eny
založ
1883
14/2016 ročník 119 5. duben
učitelské noviny týdeník pro učitele a přátele školy
BUDOU POTŘEBA MILIARDY NAVÍC Nová pravidla financování regionálního školství by měla startovat 1. ledna 2018
7
8
13
18
JEDNOTNÉ PŘIJÍMAČKY DOSTANOU VĚTŠÍ VÁHU
PREVENTIVNÍ PROGRAM NENÍ ZTRÁTA ČASU
D. Švancarová: VYKŘIKUJE, JE DIVOKÝ, NEPOŘÁDNÝ
PORTÁL K VÝUCE O MIGRAČNÍ KRIZI
cena 39 Kč www.ucitelskenoviny.cz 1-17 UN14.indd 1
01.04.16 16:34
Inzerce
2
Čtení 1 pro prvňáčky
Čtení 2 pro prvňáčky
(Miroslava Čížková) Učebnice výuky čtení založená na analyticko-syntetické metodě bez tvorby slabik svou jednoduchostí napomáhá k rychlému čtenářskému postupu. Žáci se učí číst nejprve velká tiskací písmena, která skládají rovnou do smysluplných slov. Metoda využívá sluchové a zrakové syntézy a analýzy, pro něž je v učebnici mnoho podnětů.
(Miroslava Čížková) Učebnice navazuje na Čtení 1 pro prvňáčky a je určena pro druhé pololetí v první třídě. Má sloužit k upevňování čtenářských dovedností. Obsahuje krátké texty a básně, které respektují potřeby a zájmy prvňáčků. Texty jsou doplněné řadou úkolů podněcujících aktivitu žáků a rozvoj jejich myšlení.
Řada učebnic čtení a psaní pro prvňáčky metodicky zpracovaná podle RVP ZV a opatřená schvalovací doložkou MŠMT Moje první čtení pro radost a poučení
Moje druhé čtení pro radost a poučení
(Miloslava Matejová, Jana Rohová) Pracovní sešit vhodně doplňuje učebnici Čtení 1 pro prvňáčky. Přináší řadu praktických a nových úkolů, které rozšiřují metodický repertoár postupů pro nácvik čtení a psaní analyticko-syntetickou metodou bez tvorby slabik. Využití může ale najít i zcela samostatně, a to při práci ve škole nebo při domácí přípravě.
(Miloslava Matejová, Jana Rohová) V tomto pracovním sešitě se žáci seznamují s malými tiskacími písmeny, čtou slova a věty těmito písmeny napsané – nejdříve věty krátké a jednoduché, postupně delší a obtížnější. V sešitě jsou zařazeny ukázky známých autorů literatury pro děti – pohádky, říkadla, básničky, hádanky. Dále také zábavné hry se slovy a větami a další úkoly pro oživení výuky. Žáci sešit sami dotvářejí – vybarvují, dopisují, kreslí apod.
Písanky 1–6 (Miroslava Čížková) Sešity pro nácvik psaní jednotlivých písmen a slov, které jsou založené na aktivitě dětí – ty kromě psaní dotvářejí sešit vlastními ilustracemi.
Cviky C ik pro uvolnění l ě í ruky k (Miroslava Čížková)
Cviky zábavné – jednotažky (Jiří Jošt)
Cviky pro nácvik písmen (Miroslava Čížková)
Písmenkové pexeso Pojďme si hrát
(Ludmila Kořenářová)
(kolektiv autorů) Publikace motivuje děti k činnosti, rozvíjí slovní zásobu, motoriku, představivost, postřeh, zručnost. Je vhodná i k samostatné práci. Pomáhá udržet pozornost, umožňuje střídat různé metody práce.
Metodická příručka
1-17 UN14.indd 2
(Miroslava Čížková)
www.fortuna.cz 01.04.16 16:35
Úvodník
OBSAH
Šikana ve všech pádech
4–6
Když už se průšvih provalí, najednou je kolem plno řečí. Do té doby bylo ticho po pěšině. Školy sice nějaké signály vysílaly, ale velice nesměle. Ono dostat cejch a ohrozit školu odchodem současných a možná i potenciální žáků, a tím i příslušných normativů, není jen tak. A tak se často radši mete pod koberec. Šikana zvolna dostává podobu příkladu z učebnice. Teoreticky v pořádku, jen uplatnitelnost v praxi se míjí s realitou.
Téma týdne
BUDOU POTŘEBA MILIARDY NAVÍC Nová pravidla financování regionálního školství by měla startovat 1. ledna 2018
7
Aktuálně
JEDNOTNÉ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY DOSTANOU ZE ZÁKONA VĚTŠÍ VÁHU
8–9
Zeptali jsme se
PREVENTIVNÍ PROGRAM NENÍ ZTRÁTA ČASU Školy by se ho měly naučit správně využívat
10–11
Profil
DĚTI ZE ZÁMKU V Dolních Počernicích nabízejí lepší start do života
12
Jak to vidí
Karel Dvořák:
ZMĚNA PŘÍSTUPU K UČILIŠTÍM JE BĚH NA DLOUHOU TRAŤ
13
Odborníci radí
Daniela Švancarová:
VYKŘIKUJE, JE DIVOKÝ, NEPOŘÁDNÝ
14–16
Reflexe
HEDVÁBNÁ STEZKA JAKO MOST MEZI CIVILIZACEMI Renesance nejdelší pozemní trasy v dějinách
18–20
Sonda
PORTÁL K VÝUCE O MIGRAČNÍ KRIZI, NEBO JEN SKLADIŠTĚ DOKUMENTŮ? Zasvěcení lidé chtějí školy přesvědčovat o tom, že se nemají čeho bát
21
Ministryně školství teď učitelům nadělila (k Velikonocům, nebo k českému Dni učitelů?) nové instrukce, co si počít, když se ve škole šikana objeví. Odkazy na webové stránky, kde je možné hledat pomoc odborníků, e-mailová adresa pro SOS na ministerstvu školství, v pohotovosti bude školní ombudsman, inspekce bude sledovat a vyhodnocovat... Nic proti ničemu. Když je ouvej, je každá rada, každá pomocná ruka dobrá. A najednou zásah do školy. Účelné využívání třídnických hodin a odpovědnost třídních učitelů. Beru, určitě se v nich častěji řeší organizační záležitosti než to, čím děti žijí. Určitě by bylo dobré, aby si učitel našel kus času na obyčejné lidské popovídání. Ale sestupme do podpalubí. Co všechno má třídní učitel stihnout? Samozřejmě že děti jsou na prvním místě, ale kdo mu odpustí – až přijde kontrola – nedostatky v příslušné administrativě? Nebude teď mít skoro každý kantor dost práce s úpravou své oblasti v ŠVP? Připravuje se kariérní řád, a pokud se má, až přijde čas, dobře rozběhnout, měli by se na něj ředitelé se sborovnami zavčasu nachystat. Nastudovat, co všechno je v něm skryto, co by bylo záhodno v životě školy obměnit. Přitom už v září se stane realitou společné vzdělávání a navzdory proklamacím nikdo nemůže na sto procent říci, jak všechno dopadne. Jistě, v každé oblasti je schovaný větší či menší kousek práce navíc. Když se ale začnou sčítat, padá toho na učitele docela dost.
3
ho roku patří výletům. Hrady, zámky, města. Zmrzlina, koupání, svoboda mimo školu. Po loňských zkušenostech s námi letos Vomáčka a Hrouda nepojedou – praví třídní. A malér je na světě. Rodiče si stěžují, že jsou jejich výtečníci diskriminováni a metodika MŠMT jim dá za pravdu, protože „žáka nelze vyloučit předem z účasti na školním výletu“. Co tedy třídní udělá? Rozhodne, že na výlet se nepojede. Dárečkové mají navrch, protože ne že nepojedou oni, ale nepojede nikdo. Třída nemá vztek ani tolik na ně jako na kantora. Proč je nemohl vzít s sebou? Byla by aspoň prča. To se pak úžasně navazuje vztah mezi učitelem a žákem! Z odpovědnosti za třídu je rázem cár papíru a odpovědnost ředitele jako šéfa celé školy, který zodpovídá za všechno a za všechny, se povážlivě kolíbe. A to ještě o šikaně nepadlo ani slovo. Ačkoli – někdy mi připadá, že šikana dopadá ze všeho nejvíc na pedagogy. Stačí pouhý fakt, že kdo chce, vždycky si na ně něco může najít. Vždycky je někde poznamenáno, že to a to je odpovědností pedagoga. Plná pusa poslání, ale ochrana veškerá žádná. Radši nezmiňuji šikanu fyzickou ani psychickou, kterou už se učí používat nejen někteří rodiče, ale i žáci. Díky událostem poslední doby se znovu začalo mluvit o tom, jestli by pedagogové neměli získat status úřední osoby. Jenže to je věc dvojsečná, která by je mohla uvrhnout do ještě větší závislosti. Pokud totiž udělají chybu, mohou být stíháni za zneužití pravomoci, což znamená tvrdší sazbu. Zajímavější je zkušenost ze Slovenska, kde je učitel chráněnou osobou. I o tom se nyní jedná, ovšem pouze v souvislosti s aktuálním napadením. Co ale s tím nenápadným každodenním tlakem, kterému se učitel upsal v momentě, když se rozhodl pro svoji profesi? Jaroslava Štefflová
Do toho si představte reálnou situaci, do níž se může učitel dostat raz dva. Závěr školní-
Ohlasy
MIGRAČNÍ BRAINWASHING: JDE O PROPAGANDU, NEBO O REPORTÁŽ?
22
Ohlasy
PODPORUJI TROCHU JINOU INKLUZI
23
Sonda
V BOSONOHÁCH VZNIKLO CENTRUM STAVEBNÍCH ŘEMESEL
24–25 26–27
1-17 UN14.indd 3
Kaleidoskop Dopisy
Kresba: Václav Hradecký
Učitelské noviny, týdeník pro učitele a přátele školy
Založeny Josefem Králem v Praze roku 1883 Uzávěrka čísla 1. 4. 2016
01.04.16 16:35
TEXT: RADMIL ŠVANCAR FOTO: ANNA-ANTONIE KRČMÁŘOVÁ
Téma týdne
4
BUDOU POTŘEBA MILIARDY NAVÍC Nová pravidla financování regionálního školství by měla startovat 1. ledna 2018 Reforma financování regionálního školství má přinést změnu. Není nutné se jí obávat. Bude objektivnější a bude reagovat na skutečné potřeby škol, které současný systém financování na žáka zohlednit neumí. Aspoň to tvrdí ministerstvo školství.
V
dřívějších záměrech reforem financování regionálního školství, jak jsme je zaznamenali v roce 2012, 2013 i 2014, se vždycky ředitelé některých segmentů školství „našli“ a přepočtem zjistili, že pro jejich školy bude reforma ohrožující nebo likvidační. Náměstek ministryně školství pro řízení sekce vzdělávání Václav Pícl tvrdí, že to dneska nehrozí, čísla, na základě kterých by si ředitelé mohli ekonomiku „svých“ škol spočítat, ale zatím známa nejsou. Podrobná pravidla by se měla objevit v novelách vyhlášek, které budou v souvislosti se změnami v „ekonomických“ paragrafech školského zákona připravovat a které by měly být k dispozici, až je bude schvalovat sněmovna.
Na rozsah vzdělání „V současnosti dostane například střední škola podle počtu žáků stanovený počet pedagogických a nepedagogických pracovníků a na něj je jí přidělen objem finančních prostředků. Pokud tato škola ale zaměstná míň lidí, než má v rozpisu,
zbude jí na jednoho učitele více peněz. To už se ale v novém systému nestane. Nebudeme platit zaměstnance, kteří ve škole nejsou zaměstnáni,“ tvrdí V. Pícl. Tedy školy, o kterých se dneska říká, že dobře hospodaří a mohou tak lépe
Školy dostanou peníze na počet zaměstnanců, který odpovídá rozsahu vzdělání, jež škola poskytuje. odměňovat své pracovníky, dostanou méně, interpretuji jeho popis situace. To ale odmítá – dostanou peníze na počet zaměstnanců, který odpovídá rozsahu vzdělání, jež škola poskytuje. Nemluví ale pouze o tarifech, ale i o objemu nenárokových složek platu nebo nárokových mimotarifních složkách platů. „I škola s nejmenším možným počtem žáků bude mít peníze na osobní ohodnocení nebo odměny a ředitel bude dopředu vědět, že
s těmito penězi může počítat,“ prohlašuje náměstek ministryně. Když se ptám, které školy na reformě vydělají, vysvětluje V. Pícl, že to budou školy, které dnes dostávají peníze například na 21 učitelů, ačkoliv na odučení všech předepsaných hodin stanovených v RVP a ŠVP potřebují 23,5 úvazku. „Dnes těch přebývajících 2,5 úvazku škola platila z nenárokových složek platů ostatních učitelů,“ vysvětluje V. Pícl. Reforma počítá v plně organizovaných základních školách s minimálním počtem žáků na třídu, což je obrana proto tomu, aby školy ze čtyřiceti žáků v ročníku nevytvořily místo dvou tři nebo čtyři třídy a pak s nataženou dlaní nechtěly peníze na tři nebo čtyři učitele. Tím minimem, na které taková škola dostane „plnou sazbu“, bude průměrně sedmnáct žáků ve třídě. V. Pícl vysvětluje, že to neznamená, že by ve třídě nemohlo být žáků méně. Bude to ale rozhodnutím zřizovatele a ten pak bude povinen škole doplatit peníze do tohoto minimálního limitu. Každá škola by tedy měla mít peníze na třídnictví a na průměrné osobní ohodnocení, což dneska zvlášť v malých školách zdaleka neplatí. „I v současnosti byly školám rozpočtovány finanční prostředky včetně peněz na tyto položky, ovšem tato částka, která není zcela zanedbatelná, v základní škole jde průměrně zhruba o 1950 korun měsíčně, byla kalkulována na třídu s 24 žáky. Pokud měla škola nižší průměr, pak takové peníze prostě nedostala,“ vysvětluje V. Pícl. Pak navíc stačilo přijmout asistenta pedagoga nebo učitele „nad limit“ a peníze na nenárokové složky platu byly vyčerpány na jejich platy.
Školy v pásmech
Náměstek ministryně Václav Pícl
1-17 UN14.indd 4
Příklad sedmnácti žáků na třídu nebude platit obecně, pro málotřídky se bude toto číslo snižovat, naopak školy, které budou naplňovat své třídy na vyšší počet žáků, budou dostávat víc peněz (tedy na více vyučovacích hodin), protože ministerstvo školství chce respektovat větší obtížnost práce pedagoga s větším kolektivem a chce na to reagovat možností lépe učitele zaplatit. Změny nebudou ale odvozeny od přesného počtu žáků – V. Pícl říká, že učitel musí odučit stejné penzum hodin, ať má ve tří-
01.04.16 16:35
Téma týdne
Ve stávajícím systému financování, ve kterém „jde“ z rozpočtu MŠMT do rozpočtu každého z krajů na 1 žáka základní školy shodný objem finančních prostředků, jsou kraje s vyšším podílem „malých“ základních škol (jako Vysočina a Pardubický kraj, ale i Liberecký, Královéhradecký a Olomoucký kraj) znevýhodněny oproti krajům, jako je Praha, ale i Ústecký či Moravskoslezský kraj. dě 17, nebo 20 žáků. Dnes se ředitelé hrozí toho, že jim odejde pár žáků a tím dostanou výrazně méně peněz. To by v novém systému platit nemělo, protože školy budou zařazovány do tří pásem podle počtu žáků. „Stanovujeme pásma průměrného počtu žáků ve vzdělávacím oboru (například na 1. stupni, na 2. stupni atd.) a podle toho bude stanoven i rozsah vzdělání, na které budeme škole garantovat zafinancování odpovídajících úvazků pedagogů. Tedy pro 17 až 20 žáků na 1. stupni 24 vyučovacích hodin týdně, to odpovídá rámcovému učebnímu plánu. Pro 21 až 24 žáků už dostane škola peníze až na úvazky pedagogů odpovídající 28 hodinám výuky v každé třídě a pro průměrný počet žáků ve třídě 25 až 30 až na úvazky pedagogů odpovídající 33 hodinám výuky v každé třídě. Tak dostávají ředitelé možnost rozhodovat o sestavení rozvrhu, o dělení vyučovacích hodin apod.“ Toto nastavení jim podle MŠMT umožní vyvážené rozhodování mezi pedagogickými a ekonomickými hledisky. Připomíná, že v současnosti je možné dělit třídy například na hodiny jazyků až tehdy, kdy je počet žáků 24 a více. Podle nových pravidel se tato hranice posouvá v rámci příkladu, o kterém mluví, na 21 žáků, kdy škola dostává možnost zvýšit počet hodin dělením tříd o čtyři na týden.
Peníze navíc Z hlediska státního rozpočtu to nebude pochopitelně zadarmo. Ono „pochopitelně“ asi není slovo na místě. Připomeňme, že reformy v kariérním systému a ve fi-
1-17 UN14.indd 5
nancování regionálního školství už chtěl dělat například kdysi ministr školství J. Dobeš. Nejdřív dostal potřebné peníze slíbeny, pak mu je ale ministr financí nedal a J. Dobeš právě nesplnění tohoto slibu ze strany vlády uváděl jako důvod své abdikace. Konečně z formulace, že změny nebudou mít dopad na státní rozpočet, se postupem let stalo oblíbené ministerské zaklínadlo, bez jehož použití byly veškeré návrhy neprůchodné. Dlužno podotknout, že v návrhu reformy financování regionálního školství toto prohlášení nenajdete, V. Pícl hovoří o tom, že podle jeho odhadu bude
potřeba ročně okolo 3,5 miliardy korun. Upozorňuje ovšem na to, že je obtížné porovnávat stav současný a stav budoucí. „Těžko dneska spočítáme, zda bude mít škola XY za dva roky, kdy se bude reforma rozjíždět, stejný počet žáků jako dnes, tedy jestli dostane peněz víc nebo míň na víc či míň učitelů. Nicméně spočítali jsme rozpočty modelových škol v jejich současných číslech podle stávajícího rozpisu finančních prostředků formou krajských normativů a podle způsobu financování po reformě. Abychom napravili to, že některé školy učí vyšší rozsah vzdělání s nižším počtem učitelů, než na který by měly mít nárok (právě na dorovnání této nespravedlnosti půjde nejvíce peněz), potřebovali bychom mezi 2,5 až 5 miliardami korun navíc,“ kalkuluje V. Pícl. Připomeňme si, že na příští rok, rok 2017, chce ministryně školství vyjednat třináctimiliardový růst rozpočtu regionálního školství s tím, že 9 miliard korun by mělo jít rovnou do tarifů na jejich desetiprocentní nárůst a zbytek by měl být použit na snížení úvazků přímé práce pro některé školské odborníky a na posílení osobního ohodnocení apod., jak se zmínila ministryně školství na nedávném semináři. V tom nejsou peníze na společné vzdělávání, to by měla být další miliarda korun, ani na rozjezd kariérního systému, což ovšem nebude v prvním roce z hlediska rozpočtu nijak horentní částka. V roce 2018 by tedy školství jen na zmíněné společné vzdělávání (1,5 miliardy korun) a na nový způsob financování regionálního školství mělo mít dalších 4 až 6,5 miliardy korun. Počkejme, než uvěříme. Sám V. Pícl ovšem podotýká, že aktuálně plánované nárůsty na příští rok zvyšují odměňování v regionálním školství, neřeší ale nespravedlnosti související se současným způsobem jeho financování, ty že budou odstraněny až v roce dalším pomocí oné kalkulované zhruba 3,5 miliardy korun.
Analýza rizik navrhovaného řešení:
Zdroj: MŠMT
Zdroj: MŠMT
Nerovnoměrný podíl „malých“ (a tedy jednotkově nákladnějších) základních škol v jednotlivých krajích ve školním roce 2014/15
5
Nově navrhovaný systém financování RgŠ ÚSC je založen na financování skutečného počtu pedagogických pracovníků vybraných druhů škol a vybraných typů školských zařízení. Tento systém s sebou nese riziko toho, že dotčené školy a školská zařízení budou v zájmu zvýšení svých finančních zdrojů ze státního rozpočtu zvyšovat počty svých pedagogických pracovníků, a to buď neúměrným zvyšováním rozsahu vzdělávání (poskytovaných školských služeb) formou zvyšování dělených hodin výuky ve stávajících třídách, nebo vytvářením vyššího počtu tříd (oddělení, skupin) s nižším počtem žáků. Navrhovaný systém tak musí být doplněn mechanismem, který by tato rizika účinným způsobem eliminoval: ● Neodůvodněné dělení hodin výuky – eliminace rizika předpokládá návrh stanovením maximálního rozsahu vzdělávání a poskytování školských služeb financovaného ze státního rozpočtu. ● Umělé navyšování počtu tříd – eliminace rizika předpokládá navržení opravného koeficientu k normativu nenárokových složek platů pedagogů zohledňujícího naplněnost tříd a zejména pak úpravu stávajících právních předpisů o pravidlech pro počty dětí, žáků, studentů ve třídách (skupinách, odděleních).
