13. HOSPODAØENÍ S VODOU 13.0 ÚVOD. Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí. ICLEI s Environmental Guide

ICLEIs Environmental Guide

Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o ivotní prostøedí

13. HOSPODAØENÍ S VODOU

13.0 ÚVOD Hospodaøení s vodou provází jeden základní rozpor. Na jedné stranì lidé poadují èistou vodu k pití a hygienickým úèelùm, ale vodu poaduje také prùmysl a zemìdìlství, které lidi iví a zamìstnává a kde voda slouí k zavlaování a pøi výrobì. Na druhé stranì lidé vodu potøebují k odstranìní splakù a odpadù. Prùmysl i zemìdìlství do vody èasto vypoutìjí kodlivé chemikálie, vznikající jako vedlejí produkty. Sladìní tìchto protichùdných poadavkù musí uspokojit jediný spoleèný zdroj - pøirozený kolobìh vody v pøírodì. Udrení tìchto navzájem si odporujících poadavkù v rovnováze je základním posláním a úkolem vodohospodáøství. NEJDÙLEITÌJÍ ZDROJ NA ZEMI Abychom vidìli vztah lidstva k vodním zdrojùm v patøièné perspektivì, je tøeba si uvìdomit, e v kolobìhu, na kterém závisí ivot vech ivých organismù, je 1386 miliard km3 vody. Sedmdesát procent z toho pøedstavuje slaná voda a voda obsaená v polárních a horských ledovcích. Sladká voda tvoøí 3,5 % celkových vodních zásob, z toho pitné vody je pouze o nìco ménì ne polovina. Tìchto 1,7 % z celkového mnoství vody vak lidé pouívají nejen k pití, ale i ke splachování odpadù, k zavlaování v zemìdìlství, v prùmyslové výrobì, v klimatizacích a k výrobì energie. Aèkoliv se 1,7 % nezdá být mnoho, lidé navíc díky svým aktivitám pøispìli k podstatné zmìnì chemického sloení vody témìø ve vech øekách, jezerech, vnitrozemských moøích a pobøeních vodách oceánù. Se stoupajícím poètem obyvatel a rostoucími nároky na zásobování pitnou vodou a vodou k hygienickým úèelùm vyjadøují vodohospodáøi místních správ po celém svìtì stále vìtí obavy co se týèe její kvality, mnoství a dostupnosti v blízké budoucnosti. V irích souvislostech, jakými je obava z globálního oteplování, neustálé hrozby klimatických zmìn a zvyujícího se zneèiování vodních zdrojù prùmyslem a zemìdìlstvím, budou problémy ve vodohospodáøství pøedstavovat jedny z nejkritiètìjích, kterým budou muset místní správy v nadcházejících dvaceti letech èelit.

GLOBÁLNÍ PERSPEKTIVA, MÍSTNÍ AKCE Vodní zdroje jsou obnovitelné, co znamená, e pùsobením vodní fauny a flóry mají urèitou samoèistící schopnost. Mnoství vody spotøebované lidmi a mnoství vodou splachovaných odpadù, se kterými si vodní ekosystém poradí, ani by dolo k jeho naruení, se nazývá únosnost. Je-li pøekroèena únosnost, ekosystém se pokodí, nìkdy i nenávratnì a samoèistící schopnost vody se ztrácí. Je-li samoèistící schopnost vody ztracena, proud odnáí neèistoty dál do dalího vodního systému. Protoe vechny systémy jsou z globálního hlediska navzájem provázané naruení jednoho z nich pøispívá ke zmìnám v ostatních systémech, které jsou s ním spojené, co znesnadòuje urèit toho, kdo je za zneèitìní vody zodpovìdný. Urèení hydrologických hranic, èi hranic ekosystémù je èasto velmi obtíné a zamìstnává více právníkù, ne hydrologù èi geologù. Pøi pøedstavì, jak sloité je povodí jedné øeky se vemi jejími prameny, pøítoky, náplavovými níinami, povrchovými i podzemními toky, mokøady a zaplavovanými plochami, kde se vechna voda vlévá do jedné øeky a ta ústí do jezera èi moøe, je moné porozumìt sloitosti vodního cyklu. Pøidáme-li k tomu také vypaøování, díky kterému se tvoøí mraky z nich prí a na vodu se tak váí atmosférické neèistoty a dé splachuje i dalí vedlejí produkty lidské èinnosti do vech moných vodních systémù, je zcela zøejmé, e zjitìní zdroje zneèitìní zde hraje dùleitou roli. Aèkoliv se jedná o sloitý a nároèný úkol, diktuje perspektiva moného globálního problému s vodou nutnost vypracovat takové postupy, které budou odpovídat kapacitì místních hydrologických systémù a ekosystémù. Jediným úèinným a dlouhodobým øeením je to, e místní správy zabrání exportování svých vodohospodáøských problémù jinam, a ji se jedná o rostoucí spotøebu vody, nebo její zneèitìní. ZÁSADY TRVALE UDRITELNÉHO HOSPODAØENÍ S VODOU Koncepce a metody nastínìné v této kapitole zabývající se vodohospodáøstvím na úrovni místních orgánù vycházejí ze tøí základních principù trvalé udritelnosti, je jsou uvedeny dále. Pro orgány místní správy by mìly být vodítkem, jak hledat øeení místních problémù a souèasnì pøitom nezapomínat na kolobìh vody v pøírodì. l Prevence u zdroje: Je tøeba zabránit zneèiování vody rùznými kodlivinami nebo zneèitìní ze zdroje minimalizovat. To znamená zabránit pouívání potenciálnì nebezpeèných látek v zemìdìlství, je by mohly prosáknout do

3


spodních vod a nebo stéci do povrchových vod, a rovnì nepouívat prùmyslové technologie, u kterých dochází k únikùm toxických látek do øek. Je tøeba pøijmout opatøení vedoucí ke sníení objemu emisí kodlivin a s nimi souvisejících rizikových faktorù. l Uplatnìní zásady zneèiovatel platí: Osoba nebo osoby, tj. prùmyslové podniky èi jiné organizace, je zneèistily èi zneèiují, musí platit za vyèitìní a uvedení zneèitìných oblastí do pùvodního stavu. Jedná se jak o preventivní opatøení, tak o zdroj finanèních prostøedkù potøebných pro vyèitìní. l Zásada obezøetnosti: Nezaèínat ádnou akci, je by mohla vést k nevratným zmìnám v ekosystému, nebo mít za následek ohroení lidského zdraví.

13.1

ZÁSOBY

VODY

Hlavním úkolem hospodaøení s vodou je zajiovat stálé a spolehlivé dodávky pitné vody a vody pro hygienické úèely. Je zcela bìné zabývat se ekologickými otázkami souvisejícími se zneèiováním vodních zdrojù, avak trvale udritelné hospodaøení s vodou musí rovnì dbát na to, jaké by byly následky nadmìrného èerpání vody ze zdrojù.

13.1.0

ÚVOD

Vodní zdroje zahrnují zásoby podzemní vody, jezera, pøehradní nádre a øeky. Velikost a kvalita dostupných vodních zdrojù jsou urèujícími faktory pro charakter a smìry místní vodohospodáøské politiky. Pokud nejblií zdroje nejsou dostateènì vydatné, hrozí nebezpeèí jejich neustálého pøeèerpávání. To vede k pøeruování dodávek v období zvýené poptávky, sniování zásob vody, co opìt zvyuje pravdìpodobnost jejího nedostatku v dobì sucha. To by mohlo vést k váným zdravotním problémùm u obyvatel a ke znaèným ekonomickým ztrátám v prùmyslovém i podnikatelském sektoru. Kromì toho mùe v souvislosti s poklesem hladiny také dojít ke znaènému naruení vodního ekosystému a k omezení schopnosti absorbovat zvýené mnoství neèistot. V prùbìhu doby vznikají problémy s kvalitou vody, je je tøeba øeit jako záleitost zásobování vodou. Teoreticky by mìlo být moné nekoneèné vyuívání vodních zdrojù. Proto platí, e dobré hospodaøení

4


s vodou je takové, které neèerpá více vody ze zdrojù, ne je jejich pøirozená schopnost obnovy. OCHRANA VODNÍCH EKOSYSTÉMÙ Ochrana vodních zdrojù v sobì zahrnuje také ochranu pøirozeného ivotního prostøedí, je je nedílnou souèástí kolobìhu vody v pøírodì. Pùdní ekosystémy a rùzné ekosystémy na bøezích øek jsou jakýmsi filtrem, je má základní èistící funkci. Mikroby, hmyz, rostlinstvo i ivoèichové, ijící v pùdním nebo vodním ekosystému, rozkládají chemické slouèeniny a ukládají je ve svých tìlech, nebo je vyuívají ve svém metabolismu. Nadmìrná zátì v podobì toxických látek mùe èásteènì pokodit nebo zcela znièit tento sloitý ekosystém. Takovými látkami mohou být rùzné prùmyslové kodliviny s rùzným stupnìm tìkavosti a dobou rozkladu. Nìkteré z nich vodní ekosystém rychle absorbuje èi odnese jinam, u jiných rozklad trvá celá staletí i tisíciletí a látky, je se z nich v prùbìhu této doby uvolòují neustále daný ekosystém mìní. V zemìdìlských oblastech jsou zdroje pitné vody èasto kontaminovány vysokým obsahem umìlých hnojiv. Vysoký obsah dusíku v rybnících a øekách vede k populaèní explozi drobného rostlinstva, je mùe vést k trvalým zmìnám v chemismu vody i rostlinných a ivoèiných druhù schopných ít v takto pokozených oblastech. Reakce ekosystému na náhlé zvýení dusíkatých slouèenin ve vodì mùe vést k vymøení ryb i jiných vodních ivoèichù a prùzraènì èistá voda se zmìní v zelenou bøeèku. Jádrem vekerého úsilí o zajitìní stálých dodávek èisté a zdravotnì nezávadné vody musí být ochrana nekontaminovaných vodních ekosystémù a ozdravìní tìch ekosystémù, které ji byly pokozeny. Pøísná ochranná opatøení, zvlátì co se týèe mokøadù a jiných citlivých oblastí, mohou být také povaována za doplòkové úkoly vodohospodáøských strategií, pokud nejsou pøímo jejich souèástí. V tìchto citlivých oblastech by mìly platit urèité zákazy, jako napø. zákaz uívání pesticidù, nadmìrného pouívání hnojiv, skladování a pøepravy nebezpeèných materiálù (paliv, jedovatých látek ap.), vypoutìní odpadù, atd. Protoe vyhláení takovýchto opatøení obvykle pøekraèuje pravomoc místních správ, mìly by je, ve snaze efektivnì chránit ivotní prostøedí v daném místì, právnì podpoøit vyí správní orgány. ÚLOHA MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV V západní Evropì jsou za zásobování vodou tradiènì odpovìdná mìsta a obce. Poslední dobou se vak stále èastìji zvauje otázka moné privatizace vodárenství.



Tento ústup od tradice je z velké míry zpùsobován finanèní nároèností. Místní správy èasto váhají nést velké investièní náklady, je vodohospodáøská správa pøedstavuje. Otázkou vak zùstává, zda soukromé spoleènosti, kterým jde více o zisk ne o kvalitu vody, mohou zajistit spolehlivé zásobování èistou vodou. Navíc v dobì, kdy je tøeba se soustøedit na ochranu a etøení vodních zdrojù, se soukromí dodavatelé chovají èasto trnì a naopak podporují vìtí odbìry vody. Mùe se stát, e se taková øeení z dlouhodobého hlediska místní správì i obyvatelstvu prodraí. Místní samosprávy proto èelí problému, jak pøeklenout propast mezi ekonomickými výhodami a optimální slubou. Není tøeba zdùrazòovat, e jednoduchá øeení neexistují. Jsou zde rùzná regulaèní opatøení, která mohou pomoci nasmìrovat snahu k trvale udritelnému zásobování vodou a rovnì existuje øada strategií, které k danému problému pøistupují z rùzných stran. Ve vech pøípadech vak musí nástroje a pøístupy odpovídat situaci v daném místì. Nìkteré z nich budou popsány dále. Viz svazek 4: Finanèní otázky péèe a ochrany ivotního prostøedí. Pøehled situace v Èeské republice - viz materiály ÈR.

13.1.1 PRÁVNÍ RÁMEC Z právního hlediska povaují mnohé evropské zemì vodu za potravu. To znamená, e kvalita vody je hodnocena podle toho, jaký má pøi konzumaci vliv na zdraví èlovìka. Musíme si vak uvìdomit, e voda je základem veho ivota a e její potenciální vliv na ivotní prostøedí i na lidské zdraví je mnohem vìtí. Prosazení takové politiky, která by chránila celý kolobìh vody je obtíné. Ve vìtinì zemí Evropské unie jsou místní správy zodpovìdné za zásobování vodou, ale ochrana vodních zdrojù je svìøena vyím orgánùm státní správy. Toto rozdìlení má za následek protipùsobení rùzných organizací státní správy a subjektù, aèkoliv jejich spoleèným cílem by mìla být ochrana vody. Napøíklad otázky prùmyslových a komunálních odpadù a pouívání hnojiv jsou obvykle øeeny národními zákony. Jsou tedy mimo pravomoc místních vodohospodáøských orgánù, které mají zájem na ochranì zdrojù pitné vody. I ty vak mají nìkteré regulaèní nástroje, kterými mohou zabránit zneèiování vody. Úèinným nástrojem pro místní správy mùe být spojení zákonem pøedepsaným technologických postupù a metod,

emisních limitù (mnoství vedlejích produktù, které zdroj mùe vypustit do ivotního prostøedí) a kvalitativních norem ivotního prostøedí (stanovení úrovní zneèiujících látek, které nesmí být v dané oblasti pøekroèeny). Pøísnost limitù, míra jejich prosazování a zpùsob penalizace budou mít velký vliv na to, jak je budou zneèiovatelé ivotního prostøedí respektovat. Jedním z problémù pøi stanovování emisních limitù a norem kvality ivotního prostøedí je skuteènost, e u mnoha látek je obtíné zjistit, do jaké míry jsou nebezpeèné. Protoe poadavky na ochranu lidského zdraví jsou vysoké, je obtíné na základì vìdeckých studií serióznì prohlásit, e 1 ze 100 000, nebo 1 z 1 000 000 lidí mùe onemocnìt rakovinou. Co je pøijatelná úroveò rizika? Stejnì to platí i u ochrany vodních zdrojù a ekosystémù, které jsou základní a bezprostøední souèástí kolobìhu vody v pøírodì. Jaká míra jejich naruení je pøijatelná? Tyto problémy jsou navíc komplikovány synergickým pùsobením chemických látek. Zatímco úèinky mnoha látek na lidské zdraví a pøírodní prostøedí jsou známé, úroveò znalostí o souèasném vlivu dvou nebo více rùzných látek na ivé organismy je podstatnì mení. Z preventivních dùvodù stanovila Evropská unie velmi nízké limity. Hodnoty limitù v následující tabulce uvedené v dokumentu Evropské unie Smìrnice o pitné vodì mají zabránit negativnímu pùsobení rùzných látek obsaených ve vodì na lidské zdraví. Vliv na pøírodní ekosystémy nebyl posuzován. Tabulka: Limitní hodnoty uvedené v Direktivì o pitné vodì Látka

