.1995
0 .
~!~I ,~ . ~~i~~"+!! :
\•! ~. -~"
.
.
~g~~IT_Q§!~~~ CASOPIS SKAUT-JUNAK SOB!NOV ~.J. - brezen L.P. 1995. OBSAH: Proc vymreli dinoseuri /2./ Mirek Jagr Pro sberetele postovnich znamek a obalek Prosbe lese Vzkezky pro dalsi generace -K.J. Aspon jeden dobry skutek denne Perli~ky - Petr Jagr Fogler zustel klukem- Sport o Sobinove /6./ K.J.
0
HOS'Tt : 26 CLENU JUNAKA Z PR'AHY
---·---·- ---------------':11
SMRK OBEGN1
Pozemskf r~j dino..ve~~e p.l an1ny, . SUCtlc
dnes • ' st~ny, kde dinoseufi pctraD~l na vjchodA vzni~el pfejit nedok~zeli. Sned s~ vu nenalezli e na jino c tc i pokou§eli, ale jejich ZG~iveci soustave se nedok6zale vyrovnet s novou potrsvou. ?roto nech~zime v kostech nebo vejcich dinoseurQ !kodlive slou~eniny i bez ptisunu kosmlckjch zdroj~1. Vyhynuti b:llozrevych d.i.nose1.1rtJ v::~d1c' k z~niku maso!revjch druhO. Lovit dr~bnd, rychl~ ~ zna~n~ inteli.. gentni sevce prostA nedok~zali~ K z~niku dinoseur~ pfisp~l i dosud nt:.:v,ysvetli telny trend· zhorsovan1 podnebi, ktery vyvrcholi J. v~ ~tvr~ hor~ch dobemi ledovjmi~ Zv~t§ovely se rozdily mezi noci e dn~m, mez i litem B zimou. Dospelf dinoseufi postupn~ vy~irali, a~ nakonec v,yrrd'•2li B svet, ktery drive patril jim, t.I~Q putr·i sttvcum e ptek ·jn.• V.ymiran:f c1inoseuru neprobehlo tak ryc:hle · jak se aut.ori katas:r·c;-"1 •> kjch teorii domn!vaji. Trvalo asi dva mili&ny lPt. Z hled1ska ~rv6n1 jejich ~~y- 15 mili6nu rokd- je to dobe kr~tk4. Ze stPjnou d0bu se vyvinul ~lovek ad ~lovekfl zrucneho, e~ po sou ·~!lstnt!h·::; t~·~ L ~ n:.ka e vedce, kt·ery se pokou~:!. rozte§i t hadar.ky c.avn? minulN;ti. A d~jiny lidsk~ho rodu nikdo z n~s nepova!uje za kr~tk~. Lidskj rod zB tu dobu pre~kal mnoho katestrof a zm~n i vliv !~dne z nich nedos~hl tak rozsdhly tasovj ~sek. Proto mutcme soudit 1 ~e vyhynuti dinoseuru nebylo nohodne, nasledkem katestrof,y, ale z&konitl?. ,~'
a
~.~.
nehostinn~
0000000000000000000000000000000000 Pfi§t~
- Nepoznany p6tomek
dinosaur~
i
Prc)c v::rmreli dinoseufi? 2 • ++~++++~++~+++++++++++++
Pfiprovll Mirek
J~gr
Hlavnim obdob:1m rozkvetu dinoscur~ byle dobe jursk~ a kridov~ pfed 190 a~ 70 mili6ny lety. Ke kon~ ci druhohor byli nejl~pe pfizp~sobe , nou a vl~dnouci skupinou druhohor- ! ~kosyst~mu. V t~ dob~ se v§ak ut zacinaji rysovat priciny jejich padu 8 vyvoje. Neprikled rohati dina- . ~euri z kridy Severni Ameriky s r~ znau urovni vyvoje rahu a krcnich limcu, kter~ chr~ni snadno zranite.lny krk pred napadenim. Vyhodny znak, zachyceny v "pocatecnim vyd~nf"postupne zesiluje. Pocet roh~ se zv~t§uje e krcni limec se razsiruje. u chesmoseura je vsek tekovjch rozrn~r~, ~e m~~e byt u~ite cny jen ve zcele zvla§tnim prostredf, takovy druh "prespecializovany" · 8 urceny k zaniku~ Nastup horatvornych pohybu na konci kridov~ho obdobi ahlasil konec druhohor. Zemsky povrch se menil. Dosud ponarene okreje pevnin se zecaly vynorovet e ne pevninach se zocely zdvihet horsk~ htebeny. Neprikled v Severni Americe ~ili dino seuri od jursk0 doby v primorske krejin~ s teplym podnebim, chr~ne ne pfed motskjmi boutemi p~sem ost:rov~ e legun s dostel<em dest,~. Koncem ktidy byle tate ablest vyzdvizene do tisicimetrovych vysek a ne miste ostrovu se vyvrasnily SkBlnate hory, hraz proti de~t~m.
