17 blog, blogovat, bloger

blog, blogovat, bloger

17 blog, blogovat, bloger Zajímal by mě Váš postoj ke slovům weblog, blog, k použití sloves blogovat, blognout a k označení bloger, blogerka. Je správné je počešťovat, nebo by bylo lepší neměnit anglický přepis webblog, blogger a raději neskloňovat? Anglické výrazy weblog a blog a slova od nich odvozená se stejně jako jevy, které popisují, v českém prostředí objevily až po r. 2000. Užívají se dnes velmi často a v oblasti žurnalistiky se staly celkem běžnou součástí slovní zásoby. Mimo jiné i proto, že čeština pro ně nemá jednoslovný ekvivalent a je nucena je opisovat více slovy (internetový deník). Domníváme se, že většinu z těchto anglických termínů lze bez obav použít. V případě slovesné podoby doporučujeme tvar blogovat. Přípona -ovat je u přejatých sloves nejčastější a tradičně užívaná, a navíc se vzhledem k nedokonavému významu tohoto slovesa (,vést/psát internetový deník, zápisník‘) nedokonavé sloveso jeví i jako nejvhodnější. V době, kdy jazyková poradna odpovídala na tento dotaz (v r. 2006), ještě nebyla podoba všech uvedených slov vzhledem k jejich novosti zcela ustálena. V případě slov blog, weblog (webblog), blogový, weblogový (webblogový) se objevovala varianta delší i kratší, ale už tehdy výrazně převažovaly podoby zkrácené: blog, blogový (kolem 200 000 výskytů v internetovém vyhledávači Morfeo). Tato tendence se v průběhu doby potvrdila a zkrácená podoba v úzu zcela převládla. V případě blog(g)era (příp. blog(g)erky) už nebyla situace tak jasná. Sice rovněž převažovala zkrácená varianta bez komponentu web-, ale pravopisná podoba byla rozkolísanější. Je zajímavé, že podle internetových vyhledávačů převažoval původní anglický pravopis se dvěma g (počet výskytů byl v řádu tisíců, zatímco zjednodušená podoba s jedním g měla výskyty v řádu stovek). Po šesti letech se ukazuje, že pravopisná podoba stále není zcela ustálená, ale poměr výskytů se překvapivě obrátil a dnes lze pomocí internetových vyhledávačů nalézt více než 2 miliony výskytů podoby blogger a bloggerka a více než 3 miliony výskytů podoby bloger a blogerka. Ani jednu variantu nelze odmítat. Ale ať už se rozhodneme pro kteroukoli z uvedených podob, v českém textu je třeba tato slova uvádět v náležitých tvarech – tedy skloňovat a časovat. [ks]

25

Pravdova - Jsme v cestine doma.indd 25

10. 2. 2014 17:38:46

bodejť

18 bodejť Jak nebo z čeho vzniklo slovo bodejť? Výrazy bodej, bodejť, bodeť, bodejž (někdy psané též jako *bodeď, *bodejď) vznikly ze staročeského spojení bóh daj (tj. dej bůh) a zesilovací (intenzifikační) slovotvorné částice -ž (bodejž) nebo -ť (bodeť, bodejť). Postup hláskových změn byl zhruba takovýto: bóh daj > bohdaj (srov. též bohdá) > bohdajž/bohdajť > (pravidelnou změnou téžeslabičného aj > ej) bo(h)dejž/bo(h)dejť > bodejž/bodejť. Mimo toto spojení se původní podoba bóh (tj. bůh) na základě pravidelných hláskových změn ó > uo > ů změnila v podobu bůh: bóh > buoh > bůh. [mb] → 76 koncové -ť a -ž