Hodnota

Jednotka

Arzén

10

mg/l

Benzen

1

mg/l

Bróm

10

mg/l

Kadmium

5

mg/l

Chloroform

20

mg/l

Mìï

2

mg/l

Olovo

10

mg/l

Rtu

1

mg/l

Dusiènany

50

mg/l

Pesticidy

0,1

mg/l

uhlovodíky

0,2

mg/l

Vinylchlorid

0,5

mg/l

Polycyklické aromatické

5


VZNIKAJÍCÍ POLITIKA Evropská unie plánuje zavedení Rámcové smìrnice o pitné vodì (Framework Directive on Drinking Water). Základní rámec této politiky bude zahrnovat ochranu vodních zdrojù. Bude obsahovat zákony øeící zpùsoby pouívání vody, vèetnì vody na koupání, povrchové vody urèené k úpravì na pitnou vodu, kvalitu pitné vody a ekologickou kvalitu vody. V Nìmecku, kde ji existují obecnì platné právní úpravy o vodì, jsou pravidla stanovena konkrétními zákony a vyhlákami. Byly stanoveny maximální koncentrace mnoha chemických látek v pitné vodì a místním správám je doporuèováno chránit a kontrolovat vodní zdroje (podzemní zdroje, jezera, øeky), aby zabezpeèily a mìly pod kontrolou dodávky pitné vody. Konkrétní odpovìdnosti a omezení v ÈR - viz materiály ÈR

13.1.2 ANALÝZA PROBLÉMÙ Jedním z nejdùleitìjích krokù pøi vytváøení strategie místního vodohospodáøství je shromaïování maximálního mnoství informací o vodních zdrojích. Velmi dùleitá je znalost místních vodních zdrojù i celé øady dalích faktorù, je ovlivòují kvalitu vody. Hydrogeologický prùzkum a chemická analýza jsou nákladné, ale mìly by se provádìt pravidelnì, aby bylo moné vypracovat studie o mnoství, kvalitì a zdroji vody v daném místì. Místní ochranná opatøení jsou moná pouze tehdy, je-li dobøe známá velikost a kvalita vodních zdrojù. Proto je velmi dùleitá spolupráce s odborníky jako jsou geologové, biologové, chemici, zemìdìlci a technici. Nezbytná je rovnì pravidelná chemická analýza vody, aby se dal sledovat stav kvality ivotního prostøedí (imisní zatíení) a hodnotit, zda je kvalita stálá, èi zda je nutné podniknout nápravná opatøení. Takové testy jsou drahé, protoe vyadují dobøe fungující laboratoøe a vzorky se musí odebírat pravidelnì v závislosti na objemech dodávané vody. Èasto je levnìjí si na analýzy najmout laboratoø ne budovat vlastní zaøízení. Aby se zjistila úèinnost systému a velikost ztrát vody, je rovnì moné provést analýzu vodovodní sítì a zásobování vodou. Odhaduje se, e díky kapajícím kohoutkùm pøijde Nìmecko za rok o 50 - 100 milionù litrù vody. I pøesto je Nìmecko uvádìno na jednom z pøedních míst co se týèe evropských vodovodních sítí s odhadovanými ztrátami ve výi 1 % pøi distribuci. Pro srovnání Velká

6


Británie ztrácí 35 % a Rumunsko a 50 %. Zjitìní pøíèin tìchto ztrát mùe vést k modernizaci vodovodních sítí nebo zavedení osvìtových programù urèených pro veøejnost. Kdy porozumíme stávajícímu systému zásobování vodou, budeme schopni identifikovat problémy a hledat monosti jejich øeení. Zatímco nìkteré technické problémy mohou být naprosto jasné a snadno øeitelné, komplikované problémy, které zcela jistì vyvstanou, vyprovokují otázku co je optimální poskytování slueb a jak vlastnì obèané hospodaøí s vodou. V takových pøípadech je zøejmé, e místní správy nemohou efektivnì rozhodnout samy, ale musí se snait do øeení tohoto problému zapojit i ostatní, které otázky hospodaøení s vodou zajímají.

13.1.3 ÚÈAST

VEØEJNOSTI

Ve vztahu k veøejnosti je osvìta a zprostøedkovávání informovanosti hlavním úkolem místních správních orgánù. Prvním nejdùleitìjím krokem pøi zapojování obèanù je nutnost zjistit, zda jsou dobøe informováni o místních vodních zdrojích a spotøebì vody. Jenom dobøe informovaná veøejnost je schopna vytvoøit fórum, ve kterém hlasitì zazní potøeby a zájmy vech skupin. Do pøípravy koncepcí by se mìli zapojit zástupci rùzných zájmových a politických skupin reprezentující protichùdné názory a mìli by se také podílet na rozhodování. Pøestoe existují rozdílné názory a dosahování konsensu mezi rùznými skupinami je èasovì nároèné, koneèným výsledkem je èasto podstatnì efektivnìjí politika, na jejím úspìchu má zájem mnohem více lidí. Jednou z prvních skupin, kterou je tøeba brát v úvahu a kterou se èasto nedaøí dobøe zapojit, je obyvatelstvo. Pøestoe zásobování obyvatel pitnou vodou pøedstavuje jádro èinnosti místního vodohospodáøství, je spotøeba jednotlivých domácností malá (napø. ve srovnání s prùmyslovým podnikem), a proto jednotlivci nepociují potøebu nìco s tím dìlat. Nicménì výchova k zodpovìdné spotøebì a etøení pitnou vodou, posilování veobecného zájmu o hospodaøení s vodou a rozvoj obèanských iniciativ v tomto duchu mùe ve svém dùsledku znamenat obrovské úspory ve spotøebì vody. Úèast podnikatelského, prùmyslového a zemìdìlského sektoru je rovnì nutná, protoe èasto nesou ekonomické náklady na hospodaøení s vodou a její èitìní. Zmìny ve výrobní technologii zamìøené na sníení spotøeby vody znamenají zvýení nákladù. Je proto nezbytné, aby dané sektory pochopily skuteèné dùvody, proè je tøeba vodou etøit a nevnímaly pøijatou politiku jako vnucenou. Zatímco specializované zprávy o stavu místních vodovodních sítí jsou pro místní správu velice potøebné



a mohou pomoci i pøi informování veøejnosti, je zároveò nutné pokraèovat v informovanosti obyvatel vydáváním pravidelných zpráv s aktuálními informacemi o zásobování pitnou vodou a pravidelnì konzultovat vechny problémy se zúèastnìnými stranami. Vhodné je podporovat dobré návyky v hospodaøení s vodou. Pøirozenou souèástí místního hospodaøení s vodou by mìla být snaha vzbudit zájem obèanù o problémy týkající se hospodaøení s vodou a zapojit je do jejich øeení. Pøíklad: Funkcí vodárenské spoleènosti zamìøené na zákazníka je informovat spotøebitele o racionálním hospodaøení s vodou. Tyto informace mohou být poskytovány pøi exkurzích, vydáváním brourek nebo pravidelných zpravodajù. Vodárenská spoleènost v Hamburgu poskytuje napøíklad informace o tvrdosti vody, její kvalitì, hospodárném vyuívání a o administrativních záleitostech, jako je napøíklad úètování vodného.

13.1.4 STANOVENÍ

PRIORIT

Jakmile je hotová analýza, jsou známy problémy, podaøilo se zapojit veøejnost a zohlednit její pøipomínky, je tøeba stanovit poøadí plánovaných akcí podle jejich dùleitosti. Nìkteré veobecné cíle ekologického hospodaøení s vodou jsou uvedeny dále. Jejich poøadí a stupeò dùleitosti bude z velké míry záviset na místních podmínkách. Dalí cíle mohou vzejít z analýzy vodovodní sítì nebo z pøipomínek veøejnosti. 1. Sníení spotøeby vody Zvlátì v oblastech s nedostateènými zdroji je nezbytné obecné sníení spotøeby vody. I v jiných oblastech je sníení spotøeby výhodou, protoe mùe být pojistkou proti nedostatku vody v obdobích sucha a mùe pomoci vodním ekosystémùm se stabilizovat nebo vzpamatovat, pokud ji byly pokozeny. Sníí-li se spotøeba vody, sníí se i spotøeba energie. Tabulka: Spotøeba vody v Evropì - 1988/89 (EUREAU) Zemì Belgie

litrù na hlavu za den 108

panìlsko

126

Velká Británie

136

Nìmecko (západní)

145

Francie

159

Dánsko

190

Maïarsko

205

výcarsko

264

Z prùmìrné denní spotøeby 150 litrù pitné vody na jednoho èlovìka v Evropì se k pití pouijí jen 2 litry. Kvalita celé dodávky vak odpovídá kvalitì pitné vody, pøièem vìtina z ní je pouita na praní, splachování záchodù, zalévání a mytí. Vìtinou by v tìchto pøípadech staèila voda nií kvality. 2. Zamezení ztrátám vody Rozvodné sítì, zvlátì jsou-li staré, mají velké ztráty zpùsobené netìsností potrubí. Pravidelné kontroly jsou lacinìjí, ne permanentní ztráta vody. Pokud je nutná výmìna, mìl by se nový vodovod dát lépe kontrolovat a opravovat. Vodovody by mìly být v dobrém stavu i kvùli riziku kontaminace pitné vody. 3. etøit a chránit zdroje Zdroje by mìly být chránìny proti zneèitìní a pøílinému odèerpávání. Ochranné zóny musí být zaneseny v územních plánech a úsporná opatøení je tøeba respektovat. 4. Informovat uivatele i zneèiovatele a spolupracovat s nimi Uivatelé i zneèiovatelé èasto musí zmìnit své zvyklosti a investovat nìco navíc, aby pøispìli ke zmìnám v hospodaøení s vodou. Prùhledné rozhodování jim ulehèuje pøijmout nezbytná opatøení a zjednoduuje spolupráci s nimi.

13.1.5 TECHNICKÁ ØEENÍ Nalezení a uplatnìní vhodných øeení místních problémù závisí samozøejmì na konkrétních podmínkách daného místa. Uvádíme zde nìkteré moné postupy, je mohou vést k øeení místních problémù. Bez ohledu na to, jaký postup se vybere, mìly by platit tøi principy zmiòované v úvodu: Prevence u zdroje, zneèiovatel platí a obezøetnost. HOSPODAØENÍ S VODNÍMI ZDROJI Cílem trvale udritelného hospodaøení s vodou je co nejmení naruení pøirozeného kolobìhu vody. V ideálním pøípadì by dodávky pitné vody mìly pocházet z pøírodního zdroje èisté, zdravotnì nezávadné a neupravované vody. Nejménì nákladnou a v podstatì jedinou cestou, jak toho dosáhnout, je zamezení zneèitìní zdroje. Pøíklad: Freiburg v Breisgau, Nìmecko: Koncepce ekologického hospodaøení s vodou 1991-1995-2010: Monitorování odpadních kanálù, úprava vody, ochrana podzemní vody. Kadodenní ivot velkého mìsta

7


musí být zaloen na ekologickém hospodaøení s vodou, øíká vedoucí stavebního odboru mìsta Freiburgu. Aby se zabezpeèila kvalita vodních zdrojù a zredukovala potøeba úpravy vody na minimum, je nutné stanovit kvalitativní normy ivotního prostøedí (imisní limity) tak, aby byli zneèiovatelé co nejvíce motivováni sníit emise kodlivin (viz kapitola 13.2.5). Kolem vech zdrojù pøírodní pitné vody by mìla být hygienická ochranná pásma, kde by byly vechny emise pøísnì limitovány. Aby byl tento pøístup efektivní, musí se v analýze zohlednit vechny moné zdroje zneèitìní. Náklady na podobné snahy obvykle kryje dodavatel i odbìratel vody. Komplexní ochrana vech vod pokutováním a danìním tìch, kteøí je zneèiují, by jistì zlepila situaci, stejnì tak, jako ekonomicky motivované sníení emisí nebo zavedení èistých technologií. Podobná strategie mùe být uplatnìna v prùmyslových oblastech, kde lze pùvodnì povolené zneèiování omezit pomocí poplatkù a daní. Náprava nebo úprava? To je otázka, kterou je tøeba si poloit, pokud analýza ukáe, e vodní zdroj je zneèitìn. Nápravou se myslí obnovení pøirozené rovnováhy ekosystému, take mùe opìt poskytovat èistý a spolehlivý zdroj vody. Náprava obvykle vyaduje zásadní politické a finanèní kroky v poèáteèní fázi a v budoucnosti rozsáhlou politiku ochrany vodního zdroje. Úprava znamená odbìr vody ze zdroje a její následné èitìní do podoby pitné vody. I tento pøístup vyaduje velké finanèní náklady, protoe èistící zaøízení jsou obvykle drahá a pomìrnì komplikovaná. Z dlouhodobé perspektivy je náprava levnìjí a pøirozenìjí cestou zvyování kvality vody, avak kvùli dlouhodobým politickým závazkùm a faktu, e úpravny vod ji existují, se za prioritní øeení problémù zneèitìní vody povauje její úprava. Základním krokem ke sníení rozsahu úpravy vody a k dosaení dobrých výsledkù je úèinné plánování akcí. Konkrétnì to znamená odpovìdìt na tyto otázky: l Jaké zneèiující látky se ve vodì vyskytují? l Z jakých zdrojù zneèitìní pocházejí? l Jaká (okamitá) opatøení k minimalizaci zneèitìní jsou nezbytná èi moná? l Kdo je za zneèitìní zodpovìdný?

8


l Proè se zneèiující látka vyrábí? l Mùeme se bez ní obejít? l Jak by se dalo stávající zneèitìní odstranit? Aby mohly být dané otázky zodpovìzeny, je nutné provést chemický rozbor vody. Dále je dobré znát hranice povodí a vìdìt, které prùmyslové podniky, zemìdìlské statky a domácnosti vodu v dané oblasti zneèiují. V kadém pøípadì je dùleité spolupracovat se vemi zúèastnìnými stranami a informovat veøejnost o nutnosti plánovaných opatøeních. TRVALE UDRITELNÉ ZEMÌDÌLSTVÍ JAKO OPATØENÍ ZAMÌØENÉ NA OCHRANU VODY

V západní Evropì pùsobí zemìdìlství mnoho problémù ve vztahu ke kvalitì a kvantitì vody. Nadmìrné uívání hnojiv a pouívání pesticidù má za následek extrémnì vysoké koncentrace dusiènanù a pesticidù v podzemních vodách a v pitné vodì. Pøíklady: l Nìmecké vodárenské podniky uzavøely se zemìdìlci, kteøí uplatòují ekologické principy, urèité dohody. Podle nich jim kompenzují vzniklé ztráty na sklizni, aèkoliv jsou to zemìdìlci, kteøí zpùsobují kody. l Programy na omezování pesticidù zavazují zemìdìlce v Dánsku a Nizozemí sníit jejich pouívání na polích. l Na jihovýchodì Nìmecka se vinaøi rozhodli pouívat ménì pesticidù a pouívat v boji proti kùdcùm, houbám a plevelùm pøirozené metody. Ochránci ivotního prostøedí opakovanì poadovali od EU zavedení biodynamického zemìdìlství. Spoleèná ekologicky zamìøená Smìrnice pro zemìdìlství by mohla pomoci podpoøit snahy i v jiných ohroených oblastech ivotního prostøedí, vèetnì vodohospodáøství. ØEENÍ POPTÁVKY: SNÍIT SPOTØEBU PITNÉ VODY Jak se uvádí v kapitole 13.1.1, je dùleité efektivnì vyuívat pitnou vodu a etøit zdroje vody v oblastech, kde jí je málo. Pøesto i v oblastech, které mají v souèasnosti neomezené zdroje, pøináí sníení spotøeby vody øadu výhod, mezi nimi je: l úspora energie potøebné na èerpání, èitìní a rozvod vody;



l omezení mnoství odpadní vody; l ochrana zdroje pøed nadmìrným vyuíváním; l mení naruení ekosystému; l sníení nákladù; l mení potøeba budovat nové úpravny vody i kdy poèet obyvatel roste. Jinou metodou, jak sníit spotøebu pitné vody, je øeit problém na stranì poptávky místo na stranì zásobování. Místo uspokojování poptávky zvyováním dodávek, co vdy vyaduje rozíøení zásobovací sítì, radìji zvolit taková opatøení, která napomohou sníit poptávku na stranì odbìratelù. To znamená napøíklad motivovat spotøebitele ke koupi úèinnìjích vodovodních baterií, sprchových hlavic, praèek, nebo k opravì kapajícího kohoutku. Mùe se jednat i osvìtu zmìøenou na to, jak spotøebovat ménì vody pøi kadodenních èinnostech, jako je mytí nádobí nebo péèe o zahrádku. Omezení spotøeby vody má urèité ekonomické dopady, na které se nesmí zapomínat. Protoe dodavatelé vody hospodaøí v urèitém ekonomickém modelu (zamìøeném na zisk), vechno, co etøí spotøebu vody je velmi drahé. Pokud zùstane dodavatelská kapacita stejná, ale spotøeba poklesne, musí být dodavatelé pøipraveni svou èinnost omezit spíe ne podnìcovat odbìratele k vyí spotøebì. Èasto vak poptávka zùstane stejná, protoe nárùst populace vyrovná sníení poptávky vzniklé díky úsporným opatøením. INDIVIDUÁLNÍ ÚÈTOVÁNÍ VODNÉHO A STOÈNÉHO Dalí metodou, která mùe sníit spotøebu pitné vody, je úètování za individuální odbìr. Pokud voda není úètována, nebo je velmi laciná, lidé mají tendenci jí plýtvat. Úètování za skuteèný odbìr vede ke sniování spotøeby a sniuje i náklady, které platí spoleènost jako celek. V mnoha pøípadech musí rozhodnout národní vlády a jejich rozhodnutí je následnì uplatòováno na úrovni mìst. Je velmi dùleité vysvìtlovat nezbytnost opatøení vem obèanùm, kterých se pøímo týkají. Spotøeba vody se sníí pouze za pøedpokladu, e opatøení jsou akceptována.

