9
http://statorg.cmkos.cz Případným autorùm příspěvků do našeho časopisu sdělujeme, že honorář za zveřejnění může být vyplacen, pouze pokud autor uvede své rodné číslo.
Ročník 54 Praha 5. května 2009
10,60 Kč
Základní odborové organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací dostávají časopis NOS zdarma. Předplatné je hrazeno z prostředkù Výboru Odborového svazu státních orgánů a organizací.
16. května 2009 demonstrujeme proti zneužití krize Hradčanské náměstí, Praha 13.00 hodin Informace předsedkyně Jak jsme informovali v NOS č.7 a 8 byly do programu vlády dne 20. 4. 2009 zařazeny návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 74/2009 Sb. a návrh nařízení
vlády, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2009. Projednávání obou návrhů nařízení vlády bylo přerušeno. Oba návrhy byly zařazeny jako samostatné body do programu jednání vlády dne 27. 4. 2009. Konstatovali jsme, že ve věci dál jedná předsedkyně OS. I přes intenPokračování na straně 7
Všem zaměstnancům veřejné správy a služeb! VÝZVA
OS státních orgánů a organizací ze zásadních důvodů odmítá předložený návrh novely zákoníku práce. V demokratické společnosti je nepřípustné, aby tak zásadním způsobem byla snížena ochrana zaměstnanců, omezena práva zaměstnanců a práva odborů jako zástupců zaměstnanců. Vyzýváme proto všechny zaměstnance, aby v zájmu svém i svých dětí nepřipustili tyto nedemokratické zásahy státu a svůj odmítavý názor vyjádřili účastí na protestní demonstraci organizované Českomoravskou konfederací odborových svazů dne 16. 5. 2009 v Praze na Hradčanském náměstí. Náš protest je určen prezidentovi České republiky, všem stávajícím i budoucím poslancům a senátorům Parlamentu České republiky i všem budoucím vládám. Dokažme sami sobě i politikům, že jsme sebevědomými zaměstnanci, kteří říkají jasné NE všem návrhům omezujícím naše práva a ochranu! Řekněme NE za sebe i za své děti a vnuky - budoucí zaměstnance! Nezničme svojí pasivitou úsilí, které věnovaly předchozí generace prosazení práv a ochrany zaměstnanců! Uvědomme si, že máme odpovědnost také za budoucí generace zaměstnanců! Podpořme svojí účastí demonstraci! Kdy, když ne teď! V Praze dne 23. 4. 2009 Odborový svaz státních orgánů a organizací
Vše o hospodaření základních odborových organizací, od účtování po daně, je tématem školení probíhajících postupně v regionech. Toto foto je ze školení pro pražské základní organizace konané 28. dubna v budově DOS.
Školení hospodářů ZO OS SOO Hospodaření ZO - vedení jednoduchého účetnictví místo Středočeský kraj Brno Brno Olomouc Ostrava Hradec Králové Plzeň
datum 4. 6. 2009 15. 9. 2009 16. 9. 2009 5. 10. 2009 6. 10. 2009 22. 10. 2009 27. 10. 2009
lektorka pí Plesníková pí Plesníková pí Plesníková pí Plesníková pí Plesníková ing. Krbečková ing. Krbečková
Vzdělávací semináře k zákoníku práce pokračují - 21. dubna 2009 proběhl, za hojné účasti funkcionářů základních organizací, v Hradci Králové. Foto Věra Benešová
Výbor odborového svazu
Ve dnech 23. a 24. dubna se v Praze konalo 5. zasedání Výboru našeho odborového svazu. Písemnou zprávu o činnosti doplnila předsedkyně OS A. Vondrová. Zpráva zhodnotila vývoj členské základny. V části o legislativní činnosti zpráva konstatovala, že hlavní pozornost byla věnována návrhu koncepční novely zákoníku práce. V oblasti právního poradenství významně přibývá právních dotazů konzultovaných prostřednictvím elektronické pošty. Písemnou formou jsou zodpovídány dotazy v případech, kdy nedochází k sjednocení stanoviska mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Největší podíl na konzultacích tvoří otázky spojené se vznikem, změnou a především se skončením pracovního poměru, překážky v práci, náhrady mzdy, platové zařazení a pracovní kázně. V souvislosti s novým zákoníkem práce modifikovaným nálezem Ústavního soudu a tzv. technickou novelou se objevila řada nových dotazů majících vztah zejména k pracovní době, přestávkám v práci, k plu-
ralitě odborů, k vysílání zaměstnanců na pracovní cesty, k vytváření podmínek a postavení členů odborových orgánů při jejich činnosti jako zástupců zaměstnanců. V uplynulém období bylo zastupováno u soudu prostřednictvím advokátů, svazového právníka či právníků regionálního právního poradenství ČMKOS 81 členů odborového svazu. Úspěšnost soudních sporů se pohybuje okolo 75 %, přičemž dopočet do 100 procent netvoří pouze neúspěšné spory, nýbrž i mimosoudní vyrovnání, popř. zpětvzetí žaloby. V oblasti konzultací kolektivních smluv konstatovala zpráva částečné zlepšení kvality KS, formální nedostatky se týkají nedodržování termínů odpovědí na návrhy smluvních stran, neinformovanosti zaměstnanců neodborářů. Zpráva shrnula dlouhotrvající vyjednávání o valorizaci platových tarifů a přípravu nového katalogu prací ve veřejných službách a správě. Osobní konzultace i písemné dotazy ze mzdové oblasti jsou orientovány na správné zařazení do platové