Pan
JOS"SF BRUNGLfK
PRAHA 10
A.B.SVOTSfK
zakladatel csl.Skautingu 5.9.1876-17.9.1938
CESKYCH SKAUT'O
1918-1968
HVIEZDOSLAVOVA 2l
Prosba lesa Clovece, jsem teplo tveho pfibytku za studenych zimnich noel, jsem prate/sky stin, kdyi pall letni slunce, jsem krov tveho domu, deska tveho stolu, jsem luiko, ve kterem spis, a dfevo, ze ktereho stavis sve lode, jsem nasadou tve motyky, jsem dfevo tve ko/ebky i tve rakve, jsem svet dobroty a krasy! Slys moji prosbu: Nenic mne!
Napis na bronzove desce u brany jugoslavskeho pavil6nu na mezinarodni vystave v Pafizi roku 1937.
VZKAZKY PRO DAL~I GENERACE ++++++++++++++++++++++++++
k u t 8 c i
c h
s
a
c h ' p 0 d z e mn i c h c h 0 d z a k 1 a d e c h d o m u • b a e h ' k 8 n a 1 e c h a Z generace na gener8ci se pfena§i vzk8zky o podzemnich prostorach, ktere mnohdy jsou zkres1eny bujnou 1idskou f8ntezii. Dukaznych historickych zaznamu o dobyvani stfibr8 a ze1eznych rud ve zdejs:l krajine se mnoho nezechove1o, zv1aste z dfivejsich sto1eti. Takze jenom nahodou pri terennich upr8vach, nebo stevebnich pr8c:lch se pfijde ne nej8kou dutinu, ~i zdivo vytvofene lidmi pfed davnymi ~8sy. Povesti vypraveji o unikove chodbe ze sobinovskeho, t8k zveneho Soviho hradku, az do studeneckeho zamku. Tuto verzi nemuzeme prijmout, nebot hradek, v1astne tvrz se strazni vezi, obto~ena vodn:lm prikopem a opevnena dfevenymi palisadami, by1a post8vena jen ke stfezeni rozcesti Libecke stezky, ktere je z ~asti dosud zachovele. Nes1o tedy o nejaky kemenny a d~lezity hrad s velkym sidlistem, z nehoz by se vyplatilo zfidit nakladnou unikovou chodbu. Druha chodba od hradku mine prochazet do Sopot ke kostelu. z ji neho podani mel byt podsklepen jenom ko-stel. Od mladi, kdy jsem slychaval ruzna vypraveni o podzemnich prostorach, jsem touzil nejakou chodbu najit a presved~it se o pravdivosti povesti. S dovo1enim kneze P. B. Krandy v Sopotech, v roee 1956- 12. 1edna, jsem proraze1 v ehramove lodi na nekolike mistech oce1ovou ty~i d1azbu, mezi sparami dlazdic. Pul metru pod nynejsi podlahou jsem narazil na cihlove kryti. Z domneni, ze jde 0 k1enbu podzemnich prostor, jsem byl vyveden po pror8zeni cihe1 e hlubsi sondazi asi jednoho metru, ~ kdy.i i~ ~- mi 5 ty~ : po~ele odrazet od tvrde skaly. Usoudil jsem, ze mimo k1enutych prostor kostnice pod velkou vezi, de1ky 4 m, s:lrky 2,5 m a mensiho po stranniho sklipku, neni pod dlazbou kostela zadne jine skl.enuti. Mozna, a to jsem pro zastavbu hlavniho oltafe nemohl zjistit, je pod oltafem hrobka, v ktere maji byt pochovani knezi, z pobo~ky zaarskeho klastere z Vojnova Mestce, ktefi sem chodili vykonavat v 17. st. bohosluzby. Jeste v dobach pfed pfestavbou star~ho kostelika. Tedy pfed rokem 1748-52, kdy tez byla postavena fare a ustanoven do Sopot knez.
0
t 0 1
v e 1 k o u v e z i p 0 d K o s t n i c e Ve sklepeni kostnice v roce 1954 jsme se svagrem Frantiskem Sterym obuvnikem provedli upravy. Do postranniho sklipku jsme ulozili ne 600 zachovalych lebek a nekolik stovek hnatli. Z hromady tisic~ kost1 a lebek, ktera je ve velk~ prostate se nam vice nepodarilo vybrat, nebot se nam lebky rozpadavaly v rukach. Do kostnice do te doby byl volny pristup~ Kdyz ale o pout:ich dochazelo nekterymi navstevniky k hrubemu naruseni pozustatku na sich predkO, byl vchod do koBtnice zazden a na zdlvo umistena tabule s napisem: POKOJ VA~IM KOSTEM.
