1975. měsíčních moří Fotografická metoda určení zvětšení stínu při měsíčním zatmění Novinky Úkazy na obloze v prosinci 1975

1 1 /1 9 7 5

Z

O B S A H U : o cn K C S 2 ,5 0

v~

Sovětské astronom ické observatoře — Bílé sluneční erupce a historie je jich výzkumu — Planety v roce 1976 — Co nového v otázce vzniku m ěsíčních moří — Fotografická metoda určení zvětšení stínu při mě­ síčním zatmění — Novinky — Úkazy na obloze v prosinci 1975

N ahoře ústřední část budov Pulkovské observatoře. Dole velký Schm idtův te le ­ skop o prům ěru zrcadla 150 cm na hv ězd árně v Bjurakanu. — Na první straně obálky je sním ek fotosféry z 7. V lil. 1972 I15h22,5m± l m SC j pořízeny patrolní komorou na 35mm film na observatoři Sacram ento Peak. Jsou na něm dobře patrné konjugovaně plošky bílé protonové eru p ce, fK článku na str. 205— 206.)

Říše hvězd

Oto

R o č . 5 6 (1 97 5) , č. 11

Obůrka:

SOVĚTSKÉ ASTRONOMICKÉ OBSERVATOŘE S o v ě ts k á a s tro n o m ie p ro š la v p o s le d n ích d e s ítile tíc h b o u řliv ý m r o z ­ v o jem . Z v lá š tě a s tro f y z ik á ln í vý zk u m , k te rý se p od ílí n a ře š e n í té m ě ř v š e c h s o u č a s n ý c h z á v a ž n ý c h o tá z e k , m ů že s e v y k á z a t p ro n ik av ý m i ú sp ě ch y . N ejv y šší s o v ě ts k á a s tro n o m ic k á in s titu c e , a s tro n o m ic k á ra d a A k ad em ie věd S S S R v y ty č ila je d n o tliv ý m d isc ip lín á m d lou h od ob é p e r­ s p ek tiv n í p lá n y cíle v ě d o m é h o vý zk u m u , v y tv o řila c e n tr a p ro ře š e n í d ů le ž itý ch p rob lém ů , z a v e d la k o o rd in a c i výzku m ů a p o s ta r a la se o s p o ­ lu p rá c i o b s e rv a to ří a v ě d e c k ý c h s tře d is e k p ři ře š e n í úkolů. V ed le o p tic k é a s tro n o m ie v id ite ln é a in fra č e rv e n é o b lasti s p e k tra , výzkum u v u ltra fia lo v é m o b o ru — z v lá š tě p o m o cí la b o ra to ří ob ěžn ý ch d ru žic — d o sá h ly v e lk é h o ro z m a c h u v ý zk u m y n a rá d io v ý c h v ln á c h . V o b la s te ch s v ý h o d n ý m i p o z o ro v a cím i p o d m ín k am i v y r o s tla ř a d a ob­ s e rv a to ří, je jic h ž p r á c e z a s á h ly v ý z n a m n ě do ře š e n í o tá z e k s o u č a s n é sv ě to v é a s tro n o m ie . P o tře b a stu d ia s la b ý c h h vězd a g a la x ií, sle d o v á n í ry c h lý c h zm ěn ja s n o s tí a s p e k trá ln íc h c h a r a k te r is tik v e d la k stav b ě m o h u tn ý ch d a le k o h le d ů a s lo ž ité n á k la d n é a p a ra tu ry . P ře d re v o lu č n í R u sk o m ělo tř i n á c t o b s e rv a to ří a a s tro n o m ic k ý c h ú stav ů — z n ich ž d e se t b y lo z a lo ž e n o v m in u lém s to le tí — p ře v á ž n ě p ři u n i­ v e r z itá c h a jin ý c h š k o lá c h , v t o p o č ín a je i v o jen sk o u a n á m o řn í o b s e r­ v a to ř. R ozvoj ru s k é a s tro n o m ie z a č a l v ý stav b o u P u lk o v sk é o b s e rv a to ře z a lo ­ ž en é 1 8 3 9 , k te r á b y la p ro s y s te m a tic k o u p rá c i a v y n ik a jíc í v ý sled k y m ě ř ic í a s tro n o m ie o z n a č o v á n a v d ru h é p olov in ě 19. s to le tí za h lav n í a s tro n o m ic k é c e n tru m s v ě ta . T a k é o s ta tn í h v ě z d á rn y s e z a b ý v a ly p ře ­ d evším a s tro m e trií. A s tro fy z ik á ln í p ro b le m a tik a z a č a la p ro n ik a t do p r á c e ru s k ý ch h v ě z d á re n te p rv e k o n ce m s to le tí, c o ž se p ro jev ilo i ob­ jed n áv k o u re f le k to ru o p rů m ě ru z r c a d la jed en m e tr p ro sim eissk o u p ob očk u P u lk o v sk é o b s e rv a to ře p ře d p rv n í sv ěto v o u v álk o u . Po v á lc e v y tv á ří m la d ý s o v ě ts k ý s tá t p o d sta tn ě n o v é v z ta h y k v ěd ě, co ž s e p ro je v u je m im o jin é re o r g a n iz a c í R u ské a k a d e m ie věd , k te rá s e p ře s tě h o v a la z L e n in g ra d u do M osk vy a jak o A k ad em ie věd S SS R z a ­ u ja la vů d čí p o s ta v e n í v o r g a n iz a c i c e lé h o v ě d e c k é h o živ o ta . I v m n o h ý ch sv a z o v ý c h re p u b lik á ch v z n ik a jí n o v é v ě d e c k é ú sta v y . T u to te n d e n c i s led u jem e i v a s tro n o m ii, k d e v zn ik ají d a lší p ra c o v iš tě p ři u n iv e rz itá c h a 11 n o v ý ch o b s e rv a to ří, n ě k te r é s e z c e la s p e c iá ln ím p ro g ra m e m , jak o n a p ř. K itab sk á o b s e rv a to ř p ři ta š k e n ts k é m U lu g b ek ov ě a s tro n o m ic k é m ú stav u v U zb eck é SSR , u rč e n á k š ířk o v ý m m ě ře n ím a stu d iu pohybů pólů. V r o c e 1 9 3 2 z a č ín a jí p r a c o v a t a s tro f y z ik á ln í o b s e rv a to ř G ru zín sk é a k a d e m ie věd v A b astu m an i a ta d ž ic k á o b s e rv a to ř v D ušam be. H v ě z d á r­ n a v P u lk ov ě je p e rs o n á ln ě p o s íle n a , r e o rg a n iz o v á n a a s tá v á se h lav n í a s tro n o m ic k o u o b s e rv a to ří A k ad em ie věd S S S R . T a k é v ě d e c k é štá b y

dalších observatoří jsou posíleny a vůdčí osobnosti sovětské astronomie B. V. Nmnerov, B. P. Gerasimovič a V. G. Fesenkov prosazují cílevědomost a koordinovanost programů a organizovanou spolupráci hvězdáren. Ústavy se ve shodě s programy vybavují novými většími dalekohledy a pomocnými přístroji. Druhá světová válka přinesla sovětské astronomii nenahraditelné osobní ztráty a věcné škody. Pulkovská hvězdárna, u níž probíhala při obléhání Leningradu fronta po dva a půl roku ve vzdálenosti jednoho kilometru, byla do základů zničena i s několika velkými přístroji. Po válce odstraňuje sovětská astronomie s velkým úsilím utrpěné ztráty a rozbíhá se k budování nových hvězdáren a teoretických ústavů. V padesátých letech počínají pracovat Krymská astrofyzikální obser­ vatoř, Hlavní astronomická observatoř Ukrajinské akademie věd v Golosevě nedaleko Kyjeva, horská observatoř astrofyzikálního institutu Kazašské akademie věd Alma-Ata, Bjurakanská astrofyzikální observa­ toř Arménské akademie věd, turkmenská horská astrofyzikální observa­ toř, Šemachinská astrofyzikální observatoř Ázerbájdžánské akademie věd a další. Univerzitní observatoře západních oblastí se vrátily k nor­ mální práci, velikým úsilím byla znovu vybudována Pulkovská hvězdár­ na a vyzbrojena novými přístroji, rozšířen Astronomický ústav P. K. Šternberga při Lomonosovově státní univerzitě v Moskvě. Astronomická rada Akademie věd SSSR vytvořila soustavu problé­ mových komisí k sledování určitých astronomických disciplín a začaly přípravy k výstavbě speciální astrofyzikální observatoře na Kavkaze, kde začíná právě nyní pracovat šestimetrový reflektor, největší daleko­ hled světa. Ruku v ruce s výstavbou optických observatoří postupovalo budování velikých radioteleskopů na Krymu, v Gorkém, Charkově, Serpuchově, Pulkově, v blízkosti zmíněné kavkazské observatoře Zelenčukskaja a v řadě dalších míst. Není možné vypočítávat v krátkém článku všechny větší dalekohledy, radioteleskopy a velmi speciální aparatury téměř padesáti sovětských hvězdáren. Kdybychom uvedli jen dalekohledy označované před deseti lety v mezinárodních publikacích jako velké (reflektory 90 cm, refrak­ tory 60 cm, Schmidtovy a meniskové dalekohledy 50 cm a astrografy 40 cm] byla by to dlouhá řada. Největším optickým dalekohledem je výše zmíněný šestimetrový re­ flektor na severním Kavkaze, který je největším dalekohledem světa a byl zevrubně popsán v č. 9 letošního ročníku ŘH. Díky velmi dobrým pozoravacím podmínkám vznikla veliká centra astronomického výzkumu na Krymu. Od roku 1961 pracuje na Krymské astrofyzikální observatoři akademie věd tzv. Šajnův zrcadlový daleko­ hled o průměru 264 cm a primární ohniskové dálce 10 metrů, který byl po několik let třetím největším dalekohledem světa (Mt Palomar 508/ 1676, Lickova observatoř 305/1525 cm) a je dosud největším v Evropě. Druhým nejvýznamnějším dalekohledem byl dosud 125cm reflektor, pracující nedaleko Šajnova teleskopu ve vesničce Naučnyj, v krymské pobočce Šternbergova moskevského institutu. Třetím co do velikosti je 120cm reflektor, dodaný v roce 1952 Zeissovými závody, pracující v Nasmythově ohnisku. Dalekohledy jsou vybaveny velmi výkonnými

spektrografy ke studiu hvězd a galaxií. Dalším krymským gigantem je nově rekonstruovaný sluneční věžový dalekohled, který patří k největším na světě a jehož optická soustava má hlavní zrcadlo o průměru 100 cm a rovinná zrcadla coelostatu mají průměry 120 a 110 cm. Úspěš­ nou práci zaručuje také důmyslné přístrojové vybavení, které obsahuje několik spektrografů, magnetograf, dvoupaprskový spektroheliograf a další, umožňující pozorovat jednotlivé části slunečního povrchu, studo­ vat jemnou strukturu skvrn a erupcí, zkoumat a měřit velmi jemnou strukturu magnetického pole, jasnost a radiální rychlosti pohybů plynů. V mnoha kopulích krymských observatoří jsou další parabolické a meniskové dalekohledy o průměrech zrcadel 90 a 70, 60 a 48 cm, astrografy, spektrografy, spektroheliografy a přístroje pro astrometrii. Hlavní astronomická observatoř Akademie věd SSSR v Pulkově, jejíž práce byla obnovena 1954, představuje rovněž celé astronomické město s mnoha kopulemi a pozorovatelnami jiných typů, v nichž je řada spe­ ciálních přístrojů. Zmíníme se aspoň o Zeissově refraktoru o průměru 65 cm o ohniskové dálce 1050 cm, sloužícímu k astrofotografickým cílům, kterým byl v roce 1960 nahrazen ve válce zničený velký pulkovský refraktor o průměru 76 cm z roku 1883. [Kopule i montáž byly zničeny, objektiv je uložen v muzeu observatoře.] V roce 1961 byl uve­ den do provozu poloautomaticky řízený reflektor o průměru 70 cm. Pozornost odborníků vzbudil svého času šestikanálový sluneční magne­ tograf, který umožňuje přímé informace o polarizaci spektrálních čar, určování radiálních rychlostí aj. Rozsáhlou prací je známý Maksutovův meniskový teleskop o průměru 50 cm. K řešení různých problémů pra­ cují na observatoři pevný polární dalekohled pro studium pohybů pólu, velký meridiánový kruh, nový zenitní teleskop a pevný zenitní teleskop ke stejným účelům, sluneční dalekohledy, krátkoohniskové astrografy a mnoho speciálních měřicích a laboratorních přístrojů. Pulkovská ob­ servatoř má několik poboček; jmenujme aspoň horskou sluneční obser­ vatoř u Kislovodska na Kavkaze. Velkým astronomickým střediskem je Sternbergův astronomický ústav moskevské státní univerzity v bezprostřední blízkosti univerzitních budov na Leninských horách, který po dvou desítiletích práce na tomto místě je stále více obklopován rychle rostoucí Moskvou. Pro zhoršující se pozorovací podmínky byly již některé velké přístroje převezeny na zmíněnou jižní stanici na Krymu, do astrofyzikální vysokohorské obser­ vatoře v horách Zailijského Alatau (asi 50 km od Alma-Aty) a do po­ bočné observatoře Kučino. Některé přístroje byly ponechány ve staré univerzitní hvězdárně v ulici Presňa. V observatoři na Leninských ho­ rách pracuje nyní 70cm parabolický reflektor s velkým spektrografem, širokoúhlý astrograf, vertikální sluneční dalekohled, zenitní teleskopy pro sledování změn zeměpisné šířky, meridiánový kruh, několik pasážníků a řada menších dalekohledů a přístrojů pro výukové účely. V hloubce 20 m pod hlavní budovou je časová laboratoř a v hloubce 10 m gravi­ metrická laboratoř. Uvedeme krátce aspoň některé větší přístroje, zařazené v poslední době do provozu na sovětských hvězdárnách. Na Struveho astrofyzikální observatoři v Tyravere, blízko Tartu v Es­