Pøíklad: Ve východní èásti Nìmecka byla spotøeba vody pøed sjednocením pøes 200 litrù dennì na osobu. Poté, co se zaèala individuálnì úètovat klesla spotøeba na 100 litrù na osobu dennì.

Shrnutí Opatøení zamìøená na sníení spotøeby pitné vody: Úsporná: l informovat spotøebitele o dùvodech a cílech sniování spotøeby l zajistit dostupná zaøízení pro lepí hospodaøení s vodou l vymìnit tìsnìní a fitinky ve vodovodech Nákladná: l oprava netìsností v potrubí l montá vodomìrù v kadé domácnosti a individuální úètování vodného a stoèného (z individuálního úètování je patrná efektivita opatøení zamìøených na etøení s vodou) l v nìkterých pøípadech pouívání ménì kvalitní vody místo vysoce kvalitní pitné

Pøíklad: Vodárenská spoleènost v Hamburku zajiuje informovanost spotøebitelù vydáváním informaèních bulletinu, telefonicky a pomoci informaèního støediska a usiluje tak o zmìnu chování na stranì zákazníkù (lepí sprcha ne koupel ve vanì). Pote, co byly v bytech instalovány vodomìry, klesla spotøeba o 15 %. UITKOVÁ VODA Jak se uvádí v kapitole 13.1.5.1, Evropané spotøebují dennì v prùmìru 150 litrù pitné vody na osobu. Z toho jsou pouhé 2 litry urèeny skuteènì k pití. Znamená to, e pro mnohé úèely, k nim je dennì pouívána pitná voda, by staèila ménì kvalitní voda. Mohla by to být povrchová voda z jezer a øek, deová voda, podzemní voda nií kvality, nebo filtrovaná pouitá voda z domácností, která by se dala znovu v domácnostech vyuít. Výhody uitkové vody jsou zøejmé: l Sníí se spotøeba vysoce kvalitní vody a potøeba upravovat vodu, co znamená významnou úsporu energie. l Zásobování vodou mùe být do jisté míry decentralizováno se sniováním potøeby stále vìtích, zpravidla centrálních úpraven vody. l Náklady na dodávky vody se celkovì sníí díky úsporám plynoucím z pouívání zdrojù uitkové vody. Existují vak i urèité problémy a obavy: l Pouíváním uitkové vody vzniká vìtí riziko hygienických problémù, vèetnì bakteriologických.

9


l Je tøeba vybudovat dalí vodovodní sí pro rozvod uitkové vody, co mùe být pomìrnì drahé, náklady budou záviset na stávající infrastruktuøe. l Náhodné propojení sítì pitné vody s vodou uitkovou mùe zpùsobit katastrofu v dodávkách pitné vody. l Celková spotøeba kvalitní vody nebude tak vysoká, èím klesne význam snah o ochranu vodních zdrojù.

13.1.6 PLÁN ÈINNOSTÍ A OPATØENÍ Vypracování plánu èinností a opatøení na lokální úrovni (akèní plán) znamená, e se uvedené principy, obecné koncepce a øeení aplikují na konkrétní místní pomìry. Dobrý plán vychází z dùkladného zhodnocení místní situace a zahrnuje úkoly pro jednotlivé zúèastnìné strany. Aèkoliv první kroky plánu mohou být podniknuty jetì pøed nebo souèasnì se zapojením veøejnosti, vlastní realizace plánu se v mnoha pøípadech usnadní, vezmou-li se hned na zaèátku v úvahu názory vech zainteresovaných skupin (viz 13.1.4). Akce musí být zøetelnì zamìøeny na zabezpeèení stabilního zdroje zdravotnì nezávadné vody a pøitom se musí dostateènì prunì pøizpùsobovat místním podmínkám. Pøi stanovení cílù a pøi jejich koordinaci s globálními problémy zásobování vodou by se mìly pouít základní principy trvale udritelného hospodaøení s vodou (viz 13.0). Existuje pìt základních souèástí plánù èinností a opatøení: l Prvotní výbìr øeení by mìl vyplývat z první analýzy problému a z výzkumu dostupných nástrojù a øeení, které byly pouity v podobných situacích jinde. Prvotní výbìr bude ovlivnìn podstatou problému, dobou, bìhem které se má problém øeit a monostmi pravidelných dodávek pitné vody bìhem doby øeení problému. l Posouzení vlivu na ivotní prostøedí by mìlo vyhodnotit nejen dopad plánovaných akcí, ale také ekologické dopady zakonzervování stávající situace (pokud by se nepøistoupilo k ádnému øeení). Tyto údaje budou hlavním argumentem pro zdùvodnìní chystaného plánu. l Finanèní a právní rozvaha. Kolik budou navrená øeení stát a kdo je zaplatí? Pøi upravování akèního plánu se budou muset vzít v úvahu i právní kompetence místní správy a regionální èi místní zákony. Mohou se vyskytnout i strategie konèící tím, e nejvìtí zneèiovatelé zaplatí pøevánou èást nákladù na navrhovaný projekt.

10


l Zvolené øeení mùe být výbìr nejvhodnìjích moností z pùvodnì navrhovaných, k nim se dospìlo na základì posouzení vlivu na ivotní prostøedí a finanèních a právních aspektù. l Výbìr úèastníkù, èi zadání úkolù jednotlivým organizacím nebo správním odborùm je jedním z nejkritiètìjích prvkù uskuteèòování plánu. Mìl by být také stanoven garant projektu a zpùsob komunikace mezi jednotlivými úèastníky. Akèní plány by mìly øeit místní problémy. Pokud je to jen trochu moné, nemìlo by se dopustit nahrazení dodávek vody z místního zdroje dodávkami odjinud. Nejene se problém pouze pøesouvá jinam, ale obèané nepøijmou opatøení (a náklady s nimi spojené), pokud se nejedná o opatøení na ochranu místních vodních zdrojù. Zásobování z místních zdrojù také pomáhá udret citlivost a aktivitu obyvatel ve vztahu k opatøením na ochranu ivotního prostøedí. Konzultace se zodpovìdnými a kompetentními lidmi nepùsobícími v místní správì (napø. z místní ekologické organizace, z prùmyslu, zemìdìlství, obchodu) pøed zahájením realizace místního vodohospodáøského plánu mùe být výhodná a mùe uetøit náklady. Skupina odborníkù pracující ve spojení s veøejností a místní správou mùe vypracovat podrobný plán akcí, který by prodiskutovala s dalími experty ze vech odvìtví, jich se navrhovaný plán nìjakým zpùsobem týká. Jak zaèít: Zde je seznam otázek, které pomohou shromádit základní informace potøebné k vypracování plánu. 1. Zdroje l Jaká je souèasná kvalita dodávané vody a jaké jsou zamýlené zmìny do budoucna? l Jaké je pøimìøené mnoství vody, je lze èerpat? l Jaká ochranná opatøení jsou zapotøebí? l Jaká nápravná opatøení jsou tøeba? l Které vodní zdroje by se mohly pøestat èerpat v pøípadì poklesu spotøeby vody? 2. Systém zásobování vodou (vodárny) l Jaký je souèasný stav vodáren? l Kolik vody se v souèasné dobì dodává? l Jaká je energetická nároènost zásobování vodou? l Jaká jsou moná opatøení na úsporu energie? l Které vodárny by mohly být vyøazeny v pøípadì sníení spotøeby vody? l Jaké jsou výhody a nevýhody centralizovaného a decentralizovaného zásobování pitnou vodou?



3. Vodovodní sí l Kolik domácností je napojeno? l Jaká je délka a stav stávající sítì? l Kde dochází ke ztrátám vody? l Jaké opravy jsou nezbytné? l Z jakých materiálù jsou trubky a jaký vliv to má na systém? 4. Organizace dodávek vody l Jaký je nejlepí zpùsob provozování vodáren, kdo by mìl být zodpovìdný? l Jak se mohou zavést kontroly kvality? Kdo mùe být povìøen jejich zavedením? l Jak mùe být projekt financován? 5. Vztah k zákazníkovi l Jaké mnoství a kvalita vody se ádá? l Jaká opatøení ke sníení spotøeby jsou proveditelná? l Jaké mnoství pitné vody se mùe uetøit zavedením úsporných opatøení? l Jak mohou být zákazníci informováni o spotøebì a kalkulaci cen? l Jak mùe být zavedeno individuální úètování odbìru?

13.1.7 REALIZACE Pøi plánování hraje obrovskou roli seøazení akcí podle priority. Jakmile se udìlají urèitá rozhodnutí, mìla by být nezvratitelná. Nadhodnotí-li se napøíklad velikost projektu, mùe to vést k pøekroèení rozpoètu, aèkoliv se pozdìji ukáe, e by staèil i mení systém. Vechna rozhodnutí musí být zaloena na dùkladné analýze a pochopení místní situace v zásobování vodou, a to pøed nebo bìhem zahájení realizace projektu. Z tohoto dùvodu by realizaèní etapa mìla obsahovat pravidelné sledování a kontrolu, je by podávaly informace o postupu prací, nových skuteènostech èi zmìnách pùvodního plánu. Tyto informace by byly dùleité jednak pro strategii a kadodenní rozhodování, jednak pro irí propagaci jako souèást vìtího zapojení veøejnosti.

13.1.8 FINANCOVÁNÍ Voda by se mìla pokládat za veøejné bohatství. V oblasti vodohospodáøství mohou soukromé organizace zajiovat konzultace, kontrolu a sledování nebo jiné èinnosti, ale plná odpovìdnost a vekeré pravomoci musí spoèívat na orgánech místní správy. Existuje celá øada strategií

financování, je jsou místním správám k dispozici vèetnì dotací a podpor od centrálních nebo regionálních orgánù i z místních prostøedkù získaných výbìrem zvlátních daní, poplatkù a platbami vodného a stoèného (viz 13.1.6). Výstavba úpravny pitné vody vyaduje vysoké poèáteèní investice a následné náklady na provoz a údrbu rovnì nejsou zanedbatelné. Výe tìchto nákladù závisí na kvalitì vody ze zdroje, místních normách pro kvalitu pitné vody a pouité metodì úpravy vody. Orgány místní správy ve støední a východní Evropì, od kterých se v uplynulých letech poadovalo zajitìní spolehlivých dodávek èisté pitné vody, jsou tak vystaveny pokuení pøevést, nebo prodat práva na vyuívání vodních zdrojù a povinnosti zásobovat vodou na velké vodárenské spoleènosti. V takových pøípadech se místní správa vzdává vekerého øízení a kontroly ivotnì dùleitých zdrojù vody ve prospìch velkých vodárenských podnikù. Pøestoe zásobování vodou a kvalita vody mùe podléhat místním normám kvality, stává se rovnì závislá na trních silách, protoe pøi podnikání v oblasti vody jde o maximální efektivitu za úèelem dosaení jetì vìtích ziskù. Není zapotøebí dodávat, e maximalizace zisku není v této situaci v zájmu trvalých dodávek kvalitní pitné vody. Soukromým zájmem, zejména nepùsobí-li subjekt v daném místì, není investovat do ochrany místních vodních zdrojù. Navíc, ukáe-li se podnikání jako nerentabilní, je nejrozumnìjím øeením pro podnikatelský subjekt buï s podnikáním skonèit, nebo zvýit poplatky. V obou pøípadech náklady ponese místní samospráva a obyvatelstvo. MOTIVACE ZÁKAZNÍKÙ ÚÈTOVÁNÍM VODNÉHO Øada mìst v západní Evropì dosáhla vynikajících výsledkù tím, e nabídla zákazníkùm finanèní zvýhodnìní pøi sníené spotøebì vody zaloené na systému úètování uvedeném v 13.1.6. Nìkteré vodárenské spoleènosti nabízejí spotøebitelùm, kteøí si dají namontovat úspornou praèku nebo jiný podobný spotøebiè, jednorázové slevy, je èásteènì nebo zcela vyváí poøizovací náklady. Podobnou jednorázovou slevu nabízejí i za instalaci úsporných baterií v kuchyni nebo v koupelnì. Tímto zpùsobem lze v domácnosti dosáhnout a 50 % sníení spotøeby vody. Vodárenské spoleènosti rovnì vypracovaly celý systém sazeb vodného motivující spotøebitele k vìtím úsporám. Nejefektivnìjím je úètování vodného a stoèného, to je mnoství odebrané a vypoutìné vody v domácnosti. Tím

11


jsou spotøebitelé motivováni k úsporám, nenechávají otevøené kohoutky nebo se vyhýbají èinnostem, u nich je velká spotøeba vody. Jiné vodárenské spoleènosti experimentují s odstupòovanými sazbami zejména u velkých spotøebitelù. Do urèitého objemu se pouívá jedna sazba (napøíklad do 3000 m3) a potom zvýená sazba napøíklad za kadých dalích 1000 m3. Je zajímavé, e øada studií poukazuje na to, e ani zvýený poplatek za vodu èasto nevede k výraznému sníení její spotøeby. SOUVISLOST MEZI FINANCOVÁNÍM A SPOTØEBOU ENERGIE Dalím dùleitým prvkem pøi zajiování financí pro vodohospodáøské projekty mùe být vyhodnocení energetických úspor. Úprava a rozvod vody je pomìrnì energeticky nároèná èinnost, a dojde-li k úsporám ve spotøebì vody, musí se tyto úspory zákonitì projevit i na úsporách energie, take celkové ekonomické úspory vzrostou. Pøíklad: V Nìmecku investièní náklady na úpravnu vody vzrostly v období 1960 - 1989 ze 7 na 20 % z celkových nákladù na vodní díla. Financování je rovnì uvedeno v èásti 13.2.9.


pouít. Pøíli èasto tento pøídavek ani neumoòuje ivot organismù ve vodì. Jak zacházet s touto takzvanì pouitou vodou, neboli vodou zneèitìnou odpadem, a jak ji vrátit do kolobìhu, ani by dolo k jeho naruení, to je základním úkolem hospodaøení s odpadní vodou. Voda je základním prostøedkem hygieny v domácnostech i v prùmyslu. Voda odnáí fekálie, zbytky potravy, saponáty, pínu i chemický odpad. Sloitost èitìní odpadní vody je pøímo úmìrná rozmanitosti v ní obsaeného odpadu. Bez èitìní by se mohly projevit negativní vlivy na vodním ekosystému, èím by dolo k výraznému zhorení kvality zdrojù. Mohlo by dojít ke znièení ekosystému, co by mìlo nepøíznivý dopad na ekonomiku (mení vyuitelnost pro cestovní ruch a volný èas, vysoké náklady na úpravu pitné vody, problémy s dodávkami vody ap.) Z tohoto dùvodu je nutné podniknout vekeré nezbytné kroky, aby odpadní voda vypoutìná do pøírody mìla co moná nejmení vliv na ekosystém. Tento cíl je stvrzen celou øadou smluv a dohod, zejména co se týèe výzvy místním samosprávám, aby organizovaly a do praxe zavádìly zásady trvalé udritelnosti vodního hospodáøství, jak o tom hovoøí kapitola 28 Agendy 21 pøedloené UNCED na summitu v Rio de Janeiro v roce 1992. Úkoly hospodaøení s vodou jsou:

13.2 ODPADNÍ

VODY

Jetì pøed nedávnem se voda pokládala za teoreticky a èasto i prakticky neomezený zdroj. Rostoucí urbanizace a industrializace vedly k radikální zmìnì pohledu. Zvýila se jak koncentrace, tak nebezpeènost zneèiujících látek a s tím i poznání, e nebezpeèné látky vypoutìné do kanalizace na území jedné místní správy nejsou pøíli vzdálené od zdrojù vody na území jiné správy. Toto poznání souvislostí mezi zásobováním vodou a vypoutìním odpadních vod je hlavní hybnou silou dalí zásady trvalé udritelnosti: místní správy by nemìly exportovat své problémy po øece.