19 boss V dnešních novinách je velký nadpis: „Zatkli příbramského fotbalového bossa Starku“. Mám problém s tvarem bossa. Je to správně? Myslím si, že by mělo být napsáno: zatkli bosse. Děkuji za objasnění. Titulek je v pořádku, přestože tvar bossa je možná pro některé uživatele češtiny překvapivý. Zalistujeme-li tiskem, čteme obvykle: dopadli kolumbijského drogového bosse, soud zablokoval účty příbramského bosse, vyšetřují vraždu bosse Mrázka. Někdy však také vidíme: byli připraveni odrazit jakýkoli útok na svého bossa, kariéru drogového bossa odstartoval v roce 1993, proslavil se rolí mafiánského bossa. Mužská životná podstatná jména zakončená na -s skloňujeme převážně podle tvrdého vzoru „pán“, např. albatros – 2. p. albatrosa, ďas – ďasa, kos – kosa, losos – lososa, pštros – pštrosa, ras – rasa, rys – rysa, virtuos – virtuosa. Mezi vzorem „pán“ a „muž“ kolísají podle mluvnic podstatná jména rorýs, platýs a pilous. Ta mohou mít ve 2. a 4. p. j. č. dva tvary: rorýsa i rorýse, platýsa i platýse, pilousa i pilouse. Podle NASCS z roku 2005 má i podstatné jméno boss dvojí tvary (bossa i bosse). Starší vydání tohoto slovníku (ASCS 1995) a SSJČ mají však u výrazu boss jen tvrdé skloňování, tedy ve 2. pádě tvar bossa. Přechod ke vzoru „muž“ je dán uživatelským územ, doklady z ČNK a z internetu svědčí o značné převaze skloňování podle měkkého vzoru. Podoba bosse je hojně doložena i v textech z devadesátých let, přestože v tu dobu nebyla v souladu s doporučeným skloňováním a měla být korektory vyhodnocena jako chybná.

26


10. 2. 2014 17:38:46

bůhzdarma

Působí zde nejspíš analogie s vlastními jmény zakončenými na -s (a také na -z a -x), která se v dnešní češtině skloňují převážně podle vzoru „muž“, původně však patřila ke vzoru „pán“ – proto ve starších textech vídáme ve 2. a 4. pádě tvary Aloisa, Felixa apod., v současných textech výrazně převažují podoby Aloise, Felixe, Borise apod. Podobný posun k měkkému skloňování můžeme sledovat i u dalších životných mužských podstatných jmen zakončených na -s (některá z nich jsou expresivní), např. u slov primas, karas, kalous, ibis, chabrus, chuďas, kakabus, kliďas, kandrdas, morous, vágus. U nich však slovníky (zatím) uvádějí pouze skloňování podle vzoru „pán“. [ač]

20 bude bývat Lze ve spisovné češtině používat sousloví bude bývat, a to pro vyjádření děje, který očekáváme v budoucnosti a je jasné, že bude probíhat nějaký delší čas? Jako příklad bych uvedl větu „Mistrovství světa v ledním hokeji bude bývat ve Švýcarsku“. Tento výraz působí již na první pohled dost kostrbatě a obsah sdělení se dá vyjádřit o poznání libozvučnější větou, ale zajímá mě, jestli je sousloví bude bývat jako takové ve spisovné češtině teoreticky vůbec možné. Věty uvedeného typu nejsou v úzu sice příliš časté, ale doklady najít lze, například na internetu: sobotní setkání bude bývat vždy na faře, pokoj bude bývat uklizen, Square dance bude bývat opět jednou za měsíc atd. Je pravděpodobné, že jde o moravskou konstrukci, neboť všechny dohledané výskyty pocházejí z Moravy. Zdá se, že uživatelé češtiny takové konstrukce občas potřebují, a to tehdy, chtějí-li vyjádřit, že se děj bude opakovat. V jazykovědné literatuře byla jejich gramatická přijatelnost obhajována P. Karlíkem ve stati Pasivum v češtině (Slovo a slovesnost 65, 2004, s. 83–112). [od]

21 bůhzdarma V pátečním vysílání pořadu „Uvolněte se, prosím“ použil pan Kraus slovo bůhzdarma. V Pravidlech českého pravopisu jsem našla pouze slovo zbůhdarma. Předpokládám, že pan Kraus tuto přesmyčku používá záměrně, ale přesto mi není jasné, jaký byl původně význam tohoto příslovce. Podoba bůhzdarma je plně spisovná. Můžeme se o tom přesvědčit zcela jednoduše například nahlédnutím do čtyřsvazkového SSJČ. Ale na rozdíl