to n sk é SSR , k d e p ra c u je od ro k u 1 9 6 4 r e f le k to r o p rů m ěru 7 0 cm , z a h á jil č in n o s t n ový d a le k o h le d o p rů m ěru 1 5 0 cm , v y b av en ý č íslic o v ý m p o č í­ ta č e m , k te rý ú p ln ě a u to m a tiz u je č in n o s t d a le k o h le d u a p ro v á d í re d u k c e p o z o ro v á n í. O tá čiv á k op u le b y la v y ro b e n a z p la stik u . N a u v e d e n é ob­ s e rv a to ři p ra c u jí s y n c h ro n n ě dva d a le k o h le d y o p rů m ě re c h 5 0 cm , je ­ jich fo to e le k tr ic k á p o z o ro v á n í se p řiv á d ě jí s o u č a s n ě d o m ě rn é so u sta v y a s o u č a s n ě se z p ra c o v á v a jí. Tím se v y lu č u jí n a h o d ilé ch y b y p o zo ro v án í. S te jn ý d a le k o h le d byl d o k o n če n p ro a s tro f y z ik á ln í o b s e rv a to ř L ite v sk é a k a d e m ie věd v B ald o n e, je jíž n e jv ě tš í p řís tro j je S ch m id tů v s y s té m 8 0 /1 2 0 cm , d o d an ý v r o c e 1 9 6 6 Z eisso v ý m i záv o d y . N a o b s e rv a to ři L o ­ ty š s k é a k a d e m ie věd n e d a le k o R igy p ra c u je S ch m id tů v d a le k o h le d o p rů m ěru z r c a d la 1 2 0 cm . B ju ra k a n s k á o b s e rv a to ř, v y b a v e n á dosud v elk o u S ch m id to v o u k o m o ­ ro u 1 0 0 /1 2 5 cm s e tře m i o b jek tivn ím i h ra n o ly o p rů m ě ru 1 0 0 cm , n e jv ětším i n a s v ě tě , m en ším i S ch m id to v ý m i d a le k o h le d y o p rů m ě re c h 53 a 20 cm a s p e c iá ln ím n eb u lárn ím s p e k to g ra fe m , d o s ta la re f le k to r o p rů ­ m ěru 2 6 0 cm , p od ob ný Š ajn o v u d ale k o h le d u n a K ry m u . Š e m a c h in sk á a s tro f y z ik á ln í o b s e rv a to ř v Á z e rb á jd ž á n sk é SSR , k d e p r a c o v a l 7 0 c m r e f le k to r s o v ě ts k é vý ro b y , 4 0 c m a s tr o g r a f a s lu n e č n í v ěžo v ý d a le k o h le d , b yla v r o c e 1 9 6 6 o b o h a c e n a o d v o u m etro v ý Z eissů v d a le k o h le d , p od ob ný o n d ře jo v sk é m u re f le k to ru . G ru zín sk á o b s e rv a to ř v A b astu m an i, v y b a ­ v e n á v r o c e 1 9 5 6 m en isk o v ý m d a le k o h le d e m se z rc a d le m o p rů m ěru 98 cm a o b jek tivn ím h ra n o le m , m á ve sv é v ý s tro ji 4 0 c m r e f r a k to r se d v ěm a 2 0 c m a s tro k o m o ram i, S ch m id tů v 4 4 c m d a le k o h le d , 3 3 c m r e f l e k ­ to r, s p e k tro h e lio g ra f a b o h até p o m o cn é z a říz e n í. N ed áv n o b yl p ro ob­ s e r v a to ř d o k o n če n p ln ě a u to m a tiz o v a n ý f o to e le k tric k ý d a le k o h le d typ u R itch e y -C h ré tie n o p rů m ěru 1 2 5 cm . O b se rv a to ře G olo sev o, C h ark ov , D ušam be a A lm a-A ta b yly v r o c e 1 9 6 5 v y b av en y re f le k to ry o p rů m ěru 70 cm s N ew to n o v ý m a C a sse g ra in o v ý m oh n isk em , slo u ž ícím i p ře v á ž n ě f o to e le k tric k é fo to m e trii. P ro o b s e rv a to ř v O d ěse s e d o k o n ču je 6 5 c m k a ta d io p tr ic k ý d a le k o h le d . B yly p o s ta v e n y s p e c iá ln í d a le k o h le d y p ro lu n árn í a p la n e tá r n í p o z o ro v á n í p ro P u lk ov sk ou h v ě z d á rn u a E n g e lh arto v u o b s e rv a to ř v K azan i. V řa d ě o b s e rv a to ří b yly in sta lo v á n y s p e ­ c iá ln í a u to m a tiz o v a n é k o m o ry p ro f o to g r a f ic k é s le d o v á n í u m ě lý c h d ru žic a- k o s m ic k ý c h so n d . N ě k te ré d a le k o h le d y rů z n ý c h o b s e rv a to ří jsou v y ­ b aven y n e jm o d e rn ě jš í e le k tro n ic k o u n ebo te le v iz n í te c h n ik o u , k te r á v y ­ s o c e u m o c ň u je v ý k o n n o st p řís tro jů . B ěh em n e jb liž ších sed m i až d e se ti le t budou n a s o v ě ts k ý c h o b s e rv a ­ to řích in s ta lo v á n y d a lší m o h u tn é p řís tr o je . P o č ítá se, že to bude d ru h ý š e s tim e tr o v ý d a le k o h le d , d va r e f le k to r y o p rů m ě ru 2 6 0 cm , d v a s e z rc a d ly o p rů m ě re c h 2 0 0 cm a a s i d e se t o p rů m ě re c h 1 0 0 až 1 5 0 cm . P řip ra v u je se p ro je k t 4 0 0 c m d a le k o h le d u a p ra c u je se n a k o n s tru k c íc h v íc e p rv k o v ý c h a in te r f e r o m e tr ic k ý c h s o u sta v . V ě tšin a vy b av en í p o s le d ­ n ích le t jsou d ale k o h le d y s o v ě ts k é k o n s tr u k c e a vý ro b y . E x p e d ic e p u lk o v sk é a m o sk e v s k é o b s e rv a to ře p ro v á d ě jí k lim a tic k ý a a tm o s f é ric k ý vý zk u m v n ě k o lik a rů z n ý c h o b la s te c h , ab y n a š ly n e j­ v h o d n ější m ís ta p ro v ý stav b u d a lš íc h h v ě z d á re n . A k ad em ie věd v y ty č ila d ů ležitý ú k o l: v ý stav b u s p o je n é s tře d o a s ijs k é o b s e rv a to ře , k te r á se s ta n e n e jv ě tš ím a s tro n o m ic k ý m p o z o r o v a c ím s tře d is k e m SSSR.

N áš č lá n e k je k u sý, neboť n en í m o žn o p o d a t n a n ě k o lik a s tr á n k á c h u sp o k o jiv ý p ře h le d m n o h a s p e c iá ln íc h z a říz e n í a p řís tro jů , k te r á čin í i z m e n š ích d alek o h led ů v elm i ú čin n é p řís tr o je . S te jn ě b yly v y n e c h á n y in fo rm a c e o a u to m a tiz a č n íc h z a říz e n íc h , o vy u žití m o ž n o stí p o č íta č ů , p ou žív án í tele v iz n í te c h n ik y , c o ž v š e c h n o c h a r a k te r iz u je s o u č a s n é te n ­ d e n c e p ři v y b av o v án í s o v ě ts k ý c h o b s e rv a to ří. N eb ylo ro v n ě ž m o žn o p ři­ h léd n o u t k p ra c o v n í n á p ln i je d n o tliv ý c h o b s e rv a to ří. N eb yly u v e a e n y an i in fo r m a c e o ra d io a s tro n o m ic k ý c h z a říz e n íc h , k te r á d o s á h la v S SS R v elk éh o ro z v o je a v ý zn am u . P o d ro b n ě jší z p rá v y o č in n o s ti s o v ě ts k ý c h o b s e rv a to ří p řin e se m e v d a lš íc h č lá n c íc h .

Ladislav

Křivský:

BÍLÉ SLUNEČNÍ ERUPCE A HISTORIE JEJICH VÝZKUMU Je z n ám o , že p rv n í s lu n e č n í e ru p ci p o z o ro v a li v b ílém s v ě tle 1. z á ří 18 5 9 n e z á v is le n a sob ě R. C. C a rrin g to n a R. H o d g so n , oba z A n g lie. E ru p c e b y la p o z o ro v a te ln á jak o p á ry k o n ju g o v a n ý ch b ílý ch p o líče k v o b lasti v e lk é sk u p in y sk v rn , a to od l l h1 8 m do l l h2 3 m SČ. K op ie k r e s ­ by C a rrin g to n a je n a obr. 1. Z p rá v y o jevu b yly p u b lik o ván y v M on th ly N o tic e s of th e R o y al A s tro n o m ic a l S o c ie ty X X (L o n d o n 1 8 6 0 , 1 3 ) . Již te h d y C a rrin g to n jak o p iln ý p o z o ro v a te l m ěl za to , že to bude velm i říd k ý jev . Oba p o z o ro v a te lé te h d y n e n a z v a li te n to k r á tk o tr v a jíc í jev je š tě e ru p cí. T e p rv e po č a s e se u k á z a lo , že velm i m o h u tn é e ru p ce p o ­ z o ro v a n é p o zd ěji v e s p e k trá ln í č á ř e vodík u H a b ý v ají n ě k d y n a p o č á tk u svéh o v ý v o je p o z o ro v á n y p o n ě k o lik m in u t v b ílém (in te g r á ln ím ) s v ě tle a b y lo z ísk á n o i n ěk o lik v z á c n ý c h fo to g ra fií tě c h to ú k azů (k u p ř. M. W a ld m e ie r, Z e its c h rift fů r A stro p h y s. 46 , 1 9 5 8 , 9 2 ] , V r o c e 1 9 5 9 K. G. M c C ra c k e n p u b lik o v al d ů ležité z jiště n í, že e ru p ce s p o je n é s v ý ro n e m slu n e čn íh o k o s m ic k é h o z á ře n í b yly p o z o ro v á n y v b ílém s v ě tle (N u ovo C im en to X -1 3 , 1 0 8 1 ) . T en to fa k t n a z n a č o v a l, že k r á tk o trv a jíc í v ý s k y t bílé e ru p c e bude sp o je n s p ro c e s e m u ry c h lo v á n í č á s ti c v o b lasti e ru p č n íh o k o m p le x u a s to p o lo g ií p olí, k te rá te n to vý vo j p od m iň u je (L . K řiv sk ý , In t. A str. U nion S ym p . 3 5 [1 9 6 7 , 4 6 5 ] ) . B ylo z ře jm é , že v z rů st in te n z ity b ílé e m ise bude zp ů sob ov án p rou d y u ry c h le n ý c h č á s t i c s m ě řu jíc íc h z p ro s to ru e ru p c e (z c h r o m o s f é r y ) dolů p ro ti fo to s fé ře (B u ll. A str. In st. C z e c h o s l. 21, 1 9 7 0 , 6 7 ) . V r o c e 1 9 6 7 p u b lik o van ý m o d el p ro s to ro v é to p o lo g ie p ro to n o v ý c h e ru p c í p ře d p o k lá ­ d al, že by k tom u m ě lo d o c h á z e t n a ú p a tí eru p čn íh o s m y č k o v é h o k an álu , jeh o ž o sa je zh ru b a to to ž n á s m a g n e tic k o u osou sk u p in y s k v rn , tj. v p á ­ ro v ý c h (k o n ju g o v a n ý c h ) p lo š k á c h , k te r é se n a c h á z e jí p od n u lo vým i body p la sm o v é n e s ta b ility u m ís tě n é d o le n a b o c ích e ru p čn íh o k an álu . M od elová p ře d s ta v a v k o lm ém ře z u e ru p čn ím k a n á le m je d isk u to v á n a p řístu p n o u fo rm o u k u p ř. v č a s o p is e K o zm o s (5 , 1 9 7 4 , 7 6 ) . V ý b o rn é sn ím k y p ro to n o v é e ru p c e v b ílém s v ě tle z 7. V III. 1 9 7 2 pu­ b lik o v an é v S o la r P h y sic s D. M. R ů stem a F . H e g w e re m (S o l a r P hys. 4 0 , 1 9 7 5 , 1 4 1 ) u k á z a ly (v iz obr. n a 1. s tr . o b á lk y ), že u sp o řá d á n í p lo šek

2 o ° uy

I

0° I T

Obr. l. Kopie Carringtonovy kresby fotosféry se skupi­ nou skvrn, k d e byla pozo­ rována prvně bílá eru p ce (1 . září 1859, l l fl18m— l l h 23m SČ ). N ejprve byla pozorována konjugovaná políčka A a B, později po 5 m inutách byla patrná políč­ ka C a D.

b ílé e ru p ce je v k o n ju g o v a n ý ch p á re c h . Tím se d e fin itiv n ě p o tv rd ilo , že s tru k tu ra b ílé e ru p ce so u visí s d alším ro z v o je m e ru p c e s le d o v a n é v H a a řa d ě s p e k trá n íc h č a r , v č e tn ě X -e m is e a je u m ís tě n a u rč itý m zp ůsob em do m a g n e tic k é k o n fig u ra c e sk u p in y. P o č á te č n í v lá k n o (n eb o dvě v lá k n a tě s n ě v ed le s e b e ] p ro to n o v é e ru p c e v z n ik á v ú zk é a d lou h é o b lasti, k te r á je v ý z n a č n á v je m n é s tru k tu ře n ě k o lik a n á so b n ý m i z m ě ­ n am i p o la rit. T ato o b la st s e n a c h á z í n a m a g n e tic k é o se, tj. p ře d ě lu m ezi s k v rn a m i jižn í a s e v e rn í p o la rity ve sk u p in ě ; „ m a g n e tic k á o s a “ m á z ře jm ě jem n o u m a g n e tic k o u s tru k tu ru (W . C. L iv in g sto n , W orld D ata C e n te r A, Rep. UAG 2 8 ( 1 ) , 1 9 7 3 , 9 5 ) . Z h le d is k a v ý v o je s tu d ia e ru p cí je z a jím a v é , že již p rv é p o z o ro v á n í e ru p c e v h isto rii sle d o v á n í S lu n ce o b sah u je ty té ž p o z o r o v a te ls k é v ý ­ sle d k y o je m n é s tru k tu ře b ílé e ru p ce ja k o sn ím ek z ís k a n ý n e jm o d e r­ n ě jší m eto d ik o u z p o s le d n ích le t. Š k o d a jen , ž e s e a u to ři d n ešn í doby v íc e n e o b ra c e jí n a s ta r é p r á c e a p o z o ro v a te ls k é m a te r iá ly , ab y u ved en ím c ita c e m o h li p o u k á z a t n a p rio ritu a z á ro v e ň n a u ž ite č n o s t stu d ia s t a r ý c h p o z n a tk ů p ro m o d ern í a a k tu á ln í i n te r p r e ta c e . T ak k u p ř. jin a k velm i s e rió z n í p r á c e R u sta a H e g w e ra (z k te ré p ře tisk u je m e o b rázek e ru p c e ) n eu v ád í p o u k az n a o b d ob n é v ý sle d k y z ís k a n é již v r. 1 8 5 9 .