13.2.0 ÚVOD Je dùleité si uvìdomit, e voda nikdy neopoutí svùj pøirozený kolobìh (viz 13.0). To, èemu se øíká odpadní voda, nelze na rozdíl od pouitého papíru jednodue z kolobìhu vyøadit. Stejnì tak, hovoøí-li se o pouité vodì, znamená to, e se do ní nìco pøidalo. Zpravidla ji tento pøídavek znehodnocuje, take ji lidé nemohou

12

l sníení mnoství odpadních vod; l adekvátní èitìní odpadních vod, aby byly splnìny poadavky na ochranu zdraví a ivotního prostøedí; l sníení obsahu toxických a zneèiujících látek v odpadních vodách; l odkanalizování l pravidelné kontroly a opravy kanalizace l sledování èistièek odpadních vod a jejich výpustí Cíle trvale udritelného hospodaøení s vodou jsou: l chránit kvalitu povrchových i podzemních vod a vodních ekosystémù; l zabránit zhorování kvality vody, je by mohlo mít negativní vliv na zdraví obyvatel; l zabránit nièení ekosystémù a tím pokozování samoèistící schopnosti vody;



l neexportovat zneèitìní po toku øeky; l dbát o dobrou kvalitu vody v jezerech, øekách a u pláí a tím podporovat turistický ruch a vyuití vodních ploch ke sportování. Tabulka: Pøehled èitìní odpadních vod v západní Evropì (Evans, 1993) %

%

obyvatelstva pøipojené na pøipojené

veøejnou

na ÈOV

kanalizaci

poèet ÈOV

Belgie

25

58

292

Francie

50

65

7805

panìlsko

43

80

1595

(západní)

86

91

8456

Dánsko

92

94

1805

83

96

7645

Nìmecko

Velká Británie

Pøíklad: Vybudování komunálních a prùmyslových èistièek odpadních vod v povodí Rýna (Nìmecko, výcarsko, Francie, Belgie) pomohlo v uplynulých 25 letech výraznì sníit zneèitìní této øeky.

Pøehled situace v Èeské republice - viz materiály ÈR

13.2.1 PRÁVNÍ RÁMEC Ve vìtinì zemí jsou zákonná ustanovení, je místním samosprávám ukládají odpovìdnost za èitìní odpadních vod. Tyto zákony rovnì vymezují právní rámec pro likvidaci odpadních vod vèetnì kvalitativních i kvantitativních norem a limitù zneèitìní (viz 13.1.2). Nicménì celostátnì platné zákony nemohou pøesnì postihnout potøeby v jednotlivých lokalitách. Tam, kde je to moné, by mìly místní správy zváit monost zavedení pøísnìjích ekologických norem a limitù vyputìných látek ne jsou celostátní. Celostátnì platné právní úpravy stanoví mnoství toxických a jiných látek, je lze z jednotlivých èistièek odpadních vod vypoutìt do pøirozeného kolobìhu, ale toto mnoství

mùe být mnohem vyí, ne je dané povodí nebo øeka schopna pøijmout. Sledování, monitoring a potøebné akce a zásahy na lokální úrovni mají jednoznaènì nejvìtí vliv na ochranu vodních zdrojù jak v místním mìøítku, tak v regionálním, celostátním i mezinárodním. Místní správy mají k dispozici celou kálu právních nástrojù, jimi mohou zajistit øízení a regulaci v oblasti odpadních vod. V tom jsou zahrnuty poadavky a omezení stanovující zpùsob nakládání s odpadními vodami, vydávání povolení, urèení výe poplatkù a daní, poadavky na budování soukromých a komunálních èistièek, na centralizované nebo decentralizované èitìní odpadních vod a naøízení pro prùmyslové podniky, zda mají být vybaveny èistièkami èi nikoliv. Zneèitìní vody prùmyslovými odpady pøedstavuje jeden z nejobtínìjích problémù v oblasti odpadních vod. Jedním ze zpùsobù jak regulovat a sledovat zneèitìní v daném místì je vydávání povolení, je stanoví pøípustné limity zneèiujících látek. Silnou motivací ke sniování zneèitìní mùe být systém daní a poplatkù zaloených na tìchto povoleních a informování veøejnosti o charakteru a vlivu zneèiujících látek. Od kadého zneèiovatele by se v souvislosti s vyøizováním povolení mìly poadovat tyto pravidelnì aktualizované informace: l Zpùsob vhodného pravidelného monitorování výpustí. l Pøehled vypoutìných látek a jejich mnoství. l O jakou výrobní technologii se jedná a zda je vypoutìní toxických látek vhodnì oetøeno. Mìly by být jasnì uvedeny pokuty vyplývající z pøekroèení limitù a náklady na vyèitìní odpadní vody placené zákazníky vyuívajícími èistièku. Rovnì by se mìla pouít vhodná motivace prùmyslových podnikù modernizovat zaøízení èistièky, kanalizaèní sí a sniovat mnoství zneèiujících látek. VZNIKAJÍCÍ POLITIKA OECD v roce 1991 doporuèilo èlenským státùm, aby postupovaly spoleènì v otázkách sniování a prevence zneèitìní a aby pøijaly pøísluné zákony, èi novelizovaly stávající právní úpravy. Rovnì by pøi odstraòování zneèitìní mìly pøejít ze zpùsobu øeení na konci trubky k øeení u zdroje. To znamená nejen èistit odpadní vodu, ale zejména sniovat její zneèitìní a zvyovat její recirkulaci.

13


Ve Francii je vodohospodáøská správa rozdìlena podle povodí. Dodávku pitné vody, èitìní odpadních vod a ochranu vodních ekosystémù v daném povodí zajiuje pøísluná regionální správa. Tento organizaèní model bude zapracován do legislativy EU. (V roce 1996 EU navrhla èlenským státùm organizovat správu podle povodí.) Konkrétní odpovìdnosti a omezení v dané zemi - viz materiály ÈR.

13.2.2 ANALÝZA PROBLÉMÙ Aby bylo moné efektivnì øeit problémy odpadních vod, je tøeba dùkladnì porozumìt místním podmínkám a potøebám v oblasti èitìní odpadních vod. Nejdùleitìjími faktory jsou dobrá analýza situace, monost ji zmìnit a zajistit pøíznivý vývoj. Zde je moné poradit se s odborníky a dùkladnì zhodnotit stávající kanalizaèní systém. Mìly by se vypracovat odhady moných pøínosù z modernizace nebo rozíøení stávajícího systému a porovnat je s budoucími náklady, které by vznikly, kdyby se neprovádìly ádné zmìny. Tyto odhadované náklady by mìly zahrnovat celkové náklady na èitìní odpadních vod vèetnì stávajících i budoucích nákladù na obnovu vodních zdrojù a ekosystémù. Databáze prùmyslových podnikù mohou poskytnout informace o látkách, je se v èistièkách odpadních vod obtínì odstraòují, a je tak moné se zamìøit na urèité oblasti sniování neèistot. Odborníci by rovnì mìli vypracovat odhady budoucího vývoje v produkci odpadních vod, jejich sloení a mnoství. Je tøeba zahrnout i objemy deové vody. Tyto údaje jsou nezbytné, protoe pomáhají pøesnì stanovit kapacitu a schopnosti potøebné kanalizace a èistièky. Informace slouící jako základ pøi rozhodování: l Které programy by pomohly zredukovat objem a zatíení odpadních vod. l Jaký kanalizaèní systém by se mìl pouít. l Jaký typ èistièky odpadních vod vybrat. Plány se musí opírat o dostateèné znalosti: l pùvodu odpadních vod l sloení odpadních vod (informace od zneèiovatele, nezávislé rozbory, kontrolní studie)

14


l hlavních zdrojù tìko odstranitelných látek l souèasných objemù odpadních vod a pravdìpodobných objemù po celou dobu ivotnosti zaøízení l sbìrného systému odpadních vod l lokalizaci netìsností v systému l kapacity ekosystému, do kterého se vypoutí vyèitìná voda, vèetnì znalosti ostatních stávajících i moných výpustí l platných norem o obsahu zneèiujících látek a ochranì ivotního prostøedí. Pøíklad: V Gdaòsku si uvìdomili vliv zneèitìní vody na pláe, a zahájili program sniování mnoství vypoutìných neèistot a obnovy èistoty pobøeních vod.

13.2.3 ÚÈAST

VEØEJNOSTI

Agenda 21 pro místní úroveò, která vychází z kapitoly 28 Agendy 21, vyzývá místní správy k vìtímu zapojení veøejnosti do vech oblastí pøispívajících k trvalé udritelnosti. Stejnì jako místní samosprávy tvoøí základní èlánek v péèi o kvalitu vodních zdrojù regionálního a celostátního významu, tak jednotliví obèané mají hlavní vliv na kvalitu vody v místì, kde ijí. Úèinnost èitìní odpadních vod a moné vyuití odpadních kalù závisí na úrovni jejich kontaminace. Míra kontaminace je pøímo závislá na mnoství látek, které lidé vypoutìjí do kanalizace. Tím, e obyvatelé znají a aktivnì podporují místní politiku zamìøenou na hospodaøení s vodou i èitìní odpadních vod, je moné sníit mnoství a obsah zneèiujících látek. Rovnì se tak dá zabránit tomu, aby se do vody nedostávaly látky, je lze jen tìko odstranit. Chemické sloení komunální odpadní vody závisí na chování obèanù. Mìly by se publikovat podrobné informace o zpùsobu èitìní odpadních vod a fungování èistièky. Obèané by mìli být vedeni k tomu, e je nutné sniovat mnoství odpadní vody i objem zneèitìní. Obèané by mìli být vedeni k tomu, aby: l nevylévali chemické látky nebo jiné potenciálnì nebezpeèné látky (zejména toxické látky, léky a kyseliny) do záchodu, ale odkládali je do speciálních odpadních nádob nebo do popelnic.



l hospodaøili s pitnou vodou (pøi splachování, sprchování ap. viz 13.1), èím se sniuje objem produkované odpadní vody l kde to je moné filtrovali a pouívali pro urèité úèely místo pitné vody deovou l zabránili kontaminaci deové vody l nezneèiovali ulice a veøejné plochy, protoe splachy (vèetnì toxických) zatìují èistièku nebo se pøímo vracejí do pøirozeného kolobìhu Aby bylo moné zapojit obèany, je tøeba poskytnout patøièné informace o: l potøebì chránit vodní ekosystémy l tom, jak funguje èitìní odpadních vod l jiných prostøedcích pro domácnost, které neobsahují toxické látky a jiné nebezpeèné chemikálie. Budovy ve vlastnictví obce nebo pouívané pro obecní úèely by mìly být pøíkladem, jak lze etøit pitnou vodou a jak se lze vyhnout pouívání èistících prostøedkù obsahujících nebezpeèné chemikálie. Místní samospráva by mìla zapojit vechny zájmové skupiny do veøejné diskuse a vypracování plánu tak, jak ji bylo uvedeno v èásti 13.1.4. Jeliko se jedná o formulování politiky zajitìní dodávek vody, mohou první kroky trvat déle, ale èím více lidí se zapojí do øeení problému odpadních vod a porozumí mu, tím lepích výsledkù se dosáhne.

13.2.4 STANOVENÍ

PRIORIT

Abychom se mohli øídit zásadami trvale udritelného vodohospodáøství, které jsou uvedeny v èásti 13.0, je tøeba stanovit priority jednotlivých akcí. Na základì informací získaných rozborem a vyhodnocením reakce obèanù na to, které problémy v obci pokládají za nejoehavìjí, lze urèit, které problémy je rozumné øeit jako první a které lze odloit na pozdìjí dobu. Aèkoliv stanovení priorit bude záleet na místních podmínkách a potøebách, uvádíme zde rozíøený seznam zásad, který by mohl slouit jako urèité vodítko. l Zabránit a zredukovat: Zásada èitìní u zdroje by mìla vést ke sníení mnoství odpadní vody na minimum. Je tøeba

zavést opatøení zamìøená na minimalizaci zatíení a sníení objemu odpadních vod. Je tøeba si uvìdomit, e èitìní koncentrovaných odpadních vod je snazí a úèinnìjí ne èitìní smìsice rùzných látek rozputìných ve vodì (konec trubky). l Zneèiovatel platí: Za èitìní odpadní vody by mìli platit ti, kteøí ji zneèiují. Tato zásada zabraòuje tomu, aby obec neplatila za zneèitìní zpùsobené nìjakou osobou nebo prùmyslovým podnikem. Náklady na èitìní odpadní vody by mìly zahrnovat pøepravu, èitìní a likvidaci zbytkù (napø. kalù a odpadu), a náklady na ochranu ivotního prostøedí pøed zneèitìním toxickými látkami. l Sniování emisí: Mìlo by se redukovat vypoutìní odpadních vod a sníit zatíení èistièek na minimum. Jedna z nejlepích technik, je se pouívá v západní Evropì, je poadavek na dodrování pevnì stanovených emisních limitù (maximálnì povolené koncentrace u vypoutìné odpadní vody). l Omezení imisí: kvalitativní normy ivotního prostøedí Mìlo by se sníit vypoutìní odpadních vod do vodních ekosystémù. Vodní ekosystém je schopen absorbovat pouze urèité mnoství zneèiujících látek (tzn. ty, které se vypoutìjí z èistièky odpadních vod). Toto zatíení je rùzné v závislosti na typu ekosystému. Ke stanovení pøijatelných úrovní vypoutìných látek lze vyuít údaje o maximálním zatíení, které je vodní ekosystém schopen tolerovat. l Komplexní pøístup Hlavní zásadou je propojení politiky zásobování vodou s politikou odpadních vod. Vezmeme-li v úvahu mnoství faktorù, které mají vliv na kvalitu vody, zahrnujíce v to øadu oblastí územního plánování a rozvoje, vidíme, e by bylo dobré propojit vodohospodáøskou politiku s politikou ostatních odborù v rámci místní správy a nìkdy i mimo její rámec. Mùe zde být zahrnut resort odpovìdný za energetiku (vodní elektrárny), silnièní dopravu (splachy a deová voda), výstavbu a plánování územního rozvoje (normy pro velikost potrubí a armatur a plánované vyuití území). Komise EU ve svém návrhu Smìrnice o integrované prevenci a kontrole zneèitìní z roku 1993 (Integrated Pollution and Prevention Control

15


Directive) stanovila e: hlavním cílem integrované kontroly zneèitìní je nepøipustit odstraòování zneèitìní tím, e se pøenese z jedné oblasti ivotního prostøedí do jiné.

kvalitativních norem ivotního prostøedí nebo zákonem stanovenýchi emisních limitù, existencí zdrojù pitné vody v blízkosti obydlených míst nebo tím, zda se vodní plochy pouívají k rekreaèním úèelùm.

