1994 Sb

Informace pro vlastníky bytových jednotek /v souvislosti s prodejem po bytech dle zákona č. 72/1994 Sb. Stát se vlastníkem bytu je dozajista příjemnou záležitostí každého člověka. Ne každý vlastník si ale po nabytí bytové jednotky do vlastnictví uvědomuje, že s vlastnickými právy jsou neoddělitelně spojeny i závazky a povinnosti. S převodem a přechodem vlastnictví bytu v budově, kde žije vícero podobných vlastníků bytů, přechází spoluvlastnické právo ke společným částem domu. Nutnost společného bydlení pod jednou střechou do jisté míry omezuje volnost jednotlivých vlastníků takovýchto bytů, přinejmenším v tom směru, že se musejí nějakým způsobem postarat o společné prostory, které mají ze zákona v podílovém spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví vyžaduje ochotu starat se odpovědně o společné věci, schopnost vzájemné komunikace a dohody s mnoha dalšími subjekty, a to i v případě odlišných názorů a způsobů jednání. Nástrojem správy těchto společných částí bytových domů je dle zákona o vlastnictví bytů1 “Společenství vlastníků jednotek”. K proniknutí do problematiky správy společných částí domu jsme si dovolili pro Vás připravit tuto informační brožuru, která by Vám měla pomoci odpovědět na základní otázky. 1. Co je společenství vlastníků jednotek? SVJ2 je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Pouze k těmto účelům může SVJ nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory. SVJ představuje soubor těch osob, které jsou vlastníky jednotek v domě a tím pádem spoluvlastníky jeho společných částí ve stejném podílu odpovídajícím podílu jejich jednotky (bytu) k celkové ploše všech jednotek v domě. Společnými částmi domu jsou např. vchody, chodby, schodiště, sklepy, půdy, prádelny, kočárkárny, střecha, fasáda (svislé konstrukce), komíny, výtah ale také balkóny a terasy (a to i v případě, kdy výhradní právo užívat balkón nebo terasu náleží jedné bytové jednotce), základy stavby, výměníky tepla, tepelné, vodní, kanalizační i elektrické rozvody, zpevněné přístupové plochy k domu aj. Přesná specifikace společných částí domu je obsahem prohlášení vlastníka i smlouvy o převodu vlastnictví v případě prvního převodu. 2. Kdy společenství vlastníků vzniká? SVJ vzniká ze zákona v domě s nejméně 5ti právně samostatnými jednotkami (bytovými i nebytovými), z nichž alespoň 3 jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků. Za den vzniku se považuje den doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí. Poté, co SVJ již vzniklo, má každý nový vlastník jednotky povinnost oznámit SVJ nabytí vlastnictví jednotky. Tím je zajištěna aktuální informovanost společenství o spoluvlastnictví společných částí domu. 3. Kdy vzniká členství v SVJ? Členství v SVJ vzniká a zaniká současně s převodem (prodej, dar) nebo přechodem (dědění, vydržení) vlastnictví jednotky. 4. Jaké má SVJ orgány? Orgány společenství jsou: - Shromáždění vlastníků jednotek, které je nejvyšším orgánem společenství - povinné

1 2

Zákon č.72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v platném znění (dále jen „zákon“) Společenství vlastníků jednotek

-

Výbor společenství nebo tzv. pověřený vlastník, kteří jsou statutárním orgánem povinné další orgány podle stanov společenství (lze např. u domů s větším počtem jednotek ustanovit kontrolní komisi) - nepovinné

