SOKRATES Správní právo - letní semestr 2011 13. Živnostenský zákon – jeho uplatnění v praxi. a. Historický vývoj b. Prameny c. Charakteristika d. Živnost e. Živnostenské oprávnění (živnostenský list) f. Podmínky provozování živnosti g. Překážky h. Druhy živností i. Provozovna j. Živnostenský rejstřík k. Živnostenské úřady l. Živnostenská kontrola Historický vývoj Živnostenské právo bylo v českých zemích upraveno již v roce 1867 říšským živnostenským řádem, který československá republika v roce 1918 přejala. Platil až do roku 1965, kdy byl vydán zákoník práce. Živnostenský řád platil i po roce 1948, přestože soukromé podnikání nebylo možno vykonávat. Dále byl přijat hospodářský zákoník č. 109/1964, který mimo jiné upravoval i podnikání právnických osob. Tehdy sice nebylo bez dalšího možné provozovat soukromou podnikatelskou činnost, ale jisté předpisy poskytovaly výjimky. Se souhlasem národního výboru bylo příkladně přípustné poskytovat dočasné ubytování (nařízení č. 63/1964 Sb.), prodávat vlastní výrobky živočišného původu (zákon č. 127/1981 Sb.), případně vykonávat jiné menší podnikatelské činnosti. Po revoluci přechází česká republika od centrální k tržní ekonomice, což se samozřejmě projevuje i do živnostenského práva. V roce 1991 byl hospodářský zákoník nahrazen obchodním zákoníkem, který platí s mnohými změnami dodnes. Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. znovu zavedl možnost soukromého podnikání. Současně byl přijat zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Prameny Pramenem právní úpravy živnostenského práva jsou zejména - zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání - nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností - zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech - zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole - zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - zákon č. 140/2009 Sb., trestní zákoník, etc. Mezi prameny úpravy je jistě nutno zařadit i jednotlivé předpisy k výkonu konkrétních živností a další předpisy.
Charakteristika Živnostenské právo řadíme mezi práva veřejná, protože upravuje vztah fyzických či právnických osob (živnostníků) a státu. Tento vztah se zpravidla projevuje nadřízeností státu a podřízenosti živnostníka a normy mají většinou kogentní (nařizující) charakter. Živnostenský zákon je postaven zejména na svobodě podnikání odvíjené od LZPS. Dle živnostenského zákona nemůže být nikdo v podnikání omezován, jelikož každý má právo na výdělečnou činnost. Zákony však stanovují podmínky nezbytné k výkonu konkrétních výdělečných činností a živností. Živnostenský zákon prošel mnoha novelizacemi, jak přímými, kdy je dopad nové normy zobrazen přímo v živnostenském zákoně, tak i nepřímými, které mají vedle dalšího dopad i do živnostenského práva. Živnostenské oprávnění se skládá z několika charakteristických rysů - subjekt: živnostníkem může být jak fyzická, tak i právnická osoba, osoba tuzemská i subjekt zahraniční. Zahraniční subjekty však mají povinnost splnit více podmínek k výkonu živnosti v ČR. - předmět podnikání: musí být vymezen vždy konkrétně a odpovídat určité zákonem předpokládané živnosti, přičemž zákon a prováděcí předpisy stanoví podmínky k výkonu živnosti. Režim provozování každé živnosti má zvláštní náležitosti vzhledem k druhu činnosti a typu živnostenského oprávnění. - osobní povaha: živnost je vázána na způsobilost konkrétní osoby, s jejíž smrtí nebo zánikem končí možnost živnost vykonávat. Výjimkou je pokračování v živnostenském podnikání v případě úmrtí podnikatele fyzické osoby – právní nástupce smí podnikat za splnění nezbytných podmínek dále. - neomezená územní působnost: platí na území celé České republiky, není omezeno příkladně územím kraje nebo obce. - časová neomezenost: živnostenské oprávnění je vydáváno na neomezeně dlouhou dobu, pokud jej neomezí sám živnostník. Živnost Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Z definice lze vyvodit 5 základních znaků živnosti 4) Soustavnost: činnost musí být provozována pravidelně, soustavně, trvale. Nesmí jít o výkon příležitostný nebo nahodilý. Příkladně jednorázový prodej cenných papírů zelinářem není podnikáním, ale každoroční prodej kaprů nebo vánočních stromků ano. 5) Samostatnost: činnost provádí samostatně, tzn., veškerá činnost nemůže být předmětem smluv o dodávkách. Je vázána na osobní živnostenské oprávnění. 6) Vlastním jménem: pod jménem FO nebo názvem, resp. obchodní firmou PO 7) Na vlastní odpovědnost: podnikatel nese odpovědnost jak ze svých zisků, tak i ze ztrát, tzv. podnikatelské riziko 8) Účel dosažení zisku: potencionální – podnikatel musí mít prvotně zisku dosáhnout, neznamená to, že když ho nedosáhne, přestává být živnostníkem. Př. poskytnutí bezúročné půjčky není podnikáním, zatímco ztrátová cukrárna ano
Živnost je vymezena i negativně, tj. živností není: I. činnosti vyhrazené zvláštními zákony státu nebo činnosti související s výkonem hromadné správy autorských práv a práv příbuzných právu autorskému právu příbuzných a činnosti realizované podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo umělecko-řemeslnými pracemi a provádění archeologických výzkumů.
