aneb Starého Koječáka novým kouskům nenaučíš
01/14 středa ročník 5
u čeho budete dělat kousky zítra?
9.00/ Divadlo Tramtarie Olomouc ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU 16.00/ ZUŠ Zlín NEVYLÉČITELNÍ 20.00/ Dostavník Přerov NA TOHLE TEĎ NENÍ TA PRAVÁ CHVÍLE
RADY KOJECHUCKOVY BÁBY „Pokud chcete Starého Koječáka novým kouskům naučiti, nechte jej po tři noci spáti bez vody a chleba zamčeného v nové kůlně. Potom se budou dít věci.“
CITÁT VĚRKY CHYTILKY „No jó, mužský, ti nestárnou. Šediny je zdobí, brýle jim svědčí, vrásky jsou sexy. Žádné křečové žíly. Žádná celulitida. Žádné klimakterium. Ale pak najednou... zdechnou.“
NAJDi pět ROZDÍLŮ
2
úDoVník divadelního koječáka Můj milý deníčku, a je to opět tady: dvacátý druhý ročník přehlídky Divadelní Kojetín. Divadelní Koječák je zase o rok starší, moudřejší a krásnější. To znamená, že se vyvíjí dobře, protože není umění stárnout, ale stárnout a přitom moudřet. Divadelní Koječák je moudrý až na půdu. A jako bonus je navíc krásný, což bývá při stárnutí většinou problém, takže je to umění. A v neposlední řadě DK je při tom všem navíc i skromný, což je většinou těžké, když je někdo moudrý a krásný a rok od roku je to lepší a lepší. Takže být skromný je umění. Divadelní Koječák je tedy moudré a krásné umění se skromnou sebereflexí. Divadelního Koječáka bychom si proto měli nadmíru vážit a nosit do redakce dobré jídlo a lahve francouzského vína. Abychom vás však vyvedli z omylu, Divadelní Koječák není jediný, kdo stárne. Dozvěděli jsme se to v hospodě U Pedyho na náměstí v Kojetíně. Když jsme tam měli první redakční schůzku, abychom si jako redakce zase po roce sjednotili chutě, přimotal se k tomu Pedek a začal nám vykládat, že prý už není, co býval. To se pozná podle toho, že dřív chlastal tři dny v kuse a pak mu jeden den bylo špatně; teď chlastá jeden den a tři dny v kuse je mu špatně. No a protože taky stárne dobře a je rok od roku moudřejší, tak z celé této zkušenosti vyvodil jednu velice cennou radu: nejlepší je chlastat ve čtvrtek – pak je vám celý víkend špatně a budete doma. Což má zřejmě svoje výhody, ale k těm Divadelní Koječák zatím ještě nedozrál. V úvodníku Divadelního Koječáka bývá dobrým zvykem, že stručně a jasně shrneme, co se za uplynulý rok stalo po celém světě důležitého, a že se zároveň vyjádříme k aktuálním problémům lidstva. No tak ve zkratce musíme říct, že pozitivně hodnotíme to, jak papež František dobře udýchal ten svůj stolec, i když má jenom jednu plíci. Naopak negativně nás samozřejmě zasáhla situace na Krymu. Prostě nám nejde do hlavy, jak někdo může jenom tak přijít a zabrat si kus Evropy s tím, že stejně byla jeho. Když to přirovnáme ke Kojetínu, tak to je jako kdyby třeba firma, co vyrábí dlaždice, přišla před Sokolovnu a obsadila si příjezdovou cestu s tím, že ty dlaždice byly původně její! Takže teďka sedíme zamčení u Svači v kanceláři a bojíme se o území Divadelního Koječáka. Přibližně stejně zásadně nás trápí ten zmizelý Boeing 777. Za boha nemůžeme pochopit, jak může zmizet letadlo o velikosti 63 x 18 metrů, které má na palubě 227 lidí. No jen si vzpomeňte sami, že když se chcete někam zašít, tak vás vždycky někdo načapá a za chvilku to ví všichni. A to jste jenom jeden člověk a měříte maximálně 1,9 x 2 metry! V tom letadle bylo takových 227, všichni měli jistě telefon a jeden z nich se teprve předevčírem odhlašoval z facebooku. Tak si vemte ten protiklad, že v Americe jsou napíchnutí snad i králíci a v jižní Asii vám beze stopy zmizí 227 lidí aji s letadlem. Jako mají tam sice přelidněno, ale jistou úroveň by ta redukce obyvatelstva mít měla. Možná kdyby měl Divadelní Koječák větší pravomoce, tak by to letadlo našel, protože před Koječákem se nikdo neschová. Nejvíc ze všeho nás však zasáhl odchod naší milované režisérky Věrky Chytilové. Její příklad nás provázel a motivoval snad od úplného začátku naší recesistické tvorby, a proto nám Věra bude nenahraditelně chybět. Jako důkaz naší úcty jí proto jako první věnujeme čestné místo v rubrice Citát a ještě několikrát se o Věře zmíníme v dalších číslech. Milí čtenáři, přejeme vám, abyste letošního Koječáka pochopili a pochválili. 3
DIVADELNÍ SVAČA o divadelním Kojetíně Město Kojetín se v měsíci březnu může chlubit přívlastkem „divadelní“. Každoročně v polovině tohoto měsíce probíhá Přehlídka amatérských divadelních souborů Divadelní Kojetín, která se letos koná v týdnu od 19. do 23. března 2014. Jedná se o soutěžní festival, na kterém se prezentují městská ochotnická divadla ze střední Moravy. Vítěz z kojetínského klání postupuje na národní přehlídku Divadelní Piknik Volyně, odkud nejlepší soubory míří rovnou na prestižní Jiráskův Hronov. Všechna soutěžní divadelní představení bude posuzovat odborná porota, která také vybere a nominuje vítěze. Letos se uskuteční ročník s magickým číslem dvacet dva. Z numerologického hlediska se jedná o významné číslo, které symbolizuje inspiraci, prozíravost a výjimečnost. Je to velké číslo schopné zvládnout velmi složité situace. Jeho činy řídí inspirace a talent, které mu často pomohou ke značnému věhlasu: skrývá se v něm génius. Je také číslem výjimečných bytostí. A ty rozhodně nebudou chybět mezi divadelníky, kteří kojetínskému publiku dají ochutnat od všech divadelních žánrů. Celkem se představí dvanáct divadel, které zahrají třináct inscenací - deset je zařazeno do soutěžní části a tři budou nesoutěžní. Dopoledne budou v rámci přehlídky bavit místní děti, žáky a studenty profesionální divadla, která každoročně obohacují festival. Letos to bude Divadlo Scéna Zlín a Divadlo Tramtarie Olomouc. V soutěžní části se představí dva nováčci - Divadlo Opona Zlín a První organizace pro kroměřížskou kulturu. Ostatní soubory kojetínské publikum zná z let předešlých, jedná se většinou o pravidelné festivalové účastníky - domácí DS Hanácká scéna MěKS Kojetín, ZUŠ Zlín, Divadlo Dostavník Přerov, DS OB Velká Bystřice, Divoch DK Vizovice, Divadlo DiGoknu Rožnov, Divadelní spolek Kroměříž a DS Netrdlo - Divadélko Zdeňka Řehky Vyškov. Všechna soutěžní divadelní představení bude posuzovat čtyřčlenný lektorský sbor, který bude pracovat ve složení Vít Závodský (předseda), Vladimír Fekar, Vladimír Zajíc a Marie Šerá. Festival bude slavnostně zahájen ve středu 19. března 2014 vystoupením pěveckého souboru Cantas Kojetín a ukončen v neděli 23. března 2014 vyhlášením vítězů. Součástí programu jsou kromě divadelních představení i doprovodné 4