Jiří

B ou šk a:

PLANETY V ROCE

1976

M erk u r je v id ite ln ý jen v době k o le m n e jv ě tš íc h e lo n g a c í, k dy je n a o b loze n e jv íc e v z d á le n od S lu n ce . O všem i te h d y b ý v á jeh o p o z o ro v á n í ob tížn é, p ro to ž e je jen n ízk o n a d ob zo rem k r á t c e p ře d v ý ch o d e m nebo k r á tc e p o zá p a d u S lu n ce . V době k o le m n e jv ě tš í v ý ch o d n í e lo n g a c e lze M erk u ra p o z o ro v a t z v e č e r a n a d jih o z á p a d n ím , z á p a d n ím č i s e v e r o z á ­ p adn ím ob zorem (p o d le r o č n í d o b y ), v době e lo n g a c e z á p a d n í je v id i­ teln ý rá n o n ad jih o v ý ch o d n ím a ž s e v e ro v ý ch o d n ím o b zo rem . V r o c e 1 9 7 6 dojde c e lk e m k 7 e lo n g a c ím M erk u ra, z n ich ž 4 jsou v ý ch o d n í (7 . led n a, 28. dubna, 23. s rp n a a 20. p r o s in c e ) a 3 z á p a d n í (1 6 . ú n o ra , 15. če rv n a a 7. ř í j n a ) . P ři e lo n g a c íc h bude M erk u r v z d á le n 1 8 ° — 2 7 ° od S lu n ce . V r a n n íc h h o d in á c h bude M erk u r v id ite ln ý v t ě c h t o ob d ob ích : 28. led -

Zdánlivý pohyb M erkura (M e) a Marsu (M a) vzhledem k Venuši (V e ) od 21. srpna do 15. září 1976. Dne 27. srpna je v blízkosti planet i M ěsíc; V enuše je s ním v konjunkci v l h (V e n u š e 5° s e v e rn ě ), ve 12h M erkur (0,4P sev ern ě ) a v 16h Mars (M ars 4° sev ern ě od M ěsíce). Dne 6. září v 5íl nastává ko nju nkce M erkura s Venuší (M erk ur 5° jižně od V en u še) a 10. září ve 23h ko nju nkce V enuše s Marsem (V e n u š e 0,4° sev ern ě od M arsu). Na obrázku je sev er na­ hoře, západ vpravo. V enuše je z planet nej jasnější ( ~ 3 ,3 m) , Mars nejslabší ( + l,9 m) ; jasnost M erkura se zm enšuje z + 0,3m na + l,2 m. n a — 23. b ře z n a , 29. k v ě tn a — 8 . č e r v e n c e , 28. z á ř í — 25. říjn a ; M erk u r je vžd y ja s n ě jš í k e k o n ci k a ž d é h o období. V e v e č e r n íc h h o d in á c h bude p o z o ro v a te ln ý m ezi 1. a 19. led n em , 10 . dubnem a 14. k v ě tn e m , 25. č e r ­ v e n ce m a 18. z á řím a 25 . listo p a d e m a 31 . p ro s in ce m . P la n e ta bude vždy ja s n ě jš í n a p o č á t c íc h u v e d e n ý ch období. B ěh em ro k u 1 9 7 6 n a s ta n e n ěk o lik k o n ju n k cí M erk u ra s o s ta tn ím i p la ­ n e ta m i a ja s n ý m i h v ězd am i. D ne 12 . dubna v 1 9 h p ro jd e ve v z d á le n o sti 1,9° s e v e rn ě od Ju p ite ra (J u p ite r je ja s n ě j š í), 22. č e rv n a v 1 8 h ve v z d á ­ len o sti 3° s e v e rn ě od A ld e b a ra n a , 24. č e r v e n c e v 1 5 h 0 ,4 ° s e v e rn ě od V en u še (V e n u še je j a s n ě jš í) , 3. s rp n a v 7 h 0,7° s e v e rn ě od R eg u la (a s i 10° z á p a d n ě je i V e n u š e ), k o n c e m s rp n a a z a č á tk e m z á ří se bude p o ­ h yb ov at p ob líže M arsu (M e rk u r je ja s n ě jš í), 6 . z á ř í v 5 h p ro jd e 5° jižn ě od V en u še (V e n u še je ja s n ě jš í) a 25. listo p a d u v 1 6 h ve v z d á le n o s ti 3° od N ep tu n a. V en u ši lze n a o b loze velm i s n a d n o n a lé z t v z h le d e m k je jí v e lk é ja s ­ n o sti. N a ra n n í o b loze je od z a č á tk u le d n a do p o lo v in y k v ě tn a ; její ja s n o st se b ěh em to h o to období zm e n šu je z — 3 ,6 m n a — 3 ,4 m. D ne

18. č e rv n a je V en u še v h o rn í k o n ju n k ci se S lu n ce m . Od k o n c e č e rv e n c e do k o n c e p ro s in c e je n a v e č e rn í ob loze a je jí ja s n o s t s e b ěh em té to doby z v ětšu je z — 3 ,3 m n a — 3 ,9 m. Dne 8 . le d n a ve 1 3 h p ro jd e V en u še 7° s e ­ v e rn ě od A n ta ra , 12 . le d n a v 5 h 0 ,4 ° s e v e rn ě od N ep tu n a, 11. k v ě tn a v 1 5 h 0 ,2 ° jižn ě od Ju p ite ra (V e n u še je j a s n ě j š í], 7. s rp n a v 1 7 h 1,1° s e v e rn ě od R eg u la ( a s i 7° v ý ch o d n ě je i M e rk u r), 10 . z á ř í ve 2 3 h 0,4° s e v e rn ě od M arsu (V en u še je ja s n ě jš í), 2 0 . z á ří v e 2 h 3° s e v e rn ě od Š p ik y, 30 . z á ří ve 2 3 h 0 ,5 ° jižn ě od U ran u , 28 . říjn a ve 2 h 3° s e v e rn ě od A n ta ra a 31. říjn a v 7 h 3° jižn ě od N ep tu n a. M ars je n a v e č e rn í ob loze do p o č á tk u s rp n a , p o zb y tek ro k u je pro b lízk o st u S lu n ce n e p o z o ro v a te ln ý ; v k o n ju n k ci s e S lu n ce m je 25. lis to ­ padu. P o č á tk e m ro k u je M ars v so u h v ězd í B ý k a a p oh yb u je s e s o u h v ěz­ dím i B lížen ců (5 . k v ě tn a v 5 h p ro jd e ve v z d á le n o s ti 5° jižn ě od P o llu xe a v 1 5 h 7 ° s e v e rn ě od M ě s íce ; v b líz k o sti bude i S a tu r n ), R ak a, Lva (5 . č e r v e n c e v 1 9 h p ro jd e 0 ,7 ° s e v e rn ě od R e g u la ), P a n n y ( 2 7 . z á ří ve 2 0 h p ro jd e 3° s e v e rn ě od Š p ik y ) a V ah. V době k o n ju n k ce se S lu n cem je v so u h v ězd í Š tíra a p ak se do k o n c e ro k u p oh yb u je sou h v ězd ím i H a­ d on oše a S tř e lc e . Dne 12. k v ě tn a v e 3 h n a s tá v á k o n ju n k ce M arsu se S a tu rn e m ; M ars je 1 ,3 ° s e v e rn ě od S a tu r n a , S a tu rn je ja s n ě jš í. D ne 18. říjn a je 2 3 h bude M ars v k o n ju k ci s U ra n e m , p ři n íž bude M ars 0,4° jižn ě. Ju p ite r je n a v e č e rn í ob loze od p o č á tk u le d n a do p o č á tk u dubna. Dne 27. dubna je v k o n ju n k ci s e S lu n ce m . O bjeví s e n a ra n n í o b loze k e k o n ci k v ě tn a a p ak je p o z o ro v a te ln ý až d o k o n c e ro k u . N ejp říz n iv ě jší p o z o ­ ro v a c í p od m ín k y jsou v době k o lem o p o z ic e s e S lu n ce m , k te r á n a s tá v á 18. listo p a d u . V ra n n íc h h o d in á c h 27. k v ě tn a d ojd e k z á k ry tu Ju p ite ra M ěsícem . V stup n a s tá v á b rzy po v ý ch o d u p la n e ty n íz k o n a d ob zorem , v ý stu p ve 4 h2 1 ,5 m (v P r a z e ). Ju p ite r je od p o č á tk u le d n a do p olov in y b řezn a v sou h v ězd í Ryb, od d ru h é p o lo v in y b ře z n a d o p o č á tk u č e r v e n c e v sou h v ězd í B e ra n a , p o to m a ž do p o lo v in y p ro s in c e v so u h v ězd í B ý k a. V d ru h é p o lo v in ě p ro s in c e je o p ě t v sou h v ězd í B e ra n a . S a tu rn je 20. led n a v op o zici se S lu n c e m ; v té to době jsou ta k é n e j­ lep ší p o d m ín k y k p o z o ro v á n í p la n e ty . S a tu rn bude v id ite ln ý do k o n ce č e rv n a n a v e č e rn í ob loze. Do k o n ju n k ce s e S lu n ce m s e d o s ta n e 29 . Čer­ v e n c e . Od p o č á tk u z á ří je p ak n a ra n n í ob loze a je p o z o ro v a te ln ý a ž do k o n ce ro k u . P o č á tk e m ro k u je S a tu rn v so u h v ězd í R ak a, od ú n o ra s e p oh yb uje z p ě tn ý m sm ě re m a od p o č á tk u k v ě tn a p řím ý m s m ě re m v s o u ­ hvězdí B líž e n ců , n a č e ž p ře jd e o p ě t do so u h v ězd í R ak a, k d e z ů sta n e až do k o n c e p ro s in ce . U ran je p o č á tk e m ro k u n a ra n n í ob loze, v době o p o z ic e se S lu n ce m 25. dubna je n ad o b zo rem p o c e lo u n o c a p ak je p o z o ro v a te ln ý a ž do k o n ce s rp n a n a v e č e rn í ob loze. Po k o n ju n k ci se S lu n ce m 30. říjn a je p ak v id iteln ý n a ra n n í o b loze v p ro s in c i. U ra n je do říjn a v sou h v ězd í P an n y a p ak a ž do k o n c e ro k u v so u h v ězd í V ah. N ep tu n je p o č á tk e m ro k u n a ra n n í ob loze. N e jle p š í p o z o ro v a c í p o d m ín k y jsou k o lem o p o z ice se S lu n ce m , k te rá n a s tá v á 3. č e rv n a a kdy je p la n e ta n ad o b zo rem p o c e lo u n o c . N ep tu n je p ak v id ite ln ý do říjn a , 5. p ro s in c e je v k o n ju n k ci s e S lu n ce m . N ep tu n je v sou h v ězd í H ad o n o še. B ěh em ro k u 1 9 7 6 d ojd e k e d v ěm a z á k ry tů m N e p tu n a M ěsí­ c e m . P rvn í n a s tá v á v ra n n íc h h o d in á c h 23. ú n o ra ; vstu p je ve 3 h1 2 ,5 m,

K O N JU N K C E P L A N E T S M Ě S ÍC E M I. 3d 7h Merkur 7° jižně IV. 17d20h Neptun 1° jižně VIII. 2 7 d l 2 h Merkur 0,4° sev. 9 13 Jupiter 4° jižně V. 1 5 Merkur 4° sev. 27 16 Mars 4° severně 14 4 Mars 5° severně 5 15 Mars 7° severně 29 18 Uran 0,5° sev. 17 14 Saturn 5° severně 5 21 Saturn 6° sever. IX 1 8 Neptun 2° jižně 24 8 Uran 2° severně 12 16 Uran 1° severně 14 20 Jupiter 1° sev. 26 22 Neptun 0,7° jižně 15 5 Neptun 1° jižně 20 16 Saturn 6° sev. 28 9 Venuše 2° jižně 27 4 Jupiter (zákryt) 25 6 Mars 2° severně II. 6 4 Jupiter 4° jižně VI. 2 7 Saturn 6° sever. 25 19 Venuše 0,6° sev. 10 17 Mars 6° severně 3 3 Mars 7° severně 26 4 Uran 0,2° sever. 13 20 Saturn 5° severně 8 23 Uran 1° severně 28 15 Neptun 2° jižně 20 14 Uran 1° severně 11 14 Neptun 1° jižně X. 12 0 Jupiter 1° sev. 23 3 Neptun (zákryt) 24 0 Jupiter 0,1° jižně 18 6 Saturn 6° sev. 27 15 Venuše 6° jižně 25 23 Merkur 1° sev. 25 14 Venuše 4° jižně 28 1 Merkur 7° jižně 29 19 Saturn 6° sev. 26 1 Neptun 2° jižně III. 4 21 Jupiter 3° jižně VII. 1 15 Mars 6° severně XI. 8 2 Jupiter 1° sever. 9 20 Mars 6° severně 6 5 Uran 1° severně 14 16 Saturn 6° sever. 12 4 Saturn 5° severně 8 21 Neptun (zákryt) 20 7 Uran 0,2° jižně 18 21 Uran 1° severně 21 18 Jupiter 0,5° sev. 24 14 Venuše 7° jižně 21 11 Neptun 1° jižně 30 3 Mars 5° severně XII. 5 1 Jupiter 1° sev. 29 1 Venuše 6° jižně VIII. 2 11 Uran 1° severně 11 22 Saturn 6° sev. IV. 1 15 Jupiter 2° jižně 5 3 Neptun 1° jižně 17 20 Uran 0,4° jižně 7 4 Mars 7° severně 18 10 Jupiter 1° sev. 22 16 Merkur 6° jižně 8 13 Saturn 6° severně 24 *0 Saturn 6° sev. 24 16 Venuše 7° jižně 15 7 Uran 1° severně 27 1 Venuše 5° sev.

