17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Planety Terestrické planety Velké planety

Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy dělí do dvou skupin 1. na planety podobné Zemi, tzv. vnitřní (kamenné) planety: Merkur, Venuše, Země, Mars 2. na vnější (plynné, obří) planety: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun Uvedeno v pořadí rostoucích vzdáleností od Slunce

Vnitřní (kamenné) planety

MERKUR

VENUŠE

ZEMĚ

Měřítko

100 mil. km 1 AU

MARS

Merkur  Vzdálenost od Slunce 0,4 AU  Poloměr 2 439 km (0,38 Rz)

 Rok má 58,7 dní, doba rotace     

88 dní Teplota 427 až -173°C Objem a hmotnost cca 0,055 Země Nemá atmosféru, satelity ani prstence Pevné těleso, nejvíce železa Povrch poset krátery a zlomy

Merkur - zajímavosti  Magnetické pole: slabé (asi 1% pozemského)  Výzkum:  Mariner 10 (NASA): průlety 1974 a 1975  Messenger (NASA) : průlety 2008, 2009, na

oběžnou dráhu v r. 2011  Je obtížné pozorování Merkuru ze Země – vždy je

velmi blízko Slunci. Můžeme jej vidět jen krátce po západu nebo před východem Slunce

Povrch Merkuru (Messenger)

Venuše  Vzdálenost od Slunce 0,72 AU  Poloměr 6 052 km (0,95 Rz)  Doba rotace 243 dní  Rok 226 dní = 0,62 roku  Teplota 470°C  Objem a hmotnost cca 0,8

Země  Nemá satelity ani prstence  Tlak v atmosféře až 90x větší než na Zemi

Venuše - zajímavosti  Retrográdní = zpětná rotace  Povrch z taveniny

 Hustá atmosféra se skleníkovými plyny (CO2, páry H2SO4 )

V atmosféře jsou žíravé kyseliny a neustálé vichřice.  Na Venuši prší kyselina sírová.  Vyskytují se myšlenky o možném mikrobiálním životě ve vysokých vrstvách atmosféry. V tomto prostředí jsou příznivější podmínky ( teplota, tlak, hustota, složení)  Venuši můžeme pozorovat podobně jako Merkur krátce po západu Slunce – tehdy ji říkáme Večernice nebo před východem Slunce – tehdy ji říkáme Jitřenka.

Venuše - zajímavosti • Výzkum:  Mariner 2 (1962) a Mariner 5 (1967) (NASA) : průlety  Veněra (Rusko) 1966 – 1985: průlety, přistání a oběžná dráha  Pioneer Venus (NASA) 1978 – 1992: oběžná dráha a sestup do atmosféry  Magellan (NASA) 1990 – 1994: oběžná dráha, radarové mapování  Venus Express (ESA) 2006 – 2009: oběžná dráha

PovrchVenuše (Magellan - radar)

T12 a13  T22 a 23

Země  Vzdálenost od Slunce 1 AU = 150       

miliónů km Poloměr 6 378 km Rok má 365,2422 dne, doba rotace 1 den = 23 hod 56 min 4 s Teplota: min -88, max. 58, průměrná 14°C Objem 1,083.1012 km3 Hmotnost 5,97.1024 kg Hustota 5 515kg/m3 1 satelit - Měsíc

Země  Povrch: pevnina (29%),

moře a oceány (71%)  Atmosféra: dusík (78%),

kyslík (21%), oxid uhličitý, vodní pára; tlak na povrchu 0,1 MPa  Tvar: geoid (zploštělá koule)  Země je živá planeta:  Sopečná činnost  Zemětřesení

Činná sopka na Aljašce

Země - zajímavosti: Polární záře

Zdroj:cs.wikipedia.org

Země - zajímavosti Doposud naše pět miliard let stará Země zcela jasně nutí magnety, aby směřovaly k (definovanému) severu. Tato záhada je stále předmětem studia, ale nedávné úvahy vedou k tomu, že by příčinou regenerace mohly být pohyby v jádře a rotace Země.