K u t a c :{
~
t
o 1 a
p r o t i
z a s t
a
ze
1 e z n i
~
n i
v c e
Proti zelezni~ni zastavce v Sopotech je breh zvany »Holub~t ka". Ten je na jednom miste sesuty. Proc se sesul asi v roce 1947 malokdo by poved~l. v letech 1870 - 72J kdyz se stavela drahe, pfi dprave brehu, ktery se svazoval k SopotOm, narazili na chodbu, ktera byla jeste vydrevena. Byla to kuteci stole, kdekdysi davno hledeci rud,v techto brez1ch nachazeli stribro. Tak i v Dolecku za Sobi~ovem jsou videt dve propadla mists, po hledacich rud. Ne prev~ strene Dole~ku, asi 100m od zeleznice je mozno spatfit vyv~~ku ze §toly a odvod vody. V r. 1988 byla veda svedene do kan~lu. Otvor, tak jeko u Sopot je zesyp~n a eelek porostly trevou, takle jen ~lovek znalj, m6~e teto mista popsat. Proti tomuto mistu, v druh6m bfehu pod silnici je podobn~ propadli§te. Musim dodet, ze tyto stran~ maji na povrchu opuku, pod ni jsou pisky a pod nimi teprve rulove skaly. p o d z e mn i c h c h o d e b a z a k c i t 1 i v c e m p r o u t k a t e m V ned~li 6. kvetna 1984 jsem doprovazel proutkare Milo·slava Zvol~nka z Chotebore, po mistech starobyleho kut~ni. Zvolanek s ocelovym dratenym v·eckem v ruce meril podzemni vykopy proti zas tavce v Sopotech, v Dolecku a zakledy mlyne u bajenky. V Sopotech vypadel pruzkum taktq:
Z j i A 1 e d 0
i o v
~
sz
n i
s
sv
Vstup do 4 ~echet v hlaubce 3,70 - 4,00 m v rozmerech 1,50- 1,80 m ~ELEZNICE
Podle Zvolanka by se v Sopotech jednalo o hlavni vstup, z ktereho se rozvetvovaly ~tyri chodby. V hloubce 800 metru mu ve~ko ukazovalo zdroj ~elezne rudy. Jeste toho doe 6. 5. 84 jsme prozkoumali misto, kde byval do roku 1876 mlyn, v blizkosti hajenky u Sopot. 0 nem se uvadi v kniz·e Poddanstvi lidu vesnickeho I MUDr. Fr. Pu~a, 1937/, na stP. 46: Hamersky mlyn v Sopotech u hamerskeho rybnika pripedl dne 8.~er vna 1717 ko·u pi Josefu Jana~kovi za 1 00 zlatych a 3 0 zl. ro~ni za kupni ~in~e. Bylo u neho 5/4 korce pole nezatizeneho a 4 korce desatkoveho. Jednou z podminek kupni smlouvy bylo, ze mlyn nesm:i nikdy pripadnout svobodnikovi, ale s vrchnostenskym svolenim jen kni~ecimu polenskemu poddanemu. Velkostatek usiloval mlyn koupiti zpet, aby mohl vysu§iti Tybniky hamersky a spetlavsky pod Sobi~o vem. Podarilo se mu to roku 1873 za 6200 zlatych. Byl pronajiman a r. 1876 zrusen. Jako v roce 1984, pri nasem hledani, tak i nyni roku 1995 je tezko k poznani, ze tam stale nejaka budova, v ktere kypel zivot. Presved~it se vykopy o stolach nebylo mozne, ale vykopat zakledy mlynka jsme se rozhodli jeste toho roku_ Dne 6. kvetna 1984 jsem delal pri pruzkumu Zvolanke zna~ky na mistech predpokladaneho zaklEJdu, a skute~ne 9. prosince t.r. jak mi hlasil miry vykopaval sondy a presne, snad na centimetr nech~ zel zakledy budovy. I vroubeni st.udny v prumeru 2,5 m jsme vyko pal..i. Dno studny by melo byt v hloubce 8,50 m, pramen vody v 8,20 m. Studna je p1na suti a ned roubenim vice jak pulmetrovy nart.,.st zeme, za vice jak sto let. Z:akledy jsou lepene ~lutou maznic·i v siri 75 em, prumerne 40- 5070 em pod povrehem dnesni urovne pudy. Ml;Yn mel rozmery 10 X 10m, s mensim pristavkem.
s
v
z
J
1. Kutacicb mist bylo kolem Sopot jistA vice, zarostly viak lesem. Jeden vchod v,ytesany do skaly m~zeme vid~t na okraji Sopotskeho lese, asi 400 krok~ od prvnich domk~ vesnice Bilku. Take i zde j:e otvor, kdysi preen~ vysekany do skaly, zavezen, ale je do sud dobre znatelrzy. Citlivec Zvolanek i tady oznacil pokracovani stoly do vndtra zem~.