vý stu p ve 4 h2 1 ,4 m. D ruhý b u d e v e v e č e rn íc h h o d in á c h 8 . č e r v e n c e ; vstu p je ve 2 1 h0 3 ,5 m, v ý stu p ve 2 2 h0 5 ,9 m (v š e c h n y č a s y p la tí p ro P ra h u ). P lu to je n e jlé p e p o z o ro v a te ln ý v p rv n í p o lo v in ě ro k u . V op o zici se S lu n ce m je 30. b ře z n a a v tu to dobu je ta k é n a d o b zo rem po c e lo u n o c. K o n ju n k ce P lu ta se S lu n ce m n a s tá v á 4. říjn a . P lu to je po c e lý ro k v so u ­ h vězd í P an n y . K o n ju n k ce p la n e t s M ěsícem u v ád ím e v ta b u lc e . Č asov é ú d aje jsou v S EČ , ú h lo v é ú d a je z n a č í ro z d íl d e k lin a c í M ě síce a p la n e t, n ik o li top o c e n tr ic k é v z d á le n o s ti p la n e t od M ěsíce. K p ře h le d u v id ite ln o sti p la n e t d o d ejm e jen a le s p o ň k r á tc e zm ínku o n ě k te r ý c h d a lš íc h z a jím a v ý c h ú k a z e c h ro k u 1 9 7 6 . T ak ve v e č e rn íc h h o d in á ch 1. s rp n a d ojd e k z á k ry tu Š p ik y M ěsícem . V stu p n a s tá v á v P raze v l 7 h0 1 ,4 m, v ý stu p v 1 8 h1 3 ,4 m ( č a s y p la tí p ro P r a h u ). Ú k az v šak n a s tá v á v době, kdy je S lu n ce je š tě n a d o b zo rem ; S lu n ce z a p a d á to h o dne v 1 9 h4 3 m. Dne 29. dubna bude u n á s v id ite ln é z a tm ě n í S lu n ce , a to ja k o č á s te č n é o v e lik o s ti 0 ,5 5 . V P ra z e n a s ta n e z a č á te k z a tm ě n í v 1 0 h0 8 ,8 m, s tře d v l l h3 3 m a k o n c e v e 1 3 h0 1 ,0 m. (Č a s o v é ú d a je p ro jin á m ís ta lze n a lé z t v H v ě z d á řs k é r o č e n c e 1 9 7 6 , k te r á v y jd e v n a k la d a te ls tv í A ca d e m ia .) Ve v e č e rn íc h h o d in á c h 13. k v ě tn a n a s ta n e č á s te č n é z a tm ě n í M ěsíce. Jeh o v e lik o s t v ša k je p ou ze 0 ,1 3 , ta k ž e do stín u vsto u p í jen jižn í o k ra j m ěsíčn íh o k o to u č e . Z a č á te k č á s te č n é h o z a tm ě n í n a s tá v á ve 2 0 h1 5 ,7 m (n e c e lo u h od inu p o v ý ch o d u M ě s íc e ), n e jv ě tš í fá z e z a tm ě n í je ve 2 0 h5 4 ,3 m a k o n e c ú k azu ve 2 1 h3 2 ,9 m. V n o c i 6 .— 7. listo p a d u d ojd e k č á s ­ te č n é m u p o lo stín o v ém u z a tm ě n í M ěsíce. Z a č á te k ú k azu je 6 . listo p ad u ve 2 1 h4 5 ,8 m, s tře d (n e jv ě tš í fá z e — 0 ,8 6 ) 7. listo p ad u v 0 h0 1 ,2 m a k o n e c ve 2 h1 6 ,5 m.

CO NOVÉHO V O T Á Z C E VZNI KU M Ě S Í Č N Í C H MOŘÍ M ěsíc m á d v ou stu p ň ový p la n e tá r n í re lié f, jeh o ž v y šší ú ro v n ě za u jím a jí tzv. p ev n in y ( t e r r a e ) a n ižší m o ře ( m a r i a ) . P rů m ě rn é a lb e d o m o ří je n ižší n ež alb ed o p ev n in , a le p ro je d n o tliv á m o ře n ebo je jich č á s t i n en í k o n sta n tn í. T v a r m o ří je buď g e o m e tr ic k ý (k ru h o v ý , p o ly g o n á ln í] an eb o n e p ra v id e ln ý . P řís n ě jš í k la s ifik a č n í h le d is k o v y ž a d u je ro z liš o v a t m ezi „ m o ře m “ jak o jed n o tk o u s tru k tu rn í a „ m o řs k ý m ty p e m k ů ry “ ja k o je d ­ n o tk o u m o rf o lo g ic k o -p e tro g e n e tic k o u . M á to s v é v á ž n é o p o d s ta tn ě n í. M ořsk ý typ k ů ry se to tiž n e v y s k y tu je p ou ze v o b la s te c h o z n a č o v a n ý c h jak o m o ře, a le i v tzv. v a lo v ý ch r o v in á c h (ty p P ita tu s , P la to , P to le m a e u s ) a d o k o n ce i n a p e v n in á c h v m ís te c h , k te r á n e b ý v a jí v m a p á c h jak o m o ře v y z n a č e n a . P lo šn ý ro z sa h m o řs k é h o ty p u k ů ry je te d y v ě tš í n ež p lo c h a z n á m ý c h m o ří. C elý p o v rch M ě síce ( a jak se u k azu je i n ě k te r ý c h d a lšíc h p la n e t, n ap ř. M e rk u ra ) je p o k ry t p ra c h o v itě ú lo m k o v ito u v rstv o u , o z n a č o v a n o u jak o re g o lit (o d ře c k é h o re g o s = p lá š ť, p o k ry v a lith o s = k á m e n ). P o d sta tn o u č á s t re g o litu tv o ří h o rn in y s e s tm e le n ý m i ú lo m k y , tzv . m ě síčn í b re k c ie . Je lik o ž p ra c h o v itá a ú lo m k o v itá f r a k c e re g o litu se d ru h o tn ě vy v in u la ze s u b strá tu , je vh o d n é ro z liš o v a t dva d ru hy re g o litu : m o řsk ý a p ev n in sk ý . P ev n in sk ý re g o lit ve s ro v n á n í s m o řs k ý m je b o ­ h a tší n a v áp n ík a h lin ík a n a o p a k ch u d ší n a ž e le z o , tita n , v a n a d ap o d . N ě k te ří s e le n o lo g o v é jsou toh o n á z o ru , že n a p e v n in á c h , k te ré jsou h is ­ to ric k y s ta r š í n e ž m o ře , se vy vin u l re g o lit o m o cn o s ti 1 ,5 a ž 2,5 km . Z toh o důvodu již n e lz e h o v o řit o re o g litu ja k o o v rstv ě , a le jak o o re g o lito v ém k o m p lexu . N ech y b ějí a n i n á z o ry , že te n to k o m p le x m ů že b ýt je š tě m o h u tn ě jší n ež v ý še u v e d e n é h o d n o ty . Z e jm é n a z řa d g e o fy zik ů se o zý v ají h la sy , že v h o rn í, n ěk o lik s e t m e trů m o cn é z ó n ě , jsou s e is ­ m ic k é vln y s iln ě ro z p tý le n é a n e šíří se ja k o v p ev n é k r y s ta lic k é h o r­ n in ě . N en í te d y divu, že s e s tá le v íc e z a jím á m e o to, k d e a v ja k ý c h h lo u b k á ch s e n a c h á z í tzv. s k a ln í p o d k la d M ěsíce (lu n a r bed r o c k ) . S v éh o č a s u v y slo v il Gold te o rii, že m ě s íč n í m o ře jsou v la s tn ě d e p re se , z a p ln ě n é jem n ý m p ra c h e m p ře m ís tě n ý m z p ev n in . D nes v ša k v ě tš in a se le n o lo g ů sou d í, že m o řsk ý re g o lit je d ru h o tn ě od vo zen od lá v o v ý ch p rou d ů n ebo p řík ro v ů , že ted y vzn ik l so u sta v n ý m m e te o ric k ý m r o z ru ­ š o v án ím h o rn in v u lk a n ick é h o (č e d ič o v é h o ) původu. Je d n a sk u p in a b a ­ d a te lů vidí v m ě s íč n íc h m o říc h c e n t r a v u lk a n ic k é a k tiv ity in d u k o v an é p řím o im p a k te m (im p a c t-in d u c e d v o lc a n is m ) d ru h á s e d o m n ív á, že v u lk an ism u s s im p a k ty n e m u se l b e z p ro s tře d n ě s o u v is e t. Z a s tá n c i d ru h é h o s m ě ru p ři to m p ou k azu jí n a o k o ln o st, že n e p ra v id e ln á m o ře n ejso u im p a k tn íh o původu a p ře s to se v n ich vy vin u l s te jn ý ty p k ů ry . Ja k o p řík la d je u v ád ěn O ce á n b ou ří, jeh o ž tv a r je n e p ra v id e ln ý a p lo šn ý ro z s a h o b ro vsk ý ( c c a 5 0 0 0 0 0 0 k m 2). Ja k ý m zp ů sob em si ted y m á m e p ře d s ta v it „ o c e a n iz a c ť * tě c h o b lastí M ěsíce, v n ich ž n e jso u p a trn é ž á d n é s to p y po n ě ja k ý c h v e lk ý c h im p a k te c h ? V z ta h y m ezi im p a k ty a „ o c e a n i z a c ť 1

n ejso u s tá le ja s n é a p ro to se s tá le v íc e ob jevu jí h la sy , že oba p ro c e s y je tře b a p o su z o v a t o d d ě le n ě . T u to h y p o té z u p o d p o ru jí p o z o ro v á n í, z n ich ž v y p lý v á , ž e fo rm a c e m o řs k é h o typ u se n e v y tv o řily n á h le , a le v d elším č a so v é m in te rv a lu a n a v íc zp ů sob em , p ro k te rý m á m e p řík la d y i n a Zem i. N e o b y če jn ě v ý z n a m n ý je p říp a d b rázd y H ad ley , d o k u m en ­ to v a n ý a s tro n a u ty e x p e d ic e A p o llo 15 i p o z o ro v á n ím L u n o ch o d u 2. R im a H ad ley , jak zn ám o , s e n a c h á z í v o k ra jo v é č á s ti M oře d ešťů, p řib ližn ě m ezi A p en in am i a B ažin ou h n ilo b y (P a lu s P u tr e d in is ). P ro b íh á m o řsk ý m ty p e m k ů ry . A stro n a u ty b y la fo to g ra fo v á n a je d n a z je jích v n itřn ích s tě n , k te r á je v la s tn ě p říč n ý m ře z e m m o řsk ý m k o m p le x e m . A čk o liv je s tě n a b rázd y s iln ě z a s u tě n á , lze v je jí h o rn í č á s ti p od re g o lite m p o z o ro v a t p řib ližn ě v o d o ro v n ě u lo ž e n é v ý ch o z y la v ic o v itý c h h o rn in , k te ré jsou m o ž n á p rv n ím i k ry s ta lic k ý m i h o rn in a m i in situ , zatím n a M ěsíci o b jev en ý m i. N abízí s e v y sv ě tle n í, že v to m to p říp ad ě jd e o n ě k d e jší p ro u d y u tu h lé láv y . S ou bor la v ic v p ro filu b rázd y H ad ley v e lic e p řip o m ín á v u lk a n ic k é v rs te v n é k o m p le x y , k te ré n a Zem i o z n a ­ č u je m e jak o p la to b a z a lty . Z n ám e je z In d ie (p lo š in a D e c c a n ), Islan d u , G ró n sk a nebo O reg o n u z e s e v e ro a m e r ic k é h o k o n tin e n tu (n a p ř . ob last C olum bia r i v e r ) . P la to b a z a lty D e c c a n s k é s y n e k lis y , tj. p ů v od n ě m írn ě p ro h n u té d e p re se , tv o ří s é rie a ž 3 km m o cn é . P ro v y s v ě tle n í lav ic v p ro filu b rá z d y H ad ley jak o p rou d ů u tu h lé lá v y m á m e d a lší p o m o cn é v o d ítk o v o r b itá ln íc h s n ím c íc h . N a n ě k te r ý c h z á b ě re c h p o v rch u M oře dešťů (O rb ite r 5 ) lze ob jek tiv n ě ro z e z n a t k o n tu ry p lo c h ý c h lá v o v ý ch p řík ro v ů . S c h a b e r sd ělil n a IV. k o n fe re n c i o M ěsíci, že se m u p o d a řilo id e n tifik o v a t v M oři d ešťů tři po sob ě n á sle d u jíc í fá z e v u lk a n ic k ý ch výlevů . V yvod it z p ro filu b rázd y H a d le y z á v ě r , že m o řs k é k o m p le x y se s k lá ­ d ají z n ěk o lik m e trů m o cn é re g o lito v é v rs tv y , pod n íž jsou vy vin u ty jen p evn é k r y s ta lic k é h o rn in y , by v š a k b y lo s o tv a s p rá v n é . T ak o v á p ře d sta v a by b y la v ro z p o ru s p o z n a tk y s e is m ic k ý c h p o z o ro v á n í. Z to h o důvodu je p rav d ěp o d o b n é, že re g o lit s e n e v y s k y tu je jen n a d n ešn ím p o v rch u , a le i v h lo u b ce m ezi je d n o tliv ý m i g e n e r a c e m i lá v o v ý ch proudů nebo p řík ro v ů . N ez a p o m ín e jm e ta k é , že v m in u lo sti s e re g o lit m o h l v y v íjet ry c h le ji. Již z d o s a v a d n íc h p o z n a tk ů lze ř íc i, že m o řs k é k o m ­ p lexy jsou k o m p lik o v an ě s tra tifik o v a n é ú tv a ry , s lo ž e n é z m n o h a g e ­ n e r a c í lá v o v ý ch prou d ů, p o lo h re g o litu i tě le s in tru ziv n íh o typ u , k te ré těm ito k o m p le x y p ro n ik a jí n a p ř íč (n a p ř . m o řs k é h řb e ty , v u lk a n ic k é k upy a p o d .). W h ita k e r, k te rý fo to g ra fo v a l m ě s íčn í p o v rc h s p ou žitím u ltra fia lo v ý c h a in f r a č e r v e n ý c h filtrů , d o sp ěl k z á v ě ru , že p o v rch m o ří n en í s te jn o ­ ro d ý an i b a re v n ě . V M oři jasu n a p ř. p o z o ro v a l, že o k ra jo v é p a rtie m ají o d stín m o d ra v ě jší, c e n tr á ln í n a o p a k č e rv e n ě jš í. Z C arro v y g e o lo g ic k é m ap y M oře jasu v y p lý v á , že v ý lev y v o k ra jo v ý c h č á s te c h m o ře jsou m la d ší n ež v c e n tr á ln íc h o b la s te ch . U k a z u je se, že to té ž p la tí p ro M are O rie n ta le , k de p e rifé r n í m o řs k é fo rm a c e , zn á m é jak o L a cu s V e rris a L a cu s A u tu m n ae, v zn ik ly p o zd ěji n ež f o r m a c e c e n ­ trá ln í č á s ti p án v e, tj. v la s tn íh o M are O rie n ta le . Z d án liv ě m o n o to n n í p o v rch m o ří s e p ři p o d ro b n ě jším z k o u m án í z d a le k a n e je v í ta k je d n o ­ duše, jak s e d řív e p ře d p o k lá d a lo .