27


10. 2. 2014 17:38:46

bůhzdarma

od podoby zbůhdarma se jí užívá ojediněle. Podle dat z ČNK z několika posledních let připadá v aktuálním jazykovém úzu na každých dvě stě výskytů varianty zbůhdarma přibližně jen jeden výskyt varianty bůhzdarma a s variantami zbohadarma, zbohadarmo, živými ještě na počátku 20. století, se dnes nesetkáme vůbec. Všechny čtyři varianty tohoto příslovce jsou synonymní a význam je jednoznačný: ‚bez užitku, bez prospěchu, bez příčiny, bezdůvodně, zbytečně, nadarmo, marně, pro nic za nic‘. Všimněme si, že příslovce zbůhdarma se poměrně často vyskytuje ve spojeních s různými expresivními výrazy a vnímání jejich expresivity zesiluje, i když samo o sobě expresivní není: zbůhdarma vyhozené/rozházené peníze, zbůhdarma prošustrovaný čas, zbůhdarma se flákat, zbůhdarma okounět, čas zbůhdarma strávený konzumací idiotské televize… (doklady z ČNK). Zesilující význam i funkci mělo toto příslovce vždy. Je totiž utvořeno zdvojením: skládá se ze dvou částí, které mají stejný význam. Průhlednější se dnešnímu uživateli jistě bude jevit část druhá, -darmo, odvozená od slova dar (resp. od slovesa dát) příponou -mo, tedy stejnou příponou jako příslovce krad-mo, zkus-mo či let-mo. Příslovce darmo původně znamenalo ‚(dát) darem‘, ale v průběhu historického vývoje se jeho význam posunul k dnešnímu významu ‚marně, zbytečně‘, který snadno identifikujeme i v dalších odvozeninách, jako je např. nadarmo, zadarmo, darmožrout či darmošlap. První část příslovce, zbůh-, vznikla spojením staročeské předložky vz (resp. z) a podstatného jména bóh, tedy vzbóh, resp. zbóh, které ve staré češtině znamenalo ‚bez odměny pozemské, zadarmo‘, v oslabeném významu pak ‚marně, nadarmo‘. Takové zesílení příslovečného významu zdvojením, které jsme si ukázali na vzniku a vývoji složeného příslovce zbůhdarma, je v češtině sice vzácným slovotvorným postupem, ale přece jen ho můžeme doložit ještě na dalších příslovcích. Patří mezi ně například jenjen, užuž, kolkolem a rovněž dennodenně, „oblíbené“ ve školních diktátech proto, že se v něm vyskytuje čtyřikrát písmeno n. Tato příslovce jsou naštěstí slovotvorně i významově zcela zřetelná a k jejich výkladu už exkurzi do historie češtiny nepotřebujeme. [lu]

28


10. 2. 2014 17:38:46

buzikán

22 bulík, buličí, bulet Rád bych se Vás zeptal, co přesně znamená slovo bulík. Často se používá ve spojení věšet bulíky na nos. Jsou od slova bulík odvozena i slova bulet (brečet) a buličí (buličí oko – toto spojení sice znám, ale též nevím, co znamená)? Slovo bulík definuje SSJČ jako 1. mladý vůl, volek, 2. hlupák. Spojení věšet někomu bulíky na nos by tedy bylo možné volně přeložit jako ‚dělat z někoho vola‘. Od slova bulík je odvozeno přídavné jméno buličí. SSJČ ho definuje jako ‚něčím připomínající bulíka‘ a uvádí právě příklad buličí oko (ve významu ‚velké, kulaté oko‘). Podle uvedeného slovníku se toto spojení užívá rovněž jako lidové označení sasanky nebo blatouchu. Přeneseně se buličí oko také užívá jako označení pro volské oko, tedy pro typ přípravy vajec na pánvi. Sloveso bulet je původu zvukomalebného (srov. citoslovce bú při brečení), vývojovou souvislost se slovem bulík tak nejspíše nemá. [jch]