01.04.16 16:35
Zdroj: MŠMT
Téma týdne
6
Současný systém normativního financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu je založen na principu financování prostřednictvím tří typů normativů:
„V současnosti se ještě připravují návrhy legislativních změn, ve kterých budou stanoveny například maximální počty hodin pro jednotlivé obory vzdělání, projednáváme je se zástupci ředitelů škol a pedagogů – s asociací CZESHA i se sociálními partnery. Ověřujeme si, zda jsou pro ně přijatelné nastavené rozsahy, které připravil Národní ústav pro vzdělávání a které vycházejí jednak z rámcových vzdělávacích programů, jednak z podkladů, které nám poskytly samotné školy. Šlo nám o to, jak se dnes pracuje s dělením hodin, jak se naplňují například pravidla daná pro laboratorní práce, kde třeba nesmí být více než 10 žáků (z důvodu prostoru, z důvodu bezpečnosti, kvůli pravidlům nastaveným vládním nařízením…).“
Tarify, nároky i nenároky Každá škola by měla dostat v novém systému reálné peníze na tarifní platy pedagogů a průměrnou výši nárokových příplatků a nenárokových složek platu. Skoro to vypadá, že zaniknou dohodovací řízení, kvůli kterým v současnosti někteří ředitelé řeší nedostatek peněz ze standardních krajských normativů. Ani geniální systém ale nezaručí, že v některých školách nemohou nastat problémy. V. Pícl některé z nich vypočítává – odejde učitel, je nutné mu dát tři platy navíc, nahradí ho jiný zařazený do vyšší tarifní třídy a vyššího tarifního stupně, v září se změní počet tříd, přibude asistent pedagoga, budou přiznána nová podpůrná opatření atd. Pokud by to nebylo jakkoliv zohledněno, musela by to škola řešit odčerpáváním nutných finančních prostředků z objemu nenárokových složek platu. Podle V. Pícla to nebude nezbytné, protože ředitel požádá o potřebné peníze krajský úřad, který mu je vyplatí z rezervy, kterou bude vytvářet z finančních prostředků poskytnutých ministerstvem školství. A v dalším roce se už tyto změny stanou součástí standardního rozpočtu.
● Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok; tyto krajské normativy slouží k transferu prostředků státního rozpočtu z rozpočtu kraje do rozpočtů jednotlivých škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí.
Současný systém financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí ze státního rozpočtu se vyznačuje řadou problémů, jejichž důsledkem je nerovné postavení jednotlivých srovnatelných příjemců v rámci České republiky.
● Normativy pro soukromé a církevní školství stanoví ministerstvo a slouží
V tom změna není. Mění se ale rozhodovací kompetence. Pro pedagogické pracovníky mateřských škol, základních škol a školních družin, středních škol a konzervatoří bude finanční prostředky na tarifní platy, nárokové a nenárokové složky platu pro každou školu stanovovat ministerstvo školství. Bude to objem finančních prostředků odvozený od rozsahu vzdělání a počtu pedagogických pracovníků. Pro VOŠ a ZUŠ stanoví MŠMT oborový normativ. Takto spočítaný objem financí bude poslán krajům a krajský úřad už nebude moci jednotlivým školám rozpočet navyšovat, nebo ho ponižovat. Pouze v rámci své rezervy bude podle stanovených pravidel reagovat na změny,
Subjekty, kterých se reforma financování regionálního školství dotkne ● Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení zřizované kraji, obcemi a svazky obcí. V současné době jde zhruba o 8600 právnických osob, tj. o téměř 88,5 % ze všech 9732 právnických osob, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení. Dotčené právnické osoby v současné době zajišťují přes 216 000. pracovních míst (přepočtených na plně zaměstnané), tj. cca 92,4 % všech pracovních míst v RgŠ. Z celkového počtu pracovních míst v dotčených právnických osobách tvoří zhruba 150 000 místa pedagogických pracovníků, tj. učitelů a ostatních pedagogických pracovníků, což je opět cca 92,2 % všech pracovních míst pedagogických pracovníků v RgŠ. ● Obce s rozšířenou působností
Role krajů
● Krajské úřady
Role kraje se v systému rozdělování finančních prostředků změní. „Peníze půjdou z MŠMT krajům na zvláštní účet a krajský úřad je rozepíše a pošle školám.
● Česká školní inspekce
1-17 UN14.indd 6
pro poskytování dotací jednotlivým soukromým a církevním školám a školským zařízením.
● MŠMT
které v průběhu roku nastanou,“ vysvětluje V. Pícl.
Zdroj: MŠMT
● Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok; tyto republikové normativy slouží pouze k transferu prostředků státního rozpočtu z rozpočtu ministerstva do rozpočtů jednotlivých krajů.
Rozpočet pro pedagogy školských poradenských zařízení, dětských domovů a domovů mládeže a školních klubů a pro zaměstnance školních jídelen bude vznikat stejným způsobem jako dnes. Tedy MŠMT stanoví republikový normativ, který bude vynásoben počtem potenciálních klientů, z toho vznikne objem peněz pro jednotlivé kraje, které vytvoří pro tato zařízení své krajské normativy. „Tam nebudeme moci ovlivnit nastavení průměrných platů v jednotlivých krajích, ale aspoň určíme, do které platové třídy mají být určité skupiny zařazeny. Nebo vytvoříme personální standardy – například počty potenciálních klientů pro jednoho pracovníka SPC nebo PPP.“ Počet nepedagogických pracovníků pro školu bude stanovován podle počtu pracovišť a tříd mateřských škol, základních škol, středních škol, konzervatoří a VOŠ a z toho se bude počítat potřebný objem financí. „Pedagogové VOŠ sice budou mít své oborové normativy, protože jde ale obvykle o školy existující při školách středních, nechtěli jsme utvářet dvojí pravidla pro nepedagogy, aby se nemusely počítat jinak platy například uklízečky SŠ a VOŠ, když je uklízí pořád ten jeden člověk,“ vysvětluje V. Pícl. Pro nepedagogy ZUŠ bude vytvořen oborový normativ na žáka podobně jako pro pedagogy. Změna se nedotkne soukromých a církevních škol. Jejich rozpočty budou pořád tvořeny stejným způsobem jako dnes. Tedy budou stanoveny normativy pro jednotlivé obory vzdělání a rozpočty jednotlivých škol budou tvořeny násobkem tohoto normativu a počtu žáků. Do startu reformy financování regionálního školství zbývají necelé dva roky. Dva roky vychytávání chyb a černých míst. Uvidíme, co se záměrem udělají volby, které nás v té době čekají, a jestli budou nezbytné peníze, na jejichž nedostatku předchozí pokusy zkrachovaly.
●
01.04.16 16:35
TEXT: PETR HUSNÍK ILUSTRACE: VÁCLAV JOHANUS
Aktuálně
7
JEDNOTNÉ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY DOSTANOU ZE ZÁKONA VĚTŠÍ VÁHU Sněmovní administrativa minulý týden zpracovala finální znění poslanci nedávno přijaté novely školského zákona včetně řady pozměňovacích návrhů. Konečně je tedy jasné, co bude ve školství jinak, posvětí-li předlohu Senát a prezident. Například v oblasti přijímacích zkoušek překvapil paragraf, který zvyšuje váhu jednotných testů z původně navrhovaných nejméně 50 na 60 procent.
J
ako nebezpečný zásah do kompetencí ředitele, nebo jako zbytečné plácnutí do vody… Škála názorů ředitelů středních škol na Sněmovnou schválené paragrafy novely školského zákona týkající se přijímacího řízení do oborů s maturitou je opravdu rozmanitá.
Téměř vše při starém Před časem ředitelé zavedení jednotných přijímacích zkoušek v podstatě uvítali. Původně totiž měly být tyto testy navázány na nový model financování regionálního školství, který odstraní příčinu honu za co největším počtem žáků. Teď se situace změnila, protože start reformy financování můžeme očekávat nejdřív za dva roky. Navíc jednotné zkoušky měly být objektivizovaným filtrem, podobně jako státní maturita, na vstupu do střední školy. A to také nejsou. Aspoň ne podle současné novely. Suma sumárum předloha, která nyní prochází zákonodárným procesem, není nic, z čeho by měli mít respekt školy i uchazeči. Jednotné testy sice poskytují poměrně srovnatelné, objektivizované kritérium pro přijímací řízení. Nicméně zákon ponechává to nejdůležitější, tedy nastavení laťky úspěšnosti jednotných testů, na rozhodnutí ředitelů, nikoli v rukou státu. Fakticky tedy dojde spíš než k růstu kvality vzdělávání k dalšímu rozbujení administrativy.
Větší podíl testů Pojďme se tedy podívat, co vlastně poslanci schválili. První změnou oproti původnímu vládnímu návrhu novely je posunutí proporcí váhy jednotlivých částí povinných přijímacích kritérií. Podíl jednotné zkoušky na celkovém hodnocení uchazeče (jeho součástí může být i školní přijímací zkouška, naopak musí být výsledek vysvědčení ze základní školy) měl
1-17 UN14.indd 7
Velkou kritiku zejména školských asociací pak sklidila možnost, aby uchazeč absolvoval zkoušku hned dvakrát (na první a pak druhé škole své volby v prvním kole přijímacího řízení). Školy tuto výhodu hodnotí vesměs jako pro žáky nevýchovnou a pro sebe jako zbytečně administrativně náročnou. Navíc uchazeč se přece testů, jak namítají, příliš bát nemusí – laťka náročnosti je, jak bylo řečeno, v rukách ředitele, nu a v nejhorším případě může být uchazeč úspěšný v dalších kolech, v nichž ředitel jednotnou zkoušku může, ale také nemusí pro přijetí využít. A pozor, uchazeč se dokonce může jednotným zkouškám úplně vyhnout. Jak totiž praví § 60f, ředitel školy může v dalších kolech zohlednit výsledky jednotné zkoušky, „současně určí náhradní způsob hodnocení v případě uchazečů, kteří jednotnou zkoušku nekonali“.
To nové
ředitel stanovit na minimálně 50 procent. Podle schváleného znění je to však již 60 procent, respektive 40 procent pro sportovní gymnázia. Avšak ředitel školy může v rámci kritérií pro přijetí stanovit hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce, které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytnou podmínku pro přijetí. A ta může být proklatě nízko.
Novela, pokud úspěšně projde schvalovacím procesem, kompletně mění znění všech paragrafů, které se týkají přijímacího řízení, byť mnohé fakticky zůstává při starém. Z toho, co je opravdu úplně nové, jmenujme například ustanovení, které ukládá řediteli školy ukončit hodnocení uchazeče do dvou kalendářních dnů po zpřístupnění výsledků CERMATem, v jehož péči je veškerá logistika jednotných zkoušek. CERMAT to musí udělat do 28. dubna. Stejně tak musí být zveřejněn termín konání jednotných zkoušek. Tuto povinnost má vždy do 30. září předchozího kalendářního roku ministerstvo školství, a to formou umožňující dálkový přístup.
●
Z aktuální novely školského zákona (1) Přijímací zkoušky ověřují předpoklady uchazeče ke vzdělávání. Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení se pro obory vzdělání s maturitní zkouškou konají v pracovních dnech v období od 12. dubna do 28. dubna; pro ostatní obory vzdělání se konají v pracovních dnech v období od 22. dubna do 30. dubna. Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání. (2) Jednotná zkouška se skládá z písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Způsob zadávání, délku trvání a kritéria hodnocení jednotné zkoušky a podmínky organizace jednotné zkoušky stanoví prováděcí právní předpis.
01.04.16 16:35
TEXT: JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ FOTO: JAROSLAV JIŘIČKA
Zeptali jsme se
8
PREVENTIVNÍ PROGRAM NENÍ ZTRÁTA ČASU Školy by se ho měly naučit správně využívat Na prevenci šikany se v některých školách pořád ještě dívají skrz prsty. Prý že takové hračičky stejně ničemu nezabrání. Jsou, nebo nejsou tyto názory oprávněné? Pro odpověď jsme zašli za JANOU ŠVECOVOU, psycholožkou, která získala Cenu prof. Matějčka za vynikající práci v oblasti dětské psychologie. Dnes se zabývá především individuální pomocí dětem. Osm let však působila jako lektorka preventivních programů v základních a středních školách. S pedagogy je neustále v kontaktu. Setkala jste se někdy ve škole s odmítnutím preventivního programu? S vyloženou nevolí ne, ostatně byli jsme do školy pozváni. Do třídy jsme docházeli dvakrát ročně, v každém pololetí jednou. S jednou třídou jsem dokonce pracovala od 4. po 9. ročník. Ale záleží vždy na přání školy. Většina učitelů už měla s preventivním programem zkušenosti, ve škole působili výchovní poradci. Ale je pravda, že někdo v něm viděl spíš herní program, o jehož účinnosti pochyboval. Vymezený čas chápal jako úlevu žákům a pro sebe práci navíc, protože pak bude muset dohánět látku.
jim praktiky, jako je jízlivost, preference některých žáků, stíhání jiných a podobně. V začátek šikany se mohou zvrhnout i vyostřené vztahy žáků a učitelů. Třeba když pedagog i nezáměrně navozuje ve třídě nepřátelské klima.
Jak program vnímali žáci? Zhruba do 6. třídy byli nadšení. V sedmičkách už se projevuje puberta. Když zabrousíte na intimní téma, uzavírají se. Musíte volit takové přístupy a techniky, aby pro ně byla komunikace schůdná. Může se stát, že když děti oslovíte, celá třída mlčí. Je třeba prolomit nedůvěru, navodit otevřenou atmosféru. Její navození je téměř vždy podmíněné nepřítomností učitele.
Přihodilo se, že dítě, do kterého se učitelka neustále strefovala, se stalo obětním beránkem spolužáků. Rozvinula se šikana.
A reakce učitelů? Někdo to vnímá jako možnost vyřídit si administrativu, na kterou neměl čas, jiný se tváří skepticky. Co se asi bude za jeho nepřítomnosti ve třídě dít? Co když mne nebo školu budou děti pomlouvat? Výjimečně se stalo, že učitel protestoval a bylo nutné věc řešit s vedením školy. Vždy jsme zdůrazňovali, že nepřítomnost učitele je pro preventivní program úspěšná strategie. Byly někdy tyhle obavy oprávněné? Poměrně často. Je to logické. Dáte-li prostor hlasu lidu, mnohé se dovíte. Jestliže jsou žáci tak od šesté třídy výš ve svých názorech upozadění a vy ťuknete na téma, které je pálí, rozjedou se. Tady ale musím říci, že bývají spravedliví. Nestěžují si na jednání učitele, i když se může zdát tvrdé, pokud je férový. Vadí
1-17 UN14.indd 8
Vzpomenete si na konkrétní příklad? V pedagogické profesi je velmi těžké pohlídat si výkyvy nálad. Třída, s níž jsem pracovala, takovou učitelku měla. Při špatné náladě trestala své neoblíbence například tím, že je několikrát za hodinu vyvolávala a před třídou je slovně ponižovala. Věřím, že nechtěla být na své
žáky prvoplánově nepříjemná, prostě svoji náladu neuhlídala. Jenže to, co v dospělém světě řešíme s nadhledem, dítě citlivé na to, jak ho okolí vnímá, to nemusí unést. Sarkastickou poznámku učitelky přijímá hodně palčivě. Skutečně se přihodilo, že dítě, do kterého se učitelka neustále strefovala, se stalo obětním beránkem spolužáků. Rozvinula se šikana. Měla jste možnost pohovořit na toto téma s ředitelem, aniž byste ohrozila žáky? Pokud jsme zjistili u konkrétního dítěte něco vyloženě alarmujícího, o čem by dospělí měli vědět, pak ano. Anonymitu žáků jsme však důsledně zachovávali. V rámci dlouhodobého preventivního programu jsme se do třídy vraceli, bylo nutné udržet v dětech pocit bezpečí. Když se objevilo téma, s nímž by bylo dobré dál pracovat i mimo naše návštěvy, zprostředkovali jsme je třídnímu učiteli,
výchovnému poradci, potažmo zástupci vedení. Vždy ale neadresně. Žáky trápí to a to, jako účinné by vnímali ty a ty zásahy z vaší strany. Nezřídka byla třída připravena sama hledat řešení. Když jsme se jich zeptali, začali přicházet s náměty, které byly hodně kreativní. Dokázali vymyslet účinná opatření. Například ve 4. třídě, kde jsme s preventivním programem teprve začínali, říkali: Bylo by fajn, kdybychom mohli mluvit o tom, co nás trápí, v třídnických hodinách. Ale paní učitelka se nás na to nikdy nezeptá. V mladším školním věku mají děti ještě k autoritám velký respekt. Nenapadlo je, že by se svým trápením mohly učitelku oslovit. Stala jsem se vlastně jejich prostředníkem. Kdy může pedagog s dětmi na podobné téma začít mluvit? Bez problémů už s prvňáčky. Podstatné je, jaké klima učitel ve třídě nastaví. Nedávno jsem mluvila s kolegou, který dochází do základních škol jak na prevenci, tak na tzv. selektivní programy včasné intervence, kdy ve třídě pomáhá cíleně řešit konkrétní problém. Prozradil mi, že se v poslední době často setkává se zvláštním jevem. Žáčci 1. stupně mívají se svou učitelkou otevřený, leckdy až rodinný vztah, bývají na ni pevně navázáni. Vztah učitelů a žáků na 2. stupni bývá odlišný. Pokud se nepodaří dobré předání dětí třídnímu učiteli 6. třídy, vzniká komunikační propast. Žáci by si rádi klima třídy, na které byli zvyklí, „přenesli“ – a ono to najednou nejde. Přitom právě 6. třída často znamená bod zlomu. Školní prostředí se buď kultivuje, nebo má šanci se zvrhnout do něčeho špatného. Co to pro školu znamená? Další vzdělávání pro učitele 2. stupně, větší kontakt mezi 1. a 2. stupněm... Obojí. Je tu ale jeden zádrhel. Součástí efektivní prevence ve třídách je dobře oceněný pedagog. Jedině pak má kapacitu na věnování se lidským přesahům. Ne že až si odučím své penzum matematiky nebo češtiny, opravím sešity, připravím písemky a podobě, budu mít čas a síly na to, abych si popovídal s žáky. O výši platu v této souvislosti radši ani nemluvím. Můžeme tohle všechno chtít po člověku, který je frustrovaný, unavený a nedoceněný? Ve třídě má na 30 žáků, po šesti hodinách před tabulí se cítí vyždímaný, potřeboval by asistenta... Dejme tomu, že ředitel učitele přesvědčí, že preventivní program mu
01.04.16 16:35
Zeptali jsme se
9
I na 1. stupni je obtížné s tzv. problémovým dítětem v přeplněné třídě pracovat, ale co když se takový žák objeví v některém z ročníků 2. stupně? Všechno mu je jasné, všichni jsou hlupáci. Prostě prudí. Tam bývá problém mnohovrstevnatý. Žák, který se takhle výrazně projevuje, rád provokuje autority, často jenom testuje limity. Nabízí se otázka, jak to asi má s limity a autoritami ve svém rodinném prostředí. Jaká je u nich doma rodinná kultura? Neděje se náhodou v rodině něco, co klade na dítě větší zátěž, než je schopno unést? Příčina může být třeba i v tom, že je dítě obětí nějaké rodinné nepřízně. Ale stejně tak to může být jen rozdivočelá puberta. Ne každé tělo je biologicky stejné, u někoho mohou hrát hormonální výkyvy velkou a ne právě příznivou roli. Takovému dítěti je třeba v každém případě věnovat velkou pozornost, třeba za přítomnosti školního psychologa. Preventisti obvykle dokážou během několikahodinové návštěvy ve třídě vykódovat, o jaký typ chování jde. Mohou dát podnět třídnímu učiteli nebo školnímu psychologovi. Ideální je, pokud má školní psycholog kapacitu věnovat se dospívajícímu v rámci terapeutického programu, který ve škole běží. Jestliže takovou kapacitu nemá, předá podnět dál. V každém případě rodičům. Existují terapeutické skupiny pro náctileté, nabízí se také možnost individuálních konzultací, ať už poradenských nebo psychoterapeutických. Při psychoterapiích jdeme do hloubky osobnosti a pracujeme s jejím nastavením. Existuje celá škála možností, jak problém zachytit. pomůže zlepšit klima ve třídě. Za jak dlouho může přijít změna? Takhle to není možné říct. Ale díky zpětné vazbě, kterou jsme od škol dostávali, mohu konstatovat, že třídy, v nichž byl tento způsob práce nastaven, byly méně problémové. Kolektiv, který vstoupil do preventivního programu třeba ve 4. třídě, se zdá učitelům v páté, šesté pořád stejný. Pak jsou děti v osmičce – svérázní dospívající – a učitelé si najednou uvědomují, že se s nimi úplně jinak pracuje. Pokud se tam časem nějaký nevhodný jev vyskytl, byl snáze zvládnutelný. Do dobře fungujících kolektivů totiž bývají přesazeny obtížně zvladatelné děti. Z jiné třídy, z jiné školy. V domnění, že se v sehraném kolektivu změní. Bohužel, někdy právě ony změní třídu. Přijdou například ze školy, kde byly zvyklé na jiný způsob práce. S tím novým se nedokážou sžít, naopak rozházejí dynamiku třídy a objeví se do té doby nečekané problémy. Ale nemusí to tak být vždycky. Jestliže je třída dostatečně silný, stabilní organismus, může zvládnout i takový zásah do svého složení. Učitelé se teď obávají, že do škol přijde víc dětí s poruchami chování – a to je přesně ta situace, o které mluvíte. Ano, tohle může být problém. Žáci s poruchami chování často cestují po třídách
1-17 UN14.indd 9
a školách, protože se s nimi nepracuje jinak než represivním způsobem. Možná kdyby zůstali ve své původní škole a pracovalo by se s nimi intenzivně, možná i terapeuticky, nemuseli by cestovat. Tím se totiž jejich problém neřeší, ale konzervuje. Žák ho přenese do jiné třídy a i zdravý kolektiv má potíže se s tím vyrovnat. Podobně mohou působit v novém kolektivu žáci, kteří sami mají nějakou obtíž. Jsou nějak hendikepovaní, přicházejí z jiného etnika a nesou si s sebou jeho kulturu odlišnou od naší. Děti vietnamské, ruské, ukrajinské... Často se připojí jazyková bariéra. Taková třída by si zasloužila asistenta, i kdyby v ní žádný problém aktuálně nebyl. Myslíte asistenta pro celou třídu? Ano, s pozicí asistenta je třeba zacházet obezřetně. Samozřejmě jsou kolektivy, kde se daří dětem vysvětlit, že nový spolužák s fyzickým hendikepem asistenta potřebuje. Děti vidí, že z toho Pepovi žádné jiné výhody neplynou, asistent mu prostě pomůže. Takový žák se terčem šikany nestane. U dětí s „jinakostí“ nebo s poruchami chování to je složitější. Bývá zbytečné stigmatizovat: Jsi jiný, proto potřebuješ asistenta. Některému dítěti to dokonce může dát pocit exkluzivity. Proto je lepší, když pomoc v podobě asistenta dostane třída jako taková.