akce. V prvé řadě to jsou veřejné tzv. rozborové semináře s lektorským sborem, které probíhají po každém představení a nesou se většinou ve velmi přátelském duchu. Nebude chybět tradiční přivítání souborů na Sokolovně mladými Hanáky v krásných krojích, kteří ochotníky pohostí chlebem, solí a slivovicí. Společenské vyžití umožňuje posezení a poklábosení ve vestibulu Sokolovny, kde diváci naleznou programové skládačky, plakáty i fotografie z předešlých ročníků. Letos se můžeme pochlubit také výstavou obrazů kreslíře Jana Žmolíka ze Šumperka; tu v sobotu dokreslí básník Michal Talo z Prahy svým autorským čtením a také akordeon Martina Přichystala z Čech pod Kosířem. Taneční Divadelní Candrbál se letos netradičně uskuteční již v pátek v prostorách Bowling City. Oblíbený přehlídkový zpravodaj „Divadelní Koječák“ bude vycházet denně, bude distribuován zdarma a uveřejňován na webových stránkách MěKS Kojetín. Nebudou chybět pravidelné rubriky, recenze divadelních her, rozhovory, ankety a fotografie a časopis bude nepochybně opět hýřit humorem a recesí. Milí Koječáci, můžete být herci svého vlastního života. Můžete být kýmkoliv chcete. Při této divadelní příležitosti si můžete herectví a divadlo naplno užívat. Právě herci na kojetínských prknech, ty výjimečné osobnosti, vás můžou přesvědčit o tom, že jste to jen a jen vy sami, kdo vytváří vaše životní příběhy. Ať vaše kroky tedy aspoň jednou v tomto týdnu zamíří do Sokolovny a ať se opět o Kojetíně mluví jako o městě divadla s vysokou diváckou podporou.
Představení účastníků Divadelního Kojetína 2014 Divadelní Kojetín letos slibuje bohatý program, ve kterém se představí celkem třináct divadelních souborů a divadel. Do soutěžní části je zařazeno deset divadelních spolků, které budou v Kojetíně soutěžit o nominaci a doporučení na Divadelní Piknik Volyně. Nesoutěžně uvidíme tři inscenace od dvou profesionálních divadel - Divadla Scéna Zlín a Divadla Tramtarie Olomouc. Krátce vám představím soubory, které budou v Kojetíně soutěžit.
DS Hanácká scéna MěKS Kojetín Jedná se o domácí soubor, který do soutěže přihlásil v loňském roce odpremiérovanou komedii Antonína Procházky „Ještě jednou, profesore“. Režie této komedie se bravurně zhostil Jiří Kašík z Kroměříže. Rok 2013 přinesl v pořadí patnáctou hru divadelního souboru od jeho obnovení v roce 1991. Nová hra, nový režisér, dva noví herci, čtyři hostující herci, nová scéna, nové rekvizity a nové zážitky. Vše dali členové souboru dohromady během pěti měsíců zkoušek. Autorem hry je kroměřížský rodák Antonín Procházka, dlouholetý plzeňský divadelník, který patří v posledních letech mezi nejproduktivnější a nejhranější autory u nás. Jeho komedie se vyznačují sice ztřeštěnými, leč brilantními zápletkami, plně využívajícími všech principů tradičních komediálních žánrů 5
a divadelní fantazie. Téma problémů manželského soužití a stereotypy života středního věku se vrací téměř ve všech Procházkových hrách. A není se co divit, všechno jsou to motivy přímo vybízející k využití pro humorné scénky. Jsou jak zábavné bludiště, kde nikdo neví, koho a kde potká a co z toho vznikne. I ve hře „Ještě jednou, profesore“ jsou postavy vrženy do reality, která je obrací, propírá, drtí a oni se všemožně brání. Třeba útěkem do virtuální reality, napojením na časoprostor autorových myšlenek a do oblíbeného románu. Tato událost je zdrojem omylů, nedorozumění, je plná báječného humoru, ale i jemné romantiky a smutku, protože všechno jednou končí. I když, kdo ví…
ZUŠ Zlín Hudebka, Liduška, Zuška, Malá scéna, balet na Štefance, dramaťák ve Starém divadle, výtvarka na Hluboké - tolik názvů pro jednu a tutéž školu! Dnes se jmenuje Základní umělecká škola Zlín. Její hudební literárně-dramatický obor v Kojetíně představí komorní divadelní představení - bláznivou komedii o seznamování volně na motivy hry Christophera Duranga „Nevyléčitelní“. Hru Nevyléčitelní autor napsal na objednávku Phoenix Theatre a vznikala v období jeho sebekázně, během něhož přestal jíst sladkosti, denně běhal kolem přehrady a po každém běhání několik hodin psal. Autor sám říká: „Večer jsem bral tvrdé drogy a honil děvky.“ Tato hra je o mezilidských vztazích a také o tom, v čem nám psychologie a psychokecy překážejí a v čem nám pomáhají. Seznámení na inzerát? Nikdy nemáte jistotu, kdo se objeví. Ona je nevyrovnaná a neví, co chce. On je emocionálně expresivní, rád pláče a navíc má doma milence. Dvě osoby pod vlivem svých psychiatrů hledají alespoň něco, co by měly společného. Jemná bláznivá komedie o seznamování, o potřebě všechno konzultovat s odborníky, o problémech se vztahy a láskou obecně. Hra díky tomu všemu říká mnoho pravdivého o našem vykloubeném světě, kde je všechno naruby, a jediný, kdo je IN, jsou konzultanti na všechny lidské činnosti. Hra je plná bizarních situací o tom, že nikdo nechce být sám, ale seznámit se s někým je hrozně těžké. 6