Techniky èitìní odpadních vod by mohly mít vliv na jiné sloky ivotního prostøedí (napø. na vzduch nebo pùdu). Mìly by se volit pouze takové postupy, které nemají ádný negativní vliv na ostatní oblasti nebo je jejich vliv minimální. Jinak není moné zajistit trvale udritelnou péèi a ochranu ivotního prostøedí.

V ideálním pøípadì by se do pøirozeného kolobìhu mìla vracet prùzraènì èistá voda, ale èistièka odpadních vod je schopna odstranit jen nìkteré zneèiující látky a jiné pouze neutralizovat. Dokud vechny látky, je se dostávají do odpadních vod, nebude moné biologicky odbourat, je zapotøebí pouívat emisní limity, aby nedolo k pøetíení a trvalému pokození vodních systémù.

INDIKÁTORY A KRITÉRIA Sledování odpadních vod a dodávek vody pro stanovení poèáteèních hodnot a zjitìní, zda mají sestupný nebo vzestupný trend, je nezbytným krokem pøi stanovování priorit jednotlivých projektù zamìøených na zlepení situace nebo pøi øeení jednotlivých pøípadù emisí, jako jsou napøíklad emise z urèité prùmyslové oblasti. K tomu je zapotøebí pestrá paleta analytických nástrojù a metod hodnocení. Indikátory ivotního prostøedí (viz svazek 11: Ochrana pøírody a tvorba krajiny) udávají zmìny v urèitém ekosystému nebo u urèitých druhù, je jsou na základì vìdeckých poznatkù dávány do souvislosti se zneèitìním obecnì, nebo s urèitými zneèiujícími látkami. V nejirím slova smyslu lze celkové zdraví vodního ekosystému poznat podle tìchto znakù: Je zde bujná vegetace? ijí ve vodì ryby a jsou kolem ní vodní savci? Jsou zde patrné známky zneèitìní, jako odpad ve vodì a mastné skvrny táhnoucí se podél bøehù? Pøesnìjím indikátorem stavu ivotního prostøedí mùe být pokles v populaci urèitého druhu larev létajícího hmyzu, je se pojí s výskytem urèité zneèiující látky. Indikátory stavu ivotního prostøedí mohou slouit jako varovné signály nebo jako znamení zmìny k lepímu. Zmìna urèitého indikátoru mùe vyadovat nákladnìjí fyzicko-chemickou zkouku vody v dané oblasti, nebo test na konkrétní zneèiující látku. Existuje celá øada odborných publikací, je se podrobnì zabývají indikátory stavu ivotního prostøedí. Dobrý konzultant nebo pøísluná katedra vysoké koly by mìli mít pøístup k tìmto informacím a i rozsáhlé praktické zkuenosti s jejich pouíváním. Kritéria, na jejich základì by se rozhodlo o nutnosti nìjaké místní akce zamìøené na vyèitìní a obnovu zdroje vody nebo na zastavení èi sníení objemu vypoutìné odpadní vody z urèitého zdroje zneèitìní, buï ji existují, nebo je nutné je stanovit. Tato kritéria mohou být ovlivnìna celou øadou rùzných faktorù vèetnì

16


Tabulka: úèinnost èistièek odpadních vod by mìla dosahovat u výpustí tìchto hodnot: (Schwoerbel, 1993) BSK5

ménì ne 7 mg/l

nikdy více ne 15 mg/l

CHSK

ménì ne 40 mg/l

nikdy více ne 90 mg/l

NH4-N

ménì ne 15 mg/l

u velkých ÈOV: pod 2 mg/l

P

ménì ne 1 mg/l

u oblastí s jezery jetì ménì

13.2.5 TECHNICKÁ ØEENÍ Základními úkoly pøi technickém øeení èitìní odpadních vod je jejich sbìr, èitìní a ukládání kalù. Existuje celá øada pøístupù podmínìná stávající infrastrukturou a zákonnými poadavky, je mùe mít výrazný vliv na úèinnost technologie a jeho cenu. ODDÌLENÍ DEOVÉ VODY OD SPLAKÙ Velice èasto nejlevnìjím a nejekologiètìjím zpùsobem jak zredukovat objem odpadní vody je oddìlení deové kanalizace od splakové. Deovou vodu není tøeba za normálních podmínek èistit. Èasto vak dochází k jejímu mísení se splaky a jinou odpadní vodou z dùvodu zjednoduení výstavby, aby se nemusel budovat dalí systém. Tím dochází ke znaènému øedìní odpadních vod, èím se sniuje úèinnost celého èistìní. Jednou z moností by byla úprava inenýrských sítí tak, aby se deová voda mohla vsáknout do zemì. To by vyadovalo pouívání propustných povrchù na vozovkách a parkovitích, je bìnì vsáknutí vody neumoòují a vytváøí tak problém se zachycováním a odvádìním deové vody. Splachy by se nedostávaly do èistièky a napomohlo by se tak obnovì zásob podzemních vod. Ne vdy vak tato strategie funguje. V situaci,



kdy je deová voda kontaminována odpadem a nánosy, je se hromadí na asfaltovém nebo betonovém povrchu, by bylo mnohem vhodnìjí pøímé vsáknutí vody bez dlouhého stékání po povrchu. Bohuel, nejjednoduím øeením je pouívat na vozovkách nepropustné povrchy, jako je asfalt nebo beton, aèkoliv to bývá samo o sobì dost problematické zejména ve mìstech. Jiným øeením, jeho výhody do znaèné míry závisí na místních podmínkách, je vybudování deové kanalizace, kterou by se voda svádìla do nádrí nebo cisteren. Tím by bylo moné po èase vyváit stékání deové do splakové kanalizace. Vysoké koncentrace toxických látek, které se z povrchu vozovek a ulic spláchnou v prvním pøívalu detì, lze z vody odstranit prostou sedimentací v tìchto nádrích. Sedimenty mohou být znaènì toxické a podle toho by se s nimi mìlo i nakládat. Deová voda by se pak rovnì mohla pouívat jako zdroj ménì kvalitní uitkové vody (13.1.6), co by napomohlo sníit spotøebu pitné vody. Chceme-li oddìlit deovou kanalizaci od splakové, je tøeba se zamyslet nad tìmito prioritami: l Vyhnout se pouívání nepropustných povrchù (úspora místa vhodnou výstavbou) l Pouívat deové vody v domácnosti, prùmyslové a podnikatelské sféøe a pro komunální úèely. l Vytvoøit decentralizovaný odvod deové vody. Preventivní opatøení: l Zabránit pronikání spodní vody do kanalizace (porézním materiálem nebo netìsným potrubím); l Zabránit pronikání povrchové vody do kanalizace. Nevýhodou samostatné deové kanalizace jsou vysoké poèáteèní náklady na výstavbu dvou oddìlených kanalizaèních systémù, je následnì pøedstavují témìø dvojnásobné náklady na údrbu, sledování a kontrolu obou kanalizaèních sítí. Jedna spoleèná kanalizaèní sí se relativnì snadno øídí a sleduje. Avak náklady na èitìní, spojené s touto jednotnou kanalizaèní sítí, jsou v dlouhodobém výhledu mnohem vyí, protoe objemy odpadní vody jsou vìtí, zatímco v pøípadì dvou samostatných oddìlených sítí je pøítok vody do èistièky mení, její èitìní úèinnìjí a staèí mení èistièky odpadních vod. Navíc v pøípadì jednoho kanalizaèního systému náklady na zabránìní nejhorí moné situaci zpùsobené obrovským pøívalem deové vody nebo odstraòování takových následkù pøedstavují rovnì vysoké èástky.

DECENTRALIZOVANÉ ÈITÌNÍ ODPADNÍCH VOD: V místech s nízkou hustotou osídlení lze pouít decentralizované a nepøíli sloité zpùsoby èitìní odpadních vod. Tento pøístup je rovnì vhodný pro pøímìstské ètvrti, jejich pøipojení na mìstskou kanalizaci je pøíli obtíné nebo mají dostatek místních zdrojù. Decentralizovaná zaøízení jsou rovnì vhodná pro prùmyslové oblasti, aby rùzné toxické látky, vznikající pøi výrobì, zùstaly oddìleny. Výhody: l èitìní v místì vzniku l nií náklady na výstavbu èistièky odpadních vod, její øízení a kontrolu l vypoutìné objemy z èistièky jsou mení, proto je okolní ekosystém mùe lépe absorbovat l kvalita a pøijatelnost kalu pro zemìdìlské úèely je lepí, protoe jeho pùvod je dostateènì zøejmý Nevýhody: l nií úèinnost èitìní l vyí koncentrace na výstupu l citlivìjí na výkyvy l vysoká potøeba pracovníkù v pøepoètu na objemové jednotky Vhodná technologie pro malé a úèinné èistièky je teprve ve fázi vývoje. Mìlo by se volit zaøízení s vysokou úèinností a malými nároky na údrbu. Pøitom je tøeba zváit sloení odpadní vody a situaci v daném místì. Pøíklady: l Ve védsku v obci Tanum se rozhodly zamezit vypoutìní fosforu do moøe tím, e propagovali pouívání suchých toalet. Toto je dobré øeení pro øídce osídlené venkovské oblasti, kde klasický zpùsob odvádìní a èitìní odpadní vody není ivotaschopný. Podrobnosti viz pøípadová studie III. l V obci Bradu v Norsku s 5000 obyvateli èistí odpadní vodu pomocí systému pùdního filtrování. l V obci Rootzone v Dánsku pouívají k èitìní odpadních vod mikroorganismù a rostlin nasazených v umìlé nádri opatøené izolací. Systém dosahuje úèinnosti 75-95 % a vydrí pravdìpodobnì 100 let, ne bude zapotøebí pùdu vymìnit. l Ve védsku, v èistírnì odpadních vod Kagerod u obce Svalov Salix, pìstují pro energetické úèely

17


vrbové proutí, které se zavlauje a hnojí odpadní vodou. Do èistièky je napojena veøejná kanalizace obsluhující 1500 obyvatel obce a suárnu mléka, co pøedstavuje dalích 6-7000 obyvatel. Zkouky prokázaly, e zavlaování odpadní vodou podstatnì zvyuje produkci a plnì nahradí jiná hnojiva. Hnojení pøedstavuje asi 15 - 20 % celkových nákladù na výrobu døevních tìpkù. l V polské Lodi zahájili ve spolupráci s rùznými partnery øadu spoleèných projektù zamìøených na rùzné aspekty èitìní odpadních vod. Podrobnosti viz pøípadová studie IV. Jedním z moných decentralizovaných øeení pro odfiltrovanou splakovou vodu je její pouití na umìlé splakové farmì nebo na poli, pøes které tato voda mùe protékat. Bylo zjitìno, e uspoøádají-li se urèité rostliny ve správném poøadí za sebou, jsou schopny zajistit metabolickou pøemìnu øady chemických látek obsaených v neèitìné splakové vodì. Energetický obsah odpadní vody se tak mìní v biomasu. Výhody: l dobrá úèinnost pøi správném dimenzování l nejsou zapotøebí dlouhé pøepravní cesty v kanalizaèní síti l nevzniká ádný dodateèný kal l energetické vstupy a investièní náklady jsou minimální l fungování i v zimním období je zaruèené l pouitelné pro malé obce l uspoøádání rostlin mùe mít i estetickou hodnotu Nevýhody: l zelené metody èasto vyadují rozsáhlé plochy (zhruba 5 m2 pro odpad vyprodukovaný jedním èlovìkem) l je nutná kanalizaèní sí l je tøeba oddìlit deovou a povrchovou vodu l pøestoe nìkterá zaøízení jsou ji v provozu, stále se jedná o novou metodu l mùe dojít k akumulaci toxických látek zpomalujících rostlinný metabolismus. Pøíklady: l V listopadu 1994 provedl nìmecký úøad pro ivotní prostøedí (Umweltbundesamt, Berlin) hodnocení umìle vytvoøených slatin a pùdních filtrù. l Ve védském Oxelosundu vytvoøili umìlé

18


mokøady k odstraòování dusiènanù z odpadní vody z mìstské èistièky. Provozní náklady u této èistièky jsou asi ètvrtinové v porovnání s klasickou èistièkou. Podrobnosti viz pøípadová studie II. CENTRALIZOVANÉ ÈITÌNÍ ODPADNÍCH VOD V mìstských oblastech s urèitou hustotou osídlení a prùmyslových podnikù je vhodnìjí centralizované èitìní odpadních vod. Výhody: l známé a iroce pouívané metody l snadno dostupné l odborníci jsou s nimi seznámeni l pravidelná kontrola kvalifikovaným pracovníkem l velký poèet zaøízení v provozu l nejrùznìjí velikosti a technologie Nevýhody: l vysoké poèáteèní náklady (80 % kanalizaèní sí, 20 % èistièka) l vysoké provozní náklady l nutnost mít neustálý pøítok vody l vznik kontaminovaných kalù l systém nezvládá velké pøívaly vod pøi bouøkách l je tøeba financovat budoucí opravy SPECIÁLNÍ PRÙMYSLOVÉ ÈISTIÈKY ODPADNÍCH VOD Prùmyslové podniky produkují specifické odpadní vody. V pøípadì nìkterých odvìtví je nutné nalézt specifický zpùsob èitìní odpadních vod z pouitých technologických procesù. Je-li to moné, jedná se zpravidla o nejúèinnìjí øeení. Vdy je tøeba zváit, zda nelze pouít jiné, ménì zneèiující výrobní postupy, nebo zda by nebylo lepí závod nebo jeho èást úplnì zavøít, aby se zabránilo vzniku látek, je se z odpadních vod obtínì odstraòují. LIKVIDACE KALÙ Kaly jsou polotuhým vedlejím produktem vznikajícím pøi èitìní odpadních vod. Obsahují rùzné organické iviny a mají i urèitý energetický potenciál, je by se dal vyuít. Rovnì obsahují toxické látky, které výraznì omezují pouití a zpùsob likvidace kalù. Kaly s urèitou koncentrací nebo obsahem nìkterých látek nelze pouít k hnojení, nelze je spálit a v nìkterých oblastech ani vyvézt na skládku. Aèkoliv existuje øada rùzných metod likvidace kalù, je zcela evidentní, e sniování mnoství toxických látek, je se dostávají do odpadních vod, je nejlepím zpùsobem maximálního vyuití kalù.