třídy, správný zápočet let praxe, posouzení nároku na zvláštní příplatek, stálým problémem je snižování osobních příplatků, ke kterému zaměstnavatelé přistupují bez zdůvodnění. V prvním čtvrtletí 2009 bylo svazovými inspektory BOZP vykonáno 85 kontrol a metodických pomocí. Vstup svazových inspektorů do jednání se zaměstnavateli přináší kladné výsledky. Urychluje se řešení požadavků kladených na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. Výbor projednal a schválil zprávu o hospodaření za rok 2008. Dále jednal o vývoji platů v roce 2008 a platech v roce 2009, o návrhu novely zákoníku
práce a o chystané demonstraci proti zneužití krize, ke které vystoupil host jednání, místopředseda ČMKOS J. Zavadil. Výbor přijal výzvu, ve které se obrací na odboráře a další zaměstnance, aby svou účastí podpořili protest proti snahám zneužívat krizi k oslabování práv zaměstnanců. Výbor schválil nominaci delegátů OS na V. sjezd ČMKOS, který se bude konat příští rok. Výbor dále vzal na vědomí písemné informace k volbám do Evropského parlamentu, projednal majetkové aktivity OS a vzal na vědomí informace o vzdělávacích seminářích k zákoníku práce. První den jednání se ze 40 členů VOS účastnilo 35 členů, druhý den 31. -dě-
1. MÁJ na Špilberku - I práce má svůj svátek
Na brněnském Špilberku se 1. května 2009 opět konala tradiční oslava 1. máje pořádaná Regionální radou odborových svazů ČMKOS Jihomoravského kraje. Od 13. do 18. hodiny proběhl program: Hudební
skupina Renegáti, DIXIEHATS z Dolního Rakouska, lidové písně ze Slovenska, Pohádka pro děti - Kamarádi, Taneční country skupina Honky Tonk, Slovácká "CIMBÁLKA"a skupina FLERET s Jarmilou Šulákovou.
Ze zprávy o hospodaření v roce 2008 schválené 5. zasedáním VOS dne 23. 4. 2009 PROVOZNÍ FOND OS v roce 2008 Rozpočet Skutečnost k 31.12.2008 v tis. Kč v Kč
Výnosy Tvorba PF z podílu člen. příspěvků Úroky – výnosy z vkladů u peněž.ústavů Splátky půjček z PSF Výnosy celkem Náklady Zasedání orgánů a komisí Porady, aktivy, semináře Školení Činnost sekcí Cest.náhrady pracovníků a funkc.OS Publikace, časopisy, noviny Mezinárodní činnost Právní zastup. a poradenství Péče o funkcionáře Mzdové náklady Zákonné pojištění Příděly SF Provozní náklady Péče o pracovníky Nákup drobného majetku Náklady autoprovozu Náklady IPC Náklady spojené s vyd.čas. NOS Příspěvek na činnost ČMKOS Příspěvek na činnost BOZP Příspěvky PSI Příspěvek Sdruž. nájemníků ČR Příspěvek Evropskému hnutí v ČR Ostatní náklady Systém podpor a dotací pro čl.OS (PSF) Náklady celkem Výnosy celkem Výsledek hospodaření (schodek)
%
17.668,8 1.000,0 127,5 18.796,3
18,257.518,20 103,3 906.916,99 90,7 111.500,00 87,5 19,275.935,19 102,6
156,5 35,8 241,0 1.514,8 75,0 55,0 100,0 300,0 6,0 5.705,4 2.020,9 138,8 1.158,0 54,0 150,0 355,0 4.418,6 1.000,0 2.497,8 174,2 385,0 39,3 0,5 2.000,0 22.581,6 18.796,3 -3.785,3
121.146,90 37.503,00 26.148,70 1,533.639,77 75.173,00 59.178,50 76.167,27 300.732,56 6.931,00 5,661.209,00 2,034.758,00 137.652,00 1,082.057,43 37.741,50 272.391,06 322.694,91 4.387.958,07 971.207,20 2,614.857,10 208.007,70 351.962,60 39.710,00 500,00 1,901.036,90 22,260.364,17 19,275.935,19 - 2,984.428,98
77,4 104,8 10,9 101,2 100,2 107,6 76,2 100,2 115,5 99,2 100,7 99,2 93,4 69,9 181,6 90,9 99,3 97,1 104,7 119,4 91,4 101,0 100,0 95,1 98,6 102,6 78,8
Předseda ČMKOS Mílan Štěch a primátor Brna Roman Onderka na nádvoří Špilberku u pozvánky na demonstraci 16. května v Praze. NOS 9/2009
3
Možnosti a rizika vyvedení části pojistného na důchodové pojištění do soukromého důchodového spoření
v euro
Významnou součástí evropského důchodového modelu jsou soukromé penzijní systémy, jejichž smyslem je zajistit pro co nejpočetnější skupinu obyvatel takové důchodové příjmy, které spolu s důchody poskytovanými v rámci povinných základních důchodových soustav, převážně financovaných průběžným způsobem, zajistí pro staré, popřípadě invalidní občany a členy jejich rodin dostatečné příjmy nahrazující mzdu nebo jiný pracovní příjem prostřednictvím investování důchodových úspor na finančních a kapitálových trzích. Tradičně se tak dělo především v tzv. zaměstnaneckých penzijních fondech vybudovaných na neziskovém principu, se silným vlivem sociálních partnerů (zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců) na jejich správu, relativně nízkými provozními náklady a poměrně vysokou mírou solidarity účastníků těchto doplňkových důchodových systémů a jejich zaměstnavatelů. Pod vlivem penzijního reformního konceptu Světové banky a chilské důchodové reformy se od poloviny 90. let minulého století uskutečnila částečná privatizace veřejných důchodových systémů v některých členských zemích Evropské unie (např. Polsko, Maďarsko, Slovensko), když byla vyvedena část pojistného odváděného do státního (veřejného) důchodového systému do nově vytvořeného soukromého důchodového spoření („optout“). Stejný scénář důchodové