Divadlo Dostavník Přerov Tento nositel Ceny J. A. Komenského patří v žánru hudebního divadla ke stálicím na české amatérské scéně. Již 43 let je také neodmyslitelnou součástí kulturního dění Olomouckého kraje. Každoročně přichází s premiérovým titulem, který oslovuje dospělého i mladého diváka. Divadelní inscenace jsou následně úspěšně reprízovány v Olomouckém kraji a na divadelních přehlídkách v České republice i v zahraničí. Letos tento soubor sáhl po komedii Jean-Clauda Islerta „Na tohle teď není ta pravá chvíle“ a nazkoušel ho s režisérkou Vlastou Hartlovou. Divákovi bude představen příběh Frederica, který porazí svým autem bezdomovce a netuší, jak hluboce mu tato osudná vteřina změní život. A když si je člověk sám sebou příliš jistý a lže své ženě, že tráví večer s obchodním partnerem, kterému prodává svůj podnik, zatímco ve skutečnosti je se svojí milenkou… A když k tomu všemu vůbec netuší, kdo je muž, kterého porazil, začíná se situace velice rychle komplikovat. Lži se kupí a nic neřeší. Naopak. Na ně teď není očividně ta pravá chvíle... Divadelní soubor Osvětové besedy Velká Bystřice Přímý pokračovatel dlouholeté ochotnické tradice ve Velké Bystřici. Tato tradice trvá již téměř 140 roků a o pokračovateli tradice mluvíme pouze proto, že působením různých okolností byl také několikrát změněn název tohoto divadelního souboru, který založil venkovský učitel Jaromír Balcárek jako Jednotu divadelních ochotníků ve Velké Bystřici. Soubor se převážně věnuje komediím, ale občas sáhne i do oblasti vážnějších témat. Jedním z nich je právě „Miláček Fando a Lis“ od Fernanda Arrabala, španělského spisovatele, básníka, autora více než stovky divadelních her, filmového režiséra a výtvarníka. Narodil se ve španělském městě Melilla v Maroku. V roce 1962 založil spolu s R. Toporem a A. Jodorowskym divadelní skupinu Hnutí Panika (podle boha Pana). V roce 1967 byl ve Španělsku kvůli svým rouhačským hrám zatčen a propuštěn až na nátlak významných umělců. Jeho hry jsou nicméně ve Španělsku zakázány. Miláček Fando a Lis představuje myšlenkově náročné drama o putování člověka a poznávání smyslu života i smrti. 7
Divoch DK Vizovice Divadlo vizovických ochotníků Divoch Vizovice se místním divákům představilo na kojetínské přehlídce v roce 2010, kdy představilo novinku Dodo Gombára „Vizovický zázrak“ v režii samotného autora. V letošním roce do Kojetína přivezou známou černou komedii „Ryba ve čtyřech“. Jedná se o kouzelné dramatické dílko dobře známé v široké amatérské divadelní obci, vyšlé z dílny Wolfganga Kohlhaase a Rity Zimmerové, navíc s podtitulem „Morytát“. Kdo četl „Morytáty a legendy“ Bohumila Hrabala, má rázem jasno, o co jde. Dalším vodítkem k pochopení významu tohoto slova jsou jarmareční a kramářské písně vycházející z lidových barokních příběhů a textů. Je nutno prozradit, že současný text „Ryby ve čtyřech“ je ovšem daleko modernější a rafinovanější. Ale pojďme k meritu věci. Pojem „morytát“ je odvozen od latinského „mores“, což znamená „mravy“. A je jasno! Závěrem je nutno konstatovat, že vedle lstivého a travičského jednání lze počítat i s nadsázkou, humorem a komikou, jak už je v tomto žánru obvyklé. Ostatně je známo, že se lidé rádi bojí a prožívají při tom zvláštní rozkoš. Divadlo Opona Zlín Nováček přehlídky, který uvede hudební frašku Emila Artura Longena „Nevěsta na marách“, se hlásí k roku založení 1949, kdy vznikl Divadelní soubor Domu kultury ROH Svit. U jeho zrodu stála parta nadšenců, pro které divadlo znamenalo život a kteří mu věnovali všechen svůj volný čas. Hlavní náplní činnosti souboru v posledních letech se staly hry a pásma pro děti. Dětský divák nepřihlíží jen pasivně ději na jevišti, ale je vtahován aktivně do děje a stává se spolutvůrcem představení. Tento styl divadla je možno realizovat především díky vedení dokonalého znalce dětských duší a zkušeného režiséra Karla Semeráda. Oblíbenost a návštěvnost uvedených představení ještě předčilo provedení známé ruské pohádky Mrazík, která odstartovala počínající novou etapu - etapu samostatnosti a nezávislosti souboru s novým názvem OPONA. V minulé sezóně Opona přistoupila také ke hře pro dospělého diváka a uvedla drsnou teroristickou hru od irského autora s názvem „Poručík z Inishmoru“. Letos uvádí hudební frašku od E. A. Longena „Nevěsta na marách“. 8
První organizace pro kroměřížskou kulturu Tento divadelní soubor existuje sedmým rokem v Kroměříži. Letos se poprvé odklonil od autorských her a současně vsadil na hostující režii. V přehlídkovém programu uvidíme jejich komedii od Robina Hawdona „Dokonalá svatba“, se kterou se soubor poprvé představí kojetínskému publiku. Spolek má devět herců a slavil již úspěchy s vlastními hrami „Mušketýrky“, „Sladký hřích“ nebo „Nikdy nevěř Afroditě“. Jejich domovskou scénou je Dům kultury v Kroměříži. Robin Hawdon je britský dramatik známý především svými komediemi. Patří k nejčastěji hraným autorům na světě. Jeho jméno je dobře známé v zahraničí stejně jako v jeho rodné Velké Británii. Je pravděpodobné, že tucet jeho inscenací různých titulů, starých i nových, bude v jednom okamžiku zároveň hráno v různých zemích. Jeho hry jsou charakteristické rychlým tempem a komickou složitostí zápletky ve spojení se základními rysy lidskosti a reality. Svatební obřad a chvíle před ním jsou obvykle situací, kdy se lámou životní osudy. Tak je to i v jedné z nejlépe napsaných komedií současnosti. Bill a Ráchel jsou šťastní. Bill a Ráchel se budou brát. Oba se na svatbu velice těší. I Tom, Billův svědek, se těší. I Ráchelini rodiče se těší. A krásné svatební apartmá je pronajato... Divadlo DiGoknu