Tabulka: mnoství látek v jedné tunì kalu - prùmìrné koncentrace v Brémách (G. Hoper, Bremer Entsorgungbetriebe): CaO

36 - 120 kg

P2O5

40 - 70 kg

N

50 - 160 kg

K2O

3 - 50 kg

MgO

10 kg

1) Pouití v zemìdìlství jako hnojivo Výhody: l vrácení ivin do ivotního prostøedí l ádná dalí likvidace Nevýhody: l toxické látky mohou kontaminovat pùdu l mùe dojít ke kontaminaci tokù splachem l nepøíjemný zápach pøi hnojení Pøíklady: V Gdaòsku zlepily kvalitu kalù sníením obsahu tìkých kovù, take se dají pouít jako hnojivo. Podrobnosti viz pøípadová studie I. 2) Biologické zpracování kalù Výhody: l získání energie (bioplynu) z kalù l zbylý materiál lze pouít k vylepení pùdy l sníení nepøíjemného zápachu Nevýhody: l akumulace tìkých kovù a dalích toxických látek v pùdì (záleí na kvalitì kalù) Tabulka: Hlavní hodnoty koncentrací zneèiujících látek v kalech (G. Hoper, Bremer Entsorgungsbetriebe): Cu

500 mg/l DS

Cd

5 mg/l DS

Zn

1500 mg/l DS

Pb

300 mg/l DS

Ni

100 mg/l DS

Hg

3 mg/l DS

Cr

200 mg/l DS

PCB

0,1 mg/l DS

AOX

500 mg/l DS

3) Spalování Výhody: l sníení objemu ke koneènému uloení l výroba elektøiny nebo tepla Nevýhody: l v popelu a na filtrech jsou vysoké koncentrace toxických látek l vyrobené energie je ménì ne dodané l kaly se musí pøed spálením usuit 4) Vyvezení na skládku Výhody: l lze zabránit kontaminaci jiných sloek ivotního prostøedí Nevýhody: l patné vyuití území l kaly je nutné zahustit l ztráta ivin a energie l nutná speciální úprava, aby nedolo ke kontaminaci okolní pùdy

13.2.6 PLÁNOVÁNÍ Pro plánování platí stejné principy, jaké jsou uvedeny v èásti 13.1.7. Není zapotøebí zdùrazòovat, e efektivní èitìní odpadních vod rovnì vyaduje peèlivé plánování. Zde uvádíme nìkteré kroky, které by mohly pomoci orgánùm samosprávy pøi vypracování plánù: 1. Vyhodnocení situace a) souèasná situace l jaké èásti kanalizaèní sítì ji existují a v jakém jsou stavu l inventura kanalizaèních sítí v propojených ètvrtích l inventura samostatných kanalizaèních sítí l seznam velkých podnikù, je zneèiují vodu a látky, které vypoutìjí (odbìry vzorkù, dotazníky, návtìvy, zkouky) l pøepravní vzdálenosti l spotøeba energie pøi èitìní odpadních vod l zdokumentování souèasné situace a registr odpadních vod b) cílová situace l odhad zamýleného mnoství odpadních vod a jejich zatíení v nadcházejících 30 letech l u velkých producentù odhad budoucích objemù odpadních vod a jejich zatíení

19


2. Okamitá opatøení Nenákladná opatøení, je nevyadují ádné velké pøípravy a mohou výraznì zmìnit situaci: l zøízení sbìrných stanic v blízkosti èistièek odpadních vod l pøestat pouívat kontaminované kaly a zabránit prosakování kontaminovaných výpustí l pøipojení obyvatelstva na stávající kanalizaci l zøízení jednoduchého pøedèitìní, jedná-li se o problematické odpadní vody z prùmyslu l napojení stávající kanalizace na stávající èistièky odpadních vod 3. Plán na odstraòování zneèitìní a) stanovení zájmových oblastí l jednání se sousedními obcemi pøípadnì vypracování spoleèného plánu l jednání se vemi zúèastnìnými orgány státní správy l vytvoøení plánovací skupiny (ze zúèastnìných obcí) a konzultace s kompetentními odborníky (o technických, ekonomických, organizaèních a ekologických pracech) b) vypracování plánu èitìní komunálních odpadních vod l volba kanalizaèního systému (viz èást 13.2.6) l koordinace výpustí z velkých závodù l prùzkum a rozhodnutí o nejvhodnìjím umístìní èistièky l rekonstrukce nebo výstavba kanalizaèní sítì c) èistièka odpadních vod l provìøení stávající èistièky odpadních vod, co se týèe kapacity èitìní, zvládnutí objemù, volného místa a stavu vodního systému, do kterého se vyèitìná voda vypoutí l prùzkum a rozhodnutí o moných alternativách (zmenení nebo rozíøení, posílení, nová výstavba) l zhodnocení skuteèného pøítoku, jeho vývoj v budoucnu, stanovení poadavkù na pøítok (kontaminace, objem) l rozhodnutí o pouitých metodách na základì schopností èistièky a kvalitì vypoutìné vody l stanovení koncepce èitìní splakù l odhad vlivu na ekosystémy d) prùmyslové odpadní vody l pøímé vypoutìní: samostatné èitìní odpadních vod pokud je nelze èistit spoleènì s komunální odpadní vodou l nepøímé vypoutìní: odpadní voda se vypoutí do veøejné kanalizace s èistièkou odpadních vod

20


c) celková koncepce l shrnutí ekonomického a ekologického hodnocení a studie proveditelnosti l pøíprava optimalizovaného plánu èitìní odpadních vod s výètem opatøení, je je tøeba zrealizovat, s ekonomickým a provádìcím plánem l výbìr úèastníkù

13.2.7 REALIZACE Je tøeba stanovit priority jednotlivých akcí zamìøené na rozpracování nejefektivnìjích dlouhodobých øeení se zváením ekologických, ekonomických a kvalitativních otázek (viz 13.1.8). Dále by se místní samosprávy mìly zamìøit na splnìní tìchto úkolù: HODNOCENÍ A ZPÌTNÁ VAZBA Prùbìný sbìr údajù o emisích a kvalitì ivotního prostøedí je nezbytnou podmínkou jak kadodenního plánování, tak pro dlouhodobé plány. Je tøeba zajistit zpìtnou vazbu od vech zúèastnìných stran, vèetnì výmìny informací. Informace: Místní samosprávy by mìly zajistit pravidelnou distribuci informací o stavu a postupu projektù v oblasti èitìní odpadních vod. Tyto informace by nemìly slouit jen zúèastnìným stranám, ale mìly by být k dispozici i veøejnosti. Jedná se o nezbytný pøedpoklad pro zapojení veøejnosti. Organizace: Pravidelnì by se mìla hodnotit úèinnost systému shromaïování, dopravy a èitìní odpadních vod, zpùsob jeho financování a øízení. V pøípadì potøeby by se mìl systém zmìnit. Výbìr úèastníkù: Místní samosprávy by mìly peèlivì vybrat dodavatele a konzultanty, se kterými uzavøou smlouvy v oblasti vodohospodáøství. Stanovení pracovníci z místního úøadu by mìli být ve styku se zúèastnìnými stranami a zajiovat od nich zpìtnou vazbu.

13.2.8 FINANCOVÁNÍ Po rozpadu NDR nìkteré pochybné západní firmy prodaly bývalým východonìmeckým obcím èistièky odpadních vod. V té dobì obce nevìdìly, e nabízené èistièky jsou pøedimenzované nebo pøedraené. Dnes se tyto obce potýkají s vánými ekonomickými problémy.



Tyto pøíklady slouí jako ilustrace toho, proè je tøeba správnì vybrat zúèastnìné strany i strategii financování a vypracovat kalkulace. Místní správa a obèané vdy ponesou náklady zpùsobené chybnou kalkulací. Ne vdy platí, e nejdraí øeení je to nejlepí: existuje øada relativnì levných øeení s velkým pøínosem.

zlepení výstupních koncentrací. Pokud by se tyto prostøedky investovaly na zlepení úèinnosti východoevropských èistièek, byl by celkový pøínos pro ivotní prostøedí a vodní ekosystémy mnohem vìtí. Je tøeba vytvoøit potøebné nástroje, které by umonily transfer kapitálu zejména tam, kde vodní zdroje pøekraèují hranice jednotlivých obcí, regionù nebo státù.

Podrobnìjí informace o financování lze nalézt ve svazku 4: Otázky financování péèe a ochrany ivotního prostøedí. POPLATKY: Poplatky za stoèné, èitìní odpadních vod a likvidaci kalù platí producenti odpadu. Poplatky za èitìní odpadní vody by mìl stanovit provozovatel èistièky, a mìly by vycházet z objemu a mnoství zneèitìní odpadní vody. Vysoké zneèitìní a pøítomnost toxických látek by se mìly zpoplatnit vyí sazbou. Prùmyslové podniky by mìly platit podle obsahu zneèiujících látek a nákladù na jejich odstranìní. Takové sazby motivují ke sniování mnoství neèistot v odpadních vodách. Domácnosti platí vodné za spotøebovanou pitnou vodu. Tyto náklady zpravidla kryjí i stoèné, zahrnující èitìní odpadních vod, nicménì nìkteré místní správy úètují jak vodné, tak stoèné. Tato opatøení by mìla vést ke sníení zátìe i objemu odpadních vod, co bude mít vliv na potøebnou kapacitu èistièky odpadních vod. Pøíklad: l V Nìmecku asi 70 % ceny za èitìní odpadních vod pøedstavují kalkulované náklady na pozdìjí rekonstrukci a pouze 30 % tvoøí skuteèné náklady na provoz a údrbu. l V Lodi uzavøeli spoleèný polsko-francouzský podnik se spoleèností OTV na výstavbu nové èistièky odpadních vod pro celou mìstskou aglomeraci. Podrobnosti viz pøípadová studie IV. VNÌJÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ Na vìtí projekty mohou být poskytnuty zahranièní granty nebo pùjèky (viz svazek 4: Otázky financování péèe o ivotní prostøedí). Evropská unie kadým rokem financuje nìkolik projektù v oblasti ivotního prostøedí. Programy financování jsou zveøejòovány v oficiálním zpravodaji. SPOLUPRÁCE MEZI ZÁPADEM A VÝCHODEM Èitìní odpadních vod v západní Evropì je na takovém stupni, e pouze velké investice by mohly vést ke

21


LITERATURA Antalovsky, Eugen et al (1990), Methode statt Mode. Biologische Wasserreinigung in Antalovsky, Eugen et al, Ökotechnik in der Gemeinde, Wien: Kommunalwissenschaftliches Dokumentationszentrum, pp. 63-88. Bündnis 90/Die Grünen (ed.) (10/1995), Damit uns das Wasser nicht bis zum Halse steht - Ein Infopaket und Aktionsvorschläge zum Thema Wasser, Stuttgart: Bündnis 90/Die Grünen Baden Württemberg. Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit (BMU) (undated), Leitfaden zur Trinkwasserversorgung, Bonn: Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit (BMU). Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit (BMU) (Mai 1991), Leitfaden zur Abwasserbeseitigung, Bonn: Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit (BMU). Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit (1992), Wasserwirtschaft in Deutschland, Bonn. Department of the Environment, Republic of Ireland (1994), Water and Sanitary Services in Ireland. Policy and programme for 1989-93. Evans, H.R. (1993), The structure and management of the British Water Industry 1945 -1991, The Institution of Water and Environmental Management Yearbook 1993, London. Frøvig, S. H. (1990), Alternativer Praksis, Practical Alternatives by Scandinavian NGOs, Oslo Gilde, L.J./de Jong, J. (Sept. 1992), The water quality monitnitoring system of the Netherlands, European Water Pollution Control, Vol. 2, No. 5 Hatzfeld, Fritz/Rösler, Cornelia (1992), Umweltberatung für Kommunen. Abwasser. Einführung und Wegweiser zu Adressen, Zeitschriften, Literatur, Berlin: Deutsches Institut für Urbanistik Hildebrand, Reiner (1994), Wasser und Abwasser: Konzepte und Handlungsvorschläge für den kommunalen Umweltschutz, Köln, Deutscher Gemeindeverlag und Verlag W. Kohlhammer Holvik, Øystein (24-27 May 1994), Kristiansand - A

22


Norwegian sustainable city in the year 2000?, Environmental Department, Municipality of Kristiansand, Workshop A/4, Coastal Towns, The European Conferenc on Sustainable Cities & Towns, Aalborg. Hudcovska, Jelena (24 - 27 May 1994), Agro-eco project of the Danuba Island between the Old River Bed and the Navigation Canal, Workshop A/3, Counties and towns in rural areas, The European Conference on Sustainable Cities & Towns, Aalborg, Denmark Hugmark, Peter (24 - 27 May 1994), Measures at the source - working methods to produce a sewage sludge of high quality, Workshop C/3, Awareness Raising, The European Conference on Sustainable Cities & Towns, Aalborg. ICLEI (10 May 1994), Natural Utilization of Sewage Sludge, Gdansk Poland. ICLEI (10 May 1994), Rehabilitation of the Existing Sea Outfall, Mersin, Turkey. Institute for Sustainable Communities (1993), Drinking water, Waste water, in: Institute for Sustainable Communities, Community-Based Approaches to Addressing Environmental Problems, prepared as part of the Bulgarian Environmental Action Project USA: ISC, Sections 2,8. Klopocka, Agnieszka (24-27 May 1994), Gdansk approach towards sustainability, Workshop A/6, Ports, The European Conference on Sustainable Cities & Towns, Aalborg. Kraemer, Andreas R. (August 1991), Development of the Water Industry in Germany and the United Kingdom, FFU Manuscript 91-7, Forschungstelle für Umweltpolitik, Freie Universität Berlin. Kraemer, Andreas R. & Wanke, Andreas (September 1991), Municipal competence in water policy in Germany, FFU Manuscript 91-4, Forschungstelle für Umweltpolitik, Freie Universität Berlin. Magmedov, V. (July 1992), Groundwater protection practices in the Ukraine, European Water Pollution Control, Vol. 2, No. 4 Markowitz, Paul (May 1993), Drinking Water, Community-Based Approaches to Addressing Environmental Problems, Vermont, USA: The Institute for Sustainable Communities, pp. 16 -30.



Ministry of Environment, Finland (1991), Environmental priority action programme for Leningrad, Leningrad region, Karelia and Estonia - Synthesis report Plancenter Ltd. National Rivers Authority Anglian Region, ( 1993), Gipping/stour catchment management plan, Consultation report summary, Peterborough. Observatoire Communautaire de lEnvironnement (1993), Ressources: le guide thematique de notre environnement OCE. Pichot, Evelyne (décembre 1993), Etude de faisabilite de mecanismes europeens pour le developpement de la cooperation decentralisee dans le domaine de leau, Rapport de synthese, Programme solidarité eau, Ministere de lEnvironnement, Paris, France. Roseland, Mark (1992), Water and Sewage in Roseland, Mark, Towards Sustainable Communities: a resource book for municipal and local governments, National Round Table on the Environment and the Economy, Chapter 8. Schwoerbel, Jürgen (1993), Einführung in die Limnologie, 7 edition, Gustav Fischer Verlag, Stuttgart Somlyody, L. (March 1993), Water quality management in urban areas: the challenge for Central and Eastern Europe, European Water Pollution Control, ISSN 09255060, Volume 3, No. 2 Stadt Freiburg (1991), Ökologisches Wasserwirtschaftskonzept, Tiefbauamt, 1991, 1995, 2010, Stadt Freiburg. Water Management International 1996, 1995, Sterling Publications Limited, United Kingdom. Whos Who in European Water (1993/1994), ISSN 09667083, London

23


KONTAKTNÍ ADRESY Commission of the European Communities Directorate General XI: Environment, Nuclear Safety and Civil Protection Directorate D.1: Environment quality and natural resources/Water protection, soil conversation, agriculture 200, rue de la Loi B-1049 Brussels Belgium Commission of the European Communities, Directorate General XII: Science, Research and Development Task Force Environment-Water T-61 2/31 200, rue de la Loi B-1049 Brussels Belgium (fax: +32-2 / 296 31 93) EUREAU Chaussée de Waterloo 255-bte 6 B-1060 Brussels Belgium European Environmental Bureau 26, Rue de la Victoire B-1060 Brussels Belgium Greenpeace International European Unit 37, Rue de la Tourelle International Office for Water 21, rue de Madrid F-75008 Paris France (fax: +33-1/40 08 01 45) International Water Supply Association (IWSA) 1 Queen Annes Gate London, SW1H 9BT United Kingdom

24



SLOVNÍÈEK


POJMÙ

vodní ekosystém ekosystém ve kterém dominuje voda (napø. øíèní, spodní vody ap.) surová voda pitná voda pøed úpravou kanalizace systém potrubí, kterým se odvádí komunální odpadní voda do místa jejího vypoutìní (sbìrný systém, kanalizaèní sí) èistièka odpadních vod zaøízení sniující mechanickou a chemickou cestou a biologickým odbouráním mnoství neèistot v odpadních vodách zásada prevence u zdroje objem odpadní vody urèené k èitìní lze sníit tím, e nevzniká pitná voda voda pouívaná jako potravina (v nejirím slova smyslu) a splòující poadavky smìrnice EEC/80/FF8 vydané Evropskou komisí pesticid látka pouívaná v zemìdìlství k ochranì plodin pøed kùdci hnojivo látka pouívaná v zemìdìlství k výivì plodin

25


I.