JUDr. Vít Samek
reformy chce uplatnit česká koaliční vláda „v demisi“, která ještě krátce před koncem svého působení schválila teze této reformy. Důchodové spoření má být, tak jak v zemích, které ho již zavedly organizováno na principu individuálních účtů jednotlivých účastníků, jejichž hodnota kolísá v závislosti na výši vloženého pojistného a hodnotě důchodových jednotek (podílů), které si účastníci za toto pojistné nakupují. Jejich prostředky po celou dobu důchodového spoření spravují důchodové správcovské společnosti, které působí zpravidla ve formě akciových společností za stanovené poplatky, většinou ve třech základních typech penzijních fondů, které se liší rozsahem investic do akcií a tedy i mírou investičního rizika, které nese účastník. Reformy typu opt-out prosazují silné nadnárodní finanční instituce ve spolupráci se Světovou bankou bez ohledu na nesporná sociální i ekonomická negativa a rizika, která jsou tomuto systému vlastní, a která svými důsledky postihují především klienta, jednotlivou osobu, která si prostřednictvím spořícího programu vytváří zdroje potřebné k financování svého doplňkového důchodu. Těchto rizik je mnohem více než předností a jsou velmi závažná jak pro účastníky důchodového spoření, tak pro veřejný důchodový systém, který ztrácí velkou část pojistného potřebného na
výplatu důchodů a konečně i pro státní rozpočet (veřejné finance), který musí chybějící prostředky do státního důchodového pojištění doplňovat. Podívejme se na hlavní rizika a nevýhody, které hrozí účastníkům důchodového spoření podrobněji. Zjevným negativem, které jen těžko překoná svoboda rozhodování klienta a vědomí, že jeho úspory jsou jeho vlastnictví (na tom je založena reklamní kampaň ve prospěch důchodového spoření), je zejména skutečnost, že k vytváření doplňkových důchodových příjmů dochází velmi nákladným způsobem v soutěži navzájem si konkurujících akciových společností. Ty si však nekonkurují dosaženými výnosy, kvalitou nabízených služeb či klientsky přívětivým přístupem (a netlačí tak cenu výsledného důchodu dolů), ale především bojem o účastníka prostřednictvím vysokých odměn vyplácených dealerům (ty cenu důchodu zvyšují a celý systém zatěžují na roky dopředu). Hospodářská soutěž a konkurence tak působí nikoliv v zájmu účastníků, jak je obvyklé v zaměstnaneckém neziskovém systému, ale proti nim. Účastník takové soutěžní formy důchodového spořícího programu, klient, se musí o prospěch z investování vlastních penzijních úspor dělit zejména s vlastníky penzijního fondu, dealery, reklamními agenturami a jeho výnos (a tedy i výsledná penze) je tak výrazně nižší než by mohl být při uplat-
nění nesoutěžní formy. Solidarita se v takových systémech uplatňuje jen v minimálním rozsahu, popř. vůbec a účastník důchodového spoření se musí mnohem více spoléhat sám na sebe. Vliv investičního rizika na výši důchodu z důchodového spoření U příspěvkově definovaných důchodů, které mají podle schválených tezí z důchodového spoření vyplácet pojišťovny, výše důchodu závisí především na odvedených příspěvcích a jejich zhodnocení za celou dobu, po kterou byly tyto příspěvky odváděny. Vůdčí zásadou je princip „každý za své“. Nenaspoří-li účastník spořícího programu dostatek prostředků nebo utrpí-li např. v důsledku současné finanční krize „jeho aktiva“ podstatné ztráty, nejsou mu „chybějící prostředky“ na individuálním účtu ke dni odchodu do důchodu nijak kompenzovány a účastník sám nese své ztráty. Názorně si to můžeme ukázat na následujícím modelovém grafu, který ukazuje vysoké ztráty účastníka důchodového spoření v případě, že ho za dobu jeho spoření potkají dva investiční nezdary obdobné pádu cen cenných papírů na kapitálových trzích, jichž jsme svědky za dobu posledního roku (vývoj s krizemi 1), popřípadě tři takové investiční nezdary (vývoj s krizemi 2):
Představme si, že jde o účastníka, který s ohledem na ztrátu zaměstnání musí odejít ve věku 62 let do důchodu. Pokud by ho za celý život nepotkal žádný investiční neúspěch a jeho důchodové úspory by mu byly správcovskou důchodovou společností rovnoměrně zhodnocovány po celou dobu spoření, jeho úspory by dosáhly ke dni odchodu do důchodu celkové výše cca 180 000 Eur (předpokládáme, že v té době již v ČR tato měna bude platit). Takový příběh je však velmi nepravděpodobný, jak ukazuje např. i současná situace při zhodnocování důchodových úspor v Polsku, Maďarsku či na Slovensku. V případě účastníka, kterého za celou dobu důchodového spoření (od 18 let věku do 62 let, tj. za dobu 44 let) potkaly dva velké investiční neúspěchy, by konečný stav jeho individuálního účtu činil v 62 letech věku již jen cca 90 000 Eur a konečně v případě, že by šlo o klienta, který by musel do důchodu odejít krátce po třetím podstatném propadu hodnoty důchodové jednotky, by konečný stav jeho individuálního účtu činil v 62 letech věku dokonce již jen cca 45 000 Eur!