a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě, b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory, c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu, d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, e) provádění archeologických výzkumů.
(2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob – profesní činnost a) lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotní péče a přírodních léčitelů, b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat, c) advokátů, notářů a patentových zástupců a soudních exekutorů, d) znalců a tlumočníků, e) auditorů a daňových poradců, … (3) Živností dále není – specifické činnosti: a) činnost bank, poskytování platebních služeb, vydávání elektronických peněz, provozování platebních systémů, směnárenská činnost, činnost pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a odpovědných pojistných matematiků, penzijních fondů, spořitelních a úvěrních družstev, komoditních burz, organizátorů regulovaných trhů, obchodníků s cennými papíry a jejich vázaných zástupců,... b) pořádání loterií a jiných podobných her, c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem, d) výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, obchod s elektřinou, obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu, e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče … o) provozování rozhlasového a televizního vysílání, s) provozování stanic technické kontroly, t) výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu, … Živnostenské oprávnění (živnostenský list) Živnostenské oprávnění je subjektivním právem podnikatele provozovat živnost a oprávnění podnikat je zakotveno v čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Toto právo tedy může být omezeno jen zákonem. Živnostenské oprávnění je zásadně vázáno na osobu podnikatele a nemůže tudíž přejít na jiný subjekt, ani ho nelze smluvně převádět. Za určitých podmínek lze pokračovat po fyzické osobě v její zavedené živnosti. Na základě živnostenského oprávnění lze provozovat živnost na celém území ČR bez omezení a výjimky mohou vyplývat pouze ze zvláštních zákonů. Vznik živnostenského oprávnění se liší zejména podle toho,
o jaký typ živnosti se jedná – ohlašovací nebo koncesovanou. Subjektům, které se povinně zapisují do obchodního rejstříku a nejsou v něm ještě zapsány, vzniká živnostenské oprávnění pro všechny živnosti až dnem zápisu do obchodního rejstříku. Dnem vzniku živnostenského oprávnění je potom den, k němuž byl proveden zápis do obchodního rejstříku a měl by být uveden ve výpisu ze živnostenského rejstříku jako den vzniku živnostenského oprávnění. Průkazem živnostenského oprávnění je výpis z živnostenského rejstříku, který musí odpovídat údajům podle živnostenského rejstříku. Pokud by údaje v živnostenském rejstříku neodpovídaly obsahu výpisu, byl by výpis neplatný. Živnostenské oprávnění zaniká smrtí podnikatele (nebude-li v živnosti pokračováno), zánikem právnické osoby, uplynutím doby, zrušením živnostenského oprávnění za podmínek živnostenského zákona apod. Výpis z živnostenského rejstříku, na němž jsou uvedeny souhrnně všechny živnosti daného živnostníka, nahradil dřívější živnostenský list nebo koncesní listinu.
DŘÍVE
Podmínky provozování živnosti Základním předpokladem pro vznik živnostenského oprávnění k provozování živnosti je splnění veřejnoprávních podmínek stanovených živnostenským zákonem – tzv. podmínky provozování živnosti. Splnění podmínek se vztahuje k fyzické osobě, v případě provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce, musí splňovat stanovené podmínky tento zástupce. Veřejnoprávní podmínky musí být splněny při zahájení živnostenského podnikání, stejně jako při provozování živnosti. V případě, že podnikatel přestane podmínky splňovat, je to důvodem k pozastavení provozování živnosti nebo ke zrušení živnostenského oprávnění. Podmínky jsou dány jednak živnostenským zákonem a jednak zvláštními právními předpisy podle toho, o jaké podnikání se jedná. Podmínky je povinen dodržovat živnostník, jakož i některé další osoby. Podmínky dělíme na všeobecné a zvláštní.