Oblasti s prom ěnlivým geom orfním indexem v Moři deštů. Číslo 8 znázor­ ňuje nejstarší, číslo 5 nejm ladší výlevy. ( Podle Roncy, 1973.)

R o n ca d o sp ěl k z áv ěru , že p o v rch ž á d n é h o m o ře n en í m o rfo lo g ick y s te jn o ro d ý . N ao p ak , s ta n o v e n ím tzv . g e o m o rfn íh o in d exu m o ří a je jich č á s tí je p rý z ře jm é , že p o v rch n en í iz o c h ro n n í, a le že s e s k lá d á z je d ­ n o te k rů zn éh o s tá ří. Čím v y šší je č íslo g e o m o rfn íh o in d exu , tím s ta r š í je p řís lu š n á je d n o tk a p o v rch u (o b r .) . P o d le R o n co v a g e o m o rfn íh o in ­ d exu v y c h á z í n a p ř. n a je v o , že z a tím c o v k rá te ru (v a lo v é ro v in ě ) P tole m a e u s s e z a v rš o v a lo h lav n í období v u lk a n ic k é a k tiv ity , v n e d a le k é m M oři ob lak ů p ro b íh ala te p rv e in ic iá ln í fá z e vý levů . A nebo s e u k azu je, že z a tím c o v M oři v lá h y již v u lk a n ic k á č in n o s t o d e z n ě la , p o k ra č o v a la je š tě v m n o h a č á s te c h O ceán u b ou ří, i k d y ž i tu m ě la c e lk o v ě s lá b ­ n o u cí te n d e n c i. R o n ca o d h ad u je, že m ě s íčn í m o ře s e u tv á ře la d éle n ež půl m ilia rd y let, p ři če m ž vý vo j n ě k te r ý c h m o ří byl u k o n č e n d řív e, jin ý c h p o zd ěji. P ře s n ý ob raz vzniku a v ý v o je m ě s íč n íc h p evn in a m o ří n eb y l dosud z k o n stru o v á n . E x istu je s ic e řa d a p ře d s ta v i m o d elů , a v š a k tě ž k o b y ch o m m o h li za k te rý k o li z n ich v lo žit ru k u do oh n ě. Pok ud jd e o m ě s íčn í m o ře , c h tě l jsem jen n a n ě k o lik a p řík la d e c h u k á z a t, že ty to s tru k tu rn í jed n o tk y n ebo h o rn in o v é k o m p le x y n e jso u je d n o d u ch é , iz o c h ro n n í a s te jn o ro d é , jak je in te rp re tu jí n ě k te r é h y p o té z y . Je d n a z n ich n a p ř. ř ík á , že m o řs k é p án v e b yly v y p ln ě n y láv o u ih n ed p o im p ak tu a že m o řs k á v ý p lň z ů s ta la v k a p a ln é m sta v u p řib ližn ě s to tis íc le t (U r e y ). A le č e tn á p o stu p n ě z ís k á v a n á f a k ta i n o v á p o z o ro v á n í jsou s tím to „ k a ta s tr o f ic k ý m 14 v ý k la d e m vzn ik u m o ří v ro z p o ru . D á le je n á m s tá le v íc e ja s n é , že o tá z k a vzn ik u m o ří p ře s a h u je d a le k o h r a n ic e sa m o tn é h o M ěsíce, n eboť p od ob né ú tv a ry id e n tifik u je m e i n a jin ý c h p la n e tá c h , n a p ř. n a M erk u ru , k te rý m á ro v n ě ž g e o m e tr ic k á i n e p ra v id e ln á m o ře, a p o s lé z e i n a M arsu. To v š e c h n o s v ě d č í o to m , že ty to p la n e ty p ro ­ c h á z e ly n ě ja k ý m i z á k o n itý m i c e s ta m i v ý v o je a že h lub ší p o z n á n í n ě ­ ja k é h o fen o m én u v p o d m ín k á c h jed n é p la n e ty n ám u m o žn í jeh o p o ­ c h o p e n í i v p o d m ín k á ch o s ta tn íc h p la n e t.

Jindřich

Mach:

FOTOGRAFICKÁ METODA URČENÍ Z V Ě T Š E N Í S T Í N U PŘI M Ě S Í Č N Í M Z A T M Ě N Í P ou žití fo to g ra fie p ři p o z o ro v á n í m ě s íčn íh o z a tm ě n í se v p o d sta tě d osud o m ezo v alo n a p o p isn ý z á z n a m ú k azu bez m o ž n o sti d alšíh o z p r a ­ co v á n í. N íže u v e d e n á m e to d a je a p lik a c í e k v id e n z ito m e tric k é h o p ro c e s u v a s tro n o m ic k é fo to g ra fii. Její v ý h o d ou , k te ro u lz e o c e n it n a p ř. p ři n e ­ jistém , ry c h le p ro m ě n liv é m p o č a s í b ěh em ú k azu je, že k u rč e n í z v ě tš e n í stín u p o s ta č í v n e jh o rš ím p říp a d ě jed en sn ím ek k te ré k o li fá z e č á s t e č ­ n éh o z a tm ě n í, tj. n e n í p o tře b a č e k a t n a k o n ta k t tře b a o b tížn ě v id ite l­ n éh o ú tv a ru . M im o to n e v a d í an i slab ý z á k a l ov zd u ší, k te rý by z tížil nebo p o p ř. zn e m o ž n il v izu áln í u rč o v á n í k o n ta k tů . B ěžn ě b ývá ú k o lem v izu áln íh o p o z o ro v á n í u r č e n í p o lo h y h ra n ic e stín u , příp. v e lik o s ti o b razu stín u n a m ě s íčn ím d isk u. Z em sk ý s tín je zp ů so b o ­ ván sv item S lu n ce . S lu n ce je v š a k v e lk o p lo šn ý m n e k o h e re n tn ím z d ro je m s v ě tla a u v á ž ím e -li p ou ze g e o m e tr ic k ý [p říp . v ln o v ý ) ch o d p ap rsk ů bez vlivů a tm o s f é ry , v zn ik n e v ro v in ě m ě síčn íh o d isk u stín o v ý ob raz Z em ě, k te rý je s tře d n í h o d n o to u o h y b o v ý ch o b ra z ců v y tv o ře n ý c h jed n o tliv ý m i k o h e re n tn ím i z d ro ji, n a n ě ž lze ta k o v ý to z d ro j s v ě tla ro z lo ž it. Z to h o p ly n e, že h ra n ic e stín u by an i za id e á ln íc h p od m ín ek n e m o h la b ýt o s trá . P řip o č te m e -li k tom u je š tě vliv a tm o s f é ry ja k o o p tic k y ak tiv n íh o p ro ­ s tře d í, d o c h á z ím e k e z n a č n é š íři h r a n ic e stín u . E x istu je te d y d o s ta te č n á libovůle, k am je d n o tliv í p o z o ro v a te lé p otoží p ři su b jek tiv n ím v izu áln ím p o z o ro v á n í h ra n ic i stín u . S u b jek tiv n í fa k to r v iz u á ln íh o p o z o ro v á n í je m o žn o o d s tra n it n eo so b n í m eto d o u e k v id e n z ito m e tric k o u , k te r á by m j. d o v o lila i v y tv o ře n í h o m o ­ g e n n íc h p o z o r o v a c íc h řa d . Je jí a p lik a c e je č a s o v ě n e z á v is lá n a době p o z o ro v á n í a m a te m a tic k ý a p a r á t p ro u rč e n í h le d a n é h o z v ě tš e n í p o d ­ s ta tn ě jed n o d u šší. C h ce m e -li řa d u fo to g r a f ic k ý c h m ě ře n í z v ě tš e n í stín u p ro v e d e n ý ch e k v id e n z ito m e tric k o u m eto d o u n a v á z a t n a vizu áln í p o z o ­ ro v á n í, m u sím e v y jít z K ů h lov y te o r ie k o n tra s tu ,1 p od le n íž m á h ra n ic e stín u le ž e t v in fle x n ím bod ě k řiv k y z á v is lo s ti h u s to ty n a v z d á le n o s ti od s tře d u stín u . S ta č í te d y ze sn ím k u te n to in fle x n í bod a jem u o d p o ­ v íd a jící h u sto tu u rč it. P o to m v o lím e (v iz d á le ) p rv n í o sv it p ři la b o ra ­ to rn ím z p ra c o v á n í ta k , ab y ek v id e n z ita jím p o říz e n á o d p o v íd ala n a sním^ ku m n o žin ě m íst, jež m a jí h u sto tu d an o u in fle x n ím b od em . P ro te n to p říp a d je n u tn o s o u č a s n ě e x p o n o v a t fo to m e tr ic k ý k lín . T e c h n ik a z h o to ­ v en í e k v id e n z it b y la p o p sá n a řa d o u a u to rů .2 S tru č n ě lze sh rn o u t, že se c e lý p o stu p p ro v á d í n a k o n tra s tn íc h re p ro d u k č n íc h film e ch [y = 7 ) . Z n e g a tiv u , je -li d o sti k o n tra s tn í, s e n e jp rv e p o říd í d iap o zitiv n í k op ie, k te r á se v y v o lá , v y p e re a p o d ru h é o sv itr.e. P o o p ě tn é m v y v o lá n í a u s t á ­ len í se v m ís tě in te n z itn íh o ro zd ílu ob jeví te n k á č á r a — e k v id en zita. V n a še m p říp a d ě p ře d s ta v u je h ra n ič n í k řivk u z e m sk é h o stín u . P rvn í o sv it je n u tn o v y z k o u še t. D ruhý o sv it u rč u je již jen š íři ek v id en zity . 1 Link: M ěsíční zatm ění a příbuzné úkazy (NČSAV, Praha 1961). 2 Kubal: Základy fotochem ie (Academ ia, Praha 1969).

M ezi o sv ity a ro z d íle m h u sto t, p ríp . in te n z it p la tí v z ta h Ad *

lo g

-*

k d e A d je z m ín ěn ý ro zd íl, tlt t2 jsou je d n o tliv é o sv ito v é doby. Čím je A d m e n ší, tím je h r a n ic e te n č í a ch y b a v u rč e n í z v ě tš e n í m en ší. N yní je tře b a získ an o u h ra n ic i stín u o rie n to v a t v ů či s o u řa d n é m u s y s té m u s p o ­ č á tk e m ve s tře d u stín u a o sam i ro v n o b ěžn ý m i se s m ě ry SJ, ZV. Z to h o to důvodu je n u tn o p ři e x p o z ic i v y z n a č it n a sn ím k u s m ě r d en n íh o pohybu (n a p ř . z to to ž n ě n ím jed n o h o o k ra je fo rm á tu s tím to s m ě re m ; viz o b r á ­ z e k ). P o lo h a s tře d u m ě síčn íh o disku je p o d le B ou šk y a V a n ý s k a 3 d án a p ro ok am žik t ro v n ice m i x = y =

sin (a $ — a ) c o s 8j> c o s e c r.$ sin (<Sj) — <Š) c o s e s 7:5

k d e a = a o ± 12 h a 8 = — 5 o * '* O rie n ta c e sn ím k u p ři g r a fic k é m z n á z o rn ě n í se p ro v e d e p o m o cí zm í­ n ě n é h o s m ě ru d en n íh o pohybu (s m ě r d — d ) , k te r ý je ro v n o b ě ž n ý se s m ě re m pohybu M ěsíce vzh led em k e s tře d u z e m s k é h o stín u . U ta k to o r ie n to v a n é h o sn ím k u lze a p ro x im o v a t o b e c n o u k řiv k u h r a n ic e stín u k ru ž n icí o p o lo m ěru r. P ro c e n tu á ln í z v ě tš e n í stín u je p ak d án o p o m ě re m

100 ( r — r ř) / r t

*

k d e r t je te o r e tic k ý p o lo m ě r stín u . Z á v ě re m u ved u p řík la d a p lik a c e té to m e to d y n a z a tm ě n í 29. 11. 1 9 7 4 . P o z o ro v a cí p o d m ín k y n eb y ly p rá v ě d ob ré. P o z o ro v a l jsem z m ís ta 3 0 km z á p a d n ě od P ra h y . V době s tře d u z a tm ě n í p a d a l sn íh s d e ště m . S iln ý 3 Bouška, Vanýsek: Zatměni a zákryty nebeských těle s (NČSAV, Praha 1983).

v ítr zp ůsob il č á s te č n é p ro tr h á n í o b la č n o s ti o k o lo 1 7 h3 0 m S EČ , M ěsíc n ě k o lik r á t m lh a v ě p ro b le sk l. P o říd il js e m jed en sn ím ek v 1 7 h3 5 m3 0 s (N e w to n 1 6 0 /1 9 0 0 m m ). Po z p ra c o v á n í sn ím k u p o p san o u m eto d o u a p o n e z b y tn ý ch v ý p o č te c h n a z á k la d ě ú d ajů H v ě z d á řsk é r o č e n k y 4 jse m d o ­ s p ě l k e g r a fic k é m u v y já d ře n í s itu a c e p ro o k am žik p o z o ro v á n í, jak je z n á z o rn ě n o n a p řip o je n é m ob rázk u . Z jiště n ím h o d n o t r a r t b ylo s ta n o ­ v e n o z v ě tš e n í stín u n a 2 ,2 °/o. T a to h o d n o ta je s a m o z ře jm ě v p říp ad ě u v ed en éh o z a tm ě n í o v liv n ě n a h n ed n ě k o lik a fa k to r y , a to z e jm é n a n e ­ p řízn iv o u p oloh ou M ěsíce n íz k o n a d o b zo rem a š p a tn ý m s ta v e m ovzduší. V d an ém p říp a d ě v šak jis tě d ob ře p o slo u ží a le s p o ň jak o h o d n o ta o rie n ­ ta č n í, k d y ž n eb y lo m o žn o p ro v á d ě t k la s ic k é vizu áln í p o z o ro v á n í.