Méně úspěšný klient by tak ztratil za dobu spoření polovinu svých důchodových úspor a nejméně úspěšný dokonce až tři čtvrtiny svých celoživotních důchodových úspor oproti účastníkovi, kterému by se investiční neúspěchy vyhnuly. Protože v důchodovém systému si každý nese své ztráty sám, druhý účastník by dostal jen poloviční důchod a nejméně úspěšný účastník důchodového spoření dokonce jen důchod ve výši jedné čtvrtiny důchodu účastníka, kterého za celých 42 let důchodového spoření žádný podstatný propad hodnoty důchodové jednotky nepotkal! Jen těžko by druhý a třetí účastník, kteří přitom ze své mzdy odvedli na své důchodové spoření stejnou sumu, jako první účastník, považovali své důchody za spravedlivé, ale zcela jistě by tyto důchody byly podstatně nižší než by byl důchod poskytovaný za stejnou sumu zaplacených příspěvků (pojistného) Českou správou sociálního zabezpečení z průběžného důchodového pojištění (I. pilíř). I z tohoto modelového případu je zřejmé, o jakou loterii se v případě důchodového spoření jedná a jak velké riziko podstupují ti,
kdož do něho vstupují! Vliv způsobu výpočtu důchodu na výši důchodu z důchodového spoření Ze solidárního průběžně financovaného důchodového pojištění (I. pilíř) jsou občané zvyklí, že při odchodu do důchodu se jim vyměří důchod v určité výši, která je každoročně zvyšována s ohledem na mzdový a cenový vývoj. V důsledku toho si jejich důchod zachovává i po letech jeho vyplácení reálnou hodnotu a důchodci poskytuje jistotu, že mu bude po celou dobu jeho pobírání stačit na úhradu jeho životních potřeb. U důchodu vypláceného z důchodového spoření to však samozřejmostí není. Tyto důchody budou vyplácet pojišťovny, které se budou v soutěži na „důchodovém“ trhu ucházet o úspory žadatelů o důchod. Protože důchodce bude chtít dostat za své peníze důchod co nejvyšší, je zřejmé, že pojišťovny budou při výplatě doživotních důchodů preferovat z konkurenčních důvodů ve své nabídce důchody, které budou sice vyšší, ale nebudou moci být z tohoto důvodu v průběhu jejich vyplácení valorizovány způsobem, jak k tomu dochází v I. důchodovém pilíři
(tj. např. každoročně o určité procento stanovené ve vazbě na růst cen a mezd). Zpravidla nebudou valorizovány vůbec, popřípadě jen jednorázovou výplatou (prémii), pokud výnosy ze životního pojištění v procentním vyjádření v daném roce překročí tzv. pojistně technickou úrokovou míru, která byla zahrnuta již do výpočtu důchodu. To konkrétní pojišťovně umožní, aby jí nabízený důchod byl ke dni jeho přiznání vyšší (viz důchod č. 1 v níže uvedeném grafu) než důchod jiné pojišťovny, která nabídne důchod, který přislíbí každoročně zvyšovat vždy o stejnou (konstantní) částku (viz důchod č. 2 v níže uvedeném grafu, který roste aritmetickou posloupností), popřípadě než důchod pojišťovny, která ve snaze se co nejvíce přiblížit valorizaci důchodů prováděné Českou správou sociálního zabezpečení v I. důchodovém pilíři nabídne penzi na počátku sice nejnižší, ale přislíbí ji každoročně zvyšovat o určité předem stanovené procento (viz důchod č. 3 v níže uvedeném grafu, který roste geometrickou posloupností).
5
Pokračování na straně 6
NOS 9/2009
Možnosti a rizika vyvedení ....
Pokračování ze strany 5
Z uvedeného modelového grafu, který ukazuje hypotetickou roční výši důchodu přiznaného v 65 letech po 47 letech důchodového spoření je patrné, že i při volbě pojišťovny, od které si nechá účastník důchodového spoření vyměřit svůj důchod, vstoupí do velmi nejistých vod. „Neznámých“ bude i v tomto „důchodovém kasinu“ příliš mnoho. Graf ukazuje, že rozdíly ve výpočtu důchodů se srovnají cca po devíti letech jejich výplaty. Kdo tedy zvolil na počátku nejnižší penzi a bude žít déle než devět let, konečně ve svých 74 letech na pojišťovně a na svém rozhodnutí „vydělá“, protože jeho důchod dále poroste a čím déle bude žít, tím více vydělá. Naopak, pokud bude žít déle než devět let ten, kdo na počátku zvolil důchod nejvyšší, bude poté pozorovat, jak jeho důchod ztrácí kupní sílu a čím déle bude žít, tím více se bude propadat do chudoby a nakonec ve vysokém stáří bude nutně potřebovat k financování svých životních potřeb dodatečné dávky sociální péče… Samozřejmě pro úplnost je třeba dodat, že kdo zemře dříve, než v uvedeném modelovém případě dosáhne věku 74 let, přispěje na důchody těm šťastnějším, kteří budou žít déle – přece jen tedy existuje i v důchodovém spoření určitá solidarita. Hlavním úkolem účastníka důchodového spoření při rozhodování, o jaký z výše uvedených důchodů by měl pojišťovnu požádat, tedy je z pohledu pojistné matematiky, na jejímž základě se důchody vypočítávají, odhadnout co nejlépe dobu, po kterou bude po přiznání důchodu žít... Problémem účastníka důchodového spoření ovšem také bude, zda takový důchod, jaký by si účastník představoval, bude v době, kdy on půjde do důchodu, některá z pojišťoven na „důchodovém trhu“ (trhu anuit) nabízet a také to, za jakou cenu si bude moci tento důchod zakoupit. Je na místě připomenout, že pojišťovny provozují výplaty anuit (důchodů) jako svoji obchodní činnost, ze které
6
NOS 9/2009