Někdy ale potřebuje včasnou podporu pedagog. Ano, nemůže se vším zůstat sám. Zvlášť když na takovou práci není dostatečně vyzbrojen, když pro ni nemá odpovídající podmínky. Můžeme se divit, že někdy nad žákem zlomí hůl, dá mu dvojku z chování a žádá o jeho přeřazení do jiné třídy, do jiné školy? Přitom by to mohl být právě on, kdo jako první upozorní, že se s dítětem něco děje. Třeba provokováním volá o pomoc. Testuje si na mně, co si může dovolit ve škole, když doma není něco v pořádku. Zásahy do rodinného millieu ale rodiče příliš nevítají. Tady by mohli učitelé také narazit. To je pravda. Některé rodiny jsou velmi uzavřené. Úzkostlivě si hlídají své pomyslné hranice. A vůbec se tam nemusí dít něco nekalého. Bývají to rodiny hodně tradiční, až patriarchální, kde vládne otec. Někdy se tak děje proto, že nechtějí dát najevo své zvyklosti, nebo že se rodiče rozvádějí. Můžou mít pocit, že kdyby se něco dostalo navenek, například přes intervenci školy, mohlo by to rodinu poškodit. Tady je nutné našlapovat obzvlášť jemně. Když se podaří nastavit při jednání s rodiči atmosféru otevřenosti – a jsou školy, které to dokážou – pracuje se mnohem lépe.
●
01.04.16 16:35
Profil
10
TEXT A FOTO: RADMIL ŠVANCAR
DĚTI ZE ZÁMKU V Dolních Počernicích nabízejí lepší start do života Dětský domov v Dolních Počernicích existuje ve zdejším zámku od dvacátých let minulého století. Tehdy majitel baron Vojtěch Derczenyi, který byl zároveň zdejším starostou, daroval jeho objekt Praze s podmínkou, že zde musí být zařízení pro výchovu dětí.
Z
a ta léta si Dolní Počernice na jeho existenci zvykly, generace místních se s dětmi z domova potkávaly a už dávno to není žádná zvláštnost. Přesto ve zdejší škole, kam děti z dětského domova chodí, občas nějaké emoce vybublají. Bývá to obvykle proto, že se do dětského domova dostanou děti, které by spíše patřily do výchovného ústavu (tedy do dětského domova se školou, jak se eufemisticky označuje bývalý dětský výchovný ústav).
se nedaří, dítě je umístěno do dětského domova. Tento příběh je pochopitelně velmi zjednodušující. V dětském domově žijí děti obvykle od tří let, ale výjimečně se tu objeví i mladší, až do osmnácti, taky ale musíme dodat – obvykle. Pokud děti studují, pokud si dokončují vzdělání, mohou tu zůstat (a taky tu zůstávají) i dál, maximálně ale do 26 let.
Rovnou od soudu Dětský domov je tvořen rodinkami – výchovnými skupinami jednak v zámku, jednak v bytech na Černém Mostě. „Zámek je nádherný, velký park okolo je obrovskou výhodou, ale kdyby nám magistrát postavil novou, moderní budovu, okamžitě bych ho do ní přesunul,“ říká ředitel dětského domova v Dolních Počernicích Martin Lněnička. Byty na Černém Mostě totiž podle něho vytvářejí pro děti standardnější rodinné prostředí, uvnitř skupiny jsou si blíž, s dětmi z ostatních skupin se v podstatě neznají, je to bližší běžnému životu. Na druhé straně to může být v případě eskalujícího konfliktu nevýhoda. V zámku se může jít dítě vydýchat do parku, „schovat se“ u jiné skupiny… V bytě se musí jít víc do hloubky problému, je to pro vychovatele náročnější, ale z hlediska budoucnosti dětí asi efektivnější. Provoz bytů je navíc levnější. „Podle mě by bylo ideální, kdyby hlavní váha byla na systému bytů, kromě kterých by existovaly dvě rodinné skupiny hlavně pro více problémové děti v hlavní budově, všechno pod jedním vedením. Bylo by lepší, kdyby byty byly rozprostřené po celé Praze, existovaly by i v dalších městech, děti by mohly být blíže svým biologickým rodičům, líp by se s nimi pracovalo,“ uvažuje M. Lněnička.
Ředitel dětského domova vysvětluje, že rozdíl mezi dětským domovem a výchovným ústavem je v režimu, který je nastaven. Dítě v tomto zařízení chodí do běžné školy mimo dětský domov, nevyžaduje
Do dětského domova se dostávají děti, které nemají výraznější poruchy chování, ale jejichž rodina ve svých funkcích zásadně selhává. žádný výrazně zvýšený dohled a speciální režimová opatření. V rodinných skupinách to funguje jako doma. Děti se starají více méně samy o sebe. „Zrušili jsme třeba zdejší jídelnu. Každá skupina má svůj rozpočet, s pomocí vychovatelek si děti vaří
samy, dohodnou se, co budou vařit. Dítě dostane třeba tisíc korun, dojde nakoupit, po návratu vyúčtuje nákup… Od nás není problém utéct, ale obvykle se to nestává, s našimi dětmi je většinou možné normálně mluvit, dohodnout se, jsou ochotné akceptovat názory dospělých. Ve výchovných ústavech je komunikace náročnější,“ vysvětluje M. Lněnička. Shrnuto – do dětského domova se dostávají děti, které nemají výraznější poruchy chování, ale jejichž rodina ve svých funkcích zásadně selhává. Proti současnému systému výchovné péče o tyto děti mimo rodinu stojí názor reprezentovaný zejména ombudsmankou Annou Šabatovou, podle kterého by i tyto děti měly zůstávat v (byť v podstatě nefunkční) rodině. „Je otázka, co chceme. Jestli nám vyhovuje trend postupného vytváření ghett, ve kterých se pohybují gangy mladých podpalující auta, nebo jestli chceme, aby v případech selhání rodinné výchovy pomohl ohroženým dětem stát. Pravda je, že druhá varianta je pro řadu dětí velmi náročná. Mívají v jedenácti dvanácti letech zkušenosti s alkoholem, s cigaretami, často i s trávou. Doma nikdo neřešil, jestli se vrátily z ulice v devět večer, nebo po půlnoci. To u nás nejde, tady jsou nastavena pravidla obvyklá ve funkční rodině, ale od toho jsme tady my, abychom jim v takových případech pomohli,“ konstatuje M. Lněnička. Po přijetí novely občanského zákoníku nepřicházejí ani do dětského domova děti po šesti až osmitýdenním pobytu v diagnostickém ústavu, je na soudci, který rozhoduje, kam je umístí. „Tři čtvrtiny klientů přicházejí přímo od soudů nebo na základě předběžného opatření, někdy
Cesta do domova Pokud bychom hledali nejobvyklejší model cesty, která dovede děti do dětského domova, vytvořil by se nám asi takovýhle obraz: Desetileté dítě si uvědomuje, že život není jen rodina a škola. Chce víc. Nejde do školy jednou, třikrát… Škola kontaktuje rodiče, ti nespolupracují. Obrací se tedy na sociální pracovnici, která se snaží zjistit, kde je problém. Rodiče se starat o dítě nechtějí nebo neumějí. Záškoláctví se rozrůstá, sanace situace v rodině
1-17 UN14.indd 10
M. Lněnička ukazuje pohár, který připomíná jeden z úspěchů v soutěži sportovní všestrannosti Dětský domov cup. DD Dolní Počernice je spolupořadatelem této soutěže.
01.04.16 16:35
Profil
11
Jak je možné pomoci DD dlouhodobě shání pro starší děti (16+) brigády.
Potřebuje zajistit projekty: ● Dětský domov Cup – soutěž o nejvšestrannější sportovní dětský domov, ● Lépe připraven do života – vzdělávací cyklus, ● Výtvarná dílna – nákup materiálu, ● Hudební dílna – dokoupení nástrojů, ● volnočasové aktivity dětí, ● rodinkové zimní nebo letní pobyty.
Rádi by: ● zakoupili ještě jeden osobní vůz, ● nechali postavit dětské hřiště.
Rádi přijmou: ● ● ● ●
oblečení ve slušném stavu, sportovní vybavení, hry na PC, hygienu. www.domovpocernice.cz
mají zkušenost ze střediska výchovné péče, zbytek prochází diagnostikou odborníků v těchto zařízeních. Realitou je, že dětem, které prošly diagnostickým ústavem, pravidelnost programu a nastavení limitů nedělá obvykle problém, přicházejí vlastně z přísnějšího prostředí do volnějšího, na to se dobře zvyká a berou obvykle umístění jako určitý bonus. Pokud přicházejí přímo od soudu, musí si zvykat na přísnější režim, než zatím byly zvyklé, a trvá často víc než rok, než se ztotožní se zdejšími opatřeními, než je začnou přijímat a chápat,“ říká ředitel dětského domova.
Tety mi pomůžou Práce s rodinou, která je pro stabilizaci tohoto prostředí potřebná a díky které by bylo možné děti vracet do původního prostředí častěji a časněji, zůstává ve zdejším domově na vychovatelích. „Bohužel, speciálního pracovníka, který by měl pouze tuto oblast na starosti, nemáme. Na Slovensku to tak funguje, na deset dětí mají jednoho odborníka, který pracuje s rodinami, to by se mi taky líbilo,“ krčí rameny M. Lněnička. Tady vychovatelé hovoří s rodiči při příležitosti předávání dítěte, když jde například na víkend domů, organizují se případové konference… „Nemáme pevně dané výjezdové víkendy. Jestliže se rodiče i dítě snaží a fungují, jak je potřeba, může dítě jezdit domů třeba každý víkend,“ poznamenává. Lépe spolupracujícím rodičům to vyhovuje, jsou ale rodiny, kde to nepomáhá. Jsou rodiče, kteří prostě spolupracovat nebudou ze zásady, a vychovatelé vědí, že když se dítě vrátí z návštěvy doma, budou s ním výchovné problémy, že se rodiče o vychovatelích nijak pochvalně nevyjadřovali. A jak si má kluk v pubertě vybrat, jestli je správné to, co říká matka, nebo vychovatelka? „Čím
1-17 UN14.indd 11
Nákupy, úklid, vaření jsou vedle přípravy do školy standardními úkoly zdejších dětí. Jako v rodině. starší dítě je, obvykle bývá jeho náhled objektivnější,“ říká M. Lněnička. Jako všechno ve vztazích, ani toto tvrzení neplatí stoprocentně. Ředitel vypráví o patnáctileté dívce, které se do domova vysloveně nechtělo. Měla strach, ale ne o sebe, byla zvyklá starat se o své sourozence, protože matka byla psychicky nemocná a trávila hodně času v nemocnicích. Po několikaměsíčním pobytu se situace změnila. Matka je zase doma, děti by se k ní měly vracet, a tohle děvče by radši zůstalo tady, na zámku. Nebylo by to poprvé, kdy by se takto rozdělila sourozenecká skupina. Stalo se, že ze tří sourozenců se dva vrátili domů, prostřední dívka se ale rozhodla zůstat. „Já vím, že když se vrátím, zase se dostanu do problémů, nedodělám školu. Když zůstanu tady, tak se vyučím, tady mi tety pomůžou,“ vysvětlovala. Když přijdou do dětského domova děti před základní školou, daří se je podle ředitele v průběhu prvního stupně udržet na horní hranici jejich možností, není výjimečné, že mají jedničky, jen pár dvojek. Na druhém stupni přicházejí i horší známky. Klasicky – kluci z jazyků, holky z matiky. Někdy se je podaří vrátit do rodiny ještě před osmnácti lety, trend takový je a vychovatelé se o to snaží. Z hlediska dosaženého vzdělání to ale není vždy optimální cesta. Pokud se to ale podaří, pokud se třeba najde i nějaká náhradní rodina, není výjimkou, že děti dokončují střední vzdělání a mají tak usnadněnou cestu do života. „Pokud bereme za úspěšnost dětí stav, kdy mají aspoň rok stálé zaměstnání, stálé bydlení, pokud možno stálého partnera, pak u kluků dosahujeme asi 40 % a u děvčat na 60 %,“ hodnotí M. Lněnička s tím, že to špatné není.
Od státu i od sponzorů Dětské domovy nejsou lacinou záležitostí, to ale nikdo nečeká. Na přímé výdajích, tedy v podstatě na platy, mají dostat letos meziročně o tři miliony korun méně. „To
by byla katastrofa, to nejsou peníze, které by bylo možné jen tak někde ušetřit,“ krčí rameny ředitel. Na nočních službách? Tady je u každé rodinky v noci vychovatel, což jinde nebývá, ale to je podle M. Lněničky chyba. Právě v noci dochází u dětí často k vyplavení emocí a je nutné, aby u nich byl člověk, kterému věří a který ví, jak se v takové situaci zachovat. Zámek navíc potřebuje i spoustu korun na údržbu, opravy, modernizaci… Kromě peněz od zřizovatele potřebují i pomoc od donátorů, malých i velkých. Získávají tak finance na volnočasové aktivity, na letní i zimní rekreace dětí, na sportovní vybavení, na program Lépe připraven do života. Jde o výjezdové víkendy, na nichž se děti učí, jak uspět na trhu práce, získávají nezbytné základy práva, k pomoci je psycholožka… „Kdybychom na to peníze nesehnali, museli bychom počet výjezdů snížit, ale pro děti je to fakt dobré,“ říká ředitel. Loni získali od jednoho sponzora i 80 000 korun, opravili za ně svoje hřiště. Ještě by tam potřebovali instalovat pružinová houpadla. Na něco si rodinky ušetří samy ze svého rozpočtu, děti se tak učí hospodařit, je ale třeba jim k tomu ještě pomoci, motivovat je, aby se snažily. S některými sponzory se domlouvá za domov ředitel, jindy přijdou z některé rodinky, že se jim podařilo někoho najít… A se souhlasem vedení pak dojednávají sponzorský dar sami. „Dneska sponzoři slyší více na nemateriální plnění – sladkosti, potraviny, hygiena, je to důležité, protože nám tak šetří peníze, které bychom museli jinak vydat,“ vysvětluje M. Lněnička. Ale získat finance je přece jen operativnější. „Pár let zpátky to bylo špatné. Program Lépe do života jsme museli zrušit, vypadalo to, že ani na letní tábor děti nevyjedou. Snad se nám letos podaří najít někoho, kdo by pomohl,“ uzavírá rozhovor ředitel dětského domova v Dolních Počernicích M. Lněnička.
●
01.04.16 16:35
Jak to vidí
12
ZMĚNA PŘÍSTUPU K UČILIŠTÍM JE BĚH NA DLOUHOU TRAŤ Bolavých témat, která učňovské školství trápí, je celá řada, přestože některá z nich se již podařilo odstranit. Ještě nedávno bylo například problémem nedostatečné technologické a dílenské zázemí. Troufnu si tvrdit, že dnes již máme vybavení – i ve vztahu k podnikové praxi – na docela solidní úrovni. K posílení pozice našich škol to však nestačí.
K
těm nejpodstatnějším problémům učňovského školství ale určitě patří nedostatek žáků, respektive uchazečů. Mrzí nás, že veřejnost a hlavně rodiče stále vnímají řemesla jako něco podřadného, dost často jako tu nejposlednější možnost v rozhodování o budoucím studiu a povolání. A to je pro budoucnost žáků i pro tento stát nevýhodné.
Všichni na gymnázium? Kořeny tohoto stavu zasahují až do transformační doby před čtvrt stoletím. Tehdy byla například zřízena víceletá gymnázia pro talentované a výjimečné žáky, což bylo sice správné rozhodnutí, nicméně nebylo dodrženo jejich původní směřování – dnes se třeba v Praze blíží podíl přijímaných na tyto školy k téměř 27 procentům příslušné žákovské populace. A další část populace pak míří po základní škole na čtyřletá gymnázia. To, myslím, hovoří za vše. Rodiče jsou velmi nekritičtí ke studijním předpokladům svých potomků, kteří mnohdy neumějí ani násobilku, přesto si podávají přihlášku na gymnázium nebo nějaký jiný maturitní obor. Pro rodiče bývá nestravitelná představa, že jejich syn by se měl živit rukama, že by ho z práce občas mohla i bolet záda. Odstranit tento problém by mohlo i nové přijímací řízení, respektive zavedení povinné přijímací zkoušky na střední škole, jak se o to nyní pokouší právě projednávaná novela školského zákona. Mohlo by, ale podle mě se tak nestane. To by musela být nastavena skutečně efektivní pravidla. Dva termíny pro zkoušku, kdy platí ten, ve kterém je uchazeč úspěšnější, a hlavně absence laťky úspěšnosti, jak to známe u maturit, to jsou novelou navrhovaná pravidla, která činí z povinné přijímací zkoušky jakéhosi kočkopsa. Ředitel si
stejně může upravit podmínky pro přijetí tak, aby naplnil svou školu až po střechu. A je k tomu vlastně současným způsobem financování regionálního školství i nucen. V našem sdružení máme zato, že ideální by bylo oprášení myšlenky testování žáků v 5. a 9. třídách a jeho využití pro přijímací řízení. Když bude existovat kontrola na výstupu také u nejdelšího vzdělávání, kterým člověk v této zemi prochází, bude to nejen systémové, ale možná její výsledek přesvědčí rodiče o tom, na co jejich děti skutečně mají a na co ne.
Formální podpora Je pravdou a jsme tomu rádi, že stát, kraje i zástupci podnikové sféry hovoří o odborném, respektive technickém vzdělávání jako o své prioritě. Bohužel ale musím také konstatovat, že až na výjimky – třeba krajská stipendia pro žáky vybraných oborů nebo různé soutěže a prezentace – tato slova přetavená do nějaké hmatatelné formy přímo až do života našich škol moc nezasáhnou. Absolvoval jsem v minulosti řadu jednání, jejichž výsledek měl být pro odborné školství zásadní. Bohužel obvykle z nich nic nebylo. Zástupci komor, svazů, ale i představitelé hospodářských a ekonomických vládních rezortů neustále hovoří o potřebách trhu práce a jejich vazbě na rozvoj odborného, potažmo učňovského školství. Výraznou konkrétní podporu z jejich strany však necítíme. Jak je například možné, že stále trvá absurdní situace, kdy se velmi často stává, že čerstvý absolvent oboru, který je trhem práce poptáván a podnikatelskými svazy preferován, nedostane práci jen proto, že mu chybí praxe. Anebo, proč podniky říkají, že se u nich ucházejí o práci absolventi, kteří nic neumějí,
protože se ve škole nic nenaučili? Vždyť většina učňů v jejich provozech tráví na odborném výcviku dlouhé měsíce, to se tam opravdu nic nenaučili? Stejně tak nám podniky mohou pomoci v náboru, když uchazeči o studium uvidí, že jako čerství absolventi budou odpovídajícím, tedy atraktivnějším způsobem odměněni. Zkrátka nejde tedy jen o finanční podporu pro učiliště, ale i systémovou změnu přístupu. A to je podle mě běh na dlouhou trať.
Kde brát odborníky K zatím jen obtížně řešitelným problémům učňovského školství patří fakt, že jen těžko a komplikovaně sháníme učitele odborných předmětů a praktického výcviku. Většina z nich se blíží k důchodovému věku, nebo ho již překročili. Jsou to páni Mistři. Své řemeslo mají v malíčku a žákům ho úspěšně předávají. Noví ale nejsou. Postavit před žáky mladého člověka, nedávného vyučence, který si právě dodělal průmyslovku a pedagogické vzdělání, je riskantní záležitost, která nemusí vyjít. A většinou také nevyjde. Učňovská zařízení, aby byla úspěšná, musejí hledat a zaměstnávat skutečné odborníky z praxe, kteří mají navíc i pedagogickou kvalifikaci. Jak je ale máme získat? To základní, tedy odpovídající plat, jim nabídnout nemůžeme. Kdo umí řemeslo se všemi jeho finesami, obvykle velmi úspěšně a za mnohem vyšší plat pracuje sám za sebe anebo ve firmách. Problém hledání vhodných učitelů ale má víc podob. Stejně usilovně hledáme učitele matematiky, chemie, fyziky, což se nakonec týká škol všech stupňů. Jsem přesvědčen, že nic jiného než opravdu razantní zvýšení platů pedagogů personální problémy školství, od nichž se samozřejmě odvíjejí i další vážné problémy (kariérní řád, společné vzdělávání), nevyřeší. Avizovaná řádově procenta nebo i deset procent k platu navíc prostě nestačí. Karel Dvořák, ředitel SOU v Praze 4 a předseda Sdružení učňovských zařízení
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.
1-17 UN14.indd 12
01.04.16 16:35
Odborníci radí
13
VYKŘIKUJE, JE DIVOKÝ, NEPOŘÁDNÝ Jsem matka desetiletého chlapce. Už potřetí musel změnit školu. V první se nic nenaučil, ve druhé ho učitelka šikanovala, v současné době si škola stěžuje, že má asi velké specifické poruchy učení, nejde mu prý kromě hudebky a tělocviku nic. V PPP mu diagnostikovali obtíže s pozorností, hloupý však není. Doma je zbrklý, odmítá přípravu do školy, vše je s křikem. Do školy se loudá, často pak přijde pozdě… Už nevím, jak mu mám pomoct, jsem vyčerpaná.
D
ěti, které vstupují do prvního ročníku jako neklidné a nesoustředěné, mají oproti ostatním dětem velký hendikep. Zatímco ve školce si „jenom“ nedokázaly hrát s ostatními, nevydržely si s paní učitelkou kreslit až do konce, stále vybíhaly z místa a rušily ostatní, ve škole škodí hlavně samy sobě. Nedokážou se soustředit na práci, nepamatují si, co učitel říká, jak mají činnost zahájit, často ji vzdávají nebo odbývají, protože se nemohou dočkat konce, jsou brzy unavené. Proto mohla mít matka dojem, že se dítě nic nenaučilo. Jeho znalosti z prvního roku školy byly opravdu kusé, těžko na ně dítě mohlo navazovat.