Všeobecné podmínky Jsou vyžadovány k výkonu všech živností bez rozdílu. Fyzická osoba je musí splňovat sama, u právnické osoby se vyžaduje jejich splnění tzv. odpovědným zástupcem. - věk 18 let - způsobilost k právním úkonům - bezúhonnost, která je vymezena negativně. Bezúhonnou osobou není ten, kdo byl pravomocně odsouzen c) pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, d) pro trestný čin spáchaný úmyslně, na který se nevztahuje písmenko a), byl-li spáchán v souvislosti s podnikáním. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než tři měsíce. Bezúhonnost zahraniční osoby (ať původem ze státu jakožto člena Evropské unie nebo třetí země) se prokazuje výstupem státního orgánu této země. Dříve byla na straně živnostníka stanovena i povinnost prokazovat bezdlužnost na daňových a sociálních nedoplatcích, ale od toho bylo vývojem doby upuštěno. Zvláštní podmínky Živnostenský zákon je pojímá jako splnění odborné způsobilosti k výkonu dané živnosti. Tato způsobilost je specifikována buď v příloze živnostenského zákona u typu živnosti, nebo ve zvláštním právním předpise. V některých případech se vyžaduje i praxe. Není-li živnostník tyto podmínky splnit sám, musí zajistit jejich naplnění odpovědným zástupcem. Překážky Zákon stanoví tři druhy překážek provozování živnosti. 3. Prohlášení konkurzu soudem ve smyslu zákona č. 182/2006 Sb., o insolvenční zákon – živnost nemůže provozovat osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz a došlo k prodeji podniku v rámci zpeněžení majetkové podstaty. Rozhodnutí soudu je objektivním důvodem pro zrušení živnostenského oprávnění a tuto překážku nelze pominout. 4. Zákaz činnosti vyslovený v trestním nebo správním řízení, a to po dobu, kdy tento zákaz trvá. Živnostenský úřad nemůže tuto překážku pominout. 5. Podnikatel závažným způsobem porušoval povinnosti stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Takto lze živnostenské oprávnění zrušit i na návrh orgánu státní správy. Podnikatel může znovu zažádat o vyslovení souhlasu s podnikáním v daném nebo příbuzném oboru po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; v jiném oboru po uplynutí jednoho roku. Bylo-li živnostenské oprávnění zrušeno proto, že živnost nebyla po dobu 4 let vykonávána, neplatí předchozí omezení. Druhy živností a) Ohlašovací: podnikatel splní zákonem stanovené podmínky a živnost ohlásí živnostenskému úřadu a. Řemeslné: řemeslné živnosti jsou vymezeny taxativně v příloze č. 1 živnostenského zákona – k získání oprávnění je třeba splnit všeobecné podmínky (dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost), dále odbornou způsobilost vyučením v oboru nebo jiným odborným vzděláním. Doklad o odborné způsobilosti může být nahrazen praxí v příbuzném oboru nejméně po dobu 1 roku nebo jiném oboru po dobu 6
let. Praxí se rozumí výkon odborných č inností v oboru nebo příbuzném oboru, činnost osoby bezprostředně odpovědné za řízení činnosti, která je předmětem živnosti v oboru nebo činnost osoby vykonávající samostatné odborné práce odpovídající oboru živnosti. Příkladně sem řadíme: opravy karosérií, zámečnictví, hodinářství, slévárenství, kovářství, … b. Vázané: jsou taxativně vymezeny v příloze č. 2 zákona. Podmínkou jejich provozování je odborná kvalifikace stanovená přílohou zákona, popř. v jiných právních předpisech. Odbornou způsobilost je u některých typů vázaných živností možno prokázat dokladem o rekvalifikaci a dokladem o vykonání příslušné praxe v oboru. Pokud došlo novelami ke sloučení určitých živností, prokazuje podnikatel svou způsobilost jen v částečném rozsahu a jen v tomto rozsahu je oprávněn podnikat. Příkladně: montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení, úřední měření, průvodcovská živnost, projektová činnost ve výstavbě, posuzování vlivů na životní prostředí, provozování autoškoly, … c. Volné: které dále dělíme podle předmětu, na nějž je živnost zaměřena: živnosti výrobní, obchodní a služby. Pro její provozování musejí být splněny všeobecné podmínky, ale zvláštní způsobilost se nevyžaduje. Řadíme sem