16. Geografie Číny
TERCIÉR 2011 Mgr. Adam Horálek
[email protected]
Makroekonomická charakteristika Čína dosáhla hrubého domácího produktu 21 bilionů RMB, tj. cca. 3 bil. USD Je druhou největší ekonomikou světa HDP/obyvatele dosáhlo průměru 16 tisíc RMB, tedy cca. 5,5 tis. USD Roční růst se po krizi 1997-2003 vrátil na hladinu nad 10 % pa
25000
12
20000
11
15000
10
10000
9
5000
8
0
7 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Hospodářský růst (%)
GDP (mld. RMB)
Hospodářský růst
Venkov versus město Venkov je přibližně 2x až 3x chudší než urbánní oblasti (ČR?) Ještě v roce 1985 byly příjmy v celé zemi téměř nivelizovány V současnosti průměrný rozdíl činí 300 % Největší rozdíly jsou v oblastech silného centra a slabého zázemí
Příjmy v urbánních a rurálních oblastech 12000
příjmy (RMB/rok/osoba)
10000
8000
6000
4000
2000
0 1985
1989
1990
1995
urban
1997
rural
1999
2003
2004
2005
Sektorová struktura HDP Výrazně posiluje terciér – Přestože zaměstnává 30 % populace, vytváří 40 % HDP
Naopak zemědělství rapidně klesá v podílu i zaměstnanosti: – Přestože zaměstnává cca 45 % EAO, tvoří jen něco přes 10 % HDP
Průmysl si své dominantní místo drží – Zaměstnává cca ¼ EAO, ale tvoří téměř ½ HDP
Sektorová struktura HDP 100% 90%
III 80% 70% 60% 50%
II
40% 30% 20% 10%
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1982
1980
1978
2006
I
0%
100%
90%
80%
III
70%
60%
50%
40%
I
30%
20%
10%
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
0% 1996
Pracovní síla dle sektorů
II
FDI = PZI Přímé zahraniční investice Jsou jedním z opěrných pilířů ekonomické transformace Jejich lokalizace ovlivňuje celý region Jsou značně nerovnoměrné jak místně, tak i časově Přinášejí kromě kapitálu též know-how či přístup na zahraniční trhy
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1988
1987
1986
1985
FDI (mld. USD)
Vývoj FDI
70
60
50
40
30
20
10
0
Odvětvová struktura FDI průmyslová výroba obchodní služby nemovitosti zemědělství IT Pohostinství Doprava a telefonní služby Stavebnictví Energetika ostatní
Celkem: 60,63 mld. USD
Původ FDI 80
ostatní
70 USA
FDI (mld. USD)
60 Jižní Korea
50 40
Japonsko 30 20
Panenské ostrovy
10
HK
0 2003
2004
2005
2006
QFDI – kvalifikované PZI investice s know-how kvalitní, objemné a dlouhodobé investice největší investoři: mil. USD – – – – – – –
UBS Ltd. Nomura Securities Co., Ltd. Citigroup Global Markets Ltd. Morgan Stanley & Co. Intl. Ltd. Goldman Sachs & Co. Stanford University Deutsche Bank, ING, ...
800 350 550 400 300 500 ......
Obchod Číny s USA 300000
obchod (mil. USD)
250000
200000
150000
100000
50000
0 2001
2002
import z USA
2003
2004
2005
export do USA
2006
Finančnictví a bankovnictví Velmi rychlý vzestup „Velká pětka“ – pětice největších čínských bank Čínské banky drží největší depozity na světě Problémy čínských bank: – – – –
Vlastněné (částečně) státem Těžkopádné, nepružné Korupce netransparentní
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1977
1975
rezervy (mld. USD)
Rezervy zahraničních měn
2000
1800
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
Největší banky Číny čistý zisk
aktiva
půjčky
Industrial and Commercial Bank of China Ltd.
5670,5
3705,3
5060,7
2,311
Agricultural Bank of China
4013,8
2590,1
3491,5
2,003
China Construction Bank Corp.
3904,8
2225,6
3455,5
48,388
Bank of China Ltd.
4270,4
2146,5
3342,5
20,932
Bank of Communications
1145,5
640,1
1029,9
1,604
China Merchants Bank Co. Ltd.