5. Kdy a jakým zbůsobem se společenství schází? První ustavující schůzi shromáždění vlastníků je nutné uskutečnit do 60 dnů od vzniku SVJ. Svolává ji původní vlastník budovy (tj. v našem případě Městská část Praha 6, která pro tyto účely pověřila spol. SNEO, a.s., jíž je stoprocentním vlastníkem). Pokud by původní vlastník zůstal po dobu oněch 60 dnů v nečinnosti, zákon říká, že shromáždění se může sejít z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají alespoň ¼ hlasů. Poté, kdy v domě vznikne SVJ, společnost SNEO, a.s. vyvolá předběžnou schůzku s vlastníky bytových jednotek a s těmi nájemníky, kteří uzavřeli smlouvu o převodu vlastnictví a byl podán návrh na vklad jejich vlastnického práva do katastru nemovitostí. První ustavující schůze shromáždění vlastníků se musí konat za přítomnosti notáře, který z ní pořídí oficiální notářský zápis. Mj. by na schůzi měly být schváleny stanovy a zvoleny orgány, zejména statutární orgán, kterým je minimálně tříčlenný výbor nebo tzv. pověřený vlastník. Zjednodušeně lze první schůzi přiblížit následovně: • Povinná účast notáře • Stanovy: - shromáždění si buď schválí vlastní verzi, nebo - budou povinně platit vzorové stanovy uvedené v nařízení vlády č. 371/2004 Sb. • Orgány SVJ, zejména statutární orgán: - shromáždění si buď zvolí vlastní výbor (minimálně tříčlenný), nebo - pověří výkonem funkce jednoho vlastníka jednotky - tzv. pověřeného vlastníka, anebo - bude orgánem majoritní vlastník (podíl na společných částech domu nad 50 %), není-li, pak - tvoří statutární orgán všichni zakládající vlastníci jednotek (byli vlastníky ke dni vzniku SVJ) Výbor (výkonný orgán) se volí za účelem rozhodování o věcech spojených se správou domu. Z členů výboru si zvolí shromáždění jednoho předsedu, který jedná za společenství navenek - tj. především za účelem uzavírání objednávek a smluv, zadávání platebních příkazů bance z účtu společenství a dalších vyřizování týkajících se správy daného domu. Jakékoliv tyto písemné právní úkony však musí podepsat předseda výboru spolu s dalším členem výboru, aby byly platné. SVJ musí ze zákona alespoň jednou ročně konat shromáždění vlastníků jednotek. Shromáždění se schází kromě výše uvedené první schůze z podnětu výboru společenství nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň ¼ hlasů. O schválení nebo o případné pozdější změně stanov rozhoduje shromáždění vlastníků z důvodu závažnosti tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů. 6. Kde se společenství vlastníků evidují? Každé SVJ se povinně zapisuje do rejstříku společenství vlastníků jednotek, který jako veřejně přístupný seznam vede Městský soud v Praze. Do uvedeného rejstříku by měl výbor společenství nebo pověřený vlastník do 60 dnů od svého zvolení nechat zapsat vzniklé SVJ, přičemž tento zápis nemá již na existenci společenství žádný vliv.