Represe je neúčinná Ve druhé třídě asi učitelce ze všeho nejvíc vadil neklid a nepozornost. Někdy mají učitelé pocit, že se všechny děti dají zvládnout běžnými pedagogickými přístupy. Pokud dítě není schopno se ovládat a soustředit, jsou někdy přesvědčeni, že je to špatnou výchovou z domova, příliš benevolentním, nebo dokonce rozmazlujícím přístupem. Opak je pravdou. Rodiče se na takové dítě často zlobí, zkoušejí různé přístupy, jejich snahy „po dobrém i po zlém“ selhávají. I dítě je však nešťastné, často si myslí, že ho nikdo nemá rád a tvoří si o sobě poměrně trvalý negativní obraz – jsem zlobivý, nesnesitelný, nic nedokážu, není na mě spolehnutí… Ve škole dostává jednu poznámku za druhou (nedává pozor, vykřikuje, bez dovolení chodí z místa, divoký o přestávkách, nepořádný, zapomnětlivý…), ale nic to neřeší. Vše, co si až dosud o sobě myslel, se nyní jen potvrzuje. Jak pocit neúspěchu sílí, mohou se objevit další problémy – agresivita, odpor k učení a ke škole, případně i neurotické tiky nebo jiné psychosomatické projevy. Chlapec potřebuje nyní pomoc všech zúčastněných stran, represe je v těchto případech zcela neúčinná.
1-17 UN14.indd 13
V současné škole má opět jinou učitelku, tu pravděpodobně trápí hlavně jeho nedostatky v učivu. Jeho projevy se snaží akceptovat, nedramatizovat. Jak ale může zajistit takovému žákovi aspoň občasný úspěch, když nemá zautomatizovány ani tvary písmen, počítá s chybami…? Testy v PPP potvrdily poruchy pozornosti, neklid se zřejmě nyní již zmírnil. Všichni by konečně uvítali pomoc při rozmotávání tohoto propletence problémů. To, co učitelka považovala za specifické poruchy učení, jsou ve skutečnosti obrovské propasti neznalostí a nezautomatizované dovednosti. Navíc výkyvy pozornosti dosud trvají, takže ani chytré dítě nemůže rychle dohnat ztrátu z minulých let a navíc si vytváří z nového učiva jen další neúplné vědomosti. Nezbývá než začít uzel obtíží rozmotávat pomalu, s citem a najít všechny konce pokud možno zároveň.
Hledání možností pomoci Jedním koncem je obraz poruchy – neklid a impulzivita, porucha pozornosti. Je to něco, co dítě nemůže samo regulovat. Zde musí často nastoupit odborný lékař – neurolog nebo psychiatr. Nastavením správné léčby je možné do jisté míry dítě zklidnit, případně i zmírnit vzniklou agresivitu, posílit nervovou činnost k lepšímu vnímání, tedy i učení, nebo jen dosáhnout toho, že se dítě dobře vyspí a není pak tolik ovlivněno únavou. Pomoct mohou i správné svačiny, zákaz sladkostí, barvených limonád, koly apod. Rodiče mohou zkusit i různé doplňky stravy, alternativní služby, relaxace… Podstatnou informací pro dítě je pojmenování obtíží a sdělení, že za svůj stav nemůže, že za něj nemůže nikdo, ale že všichni ze všech svých sil mu budou pomáhat, aby tyto obtíže zvládl.
ve škole i doma nastavit proces učení méně náročně – zejména umožnit dítěti pracovat v krátkých úsecích. Odpočinek by měl přijít dřív, než je dítě zcela vyčerpáno. Po nějakém čase se naučí samo práci s odpočinkem střídat. Dalším pevně svázaným dílem je přístup rodičů a učitele. Ve chvíli, kdy se podaří přimět dítě opět k práci, musí se zajistit úspěch a následná pochvala. Pokud dítě zažije opakovaně pocit vítězství, bude ochotno bojovat dál. Nároky je nutné zvyšovat postupně a opatrně. Je třeba dítě ubezpečit, že jeho individuální výukový plán bude pouze dočasný a že ho jednoho dne už nebude potřebovat. Někdy je nutná pomoc asistenta pedagoga nebo menší třída, zvlášť když žák není schopen se v rámci kolektivu běžné třídy učit. Můžeme najít i nitku organizace výuky. Ta není tak silná, moc se s ní dělat nedá, aby se nepřetrhla úplně (pak hrozí dítěti např. pobyt na psychiatrické klinice). Takže hledáme možnosti dočasného snížení počtu vyučovacích hodin – často žák zvládne pracovat první tři hodiny celkem dobře, pak ale další výuka pro něj úplně ztrácí význam.
Význam včasného vyšetření Chlapec měl smůlu, že musel projít tolika změnami. Střídat školy a třídy, nové učitele a často i učebnice je pro děti s touto diagnózou daleko obtížnější než pro děti zcela zdravé. Žáci s poruchou pozornosti a hyperaktivitou se totiž velmi těžko a pomalu přizpůsobují novým podmínkám. Odborné vyšetření v tomto případě mohlo proběhnout již v předškolním či raně školním věku, tomu by se podřídilo i hledání vhodné školy, třídy, zkušeného učitele… Také rodiče by se lépe naučili žít s touto poruchou v rodině, dozvěděli by se, jak patrně vznikla, jak jí čelit, jak dítě vychovávat. Znali by i prognózu – zpočátku velký neklid, impulzivita, nepozornost, později možná už jen trochu „neuspořádaný“ život člověka, který se naučil se svým malým problémem žít, ovládat ho, netrpět jím.
Daniela Švancarová, poradenská speciální pedagožka
Jiným koncem problémů je vztah k učení a mezery v něm. Je tedy třeba
01.04.16 16:35
Reflexe
14
TEXT: LUKÁŠ DOUBRAVA
HEDVÁBNÁ STEZKA JAKO MOST MEZI CIVILIZACEMI Renesance nejdelší pozemní trasy v dějinách Karavana velbloudů kráčejících pouští či zástup koní klusajících asijskou stepí. Obě skupiny vezou vzácný náklad. Ta první drahocenné hedvábí z Číny, ta druhá naopak do Říše středu nefrit. Na široké cestě však číhá řada nebezpečí, zejména loupeživé hordy a nečekané zvraty počasí. I tak se vyplatí riskovat. A to nejen kvůli bohatství… Zdroj: Wikimedia Commons
tvoří moře. Čchang-an byl ale klíčovou tepnou dálného Orientu, a to i proto, že v různých obdobích čínských dějin plnil úlohu hlavního města říše. (V blízkosti této dnes již osmimilionové metropole se také nachází snad neslavnější kulturní památka země hned po Velké čínské zdi, a to takzvaná terakotová armáda.)
Hedvábná stezka fungovala zhruba 1600 let.
Odborníci říkají, že hovořit o stezce je poněkud nepřesné, ba přímo zavádějící, a to hned ze dvou příčin. V prvé řadě proto, že přesnější označení (užívané navíc většinou jazyků) je spíše cesta, nikoliv stezka. Důvodem je jednoduše to, že na této trase šlo zpravidla vždy o širokou cestu či spíše silnici nebo koridor, po němž oběma směry putovaly tisíce lidí i zvířat s povozy. A dalším důvodem pro užívání přesnějšího termínu než stezka, respektive spíše plurálu než singuláru, je fakt, že v historii šlo vždy o několik tras, které se navíc v čase z nejrůznějších příčin (politických, ekonomických, přírodních) více či méně měnily. Navíc v důsledku nelze hovořit jen o cestě po souši, ale také o námořní trase či trasách. Ale co stovky let přetrvalo, je směr, tedy propojení dvou ještě před pár desítkami let dopravně velice vzdálených míst, a to Dálného východu s východem Blízkým, respektive (v případě námořní cesty) východu Číny se severem Afriky
1-17 UN14.indd 14
a Evropou. (My se ale budeme dále zabývat výlučně pozemními trasami.) Hedvábná stezka v dobách svého největšího rozkvětu měřila zhruba osm až devět tisíc kilometrů. Než jedna karavana případně urazila celou trasu, trvalo to tři roky! Ovšem stezkou od začátku do konce procházel jen málokdo. Zpravidla obchodníci využívali jen nějakou její část, která pochopitelně odpovídala jejich momentálním ekonomickým záměrům.
Ze Středomoří do Říše středu Jedním ze dvou nejzazších bodů historické Hedvábné stezky bylo čínské město Čchang-an (dnes Si-an). Ovšem i z tohoto města pokračovaly přirozeně ještě další trasy, a to až k východní hranici Číny, již
Odtud se karavany vydávaly přes Babylon v Mezopotámii do perského města Rey (v oblasti dnešního hlavního města Íránu Teherán). Zde se napojovala linie vedoucí z černomořského přístavu Trabzon (dnes Turecko), dále přes perský Níšápúr (nyní Írán) do významného oázového města Merv ve střední Asii (dnešní Turkmenistán). A v tomto místě se legendární stezka dělila na dvě větve, a to na takzvanou severní a na jižní. Severní větev, jež byla využívána podstatně více, se vinula přes středoasijské pouště Karakum a Kyzylkum, pokračovala přes městské oázy Buchara a Samarkand (dnešní Uzbekistán) – zde byla významná odbočka do Chivi (Uzbekistán), která vedla až do Ruska – následovalo území dnešního Tádžikistánu, dále hraniční úrodná i na nerostné zdroje bohatá Ferganská kotlina, poté města, která dnes Zdroj: Wikimedia Commons
Z
ažité povědomí o Hedvábné stezce je totiž takové, že šlo o trasu určenou v zásadě jen pro obchodní výpravy. Ano, to jistě vždy byl a bude hlavní důvod její existence. Nicméně nebýt této starověké, potažmo středověké cesty, kultura i věda nebo technika v mnohých zemích by se do jisté míry vyvíjela odlišně, minimálně se zpožděním. A nebýt odvážných obchodníků, cestovatelů nebo státních úředníků, jednotlivé části světa by tak o sobě ještě zbytečně dlouho prakticky vůbec nevěděly.
Dalším nejzazším cílem poutníků na opačné straně této orientální dálnice bylo syrské město Palmýra, kdysi jedno z nejvýznamnějších měst Blízkého východu a vůbec Středomoří, které je dnes zdevastováno a vydrancováno bandami teroristů z takzvaného Islámského státu. Stejně jako v Číně i zde šlo přirozeně o klíčový dopravní uzel.
Trasy Hedvábné stezky i s jejími odbočkami
01.04.16 16:35
Reflexe Autor: Hongnian Zhang: Hedvábná stezka, zdroj: rompedas.blogspot.cz
15
Název Hedvábná stezka se začal používat až před sto padesáti lety v Evropě. patří Uzbekistánu a Kyrgyzstánu, až přes horské průsmyky Pamíru. Jižní větev vedla do města Baktra (dnes Balch v Afghánistánu), které bylo důležitým centrem středoasijské oblasti původně ovládaným Řeky, a to až do doby, než ho vyplenili Mongolové. Z Baktry také vedla významná cesta do Indie.
Historie Hedvábné stezky sahá ještě před náš letopočet. Když v roce 138 př. n. l. vyslal čínský císař Wu-ti (156–87 př. n. l.) z dynastie Chan expedici přes Pamír, aby prozkoumala tamní oblast a navázala kontakty s lidmi žijícími na druhé straně tohoto pohoří, jistě tehdy ještě netušil, že právě učinil první krok k navázání kontaktů se Západem. Když se po několika letech vyslanci konečně vrátili, císaře už ani tak nezajímaly cizí „barbarské“ národy, ale skvělí koně z Ferganské kotliny, na nichž jeho poddaní přiklusali nazpět. Pro tak nádherná zvířata mu stálo za to vypravit doslova celou armádu. Ta pak porazila Mongoly, ovládla Tarimskou pánev a na této základní části budoucí Hedvábné stezky začalo proudit první zboží. Kromě koňů to byl zejména vzácný drahokam nefrit, v opačném směru z Říše středu odvážely karavany komoditu, která jednou dá rodící se kontinentální trase své jméno – hedvábí. Zhruba čtyři tisíce let stará technologie výroby této tkaniny z vláken housenek bource morušového byla možná nejvýznamnějším obchodním tajemstvím v celých dějinách Číny. Především jedinečnost znalosti tohoto know-how totiž přiná-
šela Číně hlavní zdroje příjmu na dané obchodní trase. Když hedvábí v 1. století doputovalo až do právě expandující Římské říše, celá trasa Hedvábné stezky tak byla obrazně řečeno vykolíkována. Zúčastněné země brzy pochopily důležitost tohoto nového koridoru, proto se rozhodly, že se i postarají o jeho větší bezpečnost. Bylo totiž nutné čelit loupeživým kmenům a různým banditům, kteří karavany průběžně přepadávali. To se ale již zároveň blížil i konec prvního zlatého období nejslavnější, nejdelší a nejdéle fungující obchodní stezky všech dob. Přestože historikové uvádějí řadu více či méně fatálních příčin zániku Římské říše, zdá se, že k jejímu pádu možná přispěla i bezbřehá závislost právě na hedvábí. Elity Říma jím byly doslova posedlé. Nejenže šlo o bezkonkurenčně nejpohodlnější látku, jíž Římané ani jimi porobené národy nedokázali vyrobit, ale zároveň se jednalo o symbol luxusu. Příslušníci římské aristokracie byli ochotni za tuto jemnou tkaninu utratit podstatnou většinu svého bohatství. A došlo to skutečně až tak daleko, že impériu hrozil ekonomický kolaps. Římské zlato se jednoduše přesouvalo do Číny. Autor: Bernard Gagnon Zdroj: Wikimedia Commons
Potom, co každá z větví překonala Pamír, se opět spojily, a to na okraji Tarimské pánve ve městě Kašgar, jednom z nevýznamnějších asijských obchodních měst středověku. Toto kdysi nezávislé království se dnes nachází na území Číny, kde žije její největší národnostní menšina – muslimští Ujgurové. Bezpochyby šlo o jedno z nejvýznamnějších center na Hedvábné stezce. Pak následovala asi nejzrádnější etapa stezky vedoucí přes rozsáhlou poušť Taklamakan. Cesta přes ni mohla trvat skoro až rok! A řada karavan z ní už nikdy nevyšla… Svědčí o tom i původní význam názvu pouště, který se vykládá jako: Jakmile vejdeš, není cesty zpět. Poušť smrti. Místo bez návratu. A aby toho nebylo dost, pak následovala ještě další poušť, Gobi, byť již jen její jižní okraj. A to už bylo finále. Na obzoru Velká čínská zeď a následně již konečná: císařské město Čchang-an.
Hedvábí jako droga
Antické ruiny v Palmýře
1-17 UN14.indd 15
01.04.16 16:35
Reflexe
16
Autor: Abraham Cresques Zdroj: www.piemont-cevenol-tourisme.com
Nové národy – nové možnosti. Ale i omezení Nedlouho poté, co zanikla západořímská říše, bylo státní tajemství výroby hedvábí vyzrazeno a Hedvábná stezka se otřásla v základech i na druhém konci své trasy. To se ale již také nacházíme v období, kdy probíhá pověstné stěhování národů. Do obchodu na Hedvábné stezce se proto zapojují i nová etnika, která dříve byla mimo její dosah, zejména turkické národy, které migrovaly přes střední Asii na západ. Ovšem různé poplatky a mýta, jež tito noví příchozí uvalili na obchodníky, zákonitě musely vést ke zvýšení cen zboží. Začíná proto být stále zajímavější již známá alternativa – cesta po moři.
Karavana na Hedvábné stezce v Katalánském atlasu (cca 1375)
Věž ve městě Si-an než jen u hedvábí, a to zejména u papíru. Obchodně Čína sice opět tratí, ovšem na Západ se dostávají do té doby pro něj neznámě vědecké poznatky. V tomto čase také nabývají na velkém významu středoasijská města na Hedvábné stezce. Expanze Mongolů do Číny i do Evropy ve 13. století musela samozřejmě také výrazně ovlivnit další osud Hedvábné stezky. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že obchod bude při tatarských nájezdech značně omezen a stezka by se tak mohla poměrně rychle rozpadnout. Opak byl však pravdou. Mongolové totiž neviděli žádný důvod, proč by měli tento proud, po němž se přesouvalo obrovské bohatství, zlikvidovat. Dokonce se postarali o jeho zkvalitnění, a to hned prostřednictvím několika klíčových opatření. Tím, že padly mnohé hranice, byla zrušena i cla. Dále byla vybudována řada nových obchodních stanic. A v neposlední řadě se Mongolové nijak nemazlili s bandity a jednoduše je systematicky likvidovali. Do období tohoto třetího rozkvětu také spadá příběh asi nejslavnějšího evropského poutníka, jenž se kdy po Hedvábné stezce vydal. Benátčan Marco Polo (1254– 1324) se v roce 1271 spolu se svým otcem
1-17 UN14.indd 16
Rozpad mongolské říše předznamenal i zánik Hedvábné stezky. Velkou část Asie, zejména Persii a středoasijské státy, uchvátil turkický vojevůdce Tamerlán, známý též jako Timur Veliký (1336–1405). Ten však více plenil, než že by se na rozdíl od Kublajchána staral o další rozkvět Hedvábné stezky. A když na scénu ještě vstoupili Turci, stezka prakticky přestala existovat. Když se totiž obchod v Osmanské říši dostal pod jejich kontrolu, přestal být pro ostatní národy ekonomicky zajímavý. Definitivní konec pevninské Hedvábné stezky nastal ale až tehdy, když se Čína v 15. století před ostatním světem uzavřela…
Vlak – karavana velbloudů 21. století Po více než půl tisíciletí se však Říše středu do světa opět vrací, a to jako jeden z nejmocnějších hráčů na politické i obchodní scéně. A obnovila také ideu Hedvábné stezky, a to jak po souši, tak i po moři. Ta pevninská se jednoduše nazývá Nová Hedvábná stezka, a do značné míry kopíruje linii historické trasy, ta druhá, námořní se pak jmenuje opět nezáludně – Námořní Hedvábná stezka. Vodní cesta míří přes Vietnam, Indonésii, Indii nebo Írán do Jemenu, kde se dělí na dvě větve, a to do Evropy
a do Afriky. Celý projekt je pak označován jako iniciativa Jednoho pásu, jedné stezky. Čína si od toho grandiózního projektu slibuje, že jednak během pouhých deseti let přes dané koridory ročně přepraví zboží v hodnotě až dva a půl bilionu dolarů, jednak že díky rozvoji států ležících na obou stezkách dojde ke změně nejen světového, ale i politického prostředí. A až bude Nová Hedvábná stezka dokončena, měla by podle čínských odhadů dosáhnout hodnoty přes 21 bilionů dolarů. A peněz má Čína na investice více než dost. Chce totiž využít podstatnou část svých měnových rezerv, jež činí čtyři biliony dolarů, tedy skoro sto bilionů našich korun! A proč vůbec renesance suchozemské stezky, když mořská trasa se může na první pohled zdát jako efektivnější? Jednoduše proto, že námořní cesty jsou již předimenzované, respektive námořní uzlové body už dávno překročily svou kapacitu potřebnou pro plynulý provoz. Jinak řečeno, zvláště čínské přístavy jsou zahlcené a průplavy i průlivy ucpané. Z těchto důvodů trvá přeprava zboží z Číny do Evropy po moři zhruba čtyřicet dnů, což, jak jistě uznáte, je na dnešní dobu skutečně mnoho. Avšak Nová Hedvábná stezka by tento čas měla zkrátit na pouhou čtvrtinu. Nu a doprava letadly, která je samozřejmě nejrychlejší, zase vychází jako příliš nákladná a navíc neekologická. Nejlepším řešením je proto železnice. Už dnes je vlak o polovinu rychlejší než loď a čtyřikrát levnější než letadlo. Jeden z konců novodobé Hedvábné stezky má být tentokrát až v Londýně. Avšak protože se vloni k projektu připojila i naše země, důležitým uzlem bude prý i Praha.
● Zdroj: www.redasiainsurance.com
Autor: David Castor, zdroj: Wikimedia Commons
Dalším zlatým obdobím Hedvábné stezky je 7. století, kdy do hry vstupují Arabové. Islám postupně zachvacuje celý Blízký východ a časem se dostává až na okraj Číny. Dochází tak zároveň ke ztrátě čínského monopolu i u jiných technologií
a strýcem, kteří již cestu do Číny před pár lety jednou podnikli, vypravil k mongolskému chánovi Kublajovi (1215–1294) do Pekingu. Jejich trasa vedla převážně právě po Hedvábné stezce, a to i přesto, že oba bratři původně uvažovali dostat se do Číny tentokrát po moři. Nicméně nazpátek již skutečně pluli na lodi. Vrátili se po třech letech. Kniha Milion (Il Milione, 1299), která jejího autora tak proslavila, však není typickým cestopisem, ale spíše jakousi cestovatelskou příručkou pro obchodníky putující po Hedvábné stezce.
V současné době spojuje Čínu a Evropu 21 železničních tras.
01.04.16 16:35
Inzerce
17
ŠKODA Muzeum a výrobní závody ŠKODA AUTO nvnj½r}ºm~wjnt~{r |y{ËxmlnvmxU ȗ~nj rmxÎ{xkwlqy{xxËU ȗȗÕ xyºnmlqxmxvu~vyºry{jvn y{xp{jvwjv{~Õ ŠKODAMuzeumÖºÕlujj unvnw}jėĞęÖujmȖxun|ujÖ ıęėĕĘėěĝĘėĕĘĝÖv~n~vû|txmjßj~}xÕl muzeum.skoda-auto.cz
1-17 UN14.indd 17
01.04.16 16:35
TEXT: LUKÁŠ DOUBRAVA FOTO: KAROLÍNA VOTŘELOVÁ
Sonda
18
PORTÁL K VÝUCE O MIGRAČNÍ KRIZI, NEBO JEN SKLADIŠTĚ DOKUMENTŮ? Zasvěcení lidé chtějí školy přesvědčovat o tom, že se nemají čeho bát Tématu vzdělávání o problematice migrační krize se v poslední době naše noviny věnují poměrně často a obsáhle. Netušili jsme ale, že tato naše snaha přispěje i k zorganizování kulatého stolu na dané téma.
