje především v období podzimních a zimních inverzí. V nedávné době byla dokončena přestavba elektrárny Tušimice II, elektrárna Tušimice I byla odstraněna. V současné době byla zahájena přestavba elektrárny Prunéřov II. Lze tedy předpokládat, že dojde k dalšímu postupnému snižování emisí. V návaznosti na schválený územní plán je však třeba, aby orgány ochrany ovzduší i v této oblasti stanovily a zajistily v programech snižování emisí dodržování opatření k udržení dobré kvality ovzduší. Návrhem nedojde ke zhoršení kvality ovzduší, neboť v území se nepředpokládá žádná výstavba provozů, která by zhoršovala stávající imisní situaci.


10/2012


30

Vliv dopravy: Vliv dopravy na silničních komunikacích je na většinu řešeného území zanedbatelný. Postupný nárůst dopravy je patrný především na komunikaci 224 16 procházející obcí Petlery. Zde bude nutné věnovat péči především udržení dobrého technického stavu komunikace a minimalizovat negativní vlivy dopravy na obytnou zástavbu v sídle např. protihlukovými opatřeními. Vliv výrobních aktivit: Největším výrobním provozem v řešeném území je areál bývalého JZD v Petlerech, které dnes slouží jako statek pro chov dobytka. Areál je využívaný jako celek. Z hlediska nepříznivých vlivů na životní prostředí bude nutné zabezpečit, aby již nedocházelo k navyšování počtů chovaného dobytka a došlo k zabezpečení spásaných ploch proti erozivním vlivům a vodotečí proti znečišťování. Navrženým rozvojem nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody, řešení respektuje všechny plochy, které požívají zvláštní ochrany, i prvky ÚSES včetně interakčních prvků. Posouzení vlivu dostavby VTE Podmilesy a Rusová jako zařízení na výrobu energie bude součástí dalších projekčních fází tohoto záměru. Hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území: S ohledem na mírnou dynamiku rozvoje sídel v uplynulém období jsou rozvojové plochy vymezeny s cílem přiměřeným nárůstem počtu obyvatel v nejbližší budoucnosti. Rozsah navržených ploch je úměrný velikosti a významu obce. Rozvojové plochy jsou určeny převážně jako smíšené venkovské a jsou koncentrovány v rámci stávajícího zastavěného území obcí. Rozšíření zastavitelných ploch je navrženo s výhledem na cca 10-15 let. Soudržnost společenství obyvatel území: Pokud má obec vytvořit předpoklady pro dlouhodobý rozvoj a stabilizovat zájem obyvatel o trvalé bydlení, je třeba se orientovat na kvalitativní nabídky obslužné sféry a zachování harmonického krajinného rázu, tj. vyvážený podíl přírodních komponentů (lesní a rozptýlené zeleně) prolínající se s historickým osídlením a zemědělskými kulturami. Lze předpokládat, že celková koncepce rozvoje řešených sídel navržená v ÚP bude mít pozitivní dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel.

E. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno: Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území je předmětem zpracování samostatné přílohy v souladu s požadavky vyhl. č. 500/2006 Sb. (obsah separátu je stanoven přílohou č.5 uvedené vyhlášky). Návrh Územního plánu obce Domašín respektuje limity využití území. Rozvoj oblasti počítá s posílením obytné a rekreační funkce území, rozvojem ploch technické infrastruktury, zachováním dostatečné


10/2012


31

komerční funkce a dopravní obslužnosti. Tyto atributy by měly vést k posílení stabilizační funkce hodnoceného území a rozvoji dalšího osídlení. Návrhy obsažené v návrhu územního plánu respektují limity využití území. Tam, kde dochází ke střetu s jednotlivými zájmy ochrany složek životního prostředí bude třeba učinit kroky k vyloučení daného střetu, nebo alespoň minimalizaci negativního vlivu spolu s adekvátní kompenzací. Jedná se především o záměr rozšíření stávajících parků VTE Rusová a Podmilesy, kde bude nutné provést posouzení krajinného rázu a vlivu záměru na hygienu prostředí a posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Popsaný návrh využití území, byl zhodnocen z hlediska jeho vlivu na obyvatelstvo a životní prostředí. Vzhledem k doprovodným charakteristikám této změny a k dosavadnímu využití území je patrné, že dojde k nepatrnému ovlivnění v oblasti ovzduší a hlukové zátěže, záboru zemědělské půdy, dále vnímání obyvatelstva z hlediska nových prvků v krajině. Závěr: Z vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území vyplývá v převážné míře pozitivní působení na sledované jevy. Zjištěné negativní vlivy budou zmírněny navrhovanými opatřeními (viz. závěry SEA dokumentace). Lze se domnívat, že řešení zahrnuté v návrhu územního plánu bude mít pozitivní dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Informace o respektování stanoviska k Vyhodnocení vlivů na životní prostředí: Bude doplněno.

F. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa: Vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF: Základní údaje: Na řešeném území z celkové plochy 1580 ha zaujímá zemědělská půda celkem 767 ha, tj. 48,5%. Z toho: Trvalé travní porosty

709 ha

Orná půda

51 ha

Zahrady

5 ha

Ovocné sady

2 ha

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF je v návrhu územního plánu zpracováno v podrobnosti Přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994, kterou se provádějí některé podrobnosti zákona č. 334 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Použité podklady - aktualizované údaje o parcelách z evidence ČÚZK Praha


10/2012


32

- mapy bonit půdně ekologických jednotek (BPEJ) Navrhované uspořádání a využití území je zřejmé z výkresu č.2 – Hlavní výkres. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF je graficky dokumentováno na výkrese č.7 v měřítku 1:5000. Předmětem návrhu jsou plochy pro smíšenou venkovskou zástavbu. Součástí řešení je dopravní a technická infrastruktura a návrh územního systému ekologické stability. Údaje o rozsahu řešených ploch, druhu pozemku, zařazení půdy do BPEJ a třídy ochrany ZPF: Z celkové plochy rozvojových lokalit 5,56 ha činí zemědělská půda XXX%, zbývající část tvoří ostatní nezemědělské plochy. V zastavěném území je dotčeno xx ha a mimo zastavěné území xx ha. Kvalita zemědělské půdy charakterizovaná kódem BPEJ je základní oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Půdy bonitně kvalitnější tř. II. a III. jsou většinou na loukách orientovaných jižním směrem pod jednotlivými obcemi. Převážná část řešeného území jsou půdy nižších bonit IV. a V. třídy. Průběh BPEJ je dokumentován na výkrese č.7. Návrhem jsou dotčeny následující BPEJ v zastavěném území: BPEJ:

třída ochrany:

7.29.14

III

7.29.44

V

7.32.44

V

7.37.46

V

7.50.01

III

7.68.11

V

7.68.41

V

Návrhem jsou dotčeny následující BPEJ mimo zastavěné území: BPEJ:

třída ochrany:

7.29.14

III

7.29.44

V

7.32.44

V

7.50.01

III

7.50.14

IV

7.68.11

V

7.73.13

IV


10/2012


33

Bilance záborů ZPF (tabulka)

označení lokality (změny) navržené využití

Z1

obytné území smíšené venkovské

Z2

obytné území smíšené venkovské

Z3

Z4 Z5

Z6 Z7 Z8 Z9

obytné území smíšené venkovské technická infrastruktura, ČOV, příjezdová cesta obytné území smíšené venkovské obytné území smíšené venkovské obytné území smíšené venkovské obytné území smíšené venkovské technická infrastruktura, ČOV, příjezdová cesta

BPEJ

dílčí výměra (ha)

třída ochrany ZPF

druh

7.29.44

0,85

V

TTP TTP, zahrada

7.29.44

0,69

V

7.73.13

0,15

V

7.29.14

0.32

III

7.32.44

0,21

V

zahrada TTP, zahrada TTP, orná půda

7.50.14

0,13

IV

TTP

7.50.01

0,42

III

TTP

7.50.01

0,69

III

TTP

7.32.44

0,32

V

7.32.44

0,93

V

TTP orná půda

7.29.44

0,1

V

TTP

Z uvedených údajů vyplývá, že nejvíce je dotčena 3. 4. a 5. třída ochrany.


10/2012


34

Bilance záborů ZPF dle jednotlivých pozemků (tabulka)

označení lokality (změny) parcela

výměra záboru

TTP (ha)

zahrada (ha)

orná půda (ha)