Do rejstříku se zapisují: název společenství a jeho sídlo a den vzniku společenství, orgány společenství a jména členů výboru nebo pověřeného vlastníka. Městský soud v Praze přidělí SVJ identifikační číslo. K návrhu na zápis je třeba přiložit: - výpis z katastru nemovitostí pro daný dům, - notářský zápis o průběhu první schůze včetně listiny osvědčující přítomnost vlastníků jednotek na ní, - schválené stanovy společenství, byly-li schváleny (vzorové stanovy se nepřikládají) 7. Jakým způsobem společenství vlastníků jednotek rozhoduje? Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu. Ta se odvíjí od vzájemného poměru velikosti podlahové plochy té které jednotky k celkové ploše všech jednotek v domě. Pokud bytovou jednotku vlastní více spoluvlastníků, mají společný hlas odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu náležejícího k jejich bytové jednotce. Toto znamená, že např. hlas osoby vlastnící jednotku o rozloze 100 m2 má dvojnásobnou váhu než osoby s bytem o rozloze 50 m2! V praxi tak u hlasování o „spornějších“ otázkách je nezbytné vždy sečíst podíly jednotlivých vlastníků hlasujících pro a proti (tento podíl se jednoznačně prokáže výpisem z Katastru nemovitostí). V praxi tak může být zcela běžné, že např. u domu s 5 byty mohou 2 osoby přehlasovat 3 zbývající (součet podílů 2 vlastníků je větší než součet podílů 3 zbývajících vlastníků). Pro přijetí usnesení pak musí ve většině běžných případů hlasovat nadpoloviční většina přítomných hlasů. V některých závažných případech jako schválení a změna stanov, rozúčtování služeb jednotlivým vlastníkům, pravidla pro finanční přispívání na výdaje domu a další je zapotřebí většiny ¾. Jsou-li členy společenství pouze tři vlastníci, je ze zákona vždy nezbytný souhlas všech tří. Stejně tak je nutný souhlas všech vlastníků jednotek pro platné schválení změny účelu užívání stavby, změny stavby a podstatných změn týkajících se společných částí domu, tj. např. záměr společné prostory (půda, sklep) předělat na nebytové prostory (kanceláře, obchody) apod. Společenství vlastníků jednotek může většinovým hlasováním rozhodnout pouze o věcech ve spoluvlastnictví (tj. především společné prostory, peníze společenství, event. jiné jednotky ve vlastnictví samotného společenství), avšak nemohou hlasováním zasahovat do výkonu vlastnického práva jednotlivého vlastníka bytové jednotky (nijak rozhodovat o bytových jednotkách ve vlastnictví jednotlivých členů společenství – vlastníků bytů). Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky dodatečně požádat soud, aby o ní rozhodl. 8. Co je to prohlášení vlastníka? Původní vlastník budovy vymezil bytové a nebytové jednotky v domě svým prohlášením, které je vloženo do katastru nemovitostí. O věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka rozhoduje shromáždění vlastníků tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů. Od té doby není dům evidován na katastru nemovitostí jako celek, ale jako suma podílů jednotlivých vlastníků bytových i nebytových jednotek (ve stejném poměru jsou tyto osoby také spoluvlastníky společných prostor domu a pozemku). Tento poměr také určuje váhu jejich hlasu při hlasování a zároveň by také měl odpovídat výši příspěvků do fondu – pokud si shromáždění neodhlasuje něco jiného - viz. odst.11). Součet všech těchto podílů musí vždy dát 100% domu. 9. Co je předmětem činnosti společenství?

Předmět činnosti je omezen pouze na záležitosti spojené se správou společných částí domu. Společenství nemůže tedy vyvíjet soustavnou činnost za účelem zisku, ale jen takové činnosti, které mu zákon1 umožňuje, zejména: - zajišťování provozu společných částí domu, jde především o činnosti spojené s provozem kotelny, výměníkové stanice, prádelny, elektrické energie, plynu, vody, kanalizace atd. (týká se společných částí domu, dodávky elektřiny a plynu do samotné bytové či nebytové jednotky si zajišťuje vlastník této jednotky) - zajišťování oprav, především opravy společných částí domu (střecha, fasády, komín, výtah atd.); s tím je spojena evidence technického stavu vedení domu, uzavírání smluv o dodávce prácí apod. - zajišťování dodávky služeb spojených s bydlením - uzavírání smluv o pojištění domu - uzavírání smluv o nájmu společných částí domu (např. pronájem části fasády či střechy k umístění reklamy apod.) - rozhodování o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek (rozhoduje shromáždění vlastníků tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů), není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu3 - vymáhání plnění povinností uložených vlastníkům jednotek (hlavní povinností, kterou může společenství na vlastníkovi jednotek – i soudně – vymáhat, je především odhlasované placení měsíčních příspěvků do fondu společenství) - další povinnosti, např. ohlašování změn, které se týkají označení jednotek a velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, katastrálnímu úřadu. Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti spoluvlastnických podílů. 10. Jaká jsou práva a povinnosti vlastníků jednotek? V souladu s § 123 občanského zákoníku je vlastník oprávněn jednotku držet, užívat, požívat plody a užitky a nakládat s ní. Z toho vyplývá, že jednotka jako předmět vlastnictví může být předmětem koupě a prodeje, darování, dědění, nájmu i podnájmu, výměny. Může být i předmětem zajištění (tj. může plnit např. funkci zástavy pro banku pro poskytnutí hypotéky apod.). Je rovněž způsobilá být předmětem vydržení (oprávněný držitel se stává vlastníkem nemovitosti, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let). Práva a povinnosti vlastníků jednotek jsou upraveny v § 13 až 16 zákona1. Práva a povinnosti vlastníků jednotek určují rovněž stanovy společenství vlastníků, které jsou pro všechny vlastníky jednotek závazné. Je proto v zájmu každého vlastníka seznámit se se všemi jeho právy a povinnostmi danými stanovami schválenými společenstvím v jeho domě a zákonem1. Vlastník jednotky je především povinen přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Nesplní-li některý z vlastníků tuto svou povinnost a bude-li žaloba ostatních vlastníků proti němu úspěšná, pak dnem právní moci rozhodnutí, kterým byly tyto pohledávky přisouzeny, vzniká na jejich zajištění ze zákona zástavní právo ostatních vlastníků k jednotce povinného (§ 15 odst. 3 zákona1).