„K
e kulatému stolu mě vyprovokovaly také informace z Učitelských novin. Jsem vděčna, že se tomuto tématu věnujete,“ uvedla již na dané akci poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová. Ceníme si tohoto jejího postoje, a to tím spíše, že mnohé texty, které publikujeme, nijak nezastírají kritický vztah k současné politice EU, ale i k diskutabilním aktivitám některých subjektů z takzvané občanské společnosti.
„V tuto chvíli bych chtěla otevřít debatu o tom, zda je možné a vhodné, aby existovalo jedno informační místo především pro ředitele a učitele škol, ale i žáky. O Evropské unii se učí v občansko-vědních disciplínách, o migraci, o demografii, o bezpečnosti. A pedagogové potřebují mít pravdivé aktuální informace,“ řekla v úvodu kulatého stolu M. Šojdrová a zdůraznila: „Cílem iniciativy není, abychom učitelům a ředitelům vnucovali nějaký názor.“
Paní poslankyně ve spolupráci s místopředsedou školského výboru dolní komory našeho parlamentu Jiřím Miholou (oba za KDU-ČSL) uspořádali minulé úterý na půdě Sněmovny seminář pod názvem: Jak odpovídat ve školách na otázky o migrační krizi? Především pravdivě! S podtitulem: Fakta o současné migrační krizi z pohledu EU a ČR.
Jinak řečeno, jde o iniciativu na vytvoření informačního portálu, kde by se na jednom místě shromažďovaly relevantní informace k danému tématu tak, aby učitelé nemuseli dlouze hledat po všech různých webech. Šlo by o nejrůznější dokumenty faktografického i politického charakteru. Nu a svolaný kulatý stůl měl být jakousi nabídkou prvních zdrojů, které by mohly dát dohromady případný základ uvažovaného portálu. (Někteří pozvaní aktéři již vytvořili vlastní prezentace, které jsou k dispozici na webu paní poslankyně. Adresa je uvedena v doprovodném informačním boxu, a pokud tedy na některé z těchto dokumentů odkážeme, tak je tam i naleznete.)
Tomáš Haišman
18-27 UN14.indd 18
Než se ale pustíme do přiblížení některých postřehů z daného semináře, ještě jedna poznámka: Když jsem na pozvánce prošel seznam pozvaných hostů, již mají vystoupit, našel jsem jen jména lidí, kteří mají k uprchlické krizi buď relativně neutrální postoj (především státní úředníci), nebo jde o osoby, které jsou obecně známy spíše jako ty, jež mají k migrantům či uprchlíkům velice vstřícný vztah. Byl jsem proto zvědav, jak se to odrazí na informačních zdrojích, které nabídnou, a zdali z výroků některých z nich stejně nebude nakonec patrné, jakým směrem by se výuka ve školách měla vlastně ubírat…
MŠMT: Doložky dávat nebudeme Náměstek ministryně školství Václav Pícl uvedl, že kromě závazných kurikulárních dokumentů MŠMT nabízí i metodické materiály: „Ministerstvo školství ve spolupráci s NÚV (Národní ústav pro vzdělávání) a Červeným křížem v roce 2012 vydalo metodické doporučení pro výuku mezinárodního humanitárního práva a na metodickém portálu RVP.CZ je k dispozici otevřený e-learningový kurz Migrace v Evropě: střetávání a prolínání kultur. Samozřejmě také podporujeme řadu aktivit neziskových organizací, které jich na toto téma vytvořily mnoho.“ A nyní sledujte zajímavý moment. Jedné z nejznámějších neziskových organizací, kterou je bezpochyby Člověk v tísni (ČVT), již nestačí jen čerpání z veřejných finančních zdrojů a verbální záštita od státu, ale je tak přesvědčena o kvalitě a důležitosti svých výukových materiálů, že na MŠMT požádala i o oficiální schválení jednoho svého výstupu jako učebního dokumentu. Neúspěšně. „Jakékoliv aktivity jsou vítány, nicméně když nás nedávno oslovila organizace ČVT, která teď vydala metodický materiál Tváří v tvář migraci, tak jsem měl trochu obavu… Samozřejmě je velká podpora těmto aktivitám, nicméně ministerstvo školství takovým materiálům nedává doložky. Může pouze školám doporučit, aby tyto aktivity využily. Takže oficiálně (jak se knížkám dávají doložky) to asi ministerstvo poskytovat nebude,“ sdělil V. Pícl a zároveň vysvětlil, že vzbuzená obava je reakcí na nedávno zveřejněný kontroverzní komiks též zaměřený na výuku o migraci. Náměstek Pícl zároveň upozornil i na aktivity Národního institutu dalšího vzdělávání jako ministerstvem přímo řízené
www.sojdrova.cz/zpravy/2016/03/ sojdrova-ucitelum-chybi-prehledny-informacni-zdroj-o-migracni-krizi
01.04.16 16:43
Sonda
19
přehledných map a grafů, které mohou být při výuce dobře využitelné. Data jsou ale jedna věc a jejich kontext je jiná záležitost. Zeptal jsem se proto O. Ditrycha, co by měl učitel žákovi odpovědět na otázku, proč nebyly USA, tato nejsilnější vojenská velmoc světa, schopny již dávno situaci v Sýrii vyřešit, tedy zejména zlikvidovat něco tak zrůdného, jako je takzvaný Islámský stát. „Studentovi bych řekl, že složité problémy nemají jednoduchá řešení. A nasazení vojenské síly v posledních patnácti dvaceti letech jednoduchá řešení nikdy nepřineslo,“ odvětil O. Ditrych. Pokud jde o informační zdroje, I. Šrámek upozornil zejména na Eurocentra, která má pro oblast evropských záležitostí k dispozici Úřad vlády ČR. Tato centra působí ve všech krajských městech, kde nabízejí informační materiály a kde pořádají přednášky a semináře.
Ivo Šrámek organizace, která k dané problematice připravuje vzdělávací semináře nebo se podílí na organizaci různých konferencí.
Je to daleko od nás! Zájemci si mohou na avizovaném webu najít prezentaci Migrace – základní fakta. Jejím autorem je Tomáš Haišman, ředitel oboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. A protože jde o poměrně rozsáhlý materiál plný nejrůznějších dat, T. Haišman raději přidal několik komentářů: „V této chvíli nejde o to, jestli máme, anebo nemáme na našem území uprchlíky a jestli jich tady budou jednotky, desítky, stovky nebo tisíce. V této chvíli budeme asi pravděpodobně potřebovat, aby učitelé byli schopni ve škole vysvětlit, proč nemít z této situace strach a jakým způsobem se bránit xenofobním výrokům a možná i některým politicky motivovaným aktům. To je naprostou prioritou.“ A máme tady první radu… Jednoznačně nesouhlasím. Jednak si opravdu nemyslím, že je jedno, kolik uprchlíků se u nás bude jednou (možná) nacházet, jednak oblíbené klišé „xenofobní výrok“ je velice neurčité. Takže nezajímat se o masy potenciálních migrantů a hlavně nedávat najevo svůj nesouhlas? Co mě ale skutečně dostalo, byl tento výrok T. Haišmana: „Základní věc je, aby v této situaci učitelé nepodléhali strachu z něčeho, co je buď daleko od nás, anebo to vůbec není.“ Nevím, jestli obyvatelé v našem pohraničí v sousedství Německa nebo Rakouska sdílejí podobný postoj. A pokud jde o opakované slovo strach, s tím se ještě nejednou potkáme… Ředitel Haišman si také posteskl, že školy nereagují na osvětovou nabídku regionálních integračních center Správy uprchlických zařízení nebo nevládních organizací. „Od minulého roku měli být všichni ředitelé škol informováni těmito integračními centry, že k nim kdykoliv mohou dorazit na prezentaci svého vidění současné situace,“ poznamenal T. Haišman.
18-27 UN14.indd 19
Ty zapeklité kvóty Také zástupce dalšího ministerstva, tentokrát rezortu zahraničí, v podstatě naznačil, jaká je politická pozice tohoto úřadu. Náměstek pro řízení sekce evropské Ivo Šrámek totiž řekl, že s rozsahem krize není schopen se vyrovnat jen jeden stát, ale musí se o to snažit celá EU. „Musíme na sebe brát břemeno, aby bylo rovnoměrněji rozděleno, než když migranti proudí do jednotlivých členských států a tam by zůstávali,“ řekl a dále ještě doplnil: „Česká republika je připravena tyto kvóty naplnit.“ Později poslanec Mihola ale také uvedl: „Jsme součástí EU, kde se dospělo k závěru, že kvóty budou, přesto v ČR Poslanecká sněmovna kvóty i nadále odmítá.“ Na dotaz UN, jak to tedy vlastně s onou závazností je, I. Šrámek odpověděl: „Vláda respektuje rozhodnutí, která byla přijata demokraticky, hlasováním – kvalifikovanou většinou. My jsme pro kvóty nehlasovali, ale byli jsme přehlasováni. A my ta rozhodnutí respektujeme.“
Informací je mnoho Právnímu aspektu migrace se věnovala Věra Honusková z Právnické fakulty UK, která zdůraznila, že mezi migranty nemusejí být jen uprchlíci: „V proudu těchto osob přicházejí i další osoby, které mají obavy z pronásledování nebo vážné újmy, která jim hrozí na jejich území, kupříkladu je to obava z mučení. Sem trochu sporně spadají i osoby, které odcházejí ze své země z důvodu ozbrojených konfliktů.“ O nich pak lze uvažovat jako o nelegálních migrantech, a proto není přesné o celém proudu hovořit jako o uprchlících. A V. Honusková přidala další nabídku osvěty, které se zhostili studenti z její fakulty: „Ti se v loňském roce (hlavně v reakci na mediální situaci) rozhodli, že navrhnou středním školám, gymnáziím, že by mohli přijít a udělat krátkou prezentaci o právních základech migrace.“ Jak je vidět, o zdroje informací na téma migrace není nouze, a to ještě nejsme zdaleka u konce.
Takže žáci si mohou udělat konkrétní obrázek o tom, jak suverénní naše země v EU je a v rámci jakého kontextu se tento „demokratický diktát“ přijímá: Když si Německo pozve milion migrantů a Švédsko jim také otevře svoji náruč, a navíc Brusel nezabezpečí vnější hranice Schengenu, tak všechny ostatní země v EU se pak o tyto hosty mají podělit. Náměstek Šrámek ale také připustil, že mezi migranty jsou i teroristé a že by se obraz migrační krize neměl nijak lakovat narůžovo. A dokud se nepodaří vyřešit situaci v klíčových místech nestability na Blízkém východě nebo v severní Africe, nemůžeme vyřešení masové migrace očekávat. A právě situaci na Blízkém východě se ve své prezentaci (umístěné na zmíněném webu) věnoval Ondřej Ditrych z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK. Jde jistě o zajímavý materiál plný
Věra Honusková
01.04.16 16:43
Sonda
20
„Naším problémem není to, že máme nedostatek informací, ale že jich máme příliš mnoho. A to zejména pro středoškoláky může být velmi matoucí, zvlášť s ohledem na to, kdy je těžké rozlišit, jaké informace jsou klíčové, jaké jsou méně důležité a kde je potom všechny najít,“ konstatoval Radko Hokovský z nevládní organizace Evropské hodnoty, takzvaného think-tanku. A přestože R. Hokovský po celou dobu vystupoval politicky neutrálně a věcně, o dané organizaci to rozhodně tvrdit nelze. Otevřel jsme si totiž posléze její webové stránky a čtu klíčové titulky: Prezident Zeman se chová jako únosce, který uchvátil náš stát, anebo přímo od předsedy iniciativy Petra Koláře: Zeman je bezkonkurenčně nejhorší polistopadový prezident. Podle R. Hokovského naši středoškoláci potřebují v zásadě čtyři druhy informací: znát základní pojmy, základní vývoj (odkud kam migranti jdou a proč), aktéry, tedy ty, kdo rozhodují (jaký je rozdíl mezi aktéry na národní a na evropské úrovni), a nakonec vědět i o jejich rozhodnutích. R. Hokovský také pro učitele vybral několik informačních zdrojů, z nichž zvláště vypíchl jako objektivní ČTK, respektive její zpravodajský server České noviny, a dokument Evropský program pro migraci, který Evropská komise publikovala loni v květnu a jenž je dostupný i v češtině.
Pět minut Židi, pět minut Hitler? O aktivitách takzvaných Občankářů (Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd) na poli migrační krize jsme již podrobně psali (viz UN 4/2016 a též na našem webu www.ucitelskenoviny.cz). Proto se nyní soustředíme jen na některé komentáře předsedy této asociace Michala Řezáče: „Zaznamenal jsem i reakci kolegů, kteří říkají, že s tímto tématem do hodiny raději vůbec nechodí, protože by si proti sobě postavili třídu, rodiče a třeba i kolegy.“ A jak podle M. Řezáče k výuce daného tématu nejlépe přistupovat? „Migranta-studenta do každé školy, protože to je samozřejmě věc, která dokáže do určité míry předsudky nejlépe odbourat.“ Pochopil jsem to tak, že se jedná o vrstevnické vzdělávání, nikoliv o specifický prvek inkluze. A výsledek? „Zpětná vazba je u studentů až neuvěřitelně pozitivní – k migrantům bychom tady měli být více otevření a měli bychom více zvažovat, jestli skutečně nejsou ve své zemi pronásledováni, a vidět to, že za sebou mají neuvěřitelně strastiplnou cestu.“ Také Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách, z ČVT potvrdil, že učitelé to nemají při výuce problematiky migrace vůbec jednoduché. „Ředitel nabídl pedagogovi, že pokud pozve někoho z organizace, která se zabývá migrací, tak by měl také pozvat někoho z druhé strany a úplně vážně navrhl, aby
18-27 UN14.indd 20
strach z něčeho, co je naprosto vzdálené od reality.“ Jaká je skutečná realita, to si jistě laskavý čtenář rozhodne sám…
Berme vážně i úzkost A v diskuzi se začaly objevovat i varovné signály. „Mnozí učitelé mají vyhraněný názor, a to nemusí být stejný názor, jako mají občankáři nebo jako má ČVT,“ myslí si poslankyně Nina Nováková (TOP 09) s tím, že to samé platí i pro rodiče, kteří jsou klienti škol.
Michal Řezáč pedagožka pozvala někoho z hnutí Islám v ČR nechceme. To je absurdní vyváženost v praxi: pět minut Židi, pět minut Hitler,“ ilustroval K. Strachota a podotkl, že někteří pedagogové prý dokonce zvažují výpověď, protože kolektiv je vůči nim velmi negativně vymezen, třeba jim někteří jejich kolegové posílají „hrozné maily“… „Ze strany relevantních institucí, což je asi na prvním místě ministerstvo školství, by mělo zaznít, že o migraci se ve škole učit musí, protože to je něco tak aktuálního, že přece není možné se tomu tématu vyhnout,“ vznesl svůj požadavek K. Strachota. Představoval by si to tak, aby vznikl metodický pokyn podobný pokynu, který je třeba k výuce moderních dějin. A protože pan Strachota také hovořil o strachu a hysterii, zeptal jsem se ho, co přesně si mám pod tím představit. Místo toho jsem dostal na veřejném fóru odpověď: „Napsal jste otřesný článek!“ Pan Strachota totiž narážel na můj popis jednoho z jejich nedávných seminářů (viz UN 9/2016 a náš web). A o další reakci ČVT na tento text si čtenář může přečíst na následující straně. Nyní ale zpět k mé otázce, na kterou pan Strachota po mém naléhání nakonec odpověděl: „Rozvíjet iracionální
Anebo Petr Uherka, ředitel Vyšší odborné školy publicistiky v Praze: „Trochu chybí to, vzít vážně úzkost, kterou trpí mnoho našich občanů, možná my sami. Jenom kromě pana prezidenta, bloku Islám v ČR nechceme a kromě něčeho, co se případně označuje extremismem, nevidím vlastně moc nikoho, kdo by na to zvlášť reagoval. Citlivě. Ne s tím, že my víme víc…“ A pointa? Paní poslankyni Šojdrové se dostalo opakovaného souhlasu s vytvořením příslušného portálu. Ano, také si myslím, že jde o dobrý nápad. Jenom si nejsem jistý, že splní svůj univerzální či objektivizující účel. Zatím totiž nemám důvod si myslet, že na něm budou jiné informace než politické dokumenty, vybraná nekontroverzní data a didaktické tipy. Dokud se ale na něm nebude shromažďovat i seriózní zpravodajství o kriminálním a arogantním jednání migrantů v různých zemích Evropy, svědectví místních původních obyvatel o nedobrovolném multikulturním „obohacení“ nebo se nebude zcela vážně diskutovat i o myšlenkách řady lidí nesmyslně onálepkovaných jako extremisté, půjde jen o skladiště polovičatých dat. A třeba by tam mohl být i aktuální proslov maďarského prezidenta Viktora Orbána, jejž jsem si shodou okolností pustil večer po tomto kulatém stole na internetu. V něm pan prezident mimo jiné uvedl: „Je zakázáno poukázat na to, že masy, které sem přicházejí z jiné civilizace, ohrožují náš způsob života, naši kulturu, naše zvyky a naše křesťanské tradice.“
●
Karel Strachota
01.04.16 16:43
Ohlasy
21
MIGRAČNÍ BRAINWASHING: JDE O PROPAGANDU, NEBO O REPORTÁŽ? Dovolte mi reagovat na článek pana Lukáše Doubravy v UN 9/2016 Migrační brainwashing? Příznivci i odpůrci mas uprchlíků by spolu měli diskutovat.
B
yl jsem jedním z šesti odborných lektorů třídílného semináře Hovoříme o migraci, který pro učitele připravila společnost Člověk v tísni. Přednášel jsem a diskutoval s přítomnými učiteli o historii migrace na území České republiky od začátku dvacátého století více než hodinu. Pan Doubrava, který přišel až po skončení mojí přednášky na jedinou z mnoha aktivit seminářového cyklu, o tom zřejmě
nevěděl. Moje přednáška přitom byla zásadně postavena na faktech a číslech dostupných na našem území od počátku dvacátého století.
o jeho osobní zaujatost. Pan Doubrava viděl jediný z deseti bloků třídílné seminářové řady. Čtenářům Učitelských novin upřel i tuto nejzákladnější faktografickou informaci o obsahu a metodice seminářů. Přesto napsal výrazně názorový text hodnotící celý projekt v jeho celosti.
Pokud názorový text vědomě či nevědomě upře čtenáři základní fakta, aby si on sám mohl vytvořit vlastní názor, stává se propagandou. Lhostejno, zda jde o důsledek neschopnosti autora zjistit si všechny důležité informace a jejich kontext, nebo
Ani jeden z mých studentů novinářství v minulých dvaceti letech by si nic tak vzdáleného etice řemesla nemohl dovolit.
když jsme nuceni řešit stávající vážnou situaci, která se dosavadním zkušenostem značně vymyká.
a jednoznačně uvádím, že v daném případě šlo jen o jediný workshop. Pan Urban odkazuje na svoji pedagogickou činnost v oblasti žurnalistiky. Nechtěl bych být jeho studentem! A to nejen proto, že pan Urban nedokáže adekvátně a nezaujatě pracovat s textem, ale i proto, že zjevně nezná žánrovou typologii. Skutečně nebylo mým úmyslem napsat PR článek, ani jen mechanicky popsat danou akci, ale to, oč jsem se pokusil, tomu se odborně říká reportáž. (V žargonu pana Urbana propaganda.) Možná se mi z hlediska tvůrčí kvality příliš nepovedla, takovou kritiku plně akceptuji (setkal jsem se ovšem s opačnými reakcemi), avšak ohrazuji se proti tomu, že jsem se jakkoliv provinil proti profesní etice nebo dané formě.
Jan Urban, New York University, Nositel Ceny Ferdinanda Peroutky
Ilustrační foto: pixabay.com
Nevím, jestli si pan Urban kritizovaný text vůbec celý přečetl, a pokud ano, tak pravděpodobně nikoliv dost pozorně. Anebo dostatečně nerozuměl tomu, co je v něm uvedeno. Pojďme se tedy na danou kritiku podívat podrobněji.