23 buzikán Snažně Vás prosím o vysvětlení slova buzikán. Jde o výraz z heraldiky, ale v Českomoravské heraldice jsem vysvětlení nenalezl a v Ottově slovníku či v čtyřdílné Všeobecné encyklopedii rovněž ne. Podle PSJČ i SSJČ je podstatné jméno buzikán jednou z četných variant slova buzdogan; další varianty jsou buzdovan, buzdygan, buzdykan, buzigan, buzikan, buzogan, buzovan, buzygan, buzykan; lidovou etymologií pak vznikly i podoby bodsekáň, podsekáň, posekáň. Je to bývalá turecká velitelská hůl a také zbraň, podobná našemu palcátu – kumánská válečná sekera na dlouhé násadě. Se slovem se můžeme setkat např. v díle A. Jiráska: „Hejtman kumánský svým buzdyganem udeřil zezadu do starcovy lebky.“ V Ottově slovníku naučném slovo zachyceno je, ale v podobě buzogány: „Buzogány, také buzdován a buzykán, původně turecká hůl maršálská, na jednom konci ozdobená kovovou nebo křišťálovou koulí, které také jako zbraně po způsobu palcátu užito býti mohlo. U Maďarův udržela se po Turcích dlouho v pozměněné poněkud formě jako sekyra na dlouhé násadě.“ Ve slovenských pohádkách se můžeme setkat se slovem budzogáň (s variantou buzogáň) – označuje se tak velký, těžký kyj. Ve Slovníku slovenského jazyka je příklad: „Hraško zakrútil okolo hlavy svojím veľkým budzogáňom.“ Machek v etymologickém slovníku u hesla buz(d)ogan vysvětluje, že české tvary uvedené u Jungmanna mohly být převzaty jako dobové názvy

29


10. 2. 2014 17:38:47

buzikán

přímo z osmanského bozdoγan; slovenské jsou z maďarského buzogány, původ je kumánský. Výraz buzikán je užit např. v popisu plzeňského znaku: „Za štítem jsou dvě přílby s halapartnou na pravé straně, uprostřed tři pahorky s olivovými ratolestmi a nápisem: In hoc signo vinces. Na levé straně je vojevůdcovská hůl – buzikán.“ [ač]

24 cash flow Chtěla bych se zeptat, jakého rodu je cash flow. NASCS uvádí, že jde o nesklonné ženské jméno. S nesklonným bych souhlasila, ale ženský rod se mi nezdá. Všude se uvádí např. diskontovaný cash flow, tedy v mužském rodě. Jaký rod je tedy správný? Určit rod přejatých cizích slov bývá obtížné. Pokud jsou totiž nesklonná, musíme se při stanovování rodu opírat o shodné tvary řízených větných členů (především o shodné přívlastky). V případě cash flow s Vámi souhlasíme v tom, že se ženský rod příliš neužívá. Kromě rodu mužského je však vcelku častý i rod střední. To je navíc komplikováno tím, že mužský a střední rod odlišíme pomocí přívlastku pouze v některých pádech – mluvíme-li třeba o očekávaném cash flow, přicházejí v úvahu rody oba. Pak by nám mohlo pomoci např. vztažné zájmeno (cash flow, který/které…) nebo přísudek (cash flow byl/bylo…). Na rozdíl od NASCS doporučujeme slovo cash flow používat v mužském či středním rodě nebo ho nahradit českými ekvivalenty peněžní tok, finanční tok. [od]

25 Cee Můj kamarád (Čech s českými předky – alespoň, co měl možnost zjistit) má zvláštní příjmení. Jmenuje se Cee. Zajímalo by mě, jaký je jazykový původ tohoto jména, které se (jak jsem se dívala na web) v Česku občas vyskytuje. Domníváme se, že toto příjmení lze vyložit dvěma způsoby. První výklad vychází z označení písmene C, jméno tedy snad vzniklo jako zkratka nějakého jména začínajícího na písmeno C. Podobně se někdy vykládají příjmení Bé, Cé, El, Eška, Zet. Druhé možné vysvětlení je založeno na německých příjmeních Zäh, Zeh nebo Zehe. Všechna tato příjmení měla význam ‚nepoddajný, tuhý; houževnatý, neústupný; vytrvalý‘, příjmení Zeh a Zehe mohou

30


10. 2. 2014 17:38:47

čínsko-americký a čínskoamerický

navíc souviset se středohornoněmeckým zehe ‚prst na noze‘. Příjmení tedy mohlo odrážet nějaký nápadný znak prstu/prstů u nohou prvního nositele tohoto osobního jména. Výklad z němčiny pokládáme vzhledem k motivaci za přesvědčivější. Tzv. příjmí, z nichž se příjmení vyvinula, bývala totiž velmi často motivována povahovými či fyzickými rysy svých nositelů, zatímco pojmenování písmen v abecedě jsou pro vznik příjmí či příjmení používána jen výjimečně. [vš]