1

Zákon č.72/1994 Sb. v platném znění např. vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, nebo cenový výměr č. 1/2002, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, pro rozúčtování ceny pitné vody 3

Vlastník jednotky je například oprávněn, způsobem a za podmínek stanovených zákonem a stanovami společenství : · účastnit se veškeré činnosti společenství, účastnit se a · hlasovat na shromáždění vlastníků, · být zvolen do voleného orgánu společenství, · předkládat orgánům společenství návrhy a podněty ke zlepšení činnosti společenství a k odstranění nedostatků v jejich činnosti a · nahlížet do písemných podkladů pro jednání shromáždění, do zápisu ze schůze shromáždění, do smluv sjednaných společenstvím a do podkladů, z nichž vychází určení výše jeho povinnosti podílet se na nákladech spojených se správou domu a pozemku a s dodávkou služeb spojených s užíváním jednotky. Vlastník jednotky je například povinen oznamovat společenství všechny skutečnosti rozhodné pro zúčtování služeb spojených s bydlením, zejména změny v počtu příslušníků své domácnosti, domácnosti nájemce nebo podnájemce, pokud je způsob rozúčtování cen služeb nebo stanovení výše příspěvků na správu domu a pozemku závislé též na počtu členů domácnosti, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k nim došlo. Pokud vlastník jednotky, popř. ti, kdo s ním jednotku užívají, způsobí závadu či poškození na jiných jednotkách nebo na společných částech domu, je vlastník jednotky povinen závadu či poškození na svůj náklad odstranit. Úpravy, kterými se mění vzhled domu lze provádět jen se souhlasem všech vlastníků jednotek. Úpravy, kterými se mění vnitřní uspořádání domu a tím i velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu; lze provádět pouze na základě smlouvy o výstavbě (§ 17 zákona1), která musí být uzavřena se všemi vlastníky jednotek v domě. Úpravy, které ohrožují výkon práva ostatních vlastníků, vlastník provádět nesmí. Vlastník jednotky je povinen umožnit po předchozím vyzvání i přístup do jednotky pověřenému ohlášenému pracovníkovi (důvodem jsou nezbytné opravy, úpravy či provoz ostatních jednotek). Rovněž je povinen umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v jednotce (tím i strpět odečet naměřených hodnot). Vlastník je povinen strpět např. i provedení určitých zjišťovacích prací, které jsou provedeny na základě rozhodnutí stavebního úřadu. Vlastníci jednotek jsou chráněni i vůči ostatním vlastníkům jednotek. Ustanovení § 14 zákona pamatuje na případy, zasahuje-li vlastník jednotky do práv ostatních vlastníků jednotek způsobem, který podstatně omezuje nebo znemožňuje výkon jejich práv. 11. Jak přispívají vlastníci jednotek na úkony spojené s činností SVJ? Z velikosti spoluvlastnického podílu (odpovídající podlahové ploše bytu k podlahové ploše všech jednotek v domě), se odvozuje podíl vlastníka jednotky na správě domu a jeho povinnost v tomto rozsahu přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Zákon1 přitom umožňuje, aby se všichni spoluvlastníci dohodli na jiném poměru přispívání než stanoví zákon. Například se mohou vlastníci jednotek dohodnout na stanovení příspěvku za balkon nebo lodžii v domech, ve kterých jsou podstatné rozdíly ve výměře balkonů a teras, které se nezapočítávají do podlahové plochy bytu, a tudíž vlastníci jednotek přispívají na náklady bez ohledu na skutečnost, zda mají velkou terasu nebo nemají žádnou terasu ani balkon. Přitom balkony a terasy patří do společných částí domu a tedy na jejich případnou opravu přispívají všichni spoluvlastníci v rozsahu podle svých podílů. Dalšími možnostmi při stanovení výše příspěvku je např. rozlišit jeho měsíční výši dle kategorie bytu; stanovit pro všechny stejně vysoký příspěvek či jakýkoliv jiný systém.