Z
první poznámky má zřejmě vyplývat, že příspěvek pana Urbana byl stěžejní a pravděpodobně nejdůležitější ze všech částí daného semináře. Pokud tomu tak skutečně bylo, měl Člověk v tísni (ČVT) zdůraznit, že bez účasti na vystoupení pana Urbana s názvem Historie uprchlíků v ČR nemůže případný návštěvník dostatečně porozumět prezentovanému tématu či ocenit celkovou kvalitu. Skutečnost byla ale taková, že naší redakci byla nabídnuta možnost zúčastnit se libovolné dílčí části jakéhokoliv ze seminářů s tím, že na každou z nich je nutné se akreditovat zvlášť. V prvním celodenním semináři, který se konal 29. ledna, mne vzhledem k povaze našich novin přirozeně nejvíce zaujal workshop s názvem Mluvme o migraci s žáky. A jak jsem již popsal ve svém textu (viz web UN), k našemu údivu se ale už nenašlo ani jedno volné místo… Proto jsem se přihlásil na druhý seminář 18. února, který se však již netýkal odpovědí na dotazy žáků o islámu a migrační krizi, ale věnoval se práci s mediálním sdělením ve vztahu k tématu celého projektu nazvaného Mluvme o migraci. To, že jsem si vybral pouze jeden workshop, vycházelo i z toho, že jsem chtěl našim čtenářům přiblížit co nejpodrobněji jen jednu část, než povrchně zmapovat celodenní seminář, či dokonce všechny tři. Navíc zrovna vystoupení pana Urbana by bylo asi tím posledním, které by mě vzhledem k okolnostem zajímalo. Nepovažuji totiž zrovna za nejdůležitější zabývat se historií uprchlictví v naší zemi,
18-27 UN14.indd 21
Pan Urban by však zjevně uvítal spíše povšechnou reklamu na celý projekt. Proč bych to ale dělal? Mě zajímal jen jeden segment. Co je neetického nebo neprofesionálního na tom, že jsem tuto komplexní informaci o programu nepodal? A proč jsem tak neudělal? Nebylo to vůbec z důvodu, že bych se nějak bránil prezentovat úsilí ČVT v celé jeho šíři, ale v kontextu zvolené novinářské formy jsem danou informaci považoval za irelevantní a odvádějící pozornost čtenáře od popisu průběhu vybraného workshopu. Z kritiky pana Urbana to ale vypadá, že jsem vytvořil dojem, že celý projekt byl jen tímto jedním seminářem. Není to pravda. Jasně píši o seminářích v množném čísle
Lukáš Doubrava, zástupce šéfredaktora UN
01.04.16 16:43
Ohlasy
22
PODPORUJI TROCHU JINOU INKLUZI Inkluze není jednorázový akt, ale proces, který se v praxi musí postupně naplňovat i tím, že budeme odstraňovat překážky, které jsou na cestě k její efektivní realizaci. Náměstek ministryně školství Stanislav Štech kritizuje, zpochybňuje, poučuje, ale sám nenabízí nic pozitivního, dokonce ani žádné odpovědi na mé podněty (viz UN 12, Ohlas na str. 23). Kdyby alespoň jeho polemika byla věcně správná! Asi nemá velkou cenu příliš rozebírat všechna Štechova pochybení, vůbec nic se nestane, když mu uvěříte vše, co píše. S faktickými problémy naplňování inkluze má jeho polemika jen velmi málo společného.
ve 42 % případů). Pokud tito žáci mohli pracovat na přiměřených úkolech (v 15 % případů), vykazovali významně větší zapojení do výuky a méně rušili, než když pracovali na stejných úkolech jako intaktní žáci (85 %!). Obecnější poznatek vyvozovaný z tohoto výzkumu spočívá v tom, že chování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (ve skutečnosti všech) těsně souvisí s konkrétními přístupy učitelů.
J
Co je kvalita života? Zajímalo by mě, čím S. Štech naplňuje psychologickou kategorii kvalita života. Jestli může minout pracovní uplatnění, samostatnou existenci, rodinný život apod.? Co mu pak zůstane pro posouzení přínosu inkluze v dospělém životě? Sledovat dlouhodobé efekty je mnohem pracnější, nepouštějí se do toho ani ve světě, ale jiná cesta nám nezbývá, protože právě výsledky v dospělosti jsou klíčové. Proto jsem vyzýval k tomu, abychom dávali na stůl empirická data. Ne abychom se přetlačovali, ale abychom hledali podmínky, za kterých společné vzdělávání splňuje naše požadavky. Sám jsem jich zatím moc nenašel a ta, která jsem uvedl, opravdu nejsou nijak silná. Budu hledat dál. Přestože se ministerstvo i ústy pana náměstka brání pokusným ověřováním, tak oba dobře víme, že jiná medicína, psychologie a dnes již i vzdělávání než ty, které jsou založené na důkazech, nemají v budoucnosti velkou šanci dokonce ani v českém vzdělávacím systému. Nebudu v této reakci upírat výzkumnou i publikační prioritu studentům psychologie, kteří pomocí sociometrie zjišťovali v sedmi třídách sociální začlenění jedinců s autismem. S výjimkou jedné třídy, kde autista byl vnímán i pozitivně, ostatní žáci
18-27 UN14.indd 22
Zdroj: www.pixabay.com
ednu námitku si však nemohu odpustit. Poruchy učení a specifické poruchy učení nejsou totéž. Vždyť si také Štech musí pomoci tím, že v první větě správně uvede poruchy učení, o kterých byl zmiňovaný výzkum, ale dále rozebírá odlišný termín specifické poruchy učení, o kterém výzkum rozhodně nebyl. To se mu to pak polemizuje! Skutečně nemohu za to, že v některých státech nepoužívají medicínskou terminologii pro popis pedagogických problémů. Proto také mild learning disability (v mém překladu mírná porucha učení) a ne mild mental retardation (dnes intellectual disability). Naprosto rozumím tomu, že učitele zajímá míra dopadu jakékoli vnitřní a vnější podmínky na edukaci žáka a ne samotná podmínka. Navíc ani pro diagnostiku specifických poruch učení už poměrně dávno není předpokladem průměrná inteligence. se stejnou diagnózou nedostali od spolužáků ani jeden kladný hlas, pouze negativní.
Role učitelů Mnozí učitelé mají dnes problémy s integrací běžných dětí (rozuměj bez nálepky), které se něčím odlišují v kterémkoli směru. Soudím, že většina žáků se speciálními vzdělávacími potřebami svými požadavky přesahuje běžného žáka. Navíc inkluze se týká úplně každého žáka, tedy ke každému bychom měli přistupovat se zřetelem k jeho jedinečnosti. I intaktní žáci jsou jedineční, mají právo na kvalitní vzdělání a měli bychom pro ně tedy vytvářet individuální vzdělávací plán! Inkluzivní vzdělávání je proces, jehož přínosy závisejí na každodenní praxi všech učitelů. Věřím proto, že ministerstvo má připravená praktická technická doporučení učitelům, která budou upravovat management třídy i samotnou výuku ve třídách se začleněnými žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, i nástroje, jak dobrou praxi zabezpečit všem žákům. Poučení najdou v novějších pedagogických výzkumech a ne, při vší úctě, v misi Luriji do Uzbekistánu. Dávám k dispozici jeden drobný poznatek z Turecka. Pokud žáci s lehkými poruchami intelektu seděli v první lavici, dávali více pozor a méně rušili, než když seděli ve třídě v zadních řadách (bylo tomu tak
Jako PC bez elektřiny Feuersteina i Kozulina znám a mé praxi i způsobu uvažování jsou velmi blízcí. Jen je poněkud pokrytecké argumentovat s nimi v českém školství. Je to jako bychom rozdávali úžasná PC ve vesnici, kde není zavedena elektřina. Jak se myšlenky těchto a mnoha dalších autorů vyrovnávají s jednotnými požadavky českého školství, hodnocením známkami (tedy sumativním hodnocením), plošným testováním apod.? Ministři i jejich náměstci přicházejí a odcházejí. Následky jejich rozhodnutí však často zůstávají a leckdy bez odpovídající podpory pak ještě léta dopadají na děti i na učitele. Tomu se učitelé podle mého přesvědčení masově brání, ne samotné inkluzi. Jenže bez všeobecné podpory učitelů se nepodařila ještě žádná reforma. A jestli někdo „hystericky“ práská dveřmi při diskuzi nad inkluzí, tak to nejsou kritičtí pánové Odehnal (ten už v devadesátých letech přivezl nepříliš povzbudivé poznatky z praxe inkluze v USA – určitě jsou na MŠMT k dispozici), Pilař, Bělecký či brněnští rodiče, kteří podávají podnět k Ústavnímu soudu, ale právě reprezentant ministerstva (viz UN 9/2016, s. 22). A kdyby to nebylo z mých textů jasné, tak já podporuji inkluzi. Pravda, v trochu jiné podobě než pan náměstek. Václav Mertin, dětský psychlog
01.04.16 16:43
TEXT: PETR HUSNÍK FOTO: ARCHIV ŠKOLY
Sonda
23
V BOSONOHÁCH VZNIKLO CENTRUM STAVEBNÍCH ŘEMESEL Před Velikonocemi zažila brněnská Střední škola stavebních řemesel událost, která ji zřejmě posune na absolutní špičku ve svém oboru – v jejím areálu bylo otevřeno velké vzdělávací centrum za zhruba 30 milionů korun, kam se z celé země budou sjíždět nejen žáci jiných odborných škol, ale i vysokoškoláci nebo odborníci z firem.
P
odle ředitele školy z brněnské čtvrti Bosonohy Josefa Hypra budou mít studenti a další návštěvníci centra možnost vyzkoušet si na místě souvislosti jednotlivých profesí při stavbě domu tak, aby stavba fungovala jako celek. „Aby nám doma sanitární technika správně fungovala, neznamená to namontovat jen přítok a odtok k umyvadlu či vaně, ale správně ukotvit jednotlivé prvky ve zdi, precizní zednickou, instalatérskou a obkladačskou práci. Každý řemeslník potřebuje znát návaznosti své práce na další profese, a to se těžko vysvětluje od katedry,“ uvedl vedoucí nového areálu Jiří Košťál.
tucemi a zaměstnavateli. Abychom mohli připravovat opravdu zdatné řemeslníky, musí se zaměstnavatelé podílet na tvorbě vzdělávacích programů. I k tomu by nám toto centrum mělo napomoci, protože se do něj budou sjíždět i praktikující profesionálové,“ podotkl J. Hypr a upozornil, že do čtyř let se projeví dlouhodobý nezájem žáků o učňovské obory v podobě kritického nedostatku řemeslníků.
Základ kooperace Nový stavebnický svatostánek by měli využívat nejen žáci z Brna. „Budou sem jezdit na jednotlivé bloky výuky i žáci dalších středních škol a učilišť z celé republiky, počítá se také s bloky pro studenty architektury a stavebních oborů vysokých škol. Centrum nebude zahálet ani v odpoledních hodinách a o prázdninách. Postupně se otevře i žákům základních škol a také bude k dispozici profesním spolkům a cechům pro další vzdělávání nebo hasičským sborům k nácviku a simulaci možných krizových situací,“ informoval J. Košťál. „Obzvlášť ve sféře stavebních řemesel je nutná spolupráce mezi vzdělávacími insti-
„Už teď firmy ročně poptávají průměrně pětkrát větší počet absolventů, než naši školu dokončí,“ dodal ředitel. Nic ale ještě není ztraceno. Podle generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků Evy Svobodové, která se otevření centra zúčastnila, průzkumy jasně ukazují, že zájem o řemeslné obory mezi žáky základních škol po mnoha letech konečně začíná růst. „Přesto je nutno stále ukazovat, že řemeslníci jsou v dnešní době žádaní a že se jim otevírá kariéra s velkým potenciálem,“ uvedla E. Svobodová.
Technologie budoucnosti A co ve vzdělávacím centru konkrétně najdeme? Tak například jsou zde nainstalovány a vzájemně propojeny funkční systémy vytápění, spalinové cesty, související rozvody plynu, vody, elektrické energie a řídicí systémy pro měření a regulaci. A také celá řada cvičných panelů se vzorově zapojenými, zazděnými a obloženými vanami a toaletami včetně plynových zařízení. Tyto panely jsou podle J. Košťála variabilní a mohou být zapojeny tak, aby se maximálně přiblížily skutečné stavbě. Součástí centra je také specializovaná učebna CNC dřevoobráběcím strojem a přednášková aula pro 50 posluchačů. „Centrum je rovněž vybaveno interaktivními panely, které simulují blízkou budoucnost našich staveb. Již brzy budou systémy vytápění podobné jako motory u aut, to znamená, že budou vybavené senzory a diagnostickými přístroji a řemeslníci budou moci kontrolovat záznamy a snadno tak odhalí chyby systému,“ vysvětlil J. Košťál.
●
18-27 UN14.indd 23
01.04.16 16:43
Kaleidoskop
24
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ DÁ NA VÝBAVU STŘEDNÍCH ŠKOL 50 MILIONŮ KORUN Střední odborné zemědělské nebo veterinární školy letos mohou žádat o dotace na vybavení. Ministerstvo zemědělství na to dá v rámci nového dotačního titulu 50 milionů korun. O nastavení programu by měla jednat vláda v dubnu, nyní je návrh v mezirezortním připomínkovém řízení. Příjem žádostí o dotace by mohl začít během léta, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ministerstvo podpoří podle něj zhruba 20 odborných zemědělských nebo veterinárních škol. „Je to takový výkop,“ řekl ministr, podle kterého by se o financování odborného vzdělávání měly starat hlavně krajské úřady. Problémem zemědělského školství jsou podle ministra i platy odborných učitelů, ministerstvo proto nyní uvažuje o tvorbě grantů pro ně. „Jsem si
vědom, že tito lidé, když se zvednou a půjdou dělat do firmy servisního technika, tak budou mít lepší plat,“ dodal ministr. Školy podle něj můžou žádat i o peníze z evropského programu rozvoje venkova, například na investice ve školních statcích. čtk
ČEZ HLEDÁ NA SEVERU ČECH ZAMĚSTNANCE MEZI ABSOLVENTY Zaměstnance mezi absolventy elektrotechnických oborů středních škol a učilišť hledá v Ústeckém kraji Skupina ČEZ. Důvodem je generační výměna na pracovištích, protože do důchodu se chystá v nejbližší době několik desítek lidí. O náboru na školách informoval Ota Schnepp z ČEZu. Oslovit studenty byla energetická společnost na náborech v Chomutově, Ústí nad Labem, Děčíně, Varnsdorfu a Mostě. „Techniku jsme předváděli letošním absolventům s výučním listem v oboru elektrikář-silnoproud a v oboru elektrotechnik s maturitou. V rámci celé republiky chceme získat pro provoz distribuční soustavy 52 lidí,“ uvedl Schnepp. Absolventi mohou ve firmě získat práci a potřebnou kvalifikaci pro složení speciální zkoušky a pro samostatný výkon činnosti. „S těmi, kteří úspěšně ukončí celý adaptační program, počítáme dále jako se stálými členy týmu našich elektromontérů a provozních elektrikářů,“ popsal manažer Pavel Puff. Náplň práce ukazuje firma studentům přímo na plně vybaveném vozidle, které denně využívají zaměstnanci. Návštěvy jsou součástí programu pro absolventy, který vznikl právě kvůli náboru mladých lidí a obměně zaměstnanců, z nichž 200 až 300 může v nejbližších pěti letech odejít do starobního důchodu. „Budoucnost energetiky směřuje k decentralizaci výroby a revoluci ve fungování distribuč-
18-27 UN14.indd 24
ních sítí. Potřebujeme mladé schopné lidi s inovativním myšlením, kterým nabízíme nejen jistotu dlouhodobého zaměstnání, ale i možnost být součástí proměny evropské energetiky,“ uvedl ředitel ČEZ Distribuční služby Karel Kohout. Lákadlem mohou být mimo jiné benefity, na které mají nárok i zaučovaní lidé. Výhodou programu je možnost nastoupit bez jakékoliv praxe. Absolvent má přiděleného zkušeného kolegu, který mu v průběhu programu pomáhá. Během jednoletého až dvouletého zácviku se absolventi seznámí s podmínkami práce na distribučním zařízení, lokalitou a jednotlivými činnostmi, které ČEZ Distribuční služby provádějí. Prakticky na každé střední škole se podle Schneppa našlo několik zájemců, kteří do připraveného formuláře napsali své jméno a kontaktní údaje. Kolik z nich nastoupí, je těžké podle mluvčího odhadnout. Někteří totiž nesloží závěrečné zkoušky, další si najdou něco jiného nebo se zapomenou oficiálně zaregistrovat. čtk
LIBEREC VYTVOŘIL PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ŠKOL PRO RODIČE I RADNICI Liberec poprvé vytvořil srovnávací přehled svých základních škol, a to podle 31 kritérií. Rodičům by měl usnadnit orientaci v nabídce škol a pro město je zase podkladem pro stanovení cílů, které by měly školy splňovat, řekl náměstek pro školství Ivan Langr (Změna pro Liberec). Srovnání podle něj potvrdilo, že všechny městské základní školy v Liberci jsou kvalitní, žebříček ale město nesestavovalo. Přehled má kromě pomoci rodičům také dát radnici podklady pro určení cílů, kterých chce město v jednotlivých školách dosáhnout. „Budeme se snažit, aby školy postupně k tomu cíli došly. Jakou cestu si zvolí, to je jejich věc. Do toho je tlačit nebudeme,“ řekl Langr. Veřejně dostupný přehled je souborem hodnocení v pěti oblastech – pedagogický sbor, školní klima, zázemí školy, vzdělávací proces i financování. „Ze srovnání je vidět, že některé školy dělají něco, co druhé ne,“ uvedl Langr. Třeba podmínky k udělení certifikátu vstřícnosti k rodičům pod názvem „Rodiče vítáni“ splňují jen čtyři z 20 škol. Z přehledu je také patrné, jak školy spolupracují s mateřskými a středními školami, jaké nabízejí kroužky či jakou částkou se rodiče podílejí na školních aktivitách svých dětí. Nechybí ani informace o obsazenosti škol. Nejméně dětí, v průměru 18,4, je ve třídách na druhém stupni na ZŠ Na Výběžku, a naopak nejvíce na prvním stupni ZŠ Husova, kde je ve třídě v průměru 29,4 dítěte. Kvalifikovanost učitelského sboru na takřka všech školách má nejvyšší stupeň A. Nejstarší sbor je na ZŠ Dobiášova – 46,3 roku, a nejmladší na ZŠ Křižanská – 38,6 roku. Na této škole je ve sboru také nejvíce mužů, celkem osm. Posuzovalo se také, jak je zajištěno stravování dětí, jaká je kapacita družiny či zda mají školy sportoviště. To chybí u osmi škol. A jen pět z 20 škol má bezbariérový přístup. Stanovení jednoho žebříčku škol ale podle Langra není možné. „Nejprve bychom museli stanovit váhu kritérií. Neumíme si s tím poradit. Pro někoho jsou důležité hrazené aktivity, pro jiné komunikace, aprobovanost,“ uvedl. čtk
01.04.16 16:43
Kaleidoskop
MINISTRYNĚ VALACHOVÁ OCENILA VYNIKAJÍCÍ UČITELE Za vynikající či dlouhodobě vynikající práci předala minulý týden ministryně školství Kateřina Valachová v Hlavním sále Valdštejnského paláce učitelkám a učitelům z celé České republiky Medaile MŠMT prvního a druhého stupně. „Jsem si vědoma, že učitelské povolání je obzvláště obtížné a zodpovědné – můžete zásadním způsobem pozitivně ovlivňovat životy mnoha dětí a žáků, nasměrovat je správným směrem, nejen v jejich vzdělávací dráze, ale i v té životní. Vaše role je pro společnost klíčová, a proto považuji za zásadní zlepšit podmínky pro Vaši práci,“řekla oceněným pedagogům při slavnostním ceremoniálu ministryně Valachová. Medaile MŠMT je oceněním významné pedagogické, výchovné, vědecké nebo umělecké práce,
dlouhodobého a vynikajícího působení v rezortu školství nebo mimořádně záslužného činu při zajišťování a zlepšování podmínek pro výchovu a vzdělávání v České republice. Medaile uděluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy každoročně u příležitosti Dne učitelů 28. března. Medaile je nejvyšším rezortním oceněním a uděluje se od roku 1997. Seznam oceněných pedagogů Medailí MŠMT v roce 2016 najdete na www. msmt.cz. mšmt
SOUTĚŽ SUSO POMÁHÁ ZACHRÁNIT ČESKÁ ŘEMESLA Postupové kolo Soutěžní přehlídky stavebních řemesel v Hradci Králové má své vítěze i konkrétní výsledek. Studenti pro město vyrobili lavičku pro městský mobiliář, která najde své uplatnění například v parku u košatého stromu. O prvenství tohoto kola se v hradeckém Kongresovém centru Aldis utkaly týmy studentů středních odborných škol a učilišť truhlářských a zednických oborů. Zadání mladíci nedostávají nikterak jednoduchá, zároveň ale nejsou nad jejich možnosti. „Soutěž si dělá nároky na kvalitu. Náročnost úkolů volíme tak, aby účast na soutěži byla pro studenty motivační,“ řekl organizátor soutěže David Surmaj. V kategorii truhlář v soutěžním klání zvítězili Ondřej Růžička a Jan Tomášek ze Střední školy umělecké a řemeslné Nový Zlíchov, Praha 5. Mezi zedníky si vítězství odnášejí Ladislav Luňáček a Jan Procházka z Masarykovy střední školy Letovice. Konkurence je v soutěži SUSO přitom poměrně velká. „Je to největší přehlídka řemesel na jedné ploše v ČR a na Slovensku,“ říká k tomu David Surmaj. V Hradci Králové se účastnilo 40 řemeslníků ve 14 družstvech truhlářů a 6 družstvech zedníků z celkem 16 škol. Soutěž tak v hale hradeckého Aldis centra svým rozsahem nebyla k přehlédnutí. Kdo tam přišel, uviděl zedníky stavějící zdi z moderních materiálů a stolaře pracující u ponků Ramia nebo na špičkových strojích, které tu byly k dispozici. Studenty k účasti přitahuje mimo jiné právě profesionální vybavení, se kterým tu dostávají příležitost pracovat. Truhláři tak měli k dispozici dřevoobráběcí stoje Houfek. Pracovali s širokopásovou brus-
18-27 UN14.indd 25
kou BULDOG nebo dlabačkou. K výrobě lavičky pro město Hradec Králové pak použili pily Mafell. V rámci své disciplíny studenti řezali s přímočarou a kotoučovou pilou. Lavičky pro město se povedly. Brzy je prověří i veřejnost. Soutěž SUSO pod hlavičkou společnosti ABF je tu už přesně 20 let a její poslání je čím dál aktuálnější. Že řemeslo má zlaté dno, totiž v Česku možná brzy bude už jen rčení. Řemeslníků ubývá a zedníci prakticky mizí jako ohrožený druh. SUSO si proto nadále klade za cíl motivovat mladé lidi, aby se v řemeslech zdokonalovali a zajímali se o technologie, které určují trend v řemeslech. www.suso.cz
25
FILMY PRO VZDĚLÁVÁNÍ Také čeští učitelé budou moci využívat evropské webové platformy CinEd, jež ulehčuje filmové vzdělávání prostřednictvím kvalitní sbírky filmů i výukových materiálů. Česká republika vstupuje, prostřednictvím Asociace českých filmových klubů, do mezinárodního projektu vedeného Francouzi s názvem CinEd. Ten je zasvěcen filmovému vzdělávání s cílem odkrýt bohatství a různorodost evropských filmů mladému publiku ve věku 6–19 let. Na projektu se podílí sedm evropských zemí, aktivně zapojených do filmového vzdělávání. CinEd si klade za cíl zprostředkovat setkání co největšího počtu mladých diváků s evropským filmem a umožnit jim objevit kulturní, jazykovou a filmovou diverzitu. Snaží se také o rozvoj schopnosti kritické analýzy, stejně jako znalostí technických filmových procesů a jazyka i odborných termínů kinematografie. Díky svým bohatým a odborným zkušenostem rozvíjejí partneři společnou inovativní metodiku k analýze filmů a vytvářejí pedagogické materiály, které budou v roce 2016 k dispozici vyučujícím na platformě CinEd v osmi jazycích včetně češtiny a angličtiny. Materiály nabízejí početnou škálu pracovních postupů pro sblížení mladého publika s filmy, ve školním či jiném prostředí, a to ve věkových kategoriích od 1. stupně základních škol přes stupeň druhý, střední školy, gymnázia a univerzity. CinEd nabízí na své webové platformě filmy současné, ale i filmy kulturního dědictví, pocházející z partnerských zemí v celé Evropě. Snímky jsou vybírány společně členy konsorcia tak, aby byla zaručena kvalita této evropské filmové sbírky. Asociace českých filmových klubů bude od května 2016 zdarma realizovat školení a workshopy pro zájemce z řad nejen pedagogických pracovníků, v nichž budou účastníci seznámeni s prací na webové platformě CinEd (více informací o projektu CinEd, o jeho spolupráci s Asociací českých filmových klubů i termíny a místa jednotlivých školení naleznete na stránkách www.acfk.cz/cined a www.cined.eu). Oficiální stránky Asociace českých filmových klubů: www.acfk.cz.