Rožnov pod Radhoštěm Divadlo DiGoknu vzniklo v roce 2003. Hned první hra, kterou se divadlo prezentovalo, byla autorská a jmenovala se „Zádrhel osudu“. Repertoár divadla dosud tvořily a tvoří hlavně komedie, ale najdou se zde i jiné žánry, např. absurdní drama „Blázinec“ (uvedeno v Kojetíně roku 2011). Zajímavostí je, že jedna z her, aktovka „Vosa“, byla simultánně tlumočena do polštiny. V současné době divadlo vystupuje s autorskou hrou Ilony Zámečníkové a Františka Kreuzmanna „Řeknu ti to v říjnu“. Premiéru měla 8. června 2013 v pražském Divadle Bez Hranic. Divadlo DiGoknu letos slaví deset let od svého vzniku a touto hrou se tak trochu „vrací ke kořenům“. Ale jen v tom smyslu, že první hra, kterou divadlo před deseti lety uvedlo, byla také autorská. Tehdy to byla adaptace pohádky. Příběh, který máte možnost vidět, vychází ze života. Je vtipný, smutný, absurdní, překvapivý, uvěřitelný i neuvěřitelný. Ostatně - přijďte se podívat a posuďte sami... 9
Divadelní spolek Kroměříž Spolek vznikl pod tímto názvem v roce 2006 a navazuje na dlouholetou tradici ochotnického divadelnictví v Kroměříži. První zmínka o ochotnickém divadle ve městě je z roku 1863. Spolek každý rok připravuje dvě až tři premiéry a nabízí divákům i předplatné (ve spolupráci s MěKS i v Kojetíně). Sezónní předplatné obsahuje sedm představení ochotnických spolků z celé České republiky a to vždy v měsících září až březen. Od roku 2008 organizuje spolek Divadelní festival Ludmily Cápkové, který je koncipován jako postupový s možností postupu na festival mladého amatérského divadla FEMAD Poděbrady. Pravidelně se zúčastňuje postupových přehlídek a své hry uvádí po celé republice. Svojí činností se snaží v maximální možné míře podporovat dění v regionální kultuře a při práci dává prostor všem, kteří se chtějí zapojit, ať už jako organizační pracovníci, technici nebo herci. Na letošním divadelním klání v Kojetíně spolek uvede zbrusu novou inscenaci - komorní poetický příběh autorky Sue Glover „Slaměná židle“. Představte si, že se ocitnete na kamenitém ostrově uprostřed moře. Co vám tam bude nejvíc chybět? Stromy, ruch městské ulice nebo obyčejná židle? Budete se snažit to místo změnit, nebo se mu přizpůsobíte? Sue Glover ve své pozoruhodné hře zachycuje příběhy čtyř lidí, kteří spojili své životy se skotským ostrovem Hirta. Někteří se tu narodili, někteří přišli dobrovolně, někteří naopak... Pro každého z nich ale mělo tohle setkání zásadní význam stejně jako židle vyrobená ze slámy... DS NETRDLO - Divadélko Zdeňka Řehky MKS Vyškov DS Netrdlo vzniklo v roce 1983 při VVŠ PV. Vedle divadelního souboru Haná se řadí mezi nejdéle působící soubory ve Vyškově. Díky neustálé obměně členů se z divadla stal spolek ryze civilní. Až do roku 1987 byl uměleckým vedoucím souboru NETRDLO neúnavný propagátor amatérského divadla básník a režisér Josef Řičánek. Po celou dobu mu s režií pomáhal Zdeněk Řehka. Nikdo se tedy nedivil, že po odchodu Řičánka se v roce 1989 ujal jeho funkce právě Řehka. Po Zdeňkově náhlé smrti v roce 1996 režii převzali Alexandr Novák, Ivan Přikryl a nově i Alois Kummer. NETRDLO se od počátku hlásilo k poetice netradičního divadla a k principu 10
„chudého divadla“. Několikrát se však od této myšlenky odklonilo a obohatilo své inscenace o propracovanou scénografickou složku. Divadlo sklidilo potlesk publika i vavříny na mnoha přehlídkách amatérského divadla na Moravě i v Čechách: v Bechyni, na Šrámkově Písku či Jiráskově Hronově (účast s inscenací Višňový sad na 66. Národní přehlídce Jiráskův Hronov, 1996), v Hodoníně, Kroměříži, Kojetíně, Veverské Bítýšce aj. V Kojetíně uvede svou zatím poslední inscenaci absurdní drama Slawomira Mrožka „Letní den“. Náhodné setkání dvou mužů, kteří zamýšlí spáchat sebevraždu na odlehlé pláži - jedině tak totiž mohou uniknout svému údělu; jednomu je za jakýchkoliv okolností souzen neúspěch, prohra a smůla, druhému osud naopak předurčil samé úspěchy a vítězství. Těsně před uskutečněním osvobozujícího činu se však na pláži objeví osudová žena…
VOX KOJETÍNSKÉHO POPULY
aneb Hlas kojetínského lidu
Ano, i letos vám přinášíme oblíbenou rubriku Vox kojetínského populy, abychom si udělali meziroční srovnání, jak se změnilo divadelní myšlení a požadavky kojeckého lidu. I letos jsme s tímto důležitým úkolem vyslali do plenéru studenty Gymnázia Kojetín, kteří působí nevinně a důvěryhodně, protože jim ještě nebylo osmnáct. Protože jsou však zároveň mladí a bezstarostní, odjeli zrovna týden před přehlídkou na lyžařský kurz. Nakonec se úkolu statečně ujal David Beny Dvořák, kterému jsme za všechno slíbili sklenku vína navíc, ale jelikož mu ještě nebylo osmnáct, tak to bohužel budeme muset vypít za něj.
Jana Rotreklová Jaký máte vztah k divadlu jako k umění? K divadlu mám samozřejmě kladný vztah. Do divadla chodím ráda, ale z časových důvodů ne tak často. Máte nějaké oblíbené kamenné divadlo nebo divadelní soubor? Oblíbené kamenné divadlo nemám. Mě spíš zajímá, o jakou hru jde, a nemůžu říct, že bych do nějakého divadla chodila raději než do jiného. Nemám ani oblíbený soubor, ony se stejně pořád mění - když se mi líbí nějaká herečka, tak za pár let hraje stejně někde úplně jinde. Máte oblíbené drama, dramatického autora? V poslední době se mi třeba líbily Havlovy jednoaktovky, ale nemůžu říct, že by byly úplně nejoblíbenější. Pokud se nebavíme jen o dramatu, tak naposledy jsem byla na baletě, který se mi líbil. Učíte jako učitelka češtiny o některých dramatech raději než o jiných? 11
Někdy se mi líbí absurdní dramata, jindy mám radši psychologická dramata, podle nálady. Ale neřekla bych, že o některých dramatech učím raději než o jiných.