26 časomíra Mohu používat v množném čísle slovo časomíra jako synonymum pro hodinky nebo časoměřič? Slovo časomíra ve významu ‚zařízení k měření času‘ lze použít v množném čísle, stejně jako v množném čísle používáme slovo zařízení. Lze prodávat různá zařízení, tedy i různé časomíry. Jde o poměrně nový, velice frekventovaný význam tohoto slova – starší slovníky, např. PSJČ a SSJČ, uvádějí jen synonyma časoměřič nebo časoměr. Z kontextu by ovšem mělo být vždy jasné, kdy se mluví o zařízení/přístroji a kdy o časomíře v původním významu slova, tedy v dějovém významu ‚měření, určování času‘ (např. ve spojení člověk pověřený časomírou). [mpra]

27 čínsko-americký a čínskoamerický Výrazy vietnamsko-americký, kubánsko-americký… jsou předpokládám napsány správně (na rozdíl od latinskoamerický, afroamerický ap.). Je ale možné psát bez spojovníku čínskoamerický? Možné je psaní obou podob, se spojovníkem i bez něj, každá z nich má však poněkud jiný význam. Máme-li na mysli reciproční vztah mezi uvedenými zeměmi, pak je namístě spojovník: vietnamsko-americká válka, kubánsko-americká krize apod., proto bude v tomto významu spojovník i v případě výrazu čínsko-americký (např. čínsko-americké vztahy); od roku 2008 nám pomůže i IJP, která uvádí, že spojovník se píše, stojí-li obě složky „proti sobě“. Druhá varianta (čínskoamerický) se běžně neužívá, ale z hlediska slovotvorného je možná. Pokud bychom měli na mysli např. člověka, jev apod., který je v jistém smyslu společný oběma zemím, tedy např. americký, ale s čínskými kořeny (nešlo by o vzájemný vztah mezi Amerikou a Čínou),

31


10. 2. 2014 17:38:47

čínsko-americký a čínskoamerický

pak bychom zvolili pravopis bez spojovníku (např. čínskoamerická komunita – tedy Američané původem z Číny), analogicky k typu afroamerický, latinskoamerický apod. [od] → 177 rýžojáhelný

28 číslovky a počítaný předmět Je nějaký známý důvod, proč se 2. pád podstatného jména používá až od číslovky 5 výše (čtyři květiny, pět květin)? Proč jsou dvě, tři, čtyři + 1. pád množného čísla podstatného jména (čtyři květiny)? Proč se nezačíná například už od číslovky dvě (dvě květin) nebo až třeba od číslovky šest (pět květiny, šest květin)? Proč zrovna číslovka 5 a více či neurčité? A proč se vůbec začal 2. pád používat? Forma spojení číslovky a počítaného předmětu je dána původním slovnědruhovým charakterem číslovky. Podle Gebauerovy Historické mluvnice jazyka českého jsou číslovky jeden, dva, tři, čtyři svou povahou adjektiva, tudíž se musí mluvnicky shodovat se jménem počítaného předmětu (jeden muž, jednoho muže, jednomu muži; dvě květiny, dvou květin, dvěma květinám…). U ostatních základních číslovek, které jsou povahy substantivní, se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tzv. numerativ, genitiv numerativní: pět mužů – pěti mužů, tisíc mužů – tisíce mužů…). [mpra]

29 demisólista Co znamená slovo demisólista? Význam tohoto složeného slova nám poněkud napoví jeho první část, demi-, která znamená ‚půl, poloviční, polo-‘. Demisólisté – a také demisólistky – jsou baletní a taneční sólisté a sólistky, kteří ztvárňují menší sólové role a vedle toho mají povinnost účinkovat ve sboru. V NASCS ani v SSJČ sice tyto specifické výrazy z baletní a taneční terminologie nenajdeme, zato se však můžeme na mnoha našich divadelních scénách setkat s vynikajícími představiteli demisólových rolí. [lu]