Co nového v astronomii NOVA

CYGNI

Dne 29. 8. 1975 se objevila nová hvězda v souhvězdí Labutě, 6° od a Cyg. První pozoroval novu Japonec K. Osada krátce po poledni našeho času jako hvězdu 3. vel. Zprávu o objevu podali i další Japonci (M. Honda, S. Ito aj. J. Ve večerních hodinách v Ev­ ropě dosáhla nova tém ěř druhé veli­ kosti; prvá hlášení z Evropy podali S. J. Šugarov ze Šternbergova astro ­ nomického ústavu v Moskvě a L. Ko­ houtek z Hamburské hvězdárny. Vzhle­ dem k jasnosti a poloze novy bylo ovšem nezávislých objevitelů velice mnoho. Z četných vizuálních odhadů l fotoelektrických m ěření (jedna z prvých měření byla vykonána na jugoslávsko-československé observatoři Hvar) je zřejm é, že nova dosáhla m a­ xima asi l ,8 m dne 30. srpna, poté její jasnost velmi rychle klesala a již ko­ lem 8. září přestala být viditelná pou­ hým okem. V tomto století bylo jen 5 nov jasnějších než Nova Cyg 1975, ČTYŘI

NOVÉ

1975

na severní polokouli byla poslední z nich DQ Her l,4 m r. 1934). Zatím je známo jen několik dat o jasnosti novy před objevem: 29. srpna ve 2h SEČ 7,5m, 12. srpna 16m, na palom arských mapách objekt nejvýše 2im. Amplitu­ da vzplanutí tedy přesahuje všechny dosud známé a nevylučuje, že se jedná o supernovu II. typu. Spektrum novy je však podle L. Jacchii typičtější pro novu než supernovu. Spektra se zatím nej větší disperzí (až 4,2 A/mm) zís­ kali J. Horn, F. Ždárský a S. Kříž dvou­ metrovým dalekohledem v Ondřejově. Spektrum má silné ultrafialové i č e r­ vené kontinuum, typické emise vodíku a ionizovaného železa, absorpční čáry mají složky o rych lostech — 500 až — 2000 km/s. Ve spektru jsou i výraz­ né mezihvězdné čáry. Nova byla v době psaní této zprávy ještě intenzívně zkoumána a k výsledkům jejího studia se vrátím e ve zvláštním článku v ně­ kterém z nejbližších čísel. Ma

FRANCOUZSKÉ

Rok 1975, jubilejní desátý pro fran ­ couzský kosmický program (první francouzská družice startovala 26. 11. 1965), přinesl úspěšný začátek další etapy ve francouzské kosmonautice. Po tříleté přestávce se na oběžné drá­ ze objevily čtyři nové francouzské družice. Geodetická družice Starlette je ur­ čena pro velmi přesná laserová m ěře­

DRU2ICE

ní. Je kulového tvaru o hmotě 47 kg a pohybuje se po dráze s Ha = 1105 kilometrů, Hp = 810 km, t = 49,8°. Její start dne 6. 2. 1975 ze základny CSG Kourou v jihoam erické Francouz­ ské Guyaně byl současně premiérou nové francouzské nosné rakety Dia­ m ant B-P4. Rovněž druhý start nového nosiče 17. 5. 1975 byl úspěšný a na dráhu

4 Bouška a kol.: Hvězdářská ročenka 1974, str. 84 (Academ ia, Praha 1973).

couzsko-sovětského programu kosm ic­ ké spolupráce dne 5. 6. 1975 (společ­ ně s další spojovou družicí Molnija 1). SRET-2 má hmotu 30 kg a ryze tech ­ nologické úkoly, hlavně zkoušky zaří­ zení pro chystanou stacionární me­ teorologickou družici Météosat. Pohy­ buje se po dráze s Ha = 40 000 km, Hp = 400 km, i = 65°. Celkem dosud vypustila Francie 13 vlastních družic, z toho 9 startovalo francouzským nosičem, 2 sovětským a 2 am erickým . Navíc se francouzští vědci podíleli na řadě dalších družic a m ěsíčních a m eziplanetárních sond.

s param etry Ha = 1280, Hp = 280 km, i = 30° byly současně navedeny dvě družice, tzv. družicová dvojčata Castor (D-5B) a Pollux (D-5A). Castor má hmotu 76 kg a nese na palubě cit­ livý m ikroakcelerom etr pro m ěření zrychlení řádu 10_5 až 10'9 g. Je osa­ zen laserovým i odrazovými ploškami a po počátečních testech bude pro­ vádět přesná měření změn hustoty horních vrstev atm osféry, gravitační­ ho pole a mikrometeoritů. Pollux o hmotě 36 kg má technologické úko­ ly, především testy korekční raketové jednotky na hydrazin. Čtvrtá družice byla vypuštěna so­ větskou nosnou raketou v rám ci fran­ NO VY

TYP

R. H udec KORONOGRAFU

V laboratořích pro výrobu vědeckých přístrojů Akademie věd SSSR byl vy­ vinut nový typ koronografu, který se již začal používat na některých sovět\

O , 530/8000

1 00 /1 00 0

D 0 68 120/1600 O

160/2700

03

S,

^200

ských observatořích k fotografickém u sledování chrom osféry a vnitřní koróny. Podobně jako jiné koronografy p ra­ cuje nový přistroj na Lyotově prin­ cipu sim ulace úplného zatmění Slunce (viz obr.). K tomu slouží clona M, umístěná v ohniska primárního objek­ tivu O,. Rozptýlené světlo v tubusu je omezeno clonou D, k terá zastiňuje difrakční prstenec a střed obrazu hlavního objektivu, vytvářeného polní čočkou L. Optický svazek je usměrněn zrcadly S, a Sz a achrom atickým i čočkam i 0 2 a 0 3 do spektrografu. Štěr­ bina spektrografu je v obrázku označe­ na Sp a S3 představuje zrcadlo kolimátoru, G optickou mřížku, S4 zrcadlo fotografické komory a P fotografickou desku. Průměry a ohniskové vzdálenosti jednotlivých optických členů jsou vy­ značeny v obrázku a uvedeny v mili­ m etrech. Světelnost objektivu korono­ grafu je 1:15 (prům ěr 53 cm, ohnisko-

0200

250 * 230 600 MM

Optické sch ém a koronografu.

420/8000 S 4

vá vzdálenost 8 m ), mřížka spektrografu o rozm ěrech 23 X 25 cm má 600 vrypů na milim etr a disperze v dru­ hém řádu je lOÁ/mm. Koronograf je upevněn na p aralak ­ tické montáži coudé a k přístroji n á­ leží ovládací panel, umístěný v kopuli. Přístrojem je možno pozorovat v roz­ mezí deklinací ± 3 0 ° ; je vybaven dvě­

ma rychlostm i v rektascenzi (365"/s pro pointaci a 15"/s pro vedení) a dvěma rychlostm i pro korekci pohybu (30"/s a 1 5 "/s). Aby se zmenšil vliv rozptýleného světla v atm osféře, které nepříznivě ovlivňuje pozorování zvláš­ tě koróny, doporučuje se instalace ko­ ronografu na observatořích ve velkých nadmořských výškách. /. B.

D V A C E T LET P L A N E T Á R I A V C H O R Z Ó W É Planetárium a astronom ická obser­ vatoř Mikuláše Kopernika v hornoslez­ ském Chorzówš blízko Katowic dovrší začátkem prosince 20 let široké kul­ turně výchovné, pedagogické i odbor­ né činnosti. Jsho vybudováním bylo v roce 1955 vytvořeno centrum astro ­ nomického vzdělávání a posílena sna­ ha o rozvoj kopernikovské trad ice v li­ dovém Polsku. Podle zásad svého bu­ dovatele a dlouholetého ředitele doc. dr. Jozefa Salabuna — zemřelého v roce 1973 — je vzdělávací Činnost planetária založena na ohromné po­ znávací ceně astronom ie, obohacené filozofickými a světonázorovým i hle­ disky. Pořady pod umělým nebem plane­ tária — v kopuli o průměru 23 m se 400 sedadly — navštívilo již čtyři a čtvrt miliónu návštěvníků. Z roční návštěvy

asi 250 tisíc osob je průměrně 65 % školní mládeže. I když je planetárium zam ěřeno také na vzdělávání dospě­ lých, je práce pro školy nejpodstat­ nější částí jeho činnosti. Astronomie je na polských středních školách sa­ mostatným vyučovacím předmětem, takže pravidelné výukové pořady na­ vštěvují školní výpravy z celého Pol­ ska. Planetárium , umístěné na temeni mírného návrší uprostřed rozsáhlé sa­ dové zeleně slezského parku kultury a oddechu, je navštěvováno mnoha výpravami ze závodů a kulturních or­ ganizací, pro něž uskutečňuje pořady k základním astronom ickým a kosmo­ nautickým otázkám. Jako významná kulturní instituce katow ické oblasti je vyhledáváno mnoha zahraničními návštěvami, pro něž nahráli pracov­ níci planetária pořady v 18 jazycích.

Důležitou složkou činnosti chorzówského planetária jsou veřejná pozo­ rování hvězdné oblohy a v denní době slunečního povrchu refraktorem (o průměru 30 cm a ohniskové dálce 450 cm ) a řadou menších dalekohledů, jichž se účastní ročně až 100 tisíc osob. Pro odbornou astronom ickou prá­ ci je observatoř vybavena dále dvoji­ tým astrografem s objektivy 20/100 cm, spektografy, časovou službou s ky­ vadlovými a křemennými hodinami, komunikačním přijímačem, chronografem a dalšími přístroji. K úsekům vědecké práce náleží také dobře vybavená m eteorologická a klim atologická stanice a moderní seism ologická stanice se dvěma sou­ stavami seismografů, které zapisují průběh dalekých zem ětřesení i horno­ slezských posuvů půdy v poddolovaných oblastech. Obě stanice slouží také školní výuce a jsou přístupné veřejnosti. Vedení planetária vychází již od prvních let činnosti z přesvědčení, že vědomosti získané v planetáriu lze prohlubovat a upevňovat metodicky dobře zpracovaným i tem atickým i vý­ stavami. Proto připravili pracovníci planetária již 13 velmi úspěšných vý­ stav, mezi nimiž měla zvláštní posta­ vení m nohostranná výstava k 500. vý­ ročí narození M. Kopernika. Pro koparnikovskou kampaň v letech 1972 a 1973 připravilo planetárium kromě toho 30 putovních výstav a 900 soubo­ rů diapozitivů s doprovodnými texty o životě, díle a významu velikého pol­ ského učence pro rozvoj světové vědy. Planetárium M. Kopernika v Chorzówě koná již po léta rozsáhlou zá­ služnou práci pro zvyšování úrovně výuky astronom ie na středních ško­ lách. Ve spolupráci se Slezskou uni­ verzitou v Katowicích — která má v pla­ netáriu své externí pracoviště — orga­ nizuje celoroční postgraduální studium BOUŘE

a čtrnáctidenní prázdninové kursy pro učitele fyziky a zeměpisu vyučující astronom ii. Ve spolupráci s Pedago­ gickým institutem pořádá metodické konference pro učitele, s Polskou spo­ lečností přátel astronom ie, se Společ­ ností pro šíření věd a s m ládežnický­ mi organizacem i uskutečňuje sem ináře pro lektory veřejných přednášek. Velikou práci představuje každoroč­ ní příprava a organizace astronom ic­ ké olympiády, která probíhá ve třech kolech a účastní se jí vždy několik set žáků všeobecně vzdělávacích liceí i škol technických směrů. Soutěže prv­ ních dvou kol se konají ve školách a v krajských m ěstech, třetí závěrečné kolo je vždy organizováno v chorzów ském planetáriu. Letos v dubnu byl ukončen již 18. ročník, v němž se úspěšně umístilo ve vítězném kole 30 žáků. Všichni ú častníci závěrečného kola jsou přijímáni beze zkoušek k univerzitnímu studiu astronom ie a fyziky, prvních pět vítězů má kromě toho přednost před ostatním i ucha­ zeči. Od prvních ročníků pečuje o or­ ganizaci olympiády po všechna léta zástupkyně ředitele planetária dr. Ma­ ria Paúkówová, k terá řídí p edagogic­ kou činnost planetária. Inform aci o aktivitě planetária mož­ no ještě doplnit zprávou o odborné pozorovací činnosti a teoretick ých p ra ­ cích vědeckého charak teru , přede­ vším z oblasti hvězdné spektroskopie, které konají univerzitní diplomanti pod vedením pracovníků planetária. Širokou didaktickou pedagogickou a metodickou činností vybudovalo si planetárium významné místo jako po­ radní a inform ační centrum v oboru astronom ie pro polskou veřejnost. Pracovníci p lanetária a observatoře M. Kopernika v Chorzówě mohou být hrdi na vykonanou práci. Do dalších dvacetiletí jim přejeme mnoho úspěchů. O. Obůrka