živnosti zařazené pod přílohu č. 4 zákona. Příkladně: realitní činnost, oprava obuvi, výroba textilního zboží, velkoobchod a maloobchod, výroba a zpracování skla, … e) Koncesované: živnosti taxativně vymezené v příloze č. 3 zákona, které smějí být provozovány na základě koncese – rozhodnutí o koncesi. Rozhodnutí o koncesi vydává příslušný živnostenský úřad pouze tomu uchazeči, který splňuje vedle všeobecných podmínek také požadavky na odbornou kvalifikaci a nejsou u něj známy překážky provozování živnosti. Odbornou způsobilost je možno opět nahradit dokladem o rekvalifikaci. Koncesní listinou vyjadřuje svůj postoj dotčený orgán státní správy, př. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, apod. Příkladně: směnárny, taxislužba, pohřební služba, cestovní kancelář, ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů aj. Provozovna Provozovna je definována jako prostor, v němž je živnost provozována. Pojem provozování živnosti je definován v ust. §2 živnostenského zákona jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Pokud v jednom místě dochází k naplňování všech zákonných znaků živností, jedná se o provozovnu. Pro výkon živnosti není rozhodující, zda podnikatel má či nemá provozovnu. Řadu živností však bez provozovny vykonávat nelze. Zákon spojuje s provozováním živnosti v konkrétním místě určité povinnosti daného podnikatele, zejména zápis provozoven do živnostenského rejstříku a označení provozovny vyžadovaným způsobem. Dnes jsou provozovnám udělována zvláštní identifikační čísla. 1. zápis provozoven do živnostenského rejstříku Zákon po živnostníkovi vyžaduje evidenci všech míst, na nichž k provozování živnosti dochází. Provozovna se zapisuje do živnostenského rejstříku, a to na základě ohlášení podle §17 živnostenského zákona. Provozovna není organizační složkou společnosti, tudíž se nezapisuje do obchodního rejstříku a nemá ani vlastní právní subjektivitu. Pro ohlášení o zahájení živnosti v určitém místě je relevantní údaj o umístění provozovny, tj. adresa.
Živnostenský úřad může po podnikateli vyžadovat prokázání vlastnického nebo užívacího (př. nájemního) práva k objektům nebo místnostem provozovny. Zákon považuje za samostatné provozovny taková místa, na nichž je živnost provozována a jejichž adresa se liší. Každá provozovna je spojena s výkonem konkrétních živností, které se u dané provozovny taktéž evidují v živnostenském rejstříku. Pro určení, zda se prostor považuje za provozovnu podle živnostenského zákona, nepostačuje pouze výkon administrativní činnosti či formální označení prostoru. Zákon předpokládá, že podnikatel bude uskutečňovat svou živnost ve více provozovnách. Vedlejší provozovna může být zřízena na stejném místě jako sídlo organizace, pokud se nejedná o pouhé přemístění provozovny do jiné místnosti nebo její rozšíření o další prostory. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovna; každé další trvalé zařízení, sloužící provozování podniku v určitém místě, tedy i zaměstnávání stálých pomocných sil (též stálého zástupce) bez vlastních nebo najatých místností. Provozovnou se rozumí celý soubor místností či jiných prostor, v nichž je podnikání provozováno. Za součást provozovny potom obecně považujeme i zřízené provozní sklady, sloužící k uskladnění a distribuci zboží. Za součást provozovny však již nelze považovat prostory, v nichž by bylo zboží vyráběno, vyrábět lze zboží pouze v místě k tomu určeném, př. v lihovaru. Označení provozovny je relevantní i pro řízení podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, resp. pro určení místní příslušnosti jednajícího soudu v případě, že je na danou právnickou osobu podána žaloba. Podle ust. §87 odst. 1 písm. c) o.s.ř. může žalobce označit jako místně příslušný soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka podniku (žalovaného), týká-li se spor této složky. Za nižší organizační složku se považuje i část organizace bez právní subjektivity, jejíž náplní je činnost pro organizaci typická (př. provozovna). 