1

Zákon č.72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v platném znění

Stále však platí, že pokud by byl odhlasovaný systém vysloveně poškozující přehlasované vlastníky, mohou se obrátit (do 6 měsíců od hlasování) na soud. Podle vlastnického podílu (či jiného odhlasovaného systému) skládají tedy vlastníci jednotek určené finanční prostředky na účet společenství jako zálohu na budoucí správu. Výši příspěvku (zálohy) si vlastníci určí usnesením shromáždění tak, aby byly kryty předpokládané náklady v nejbližším období, ale i v následujících letech, obvykle vychází z konkrétního stavu daného domu. Tzn. součet vybraných peněz by měl krýt především náklady na : · úhradu společných služeb (úklid společných prostor domu a chodníků, osvětlení spol. prostor, pravidelné revize, komíny, atp.) – tj. zálohy na služby se hradí i nadále (zjednodušeně řečeno) · odměnu za vedení účetnictví · případně odměnu za správu domu (pokud je zajišťována externí firmou) · pojistné domu · výdaje na schůze shromáždění a výborů (pronájmy místnosti, pozvánky, občerstvení, notář atd.) · odměnu členům výboru za výkon funkce · poplatky bance (za vedení účtu, platby apod.) · běžné drobné opravy (opravy elektřiny, poruchy výtahu, instalací, sanity atp.) · tvorbu fondu oprav - (tzn. spoření) na větší, ne časté a pravidelné opravy – vymalování chodeb, sklepů, oprava fasády, střechy, oken, balkónů, teras, komínů, nové dveře, stoupačky, opravy schodiště, zábradlí, poštovní schránky · tvorbu fondu reprodukce - na investice v domě (výměna oken, zateplení fasády, nová střecha, půdní nástavba či vestavba, rekonstrukce půd a sklepů, nové zvonky atd.) Prvním krokem při stanovování měsíční výše by proto mělo být sestavení „finančního plánu výdajů“ na příští rok i plán rozvoje domu na další roky a ten se pokusit naplnit příjmy z příspěvků. Společenství vybranými prostředky disponuje, je však povinno je ve stanovených termínech vyúčtovat. Oprávnění k disponování s penězi na účtu společenství má výbor (předseda + 1 člen výboru, a to vždy společně). Jinými slovy, aby banka provedla převod peněz, je nezbytné příkaz k úhradě podepsat předsedou a dalším členem najednou. Takto je nezbytné i zadat dispoziční oprávnění do banky při zřizování účtu! Příspěvky do fondu oprav jsou sice zákonem definovány jako zálohy a tvoří závazek (dluh) společenství vůči vlastníkovi jednotky, který peníze zaslal, avšak nevrací se jako u jiných záloh a ani nemohou vznikat přeplatky či nedoplatky. Dočasný přebytek peněz na účtu vyjadřuje víceletou tvorbu fondu právě na velké opravy či rekonstrukce. 12. Kdy nastane povinnost navštívit správce daně? V případě, že SVJ začne kdykoli v průběhu své existence pobírat příjmy podrobené dani (co podléhá dani viz níže) anebo mu vznikne povinnost jakožto plátci daně z příjmu srážet daň nebo zálohy na ní (např. když přijme zaměstnance), pak se musí do 30 dnů zaregistrovat u místně příslušného správce daně (kvůli dani z příjmu – zák. 586/1992 Sb. v platném znění). Společenství nelze zaregistrovat jako plátce DPH (není osobou podléhající dani). Správce daně přidělí zaregistrovanému daňovému subjektu daňové identifikační číslo a o provedené registraci mu vydá osvědčení4. 4