Michal Ston Kdy jsi byl poprvé v divadle a na čem? Název představení si přesně nepamatuju, pravděpodobně to byla nějaká pohádka, asi ve školce. Kdy naposledy jsi byl v divadle a co to bylo za představení? Naposledy jsem byl, myslím, na Sherlocku Holmesovi vloni tady na přehlídce. S kým chodíš nejraději do divadla? Já většinou chodím do divadla z donucení se školou, sám moc nechodím. Většinou je to školní akce. Máš nějakého oblíbeného herce nebo herečku? Oblíbeného herce mám teď asi Marka Wahlberga. Kdo to je? No to je herec, kdo jinej. Hrál třeba ve filmu Pot a Krev a ještě v nějakým novým filmu, ale už si nepamatuju, jak se jmenuje. Hodláš jít na Divadelní Kojetín? Jasně. Proč? Abych se neučil, půjdeme tam se školou... Né, tak jako divadlo mě docela baví, některý ty kousky, který tam dávají... Ale spíš mám asi radši filmy.
Lucie Takačová Kdy naposledy jsi byla v divadle a na jakém představení? No, asi minulý rok v Prostějově, ale na název si už nevzpomenu. Kdy jsi byla poprvé v divadle a na čem? Nepamatuju si, co to bylo, ale určitě to bylo v první třídě. Možná to bylo už ve školce... Ale fakt si nepamatuju, co to bylo. S kým chodíš nejraději do divadla? S kamarády, případně když musím, tak se školou. Máš nějakého oblíbeného herce nebo herečku? Ne, nemám žádného oblíbeného herce. Půjdeš na Divadelní Kojetín? Na jaké představení? Jistě, půjdu ráda. Chci jít na nějakou komedii. Půjdu tam se školou i dobrovolně ve volném čase. 12
Michaela Borovičková Kdy jsi byla poprvé v divadle a na čem? Je to dost dlouho, myslím, že to bylo ve školce na nějaké pohádce, která se mi hrozně líbila. Kdy naposledy jsi byla v divadle a na jakém představení? Bylo to minulý rok na Divadelním Kojetíně. Představení to bylo, myslím, o tom detektivovi. JO! Sherlock Holmes. To bylo dobrý. S kým chodíš nejraději do divadla? Do divadla dobrovolně nechodím, jen z donucení se školou. Máš nějakého oblíbeného herce nebo herečku? V poslední době se mi líbí například Robert Downey jr., který hrál v Iron Manovi hlavní roli. Je sympatický, dívá se na svět s nadhledem a je vtipný. Dál se mi líbí určitě Johny Depp. Stejně jako Downey je vtipný. Oba mají svou osobnost. Půjdeš na Divadelní Kojetín? Ano, půjdu, ale jen se školou.
Quaestiones perpetuae aneb Lektorský sbor
To, že naše divadelní přehlídka je každým rokem lepší a lepší a Divadelní Koječák zraje jako víno, až si nad jeho elegantním ostrovtipem a kvalitami hraničícími s genialitou každý prostě „kecne na prdel“, samozřejmě víme my všichni. Přes pole, hnoje a chlévy se z Kojetína nese věhlas tohoto divadelního týdne do Křenovic, Měrovic, Popůvek, a když dobře zafouká, donese se občas až do Uhřičic. Svými kvalitami jsme si proto tady na Sokolovu jistí. Přesto jsme nuceni přijít se smutnou zprávou, že ti, kterým jsme věřili, nás letos zradili a dali jasně najevo, že provolávanou slávu Kojetína buď neslyší, nebo jednoduše ignorují. Mluvíme o našich oblíbených porotcích Petře Kohutové a Akramu Staňkovi, kteří pod různými výmluvami, jež zřejmě považují za dostatečně věrohodné a vysvětlující, letos prostě nepřijedou. Petra si prý spletla datumy a na poslední chvíli zjistila, že ZROVNA na tento termín už má něco se svým divadlem ve Varech. Akram se ani neobtěžoval svést to na jiné umělecké aktivity a odbyl nás s jednoduchým odůvodněním, že nemá čas. Nebudeme předstírat, že tím naše ega velmi neutrpěla. Každému přeci musí být jasné, že nic, NIC nemůže být důležitější než Divadelní Kojetín! I když oba zmiňované máme pořád rádi a vždy pro ně zde budou dveře otevřené, musíme dát jasně najevo, že není radno si s Divadelním Koječákem takto zahrávat. Takže, Petro, tu rezervaci v naší kuřárně Ti, nezlob se, rušíme. A, Akrame, Tvůj otevřený lístek na víno, který měl trvat doživotně a neomezeně, tímto házíme do koše! Budiž toto bráno i jako varování budoucím divadelním zběhům. 13
Tím se dostáváme k druhému bodu, a to, že máme tu čest představit vám, milí čtenáři, porotu novou, ochotnou přijet, plnou očekávání a zdejších mravů zatím neznalou. Budeme k nim proto alespoň ze začátku v našem plátku milí; uvidíme, zda-li jim pak místo v diáři na příští ročník přehlídky zůstane volné.
Vít Závodský V první řadě je třeba zmínit, že trest za zradu Divadelního Kojetína se tohoto člena poroty jako jediného z původního osazenstva netýká. Zůstává nám totiž věrný, co paměti nás všech členů redakce dohromady sahají. Jeho výhodou jednoznačně zůstává to, že si za ta léta nejen pevně vybudoval, ale také již nesčetněkrát potvrdil svou pozici. Pan Závodský totiž věci nenápadně pozoruje a kontroluje. Dává pozor na to, aby bylo v rovině teatrologické všechno v pořádku. Když čas od času potká náhodného člena naší redakce na premiéře některého z brněnských divadel či jen tak na ulici nebo na zastávce, přirozeně dělá, že jej nevidí nebo nepoznává. Ve svém dlouhém kabátě nenápadně postává stranou, ale my víme, že nás nepozdraví jen proto, aby se neprozradil a nevyšel z utajení. Na tak vytrvalého pozorovatele nejen brněnské divadelní scény by přece mohl mít kdekdo pifku! Do role uznávaného pedagoga, divadelního a literárního vědce, kritika, publicisty a zkušeného porotce věrného nejen kojetínské přehlídce by se dnes rádo dostalo spousta mladších a dravějších zájemců, toužících po místečku na výsluní divadelních paprsků. My si však kvalit pana Závodského ceníme a vzkazujeme: Nebojte se, tady v Kojetíně nikdo Vaše kvality ohrožovat nebude!