32


10. 2. 2014 17:38:47

desetinná čísla – tvary počítaného předmětu

30 desetinná čísla – skloňování Chtěl bych Vás poprosit o radu, jak číst desetinná čísla. V žádné gramatice jsem nebyl s to najít příslušné pravidlo. Jak třeba přečíst 3,4 mil.? Spojení obsahující desetinné číslo patří mezi ty jazykové jevy, které dosud v odborné literatuře nejsou dostatečně popsány. Jazyková poradna ÚJČ považuje za základní skloňování, které vychází z „plně čtené“ podoby desetinného čísla (viz IJP). Správně bychom měli číst např. 0,1 – nula/žádná celá jedna desetina; 0,2 – nula/žádná celá dvě desetiny (event. nula/žádná celá dva); 0,5 – nula/žádná celá pět desetin; 1,2 – jedna celá dvě desetiny (event. jedna celá dva); 1,4 – jedna celá čtyři desetiny; 1,9 – jedna celá devět desetin; 2,3 – dvě celé tři desetiny; 3,4 – tři celé čtyři desetiny; 5,1 – pět celých jedna desetina; 25,4 – dvacet pět celých čtyři desetiny (nikoli *pětadvacet celých čtyři); 100,6 – sto celých šest desetin; 103,8 – sto tři celé/celých osm desetin; 1000,5 – tisíc celých pět desetin; 1024,7 – tisíc dvacet čtyři celé/celých sedm desetin atd. V případě, který uvádíte, bychom tedy doporučili tři celé čtyři desetiny milionu – slovo milion bude ve 2. pádě jednotného čísla. Za méně formální a stylově nižší lze považovat možnosti 3,4 milionů (u slova milion se zachovává 2. pád, a protože je to jiný počet než „jedna“, dává se do množného čísla) a 3,4 miliony (shoda podle posledního členu – čtyři miliony). Ve stylově vyšších, oficiálních projevech bychom však radili se těmto dvěma zmíněným variantám vyhnout. [mpra] → 31 desetinná čísla – tvary počítaného předmětu

31 desetinná čísla – tvary počítaného předmětu Při používání navigace jsem narazil na problém při skloňování desetinných čísel. V žádné jazykové příručce jsem uspokojivou odpověď nenašel, proto se obracím s prosbou o vysvětlení na Vás. Jde o věty typu: Po dvou kilometrech odbočte vpravo. Jak správně skloňovat v případě: po 3,4 km odbočte vpravo? Je správné skloňovat všechna slova, tedy po třech celých čtyřech kilometrech? Jaké je pak správné skloňování v případech: po 1,2 km (po jednom celém dvou kilometrech/kilometru, po jednom celých dvou kilometrech nebo jinak?), po 1,1 km (po jednom celém jednom kilometru?), po 35,1 km (po třiceti pěti celých jednom kilometru/kilometrech?), po 35,1 mi (po třiceti pěti celých jedné míli/mílích?)?