3. Označení provozovny zákonem vyžadovaným způsobem Pokud je podnikatelský prostor označen za provozovnu, musí být patřičným způsobem označen. Každá provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem a identifikačním číslem, popř. názvem provozovny nebo jiným rozlišujícím označením. Provozovna, v níž jsou spotřebitelům poskytovány služby, musí být nadto trvale a viditelně označena také b) Jménem a příjmením odpovědné osoby za činnost provozovny c) Prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli d) Kategorií a třídou ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování. Živnostenský rejstřík Živnostenský rejstřík je - jinak řečeno - veřejným registrem podnikatelů – živnostníků, vedený v elektronické podobě, do kterého má právo každý nahlížet a činit si z něj výpisy a opisy. Nahlížení do evidence je umožněno každému i způsobem dálkového přístupu. Rejstřík vedou krajské a obecní živnostenské úřady v obvodu své působnosti, pro Prahu plní tuto funkci Magistrát hlavního města Prahy. Výstup informací z živnostenského rejstříku se nazývá výpis a jeho vyhotovení je živnostenským úřadem zpoplatněno. Současně lze vydat potvrzení o tom, že určité skutečnosti nejsou předmětem evidence registru. Do živnostenského rejstříku se zapisují následující údaje (včetně jejich změn): 2 provozovna včetně údajů o zahájení a ukončení živnosti v ní (mimo mobilních provozoven a automatů) 3 datum vzniku, popř. zániku živnostenského oprávnění 4 vstup právnické osoby do likvidace 5 překážky provozování živnosti
6 7
pozastavení nebo přerušení erušení provozování živnosti sankce (uložené pokuty a sankční sank opatření) uložené v souvislosti s podnikáním – neevidují se blokové pokuty 8 … Zápisy do živnostenského rejstříku rejstříku mají povahu deklaratorní (nikoli konstitutivní jako u obchodního rejstříku), a proto rejstřík ík plní zejména funkci evidenční eviden ní a kontrolní. Každá změna změ na straně živnostníka musí být ohlášena, jinak hrozí podnikateli pokuta ze strany živnostenského úúřadu. řadu. Živnostenské úřady Ústředním edním orgánem státní správy je Živnostenský úúřad ČR, dále pak regionálními úúřady jsou krajské živnostenské úřady ady a obecní živnostenské úřady. ú V Praze vykonávají tuto roli živnostenské odbory městských částí ástí a živnostenský úřad úř Magistrátu hl. města Prahy. Obecní živnostenské úřady ady jsou centrálním registra registračním místem, přijímají ijímají přihlášky p a oznámení ze zvláštních právních předpisůů (př. (p daňové a důchodové chodové a nemocenské pojiště pojištění). Obecnímu úřadu je také oznamována změna údajůů vedených v živnostenském rejstříku. Krajský živnostenský úřad ad vykonává funkci řídící, koordinační, ní, kontrolní a metodickou, ppůsobí jako odvolací orgán. Vede živnostenský rejstřík rejst v jeho obvodu a plní případně ípadně další úkoly plynoucí ze zvláštních předpisů. Živnostenský úřad ČR R plní funkce správce živnostenského rejst rejstříku, íku, rozhoduje o odvolání prot proti rozhodnutí Krajského živnostenského úřadu, ú adu, zpracovává koncepce této oblasti, spolupracuje s dalšími orgány, Hospodářskými skými komorami, podnikatelskými svazy apod.
Živnostenský úřad ČR Krajské živnostenské úřady Obecní živnostenské úřady
Živnostenská kontrola Živnostenskou kontrolu (jejíž průběh se řídí zákonem o státní kontrole) uskutečňují zaměstnanci živnostenských úřadů u podnikatelů, kteří podnikají podle živnostenského zákona. Živnostenská kontrola se zaměřuje na dodržování povinností stanovených živnostenským zákonem, povinností plynoucích z jiných právních přepisů a u koncesovaných živností též plynoucích z rozhodnutí o udělení koncese. Kontrola je prováděna formou správního dozoru a vztahuje se jak přímo na živnostníka tak třeba i na odpovědného zástupce. Živnostenský úřad si může zajistit při kontrole přítomnost jiného odborného úřadu (př. krajské hygienické stanice), což může živnostník učinit také (př. osoba blízká, zaměstnanec, apod.). Po zjištění nedostatků stanoví živnostenský úřad podnikateli přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, přičemž odvolání nemá odkladný účinek.