Vladimír Fekar Na Vladimíra Fekara se těšíme především kvůli jeho dlouhým vlasům. Od dob, kdy si k nám pan učitel Matějček z gymnázia s culíkem chodil pravidelně kupovat mléko, už přece jen nějaký ten pátek za celý rok uběhl a na nás se absence volnomyšlenkářských prvků výrazně projevila. Pan Fekar je narozen ve znamení panny, což podle horoskopů znamená, že je pořádkudbalý, trpělivý a přemýšlivý; ve svahilštině prý fekar dokonce znamená myslet. Jaký bude při vznášení svých soudů u soutěžních představení, však zatím nevíme. Oblíbená čísla pana Fekara jsou podle internetu 2, 87 a 007 a poesii prý dokáže vidět i ve varovném nápise nad zásuvkou v koupelně. Bojí se, aby nedělal ostudu svému jménu. My se každopádně na pestrou škálu Vladimírových 14
vlastností a dovedností těšíme a už mu držíme čestné místo v první, porotcovské řadě; hned vedle bezpečnostního hlídače, kamarádů zvukařů a třiceti rezervací pro křenovické hasičky. Pan Fekar je v současnosti dramaturgem Městského divadla Zlín, mimoto je také pedagogem, redaktorem, hostujícím divadelním hercem a kromě prózy umí psát i básničky.
Vladimír Zajíc Stejně jako ostatní členové naší poroty má i Vladimír Zajíc vícero povolání. Řadu let působil jako dramaturg v královohradeckém divadle Drak a po odchodu z něj spolupracuje s mnoha jinými divadly po celé republice. Zkušenosti má i s amatérskými divadelními soubory a spoustou divadelních přehlídek, takže si na něj musíme dát pozor - zřejmě ho jen tak něco nepřekvapí! Věnuje se loutkovému divadlu, pořádá divadelní dílny, píše recenze i knihy. To ovšem není vše! Pokud byste po panu Zajícovi chtěli radu v některé z oblastí jako je geodézie, zeměměřičství, uklízení, kopání nebo závoznictví, jistě vám bude plně k dispozici. Při výběru porotců je nutné uvažovat prakticky, pomocná ruka k údržbě Sokolova se vždycky hodí!
Marie Šerá Jako jediná žena v porotě na sebe vzala Marie roušku tajemství. S jistotou vám můžeme říct, že přijede. A že to nebude mít daleko, poněvadž pochází z Kroměříže. Dále přijímáme zodpovědnost za tvrzení, že je to bytost lidská, se čtyřmi končetinami a hlavou nadšenou pro divadlo. Rozhodli jsme se v případě Marie nepostupovat příliš zbrkle a detaily o její osobě a jejím pobytu na přehlídce vám budeme odhalovat postupně, čímž zvýšíme čtenářskou žádostivost a jako dámě jí tak dopřejeme zaslouženou dávku pozornosti.
Hadička Hásová
REDAKCE ANEB VOYEŘI
Hadička je bývalá sexy zrzka zabývající se religionistikou, za kterou už dostala dokonce diplom a má dostat medaili. Občas si ji někdo splete s Věrou Chytilovou anebo s Hanou Chytilovou. A to tedy ne zrovna kvůli podobě, ale kvůli jejímu dramatickému talentu, který ji už asi 505krát dostal skoro až na prkna JAMU. Je pro ně ale moc dobrá, takže teď už jejich opakované každoroční nabídky vytrvale odmítá. V mezičase se věnuje divadlu ve známých Křenovicích a jednou za rok poctí svou přítomností i Divadelní 15
Kojetín. A když zrovna neodmítá nabídky z vysokých míst a nepíše úvodníky do Koječáka, najdete ji v ulicích Brna, nejčastěji na ulici Sukova mezi múzami v Kabinetu, v oblíbeném podniku brněnské smetánky, zlaté mládeže a všech hipsterů z okolí.
Klářa Krčmařová Klárka začala psát do DK snad když ještě poslouchala před spaním Tata Bojs a chtěla chodit s Milanem Caisem. Od té doby se hodně posunula; s Bublajsem by sice chtěla chodit pořád, ale před spaním už poslouchá pokrokovější věci, jako třeba Houpací koně nebo Vložte kočku. Taky zrovna dokončila studium na VŠE v Praze, takže už je inženýrka, abyste rozuměli. V rámci měsíční oslavy nechala své tělo vyzdobit novým éterickým tetováním a decentním kroužkem v nose. Aktuálně řeší svou budoucnost; chtěla by se živit jako módní návrhářka, ale jedna módní značka z Prahy ji totálně zdiskreditovala na základě jednoho blbého psychologického dotazníku o deseti otázkách, kde jim vyšlo, že Klára není finisher. Takže se asi bude muset odstěhovat z České republiky, ale trochu se bojí, že ta módní značka z Prahy má nějakou mezinárodní databázi, která by tu Kláru mohla zdiskreditovat po celém světě. Takže nakonec asi bude muset jít do ČEZu, kde už je zdiskreditován každý a nikomu to nevadí.
Akzeret Panáková Terezka se momentálně dost zapáleně angažuje v brněnské kultuře a má tak nabitý program, že už si úplně odvykla spát. Proto jsme rádi za každou chvilku, kterou s námi stráví v rodilém Kojetíně, a jsme smířeni i s tím, že už v pátek odjede za svojí spolužačkou Husarem, která je na Erasmu u Skandinávců, pravděpodobně u Norů nebo Švédů (Finsko to určitě nebylo, tam by nejela, protože je to moc blízko Ruska). Je to tam prý senzační, protože ti Skandinávci mají hodně peněz, rádi vozí stopaře a klidně vás nechají přespat aji u sebe doma a ještě vám ráno dají kapesné, abyste neměli hlad. Co se týče kariéry, tak tu Terezka momentálně buduje v Moravském zemském muzeu v Brně na Zelňáku. Kdybyste se chtěli stavit, tak je to hned vedle té prosklené kavárny Tungsram, kam Terka vždycky po práci zajde a ráno odtud zase rovnou do práce, aby nemusela zbytečně jezdit šalinou. Z celého muzea ji nejvíc zaujal ichtyolog. 16
Stréc Milan Zahradník Stréc Milan pochází z malé, ale turisticky významné destinace Bezměrov. Tam také zrovna dostavěl chalupu, ve které si postavil pec se dvěma troubami, takže už tam bydlí dohromady trouby tři. Do té chalupy si dále pořídil pséčka, kterého zachránil před smrtí, ale to se nesmí říkat. K těmto tématům si stréc Milan vymyslel zaručeně pravdivou aktuální historku, jak jedna paní z Ameriky sušila svého pejska v mikrovlnné troubě a pak se hrozně divila, že pejsek není v pořádku, a zažalovala společnost vyrábějící mikrovlnky, že v zakázaných surovinách o psech nic nepsali. V redakci jsme přesvědčení, že se jednalo o kočku, ale stréc Milan se momentálně vyžívá v těch psech, tak se nedal přemluvit. Kromě toho má Milan strašně rád betlémy všech druhů, hlavně ty národopisné, kde se vyskytuje i hanačka jako prototyp ideální ženy. Takže pokud chcete Milana jakožto kulturního referenta MěKS podplatit, přineste mu skautský betlém, protože je to betlémofil.