01.04.16 16:43
Dopisy
26
DĚTSKÝ DOMOV VOLYNĚ OSLAVÍ 65 LET V pátek 20. května 2016 oslaví Dětský domov významné jubileum. Je to již 65 let od jeho založení (1951). Původně byl umístěn ve Střele, zámečku nedaleko Strakonic, až v roce 1985 se přesunul do Volyně. Dětský domov vznikl jako pomoc při výchově a vzdělání sociálně slabším rodinám. Nejprve v něm bylo umístěno 37 dětí, ale díky prostorové kapacitě se naplnil až na 80 dětí převážně z Jihočeského kraje a okolí. Přestěhováním do Volyně se začíná psát nová historie zařízení. Z původních 80 dětí bylo do zařízení umístěno 59 dětí, které byly rozděleny do čtyř výchovných skupin po 13–16 dětech. Výuka se organizovala ve čtyřech třídách pro 1.–9. postupný ročník. Další změny nastaly v roce 1996, kdy proběhla částečná rekonstrukce objektu, která splňovala podmínky zařízení institucionální výchovy, a jeho kapacita se ustálila na počtu 40 lůžek. Ve své práci jsme navázali na dlouholeté zkušenosti s výchovou a vzděláváním
jedinců, kteří to ve svém životě nemají vždy jednoduché a nemohou vyrůstat v biologické rodině. Zařízení bylo jako jedno z prvních v kraji vybráno jako Klinické pracoviště ZSF JU Č. Budějovice (12. 1. 1999) a od 6. 5. 2003 pak jako pracoviště PF JU České Budějovice. Od 15. listopadu 2014 je i klinickým pracovištěm VŠERS České Budějovice. V rámci krátkodobé i dlouhodobé praxe se zde na svoji profesi učitele, vychovatele, sociálního pracovníka, pracovníka pro volný čas připravují nejen posluchači vysokých škol, ale i studenti středních pedagogických a sociálněprávních škol z celé republiky. Při jejich přípravě dbáme na to, aby se pod vedením našich pracovníků připravili na svoji budoucí profesi co nejlépe. Od roku 2004 máme při zařízení tzv. startovací byty. Využívají je naši klienti, kteří se po ukončení ústavní výchovy z různých důvodů nemohou, nebo nechtějí vracet
do biologické rodiny a potřebují „pomocnou ruku“ při startu do života. Od 15. července 2008 pracuje při dětském domově „Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“, které vzniklo na základě rozhodnutí Jihočeského KÚ České Budějovice. K dispozici má pět stabilních lůžek. Zařízení představuje v systému sociálněprávní ochrany dětí zajištění okamžité, krizové, krátkodobé pomoci ohroženému dítěti, spočívající v plném přímém zaopatření do doby, než bude pro dítě nalezeno řešení dlouhodobějšího charakteru. Dlouhodobá tradice a poctivá práce našich předchůdců nás, současné pracovníky – pedagogy i provozní, zavazuje k udržení vysokého standardu v péči a výchově nám svěřených dětí. Jiří Pán, ředitel školy a školského zařízení pro výkon ústavní výchovy a preventivně výchovné péče
LITERÁRNÍ BAR NA PŘÍMCE SE OPĚT VYDAŘIL Březen, měsíc knihy a čtenářů, si studenti na SOU a SOŠ SČMSD, Znojmo, na Přímětické ulici připomínají každý rok tradičně netradiční akcí – setkáním na baru. Nejde však o obyčejné posezení. K dobré kávě nebo nápoji z čerstvého ovoce se totiž přidává i zajímavá kniha! Nadšenci z řad studentů a češtinářů si 10. 3. 2016 vzájemně během dopoledne představili díla klasická a moderní, prózu i poezii. Recitovaly se Erbenovy balady, Máchův Máj a Seifertovy verše. V próze čtenáři začali u renesančního Dekameronu a skončili u počítačových, upířích a postapokalyptických světů. Opět se tedy potvrdilo, že čtenářský záběr může být opravdu široký. Někdo přinesl knihu značně opotřebenou, protože ji četl desetkrát a jde z ruky do ruky i mezi kamarády. Jinému se podařilo téměř dvacítku besedujících překvapit autorem, kterého neznal nikdo. Čas běžel opravdu rychle, a protože vymezené čtyři hodiny nestačily, poslední ,,knihomolové“ odcházeli až po jedné hodině odpolední. ,,Hlavním cílem dnešního setkání bylo najít pro každého něco nového, zajímavého a přínosného mezi dostupnou knižní produkcí. A to se určitě povedlo,“ spokojeně konstatovala jedna z přítomných učitelek. Pokud chcete posedět, pochutnat si a k tomu se i trochu vzdělávat, víte, kam příště zamířit. Pavla Novosadová
ZA ZDRAVÝM VZDUCHEM V JIZERSKÝCH HORÁCH Žáci 3. tříd ZŠ E. Krásnohorské v Ústí nad Labem se v první polovině února zúčastnili ekologického ozdravného pobytu v Lučanech v Jizerských horách. Tento pobyt se uskutečnil v rámci výzvy ministerstva životního prostředí pro děti z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ozdravný pobyt díky osobnímu kontaktu s přírodou pozitivně ovlivnil vztah dětí k životnímu prostředí. Program byl koncipován tak, aby se žáci dozvěděli co nejvíce informací o lese, jeho funkci, jak ho člověk využívá, ale také, jak se v něm orientovat, poznávat rostliny i zvířata, přírodniny apod. Prostřednictvím zážitkové pedagogiky si děti prohloubily estetické vnímání a cítění s přírodou a dále se aktivně účastnily na řešení problému ochrany životního prostředí. Velká část programu byla situována přímo do venkovního prostoru CHKO Jizerské hory, kde si děti vše při samostatné činnosti vyzkoušely. Například celodenní aktivity ekologické společnosti Čmelák, Divizna. Pozorovaly počasí, při besedě s myslivcem také lesní zvěř. Navštívily místní kozí farmu, koně, seznámily se s přírodními živly v IQ Landii, prohlédly si zoo Liberec a nedaleký areál Pěnčín se sklárnou. Na základě všech aktivit si vytvářely své portfolio přírody, kterým nové objevy dokumentovaly a prezentovaly. Neméně důležitý byl i pohyb na čerstvém vzduchu při hrátkách se sněhem. Všichni si tento pobyt užili. Přijeli sice unavení, ale spokojení. Za 3. A a 3. B Miroslava Veigendová
18-27 UN14.indd 26
01.04.16 16:43
Dopisy
27
MINISTRYNĚ ŠKOLSTVÍ NAVŠTÍVILA ÚSTECKOU STAVEBNÍ PRŮMYSLOVKU Dne 23. března přijela na Střední průmyslovou školu stavební a Střední odbornou školu stavební a technickou v Ústí nad Labem ministryně školství Kateřina Valachová. Návštěvy se zúčastnila i poslankyně Parlamentu ČR Zuzana Kailová a vedoucí Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Ústeckého kraje Dagmar Waicová. Po prezentaci školy jednala ministryně školství s ředitelem školy Vítězslavem Šteflem, který se stal členem jejího poradního týmu nad okruhy nejpalčivějších témat středního školství, mimo jiné jde o oborovou strukturu vzdělávací nabídky, problematiku směrných čísel, počty žáků ve třídách, postavení učitele a ocenění jeho práce včetně platových podmínek, společné vzdělávání anebo obory E. „Paní ministryně se intenzívně zajímala o řadu problematických otázek s tím, že diskutovala i o námi navrhovaných možnostech řešení, což velice oceňujeme,“ uvedl ředitel školy Vítězslav Štefl s tím, že jednání bylo velice příjemné a ukázalo ve velice příznivém světle zájem paní ministryně o tento segment školství. Adam Váchal
VÝCVIK DRAVCŮ Pondělí 21. března – první jarní den – jsme oslavili poněkud netradičně. V dopoledních hodinách jsme zažili setkání s dravci. Pro děti to byly nezapomenutelné chvíle. Na louce nedaleko školní budovy jsme měli možnost seznámit se s životem krkavce (ten je prý ze všech ptáků nejchytřejší), dále sovy pálené, výra velkého, ale i orla skalního. Kdo chtěl, mohl si i některé opeřence osahat. Při ukázce výcviku dravců jsme se dozvěděli spoustu zajímavých a poučných informací. Například, že orel je schopný ulovit třeba i malou srnu, menšího divočáka či lišku. Do výcviku se zapojili nejen vybraní žáci, ale i učitelky. Pod odborným vedením jsme si nasadili ochranné rukavice a dravci létali z jedné strany na druhou. Vždy byli odměněni kouskem čerstvého masa. Bylo opravdu velice zajímavé, jak orel s roztaženými křídly přesně kopíruje terén. Beseda a ukázka výcviku dravců se nám velice líbila a pan sokolník nás následně obdaroval dárkem – CD s letovými ukázkami jeho svěřenců. Sokolnictví se Miroslav Vondruška věnuje od svých šesti let a je to láska na celý život. Na naší škole se již několik let věnujeme ochraně životního prostředí a máme přírodovědný kroužek zaměřený na ornitologii. Vyučující ZŠ a MŠ Žimutice
HASÍK V ZÁKLADCE Výrazy jako prevence, plnění osvěty, dotační programy, správně nastavené kompetence a výstupy jsou zaplněny stránky mnoha dokumentů. Tato slova však bohužel často setrvávají nedotčena jakýmkoli smysluplným skutkem. O to více musím ocenit výborně připravenou vzdělávací akci, která byla uskutečněna v rámci projektu HASÍK – výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Instruktor Jan Tihelka s kolegyní Lucií Gérykovou oblastně spadající pod Hasičský záchranný sbor v Novém Jičíně zavítali do naší Základní školy v Tiché dokonce ve dvou termínech – 22. února 2016 a 2. března 2016. Jedna lekce trvala 60 minut a věřte, že žádné dítko se ani okamžik nenudilo.
vali nebo zda prakticky dokážou probrané modelové situace správně předvést. Snad ani minutu žáci nezůstávali bez motivace obou instruktorů, kteří se navzájem mistrovsky doplňovali. Problematiku ochrany člověka ani trošku nezlehčovali. Žáci odcházeli nadšeni a navíc s drobnými dárky. Pochopitelně ihned na učitele přesvědčivě naléhaly, abychom nabídnutý
dárek v podobě exkurze přímo na HZS v Novém Jičíně přijali. Tímto příspěvkem bychom chtěli všem školám zmíněnou akci HASÍK doporučit, pokud by váhaly. Dále chci poděkovat instruktorům a podpořit je v pokračování podobných aktivit. ZŠ a MŠ Tichá
Vzdělávací program byl zpracován pro žáky druhé třídy a byl propracován vskutku precizně. Žáci byli nadšeni střídáním aktivních, prožitkových a hlavně efektivních činností. Instruktoři neodbývali zpětnou vazbu, kontrolovali, zda žáci porozuměli, zda si to podstatné zapamato-
18-27 UN14.indd 27
01.04.16 16:43
Inzerce
28
ýasopis je zamČĜen na systematické další vzdČlávání a nabízí podklady k obsahové a metodické modernizaci výuky.
Téma: SPECIFIKA SEVERNÍ AMERIKY ýtvrté þíslo Geogra¿ckých rozhledĤ je zamČĜeno na hlubší seznámení se Severní Amerikou. Nabízí Ĝadu velmi kvalitních odborných statí, které srozumitelnČ objasĖují nejen fyzickogeogra¿cká speci¿ka (blizard, snČhové bouĜe, zalednČní, soudobý vliv lidské þinnosti na ekosystém), ale také pohled sociální geogra¿e a demogra¿e na vybrané problémy dnešní spoleþnosti, napĜíklad na hispánskou imigraci do USA. Rubrika Geoinformatika a kartogra¿e seznamuje s využitím nových technologií pro pĜesné stanovení výšek vrcholĤ v ýesku. PotĜebám školy jsou vČnovány pĜedevším dva pĜíspČvky z moderní didaktiky geogra¿e. První díl didakticky koncipovaného þlánku o využití historického atlasu mČst ve výuce je orientován na þinnosti žákĤ stĜední školy s texty atlasu. Druhý díl bude orientován na práci s mapami a plány mČst. Geologii jako obor pĜibližuje þlánek o geologických mapových aplikacích se zajímavými námČty þinností pro žáky.
Materiály pro výuku: n n n n n
Využití historického atlasu mČst ve výuce I. Geologické mapové aplikace ve výuce zemČpisu Geogra¿cké kurikulum z druhého konce svČta NadmoĜské výšky vrcholĤ v ýesku s využitím nových technologií Hispánci jako nedílná souþást USA
Nakladatelství ýeské geogra¿cké spoleþnosti, s. r. o., Ostrovní 30, 110 00 Praha 1 PĜedplatné elektronicky: www.geography.cz/geogra¿cke-rozhledy e-mail:
[email protected] spolupráce:
[email protected] telefon: 603 527 207
Pro tvĤrce školních vzdČlávacích programĤ je velmi zajímavý a podnČtný þlánek pĜedstavující mexické geogra¿cké kurikulum.
PrávČ vychází 4. þíslo, již 66. roþníku þasopisu
ġ NYÔWQD
7'(180Ó/(&.+2 9='Ó/91 $$0$756. 7925%<
Ze zajímavého obsahu vybíráme: Karel IV. a þeská literatura, (J. PeĜina) TĜi setkání s Veleslavínem, (P. ýornej) Kvalita mluveného projevu uþitele v literární výchovČ, (V. Jindráþek) Slova s pĜedponou pĜed(e)-, (I. Svobodová) ýeská literatura v prvním desetiletí 3. tisíciletí, (B. Hoffmann)
koordinátor
njĄƓƟƚLJ
ŵĞĚŝĄůŶşƉĂƌƚŶĞƎŝ
ĞũƚĞŽƐŽďĢǀĢĚĢƚơŵ͕ǎĞƐĞƉƎŝŚůĄƐşƚĞ na ǁǁǁ͘ĂŵĂƚĞƌƐŬĂƚǀŽƌďĂ͘Đnj. WƎŝƉŽũƚĞƐĞŬŽŶĐĞƌƚLJ͕ĚŝǀĂĚĞůŶşŵŝƉƎĞĚƐƚĂǀĞŶşŵŝ͕ ǀljƐƚĂǀĂŵŝ͕ƵůŝēŶşŵŝƉĞƌĨŽƌŵĂŶĐĞŵŝ͕ƐĞŵŝŶĄƎŝ͕ ĚŶLJŽƚĞǀƎĞŶljĐŚĚǀĞƎşĂĚĂůƓşŵŝĂŬĐĞŵŝ͘
ýasopis ýeský jazyk a literatura je nepostradatelným pomocníkem všech uþitelĤ þeského jazyka, kteĜí se chtČjí dále vzdČlávat a držet tak krok s vývojem svého oboru. ČESKÝ 4 JAZYK A LITERATURA 2015– 2016
,ƌĂũĞƚĞĚŝǀĂĚůŽ͍ƉşǀĄƚĞ͍dĂŶēşƚĞ͍ dǀŽƎşƚĞŶĞďŽƵēşƚĞ? Hrajete (si)? Malujete? FŽơƚĞ͕ĮůŵƵũĞƚĞ͍ EĂǀƓƚĢǀƵũĞƚĞnjĄŬůĂĚŶşƵŵĢůĞĐŬŽƵƓŬŽůƵ͍ WŽƎĄĚĄƚĞŬƵůƚƵƌŶşĂŬĐĞ͍
ƉĂƌƚŶĞƎŝ
amatérská
48 Kč
NezapomeĖte si zajistit pĜedplatné: Na e-mailu:
[email protected],
[email protected] ýasopis vychází 5x roþnČ. Roþní pĜedplatné 240 Kþ.
Portál pro amatérské a nezávislé divadlo
3ù,'(-7(6(.10
18-27 UN14.indd 28
SPN – pedagogické nakladatelství, a. s., Ostrovní 30, 110 00 Praha 1, www.spn.cz
01.04.16 16:43
29
ČTVRTÝ ROČNÍK TÝDNE UMĚLECKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A AMATÉRSKÉ TVORBY Pokud pořádáte v termínu 21.–29. května 2016 nějakou akci neprofesionálního umění nebo uměleckého vzdělávání, můžete se stát účastníky Týdne 2016. Na stránkách www.amaterskatvorba.cz vyplňte jednoduchý formulář a vaše akce se na mapě aktivit připojí k dalším již přihlášeným akcím. Mapa ukazuje, jak velké množství lidí věnuje svůj čas a energii amatérskému umění a uměleckému vzdělávání. Za dva měsíce od vyhlášení se na webu www.amaterskatvorba.cz zaregistrovalo 130 pořadatelů z celé ČR. Každoročně se Týdne účastní kolem dvou stovek pořadatelů. „Odpověď na otázku, proč se Týden těší každoročně takovému zájmu, patrně není složitá. Obě části projektu, amatérské aktivity i umělecké vzdělávání, jsou pevně zakotveny v české kultuře. Početná síť základních uměleckých škol i množství amatérských uměleckých aktivit ve všech oborech jsou českým fenoménem.
KONKURZY NA ŘEDITELE… l Arcibiskupství pražské vyhlašuje výběrové řízení na místo ředitele/ ředitelky školské právnické osoby Svatojánská kolej – vyšší odborná škola pedagogická, Svatý Jan pod Skalou 1, 266 01 Beroun. Předpokládaný nástup od 1. 8. 2016. Přihlášky zasílejte do 26. 4. 2016 na adresu Arcibiskupství pražské, Referát církevního školství, Hradčanské nám. 56/16, 119 02 Praha 1. Více informací na http://www. apha.cz/reditelka-svatojanske-koleje. Zn.: 261/16/Ř.
l Obec Dolní Újezd vyhlašuje konkurzní řízení na pozici ředitele/ředitelky Základní školy Dolní Újezd, okres Přerov, na dobu určitou 6 let, nástup 1. 8. 2016, přihlášení do konkurzu do 18. 4. 2016. Bližší informace na www. dolni-ujezd.cz nebo na tel. 602514339, Ing. Rýček. Zn.: 262/16/Ř.
VOLNÁ MÍSTA… l ZŠ Horoměřice hledá učitele/ku 1. stupně. Nástup – srpen 2016. CV zasílejte na zs.
[email protected] (tel.: Zn.: 286/16/Ř. 220971331).