§ 33 odst. 2 a 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

Nepobírá-li zdanitelné příjmy, nemusí SVJ podávat daňové přiznání, a nepředkládá ani účetní závěrku, tuto skutečnost je vhodné finančnímu úřadu oznámit. Z pohledu daní z příjmu má SVJ charakter tzv. neziskové organizace5. To společenství otevírá určitá daňová zvýhodnění, která lze nastínit následovně: - příjmy ze ztrátové hlavní činnosti a úroky z vkladů na běžném účtu nejsou předmětem daně - dani podléhá zisková hlavní činnost, vedlejší (hospodářská) činnost, příjmy z reklam a nájemného - základ daně lze snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč6 - základ daně ale nelze snížit z titulu poskytnutí darů třetí osobě Dle výkladu ministerstva financí (sdělení MF čj. 281/55 462/2002) je nájemné za společné prostory vždy příjmem vlastníků jednotek. Nesprávně jsou tyto příjmy považovány za příjmy SVJ. SVJ však pouze tyto příjmy rozúčtuje jednotlivým vlastníkům podle objektivního kritéria (velikost spoluvlastnických podílů). Vlastníci jednotek by pak následně měli takto rozúčtované příjmy přiznat ve svém daňovém přiznání. Příjmy členů SVJ z řad právnických i fyzických osob vstupují do jejich základů daně z příjmů v období, kdy byly ve SVJ zúčtovány, bez ohledu na skutečnost, zda byly s členy společenství finančně vyrovnány. Tj. členové je zdaní i tehdy, když bude o příjmech rozhodnuto, že budou ponechány ve SVJ jako dlouhodobá záloha na opravy či jinou činnost související se správou domu. V souvislosti s tímto výkladem mne nenapadá, co by mohlo být (vyjma příjmů z úroků z peněžních prostředků na účtech společenství) příjmem přímo SVJ podléhající dani z příjmu dle druhé odrážky předchozího odstavce. 13. Jakou účetní metodou se provádí účetnictví? SVJ je samostatnou účetní jednotkou, která musí vést účetnictví. Podle § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, v platném znění může účtovat metodou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (dříve tzv. jednoduché účetnictví). Zjednodušený rozsah účetnictví je definován v §13a citovaného zákona o účetnictví. 14. Kdy společenství vlastníků zaniká? SVJ zaniká · dnem zániku domu, · dohodou vlastníků všech jednotek o změně z vlastnictví jednotek na podílové spoluvlastnictví budovy (dnem vkladu spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí) · stane-li se vlastníkem všech jednotek v domě jedna osoba, může vlastnictví jednotek změnit na vlastnictví budovy V Praze dne 19.1.2005 Sestavila: Mgr. Petra Jandová, ředitelka právního úseku SNEO, a.s. ve spolupráci s Analytickým oddělením Ekonomického odboru ÚMČ Prahy 6 Zdroj: právní řád ČR, ASPI

5

§ 18 odst. 3 a 8 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmu Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30%, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. 6