586,7
375,9
508,5
3,241
China CITIC Bank
514,8
316,7
433,9
0,318
deposita
Bankovní deposity 25
úspory (bil. RMB)
20
ostatní 15
zemědělské vládní firemní finanční
10
spořící:
5
0 2000
2001
2002
2003
2004
Burzy Hongkong (1,6 bil. USD) Shanghai (0,7 bil. USD) Shenzhen (0,2 bil. USD) největšími obchodovanými firmami jsou: – – – – –
ICBC (Industrial and Commercial Bank of China) PetroChina HSBC ChinaMobile Bank of China
Pojišťovnictví rozvíjeno na tržním systému Velmi rozsáhlé a soukromé, pouze se státním dohledem Významný terciérní subjekt individuální pojišťování
Obchod s nemovitostmi Vzhledem k objemu výstavby v Číně největší na světě Plocha městských komerčních prostor vzrostla mezi lety 1990 a 2006 na 8násobek: z 200 na 1 600 mil. M2 Výstavba výškových budov: – Až 20 denně dostavěno v celé Číně – Shanghai: 946 VB(06) – Peking: 864 VB
FDI do realit V roce 2006 bylo celkem investováno do 2398 projektů Celkový objem investic přesáhnul 20 mld.USD Stavebnictví a obchod s investicemi rostou meziročně až o 20 %
Ceny nemovitostí RMB/m2
2003
2004
2005
2006
Beijing
4737
5053
6274
8792
Shanghai
5881
6385
6698
7038
Guangzhou
3888
4993
5529
6545
Shenzhen
6215
6531
7040
9384
Shenyang
2916
3183
3332
3420
Harbin
2348
2497
2640
2620
Chongqing
2103
2303
2587
2697
Chengdu
2096
2804
3173
3680
Kunming
2217
2473
2582
2975
IT, SW, HW Obchod s SW a HW dosahuje více jak 50 mld. USD ročně Jen finanční sektor vydá za SW HW přes 23 mld. RMB (2005) Čína přechází k high-road, k „knowledge“ ekonomice,proto IT představuje obří trh
Internet Vyhledávače: – Baidu: 55,2 % trhu – Google: 21,7 %
V Číně je přes 130 000 internetových kaváren Počet uživatelů internetu dosahuje 200 mil. (170 mil. Uživatelů v roce 2007) Lidé do 30 let představují 71 % uživatelů internetu Fenomén internetových her: 1,5 mld. USD vydáno za počítačové hry v roce 2008 Ročně se vyrobí na 100 mil. Počítačů (60 % laptopy) Investice do IT vzdělání Roční obchod s IT: 0.5 mld. RMB
Telekomunikace „Telefonizace“: 2006 – Mobilní telefony: 480 140 000 (roční růst až o 150 mil.) – Pevné linky: 184 350 000 (pokles o více jak 10 mil.) Rok 2006: 430 miliard sms zpráv a zisk 46, 3 mld. RMB V Číně se ročně vyrobí 480 mil. Mobilních telefonů, z nichž 385 mil. Ks jde na export Nejprodávanější mobily: – Nokia: 27 mil. – Motorola: 10 mil. – Samsung: 10 mil.
Média V Číně je na 300 TV a 300 radiových stanic Hlavním TV kanálem CCTV: 12 kanálů,1 anglicky,celkem 36,2 % diváků – Obrat přes 9 mld.RMB
Obrat mediálních služeb v Číně činil v roce 2004 přes 126 mld. RMB Problém nedodržování autorských práv (75 % VCD a 82 % DVD je pirátských) Očekávané ztráty z pirátství: 2,5 mld. USD
Obchod – obchodní řetězce Přestože většina Číny žije mimo nákupní centra, jejich obrat roste ročně až o 53 % Obchodní řetězce a řetězce restaurací, rychlého občerstvení atd. dosáhli obratu přes 2 000 000 000 000 RMB
Cestovní ruch Rok/ mld. USD
Zahraniční
Domácí
2001
17,79
35,22
2002
20,38
38,78
2003
17,41
34,42
2004
25,73
47,10
2005
29,30
52,85
2006
33,60
75,70
Turisté V roce 2006: – 124 mil. Aktivní TR – 34,5 mil. Pasivní TR
Ročně přicestuje do Číny až 25 mil. cizinců – Jižní Korea, Japonsko, Rusko, USA, Malajsie, Singapur, Filipíny, Mongolsko, Thajsko, UK
Číňané nejčastěji vycestovávají do: – HK, Singapur, Bali, Maledivy, Jižní Korea, Thajsko (Phuket), Kambodža, Francie (Paříž), Japonsko (Tokyo)
Nejziskovější provincie v Číně Guangdong Shanghai Beijing Jiangsu Fujian Zhejiang Liaoning Shandong Yunnan Tianjin
Děkuji za pozornost Příště: – Politika a zahraniční vztahy