28-32 UN14.indd 29
l ZŠ a MŠ, Praha 8, Dolákova 1, přijme od září 2016 kvalifikované učitele na 1. st. a asistenta pedagoga. Očekáváme vysoké pracovní nasazení, kreativitu, pozitivní přístup. Nabízíme ubytování ve školním bytě. Nabídky zasílejte na info@doZn.: 287/16/Ř. lakova.cz. l ZŠ v Praze 4 – Krči přijme pro školní rok 16/17 kvalifikovaného učitele 1. stupně; 2. stupně TV, M, Inf a vychovatele do ŠD. Kontakt:
[email protected], tel.: 241713229. Zn.: 236/16/Ř.
l ZUŠ Žatec, okres Louny, přijme od září 2016 na částečný pracovní úvazek kvalifikovaného učitele hry na kytaru. Nabídky zasílejte na zus@ zuszatec.cz nebo volejte Zn.: 288/16/Ř. 415740368. l Základní škola, Praha 10, U Roháčových kasáren 19, přijme od 1. 7. 2016 školníka. Nabízíme školnický byt. Životopis zasílejte na e-mail re d i t e l @ z s ro h a c ov k y. c z . Bližší informace na telefonu Zn.: 289/16/Ř. 272089222. l ZŠ Praha 7, Korunovační 8, přijme od 1. 9. 2016 učitelku/le na 1. stupeň a asistentku/ta pedagoga. Inovativní výuka, Tvořivá škola, možnost plné realizace. Kontakt:
[email protected] a 731189723. Zn.: 290/16/Ř.
l ZŠ Nad Přehradou, Praha 10 – Horní Měcholu-
I kdyby termín Týdne nekopíroval vyhlášení světové organizace UNESCO, jsem přesvědčena, že bychom vždy našli dostatek zájemců. Přesto musím trvat na tom, že jde o pouhý vzorek jednoho týdne, a teprve když ho násobíme počtem týdnů v roce, můžeme tyto aktivity kvantifikovat,“ dodala ředitelka pořádající organizace NIPOS Lenka Lázňovská. Koordinátorem Týdne je Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS). Tváří Týdne 2016 se stala Sabina Laurinová. Záštitu poskytlo Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká komise pro UNESCO. Partnery jsou Národní ústav pro vzdělávání a Akademie múzických umění. www.amaterskatvorba.cz
py, přijme kvalifikovaného vychovatele/vychovatelku školní družiny na plný úvazek s nástupem od 1. 9. 2016. Kontakt: 226806001, zsnpr@ Zn.: 291/16/Ř. zsnpr.cz. l ZŠ Nad Přehradou, Praha 10 – Horní Měcholupy, přijme učitelku (učitele) 1. st. na plný úvazek s nástupem od 1. 9. 2016. Kontakt: 226806001,
[email protected]. Zn.: 292/16/Ř.
l ZŠ P4, Bítovská 1, u metra „C“ Budějovická, přijme učitele/ku pro 1. stupeň. Odborná kvalifikace, praxe vítána. Nástup 1. 8. 2016. Informace o škole na www.zsbitovska.cz. Tel.: 261261887, e-mail: skola@ zsbitovska.cz. Zn.: 293/16/Ř. l ZŠ Spektrum, s. r. o., Praha – 9 Prosek, přijme kvalifikovanou učitelku angličtiny od srpna 2016. Nabízíme přátelské pracovní prostředí, podporu začínajícím učitelům, možnost profesního rozvoje, kvalitně vybavené třídy, dobré platové podmínky. Dále máme volné místo pro vychovatelku školní družiny. Požadujeme laskavý a respektující přístup k dětem. Osobní schůzku si sjednejte na
[email protected] a připojte svůj živoZn.: 294/16/Ř. topis. l 2. ZŠ a MŠ Beroun přijme od září 2016 učitele/ku na
1. st. Dále učitele/ku na 2. st. s aprobací matematika, fyzika, informatika. Podmínkou je odpovídající VŠ vzdělání. Dotazy – kontakt: 311622572,
[email protected]. Zn.: 295/16/Ř.
l ZŠ Křimická 314, Praha 10 – Horní Měcholupy, přijme kvalifikované učitele/ky 1. stupně. Nástup 1. 9. 2016. E-mail:
[email protected], tel.: 274861974-5. Zn.: 296/16/Ř. l Základní škola Tuchoměřice přijme od 1. 9. 2016 učitele/učitelku pro 1. stupeň. Požadujeme vzdělání dle Zákona 563/2004 Sb. Nabídky s životopisem prosím e-mailem: reditelka@zstuchomeriZn.: 297/16/Ř. ce.cz. l ZŠ Praha 9 – Čakovice hledá kvalifikovaného pedagoga 1. stupně s AJ. Nástup 1. září 2016. Váš životopis zasílejte prosím na e-mail: zscakovice@zscaZn.: 298/16/Ř. kovice.cz. l ZŠ Šestajovice přijme učitele/učitelku pro 1. st. ZŠ a učitele/učitelku M a F pro 2. stupeň ZŠ. Nástup 1. 9. 2016. Kontakt: 734245108, zs.
[email protected]. Zn.: 300/16/Ř.
l Učitele pro 1. stupeň – kreativní, komunikativní a empatické, kteří provedou naše žáky nadšeně prvním stupněm, hledá Fakultní základní škola PedF UK Mezi Školami 2322, Praha 5 – Nové Butovice (přímo na metru B). Rádi
01.04.16 16:44
30
přijmeme i absolventy, mimopražským zajistíme ubytování. Učitele otevřené pedagogickým inovacím rádi podpoříme v jejich dalším vzdělávání. Ředitel PhDr. Petr Vodsloň, kontakt: reditel@fzsmeziskolami. cz, 251619150. Zn.: 299/16/Ř. l ZŠ Praha 13, Janského 2189 (Stodůlky), přijme učitele/ku s aprobací 1. st. a kuchařku. Více informací na www.zs-janskeho.cz nebo tel. 732930594. Zn.: 301/16/Ř.
l Fakultní základní škola, Umělecká 850/8, Praha 7, přijme od šk. roku 2016/2017 učitelku (učitele) 1. stupně na plný úvazek. Kontakt:
[email protected], tel. 233378694, Zn.: 302/16/Ř. 233374258. l Základní škola s RVJ, Praha 4, K Milíčovu 674, přijme pro příští školní rok učitele/učitelku s aprobací 1. stupeň a AJ. Nástup 1. 9. 2016, plat podle zápočtu praxe. Nabídky zasílejte:
[email protected], tel.: 226807221. Zn.: 303/16/Ř. l ZŠ Klausova, Praha 13, přijme ihned nebo dle dohody učit. 2. stupně – M, Fy, Inf a od září 2016 učit. 1. stupně. Kontakt: p. Hanzlíková – Zn.: 304/16/Ř. 602194501. l ZŠ Školní, Praha 4 – Braník, přijme od září 2016 učitele TV. Životopis zasílejte na e-mail ředitele školy:
[email protected], tel.: Zn.: 305/16/Ř. 776257985. l ZŠ Roštín přijme od 1. 9. 2016 na částečný úvazek kvalifikovanou uč. 1. st. + částečný úvazek vychovatelky ŠD. Jedná se o jedno pracovní místo. Kontakt:
[email protected], tel. 731508171. Zn.: 309/16/Ř. l ZŠ nám Curieových vypisuje pro školní rok 2016 /2017 výběrové řízení na pozici zástupce/zástupkyně ředitelky školy pro 2. stupeň, s nástupem k 1. 8. 2016. Předpokládáme splnění předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka vyplývajících z § 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících; chuť zapojit se do všech aktivit školy a vysoké pracovní tempo, schopnost komunikace, řešení problémů, organizační schopnosti; zodpovědnost, spolehlivost, samostatnost.
28-32 UN14.indd 30
Nabízíme plný pracovní úvazek, požadujeme plnou odbornou kvalifikaci dle § 8 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovních a změně některých zákonů; znalost systému Bakaláři, zkušenosti s administrací systému, tvorbou rozvrhu a suplování výhodou. Podmínky odměňování – dle platných platových tarifů určených pro pedagogické pracovníky, nadtarifní složky (příplatek za vedení, osobní příplatek); své motivační dopisy a životopisy zasílejte na e-mail reditelka@ zscurie.cz do 15. 4. 2016. Zn.: 310/16/Ř.
l ZŠ a MŠ Fryčovická, Praha 9 – Letňany, přijme pro škol. rok 2016/2017 vychovatelku do školní družiny. Nabídky s životopisem zasílejte na:
[email protected]. Zn.: 195/16/Ř.
l ZŠ a MŠ logopedická, Praha 10, Moskevská 29, přijme vychovatelku s okamžitým nástupem. Nabídky včetně životopisu zasílejte na e-mail:
[email protected]. Zn.: 266/16/Ř. l ZŠ Křimická 314, Praha 10, přijme učitele AJ – 2. stupně – zástup za dlouhodobou nemoc. Úvazek 14 hodin týdně – po, st, st. Nástup ihned. E-mail:
[email protected], tel.: Zn.: 268/16/Ř. 274861975. l ZŠ a MŠ Pavlíkov, okres Rakovník, přijme od školního roku 2016/2017 aprobovaného učitele 1. stupně ZŠ (anglický jazyk vč.) na plný úvazek, aprobovaného učitele 1. stupně ZŠ na zkrácený úvazek. Žádosti zasílejte na adresu: ZŠ a MŠ Pavlíkov, okres Rakovník, Pavlíkov 77, 270 21; či elektronicky na adresu:
[email protected]. Zn.: 270/16/Ř.
l Základní škola, Praha 10, Olešská 18/2222, hledá pro školní rok 2016/17 kvalifikované učitele/učitelky 1. stupně a kvalifikované učitele/učitelky 2. stupně s aprobací Fy, M, Ch, AJ. Očekáváme zájem o práci, kreativní přístup a pozitivní vztah k dětem. Nabízíme práci ve vstřícném prostředí moderně vybavené školy. Nabídky zasílejte na e-mail:
[email protected], www.zsZn.: 67/16/Ř. -olesska.cz.
l ZŠP a ZŠS Mělník přijme od 1. 9. 2016 kvalifikovaného učitele/ku pro 1. stupeň ZŠ nebo speciálního pedagoga – učitele a kvalifikovaného asistenta pedagoga. Kontakt: reditel@zsp-melnik. cz, 315622203 (202). Zn.: 271/16/Ř.
l ZŠ Příbram – Březové Hory přijme od 26. 8. 2016 kvalifikovaného učitele/učitelku pro 1. stupeň základní školy (nejlépe i s kvalifikací pro výuku anglického jazyka na 1. stupni, popř. VV, HV). Nabídky s profesním životopisem zasílejte na e-mail
[email protected]. Zn.: 273/16/Ř.
l Soukromá česko-anglická Montessori základní škola v Olomouci hledá učitele 1. stupně s otevřenou myslí, respektujícím a laskavým přístupem k dětem, zodpovědným přístupem k práci, dobrou znalostí angličtiny a ochotou se intenzivně vzdělávat v oblasti Montessori pedagogiky. Nabízíme kvalitní materiální a personální zabezpečení školy, odpovídající platové ohodnocení, podporu při dalším vzdělávání. Motivační dopis a CV zasílejte na
[email protected] do 15. 4. 2016. Zn.: 274/16/Ř.
l ZŠ Čachovice přijme od šk. r. 2016/17 aprobovaného učitele/ku Ma – 2. stupeň (aprobace s VV, Fy, Ch, Vz) a dále učitele/ku RJ. Tel.: 326307668, e-mail: zscachovice@seznam. Zn.: 279/16/Ř. cz. l Mateřská škola a Základní škola Hodonín, náměstí B. Martinů, příspěvková organizace, přijme kvalifikovaného pracovníka do základní školy speciální na pozici učitel. Nástup od školního roku 2016/2017, předpokládaný úvazek 1,00. Žádosti a životopis zasílejte na e-mail:
[email protected]. Tel. kontakt: 518352895, 606241775. Zn.: 281/16/Ř.
l ZŠ Veltrusy, příspěvková organizace, přijme nejpozději od 1. 9. 2016 kvalifikované pedagogy 1. stupně, přivítáme i absolventy, případně studenty dokončující studium PF. Požadujeme aktivní a kreativní přístup ke školní i mimoškolní činnosti. Nabízíme příjemné pracovní prostředí, vstřícný přístup a dobrý pracovní kolektiv. Výborná
dopravní dostupnost ze severního okraje Prahy. Kontakt: e-mail: skola.veltrusy@ seznam.cz, tel. 731617991. Zn.: 282/16/Ř.
l Fakultní ZŠ, Praha 10, Gutova (metro A, Strašnická) přijme pro školní rok 2016/2017 učitele/učitelku 1. stupně školy (5. ročník, znalost AJ vítána). Plný úvazek. Zástup za MD. Perspektiva získání trvalého místa možná. Nabízíme podporující kolektiv, rovné jednání a moderně vybavenou školu. Žádáme plnou kvalifikaci, zájem o žáky a poctivou výuku. Zájemci prosím zašlete motivační dopis a strukturovaný životopis. Kontakt: www.zsgutova.cz,
[email protected], tel.: 274021921. Zn.: 285/16/Ř.
l ZŠ Klíček, Praha 4, přijme okamžitě nebo od září 2016 učitele/učitelku matematiky, nejlépe v kombinaci s F, Ch. Nabízíme práci v příjemném pracovním prostředí s malým počtem žáků ve třídě (max. 16 žáků). Více o škole na www. klicek.cz. E-mail:
[email protected], tel.: 724862176. Zn.: 125/16/Ř.
l ZŠ Praha 5 – Košíře, Nepomucká 1/139, přijme kvalifikované učitele/učitelky 1. stupně a vychovatelky ŠD (částečný úvazek). Kontakt:
[email protected]; tel. 257210778. Zn.: 148/16/Ř.
l Základní škola, Praha-Slivenec, přijme od 1. 9. 2016 učitelku 1. st. Nabízíme rodinné prostředí, překrásný areál, dynamicky se rozvíjející školu, laskavé zacházení. Kontakt: 731119488 nebo irosova@ zsslivenec.cz. Zn.: 163/16/Ř. l Základní škola Čelákovice, Kostelní 457, příspěvková organizace, přijme od 1. září 2016 aprobované učitelky pro 1. stupeň a pro 2. stupeň s aprobací matematika, fyzika a zeměpis. Dále přijmeme asistenty pedagoga. Nabízíme práci ve stabilním kolektivu a možnost dalšího vzdělávání. Bližší informace na tel. 326990211, e-mail: skola@ kamenka-celakovice.cz. Zn.: 214/16/Ř.
l FZŠ prof. O. Chlupa, Praha 13, www.fzs-chlupa.cz,
01.04.16 16:44
31
hledá z důvodů rozšíření kapacity vyučující 1. stupně (přednostně se zkušeností s RWCT, činnostním učením, písmem Comenia script, matematikou prof. Hejného, nebo ochotou se dále vzdělávat) a dále AJ popřípadě i dalších cizích jazyků (NJ, FJ, ŠJ) a ICT. Nabídky a další informace na pavlina.blahova@ Zn.: 217/16/Ř. fzs-chlupa.cz. l ZŠ Velký Borek, o. Mělník, přijme od 1. 9. kvalifikovanou učitelku/le 1. stupně, příp. učitelský pár. K dispozici krásný služební byt 3 + 1 se zahradou a garáží. Kontakt: zs.velkyborek@ seznam.cz, tel. 315624195. Zn.: 196/16/Ř.
l Základní škola Mochov, okres Praha-východ, přijme od září na částečný úvazek (9–10 hodin) kvalifikovanou učitelku 1. stupně. Telefon: 326992435, e-mail:
[email protected]. Zn.: 222/16/Ř.
l ZŠ Velké Přílepy přijme od školního roku 2016/2017 kvalifikované pedagogy pro 1. stupeň a vychovatele do ŠD. Nabízíme příjemné pracovní prostředí, velmi dobrou dostupnost (20 min.) ze stanice metra Dejvická nebo Bořislavka, práci ve výborném kolektivu. Životopis zasílejte na zdenka.hlouskova@zsvelZn.: 240/16/Ř. keprilepy.cz. l ZŠ Praha-Radotín přijme od 24. 8. 2016 kvalifikovaného učitele 2. stupně (NJ) na částečný úvazek s případnou další aprobací (M, D, Př) na plný úvazek. Profesní životopis zasílejte na adresu skola-radotin@seZn.: 235/16/Ř. znam.cz. l Gymnázium v Kralupech n. Vlt. přijme od 25. 8. 2016 učitele AJ. Životopis zašlete na
[email protected]. Zn.: 223/16/Ř.
l ZŠ a MŠ Tusarova 21, Praha 7, hledá pro šk. rok 2016/17 kvalifikované učitele/ky na 1. stupeň, vychovatele/ku do nově vznikajícího oddělení ŠD, učitele/ku do MŠ a asistenta/ku pedagoga. Svůj životopis s motivačním dopisem zasílejte na e-mail reditelka.tusarova@ seznam.cz.
Šternberku a okolí jako asistentka pedagoga ZŠ, MŠ nebo jako vychovatelka ŠD, DD. E-mail: krat.pa@centrum. cz nebo tel.: 731476016. Zn.: 307/16/Ř.
l Učitelka aprob. ZSV pro SŠ na FF, 18 let praxe ve výuce AJ (st. zk.), studující rozš. stud. pro učitele ČJ – ZŠ. Tel.: Zn.: 284/16/Ř. 722128698.
Zn.: 228/16/Ř.
l MŠ Lipence, K Samoobsluze 211, Praha 5, 155 31, přijme učitelku. Požadujeme SPgŠ – obor předškolní a mimoškolní pedagogika. Zájemci zasílejte svůj životopis na:
[email protected].
VZDĚLÁNÍ, KURZY…
PRÁCI HLEDAJÍ…
l Katedra psychologie FF UK v Praze bude opakovaně otevírat od podzimu 2016 akreditované kurzy celoživotního vzdělávání, které jsou určené pedagogickým pracovníkům: 1. Studium pro výchovné poradce (ZŠ i SŠ), 2. Učitelství pro SŠ (tzv. pedagogické minimum), 3. Učitelství pro SŠ – společenské, ekonomické a právní vědy (tzv. pedagogické minimum), 4. Jak na výchovné problémy v základní škole. Kurz se zaměřuje na posilování profesních kompetencí v oblasti managementu třídy – poskytuje učitelům podpůrná opatření pro prevenci a řešení problémů s chováním žáků… Podrobnější informace včetně přihlášky najdete na webu http://kps. ff.cuni.cz pod položkou kurzy CŽV, dále Odborné kurzy a kvalifikační kurzy.
l Aprobovaný učitel (AJ) hledá práci na ZŠ od šk. r. 2016/17. Praha. E-mail:
[email protected].
ZDARMA
Zn.: 248/16/Ř.
l ZŠ Praha 8, Na Šutce 28, přijme od září 2016 učitele/ ku s aprobací Fy, Ma na plný úvazek. Kontakt: zssutka@ zssutka.cz, 724207623. Zn.: 251/16/Ř.
l Základní škola Karla Čapka v Praze 10 vypisuje výběrové řízení na místo kvalifikovaného učitele/učitelky 1. stupně pro školní rok 2016/2017. Nabízíme tvůrčí pracovní prostředí, vstřícný kolektiv, podporu začínajícím učitelům, možnost profesního rozvoje, kvalitně vybavené třídy. Požadujeme laskavý a respektující přístup k dětem, otevřenost novým zkušenostem. Zájemci zasílejte profesní životopis na adresu
[email protected]. Zn.: 260/16/Ř.
Zn.: 306/16/Ř.
l Od šk. roku 2016/2017 hledám práci v Olomouci či
Zn.: 308/16/Ř.
CESTOVÁNÍ… l Chata Prim v Orl. h., ŠvP od 265 Kč. Virtuální 3D prohlídky pokojů a chaty. Tel.: 736772434, www.chaZn.: 258/16/Ř. taprim.cz. l Areál v Orl. h., ŠvP od 220 Kč, vlastní bus, „dotace“ pro učitele. 774624679, www. chataradost.cz. Zn.: 55/16/Ř.
můžete oznámit životní jubilea svá nebo svých kolegů, osobní sdělení, narození atd. NE však oznámení o výročí školy. Rozsah je omezen osmi tiskovými řádky (1 řádek má max. 30 znaků).
Inzerce UN – Ostrovní 30, 110 00 Praha 1, tel./fax: 224 932 233
[email protected],
[email protected] UČITELSKÉ NOVINY, týdeník pro učitele a přátele školy, Ostrovní 30, 110 00 Praha 1. www.ucitelskenoviny.cz Šéfredaktor: Petr Husník. Zástupce šéfredaktora: Lukáš Doubrava. Sekretariát: Lenka Kučerová, tel./fax: 224 932 222. Redaktoři: Jaroslava Štefflová (externistka), Radmil Švancar, Jiří Frey, tel./fax: 224 931 450. E-mail:
[email protected], spojení na členy redakce –
[email protected]. Inzerce: Petra Čepeláková, tel./fax: 224 932 233. E-mail:
[email protected]. Grafická úprava a zlom: Michal Špatz. Foto na obálce: Anna-Antonie Krčmářová. Vydavatel: GNOSIS, spol. s r. o., zastoupená jednatelem JUDr. Františkem Taliánem. Distribuce pro předplatitele: Česká pošta s. p. – oddělení periodického tisku, Olšanská 38/9, 225 99 Praha 3, bezplatná telefonní linka: 800 300 302, fax: 267 196 287, e-mail:
[email protected]. ADISERVIS, s. r. o., Na Nivách 18, 141 00 Praha 4, tel.: 241 484 521, fax: 241 483 924, e-mail:
[email protected] (ADISERVIS, s. r. o., zajišt‘uje předplatné i telefonickou objednávkou a dosílá starší výtisky). Distribuce pro volný prodej: PNS, a. s., Paceřická 1/2773, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice. Tisk: Tiskárna Libertas, a. s., Drtinova 10, 150 00 Praha 5. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Příspěvky zveřejněné v rubrice Dopisy, Zrcadlo praxe a Ohlasy se nehonorují. Společnost GNOSIS, s. r. o., využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. ISSN 0139-5718. Číslo registrace MK ČR 2967.
28-32 UN14.indd 31
01.04.16 16:44
Dovolená na Šumavě Ka
ŠPERK
š p e r s ké H o
šp
Hor y
Ka
ké
Pens N ov
V
vic
e
Buči n
au
VY
TERMAN
LPSKÁ
ion
H
H
o
A te l
é Hutě
OS
lta
K
N
dy
DK
vil
LÍ
Pe n si on P O
Po l k a - H o r n í
s er
KL
L
KA
K HOT EL PA R
ry
Pen
si
on
KA
A K n í že c í P l án
LÍ
ě
t
W
án m t r Apa
N
ř Fo
ov na
KR VY ÁLE ŠUMA
Lipka
ov á L a d a
U
O
Bor
c
KA
Ú Hotel N OVÉ
D
ol é Úd í - Stož e
y
N
ov
LIPKA
Pension HÁ
JE
AVY.CZ M U YS ERL
m a u v Š y y l r Pe Jedna lepší nestžadčírusihjáe,n
.P W W
vybr at...
28-32 UN14.indd 32
01.04.16 16:44