GDAÒSK, POLSKO

1. NÁZEV

PROGRAMU

Projekt Èisté pláe a vyuití splakových kalù v pøírodì

2. VÝZNAM

PROGRAMU

Ke vemu vdy existuje nìjaká alternativa. Program vyuívá nízkých nákladù, doplòkových metod èitìní odpadních vod v ekonomice, která si nemùe dovolit zavedené zpùsoby èitìní.

3. CÍLE

PROGRAMU

Cílem projektu Èisté pláe bylo vyèitìní moøe v Gdaòském zálivu, aby pláe mohly opìt slouit rekreaèním úèelùm a aby se sníilo zneèitìní chemickými látkami a koliformními bakteriemi z fekálií v povrchových vodách. Zneèitìní Gdaòského zálivu se sleduje ji tøi roky. Pravidelnì se také sleduje úroveò bakteriální kontaminace pobøeních vod a tokù. Program zamìøený na vyèitìní tokù ústících do zálivu byl zahájen v roce 1991. Modernizace a rozíøení stávajících èistièek kanalizaèních vod je naplánováno a do roku 1998. Vyuití kalù v pøírodì je zamìøeno na sníení obsahu tìkých kovù obsaených ve splakovém kalu a na zlepení jeho hygienických parametrù, aby ho bylo moné pouít v pøírodì, vèetnì zemìdìlské pùdy.

4. POPIS PØÍPADU PROJEKT ÈISTÉ PLÁE Gdaòsk leí na severu Polska u Gdaòského zálivu, který je souèástí Baltického moøe. Z dùvodu vysokého obsahu tìkých kovù a bakteriálního zneèitìní byly pláe Gdaòského zálivu oznaèeny jako nevhodné pro rekreaèní úèely a koupání. V roce 1990 mìsto zahájilo projekt Èisté pláe, který byl zamìøen na øeení tohoto problému. V rámci projektu byly nejdøíve identifikovány zdroje zneèitìní a potom stanoveny jednotlivé strategie zamìøené na redukci tìchto zdrojù. Hlavní zdroje, na které se projekt zamìøil, byly zastaralé a málo úèinné

26


èistièky splakových vod, drobné nepovolené vypoutìní splakù a voda z tokù a prùtrí vlévající se do zálivu, k jejímu zneèitìní dolo na horním toku. V souèasnosti probíhá modernizace èistièek odpadních vod, která je závislá na dostupnosti finanèních prostøedkù ze zahranièí. Nicménì v mezidobí se díky projektu zvýilo odstraòování chemických látek z èitìných vod. V roce 1992 byly realizovány pøirozené metody èitìní vody ve vodních tocích, je se vlévají do zálivu. V místech, kde se toky vlévají do zálivu byly vybudovány biologické bariéry. Tyto bariéry se skládají z ponoøených rybáøských sítí, na kterých jsou pøichyceny kolonie keblí, je napomáhají èitìní vody. Dalí èitìní je zajiováno rostlinnou filtrací, pøi které se vyuívají urèité kultury rostlinných druhù u tokù a rybníkù, jimi daný tok protéká. Dùleitým zdrojem zneèitìní zálivu je neèitìná deová voda. Protoe úrovnì a druhy zneèiujících látek v deových vodách nejsou stálé, rozhodlo mìsto o tom, e se daný problémy nejlépe vyøeí netradièním biologickým èitìním. Na výtocích deové kanalizace jsou instalována speciální síta a odluèovaèe, zejména v prùmyslových zónách. Byly odstranìny drobné nepovolené výpustì splakù. Kromì toho byly také nainstalovány provzduòovací nádre na zachycování deové vody, ve které jsou usídleny kultury mikroorganismù èistící vodu.

VYUITÍ KALU V PØÍRODÌ Aby se sníilo mnoství kalù, které je tøeba vyváet na skládky nebo jiným zpùsobem likvidovat, pokusilo se mìsto vyuít zpracovaný kal na pùdách vèetnì zemìdìlských nebo rekultivovaných ploch. Hlavní problém pøedstavoval obsah tìkých kovù a hygienická nezávadnost. Kal byl vyhodnocen podle norem Evropské komise a smìrnic polských vìdecko-výzkumných ústavù. Bylo zjitìno, e obsah tìkých kovù je vysoký a e z hygienických dùvodù je kal nevhodný pro vyuití na zemìdìlské pùdì. Bylo rozhodnuto, e je nutné sníit zneèitìní pøímo u zdrojù, nebo u nich zajistit pøedèitìní, aby se zabránilo vypoutìní tìkých kovù do mìstských èistièek odpadních vod. Mìstu se podaøilo identifikovat zdroje zneèitìní tìkými kovy a významnì sníit obsah tìkých kovù ve zpracovaném kalu, který se dnes pouívá na ekologicky degradovaných plochách. Aby bylo moné pouívat zpracovaný kal na zelených plochách a zemìdìlské pùdì, musí být hygienicky nezávadný a je tøeba v nìm dále sníit obsah tìkých kovù. To bude vyadovat instalaci èistièek v prùmyslových podnicích a zlepení techniky úpravy kalu. Zpoèátku pøijímaly



prùmyslové podniky i politici projekt velice neochotnì, ale pøesvìdèení o správnosti tohoto rozhodnutí neustále narùstá. Pøesto vak je nejvìtí pøekákou nedostatek finanèních prostøedkù.

5. VÝSLEDKY Výsledkem bylo otevøení nìkterých úsekù pláe, protoe na základì testù bylo potvrzeno zlepení kvality vody. Zneèitìní se sníilo o 40 % v porovnání s rokem 1988. Sníila se i kontaminace tokù fekáliemi, nicménì pro dosaení uspokojivých výsledkù jsou dalí akce nezbytné.

6. KLÍÈOVÉ

ASPEKTY

8. BIBLIOGRAFIE ICLEI, (1993), Local Initiatives, ICLEI Members in Action 1991-1992, Gdansk, Poland, Water Pollution Control, p. 20/21, Toronto. ICLEI, (June 1994), Members in Action, p. 13, Gdansk, Poland, Initiatives, LEI Toronto, Inc. Klopocka, Agnieszka (1994): Gdansk, Approach towards sustainability, City of Gdansk, Department of Environmental Protection, Workshop A/6, Corporate Strategies for Sustainable Cities and Towns, Ports, The European Conference on Sustainable Cities & Towns, Aalborg, 2427 May 1994.

PRACOVNÍCI Celý program mají na starosti tøi lidé z odboru cestovního ruchu, jeden pracovník z referátu ivotního prostøedí a jeden èlovìk z technického odboru. Ekologické bariéry navrhla Technická univerzita v Gdaòsku a Oceánografický ústav. Podle potøeby byli na rùzné práce najímáni dodavatelé. FINANCOVÁNÍ V roce 1992 se vynaloilo na celý program èistých pláí asi 11 500 000 USD. Vytvoøení ekologické bariéry na tocích stálo 77 000 USD. Vytvoøení rostlinné filtraèní zóny stálo 208 000 USD. Vyèitìní tøí ze ètrnácti jezer v okolí mìsta stálo 154 000 USD. Zavedení procesu chemického vyluèování v èistièce odpadních vod stálo 1 692 000 USD. V roce 1993 mìsto plánuje dalí milion amerických dolarù na èitìní vody a milion a pùl na modernizaci rekreaèních zaøízení za úèelem pøilákání turistù na pobøeí v okolí Gdaòska. Celkový rozpoèet mìsta je 81 250 000 USD,

7. KONTAKTNÍ

OSOBA

Dr. Jadwiga Kopec Head of Department of Environmental ProtectionCity of Gdansk, ul. Nowe Ogondy 8/12 PL 80-958 Gdansk, Poland Tel.: 48-58-32-63-70 Fax: 48-58-32-39-41

27



II. OXELÖSUND, VÉDSKO

odpadních vod vedly k tomu, e se místní správa v Oxelösundu rozhodla poádat o stavební povolení na zøízení mokøadu na malém poloostrovì asi 1,5 km severnì od stávající èistièky, místo jejího rozíøení o pomìrnì drahou tradièní technologii.

1. NÁZEV PROJEKTU

Vytvoøený mokøad v Oxelösundu se rozkládá na ploe 22 ha nízko poloených zalesnìných ploch a nevyuívané zemìdìlské pùdy. Zahrnuje pìt velkých mìlkých rybníkù navzájem propojených rovnobìnými strouhami o celkové délce asi 1,5 km. Pøedèitìná voda z èistièky, stále jetì s vysokým obsahem dusíku, se èerpá pøes speciální filtry odstraòující mechanické neèistoty a organické látky do jednoho z paralelnì umístìných rybníkù, kde je zadrována asi po dobu jednoho týdne, ne pomalu zákrutami odteèe do druhého rybníku a tak postupnì a do pátého, který je spoleèný pro oba dva soubìné systémy. Nitrifikaèní a denitrifikaèní procesy se opakují tak, jak je rybník buï napoutìn, nebo vypoutìn, aby se voda dostala na co nejvìtí plochu. Kadý den se na mokøad pøeèerpá asi 5000 a 6000 m3 pøedèitìné vody. Poslední fází úpravy vody je vyputìní vody zbavené dusíku z pátého rybníku pøímo do Baltického moøe.

Mokøady v Oxelösundu

2. VÝZNAM

PROJEKTU

Vytvoøené mokøady pøedstavují relativnì levné alternativní øeení v porovnání se sloitou technologií na sníení obsahu dusíku, které jsou investiènì velice nákladné.

3. SHRNUTÍ V roce 1993 byl v blízkosti mìsta Oxelösund na pobøeí Baltického moøe zaloen mokøad o ploe 22 ha vèetnì mìlkých rybníkù, kanálù a záplavových území. Roèní náklady na sniování obsahu dusíku v mokøadech se odhadují na 50 védských korun (6,50 US dolarù) na 1 kg dusíku nebo na jednu ètvrtinu kalkulovaných nákladù v pøípadì klasického odstraòování dusíku pomocí denitrifikaèní technologie.

4. CÍLE PROJEKTU Primárním úkolem mokøadu je odstranìní 22 tun dusíku roènì z pøedupravené odpadní vody z komunální èistièky. Pokud se podaøí tento cíl naplnit, bude èistièka schopna vyhovìt poadavku na 50% sníení obsahu dusíku v odpadních vodách. Kromì sniování obsahu dusíku, mokøad také zbavuje odpadní vodu jiných zneèiujících látek. Mokøad mùe zlepit ukazatele BSK a obsah fosforu. Jeliko mokøad zaujímá pomìrnì velké území, je zde ambiciózní úmysl vybudovat z nìho zajímavou rekreaèní oblast a souèasnì i hodnotné stanovitì pro celou øadu rostlinných a ivoèiných druhù.

5. POPIS PØÍPADU Pro tak malou obec, jako je Oxelösund (12 500 obyvatel), kde stávající èistièka odpadních vod není vybavena ani klasickou technologií na biologické èitìní, by investice do tradièní technologie odstraòování dusíku byly vzhledem k finanèní nároènosti nemoné. Vysoké náklady spolu s velkým zájmem o vyuití pøírodní metody èitìní

28

Byla pøijata rozsáhlá opatøení na co nejrychlejí osázení plochy potøebnou vegetací. Vegetace se nebude pravidelnì kosit aby se neodstraòovaly iviny. Pøesto se pøedpokládá, e nitrifikace a denitrifikace bude hlavním mechanismem. Primární úlohou rostlin je zvìtit plochu pro bakterie a dodávat jim chemicky vázanou energii pro denitrifikaci. Dva soubìné systémy jsou prùbìnì naplòovány nebo vypoutìny. Tento reim slouí k vytvoøení podmínek, které mohou napomoci nitrifikaci èpavku adsorbovaného sedimenty a rostlinným povrchem (u vyputìných rybníkù) a odstranìní vzniklých dusiènanù (naputìné rybníky).

MONITORING Referát ivotního prostøedí navrhl ve spolupráci s agenturou pro ivotní prostøedí a státní správou rozsáhlý monitorovací program, který bude realizován v prùbìhu pìtiletého zkuebního období a jeho náklady pøedstavují dva miliony védských korun. Mezi sledovanými parametry je kromì vlastní funkce mokøadu také moný vliv na spodní vody, vliv na baltické moøe a sloení a kvalita vypoutìné vody. První výsledky monitorovacího programu ukazují, e po prvním roce provozu dílo funguje tak, jak se pøedpokládalo.



6. ZÁKLADNÍ FINANÈNÍ

ÚDAJE

7. KONTAKTNÍ

OSOBA

Pøehled základních investièních výdajù: Administrativní

Náklady (v tisících védských korun)

Øeditel projektu

300 (?????? - pøeloit)

Vedoucí projektu

500

Administrativa celkem

800

Budování mokøadu Zemní práce

300

Doprava

200

Kanály, strouhy (døevìné konstrukce)

400

Mùstky, informace

300 (pøeloit)

Filtry

200

Výsadba

250 (pøeloit)

Celkové náklady

1900

Èerpadla a rozvody

2300

Investice celkem

5000

Pøehled roèních výdajù

(v tisících védských korun)

Reie

30 (pøeloit)

Monitoring

230

Kontrola

140

Dílèí roèní náklady

400

Investièní výdaje

700 (pøeloit)

Celkové roèní náklady

1100

Hans Wallin Skansvägen 9 S-61336 Oxelösund Sweden Tel.: +46-155-38000 Fax: +46-155-38103

8. BIBLIOGRAFIE BHA (1994): The Oxelösund wetland for sewage treatment, p. 44/46, WWF Baltic Bulletin. Wittgren, Hans-Bertil et al. (1994): Wetland Oxelösund A full scale experiment with nitrogen removal in created wetland., Särtryck ur Vatten 50.2.1994.

29


III. TANUM, VÉDSKO 1. NÁZEV PROJEKTU Suché záchody

2. VÝZNAM PROJEKTU Hlavním dùvodem nových aktivit v oblasti odpadového hospodáøství v Tanumu bylo zjitìní, e jak vodní toky, tak pobøení vody vykazovaly jasné známky zvýeného zneèitìní a naruení biologických systémù. Dalo se pøedpokládat, e v dlouhodobém výhledu bude mít tento fakt nepøíznivý vliv na stav ivotního prostøedí obce a následnì se promítne i do ekonomiky cestovního ruchu. Naruení se týkalo mnoství kyslíku na moøském dnì, které bylo tak nízké, e nìkteré druhy rostlin i ryb zaèínaly vymírat. Mìlké dno uvnitø souostroví, západnì od pobøeí védska, pøedstavuje významné místo pro tøení a dospívání mnoha druhù ryb.

3. SHRNUTÍ Obec Tanum nalezla velice tvùrèí a relativnì jednoduché øeení problému zneèitìné vody z domácností. Velký problém pøedstavovaly zejména splachovací záchody. Zøízením suchých záchodù se emise fosforu sníily o 90 % 95 %. Tento systém je vhodný pro øídce osídlené oblasti.

4. POPIS PØÍPADU Studie ukázaly, e odpadní voda z domácností v dùsledku vysokých obsahù fosforu a dusíku mìla za následek eutrofizaci místních vod. Obsah fosforu a dusíku v odpadních vodách vedl ke zvýené produkci øas a sníení obsahu kyslíku jako dùsledek rozkladu odumøení øas aerobními bakteriemi. V souèasné dobì si malé obce nemohou dovolit nejmodernìjí technologii na øeení tohoto problému, zpùsobeného vodou ze splachovacích záchodù. Splachovací záchod vznikl v dobì (poèátkem dvacátého století), kdy se jetì nevìdìlo, jaké budou jeho dlouhodobé ekologické dopady. Rozsáhlé pouívání splachovacích záchodù vede k tomu, e se èistá sladká voda pouívá jako médium pro pøepravu odpadu vzniklého lidskou èinností jako jsou fekálie, moè, kuchyòský odpad nebo zneèitìná voda.