Odkaz na zdroj

Země - zajímavosti Magnetosféra

Podmínkou vzniku zemské magnetosféry je magnetické pole Země, které vzniká v magnetohydrodynamickém dynamu v magnetickém toku uvnitř zemského jádra. Planety bez magnetického pole (a tedy i bez magnetosféry) nejsou tak dobře chráněny proti slunečnímu větru Odkaz na zdroj

Země z oběžné dráhy (ISS)

Země z oběžné d

(ISS)

Měsíc  Jediný přirozený satelit Země  Vzdálenost od Země má  

  

384 403 km Poloměr 1730 km = 0,27 RZ Hmotnost 7,34.1022 kg = 0,02 MZ Hustota 3,344 g/cm3 Gravitace 1,622 m/s2 = 0,16 g Země Vychýlení osy k ekliptice 1,54°

Měsíc - zajímavosti Výzkum:  automatické sondy – Luna (Rusko – býv.

SSSR) 1959 – 1976: průlety, oběžná dráha, přistání, automatické vozítko Lunochod 1 a Lunochod 2  Ranger (NASA) 1961 – 1965: tvrdý zásah

Měsíce  Lunar Orbiter (NASA) 1966 – 1967:

oběžná dráha  Surveyor (NASA) 1966 – 1968: přistání

na povrchu  Clementine 1994, Lunar Prospector 1998

– 1999 (NASA) :  detailní průzkum Měsíce z oběžné dráhy  člověk na Měsíci – Apollo 11(USA)

20.7.1969 první kosmonaut N. Armstrong

Měsíc - zajímavosti  Měsíc pravděpodobně vznikl po nárazu tělesa

velikosti Marsu do Země před 4,5 miliardami let  zakryje-li Měsíc část nebo celý kotouč Slunce, nastává zatmění Slunce  pokud naopak Země vrhne stín na Měsíc, nastane zatmění Měsíce

Měsíční vozidlo (Apollo)

Mars  Vzdálenost od Slunce: 1,52 AU  Poloměr: 3 398 km (0,53 Rz)  Rotační doba: 1,03 dne (24,6        

hodiny) Rok: 687 dní = 1,9 let Teplota: min.-87°C, průměrně 63°C, max. -5°C Objem: 0,15 Země, Hmotnost 0,107 Země, Hustota 3,94 g/cm3, gravitace 3,69 m/s2 Sklon dráhy k ekliptice 1,85° 2 satelity: Phobos a Deimos nemá prstence

Mars - zajímavosti  Povrch: pevný – kameny, písek, krátery, hory (až 25 km  





vysoké vyhaslé sopky), hluboká údolí polární čepičky z ledu a zmrzlého oxidu uhličitého Atmosféra: řídká, především oxid uhličitý, tlak na povrchu max. 1 kPa (100x menší než na Zemi), mraky z ledových krystalků, písečné bouře, vítr, větrné víry Voda: led těsně pod povrchem i na povrchu, vodní pára v atmosféře, možná tekutá voda pod povrchem, nebo slané roztoky na povrchu – voda v kapalném skupenství nemůže za současných podmínek (nízký atmosférický tlak a povrchová teplota) dlouhodobě existovat;v minulosti byla pravděpodobně tekutá voda i na povrchu Marsu – oceán,řeky, jezera na dně kráterů, déšť Magnetické pole: slabé

Okraj kráteruVictoria na Marsu (Opportunity)

Phobos  Poloměr: 9 – 14 km

(nepravidelný tvar)  Doba oběhu kolem

Marsu: 0,32 dne  Průměrná vzdálenost

od povrchu Marsu: 5,8 tis. km  Zajímavosti: stále se

přibližuje k Marsu a asi za 100 miliónů let se pravděpodobně rozpadne

Deimos  Poloměr: 5 – 8 km

(nepravidelný tvar)  Doba oběhu kolem Marsu:

1,26 dne  Průměrná vzdálenost od

povrchu Marsu: 20,1 tis. km  Zajímavosti: oba měsíce

Marsu jsou nejspíše původně planetky, tzv. asteroidy, zachycené gravitačním polem Marsu