musí dosáhnout určitý zisk, a proto budou své nabídky vytvářet tak, aby byly výhodnější pro ně, než pro klienta (jde totiž o jejich „přežití“). Současně se musí pojišťovny zabezpečit proti riziku, že jejich důchodci budou žít déle, než vyplývá z celostátních úmrtnostních tabulek. Do své ceny musí samozřejmé promítnout i skutečnost, že pravděpodobná délka dožití se prodlužuje a že tedy i jejich budoucí stejně staří důchodci budou žít déle než ti dnešní. Pojišťovnám se demografické riziko při výplatě soukromých důchodů nevyhne, a proto se proti němu pojišťovny musí zabezpečit potřebnými rezervami, stejně tak jako s ním musí počítat Sociální pojišťovna ve svých výpočtech nákladů na budoucí výplaty důchodů ve stárnoucí společnosti. To vše povede pojišťovny k postupu (nemají-li se časem dostat do platební neschopnosti), kdy za částku, kterou žadatel o důchod v celoživotním důchodovém spoření našetří (viděli jsme, jak může být její výše různá), mu nabídnou důchod podstatně nižší, než který by odpovídal čistě pojistně matematickému výpočtu, který tato rizika do úvahy brát nemusí. Bohužel veřejnosti se v praxi předem ukazují právě takové modely, které popsaná rizika opomíjejí, aby reklama byla účinnější a lidé snáze uvěřili, že získají třeba „švýcarské penze“. Bohužel na samém konci důchodového spoření nebude již mít účastník možnost se této realitě vyhnout a bude muset zaplatit tu cenu důchodu, kterou mu pojišťovny v té době na trhu nabídnou a získá za ni jen tak vysoký důchod, jaký mu jeho celoživotní úspory v té době dovolí zakoupit. Jedinou jistotu, kterou má účastník důchodového spoření na samém počátku, kdy do něj např. dnes v 18 letech vstupuje, je, že svůj důchod z důchodového spoření nemůže předem ani jen odhadnout. Neví totiž, jestli si bude schopen celý život své důchodové spoření platit, jak vysoké budou jeho výdělky (a tedy i z nich odváděné pojistné) a již vůbec ne, jaké výnosy ze svých příspěvků za celý život získá. Před účastníkem důchodového spoření stojí řada nelehkých úkolů, zejména nesmí být nezaměstnaný, musí být zdráv, mít
co nejlépe placené zaměstnání, spořit ve fondu, který bude mít vždy nejvyšší výnosy a vyhne se všem finančním a ekonomickým krizím, které do roku 2055 svět potkají. Je jen na účastníkovi důchodového spoření samotném, zda se vždy rozhodne správně, a proto se bude muset o své důchodové spoření také neustále zajímat, především bude muset neustále sledovat situaci na kapitálových trzích doma i ve světě, sledovat portfolio svého penzijního fondu, posuzovat rizikovost jednotlivých akcií či dluhopisů, které v něm budou nakoupeny a konečně i studovat nabídky důchodů mnoha pojišťoven. Jen tak může mít šanci, že získá slušný starobní důchod a zachová si dobrou životní úroveň i pro život ve stáří. V tomto článku jsme se zabývali především riziky, která penzijní spoření obecně přináší pro jeho účastníky. Samozřejmě nelze
zamlčet rizika, zcela zásadní, který přináší pro veřejné finance, když ze státního důchodového pojištění by každoročně „mizelo“ po dobu cca 40 let v „dnešních cenách“ ročně 60 mld. Kč, které by státní rozpočet musel nalézt někde jinde. Je více než zřejmé, že to zejména za dnešní situace finanční a ekonomické krize představuje pro české veřej né finance neřešitelný problém. Se znalostí přístupu podcházející vlády je zcela zřejmé i to, že by tyto peníze byly nacházeny právě v průběžném důchodovém systému, např. tím, že by byly prováděny další parametrické změny snižující přiznávané důchody a zastaveny valorizace důchodů. Výsledkem by byl nepochybně v relativně brzké době rovný důchod v úrovni na hranici životního minima…. Nejsem přesvědčen, že to je právě ten důchod, který si naprostá většina obyvatel naší země přeje.
V pátek 24. dubna 2009 se v Praze v hotelu Adria uskutečnil Mezinárodní expertní seminář k důchodovým reformám realizovaným formou vyvedení části pojistného z veřejného důchodového pojištění (optout), který pořádala ČMKOS ve spolupráci s Friedrich Ebert Stiftung, a kterého se zúčastnili zástupci MPSV, MF, ČNB, APF, SPČR, KZPS a zástupci odborových svazů ze Švédska, Polska, Maďarska a Slovenska. Mezinárodního semináře se zúčastnili experti Ministerstva práce a sociálních věcí, kteří na jednání představili návrh Petra Nečase na vyvázání části prostředků plynoucích z pojistného do důchodového pojištění a na jejich převedení do soukromých penzijních fondů. Zkušenosti s důchodovými reformami založenými na stejném principu (opt-out) ve svých zemích prezentovala za
Slovensko zástupkyně odborové konfederace KOZ SR, za Švédsko zástupkyně odborové konfederace LO. Na semináři k tomuto tématu dále vystoupili se svými poznatky polští odboráři ze svazu Solidarnosc a z Maďarska přijel zástupce odborové konfederace LIGA. Za Evropskou odborovou konfederaci se jednání zúčastnil její konfederační tajemník Jozef Niemiec. Z jednání vyplynulo, že realizace důchodové reformy navrhovaným způsobem je mimořádně rizikovou záležitostí, která na dlouhé roky zatíží veřejné rozpočty příslušných zemí, sníží důchody vyplácené ze solidárního důchodového pojištění a v nově zavedeném individuálním spoření přenese veškerá rizika na občany. V současné době jsou zcela zřetelné ztráty penzijních fondů způsobené finanční krizí, které představují pro individuální spořící programy těžké škody.