Šíra Šírek Šíra je na svůj nízký věk téměř dokonale vyzrálý muž s naprosto neopakovatelným charismatem. Mezi jeho aktuální záliby patří studium politologie na UP v Olomouci s kolegy Tomanem a Budným, sběr hub po lesích na Roštíně, dračí lodě, venčení mopsů a zejména práce s InDesignem. Po letech sledování Svačiny práce na sazbě Koječáka se Šíra do tohoto programu přímo zamiloval a letos se poprvé neubránil touze začít s ním pracovat sám. Co si ale budeme o Šírově vztahu k InDesignu vykládat, nejvíce za něj hovoří samy jeho činy a výroky: „No, přistupme k tomu konstruktivně.“ „***u na to a udělám to zítra, až to budu mít všechno, jinak se s tím nedomluvím.“ „*****, já už bych něco rozbil nejradši, to se fakt nedá dělat postupně.“ „Je potřeba mít všechny články nebo aspoň tak, jak jdou za sebou.“ „Já si jdu nalít panáka a hned jsem zpět.“ „Tak já mám vizoura, pustím si nějakou pěknou muziku a budu se těšit, jak ráno vstávám.“ „Je to na ***** taková práce přes internet, už ať je středa.“ „Miluju to Svačino: ten InDesign je úplně snadnej, jenom si musíš dát pozor na toto a na toto a na toto.“ „To je pravda, Koječák nemá promo.“ „Kdo chce míti v televizi větší obraz, nechť si před ni postaví akvárium... To je neuvěřitelny, kam na to ty lidi chodí.“ „Kdyžtak kdyby se blbě ptali, vysvětlíme jim to v dalším čísle.“ „No to bude zase underground.“ 17
Dejv Hasík Hás Hledáte nudu? Nemáte rádi vzrušení a zábavu? Prahnete po lenošení na gauči? Tak to se držte dál od Davida Háse! Dejv nikdy nezkazí žádnou zábavu, dokonce samotný pobyt vedle něj je vzrušující. Žije si v klidu v rodinném domě obklopený milující rodinou, vlastnící zkrocenou šelmu Hanku Hásovou a užívající si života. Mezi jeho koníčky patří hlavně jogging, gaučing a venkovní fun making. Každým dnem se svědomitě připravuje do školy, ale nikdy ne za cenu zklamání kamaráda, který k němu přijde a tahá ho ven. Hasík, jak ho nazývají spolužáci, se nebojí zkusit nové věci, ale stojí si za svým a drží se svých zásad. VAROVÁNÍ PRO DÁMY! Nepřibližujte se k němu příliš blízko, nechcete-li s ním nic mít. Jeho kouzlo, dokonalá vůně deodorantu Axe a vytříbený smysl pro humor vás zaručeně uchvátí natolik, že se z jeho spárů již nedostanete. Již při pohledu na něj je těžké odolávat a nevrhnout se na něj jako divá zvěř. Tak takový je Dejv, Hasík, Hasulda, říkejte mu, jak chcete. Zkrátka super.
David Beníšek Dvořák No podívejte se na něěj, jak je roztomiléj. Jmenuje se Beníšek, je mu 16 let a je to kříženec anglického buldočka a německého špice trpasličího (prosím, neberte si to osobně, pane a paní Dvořákovi). No, po tom prvním je chytrej a po tom druhým má krásnou huňatou srst na zátylku a mezi ušima. Beníšek je aktivní, nikdy neposedí a je hravej, podívejte se, jak má rád drbání na bříšku. Potřebuje páneška nebo spíš panišku, která by ho měla ráda, hrála si s ním a naučila ho poslouchat. Máte-li o něj někdo zájem, tak přijďte na Divadelní Kojetín, on tady určitě bude někde běhat a očuchávat diváky, takže se můžeme na místě domluvit. Ale teď vážně, je to aktivní a spolehlivé stvoření, chudák musel sám dělat ty první rozhovory pro Koječák, protože nikdo jiný neměl čas. Ve svém volném čase se zabývá poloprofesionálním gamerstvím a jak řekl, jestli se jednou vymotá z tady toho gymplu, tak by chtěl studovat takovou tu vejšku, jak se tam naučíš moc rychle ťukat do počítače. Takže, milý Beníšku, hodně štěstí a všichni ti tady držíme palce s tím ťukáním! 18
Malínek Ligač Hbitý kluk ve sluchátkách poháněný Klusem, obdařený dobrým vkusem. Nekonzervativní konzervatorista, pendlující mezi pražskou a kojetínskou metropolí, opustil na chvíli prkna hlavního města, aby poctil svou vahou prkna sokolovny svého rodného města. Návodem pro ideální prožití Divadelního Kojetína by bylo zavěšení se Mílovi na krk mezi řadu amuletů. S ním se takto dostat moderátorsky na pódium, pisatelsky do redakce, přátelsky do zákulisí a nakonec možná v dobré náladě i pod stůl. Co více napsat o člověku, který je v Kojetíně známější než slavný v Cambridgi uložený židovský rukopis ze 16. století? P. S. Pro ty, kdo nevědí, kdo je Milánek – stačí se zeptat kteréhokoliv dítěte na západ od levého břehu Moravy.
Michal Kraus Michal má rád divadlo, a tak šup, najednou moderuje náš letošní Divadelní Kojetín. Jeho tajnou disciplínou je striptýz, ale snad vás pobaví i takhle. Je to začínající herec, jehož kvality snad nebudeme ani zmiňovat. Nemá ani hereckou školu ani soubor, ale stále, chudák, stále se snaží. Baští filmy Lynche a Tarantina a doufá, že jednou překoná jejich tvorbu. Bojí se, že tímhle medailonem se z něj stane úplný ubožák - a to mi to ještě sám diktuje! Zrovna čte knihu Mor od Alberta Camuse, a tak všude vidí díky své bujné představivosti nemocné lidi. Proto se dívky mezi námi nesmí divit případným lékařským prohlídkám.
VICHR Z UHER Zájemci o rychlé oslepnutí bez požití metanolu nechť neprodleně kontaktují Svaču.