6
n i k
0
y
a
c h
0
z
d b a
a mk
z e
u - d
r
s t u d e n e c k t v r z e i v e
e
h 0
Byl jsem tam na obhlidce 7. cervna 1961. Za zamkem k jihu byly dva vchody do sklep~ .. Pravym vchodem jsem vesel do vets:! mistnosti, ktera mAle propadle klenuti z cihel. Z teto prostory jsem vesel d'o delsi, kde podle znamek prede mnou dlouhy cas nikdo nebyl~ Se stropu dost vysokeho pravidelnym rytmem pedaly velke kepky vody a vydavely silny zvuk, jeko by n~kdo chodbou kracel. Byly to velike prostorne klenute mistnosti, v kterych niceho nebylo, ciste jakoby nepouzivane. V kemenne podlaze jsem spatril vykotlane otvory stale padejicimi kapkemi. I kdyz jsem mAl silnou velikou beterku, pfipedalo mi, ze svetlo z ni nema zadnou silu tu hustou tmu prorazit. Jezdil jsem peprskem po . stenach a hledel vchod do unikove chodby. Na jizni stranA jsem ho objevil.Vstup do chodby jiz skraje byl zateresen spadenymi plochymi kemeny e i dal, kern jsem dosvitil a dohledl byly zavaly. Byl jsem tam sam, hro·zilo mi nebezpeci, i kdyz s pisemnjm povolenim v kapse a i se~ar Voprsel o me vedel. Ukoncil jsem pr~zkum a znovu vyiel ne svetlo Boli. Nad temi sklepy jeste tenkrat byl zechovaly balkan, na nemz kdysi panstvo odpocivelo a i sklepni pro·story by se daly oprev·i t a slouzit nejekemu ucelu. Ale jak sla doba socielistickeho huspoderen:f, bez oprav stredovekych staveb, vsechno srovnely buldozery. Nyni ve Studenci stoji j.enom budova zamku a jedno obytne steveni. Fare, stodoly, chl.evy zmizely! 0 unikove chodbe se vypravi ve spojeni o zprave z roku 1775, o povstani selskeho lidu na panstvi studeneekem. Tehdejsi pani se zachranili pred roz~asnenymi poddennymi tejnou unikovou chodbou. CPlodba ustile v lese Crhovech, kde stavela Chaloupka uzfvena pri honech. Dodnes se v tom miste rika : U chaloupky.
N
a
l e z
e h o d b y n a " F a r s k d m p o 1 1 " n a d K r u c e mb u r k e m
27. btezne 1959 oral na "Ferskdm poli" ned katoliekjm kostelem traktorista Bedrieh Ger. Pfi orani na pokraji pole se nahle ze traktorem propadla zem a objevil se otvor v pr~meru 150 em. Zprava o tom se rozletla po meste~ku a ne misto se sebehli lide. Nekolik ehlape~ se pustilo do jamy. Vode, ktera v ni byla vypumpovali hasi~i a ehlapei pro§li 60 metr~ ehodby. Jak jiz jsem se zminil na za~atku, lidska fantazie zapreeovala. Pr~zkumniei byli v ehodbe vyfotografovani a snimky se obaevily v jednom vyklade doprovazene napisem: CHODBA ZE 14. STOLETf, Z BfVAL~HO HRADU KREIZBURKU. Brzy vs~k senzace utiehla. Zjistilo se, ze to byle stole, kterou dal vykopet ve 30. ldteeh minuleho stoleti feditel Jetel ze Steroreneckjeh zelezaren, eby ziskel zeleznou rudu. Jak jsem cetl v knize Pr~vodee Krueemburkem od uc. Kyn~la rude se tam nene§la i kdyz praee s vykopanim stale mnoho penez. Jetel byl pro neschopnost dan pfedcasne do pense. Vchod do ehodby je zhruba 2 metry pod zemi, stole 150 em vysoka, vytesena ve skale a 60 m dlouha. Vchod se nachazi pod Krizovjm vrehem, 250 krok~ na jih od pomnicku zavrezdeneho kneze Ant. Rohlika. Ne pomnicku ze zuly je napis: Na miste tom zavrezden byl d~st. pan :farar krueembursky Ant. Rohlik 25. 9. 1926 jdouci vzpomente modlitbou I
~
t o l a u H o r n f h o m1 j n a Prohlidku teto §toly jsme provedli jako skauti, dne 18. srpna 1992. Otvor do ni je prime ned pravym btehem Doubravy, nedaleko mists, kde do nedavne stavala budova Horniho mlyna, ktery vyhotel a byl sbouran do zakledu. V mlyne se narodil Ignat Herrmann spisovetel. Ma soehu v Chotebori. Se ctytmi skauty jsem vstoupil do temne prostory ve skale, vytese·ne sned jiz ve 12. stoleti.