33


10. 2. 2014 17:38:47

desetinná čísla – tvary počítaného předmětu

Je správné skloňovat pouze číslovku před čárkou a potom slovo kilometr, tedy po třech celých čtyři kilometrech? Jaké je pak správné skloňování v případech: po 1,2 km (po jednom celých dva kilometrech/kilometru?), po 1,1 km (po jednom celých jedna kilometru?), po 35,1 km (po třiceti pěti celých jedna kilometrech?), po 35,1 mi (po třiceti pěti celých jedna mílích?). Nebo jsou správné či přípustné nějaké jiné varianty? V jazykových příručkách byste odpověď hledal marně, syntaktické chování číslovek s desetinami nebylo dosud podrobně popsáno. Syntaktickou analýzou číslovkových výrazů lze dospět k určitému řešení, avšak nikoli striktnímu a jednoznačnému. Ze syntaktického hlediska má číslovkový výraz s desetinným číslem tři hlavní syntaktické „uzly“: jako první číslovku označující celé číslo, jako druhý číslovku označující desetinné číslo (popř. též ve spojení se samotným slovem desetina) a jako třetí označení počítaného předmětu: po třech celých čtyřech desetinách kilometru. Právě plné vyjádření i se slovem desetina je při rozboru přijatelnosti „čtení“ číslovkového výrazu nejvýhodnějším východiskem, protože každý z uzlů má explicitně vyjádřen svůj řídící člen a syntaktické vztahy jsou tedy snadno odvoditelné: tvary všech zastoupených číslovek jsou řízeny předložkou po a stejně tak výraz desetinách, tvar počítaného předmětu je pak udělen právě podstatným jménem desetina (+ 2. pád). Zvláštním případem je číslovka 1, jejíž rod může být dán rodem počítaného předmětu: po jednom celém (kilometru). Zcela vyloučen však není ani ženský rod, který má číslovka 1 takříkajíc „vnitřně daný“, neboť se chápe jako „jednotka“ (srov. MČ2): po jedné celé jedné desetině kilometru. Pokud se tedy chcete jednoznačně vyhnout potížím, užívejte plná vyjádření. Snadno tím vyřešíte všechny zaslané případy: po jednom celém jedné desetině kilometru, po jednom celém dvou desetinách kilometru apod. Při vypuštění slova desetina se syntaktické vztahy v číslovkovém výrazu změní, řídící člen (slovo desetina) pro tvar počítaného předmětu není ve větě přítomen, což vede k nutnosti řídit tvar počítaného předmětu podle předložky po (tj. kilometru/kilometrech), nejistota však panuje v užití jednotného nebo množného čísla počítaného předmětu: je lépe po dvou celých dvou kilometru, nebo po dvou celých dvou kilometrech? Pomozme si vyššími číslovkami. Asi spíše řekneme po dvou celých třiceti pěti kilometrech než po dvou celých třiceti pěti kilometru. Toto řešení nám patrně zní přirozeněji kvůli linearitě sdělení. Pro řízení tvaru posledního podstatného jména je jednak výhodné užít člen bezprostředně předcházející, nikoli o dva uzly vzdálenější předložku, jednak nám snad právě kvůli linearitě spojení jiné číslovky než 1 a množného čísla u jména počítaného předmětu zní logičtěji. Tvar jednotného či množného čísla podstatného jména

34


10. 2. 2014 17:38:47

diagnostikovat

kilometr řízený bezprostředně předcházející číslovkou tedy považujeme za druhé, méně vhodné, ale možné řešení: po jednom celém dvou kilometrech, po třiceti pěti celých jedné míli, po jednom celém jednom kilometru, po třiceti pěti celých dvaceti osmi kilometrech atp. Ještě se okrajově zmiňme o jedné eventualitě, se kterou v dotazu nepočítáte. Vyjdeme-li důsledně z toho, že podle současných mluvnic lze ponechat část číslovkového výrazu nebo i celý výraz nesklonný, můžeme teoreticky připustit širokou škálu řešení typu: po jedna celá jedna kilometru / po jedné celé jedna kilometru / *po jedna celá jedné kilometru nebo po třicet pět celých jedna kilometru / *po třiceti pěti celých jedné kilometru / *po třiceti pět celých jedna kilometru / *po třiceti pěti celých jedné kilometru atp. Je však zřejmé, že nelze předpokládat libovolnou variabilitu – těžko přijatelná řešení jsou označena hvězdičkou. Domníváme se, že únosnost částečné nesklonnosti je obtížně předvídatelná. Ze tří předložených variant jsou vyjádření typu odbočte po jedna celá jedna kilometru či odbočte po třicet pět celých jedna kilometru vhodná nejméně. Závěrem dodejme, že obtížím se skloňováním číslovek s desetinnými čísly lze předejít také volbou jiného způsobu udání vzdálenosti, např. odbočte po (ujetí) vzdálenosti tři celé čtyři (desetiny) kilometru nebo odbočte po dvou kilometrech a čtyřech stech metrech apod. [mpra] → 30 desetinná čísla – skloňování

32 diagnostikovat Jak se správně používá výraz diagnostikovat – diagnostikuje se osoba, nebo choroba? Byl diagnostikován na AIDS, nebo Byl u něj diagnostikován AIDS? Diagnostikovat znamená určit diagnózu nemoci, tedy např. diagnostikovat AIDS u osoby XY; diagnostikovat lze poruchy, potíže, akutní stavy. Pokud by šlo o osobu, řekli bychom spíše testovat osobu na AIDS. Místo nechte se diagnostikovat bychom měli říci nechte si udělat diagnózu, nechte se vyšetřit. V úzu se sice objevují obě varianty, ale diagnostikovat něco (někomu / u někoho) je znatelně častější než diagnostikovat někoho (na něco). [od]

35


10. 2. 2014 17:38:48

17 blog, blogovat, bloger

Recommend Documents