19
FRK STRÉCA MILANA
aneb Zkušenosti se zvířatama Nélepšim přítelem člověka je pré psék, pokuď to není nejaká kósavá a uštěkaná kanálija. Šak aji známy čínsky příslovi říká, že psék, keré štěká, je špatně uvařené. Moji známi chtěli udělat svojim děckám radosť. Ty furt kňóraly, že by chtěly pséka. Shodó okolností se dočtli v novinách, že kdesi až na Vysočině jedni chovateli prodávajó štěňata, takovyho teho malyho ratla a to by se jim zrovna zamlóvalo. Psék to není velké, moc teho nezežere, neléňá a aji ty hovniska só pravda menši než od labradóra. Tož se jednyho krásnyho dňa vydala celá famílija na vélet, vzali s sebó pět tisíc na štěnisko a jelo se. Když dojeli v parnym dňu, staró škodovkó zapařeni jak jatelina na misto, tož si děcka vybraly jedno štěnisko, co se jim névíc lébilo, hneďka ho pomenovaly na Héryho podle té knižky od Rólingové, draply ho do auta a vijó dom. Doma všeci kolem pséka poskakovali, jak Zeman kolem korunovačních klenotů. Mama se rozhodla, že na přivítanó uvařijó sváteční večeřu, řizky a k temu zemákové salát. Tož vyslala hlavu rodiny do špajzky a pséček vesele trtal za ním. Tata otevřel plné mražák a vybral z něho zmraženó dvókilovó krkovicu. Jak ju tak vytahoval, nejak se mu smékla v pazórách a róbla mu z véšky rovnó na pséka. Tož hotová apokalypsa, psék tuhé a co včil. Děckám to řicť samože nemohli, pověděli jim, že pséka odvedli k veterinářovi na odčervení a že zétra ho donesó zpátky. Naštěstí známy napadla spásná myšlenka. Zavolali tem majitelom na Vysočinu a ti jim pověděli, že eště jedno štěně majó volny. Tož na druhé deň se opakovala celá kalvárija, akorát už bez děcek, ty dali rodiče na hlidání k staři. Když se celí vycuclí vrátili s Hérym II za pět tisíc z véletu, hneď se zavřeli s psékem doma a zavolali bábině, že už može dovizt děcka. Děcka byly rády, že je pséček odčervené a možó s ním provádět alotria. Celé tédeň s nim mózovaly v baráku a v sobotu, že mu udělajó s tató ohrádku, aby s něma mohl vegetovať na zahradě a nikam neutekl. Tož ztlókali to cely dopoledňe a po obědě usadili ohrádku v kótku zahrady. Pak si sedli k baráku a odpočévali. Děcka žmólaly spokojeně zmrzlinu a rodiče popíjali kafe, no idyla jak na sausfórku. Najednó, kde se vzal, tu se vzal jakési dravec, drapl pséčka do pařátů a uletěl s nim pryč do blizkyho leséka. Děcka békaly aji přesto, že jim tata vykládal cosi o potravnim řeťezcu a divočině. Tož co naplat, nekérém liďom nepřináleži chovat pséky, řekli si. Zanedlóho po těchto tragédijách kópili děckám na doma aspoň teho zakrslyho králéčka. Ten jim vydržel 20
dlóho, až jednó jeli na dovolenó. Tož co včil s králékém. Než se vydali na cestu, v rychlosti pichli králéka k staři, ať se o něho ty tři tédně stará, než přijedó z Jugošky. Dovolená se vydařila a na králéka si ani nevzpomněli. Když přijeli po třech tédňách dom, stavili se eště u bábiny na oběd. Když si dávali po obědě kafe, vzpomněli si aji na domáciho miláčka, že si ho teda už vezmó s sebó. Na to jim stařa odpověděla: „A co byste s takovó ludró dělali, dyť to nechtělo ani rust, tož sem ho róbla, šak co si myslite, že ste měli na oběd, bez teho byl nejaké nemocné, tož buďte rádi.“ Z teho plyne poučení, že pro nekery lidi chov zvěře néni.
VĚDĚLI JSTE, ŽE... … svět je čím dál chlupatější? Vědecký výzkum probíhající na vzorku náhodných vzorků návštěvníků Sokolovny prokázal, že na ulicích houfně přibývá vousů, knírů i bradek. Mladí ani staří nehledí na holení a razí trend hipsterů, teroristů a lesních mužů. Z odpovědí dotázaných jedinců vyplývá, že se neholí, protože se pak cítí více jako muži a vousy jim dle jejich skromného mínění více sluší. Dle fundovaného názoru Koječáka to některým vychází relativně dobře, jiným relativně hůře, takže je to relativní. Více se k estetice tohoto fenoménu vyjadřovat nebudeme. Daný jev je vidět dokonce i za zdmi Sokolovny, což je všechno mínus pro největšího a nejznámějšího výrobce holítek a holících přípravků Gilette. O ostatních výrobcích těchto produktů nic nevíme, ale víme, že v drogerii na náměstí nějaké prodávají, jen teda nevíme komu. V souvislosti s pánskými holítky nás také napadlo, že na pokles jejich prodeje možná mají vliv také dámské protějšky hipsterů a lesních mužů. Z vlastní zkušenosti totiž víme, že když není po ruce růžový Venus, zachrání děvčata v minisukních často holící strojek přítele či jiného bližního. Rapidní propad prodeje holítek tedy může poukazovat také na to, že si holky neholí nohy. Doufejme, že je tento fakt způsoben pouze zimní sezónou, která už naštěstí končí!
21
SOKOLOVO V OBRAZECH
Václav Havel - „Asanace“
Nová kulturní vrba přezdívaná Jíva
16:58
Nový divadelní šporhelt
Nový dekorativní tříděný odpad
Divadelní zvonek oznamující divadlo 22
MEDVĚDEC V KOJETÍNĚ
23
KDO SE LONI KAMARÁDIL S VÍTEM
aneb Doporučení na Divadelní Piknik Volyně 2013
1. místo - Divadelní spolek Haná při MKS Vyškov - Pláňka
2. místo - Nezávislý divadelní soubor Staré Město - Legenda o Kytici
3. místo - DS Hanácká scéna při MěKS Kojetín - Modré z nebe David Dvořák/David Hás/Hana Hásová/Michal Kraus/Klára Krčmařová/Milan Ligač/ Tereza Panáková/Hana Svačinová/Jakub Šírek/Milan Zahradník design / sazba: Jan Žmolík, Lubomír Budný / Jakub Šírek tisk: MěKS Kojetín, 2014, 100 ks, zdarma http://www.mekskojetin.cz/meks_prehlidka.php www.facebook.com/MěKS Kojetín www.facebook.com/Divadelní Koječák
24