Nase baterky byly dost silne, abychom chodbu dllkladne prohledli. Zmeril jsem ji na kroky - krok 50 em. Od vstupu k rozdvojce je 30 krokd, od rozdvojky do dalsiho prostoru je 50 krokll. Tedy eelkern 80 krok~ = asi 40 metr~. Vyska, sirke pres 2 metry. V leve chodbe pokracuje novy v·y kop, ktery byl vydrevnen kulatinou a pak umyslne str~en, aby se zabranil vstup. Zaval byl vsak ude lan lajdacky, neboi stopy bot nasvedcuji, ~edgtoly lide lezou. Byl proveden asi pred dvaceti roky, kdy~ v protejsi strani ned mlynem se dobyval uran. I tato chodba byla opredena legendou, ~e byla unikova z hredu Sokolova, ktery je vzdalen 2 km. Vypravela mi o tom v roce 1960 mlynarka Zavorkova z Horniho mlyna, kdy~ jsem prvne putoval po Doubrave k Labi. Same, jak se priznala, za cely ~ivot do podzemi nevstoupila. Piskove
j
a
my
v
s
o b i
no
v
e
0 mistu, u prejezdu koleji, kde je nyni volejbalove hriste se
vypravi, ze tam bylo kutiste stribrne rudy. Zaznamy se nezachovaly, ale jsou zpravy o vybirani pisku pro hute v Nove Vsi a pozdeji po roce 1750 pro hutni vyrobu ve Sterem Ransku. Treduje se, le v Piskovych jamach prisel o zivot jeden kopac. Sesula se na nej nezajistena stena vykopu. N
a
1 e z
" p o k 1 a d n i c e "
Na podzim r. 1960, pri rekonstrukci domu provozovny Horackych tkelcoven /VZORU/, ke kteremu pak byly pristaveny dilny, byl pri bourani zdi nalezen Vitem Janackem ze Sobinova zazdeny vyk~enek a v nem ulo~ena plechova schranke. V ni se nic nenaslo, co by vysvetlilo, proc byla tete skrys zriz·ene. Mele byt prevdepodobne ze v:alky ukrytem pro cenne veci drivejsiho maji tele. K a n
a
1
v
No
~
e
V s i
- H u t i
26. listopadu 1960 kopal Jaroslev Koutnik z Nove Vsi c. 107 prikop pro polo~eni odpadnich trub z koupeln_y. Na zahrade nedeleko chalupy v hloubce 70 em narazil ne klenbu z opukoveho kamene. Po vylomeni jednoho kamene zjistil, ~e je pod n:!m ·velika dutina. Nevenoval tomu vice pozornosti a s ujisten:!m, ~e bude mit voda kam se ztrac.et, polo~il trubky a vykop zahazel. 28.listopadu jsem se to dovedel a vyjednal s nim pr~zkum. Znovu jsme konec potrubi odkryli a po usilovnem prorezeni stropu kanalu jsem se do hlubiny po provaze pustil. Zjistil jsem chodbu sirokou 2m, vysokou 1,5 m, misty zave~enou struskou a piskem z
az ke stropu, takze se nedalo prolezt dale. Proto jsme urcili smer a 10m od prvniho otvoru prokopali druhy. Kdyz jsem se pustil do druheho otvoru, byl jsem prekvapen cistotou chodby, jakoby tam teprve vcera prestale protekat vode od vodniho kola, ktere napred uvadelo do pohybu hemr, 8 po zru~eni ze lezaren mlyn, ktery skoncil cinnost v roee 1818 po protrzeni hrazi Hutskeho rybnika. Cely kanal, d~kladna a poctiva prace nasich predku pretrvala pod zemi, davno zapomenuta, az do nasich casu.