Expertní seminář k důchodovým reformám
Dovolujeme si Vám oznámit, že dne 31. 3. 2009 nás navždy opustil náš dlouholetý člen, pan František Brůha. Pan Brůha se narodil roku 1918, do odborů vstoupil 1. 11. 1945 a od této doby v nich nepřetržitě působil až do teď. Až na poslední dva roky (kdy mu to zdravotní stav nedovolil) se aktivně účastnil všech schůzí naší základní odborové organizace a setkání bývalých zaměstnanců (důchodců), které každoročně organizuje náš Katastrální úřad pro Plzeňský kraj. základní odborová organizace odboru obnovy katastrálního operátu při Katastrálním úřadu pro Plzeňský kraj
Informace předsedkyně
Pokračování ze strany 1
zivní jednání, a zejména zásadní jednání mezi zástupci MPSV, MŠMT, zástupci hejtmanů odpovědnými za regionální školství a odborovými svazy sdružujícími zaměstnance regionálního školství, se nedospělo k řešení situace. Vláda dne 27. 4. 2009 opět jednání přerušila a oba návrhy nařízení vlády zařadila do programu jednání vlády dne 4. 5. 2009. Ve věci opět intenzivně jednala předsedkyně OS, která předložila vlastní návrh na řešení v podstatě patové situace. Zda tento návrh byl ministrem financí přijat, nebylo do uzávěrky NOS známo. Je možné, že projednávání obou návrhů bude opět přerušeno a oba návrhy budou projednány až na posledním jednání vlády 6. 5. 2009. Určitou logiku by to mělo i proto, že do programu jednání vlády je zařazen návrh další novely nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců veřejných služeb a správy. Informace o jednání vlády dne 4. 5. 2009 naleznete na webové stránce OS. Do programu jednání vlády 6. 5. 2009 byly zařazeny návrh další novely nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců veřejných služeb a správy a návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Obsahem novelizace obou nařízení vlády jsou změny, které navrhlo ministerstvo zdravotnictví a na nichž se dohodl ministr práce a sociálních věcí s ministryní zdravotnictví. Účinnost obou novel nařízení vlády je navrhována od 1. 7. 2009. Blíže o navrhovaných změnách, které se týkají odměňování zdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních zdravotnické záchranné služby, především však zdravotních sester, budeme informovat v příštím čísle NOS. Důvodem především je skutečnost, že v době uzávěrky tohoto čísla NOS ještě nebylo ukončeno velmi zkrácené a omezené vnější připomínkové řízení.
Do programu jednání vlády dne 6. 5. 2009 byl rovněž zařazen návrh nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě. Návrh nařízení vlády byl zpracován v průběhu letošního roku. Jedná se o vydání nového katalogu, jehož potřeba vyplývá z § 123 odst. 6 b) a § 394 odst. 1 d) zákoníku práce. Účinnost nařízení vlády se navrhuje od 1. 1. 2010. Na přípravě návrhu nového katalogu se, v zastoupení odborového svazu, podílela ing. M. Fabianová. Bližší informace k nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě zveřejníme v příštím čísle NOS. Informace o závěrech jednání vlády k výše uvedeným návrhům nařízení vlády naleznete na webové stránce OS. Následně budou zveřejněny také v NOS. Na jiném místě NOS zveřejňujeme Výzvu OS všem členům a ostatním zaměstnancům veřejné správy k účasti na protestní demonstraci pořádané ČMKOS a EOK dne 16. 5. 2009 od 13. hodin v Praze na Hradčanském náměstí. Výzva OS byla přijata v souvislosti s projednáváním Stanoviska ČMKOS k návrhu novely zákoníku práce Výborem odborového svazu na jeho řádném zasedání dne 23. 4. 2009. Upozorňujeme, že neméně důležitým bodem protestní demonstrace je také nesouhlas s třetí etapou důchodové reformy. O její podstatě přinášíme zevrubnou informaci na jiném místě NOS. Žádáme všechny ZO OS, aby tuto informaci zpřístupnily všem zaměstnancům. OS je přesvědčen o tom, že členská základna i ostatní zaměstnanci jsou ze strany odborového svazu dostatečně informováni o důvodech demonstrace. Přesto však případným zájemcům nabízíme možnost telefonické konzultace případných nejasností. Vysvětlení podá a dotazy zodpoví přímo předsedkyně OS mobil 604 502 655, e-mail adresa:
[email protected]. Organizačně technické informace týkající se zajištění a úhrady dopravy na demonstraci poskytnou jednotlivým ZO OS i ostatním zájemcům zaměstnanci Informačních a poradenských center (IPC) OS. Místa určená