N A MARSU

V listopadu 1971, v době, kdy se do­ stala sonda Mariner 9 na oběžnou dráhu kolem Marsu, probíhala na pla­ netě prachová bouře, která znemož­ nila pohled na její povrch. Bouře trva-

la od září 1971 až do ledna 1972 a značně prodloužila fotografický pro­ gram sondy. Před více než 100 lety zpozorovali astronom ové na Marsu mraky zabarvené do žlutá, objevující

se převážně v periheliu. V roce 1956 byla poprvé fotograficky zachycena velká žlutá bouře od svého začátku až do konce. Další bouře řád ící ještě na větší rozloze, ale kratší dobu, byla po­ zorována roku 1973. Planetární středisko Lowellovy ob­ servatoře v Arizoně provádělo v roce 1971 fotografický program pro sledo­ vání bouře na Marsu (Icaru s 22, 175; 1974). Výsledky pozorování ukázaly, že se bouře vyvinula z jasného žluté­ ho obláčku, který vznikl tém ěř na stejném místě (v oblasti Hellespont-N oachis] jako před bouří v roce 1956. Po dobu 22 dnů byla tém ěř celá pla­ neta zahalená prachem . Poloha m ra­ čen, která se jevila pozorovateli jako anomálně jasné oblasti, je na obr. za­ kreslena vždy jednou za čtyři dny. Bouře zachvátila především jižní polo­ kouli a postupem doby ustupovala k západu. Ohnisko bouře však není, jak by­ chom mohli soudit z vyobrazení, pev­ ně vázáno na jednu oblast Marsu. Na sním cích pořizovaných v hodinových JASNOST

KO ME T Y

Kometu Kobayashi— B erger— Milon 1975h jsem sledoval ze Zvíkova u Čes­ kých Budějovic malým refraktorem 58/250 mm (zvětšení lO krát). Pozoro­ vací podmínky byly od poloviny č e r­ vence poměrně příznivé a podařilo se získat celkem 18 pozorování, z nichž jsem vybral 12 nejlépe ověřených. Při pozorování Jsem sledoval hlavně Jas­ nost, dále průměr hlavy, délku chvostu a centrální kondenzaci. Jasnost kome­ ty byla odhadována Beyerovou m eto­ dou. Měření bylo v krátké době několi­ krát opakováno a z výsledků vzat prů­ měr. Velikost kómy byla určována po­ rovnáváním se známými vzdálenostmi na obloze. Tyto hodnoty budou zatíže­ ny pravděpodobně system atickou chySPOLOČNÝ

intervalech se ukázalo, že bouře se každým dnem znovu vyvíjela. Během marsovského dne se pohybovala ve směru denního pohybu Slunce po pla­ netě. Pohyby bouře jsou velmi nepra­ videlné a zdá se, že jsou ovlivňovány různými oblastními podmínkami a mo­ hou být patrně ovlivněny vyvýšeninami nebo albedem povrchu. Mračna se přitom stále soustřeďují v blízkosti subsolárního bodu. Sí/W 14, 19; 1975 (H .N .J

T (S C ) 16,93 17,93 18,94 22,94 23,96 26,92 27,93 7,92 8,90 9,87 10,88 12,87

VÝ S K U M

Medzlnárodná spolupráca je nevy­ hnutným prostriedkom na dosiahnutie úspěšných výsledkov pri výskume slnečnej aktivity pre závislost pozoro­ vaní od poveternostných podmienok.

1975H

bou, podobně jako odhady délky ohonu. Délku ohonu jsem 16. VII. odhadl na 15', 9. VIII. na asi 20' a 10. a 12. VIII. na 40'. Jaroslav Květofí Jasnost 5,8m 6,0 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 4,7 4,8 4,6 4,6 4,3

Kóma 11— 12' 12 12 15 12— 13 12 <12 10 10 <10 < 10

SLNKA

ZSSR Je, odhlladnuc od Iných aspektov, z tohoto stanoviska pre nás velmi výhodným partnerom , vzhíadom na Jeho rozsíahle územie a velký počet slnečných observatórií. Počiatky spolu­

práce slnečného oddelenia Astronomic­ kého ústavu SAV so slnečným i observatóriami v Sovietskom zvaze patria do rokov 50tych, ale spolupráca sa plne rozvinula najma v 60tych rokoch, po uvedení korónografu na Lomnickom štíte do prevádzky. Spolupráca pri výskume slnečnej koróny nám umožnila rýchlo sa vysporiadať so začiatočníckym i ťažkosťami a už roku 1965 sa zapojiť do světověj siete stanic, pozorujúcich slnečnú korónu. Na tomto úspěchu majú nemalú zásluhu pracovníci GAS (Gornaja astronom ičeskaja stan cija] Akadémie vied ZSSR na Kaukaze, ktorí s týmto náročným výskumom začali o 10 rokov skór. Mnohí naši pracovníci boli na študijnom pobyte na tomto observatóriu, kde mali možnosť podrobné sa oboznámiť s metodikou pozorovania a spracovania a získané poznatky aplikovat u nás. Pred niekorkými rokmi postavili na GAS najvSčší korono­ graf na svete, s priemerom objektivu 53 cm. V rám ci spolupráce majú naši pracovníci možnosť pracovat na tomto přístroji a získávat takto pozorovací m ateriál světověj úrovně. Roku 1973 uzavřel Astronomický ústav SAV zmluvu o spolupráci s Ústavom zemského magnetizmu, ionosféry a aeronómie Akadémie vied ZSSR, ktorého jedno oddelenie sa zaoberá slnečnou fyzikou. Spolu s týmto oddelením sme vypracovali program experimentov pre expedíciu Astronomického ústavu SAV so zatměním Slnka do Nigeru v roku 1973 a niektoré experimenty sa aj spoločne spracovávajú. Ďalším odvětvím, v ktorom spolu­ pracuje AÚ SAV s Ústavom fyziky atm osféry Akadémie nauk ZSSR, je výskům variácií světla nočnej oblohy a výskytu nízkošírkových polárných žiar. Menovaný ústav vybudoval pre túto úlohu siet m eracích stanic, ktorá pokrývá územie od Kamčatky až po XIV.

JUPITE

Na třech deskách, které exponoval Charles T. Kowal 122cm Schmidtovou komorou na Mt Palomaru 30. září a 1. a 2. října, byl v blízkosti Jupitera n a­ lezen objekt 21. fotovizuální velikosti,

Moskvu. M eracia stanica Astronomic­ kého ústavu SAV na Lomnickom štíte je zapojená do tejto siete od roku 1972 a je jedinou tohto druhu v strednej Európe. Sieť stanic umožňuje, okrem iného určovat param etre hornej atm o­ sféry vo výškách okolo 100 km, nad rozsiahlym územím a študovat změny týchto param etrov. V ďalšej pStročnici sa všetky tieto a podobné úlohy majú riešit komplexne, za účasti ústavov všetkých so cia­ listických krajin, v rám ci organizácie KAPG (Komisia Akadémii vied socia­ listických krajin pre komplexně riešenie planetárno-geofyzikálnych problém ov). Na podobnom základe spolupracujú už dnes, v rám ci organizácie Interkozmos, kde sa Astronomický ústav SAV připravuje skúm at slnečnú korónu pomocou prístrojov, inštalovaných na umělých družiciach Zeme. Prvý přístroj na tento účel, rčntgenový teleskop, plánujeme vypustit roku 1978. Na vý­ voji a výrobě rQntgenového teleskopu spolupracuje Astronomický ústav SÁV s Fyzikálnym inštitútom AN ZSSR a Astronomickým ústavom ČSAV. Naša ú čast na tomto program e umožňuje rozšířit naše poznatky o Slnku a zvlášť o slnečnej koróne v nadváznosti na doterajší výskům, vykonaný v tejto oblasti na observatóriách na Skalnatom Plese a Lomnickom štíte. Pozoro­ vania z kozmu majú tú výhodu, že sú n epřetržité, nezávislé na počasí a móže sa pri nich registrovat elektrom ag­ netické vlnenie aj takých vlnových dlžok, ktoré je pohltené zemskou atm o­ sférou. Očakávame, že získáme jednak nové poznatky pre štúdium fyzikálně] podstaty aktívnych procesov, prebiehajúcich v slnečnej atm osféře a jednak nové poznatky o šíření vzruchov z tých ­ to oblastí do m edziplanetárneho priestoru a teda aj do priestoru Zeme. Nvt 9/1975 UV

MÉSIC?

který je patrně dalším, v pořadí již čtrn áctým měsícem největší planety sluneční soustavy. Zatím není známa dráha nového tělesa, jeho průměr lze z jasnosti odhadnout asi na 6 km. Jak

je jistě našim čtenářům známo (viz ŘH 55, 236; 12/1974 a n á sl.), objevil Kowal, pracující na Haleových obserRYCHLÉ

SVÉTELNÉ

ZMÉNY

Novy jsou, jak známo, dvojhvězdami, kde jednu složku tvoří červená hvězda hlavní posloupnosti a druhou bílý tr ­ paslík. Přetok hmoty z červené složky na bílého trpaslíka vede k nestabilitě degenerované složky soustavy, která po určité době vzplane jako nova. Mezi novami, které v nedávné minulosti vzplanuly, zaujímá zcela zvláštní po­ stavení nova z roku 1934 — proměnná DQ Herculis. Její jasnost se mění po­ dobně jak je tomu u všech dvojhvězd, s periodou, jež se shoduje s oběžnou dobou soustavy. U DQ Herculis byly však navíc zaznamenány rychlé změny jasnosti, jejichž amplituda činí asi 0,05 magnitudy, a které se opakují s periodou 71 s! Příčina těchto ne­ smírně rychlých změn jasnosti zůstala po dlouhou dobu neobjasněna. Teprve ODCHYLKY Den TU1—TUC TU2—TUC

CASOVYCH

5. VIII. + 0,1338s + 0,1293

10. VIII. + 0,1238s + 0,1157

vatořích, v září Jupiterův měsíc. . DQ

1974

také

třináctý

UAIC 2845 (B )

HERCULIS

nedávná polarizační měření, která pro­ vedli am eričtí astrofyzikové, vnesla trochu světla do celého problému. Uká­ zalo se totiž, že záření hvězdy je velmi silně polarizované, přičemž polarizo­ vaná složka světla hvězdy mění svoji intenzitu s periodou 71 s. Navíc bylo zjištěno, že se i rovina polarizace otáčí s touž periodou. Tyto skuteč­ nosti jednoznačně svědčí o tom, že bílý trpaslík v soustavě DQ Herculis má velmi silné m agnetické pole a otočí se jednou za 71 s. Bílý trpaslík je obklo­ pen plynným diskem látky, která na něj přetéká z druhé složky a vzájemné působení magnetického pole rotujícího bílého trpaslíka s ionizovanou hmotou, kterou je disk tvořen, vede zřejmě k oněm rychlým periodickým změnám jasnosti této podvojné soustavy. Z. M. SIGNÁLU

15. VIII. + 0,1134s + 0,1018

V SRPNU

20. VIII. + 0,1027s + 0,0879

Vysvětleni k tabulce viz ŘH 56, 20; 1/1975.

1975

25. VIII. + 0 ,0 9 1 7 s + 0,0739

30. VIII. + 0,0807s + 0,0602

Vladimír Ptáček

Z lidových hvězdáren a astronom ických kroužků TŘETÍ

ROČNÍK

STUDENTSKÉ

Hvězdárna a planetárium M. Kopernika v Brně uspořádala letos 3. ro č ­ ník soutěže o nejlepší studentskou práci s astronom ickou a kosm onautic­ kou tematikou. Soutěž byla určena, podobně jako v minulých ročn ících , především pro studenty středních škol, kteří se zajímají o astronom ii a nechtějí jen pasivně přijím at nové poznatky z tohoto oboru. Do soutěže zaslalo své práce 25 stu­ dentů; jako nejlepší byly vyhodno­ ceny práce L. Koziny z Vyškova (Zpřesnění světelných elem entů zá­ krytové proměnné DG L ac) a J. Zlatušky z Brna (Modely vesm íru). Cel­

SOUTÉ2E

kem 19 prací bylo ohodnoceno jako vyhovující. Přes velmi dobrou úroveň vítězných prací byla většina ostatních pouze průměrná. Na řadě prací je patrné, že byly sepsány narychlo, často s po­ užitím zastaralé či úrovní nevyhovu­ jící literatury. Srovnáním s předcho­ zími ročníky soutěže vidíme, že kva­ litních prací ubývá, i když počet soutěžících zůstává zhruba stejný. Pro mnohé účastníky, zvláště ty, kteří nemají možnost se v průběhu soutěže poradit např. s pracovníky hvězdár­ ny, je sam ostatné zpracování určitého problému velmi obtížné. Kvalitní po­

individuální přístup ke každému schopnému a talentovaném u zájem ci o astronom ii. V současné době se připravuje návrh na uspořádání astro­ nomické olympiády. Při přípravě této nové soutěže bereme v úvahu i zku­ šenosti, které jsme nabyli v uplynu­ lých třech letech při pořádání soutěží o nejlepší studentskou práci z astro ­ nomie a kosmonautiky. Z. Pokorný

zorování zase vyžadují více času než mají soutěžící k dispozici. Tyto zkušenosti vedou k zamyšlení: K podchycení zájmu mladých lidí o astronom ii a kosmonautiku a k roz­ voji jejich praktické činnosti {p ře­ devším pozorování) je třeba organizo­ vat soutěže, ve kterých je soutěžními pravidly kladen důraz na system atic­ ké studium v průběhu soutěže a na SEMINÁŘ