Bu n g r
y
v
S o p o t s k
e
m 1 e s e
Jeden se nachazi u Sopot na leve strane cesty smetujici ke straznici cislo 2. Druhy je na okraji lesniho porostu u cesty v blizkosti Bilku. Oba bungry z betonu byly zbudovany v roce 1938 pro obrance vojenskych skledu a posadky. Nebyly nikdy pouzity. Na zaver meho pojednani upozornuji na sklepy, ktere je mozno dosud spatrit 1 na ty, kterou jsou zasypany a nebo jsou ned nimi postaveny budovy. Pod kulturnim domem v Sobinove jsou dva zasypane sklepy. V tom miste stavala Janackova hospoda, ktera mela jeden sklep pod obytnym stavenim pro ukladani napoju, mleka a jinych potravin. Druhy· vetsi sklep byl pod hospodarskou budovou k silnici, pro brambory a repu. Prostorne sklepeni leta neuzivane je pod f'arou v Sopotech. Pod kostelem svateho Vaclava ve Studenci je krypta, v ktere jsou pohrbeni pani ze zamku. Z ch:oteborskeho zamku vedla unikova chodba do Koukalek. Taky pod namestim v Chotebori a starymi domy jsou nepristupn~ sklepeni. Pod domem pane Kohouta u namesti je sklep v dobrem stavu a mohl jsem si ho prohlednout. Preckal nekolik staleti. Mimo techto popisovanych prostor, j;e mozne pripoji t hroby vojaku - cizak~, kteri nasli smrt u Sobinova. u cesty na Brezinku u krize s dvema lipami ma byt pohrbeno 9 ~ve du, kteri meli zemrit ne v boji, ale nemoci, roku 1643. I tam, ale bezuspesne jsem kopal a hledal jejich kosti. Prave misto jsem nenasel.
,;.J '>
Hro·by trech nemeckych vojak\1 z kvetna 1945 bych mohl urci t. Ten, ktery lezi u Zameeke cesty se otravil. Do jeho hrobu pohrbivajici mladici vlozili i vybusniny. Druhj Nemec zastreleny obcanem z Bilku Rosickym, je v rohu pole pod silnici u cesty ke Zvolanovu. Tretiho kryje vysoka vrstva zavazky, tez u silnice na druhe strane, blizko brany do hospodarskeho objektu. Spaehal sebevrazdu, lehl si na odjisteny granat. Hrob obesence esesaka v Kominiku v lese na leve strane jsem nenasel. Jeho holinky nosil jeden zdejsi obcan, snad az do smrti. Sebevrahy Nemee a Nemku, kteri se zastrelili v kvetnu po valce u Trouby, privezl na trakari a zakopal u zdi marniee stareho hrbitova, Josef Kasal z Bilku, majitel louky, na ktere je nasel. Jediny,beze jmena rusky vojak je pohrben na zrusenem hrbitove. Nad hrobem ma betonovou mohylku na niz jsem zr:!dil na jeho pamatku tabulku. Odesel z tohoto sveta dobrovolne, ae strachu pred trestem, nebo{ pri hozen:! granatu do vodn:! nadrze, necht:!c lehce zranil kolem jedouciho kozaka na koni. 000000000000000000
Zpracoval pro casopis Skaut- Junek Sob:!nov v unoru L.P. 1995 Karel Janacek
•
Aspen jeden dobry skutek denne!
Takjsme tu, ale talc velkfd chlapecjako vy uZ by mel .. umet prfdit scim!
Nechtelabyste sese mnou na prechodu vest za ndcU?
Pripravil: Petr Jagr - Myslivec P~piku,
· jake i napiseme ve slove slimak? Prosim, tvrde, slimak je pribuzny s hlem,Y~dem.
Jano, ~Y vi§ne maji nejakou divnou chui. Jestlipak jsi je umyla? Ale ano, maminko, dokonce m,Ydlem. Michele, ty j_si napsal moe hezky domaci ukol, ale rekni mi j.si ho nedokon~il? Prosim, tatinek u~ nemel vice ~asu!
pro~
Bonzo, kde jsi byl tak dlouho? Pomahal jsem Petrovi delat domaci ~.·Ji. ukoly. Nevymyslej si, v~dyi Petr je nejlepsi ~ak ve tride! ~ Ano je nejlepsi ••• Ale ja jsem mu pomahal delet moje domaci ukoly.
1
Honz:!ku, kde lezi Troja?
Pro·s:!m, mezi dvoj.ou a ~tyrou.
Zbynek rozbil okno a maly Milan na nej vola:" Ut:!kej blatem, tatame ba~kory!" Kluci, j_a mam dome psa a ten Ulrli lhat! To nen:! pravda! Druhy den pfisel Adam se psem a kluci byli eel:! nedo~kav:!. Tak davejte pozor! Baryku, jak dele ko~ka haf? haf? haf? 000000000000000000
.j: ~ •1.. .
;,/' ~If
;Jj . , '
~!