ke shromáždění účastníků demonstrace budou zveřejněna na webové stránce OS. Tyto informace budou mít k dispozici také zaměstnanci IPC OS. Od zaměstnanců IPC OS obdrží účastníci také další vybavení, o nichž jsme již ZO OS informovali. Všechny informace týkající se demonstrace lze také nalézt na webové stránce OS! OS pokládá účast členů i všech ostatních zaměstnanců na demonstraci za nezbytnou. Změny, které se navrhují, pokud by byly přijaty, jsou změnami nevratnými! OS proto vyzývá k účasti
všechny zaměstnance, kterým není lhostejné jakou míru ochrany a zaměstnaneckých práv budou mít zachovánu a jaká bude úroveň jejich zabezpečení ve stáří!! Nejedná se jen o nás, ale i o naše děti a budoucí generace zaměstnanců! Náš protest je určen všem budoucím vládám, poslancům a senátorům, kteří budou o navrhovaných změnách zákoníku práce a změnách důchodového systému rozhodovat! V Praze dne 3. 5. 2009 Alena Vondrová předsedkyně OS
PŘEČETLI JSME
Globální 1. máj: Istanbul, Berlín: Leninovy portréty v Moskvě, tisíce odborářů v Paříži, házení kamení a zápalných lahví po policii v Berlíně, Istanbulu a Aténách. Metropole celého světa opět zažily oslavy Svátku práce, které často doprovázely nepokoje. Demonstrace se konaly také v asijských zemích jako Kambodža, Filipíny a Japonsko, plánované jsou i na Kubě. „Dělníci opakují svůj požadavek, aby vláda našla způsob, jak zastavit hromadná propouštění a aby jim zajistila slušnou práci, ne jen krátkodobá místa na tři měsíce," řekl BBC Leody de Guzman z Unie filipínských dělníků. Připomněl tak, že společným jmenovatelem demonstrací po celém světě byly letos právě protesty proti způsobu, jakým se vlády potýkají se světovou hospodářskou recesí. Ve Francii se podle pozorovatelů sešlo mnohonásobně více protestujících než vloni. Ve Španělsku, které se svou více než sedmnáctiprocentní nezaměstnaností drží evropský rekord, byla naopak účast mnohem menší, než odbory doufaly. Nižší účast než se čekalo měly i demonstrace v Německu. Zřejmě největší demonstrace se letos konaly ve Francii, kde vyvrcholily několakatýdenní protesty a stávky organizované odbory. Do ulic tam vyšlo na 300 různých průvodů od Marseille přes Bordeaux až po Grenoble. Největší demonstrace se konala v Paříži. Protesty svolalo osm největších francouzských odborových organizací. Podle BBC tam lidé protestovali proti tomu, že vláda nechrání jejich pracovní místa a platy, za-
tímco manažeři státem zachráněných bank si užívají štědrých prémií a odstupného. Už v noci na 1. května se střetly s policií zhruba dvě stovky mladých protestujících v Berlíně, kteří skandovali protikapitalistická hesla, zapalovali tramvaje, auta a odpadkové koše. Zraněno bylo 29 policistů. Na 1.máje násilí propuklo také v tureckém Istambulu, kde se stovky příznivců levice a odborů snažily proniknout policejními zátarasy na hlavní náměstí. Úřady jim tam akci zakázaly, protestující se tam ale snažili dostat postranními ulicemi. Začali házet kamením i molotovými koktejly, policie odpověděla slzným plynem a zatýkáním. V Řecku zase policie použila vodní děla na demonstranty, kteří demolovali obchody a snažili se dobít i některé banky. aktualne.centrum.cz Prvomájová demonstrace v Berlíně se zvrhla v násilí V Berlíně se včerejší prvomájové demonstrace zvrhly v násilí. Levicoví radikálové se střetli s policií ve čtvrti Kreuzberg. Rozbouřený dav demonstrantů ničil vše, co mu přišlo pod ruku. Radikálové vytrhávali z chodníků dlažební kostky. Hořely odpadkové kontejnery i auta, demonstranti budovali v ulicích několikametrové barikády. Situace se uklidnila až po půlnoci. Desítky lidí policie zadržela. V Berlíně bylo nasazeno přes 6000 policistů. Na obou stranách se zranilo dohromady 270 lidí. Situace se vyhrotila poté, co policie předčasně ukončila takzvanou revoluční prvomájovou demonstraci se zhruba 5000 účastníky. ct24.cz
NOS 9/2009
7
Lidé především: Evropské odborové hnutí připravuje v květnu dny boje proti krizi Ve dnech 14. - 16. května spoluorganizuje Evropská odborová konfederace (ETUC) čtyři demonstrace ve čtyřech hlavních městech – Berlíně, Bruselu, Madridu a Praze. Evropské odbory chtějí tímto bojovat proti současné hospodářské krizit. Je nepřijatelné, aby pracovníci a občané nesli břemeno krize, kterou nezpůsobili. Evropské odborové hnutí již delší dobu varuje evropské představitele, že sociální nepokoje by se mohly v Evropě rozšířit v případě, že EU nepřijde s celoevropskými opatřeními k zastavení recese. Základní evropská práva, např. práva pracovníků na volný pohyb, rovnocennost a solidaritu, jsou díky této krizi pod velkým tlakem. Lidé nechtějí pomáhat bankám výměnou za trápení běžných lidí.