BPEJ

Z1

973/5

0,74

0,74

7.29.44

Z2

831/3

0,23

0,23

7.29.44

831/8

0,005

0,005

7.29.44

805

0,48

0,28

7.29.44

0,2

7.73.13

Z3

33

0,08

0,08

7.68.11

Z4

341 922/2

0,19 0,17

0,19 0,17

7.29.44 7.32.44

944/1

0,07

178/1

0,36

Z5

Z6

Z7 Z8 Z9 Z10

0,07

7.32.44

0,31

7.50.14

0,05

7.29.44

178/2

0,05

0,05

7.29.44

180

0,63

0,4

7.50.01

0,17

7.29.44

0,06

7.50.14

0,05

7.50.01

298/9

0,05

298/10

0,15

0,15

7.50.01

298/1

0,69

0,69

7.50.01

703/5

0,16

0,16

7.32.44

703/3

0,15

0,15

7.32.44

670/1

0,65

0,65

7.32.44

670/3

0,21

0,21

7.32.44

372

0,05

0,05

7.40.68

368/1

0,05

0,05

7.29.44

316/1

0,01

0,01

7.29.14

316/2

0,32

0,32

7.29.14

Údaje o vložených investicích do půdy: Okolo roku 1977 byly provedeny meliorační úpravy pozemků severně od Petler a jižně od Domašína. V současné době je systém meliorací nefunkční. Tyto pozemky nejsou navrženými zábory ZPF dotčeny. Údaje o areálech zemědělské prvovýroby: V řešeném území se nachází dvě hospodářské jednotky, které se věnují chovu skotu. Jedna hospodaří v areálu bývalého JZD v obci Petlery (cca 200 kusů dobytka), druhá na severním konci obce Louchov (cca 100 kusů dobytka). Tato hospodářství nejsou návrhem ÚP dotčena.


10/2012


35

Údaje o uspořádání ZPF, opatřeních k zajištění ekologické stability území, schválené návrhy pozemkových úprav: Uspořádání ZPF v řešeném území je patrné z grafické části dokumentace - viz výkres č.7. Jak bylo uvedeno výše, převážnou část ZPF řešeného území tvoří trvalé travní porosty, v menší míře jsou zastoupeny ostatní kultury - orná půda a zahrady. V rámci ÚSES jsou v územním plánu vyznačeny veškeré prvky regionální a vymezeny lokální biokoridory a biocentra. Systém ÚSES je plně funkční a v rámci ÚP je navržena změna kultury. Pozemkové úpravy v řešeném území nebyly zatím zahájeny. V rámci návrhu komplexní pozemkové úpravy řešeného území může dojít k lokálním úpravám ve výměře a umístění prvků ÚSES, zejména s ohledem na stanovištní a majetkoprávní vztahy tak, aby byla zachována jejich funkčnost. Údaje o průběhu hranic k.ú. Řešené území se týká k.ú. Petlery, Domašín u Klášterce nad Ohří, Louchov. Podmilesy a Nová Víska u Domašína. Průběh hranic katastru je patrný z grafické části dokumentace. Zdůvodnění předpokládaných záborů ZPF Navržené řešení předpokládá zábor ZPF v následujícím rozsahu: V rámci výstavby objektů občanského a technického vybavení dojde z záboru ZPF v celém rozsahu dotčených pozemků. V rámci výstavby rodinných domů nebo přidružených hospodářských budov si zábor ZPF vyžádá pouze stavby vlastního domu včetně souvisejících budov a dopravních či jinak zpevněných ploch. Větší část pozemků zůstane vedeny jako součást ZPF v kultuře zahrada. Pro potřeby základních skladebných prvků ÚSES se předpokládá zábor ZPF v rozsahu: Biokoridory

3,3 ha

Biocentra

24,9 ha

Navrhované řešení v maximální možné míře zohledňuje zásady ochrany ZPF, dané ust. 4, zák. č. 334/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů i zásady ochrany ZPF vyplývající z metodického pokynu MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 - tzn., že podle možností jsou využívány stávající proluky v zastavěném území, nové plochy bezprostředně navazují na zastavěné území obce, nepředpokládá se vznik zbytkových ploch zemědělské půdy, jejíž obhospodařování by bylo ztížené nebo vůbec možné. Hranice zastavěného území, pozemková držba zemědělské půdy: Hranice zastavěného území byla stanovena k datu dokončení prací na územním plánu – prosinec 2012. Pozemky zemědělské půdy na řešeném území jsou: V držení fyzických a právnických osob V držení obce Domašín V držení ČR, správce Pozemkový fond ČR Údaje o dobývacích prostorech a chráněných ložiskových územích: ATELIÉR KNO - Ing. Tomáš Bernášek Chomutovská 206 Klášterec nad Ohří vypracoval: Ing. Tomáš Bernášek

10/2012


36

V řešeném území se nachází ložisko stavebního kamene a s tím související dobývací prostor a chráněné ložiskové území. Vyhodnocení předpokládaných důsledků na pozemky určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů: Řešením nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL).


10/2012

2 A. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území... 3 B. Údaje o splnění zadání... 9 C. Komplexní zdůvodnění přijatého ře

Recommend Documents