~
f
~PA~EK ••••••••••• K.J. 1982 ~pacek se dneska navratil,
--------------------------------- z kosiku
usedl na vetev javoru, z hole koruny zazpival, ze zpravu prinesl 0 j ru. Jaro uz brzy pribehne, zeleny zavoj rozhodi,
bude kvety sit, obali kazdy strom a ker, vylaka ze skrysi svym dechem, lesni a polni zver. Zas novy zazrak nastane, obzivne eela priroda, na polich, lukach, zahradach, nova uroda.
0
SOB!:NOV~
6.
POKRA~OVAN!
Z archivu pribys1avskeho: V roce 1653 by1o v Sobi~ove s Markvarticemi a Zvo1anovem 7 sed1ak~, o nichf pravi zapis: "hrubi dobfe sedi a pikne dvory maji a p~da fe je fitna". Mimo to byl zde jeden "osed1y""ch1upnik" /used1y chalupnik/ a 3 zahradnici /zahr~dkari/, V~ichni sedlaci chovaji kon~ dva az ctyfi, tfi az devet krav, 16 - 37 ovci, 2 - 7 vepf~. Tato doba sved~i o tom, ze Sobi~ov byl celkem uietfen hrftz valky. Zapisy pozdejsi podavaji nam smutnejsi zpravy: Ko1em roku 1672 Toma~ Kubat cp. 28 /dnes majite1 Jifi Jelinek /dvakrat vyhofe1 a to v roce 1658 a 1672. Jifi Jecminek /dnes majitel Pros1av Stary/ cp. 12 vyhofel v roce 1655, Jiri StJry zemfe1 23. cervna 1675 na hlavni nemoc. Ondfej Uh1if r. 1674 pro nemofnost zbih1. Takt6f jediny chalupnik Vaclav Pospichal a jeho nastupce Jakub Pospicha1 zbehl a jeho Chalupa zustala pusta. Sedlaci maji pouze 1 - 2 kon~, 2 kravy rna pouze Stepan Zvolanek, ostatni sedlaci jednu. V roce 1749 stoup! pocet obyvatel na 9 sed1aku a 18 chalupnikO. Af do roku 1913 udrfel se na sv6m pOvodnim statku rod Starych cp. 7 /dnes majitel Rostislav Ondracek/. Pfed Ondrackem byl majitelem p. Kratky. Rod Zvo1anku udrze1 se na Zvolanov~ do pol. 19 stoleti. Z roku 1753 muieme umistit chalupnika Vaclava Pospichala do t. 2. Po hospodafich Tomasi Kubatovi a Jifim Jecminkovi zachovaly se pfezdivky "u Jecminkd" c. 12 a "u Kubatd" c. 28. Rychta byla puvodne u Jecminkd, pozdeji u Starych c. 7 a dale u Janackd ~. 6. Rychtaf mival dfive i hostinec. Mel ale podminku, ze musi brat lihoviny jen z panskych pivovaru. Frant. Pdza pise ve sve knize "Poddanstvi lidu vesnickeho" na str. 30-32: "V Sobi~ove propujcila senk piva vrchnost a nalev kofalky p~vodni dle panujiciho obyceje rychtafi, bez ve~ke re nahrady pouze se zavazkem, ze bude brati lihove napoje od najemcu panskych lihovaru a vinopalen. Stav tento trval, dokud se nepocala staveti silnice z Gol~. Jenikova do Zdaru. Sobinovem projizdely pote tezke vozy formanske.
Nezastavovaly v~ak, nebo{ nebylo v mist~ zajezdnich hospod. I pripadli ob~ane sami na my~lenku vystaveti zde prihodny hosti, nee. Doufali, ze krajsky politicky urad, seznav mistni pomery a maje na zreteli zAjem obyvatelstva, potrebu hostince uznA a ObCi Lid~!{ policejnf povolenfkhostinske zivnosti. 6mysl SObi~O vskych nez6stal v~akutajen vrchnostenskemu ~fadu. iby jejich z6m~r zmaril a vrchnosti zachranil uzitek z~ §enku, ktery sliboval po dokon~ene stavb~ mnoho vynaseti, vrchni urad ~enk piva rychtari od~al a pronajal ho ve vefejne drazb~ Marii Jana~ kove ~. 