O VÝZKUMU

PROMĚNNÝCH

Osmý sem inář o výzkumu prom ěn­ ných hvězd, který uspořádaly Hvěz­ dárna a planetárium M. Kopernika v Brně a Krajská hvězdárna v Hlo­ hovci, se uskutečnil ve dnech 24. a 25. května 1975 na Bezovci. Do zotavovny ROH n. p. Slovakofarma se sjelo přes 60 účastníků, především z Jiho­ moravského a Západoslovenského kra­ je, kteří vyslechli tyto přednášky: J. Tremko: Těsné dvojhviezdy ako zdroje rentgenového žiarenia; Z. Mi­ kulášek: Proměnné pekuliární hvězdy; K. Jehlička: Výzkum proměnných hvězd metodami fotoelektrické fotom etrie: V. Znojll: Pozorování proměn­ ných hvězd typu HLlDKA; Z. Pokorný: A matérská pozorování zákrytových dvojhvězd; J. Papoušek: Dlouhoperiodické proměnné hvězdy: T. B. Horák: Moderní metody výpočtu elementů zá­ krytových dvojhvězd; P. Mayer: Pro­ měnné hvězdy v naší Galaxii a v extra­ galaktických soustavách. Semináře tohoto druhu jsou vítanou příležitostí zhodnotit výsledky dosaže­ né při am atérském výzkumu proměn­ ných hvězd a poukázat na další per­ spektivy. Ukazuje se, že pozorovací program brněnské hvězdárny, vypraco­ vaný koncem šedesátých let, je velmi vhodný pro naši am atérskou astron o­ mii. V posledních dvou letech bylo zís­ káno více než 200 kvalitních pozorova­ cích řad vybraných zákrytových dvoj­ hvězd. Potěšitelné je, že se začínají LETNI

MINIŠKOLA

Ve spolupráci s hvězdárnou J. Sadila v Sedlčanech uspořádal astronom ický kroužek ODPM v Příbrami pro své čle­ ny v období letošních prázdnin letní „miniškolu“ astronom ie. Posluchači si

HVÉZD

system aticky pozorovat hvězdy typu HLlDKA, což jsou slabší málo sledo­ vané algolidy. Je škoda, že se nyní těchto prací účastní jen dvě skupiny pozorovatelů — brněnská a vyškovská. Několik dal­ ších jednotlivců pozoruje jen příleži­ tostně. Vybudování sítě dobrých pozo­ rovatelů v celé republice je hlavním úkolem pro příští období. Tento úkol je možné splnit jen při aktivní spolu­ p ráci hvězdáren a astronom ických kroužků, které se k pozorování pro­ měnných hvězd form álně přihlásily. Na sem ináři bylo zdůrazněno, že pozo­ rování prom ěnných hvězd, stejně jako ostatní obory am atérské astronom ické práce, mají vedle aspektu odborného či vědeckého ještě další důležitý aspekt výchovný. Vzhledem k tomu, že se po­ zorování účastní vesměs mladí lidé, učí se při vlastním pozorování metodice odborné práce, získávají hlubší znalosti nejen z astronom ie, ale 1 z matem atiky a fyziky, připravují se na system atic­ kou práci v budoucím zaměstnání. Od­ borná pozorování poskytují tedy nejen žádané astronom ické výsledky, ale jsou i velmi efektivním způsobem vý­ chovy mladých lidí, zajím ajících se o přírodní a technické vědy. Osmý se­ minář o výzkumu prom ěnných hvězd zřejmě bude impulsem pro širší spo­ lupráci hvězdáren a astronom ických kroužků při pozorování prom ěnných hvězd. Z. Pokorný ASTRONOMIE na ní prověřili teoretické znalosti v praxi. Důraz byl kladen zejména na system atickou a přesnou práci s jem­ nými astrom etrickým i přístroji. Ú čast­ níkům bylo umožněno fotografovat ně­

které vzdálené vesmírné objekty, ale i Měsíc a planety. V osnovách byly za­ řazeny kapitoly ze sférické trigonom e­ trie, astrom etrie, astrofotografie, po­ zorování Slunce, planet, souhvězdí a]. SOUTÉŽ

O

NEJLEPŠ

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Kopernika v Brně vypsala ke 30. výročí osvobození ČSSR soutěž o nejlepší kresbu s astronom ickou nebo kosmo­ nautickou tematikou. Soutěž byla ur­ čena žákům ZDŠ v Brně a v okrese Brno-venkov. Zájem o tuto akci pře­ konal očekávání. Do soutěže bylo za­ sláno 360 kreseb, které byly rozděleny do 4 kategorií. Do I. kategorie byly zařazeny kresby dětí z m ateřských škol, ve II. kategorii byly práce žáků ZDŠ 1.— 5. tříd, ve III. kategorii práce žáků ZDŠ 6.— 9. tříd a IV. kategorie obsahovala kresby dětí z výtvarných kroužků. Odborná porota složená z pra-

Rozmanitý a zajímavý program školy se všem posluchačům líbil a zároveň slouží jako zázemí pro další činnost kroužku. První akcí tohoto druhu lze hodnotit jako velmi úspěšnou. SC DĚTSKOU

KRESBU

covníků brněnské hvězdárny a výtvar­ níků vybrala 27 nejlepších kreseb. Je­ jich autoři byli pozváni na hvězdárnu, kde jim byly předány ceny. Poté se žáci seznámili s prací a vybavením hvězdárny a planetária, vyslechli po­ řad pod umělou oblohou a zhlédl pás­ mo filmů. Z vítězných a některých dal­ ších kreseb byla připravena výstavka. Soutěž o nejlepší dětskou kresbu s astronom ickou tematikou je novou formou spolupráce Hvězdárny a plane­ tária M. Kopernika v Brně se školami; těšila se velkému zájmu a bylo by jistě zajímavé rozšířit ji i do jiných okresů ČSR. Jitka Petrželová

Ú k a z y na o b l o z e v p r o s i n c i 1 9 7 5 Slu nce vstupuje 22. prosnice ve 12h 46m do znamení Kozorožce; v tento okamžik nastává slunovrat a začátek astronom ické zimy. Počátkem prosin­ ce vychází Slunce v 7h36m, v době slu­ novratu v 7h56m a koncem m ěsíce v 7h59m. Zapadá počátkem prosince v 16h02m, v polovině m ěsíce v 15h58m, v době slunovratu v 16h00m a kon­ cem m ěsíce v 16h07m. Od začátku pro­ since do slunovratu se zkrátí délka dne o 22 min. a od slunovratu do konce m ěsíce se opět o 4 min. pro­ dlouží. Poldení výška Slunce nad obzo­ rem je v prosinci pouze jen 17°— 18°. M ěsíc je 3. XII. ve 2h v novu, 10. XII. v 16h v první čtvrti, 18. XII. v 16h v úplňku a 25. XII. v 16h v poslední čtvrti. Dne 11. XII. je v odzemí, 26. XII. v přízemí. Během prosince dojde ke konjunkcím Měsíce s těm ito plane­ tami: 13. XII. ve 2h s Jupiterem, 18. XII. v 8h s Marsem, 21. XII. v 9h se Saturnem, 28. XII v lh s Uranem, 29. XII. v l l h s Venuší a 30. XII. ve 14h s Neptunem. Dne 27. prosince ve 3h nastane konjunkce Měsíce se Spikou. M erkur je koncem prosince brzy zvečera k rátce po západu Slunce níz-

ko nad jihozápadním obzorem. Dne 22. XII. zapadá v 16h45m, 27. XII. v 17h 05™ a 1. I. 1976 v 17^27®. Merkur má jasnost asi — 0,6m. Dne 2. prosince Je Merkur v odsluní. V enuše je po celý prosinec na ranní obloze. Počátkem m ěsíce vychází ve 3h22m, koncem prosince ve 4h35m. Bě­ hem prosince se jasnost Venuše zmen­ šuje z — 3,9™ na — 3,5™. Dne 3. XII. je Venuše v přísluní, 11. XII. nastane konjunkce Venuše s Uranem. Mars je v souhvězdí Býka, a protože je 15. XII. v opozici se Sluncem, je v prosinci ve výhodné poloze k pozo­ rování do celou noc. Kulminuje kolem půlnoci ve výšce asi 66° nad obzorem. Počátkem a koncem m ěsíce má Mars jasnost — l,3 m, kolem opozice — l ,5 m. Dne 9. prosince je Mars nejblíže Zemi. Jupiter je v souhvězdí Ryb. Nejpří­ hodnější pozorovací podmínky jsou ve večerních hodinách, kdy kulminuje. Počátkem prosince zapadá ve 2h42m, koncem m ěsíce již v 0 h4 7 m. jasnost Jupitera se během prosince zmenšuje z — 2,3m na — 2 , 1 ™. Dne 11. XII. je Ju­ piter stacionární. Suturn je v souhvězdí Raka. Protože

se blíží do opozice se Sluncem, která nastane 20. ledna 1976, je v prosinci ve výhodné poloze k pozorování. Nad obzorem je od večerních hodin: počát­ kem prosince vychází v 19h57m, kon­ cem m ěsíce již v 17h50m. Během pro­ since se zvětšuje jasnost Saturna z + 0,2m na 0,0m. Uran je v souhvězdí Panny a vychází až v ranních hodinách: počátkem pro­ since ve 4h32m, koncem m ěsíce již ve 2h41m. Uran má jasnost + 5,8m. Neptun je v souhvězdí Hadonoše. Dne 4. prosince je v konjunkci se Sluncem, takže je po celý m ěsíc ne­ pozorovatelný. Dne 4. XII. je též Nep­ tun nejdále od Země. Planetky. Dne 1. prosince je Ceres v opozici se Sluncem. Planetka má jasnost asi 7,4m a je v souhvězdí Býka (v první polovině měsíce poblíže Hyád). Můžeme ji snadno vyhledat podle rektascenze a deklinace (1950,0): 1. 11. 21. 31.

XII. XII. XII. XII.

4h27,8m 4 17,7 4 08,6 4 01,5

+ 18°12' +1827 + 1 8 44 + 1 9 06

M eteory. V prosinci mají maximum činnosti dva hlavní roje. Na polední hodiny 14. XII. připadá maximum Geminid. Roj je v činnosti 6 dní a v době maxima lze spatřit asi 60 meteorů za hodinu. Měsíc je však v době činnosti roje mezi první čtvrtí a úplňkem. Tak­ též na polední hodiny 23. prosince připadá maximum Ursid Min. Tento roj má velmi ostré maximum, takže je v činnosti jen asi 50 hodin; v době maxima lze spatřit asi 5 m eteorů za hodinu. Měsíc je v době maxima krátce před poslední čtvrtí. Z vedlejších rojů mají maximum činnosti Puppidy 6. pro­ since a Velaidy 28. prosince. f. B.

OBSAH: O. Obůrka: Sovětské astro­ nom ické observatoře — L. Křivský: B ílé sluneční erupce a historie je jic h výzkumu — ]. Bouška: Pla­ nety v roce 1976 — K. Beneš: Co nového v otázce vzniku m ěsíčních moři — J. Mach: F otog rafick á me­ toda u rčeni zvětšení stínu při mě­ síčním zatm ění — Co nového v astronom ii — Z lidových hvěz­ dáren a astronom ických kroužků — Úkazy na obloze v prosinci 1975. CONTENTS: O. Obůrka: Astronom lcal O bservatories In the USSR — L. Křivský: Chrom ospheric Flares ln W hite Llght — J. Bouška: P lanets ln the Year 1976 — K. Be­ neš: What is New in the Problém of the Orlgin oí Lunar Maria — J. Mach: Photographic Method of the Determ ination of the Enlargement of the Shadow Durlng the Lunar Eclipse — News ln Astro­ nomy — From the Public Observatories and Astronom ical Clubs — Phenomena ln December 1975. C O flE P JK A H H E :

O. O Sypica: A c-

T pO H O M M H eC K W e O Ď C epBaTO pH H B C C C P — JI. K p > k m b c k m : BeJifaie

xpoMoctpepHBie

B c n u u iK H

E o y n iK a: EDiaHeTW b K . BeH eui: H to HOBoro B03H M K H 0B6H H H

Jiy H H M X

—

H.

1976 r. — b

B o n p o ce M O p eťí —

K . M a x : 4>oTorpa(pMHecKMÍi MeTOfl onpeaeJieH M H yBeJinneH U H tch m bo BpeMH Jiy H H O rO 33TMeHHfl — H to HOBOrO B aCTpOHOMMM — H 3 H apOflHfalX 06 ce p B a T 0 p n ň H aCTpOHOMHHeCKMX KpyJKKOB — flBJíeHHH Ha H eSe b fle K a 6 p e 1975 r.

• Prodám m echanický stro j na broušení astronom ických zrcad el. Vážným zájem ­ cům zašlu jeho fotosním ek se sdělením patřičných dat. — Jin dřich Zeman, Slád ­ kova 294, 500 03 Hradec Králové III.__ • Prodám Hvězd, ročen. r. 1948—50, 53, 55—68, 70, 71, 74. — Dr. V. Zemanec, 514 01 Jilem nice č. 3.

Ríšl hvězd řidl redakční rada: J. M. Mohr (vedoucí red .), Jlřl Bouška (výkonný red .), J. Grygar, O. Hlad, M. Kopecký, E. K rejzlová, B. M aleček, A. Mrkos, O. Obůrka, J. Štohl; tech. red. V. Suchánková. — Vydává m inisterstvo kultury ČSR v naklad a­ telství Orbis, n. p., Vinohradská 46, 120 41 Praha 2. — Tiskne Státní tiskárna, n. p., závod 2, Slezská 13, Praha 2. — Vychází d vanáctkrát ročně, cena Jednotlivého čísla Kčs 2,50, roční předplatné Kčs 30,—. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Inform ace o předplatném podá a objednávky přijím á každá pošta 1 doručovatel, nebo přímo PNS — Ostřednl expedice tisku, Jindřišská 14, 125 05 Praha 1 (včetně objednávek do zah ran ičí). — Příspěvky zasílejte na redakci Rlše hvězd. Švédská 8, 150 00 Praha 5. Rukopisy a obrázky se n evracejí. — Toto číslo bylo dáno do tisku 12. září, vyšlo v listopadu 1975.

N ahoře kazašská observatoř v horách Zailijského Ala-Tau, dole nová estonská astrofyzikální observatoř T yravere. — Na čtvrté str. obálky Je 125cm dalekohled na krym ské pobočce Šternb ergerova astronom ického ústavu v Moskvě.

47 281