30


Více ne 90 % dusíku v kanalizaèních vodách z domácností pochází ze záchodù a zbytek z koupání, mytí nádobí a praní. I kdy spotøebitelé pouívají bezfosfátové prací práky a èistící prostøedky, sniuje se tím objem vypoutìného fosforu pouze o 10 %. Pokud by se pouívaly suché záchody ve spojení s ekologicky etrnými chemickými prostøedky pro domácnost, byly by hodnoty fosforu a dusíku ji pøed èitìním o 90 % - 95 % nií ne v pøípadì normální odpadní vody. Voda s touto úrovní koncentrace by byla mnohem èistí ne v souèasností vypoutìná voda z èistièek. Dnes existuje na trhu celá øada dobøe fungujících vhodných alternativních záchodù, které na splachování nepouívají vodu. Existují také záchody oddìlující moè. To je výhoda, protoe moè je sterilní a mùe být proto pøímo pouita jako hnojivo v zemìdìlství.

5. VÝSLEDKY A PONAUÈENÍ Jednoduché mechanické èitìní vody je nutné zejména proto, aby se zabránilo emisím neádoucích látek, jako jsou rùzné pevné neèistoty, mastnota apod. do ivotního prostøedí. Pro domácnosti existují pomìrnì jednoduché èistièky. Nejsou pøíli nákladné a vycházejí z podmínek v daném místì. Dalí nákladnìjí zpùsoby èitìní by mìly vycházet z dùkladné analýzy pøípadu a moných øeení. Tento pøípad ukazuje, e mohou existovat jednoduí øeení, která vak zatíení místního ivotního prostøedí øeí stejnì efektivnì.

VÝHODY SYSTÉMU A. EKONOMICKÝ STIMUL Aby byli lidé ekonomicky motivováni vymìnit stávající záchody a aby se podpoøila výstavba nových domù se suchým systémem je dùleité, aby tyto ekologiètìjí alternativy byly levnìjí. Obce mohou nabídnout ekonomické stimuly které nebudou pøedstavovat finanèní zátì. Napøíklad: l Pøi instalaci suchých záchodù obec uetøí 30 - 40 tisíc védských korun na jednu bytovou jednotku ve vztahu k velkému a nákladnému systému èitìní odpadní vody. l U suchých záchodù a ekologicky etrných chemikálií nemusí obec zajiovat vyprazdòování ump nebo odvoz kalù z domácností, èím roènì dosáhne úspor ve výi 1 - 2 tisíc védských korun. l Domácností se suchým systémem nemusí platit roèní sanitární poplatek ve výi 2 - 3 tisíce védských korun.



B. VÝHODY Místní systém nakládání s fekáliemi a moèí, který je zaloen na tom, e se nemíchají s vodou a souèasnì se pouívají i ménì nebezpeèné chemické látky má tyto výhody: l Hnojící látky nikdy nepøijdou do styku s vodou a proto je ani není tøeba pracnì z vody dostávat (co je bìný úkol èistièek odpadních vod). Pøi úpravì nevznikají ádné kodlivé emise ani nedochází k hromadìní kalu. l Pouívání ekologicky etrných chemikálií znamená to, e se nemusí vyrábìt ani dopravovat a nedochází ani k emisím nebezpeèných látek. l Je moné vyrábìt velice jednoduché a levné èistièky odpadních vod o rozmìrech postaèujících na èitìní relativnì nekodných odpadù z ekologicky etrných domácností. l Hnojivo se pouívá místnì a zajiuje dodávku ivin pro dalí úrodu.

7. KONTAKTNÍ OSOBA Anders Schönbeck Environmental Protection manager Tanum municipality Kommunhuset 45781 Tanumshede Sweden Tel.: +46-525-53504 Fax: +46-525-53508

8. BIBLIOGRAFIE Schönbeck, Anders, (?), Environmental quality determines the future, The municipality of Tanum, p. 30/32, Solutions.

l Jednotlivé komponenty èistièek odpadních vod jsou sami o sobì nebezpeèné, protoe se vyrábìjí z neobnovitelných materiálù jako je PVC a pouívají nesrálivé chemické látky. Celý ekologický aspekt sytému je tøeba nahlíet holisticky a vyhodnocovat vechny vlivy jednotlivých výrobkù a chování. l Z pohledu plánování bude vìtí volnost, protoe se výstavba nemusí koncentrovat kolem kanalizaèní sítì. Tím se zlepí sociální struktura, bydlení bude zdravìjí a mezi obytnými domy bude vìtí prostor. C. POUITELNOST V ØÍDCE OSÍDLENÝCH OBLASTECH Více ne dvì tøetiny ádostí o zøízení nového systému obsahovaly suché a ekologicky etrné øeení. Sto procent ádostí u rekreaèních objektù obsahovalo suchý systém. Tento systém se ukazuje jako nejvhodnìjí pro øídce osídlené oblasti.

6. HLAVNÍ FINANÈNÍ ÚDAJE Tanum 13 000 obyvatel

Rozpoèet

Pracovníci

Obecní úøad

350 000 000 SEK

1 500 vèetnì zdravotnických zaøízení a kol

Suché záchody

150 000 SEK

1 interní placený

31



IV. LOD, POLSKO

v platnost v roce 2000. Tyto zmìny vak nepovedou k výrazným zmìnám v mnoství pøijímané odpadní vody.

1. NÁZEV PROJEKTU

Brzy budou stávající skládky plné a je jen malá monost, e se naleznou dalí vhodná místa pro zøízení skládek, zejména proto, e obce jsou proti nim. Proto je tøeba nalézt jiný zpùsob øeení tohoto problému. Podle èlánku 53 zákona o plánování a ochranì ivotního prostøedí je nutné nejdøíve zváit monost ekonomického vyuití odpadu. V pøípadì Lode je vybudování závodu na zpracování odpadu nezbytné.

2.2

Investice Lode do budoucnosti

2.

POPIS PØÍPADOVÉ

2.1

SPOLEÈNÁ ÈISTIÈKA ODPADNÍCH

STUDIE

VOD PRO MÌSTSKOU AGLOMERACI LODE

Výstavba spoleèné èistièky odpadních vod v roce 1992 byla nejen nejvìtí investicí do ivotního prostøedí v oblasti Lode, ale rovnì nejvìtí v celém støedním Polsku. Èistièka mìla pùvodnì slouit mìstùm Lod, Zgierz, Pabianice, Aleksandrow, Konstantynow a Rzgow a mìla dennì vyèistit asi 900 000 krychlových metrù odpadních vod. V roce 1992 byla tato investice ze 40 % hotova, ale souèasnì s tím dolo i ke sníení kapacity o polovinu. To bylo zpùsobeno zejména tìmito faktory: l Mnoství odpadních vod v oblasti Lode neustále klesalo, co bylo zpùsobeno zmìnami v prùmyslové výrobì a technologiích. l Zgierz (vèetnì továrny na barviva Boruta) a Aleksandrow se rozhodly, e vybudují spoleènou èistièku odpadních vod, èím by odpadní vody z povodí Vistuly nebylo nutné dopravovat do povodí øeky Ner, Warta a Odra. l Rzgow si v roce 1992 postavil svoji vlastní èistièku a kanalizaci. V roce 1990 byla spoleèná èistièka pro Lod zahrnuta do investièního plánu polské vlády. To vedlo k tomu, e stát v roce 1991 vynaloil 69 miliard zlotých (je pokryly 50 % nákladù), 116 miliard v roce 1992 (60 %) a v roce 1993 se rozhodl investovat 100 miliard zlotých. V roce 1991 se mìstské zastupitelstvo v Lodi stalo investorem projektu. Byl vytvoøen spoleèný podnik Pofris-Sarl, ve kterém mìlo svùj podíl mìsto a francouzská spoleènost OTV. V souèasnosti je tato spoleènost investorem stavby. Je nutné provést zmìnu v technologii pro èitìní odpadních vod tak, aby byly splnìny normy, je vstoupí

32

ZAØÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU

Pro kompostování byly navreny ètyøi lokality, ale nejlepí lokalita pro získávání metanu je v blízkosti spoleèné èistièky odpadních vod. Vybudování zaøízení pro kompostování, èi nádrí na získávání metanu z rozkladných procesù, je rovnì velmi naléhavou záleitostí. Proto byly vyèlenìny prostøedky ze Státního fondu ochrany ivotního prostøedí a Vodohospodáøského fondu spolu s prostøedky z ekologického fondu vojvodství. Zatím jetì nebylo rozhodnuto, jaká technologie zpracování odpadu se pouije. Rozhodnutí je ponecháno na investorovi.

2.3

ZAØÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ

KAPALNÝCH TOXICKÝCH ODPADÙ

Americká firma Post&Buckley a jejich polské zastoupení EKOLOG v Pile navrhly vybudovat zaøízení na chemické zpracování toxických látek. Navrhovanou lokalitou je Zgierz, protoe se tam musí vybudovat èistièka pro továrnu na barviva. Projektová dokumentace je ji pøed dokonèením. Zaøízení bude èistit toxické odpady, které nelze bìným mechanicko-biologickým zpùsobem odstranit. V Lodském vojvodství je celá øada dalích dùleitých ekologických projektù, mezi které patøí napøíklad: l Instalace elektrostatických odluèovaèù v elektrárnì v Lodi l Ji zmínìná èistièka odpadních vod v Zgierzi, která bude rovnì slouit pro továrnu na barviva. l Èistièka odpadních vod pro Glowno a Strykow l Celá øada projektù pod názvem Ozdravení l modernizace kotelny v místní nemocnici



3. PONAUÈENÍ Tyto tøi pøíklady ukazují, jako mohou projekty napomoci èistìjímu ivotnímu prostøedí.

4. KONTAKTNÍ

OSOBA

Dr. Tomasz Malinowski Head of the Environmental Department Voivodeship Lódz ul. Piorkowska 104 90-928 Lódz Poland Tel: +48-42-360531 Fax: +48-42-320249

5. BIBLIOGRAFIE Malinowski, Tomasz (1993): Solutions to the Crisis- the Present Situation and Future Prospects for Environmental Protection: the Example of the Polish Government District of Lódz, Poland, p. 50/53, Umwelt in Osteuropa, Perspektiven im Naturschutz, Tagungsdokumentation des internationalen Kolloqiums im Juni 1993 in Stuttgart, Beiträge der Akademie für Natur- und Umweltschutz Baden-Württemberg, Band 16, Stuttgart.

33


MANAGEMENT

VODNÍHO

HOSPODÁØSTVÍ V

ÈESKÉ

REPUBLICE


z povrchových a podzemních zdrojù. V nedávné minulosti bylo toto zásobování zajiováno prostøednictvím státní organizace Vodovody a kanalizace. Ta byla pøed nìkolika lety zprivatizována, take zásobování obyvatelstva pitnou vodou zajiují buï: l soukromí vlastníci z vlastních zdrojù

HYDROLOGICKÁ SITUACE

l soukromé vodárenské spoleènosti

Území Èeské republiky je situováno na hlavním evropském rozvodí pomoøí Severního, Baltského a Èerného moøe. Prùmìrné roèní sráky tvoøí 690 mm, avak s velkými místními rozdíly. V Èeské republice jsou ètyøi hlavní øíèní toky a pouze nìkolik pøirozených jezer. Ostatní vodní plochy jsou pøevánì vytvoøené èlovìkem (21 000 vodních ploch o celkové rozloze 49 000 ha). V Èeské republice je nìkolik velkých oblastí pøirozené akumulace vod, které jsou hlavními zdroji pitné vody. Deová voda je odvádìna pøedevím prostøednictvím øek mimo území republiky. Pøítok do republiky z území sousedních státù je minimální. Stejnì tak vekeré zneèitìní povrchových i podzemních vod (s výjimkou dálkových pøenosù zneèiujících látek v ovzduí je produkováno na naem území).

l akciové spoleènosti (èleny akciové spoleènosti mohou být mìsta a obce)

MANAGEMENT

VODNÍHO HOSPODÁØSTVÍ

Základním právním pøedpisem na úseku vodního hospodáøství je vodní zákon, který byl vydán v souvislosti se zmìnami v systému státní správy (zákon o obcích, zákon o okresních úøadech). Z tohoto zákona vyplývá, e vodohospodáøskými orgány jsou: l orgány obcí l okresní úøady l Èeská inspekce ivotního prostøedí l ministerstvo ivotního prostøedí Zákon zároveò vymezuje pùsobnost tìchto orgánù.

MANAGEMENT PODZEMNÍ A POVRCHOVÉ VODY

Základním dokumentem na úseku vodního hospodáøství je smìrný vodohospodáøský plán. V jeho rámci sestavuje ministerstvo státní vodohospodáøskou bilanci, která obsahuje vyhodnocení zásob povrchových a podzemních vod, jejich jakosti a jejich souèasné i moné vyuití. Zásobování obyvatelstva pitnou vodou je zajiováno

34

Vechny tyto subjekty odpovídají za mnoství a kvalitu pitné vody.

MANAGEMENT ODPADNÍCH

VOD

Aèkoliv právní pøedpisy ve vodním hospodáøství byly v minulosti, na rozdíl od ostatních sloek ivotního prostøedí, pomìrnì dobøe zpracovány, nebyly úèinné, nebo umoòovaly udílení neúnosného mnoství výjimek pøedevím v èásti týkající se nakládání s odpadními vodami. Nové právní pøedpisy jednak zruily výjimky, jednak zmìnily základní filozofii zákona. Znamená to, e pøi povolování vypoutìní odpadních vod do vod povrchových postupuje vodohospodáøský zákon na základì emisního principu. To znamená podle ukazatelù pøípustného zneèitìní vod, které stanoví nejvyí pøípustnou míru zneèitìní ve vypoutìných vodách. Na rozdíl od pùvodního imisního principu, kdy se ukazatelé pøípustného zneèitìní vod vztahovaly k mnoství zneèiujících látek v recipientu. Nakládání s odpadními vodami zajiují soukromí vlastníci sami, nebo prostøednictvím soukromých vodárenských spoleèností. OSTATNÍ NÁSTROJE POLITIKY IVOTNÍHO PROSTØEDÍ V OBLASTI

VODNÍHO HOSPODÁØSTVÍ:

l úplaty za vypoutìní odpadních vod - mají progresivní charakter. V souèasné dobì odpovídá jejich výe zhruba úrovni provozních nákladù nutných k èitìní odpadních vod. l úplaty za odbìry povrchové vody - jsou sestavovány formou cenových výmìrù s tím, e od roku 1993 jsou ceny vìcnì usmìròovány, tj. diferencovány s moností promítnutí oprávnìných nákladù a zisku. Zatím vak plní pøedevím funkci kompenzace nákladù spojených zejména s dodávkami vody.



l úplaty za odbìry podzemní vody - mají od roku 1989 jednotnou sazbu za m3 vody. Souèasnì vak existuje øada výjimek z placení úplat, zejména pak osvobození pro veøejné vodovody, které pøedstavují cca 90 % odbìrù. l pokuty - za pøestupky na úseku ochrany ivotního prostøedí má monost uloit pokuty: - Èeská inspekce ivotního prostøedí jako dozorový orgán státní správy v oblasti ivotního prostøedí - obce, okresní úøady a správy NP a CHKO l dotace - na podporu akcí k ochranì ivotního prostøedí byl zøízen Státní fond ivotního prostøedí k podpoøe pøedevím investièních akcí mìst a obcí. V oblasti vodního hospodáøství se podpora fondu realizovala pøedevím v èistírnách odpadních vod (154 akcí v r. 1993) l Hydrologický informaèní sytém - je ve fázi pøípravy, bude zahrnovat soustavu základních registrù a informaèních systémù obsahujících zejména údaje o kvalitì povrchových a podzemních vod, odbìrech a vypoutìní vod, hydrologickou bilanci, soupis území se zvlátní ochranou ve vztahu k vodám, údaje o vodovodech a kanalizacích. Hydrologický informaèní systém je hlavním zdrojem informací o kvalitì a vyuívání vody.

35

13. HOSPODAØENÍ S VODOU 13.0 ÚVOD. Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí. ICLEI s Environmental Guide

Recommend Documents