6. Vid~l, ze sobi~ovska obec je ve vyhod~ proti vrchnosti. Tato nem~la u ~ilnice vhodneho pozemku pro stavbu hostince. Budova panskeho mlyna /Nova Yes/, jak se p6vodn~ zamy~lelo, nedala se pro odlehlost od silnice, za hospodu upraviti. Domovni staveni Jana~kove bylo prostranne, m~lo n~kolik staji a polohu takovou, ze se znamenit~ hodilo pro zAjezdni hostince. Sobinovskn obec ohrazovala se proti jednani vrchniho uradu. ~adala, aby §enk byl Jana~kove od~at a vracen rychtafi, ktereho se mu dostalo odmenou za namahu pri vybirAni dani a urocnich pen~z. Pon~vadz rychtar z urava §enku ni~eho neplatii, jest pry pozadavek najemneho od Janatkove neslychanym a nemistnym a neda se od~~odniti n~jakym pravoplatnym vym~rem. Ob~ane rrt nenfipusti, aby vy~ep byl ponechan Jana~kove. Sarna nem6ze zivnost obslouziti a muz jeji k zivnosti zpusobilym neni, nebo{ by! prohlasen ufedne za marnotratnika. Vrchni urad vid~l v ohrazeni sobinovske obce hajici prospech sveho rychtare vm~sovani se do uredni ~innosti a omezovani prav vrchnosti, vztahujicich se na vykon a nrop~j~ovani vyr.epu lihovin v obcich, prav to zarucenych zemskym zrizenim a na zdejsim panstvi ustalenych. Ma-li vrchnost vyhradne pravo senku, muze je v drazbe za najemny urok nebo zdarma svemu radnemu poddanemu pfenechati. HostinskA zivnost v Sobinove rna vynesti Jana~kove a jejim d~tem zivobyti, jelikoz pozemky tohoto statku byly pro marnotratnost hospodArovu exekucn~ pronajaty. Kdyby m~li sobinovsti sedlaci takove mistnosti jako Janackova, jist~ , by ve draibe na ni prihodili. Rychtar je za svoji namahu v ufad~ dostate~n~ odm~nen, nebol se mu odpousti 78 dn6 roboty s poiahem. Ostatn~ jevi pry se snaha urad rychtbrsky odd~liti od zivnosti hostinske, pon~vadz spojenim obou se nry podporuje nefest, ie se obecni shromazd~ni zvrhaji v pitky.
Od1ukou se rna take docilit, aby rychtaf vykonaval ve sverene mu osad~ policejni doh1ed nepfedpojat~ a nestrann~. Toto moino doci1iti, bude-li senk opojnych napoju v jinem dome, nei-li v rycht~. Zv1aste v Sobinov~ jest toto zapotfebi, jelikoi obyvatele piti, hfe v karty a jinym prostopasnostem jsou nachy1ni. Stiinost obce sobi~ovske prekvapila take kuratora dietrichsteinskeho fideikomisu, hrab~te Vratislava z Mitrovic. To, co dava odm~nou rychtafi, svemu sluiebniku, jsou osobni vyhody. Jakeho druhu a stupne tyto jsou, do toho nemaji ~lenove obce in conereto co mluviti, ponevadi v tom ohledu nesro~iva na nich iadny zavazek..; 0 pok1esu autority panskeho ufadu, zvlast~ ve vesnicich od ~radu vzda1enych, svedci i ta udalost, ze r. 1826 dochazi stiinost najemnice senkovniho prava v Sobinove, pachtyfe hospody sopotske a n~kolika manie1ek sobi~ovskych usedliku na sobinovskeho rychtafe, ie provozuje vefejne pivni a kofa1ecny senk, drii muziky a hru v karty a kuie1ky po ce1y tyden, coi jen na zkazu tamnich obyvatelu a k rozmahani _nepof[ldku smefuje. I by1o mu to ufadne pod trestem zakazano! Mlyn sobi~ovskf ~. 2 - Nova Ves: M1 yn v Sob inove, povse chne zvany "hu tsky"o d vou s 1o ze ni ch se stoupami na kroupy a o1ejnou, koupil 1. ledna 1761 od vrchnosti Vaclav Vepfovsky za 2.000 z1atych a 100 zlat~ch rocne zakupni cinie. Tato, na tehdejsi dobu znacna cena se vysvet1uje tim, ie mlyn by1 novy, vystav~n teprve pfed nedavnem - r. 1756 na miste byvale sobi~ovske slevarny, ie by1y u n~ho pozemky, coz u ostatnich mlynu byl rfdky zjev. Na1eielo k nemu 11 korcu poli a okopanin, leiicich za starou , cihelnou, nezatizenych ani urokem ani desatkem a tfi korce luk. Nem~l vsak vrchnosti zarucene mlece. Majitele mlyna byly opravneni majetek od vrchnosti koupeny prodat, odkazat, zastavit, postoupit neb vydraiit pod1e sve vule a libosti, avsak v ned~ litelnem celku. Kazdou zmenu draiby byli povinni ohlasit knizecimu ufadu a dati je zanesti, za stanoveny poplatek do vrchnostenskych pozemkovych knih. Jinak ve vsem vsudy zustava pod pravomoci vrchnosti.
/
PLANUJEME
ZAJEZD DO RIMOVIC NA HOSPOD~STVf J!ZDU NA KONf~CtCH . V DUBNU, NEBO KV~TNU