Vítězství odborového hnutí – Turecko uznává 1. květen za státní svátek ETUC vítá rozhodnutí turecké vlády, která oficiálně uznala oslavy Dne práce, když stanovila 1. květen státním svátkem. ETUC je potěšen tímto důležitým vítězstvím tureckých odborů. K vyjádření své solidarity s tureckými odbory ETUC podpoří více demonstrací, které se budou konat 1. května v Turecku. ETUC rovněž vyzval tureckou vládu k respektování oslav Dne práce, aby se tak neopakovaly incidenty z minulých let. Pracovní doba: Důležitá úloha Evropské parlamentu při zajišťování sociální Evropy 28. duben 2009 Poté, co včera Evropský parlament a Rada EU nedokázaly dojít k dohodě ohledně revize směrnice o pracovní době, prohlásili zástupci ETUC, že budou i nadále pokračovat v boji pro adekvátní minimální standardy pracovní doby v Evropě. Generální tajemník ETUC John Monks řekl: „To rozhodně není vítězství pro sociální Evropu. Je nám líto, že nedošlo k dosažení konsensu, který by znamenal opravdový sociální progres pro Evropu. V tomto ohledu by individuální možnost „opt-out“ (možnost neúčasti) měla být pozastavena a uznána pouze jako dočasná výjimka, která nepatří do legislativy o zdraví a bezpečnosti. Zároveň měly být jasně ochráněny miliony evropských pracovníků se službami „na telefonu“ v sektorech jako je
např. zdravotnictví. Bohužel však musíme souhlasit s Evropským parlamentem, že dosažení dohody nebylo možné. Skupina zemí se stala natolik závislá na pravidlu „opt-out“, že ho nyní považují za stálé právo. To je ale nepřijatelné pro většinu Evropského parlamentu i pro odborové hnutí. Evropský parlament hraje důležitou roli při zastavení oslabování významné části evropského sociálního práva. Hlavní výzvou nyní zůstává zajištění toho, aby směrnice o pracovní době získala zpět svou klíčovou roli v podobě poskytování minimálních standardů o pracovní době v Evropě. To je obzvláště důležité v době současné krize. ETUC bude pokračovat v tomto boji se svými členy jak na národní tak na evropské úrovni.“ Strategie EU – Afrika: Co se stalo se slušnou prací? 28. duben 2009 Před setkáním představitelů EU a Afrických zemí v Lucembursku Mezinárodní odborová konfederace (ITUC) a ETUC vyzvaly k zahrnutí pracovněprávních problémů do diskuse o Strategii EU - Afrika. Generální tajemník ITUC, Guy Ryder, k tomu řekl: „Výzva odborového hnutí vyslovená na Lisabonském summitu v roce 2007 nebyla vzata v úvahu při vyjednávání této strategie. Ignorování výzvy odborového hnutí by bylo v období současné krize ještě nepřijatelnější. Prosazování a ochrana přiměřených pracovních podmínek je zcela zřejmě jednou z klíčových reakcí na krizi.“ V únoru 2008 přijali ITUC, ITUC-Afrika a ETUC všeobecné stanovisko k Strategii EU – Afrika, která vzešla z Lisabonského summitu v roce 2007. V rámci tohoto stanoviska vyzvaly odbory k zahrnutí odborového hnutí do vyjednávacího procesu mezi EU a zástupci afrických zemí. ETUC vítá rozhodnutí Rady EU o posílení EWC 27. duben 2009 Představitelé ETUC uvítali nedávné rozhodnutí Rady EU ohledně přijetí revidované směrnice o evropských pracovních radách (European Works Councils – EWC). Zástupce generálního tajemníka ETUC, Reiner Hoffmann, komentoval toto rozhodnutí slovy: „Umožnění EWC, aby mohly naplno vykonávat svou roli v době současné krize, která se vyznačuje nárůstem propouštění, je tím správným krokem. Pracovníci potřebují efektivní právo na informace a poradenství , které by jim dalo příležitost mít své slovo, když dochází ke strukturálním změnám. V návaznosti na lepší uznávání odborářských práv ETUC obzvláště vítá zlepšenou definici „právo na informace a poradenství“ v nadnárodním kontextu, která tak posiluje skutečný nadnárodní dialog mezi pracovníky a vedením.“ 28. duben – Mezinárodní den pro připomenutí si pracovníků, kteří zemřeli při vykonávání své práce 28. dubna odbory na celém světě pořádali různé akce na připomenutí stovek tisíců pracovníků, kteří zemřeli při nehodách v práci nebo v důsledku nemoci z povolání. Je to den, při kterém si odbory připomínají důležitost bezpečné a zdravotně nezávadné práce. Náklady z outsourcingu jdou do miliard Odborová organizace FOA, která je pobočkou PSI v Dánsku, provedla studii, která indikuje, že veřejné samosprávní jednotky by mohly ušetřit ohromné prostředky, kdyby upustily od outsourcingu (předávání některých služeb externím firmám). Pokud municipality dokážou zajistit služby jako jsou úklid a stravování ve školách, pečovatelských centrech a nemocnicích, mohly by na národní úrovni ušetřit až miliardy dánských korun. Předseda dánské FOA, Dennis Kristensen, tvrdí: „Hlavní motto pravicové vlády v posledních letech bylo provádění outsourcingu za účelem levnějších služeb, avšak výdaje municipalit rostou s vyšším stupněm outsourcingu. Podle výpočtů FOA znamená každé zvýšení outsourcovaných služeb o 5 % dodatečné náklady na jednoho občana správního celku ve výši 136 dánských korun (18 eur). Pokud to vynásobíme počtem obyvatel celého státu, tak se tato suma vyšplhá až na 3-4 mld. dánských korun (400500 mil. Eur). D. Kristensen se domnívá, že je potřeba, aby nezávislá specializovaná společnost spočítala finanční dopady outsourcingu. Dánští daňoví poplatníci by podle Kristensena měli vědět, že peníze, které státu platí, jsou využívány s maximální efektivností. -pmNOS - Noviny odborového svazu státních orgánů a organizací Vychází 22x za rok. V Praze vydává Odborový svaz státních orgánů a organizací, Senovážné nám. 23, 110 00 Praha, email:
[email protected]; http:// statorg.cmkos.cz. IČO 469351. Šéfredaktorka: Květa Dědovská. Telefon redakce: 271 771 239, email:
[email protected]. Objednávky předplatného přijímá redakce. Administrace Věra Černochová, Schulhoffova 857, 149 00 Praha, tel. 272 932 840. Tisk Regleta s.r.o. Novovysočanská 24 N, Praha 9. Expeduje Typa-mailing. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpným závodem Střední Čechy v Praze, č. j. 3443/96-P ze dne 20. 11. 1996. ISSN 0862-9633, MK ČR 4664
